Rusko potvrzuje svoji sovětskou mentalitu

8
zoom
jak porazit Rusko
Rusko potvrzuje svoji
sovětskou mentalitu
S ekonomem Janem Vaňousem, který přispěl
k uzbrojení SSSR, o současném Rusku, ekonomice
východního bloku i světové ekonomické krizi.
Robert Břešťan
S
oučasné dění na Ukrajině
v mnohém připomíná způsoby, jak
ke svým satelitům v minulosti přistupoval Sovětský svaz. To, jak úzce byly
(a jsou) propojeny ekonomické zájmy
Ruska a zemí východního bloku, bylo
ale zásadní nejen pro Rusko, respektive
Sovětský svaz, ale i pro jeho soupeře
za tehdejší železnou oponou. Americká
vláda proto v 80. letech zřídila speciální týmy mapující ekonomické slabiny
sovětského bloku, jejichž závěry pak
za vlády prezidenta Ronalda Reagana
přispěly k uzbrojení a ekonomickému
zhroucení Sovětského svazu.
Jedním z ekonomů, který tehdy pro
americkou vládu pracoval, byl i Jan
Vaňous, Čech, který v USA žil od roku
1970. „Práce celého týmu směřovala
ke zjištění, co nejvíce zatěžuje sovětskou
ekonomiku,“ vzpomíná Vaňous, který nedávno získal cenu české nadace Neuron
za celoživotní přínos v oboru ekonomie.
Foto: Libor Fojtík
Připomíná vám to, co se děje nyní na Krymu, manýry někdejšího SSSR a jeho chování ke svým satelitům?
Rusko nyní jasně dokázalo, že sovětská mentalita v něm přetrvává. Je však
nutné zdůraznit, že nejde o nějaké vojenské dobrodružství Vladimira Putina,
ale že má plnou podporu ruského parlamentu a Rusů zmanipulovaných putinovskou propagandou. Rusko dodnes
praktikuje asi 250 let starou doktrínu
Kateřiny Veliké o potřebě „hranic Ruska,
které se dají bránit“. Protože je to rovinatá země a nemá historickou hranici definovanou horami či mořem, v praxi tato
doktrína znamená, že je potřeba dobýt
či okupovat veškeré sousední země až
k mořskému pobřeží nebo k horskému
masivu.
Jan
VAŇOUS
Obvykle se ale mluví o tom, že státy, které
mezi sebou intenzivně obchodují, spolu
obvykle neválčí. To podle vás v případě
Ruska neplatí?
Rusko pod vedením prezidenta Putina
nemá zájem se politicky a ekonomicky
integrovat se zbytkem Evropy, nemluvě
už vůbec o USA. Je na čase, abychom
si to konečně přiznali a podle toho se
zařídili.
V případě Ukrajiny si myslím, že obsazení Krymu je pouze začátek rozdělení
Ukrajiny. Vidím naprostou ironii v tom,
ekonom 6.–12. 3. 2014, číslo 10
EK10 05-10 zoom.indd 8
4.3.2014 20:19:51
zoom
jak porazit Rusko
že Putin je zcela neschopný pochopit, že
podobného výsledku mohl dosáhnout
mírovou cestou. V době, kdy se Skotsko
chce odtrhnout od Velké Británie a Katalánsko od Španělska, Putin mohl vcelku
v klidu argumentovat, že by bylo rozumné dát příležitost demokratickému referendu v regionech Ukrajiny, zda chtějí
nezávislost, nebo integraci do ruské
federace. Je téměř jisté, že za daných
okolností by tyto regiony chtěly být
připojeny k Rusku. Putin ovšem v demokratické cesty vůbec nevěří.
Rusko dodnes
praktikuje asi
250 let starou
doktrínu Kateřiny
Veliké o potřebě
„hranic Ruska, které se dají bránit“.
JAK ZNIČIT SOVĚTSKOU EKONOMIKU
Region bývalého sovětského bloku
znáte dokonale, protože jste se detailně
zabýval studiem ekonomik SSSR a dalších
socialistických států. Pracoval jste v ekonomickém týmu přímo pro administrativu
Ronalda Reagana. Jaké bylo vaše zadání?
Zjistit, jaké jsou slabiny východního
bloku. Náš tým na Pensylvánské univerzitě samozřejmě nebyl jediný, pracovalo
se na více frontách. Studovala se zátěž
plynoucí ze zbrojních výdajů, zkoumalo
se fungování ekonomik, ale třeba i transportní systém. Protože prakticky veškerá
doprava v SSSR probíhala po železnici,
jedna z teorií možného zhroucení sovětské ekonomiky spočívala v tom, že by
přestaly fungovat železnice.
Další teorie souvisela s rostoucími
problémy v zemědělství, s nízkými
výnosy, a co by se dělo, pokud by přišla
série neúrod. Intenzivně se studovaly
i rostoucí zdravotní problémy populace.
Rusové měli největší podíl alkoholiků
i kuřáků na světě. Ruští muži se dožívali
ve srovnání se západní Evropou v průměru o 10 až 15 let méně. Z toho pak
vznikaly zprávy a alternativní scénáře,
které se dále modelovaly. Například
do fungování ekonomik se prolnula
zátěž zbrojních rozpočtů a simulovalo
se, co by se stalo, kdybychom se pustili
Jan Vaňous (64)
do vysoce náročných nových zbrojních
programů a Sovětský svaz byl na to
nucen reagovat.
• Studoval VŠE v Praze,
studia ekonomie
dokončil v USA,
kam za pomoci přátel
v roce 1970 odešel
přes Jugoslávii.
• Doktorát z ekonomie
získal na Yaleově
univerzitě.
• Vyučoval ekonomii
na University of British
Columbia, později
pracoval jako ekonom
v konzultantské firmě
Wharton Econometric
Forecasting Associates.
Specializoval se
na Rusko a východní
Evropu.
• V letech 1984 až 2002
byl podílníkem
a prezidentem firmy
PlanEcon.
• Nyní je soukromým
finančním investorem.
• V roce 2013 získal
cenu nadace Neuron
za celoživotní dílo.
• Je ženatý, má dvě
dospělé děti.
• Manželka Milena
Kalinovská je významná
britsko–americká
kurátorka moderního
a soudobého umění.
• Mezi jeho koníčky
patří umění, cestování,
renovace usedlosti
v jižních Čechách,
lyžování a horská
turistika.
Což se také stalo.
Ano, americké vedení řešilo, jaké nové
systémy by bylo možné vyvinout,
a zároveň se dařilo Sověty utvrzovat
v přesvědčení, že na tom americká vláda
už skutečně intenzivně pracuje.
Už před tím se ale začala ekonomická
situace SSSR zhoršovat, byl nedostatek
spotřebního zboží, přibývaly problémy
se zásobováním potravinami, rostla
nespokojenost v dělnické třídě, a výsledkem byl přístup ve stylu „oni dělají,
že nám platí, my budeme dělat, jako že
pracujeme“. Klesala morálka, efektivnost
a do toho se do vedení SSSR opakovaně
dostali paranoidní vůdci nad hrobem
– Andropov, Černěnko… Ke zhroucení
sovětského systému tedy vedla celá
kaskáda příčin.
Cílem tedy bylo pokusit se dobrat pravé
podstaty ekonomické kondice východního
bloku?
Chtěli jsme získat, pokud možno,
detailní představu o stavu hospodářství
ve východním bloku a také o tom, zda
Sovětský svaz východní Evropu vykořisťuje, nebo na ni naopak doplácí.
To byla oblast, na niž jsem se osobně
velmi soustředil já. Práce celého týmu
pak směřovala ke zjištění, co nejvíce
zatěžuje sovětskou ekonomiku. Jednou
z největších zátěží byl obrovský vojenský rozpočet, a pokud by Sovětský svaz
musel výrazně dotovat své spojence,
byla by to další významná zátěž.
Plynulo z vašeho zjištění, že Sovětský svaz
na své satelity hospodářsky doplácel?
Snažili jsme se zjistit, jak by vypadal
hypotetický obchod SSSR s ostatními
zeměmi východní Evropy, pokud by se
přešlo na skutečné světové ceny. Kdyby
se sovětská ropa a zemní plyn prodávaly
do zemí, jako bylo východní Německo nebo Československo, za cenu,
za kterou je kupovalo západní Německo
nebo Francie. Podobně jsme se snažili
světovými cenami přepočítat i zboží
importované do Sovětského svazu. Když
jsme tu studii provedli, vyšel nám z toho
obrovský transfer zdrojů ze Sovětského
svazu do východní Evropy. Závěr byl, že
aby SSSR mohl udržovat své impérium,
musí ho dotovat.
9
Klesala
morálka,
efektivnost
a do toho
se do vedení SSSR
opakovaně dostali
paranoidní
vůdci nad
hrobem –
Andropov,
Černěnko...
ekonom 6.–12. 3. 2014, číslo 10
EK10 05-10 zoom.indd 9
4.3.2014 20:20:06
10
zoom
jak porazit Rusko
Neplatí to do určité míry i dnes? Třeba
u zemí, jako je Bělorusko?
Ano, všem je jasné, že by se Bělorusko
zhroutilo přes noc, pokud by za ním
nestálo dnešní Rusko a neprodávalo mu
levnou ropu. Podobně je na příkladu
Ukrajiny už delší čas vidět, jak se stále
míchá obchod a politika – buď budete
s námi, nebo s EU. Když nebudete
s námi, omezíme vám dodávky a zvedneme cenu. Proto také Ukrajina v určité
době platila asi nejvyšší cenu za zemní
plyn na světě.
Dá se říci, že práce ekonomů, tedy i vaše,
pomohla uzbrojit Sovětský svaz?
Domnívám se, že ano. Nikdo neměl
zájem na otevřeném konfliktu, ale už
za prezidenta Cartera bylo jasné, že dříve
nebo později k nějakému konfliktu dojít
může. Byla snaha se tomu vyhnout,
ale současně bylo otázkou, jak zastavit
a oslabit komunistický politický systém.
Existovala řada alternativních scénářů.
Jedním z nich bylo, že se systém časem
zhroutí sám, další zdůrazňovali, že se
musíme pokusit ten proces sami urychlit.
sám, Reagan ale ten proces nepochybně urychlil. Ekonomika, která ročně
investuje 21 až 40 procent svého HDP
do zbrojení, nemůže dlouho přežít.
USA tehdy investovaly čtyři až pět procent HDP.
Dnes je úplně jiná doba. Něco jako uzbrojení Ruska těžko připadá v úvahu. Jak by
podle vás měl či mohl svět reagovat na ruskou invazi na území Ukrajiny?
Myslím si, že hrozby jako vyloučení
Ruska ze skupiny G8 a podobné diplomatické kroky budou k ničemu. Nejefektivnější, co může Západ nyní udělat, je
značně ztížit Rusům život na ekonomické frontě, a to celou řadou opatření.
Například?
Třeba omezením obchodu s Ruskem
na nutné minimum, masivní snahou
rozvinout břidličný plyn i v Evropě
včetně Ukrajiny, tak aby došlo k podobné revoluci ve výrobě zemního plynu
jako v USA, či obnovením tvrdých
restrikcí na vývoz moderních technologií
do Ruska, a to zejména těch, které mají
Čína, protože s Ruskem sousedí a s populací 1,36 miliardy lidí oproti pouhým
140 milionům v Rusku může teoreticky
kdykoli v budoucnu Rusko „převálcovat“
čistě na bázi velikosti populace.
Nabízí se tu argumentace Sibiří.
Za posledních několik století se Rusko
zmocnilo obrovského území na „asijské“
Sibiři. Jde o území s velkým minerálním
bohatstvím, které ani Rusko není schopno využít. Hustota obyvatelstva na Sibiři
je zároveň nejnižší na světě. Jak by se
prezidentu Putinovi líbilo, kdyby USA
a země západní Evropy začaly zdůrazňovat, že Rusko neférově kontroluje obrovská území a nerostné bohatství, kterých
se zmocnilo sérií historických invazí,
zatímco na jih od něj žije 1,4 miliardy
Číňanů, kteří jsou stísnění na 9,6 milionu čtverečních kilometrů? Je na čase
dát Putinovi ochutnat jeho vlastní
medicínu.
Je potřeba Rusko izolovat
od Číny, protože bez jediného
významného spojence bude
postupně zcela osamoceno.
A jediná země, které se Rusko
opravdu bojí, je právě Čína.
EKONOMOVÉ JAKO ROZTLESKÁVAČKY
Nemůže se ta – nyní už historická – zkušenost s uzbrojením Sovětského svazu přece
jen zopakovat, ale ve vztahu k USA a právě
vlivem Číny? Ta ekonomicky i technologicky roste, před časem úspěšně otestovala
unikátní supersonické letadlo...
Doufám, že ne. Dnes je také jiná situace.
Faktem je, že za pár let bude absolutní
velikost čínské ekonomiky podobná
Spojeným státům. Pravda je i to, že
technologicky jsou Číňané velmi vyspělí.
Ale ten nepoměr, který můžeme vyjádřit
například počtem letadlových lodí či
jaderných ponorek nebo radarem nezachytitelných letadlech, je pořád docela
velký. Jak to bude za 25 let, nemohu
předvídat, ale strategie uzbrojování by
dnes už, myslím, nefungovala.
Poděkoval Ronald Reagan, ať už osobně,
nebo zprostředkovaně, vašemu týmu
za práci, kterou jste na tom odvedli?
Nešlo o zásluhy našeho týmu, pracovala
na tom řada lidí. Byli jsme za to ostatně
i velmi dobře placeni a žádné takové
poděkování jsme neočekávali. Ale byli
jsme rádi, že to dopadlo, jak to dopadlo. I proto, že nemuselo dojít k žádné
skutečné soutěži ve zbrojení a zůstalo
vlastně jen u hrozby a blufování prezidenta Reagana. Kdyby k horečnému
zbrojení došlo, zatížilo by to pochopitelně i americkou ekonomiku, která také
měla své problémy. Jsem přesvědčen,
že by se sovětský režim zhroutil časem
Otázkou je, zda by byla vůbec potřeba v situaci, kdy čtvrtinu amerického zahraničního dluhu drží právě Číňané.
Je pravda, že Američanům se řada věcí
v Číně nelíbí, ale naše rétorika tomu
neodpovídá a je poměrně mírná. Jsme si
vědomi toho, že pokud by Číňané vrhli
americký dluh na světový finanční trh,
hodnota amerických dluhopisů by se
propadla, což by mělo nedozírné následky. Mělo by to ale dopad i na Číňany,
protože velká část čínských peněz je
právě v amerických cenných papírech,
které by se tím znehodnotily. Právě
tohle ekonomické a obchodní propojení je jednou z příčin zabraňujících
potenciál. Nabízí se také radikální omezení aktivit ruských bank v západních
zemích, odříznutí Ruska od západního
světa jak politicky, tak i kulturně a v oblasti vzdělávání, což nezbytně povede
k rostoucímu odporu vůči Putinovi mezi
ruskou kulturní a intelektuální elitou.
Dlouhodoběji bych ale také navrhoval
další strategii.
Jakou máte na mysli?
Je potřeba Rusko izolovat od Číny, protože bez jediného významného spojence
bude postupně zcela osamoceno na globální politické scéně. A jediná země,
které se Rusko opravdu bojí, je právě
ekonom 6.–12. 3. 2014, číslo 10
EK10 05-10 zoom.indd 10
4.3.2014 20:20:21
zoom
jak porazit Rusko
11
„Když dělám výzkum,
soukromě si oficiální
statistiky upravuji tak,
jak si myslím, že jsou
realistické,“ říká ekonom
Jan Vaňous.
otevřenějšímu konfliktu. Čína je také
největším dodavatelem zboží na americký trh, a kdyby o něj přišla, byl by to pro
čínskou ekonomiku průšvih.
Otázka volně související s americkým dluhem: skončila už podle vás ve Spojených
státech finanční krize?
Americká ekonomika není z krize venku stoprocentně, ale řekněme z 80 procent ano. Dnes není v podstatě žádná
velká americká banka, která by byla
ohrožena, což se o těch evropských,
například ve Španělsku nebo v Itálii,
říci nedá. Vzpamatoval se i americký trh
nemovitostí, ceny se zvedly a naopak
dramaticky poklesl počet lidí, jejichž
dluh je větší než aktuální cena jejich
nemovitostí.
Dnes působíte jako finanční investor, jak
vás osobně krize zasáhla a překvapila?
Protože se říká, že ji nikdo nepředpovídal
a nečekal...
A to právě není pravda. Varovala před
tím řada lidí, ale nikdo je neposlouchal.
Můj bývalý kolega na Pensylvánské univerzitě, profesor Robert Shiller, dnes působící na Yaleově univerzitě, je specialistou na trh nemovitostí a už kolem roku
2006 varoval, že vývoj je nezdravý, že
se formují bubliny a že dojde k pasivní
korekci, jež bude velmi nepříjemná. Tím
šel úplně proti proudu. Plno lidí v naší
profesi se chovalo jako „cheerleaders“,
přestali myslet a tvrdili, že nic takového
nehrozí.
Vy osobně jste ho poslechl?
Já si profesora Schillera velmi vážím,
usoudil jsem, že směřování skutečně není dobré, a asi sedm měsíců
před pádem trhu jsem zlikvidoval všechny své akciové investice a šel stoprocentně do hotovosti nebo do dluhopisů. Pádu jsem se tím úspěšně vyhnul.
Odejít z trhu je ale jen jedna věc, druhá
věc je umět se tam vrátit, odhadnout
dno trhu. To se mi stoprocentně nepovedlo, nevrátil jsem se úplně včas,
mohl jsem být na tom lépe, ale absolutně si nestěžuji. Znám ze svého okolí
lidi, kteří přišli o polovinu životních
úspor.
Věříte vůbec – po zkušenostech s krizí
i po letech práce s nespolehlivými
statistikami zemí bývalého východního bloku – současným ekonomickým
statistikám?
Každé statistiky mají své nedostatky, ale
nic jiného není k mání. Je proto nutné
si ty nedostatky uvědomovat a do svého
uvažování je promítnout. Když dělám
výzkum, soukromě si oficiální statistiky upravuji tak, jak si myslím, že jsou
realistické. Když třeba vezmete HDP
v evropských zemích, je patrné, že údaje
neodpovídají realitě, protože tam zcela
chybí černá ekonomika.
V Německu není velká, ale co v Itálii
nebo v Řecku, kde se kdekdo snaží
vyhnout daním? S tím je nutné počítat.
Vždyť podle oficiálních statistik bylo
před krizí HDP v Řecku jen o 10 procent
nižší než v Německu. Kdokoli tehdy
přijel do Řecka, musel vidět, že to je
špatný vtip.
ekonom 6.–12. 3. 2014, číslo 10
EK10 05-10 zoom.indd 11
4.3.2014 20:20:42