C. Psychologie 275KB 15.10. 2011 01:07:47

Komentáře

Transkript

C. Psychologie 275KB 15.10. 2011 01:07:47
Psychologie jako věda
Charakterizujte, čím se zabývá psychologie
Uveďte základní psychologické disciplíny, uveďte
některé z oborů aplikované psychologie
Stručně charakterizujte předvědecký vývoj psychologie
(téma duše, vědomí)
Charakterizujte jednotlivé proudy v psychologii XIX. a
XX. století
Psychologie
- z řeckých slov psyché (duše) a logos (nauka)
- věda, která zkoumá psychiku
- vzniká v 19. století jako samostatná věda, do té doby jako
součást filosofie (r.1879, WUNDT založil psychologickou
laboratoř)
- předmětem psychologie je psychika (prožívání, chování)
- psychologie je věda studující chování lidí, jejich prožívání,
sebeprožívání myšlení i city
- zabývá se mimo jiné příčinami lidského chování, osobností
člověka, jeho schopnostmi a tyto také testuje
- psychologie je věda, která studuje lidské chování, duševní
procesy a tělesné prožívání, včetně jejich vzájemných vztahů a
interakcí
- psychologii od počátku provází spor o její přírodovědnou
anebo duchovědnou podstatu
- předmět studia psychologie obsahuje pět vlivných teoretických
přístupů, z nichž každý svým vlastním a svébytným způsobem
definuje svůj vědecký pohled na psychologii:
- biologický - studium neurofyziologických procesů,
mozku a podobně, Roger W. Sperry (1913-1994), František
Koukolík (1941)
- behaviorální psychologie bez duše, John B. Watson
(1878-1958), Albert Bandura (1925)
- psychodynamický - zkoumá nevědomé oblasti lidské
psychiky, Sigmund Freud (1856-1939), Erich Fromm (19001980), Alfred Adler (1870-1937), Karen Horneyová (18851952), Carl G. Jung (1875 - 1961)
- fenomenologický - studuje smysl lidského bytí, lidské
svědomí, osamění, Ludwig Binswanger (tvůrce daseinanalýzy
1881-1966), Medard Boss (daseinanalýza 1903-1991), Viktor
Frankl (logoterapie 1905-1997)
- kognitivní - věnuje značnou pozornost poznávacím
procesům, tedy myšlení, Albert Ellis (1915), Aaron Těmkin Beck
(1921)
Cíle psychologie:
- popsat rozmanité projevy chování a duševního dění
- tento popis se děje pozorováním, rozhovorem, experimentem,
testy
- vysvětlit význam získaných údajů
- psychologické teorie
- předvídat lidské chování a prožívání pomocí dobře
osvědčených psychologických teorií
- používat získané znalosti k zvyšování lidské spokojenosti
a zdraví
Dělení psychologických věd
- obecné otázky
vývojová psychologie (od narození až po smrt)
psychologie osobnosti
sociální psychologie (komunikace jedince a společnosti)
psychopatologie (zkoumá psychické nemoci)
- speciální – specifické psychologické vědy zkoumají jednotlivé
psychologické problémy
- aplikované - užité psychické vědy, které se přímo využívají v
praxi
- klinická psychologie (terapie, léčení)
- pedagogická psychologie (řeší otázky výchovy a vzdělání)
- psychologie práce (vnitřní schopnost a dovednost,
motivace pracovníka, mezilidské vztahy)
- forenzní psychologie (chování a prožívání lidí v situacích
regulovaných právem, vyšetřování kriminálních případů, soudně
znalecká problematika)
- psychologie sportu
- psychologie umění
- vojenská psychologie
- ekonomická psychologie
- psychologie obchodu
- psychologie reklamy
- psychologie dopravy
- psychologie životního prostředí
- poradenská psychologie
Metody v psychologii
- rozhovor
- pozorování při rozhovoru
- interview – řízený rozhovor za pomocí připravených otázek
- introspekce – sebepozorování
- rozbor výtvorů – korespondence, kresby, deníky
- metoda besedy – skupinová terapie, hraní rolí
- metoda asociací (vyvolávání představ) – volných nebo
šířených
- dotazníky – soubory otázek, většinou písemné, osobní povahy
- testy
- deníková metoda – pacient si vede deník, který předkládá
svému psychologovi
Význam psychologických poznatků
- hospodářská oblast (výroba, řízení) – motivace pracovníků,
pracovní zatíženosti (přestávky, z hlediska únavy), vztahy mezi
spolupracovníky, pracovní prostředí, vztahy k vedoucím
zaměstnancům, metody řízení
- oblast obchodu a služeb – úprava prostorů, reklamní prodejní
akce (ochutnávka, slevy), parkoviště, zázemí centra,
vystupování prodavačů
- zdravotnictví – prostředí, vztah lékařů k pacientovi
- soudnictví – vztah soudu k obžalovanému
- umění – inspirace, estetické prostředí
Psychika
- psychické procesy (děj, část průběhu činnosti, má jen krátké
trvání)
- procesy poznávací (vnímání, představy, fantazie)
- procesy paměti (zapamatování, uchování)
- procesy motivační (citové, volné)
- psychické stavy (stav, charakteristika jedince po určitou
dobu)
- stavy pozornosti
- nálady, tj. stavy citové
- psychické vlastnosti
- schopnosti
- rysy osobnosti
- temperament
- charakter
- specificky získané dispozice (předpoklad k jedné nebo
několika činnostem)
- vědomosti
- dovednosti (senzomotorické, intelektuálové, sociální)
- návyky
- zájmy
- postoje
- prožívání – vnitřní část psychiky
- uvědomování okolního světa
- uvědomávání sebe samého
- vědomí – uvědomovaná část psychiky, spojení našeho
vnímání a pojmů, orientuje nás ve vnějším světě a umožňuje
nám existenci
- podvědomí – neuvědomovaná část psychiky, část psychiky,
kterou si uvědomujeme jen v některých případech (červenání
se, ve snech), jeho obsah tvoří potlačené pudy, přání, dávné
vzpomínky, zautomatizovaný návyk, podprahové podněty
- chování – vnější projevy psychiky, které jsou pozorovány
jinými osobami
- řeč, výrazy (gesta, mimika, postoje, dýchání)
- reakce (nepodmíněné reflexy a instinkty)
- odpovědi (naučené základy, může být podmíněný reflex)
- jednání (řízené chování, přizpůsobujeme se společnosti)
Podmíněnost psychiky
- vývojová podmíněnost - vznik a vývoj člověka
(antropogeneze), postupná přeměna lidoopa do člověka
dnešního typu
- biologický vývoj (hominizace) - anatomické změny
- zmoudření (sapientace) - změny psychické
- vznik lidské psychiky
- anatomické změny
- změny ve způsobu života (výroba zbraní, používání,
zhotovování nástrojů, výstavba obydlí, život ve skupině,
dělba práce, dělba vztahů (podřazenost, nadřazenost)
- biologická podmíněnost - základní jednotkou jsou neurony
(nervové buňky), které se spojují synapsy, vytváří se nervová
soustava (základní činnost je vzruch, útlum)
- části nervové soustavy
- vegetativní - řídí činnost vnitřního orgánu
- periferní - činnost smyslových orgánů, tvořena
receptory
- centrální nervová soustava - mozek, prodloužená
mícha, mícha
- sociální podmíněnost - k vytvoření lidské psychiky je
nezbytný vliv sociálního prostředí
Vývoj psychologie jako vědy
- psychologie jako samostatná věda vzniká poměrně pozdě,
psychické jevy byly zkoumány nejprve v rámci filosofie
- v rámci filosofie se psychologické jevy zkoumaly a vysvětlovaly
až do poloviny 19. století
- ke vzniku psychologie jako samostatné vědy musely být
splněny základní předpoklady:
- rozvoj filosofického myšlení a poznání
- určení předmětu psychologie
- splnění předpokladů přírodních věd (rozvoj poznání i
metod)
- téma duše
- mytologické představy o duši, byly spojovány s dechem
- duše je považována za zvláštního dvojníka těla
- entelechie u Aristotela (tělo jako nástroj – organon duše)
- ve středověku tomismus (učení sv.Tomáše Akvinského)
přepracoval Aristotela
- Akvinský chápe duši jako čistou substanci
- princip hierarchického seřazení jevů (duše) od nižších k vyšším
- k osamostatnění psychologie výrazně přispívá novověká
filosofie (Francis Bacon, René Descartes)
- Bacon je zakladatelem empirismu, zdůrazňuje smyslovou
zkušenost jako hlavní zdroj poznání, prosazuje smyslové
poznání, zkušenost a experiment
- Descartes je zastáncem racionalismu, dělí svět na dvě
samostatné substance, duch a hmotu, podstata ducha je v
myšlení, proto je důležité uvědomování si – „Myslím tedy jsem“
(„Cogito ergo sum“), položil základy introspektivnímu chápání
vědomí
- nutnou podmínkou pro vznik psychologie jako samostatné
vědy bylo rozšíření poznatků o činnosti nervové soustavy, k
tomu přispívá rozvoj experimentální fyziologie, psychofyzika,
reflexologie
- pojem duše pak ustupuje do pozadí
- v roce 1879 zakládá v Lipsku Wilhelm Wundt první
psychologickou laboratoř, od jejího vzniku je oficiálně uznaná
psychologie jako věda
- (1911-12 je založena laboratoř experimentální
psychologie v Praze; Mihailo Rostohar, Slovinec)
- Wundt definuje psychologii jako vědu o vědomí, které se
skládá z jednotlivých elementů, vědu o bezprostřední zkušenosti
člověka, kterou lze poznat na základě introspekce
Základní psychologické směry (podle chápání celku
psychiky)
Strukturalismus (původně z něj vychází i Wundt)
- hlavní úlohou psychologie je experimentální výzkum struktury
vědomí
- Edward Titchener přenáší psychologický strukturalismus do
USA
- chápe psychologii jako vědu o lidské zkušenosti, která závisí
na subjektu
- prosazuje introspekci duševního života na základě
elementárních duševních prožitků
S kritikou strukturalismu vystoupil americky funkcionalismus a
behaviorismus
Funkcionalismus
- hlavní úlohou je zkoumat jak se individuum pomocí
psychických funkcí přizpůsobuje měnícímu se prostředí a hledat
způsoby, aby toto hledání bylo co nejefektivnější (John Dewey)
- Dewey požaduje aby se dospělo k novému pojetí předmětu
psychologie – celostnímu chápání organismu s jeho nepřetržitou
adaptační aktivitou.
- Villiam James prosazuje pojetí ideomotorickém aktu – každá
myšlenka se může změnit v pohyb (spojil vědomí s tělesnou
činností jako nástrojem adaptace)
Behaviorismus
- má s funkcionalismem společnou snahu studovat proces
adaptace člověka na prostředí, liší se však snahou o objektivní
studium chování, je proti introspekci, ta nevede k objektivním
závěrům
- John Broadus Watson – zakladatel behaviorismu jako vědy o
chování
- upřednostňují metodu objektivního pozorování chování
- odmítá subjektivní pojmy a metody
- zpočátku vůbec nepracují s kategorií vědomí
- zkoumají učení, řešení problémů a instrumentální chování
- CH = S ---R (chování = stimulus – reakce)
- tímto objasněním však neodhalují vnitřní podstatu psychických
jevů (tu označují jako tzv. černou schránka)
- behaviorismus přináší mechanické pojetí psychiky
Neobehaviorismus
- snaží se překonat mechanické chápání psychiky
- mezi podnět a reakci vkládají tzv. intervenující proměnné
(např. pudy)
- orientuje se na složitější souvislosti a vztahy mezi závislými a
nezávislými proměnnými
- tradiční Watsonovo schéma je doplněno
CH = S --- IP --- R (S stimulus, IP intervenující
proměnná, R reakce)
- mezi představitele patří Burrhus Frederic Skinner, Clark
Leonard Hull, Edward Chace Tolman
Tvarová psychologie (gestaltismus)
- vychází ze stanoveného principu, že psychiku reprezentují
celky, v nichž jsou jednotlivé elementy určitým způsobem
uspořádány
- celek, tvar je více než pouhý souhrn částí
- části získávají svůj smysl z celku
- mezi celkem a částmi existuje vztah, který gestaltisté nazývají
strukturou
- další představitelé: Max Wertheimer, Kurt Lewin, Kurt Koffka,
Wolfgang Köhler
- tvarová psychologie přispěla k rozvoji psychologie vnímání a
myšlení, akcentovala význam učení s pochopením, s chápáním
vztahů (odmítá behavioristický vztah S - R), obohatila
psychologii o rozpracování termínů (figura, struktura, vzhled,
pole, aj.)
Neogestaltismus
- rozvinul gestaltistické ideje hlavně ve výzkumu vnímání a
myšlení
- zdůraznil aktivitu subjektu při řešení problémové situace
- klade větší důraz na osobnost subjektu, na jeho zkušenost, v
tom se projevuje vliv amerického behaviorismu
- hlavními představiteli jsou Fritz Heider, Harry Helson, Kurt
Goldstein
Psychoanalýza
- Sigmund Freud rozpracovává pojem nevědomí
- všechny duševní jevy lze rozdělit na vědomé a nevědomé
- projevem nevědomí jsou především sny, přeřeknutí,
zapomínání, chybné úkony
- zdůrazňuje erotický, sexuální pud (Eros) a pud ničení,
destrukce a smrti (Thanatos)
- sexuální pud, jeho projevy, energii, vývoj označuje pojmemm
libido, to je hlavním motivačním faktorem chování
- fáze vývoje libida
- orální - první rok – ústa, sání
- anální - po druhém roce, primární místem je anus,
konečník
- falické - objevování pohlavních orgánů, zhruba od tří
let
- latentní - zhruba od pátého roku života do počátku
puberty, sexuální pud je v útlumu
- genitalní - pokud vývoj probíhá bez patologických
fixací je v popředí zájmu heterosexualita
- zvláštní postavení v psychoanalýze zaujímá oidipovský
komplex (Elektřin komplex), který vzniká v průběhu vývoje
libida
- úspěšné vyřešení komplexu je předpokladem pro zdárný vývoj
partnerských vztahů v dospělosti
- podstatou tohoto komplexu je nevědomé incestní přání dítěte
k rodiči opačného pohlaví
- psychoanalýza rozeznává tři instance osobnosti
Id - řídí se pocitem slasti (pudy, instinkty) (nevědomí)
Ego - myšlení a rozhodování, prostor. kde se děje konflikt mezi
Id a Superegem (vědomí)
Superego - mravní instance, často nepřiměřené požadavky
(podvědomí)
- dodnes významně působí v psychiatrii, psychologii,
pedagogice, nyní má hlavní využití v psychoterapii, jejím cílem
je převést nevědomé konflikty (hlavně neurózy) na úroveň
vědomou metodou volných asociací, využití teorie konfliktu,
asociací raných dětských zážitků
Hlubinná psychologie
- Freudovi žáci Carl Gustav Jung a Alfred Adler
- Jung vytváří analytickou psychologii, vedle individuálního
vědomí existuje vědomí kolektivní a příčinou psychických
poruch je přerušené spojení mezi oběma vědomími
- nejužívanějšími pojmy kolektivního nevědomí jsou stín,
anima, vědma, mudrc, já
- dodnes je používána Jungova typologie lidí na introverty a
extraverty
- Adler vytvořil individuální psychologii, v níž řeší zejména vztah
jedince ke společenskému prostředí a vyrovnávání se s ním
- vynucená podřízenost v dětství vede k pocitu méněcennosti,
který se člověk snaží kompenzovat vrozenou potřebou moci,
neprosazení se vede k neurózám, která chrání osobnost před
prožíváním vlastní méněcennosti a bezmoci
- zavádí také pojem orgánová méněcennost (tělesný defekt)
V současné době se obměny psychoanalýzy shrnují pod pojmy
neopsychoanalýza a neofreudismus
Humanistická psychologie
- předmětem jejího zkoumání je lidská zkušenost, prožívání
existence, tzv. třetí cesta
- rozpracovala pojem koncepce seberealizace člověka
- snaží se řešit existencionální problémy člověka, hledá smysl
života a jeho naplnění
- humanističtí terapeutové kladou důraz na skupinová setkání,
důraz na současnost
Transpersonální psychologie
- předmětem je oživení a rozpracování pojmu rozšířené vědomí,
tzv. čtvrtá cesta
- jevy vystupují ve formách různých mystických zážitků a
transpersonálních zkušeností, mohou být vyvolány
- užitím drog
- užitím metod převzatých z jógy, taoismu
- kombinací různých prostředků
- pojetí rozšířeného vědomí je v podstatě založeno na propojení
vědy a mystiky, přičemž sama tato slučitelnost vyvolává obecné
pochyby
- transpersonální psychologie obsahuje mnoho rozporů ve svém
teoreticko metodickém základu
- kladem zůstává, že podnítila zájem o ty stránky osobnosti,
které dosud nebyly zkoumány
Kognitivní psychologie
- psychologie poznávacích procesů
- její vznik ovlivnil neobehaviorismus, zaměřila se na studium
tzv. černé schránky, jde jí o procesy zpracování informace
- vytváří kognitivní psychoterapii

Podobné dokumenty

pdf1,0 MB - Eknihyzdarma.cz

pdf1,0 MB - Eknihyzdarma.cz podle (někde značně nejisté či nezjistitelné) chronologie vnitřní. Abecedou si také nepomůžete. Nezbývá, než si vytvořit vlastní identifikaci, což vám zabrání v kontaktu s jiným holmesologickými ší...

Více

psychologie (850757)

psychologie (850757) og giie e Psychologie se oddělila od filozofie. Jako samostatná věda vzniká spolu s první psychologickou laboratoří v roce 1879 v Lipsku (W. Wundt). Základní charakteristické podmínky psychologie: ...

Více

Co je psychologie a čím se zabývá

Co je psychologie a čím se zabývá Široké pole experimentální psychologie zahrnuje četné specializace, jako je dětská, vývojová, sociální, fyziologická, srovnávací psychologie nebo třeba psychologie vzdělávací. Dětská psychologie ap...

Více

Psychologie Inteligence (PDF verze pro tisk)

Psychologie Inteligence (PDF verze pro tisk) Ale pozor! Rychlost vnitřních pochodů se začíná zvyšovat, takže se mnohé z nich mohou spojovat do vyšších celků. Dítě si začíná uvědomovat postup svých činností a dokáže jej analyzovat. Se zvětšová...

Více

Protopsychologové

Protopsychologové Stejně jako Locke soudil, že tyto jednoduché prvky jsou součástmi, z nichž se vytvátejí složité a abstraktní ideje. Ale jak? Musí existovat „jednotící princip“, který dle něj nabývá ttí forem o Kva...

Více

H. Hřebíčková-Psychologie 1

H. Hřebíčková-Psychologie 1 především odměny a tresty ze strany rodičů a učitelů. 60. léta 20. st. – Sociálně-kognitivní teorie učení – Albert Bandura – jeho přístup klade důraz na kognitivní složku psychiky, základem je tzv....

Více

PO·KOZOVÁNÍ DůTÍ A MLÁDEÎE

PO·KOZOVÁNÍ DůTÍ A MLÁDEÎE nebo komunikativní funkci“. Informace, které se drogy a alkohol. Vtíravé ‰kolní prÛzkumy se stumladí nauãili, „byly ve skuteãnosti ‰kodlivé“.16 Role dentÛ ptají, jestli pijí, koufií, ‰Àupají [drogy]...

Více