(Tzv léčené diamanty

Několik poznámek k tzv. léčeným diamantům
Ing. Jaroslav Jiránek, G.G. (GIA), Česká gemologická laboratoř, s.r.o., kontaktní mail:
[email protected]
Přítomnost upravených diamantů (ať je už úpravou skelná výplň prasklin, nebo úpravy jiné)
na trhu je realitou a není sama o sobě ničím závadným. Upravené diamanty jsou výrazně
levnější a může si je tak dovolit více lidí. Podmínkou prodeje diamantů a drahých kamenů
s dodatečnými úpravami je však pravdivé a férové informování spotřebitele o druhu úpravy
a podmínkách pro zacházení s upravenými kameny, aby nedošlo k jejich poškození nebo
znehodnocení.
V tomto roce (2012) se mnoho spotřebitelů i prodejců diamantů a diamantových šperků
setkala s masivní reklamou nabízející tzv. „léčené diamanty“. V gemologické terminologii je
nutné uvádět termín upravené diamanty. Hlavním problémem není však terminologie, ale
množství zavádějících až zcela nepravdivých tvrzení o takto upravených diamantech. Proto
chceme v následujících řádcích podat vysvětlení k této problematice.
Vždy před komentářem jsou uvedena některá tvrzení, které byly součástí zmiňovaných
reklamních kampaní.
1. Jsou upravované diamanty pravé a přírodní diamanty?
Ano, upravované diamanty jsou pravé a přírodní diamanty, jen vypadají lépe. Jsou
těženy z těch samých dolů jako ostatní diamanty. V podstatě vezmeme diamant s
malou, viditelnou vadou a tuto vadu uděláme neviditelnou.
To je nepravdivé tvrzení. Již první věta je opravdu kuriózní – autor zde chce tvrdit, že takto
upravené-plněné diamanty vypadají lépe, než čisté přírodní diamanty.
Ano, vypadají o něco lépe než podřadné diamanty, jejich stupeň čistoty byl původně I1 (P1)
až I3 (P3), kdy hlavní vnitřní charakteristikou byly rozsáhlé praskliny vystupující k povrchu.
Tyto praskliny jsou při dané úpravě vyplněny sklem různého složení, s výrazným obsahem
těžkých kovů, zejména olova a bismutu (Nassau, 1994, Overton-Shigley, 2008).
Tedy – touto metodou jsou upravovány diamanty s rozsáhlými vadami s původní čistotou
většinou Imperfect neboli Piqué, málokdy také SI2. Vada se neudělá neviditelnou, jen je
maskována, v mnoha případech však stále viditelná pouhým okem, mj. díky tzv. flash efektu
(viz níže).
2. Jak je čistota upravována?
Během čištění diamantů se do diamantu v místě inkluze vloží mikroskopické
množství materiálu. Tento materiál má stejné optické vlastnosti jako samotný
diamant. Když světlo vstupuje do diamantu z jednoho místa do druhého, tak se směr
světla nezmění nebo se neodrazí do jiného směru. Když světlo prochází diamantem,
který nebyl léčen a má inkluze, tak světlo narazí do inkluze a odrazí se do různých
směrů. To je tím důvodem, proč v diamantu vidíme inkluze a kámen nepůsobí čistým
dojmem. Diamantem, který byl léčen, světlo prochází skrz přírodní inkluzi, protože
materiál který byl použit má stejné optické vlastnosti jako samotný diamant. Paprsek
světla „si myslí“, že prochází skrze ten samý materiál (diamant) a pokračuje
původním směrem. Množství materiálu přidaného k vyplnění inkluze je tak
mikroskopické, že světově nejznámější diamantová laboratoř na světě – Gemological
Institute of America (G.I.A.) potvrdila, že tento proces léčení diamantu absolutně
nezmění váhu diamantu.
Opět je nesmyslná již první věta – do diamantu se nic nevkládá. Skutečnost je taková, že za
specifických tepelných a tlakových podmínek v laboratoři se trhliny v diamantu vyplňují sklem
různého složení. Tento cizorodý materiál nemá zdaleka tytéž optické vlastnosti jako skutečný
diamant. Index lomu prostého olovnatého skla je maximálně 1,7, olovnato-bismutová skla
mají index lomu přesahující hodnotu 2,0, ale tato hodnota se stále ani nepřibližuje indexu
lomu opravdového diamantu, který je 2,417.
Další věty se snaží nabudit dojem, že světlo prochází těmito kameny bez jakéhokoli
ovlivnění. Zde je nutné připomenout, že hlavním identifikačním příznakem u takto
upravených kamenů je tzv. „flash efekt“ tedy různobarevné odlesky, odrážející se právě od
povrchu skelné výplně. Tento efekt je snadno viditelný lupou, mnohdy však i pouhým okem.
Typický flash efekt v plněném diamantu. Foto Česká gemologická laboratoř, s.r.o.
3. Je někdo jiný než zkušený diamantový odborník schopný rozpoznat
čištěný diamant od ostatních diamantů?
Ne, známky po čištění diamantu jsou pouhému oku neviditelné. Jen zkušený
diamantový odborník je schopný odhalit čištěný diamant za důkladného zkoumání
diamantu pod 10-ti násobným zvětšením.
K rozpoznání tohoto „flash“ efektu postačí zpravidla 10x zvětšující lupa a zhruba
pětiminutové školení. Potom je poučený člověk schopen rychle a bez problémů rozpoznat
diamanty upravené touto metodou.
4. Jsou čištěné diamanty věčné?
Ano, G.I.A. potvrdila, že čištěné diamanty jsou věčné za standartní péče a nošení.
Tento typ úpravy diamantů - plnění (filling) je v odborné gemologické klasifikaci zařazován
mezi NESTÁLÉ (Non permanent) úpravy. Gemologická literatura uvádí mj. následující:
Vaření v kyselinách, přebrušování a vysoké teploty vůbec, například při klenotnických
opravách, poškozují tuto výplň. V některých případech dojde ke ztrátě výplně a ta může být
nahrazena, ale v jiných případech může dojít ke ztmavnutí výplně a potom je výsledným
efektem spíš zvýraznění vad než jejich zakrytí (Nassau, 1994). Plnění diamantů skelnou
výplní je nestálá úprava, ale je stabilní za normálních podmínek používání šperků
(Kammerling et.al., 1994). Nicméně vzhledem k poměrně nízkému bodu tání skelné výplně
může být tato poškozena během opravy šperků, když je plněný diamant vystaven působení
vysoké teploty zlatnických nástrojů nebo při procesu přebroušení nebo přeleštění (OvertonShigley, 2008).
5. Proč se čištěné diamanty neprodávají v každém zlatnictví?
Čištěné diamanty jsou něco nového na evropském, obzvláště českém trhu a bude trvat
nějaký čas, než se celorepublikově rozšíří.
Plněné diamanty nejsou na světovém, evropském ani českém trhu ničím novým. Plnění
diamantů začal ve větším měřítku provádět diamantový dealer Zvi Yehuda v Izraeli
v polovině 80. let 20. století (Overton-Shigley, 2008), podle Nassaua (1994) to bylo v roce
1987.
V České republice se takto upravené diamanty poprvé ve větším měřítku objevily
v souvislosti s tzv. „bankovními podvody“ počátkem 90. let minulého století. Tehdy
docházelo k podvodům v rozsahu desítek až stovek miliónů korun a svoji úlohu sehrály mimo
jiné kameny i tyto upravené diamanty. Je pravděpodobné, že část těchto diamantů je stále
v bankovních trezorech a pokusy dostat je opět do oběhu už byly v minulých letech činěny.
6. Může být každý diamant léčen?
Ne, pouze diamanty se specifickými vlastnostmi mohou být upravovány a to je cca.
každý 500. diamant.
Upravovány mohou být pouze diamanty s trhlinami a prasklinami vystupujícími na povrch
broušeného kamene. Bylo by přesnější uvést, že upravovány mohou tedy být diamanty se
specifickými vadami.
7. Jsou čištěné diamanty certifikovány?
Samozřejmě, čištěné diamanty jsou stále pravé a přírodní diamanty.
Výtah z IDC-Rules for grading polished diamonds (The International Diamond Council, 4th
Edition, 2009), tedy pravidla Mezinárodní diamantové rady pro grading broušených
diamantů, s. 14 (podle těchto pravidel certifikuje například laboratoř HRD v Antverpách):
Plněné diamanty nesmí být gradovány ani certifikovány. Může být pouze vystavena
zpráva o examinaci upraveného diamantu, která smí obsahovat pouze druh kamene,
hmotnost, rozměry a tvar brusu. Další údaje, zejména barva a čistota nesmí být uváděny.
Je to z důvodu, že byly dodatečně upraveny a není možné zjistit ani stav před úpravou!
K plněným diamantům údajně vydává certifikáty laboratoř EGL (European Gemological
Laboratory) v Izraeli. Je to však v rozporu s výše uvedenými pravidly IDC. O certifikaci
diamantů v EGL se zprávy objevily i v odborném periodiku, kde byl případ nadhodnocení
vlastností diamantu doložen a je konstatováno, že v řadě případů dochází k nadhodnocení
u některých kritérií o jeden až tři stupně (Irwin 2011).
Citovaná literatura:
IDC-Rules for grading polished diamonds. 4th Edition, 2009. International Diamond Council
Irwin, T. (2011): The Role of Independent Appraiser with Laboratory Reports. The Gem
Guide, Vol. 30, Issue 3, s. 12-13, May/June 2011
Kammerling et. al. (1994): An update on filled diamond: Identification and durability. Gems
and Gemology, Vol. 30, No. 3, 99. 142-177
Nassau, K. (1994): Gemstone enhancement. 2nd Edition. Butterworth-Heinemann, Oxford
Overton, T. – Shigley, J. (2008): A history of diamond treatments. Gems and Gemology, Vol.
4, No. 1, pp. 32-55