ZDE - Domov pro seniory Pyšely
Transkript
ZDE - Domov pro seniory Pyšely
Únor 2015 12. ročník, č. 2 pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Obsah únorového čísla: Měsíc únor .………………………………….……………...strana 1 Společenská rubrika …………………………..………..……...strana 2 Kulturní a společenské akce ……………..…………….……...strana 3 Zacvičte si ……....…………..….……………….…………….strana 4 Masopust ………….………...…………………………….strana 5 - 6 Trénujeme si paměť …...………………………….…………. strana 7 Významné dny v únoru….. …………………………….……strana 8 Vážení a milí čtenáři, Únor je měsíc zimy, klidu, čekání na jaro a prodlužujících se dní. Míza ve stromech začíná stoupat vzhůru. Kvetou vrby jívy (kočičky). Začíná tok puštíka a kalouse ušatého, odlétají kvíčaly a havrani, přilétají husy velké ( hnízdí již koncem února), špačci obecní, skřivani polní, čejky chocholaté, konipasi bílí. Jeleni shazují parohy, veverky rodí první mláďata. Rodí se selata divokých prasat, probouzejí se jezevci. V únoru je podle tradiční čínské medicíny potřeba posilovat ledviny. Ledviny jsou párový orgán uložený po obou stranách bederní páteře. Každou minutu jimi proteče asi jeden litr krve, která se filtruje a zbavuje nepotřebných látek a ty se močí odvádějí z těla ven. Prevencí proti problémy s ledvinami je dodržování pitného režimu. Únor bílý – pole sílí. Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout. Svatá Dorota – sněhu forota. Svatá Apolena, v mlhu často zahalena. Masopust na slunci – pomlázka u kamen. Svatý Matěj, boří mosty nebo staví. Na Svatého Blažeje slunce ještě nehřeje. -1- Společenská rubrika V měsíci únor své narozeniny oslavují: paní Věra Štekrová paní Zdeňka Pelikánová pan Jindřich Ureš Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Srdečně zveme oslavence a samozřejmě i všechny ostatní klienty na Kavárnu, kde vše společně oslavíme. Dne 17. února 2015 od 13.30 hodin v jídelně v přízemí -2- Kulturní a společenské akce na měsíc únor 6.2. Aktivizace s Naďou Vereckou od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře 9.2. Pedikůra 16.2. Výplata kapesného 17.2. „Masopustní povídání“ – masopustní veselice a párty nejen pro všechny oslavence od 13.30 hod. v jídelně v přízemí 20.2. Aktivizace s Naďou Vereckou od 10. hod. na I. patře, od 13. hod. na II. patře 24.2. Vystoupení pana Šedivého – „Hašlerovy písničky“ od 13.30 hod. v jídelně v přízemí -3- Zacvičte si.. Co nejvíce předkloňte hlavu a otáčejte jí kolem osy páteře střídavě na jednu a na druhou stranu. V krajní poloze vždy lehce zapružte. Předtím můžete po dobu 5-7 sekund zatlačit temenem proti rukám. Položte ruce dlaněmi na ramena, prsty směřují k lopatkám a lokty vpřed. Hlavu vysunujte vodorovně dopředu a dozadu. Hlavu nepředklánějte. Rozpažte o roztáhněte prsty. Palec směřuje na jedné straně dolů, na druhé nahoru. Otáčejte a suňte hlavu co nejvíce na tu stranu, kde je ruka palcem dolů. Pak hlavu pomalu otáčejte a suňte ji na opačnou stranu a zároveň přetáčejte i dlaně tak, aby pohled směřoval vždy k ruce s palcem dolů. -4- MASOPUST Masopust je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a Postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna) má pevné datum, tak jeho konec je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopust vychází především z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva. Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány končiny, ostatky, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou. Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky. Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory. Karneval (u Římanů původně Carnival) nebyl ani tak maso-pust, neboť pro masopust měli Římané výraz carniprivium, ale spíš označení onoho konkrétního zahájení masopustních svátků. Tedy dne, kdy se všichni dosyta najedí, aby byli silní na následující postní období. Carni-val ve významu nabytí síly (valere) z masa (caro, genitivcarnis). Carnival tedy označoval píše jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, než celý masopust. V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy. -5- V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání "pod šable". Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku "bobkovníci", na Hlinecku "Turci". Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, například "na len", "na konopě", "žabská" apod. V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu. Zachoval se kronikářský záznam, že český král Vladislav II. k sobě pozval měšťany a slavil s nimi po tři dny masopust. Součástí programu byl pochodňový tanec. -6- Trénujeme si svoji paměť.. Slovní hlavolamy: Otec Moniky má pět dcer: Lalu, Lelu, Lolu, Lulu. Jak se jmenuje ta pátá? Spojte těchto 9 teček jedním tahem, k dispozici máte 4 čáry -7- Významné dny – výročí v měsíci ÚNOR 2. únor 1946 – Zemřel Eduard Bass, český spisovatel a novinář (* 1. ledna 1888) 4. únor 1628 – Jan Amos Komenský byl spolu se svojí rodinou přinucen k odchodu do exilu v polském Lešnu 4. únor 1781 – Zemřel Josef Mysliveček, český hudební skladatel (* 9. března 1737) 6. únor 1905 – Narodil se Jan Werich, český herec († 31. října 1980) 7. únor 1862 – Zemřel František Škroup, český hudební skladatel a dirigent (* 3. června 1801) 11. únor 1905 – Narodil se Zdeněk Burian, český malíř († 1. července 1981) 12. únor 1784 – Spojením čtyř dosud samostatných královských měst vzniklo Královské hlavní město Praha 12. únor 1958 – Zemřel Petr Bezruč, český básník (* 15. září 1867) 16. únor 1996 – Zemřel Miloš Kopecký, český herec (* 22. srpna 1922) 18. únor 1932 – Narodil se Miloš Forman, česko-americký filmový režisér a scénárista 24. únor 1830 – Narodila se Karolina Světlá, česká spisovatelka († 7. září 1899) 25. únor 1948 – Únor 1948: pod nátlakem KSČ přijal prezident Beneš demisi demokratických ministrů, čímž komunisté vedeni Klementem Gottwaldem nastolili komunistický režim v Československu 27. únor 1790 – Národní obrození: vznikla Česká expedice, vydavatelství české literatury a knihkupectví -8-