Národní plán rozvoje e-health Zdravotnické

Transkript

Z VL Á ŠTNÍ NEPRODE JNÁ PŘÍLOHA | PROSINEC
LISTOPAD 201 3
IT
ve zdravotnictví
Národní plán rozvoje e-health
Zdravotnické systémy
Klasifikační systém DRG
Standardy HL7
G O L D PA R T N E R S
VÍTKOVICE IT SOLUTIONS
Bez
názvu-5 ob1
IT_zdravotnictví_2013.indd
30
4.12.133:23
13:35
12/3/13
PM
IT-zdrav-obalka.indd ob2
2.12.13 15:39
OBSAH | IT VE ZDRAVOTNICT VÍ
Partneři vydání
Gold partners:
Obsah
14
16
18
13
14
16
Silver partners:
Zdravotnické systémy,
solidní základ moderního zdravotnictví
Jak si stojí IT v českém zdravotnictví?
HP MAS – řešení dlouhodobé archivace dat
Moderní, efektivní zdravotnictví. Jak by ale mělo vypadat?
Více času s pacienty místo nad papíry = čistě elektronická
dokumentace
17 Naše monitory pomáhají šetřit náklady
18 Klasifikační systém DRG dnes a v budoucnu
19 Standardy Health Level Seven
20 Rozhovor s náměstkem ředitele ZZS Zlínského kraje
pro léčebnou péči MUDr. Dorianem Pfeiferem
22
24
26
Z Popelky bystrou kočkou
Zdravotnické IT v éře BYOD a smartphonů
Datová analytika a big data ve zdravotnictví
UCELENÝ INFORMAČNÍ ZDROJ PRO IT PROFESIONÁLY
Vydává IDG Czech Republic, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5, telefon: +420 257 088 111, www.idg.cz, IČ 00565211 ■ Výkonná ředitelka RNDr. Jana Pelikánová
Šéfredaktor Radan Dolejš ■ Tajemnice redakce Růžena Holíková, tel.: 257 088 143 ■ Inzertní oddělení Jitka Vyhlídková, Iveta Hančlová, Helena Hajsterová,
Petr Vopálecký, Roman Šlosr, tel.: 257 088 126–8, fax: 257 088 174 ■ Vedoucí projektu Vít Petrjanoš ■ Jazyková úprava Dana Štropová ■ Zlom a sazba
TypoText, s. r. o., Praha ■ Grafická úprava Petr Kubát ■ Tisk Tiskárna Libertas, a. s. ■ Předplatné a reklamace tel.: 257 088 163, e-mail: [email protected]
Inzerce
COMPUTERWORLD
na papíru, v počítači, mobilu i tabletu za jednu cenu!
Roční předplatné tištěné a elektronické
verze Computerworldu nyní
je za
z 429 korun. Jako bonus navíc
jen
i roční předplatné tištěné verze
CIO Business
Bu
Bu
CIO
World a SecurityWorld.
nyní jen za
429 Kč!
PPřečtěte si svůj Computerworld
mp
opravdu kdekoliv. Za jedno zvýhodněné předplatné nyní získáte
omp
mput
uter
erwo
worl
rld
ld nejen
neje
ne
j n v tištěné
je
v ttiš
tištěn variantě, ale také jeho elektronickou verzi vhodnou pro stolní počítače, mobily i tablety.
Computerworld
+
Máte mobily
pod kontrolou?
ČTVRTLETNÍK O INFORMAČNÍ
BEZPEČNOSTI
49 Kč y 1,96 € | ZÁŘÍ 3/2011
Přeehlled bezpečnostního
Přehled
bezpečnosstního
o so
softwaru
oftwaru
u
pro
pro
o smartphony
sm
martphony
Kam kráčí šifrování
Je standard
Je
stan
ndard AESS
stále
stálle ještě
jeeště dostatečný?
dosta
atečn
ný?
Podniková SOA
SSouhrn
ouhrn h
hrozeb,
rozeeb, jjež
ež jjíí h
hrozí
rozí
Přitažlivá
správa
zranitelností
Zabraňte nebezpečným situacím
hned v zárodku
Zvýhodněné předplatné objednávejte
na adrese http://cw.idg.cz
CO M P U T E RWO R L D.c z
ITzdrav-2013-blok str 3.indd 3
3
2.12.13 15:34
ICT Unie připravila ve spolupráci s Českým národním fórem pro
e-health strategický materiál „Národní plán rozvoje e-health“
jako politicky přijatelné východisko pro vznik ucelené národní
koncepce e-health.
Z DE NĚ K PI L Z , J IŘÍ Č ÍŽ E K
P
ři analýze současné situace a následné přípravě strategického dokumentu
se pracovní skupina e-health snažila
zejména:
■ specifikovat základní principy zavádění
a rozvoje e-health,
■ specifikovat jednotlivé cílové skupiny
a najít důvody jejich zájmu o e-health,
■ na jejich základě specifikovat služby
a produkty, které by tyto zájmy dokázaly
uspokojit,
■ následně definovat koncepci e -health,
opírající se o tyto služby a produkty,
■ najít motivační i demotivační prvky
jednotlivých cílových skupin k zavádění
e -health,
■ navrhnout a následně uskutečnit informační a osvětovou kampaň pro popularizaci e-health.
Výsledkem této analytické práce byly
následující definice a principy: e-health je
souhrnný název pro řadu nástrojů založených na informačních a telekomunikačních technologiích, které podporují
a zlepšují prevenci, diagnostiku, léčbu,
sledování a řízení zdraví a životního stylu
se zaměřením na přístupnost informací
pro všechny.
Základními principy jsou důvěryhodnost, zákonnost, bezpečnost, jednoduchost, flexibilita a otevřenost.
IDENTIFIKÁTOR
zvýšení ochrany,
pohodlí
4
EL. ZDRAV. DOK.
TELEMEDICÍNA
Byly identifikovány následující motivace jednotlivých cílových skupin:
■ Pro občana – informace, bezpečnost
a pohodlí s využitím Portálu e -health, úložiště emergentních údajů a elektronické
pacientské dokumentace.
■ Pro zdravotníky – informace, lepší
možnosti konzultací, ochrana s využitím
přístupu k pacientské dokumentaci, elektronických konzultací a systémů pro podporu rozhodování (např. lékové interakce).
■ Pro zdravotní pojišťovny – efektivita
péče a výkonná administrativa s využitím
elektronické dokumentace pacientů a prostředků elektronické komunikace.
■ Pro stát – prodloužení doby produktivního života občanů, vyšší výkonnosti
a kvality bez dalšího navyšování zdrojů
s využitím registrů a statistik a globálně
s využitím elektronické výměny informací.
■ Pro zřizovatele zdravotnických zařízení – lepší efektivita a právní ochrana,
možnost benchmarkingu s využitím elektronické dokumentace pacientů, systémů
pro podporu rozhodování, registrů a statistik.
Motivace vybraných cílových skupin je
znázorněna v této tabulce ve vztahu k některým z projektů e -health.
E-PRESKRIPCE
aktivní život postižených,
svoboda, výběr
mobilita, bezpečí
lékárny, bezpečnost
pohodlí
ochrana, bezpečnost
ochrana, bezpečnost,
výběr lékárníka
interoperabilita
interoperabilita
výdaje
REGISTRY
prevence
statistická základna,
zdroje pro PR
PORTÁL
samostatnost,
pohodlí, informovanost
Vlastní koncepce e-health je v materiálu přirovnána ke stavbě domu: nad základy domu – tedy legislativou a definovanými standardy a metodikami – se
tyčí vlastní budova (jednotlivé pilíře,
patra, místnosti), ve které bydlí její obyvatelé (občan – pacient, zdravotník či
odborná veřejnost). Identifikátory slouží
jako vchod do jednotlivých obytných
částí. Dům je zastřešen portálem pro
přístup k jednotlivým službám e-health,
zejména pro občany a zdravotnické
profesionály.
Materiál konstatuje nutnost zajistit
efektivní marketing. Bude potřebné sdělit
těmto vybraným skupinám určitá sdělení:
■ Občanům: co je e -health, co jim může
poskytnout.
■ Zdravotníkům: že e -health je bude bránit a není to Velký bratr, který má za cíl je
hlídat.
■ Zdravotním pojišťovnám: že e -health
přinese efektivitu zdravotní péče a sníží
náklady na administrativu.
■ Zástupcům státu: že e -health umožní
snadnější řízení zdravotní péče a vyšší
efektivitu práce.
■ Zřizovatelům: že e -health přinese vyšší
efektivitu zdravotní péče.
Jako vhodná forma se jeví vytvoření
jednoduchých a snadno pochopitelných
příběhů pro jednotlivé skupiny. Mohou to
být například praktické události z doby
„po uskutečnění e-health“. Měly by být
prezentované důvěryhodnými osobami zejména z řad odborné veřejnosti. Pro PR
aktivity se dá využít i netradičních médií – například sociálních sítí. Diskutují se
otázky financování kampaní a osvětových
aktivit, hledáme zdroje a aktivně spolupracující subjekty.
Katalog služeb a potřeb
Proces přípravy e-health, zejména pak
specifikace vhodných komponent a projektů, se neobejde bez široké diskuze a zapojení odborné veřejnosti. Jako podpůrný
materiál připravila ICT Unie ve spolupráci
s Českým národním fórem pro e-health
Katalog služeb a potřeb, který předložila
většině zainteresovaných subjektů na
e -health v České republice.
Obsahem katalogu jsou definice implementace e -health, zejména specifikace
potřeb, popis e -health služeb a jejich
ohodnocení. Materiál vznikl překladem
slovenského „Katalógu potrieb a služieb
e -health“ s laskavým svolením slovenského Národného centra zdravotnických informácií. Oslovení byli požádáni o připo-
I T V E Z D R AVOT N I C T V Í 2013
ITzdrav-2013-blok.indd 4
2.12.13 12:54
IT VE ZDRAVOTNICT VÍ
Obyvatelé domu (členové rodiny)
zdravotník
úředník,
administrativa
Identifikátory
Elektronické standardy
odborné zdravotní péče
Centrální úložiště životně
důležitých údajů
Elektronická zdravotní
dokumentace
Telemedicína
Portál e-health
Elektronická preskripce
Registry a statistika
občan, pacient
vědecký
pracovník
Bezpečnost, standardy a metodiky
Legislativa
mínky v rámci svých kompetencí a znalostí. Zejména šlo o požadavek aktualizace
následujících informací:
■ Seznam relevantních subjektů. Vytipování podstatných subjektů v ČR v oblasti
své kompetence a praxe.
■ Potřeby českého zdravotnictví související s e-health. Doplnění, případně připomínkování předloženého seznamu s ohledem na předpokládané potřeby českého
zdravotnictví v blízké budoucnosti.
■ Vlastní přiřazení potřeb jednotlivým
subjektům. Zde jsme očekávali velké
množství námětů a připomínek vzhledem
k odlišnostem českého prostředí, především s ohledem na doplněné české subjekty.
■ Služby e -health. Zde jsme očekávali doplnění relevantních služeb v ČR a eliminaci těch, které náš systém nepředpokládá. Jejich přiřazení k subjektům by mělo
respektovat doplněné české subjekty.
■ Ohodnocení bezpečnostních atributů
a hodnocení klíčových služeb e -health.
ICT Unie
ICT Unie je profesní asociace firem z oblasti informačních a telekomunikačních technologií. Reprezentuje ICT průmysl České republiky a prosazuje efektivní využívání ICT ve všech sférách života. Jejím cílem je významným způsobem přispět k rozvoji české ekonomiky, tak aby se ČR dostala na špičku v konkurenceschopnosti a v budování inovativní a znalostní společnosti. ICTU je spolutvůrcem
návrhů zásadních reforem, legislativy a klíčových rozhodnutí zaměřených na rozvoj ICT v ČR. Zároveň je partnerem státních regulačních institucí a resortů.
Jednou z oblastí, na které se zaměřuje její pozornost, je elektronické zdravotnictví (e-health).
Pracovní skupina ICT Unie pro e-health usiluje o nastavení vhodných podmínek pro jeho zavádění.
Jejím záměrem není znovuvytvářet věcnou koncepci e-health, dá se říci, že v tomto směru je v souladu s koncepcí, která vznikla již v roce 2008 na Ministerstvu zdravotnictví ČR. V oblasti zdravotnictví je ICTU partnerem Českého národního fóra pro e-health.
Smyslem činnosti pracovní skupiny e-health je spíše zlepšení obecné informovanosti společnosti
o e-health. Snahou skupiny je vytvořit v široké odborné i laické veřejnosti vědomí potřebnosti ICT
pro zdravotnictví. Snažíme se o jednotnost ve strategii zavádění ICT ve zdravotnictví, v tomto směru
iniciujeme a podporujeme kroky vedoucí ke společnému postupu všech zainteresovaných subjektů.
V konečném důsledku tím chceme zabránit nekoncepčním krokům některých kompetentních orgánů a úřadů.
Ponechali jsme na posouzení oslovených,
zda se k daným oblastem cítí kompetentní.
■ Priority pro následné období, ideálně
s výhledem na nejbližších pět let.
Dosavadní reakce odborných subjektů
byly minimální. ICT Unie hodlá na toto
téma uspořádat semináře i kulaté stoly
a předložit materiál k diskuzi trochu jinou
formou a s použitím poněkud redukovaného a selektovaného obsahu.
Závěrem je potřeba zmínit, že nezačínáme na „zelené louce“, ale že v oblasti
elektronizace státní a veřejné správy –
e -government jsme v ČR poměrně daleko.
Aby tyto systémy byly efektivní, je potřeba
v maximální míře využívat již existující
datové zdroje a infrastrukturu. Totéž platí
pro e -health.
Ani tady nezačínáme od nuly, ale stále
chybějí shoda klíčových hráčů a propojení
jednotlivých „ostrůvků“ do smysluplného
celku, který přinese výhody uvedené výše
pro všechny cílové skupiny. K tomu je potřeba propojit a získat všechny, kterým
není osud e -health v ČR lhostejný. V současné době proto vzniká široká iniciativa
odborných uskupení, jejímž cílem je akcelerovat zavádění e-health v ČR. ICT Unie
se této iniciativity aktivně účastní. Již brzy
se o ní dozvíte víc.
Zdeněk Pilz je místopředsedou ICT Unie a Jiří Čížek
vedoucím pracovní skupiny ICT Unie pro e-health.
5
2.12.13 12:54
Zdravotnické systémy, solidní základ
moderního zdravotnictví
PAVE L SE DL ÁČ EK , M IC H A L K A LIN IČ
N
utnými podmínkami pro úspěšné zavádění IT ve zdravotnictví jsou bezpečnost, přesnost a efektivnost
nákladů.
Zdravotnictví má nejen důležitou společenskou roli, ale je i důležitým průmyslovým odvětvím – zaměstnává více než
deset procent práceschopného obyvatelstva. Nejen z tohoto pohledu, ale i s ohledem na průběžné pokroky medicíny, zavádění nových technologií a demografický
vývoj je proto stále důležitější, aby zdravotní systém fungoval bezpečně a efektivně v dlouhodobém horizontu.
Úspěšné provedení jakékoliv zdravotní
reformy se neobejde bez větších strukturálních změn, které musí postihnout nejen vlastní organizaci poskytování zdravotních služeb, ale musí zajistit i efektivní
vynakládání prostředků na zkvalitnění po-
skytovaných služeb. Oblast informačních
technologií a zvláště pak zavedení úspěšné koncepce e -health může být klíčovým
nástrojem při hledání optimální varianty
mezi postupným zvyšováním kvality zdravotní péče a udržením nebo snižováním
současných nákladů.
Moderní IT systémy a aplikace na míru
optimalizují procesy a umožňují učinit
správné rozhodnutí na správném místě ve
správný čas. V řadě evropských zemí v této
době probíhá řada investic do inovací založených na IT, jako jsou elektronické
zdravotní karty nebo sítě, které umožňují
bezpečnou a efektivní výměnu dat a komunikaci mezi lékaři či lékaři a pacienty.
Nové trendy: Integrace, transparentnost, konsolidace, bezpečnost
Klíčovým faktorem při zavádění nových
trendů je nalezení rovnováhy v rámci troj-
O společnosti Atos
Společnost Atos je předním světovým poskytovatelem IT služeb, působícím ve 42 zemích se
74 000 zaměstnanci – business technologists. S více než 30 lety odborných zkušeností v oborech,
jako jsou řízené poradenské služby (v Evropě č. 1), systémová integrace, cloud computing nebo transakční služby, nabízíme inovace, udržitelný a měřitelný výkon. Díky silnému odkazu a tradici společnosti Siemens dokážeme poskytovat řešení, která informační technologie dokonale přizpůsobí obchodním cílům našich zákazníků.
6
úhelníku občan – zdravotní pojišťovna –
poskytovatel služeb. Každý z vrcholů tohoto trojúhelníku představuje specifický
okruh zájmů, které je třeba skloubit a najít mezi nimi přijatelnou funkční rovnováhu. Je důležité dívat se na nové výzvy
v oblasti zdravotnictví optikou tohoto trojúhelníku a akcentovat zejména požadavek
vysoké transparentnosti a bezpečnosti dat.
Význam komplexního propojení všech
dat a systémů jak v rámci různých zařízení, tak vzájemně mezi jednotlivými systémy a subjekty zdravotní péče je o to důležitější, čím více je celé prostředí nehomogenní a decentralizované. Zvýšení míry
integrace a zvětšení transparentnosti při
zajištění dostatečné úrovně bezpečnosti
umožní lépe se vypořádat s neustále rostoucím objemem evidovaných dat a zajistit vysokou míru jejich kvality. Jakékoliv
operace s daty představují velkou administrativní zátěž, umocněnou přísnými právními předpisy jak pro nakládání s údaji,
tak pro jejich dlouhodobé ukládání.
Příklady Atos řešení z oblasti
e-health
Jako jeden z největších světových poskytovatelů IT služeb má Atos v této oblasti
bohaté zkušenosti. Společnosti Atos
Healthcare a Atos IT Solutions and Services řadu let pečují o systémy a IT infrastruktury mnoha evropských institucí
2.12.13 12:54
Ministerstva zdravotnictví
Zdravotní péče
Pacien
Transformace znalos
Řešení pro státní správu
Zdravotnické portály pacienta, profesionála
24hodinové e-health
Bezpečná spolupráce se státní správou
ERP pro nemocnice
Bezpečnost dat pacienta
Biometrická řešení a ID občanů
Management dat o pacientovi
Management zdrav. systémových informací
Řízení procesů ve zdravotnictví
Udržitelnost a „zelené“ IT
IT řešení zdravotní péče
Cloud
compung
Bezpečné,
dlouhodobé
úložiště
Adapve
workplace
Služby
informační
bezpečnos
Enterprise
content
management
ERP
Řízení aplikací
a hosng
Testování
a management
akceptací
Technologická základna
a veřejných orgánů. Portfolio této společnosti zahrnuje integrované služby pokrývající celý trh zdravotní péče a sociálního
zabezpečení.
Jednou z nejvíce rozšířených aplikací
v oblasti e -health je využití elektronických
zdravotnických karet. Typickým příkladem je systém e-karet používaný v Rakousku. Tyto karty se používají jako zdravotní průkaz, chipkarta s elektronickým
podpisem, karta občana i Evropský průkaz
zdravotního pojištění v jednom. Návrh systému byl motivován touhou po zjednodušení. Karta s několika funkcemi může nahradit celou sadu identifikačních karet
pro různé služby. I když e-karta je především zdravotním průkazem pro svého majitele, jako karta občana dláždí v Rakousku
cestu k e -governmentu. K tomuto účelu je
„spící“ funkce elektronického podpisu zatím nevyužita. Občané po získání příslušného osvědčení mohou používat e -kartu
jako občanský průkaz. To dává Rakušanům dobrovolnou možnost zahrnout své
e-karty mezi osobní elektronické doklady,
které mohou být použity bezpečně pro datové transakce s úřady.
Lidé se často ptají, mám si vzít tablety
před jídlem, nebo po jídle? Co když si je
zapomenu vzít? Jaké další léky mohu užívat spolu s nimi? E-medikace může poskytnout odpovědi. Se souhlasem pacienta
si může ošetřující lékař nebo lékárník
zobrazit léky pacienta a zkontrolovat duplicitní předpisy a interakce s jinými léky.
Když pacienti použijí svou e -kartu, systém
kontroluje léky s údaji uloženými v databázi léků bez ohledu na to, zda jsou položky v lékárně zakoupené za hotové nebo na
lékařský předpis. Jsou-li léky nebo účinné
látky stanovené dvakrát nebo mohou-li
vést k nežádoucím interakcím, systém automaticky vydá varování.
Dalším řešením z této oblasti je Moni-
toring integrované péče (ICM). V rámci
tohoto řešení mohou zdravotní pojišťovny
nabídnout svým pojištěncům různé typy
koordinovaných smluv, na základě nichž
jsou jim poskytovány péče praktických lékařů a specialistů, ambulantní a ústavní
služby a může být zahrnuta i spolupráce
lékáren. IT řešení zahrnuje potřebnou infrastrukturu včetně platformy pro výměnu
informací mezi lékaři, nemocnicemi
a zdravotními pojišťovnami. Je základem
pro snadné a rychlé mapování všech
správních transakcí souvisejících s léčbou,
s pacienty a rozpočty. K dispozici jsou tři
možnosti zabezpečeného přístupu k datům Monitoringem integrované péče z IT
systémů zdravotní praxe: s elektronickou
zdravotní kartou, on-line s využitím biometrických bezpečnostních funkcí nebo
off-line. Samozřejmostí je zpracování dat
v souladu s právními předpisy o ochraně
údajů.
Digitální přístup k diagnóze, rentgenová vyšetření nebo výsledky krevních testů
představují pro zdravotnický personál na
Rhön-Klinikum AG jen pár kliknutí myší.
Tato skupina nemocnic patří mezi inovátory webových Elektronických zdravotních záznamů. E-health řešení známé jako
WebEPA bylo navrženo ve spolupráci se
společností Atos. Dostupnost kompletních
informací pomáhá lékařům zabránit zbytečné duplikaci vyšetření, a druhotně tak
šetří náklady za zbytečně opakované úkony. Z tohoto důvodu se využití Elektronického zdravotního záznamu jako vnitřní
báze znalostí stále více rozšiřuje do každodenní činnosti nemocnic.
Autoři jsou ICT konzultanti ve společnosti
Atos IT Solutions and Services
7
2.12.13 12:54
Jak si stojí IT v českém zdravotnictví?
Specifika výpočetního prostředí ve zdravotnictví jsou dána
zejména zdravotnictvím samotným, které určuje způsob
nakládání s informacemi a potažmo využití informačních
a komunikačních technologií.
LI B O R SE I DL , V ÍT P ET RJA N O Š
Z
dravotnictví se řídí samostatnou legislativou s dlouhodobou setrvačností oproti například výrobnímu podniku, který mění výrobu podle poptávky.
Zároveň pracuje s mnoha citlivými údaji,
které podléhají zákonu na ochranu osobních údajů. Vzhledem k tomu, že ve zdravotnictví jde o pacientův život, který se po
chybném zákroku už nedá vrátit, nesmí
při celém procesu léčby od praktického lékaře až po operační sál dojít k fatálnímu
selhání.
„Legislativu považuji za největší překážku
v rozvoji elektronizace zdravotnictví. V některých případech s elektronizací nepočítá, jinde ji komplikuje a někde chybí zcela. A tam,
kde existuje, vedení nemocnic z obavy z ne-
8
dořešených právních dopadů stejně raději
spravuje vedle elektronické ještě papírovou
agendu. Někdy také z obavy o ochranu osobních údajů zůstává jen u papírové podoby,“
uvádí Petr Železník ze společnosti SAP.
Nemocnice či ordinace jsou vybaveny
mnoha různorodými přístroji. Každé oddělení využívá jiné specializované přístroje, jejichž propojení je leckdy problematické. V takové situaci je nezbytné řídit
rozvoj infrastruktury a integraci specializovaných přístrojů s informačními systémy i informačních systémů mezi sebou.
To s sebou přináší i potřebu standardizovat rozhraní.
Přístroje se kupují na z dnešního pohledu dlouhou dobu pěti až deseti let. I to
může přinést potíže, které se opět dají
překlenout pouze aktivním řízením rozvoje a integrací starších a nových zařízení.
Zdravotnictví je považováno za informačně nejintenzivnější obor. Pacientů je
řádově stejné (nebo i větší) množství jako
výrobků v továrně, ale na rozdíl od produktů mají další dimenze. Patří mezi ně
dlouhodobé zpracování získaných informací ve prospěch pacienta (tj. sběr, vedení a práce se zdravotnickou dokumentací), nepředvídatelný životní cyklus těchto
informací i variabilita v indikované nemoci i v procesu diagnostiky a terapie.
„Technologie a jejich dodavatelé jsou
mnohdy poněkud napřed oproti možnostem
zdravotnických zařízení, která jsou limitována zejména finančními prostředky uvolňovanými na ICT či legislativními omezeními,
jako jsou například elektronická archivace
dokumentů, elektronický podpis či ochrana
pacientských dat,“ říká Michal Mačát
z OR-CZ. Dříve si také málokterý manažer zdravotnického zařízení uvědomoval,
že ICT zasahuje do všech oblastí provozu
nemocnice, a je tak klíčovým podpůrným
2.12.13 12:54
oborem. Dnes se naštěstí tato situace pomalu mění a místo vedoucích IT už začínáme v nemocnicích potkávat IT manažery či náměstky.
Dále je nutné vzít v potaz předem nestanovený okruh v budoucnu navštívených zdravotnických zařízení. To nutí celý
obor rozsáhle standardizovat informační
kanály, aby bylo možné předávat informace všude tam, kam pacient půjde. Situaci
informatikům neusnadňuje ani velmi rozsáhlá a neustále se rozvíjející terminologie
medicíny.
„Například u ambulantních lékařů přibývají elektronické komunikace s různými subjekty a každý způsob je jiný. Existují rozličné
portály zdravotních pojišťoven, rozdílné způsoby předávání laboratorních výsledků z laboratoří do ordinací apod.,“ podotýká Vladimír Pachl z firmy M-SOFT.
Neutěšený současný stav
Na soudobém stavu IT v českém zdravotnictví se podepisují i další faktory.
Ministerstvo zdravotnictví ČR nedisponuje politickou silou vůči lékařům ani
erudovanými lidmi, kteří by byli schopni
připravit rozumnou architekturu zdravotnictví. Nevzniká tak žádný tlak na řízení
toku informací uvnitř nemocnic. Výsledkem je například neúspěch implementace
e -preskripce či e-neschopenky a neuchopení technologií pro definici struktury
zdravotnické dokumentace.
„Elektronické zdravotnictví je společensky vnímáno spíše jako problém než přínos.
Výsledkem je neochota připojit se k procesu
elektronizace, příkladem budiž odklad použití e-neschopenky,“ dokládá Petr Hájek
z firmy Hippo. Podle něj chybí jak shoda
na standardu pro výměnu dat, tak na obsahu a struktuře zdravotního záznamu.
Chybějí také kvalitní data, protože převážná část zdravotnické dokumentace stále
vzniká jako nestrukturovaná ve formě volného textu, tedy počítačovým systémem
prakticky nezpracovatelná. „Vedení elektronické dokumentace je často zaměňováno
s archivací skenovaných dokumentů. Zabýváme se fikcí vedení zdravotnické dokumentace pouze elektronicky, přitom praxe jednoznačně ukazuje na kombinovaný způsob,“
podotýká Hájek.
„Kromě častých změn ministrů zdravotnictví a jejich týmů, které znemožňují vytvoření a realizaci jednotné strategie, vidím
i disproporci mezi investičními prostředky
použitelnými do IT na straně státních organizací a investičními prostředky vyčlenitelnými pro stejné účely na straně vlastních
zdravotnických zařízení,“ upozorňuje Jaroslav Plouhar z Data-Plan Bohemia. To podle něj vede k přemíře požadavků na povinné elektronické výkaznictví všeho druhu vůči zdravotním pojišťovnám, ÚZIS
(Ústavu zdravotnických informací a statistiky), Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv
i České správě sociálního zabezpečení.
Nemocnice jsou ovlivňovány dodavateli velkých nemocničních informačních systémů (NIS) a jsou prakticky v jejich zajetí. Dodávané NIS mnohdy stojí na starých
technologiích a překonaných konceptech
a je nákladné je rozvíjet, občas je dokonce
nebezpečné je upgradovat.
Podle Josefa Šimáčka z firmy Pharmdata stojí elektronizace zdravotnictví na rozhraní dvou oborů: zdravotnictví a výpočetní techniky. „Ovšem požadovat od lékařů, aby jasně a zřetelně definovali své požadavky, tato neučesaná přání sjednotit
a připravit k dalšímu zpracování, to není
jednoduchý úkol.“ Z těchto důvodů se kolem točí celá řada dodavatelských firem,
které zde logicky cítí kořist. To s sebou
nese prosazování subjektivních a z jejich
pozice i zcela oprávněně egoistických zájmů. „Kde není silné vedení, začíná chaos,“
připomíná Šimáček.
„Výrazné – až monopolní – podíly na
trhu v jednotlivých oblastech deformují proporce v nabídkách,“ souhlasí Martin Doležal z NESS Czech. Monopolisté v soutěžích o rozvoj funkcionalit podle něj snižují své nabídkové ceny dotací z nepřiměřeně vysokých tržeb za podporu, daných
dlouhodobými smlouvami. Kvalita jimi
dodaných nových funkcionalit je potom
přiměřená zastaralosti základních řešení.
NIS sice dnes obvykle obsahuje veškerou agendu (klinika, platy, sklady, účtování atd.), ovšem management klinických
znalostí zcela pokulhává. Jeden příklad za
všechny: v jedné fakultní nemocnici byla
letos lůžkovému pacientovi předepsána
biopsie v kontraindikaci s aktuální medikací warfarinu pro ředění krve.
Podle Alana Munteanu z B. Braun Medical nemocnicím chybějí standardní koncepce nasazení softwaru pro evidenci spotřeby zdravotnických prostředků a následné tvorby rozhraní pro NIS. Zdravotnická
zařízení mají velmi malé povědomí o nabízeném softwaru. Nedostatek informací
aktivuje vlastní interní vývoj malých aplikací, které nejsou vzájemně propojeny.
„Každá nemocnice v České republice si tvoří
vlastní ideu nasazení informačního systému,
což je hlavní příčina pomalého rozvoje zavádění elektronického zdravotnictví,“ tvrdí
Munteanu.
Neschopnost nemocničního IT podporovat zdravý život nemocnice je vidět i na
dalších příkladech:
■ Výkazy pro VZP (podklady k fakturaci)
připravuje obvykle dodavatel informačního systému z dat u zákazníka. V nemocnici to buď nikdo neumí, nebo to nelze v systému „naklikat“.
■ Statistické výkazy pro ÚZIS jsou kom-
plexní formuláře pro sběr údajů z personalistiky, účetnictví i klinické praxe. Z vysokého počtu papírových podání je zřejmé,
že nemocnice nemají integrovány veškeré
agendy a sbírají data ručně na papír.
■ Nikdo z nemocnice nedokáže s určitostí sdělit, kde data leží a kam tečou.
■ Nemocnice si nejsou schopné samostatně pořídit nový systém (například lístkový vyvolávací systém) a začlenit jej do
workflow. Potřebují k tomu pomoc dodavatele NIS, který si to nechá dobře zaplatit.
■ Nevyužívání strukturované zdravotnické dokumentace znemožňuje sledovat rozumné klinické parametry statisticky, což
omezuje vědeckovýzkumnou činnost.
Za hlavní výzvu považuje Michal
Schmidt z ICZ hledání motivací jednotlivých účastníků elektronického zdravotnictví. Lékaři, nemocnice, zřizovatelé nemocnic, zdravotní pojišťovny a pacienti
musí mít důvod e-health využívat, ať už je
motivací dodržení legislativy, finanční
prospěch nebo kvalitnější a efektivnější
léčba.
Podle průzkumu společnosti CompuGroup Medical Česká republika uskutečněného mezi více než 1 000 ambulantními lékaři je největší překážkou nepřipravenost institucí, zejména nemocnic či radiologií, komunikovat elektronicky.
Problémem je také složitá legislativa, která podle respondentů celý proces ztěžuje
a zpomaluje. „Komplikací jsou také náklady
na pořízení technického vybavení, neochota
zaměstnanců přizpůsobovat se novým věcem
a chybějící softwarové vybavení,“ uvádí Jan
Hlaváček z CompuGroup Medical.
Rozvoji elektronického zdravotnictví
brání i přístup veřejnosti či politických
Inzerce
www.i.cz
Aplikace a řešení
pro zdravotnictví
9
2.12.13 12:54
představitelů, který primárně vychází ze
špatných zkušeností s realizovanými projekty v ČR a jejich medializací. Na druhou
stranu úspěšné projekty nejsou vůbec prezentovány veřejnosti, upozorňuje Michal
Kalinič ze společnosti Atos IT Solutions
and Services.
Ne všichni respondenti vidí situaci úplně černě. „Na úrovni jednotlivých poskytovatelů péče k elektronizaci postupně dochází
a v oblasti laboratoří nebo nemocnic prakticky neexistují instituce bez informačního systému pro správu informací o pacientech
a poskytované péči,“ říká Leoš Raibr z firmy Stapro. Ve sféře ambulantních lékařů
je podle něj tato penetrace horší a je dána
především historickými návyky jednotlivých lékařů.
Pro elektronickou výměnu informací
mezi různými poskytovateli péče však
v zásadě neexistuje motivace ani nařízení.
Výjimku tvoří případy řetězců poskytovatelů péče, ať již soukromých či krajských,
ale zde je nutnou podmínkou jednotný
management a společné řízení, upozorňuje Raibr. Velmi často poskytovatelé péče
vidí ve shromážděných pacientských databázích ochranu vlastní existence, a proto
omezují nebo limitují jejich sdílení. Druhým limitem je podle Raibra obava ze zákona na ochranu osobních údajů, kdy se
stále častěji prosazuje názor nesdílet nic,
protože to znamená nulové riziko postihu.
Optimističtější pohled nabízí i Martin
Zubek z firmy InterSystems: „Celá informatika nebo řekněme nakládání s informacemi v českém zdravotnictví se za posledních
dvacet let vyvinuly do takového stadia, že
jsou na úrovni jakékoliv vyspělé země na západ od nás. O tomto faktu svědčí i míra penetrace informačních systémů v nemocnicích
či pacientských systémů v ordinacích praktických lékařů.“ Aplikace od různých dodavatelů plní podle Zubka svou základní
funkci na všech těchto místech a jsou na
vysoké úrovni, i když v posledních letech
postrádají zásadnější inovace.
„Co však tomuto ekosystému rozhodně
chybí, je sdílení dat a interoperabilita, respektive propojení a spolupráce mezi těmito
již instalovanými systémy,“ uvádí Zubek.
Sdílení dat je limitováno neochotou dodavatelů softwaru data vystavovat a také
strachem klinických pracovníků se o výsledky a postřehy z léčení dělit se svými
kolegy mimo dané zdravotnické zařízení.
toků, zajištění interoperability existujících i nových systémů a přístrojů a využívání strukturované zdravotnické dokumentace.
Organizace se musí rozhodnout, jaký
datový komunikační protokol se bude používat, a vyřešit problém jednoznačné interpretace dat (tj. zajistit sémantickou interoperabilitu). Do budoucna by nemocnice měly využívat a sdílet znalosti a doporučené postupy a ve větší míře zavádět
systémy pro podporu klinického
rozhodování.
„Zásadní podmínkou jsou jasná pravidla,
která umožní širokou kompatibilitu a spolupráci jednotlivých účastníků i dodavatelů,“
nabádá Zdeněk Hřib z Aquasoftu. Tato
pravidla jsou v ČR rozpracována v některých oblastech extrémně podrobně, až do
míry, která vede k tomu, že je vlastně nikdo nedodržuje, anebo naopak jsou velmi
volná až žádná. Do jisté míry tomu přispívá významná technologická zastaralost
velké části softwaru používaného ve zdravotnictví, která prostě neumožňuje pružně reagovat na potřebu změny. Díky tomu
dnes zdravotnické ICT žije stále ještě
v měsíčním dávkovém cyklu zavedeném
v devadesátých letech minulého tisíciletí
a nejoblíbenějším formátem komunikace
je textový soubor. Další prospěšnou změnou by tedy v oblasti IT bylo urychlení
adopce technologického pokroku běžného
v jiných sektorech, soudí Hřib.
Podle Mačáta z OR-CZ se české zdravotnictví pohybuje v určitém legislativním
vakuu, které brání zdravotnickým manažerům na všech úrovních od ministerstva
přes kraje až ke zdravotnickým zařízením
vytvářet strategie zefektivnění medicínských procesů. Bez toho je využití již existujících technologií většinou nekomplexní, neefektivní a mnohdy na hraně zákona, byť je často podstatně lepší než původní stav, který bezpečnost komunikace
neřešil vůbec.
Jak z toho ven?
V teoretické (a vědecké) rovině se v nemocnicích i na úrovni celého resortu skloňují zejména následující úkoly: zavedení
managementu IT architektury organizace, identifikace informačních potřeb uživatelů v nemocnicích a organizací samotných, realizace a řízení informačních
10
2.12.13 12:54
Začít by se tedy mělo vytvořením strategie, na základě které se tyto technologie
budou implementovat. „Součástí takové
strategie musí být i popis procesů, jak se
bude komunikace uskutečňovat, aby se nestávalo, že jedna strana odešle data a na
druhé straně nikdo negarantuje, že data převzal,“ míní Mačát.
Munteanu z B. Braun Medical vidí základ řešení v centrální elektronické lékařské dokumentaci dostupné on-line, která
by zabránila duplicitám vyšetření, zpřesnila anamnézu a v neposlední řadě by tak
jistě zjednodušila komunikaci mezi lékařem a pacientem. Informace by se měly
uchovávat v centrálním úložišti dat s dokonalou ochranou proti zneužití. V budoucnu by prospělo i sjednocení textu,
obrazu a videa do jedné uživatelsky přívětivé platformy.
„V ČR chybí platforma pro sdílení dat
o pacientech na nadnemocniční úrovni,“
upozorňuje Železník z firmy SAP. Ta by
podle něj přinesla řadu výhod – vyšší
komfort a lepší péči pro pacienta, který by
nemusel podstupovat stejná vyšetření vícekrát, jak se často děje. Z toho samozřejmě
plynou i úspory pro zdravotnictví samotné.
Zřizovatel nemocnic či zdravotnických
zařízení by podle Železníka měl mít i nástroj pro jejich efektivnější řízení. Příkladem může být izraelská síť fakultních nemocnic, které mají jeden informační systém. Díky němu má ministerstvo kompletní přehled o péči a nákladech na ni,
může jednotlivé nemocnice porovnávat
a hledat neefektivní místa.
„Takový systém musí být ale velmi pečlivě
připraven a nastaven, aby nezpůsobil více
problémů než přínosů,“ varuje Filip Linhart
ze společnosti Sherlog eVito. Klíčové je
hledisko bezpečnosti dat, úrovně přístupů, využití a propojení existujících systémů a další témata.
„Podle šetření ČSÚ z roku 2012 nemá
dvacet procent lékařů připojení k internetu, každá desátá ordinace není vybavena
osobním počítačem a čtvrtina lékařů nevyužívá počítač k vedení zdravotnické dokumentace. To je základní bariéra, kterou je
nejprve třeba odstranit,“ podotýká Hájek
z firmy Hippo. Nástrojem pro zlepšení
by měly být edukace a motivace uživatele – lékaře.
„Než začneme uživatele nutit k využívání
moderních technologií, měl by vnímat jejich
přínosy, právě třeba k efektivní komunikaci
s pacientem či svými kolegy,“ připomíná
Hájek. K efektivní komunikaci přispívá
standardizované prostředí. Součástí tvorby koncepce elektronického zdravotnictví
proto musí být rozhodnutí o výběru vhodného standardu pro interoperabilitu.
Hlaváček z CompuGroup Medical Česká republika sází na elektronickou komu-
nikaci a vedení zdravotní dokumentace
pouze v elektronické podobě. Klíčový je
podle něj i centrální elektronický registr
zdravotnických profesionálů.
„Pomohly by i legislativní úpravy, aby lékaři dokumenty nemuseli uchovávat duplicitně také v papírové podobě. I komunikace
s pacienty může být do značné míry vedena
elektronicky, abyste například kvůli sjednání
návštěvy lékaři nemuseli telefonovat,“ přemítá Hlaváček. Pomoci může i pacientský
portál, kde si pacient jednoduše vybere
z volných termínů, případně se podívá na
výsledky svých vyšetření.
Řešením je použít technologie umožňující jak sdílení obsahu a integraci systémů v nemocnicích, tak propojení s informacemi o pacientovi, které leží v ordinacích praktických lékařů. „Tím vznikne co
nejkomplexnější obrázek o zdraví pacienta,“
vysvětluje Zubek z InterSystems.
Dále bude nutné snížit strach lékařů ze
sdílení postupů léčení a z možné trestní
odpovědnosti v případech špatně zvoleného
léčebného postupu. A nakonec je možná
i určitá úprava zákona o ochraně osobních
údajů právě pro případy sdílení zdravotnické dokumentace. Jeho současná podoba zatím limituje uskutečnění vize konsolidovaného pacientského záznamu, soudí Zubek.
„Velmi dobře fungují některé projekty
v krajích, ale například i projekt ePACS, tedy
předávání obrazové zdravotnické dokumentace napříč celou republikou. Proto jako zásadní krok k úspěšnému českému elektronickému zdravotnictví vidím spolupráci všech
krajů a ministerstva zdravotnictví,“ podotýká Schmidt z ICZ.
operabilitu a výměnu dokumentů. Nejrozpornější reakce dodavatelů přitom budí
tuzemský standard DASTA, spravovaný
Ministerstvem zdravotnictví ČR. Prosazuje jej mnoho menších dodavatelů, zatímco
větší firmy nabízející software pro zdravotnictví se většinou přiklánějí k nadnárodním či otevřeným normám.
„Podle mého názoru vítězí jednoznačně
Datový standard ministerstva zdravotnictví,“
tvrdí Hlaváček z CompuGroup Medical
Česká republika. „Nechci se pouštět do diskuze, zda je DASTA více nebo méně vhodná
než jiné normy. Problém s mezinárodní
interoperabilitou je u DASTA také objektivní.“ Na druhé straně není možné opomenout, že je již často používaná v prostředí
terénních ambulancí. Zde se, díky tomu,
že jde o velké množství malých praxí, jaInzerce
Interoperabilita a výměna
dokumentů
V současnosti se v českém zdravotnictví
používá více různých standardů pro interCO M P U T E RWO R L D.c z
11
2.12.13 12:54
kákoli změna prosazuje velmi obtížně. Jakkoli není elektronizace ani zdaleka tak daleko, jak bychom si všichni představovali,
řada věcí se za posledních dvacet let již
povedla a je nezbytné na nich stavět, říká
Hlaváček.
Podle Plouhara z Data-Plan Bohemia je
DASTA živý, dobře strukturovaný standard vycházející z českého prostředí, který je podporován i spoluvytvářen všemi
dodavateli softwaru do zdravotnictví na
českém trhu, ať už mají domácí nebo cizí
vlastníky. „Kvůli ‚hubeným‘ finančním možnostem odběratelů softwaru se nebude žádný
z dodavatelů nutit k implementaci ‚importovaných‘ standardů, pokud by to nepřineslo
nějakou výraznou konkurenční výhodu,“
říká Plouhar.
„Pro datovou komunikaci mezi výjezdovými skupinami záchranné zdravotnické služby a zdravotnickými zařízeními, resp. jejich
tzv. kontaktními místy nebyl standard definován. Umím si ale představit rozšíření standardu DASTA 4 právě o tuto specifickou komunikaci,“ říká Pavel Juřena ze společnosti Vítkovice IT Solutions a z tohoto důvodu se domnívá, že největší šanci na
úspěch má právě celostátně platný standard DASTA.
Také Hájek z firmy Hippo věří národnímu standardu DASTA, který podle něj
pevně zapustil kořeny a je obsažen a dále
implementován ve všech současných zdravotnických informačních systémech.
„Přestože kvůli různým verzím určitě nejde
o jednotný způsob implementace, bude DASTA i nadále, alespoň v nejbližších letech, nejpoužívanějším standardem pro předávání
dat mezi zdravotnickými informačními systémy v ČR,“ uvádí Hájek a dodává, že z mezinárodních standardů je a bude vhodným
doplněním HL7, přesněji implementace
IHE profilů s využitím HL7.
12
Naproti tomu Železník z firmy SAP tvrdí, že se musí prosadit standard akceptovatelný na úrovni Evropské unie, jako je
HL7. „Není zde prostor pro vlastní národní
standard. Takový by situaci jen zkomplikoval
a rozvoj elektronizace zdravotnictví brzdil.
Jsme součástí mezinárodního prostoru
a v dnešním globalizovaném světě je často
potřeba informace sdílet i do zahraničí a naopak,“ podotýká Železník.
„Standard DASTA se už několik let prosazuje proto, že my Češi máme pocit, že vždy
musíme vymyslet něco jiného a ‚lepšího‘, než
je tomu ve zbytku světa,“ poznamenává sarkasticky Zubek z InterSystems. „Nejpoužívanější standard pro interoperabilitu ve
zdravotnictví v celosvětovém měřítku je
HL7.“ Praktické zkušenosti však podle
Zubka ukazují určitou rigiditu v chování
jak dodavatelů řešení, tak i samotných
účastníků českého zdravotnického prostředí při používání tohoto mezinárodního standardu. Ten však bude jistě použit
pro mezistátní výměnu podobných pacientských dat v evropském programu
epSOS.
„Šance standardů budou záviset na subjektu, který bude rozhodovat o koncepci výměny dokumentů. Až se takový subjekt objeví, prosadí standard té zájmové skupiny, která u něho bude mít privilegovanou pozici,“
soudí Doležal z NESS Czech a dodává, že
případnou budoucí harmonizaci českého
zdravotnictví s obvyklými systémy ve zbytku světa by usnadnilo, pokud by se prosadila koncepce vycházející ze standardu
HL7.
„Rozhodně bychom neměli vytvářet jakékoliv ‚české‘ standardy, a uzavírat se tak světu,“ souhlasí Mačát z OR-CZ. „V současné
době se v ČR asi nejvíce vyměňují obrazová
pacientská data, nabízí se tedy standard
DICOM.“
Podle Mačáta by také bylo vhodné nepodceňovat standardy prosazované organizací IHE (Integrating the Healthcare
Enterprise), která se snaží o maximální
využití existujících standardů. V nejbližší
budoucnosti budou nejaktuálnější standardy XDS (Cross-Enterprise Document
Sharing) a XDS-I, které se týkají bezpečné výměny pacientských textových i obrazových dat mezi zdravotnickými zařízeními. Jejich výhodou je tlak na celosvětovou podporu těchto standardů, uvádí
Mačát.
I Leoš Raibr z firmy Stapro věří v prosazení standardu založeném na IHE XDS
a podotýká, že systém lokálních „knihoven“ definovaných typů zdravotnické dokumentace a centrálního rejstříku „knih
a autorů“ nejvíce odpovídá českému fragmentovanému systému zdravotnictví na
úrovni poskytovatelů a plátců péče. Zároveň podle Raibra nabízí odpověď na vlastnictví a zodpovědnost nad vlastními informacemi poskytovanými a sdílenými
v rámci systému.
Pro Zubka z InterSystems i Schmidta
z ICZ je iniciativa IHE jasnou volbou pro
integraci systémů ve zdravotnictví, protože dává formou definovaných profilů
návody a nejlepší postupy, jakými integrovat různé aplikace používané ve zdravotnictví.
Hřib z Aquasoftu sází na dlouhodobou budoucnost OpenEHR, „protože je
to moderní, snadno pochopitelný, jednoduše implementovatelný a otevřený formát.
U HL7 je problémem zejména složitost
a u Datového standardu MZ bude vždy
problémem jeho proprietární lokálnost.“
Podle Hřiba však ještě dlouho bude
v českém e-health vládnout Datový
standard MZ, protože je prostě již dnes
nejrozšířenější.
Podle Kaliniče z Atosu na vlastním
standardu tolik nezáleží. Podstatně důležitější je, aby se všechny zúčastněné subjekty shodly na vizi a strategii, teprve
z toho vyplynou i technické detaily. Samozřejmě je nezbytné prosazovat rozumnou
míru unifikace a možností efektivní interoperability s EU.
„Ve zdravotnictví vůbec nejde o všeobjímající definici formátů a protokolů, které by
dokázaly vše. Mohl bych zde začít s propagací systému HL7, ale nezačnu, a to i přes to,
že jsem jeho zastánce,“ souhlasí Šimáček
z Pharmdata. „Proč nezačít výměnou například ve formátu pdf, který dnes zná téměř
každý? Ale proboha, opatrně s obsahem! Je
to citlivé a třaskavé téma. Je to jako učit
malé dítě jezdit na kole. Nejprve je nutné mu
to ježdění ukázat u kamarádů, potom zahájit výcvik rovnováhy na obrubníku a až na
konec přijde pomalá jízda někde na volném
parkovišti.“
2.12.13 12:54
HP MAS – řešení
dlouhodobé archivace dat
PE T R L E I SC H NER
V
současné době jsou ve zdravotnictví
kladeny stále větší kapacitní požadavky na datová úložiště pro ukládání dat v podobě rentgenových snímků,
které je nutné mít archivované na datovém úložišti i několik let v rámci požadované legislativy. Zároveň se zde ale i klade
velký důraz na vysokou dostupnost, snadnou administraci a přijatelnou cenu. Pokud se podíváme podrobněji na tuto problematiku, tak se jedná o požadavek ukládání velkého množství dat na dlouhou
dobu, ale přitom se zde nepožaduje vysoká rychlost při zápisu nebo čtení dat, jako
například vyžadují databázové servery.
HP MAS (Medical Archive System) nabízí optimální řešení v rámci spolehlivé
dlouhodobé archivace dat ve zdravotnictví. Jedná se o plně redundantní řešení
s vysokou dostupností uložených dat.
Princip činnosti HP MAS spočívá
v tom, že PACS (Picture Archiving and
Communication System) servery z různých oddělení komunikují pomocí LAN
spojení s HP MAS úložištěm. Vstupní datovou bránou u HP MAS úložiště jsou
NFS nebo CIFS shares.
Viz obrázek 1.
HP MAS je postaven na modulárním
Primární lokalita
A1 Cabinet
42
WAN Connectivity Kit
41
40 Cabinet Connectivity
Kit
39
DATA Switch A
38
DATA Switch B
37
36
35
34
33
32
31
30
29
28
27
26
25
24
23
TFT / KVM
22
21 Management Switch A
20
19
18
17
16
15
14 Storage Node SN2-A
30TB
13
12 Storage Node SN1-A
30TB
11
10
Control Node CN2-A
9
8
Control Node CN1-A
7
6 Gateway Node GN2-A
5 HAGC s GN-A (cluster)
4 Gateway Node GN1-A
3 HAGC s GN2-A (cluster)
2
Admin Node AN1-A
1
Obrázek 1 – Schéma
ukládání dat z PACS serverů na HP MAS
Modality
(CTs, MRIs,…)
Radiologie
principu, což mu
umožňuje snadnou
D.R.
PACS
(Film)
rozšiřitelnost v rámci další potřebné kapacity. HP MAS se
dodává jako hotové
řešení podle požadavků zákazníka.
Minimální konfiguraci HP MAS tvoří
následující moduly:
1× Admin Node – Administrace HP MAS
2× Gateway Node – Vstupní datová brána (NFS, CIFS shares)
2× Control Node – Řídí ukládání dat na
Storage Node (počet kopií, metadata,
indexování atd.)
2× Storage Node – Fyzicky uložená data
v počtu dvou kopií
HP MAS moduly používají osvědčený
a výkonný hardware v podobě serverů HP
Proliant Gen 8 a operační systém Linux
SUSE.
Základní podmínkou je, aby uložená
data byla co nejlépe zabezpečená a dostupná, proto většina modulů je již u jednolokalitního HP MAS řešení
Záložní lokalita
zdvojena.
Koncepce geografického HP
MAS
je řešena tak, že v případě
42
WAN Connectivity Kit
41
ztráty jedné lokality jsou automaCabinet Connectivity 40
ticky dostupná data pro PACS serKit
39
DATA Switch A
38
very ve druhé lokalitě, aniž je poDATA Switch B
37
36
třeba nějakého manuálního admi35
34
nistrativního zásahu na straně HP
33
32
MAS. Na následujícím obrázku je
31
30
příklad geografického HP MAS
29
o kapacitě 2× 60 TB, kdy časem
28
27
lze pak kapacitu zvětšovat doplňo26
25
váním dalších modulů typu Stora24
23
ge Node.
TFT / KVM
22
21
Viz obrázek 2.
20
Pro dlouhodobou archivaci je
19
18
velmi důležitá podmínka, aby se
17
16
data přečetla správně i po několi15
14
ka letech od doby zápisu. Toho lze
13
12
docílit pravidelnou kontrolou in30TB
11
10
tegrity dat a kontrolou shodnosti
30TB
9
obou kopií dat, zda jsou shodné.
8
7
HP MAS pravidelně na pozadí jed6
B1 Cabinet
42
41
40
39
38
37
36
35
34
33
32
31
30
29
28
27
26
25
24
23
22
21
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
PACS
PACS
PACS
42
41
40
39
38
37
36
35
34
33
32
31
30
29
28
27
26
25
24
23
22
21 Management Switch B
20
19
18
17
16
15
14
13
12 Storage Node SN2-B
11
10 Storage Node SN1-B
9
8
Control Node CN2-B
7
6
Control Node CN1-B
5
4 Gateway Node GN1-B
3 Read Only (Kopie GN1-A/GN2-A)
2
Admin Node AN1-B
1
5
4
3
2
1
Obrázek 2 – Schéma geografického HP
MAS o kapacitě 2× 60 TB
Ortopedie
Modality
(CTs, MRIs,…)
D.R.
(Film)
PACS
Modality
(CTs, MRIs,…)
D.R.
(Film)
Kardiologie
PACS
HP MAS
Obrázek 3 – Ukázka grafického prostředí administrace
nou za měsíc všechna data zkontroluje
a případně opraví. Tím se docílí stavu, že
se data pak nečtou poprvé za mnoho let,
ale po pravidelných předchozích měsíčních kontrolách, které včas třeba upozorní na potřebnou výměnu vadného disku,
kdy je k dispozici ještě druhá kopie dat.
Administrace HP MAS se provádí
v grafickém prostředí pomocí modulu Admin Node, který zároveň monitoruje stav
všech modulů daného HP MAS a v případě problému posílá administrátorovi
upozornění.
Viz obrázek 3.
HP MAS lze i monitorovat nástrojem
HP Insight Remote Support v rámci automatizovaného logování servisních incidentů do HP servisního centra. Lze využít
i proaktivních služeb určených pro HP
MAS, které zajišťují například pravidelný
update HP MAS softwaru a další služby za
účelem dosažení vysoké dostupnosti dat
a včasného předcházení incidentů.
HP MAS nachází uplatnění nejenom ve
zdravotnictví, ale i všude tam, kde je třeba
dlouhodobě archivovat data s vysokou
dostupností.
Autor je technický konzultant Hewlett-Packard,
[email protected]
13
2.12.13 12:54
Moderní, efektivní zdravotnictví.
Jak by ale mělo vypadat?
České republice chybí samotná koncepce elektronizace zdravotnictví. Předmětem odborných diskuzí je pak především její
podoba a to, co by měla obsahovat. Světový lídr v softwaru
pro propojené zdravotnictví, společnost InterSystems, se v České
republice dlouhodobě snaží prosazovat postupy a systémy,
které zdravotnictví výrazně posouvají k představě o moderní
a efektivní zdravotnické službě, a principy, které jsou ověřeny
ve vyspělých západních zemích.
MART I N ZUB E K
U
celená koncepce je důležitá zejména z důvodu komplexního pokrytí a dlouhodobé využitelnosti informačních technologií ve zdravotnictví. Do
její tvorby by se proto měly
zapojit kromě státních institucí i relevantní soukromé
firmy a nevládní organizace.
E-health by měl pokrývat celou řadu oblastí. Nejedná se
pouze o poskytování primární zdravotní péče, ale například také o podporu komunikace mezi odborným personálem či
dokonce mezi pacienty vzájemně, o komunikaci mezi všemi zdravotnickými zařízeními a sdílení zdravotnických záznamů o pacientech, ale také například o informační provázanost s pojišťovnami.
Prosazení národní koncepce elektronického zdravotnictví je záležitostí jak politickou, tak odbornou. Vždy musí jít
o shodu v obou těchto oblastech, bez dostatečného konsenzu a podpory ze strany
různých odborných a zájmových skupin se
e -health prosadit nemůže. Je ale nutné si
uvědomit, že e-health neznamená jen jednu přesně vymezenou oblast – jde přece
o využívání informačních technologií ve
zdravotnictví. A to se na mnoha úrovních
děje již dnes. Česká republika se navíc
může poučit ze zkušeností celé řady zemí,
které jsou v oblasti e-health podstatně dál.
Například u severských států, které již
mají za sebou úspěšné lokální projekty
a nyní se zaměřují především na spolupráci a velké propojující řešení mezi jednotlivými subjekty na národní úrovni. Jsou
také mnohem dále v organizaci poskytování zdravotní péče, a mohou tak podpořit
jednotlivé procesy informačními technologiemi mnohem efektivněji.
14
Úskalí elektronizace
vs. moderní
technologie
Elektronizace zdravotnictví s sebou nese ohromné
množství dat, jejichž nesprávná interpretace může
vést k celé řadě chyb
a omylů. Data vznikající
ve zdravotnictví jsou totiž
velmi různorodá, mohou
být strukturovaná i nestrukturovaná včetně psaného slova či obrazové
dokumentace. Navíc primárně nejde jen o zdravotnická data, ale zpracovávána jsou i data
provozní či ekonomická. Ovšem díky pokročilým analytickým nástrojům BI (Business Intelligence) lze nad těmito daty
dělat celou řadu šetření, odhalovat souvislosti a využít je na podporu verifikačních procesů při léčbě pacientů. Specifickým požadavkem pro BI nástroje ve
zdravotnictví je rychlost, e -health si jen
málokdy může dovolit časový luxus běžný
pro jiné obory, jako je například bankovnictví.
Dalším úskalím může být také soukromý a velmi citlivý charakter osobních dat,
který by mohl například v případě prosazování cloudových řešení působit problémy. Zde vždy záleží na místní, případně
nadřazené legislativě. Na ochranu zdravotnických dat je zcela pochopitelně kladen velký důraz, ale vždy by měl převládat
zdravý rozum. Technologie cloudů nám
dnes umožňují snadno využívat celé řady
výhod, od vysoké škálovatelnosti až po
špičkovou dostupnost. To dříve sice bylo
možné také, ale za nesrovnatelně horších
finančních podmínek a vyšších nároků na
odborné zdroje. Navíc je třeba připomenout, že neexistuje něco jako jeden jednotný cloud. Cloudy mohou být privátní,
veřejné i hybridní, a vždy tak lze nějakou
cestu na využívání cloudu se všemi jeho
přínosy v rámci elektronického zdravotnictví najít.
Začněme hned!
Budoucnost zdravotní péče závisí na bezproblémové interoperabilitě jak v rámci
jedné organizace – zdravotnického zařízení, tak na úrovni větších regionů. A stále
více je kladen důraz na aplikace pro propojenou zdravotní péči, které pracují
s velkým množstvím vyvíjejících se standardů pro komunikaci ve zdravotnictví.
Příkladem strategické platformy pro zdravotnickou informatiku, která zajišťuje výměnu a aktivní analýzu informací v nemocniční síti a v místních, regionálních či
celostátních sítích, je InterSystems
HealthShare. Data mohou být sdílena napříč různými organizacemi, například
i mezi zdravotnickými zařízeními a jejich
zřizovateli, což umožňuje vyhnout se budování izolovaných IT ostrůvků. Balíčky
standardů a profilů předpřipravených
v HealthShare pak výrazně snižují nároky
na vytváření a údržbu řady rozhraní pro
propojenou zdravotní péči a umožňují
soustředit se na samotný vývoj aplikací
a systémů s přidanou hodnotou. Možnost
rychle přidávat průlomové funkce, které
jsou dnešními zdravotnickými organizacemi nejvíce vyhledávány, jako např. vestavěné funkce pro analýzu v reálném čase,
pokročilé zpracování nestrukturovaných
dat a propojení nemocničních, provozních a finančních aplikací, jsou pak samozřejmostí.
Více než 35leté zkušenosti v oblasti vývoje softwaru promítá InterSystems i do
dalších pokročilých technologií, které přinášejí vyšší efektivitu do zdravotnictví.
Jedná se především o databázový systém
InterSystems Caché a platformu pro rychlou integraci InterSystems Ensemble nebo
vlastní nemocniční informační systém
InterSystems TrakCare, s nímž lze rychle
využívat výhod elektronických záznamů
o pacientech, ale který v Českém prostředí společnost InterSystems neobchoduje.
Nejdůležitější ovšem je, že tyto jednotlivé
produkty a technologie spolupracují
a umožňují vytvořit efektivně využitelnou
ucelenou platformu pro e-health.
Autor je business development manager,
InterSystems
2.12.13 12:54
Příklady táhnou aneb Úspěšné projekty elektronizace zdravotnictví
Podíváme-li se do vyspělých západních zemí, nalezneme zde nespočet příkladů moderních a efektivních
zdravotnických systémů. Ale ani Česká republika a Slovensko nezůstávají pozadu a v posledních letech se
zejména na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení realizují úspěšné projekty.
Ensemble v hlavní roli jednotné platformy
pro propojení systémů využívaných
ve Fakultní nemocnici Brno
Fakultní nemocnice Brno patří jako největší zdravotnické zařízení na Moravě mezi nejvýznamnější zařízení svého druhu v České republice. Jako taková má přesně stanovená pravidla pro zajištění vysoké kvality poskytovaných služeb. A aby bylo možné tato velmi přísná pravidla dodržet, bylo
nezbytné přikročit ke kvalitní integraci jednotlivých systémů nemocnice.
V roce 2013 došlo v rámci projektu Expertní NIS k propojení všech informačních systémů nemocnice, které byly do té doby zcela izolované, a díky
čemuž představovala výměna dat takřka neřešitelný problém. Současně
se díky implementaci nástrojů business intelligence umožnilo analytické
zpracování dat. Projektem se podařilo konsolidovat pacientský záznam
přes všechny fungující systémy v nemocnici, což umožnilo jednotný pohled
na „životní cyklus“ pacienta v tomto zdravotnickém zařízení.
Základem nasazeného řešení je platforma pro rychlou integraci a vývoj
propojitelných aplikací InterSystems Ensemble spolu s technologií InterSystems DeepSee, která efektivně umožňuje realizovat analytickou podporu napříč různorodými zdroji dat a do transakčních aplikací zabudovat
funkce pro aktivní analýzu v reálném čase.
Zásadním výstupem celého projektu bylo vytvoření základu pro budoucí
integraci jednotlivých systémů nemocnice a vytvoření jednotného webového portálu pro zdravotníky, umožňujícího vyhledávání informací o pacientech. Důležitým efektem byla také centralizace a automatizace správy číselníků z různých zdrojů – od ministerstva zdravotnictví před zdravotní
pojišťovny až po Státní úřad pro kontrolu léčiv.
Ve zdravotnických zařízeních jsou důležitá nejen zdravotnická data, ale samozřejmě také data provozně-ekonomická. Charakter těchto dat je sice odlišný od dat svázaných se zdravotnickými informacemi, nicméně pro umožnění komplexních analýz a efektivního rozhodování je nezbytné ke všem
těmto datům přistupovat jednotně a s potřebným nadhledem umožňujícím
odhalení vzájemně ukrytých souvislostí.
Expertnímu NIS ve FNB toto poskytla platforma pro rychlou integraci
a vývoj propojitelných aplikací InterSystems Ensemble® spolu s technologií
InterSystems DeepSee™, která efektivně umožňuje realizovat analytickou
podporu napříč různorodými zdroji dat a do transakčních aplikací zabudovat
funkce pro aktivní analýzu v reálném čase.
Největší slovenská soukromá zdravotní
pojišťovna DÔVERA vsadila na přelomové
technologie
DÔVERA, s bezmála 1,4 milionu aktivních pojištěnců, vsadila v roce 2007
na upgrade nevyhovujícího informačního sytému. Hlavním cílem bylo zvýšit
výkon aplikací, automatizovat vybrané činnosti a celkově zefektivnit provoz, což mělo vést k úsporám v oblasti lidských zdrojů i financí. Ve spolupráci se svým správcem tehdejšího informačního systému, spol. mediworx
software solutions, implementovala systém mediTRAX, jehož základem je
vysoce výkonná objektová databáze Caché.
Nespornou výhodou InterSystems Caché je možnost manipulace přímo
s objekty, což je v oblasti zdravotnictví velmi důležité. Údaje týkající se stavu pacienta, diagnostiky nemocí a jejich léčení jsou převážně objektové a je
velmi složité vést je ve standardních tabulkách v relačních databázích. Caché navíc díky svému vysokému výkonu umožňuje s vyvolanými daty pracovat v reálném čase.
V roce 2013 se k výkonnému informačnímu systému, který poskytuje
data a informace také pro elektronickou pobočku dostupnou prostřednictvím webových stránek, přidal pokročilý CRM (Customer Relationship
Management) systém. Systém je také založen na integrační technologii
Ensemble od InterSystems a Dôvera jej využívá na řízení interakce s klienty.
V rámci systému využívá technologie na podporu organizace, automatizace
a synchronizace obchodních procesů, především pak v oblasti poskytování
a prodeje služeb, marketingu a podpory klientů.
Cílem implementace pokročilého CRM systému v největší slovenské soukromé zdravotní pojišťovně DÔVERA je najít a pozitivně oslovit nové klienty,
podpořit a obsloužit existující a v neposlední řadě přimět klienty bývalé
k návratu. Parametricky a procesně orientovaný CRM systém, který vyvinula
a implementovala společnost mediworx software solutions, poskytuje řízené, měřitelné a optimalizované procesy a integraci různých datových zdrojů
do jediného kompaktního grafického rozhraní.
15
2.12.13 12:54
VÍCE ČASU S PACIENTY MÍSTO NAD PAPÍRY =
ČISTĚ ELEKTRONICKÁ DOKUMENTACE
Éra elektronizace zdravotnické dokumentace započala již v minulém tisíciletí tím, jak postupně začaly vznikat programy a aplikace pro podporu provozu v ambulancích a nemocnicích. Cílem této historické éry bylo - v souladu s trendem elektronického
vykazování plátcům - zejména nahradit psací stroj při vytváření dokumentace. Nicméně elektronická forma (v tomto případě
stále textový blok) byla jen zdrojem pro konečnou formu, a to papírovou, která vznikla vytištěním elektronického záznamu.
Řada změn, které se od té doby udály z pohledu legislativy či dostupnosti potřebných technologií, odstartovala současnou
etapu vedení zdravotnické dokumentace v čistě elektronické podobě (EZD). Dnes již není třeba zdravotnickou dokumentaci
vytvořenou v počítačových programech duplicitně tisknout a ručně podepisovat, ale s výhodou je možno celý dokumentační proces vést elektronicky – od vzniku každého dokumentu, přes uchovávání v bezpečných elektronických archivech, až po
finální skartaci v rámci skartačního řízení. Dobrým příkladem v takovém přístupu může být například Psychiatrická léčebna
Červený Dvůr, která je po Všeobecné fakultní nemocnici v Praze druhým zdravotnickým zařízením lůžkového typu v České
republice, ve kterém bylo implementováno vedení zdravotnické dokumentace v čistě elektronické formě.
Psychiatrická léčebna Červený Dvůr je státní zdravotnické zařízení plně specializované na léčbu závislostí. Jedná se o akreditované zdravotnické zařízení s jedinečným zacílením na maximálně možný návrat závislého člověka zpět do původních životních
rolí a funkcí. Přitom podstatná je mimo jiné kvalita léčebného prostředí (environmentální enrichment) – včetně neinstitucionálního prostředí, podoby rolí pacienta a terapeuta, vztahů v komunitě, resp. týmu. Proto také vedení léčebny směřovalo přímo od
papírové dokumentace k elektronické, protože to mohlo umožnit terapeutům trávit méně času u „papírů“ a více u pacientů.
V léčebně byl nejprve, jako dočasné řešení nebo mezistupeň konečné úrovně, implementován nemocniční informační systém FONS Akord od firmy STAPRO. Tím se však pouze zpřehlednily dříve psané rukopisné zápisy, avšak nevyřešily se
všechny nároky a požadavky vedení léčebny na kvalitu dokumentace a efektivitu jejího vedení.
MUDr. Jiří Dvořáček, ředitel psychiatrické léčebny, říká: „Teprve zavedení nemocničního informačního systému a EZD (produktu pro vedení čistě elektronické dokumentace bez nutnosti papírového tisku) nám ukázalo, které problémy související
s dokumentací řešeny nikdy nebyly a být ani nemohly. Komplikovaně se hledaly formální chyby, protože k tomu nemohly
být efektivní nástroje.“
Zdravotnická dokumentace v čistě elektronické formě šetří čas se zbytečnými tisky, dotisky a sháněním podpisů na ně a tím
současně eliminuje prostor na možné chyby. Rovněž zrychluje práci personálu a umožňuje přesunout pracovní kapacity od
papíru k pacientovi - doplňuje ředitel Dvořáček a k tomu dodává: „Klíčové pro nasazení byl překvapivý zájem celého našeho
personálu (hlavně sester!), zájem společnosti STAPRO jako dodavatele, přátelská atmosféra celého dodavatelského týmu,
moje zarputilost a docela velká neznalost věci (tedy absence strachu z komplikací).“
Primární efekt systému EZD je tedy jednoznačně ve zkvalitnění formální podoby zdravotnické dokumentace, což souvisí například
s naplňováním akreditačních standardů. Uživatelům se zjednoduší a zkomfortní práce s dokumentací, kterou je možné bezpečně
sdílet, a managementu umožní EZD řadu dříve nepředstavitelných on-line kontrol. EZD ale přináší také ekonomický efekt v podobě snížení nákladů na tisky obecně (tiskárny, jejich amortizace a spotřební materiál, celý archivační proces a podobně), nicméně
největší potenciál ekonomických výhod EZD vidí MUDr. Dvořáček ve zvýhodnění zařízení s kvalitní dokumentací od plátců. „Teprve až zdravotní pojišťovny začnou rozlišovat, že jsou zařízení, kde personál více času tráví u pacientů než u dokumentace a kde
se nedají skrývat chyby (kde se na odstraňování chyb systematicky pracuje), pak se finanční efekt projeví naplno.“
www.stapro.cz
IT-zdrav-obalka.indd 16
2.12.13 15:38
Naše monitory pomáhají
šetřit náklady
Rozhovor se Stefanem Sommerem, obchodním a marketingovým
ředitelem evropské centrály MMD Monitors & Displays.
N
ové monitory Philips
vyplňují mezeru mezi
drahými lékařskými
a standardními kancelářskými monitory. V dnešní
době, která je podřízena
nákladům – což ve zdravotnictví platí obzvlášť –, jsou
tyto monitory pro zdravotníky dobrou zprávou. Co je
typické pro nové monitory
Philips určené do zdravotnického prostředí, objasňuje Stefan Sommer z MMD.
Na digitalizaci zdravotnictví profitují také
běžní výrobci IT. Producenti získávají stále
větší know-how i na vertikálních trzích.
Jak velké zkušenosti a znalosti musí mít
běžní prodejci IT, aby získali nemocnice
a lékaře mezi svoje zákazníky?
Pokud se týče monitorů Philips z řady Clinical Review Displays, prodejci nepotřebují žádné speciální znalosti nebo zkušenosti. Kdo se na trhu s monitory běžně
pohybuje, bude schopen velmi rychle pochopit jejich přednosti a prodat je dál.
Všechny potřebné vědomosti mohou naši
partneři rychle získat na našich školeních
a z našich materiálů.
Jaké speciální vlastnosti musí mít monitory určené pro zdravotnická zařízení a lékařské ordinace?
středí, na které by si měli zákazníci
a prodejci dát pozor?
U monitorů používaných ve zdravotnických zařízeních je třeba, aby
jejich síťové součásti splňovaly normu EN/IES62601-1. Tím se zaručuje určitá základní bezpečnost. Monitory Philips Clinical Review Displays navíc ještě díky svým elektromagnetickým vlastnostem splňují
normu EN/IEC60601-1-2. Dále je
samozřejmě velmi důležitá norma DICOM, která zaručuje precizní podání barev a optimální podání celé škály šedé.
Společnost MMD nedávno uvedla na trh
speciální monitory pro zdravotnická prostředí. Jaké je jejich portfolio?
V naší řadě Clinical Review Displays nabízíme v současné době dva hlavní modely –
typ s 24palcovým IPS panelem a větší,
s 27palcovým AMVA panelem. Teď na
podzim ještě představíme další 27palcový
model s vyšším rozlišením QHD. Tyto monitory se vyznačují všemi výše jmenovanými funkcemi, které je předurčují pro použití ve zdravotnickém prostředí, a navíc
mají spoustu zajímavých funkcí, jako je
například PowerSensor, díky kterému je
možné ušetřit elektrickou energii. Dalším
produktem v této sérii je i 21,5palcový
USB monitor, který ovšem zatím nesplňuje DICOM normu.
Představte nám, prosím, ve stručnosti
společnost MMD.
Společnost MMD byla založená v roce
2009 na základě licenčního ujednání mezi
firmami Philips a TPV. Společnost MMD
je 100% vlastněna koncernem TPV. MMD
disponuje výhradními právy na prodej
a marketing monitorů Philips po celém
světě. Kombinací silné značky Philips
a výrobních možností společnosti TPV
oslovuje MMD široké spektrum klientů
s nabídkou inovativních produktů. MMD
je společnost s mezinárodní působností,
její ústředí sídlí na Tchaj-wanu. Centrála
pro střední a východní Evropu sídlí v Praze (MMD Monitors & Displays Czech Republic).
Zdravotnický sektor je už několik let pod
obrovským tlakem nákladů, všichni se
snaží šetřit. Má vůbec smysl vstupovat do
tohoto segmentu, když zde vládne tvrdý
diktát úspor?
Je pravda, že v dnešní době je zdravotnictví pod obrovským finančním tlakem. Vidíme to nejen v Německu či v České republice, ale také v ostatních zemích. Na
druhou stranu ovšem, když se podíváte
na celkový rozpočet, který je věnovaný
zdravotnictví, se jedná o skutečně velké
peníze a značná část z nich jde i na nákup nových technologií. Proto je oblast
zdravotnictví pro naše odvětví zajímavá.
Tlak na náklady je sice v této sféře vysoký, ale právě v tomto bodě mohou naše
produkty pomoci. Naše monitory a high-end IT řešení zvyšují produktivitu práce.
Stoupající produktivita vede automaticky
ke snižování nákladů. Další z výhod, které naše produkty mají, je ta, že mohou
být používané jako alternativa k drahým
high-end lékařským monitorům, čímž vyplňují mezeru mezi standardními (kancelářskými) monitory a speciálními lékařskými monitory.
Pokud se bavíme o ukládání a přenosu obrazového materiálu ve zdravotnickém prostředí, využívá se takzvaný standard DICOM. Je velmi důležité, aby monitory tomuto standardu odpovídaly. Tím se zaručí, že monitory „mluví stejnou řečí“ jako
všechna ostatní řešení ve zdravotnických
zařízeních. Velké nároky jsou navíc kladeny také na síťová zařízení v monitorech, ty
například nesmí vydávat žádné rušivé signály, které by mohly ovlivnit jiná zařízení
v okolí. U Philips Clinical Review Displays
využíváme ještě antibakteriální nátěr krytu, který výrazně snižuje tvorbu škodlivých mikroorganismů. A to, že jsou naše
monitory bílé, je už jen módní záležitost,
kterou ale naši zákazníci velmi vítají.
Existují nějaké kvalitativní rozdíly mezi
monitory určenými do zdravotnického proCO M P U T E RWO R L D.c z
17
2.12.13 12:54
Klasifikační systém DRG
dnes a v budoucnu
Podobně jako v zemích EU nabývá systém DRG (Diagnosis
Related Group) na významu i v České republice. Jeho využití by
mělo zprůhlednit celý systém úhrad za zdravotní péči.
S
ystém DRG vytváří omezený počet
klinicky a ekonomicky homogenních
skupin případů akutní hospitalizace
a umožňuje porovnávat relativní náročnost na zdroje u případů zařazených do
těchto skupin. Jeho možnosti jsou široké.
Lze ho využít k financování akutní lůžkové péče, jako nástroj pro řízení nemocnice
nebo pro komunikaci mezi lékaři a ekonomy (v rámci nemocnice i mimo ni). Uplatní se i jako nástroj pro měření produkce
a určitě se také dá využít v systému měření kvality zdravotní péče.
Stav implementace DRG v ČR
V ČR je držitelem licence systému IR-DRG, verze 1.2, Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále jen ministerstvo), které má
do roku 2022 nevýhradní právo k užívání
a úpravám Know-how tohoto systému.
Know-how přitom zahrnuje Klasifikační
systém IR-DRG a Definiční manuál IR-DRG. Licenci poskytla ministerstvu obchodní společnost 3M Česko s tím, že ministerstvo je oprávněno uzavřít smluvní
vztah se třetí stranou, a delegovat tak práva a závazky ze smlouvy na tento subjekt.
Do konce roku 2017 pověřilo ministerstvo kultivací klasifikačního systému Národní referenční centrum (NRC). Bralo
přitom ohled nejen na jeho možnosti vytěžování největší datové základny v ČR,
ale i na ověřený způsob práce a dodržování zásad procesního řízení a principů
transparentnosti.
Úkolem NRC jsou úpravy Know-how
systému DRG, vytváření softwaru grouper
podle tohoto Know-how, tvorba metodik
a číselníků pro systém DRG a výpočet základních parametrů systému DRG (číselník relativních vah).
Struktura, procesy a výstupy
Základem kultivace DRG (tj. jeho správy
a rozvoje) je řešitelská skupina projektu
(změnový board), která odborně zastřešuje některé činnosti spojené s naplňováním
stanovených cílů. Kromě toho NRC zajišťuje i datovou podporu procesu kultivace.
Tato podpora se skládá z výstupů projektu
Registr referenčních hodnot (tarify nákladových služeb vypočtené z ekonomických
18
a produkčních dat referenčních nemocnic) a sběru dat ze zdravotních pojišťoven
(sběr K-Dávek od zdravotních pojišťoven
obvykle za období předcházející roku realizace sběru).
Vlastní kultivace DRG uskutečňovaná
v NRC v sobě zahrnuje dva typy aktivit –
správu a rozvoj.
Správa znamená pravidelnou nezbytnou údržbu klasifikačního systému DRG
v ČR, tak aby vyhovoval aktuálním potřebám. Jde o rutinní periodické úpravy algoritmu DRG a periodické parametrizace
DRG. Rozvoj zahrnuje činnosti, které nejsou bezpodmínečně nutné pro běžné fungování systému, ale zvyšují kvalitu systému nebo způsobu jeho využití.
V roce 2013 byla v oblasti správy připravena nová verze grouperu a definičního manuálu včetně přehledu změn. Zároveň byly vypočítány relativní váhy včetně
následných modelací a zapracovány další
výkony podle nové verze Seznamu výkonů
s bodovými hodnotami. Spolu s tím se konaly sběr a zpracování dat zdravotních pojišťoven (K-Dávek) a interních i externích
oponentur výstupů. NRC také udržovalo
komunikační systém projektu (podněty,
dotazy, školení, e-learning, dotazníky,
DRG fórum).
Dále byly zpracovány základní metodiky a číselníky (metodika sestavení případu
hospitalizace, metodika kódování diagnóz,
metodika užití DRG markerů, metodika
přiřazení relativních vah k případu hospitalizace, číselník kritických výkonů, číselník relativních vah).
Pro část Rozvoj nebyly v roce 2013 žádné finanční prostředky alokovány.
Perspektivy DRG v ČR
Další vývoj české lokalizace IR-DRG bude
ovlivněn tím, že verze 1.2, která slouží
jako výchozí pro českou lokalizaci, již
není firmou 3M podporována jako produkt. Vývoj úprav této varianty bude záviset výhradně na českých odbornících.
Objektivně lze říci, že vlastní klasifikační systém je pouze obrazem hlavních
komponent, které jsou jeho základem. Jde
především o v České republice používaný
Seznam výkonů s bodovými hodnotami,
který není pro klasifikační systém DRG
zcela vhodný.
Svou roli hraje i nízká kvalita kódování
diagnóz. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí MKN-10 byla sice zavedena už
v roce 1993, ale bez materiální přípravy.
Třetí díl byl navíc vydán s několikaletým
zpožděním, bez edukační přípravy, bez
auditů a výkladových pravidel a stanovení
autority pro výklad.
Jednou z možných cest dalšího vývoje
je přechod ze současného stavu, kdy jsou
používány výše popsané komponenty na
již existující komplexní kódovací systémy.
Zatímco tato změna nebude mít přímý dopad na systém DRG, umožní to přejít v budoucnu na mezinárodně podporovaný klasifikační systém. Tento krok také umožní
českému zdravotnictví vytvořit a kultivovat
požadované prvky kódovacího systému,
které existují v jiných zemích – zejména
systémy školení, certifikací a norem.
V nejbližších třech letech chce NRC
analyzovat homogenitu celého DRG systému, aby bylo možné lépe modelovat dopady sbližování základní sazby. V plánu je
i podrobná statistická i věcná analýza případů, které jsou při výpočtu relativních
vah odstraněny trimováním, návrh a otestování dlouhodobého standardu pro statistický popis vlastností IR-DRG klasifikace
a další úkoly.
Rozvoj DRG v České republice do značné míry závisí na směru dalšího vývoje veřejného zdravotního pojištění. Pokud ministerstvo v následujících letech skutečně
komplexně zavede systém DRG, mělo by
to zásadně změnit a zpřehlednit úhradové
podmínky pro zdravotnická zařízení a otevřít širší možnosti pacientům při výběru
nemocnice. Důležitým aspektem je i zakotvení DRG v české legislativě prostřednictvím zákona a úhradové vyhlášky včetně posílení revizních systémů zdravotních
pojišťoven.
Příspěvek zpracoval autorský kolektiv Národního
referenčního centra
DRG Fórum
Pro zavedení a posílení komunikačního systému DRG vytvořilo NRC v roce 2012 internetové DRG Fórum, které průběžně naplňuje. Fórum slouží jako interaktivní prostor pro
odbornou veřejnost. Jsou zde uveřejněny výchozí dokumenty, jako jsou Charta projektu,
projektové záměry, harmonogramy prací,
personální obsazení pracovní skupiny včetně
profesních profilů, činnosti a uskutečněná
jednání a výstupy z aktuálního i minulých
období. Více informací naleznou zájemci na
www.nrc.cz/drg-forum/index.htm.
2.12.13 12:54
Standardy Health Level Seven
Health Level Seven (zkráceně HL7) je název mezinárodní
organizace vytvářející standardy biomedicínské informatiky.
Název původně odkazoval na sedmou (aplikační) vrstvu
referenčního modelu ISO/OSI, užitou při elektronické komunikaci
ve zdravotnictví. Prvním standardem, který pod hlavičkou HL7
vznikl v roce 1987, byl totiž právě datový komunikační protokol
pro přenos administrativních a klinických údajů mezi různými
informačními systémy v nemocnici.
L I B O R SE I DL
D
nes je Health Level Seven Int. akreditována u ANSI (American National Standards Institution) jako standardizační organizace, což zaručuje kvalitní proces vývoje a vzniku shody nad obsahem standardu. Samotné produkty
(standardy) pak v biomedicínské informatice výrazně ulehčují život nejen vývojářům zdravotnických informačních systémů, ale i IT pracovníkům v nemocnicích
a zejména samotným uživatelům.
Přehled standardů HL7
Existující standardy HL7 lze pro první seznámení rozdělit podle věcného zaměření
do několika navazujících kategorií, které
zrcadlí postupný vývoj a potřeby standardizace.
Na počátku první kategorie stála snaha
o prostou automatizaci výměny dat o pacientovi mezi několika systémy uvnitř nemocnice. Komunikační protokoly založené na zprávách definují nejen datový obsah a strukturu každé zprávy, ale také její
význam, proč byla vyslána a jak je možné
odpovědět. Dnes v této kategorii máme
nejznámější standardy HL7 verze 2 a HL7
verze 3.
Velké množství definovaných zpráv vyvolalo potřebu zamezit překryvu a zajistit
obsahovou jednotu. Bylo tedy nutné dokumentovat informační obsah a taktéž medicínskou znalost. Standardy pro reprezentaci informací a znalostí dnes zahrnují
„Referenční informační model“ (HL7
RIM), datové typy pro medicínu (ISO/HL7
Datatypes), Arden Syntax a Virtuální medicínský záznam pro služby podpory rozhodování (HL7 Virtual Medical Record).
Později se ukázalo, že velké množství
definovaných zpráv také klade nemalé požadavky na funkce informačních systémů.
Shrnutím a standardizací těchto požadavků a možností certifikace se věnuje kategorie standardů pod názvem Funkční modely systému (System Functional Models). Vedle funkčního modelu osobního
zdravotního záznamu (HL7 PHRs-FM)
a ISO standardu funkčního modelu elektronického zdravotního záznamu (HL7
EHRs-FM) se do této kategorie řadí i Katalog přístupových práv podle uživatelských
rolí (HL7 RBAC: Role -Based Access Control Healthcare Permition Catalog) a RLUS
(Retrieve, Locate and Update Service).
Další standardy z dílny HL7 Int. jsou
prozaicky určeny k vyřešení opakovaně
pozorovaných problémů při provozu
a rozvoji nemocnice. Mezi Provozní standardy lze zařadit HL7 SOA (Service Oriented Architecture), Služby společné terminologie CTS (Common Terminology
Services), Řízení klinického kontextu pracovní stanice CCOW (Clinical Context
Management Specification) a Kontextově
senzitivní zobrazení medicínské znalosti
(HL7 InfoButton).
Komunikační protokoly jsou sice mocným nástrojem, dnešní trend ale ukazuje,
že lékaři spíše než s aktuálním stavem informačního systému raději pracují s aktuálními dokumenty. Je tedy rozumné vytvořit architekturu pro dokumenty, tak aby
světy lidských dokumentů a informačních
zpráv mohly postupně konvergovat. Do
kategorie Standardy pro strukturu dokumentu spadají Architektura klinického
dokumentu CDA (Clinical Document Architecture), Záznam kontinuální péče
CCR (Continuity of Care Record) a Strukturovaný příbalový leták SPL (Structured
Product Labeling).
A konečně dnes nejpočetnější kategorií
standardů jsou tzv. implementační pokyny, které zpřesňují výše uvedené standar-
dy pro velmi konkrétní (a často národní)
případy použití. Implementační příručky
(Implementation Guidelines) existují pro
komunikační i dokumentové standardy.
Zpřesňující pokyny nad funkčními modely pak najdeme pod názvem Profily.
Z předešlého výčtu je jasně patrné, že
standardizace v biomedicínské informatice není jednoduchou úlohou a rozhodně
ještě nejsme u konce. Na vině je nejen informatika a její neustále se rozvíjející poznání o možnostech zpracování informace
a znalostí, ale i medicína a zdravotnictví
samo, jakožto pravděpodobně informačně
nejintenzivnější obor lidské činnosti.
Akceptací a zejména implementací
standardů společnost importuje velmi
cenné informace, znalosti a ověřené postupy. Zároveň nemusíme prošlapávat slepé cestičky vývoje. Proces vývoje standardu totiž podle pravidel ANSI a ISO vyžaduje přijetí většinou zúčastněných stran
v rámci hlasování, vyžaduje vypořádání
všech negativních hlasů a alespoň dvě
úspěšné testovací implementace a jejich
zhodnocení, tzv. DSTU (Draft Standards
for Trial Use). Dost práce a znalostí na to,
abychom je ignorovali.
Nezanedbatelný je i fakt, že pokud nemůžeme navázat na aktuální mezinárodní
vědecko-výzkumné a vývojové aktivity, musíme pokračovat v domácí práci a udržet si
tempo výzkumu, vývoje a inovací v celém
ekosystému IT pouze z vlastních zdrojů.
O tom, že dobře rozvinuté a implementované IT usnadňuje život všem uživatelům, snad ani není pochyb. Vyspělé
technologie biomedicínské informatiky
mohou podpořit různé procesy změny, optimalizace a řízení zdrojů v rámci nemocnice či zdravotnictví. Mohou nabídnout
automatizovaný transfer aktuálních medicínských znalostí až do ordinace, pomoci
s vyhodnocením všech dostupných informací o pacientovi, mohou podpořit medicínský výzkum i edukaci pacienta.
Autor je předsedou občanského sdružení HL7 a zaměstnancem Centra pro e-health a telemedicínu
1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Přehled ISO standardů z dílny HL7
OZNAČENÍ
VŽITÝ NÁZEV
OBSAH
ISO/HL7 21731:2006
RIM
Referenční informační model
ISO/HL7 27931:2009
HL7 v. 2.5
Aplikační protokol výměny dat ve zdravotnictví
ISO/HL7 27951:2009
CTS R1
Služby společné terminologie pro informační systémy
ISO/HL7 10781:2009
EHRs-FM
Funkční model systému elektronického zdravotního záznamu
ISO/HL7 27932:2009
CDA R2
HL7 CDA R2 – Architektura klinického dokumentu
ISO/HL7 27953-1,2:2011
ICSR
Hlášení o incidentu v systému lékové bdělosti
19
2.12.13 12:54
Rozhovor s náměstkem ředitele ZZS
Zlínského kraje pro léčebnou péči
MUDr. Dorianem Pfeiferem
Pro podporu činností krajského operačního střediska ZZS
a zejména pro podporu práce
dispečerek a dispečerů používáte už mnoho let informační
systém vyvinutý firmou VÍTKOVICE IT SOLUTIONS. Můžete
krátce zhodnotit, v čem vidíte
přínos tohoto systému pro ZZS
Zlínského kraje?
Jde o komplexní systém vyvinutý a udržovaný jedinou firmou podle našich požadavků.
Díky používání tohoto systému jsme schopni rychleji reagovat na tísňová volání, rychleji identifikovat místo události, zjistit, co
se stalo, určit, jakou výjezdovou skupinu –
sanitku máme vyslat atd. Díky datové komunikaci s jedoucí sanitkou můžeme poslat posádce upřesňující informace ještě
před příjezdem na místo události. Díky
datové komunikaci s nemocnicemi může
posádka sanitky poslat informace o pacientovi na tzv. kontaktní místo nemocnice
ještě před tím, než sem pacienta přiveze.
To vše zkracuje čas, který uplyne od chvíle
přijetí telefonické výzvy do chvíle předání
pacienta do nemocnice. Jde tedy o jednoznačnou výhodu pro pacienta.
Práce dispečerek je velmi stresující,
pracují neustále pod velkým tlakem. Používaný informační systém jim pomáhá
soustředit se na podstatná rozhodnutí
a rutinní činnosti systém provádí sám
(nalezení vhodné sanitky, zjištění dalších
údajů o pacientovi – pokud už jsou uloženy v databázích, datovou komunikaci
např. s HZS, dispečery systému TCTV, se
systémem jednotných dopravních informací apod.).
Určitě jste už viděl podobné informační
systémy od jiných firem. V čem je systém
firmy VÍTKOVICE IT SOLUTIONS jiný oproti
ostatním systémům? Co přináší navíc?
Nemohu nějak detailněji srovnávat, jiné
systémy jsem sice viděl, ale nepracoval
jsem s nimi. Podstatné pro naši práci je
to, že vítkovický systém má ergonomicky
zpracovanou dispečerskou obrazovku.
Jde o můj subjektivní dojem, ale preferuji, když jsou všechny důležité informace
na jediné obrazovce a nemusím si pro do-
20
precizujeme. Pak kontrolujeme a korigujeme prováděné změny v různých fázích
jejich vývoje, takže na konci dostaneme
to, co jsme chtěli.
Informační systém pro podporu dispečerských činností, který musí fungovat nepřetržitě 24 hodin denně a 365 dnů v roce
a závisejí na něm lidské zdraví a životy,
vyžaduje jistě jiný přístup k údržbě, supportu než běžné informační systémy.
Jak v tomto smyslu hodnotíte spolupráci
s dodavatelskou firmou?
hledání těchto informací otevírat řadu
tzv. vyskakovacích oken. Proces zpracování tísňové výzvy je ale všude stejný, to
ani nelze jinak. Pomáhá nám datová komunikace mezi sanitkou a nemocnicí.
V průběhu let zřejmě systém procházel
různými změnami, v závislosti na aktuálních požadavcích uživatelů i na změnách
legislativy. Spolupracujete nějak s dodavatelskou firmou při změnách existujících
funkcionalit a při vývoji funkcionalit
nových?
Určitě. Podstatné je co nejpřesněji popsat
požadavek na změnu nebo na novou funkcionalitu. Setkáváme se s pracovníky VÍTKOVICE IT SOLUTIONS, kteří se starají
o dispečerské systémy, a s nimi požadavky
Máme smluvně zajištěn servis 24 hodin
denně, 365 dnů v roce – jak říkáte. Většinou stačí, když dispečerka klikne na
ikonku fotoaparátu (je na displeji už
mimo obrazovku dispečerské aplikace),
a na dohledové centrum VÍTKOVICE IT
SOLUTIONS je odeslána e-mailová zpráva, která obsahuje téměř všechny informace, které dispečeři na dohledovém
centru potřebují k reakci a k vyřešení
problému. Problémy i požadavky jsou řešeny rychle. Máme kompletní přehled
o průběhu řešení, a díky instalované
helpdeskové aplikaci můžeme do řešení
vstoupit se svým názorem, schválit ho
nebo odmítnout. Zástupci firmy také
pravidelně jezdí k nám do Zlína, hovoří
s dispečerkami i ostatními pracovníky
krajského operačního střediska o tom, co
je třeba na systému vylepšit. Tato forma
spolupráce nám plně vyhovuje.
O společnosti VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s.
Naše společnost VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. poskytuje komplexní řešení v podobě produktů a služeb na základě požadavků zákazníka v několika IT oblastech.
V současné době například budujeme nové kompetence v oblasti řídicích systémů, integrovaných
bezpečnostních systémů a systémů pro podporu krizového řízení a plánování. Dále zajišťujeme ICT
systémy pro nově budovanou síť čerpacích stanic pro stlačený zemní plyn, tzv. CNG, poskytujeme
cloudové řešení a služby agendových aplikací, provádíme testování cestovních dokladů s biometrickými prvky. Referencí je i systém elektronického odbavení cestujících na Letišti Václava Havla Praha,
tzv. EasyGo, který se stal i IT projektem roku 2012. Zajímavých zakázek ale máme ve svém portfoliu
mnoho.
Naším strategickým cílem je poskytovat řešení a služby v oblasti e-health, kde naše kompetence
jsou v řešení ZZS, mobilní aplikace s integrací na NIS a také řešení pro e-preskripci, tzv. elektronický
recept. Naší konkurenční výhodou bezesporu je jisté a silné zázemí skupiny VÍTKOVICE MACHINERY
GROUP.
Ing. Vladimír Měkota, generální ředitel
2.12.13 12:54
==6,1)250$ÿ1Ì6<67e0='5$9271,&.e=É&+5$11e6/8æ%<
Informaèní systém ZZS je moderním nástrojem pro informaèní podporu èinností Zdravotnické záchranné
VOXçE\=DMLåĈXMHSRGSRUXGLVSHĀHUVNpĀLQQRVWL]i]QDPXRYìMH]GXY\ND]RYiQtSRMLåĈRYQiPDWG8PRçħXMH
HIHNWLYQtVSROXSUiFLDVGtOHQtUHOHYDQWQtFKLQIRUPDFtVRVWDWQtPLVORçNDPL,=6SĩHGHYåtPGtN\LQWHJUDFLVH
V\VWpPHP7&79
AGENDY
ƕ
ƕ
ƕ
ƕ
ƕ
ƕ
ƕ
ƕ
INTEGRACE
Dispeèerské øízení,
datová komunikace s vozidlovým poèítaèem,
práce s mapou (GIS), sledování polohy vozidel,
záznam o výjezdu, vedení knihy jízd,
WYRUEDGiYHNSURSRMLåĈRYQ\
øízení skladù,
vykazování - statistiky,
plánování výjezdových skupin.
TCTV 112, JSDI, ISV Výjezd (HZS),
telefonní ústøedna Siemens, záznamové zaøízení, dispeèink urgentních pøíjmù nemocnic.
MODULY
ƕ
VLASTNOSTI
ƕ
ƕ
ƕ
Intuitivní a pøehledný. Podstatné informace daného
modulu jsou soustøedìny na jediné obrazovce.
8çLYDWHOVN\SĩtYĥWLYìPRGXOiUQtVQDGQRUR]åLĩLWHOQì
Auditovatelný.
ƕ
ƕ
ƕ
PØÍNOSY
ƕ
ƕ
ƕ
Zrychlení procesù pøíjmu a zpracování událostí.
Efektivní nástroj pro øízení výjezdových skupin.
Integrace s externími informaèními systémy.
Dispeèerské: dispeèer, administrátor dispeèera, skládání výjezdových skupin,
GisMapKlient.
Na výjezdových stanovištích: pøíkaz k výjezdu, skládání výjezdových skupin, záznam o výjezdu, kniha
Mt]GSRMLåĈRYQ\
Ve vozidle:*,6SURKOtçHĀSĩtND]NYìMH]GXWDEOHWOpNDĩH
Ostatní moduly pro KOS:VWDWLVWLN\SRMLåĈRYQ\DGPLQLVWUiWRUSRMLåĈRYHQVNODG\DGPLQLVWUiWRUVNODGď
REFERENCE
ƕ
=GUDYRWQLFNi]iFKUDQQiVOXçED=OtQVNpKRNUDMH
9Ì7.29,&(,762/87,216DV
http://itsolutions.vitkovice.cz
Cihelní 14
702 00 Ostrava
Czech Republic
email: [email protected]
Výstavní 97b
706 02 Ostrava
Czech Republic
Ruská 60
706 02 Ostrava
Czech Republic
tel.:+420 596 663 111
Cejl 62
602 00 Brno
Czech Republic
Weilova 2e
102 00 Praha 10
Czech Republic
GSM: +420 606 026 257
Václavské námìstí 2
110 00 Praha 1
Czech Republic
2.12.13 12:54
Z Popelky bystrou kočkou
Před čtyřmi lety nebylo výpočetní prostředí ve Fakultní
nemocnici Ostrava v dobré kondici. Výpočetnímu středisku
zaměstnanci vytýkali pomalé řešení problémů a velké množství
neúspěšných projektů. Od roku 2010, kdy byl do tehdy nově
zřízené funkce náměstka ředitele pro IT uveden Petr Böhm
a do řídicích funkcí IT oddělení nastoupili dva další jeho
kolegové, se situace výrazně změnila.
roků na čas a SLA a porovnat jejich ceny
s našimi náklady. Zjistíme tak, zda a nakolik jsme efektivní a konkurenceschopní.
Soubor parametrů SLA mi navíc slouží
jako podklad pro případnou diskuzi s vedením nemocnice o činnosti, nákladech
a rychlosti našeho oddělení.
V Í T PE T R JANO Š
Je to pořád boj. Manažer musí vyvíjet tlak
na lidi, kteří se leckdy brání nebo hledají
volný prostor. Nicméně se nám to zúročuje v tom smyslu, že můžu prohlásit: Ano,
naše IT oddělení je z hlediska lidí, kteří
v něm pracují, živé.
Pane náměstku, čím jste začali?
Během roku 2011 jsme vyměnili asi
20 procent pracovníků IT oddělení za
zkušené odborníky z dodavatelské sféry.
Zároveň jsme analyzovali existující stav
formou dotazníkové akce pro uživatele.
Tento rok interně nazýváme „rokem poznávání a budování týmu“.
V roce 2012 („ rok dělání pořádku“)
jsme začali vytvářet katalog IT služeb
a mohli jsme si dovolit nastavit parametry
prvních dohod SLA. To přineslo i tlak na
dodavatele služeb, které nezajišťujeme
vlastními silami. Zjistili jsme totiž, že
v nemocnici nebyla sjednána ani jedna
smlouva s dodavateli IT služeb, která by
měla pevně danou lhůtu pro plnění úkolů
nebo řešení problémů.
Začali jsme proto měnit smlouvy a sjednávat nové dohody SLA, tak abychom jim
v případě nesplnění lhůty mohli krátit
fakturaci. Je to běh na dlouhou trať, protože výchozí stav je u jednotlivých firem
různý. Postupně jsme vyjednali nejkratší
lhůtu pro výměnu zařízení na 15 minut.
Vzhledem k rozlehlosti areálu nemocnice
je to, myslím, na hranici možného.
Zároveň jsme začali budovat principy
projektové metodiky, které jsme následně
uváděli do života.
V jaké etapě se nyní nacházíte?
V katalogu IT služeb máme tři kategorie:
zařízení koncových uživatelů, infrastruktura a uživatelské aplikace. Každou kategorii řídí jeden vedoucí, který je zodpovědný za poskytování služeb. Do první
skupiny spadají počítače, tiskárny, monitory, operační systémy na PC a NB apod.
Druhá kategorie se zaměřuje na serverovny, datová centra, internetovou konektivitu, strukturovanou kabeláž. Nebývá tu
mnoho incidentů, pokud se však vyskytnou, výrazně ovlivní provoz celé nemocnice. Třetí část zahrnuje nemocniční informační systém, ekonomický systém, personální systém apod.
22
Nový způsob práce je jistě náročnější jak
pro řadové pracovníky IT, tak pro jejich
nadřízené.
Jaké další kroky plánujete?
Jdeme prakticky nekonečnou cestou postupného zefektivňování naší práce. Naši
lidé musí vykazovat, jak dlouho a na kterých incidentech pracují. Ze statistik pak
následně vidíme, kterým službám se věnujeme nejvíce (jaké incidenty řešíme nejčastěji, které nám zabírají nejvíce času).
Pro toto pak hledáme, kde je nějaká systémová chyba. A poté budeme schopni najít
její systémové řešení.
Jak se vám daří vytvářet kulturu, v níž
zdravotníci přijmou za své změny, které
jim přinášejí výpočetní technologie?
Téměř u každé služby v katalogu máme
nastavený nějaký ukazatel SLA. Jako šéf
IT mám k dispozici statistiku ukazující,
jak který vedoucí plní své služby podle
SLA. Výsledky publikujeme na interních
webových stránkách, kde se dá snadno
zjistit, na kolik procent celé IT oddělení
plní své povinnosti, ke kterým jsme se
zavázali.
Jak jste definovali parametry jednotlivých
SLA?
Parametry SLA nám nikdo z interních zákazníků nediktoval. Termíny vznikly z porady s vedoucími, kde jsme si ujasnili, za
jak dlouho dokážeme jednotlivé úkony
zpracovat. Pokud by některý termín byl
příliš dlouhý, zákazníci by se sami ozvali;
i k těmto korekcím (vždy zpřísnění limitu) dochází.
Nebráníme se ani porovnání s trhem
outsourcovaných služeb. Na základě katalogu služeb a našich statistik jsme dnes
schopni udělat cenové srovnání s nabídkou externích firem. Mohu u nich poptat
jednotlivé služby včetně konkrétních ná-
Jednou za čtvrt až půl roku se scházíme
s klíčovými uživateli z různých oddělení
kliniky. Postupně přitom obcházíme asi
40 pracovišť, z nichž se Fakultní nemocnice Ostrava skládá.
Většinou hovoříme s vrchní sestrou,
která obvykle přizve několik staničních
sester. Občas se objeví i lékaři, zejména
mladší. Nicméně chápeme, že zájem lékařů je obecně trochu jinde na rozdíl od sester, které zabezpečují provoz každého
oddělení.
Během schůzek vyslechneme připomínky, informujeme o tom, jak helpdesk
využívat, a společně řešíme koncepční
věci. Zajímáme se o práci daného oddělení, konzultujeme a snažíme se o odbourávání bariér mezi zdravotníky a IT
oddělením.
Všechno je to o vzájemné diskuzi. Když
jsme do nemocnice s mými kolegy nastoupili, netušili jsme, co jsou to epikríza, anamnéza apod. Stejně tak zdravotníci netuší, co znamenají některé pojmy z IT. Snažíme se proto navzájem si vysvětlovat naše
slovníky. I to přispívá ke vzájemnému
respektu.
2.12.13 12:54
Fakultní nemocnice Ostrava
Jaké jsou v současnosti největší výzvy vašeho IT oddělení?
Lékaři očekávají, že softwarové firmy budou přicházet s know-how, které jim ulehčí práci. Mnohdy jsou pak rozčarováni,
protože se stává, že odborný konzultant
sice umí programovat, ale nemá empatii
a sociální cítění a tlačí spolupráci směrem, který mu vyhovuje. Uživatel pak má
z toho špatný pocit a dlouhodobá spolupráce nefunguje.
Proto je naším úkolem hledat na trhu
firmy, které dokážou přinést know-how
a umějí v oboustranně vyrovnané diskuzi
vyslechnout druhou stranu. Pokud se daná
firma navíc dobře zapíše nějakým novým
produktem, pak má dveře otevřené. Nezáleží přitom na její velikosti, spíše na přístupu, kterým si hledá prostor na trhu, na
schopnosti vyjít zákazníkovi vstříc a na rozumných cenových relacích. Koček, které
jsou štíhlé a honí myši, si prostě ceníme
více než koček tlustých a líných.
Směrem dovnitř nemocnice je pro nás
trvalou výzvou vývoj na základě požadavků uživatelů. Pokud přijdou sestry nebo
lékaři a chtějí po nás převést nějaký proces do elektronické podoby, říkáme vždy:
Ano, pojďme do toho, ale chceme to dělat
skutečně jako projekt se vším všudy.
Na začátku proto musí existovat garant, který řekne: já to chci, protože mi to
během půl roku ušetří tolik a tolik peněz
nebo mi to uspoří takovou a takovou kapacitu nebo se zvýší kvalita daného procesu.
Musí to proto být někdo, kdo je v organizační hierarchii dostatečně vysoko a má
určitou autoritu, protože když pak dáme
dohromady projektový materiál, obracíme
se na něho jako na garanta a chceme po
něm klíčová rozhodnutí, garanci součinnosti, termíny…
Během posledních dvou tří let budujeme projektovou metodiku a ptáme se, kdo
změnu požaduje, proč ji potřebuje, co tím
chce docílit a jak zjistíme, že to dopadlo
dobře. To nutí lékaře, primáře a vedoucí
pracovníky zamyslet se nad tím, proč něco
nového chtějí. Budou s tím problémy? Budou to chtít i ostatní? A když ne, kdo
o tom pak rozhodne? Proto musí vždy
existovat garant projektu (mimo IT útvar),
který je obeznámený s cíli projektu a zodpovídá za jeho výsledek.
Když tedy shrneme přínosy změn, jež se ve
výpočetním prostředí Fakultní nemocnice
Ostrava odehrály za poslední tři roky…?
Po asi dvou letech od zavedení helpdesku
a dohod SLA jsou přínosy evidentní. Podle
statistiky řeší naše oddělení 250 až
300 incidentů týdně. Helpdeskový nástroj
nám umožňuje evidovat, co uživatelé nejčastěji chtějí, jak dlouho trvá, než jejich
požadavky splníme.
Hlavním přínosem je samozřejmě
rychlost, s jakou dnes řešíme požadavky
uživatelů a problémy výpočetního prostředí. Dalším efektem je spravedlnost, protože poskytování služeb je založeno na pravidlech a jejich dodržování. Nepopiratelným přínosem je i zvýšení účelnosti našich služeb.
Komunikační platforma slouží k tomu,
abychom od uživatelů zjistili, do kterých
oblastí investovat peníze, tak aby přinesly
co největší návratnost.
Helpdeskový nástroj má ovšem přínosy
i pro samotné IT oddělení. Vedoucí mají
přehled o tom, na čem pracují jejich podřízení a jestli jejich výkon odpovídá očekávání. Kromě toho jsme schopni identifikovat časově nejnáročnější činnosti a můžeme je následně optimalizovat. A v neposlední řadě – před několika týdny jsem
rozhodl, že osobní ohodnocení vedoucích
jednotlivých služeb bude záviset na plnění
příslušných dohod SLA. V ten okamžik se
grafy nesplněných tiketů pohnuly správným směrem…
23
2.12.13 12:54
Zdravotnické IT v éře
BYOD a smartphonů
Ve světě i v České republice se začínají objevovat první vlaštovky
mobilního zdravotnictví m-health. K tomu jsou ovšem zapotřebí
masivní investice v odvětví, které kvůli regulacím a bezpečnosti
pacientů se zaváděním nových technologií nijak nespěchá.
Ve Spojených státech se například teprve v roce 2012 začalo
vyžadovat, aby pacienti, kteří podstupují lékařská vyšetření,
měli přístup k internetu.
B R I AN E AST WO O D, V ÍT P ET RJA N O Š
I
přesto se v Japonsku začíná nabízet systém iNurse pro starší lidi, jejichž diagnóza nevyžaduje pobyt v nemocnici.
Elektronický přenosný komunikátor
umožňuje pacientovi, aby se spojil se
zdravotním dozorem, přenášel základní
data, jako jsou teplota, krevní tlak apod.,
ošetřujícímu lékaři a v případě nouze přivolal pomoc. „Ale i v Japonsku začínají opatrně. Uplatnění systému závisí na mnoha
faktorech včetně emotivních,“ upozorňuje
Josef Šimáček z firmy Pharmdata.
Podle Michala Schmidta z ICZ se mobilní zařízení v českých nemocnicích
zavádějí tam, kde mají skutečný efekt.
Prvním příkladem je využití mobilních
zařízení v sanitních vozech zdravotnické
záchranné služby. „Například v Kraji Vysočina jsou všechny sanitní vozy vybaveny
mobilními tablety a posádka vozu online
získává informace o životně důležitých údajích pacienta z okolních nemocnic,“ uvádí
Schmidt. Dalším příkladem může být využití mobilních zařízení při práci sester.
Sestry zaznamenávají provedené ošetřovatelské úkony přímo u pacienta, mobilními čtečkami evidují podání léků
pacientům.
„Využití mobilních zařízení ve zdravotnictví má velký potenciál,“ souhlasí Vladimír
Pachl z firmy M-SOFT. „Bude závislé na
vybudování potřebné infrastruktury a na vývoji mobilních aplikací. Možnosti vidím
hlavně v rychlém získávání zdravotnických
informací například v terénu, při akutních
případech apod. Bude to otázka několika
let.“
I Pavel Juřena ze společnosti Vítkovice
IT Solutions předpokládá, že k masovému
rozšíření tabletů ve zdravotnictví v ČR dojde brzy. Ve zdravotnictví pro ně podle něj
existuje řada vhodných aplikací, jde jen
o finanční možnosti zdravotnických zařízení a záchranných složek: „Tablety dnes
dospěly do fáze, kdy jsou opravdu lehce pře-
24
nosné, uživatelsky přívětivé, s dlouhou výdrží
baterií a rozsáhlými možnostmi konektivity.
Navíc existují i zodolněné či plně odolné verze a jejich cena většinou klesá.“
Technika nastupuje pomalu
Na nedávné konferenci americké Asociace pro informace o léčivech konstatoval
Gregg Jewett z firmy AstraZeneca, že pouze 35 procent dat získaných během lékařských vyšetření je podchyceno elektronicky. Převod většinou papírových lékařských
vyšetření na web – a následně do smartphonů pacientů – by mohl zpřesnit data
z těchto vyšetření a zkrátit dobu potřebnou k jejich využití, míní Jewett.
Ve Spojených státech se lze setkat
s prvními vlaštovkami i v oblasti datových
vstupů z lékařských vyšetření. Jsou to například digitální pera pro vyplňování papírových dokumentů, která nevyžadují žádný zvláštní trénink. Ani nácvik práce s automatickými hlasovými systémy není složitý, nicméně jejich použití během
vyšetření je zdlouhavé.
Jako „časová razítka“ mohou posloužit
SMS zprávy, které také umožňují vyšetřujícím lékařům zasílat pacientům různá
upozornění. Nejvhodnější je jednoúčelové
příruční zařízení, které umožní ukládat
data o experimentech s vysokou přesností.
Jeho uživatelé se však snadno mohou stát
rukojmími dodavatelů v oblastech, jako
jsou aplikační vývoj, logistika, datový hosting a helpdesk.
Smartphony mohou být příslibem
Jako vhodné řešení se dnes jeví mobilní
aplikace, které oproti klasickým klientským zařízením a webovým aplikacím nabízejí mnoho výhod: snadné použití, lepší
konektivitu, možnost práce off-line a integraci se zařízeními jako glukometry, měřiče krevního tlaku nebo přímo systémy pro
elektronické ukládání dat. Vyšetřující lékaři nebo poskytovatelé služeb mohou navíc nastavovat software podle potřeby.
Software se také distribuuje mnohem snáze než hardware.
„Dá se předpokládat, že se mobilní zařízení budou využívat jako podpůrný prostředek pro střední zdravotnický personál např.
v oblasti medikací, ale může to být velmi
2.12.13 12:54
dobrý nástroj i pro lékaře při komunikaci
s pacientem nebo pro náhled do lékařské dokumentace z libovolného místa,“ konstatuje
Michal Mačát z OR-CZ. Doba nástupu
masového využití se podle něj odhaduje
těžko, protože implementace mobilních
technologií bude často znamenat i změnu
procesů.
„Pilotní projekty však již existují a v horizontu jednotek let se mobilní aplikace jistě
rozšíří, protože mobilní zařízení nebude vždy
nutně představovat nějaký zobrazovač s displejem v ruce. Ten může být časem nahrazen
novými řešeními, jako jsou například digitální brýle od Googlu,“ dodává Mačát.
Také Renata Laurynová z firmy Lauryn
soudí, že m-health má do deseti let velkou
šanci na zavedení do praxe. Půjde především o sledování dlouhodobě nemocných
pacientů nebo vedení dekurzu v nemocnicích při vizitách. Podmínkou jsou však
projekty, do kterých budou zapojeni sami
zdravotníci, aby mohli zadat své požadavky na funkčnost a benefity, a které zdravotnickým zařízením přinesou viditelné
úspory. „První pilotní projekty už běží a jsou
velmi zajímavé, například na jednotce intenzivní péče v třebíčské nemocnici,“ uvádí
Laurynová.
Před zavedením smartphonů do klinické praxe je vhodné vyhodnotit rizika tohoto kroku. Nejde jen o legislativní rámec
a ochranu soukromí, ale také o identifikaci cílů projektu a zjištění připravenosti pacientů, zejména jejich přístupu k daným
technologiím a schopnosti s nimi
pracovat.
Vyplatí se sledovat crowdsourcingové
iniciativy a mít přehled o rostoucím počtu
zařízení, které lze zapojit do smartphonů
a sbírat jejich prostřednictvím údaje
o zdravotním stavu. Inovace tohoto typu
zvyšují znalosti pacientů o sběru zdravotních dat a mohou zásadně změnit celý
proces klinického vyšetření.
Výzvy: Technická podpora
a migrace
Využití smartphonů v klinické praxi znamená pro dodavatele i uživatele nové výzvy.
Podpora přes helpdesk například vyžaduje údaje o všech telefonech prodávaných dnes i v budoucnu. Biofarmaceutický průmysl jako odvětví pracující s nízkou
mírou rizika může mít i problém s neustále se měnícími protokoly pro přenos
zpráv, které vznikají a zanikají jako na běžícím pásu. A v provozu je stále mnoho telefonů s předchozími verzemi operačních
systémů, takže aplikace pro klinická vyšetření budou muset být zpětně kompatibilními, „hybridními“ řešeními.
Problémem může být i validnost obsahu. Při přechodu z papírových dotazníků
na web a do smartphonů nelze měnit způsob, jakým pacienti přistupují k otázkám.
Bude třeba zajistit, aby lidé chápali dotazy
a odpovědi stále stejně.
Při tvorbě aplikací je proto nutné mít
na mysli nejen to, jak pacientům umožnit,
aby se k jednotlivým otázkám mohli vracet. Je potřeba promýšlet i mnohem důležitější změny, které mohou způsobit odlišnou interpretaci jednotlivých otázek:
■ Je zřejmé, že pacient může zvolit i více
než jednu odpověď na otázku, která takovou reakci umožňuje?
■ Vypadají dotazníky v prostředí Apple
iOS výrazně odlišně od zobrazení v Google Androidu?
■ Kdy je v pořádku nabízet odlišné formy
dotazníku bez toho, aby se obětovala validnost obsahu nebo schopnost vyhodnotit
data?
■ Je dotazník přehledný, i když se na
malé obrazovce smartphonu zobrazí více
než jedna otázka?
„Šanci na úspěch mají mobilní zařízení
v českém zdravotnictví poměrně velkou
a troufnu si říci, že dříve či později je nástup
tohoto trendu nevyhnutelný,“ prorokuje
Petr Železník ze společnosti SAP. Lékař
vybavený mobilním zařízením má kdykoliv v případě potřeby přístup ke kartě pacienta. Může tak zjistit výsledky vyšetření,
jeho osobní údaje, jako jsou věk nebo
krevní skupina, či jakou má medikaci.
Jedinou překážkou, proč se zatím tento
přístup rozšiřuje pomaleji, než by se dalo
předpokládat, jsou nemocniční informační systémy. Ty starší, které často v českých
nemocnicích můžeme nalézt, neumějí potřebné údaje předat mobilním zařízením.
U moderních verzí je to naopak samozřejmost a Železník očekává, že během dvou
let dojde k jejich většímu rozšíření.
Filip Linhart z Sherlog eVito i Jaroslav
Plouhar z Data-Plan Bohemia předvídají,
že k rozvoji mobilního zdravotnictví dojde
velmi rychle, během dvou až tří let. „Tento
trend je patrný ve všech jiných odvětvích
a není důvod předpokládat, že by zdravotnictví bylo výjimkou,“ tvrdí Linhart. Plouhar doplňuje, že především musí existovat
aplikace, kde použití mobilního zařízení
bude z nějakého důvodu výhodné.
Petr Hájek z firmy Hippo si dovede
představit části procesu práce se zdravotnickou dokumentací, ve kterých lze mobilní zařízení využít například pro záznam
o podání medikace či náhled na části
zdravotnické dokumentace u pacienta
s možností změny či zápisu poznámky.
„Mobilní zařízení mohou být ve zdravotnictví vhodným doplňkem existujících řešení,
šanci na skutečně masové rozšíření ale nevěřím,“ říká Hájek.
Masivní zavedení mobilních řešení
předpokládá významnější jednorázové investice a na ty dnes v českém zdravotnictví není prostor. Tablety a další mobilní
zařízení navíc vyžadují také širší využití
cloudových služeb, které jsou stále zejména ambulantními lékaři přijímány s velkou rezervou, upozorňuje na další aspekty
mobilního zdravotnictví Jan Hlaváček
z CompuGroup Medical Česká republika.
Pro mobilní řešení, která by kliničtí
pracovníci používali ve své práci, chybí
dostatek aplikací založených například na
HTML5. V současné době je většina řešení dodavatelů IT v českém prostředí vázána na starší technologie pro manipulaci
s daty, které dovolují data zobrazovat pouze prostřednictvím tlustého klienta na
standardních desktopových stanicích, podotýká Martin Zubek z InterSystems.
Přesto očekává velmi rychlé rozšiřování
mobilních zařízení. „Je to nicméně přímo
svázáno se zvýšením počtu nových aplikací
či systémů, které budou na těchto mobilních
platformách k dispozici.“
25
2.12.13 12:54
Datová analytika a big data
ve zdravotnictví
Elektronické zdravotní knížky, zobrazovací systémy, software pro
elektronické předpisy, zprávy o zdravotním stavu veřejnosti
i rostoucí trh s aplikacemi pro wellness a mobilní zdravotní
zařízení – to vše produkuje data, údaje a informace, které čekají
na zpracování.
B R I AN E AST WO O D, V ÍT P ET RJA N O Š
A
nalýza těchto dat může přinést odvětví sužovanému vysokými náklady
a plýtváním snížení výdajů, zlepšení
efektivity a lepší péči o pacienty. Dílčích
úspěchů už sice bylo dosaženo, ale vydolovat data z oddělených, často proprietárních systémů je obtížný proces, který pro
některé instituce hraničí s nemožným.
Všeobecně platí, že většina dat generovaných zdravotnickými zařízeními pochází
z klinických, finančních nebo provozních
aplikací. Každý typ dat má své specifické
využití, jak je patrné ze studie Analytika:
nervový systém elektronického zdravotnictví od amerického Institutu pro transformaci zdravotnických technologií iHT2
(Institute for Health Technology Transformation). Analýzy klinických dat zlepšují
zdravotní péči a usnadňují správu zdravotního stavu populace. Rozbor finančních
dat pomáhá nemocnicím sledovat náklady
a udržovat vyrovnaný rozpočet. Analýza
provozních dat umožňuje efektivní správu
budov a zařízení a jejich využití.
Přebytečná data ztěžují analýzu
třeby. To dává smysl, protože americké
nemocnice musí každoročně zasílat státním úřadům až tisíc zpráv. Často je však
obtížné udělat další krok a zjistit, jak mohou údaje z těchto sdělení využít při zvyšování provozní efektivity nebo zlepšování
dalších aktivit.
Ve své zprávě nabízí iHT2 i některé
tipy. Vyhodnocení potřeb souvisejících se
zlepšováním zdravotního stavu veřejnosti
může pomoci organizacím vytvořit příslušné metody poskytování služeb a zároveň identifikovat nedostatky v individuální zdravotní péči a dokonce předpovídat,
kteří pacienti mohou v budoucnosti vážně
onemocnět. Vyhodnocení výkonnosti poskytovatele zdravotnických služeb může
pomoci zavést a uskutečnit programy zvyšování kvality a také určit možné varianty
zdravotnické péče.
Samozřejmě ne vše ve Spojených státech funguje. Plány a modely, jejichž cílem jsou úspory výdajů, v konečném důsledku vedou ke snížení celkových nákladů na zdravotní péči, takže nástroje
pro správu cyklu tržeb podle IHT2 ne-
fungují. Dnešní účetní systémy jsou navíc špatně vybaveny pro měření celkových nákladů na zdravotní péči. Brzké
propuštění pacienta sice přinese úsporu
nákladů pro nemocnici, ale znamená
promeškanou příležitost k tržbám pro
jiné zařízení (například léčebnu dlouhodobě nemocných).
Datová analytika přináší výsledky
Ne všechny analytické systémy pro zdravotnictví musí být nutně sofistikované.
V alabamské nemocnici Springhill Memorial Hospitalin Mobile nedávno aktualizovali automatizovaný dávkovač medikamentů souborem analytických programů
Pandora Clinicals, který pomáhá zabraňovat zneužívání narkotik.
Software od firmy Omnicell sleduje,
kdo a kdy odnáší narkotika z místnosti,
kde jsou uložena. Měsíční reporty umožňují managementu nemocnice pozorovat,
kdo z personálu odnáší více narkotik, než
je obvyklé. Není výjimkou, že personál nemocnice narkotika prodává nebo užívá
pro svou vlastní potřebu – včetně případů, kdy se sestry nebo ošetřující lékař snaží zmírnit utrpení těžce nemocných pacientů. Software nemůže určit důvod zvýšené spotřeby, ale poskytuje první vodítko
a často pomáhá odhalit nesrovnalosti dříve než obvykle.
Důležité je, že zpracování dat z Pandora Clinicals nezabere mnoho času ani úsi-
Organizace samozřejmě nemohou analyzovat data dříve, než je seberou. Ve zdravotnictví tento sběr podle iHT2 komplikuje několik faktorů. Až 80 procent dat je
nestrukturovaných, ať už jsou na papíře
nebo v elektronické podobě jako text a potřebují ručně abstrahovat. I strukturovaná
data jsou však často pro analýzu nevhodná. Zpráva IHT2 uvádí, že zdravotnická
zařízení často poptávají data u zdravotních pojišťoven, aby si mohla udělat širší
obrázek o své vlastní organizaci.
Největší americká zdravotnická zařízení jako Intermountain Healthcare a Kaiser
Permanente se využití nástrojů pro business intelligenci, datovou analytiku a big
data věnují už dlouho, ale za nimi zůstává
propast. Menší nemocnice sice znají hodnotu BI, ale nejsou si schopné odpovědět
na otázku: „Co máme dělat?“
Většina z nich využívá BI při vytváření
reportů pro legislativní a regulatorní po-
26
2.12.13 12:55
lí. Zprávy jsou automaticky přeposílány
e -mailem a údaje jsou v nich zobrazeny
formou sloupcových grafů. Podle nemocničního farmaceuta Joea Adkinse jde
o „dobrý způsob, jak být v obraze bez toho,
aby se o tom muselo příliš přemýšlet“.
Cílem zavádění nástrojů pro datovou
analytiku může být i zlepšování spokojenosti pacientů a hledání dalších forem
vhodné péče. Ve filadelfském zdravotnickém středisku IBC (Independence Blue
Cross) se uskutečnil v roce 2012 ve spolupráci s firmou InsightsOne pilotní projekt
identifikace pacientů, kteří vykazovali
nízkou spokojenost se zdravotní péčí. Pomocí analýzy údajů o pacientech se daří
odhalovat tyto případy zhruba tři měsíce
před tím, než by došlo k problémům. Vedlejším efektem projektu je identifikace
nových potenciálních zákazníků a také pacientů, kterým by mohly prospět lékařské
služby, jež dosud nevyužívali.
Za tímto účelem IBC analyzovalo data
ze svého zákaznického centra a zjistilo,
kteří pacienti často telefonovali, a potřebují proto zvýšenou pozornost. Zároveň
sledovalo data ze členských zdravotnických organizací, aby zjistilo, které léčebné
procedury vyvolaly nejvíce ohlasů od pacientů, a také to, proč daný člověk potřeboval ošetření. Tato analýza pomohla IBC
upozornit na případy, kdy pacient vykazoval „vysokou pravděpodobnost, že léčba
dopadne negativně“. To zavdalo důvod
k zahájení preventivní péče s cílem vyhnout se opakovaným hospitalizacím kvůli témuž problému nebo poskytování dlouhodobého nebo domácího léčení, pokud si
potřebná procedura vyžádá dlouhodobou
rekonvalescenci.
Takový aktivní přístup zvyšuje celko-
vou spokojenost pacienta a potenciálně
šetří peníze zdravotních pojišťoven, vydávaných na zbytečné nebo opakované procedury. Firma InsightOne nazývá tento
druh analytiky „predictive intelligence“
umožňující nalézt pro jednotlivé pacienty
specifický vzorec zdravotní péče.
Big data v nedohlednu
Technologie big dat přináší nový pohled
na budování datových skladů a usnadňuje
vyhledávání potřebných informací i v nestrukturovaných datech, která tvoří velkou část všech dat v nemocnici. Jakákoliv
agregace větších objemů digitálně zpracovatelných dat s sebou tedy nese i možnost
jejich analýz.
„Je to velice lákavé sousto,“ říká Josef Šimáček ze společnosti Pharmdata. Nejde
přitom podle něj ani tak o technické, jako
spíše o etické a právní problémy a aspekty.
Projekt IZIP je klasickým příkladem dobré
myšlenky s vizí do budoucnosti, ale s nedostatečnou PR propagací jak u pacientů,
tak zejména mezi lékaři.
„Technologie pro big data mají určitě ve
zdravotnictví potenciál. Výjimkou není ani
to české,“ soudí Petr Železník ze společnosti SAP. „Jejich nástup můžeme očekávat
spolu s tím, jak se bude stále více prohlubovat elektronizace zdravotnictví. To již dnes
generuje značné objemy informací a jejich
množství bude přibývat.“
Často je potřeba mít informace, například výsledky z vyšetření, k dispozici
hned, nikoliv s několikahodinovým
zpožděním, upozorňuje Železník. Tady
najdou využití in-memory technologie,
které zároveň dokážou optimalizovat
i plánování zdrojů, jako je využití operačních sálů.
Technologie podporující big data mají
zajistit uložení obrovských objemů dat
a přispět k analýze těchto dat v reálném
čase. „Použití podobných technologií v českém zdravotnictví závisí především na tom,
kdy se zde rozběhne projekt, který bude mít
za úkol propojení všech důležitých systémů
ať již v nějakém z regionů nebo přímo na
úrovni celého státu,“ podotýká Martin Zubek z InterSystems. Poté budou nástroje
pro big data v českém zdravotnictví zapotřebí a podle Zubka by měly vést k lepší
globální analýze dat a vztahů mezi nimi,
které poté tvoří informace pomáhající
k řízení celého odvětví.
„Celá řada aktivit z této oblasti je očekávatelná a některé procesy, jež se dějí na celostátní úrovni, s tím určitě už koketují, jako
například nastavování relativních vah
v DRG apod.,“ podotýká Leoš Raibr z firmy
Stapro, podle něhož bude pro tuto oblast
úrodnější půda plátců péče či celostátních
institucí než jednotlivých nemocnic.
Podle Michala Kaliniče ze společnosti
Atos IT Solutions and Services jsou big
data z pohledu technologických firem velkým tématem, se kterým se lze setkat na
všech možných konferencích. Vytěžování
informací a zpracování velkých objemů
dat je ale až dalším krokem. Zatím se v ČR
nepodařilo rozjet žádné z rozsáhlých řešení v oblasti elektronického zdravotnictví,
které by generovalo tak velké objemy nestrukturovaných dat, jež by byly vhodné
pro využití technologií spojovaných s výrazem big data, upozorňuje Kalinič. Podobné závěry platí i pro nemocnice, které
jsou spíše konzervativní v zavádění IT
technologií a inteligentních zařízení generujících velké toky dat.
Za hranici big dat se považuje v některých zdrojích petabajt, což znamená, že
pro práci s big daty by musela nejprve
existovat databáze, kde by ke každému
z deseti milionů obyvatel ČR existovalo
průměrně aspoň 100 MB strukturovaných
dat. „České zdravotnictví se zatím nezačalo
pořádně zabývat ani otázkou práce s malými
objemy dat. V této rovině se v ČR rovněž zatím nepohybujeme. Revoluci big dat proto
v dohledné době nečekám,“ uvádí Zdeněk
Hřib z Aquasoftu.
Také Michal Mačát z OR-CZ soudí, že
výrazné rozšíření technologií pro big data
v nejbližší době nelze očekávat. Nemocnice dnes řeší problémy nižší úrovně a rozvoji big data technologií bude bránit zejména nedostatek finančních prostředků.
Podle Mačáta ale jde o začarovaný kruh.
Kdyby nemocnice uměly dobře pracovat
se svými daty, investice do těchto technologií by se pravděpodobně rychle vrátila.
Podobně potenciálně zajímavými, zejména
pro studijní a statistické účely, mohou být
obrazová data uložená v PACS archivech.
27
2.12.13 11:55
www.stapro.cz
www.staprogroup.com
Klinický informační systém
Klinický informační systém
Laboratorní informační systém
Manažerský informační systém
Integrace a komunikace
Doplňkové moduly - flexibilní formuláře
Informace
v ceně života
IT-zdrav-obalka.indd ob4
2.12.13 15:39

Národní plán rozvoje e-health Zdravotnické

Transkript

Podobné dokumenty

Úterý 25.11. - HealthCare Institute

Celé číslo 3/2008 v pdf - Zdravotnictví v České republice

bluegrassové listy - Bluegrassová asociace ČR

medsoft 2015 - Creative connections

Celé číslo 1/2010 v pdf - Zdravotnictví v České republice

Před Rally a post Rally

Příručka jakosti Quality manual

Syndrom vyhoření ve zdravotnictví

zobrazit dokument

ve formátu pdf - Nemocnice Nové Město na Moravě

Instruktážní materiál