Zazitkova turistika-fenomen v cestovnim ruchu_text

Zazitkova turistika-fenomen v cestovnim ruchu_text

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Zážitková turistika – příklady z praxe
Ivo Moravec, CpKP jižní Čechy
Zážitková turistika jako nový fenomén v cestovním ruchu
Unikátní místní atraktivity
Obsah
1. Zážitková turistika - vymezení pojmu
2. Projekt UMA
3. Příklady návrhů transformace UMA do cestovního ruchu
4. Zahraniční příklady dobré praxe
5. Návštěvnické centrum čarodějnictví v Jeseníku - vizualizace
6. Možnosti financování
1. Zážitková turistika - vymezení pojmu
Teorie zážitku
Člověk, který propagovanou destinaci navštíví, hledá znaky a symboly, s nimiž se setkal v letáku, katalogu nebo
které objevil na internetu. Ty se pak stávají prostředkem k získání zážitků, které jsou sbírány, porovnávány
případně dále předávány.
Zážitková turistika
Jedná se o novou, atraktivní formu šetrné turistiky, která návštěvníkům umožní se zábavnou formou seznámit s
místním kulturním a historickým dědictvím. Zároveň místním obyvatelům umožňuje zvýšení životní úrovně při
současném zachování si svých zvyků a způsobu života.
Zážitková turistika je multisenzorického, pozitivního a zevrubně emotivního charakteru a může vyvolat i pocit
osobní proměny.
Interaktivita
Pod pojmem interaktivita se rozumí vzájemné působení návštěvníka a expozice.
Interpretace
Návštěvník se seznamuje s kulturním a historickým dědictvím nebo s přírodními hodnotami území pomocí
nápadité interpretace – nového způsobu nazírání a vnímání místa.
2. Projekt UMA
Definice UMA
Unikátní místní atraktivita, kvůli které jsou turisté ochotni do daného místa přijet.
Příklad
Vodní mlýn Lurgashall
Vodní mlýn ve vesnici Lurgashall pochází ze 17. století. V nedávné minulosti byl mlýn rekonstruován. Vnitřní
zařízení mlýnu pochází z 19. století. Mlýn má dvě mlýnská kola, která pohánějí dvě nezávislá mlýnská zařízení.
1
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Jedno kolo sloužilo k pohánění zařízení k mletí mouky, druhé pohánělo zařízení k mletí potravy pro
dobytek.V roce 1973 přestal mlýn sloužit víceméně svému původnímu účelu a byl přebudován na muzeum.
Přestavba trvala několik let. Přestože byl projekt velmi ambiciózní, podařilo se vytvořit zajímavé „muzejní“
zařízení, které již funguje více než třicet let a zájem o návštěvy mlýnu nijak neupadá. Mlýn patří mezi několik
málo funkčních mlýnů v celé Británii. Prodávají se místní produkty. Velmi žádaná je místní celozrnná mouka.
Výroba zde probíhá každý den. Ve mlýně pracuje tým vyškolených dobrovolníků. Muzeum je otevřeno denně od
1. března do 31. října. V zimním období je mlýn pro veřejnost otevřen třikrát do týdne. Návštěvníci jsou během
prohlídky provedeni celým mlýnem a seznámí se s celým procesem výroby mouky včetně nejrůznějších tajů
mlynářského umění. Speciální programy pro školy připravovány nejsou.
http://www.wealddown.co.uk/
UMA > cestovní ruch > podstata rozvoje obce
A) Vytvořit životaschopné podnikatelské a zaměstnanecké podmínky
B) Zajistit příjem finančních prostředků pro ty, kdo fungování projektu zajišťují
C) Příjem z provozu vytvoří dostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu UMA
Příklad
Historická památka – Solivar - Lüneburg
Historická technická památka solivaru ve městě Lüneburg se nachází v budově původní solivarny z roku 1832.
Ukázkový provoz sestává z napodobeniny solné studny – solné jámy, odpařovny, stájí sloužících k ustájení oslů,
kteří sloužili k dopravě soli a místnosti pro uchování slaného roztoku. Expozice jsou interaktivní a tematicky
zaměřené:
Od středověku po současnost
Solné prameny
Středověká solivarna
Obchod solí ve středověku
Historická solivarna
V areálu muzea byla vybudována historická chýše sloužící jako solivarna. Zde mohou návštěvníci každý den
vidět ukázku postupu získávání soli ze solného roztoku. Tento postup byl používán až do roku 1799. Zaměstnanci
muzea v historickém oděvu (Sülzknechte) předvádějí historický postup vaření solného roztoku na pánvích
zahřívaných nad ohništi. Tento postup byl používán až do roku 1799.
Pak se postupně měnila velikost pánví pro vaření solanka a zdroj tepla od dřeva přes uhlí a plyn až po elektor.
Provoz solivarny byl ukončen v roce 1980. Předváděn je postup, který byl používán až do roku 1799.
Další expozice
Vše o soli
V této expozici, která je umístěna hned při vchodu do muzea se návštěvník dozví vše základní o soli. Seznámí se
s různými druhy solí, které může zkoumat hmatem, čichem i chutí.
Člověk a sůl
Bez soli je život nemyslitelný. K čemu potřebujeme sůl.
Expozice s textem, fotografiemi a grafy.
Získávání soli
Mapa s vyznačením lokalit, kde se sůl těží. Ukázka množství soli, které je na světě vyrobeno během jedné
sekundy. Tato část patří k nejstarším expozicím.
Solné minerály
2
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Rekonstruovaná pánev s ukázkou solných minerálů z celého světa. Zvláště atraktivní je část s krystaly kamenné
soli.
Toto je sůl
Lueneburgerská solanka je 26% solný roztok. Návštěvníci mohou je zkoumání zapojit i jiné smysly než jen zrak.
Sůl v kuchyni
Expozice slouží jako odpověď na otázku Jak se sůl dostane na náš stůl? Je ukázáno jak se sůl dříve skladovala a
uchovávala. Užití soli při výrobě másla a jako významné konzervační látky pro uchovávání potravin v
minulosti.
Sůl jako konzervační prostředek
Sůl sloužila ke konzervaci ryb, které byly dříve významnou složkou potravy. Sůl byla hlavním zdrojem bohatství
bývalého hanzovního města Lüneburg. Ukázkou jsou nádoby ve kterých se nasolené ryby uchovávaly.
http://www.salzmuseum.de/en/ausstellungen?PHPSESSID=3e7fed67082b5f47797cd75780783944
Ekonomické příjmy > míra zpoplatnění
Vstupné > průvodce > komponovaný program > prodej tématických suvenýrů > tématické workshopy
A) Zrekonstruovaný kulturní objekt se statickou expozicí
B) UMA si vydělá na provoz, mzdové náklady správce a z části i na drobnou údržbu
C) UMA podpoří ekonomický rozvoj více subjektů v obci i okolí, které jsou na turistickou atrakci napojeny
například stravování, ubytování, další turistické atraktivity
Příklad
Technické muzeum Ohrdruf
Technické muzeum „Tobiashammer“ v německém Ohrdrufu je tím pravým místem pro zájemce o technologie a
technické prostředky používané našimi předky. Pro zájemce o umělecké kovářství (začátečníci i pokročilí) jsou
pořádány četné semináře. V areálu je i obchod se suvenýry a malá restaurace. Samozřejmostí je prohlídka
doprovázená výkladem průvodce. Návštěvníci mohou vidět každé zařízení v chodu.
Na začátku se návštěvník seznámí s základními principy fungování vodního hamru. Zjistí, že pro různé
technické postupy se používala kladiva různých velikostí a tvarů. Některá kladiva byla enormně velká.
Obzvláště zajímavá je část týkající se výroby kovových plátů. To vše opět s použitím zařízení poháněných vodní
silou. Malé potoky a relativně malá vodní kola by nikdy neposkytla dostatečnou sílu vhodnou pro válcování
plechu. Pro tento účel se používalo letící kolo. To vše je stále jen základní fyzika.
Levý obrázek ukazuje obrovské létající kolo. Na pravém je detail válcovacího zařízení. Vše sledují návštěvníci za
chodu a z bezpečné vzdálenosti. Velkou atrakcí je i obří parní stroj o síle 12 000 koňských sil, největší v Evropě.
V nedávné době byl ještě používaný, poté byl přemístěn do muzea. Pro návštěvníky je rozpohybován pomocí
elektrické energie. Návštěvníci mohou z bezpečné vzdálenosti pozorovat při práci umělecké kováře, kteří si část
hamru krátkodobě pronajímají.
http://www.tobiashammer.de
Výběr UMA
- dostatečný důvod místo navštívit
- důvod pro návštěvníky, aby se zde zdrželi déle
- nezbytnost vybranou atraktivitu vhodně propagovat
Příklad
Grafitový důl Český Krumlov
3
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Při návštěvě Českého Krumlova se nabízí možnost prohlídky atraktivního podzemí grafitového dolu. Na
prohlídku se vydávají návštěvníci důlním vláčkem. Po celou dobu jsou v péči odborných průvodců. Možnost
fárání do dolu pro děti již od 6 let. Jihočeská ložiska grafitu jsou součástí pestré série moldanubika. Délka
grafitových poloh dosahuje až 1000 m (obvykle kolem 300 m) a jejich mocnost dosahuje až 20 m s obsahy okolo
20 % grafitického uhlíku. Naše nejhlubší důlní díla jsou zatím asi 120 m pod povrchem. Ložiska vznikla
regionální metamorfózou organické hmoty původního souvrství. Grafit byl v minulosti využíván již Kelty jako
příměs do keramiky. První doložené zprávy o těžbě grafitu u nás pocházejí z r. 1767 z Českého Krumlova. Později
byla těžba prováděna u Černé v Pošumaví ve Schwarzenberských tuhových dolech, těžařstvem Eggert a Českou
společností v Hůrce.
http://www.grafitovydul.cz/pozvanka.html
4
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Typy atraktivit
Atraktivity určené ke zpoplatnění rozdělujeme na 5 základních typů:
A) Objekt - hrad, zámek, zahrada, tradiční dílna, technické zařízení, expozice
B) Událost - historická, kulturní nebo společenská
C) Významná osobnost
D) Tradiční výroba nebo technologie
E) Lokalita - přírodní útvar, ekosystém, významný biotop
Slabá místa některých produktů cestovního ruchu
a) projekty nevyužívají spolupráce s místními obyvateli
b) projekty, které nedostatečně využívají potenciál obce pro zajištění jejího ekonomického rozvoje nebo projekty
nasměrované na nevhodné zdroje příjmů:
Cyklostezky
Informační centra
Mikroregion Ladův kraj
Obec Karlštejn
Transformace atraktivity do zážitkové turistiky
a) propaguje skutečnou atraktivitu
b) musí obsahovat prvek, který jsou turisté ochotni vyzkoušet
c) ochota turistů za tento zážitek zaplatit
d) zážitek musí být přenosný a propagovatelný
e) zážitek musí mít určitou míru variability podle individuálního přání nebo zdatnosti zákazníka
f) atraktivita v zážitkové turistice musí být autentická
g) profesionalita - do projektu musí být zapojen člověk, který danou tradici ovládá
h) nezbytnost poutavého přiblížení tradice
3. Příklady návrhů transformace UMA do cestovního ruchu
Návštěvnické centrum kamenictví v obci Nečtiny
Předkládaný podnikatelský záměr řeší vybudování víceúčelového Návštěvnického centra, které se bude zaměřovat
na kamenictví a kamenosochařství, a bude poskytovat informace o historii povrchové těžby kamene a o jeho
zpracování. Centrum bude tvořit interaktivní expozice, využívající moderní informační technologie – 3D software
a ateliérová dílna pro pořádání jedno- i několika denních zážitkových workshopů. Jeho součástí bude i malý
obchod, v němž se budou prodávat místní a tradiční výrobky, především z oblasti Nečtinska a Manětínska.
Ubytování budou poskytovat partnerské podnikatelské subjekty – penzion U Kaprů nebo ubytovací zařízení Hrad
Nečtiny.
Penzion U Kaprů
Penzion s celoročním provozem s ubytováním na pokojích se sociálním zařízením.
http://penzionukapru.wz.cz
Ubytovací zařízení Hrad Nečtiny
Kapacita zařízení je celkem 105 lůžek, 75 lůžek (včetně přistýlek) ve třídě standard v jedno- až čtyřlůžkových
pokojích a 30 lůžek v turistické třídě v jedno- až šestilůžkových pokojích.
5
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Lidské zdroje
Předpokládá se že, v Návštěvnickém centru budou pracovat místní obyvatelé nebo lidé z nejbližšího okolí.
Jeden pracovník bude určen pro provoz interaktivní expozice. Stejný pracovník bude rovněž obsluhovat obchod
s místními a tradičními výrobky.
Jeden až dva pracovníci budou vést zážitkové workshopy.
Pracovní doba bude velmi flexibilní a bude rovněž záviset na počtu probíhajících zážitkových workshopů.
Návštěvnické centrum krajkářství ve Strážově
Předkládaný podnikatelský záměr řeší vybudování víceúčelového Návštěvnického centra strážovské krajky, které
bude poskytovat informace o historii její výroby v této části Šumavy.
Centrum budou tvořit prostory pro pořádání osvětových akcí, výstav, expozice historie krajkářství s ukázkami
výroby strážovské krajky a ateliérová dílna pro pořádání zážitkových workshopů. Součástí bude i malý obchod
zaměřený na prodej strážovské krajky a dalších tradičních výrobků ze Strážova a okolí.
Strážovská krajka představuje v oblasti Šumavy jedinečný fenomén, kterému nebyla dosud věnována dostatečná
pozornost jako vhodné místní atraktivitě využitelné pro cestovní ruch.
Zařízení podobného rázu, provozované spolkem Deutscher Kloeppelverband e.V., funguje v nedaleké obci
Tiefenbach v Německu.
(http://home.t-online.de/home/DeutscherKloeppelverband/index.htm).
Cenová politika
Navrhovaná cena za návštěvu expozice a ateliérové dílny je pro dospělé 60,- Kč a pro seniory, děti a studenty 40,Kč. Součástí expozice je také interaktivní vyprávění příběhu, který se pojí s místem. Návštěvník si postupně může
zvolit, zda chce v příběhu pokračovat či nikoli, dle výběru postupně připlácí další menší částky. V nabídce jsou
také kurzy výroby tradičních produktů.
Síť Návštěvnických center
Ideální by byla situace, kdyby návštěvník regionu Šumavy na jakémkoliv místě získal informace o nabídce sítě NC
(jejíž součástí by se Návštěvnické centrum strážovské krajky mělo stát).
Propagace
Propagace v rámci sítě NC
Cíl – vytvářet mezi provozovateli NC trvalé profesní vazby, principy spolupráce a vzájemného doporučování
Aktivity podporující propagaci:
a) setkávání se na školeních a vyměňování si zkušeností, vzájemná inspirace při popularizaci tradic
b) prodej nejenom vlastních výrobků, ale i výrobků dalších NC
c) budování profesní hrdosti mezi provozovateli NC a získávání dalších členů sítě NC
d) vzájemné doporučování
e) realizování zakázek za smluvní ceny pro další NC zapojená do sítě
f) spolupráce na společných projektech
g) společné exkurze do podobných zařízení v zahraničí
h) společná účast na veletrzích cestovního ruchu a prezentacích regionu Šumavy a Plzeňského kraje
Propagace mezi provozovateli ubytovacích a stravovacích služeb na Šumavě
6
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Cíl - přesvědčit podnikatele v oblasti cestovního ruchu, že síť NC může být vhodnou alternativou k venkovním
aktivitám při nepřízni počasí a zároveň doplňkem a rozšířením nabídky hlavní turistické sezóny
Aktivity:
a) informace o NC a nabídce zážitkových workshopů
b) propagace myšlenky NC a zážitkové turistiky mezi podnikateli v oblasti cestovního ruchu
c) informování podnikatelů v ČR o aktuálních nabídkách NC
d) podporování spolupráce NC a místních podnikatelů v oblasti cestovního ruchu
7
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Propagace mezi návštěvníky regionu Šumava
Cíl - představit Šumavu jako přírodně-kulturní oblast, kde se mohou vedle přírodně-sportovního vyžití seznámit i
s místními tradicemi a historií
Aktivity:
a) soustředit se na to, aby zprávy o NC v médiích srozumitelně vysvětlovaly princip zážitkové turistiky a
popularizace tradic
b) vybudovat z jednotlivých NC kontaktní místa pro zájemce o daný typ tradice
c) propagace v časopisech a denním tisku
Vlastní propagační materiály
Cíl – průběžné informování a vytváření zpětné vazby
Typy propagačních materiálů:
a) tištěné materiály
b) elektronické materiály – www stránky, vyžádané reklamní e-mailové zprávy, elektronický obchod s tradičními
výrobky, tvorba dokumentů o síti NC
c) užitné předměty jako reklamní materiály v ostatních zařízeních sítě NC
d) produkty nehmotné povahy - speciální výukové programy pro žáky odborných škol, nabídka témat pro studenty
v rámci SOČ a SVOČ, případně i bakalářských nebo diplomových prací
e) každoroční informování odborných institucí i firem s možností reklamy a propagace ve veřejných prostorách
objektů sítě NC
f) rozesílání propagačních materiálů samosprávným, krajským a státním institucím
g) nepřímá propagace na vstupenkách do NC v rámci její sítě a v propagačních materiálech dalších akcí
v šumavském regionu
Dalším příkladem využití unikátní místní atraktivity v cestovním ruchu je Buškův hamr u Trhových Svinů.
Více informací je k nalezení na http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ost/busek.htm
4. Zahraniční příklady dobré praxe
Říční mlýn na Dunaji Orth an der Donau (Rakousko)
http://www.schiffmuehle.at
Armschlag „Mohndorf“ (Rakousko)
http://www.mohndorf.at
Stezka řemesel v oblasti Auvergne ve Francii
http://www.routedesmetiers.com
Centrum kovářství „Ferrum“ Ybbsitz (Rakousko)
http://www.ferrum-ybbsitz.at
5. Návštěvnické centrum čarodějnictví v Jeseníku
Současný stav
8
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Město Jeseník vlastní objekt s názvem "Katovna", který může působit autenticky ve vztahu k tématu čarodějnictví
a čarodějnické procesy. Město má v úmyslu obejkt zrekonstruovat a využít k tomu dotace ze Strukturálních fondů
EU.
Cíl:
- vytvořit turistickou atraktivitu s celoročním provozem
- využít zrekonstruovaného domu v cestovním ruchu tak, aby zajišťoval příjmy pro pokrytí provozních nákladů
- zapojit atraktivity do širšího kontextu - přeshraniční "čarodějnické cyklotrasy"
- vytvořit partnerský (zrcadlový, inovační) projekt s partnerem z polské Nisy, v jejímž okolí v minulosti
čarodějnické procesy také proběhly
6. Možnosti financování
OP Životní prostředí
6.2 Podpora biodiverzity
7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního
poradenství a environmentálních informací
Oblast podpory 6.2 – Podpora biodiverzity
V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty, zaměřené na:
investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích
oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích (včetně návštěvnických středisek).
Oblast podpory 7.1 – Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování
environmentálního poradenství a environmentálních informací
V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty, zaměřené na:
zabezpečení nabídky kvalitních odborných materiálů a pomůcek investičního charakteru pro environmentální
vzdělávání, poradenství a osvětu, například tvorba filmů a videopořadů, investice do vybudování elektronického
portálu nebo internetových řešení (s výjimkou správních režií a provozních nákladů), tvorba multimediálních
výukových pomůcek investičního charakteru, dalších didaktických pomůcek investičního charakteru, zřízení
naučných stezek.
Regionální operační program Jihozápad
3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu
3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v cestovním ruchu
3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu
Program rozvoje venkova
III.1.3 Podpora cestovního ruchu
III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova
III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic
III.2.1.2 Občanské vybavení a služby
IV.1.1 Místní akční skupiny
IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie
Integrovaný operační program
9
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu
prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Prioritní osa 4a – Národní podpora cestovního ruchu – Cíl Konvergence
Prioritní osa 4b – Národní podpora cestovního ruchu – Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Zavedení národního informačního a rezervačního systému
Zavádění a informační podpora národních a mezinárodních standardů ve službách ČR
Podpora marketingu na národní úrovni a tvorby zdrojových databází
Prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro ČR na
národní úrovni
Podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu
10