Celní unie EU - Česko-turecká smíšená obchodní komora

Komentáře

Transkript

Celní unie EU - Česko-turecká smíšená obchodní komora
Celní unie EU – Turecko : implikace pro Českou
republiku
Kulatý stůl ke Dni Evropy
„Co Evropská unie dala a vzala“
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s.
7.5.2014
Ing. Hana Havlová
7. května 2014
ÚVOD
Od roku 1996, kdy vstoupila v platnost Celní unie mezi EU a Tureckou republikou,
přinesla na obou stranách výrazná pozitiva. Tento historicky první obchodní smluvní projekt
společenství se třetí zemí znamenal jak prudký nárůst vzájemné obchodní výměny, tak i –
zejména díky evropským investicím, strukturální změny turecké ekonomiky a její posun do
kategorie „emerging markets“. Výhody existence Celní unie se projevily velmi záhy po vstupu
České republiky do EU rovněž na bilaterálních hospodářských vztazích s Tureckem. Přesto je
nyní Celní unie pod palbou silné turecké kritiky a hovoří se o nutnosti renegociace jejích
podmínek. Důvodem je vztahová smluvní asymetrie, jejíž negativní důsledky pro Turecko
vycházejí na povrch až v souvislosti s polisabonskou evropskou společnou obchodní politikou.
Rozbuškou se stala Transatlantická obchodní a investiční dohoda TTIP. Přes oboustranný
konsensus o nutnosti změn podmínek dohody probíhají dosavadní jednání mezi EU(EK) a
Tureckem bez většího náznaku konečného řešení. Nejhorší scénář „nedohody“ by mohl
vyústit až v nižší integrační formu, zónu volného obchodu a konsekventní poškození slibného
ekonomického vztahového potenciálu všech partnerů, včetně České republiky. Další posun
jednání lze čekat až s ustavením nové EK a EP. V každém případě bude řešení tvrdým
politickým oříškem, v němž svou roli sehraje i reprezentace České republiky.
Celní unie EU – Turecko
Snaha Turecka o cestu do Evropy se datuje od konce 50. let. I když je dnes
kandidátskou zemí, nejdůležitější hmatatelný pilíř jeho evropské integrace představuje
obchodní platforma v rámci Celní unie.
V roce 1963 byla podepsána tzv. Ankarská dohoda o přidružení Turecka k EHS. Po
pěti letech (1968) pak dostává evropský integrační projekt podobu Celní unie. Hned nato se
zrodila myšlenka, uspokojit Turecko prozatím ekonomickým poutem. V roce 1970 je tak
dodatkovým protokolem k Ankarské dohodě mezi EHS a Tureckou republikou ujednáno, že
země zahájí svůj budoucí integrační proces - s vizí následného plného členství, právě formou
Celní unie s EHS. Definitivní rozhodnutí bylo přijato na sklonku roku 1995.1 Celní unie EU –
Turecko vstoupila v platnost k 1.1.1996. Šlo o vůbec první společnou obchodní dohodu EU se
1
Decision No 1/95 of the EC -Turkey Association Council of 22 December 1995 on implementing the final
phase of the Custome Union (96/142/EC)
http://typo3.p147163.mittwaldserver.info/fileadmin/Content/Downloads/PDF/Custom_Union_des_ENG.pdf.
20.5.2014
2
třetí zemí. Stejně tak byla premiérou i pro Turecko, které do té doby nemělo vůbec žádné
mezistátní obchodní ujednání.
Evropská patnáctka získala rozsáhlý neobhospodařený trh, chudé Turecko bez
mezinárodních obchodních zkušeností zase dostalo šanci vyvážet do Evropy několik málo
svých tehdejších exportuschopných produktů. Bez členství v EU se stalo součástí společného
komunitárního trhu, i když jen pro pohyb průmyslových a průmyslově zpracovaných
agrárních produktů. Vzájemně byla eliminována veškerá cla, jakož i další kvantitativní
restrikce a dávky na zboží nacházející se ve volné cirkulaci v prostoru EU. Odpadla velká
byrokratická zátěž prokazování původu zboží. Během následujících pěti let implementovalo
Turecko plně preferenční obchodní režim EU vůči 3. zemím a přijalo jednotný evropský celní
tarif. Lze říci, že v obchodní oblasti prodělalo ještě před zahájením přístupových rozhovorů
raný proces harmonizace s „acquis“. Podstatným způsobem se zvýšila především kvalita jeho
celního systému.
Ekonomická data dokládají, že projekt se vydařil ku prospěchu obou stran. Export
z EU do Turecka vzrostl na období trvání CU na trojnásobek a dosáhl v roce 2013 hodnoty
77,75 mld. €. Turecko je dnes se 4,5% podílem 5. největším exportním trhem EU. V letech
2009 -2013 se jeho objem meziročně zvyšoval o průměrných 15%.
Vývoj exportu a importu EU vůči Turecku (na bázi mil. €)
90000
80000
70000
60000
50000
Export
40000
Import
30000
20000
10000
0
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj:Eurostat a DG Trade. Duben 2014
Dařilo se i tureckému exportu do Evropy. Ten se zvýšil celkem 4x a v roce 2013 činil
50,383 mld. €. EU je největším tureckým obchodním partnerem. V exportu i importu. Na
sumárním vývozu země se EU podílí 41,5 %, na dovozech 36%.
Ruku v ruce se vzájemným růstem zahraničního obchodu se měnila postupně turecká
exportní komoditní struktura směrem k sofistikovanějším produktům, současně se rozšiřovala
paleta jeho exportních trhů. Od „lískových oříšků a levného textilu“ se země dostala až k
dnešnímu téměř 45% podílu exportních produktů s vyšší a vysokou přidanou hodnotou.
Celkový objem tureckého obchodu se zahraničím vzrostl na pětinásobek. Za strukturální
změny domácí produkce a exportu včetně výrazného zvýšení konkurenceschopnosti tureckého
3
zboží vděčí Turecko přímým zahraničním investicím, na nichž se ze tří čtvrtin podílejí firmy
ze zemí EU. Ty stojí rovněž za růstem intra-korporátního obchodu s EU a tureckou teritoriální
exportní expanzí na trhy Středního a Blízkého východu, Střední Asie, Severní Afriky a
Subsaharské Afriky.
Zatímco v roce 2002 představovala sumární hodnota tureckého exportu 36 mld. USD,
v roce 2012 to bylo 153 mld. USD. Obdobně se více než třikrát zvýšily příjmy z turistického
ruchu (2012: přes 25 mld. USD). Během velmi krátké doby se původní ekonomicky chudé
Turecko diametrálně změnilo. Lví zásluhu na tom má existence Celní unie. Od roku 1996 se
turecký HDP zvýšil 4x. V roce 2012 představoval 786 mld. USD. V důsledku integrace
tureckých firem do evropských a globálních ekonomických struktur představuje dnes
významný motor hospodářského růstu zahraniční obchod, jehož podíl na HDP země činí
téměř 50%. Současné Turecko je 16. největší ekonomikou světa s pozoruhodnou mírou růstu
a příznivým odhadem i do budoucnosti. Je stálým členem uskupení G20.
Průměrný reálný růst HDP (v %) v letech 2002-2012: komparace
Zdroj: Graf ISPAT- agentura Invest in Turkey (na základě OECD, Eurostatu a národních stat.úřadů)
Česko – turecké ekonomické vztahy
Po vstupu ČR do EU v roce 2004 měla Celní unie EU- Turecko za sebou již skoro
desítku let úspěšného fungování. Dodatkovým protokolem k Ankarské dohodě ze dne
29.7.2005 byla její platnost rozšířena i na nové členské státy včetně České republiky. I když
ČR coby kandidátský stát požívala v obchodním styku s Tureckem již předtím jisté výhody,
k prudkému nárůstu exportních objemů do Turecka začíná docházet až po napojení na Celní
unii. Totéž se týká vzájemného obratu, který z 25 mld. CZK v roce 2005 vzrostl do roku 2013
téměř na trojnásobek (65,3 mld. CZK).
4
Už v roce 2006 identifikovala Exportní strategie ČR Turecko právem jako prioritní
trh. Stejnou klasifikaci obdrželo i v Exportní strategii ČR na léta 2012 – 2020. Při aktivním a
stále rostoucím aktivním saldu obchodní bilance zaznamenává náš export trvale prudkou
vývojovou dynamiku. V rozmezí let 2005 – 2013 se zvýšil o téměř 300%. (V roce 2013
dosáhl 43,2 mld. CZK.) Po určitém rozjezdu a počátečním seznamování se s tamním tržním
prostředím roste meziročně v posledních letech dokonce rychleji než celkový objem exportu
ČR (Turecko: 2010/11: +21%, 2011/12: +38,7%, 2012/13: +30,3%). Bez zajímavosti není, že
v minulém roce dokonce převýšil hodnotově objem českého vývozu na mnohonásobně větší
čínský trh.
Export České republiky do Turecka (v mld.CZK)
Rok
1999
2000
2005
2010
2013
Hodnota exportu (v mld. CZK)
2,31
6,21
12,50
19,82
43,23
Zdroj : ČSÚ, duben 2014
Vývoj exportu a importu ČR –Turecko (na bázi hodnot v CZK)
45
40
35
30
25
Export ČR
20
Import ČR
15
10
5
0
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Zdroj: ČSÚ, duben 2014, graf autorka
Stejně příznivá je rovněž struktura vývozu. Ze 70% ji tvořily v roce 2013 stroje a
zařízení. Velkým příslibem do budoucna je růstový trend exportu zařízení pro energetiku, ale i
dopravní infrastrukturu. Polštář miliardových kontraktů na výstavbu a dodávky pro elektrárny
včetně zajištění obdobných víceletých projektů uzavřených v posledních letech je zárukou, že
naše exportní objemy se budou i nadále zvyšovat. Nemluvě o získané reputaci, která má
schopnost generovat další potenciální kooperace.
5
Výběr nejvýznamnějších českých kontraktů:2
●Tepelná elektrárna Yunus Emre (od 2010): Vítkovice Power Engineering- na klíč
●Elektrárna Bolu Göynük (od 2010): Škoda Power (turbíny) a další 4 projekty
●Tepelná elektrárna Yotes (od 2011): konsorcium ČKD Energy a ČKD Praha DIZ
(projekt) + Škoda Power (parní turbíny)
●Přístavní infrastruktura a obchodní centrum Istanbul (od 2012): PSG International
(s tureckou Ronesans Holding rovněž konsorciální výstavba elektrárny v Iráku)
●Město Konya (od 2013): ŠKODA Transportation (60 nízkopodlažních tramvají)
●ČKD Blansko Small Hydro: turbíny a generátory pro několik tureckých elektráren
Turecký trh přilákal už i řadu českých investorů. Generická léčiva zde například
vyrábí Zentiva, v turecké energetice podniká ČEZ, EnergoPro aj. Zdá se, že i další menší
české firmy se v zemi začínají usazovat a zapouštět kořeny s cílem trvalé tržní expanze.
Turecký statistický úřad Turkstat evidoval ku konci roku 2013 už celkem 50 společností
s českým kapitálem! Neméně významnou skutečností, svědčící o dlouhodobém tržním zájmu
je fakt, že řada českých firem objevila už i „kouzlo“ spolupráce s tureckými konsorciálními
partnery, se kterými se pouští i do společného podnikání mimo Turecko, respektive díky nim
získává přístup k významným zakázkám ve třetích zemích. Příslibem jsou zejména sousedící
země Střední Asie a Blízkého Východu. Za všechny lze jako příklad jmenovat českou firmu
PSG International, jenž se bude podílet díky tureckému partnerovi na dodávkách českého
„kontraktu století“ při výstavbě paroplynové elektrárny v iráckém Erbílu.
Soumrak Celní unie nebo restart v rámci TTIP ?
Uzavření dohody o Celní unii bylo v roce 1995 chápáno jako předstupeň členství
Turecka v EU. Tento „přechodný instrument“ zakotvil ve smluvních podmínkách dohody
některé - stále platné pasáže, poplatné době svého vzniku a situaci. Jak na straně obou
partnerů, tak i v globálním ekonomickém prostředí.
Turecko se členem EU zatím nestalo, přičemž termín přijetí a případný pozitivní
výsledek je z nejrůznějších důvodů nejasný. Zato se přetavilo v sebevědomou, rychle rostoucí
světovou ekonomiku a ambiciózní regionální politikou sílu. Změnami prošlo i EU: jak
výrazným rozšířením směrem na východ, tak institucionálně. Posuny v globální ekonomice na
zač. 21. století a zejména chabé výsledky liberalizačních jednání na půdě WTO (Doha Round)
s doprovodnými regionalizačními tendencemi přivedly postupně EU v zájmu celého
společenství k uzavírání obchodních dohod „nové generace“ se třetími státy. A v nich je třeba
2
Souhrnná teritoriální informace Turecko, ZÚ ČR Ankara, 18.4.2014.
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/turecko-zakladni-informace-o-teritoriu-19209.html
6
hledat jádro tureckého problému, který se vyhrotil na jaře 2013 v souvislosti s americkou
TTIP.
Dohoda o Celní unii je postavena na jednostranném principu, podle kterého EU sama
rozhoduje o navázání smluvních obchodních vazeb se třetími zeměmi, přičemž Turecko, coby
účastník komunitárního trhu, vázaný ustanoveními Společné obchodní politiky, má bez práva
participace na negociacích pouze povinnost akceptace dohodnutých podmínek, aniž by samo
požívalo na trzích 3. zemí stejné preferenční výhody jako státy Unie. V praxi to znamená, že
Turecko musí např. via trh EU přijmout bezcelní vstup zboží z jakéhokoliv nového smluvního
státu EU (pokud je tak s touto zemí dohodnuto) a turecký export by byl přitom zatížen clem,
čili znevýhodněn. Tzv. „Clause Turkey“ předmětné Dohody Turecko nadto zavazuje, aby
s případnými partnery EU uzavřelo (ale až se souhlasem EU) vlastní bilaterální obchodní
dohodu, pokud možno za podmínek shodných jako EU. Třetí země však žádnou obdobnou
povinnost vůči Turecku nemá. A může i zcela odmítnout, což se v reálu již stalo.
I přes výraznou vztahovou asymetrii zvládlo Turecko tento obchodně-politický oříšek,
i když logicky s jistým časovým posunem, prozatím u většiny nových obchodních smluvních
závazků EU (např. Korejská republika, Kolumbie a Panama aj.) a podepsalo s nimi vlastní
FTA (Free Trade Agreement).3 Problém nebyl až tak palčivý u menších ekonomik a obešel se
bez většího rozruchu. Jinou váhovou kategorií jsou Spojené státy, se kterými v létě 2013
zahájila EK jednání o obchodním „megabloku“.4 Kvůli Transatlantické obchodní a investiční
dohodě TTIP začalo Turecko bít na poplach a domáhat se v Bruselu hlasitě jednak narovnání
vztahů a současně požadovat participaci na výhodách budoucí TTIP. Totéž se logicky týká i
dalších plánů EU s Indií apod.
„Turkey has been subject to all kinds of injustices because of the agreement. Let the EU
know that we are in a position to revise some things should circumstances so impose.“
Zafer Çağlayan, ministr hospodářství, březen 2013
Několik dosavadních kol jednání Brusel – Ankara zatím do situace velké uklidnění
nepřineslo. Turečtí vládní představitelé se vypravili i do Washingtonu. Sice zdvořilá, leč spíše
vlažná reakce USA dává tušit, že v tomto případě nelze skutečně zopakovat „model
Kolumbie“. Zbývá tedy s největší pravděpodobností jen Brusel.
„By June, we’re going to re-open for negotiation the Customs Union Agreement, to which no
sovereign independent state should agree.“
Nihat Zeybekçi, ministr hospodářství, 23.3.2014
3
Free Trade Agreements. Ministry of Economy of the Republic of Turkey. 24.5.2014.
http://www.economy.gov.tr/index.cfm?sayfa=tradeagreements&bolum=fta&region=0
4
Zpráva EK pro Radu (souhlas s otevřením jednání o TTIP): Impact Assessment Report on the Future of the
EU – US Trade Relations. Štrasburg, 12.3.2013
http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150759.pdf
7
Mnichovský institut ifo vyčíslil v roce 20135 sumární efekt „TTIP bez Turecka“ na
ztrátu až 20 mld. USD tureckého HDP a snížení reálných příjmů na hlavu obyvatele o 2,5%.
Vedle okamžitého (a bohužel dalšího) zvýšení aktuálního deficitu s USA dojde přísunem
evropského zboží na americký trh ke snížení konkurenceschopnosti tureckých produktů, to
vše ještě umocněno díky budoucí TTP (Trans-Pacific Partnership) mezi USA a pacifickými
státy, jejichž vývozní struktura do Spojených států se kryje jako přes kopírák s charakterem
dosavadní turecké „americké“ exportní palety. Na stejný problémem bude narážet turecký
vývoz do EU v konfrontaci s americkou nabídkou pro Evropu.
Existuje cesta ze začarovaného kruhu ?
EK i oficiální turecká místa jsou prozatím skoupá na jakýkoliv náznak konkrétnějších
kroků. Existují ovšem jistá rozhodnutí a předchozí zkušenosti EK při projednávání nedávných
obchodních dohod se třetími státy, které některé opce dopředu vylučují. Úvahami se tak spíše
zabývají v teoretické rovině zahraniční expertní kruhy.6 Jde však o pohled z pozice
výhodnosti pro Turecko. Tj. jak skloubit Celní unii s výhodami euro-americké TTIP a jak se
vyhnout rizikům. Většina hypotetických řešení je bohužel silně nepravděpodobná a naráží
hlavně na skutečnost, že Turecko není členem EU.
První možnost, a to, že Turecko se do ukončení jednání o TTIP stane členským státem
EU, je zcela mimo realitu. Žádnou šanci nemá Turecko ani na to, aby participovalo při
rozhodování o TTIP coby pozorovatel nebo konzultant v Radě EU. Ta již tuto verzi zamítla.
Jako velmi problematické až nereálné je chápáno uzavření TTIP s podmínkou EU o zahrnutí
doložky (docking agreement), umožňující budoucí přistoupení kandidátských zemí, tedy i
Turecka, k transatlantické dohodě. Obdobně je to s další event. “podmínkou EU“, aby USA
neprodleně zahájily paralelní negociace s Tureckem o bilaterální smlouvě. Tento model byl
již částečně testován, avšak bez výsledků. Znamená komplikaci vyjednávacího procesu.
Prakticky řešitelný, byť zatím nejasný mechanismus, by mohla představovat
renegociace stávající investiční dohody mezi USA a Tureckem a její náhrada dohodou o
volném obchodu s parametry TTIP. Hlavní překážkou je čas (schvalovací proces Kongresem
5
Dimensionen und Auswirkungen eines Freihandelsabkommens zwischen der EU und den USA. Ifo Institute,
Universität München. publ. BMWi, leden 2013
http://www.bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/Publikationen/Studien/dimensionen-auswirkungenfreihandelsabkommens-zwischen-eu-usa-summary,property=pdf,bereich=bmwi2012,sprache=de,rwb=true.pdf
6
Project Policy Paper: Turkey and TTIP: Boosting the Model Partnership with the United States. Brookings
Institute, Washington D.C., září 2013
http://www.brookings.edu/~/media/research/files/papers/2013/09/turkey%20transatlantic%20trade%20investme
nt%20partnership%20kirisci/turkey%20and%20the%20transatlantic%20trade%20and%20investment%20partner
ship.pdf
8
a Senátem USA), navíc zájem USA o bilaterální smlouvu s Tureckem po uzavření TTIP (a
volném vstupu amerického zboží na turecký trh via EU) je silně diskutabilní. Plejádu
chmurných scénářů završuje anulace Celní unie EU – Turecko a směřování k novým
negociacím dohody o volném obchodu. Tento model by sice eliminoval turecká rizika z
„TTIP bez Turecka“, přinesl by na druhé straně Turecku (rovněž tak EU) obchodní ztráty a
hlavně by žádným způsobem neřešil tureckou participaci na benefitech nového obchodního
bloku EU – USA.
Světová banka doporučuje: zachovejte Celní unii, ale v novém kabátě !
Od poloviny roku 2013 proběhlo mezi Tureckem a EK už několik kol tvrdých jednání.
Další se připravuje na červen 2014. Turecké výhrady k Celní unii, včetně snah ukousnout si
rovněž svůj díl koláče z rodící se TTIP, se v mezidobí staly tématem řady zahraničních studií
a debat renomovaných akademických pracovišť, která dávají Turecku víceméně za pravdu. S
jistým znepokojením ohledně postavení Turecka ve hře o TTIP a se začaly ozývat i hlasy
poslanců Evropského parlamentu. Nejpregnantnější sadu relevantních dotazů vznesl na EK
v únoru 2014 jménem Stálého výboru EP pro mezinárodní obchod (INTA) jeho předseda
Vital Moreira.7 Neméně významná je reflexe problému evropskými hospodářskými kruhy,
které se rovněž staví ve svém vlastním zájmu za Turecko. Nejsilnější ekonomická lobby
průmyslníků, konfederace Businesseurope, například již v březnu 2013 ve svém pozičním
dokumentu prohlásila: „Turkey is a fast growing entrepreneurial European economy and its
association to the TTIP would be an added-value for the business communities of both sides.“
U vědomí vážnosti otázky zadala EK na podzim minulého roku Světové bance
zpracování nezávislého posudku Celní unie EU – Turecko, který byl oficiálně představen
v dubnu 2014 v Istanbulu i Bruselu.8 Výstup studie analyzující přínosy Celní unie pro EU a
Turecko včetně limitů stávající smlouvy jednoznačně hovoří pro její zachování. Potenciálním
důsledkem substituce CU zónou volného obchodu by podle SB byla podstatná redukce
vzájemného obchodu mezi společenstvím a Tureckem. U exportu EU až o mínus 7,2%, na
straně tureckého vývozu do EU až o 4,2%. Nemluvě o poškození zájmů exportních tureckých
firem vlastněných kapitálem ze zemí EU. A - s politováním pro obchodní styky, nové
7
Question for oral answer to the Commission. 3.2.2014.
http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+OQ+O-2014000030+0+DOC+XML+V0//EN&language=en
8
Evaluation of the EU-Turkey Customs Union. World Bank, březen 2014.
http://www.worldbank.org/content/dam/Worldbank/document/eca/turkey/tr-eu-customs-union-eng.pdf
9
uspořádání by přineslo negaci největšího benefitu Celní unie a nastolilo opět kontrolu původu
zboží, včetně aplikace dalších možných ochranářských opatření. Tedy nevýhodný krok zpět.
Světová banka v setu závěrečných doporučení, která jsou však pro kteroukoliv ze stran
nezávazná, hovoří o potřebě odstranění vztahové institucionální asymetrie. Celní unii a
vzájemným ekonomickým vztahům přiznává ještě další růstový potenciál za předpokladu
rozšíření jejího rámce vedle průmyslového zboží i na agrární produkci a služby. Stejně tak
nabádá k oboustrannému odstranění excesivních TDI (Trade Defence Instruments) a
přimlouvá se za otevření evropského trhu pro turecké kamióny a usnadnění vízového režimu
pro obchodníky a profesionály.
Jaké bude řešení a kdy ?
Průběh negociací obou předmětných stran a jejich resultát je těžko predikovatelný.
S ohledem na nadcházející formování nové EK a EP lze s vysokou pravděpodobností tvrdit,
že k zásadnějšímu posunu může dojít nejdříve až na podzim 2014. Dosavadní vývoj situace
prozatím potvrzuje, že existuje sice shoda na nutnosti revize smlouvy o Celní unii, ovšem bez
konsensu „jak“. Únorová návštěva komisaře pro obchod Karl de Guchta v Turecku nepřinesla
v tomto směru žádný konkrétní výsledek. Více naznačil v dubnu 2014 na půdě Evropského
parlamentu komisař pro rozšíření Štefan Fülle, když přiznal jistou váhu argumentaci Světové
banky a vyzdvihl význam ekonomického potenciálu vzájemných vazeb.
„……..V minulých měsících jsme se blíže zabývali našimi obchodními vztahy. Zhodnocení
Celní unie Světovou bankou – tedy hlavního ekonomického pilíře vztahů EU a Turecka, je
pro nás velkou výzvou ke studiu jejích silných a slabých stránek a ke zdůraznění jejích
značných přínosů pro obě strany. V prvé řadě nám to dává šanci, jak co nejlépe využít její
obrovský nevyužitý potenciál, pokud konstruktivně zaměříme naše snahy na vyřešení
existujících potíží. Pevně věřím, že toto by mohlo poskytnout další oživení naší kooperace v
příštích letech. “………………..
Štefan Fülle. Projev v Evropském parlamentu. EU-Turkey Joint Parliamentary Committee.
Brusel, 10. dubna 2014
Ať již bude výsledné řešení jakékoliv, půjde ze strany EU s největší pravděpodobností
o kompromis mezi ekonomickými zájmy a váhou různých politických faktorů. V této
souvislosti je nutno připomenout, že celkový aktuální obraz kandidátského Turecka na
evropské scéně není nyní hodnocen právě s nadšením. (Kromě chabého progresu v plnění
přístupových kapitol vzbuzují pochyby o příklonu k evropským hodnotám a standardům i
některé nedávné události a kroky turecké vlády.) V potaz ale budou brána i stanoviska
evropských podnikatelů. Všem je jasné, že růstový potenciál Turecka je příslibem dalších
šancí evropské ekonomiky, což se týká i České republiky. A že ztráta by byla ztrátou pro
10
všechny. Včetně Turecka. To bude rozhodně za své zájmy tvrdě bojovat, na druhé straně je
jeho silná integrace do evropských ekonomických struktur nadějí, že obě strany dospějí za
jednacím stolem k uspokojivé pragmatické dohodě. Hodiny tikají a nevyřešená kauza Brusel –
Ankara jen zdržuje jednání o TTIP. Spojené státy už diplomaticky naznačily, nechť si
problém vyřeší EU na domácím písečku.
V každém případě se ze strany EU bude jednat při zvážení všech aspektů a
konsekvencí přijatého řešení o výlučně politické rozhodnutí členských států EU, tentokrát
včetně České republiky. Na rozdíl od roku 2004, kdy ČR nastoupila spolu s dalšími novými
státy do už nastartovaného lukrativního ekonomického vlaku Celní unie EU – Turecko, který
jim připravila „patnáctka“ téměř jako svatební dar.
Ing. Hana Havlová
Vysoká škola mezinárodních a veřejných styků Praha
Katedra mezinárodních vztahů a diplomacie
Praha, 7. května 2014
11

Podobné dokumenty

Úvodní měření objemové aktivity radonu v dole Jeroným

Úvodní měření objemové aktivity radonu v dole Jeroným v širším okolí dolu a následn též krátkodobá experimentální mení. První mení bylo realizováno v roce 2009, druhé pak v roce 2012. Mení bylo provedeno jak v horním, tak i na štolovém pate. S...

Více

WTO a zemědělství

WTO a zemědělství 18. prosince 2005 byla charakteristická obtížná jednání. Výsledek z Hong Kongu sice nepředstavuje velký průlom, lze jej však označit jako významný krok k oživení vyjednávání. Zejména z hlediska oži...

Více

ŽÁDOST O ZRUŠENÍ STRUKTUROVANÉHO

ŽÁDOST O ZRUŠENÍ STRUKTUROVANÉHO uvedený účet. I hereby request to cancel of the Structured term deposit and transfer its current value to the account specified below. Mimo termín splatnosti vkladu, ke dni

Více

John Hilary - Škola alternativ

John Hilary - Škola alternativ k TTIP zasáhli Junckerovi úředníci. Namísto původního stanoviska Malmströmové k TTIP, že „součástí dohody nebude jakýkoli mechanismus pro urovnávání sporů mezi investorem a státem“, obsahovala pozm...

Více

Souhrnná teritoriální informace Turecko - Česko

Souhrnná teritoriální informace Turecko - Česko 1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru....

Více

Návod k obsluze KX_TGA914FX

Návod k obsluze KX_TGA914FX prevenci potenciálních negativních dopadů na životní prostředí a lidské zdraví, což by mohly být důsledky nesprávné likvidace odpadů. Další podrobnosti si vyžádejte od místního úřadu nebo nejbližší...

Více