Pro tisk - ČESKÝ KRAJANSKÝ SPOLEK v ATHÉNÁCH

Pro tisk - ČESKÝ KRAJANSKÝ SPOLEK v ATHÉNÁCH

Český krajanský spolek v Athénách pro vás chystá již čtvrtou oslavu MDD.
Tentokrát bude ve znamení pohádkových
dobrodružství. Těšit se můžete na klasické skákání
v pytlích či překážkovou dráhu. Čeká na vás
kouzelný strom, pirátské poklady, luštění tajné
šifry, překážkový běh v šatech pro princeznu
nebo stezka Kocoura v botách. Nebudou chybět
ani chutné odměny. A aby toho nebylo málo,
na konci večera společně podle kouzelné mapy
najdete opravdu pohádkové překvapení!
TUHLE AKCI SI PROSTĚ
NEMŮŽETE NECHAT UJÍT!!!
KDY: v sobotu 30. 5. v 18:00
KDE: park Alsos Veikou
Těšíme se na vás!
OBSAH / ÚVODNÍK /2
Nazdar holky a kluci!
Úvodník
2
Den matek, MD rodiny
3
Výročí a významné dny
4
Čeští svatí a patroni
5
Pohádka
6-7
MS v hokeji, Rádio Junior
8
Říkanky a hádanky
9
Kam s dětmi v Athénách 10-11
Zpívánky
12
Omalovánka
13
Krajánkova knihovna
14-15
Čtení na pokračování
16
Křížovky
17
Hrátky s češtinou
18-19
Český zeměpis
20
Putování za chutěmi
21
Krajánkovo tvoření
22-23
Česká škola Athény
24
Jaro už je v plném proudu, sluníčko
svítí a vy držíte v ruce již třetí vydání
řeckého Krajánka. Zdalipak jste si na
prvního máje vyšli na procházku
a upletli věneček? Jak se květiny jme-
1. Na oba papíry si nakreslíme pomocí kružítka a pravítka stejný tvar, jako je ten na obrázku. Čím větší uděláme tento tvar, tím větší
bude výsledné srdce. Před vystřižením můžeme obě části ještě vyzdobit, třeba barevnými
puntíky, proužky nebo kytičkami.
nují, se dozvíte v rubrice Hrátky
s češtinou. Zopakujte si jejich názvy,
třeba až budete trhat mamince kytku
k svátku matek. Nebo jí raději nama-
2. Obě části vystřihneme a
lujete obrázek či upečete s tátou per-
nastříháme také pásky, které potom budeme proplétat.
níkové srdce? A víte vůbec, které české město je městem perníku? Že ne?
Pak si nalistujte rubriku Český zeměpis.
I tentokrát na vás čeká plno zajímavého čtení, pusťte se do něj. :)
3. Nastříhané poloviny srdce položíme k sobě a papírové pásky vzájemně propleteme podle obrázku. Chce
to jen trochu pečlivosti a trpělivosti!
Spoustu květnové pohody!
Krajánkova redakce v Athénách
Redakce časopisu Krajánek:
Barbora Aydın
Lenka Kanellia
Eva Sevinçli
Marie Švédová
Hana Katzourakiová
Mirka Čechovská
Ivana Kaçmaz
Monika Tutucu
Jana Schulzová
Radka Çelik
Jitka Lores Zákoucká
Soňa Alfieri
Kateřina Balunová
Soňa Klimešová
Titulní stranu připravila: Magdaléna Sevinç
Jazyková korekce: Lucie Yakut, Barbora Aydın
Grafická úprava: Radka Çelik, Ivana Kaçmaz,
4. Nakonec zastřihneme vyčnívající konce papíru, a konce
pásků potom k sobě ještě slepíme, aby celé srdce krásně drželo pohromadě.
Odpovědná redaktorka: Radka Çelik
Kontakt:
[email protected]
http://czechathenscommunity.cz/
www.facebook.com/casopiskrajanek
© Čeští krajané v Istanbulu
Kromě jednobarevného papíru zkuste udělat srdce třeba z papíru potištěného různými motivy. Na hotové srdce pak ještě můžete napsat věnování nebo milý vzkaz. A perfektní dárek je hotový! Mamince udělá určitě velikou
radost.
zdroj obrázků
23/ KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ
OBSAH:
KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ / 22
rvní květnovou neděli oslavíme Den matek ve Španělsku a druhou
květnovou neděli budeme slavit Den matek v České republice, Turecku,
Itálii, Řecku a mnoha dalších zemích na celém světě. Tento den má svátek
každá maminka, ale především ta naše. Abychom svoji maminku tento den
potěšili, vyrobíme jí společně malý dárek - barevné papírové srdce.
Srdce pro maminku
Den matek a Mezinárodní den rodiny
V
íte, děti, kdy má svátek maminka? Na Marii? Na Janu? Na Evu? Může být. Ale
existuje i den, kdy mají svátek všechny maminky najednou! Je to Den matek.
Slaví se – v řadě zemí, jako třeba v ČR, Itálii, Řecku, Turecku – druhou květnovou
neděli, letos tedy 10. května. Španělské maminky si ho připomenou o týden dříve,
někde jinde na světě už v březnu nebo zase až v prosinci.
Nezapomeňte tedy a potěšte maminku kytičkou nebo vlastnoručně
vyrobeným dárečkem!
Z májových oslav si připomeňme ještě Mezinárodní den rodiny,
připadající na 15. květen. Jak by bylo hezké sejít se celá rodina, být spolu!
A když budete jako rodina spolu, nechte si vyprávět o svých předcích: o praprarodičích, jak se jmenovali, kde žili... Potom si můžete s Krajánkem vytvořit zvláštní
„obrázek“ rodiny, kterému se odborně říká genealogický strom, strom rodiny, nebo
také rodokmen. Každý strom bude jedinečný, podle vaší rodiny.
Strom rodiny
Budeme potřebovat:
Nakreslete listnatý strom. Od kmenu povedou dvě větve – na jednu nalepte fotku
nebo obrázek maminky, na druhou tatínka. Nebo jen do okének napište své a jejich
jména. Každá z větví se zase rozdělí na dvě – tam bude místo pro babičku a dědečka. A tak to jde
pořád dál –
k prababičkám
a pradědečkům,
k praprarodičům,
...až kam vám
paměť na jména
Irena
Václav
Ludmila
nebo papír stačí!
František
Kukačková
Brouček
Větvička
12. 11. 1955
dvě čtvrtky barevného tvrdého papíru
(dvě různé barvy nebo dekory)
5. 10. 1956
23. 5. 1952
Radek
Brouček
Petra
Větvičková
9. 6. 1978
24. 10. 1980
pravítko, tužku a kružítko
Adéla
Broučková
nůžky
17. 7. 2005
lepidlo
Můj rodokmen
Zdroj obrázků ve vydání: pixabay
Slámová
24. 10. 1980
3/ SVÁTEK MATEK / STROM RODINY
P
VÝROČÍ A VÝZNAMNÉ DNY /4
Italská kuchyně je proslavená po celém světě. Určitě
znáte pizzu, která je přímo symbolem italské kuchyně!
Ale italských receptů a typických surovin, které milují
lidé na všech kontinentech, je veliká spousta.
v Lysé nad Labem
se narodil
Bedřich
Hrozný
Profesor Hrozný jako první člověk na světě rozluštil jazyk starověkých Chetitů, který se
dlouhou dobu nedařilo nikomu jinému rozlousknout. Položil tak základy oboru chetitologie. To je věda, která se zabývá studiem jazyka Chetitů, tedy lidí, kteří psali na klínopisné
tabulky před třemi tisíci lety.
v Rusku
se narodil
Anatolij KARPOV
Není snad žádný milovník šachu, který by neznal dva největší šachové rivaly na světě: Anatolije Karpova a Gari Kasparova! A. Karpov je ruský šachista, který vyhrál všechna mistrovství
světa v šachu v letech 1975 – 1985. Některá jeho vítězství představují dodnes absolutní
vrchol šachového mistrovství.
NOC KOSTELŮ
29. května
Noc kostelů vznikla v roce 2001 v Německu. Jejím cílem je
seznámit veřejnost s křesťanstvím. Jsou zpřístupněny
kostely, je možné nahlédnout do kostelních sakristií či
klášterních zahrad, zkusit si zahrát na varhany, vystoupat
do věže či sestoupit do starobylých krypt. To jsou podzemní klenuté kaple pod kostelem sloužící k pohřbívání.
Seznam všech zpřístupněných kostelů ČR naleznete zde.
Jinak také Pankrác, Servác a Bonifác, přicházejí 14. května a přinášejí studené počasí s deštěm.
Vinaři a zahradníci nemají takové
počasí rádi, protože už pilně pracují na polích a vinicích. V půlce
května však mohou ještě občas
přicházet mrazíky, proto by měly
kabáty a bundy zůstat na věšáku.
Pro čtyři osoby budete potřebovat:
4 čerstvá vajíčka, 80 g cukru, 500 g mascarpone (to je čerstvý krémový sýr
vyrobený ze smetany, dnes je běžně k dostání), 250 g cukrářských piškotů, kakao
a šálek kávy (espresso).
23. května 1951
TŘI ZMRZLÍ - LEDOVÍ MUŽI
Již v názvu „tiramisu” je schováno tajemství jeho
oblíbenosti: doslovně znamená zvedni mě! Rozumějte:
pozvedni mou náladu, rozvesel mě!
KONEC DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
Nejdříve poproste maminku, ať vám pomůže oddělit bílky
od žloutků. Žloutky ušlehejte spolu s cukrem, dokud nevytvoří nadýchanou bílou pěnu. Pak vařečkou dobře vmíchejte mascarpone a úplně nakonec tuhý sníh, který jste si ušlehaly ze zbylých bílků. S ním pracujte obzvlášť jemně, ať
neztratí svou nadýchanost!
Stranou si do mističky vylejte zchladlou kávu a oslaďte ji
cukrem. Dospělí do ní v tuto chvíli přidávají malou skleničku
likéru. Vy si ji ale místo toho můžete trochu naředit vodou
a pro čokoládovější chuť, kterou vy děti obvykle tolik milujete,
přimíchejte trochu kakaového prášku.
Pak už jen vezměte (nejlépe hranatou) mísu, dno potřete trochou
krému a skládejte do ní střídavě vrstvu piškotů
namáčených rychle z obou stran v čokoládové kávě a vrstvu připraveného krému.
Ideální jsou dvě vrstvy piškotů a dvě krému.
Poslední horní vrstvu krému bohatě za
pomocí sítka posypejte kakaem.
8. května 1945
Už to bude 70 let, kdy si připomeneme konec druhé světové
války, největšího a nejrozsáhlejšího konfliktu v dějinách lidstva.
V České republice skončila
8. května, kdy na její území
vstoupili vojáci armád, které naši
zemi osvobodili od nepřátel.
A teď přichází to nejtěžší! Musíte aspoň dvě hodiny čekat, než tahle úžasná dobrota v ledničce ztuhne a bude
připravena ke konzumaci! Vězte, že úplně nejlepší je nechat tiramisu odpočinout celou noc, ale řekněte… kdo to
má vydržet, když se mu v puse sbíhají sliny??!
Dobrou chuť!
Buonappetito!
21/ PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI
6. května 1879
ČESKÝ ZEMĚPIS / 20
V
Pardubice
zdroj
zdroj:
Tentokrát se v našich toulkách po České republice podíváme do Pardubic, které jsou
jedním z nejkrásnějších měst východních
Čech.
P
ardubice leží na soutoku řek Labe
a Chrudimky. Město i jeho krásné okolí
rozhodně stojí za to si dobře prohlédnout.
Samotné město můžete mít jako na dlani,
pokud vystoupíte na Zelenou bránu, která se
nachází při vstupu do historického centra.
A pokud vás budou už z toulky po Pardubicích bolet nohy, nastupte si na výletní loď,
která vás povozí po Labi.
Ještě jedna otázka.
Děti, milujete sladkosti? Že se ptáme, viďte! Jedna
z nejstarších dobrůtek na světě perník - pochází z Pardubic. Vlastně se
zpočátku ani nejednalo o sladkost, ale jen
o oslazenou žitnou placku provoněnou
pepřem, které se říkalo peprník.
A ještě vám dáme dva tipy do okolí Pardubic.
Chcete-li okusit peprnou vůni pardubického perníku, vydejte se do blízké vesničky
Asi nejkrásnější pardubickou památkou je
Ráby u Pardubic, kde najdete Perníkovou
zámek. V něm můžete zhlédnout největší
chaloupku a Muzeum perníku. Navštívit
středoevropskou sbírku pohlednic Orbis
tak rovnou můžete i nedaleký hrad Kuněpictus nebo cennou sbírku zbraní. Uvnitř
zámeckých hradeb v centru města žije pade- tická Hora, který místní nazývají legračně
Kuňka. A dokonce se zde natáčel pohádkosát druhů chráněných živočichů, zejména
zpěvného ptactva. A představte si, že v noci vý seriál Arabela.
slyší Pardubičané zpívat také slavíky!
Obdivujete-li
koně, tak
Jestlipak, děti, víte, proč mají Pardubice ve
byste si určisvém znaku koně?
tě neměly
Pardubice jsou spojovány s dostihy. Velká
nechat ujít
pardubická je jedním z nejtěžších závodů na
Hřebčín
světě, jak pro jezdce, tak pro jejich koně.
v Kladrubech
nad Labem.
Je proslulý chovem bílých starokladrubských koní.
íte, co je to tajemství, děti? Je to něco, co
má zůstat skryté a utajené. Kněz při zpovědi musí věci jemu svěřené uchovat sám pro
sebe a nikomu neprozradit. Já jsem jedno takové tajemství prozradit odmítl, a proto jsem
zemřel. Kdo ještě neuhodl mé jméno, dovolte
mi, abych se představil. Jmenuji se Jan Nepomucký, jsem českým světcem a patronem Čech,
Bavorska, všech vorařů, loďařů a mlynářů.
Narodil jsem se někdy kolem roku 1345
v městečku Pomuk, dnes známém jako Nepomuk. Pomuk, Nepomuk, tak jak tedy? Pokud
byste, děti, četly nějaké staré latinské spisy,
uvidíte v některých
z nich jméno Jan de
Pomuk neboli Jan Pomucký. Ale protože
i knihy píší jen lidé,
častokrát nedostatečně
vzdělaní, najdeme
v nich sem tam nějaké
ty chyby. A tak jednoho
dne někdo přeložil Jan
de Pomuk jako Jan Nepomucký a toto jméno
mi už zůstalo. Tak tedy jsem se narodil v tom
tehdejším Pomuku. Můj tatínek se jmenoval
Velfín a pracoval jako soudce. Někde jsem se
dokonce dočetl, že byl i starostou městečka, ale
to vám potvrdit nemohu. A kdopak byla moje
maminka? Tak to si nechám pro sebe. Máte to
marné, děti, i kdybyste přečetly tisíce knih,
zmínku o ní nenajdete ani v jediné. A má to tak
asi zůstat.
Když jsem se tak jednou vrátil do Pomuku,
abych navštívil svůj rodný dům, byl jsem víc než
mile překvapen. Dům už tam sice
nestál, ale zato se na onom místě
přede mnou objevil nádherný kostel. A co mi opravdu vykouzlilo
široký úsměv na tváři? Jméno kostela. No představte si, kostel sv.
Jana Nepomuckého.
Protože jsem vždy chtěl mít dobrou
práci a vědět toho o světě co nejvíce, rozhodl jsem se studovat na
pražské univerzitě. Poté, co jsem
studia zdárně ukončil, jsem praco-
val jako notář v Praze. Ale protože chuť naučit se něčemu novému mě stále neopouštěla,
odjel jsem do Padovy studovat církevní právo. No a pak to šlo s mou kariérou velmi rychle nahoru, ale i dolů.
V době, kdy jsem pracoval pro arcibiskupa Jana
z Jenštejna, se zhoršoval
vztah mezi ním a králem
Václavem IV. Šlo zkrátka
o to, že Václav jako král
chtěl mít pod kontrolou
vše včetně církve a to se
Janovi samozřejmě nelíbilo. Václav si říkal: „Jak to jenom udělat. Jak
jen toho Jana zbavit takové moci?“ Cha! Už to
mám! Zřídím nové biskupství a jako biskupa
zvolím mého kamaráda!“ Ale Jan byl mnohem chytřejší. Volby nového biskupa naplánoval v době, kdy si král užíval volných dní na
hradě Žebrák, a tak byl králův plán zmařen.
No ten vám zuřil, jak se to dozvěděl! Dokonce
veřejně vyhrožoval smrtí úředníkům arcibiskupa. A to už i já jsem se začal trochu bát!
A bylo proč! Za pár dní si pro nás přišli a odvedli na výslech. A nezůstalo jen u toho. Dokonce vím, co to je, zakusit nástrahy mučírny.
Po chvilce mi došlo, proč zrovna já. Proč nikoho jiného nemučí tak jako mě! Já jsem vám,
děti, dokonce pracoval i jako osobní zpovědník královny Žofie, manželky krále Václava.
A na rozdíl od krále jsem já věděl všechna její
tajemství. A protože jsem mu je nechtěl prozradit, doslova mě na těch mučidlech umučili.
Aby zahladili všechny stopy, bylo moje tělo
svrženo z Karlova mostu do Vltavy. Ale i po
smrti jsem byl bojovník. Zachytil jsem se na
pravém břehu Vltavy,
kde mě našli rybáři.
Dnes jsem pohřben
v katedrále sv. Víta na
Pražském hradě.
A kdybyste mě, děti,
chtěly přijít pozdravit,
tak na vás čekám na
Karlově mostě, kde mi
postavili nádhernou
sochu!
5/ ČEŠTÍ SVATÍ A PATRONI
Svatý Jan Nepomucký
POHÁDKA /6
pomnenka
pampeliska
kopretina
divizna
chrpa
jitrocel
vlcí mak
leknín
konvalinka
maceska
sedmikraska
jetel
bodlak
lilie
Na motivy pohádky Karla Jaromíra Erbena
M
ladý a spravedlivý král jednou během dlouhého a namáhavého lovu
dostal žízeň a rozhodl se vyhledat
studánku, ze které by se mohl napít. Dostal se až k jabloni s krásnými červenými
jablky, stromě ukrytém v hlubokém lese.
Jedno jablko utrhl a rozkrojil ho, že se jím
osvěží na zpáteční cestu. V tu chvíli
z jablka vyskočila krásná nahá panna a volala: „Vody! Vody!“ Než
se král vzpamatoval,
tak panna vmžiku zmizela. S druhým jablkem se přihodila stejná událost, vyskočila
z něj ještě krásnější
dívka a začala křičet:
„Vody! Vody!“. Třetí
plod již král chytře
nerozkrojil, ale počkal
s tím, až dojde
k nějaké vodě.
Jakmile jablko rozpůlil
a další, ještě krásnější
panna než ty předešlé,
vyskočila z jablka, král ji honem pokropil
vodou a ona už nezmizela. Jak se tak král
na krasavici díval, okamžitě se do ní bezhlavě zamiloval. Nahá dívka jej následně
poprosila o plášť, aby se jím mohla zakrýt, protože se před králem styděla. Král
jí plášť zapůjčil pod podmínkou, že se
stane jeho ženou, což panna přislíbila,
neboť fešný král se jí také velmi zalíbil.
Král dívku požádal, aby na něj na břehu
jezera chvíli počkala, že se pro ni vrátí
s královským průvodem a se vší slávou.
Panna si tedy sedla na břeh a čekala na
svého budoucího ženicha.
Mezitím se u panny objevila zlá a škaredá
čarodějnice, která nebohou dívku najednou prudce do vody svrhla, až se nad ní
voda nemilosrdně zavřela. Baba se hned
přikryla pláštěm, čekala na krále a předstírala, že je jeho nevěsta.
Král byl velice nemile překvapen, když na
břehu jezera objevil místo své vysněné
krasavice takovou obludu, ale myslel si, že je to
nějaké další kouzlo, které
pomine, až se s ní ožení.
Odvezl ji tedy na zámek
a začaly svatební přípravy. Králi se všichni
v celém království tajně posmívali, že si vyvolil takovou ošklivku za
ženu. Král posměšky
snášel trpělivě
a s pokorou, protože
očekával, že se stane
zázrak a jeho krasavice
se vrátí. Babice se ovšem
neproměnila ani po svatbě a král byl z toho stále
zarmoucenější a smutnější. Nadále odmítal se svou ošklivou manželkou mluvit
a spát s ní na jedné posteli.
Jednoho dne se u králova okna objevila
holubička a začala králi zpívat o tom, že si
špatně zvolil nevěstu a že jeho milovaná
leží na dně jezera a čeká na vysvobození.
Ptáček se několikrát ke králi vrátil se stejnou písničkou a král byl ještě více zarmoucený než předtím a své manželky si
nevšímal stále více. Jeho škaredá a zlá
žena vypátrala, že k manželovi létá holubice a něco mu zpívá. Rozhodla se tedy
ptáčka zbavit a nechala ho krutě zastřelit
a spálit.
19/ HRÁTKY S ČEŠTINOU
Jabloňová panna
HRÁTKY S ČEŠTINOU / 18
1. Kartičky domina se zamíchají a položí
obrázkem dolů. Každý hráč dostane čtyři
kartičky. Zbytek kartiček se srovná na
hromádku.
Poproste maminku, tatínka, brášku nebo
sestřičku a zahrajte si. Kartičky si vytiskněte, podlepte papírem a poté rozstříhejte
v místech, kde jsou symboly nůžek.
2. První hráč vyloží jednu kartičku na stůl
a pokud má další hráč slovo shodné
s obrázkem na kartičce, může je přiložit. Shodný obrázek a slovo musí být vždy vedle sebe.
3. Nemá-li hráč vhodnou kartičku, musí si vzít
jednu z hromádky. V případě, že je na ní shodné slovo k obrázku, může ji přiložit.
4. Hráči se v tazích střídají.
devetsil
5. Vyhrává ten, kdo nejrychleji přiložil všechny
své kartičky.
Je jen na vás, zda-li budete dodržovat tato
pravidla nebo si vytvoříte pravidla nová. Hru
můžete hrát i sami se sebou.
blatoůch
růze
zvonek
tůlipan
fialka
narcis
slůnecnice
snezenka
petrklíc
zdroj: chrpa, vlčí mák, zvonek, sedmikráska, kopretina, pomněnka, konvalinka, jetel, bodlák, lilie
zlatohlavá, fialka, maceška, petrklíč, divizna, jitrocel, leknín devětsil blatouch
Na místě, kde ptáček spadl k zemi na královské zahradě, však zůstaly tři jasně červené kapky krve, které se vpily do země
a postupně přes noc z nich vyrostl rozkošný jabloňový strom. Na stromku následně
vyrašily tři překrásné rudé květy
s okouzlující vůní po celé zahradě. Zahradníkova dcera byla velká milovnice
květin, kterým velmi rozuměla a každý
den na královské zahradě všechny nové
květy pozorovala a s láskou zalévala.
Z omamné vůně této nové jabloně se
velmi potěšila a jeden květ utrhla a dala
jej za okno svého domku, aby ji těšil co
nejdéle s nadcházejícím zamračeným
podzimem.
Druhý den po práci se vrátila do domku
a našla celou chaloupku uklizenou, postele ustlané, vše srovnané v dokonalém
pořádku. Zahradníkovic dcerka se velmi
podivila, protože ona ještě neuklidila
a nevěděla, kdo to tedy byl. Když se stejná situace opakovala poněkolikáté, chytré děvče se rozhodlo vše vypátrat. Ráno
jakoby odešla do práce jako každý den,
a přitom se schovala v předsíni a pozorovala, co se bude dít. Z jabloňového květu
za oknem se vyloupla překrásná panna,
která hbitě začala v místnosti vše pečlivě
uklízet. Zahradníkovo děvče vkročilo do
místnosti a vtom panna vykřikla: „Vody!
Vody!“. Děvče pannu tedy hned pokropilo vodou ze zahradnické konvice a panna
jí poděkovala za záchranu. Poté, co neznámé krasavici děvče půjčilo své oblečení, vypravilo se na královský hrad, aby
o všem povědělo králi.
Král se hned do zahradnického domku
vypravil a svou vyvolenou krasavici
z jabloňového květu okamžitě poznal.
Dívka mu podrobně vyprávěla, jak zlá
čarodějnice, která se nyní lživě vydává za
královu manželku, ji a její dvě sestry, královské dcery, ze závisti a zloby zaklela
v hustém lese do jabloňového stromu,
kde musely předlouho čekat na své vysvobození. Nejmladší dcera a králova
vyvolená byla sice již vysvobozená, ale její
dvě starší sestry stále čekaly na svou
svobodu zakleté v podobě holubic.
Princezny budou zaklety do té doby,
dokud jejich škůdkyně a zlá čarodějnice bude naživu. Tyto dvě holubičky
najednou přilétly otevřeným oknem
a sedly své již vysvobozené sestře na
rameno a radostně si prozpěvovaly,
že aspoň jedna z nich už byla zachráněna.
Král tedy konečně poznal pravdu,
porozuměl zpětně svým pocitům
a pochybám o své ošklivé manželce
a rozhodl se ji řádně a jednou provždy příkladně potrestat. Babici dal
zatknout, svázat a rozhodl se ji vhodit do stejné pece, ve které tato zlá
osoba předtím spálila nebohou holubičku. Zlo bylo tedy potrestáno
a nemělo již žádnou moc nad princeznami.
Vzápětí se dvě holubičky proměnily
v překrásné princezny a rozplakaly se
radostí nad svým vysvobozením.
Král naprosto šťastný, že znovu našel
svou milovanou dívku, nechal vystrojit slavnou a nákladnou svatbu, kde
se tentokrát veselil se svou krásnou
manželkou, která se ukázala být
vzornou královnou a milující ženou.
7/ POHÁDKA
Jak se domino hraje?
MS V HOKEJI/RÁDIO JUNIOR /8
v ledním hokeji
2015
Milí Krajánci, je to tady, startuje mistrovství světa v ledním hokeji!
Znáte hokej? To je taková ta hra na ledě, kdy za každý tým hraje šest hráčů a snaží se, za
pomoci hokejek, vstřelit protihráčům gól. Každý rok se koná mistrovství světa, to znamená,
že se týmy z různých zemí snaží porazit ty ostatní, aby vyhrály zlatou medaili.
Letos se mistrovství koná právě v České republice, konkrétně v Praze a Ostravě. Je to už po
desáté, co je pořádající zemí právě Česko. Letos se ho účastní celkem 16 týmů, bohužel tým
z Itálie, Španělska, Řecka ani Turecka na ledě neuvidíme, o to lehčí ale bude rozhodování
v tom, komu fandit.
Češi hrají první zápas hned prvního května, soupeř bude těžký, své síly poměříme se Švédy,
takže držte palce! Finální, tedy konečný zápas, se odehraje 17. května.
A děti, že neuhodnete, kdo je maskotem celého šampionátu? Nejdřív to měl být Krteček,
ale asi se někde zrovna schovával pod zemí, takže za něj zaskočí dvojice Bob a Bobek. Věříme, že pomohou celému českému hokejovému týmu k vítězství. Takže:
Češi, do toho!!!
Rádio Junior
A znáte tenhle?
Skupina lvů pozoruje z dálky skupinku rytířů v brnění.
Jeden vzdychne: „ Ach jo, zase konzervy!“
zdroj:
4. května slavíme den hasičů. Jsou to lidé, kteří bojují s ohněm
a zachraňují lidské životy. V křížovce najdete jméno jejich patrona,
kterým je svatý …
1
2
3
4
1.
5
2. Co vychází každé ráno?
6
3. Co přede a mňouká?
7
4. Co honí vítr po obloze?
Dokážeš vyluštit názvy
Před 92 lety se „narodil“ Český rozhlas, bylo to přesně 18. května 1923. A abyste děti věděly,
že Český rozhlas nevysílá jen pro dospěláky, má také stanice určené jen a jen pro děti a rovnou dvě a poslouchat ho můžete celých 24 hodin! V zahraničí si ho můžete pustit jednoduše
přes internet na počítači, telefonu nebo tabletu. Rádio Junior a Rádio Junior Písničky.
Celým vysíláním provázejí pohádkové postavy – víla Budínka, skřítek Hajaja a Ušoun Rušoun.
To je srandovní jméno, že? Rušoun se mu totiž neříká jen tak, představte si, že on třeba
ukousne kousek písničky! Prostě se snaží za každou cenu rušit.
jarních květin?
A víte, co je paráda? Pravidelně každý večer před usnutím si můžete
z rádia poslechnout novou pohádku. Začíná pravidelně ve 20.00 hodin
(SEČ). Do té doby už byste měly být připravené v postýlce a těšit se na
nové vyprávění.
Tak šup šup, laďte, ať o nic nepřijdete!
zdroj: logo, Bob a Bobek,mrknutí
5. Co padá na podzim ze stromů?
6. Co skáče a kváká?
7. Co padá v zimě z oblohy?
Zkuste přečíst následující slova:
PAMPE +
A co v rádiu uslyšíte? Můžete poslouchat pohádky, písničky, také
přijdou i různí hosté a budou vyprávět o zajímavých věcech, o tom,
co se děje kolem nás. A dokonce můžete do rádia zavolat a zeptat
se na to, co vás zajímá, třeba na to, proč má žirafa tak dlouhý krk? :)
Volnou chvíli si můžete zkrátit i na Webíku Rádia Junior,
Jak se jmenuje kontinent, kde žijí
zebry a žirafy?
PETR +
ME2DI
TULI +
BRA3
O5
7
+ IKRÁSKA
MĚ100
100LEK
17/ VOLNOČASOVKY
Mistrovství světa
ČTENÍ NA POKRACOVÁNÍ / 16
Část šestá
Napsala: Markéta Pilátová, nakladatelství Meander
L e v á - pr a vá ,
s e no , sl á ma ,
l e v á - p ra vá ,
s e no , sl á ma .
J e t u t át a, j e t u má ma ,
j e t u dě da , je t u bá ba.
L e v á - pr a vá ,
s e no , sl á ma .
H á d a n ky
Neustále
to mění tvar,
ale přesto je to
stále kulaté.
V modré díži
mazaneček, sám se
uhnět, sám se peče,
máslo z něho
na zem teče.
měsíc
spí. Tedy, spí, jenže při tom dělá zvláštní
věci. Třeba vstane a jen tak v noční košili
vyjde ven z pokojíčku. Našlapuje při tom
tiše a ruce má natažené před sebou.
Někdy si i tenounce prozpěvuje. No ano,
Kiko je náměsíčná. Tatínek o tom ví, ale
Kiko se vždycky hrozně lekne, když ji
probudí nebo jí v jejím nočním putování
chce nějak zabránit, a tak ji tatínek většinou nechá se chvilku procházet, pak ji
vezme za ruku a dovede zpátky do postele. Dnes byl ale tatínek opravdu moc
unavený a spal tak tvrdě, že si vůbec
nevšiml, že Kiko otevřela dveře a vyšla
v noční košili na nádvoří. Kiko prošla
štěrkovou cestičkou, vystoupala po kamenných schodech, až se ocitla nahoře
před Starou knihovnou. Sedla si na malou rozvrzanou židličku, z kapsičky noční
košile vytáhla svoje papírky a začala ve
spánku skládat origami hvězdičky. Najednou jí kolem hlavy něco zašustilo,
vzduch jako by byl o něco chladnější
a Kiko kýchla, až se to rozlehlo po celé
dlouhatánské zámecké chodbě. Za Kiko
se objevila malá postavička v zelených,
zlatou nití protkávaných šatech. V hustých dlouhých vlasech měla malou korunku. Byly zrzavé jako měď a bledě
zářily ve světle měsíce, které sem oknem dopadalo z Podzámky. Kiko si ale
ničeho nevšimla a dál skládala své hvězdičky. To je ale krása! pomyslela si malá
princeznička v zelených šatech. Pozorovala Kiko, jak skládá, a opatrně se k ní
přiblížila. Naškrobené šaty zašustily, až
se princeznička lekla, aby Kiko neprobu-
dila. Nic se ale nestalo,
Kiko byla ponořená do své práce. Princeznička jí šikovně sebrala, aby si Kiko
ničeho nevšimla, pár proužků papíru
a pozorně Kiko napodobovala. Docela jí
to šlo. Když už měla dvě hvězdičky hotové, Kiko se najednou zvedla a vydala se
po schodech dolů. Přešla rozvážně nádvoří a vlezla si zpátky k medvídkovi
Nurimu do postýlky. Malá princeznička
se za ní dlouho dívala, natáhla ruce před
sebe a kráčela pomalu chodbou. Stejně
jako Kiko zvedala vysoko nohy a poťouchle se u toho chichotala. Zkrátka
měla z náměsíčné Kiko velkou legraci.
Pak sesbírala všechny hvězdičky, které
tam ta zvláštní holčička nechala, i ty, co
udělala ona sama, a fj úúú…, zatočila se
a zmizela ve Staré knihovně. Ráno, když
přišel tatínek se svými barvami, štětečky
a lahvičkami do knihovny, nemohl uvěřit
tomu, co uviděl. V knihovně na kovových mřížích připomínajících železné
krajky visely malé barevné hvězdičky, no
zrovna takové, jaké umí dělat Kiko a její
maminka. Ale jak se tam dostaly? Copak
tady někdo skládá origami? Paní vrátná
nebo některá paní průvodkyně? A proč
zdobí zrovna knihovnu? Inu, záhada.
slunce
to ještě neznáte Kiko. Někdy se
J enže
stává, že i když usne, tak vlastně ne-
Ségro, bráško, tetičko,
chcete také jablíčko?
Červené a uvnitř sladké,
navrchu je krásně
hladké.
Jazy k ol am
Byl jednou jeden Řek a ten mi řek,
abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.
A já mu řek, že nejsem Řek,
abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.
Pokračování příště
zdroj: miminko, rodina , rodina,
9/ VOLNOČASOVKY
Říkanky pro nejmenší krajánky
KAM S DĚTMI V ATHÉNÁCH /10
Hrad Akrokorinth
Kdybyste se mohla stát postavou jednoho z vašich příběhů, kým byste chtěla
být?
Nejspokojenější bych byla třeba v partě DeTeKTiVů. Dan, Tadeáš, Kuba, Tomáš a Vašek, to je
skupina chlapců, kterým se podaří pátrat po zlodějích a jiných darebácích.
(Je to série knih: DeTeKTiVoVé, DeTeKTiVoVé a zachráněné peníze, DeTeKTiVoVé a podivné
krádeže. Březnovou novinkou je kniha DeTeKTiVoVé a falešní stěhováci. Připravuje se i pátý
díl - DeTeKTiVoVé a zloději kabelek.)
Mám ráda dobrodružství, ale ve skutečnosti jsem hrozný strašpytel, a tak si dobrodružné
chvilky užívám alespoň ve fantazii při psaní příběhů. Vždycky děj knihy prožívám tak, jako
kdybych byla jeho součástí.
Četla jste si jako malá před spaním?
M
ožná jste jej mnohokrát
z dálky obdivovali na
cestách s rodiči z Atén do Korinthu, ale málokdo vyšplhal až
k jeho branám. Hrad Akrokorinth
se tyčí na skále vysoké 575 metrů a je jedním z největších hradů
Řecka.
Na cestu se vydáme brzy ráno.
Vyhneme se tak horku a budeme
mít dost času na prozkoumání
a objevování celého místa.
Jako malá holka jsem četla nejen před spaním, ale třeba o přestávkách
ve škole, o víkendech na nějakém báječném místě jako třeba na stromě
nebo v odlehlém koutě zahrady. Skvělé bylo i tajné čtení s baterkou pod
peřinou v době, kdy jsem měla spát.
K hradu se dostaneme po cestě
z města Korinth. Dlážděná cesta
nás zavede ke třem mohutným
vstupním branám, před kterými
býval příkop s padacím mostem.
Dnes je tu postaven dřevěný
most.
Místo bylo už od starověku využíváno především jako pevnost
a úkryt před nepřáteli. Pevnost
obklopovaly hradby s věžemi
a střílnami. Celé hradby jsou
dlouhé 5 km! Uvnitř najdeme
Fotografie a obálky knih: Zuzana Pospíšilová
15/ KRAJÁNKOVA KNIHOVNA
Dnes pojedeme na výlet. Nazujte si pevné boty, vezměte si kšiltovku
a sluneční brýle, do batůžku přidejte lahev s vodou a svačinu a jedeme. Směr -
KRAJÁNKOVA KNIHOVNA /14
zbytky chrámů, mešity s minarety, fontány i podzemní cisternu.
Ta byla pro Akrokorinth zdrojem
Zuzana POspíšilová
Legenda říká, že pramen objevil
okřídlený kůň Pegas. Udeřil kopytem o skálu, ze které tak vytryskla voda. Právě díky vlastnímu prameni mohli obyvatelé
Akrokorinthu čelit nepřátelskému obléhání až 6 dlouhých let!
Vaším životním heslem je: „Ten, kdo radost rozdává, ten ji
také dostává.“ Co Vám poslední dobou udělalo největší
radost?
Hodně mne potěšilo, že o vysílání mých pohádek projevil zájem
Český rozhlas. V pořadu Hajaja se už vysílaly Vánoční pohádky,
Pohádky pod polštář a chystají se Pohádky z parkoviště nebo DeTeKTiVoVé. Snažím se ale užívat si i drobných každodenních radostí.
Mám radost, když někoho potěší moje knížky, těší mě, když se mně
nebo mým dětem něco podaří. Jako řidička (věčná začátečnice) si
v autě zažívám horké chvilky, a tak se raduji třeba i z toho, když se
mi podaří hezky zaparkovat nebo najít cestu z nekonečného bludiště podzemních garáži. Líbí se mi, když se na sebe lidé usmívají, a tak
se snažím usmívat taky.
Z vrcholku je překrásný výhled
na celé okolí a teď na jaře místo
přímo láká k posezení a pikniku
pod stromy, uprostřed vlčích
máků a jiných lučních květin.
Podzemní cisterna na pitnou vodu
Hrdinové jednoho z Vašich pohádkových příběhů jsou Lumpíček
a Rošťanda. Zlobila jste jako malá?
Ve škole jsem byla spíš hodná a vzorná žákyně. Jinak to ani nešlo, protože maminka byla paní učitelka a učila na stejné škole. Doma jsem ale
určitě zlobila jako všechny jiné děti. Mám dva mladší sourozence, sestru
a bratra, a ve třech se drobnému hašteření, lumpačení a rošťačení vyhnout nedá.
Podle čeho vybíráte, kdo namaluje obrázky k Vašim knížkám?
V mnoha nakladatelstvích si ilustrátora vybírat nemohu. O výběr se stará
výtvarná redakce. Prozatím jsem měla na ilustrátory štěstí a obrázky
k textům pokaždé padly jako ulité. Na každou knížku se vždycky ohromně
těším. Když vidím v kompletní podobě obrázky společně s textem, je to
báječný pocit zhmotnění mé práce. Když si ilustrátora vybrat mohu, pak
mám moc ráda například obrázky Markéty Vydrové, které jsou něžné
i vtipné zároveň.
Zbytky mešity
Jaká je Vaše oblíbená barva?
Mám ráda všechny barvy, ale přednost dávám vínově červené, oranžové nebo tyrkysové.
Rozhovor připravila: Lenka Kanellia.
Zdroj obrázků,, podzemní cisterna
Otevírací doba: 8:00 - 15:00
Vstupné: dospělí 2 Eura
děti 1 Euro
11/ KAM S DĚTMI V ATHÉNÁCH
D
ětská psycholožka, která píše pro děti. Pokud byste ale čekali, že tahle paní spisovatelka
„na vedlejšák“ vydala jen pár knih, mýlili byste se! Na svém kontě má kolem šedesáti
knížek a několik ocenění (např. za knihu Bez práce nejsou koláče). Paní Zuzana je mi kromě
své tvorby sympatická i tím, že se dětstvím pročetla stejně jako já. :)
ZPÍVÁNKY /12
Svolejte všechny členy rodiny, posbírejte potřebné náčiní a zazpívejte si jako
děti na tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=bndrsW465Cc
zdroj
2. V kuchyni zas maminka,
4. I náš Véna ze zvyku,
každou chvilku zacinká,
umí dělat muziku,
paličkou x x x,
panečku x x x,
velkou nebo maličkou.
vařečkou o vařečku.
3. Naše malá Monika
taky v hudbě vyniká,
ta hraje x x x,
na skleničku od čaje.
5. Když my hrajem do-re-mi,
každý pozná, kdo jsme my,
jediná x x x,
muzikantská rodina.
13/ OMALOVÁNKA
Muzikantská rodina