docKvalitativní studie Českého stavebnictví 2011
download 
Stížnost Transkript
Kvalitativní studie Českého stavebnictví 2011
STAVEBNICTVÍ Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 VÝZKUM POTENCIÁLU STAVEBNICTVÍ V ZEMÍCH STEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY 2 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Podkování Vážení tenái, dkujeme, že využíváte Kvalitativní studii eského stavebnictví 2011, kterou pipravila spolenost CEEC Research ve spolupráci s KPMG eská republika a Ipsos Tambor. Tato studie je zpracována na základ údaj získaných ze 100 uskutenných telefonních interview s klíovými pedstaviteli vybraných stavebních spoleností. Zmínné rozhovory se všemi spolenostmi probhly v prbhu dubna 2011. Krom standardní analýzy odpovdí celého vzorku respondent nabízí tento výzkum detailní informace o postojích hlavních segment eského stavebnictví podle dvojrozmrné segmentace vzorku, (tj. jak z hlediska velikosti stavebních spoleností, tak i stavebního zamení úastník). Segmenty rozdlujeme na velké a stední/malé spolenosti, z druhého pohledu na segmenty zabývající se pozemním nebo inženýrským stavitelstvím. Díky tomu mže Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 poskytnout zcela vyvážené, aktuální a dostaten podrobné údaje o eském stavebnictví nezbytné pro rozhodování vedoucích pedstavitel spoleností podnikajících v dané oblasti. Podkovat bychom chtli jak pedstavitelm stavebních rem, kteí nám vnovali svj as a poskytli potebné informace pro zpracování této studie, tak i všem aktivním uživatelm, kteí nám pravideln poskytují cenné návrhy, díky nimž jsme schopni lépe a efektivnji uspokojovat jejich informaní poteby. Jií Vacek editel spolenosti CEEC Research Pavel Kliment Partner odpovdný za služby pro realitní a stavební spolenosti KPMG v eské republice Tomáš Mack Research & Communication Director CR,SR Ipsos Tambor www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 3 Podle oekávání Ministerstva prmyslu a obchodu se eské stavebnictví v roce 2011 bude muset s nejvtší pravdpodobností pipravit na další pokles. Nejmén optimistický vývoj pedpokládáme zejména u velkých stavebních rem, u nichž by ke stabilizaci výsledk mohlo zaít docházet až v roce 2012. Na druhé stran, u malých a stedních rem jsme mírn optimistitjší a odhadujeme, že by mohly zaznamenat mírný rst už letos. Jak ukazuje tato studie, svou situaci hodnotí lépe rmy podnikající v pozemním stavitelství; naopak nejernjší výhlídky na rok 2011 mají spolenosti, které se vnují inženýrskému stavitelství. S komplikovaným obdobím se musejí vypoádávat stavební rmy v naprosté vtšin stát Evropské unie. Podle pedbžných údaj poklesla stavební produkce v EU jako celku v roce 2010 o 4,14 %, v eurozón pak o 7,37 %. Stavebnictví v eské republice podle našich prognóz v letoším roce ovlivní omezení veejných investic do infrastrukturních staveb, které pitom v posledních letech byly tahounem celého odvtví. Stimulovat eské stavebnictví k novému rstu by naopak mly investice a podpory pro energetické úspory. Díky hospodáskému oživení se také pomalu zvedá soukromá poptávka po službách stavebních rem, což pomže penést rst ekonomiky i do stavebnictví. Všem podnikatelm a s nimi i stavebníkm se pak ulehí odstraováním zbytené byrokracie. Proto je omezování administrativní zátže jednou z mých hlavních priorit v ele ministerstva. Ve srovnání s rokem 2005 se nám už podailo omezit administrativní požadavky na eské podnikatele o 11,5 miliardy korun. Pidáváme plyn a urychlíme dosažení mého cíle snížit zátž podnikatel o tvrtinu. Martin Kocourek Ministr prmyslu a obchodu Uplynulý rok skonil podle oekávání mezironím propadem 7,8%, který tém pesn odpovídal pedpokladu, tak jak jsme jeho hodnotu zakotvili v naší prognóze v publikaci „Vývoj stavebnictví do roku 2012“. Ze tí možných variant jde o tu stední, tzv. pasivní, která neuvažovala se žádný protikrizovým zásahem vlády, nebyla ani optimistická z dvodu pedpokládaného nastartování tolik oekávaného vzrstu HDP. Poítala také s tím, že se bude pracovat pevážn na stavbách rozpracovaných a zahajovaných nebude mnoho. Možná, že se bude zdát, že to není špatný výsledek. Ale pozor! Porovnáme-li tento propad nikoli meziron, ale k roku 2008, prvnímu roku krize, pak jsme již u hodnoty tém 13% a zvážíme-li ješt neopakovatelný boom výstavby fotovoltaických elektráren (za rok 2010 se realizovalo za 50 mld. K!), pak je to již více než 17%. Statistika letošního roku zaznamenává v jednotlivých msících mezironí nárst o 4 – 8%. Ti, kteí neumjí íst statistiku, patí k nim bohužel i média, píší o „odrazu“ ode dna. Jak se mýlí! Na konci prvého tvrtletí, které meziron vzrostlo o 5,9%, byl ale propad k roku 2008 tém celých 20% ! Pál bych si, aby euforie nkterých byla na míst, ale není a na konci roku bude ješt podstatn he. Vláda se bohužel dokázala postavit elem k protikrizovým opatením pouze u prmyslu. Stavebnictví, které ješt na poátku loského roku zamstnávalo 540 tisíc pracovník, jich muselo 30 tisíc poslat dom a další budou pibývat. Tenhle obor stojí v eské republice zkrátka mimo pozornost! Pro to ale v ostatních zemích chápou jinak? Václav Matyáš Prezident Svazu podnikatel ve stavebnictví v R 4 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 CEEC Research dkuje všem svým partnerm, bez nichž by nebylo možné analýzy stavebnictví vybraných zemí stední a východní Evropy pravideln zpracovávat a bezplatn poskytovat. Generální partner Výzkum potenciálu stavebnictví v zemích stední a východní Evropy je realizován díky partnerské spolupráci s poradenskou spoleností KPMG eská republika. Zlatý partner Partnei www.studieStavebnictvi.cz www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 5 Shrnutí • editelé stavebních spoleností potvrzují pokraování negativního trendu vývoje eského stavebnictví. Predikce pro výkon sektoru v roce 2011 se však alespo nezhoršují. Naopak výhled na rok 2012 se zhoršil – spolenosti poprvé predikují pokraování poklesu eského stavebnictví i v roce píštím, zotavení sektoru bude pozvolnjší než se ekalo. • Pokles tržeb eských stavebních spoleností v roce 2011 bude mírn vyšší než spolenosti oekávaly na zaátku roku. Negativní výhled prezentují pedevším velké stavební spolenosti, z pohledu stavebního zamení se jedná o inženýrské stavitelství. Tyto dva segmenty oekávají pokraování poklesu svých tržeb i v roce 2012. • Sebedvra stavebních spoleností v pekonání konkurence se pozvoln dále zlepšuje. Roste jak ve stedních/malých rmách, tak i ve velkých spolenostech. Prmrn se pohybuje na úrovni bžné v ostatních zemích Visegrádské tyky. • Nedostatená poptávka je klíovým problémem stavebních spoleností, za poslední ti roky se jedná o nejrychleji rostoucí faktor omezení rem. Situaci jako obzvlášt složitou hodnotí pedevším velké stavební spolenosti, z pohledu stavebního zamení se jedná opt o inženýrské stavitelství. • Za aktuáln nejefektivnjší zpsob získávání zakázek považují velké rmy výbrová ízení. Naopak editelé stedních/malých stavebních spoleností preferují osobní kontakty. Devt z deseti spoleností potvrzuje, že je možné získat privátní stavební zakázku bez úplatku, u veejných zakázek je to pouze šest z deseti. • Roste podíl spoleností, které akceptují i zakázku s nulovou nebo zápornou marží a stejn tak podíl spoleností ochotných porušit své interní pedpisy (risk management) kvli získání zakázky – tvrdý boj o zakázky/konkurence dále graduje. • Vytížení kapacit stavebních spoleností se zlepšilo jak ve srovnání s výsledky ped temi, tak i ped dvanácti msíci. Stále však pibližn jedna ze dvou stavebních spoleností uvádí, že má zakázek mén než ped rokem. Situace je pedevším nároná v inženýrském stavitelství. Další publikací s tématem eského stavebnictví bude Kvartální analýza eského stavebnictví 07/2011, která bude publikována v prbhu srpna 2011. Tuto studii s nejerstvjšími informacemi bude možné získat opt bezplatn na www.studieStavebnictvi.cz 6 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz editelé stavebních spoleností potvrzují pokraování negativního trendu vývoje eského stavebnictví. Predikce pro výkon sektoru v roce 2011 se však alespo nezhoršují. Naopak výhled na rok 2012 se zhoršil – spolenosti poprvé predikují pokraování poklesu eského stavebnictví i v roce píštím, zotavení sektoru bude pozvolnjší než se ekalo. Predikce editel rem zstávají stabilizované Výsledky nejnovjší Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 potvrzují stabilizaci v oekáváních editel stavebních spoleností na rok 2011. Výsledky ukazují, že eské stavebnictví by mlo dále klesat i v tomto roce, a pokraovat tak v negativním vývoji z minulého roku. Souasn se ale predikce rem stabilizovaly a respondenti neoekávají v tomto roce další zhoršení oproti jejich lednovým (potažmo íjnovým) pedpovdím. Pokles stavebnictví v tomto roce by podle aktuálních predikcí editel rem ml dosáhnout 5,6 procenta Aktuáln editelé spoleností oekávají pokles výkonu eského stavebnictví o 5,6 procenta (lednové predikce pro rok 2011 ukazovaly na celoroní pokles o 5,5 %, íjnové predikce pro rok 2011 ukazovaly na pokles o 6,1 %). Pokles sektoru oekávají dva ze tí editel stavebních spoleností (64 %), což je pibližn srovnatelný výsledek se závry výzkumu realizovaného ped temi msíci, kdy kontrakci pro rok 2011 predikovalo 68 procent spoleností (71 % ped šesti msíci). eské stavebnictví vykázalo v 1.tvrtletí 2011 rst o 5,9 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2010. Tento mezironí vzestup byl ovšem siln ovlivnn velmi nízkou základnou minulého roku, kdy krom poklesu stavebních zakázek zasáhlo negativn stavbae extrémn nepíznivé poasí. Ve srovnání s rokem 2009 výsledky tak optimistické nejsou – index stavební produkce je o 15 % nižší. Petra Cuínová Vedoucí oddlení statistiky stavebnictví a bytové výstavby, eský statistický úad Stavební rmy dokázaly optimalizovat své kapacity na sníženou poptávku. Problémem není vytížení stávajících kapacit, ale cena, za kterou spolenosti realizují své zakázky. Zvýšená konkurence ve výbrových ízeních vede k situaci, kdy ada stavebních rem akceptuje zakázky se zápornou marží. Tento stav nezakládá u stavebních rem dvod k optimismu smrem do budoucnosti a jejich pohled reektují i výsledky nejnovjší studie. Pozitivním momentem mže být pedpoklad, že mírný rst objemu realizovaných výkon indikuje budoucí masivnjší oživení poptávky. Pavel Kliment Partner, KPMG v eské republice V letošním roce ani v roce následujícím neoekáváme zásadní zvrat v poklesovém trendu eského stavebnictví. Lze oekávat další mírný pokles, negativní vliv bude mít dopad zmn daové, penzijní a zdravotní reformy a avizovaná zmna výše DPH. Zdenk Osner Pedseda pedstavenstva a generální editel, Energie-stavební a báská, a.s. www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 7 Stavební rmy potvrzují pokraování negativního vývoje Oekávaný vývoj stavebnictví (pro daný rok) 100% 4% 2% 1,6% -2% -0,6% -3% 60% -3% -4% -5% - 5,5% 40% - 5,6% -6% Podíl respondentů Očekávaný vývoj stavebnictví (vážený průměr) 80% 0% -6% -8% -8% 20% -10% -11% -12% 0% 04/2009 07/2009 růst 0 - 5% růst >20% pokles 16-20% 09/2009 01/2010 růst 6-10% pokles 0-5% pokles >20% 04/2010 07/2010 01/2011 růst 11-15% pokles 6 -10% neví 04/2011 2012 růst 16-20% pokles 11-15% průměr Pro rok 2011 oekávám pokraování poklesu objemu investic o 5 - 10 % meziron. Aleš Ullmann Obchodní editel, PSG - International a.s. Stavební trh v esku byl dosud i pes svoje problémy zasažen mén, než v ad jiných zemích. Z toho mže plynout i nebezpeí, že to nejhorší ješt nemáme za sebou. František Vaculík Generální editel a pedseda pedstavenstva, PSJ, a.s. Výraznjší pokles eského stavebnictví oekávají zejména editelé velkých stavebních spoleností Pohled optikou velkých a stedních/malých spoleností opt ukazuje na vyšší míru pesimismu v segmentu velkých stavebních spoleností, negativní hodnocení zde stále zstává vysoké, i když došlo k mírnému zlepšení. Aktuáln pro rok 2011 oekává pokles sektoru až 75 procent respondent z velkých stavebních spoleností (84 % v lednu). Vážený prmr celého segmentu ukazuje na kontrakci stavebnictví v tomto roce o 7,3 procenta (lednová predikce ukazovala na 8,0% pokles v 2011). V letošním roce pokrauje dokonování infrastrukturních projekt, zahájených v minulých letech. Privátní poptávka pichází jen s drobnými projekty, soutže o veejné zakázky se tém nevypisují. Tudíž se vyerpávají zásobníky práce. Bohužel žádný zásadní trend ve smování eského stavebnictví není pro budoucí léta zetelný, naopak ukonení investic do fotovoltaiky se promítne do dalšího poklesu výkon stavebních rem. Bez oživení dopravního stavitelství a obdobných projekt v infrastruktue nelze zlepšení v oboru oekávat, protože na obzoru je plánované ukonení evropských dotací na nové projekty v roce 2013. Pavel Pilát Generální editel, Metrostav a.s. Segment stedních/malých stavebních rem nezaznamenal výraznjší zmny ve svých predikcích. Mírn se snížil podíl spoleností oekávajících pokles eského stavebnictví. Pokles aktuáln pedpovídá 54 % respondent (58 % v lednu, resp. 68 % v íjnu). Vážený prmr oekávání tchto rem ukazuje na stejné predikce poklesu jako v lednu tj. 4,0 procenta (srov. 5,8 % v íjnu). 8 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Pokud se na tuto oblast podíváme z hlediska spoleností zabývajících se pozemním nebo inženýrským stavitelstvím, editelé spoleností z pozemního stavitelství dále velice pozvoln zlepšují svj výhled pro rok 2011. Aktuáln oekává pokles 61 procent editel (65 % v lednu, 72 % v íjnu). Prmr jejich pedpovdí vývoje eského stavebnictví v roce 2011 ukazuje na pokles sektoru o 4,7 procenta (4,8 procenta v lednu, 6,3 % v íjnu). Nejvtší pokles stavebnictví v roce 2011 oekávají pedstavitelé inženýrského stavitelství Stále nejvíce negativní výhled je možné vidt pedevším u spoleností zabývajících se inženýrským stavitelstvím. Je to samozejm dáno aktuální situací a nízkým stavem zakázek v tomto segmentu (chybí pedevším zakázky nancované z veejných rozpot). Pokles eského stavebnictví v roce 2011 oekává 73 procent spoleností (75 % v lednu, 67 % v íjnu). Prmr odpovdí editel tchto spoleností ukazuje na pokles celého sektoru o 8,0 procent (7,1 % v lednu, resp. 5,3 % v íjnu). V letošním roce 2011 oekávám další pokles celkové produkce eského stavebnictví. Situaci bude negativn ovlivovat zejména tragický nedostatek zakázky u inženýrského stavitelství. Petr ížek Jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o. Pedseda Sdružení pro výstavbu silnic Výsledky pedpovdí na rok 2012 poprvé ukazují na pokraování poklesu sektoru i v píštím roce Jak ukazují pedchozí odstavce, výhled oekávání editel na rok 2011 se do jisté míry stabilizoval (tj. ti predikce vývoje pro rok 2011 za posledních šest msíc jsou tém stejné). Co se ale neekan od ledna zhoršilo, je výhled na rok 2012. Ten ml být podle oekávání editel z íjna 2010 a ledna 2011 poátkem stabilizace eského stavebnictví (v lednu editelé oekávali dokonce i mírný rst o 1,6 procenta v píštím roce). Aktuální výsledky výzkumu poprvé ukazují na potenciální pokraování poklesu (o 0,6 %), což ukazuje, že zotavování eského stavebnictví mže být podstatn pozvolnjší, než spolenosti pedpokládaly. Pokles v roce 2012 pedpovídají z pohledu velikosti pedevším velké stavební spolenosti, z pohledu zamení se jedná o inženýrské stavitelství. V roce 2012 bude situace ve stavebnictví velmi závažná. Oekávám, že propad celkového objemu produkce stavebních spoleností bude v roce 2012 až o 50% oproti roku 2008. A nikde nenarážím na žádné signály obratu k lepšímu, nikdo nenaslouchá našemu volání po zmnách. Martin Doksanský Generální editel a místopedseda pedstavenstva, SMP CZ a.s. Osobn pro letošek oekávám situaci z loského roku. Nadje pro rok 2012 je motivována informacemi z ministerstev, že chtjí uspíšit erpání evropských dotací. Tam je klí k optovnému nastartování stavebních rem. Martin Kouil Místopedseda pedstavenstva spolenosti, CGM Czech, a.s. Krize ve vývoji stavebních zakázek se prohlubuje. Zdá se bohužel, že nebude krátkodobá. Oekávám ješt vtší úbytek veejných zakázek a stavební trh dozná v následujících 3 letech výraznjších zmn. Projekty privátních investor a developer nebudou ve vtší míe zahajovány. Oproti tomu pole rekonstrukcí a revitalizací zane kvést. Pesto v nebližších letech neoekávám, že by se úrove stavebnictví mohla vrátit na úrove jako byla ped 2-3 lety. Robert Mikeš Marketingový editel, Saint-Gobain Weber Terranova,a.s. www.studieStavebnictvi.cz Situace v dalších zemích Visegrádské tyky Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 9 Výsledky obdobného výzkumu realizovaného na Slovensku v únoru 2011 ukazují na pedpokládanou blížící se stabilizaci slovenského stavebnictví v letošním roce (po pedchozích dvou letech pokles). Rok 2011 by ml pinést již jen velice mírný pokles, a to o 1,4 % (v listopadu 2010 editelé slovenských stavebních spoleností predikovali pokles o 1,3 %, tj. i zde došlo ke stabilizaci predikcí na rok 2011), a v roce 2012 by již mohlo dojít k návratu znatelnjšího rstu (o 5,6 %, tj. zlepšení z listopadových predikcí rstu o 4,6 %). Stabilizácia slovenského stavebníctva, ktorá sa zaala prejavova v závere roka 2010, by mala pokraova aj v roku 2011. Nedostatok zdrojov na nancovanie verejných investícií a prie ahy v realizácii dopravnej infraštruktúry budú aj v roku 2011 limitujúcimi faktormi významnejšieho rozvoja slovenského stavebníctva. Dagmar Blahová Riaditeka Odboru statistiky stavebníctva, obchodu a služieb Štatistický úrad SR Výsledky interview s editeli spoleností v Polsku (z bezna 2011) ukazují na pokraování mírného tempa rstu polského stavebnictví v romto roce. Ten by ml dosáhout 3,4 % (predikce ze záí ukazovaly na rst o 3,2% v roce 2011). Polsko jako jediné ze zemí Visegrádské tyky nezaznamenalo pokles stavebnictví v prbhu celosvtové ekonomické krize, došlo ale k výrazné deceleraci pedchozích vysokých rstových hodnot z let 2006–2008, rst pes 10 % p.a.). Maarské stavební spolenosti oekávají, že rok 2011 bude rokem stabilizace sektoru (minimální rst o 0,4 %), a to po jeho pedchozích pti letech neustálého poklesu (maarské stavebnictví klesá bez pestání od roku 2006). Vývoj stavebnictví (predikce rem) eská republika Maarsko Slovensko Polsko 2011 -5,6 % 0,4 % -1,4 % 3,4 % 2012 -0,6 % 5,3 % 5,6 % 1,5 % 10 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Pokles tržeb eských stavebních spoleností v roce 2011 bude mírn výšší než spolenosti oekávaly na zaátku roku. Negativní výhled prezentují pedevším velké stavební spolenosti, z pohledu stavebního zamení se jedná o inženýrské stavitelství. Tyto dva segmenty oekávají pokraování poklesu svých tržeb i v roce 2012. Tržby stavebních spoleností by mly v prmru klesnou v roce 2011 o 2,7 procenta Spolenosti stále oekávají pokraování poklesu svých tržeb, oproti jejich lednovým predikcím zde došlo k mírnému zhoršení. Výhled na rok 2011 ukazuje, že pokles svých tržeb oekává mírn nadpoloviní vtšina editel spoleností (51 % nyní, 51 % v lednu, 58 % v íjnu 2010). Naopak podíl spoleností plánujících rst svých prodej mírn klesl ze 47 procent respondent v lednu na aktuálních 45 procent. Vážený prmr odpovdí všech dotázaných editel stavebních spoleností ukazuje na mírné zhoršení ve vývoji tržeb stavebních spoleností. Aktuáln spolenosti oekávají snížení svých tržeb v roce 2011 (v prmru) o 2,7 procenta (1,4 % v lednu). Došlo ke zhoršení lednových predikcí ohledn celoroního vývoje tržeb Oekávaný vývoj tržeb (pro daný rok) 100% 4,0% 2,5% 2,8% 2,0% 0,0% -1,4% 0,4% -1,4% 60% -2,0% -2,5% -2,7% -4,0% 40% -4,6% -4,3% Podíl respondentů Očekávaný vývoj tržeb (vážený průměr) 80% -6,0% 20% -6,6% -8,0% 0% -10,0% 04/2009 07/2009 09/2009 01/2010 04/2010 07/2010 01/2011 04/2011 Velké stavební spolenosti oekávají pokles svých tržeb o 3,9 procenta 2012 růst 0-5% růst 6-10% růst 11-15% růst 16-20% růst >20% pokles 0-5% pokles 6-10% pokles 11-15% pokles 16-20% pokles >20% neví průměr Detailnjší pohled na situaci v analyzovaných segmentech z pohledu jejich velikosti ukazuje, že nejkrititji vidí situaci stále pedstavitelé velkých stavebních spoleností. Již tradin v jejich predikcích vývoje tržeb pro nejbližší období (aktuální rok) dochází jen k minimálním zmnám, pedevším díky vtší zásob zakázek než je napíklad u malých rem. Ta jim umožuje snadnji predikovat vývoj jejich tržeb v blízkém horizontu. Aktuální prmr celého segmentu ukazuje na oekávaný pokles tržeb v roce 2011 o 3,9 procenta (3,8 % v lednu, 3,6 % predikce v íjnu). Rst svých tržeb oekává pouze jedna ze tí velkých stavebních spoleností (35 % aktuáln, 31 % v lednu, 32 % v íjnu). www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 11 V roce 2011 oekáváme v naší spolenosti SWIETELSKY stavební s.r.o. další pokles výkon. V roce 2012 by se mohl pokles pibrzdit, možná i zastavit. Situace bude rozhodn lepší u divize pozemního stavitelství, která není tolik závislá na veejných zakázkách. Petr ížek Jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o. Pedseda Sdružení pro výstavbu silnic Malé rmy oekávají pokles tržeb mírnjší a to o 1,6 procenta V segmentu stedních/malých stavebních rem pokles prodej oekává pibližn jedna ze dvou stavebních rem. Ten by celkov ml dosáhnout 1,6 procenta. Jedná se tedy o zhoršení z jejich lednových predikcí (rst o 0,1 %). Nejvtší pokles tržeb v roce 2011 oekávají stavební spolenosti zabývající se inženýrským stavitelstvím Pedpovdi vývoje tržeb v roce 2011 z pohledu pedstavitel spoleností zabývajících se inženýrským nebo pozemním stavitelstvím ukazují na podstatn horší vývoj tržeb v segmentu inženýrského stavitelství, než u rem zabývajících se pozemním stavitelstvím (stejn jako v lednových i íjnových predikcích). Hlavním dvodem je složitá situace a nedostatek nových zakázek pro inženýrské stavitelství (naopak zástupci pozemního stavitelství oekávají, že nejhorší již mají za sebou). Vážený prmr oekávání editel z inženýrského stavitelství ukazuje na znatelné zhoršení oproti lednu. Aktuáln rmy pedpovídají pokles svých tržeb až o 6,6 procenta (srov. 3,9 % v lednu). Spolenosti zabývající se pozemním stavitelstvím potvrzují své lednové predikce a oekávají pokles svých prodej v roce 2011 o 1,0 procento (0,6 procenta v lednu). Oekáváme nárst stavebních zakázek o 5-10 %. Podstatnou ást našeho obratu jsme si schopni pipravit vlastní investiní a developerskou inností. Nejsme závislí na veejných zakázkách. Marcel Soural Pedseda pedstavenstva, Trigema a.s. Perspektiva vývoje dopravního stavebnictví je nepíznivá a pro roky 2011 a 2012 pro nás znamená i výrazné snížení tržeb /cca 50%/. Nejistota plynoucí z omezení zakázek v oblasti dopravní infrastruktury a nejasná pedstava o jejím dalším rozvoji (viz naprosto defenzivní tzv. “Superstrategie” MD) nás donutila k výraznému snížení ( o jednu tetinu ) výrobních a montážních kapacit. Karel Mora Generální editel, Elektrizace železnic Praha a.s. Pedpovdi vývoje tržeb v roce 2012 ukazují na první potenciální stabilizaci V roce 2012 oekává rst svých tržeb 58 procent editel stavebních spoleností, což je zhoršení z 69 procent v lednu. Celkový prmr ukazuje již jen na potenciální velice mírný nárst (o 0,4 %), což je viditelný pokles z lednových 2,5 procenta. Detailnjší pohled ukazuje, že velice mírný rst tržeb oekávají editelé spoleností z pozemního stavitelství, naopak zástupci inženýrského stavitelství predikují pokraování poklesu svých tržeb. Tržby v roce 2011 oekáváme pibližn v úrovni roku 2010 a pro rok 2012 predikujeme další pokles. Pavel Pilát Generální editel, Metrostav a.s. 12 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 Situace v dalších zemích Visegrádské tyky www.studieStavebnictvi.cz Výsledky výzkumu realizovaného s editeli slovenských stavebních spoleností ukazují na oekávaný velice mírný nárst tržeb stavebních spoleností v roce 2011 o 0,9 % (shodn s predikcí z listopadu). Ve výhledu na rok 2012 jsou slovenské stavební spolenosti opatrné, tém až ptina z nich nedokáže pedpovdt vývoj svých prodej v souasných podmínkách. Vážený prmr odpovdí ostatních spoleností ukazuje na pedpokládaný rst tržeb o 4,4 procenta. Polské stavební rmy predikují na rok 2011 mírný rst svých tržeb (o 3,5 %, predikce ze záí 2010 ukazovala na rst o 3,2 %), který spojují pedevším s rstovým vývojem celého odvtví. Maarské stavební spolenosti predikují mírný nárst svých prodej v rozsahu 0,9 procenta v roce 2011 (rozhovory se konaly v prosinci 2010). Na rok 2011 predpokladáme pokles našich výkonov a následne, v porovnaní s obratom na 2011, rastový trend pre rok 2012. František Hirner, Generálny riadite, ZIPP BRATISLAVA spol. s r. o. Vývoj tržeb (predikce rem) eská republika Maarsko Slovensko Polsko 2011 -2,7 % 0,9 % 0,9 % 3,5 % 2012 0,4 % 4,7 % 4,4 % 2,8 % www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 13 Sebedvra stavebních spoleností v pekonání konkurence se pozvoln dále zlepšuje. Roste jak ve stedních/malých rmách, tak i ve velkých spolenostech. Prmrn se pohybuje na úrovni bžné v ostatních zemích Visegrádské tyky. Sebedvra stavebních spoleností dále pozvoln roste Stavební spolenosti byly opt dotázány na oekávaný vývoj svého tržního podílu, jinými slovy, zdali oekávají, že se jim povede lépe, než jejich konkurenci. Aktuální výsledky ukazují na pokraující mírné zlepšování sebedvry mezi stavebními spolenostmi. V pekonání konkurence v tomto roce ví 58 procent stavebních spoleností. V lednu si dvrovalo 50 procent editel, v íjnu minulého roku šlo o 44 procent respondent. Stále se však jedná o hodnoty hluboko pod úrovní zaátku roku 2008, kdy až 93 procent respondent vilo, že se jim podaí pekonat konkurenci. Zlepšila se sebedvra stedních/malých stavebních rem i velkých spoleností Z úhlu pohledu jednotlivých segment došlo k mírnému posílení sebedvry jak mezi editeli stedních/malých, tak i velkých stavebních spoleností. U pedstavitel prvního zmínného segmentu dále pokrauje zlepšování v této oblasti. Aktuáln ví v pekonání konkurence 62 procent editel (52 % v lednu, 37 % v íjnu). Rovnž dále klesá pedchozí výrazná nejistota, tj. podíl rem, které nedokázaly urit vývoj svého tržního postavení v roce 2011 (pokles z 20 % v íjnu, na 8 % v lednu, a dále na 6 % aktuáln). V segmentu velkých stavebních spoleností rovnž došlo k mírnému nárstu sebedvry, a to z lednových 47 procent na aktuálních 54 % rem. Sebedvra rovnž roste v pozemním i inženýrském stavitelství Z pohledu stavebního zamení dotázaných spoleností, v oblasti pozemního stavitelství dále roste sebedvra rem, aktuáln si dvuje 57 procent editel tchto rem, tj. konzistentní nárst z 51 procent v lednu a z pedchozích 40 % v íjnu. K nárstu došlo i v inženýrském stavitelství, a to ze 46 procent v lednu na 60 procent aktuáln. Optimismus pro rok 2012 však mírn klesá Naopak výhled na rok 2012 ukazuje na mírné zhoršení sebedvry rem. Aktuáln oekává zlepšení své pozice oproti konkurenci 65 procent všech editel, což je pokles z 68 % v lednu. Situace v dalších zemích Visegrádské tyky U slovenských stavebních spoleností se situace v této oblasti nadále stabilizuje. V pekonání konkurence v únoru vilo 55 procent spoleností (55 % listopadu, 53 % v srpnu). Výhled na rok 2012 ukazuje další pozvolné zlepšování, jak potvrzuje 65 % respondent (63 % v listopadu). V Polsku došlo k uritému poklesu sebedvry editel spoleností (pedevším díky velice tvrdé konkurenci, což je jeden z nejsilnji zmiovaných problém, který trápí polské stavební spolenosti). Vyšší sebedvra je vidt spíše u stedních/malých polských stavebních rem než u velkých spoleností. Aktuáln v pekonání konkurence ví 58 % rem (oproti 70 % v záí 2010). V Maarsku se jedná o 59 procent (zhoršení z 71 % v ervnu 2010). Podíl spoleností oekávajících zlepšení svého tržního postavení eská republika Maarsko Slovensko Polsko 2011 58 % 59 % 55 % 58 % 2012 65 % 67 % 65 % 56 % 14 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Vytížení kapacit stavebních spoleností se zlepšilo jak ve srovnání s výsledky ped temi, tak i ped dvanácti msíci. Stále však pibližn jedna ze dvou stavebních spoleností uvádí, že má zakázek mén než ped rokem. Situace je pedevším nároná v inženýrském stavitelství. Vytížení kapacit stavebních spoleností meziron vzrostlo o pt procentních bod Výsledky dubnového výzkumu ukazují na rst procentuálního vytížení kapacit stavebních spoleností oproti situaci v lednu. Aktuální vytížení kapacit se pohybuje na úrovni 79 procent. Jedná se jak o dsledek rozbhnutí stavební sezóny (oproti lednu), tak i výsledek již realizovaných optimalizací kapacit stavebních spoleností (hlavní priorita k ešení, kterou uvádli editelé rem v našich pedchozích výzkumech). Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se rovnž jedná o zlepšení (o 5 procentních bod). Vývoj vytíženosti kapacit % 100 90 80 70 100 100 100 100 86 80 90 90 89 83 80 82 84 80 80 70 100 90 90 82 76 70 74 68 90 82 79 70 60 90 79 72 60 70 50 Dolní kvartil Průměr Horní kvartil Vcelku uspokojiv jsou vytíženy naše kapacity v pozemním stavitelství. Silniní a inženýrské stavitelství trpí nedostatkem veejné zakázky. Investoi se jen zvolna odhodlávají k vypisování výbrových ízení, což je obdivuhodn zarážející zejména v souasném období, kdy je silniní sí po zimním období v tragickém technickém stavu. Celkov jsou naše kapacity využity na cca 70%. Petr ížek Jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o. Pedseda Sdružení pro výstavbu silnic Nejvyšší vytížení uvádjí velké stavební spolenosti Z hlediska velikosti dotázaných spoleností, nejvyšší prmrné vytížení svých kapacit uvádjí velké stavební spolenosti, (stejn tak jako v lednu 2011, ale i pedchozím íjnovém a ervencovém výzkumu), a to 84 procent (rst z lednových 76 procent). Stední/malé stavební spolenosti uvádjí vytížení nižší, a to 74 % (70 % v lednu). Stejn jako v našich pedchozích výzkumech, v tomto segmentu jsou viditelné vtší rozdíly mezi jednotlivými spolenostmi (podstatn menší homogenita složení segmentu než u velkých spoleností). Stediska rekonstrukcí a stavby bytových dom jedou na 100 % vytíženosti. Stedisko sanace a zateplování panelových dom kvli stále se mnícím podmínkám erpání dotací je v souasné dob vytíženo na cca 40 % kapacity. Marcel Soural Pedseda pedstavenstva, Trigema a.s. V dob pokraující “nepízn osudu” pro stavebnictví a veškeré obory s tím související je efektivní tento as využít nejen pro maximální zefektivnní proces ve rmách, ale nezapomenout na posilování image rmy, což je vždy dlouhodobou záležitostí. Urit se vyplatí v tento moment více popemýšlet nap.o aktivitách CSR. Tomáš Mack Research & Communication Director CR,SR www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 15 Zásoba práce má posledních 15 msíc trvale klesající trend, nových píležitostí, nov vypisovaných zakázek je velmi málo. A kritická situace u malých spoleností zpsobuje to, že podávají nabídky hluboko pod úrovní pímých náklad, což ve stedndobém asovém horizontu musí být pro n smrtelné. Veliké potíže to logicky pinese i investorm, kteí takové nabídky musí pijímat. Martin Doksanský Generální editel a místopedseda pedstavenstva, SMP CZ a.s. Rozdíly v prmrném vytížení spoleností z pozemního nebo inženýrského stavitelství jsou stále velice malé (stejn tak jako v lednu 2011 i v íjnu a ervenci 2010). Pro naše specializované technologie hlavn pro práce v podzemí i na silniním a železniním trhu není na území R a SR dostatek píležitosti. Proto rmy skupiny DDM Group v souasné chvíli pracují ve Finsku, Polsku, Maarsku, Azerbajdžánu a ucházejí se o zakázky v celé ad dalších zemí. Pavel Pilát Generální editel, Metrostav a.s. Situace v dalších zemích Visegrádské tyky Vytíženost kapacit slovenských stavebních spolenosti se v únoru výrazn propadla oproti listopadu 2010. Spolenosti uvádly vytížení svých kapacit v prmru pouze na 58 % (v listopadu na 76 %). Pestože se jednalo o období mimo stavební sezónu, je to pokles i oproti srovnatelnému období minulého roku (v únoru 2010 bylo prmrné vytížení 65 %). V Polsku (v beznu) se jednalo o 71 % (pokles z 80 % v záí), v Maarsku (v prosinci) se vytížení kapacit pohybovalo na úrovni 74 procent. Prmrný poet msíc, na které mají rmy nasmlouvané své zakázky, je 6,8 msíc Prmrný poet msíc, na které mají do budoucna stavební spolenosti nasmlouvané své zakázky, se od výzkumu realizovaného v lednu nepatrn zhoršil, aktuáln dosahuje 6,8 msíce (7 msíc v lednu). Na nejdelší periodu (v prmru) mají své zakázky nasmlouvány velké stavební spolenosti, kde došlo k mírnému poklesu z 9,0 msíce v lednu na 8,7 msíce aktuáln (8,2 msíce v dubnu 2010). Z pohledu stavebního zamení, na delší období mají své zakázky nasmlouvány rmy z inženýrského stavitelství (8,8 msíce) oproti spolenostem z pozemního stavitelství (5,9 msíce). 47 % respondent uvádí, že mají mén zakázek než ped rokem Aktuáln 47 % stavebních spoleností (48 % v dubnu 2010) uvádí, že mají mén zakázek než ped dvanácti msíci. Podíl spoleností, které uvádjí, že mají zakázek více než ped rokem je 25 % (11 % v dubnu 2010). Stejné množství zakázek jako ped rokem potvrzuje 28 % respondent (41 % v dubnu 2010). Zásoba práce je o nco nižší v porovnání se stejným obdobím minulého roku. Je to dáno zejména nárstem v pozemním stavitelství, piemž stav zakázky v silniním stavitelství nadále klesá. Kdyby mi nkdo ekl v lét roku 2009, že SD nevypíše po dobu takka 2 let žádnou vtší stavbu, tak bych mu nevil. Toto se však stalo skutkem a navíc stavby již rozestavné jsou zastavovány i omezovány. Petr ížek Jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o. Pedseda Sdružení pro výstavbu silnic Z hlediska velikosti respondent, nejvtší podíl spoleností uvádjících že mají zakázek mén než ped rokem, je v segmentu velkých stavebních spoleností (56 %), jedná se o zhoršení z 47 procent v lednu. 16 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Pestože stavební Skupina EUROVIA CS zaznamenala v roce 2010 velmi dobrý hospodáský výsledek, je poteba uvést, že jej dosáhla díky svým aktivitám na Slovensku, kde realizuje výstavbu rychlostní komunikace v délce 52 km podle konceptu PPP. V eské republice evidujeme za loský rok propad obratu o 15 procent. Pedpokládám, že situace se bude i nadále zhoršovat a eské stavebnictví se v následujících dvou letech kvli nedostatku jak veejných, tak i soukromých nanních zdroj, dostane do ješt tíživjší situace. Ta mže vyvolat rovnž potebu snižování potu zamstnanc v ádu desítek procent. Jedním z východisek k odvrácení tohoto vývoje je nancování výstavby dopravní infrastruktury. Zvolit lze variantu realizace projekt formou PPP, nebo podle konceptu Design and Build, který zapojuje stavební rmy do procesu projektování a celkové pípravy staveb. Zdenk Synáek len pedstavenstva a obchodní editel EUROVIA CS, a.s. Situace z pohledu respondent zabývajících se pozemním nebo inženýrským stavitelstvím ukazuje na pokraující velké rozdíly mezi tmito dvma segmenty. Mén zakázek potvrzuje pouze 37 % respondent z pozemního stavitelství (32 % v lednu). Zdá se, že je zakázek více než loni. Jsou však objemov menší. A všichni investoi tlaí extrémn na cenu, takže to vede k cenové válce mezi jednotlivými dodavateli. Tento trend je dlouhodob neudržitelný. Firmy z neho musí žít. V souasné dob se vše odehrává v oblasti cash ow. Hospodáský výsledek je až na druhém míst. Marcel Soural Pedseda pedstavenstva, Trigema a.s. Až 70 % editel spoleností zabývajících se inženýrským stavitelstvím potvrzuje menší objem zakázek než ped rokem Situace v inženýrském stavitelství je podstatn horší. Menší množství zakázek než ped 12 msíci potvrzuje až 70 % respondent v tomto v segmentu. Pokrauje tak eskalace v této oblasti (64% v lednu, 57 % v íjnu, 45 % v ervenci). Urité zlepšení v segmentu pozemního stavitelství je vidt v tom, že až 33 % respondent (31% v lednu, 16 % v íjnu, 9 % v ervenci) potvrzuje vtší množství zakázek oproti období ped 12 msíci. Segment inženýrského stavitelství naopak v této kategorii vykazuje zhoršující se hodnoty (7 % aktuáln, 14 % v lednu , 18 % v íjnu). Zakázková zásoba se samozejm snižuje. Je to dáno minimální privátní poptávkou po stavebních kapacitách pro obanskou, bytovou nebo prmyslovou výstavbu, a souasn radikální restrikcí státního a dalších veejných rozpot. Spolené psobení tchto negativních faktor se promítá do ekonomické situace všech stavebních rem na eském trhu. Pavel Pilát Generální editel, Metrostav a.s. Situace v dalších zemích Visegrádské tyky Podíl slovenských stavebních spoleností, které mají zakázek mén než ped rokem, klesl z vysokých 71 % v srpnu na 48 % v listopadu 2010 a dále pak na 46 % v únoru 2011. V Polsku (v beznu) se jednalo pouze o 30 % spoleností (37 % v záí 2010), což je nejnižší podíl ze všech zemí Visegrádské tyky. V Maarsku (v prosinci 2010) vykazovalo menší množství zakázek než ped rokem 52 % respondent, tj. mírný pokles z 59 % stavebních spoleností v ervnu 2010. Konkrétními zpsoby získávání zakázek, hodnocením transparentnosti výbrových ízení, zkušenostmi s úplatky a dalšími tématy z této oblasti se zabývá závrená kapitola Kvalitativní studie eského stavebnictvi 2011. www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 17 Nedostatená poptávka je klíovým problémem stavebních spoleností, za poslední ti roky se jedná o nejrychleji rostoucí faktor omezení rem. Situaci jako obzvlášt složitou hodnotí pedevším velké stavební spolenosti, z pohledu stavebního zamení se jedná opt o inženýrské stavitelství. 100 % editel spoleností potvrzuje, že jejich stavební rma je omezena ve svém rstu Klíovým problémem zstává nedostatená poptávka, pedevším poptávka nancovaná z veejných zdroj Jaké jsou aktuáln hlavní problémy, kterým stavební spoleností v souasné dob elí? Všichni respondenti potvrzují, že jsou limitováni ve svém rstu (stejn tak jako ve všech našich pedchozích výzkumech realizovaných od záí 2009). Nejastji zmiovaným a souasn problém s nejvtším dopadem na hospodáské výsledky stavebních spoleností je nedostatená poptávka nancovaná z veejných zdroj (97 % respondent, 6,6 bodu z 0-10 max). S jistým odstupem pak následuje tvrdá konkurence (5,7 bodu), a byrokracie úad - požadavky ze strany státu (5,5 bodu). Úpln zmizela segmentace trhu z pohledu velikosti stavebních rem. Díve se velké stavební rmy zajímaly pedevším o infrastrukturní veejné zakázky v ádu stovek milion korun. Dnes se tyto rmy úastní výbrových ízení na zakázky v ádu jednotek nebo desítek milion korun, bez ohledu na to, že mají organizaní strukturu nastavenou na jiný typ zakázek. To následn spouští cenovou válku. Marcel Soural Pedseda pedstavenstva, Trigema a.s. Mezi „Jiná omezení“, které spolenosti vyjmenovávají, patí pedevším zvýšená platební neschopnost odbratel, malá ochota bank pjovat nanní prostedky, negativní vliv posilující koruny oproti euru, komplikovaná legislativa a omezená transparentnost nkterých výbrových ízení. Ostatní omezení, nap. vysoké náklady na materiál a práci, nedostatek zkušené pracovní síly, vlivy poasí, atd., jsou hodnocena jako faktory s podprmrným vlivem na hospodáské výsledky stavebních spoleností. Lze pedpokládat, že fungování stavebních rem je a do budoucna bude velmi individuální. Záležet bude na schopnosti jednotlivých subjekt nahradit pípadné výpadky jinou inností. V každém pípad k redukci pracovník ve stavebnictví již došlo a tento proces bude ješt pokraovat. František Vaculík Generální editel a pedseda pedstavenstva, PSJ, a.s. Dlouhodobý vývoj a zmny v hlavních problémech, které trápily stavební spolenosti na zaátku krize oproti souasnosti, pináší níže uvedený graf. Ten ukazuje, k jak velkým zmnám došlo bhem pedchozích tí let. Nejvtší zmnou prošla již díve zmínná nedostatená poptávka (jak nancovaná z veejných, tak i soukromých zdroj), tj. nárst z 13 procent spoleností v roce 2008 až na aktuálních 98 procent (v dubnu 2011). 18 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Zmny v letech 2008 – 2011 Vývoj faktor omezujících rst stavebních spoleností 2008 – 2011 Vliv na hospodářské výsledky 10 7,5 1 8 2 6 5 7 1 3 6 5 5 8 4 4 3 7 2 2,5 0 0% 20% 40% 1 Nedostatečná poptávka 2 Vliv počasí 3 Nedostatek zkušené pracovní síly 4 Nedostatečné zdroje k financování svých aktivit Nejzávažnjší problém pro velké stavební spolenosti: nedostatená poptávka nancovaná z veejných zdroj 60% 80% 5 Byrokracie (požadavky úřadů) 6 Konkurence 7 Vysoké náklady na materiál 8 Vysoké náklady na práci 100% 2011 2008 Z pohledu analyzovaných segment, velké stavební spolenosti bojují pedevším se dvma klíovými omezeními svého podnikání, ostatní jsou považována za již mén problematická. Jedná se pedevším o nedostatenou poptávku nancovanou z veejných zdroj, kterou potvrzuje 100 % dotázaných v tomto segmentu a hodnotí ji 7,0 body (z 10 max), tj. nárst z 6,8 bodu v lednu. Poptávka nancovaná ze soukromých zdroj je považována za podstatn menší problém. Druhým hlavním zmínným problémem je tvrdá konkurence (6,1 bodu, potvrzuje 96 % editel). Problémy napíklad s cenou vstup, tj. náklady na materiál a práci, byly hodnoceny podprmrnou vahou. Naším aktuáln hlavním omezením je nekoncepnost resortu silniního stavitelství, kdy jsme se v souladu s minulými státními koncepcemi vybavili potebnými prostedky pro zvládnutí státních úkol a tyto prostedky jsou nedostaten využívány. Na ekonomické výsledky má ale zejména vliv narstající konkurence, s ímž souvisí i zadávání zakázek naprosto nekompetentním rmám, které však „umjí udlat“ cenu. Petr ížek Jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o. Pedseda Sdružení pro výstavbu silnic Stední/malé rmy rovnž bojují s nedostatenou poptávkou, dále pak s byrokracií a tvrdou konkurencí Stední/malé rmy uvádjí jako hlavní omezení svého podnikání pedevším ti faktory: V první ade se jedná o nedostatenou poptávku nancovanou z veejných zdroj (6,1 bodu aktuáln, 5,8 bodu v lednu) - a již jde o zakázky využívané pímo danými rmami nebo zprostedkovan formou subdodávek pro velké spolenosti. Dále pak vysoká míra byrokracie/požadavky státu na tyto spolenosti (5,7 bodu aktuáln, 5,9 bodu v lednu) a tvrdá konkurence o v souasnosti dostupné zakázky na trhu (5,4 bodu aktuáln, 5,0 bodu v lednu). Pozemní stavitelství trápí: nedostatená poptávka a konkurence Pohledem segment podle jejich stavebního zamení: Spolenosti zabývající se pozemním stavitelstvím za nejvtší omezení svého podnikání považují nedostatenou poptávku, (jak nancovanou z veejných zdroj, tak i ze soukromých zdroj), tvrdou konkurenci a vysokou míru byrokracie. www.studieStavebnictvi.cz Nedostatená poptávka je nejvtším problémem pro spolenosti zabývající se inženýrským stavitelstvím Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 19 Situace v segmentu inženýrského stavitelství je stejn jako v pedchozích výzkumech jednoznaná, naprosto klíovým problémem je nedostatená poptávka nancovaná z veejných zdroj (7,1 bodu aktuáln, 7,2 bodu v lednu), jak potvrzuje 97 % respondent. Ostatní problémy jsou zmiovány jako podstatn mén zásadní, napíklad komplikace se získáváním nových zkušených pracovník hodnotí spolenosti jako zanedbatelné (3,6 bodu z 10 max). Celý obor je od druhé poloviny roku 2008 postižen recesí. Dosud se nijak výrazn neoživila privátní poptávka po stavebních kapacitách a navíc pokrauje restrikce veejných rozpot. Nejvtší problém do budoucnosti vidím ale v tom, že byla zastavena projektová píprava staveb. Takže i kdyby došlo ke zmn investiní strategie ve. rozpot, nebudou pipraveny projekty, tudíž nebude co stavt. Pavel Pilát Generální editel, Metrostav a.s. Naším hlavním problémem je zcela nedostatená zásoba stavebních zakázek a píležitostí pro nadcházející období. Rovnž problematické nancování nkterých realizovaných zakázek. Zdenk Osner Pedseda pedstavenstva a generální editel, Energie-stavební a báská, a.s. Situace v dalších zemích Visegrádské tyky Pokud srovnáme tuto situaci s dalšími zemmi Visegrádské tyky, hlavními problémy, které nejvíce omezují slovenské stavební spolenosti, jsou pedevším vysoká míra byrokracie státních úad a nedostatená poptávka, která trápí pedevším velké stavební spolenosti. V Polsku uvádly stavební rmy (v beznu) pedevším byrokracii, vysoké náklady na pracovní sílu a tvrdou konkurenci. Na rozdíl od jejich koleg v R si polští stavai stžují více na nedostatenou poptávku nancovanou ze soukromých zdroj než z veejných zdroj. V Maarsku (v prosinci) uvádly spolenosti za omezení s nejvtším dopadem na jejich hospodáské výsledky byrokracii, vysoké náklady na práci, nedostatek nancí, vysoké náklady na materiál a nedostatenou poptávku. 20 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Za aktuáln nejefektivnjší zpsob získávání zakázek považují velké rmy výbrová ízení. Naopak editelé stedních/malých stavebních spoleností preferují osobní kontakty. Devt z deseti spoleností potvrzuje, že je možné získat privátní stavební zakázku bez úplatku, u veejných zakázek je to pouze šest z deseti. Aktuáln nejefektivnjší zpsob získávání zakázek: výbrová ízení Poprvé od poátku našich výzkum považují pedstavitelé stavebních spoleností za nejefektivnjší zpsob získávání stavebních zakázek tendry/výbrová ízení. Prmrné hodnocení efektivity/užitenosti tohoto zpsobu dosahuje 7,0 bodu (na škále 0–10 max). Naopak díve vysoce kladn hodnocené zpsoby získávání zakázek (dlouhodobá spolupráce a osobní kontakty) od minulého roku dále poklesly. Za nejmén užitený zpsob získávání zakázek editelé spoleností oznaují pímou poptávku zákazník. Ta se v dsledku krize výrazn propadla a doby, kdy spolenosti mohly i odmítat zakázky z dvodu petížení a píliš vysoké poptávky, jsou již dávno minulostí. Krize má významný vliv na zmnu zpsob využívaných k získávání stavebních zakázek Pokud porovnáme tyto výsledky z dlouhodobého hlediska, tj. se závry výzkum z pedchozích let (2008, 2009, 2010 a 2011), je zde zcela evidentní zmna chování stavebních spoleností pi získávání zakázek. Zatímco ješt na záátku krize se spolenosti spoléhaly pedevším na dlouhodobou spolupráci se zadavatelem/ investorem a rovnž na jejich osobní kontakty, pípadn vysokou poptávku pímo od zákazníku, bhem nkolika pedchozích let došlo ke zcela viditelné zmn. Tendry, které byly díve hodnoceny jako podprmrn efektivní zdroj zakázek, zaaly postupn nabývat na dležitosti a aktuáln jsou již považovány za klíový zdroj pro získávání zakázek (tento prmr je pedevším tažen velkými spolenostmi, pop. inženýrským stavitelstvím, ale nejen jimi). Vývoj 2008 – 2011 Zpsoby získávání zakázek Hodnocení efektivity nejastji využívaných zpsob (0-10 max) 10 9 8,5 8 7,9 8,1 8,0 7,5 7 7,0 6,3 6,2 6,1 7,1 6 6,0 5 4 6,9 6,7 5,9 5,2 4,6 2008 2009 Dlouhodobá spolupráce/smlouvy Výběrová řízení 2010 2011 Osobní kontakty Přímá poptávka od zákazníků www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 21 Své interní pedpisy kvli získání zakázky již porušilo 60 % spoleností Z dvodu velice nízkého množství zakázek na trhu je aktuáln až 42 % spoleností, tj. tém každá druhá spolenost, ochotna pijmout zakázku s nulovou nebo zápornou marží. Jedná se o nárst z 33 % rem o rok díve. Rovnž také roste podíl spoleností, které porušují své interní pedpisy (risk management), aby získaly novou zakázku. Aktuáln se jedná až o 60 % spoleností (52 % v 2010). Zlepšila se transparentnost výbrových ízení Meziron došlo ke zlepšení v oblasti transparentnosti výbrových ízení. Hodnocení transparentnosti tchto ízení vzrostlo z podprmrných 4,7 bodu (škála 1–10 max) v minulém roce na aktuálních 6,4 bodu. Tento prmr je ale výrazn tlaen vzhru pedevším pozitivním hodnocením výbrových ízení nancovaných ze soukromých zdroj (7,3 bodu). Transparentnost ízení nancovaných z veejných zdroj hodnotí rmy spíše jako prmrnou (5,5 bodu). Na tchto hodnoceních se shodují jak velké, tak i stední a malé rmy. Stejn tak z pohledu stavebního zamení nejsou viditelné výraznjší rozdíly, tj. mezi inženýrským a pozemním stavitelstvím. Spolenosti hodnotí pozitivn pedevším tendry nancované ze soukromých zdroj V oblasti transparentnosti, zejména u veejných zakázek, hodnotí editelé rem negativn pedevším nepíliš kvalitn pipravenou zadávací dokumentaci, která stžuje pípravu nabídek, nebo stanovení takových kritérií pi zadávání podmínek pro úast ve výbrovém ízení, která v nkterých pípadech zbyten diskvalikují vtší množství rem z úasti. Ohledn zpsobu stanovování kritérií pro výbr vítze ízení jsou však v názorech editel stavebních spoleností patrné rozdíly. Pi stanovování postup/kritérií pro výbr vítze v tendrech nejsou editelé stavebních spoleností jednotní Nkteré spolenosti navrhují maximální orientaci ze strany zadavatele na co nejnižší cenu, (tj. napíklad po doložení racionálních kvalikaních pedpoklad pro realizaci zakázky v prvním kole navrhují využít internetovou aukci jako druhé kolo pro maximální snížení ceny). Druhá skupina rem naopak zdrazuje zahrnutí širšího portfolia faktor pi hodnocení podaných nabídek tak, aby výsledná realizace byla zhotovena nejen za co nejlepší cenu, ale i za odpovídajích podmínek (tj. v potebné kvalit, s využitím patiných technologií, uhrazením všech závazk vi subdodavatelm, atd.). Velmi negativn hodnotím jednoznané preference nabídek s nejnižší cenou, resp. zvolení ceny jako jediného kritéria. Tento pístup vede k postupnému snižování kvality odevzdávaných prací a následnému zvyšování provozních náklad v letech píštích. Z mého hlediska je to velmi špatn zvolená cesta k dosažení ekonomicky pínosných ešení v celkovém konceptu rozvoje dopravní infrastruktury eské republiky. Karel Mora Generální editel, Elektrizace železnic Praha a.s. V praxi vidíme snahu dosahovat transparentnosti a nejnižší ceny formou elektronických on-line tendr nebo výbrových ízení bez možnosti diskutovat podmínky a alternativy ešení. Díky takto zjednodušeným metodám zákazníci asto minou píležitost dosáhnout lepšího pomru dodané kvality a úrovn rizik ke sjednané cen. Ivan Kunst Generální editel, Harsco Infrastructure region jihovýchodní Evropy 50 % spoleností nebylo požádáno o úplatek pi získávání zakázky Respondenti byli rovnž dotázáni, zdali již nkdy byli v prbhu získávání zakázky požádáni o úplatek. Nejnovjší výsledky ukazují, že polovina spoleností (50 %) nebyla nikdy požádána o úplatek (42% v 2010, 59% v 2009, 58% v 2008), druhá ást rem potvrzuje, že požádána byla a tetí skupina rem využila možnost tuto otázku nekomentovat. Základem transparentnosti prostedí je i vnitní transparentnost podniku. Pokud management stavební rmy nemá nástroje pro transparentní ízení obchodu a realizaci projekt, nemže nikdy garantovat bezúhonnost svého podniku. Petr Šrámek editel, BenchCom, s.r.o. 22 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Setkala se již Vaše rma pi získávání zakázek s požadavkem na úplatek? 100% 12 17 18 22 80% 54 60% 42 58 40% 50 59 25 20% 41 30 23 2008 2009 21 28 0% 2007 Ano Ne 2010 2011 Bez komentáře Co považují editelé stavebních spoleností za úplatek? Níže piložený graf ukazuje, že editelé stavebních spoleností jsou v posuzování limitu pro úplatek písní a že rozpoznávací znalost v této oblasti je vysoká. 16 % editel považuje za úplatek jakýkoliv dárek vnovaný zástupci zadavatele/investora. Dárky i plnní, (až již nanní i nenanní) ze strany zhotovitele pro zástupce zadavatele/investora do hodnoty sto tisíc korun, považuje za úplatek devt z deseti editel stavebních spoleností. Dva z níže uvedených editel, podle kterých úplatek zaíná až od 1 milionu korun, odkazovali na skutenost, že výše požadavku na úplatek se uruje jako podíl z realizované zakázky, a u velkých zakázek proto nižší ástky nejsou reálné. Kde zaíná hranice úplatku podle editel stavebních spoleností V jaké hodnot je dárek/plnní již úplatkem? 2% nad 1.000.000 Kč 7% 100.000 – 1.000.000 Kč 10% 20.000 –100.000 Kč 18% 10.000 – 20.000 Kč 42% 1.000 – 10.000 Kč 16% Do 1000 Kč 5% Bez komentáře 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% Podíl respondentů Jedna ze tí stavebních spoleností uvádí, že není možné získat veejnou zakázku bez poskytnutí úplatku editelé spoleností byli rovnž dotázáni, jestli podle jejich zkušeností lze získat stavební zakázku bez úplatku. Výsledky jejich odpovdí shrnuje níže piložený graf. Tém devt z deseti rem potvrzuje, že je možné získat stavební zakázku nancovanou ze soukromých prostedk bez nutnosti poskytnout úplatek. Naopak u výbrových ízení nancovaných z veejných zdroj jedna se tí rem (31%) uvádí, že bez úplatku není možné takovou zakázku získat. www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 23 Je možné získat stavební zakázku bez úplatku? Podíl respondentů 50% 46% 42% 37% 40% 30% 23% 22% 20% 10% 6% 10% 8% 3% 3% 0% Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Řízení financovaná z veřejných prostředků Navrhovaná ešení pro zlepšení situace Rozhodně ne Nevím Řízení financovaná ze soukromých prostředků Jaká ešení ke zlepšení souasné situace stavební spolenosti navrhují? Jedná se pedevším o zamení na tyi základní oblasti (týkající se pedevším veejných výbrových ízení): 1. Zjednodušení a zkvalitnní legislativy tak, aby vedla k vtšímu zprhlednní a zkvalitnní procesu výbru dodavatel. Rovnž k lepšímu a jednotnému pístupu k informacím pro všechny úastníky ízení – a to jak v prbhu ízení, tak i po vyhlášení výsledk (tj. možnost porovnat vítznou nabídku s ostatními). 2. Zvýšení odborných znalostí zamstnanc investora v oblasti pípravy zadávací dokumentace, pípravy výbrového ízení a následné realizací tendr tak, aby proces výbrového ízení byl realizován profesionáln a aby kvalitní zadávací dokumentace neumožovala vytváení prostoru pro netransparentnost a korupci. Rovnž také editelé stavebních spoleností navrhují zajistit kvalitní ohodnocení a nezávislost tchto úedník na politicích a na jejich pravidelných obmnách. 3. Zpetrhání v nkterých pípadech existujících vazeb mezi zástupci zadavatele a zhotovitelem zakázky tak, aby mli všichni potenciální zájemci o zakázku stejné výchozí podmínky. 4. Tlak na morální stránku tohoto problému a dlouhodobá výchova v rámci celé spolenosti. Centralizaci zadávání veejných zakázek spolenosti spíše nepodporují Naopak ešení, které vtšina stavebních spoleností nepodporuje, je centralizace všech veejných zakázek a zízení jedné komory veejných zadavatel, která by sloužila pro veškeré veejné zadavatele v R. Jako dobrý krok hodnotí tento postup pouze jedna ze tí stavebních spoleností (33 %). Ostatní se naopak domnívají, že by tímto opatením došlo pouze ke zhoršení situace vzhledem k vysokým jak odborným, tak i kapacitním potebám takové instituce a k dalšímu nárstu byrokracie. A nyní se pojm podívat na situaci a názory spoleností s rozdlením podle jednotlivých segment. Zkušenosti velkých stavebních spoleností Velké stavební spolenosti považují za nejefektivnjší zpsob získávání zakázek výbrová ízení (jejich využívání potvrzují opt všichni dotázaní v tomto segmentu), prmrné hodnocení dosahuje 8,0 bodu (z 0–10max). Naopak pímou poptávku od zákazník aktuáln považují za zdroj zakázek spíše s nízkým pínosem, (jak 24 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz jsme zmínili výše, poptávka se oproti rokm rstu znateln propadla a pedevším velkých zakázek je málo). Transparentnost výbrových ízení nancovaných ze soukromých zdroj hodnotí velké spolenosti vysoko, a to 7,4 body (na škále 1–10max). Transparentnost ízení z veejných zdroj hodnotí skromnji, a to pouze 5,3 body. Vzhledem k malému objemu nových zakázek na trhu je každá druhá velká spolenost (53 %) ochotna vzít i zakázku s nulovou nebo dokonce zápornou marží. Porušení svých interních pedpis (risk managementu) kvli získání zakázky potvrzuje 61 % spoleností. V oblasti zkušeností s úplatky, až 39 % editel tchto spoleností využilo možnosti tuto oblast nekomentovat (pro srovnání v segmentu stedních/malých rem šlo pouze o 6 % pedstavitel). Zlepšit transparentnost veejných výbrových ízení by pomohlo radikální snížení potu úedník ve státní správ, její zpehlednní a zjednodušení a urení jasných odpovdností a pravomocí, které se nebudou duplikovat, pekrývat nebo nebudou umožovat úedníkm se vymlouvat jeden na druhého. A v neposlední ad i internetové online aukce, na základ pedem vyprecizovaného jednoznaného zadání zakázky. Marcel Soural Pedseda pedstavenstva, Trigema a.s. Zkušenosti stedních/malých stavebních rem Situace ve stedních/malých rmách se od velkých spoleností liší. editelé tchto rem spoléhají pedevším na své osobní kontakty, které hodnotí jako nejefektivnjší zpsob získávání svých zakázek (7,1 bodu). Jejich využívání potvrzuje 98 % všech rem v tomto segmentu. Transparentnost výbrových ízení nancovaných ze soukromých zdroj hodnotí 7,1 body, tendry nancované z veejných prostedk hodnotí 5,8 body (škála 1–10max). Jedna ze tí rem v tomto segmentu je ochotna vzít zakázku s nulovou nebo zápornou marží. Porušení svých interních pedpis (risk managementu) kvli získání zakázky potvrzuje 60 % editel. Zkušenosti rem zabývajících se pozemním stavitelstvím Pokud se podíváme na výsledky spoleností podle stavebního zamení, oznaují editelé spoleností z pozemního stavitelství za nejužitenjší zdroje svých zakázek osobní kontakty (6,8 bodu) a výbrová ízení (6,5 bodu). Transparentnost ízení z privátních zdroj hodnotí 7,4 bodu, veejné zakázky 5,7 bodu. Vzhledem k postupn se stabilizující situaci v pozemním stavitelství je zakázku s nulovou nebo zápornou marží ochotna pijmout pouze jedna ze tí stavebních rem. Svj risk management porušilo kvli získání zakázky 59 % respondent. Každá druhá spolenost uvádí, že nebyla požádána o úplatek. Pestože nepovažuji stavebnictví za nejvíce transparentní odvtví, stalo se nástrojem kritiky v rukou populistických politik. Bylo by vhodné vytvoit funkní a smysluplný Zákon o zadávání veejné zakázky. Aleš Ullmann Obchodní editel, PSG - International a.s. Zkušenosti spoleností zabývajících se inženýrským stavitelstvím Spolenosti z inženýrského stavitelství se ve zpsobech získávání svých zakázek znateln liší od jejich koleg z pozemního stavitelství. Jako nejefektivnjší zpsob získávání svých zakázek s pehledem uvádjí výbrová ízení (8,1 bodu, nejvyšší hodnocení ze všech segment). Naopak osobní kontakty jsou povážovány za podprmrn užitené. Stejn tak i pímá poptávka zákazník. Transparentnost výbrových ízení z privátních zdroj hodnotí podobn jako jejich kolegové tj. 7,0 www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 25 body, veejná ízení hodnotí 5,3 body. Vzhledem k nelehké situaci v inženýrském stavitelství (tj. propadu zakázek) je aktuáln až 53 % spoleností ochotno pijmout zakázku s nulovou nebo i zápornou marží. Svj risk management porušilo kvli získání zakázky 62 % respondent. 54 % editel uvádí, bu že byli požádáni o úplatek nebo tuto oblast nechtli komentovat. Co by pomohlo zlepšit transparentnost v eském stavebnictví? Neprovádt neustále personální zmny. Dát píslušným pracovníkm jistotu, že pi výmn politik nebudou také vymováni. Co nejrychleji dát pednost odbornosti a kompetentnosti. S tím souvisí i nutnost správného odmování. Nebát se veejné diskuse a dokázat o problémech vzájemn vcn hovoit a hledat spolená opatení pro zlepšení situace. Nevykládat si vztahy jako boj a válišt, ale jako odbornou a korektní spolupráci. Petr ížek Jednatel SWIETELSKY stavební s.r.o. Pedseda Sdružení pro výstavbu silnic Situaci v oblasti transparentnosti a míry korupce by pomohla zlepšit dobrá investorská píprava, používání zdravého rozumu a odpolitizování oboru stavebnictví, které trpí hledáním negací a kauz jak v médiích, tak na poli politiky. Pavel Pilát Generální editel, Metrostav a.s. Situace v dalších zemích Visegrádské tyky Srovnejme nyní tyto výsledky s ostatními zemmi Visegrádské tyky. Polské stavební spolenosti považují stejn tak jako eské za nejefektivnjší zdroj svých zakázek výbrová ízení. Pouze 23 procent spoleností, tj. cca polovina ve srovnání s R, je ochotna pijmout zakázku s nulovou nebo zápornou marží, a 63 % editel potvrzuje porušení interních pedpis (risk managementu) kvli získání zakázky. Slovenské stavební spolenosti považovaly (poslední údaje za rok 2010) za nejefektivnjší zpsob získávání zakázek dlouhodobou spolupráci a osobní kontakty se zadavatelem. 31 % spoleností bylo ochotno pijmout zakázku s nulovou nebo zápornou marží a, stejn tak jako v R, 60 % respondent potvrzuje porušení svých interních pedpis (risk managementu) kvli získání zakázky. V Maarsku (údaje z prosince 2010) uvádjí rmy za nejužitenjší zdroj nových zakázek osobní kontakty, jejichž hodnocení bylo nejvyšší v celé skupin Visegrádské tyky. Ochotu pijmout zakázku s nulovou nebo i zápornou marží potvrzuje každá tetí rma, naopak porušení risk managementu potvrdilo jen 22 % spoleností (nejnižší podíl ze zemí Visegrádské tyky). 26 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz eská republika Slovensko (2010) Polsko 2011 Maarsko (2010) Dlouhodobá spolupráce/ smlouvy 6,1/ 96 % 7,5/ 96 % 6,9/ 89 % 7,6/ 89 % Osobní kontakty 6,2/ 97 % 7,4/ 97 % 6,4/ 93 % 8,1/ 95 % Tendry/ výbrová ízení 7,0/ 93 % 5,0 / 80 % 7,0/ 92 % 5,8 / 77 % Pímá poptávka od zákazník 5,2/ 95 % 5,9 / 99 % 4,9/ 99 % 7,2 / 91 % www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 27 Kontakty The Central and Eastern European Construction (CEEC) Research Spolenost CEEC Research (Výzkum potenciálu stavebnictví v zemích stední a východní Evropy) je nejvtším výzkumem stavebnictví v zemích stední a východní Evropy. Od svého založení v roce 2005 bezplatn poskytuje studie o aktuálním stavu a oekávaném vývoji stavebnictví v deseti zemích stední a východní Evropy. Všechny naše studie a analýzy jsou založeny výhradn na údajích získaných z pravidelných strukturovaných interview s klíovými pedstaviteli vybraných nejvtších, stedních i malých stavebních spoleností. CEEC Research navíc k pravidelným a bezplatným analýzám stavebnictví také organizuje Setkání lídr stavebních spoleností, kterých se úastní generální editelé nejvýznamnjších stavebních spoleností, prezidenti nejvtších svaz, cech a komor z oblasti stavebnictví a rovnž i ministi a nejvyšší pedstavitelé státu vybraných zemí. Jií Vacek editel spolenosti Tel.: +420 774 325 111 E-mail: [email protected] Url: www.studieStavebnictvi.cz KPMG eská republika, s.r.o. KPMG v eské republice poskytuje auditorské, daové a poradenské služby ad spoleností psobících v sektoru stavebnictví. Krom znalostí lokálního trhu využívají její odborníci také zkušeností svých koleg z celosvtové sít poradenských spoleností KPMG, a pomáhají tak rozvíjet vaše podnikání. Pavel Kliment Partner odpovdný za služby pro realitní a stavební spolenosti Pobežní 1a 186 00 Praha 8 Tel.: +420 222 123 111 www.kpmg.cz 28 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Ipsos Tambor je komplexní agenturou v oblasti výzkumu trhu a veejného mínní. Po dynamickém vývoji v posledních letech se Ipsos Tambor v r. 2009 stal nejvtší výzkumnou rmou na eském trhu, spolupracuje s pobokami sít Ipsos v 66 zemích svta, disponuje týmem s více než 100 zkušených pracovník v R. Ipsos Tambor má za sebou více než 17 let innosti, krom výzkumu trhu nabízí i poradenskou innost. Ipsos Tambor je lenem profesních organizací ESOMAR a SIMAR. Mezi její klienty patí i ada spoleností ze stavebního trhu. Klíové specializace: Ipsos Loyalty, Ipsos Marketing, Ipsos ASI, Ipsos Public Affairs, Ipsos Media, Ipsos Insight. Více informací naleznete na www.ipsos.cz Tomáš Mack Research & Communication Director CR,SR E-mail: [email protected] Ipsos Tambor, s.r.o. Marketing Research & Consulting Národní 6 110 00 Praha 1 Tel.: +420 226 513 111 www.ipsos.cz Divize Harsco Infrastructure je souástí americké spolenosti Harsco Corporation se sídlem v Harrisburgu (Pennsylvania), která poskytuje inovaní služby a produkty v klíových odvtvích v oblasti infrastruktury, oceláství a železniní dopravy. Harsco Infrastructure dovršila koncem roku 2009 proces pemny na jednotnou celosvtovou znaku fúzí tí spoleností s bohatou tradicí SGB, Hünnebeck a Patent. K hlavním produktm z našeho rozsáhlého sortimentu patí bednní, lešení, systémy pro práci ve výškách, jakož i bezpenostní prvky rozmanitých druhu, které nabízíme formou pronájmu i prodeje. Samozejmostí jsou komplexní služby zahrnující montáž, dopravu a kvali kovanou technickou podporou pro stavebnictví a prmysl. Ivan Kunst Generální editel pro jihovýchodní Evropu Harsco Infrastructure CZ s. r. o. Tel.: +420 272 101 511 E-mail: [email protected] www.harsco-i.cz Harsco Infrastructure CZ s. r. o. Beovská 939, 104 00 Praha 10 www.studieStavebnictvi.cz Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 | 29 BenchCom Spolenost BenchCom, s.r.o. je dodavatel celopodnikového informaního systému Deltek Maconomy pro stavební a inženýringové rmy. Systém pomáhá zvyšování vnitní efektivity fungování rem spolen se zlepšením podpory rozhodovacích proces, projektového ízení a kapacitního plánování. Deltek Maconomy je systém používaný na celém svt, nyní ale unikátn pizpsobený potebám eského stavebního trhu. Používají jej nap. rmy stavebního holdingu enteria – Chládek & Tintra Pardubice a.s, nebo projekn inženýrská spolenost AQUA PROCON s.r.o. BenchCom, s.r.o. ernokostelecká 1623/14, ALFA Tower íany, 6. p, 251 01 íany Tel.: +420 323 621 365 [email protected] www.benchcom.cz Kooperativa pojiš ovna, a.s., Vienna Insurance Group patí mezi nejvtší pojišovny na tuzemském trhu. Byla založena v roce 1991 jako první komerní pojišovna na území bývalého eskoslovenska. Její podíl na celkovém pedepsaném pojistném v R je 22 %. Je univerzální pojišovnou, která nabízí plný sortiment služeb a všechny standardní druhy pojištní jak pro obany, tak pro klienty z ad rem od drobných podnikatel až po velké korporace. Kooperativa je souástí koncernu Vienna Insurance Group (VIG). Ohledn pojištní v oblasti pojištní prmyslu a stavebnictví nás kontaktujte: Jií Sýkora, editel – len rozšíeného pedstavenstva [email protected] Petr Suchánek, vedoucí odboru – odpovdnost a zahraniní pojištní a zajištní [email protected] Stanislav Jelínek, vedoucí odboru – majetek a technická rizika [email protected] Dan Fojtík, vedoucí underwriter – stavební a montážní pojištní [email protected] Tel.: 224 803 555, 224 803 505 Fax: 224 803 510 Ohledn pojištní v ostatních oblastech pojištní: www.koop.cz 30 | Kvalitativní studie eského stavebnictví 2011 www.studieStavebnictvi.cz Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. Historie spolenosti Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. sahá až do roku 1893. Dnes patí v eské republice k nejvýznamnjším dodavatelm a výrobcm vysoce kvalitních štukových a tepeln izolaních omítek, zateplovacích systém, sananích systém na vlhké zdivo a železobetonové konstrukce, nátr, vyrovnávacích a samonivelaních podlahových hmot, lepidel na obklady a dlažby. Nabízí komplexní škálu ešení, využívá moderní technologie, založené na nejvyšších technických požadavcích. Inovaní ešení vyvíjí ve spolupráci se svými zákazníky. Spolenost Saint-Gobain Weber Terranova je známa v oblasti stavebnictví i orientací na zákazníka, která se promítá v oblíbené píruce pro stavebníka – RÁDCE, která je masov distribuována sítí prodejc stavebních materiál. Letos již devátým rokem. Saint-Gobain Weber Terranova, a.s. Radiová 3, 102 00 Praha 10 – Štrboholy Tel.: +420 272 701 137 Fax: +420 272 701 138 E-mail: [email protected] www.studiestavebnictvi.cz Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou ureny k ešení situaci konkrétní osoby i subjektu. Akoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace pesné a aktuální, nelze zaruit, že budou odpovídat skutenosti k datu, ke kterému jsou dorueny, i že budou platné i v budoucnosti. Uživatelé by ped konáním nebo zdržením se konání na základ informací obsažených v této studii mli zvážit využití píslušných profesionálních služeb. Odpovdnost za kroky podniknuté na základ obsahu této studie nebude akceptována. © CEEC Research The KPMG name, logo and “cutting through complexity” are registered trademarks or trademarks of KPMG International Cooperative (“KPMG International”).
