Teorie turismu

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Hornicko-geologická fakulta
Institut geodézie a důlního měřictví
TEORIE TURISMU
Učební texty pro 1. ročník oboru
Geovědní a montánní turismus
Doc. Ing. Emil Gavlovský, CSc.
Ostrava 2002
1
OBSAH
ÚVODNÍ SLOVO
1. POČÁTKY CESTOVÁNÍ
2. JEDNOTNÉ POJMY A DEFINICE
3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU
3.1 Faktory ekonomické
3.2 Faktory sociální
3.3 Faktory psychologické
3.4 Kulturní faktory
3.5 Demografické faktory
3.6 Ekologické faktory
3.7 Technické faktory
3.8 Politické faktory
3.9 Administrativní faktory
4. TRH V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
5. POTŘEBA A SPOTŘEBA V CESTOVNÍM RUCHU
6. FORMY CESTOVNÍHO RUCHU
6.1 Kulturní a vzdělávací cestovní ruch
6.2 Zábavní a atrakční cestovní ruch
6.3 Sportovní cestovní ruch
6.4 Zdravotní cestovní ruch
6.5 Gurmánský cestovní ruch
6.6 Kongresový cestovní ruch
6.7 Incentivní cestovní ruh
6.8 Městský cestovní ruch
6.9 Venkovský cestovní ruch (agroturismus)
6.10 Náboženský cestovní ruch
6.11 Cestovní ruch seniorů
6.12 Cestovní ruch mládeže
6.13 Cestovní ruch zdravotně postižených
6.14 Lovecký cestovní ruch
7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A CESTOVNÍ RUCH
8. ÚZEMÍ VHODNÁ PRO CESTOVNÍ RUCH
8.1 Území vhodná pro cestovní ruch
8.2 Území z cestovního ruchu vyloučená z důvodů jejich ochrany
8.3 Území z cestovního ruchu vyloučená z důvodů jejich znehodnocení
8.4 Území omezující cestovní ruch
9. REKREAČNÍ KAPACITA KRAJINY
9.1 Fyzická kapacita
9.2 Schopnost krajiny přijímat rekreanty
9.3 Ekologická kapacita
9.4 Sociálně – psychologická kapacita
9.5 Kapacita okolí
10. VLIV CESTOVNÍHO RUCHU NA KRAJINU
10.1 Negativní vliv cestovního ruchu na krajinu
10.2 Pozitivní vliv cestovního ruchu na krajinu
11. RAJONIZACE ÚZEMÍ V ČR
12. VYUŽITÍ PAMÁTEK V CESTOVNÍM RUCHU
13. MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA CESTOVNÍHO RUCHU
1
4
7
8
8
9
9
10
11
12
14
14
15
15
17
19
19
19
19
19
20
20
21
21
21
21
22
22
22
23
23
23
23
23
24
24
24
24
24
25
25
25
25
25
26
26
27
28
2
ÚVODNÍ SLOVO
Tento učební text je určen pro posluchače 1. ročníku tříletého bakalářského studia
oboru Geovědní a montánní turismus. V předmětu jsou stručnou formou obsaženy informace
o zákonitostech rozvoje a realizace cestovního ruchu v různých přírodních, společenských,
politických a ekonomických podmínkách.
Koncentrovaná forma učebního textu tvoří kostru přednášek a vyžaduje doplnění a
rozšíření o informace a praktické příklady, které jsou obsahem přednášek.
Sylabus byl zpracován v rámci grantu FRVŠ č. 52 5019
3
TEORIE TURISMU
1. POČÁTKY CESTOVÁNÍ
Starověk
- První historicky doložené popisy cest kolem Středozemního moře, popisy zajímavostí a
památek, obyvatel, gastronomie apod. z let 480 – 425 před naším letopočtem.
- Itinerárium – popis vodních i suchozemských cest císaře římského Diokleciána (280-305).
Uvedeny jsou i výdaje.
Středověk
- Cestování patří k výchově a bontonu mladých šlechticů, doprovází je studenti. Cíl je
poznávání jiných krajů, kultury a výuka cizích řečí. Cestují i obchodníci a umělci.
- Ve 13. stol. obchodní cesty do Asie. Marco Polo (1254-1324) žije 11 let v Číně na dvoře
Kublajchána, o čemž napsal knihu Milion.
- V 15. stol. – velké námořní cesty
1492 objevení Ameriky Cristophori Columbus (Janov 1451-1506) ve službách
Španělského krále celkem 4 výpravy. Amerigo Vespuci (1454-1512) popsal přírodu a
obyvatele a dle něho má Amerika název.
- 1519-1522 zakládání koloniálních osad
Motivy cest jsou obchod (koření, drahé kovy a nerosty) a kolonizace.
Novodobý cestovní ruch
- 17. stol. – v Anglii se rozvíjí průmysl, nastává volnost pohybu pracovní síly.
- 1785 – do Evropy vycestovalo 40 000 Angličanů. Začíná období zvané Grand Tours.
V Evropě vzniká systém ubytování a stravování dle anglického vzoru.
- 1841 – Thomas Cook organizuje první hromadný výlet 570 osob z Leincasteru do
Loughborough při příležitosti otevření železniční tratě z Derby do Roughby. Thomas Cook
(1808-1892) zakládá první cestovní kancelář na světě.
- 1855 – T. Cook organizuje první zahraniční zájezd na Světovou výstavu do Paříže.
Jeho organizační prvky jsou používány dodnes:
-
vydává tzv. blanketové lístky
-
používá rooming listy
-
sestavuje popis trasy, časový harmonogram (itinerář)
-
uzavírá smlouvu s železničními dopravci
4
- Karl Baedecker (1801-1859) vydává první knižní průvodce v roce 1827. Popisuje nejen
pamětihodnosti, ale i možnosti ubytování, stravování, dopravy a uvádí i ceny. Umožňuje
cestování i středních vrstev a bez průvodců.
18. – 19. století – lázeňské cesty bohatých i středních vrstev do lázní a alpských oblastí.
Začínají cesty dělnictva za přírodou (dělnický spolek Naturfreunde v Rakousku Uhersku).
Zkracování pracovní doby.
Období do 1. světové války
- Cestují bohatí a střední vrstvy s celými rodinami a služebnictvem. Rozvíjí se hotelnictví.
Období po 1. světové válce
- Rozvíjí se hromadný cestovní ruch. Statisticky se podchycuje, zkoumají se zákonitosti
rozvoje cestovního ruchu. Další zkracování pracovní doby až na 8 hodin znamená
prodlužování volného času.
- Vznik velkých cestovních kanceláří, další rozvoj služeb v cestovním ruchu.
- Světová hospodářská krize ve 30. letech znamená útlum cestovního ruchu.
- V Čechách v té době vzniká hnutí zvané tramping se speciálně trampskou hudbou a
oblékáním.
Období po 2. světové válce
- Rekonstrukce ekonomiky v Evropě i ve světě.
- Rozpad světa na dvě politické a ekonomické soustavy.
- Vznik studené války (1948).
- Cestovní ruch se v obou soustavách rozvíjí různým způsobem. V zemích západního bloku
především individuální cestovní ruch (motorismus), v zemích východního bloku především
hromadný cestovní ruch uvnitř bloku s výraznou regulací cest za „železnou oponu“.
V Československu jen 7 cestovních kanceláří: Čedok, Sport-Turist, CKM, Autoturist,
Balnea, Slovakotour, Tatratour.
- Možnost výjezdu z ČSR do západních zemí :
•
s cestovní kanceláří
•
na devizový příslib (100 USD)
•
na pozvání blízkých příbuzných (5 USD)
•
služebně
5
- Nutné doklady :
•
pas (do Jugoslávie byl nutný zvláštní šedý pas)
•
vízum (kromě Finska)
•
výjezdní doložka
•
celní a devizové prohlášení
•
potvrzení o odevzdání vojenské knížky
Vícenásobné vycestování (kromě služebních cest) nebylo v souladu se státními zájmy.
- Vycestování do zemí východního bloku bylo možné i na přílohu k občanskému průkazu.
I tam byla regulace množství výměny zahraniční měny (na osobu a den). Soukromé cesty
do SSSR jen na pozvání.
- Omezeni cestování vede k rozvoji chataření a chalupaření v ČSSR. Levné pozemky,
opuštěné pohraniční oblasti, kutilská povaha Čechů.
- Dočasné uvolnění cestování do zemí západního bloku v roce 1968.
Vývoj v ČSFR po roce 1989
- V ČSFR nastává turistická exploze. Vzniká přes 3000 cestovních kanceláří.
- Krátkodobé cesty (3-4 dny) Paříž, Londýn, Benátky, Vídeň apod.
- Časem stoupá zájem o kvalitu, klesá počet cestovních kanceláří (v roce 2001 asi 780
cestovní kanceláří). Vznikají odborné školy pro cestovní ruch.
- Po rozdělení ČSFR v roce 1993 se i cestovní ruch vyvíjí v ČR a SR odděleně.
Charakteristika současného vývoje cestovního ruchu v České republice a ve
světě
- Rozvoj marketingu pro potřeby cestovního ruchu.
- Zvyšování kvality, konkurenční prostředí.
- Poptávka po kvalifikovaném personálu.
- Prudký rozvoj cestovního ruchu v Asii (Čína, Střední Asie, Jižní Amerika) a v odlehlých
oblastech (Antarktida, Afrika).
- Průměrný nárůst cestovního ruchu ve světě ročně o 3,7 %.
- Rozvoj cestovního ruchu je urychlován novými informačními technologiemi (Internet).
- Vznik nadnárodních organizací pro cestovní ruch :
•
Společenství volného obchodu EFTA (1993) zakládá 12 zemí EU + 7 dalších zemí.
V oblasti cestovního ruchu to znamená snadnější přístup k informacím a jednodušší
možnosti nabídky, objednávání i poskytování služeb. Zvyšuje
se zároveň
konkurenční tlak, náročnost zákazníka, vliv techniky.
6
2. JEDNOTNÉ POJMY A DEFINICE
Jednotné pojmy a definice jsou nutné pro získání jednotných statistických údajů jako
výchozích hodnot pro účely evidence cestovního ruchu a pro vypracování prognóz jeho
dalšího rozvoje.
25. – 28. 6. 1991 se v Ottavě v Kanadě sešlo 250 představitelů vládních organizací a
cestovních kanceláří a vypracovalo definice:
•
Cestovní ruch (Tourism)
Je to činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné
prostředí. Hlavní účel cesty je jiný než výkon placené činnosti v navštíveném místě.
•
Vnitřní cestovní ruch (Domestic tourism) zahrnuje:
-
domácí cestovní ruch (Internal tourism) tj. cesty občanů po vlastní zemi
-
aktivní cestovní ruch (Inbaund tourism) tj. příjezdový cestovní ruch cizinců
•
Národní cestovní ruch (National tourism) zahrnuje
-
domácí cestovní ruch (Internal tourism) tj. cesty občanů po vlastní zemi
-
pasivní cestovní ruch (Outbound tourism) tj. výjezdový cestovní ruch občanů do
jiných zemí
•
Mezinárodní cestovní ruch (International tourism) zahrnuje:
-
aktivní cestovní ruch (Inbaund tourism)
-
pasivní cestovní ruch (Outbound tourism)
•
Rezident v mezinárodním cestovním ruchu
je osoba, která žije v zemi alespoň 1 rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jak
1 rok.
•
Rezident v domácím cestovním ruchu
je osoba, která žije v určitém místě alespoň 6 měsíců po sobě jdoucích před příjezdem
do jiného místa v téže zemi na dobu kratší jak 6 měsíců.
•
Návštěvník (Visitor)
- v mezinárodním cestovním ruchu je osoba cestující do jiné země na dobu kratší jak
1 rok, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon placené činnosti v navštívené zemi
- v domácím cestovním ruchu je osoba cestující do jiného místa v téže zemi na dobu
kratší jak 6 měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon placené činnosti
v navštíveném místě.
•
Turista (Tourist)
- v mezinárodním cestovním ruchu je návštěvník cestující do jiné země na dobu
zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne delší jak 1 rok a hlavní účel cesty je jiná
než výkon placené činnosti v navštívené zemi
7
- v domácím cestovním ruchu je návštěvník usedlý v místě, který cestuje do jiného místa
v téže zemi na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne delší jak 6 měsíců a
hlavní účel cesty je jiný než výkon placené činnosti v navštíveném místě.
•
Turista na dovolené (Holiday maker), který setrvá na místě více než určitý počet
dnů.
•
Turista krátkodobý (Short-term tourist), který cestuje na dobu nepřekračující určitý
počet dnů, ale zahrnující alespoň jedno přenocování a trvající alespoň 24 hodin.
•
Výletník (Excursionist, též Same-day visitor)
- v mezinárodním cestovním ruchu je návštěvník cestující do jiné země na dobu kratší jak
24 hodin bez přenocování, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon placené činnosti
v navštívené zemi.
•
Rozdělení cest podle účelu :
-
cesty za zábavou (kultura, sport, návštěva příbuzných)
-
profesní cesty (obchod, služební cesty, konference)
-
ostatní cesty (studium, zdraví, transit).
•
Výdaje na cestovní ruch (Tourist expenditure) jsou jakékoliv výdaje návštěvníka nebo
pro návštěvníka na jeho cestu.
•
Příjmy z mezinárodního cestovního ruchu (International tourism receipts) jsou příjmy
země z výdajů zahraničních návštěvníků.
•
Výdaje na mezinárodní cestovní ruch (International tourism expenditure) jsou výdaje
vlastních občanů (rezidentů) cestujících do zahraničí jako návštěvníci.
3. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU
Cestovní ruch je činnost se zásadním významem pro život národů, protože má přímý
účinek na sociální, kulturní, výchovně a ekonomické stránky života národů a jejich
mezinárodní vztahy. Cestovní ruch je neoddělitelně spjat se společenským a ekonomickým
rozvojem národa.
3.1 Faktory ekonomické
Růst ekonomiky – růst národního důchodu – růst fondu spotřeby – růst poptávky po službách
a tedy i po cestovním ruchu.
- Hrubý národní produkt je celková hodnota všech statků a služeb vyrobených za 1 rok.
- Hrubý národní produkt nominální je hrubý národní produkt vyjádřený v tržních cenách.
- Reálný hrubý národní produkt je hrubý národní produkt očištěný o inflaci.
8
- Míra inflace =
cenová hladina roku (t) - cenová hladina roku (t - 1)
.
cenová hladina roku (t - 1)
- Výdaje na cestovní ruch jsou závislé na výši příjmů obyvatelstva. U jednotlivců jsou
ovlivněny též povahovým založením, vzděláním, životním a pracovním prostředím, znalostí
cizích jazyků, apod. Výdaje na cestovní ruch je obtížné přesně zjistit (ankety, evidence
cestovních kanceláří, dopravců, bank).
- Úspory jsou nerealizovatelná kupní síla obyvatelstva, která podstatně ovlivňuje poptávku
po cestovním ruchu.
- Ve vyspělých zemích činí výdaje na cestovní ruch více jak 11 % z příjmu obyvatelstva.
Žebříček výdajů: 1. strava
2. bydlení
3. cestovní ruch
3.2 Faktory sociální
Cestovní ruch se realizuje mimo trvalé bydliště a zpravidla ve volném čase.
- Míra volného času je dalším rozhodujícím faktorem důležitým pro rozvoj cestovního ruchu.
Volný čas je nezbytný pro obnovu fyzických i duševních sil.
- Cestovní ruch umožňuje relaxaci:
•
únikem od stereotypu života (změna prostředí)
•
únik před stresy z pracovního prostředí
•
únik před přelidněným pracovním i obytným prostředím
•
odpočinek, ale i aktivní tělesnou i duševní činnost
•
poznávání nových krajů, kultury, gastronomie, památek a přírodních zajímavostí.
Proces poznávání je průvodním jevem všech forem cestovního ruchu.
Cestovní ruch je ušlechtilou formou vyplnění volného času.
- Fond volného času tvoří asi 25% bdělého stavu člověka, z toho je 6% denní volný čas,
12% víkendový čas, 7% čas dovolené.
- Ve vyspělých zemí má člověk právo na volný čas.
- Stále více populace považuje volný čas za důležitější než pracovní činnost.
- Rozvoj služeb je další podmínkou pro růst míry volného času.
3.3 Faktory psychologické
- Psychologie je nástroj, který pomáhá odhalit příčiny chování lidí a umožňuje na ně působit
a usměrňovat jejich chování. Pomáhá rozvíjet nové psychologické vlastnosti osoby.
- Psychologické vlastnosti jsou podstatné a poměrně trvalé znaky duševního života. Tvoří
osobnost a ovlivňuje jeho chování a reakce na vnější podněty.
9
- Psychologické vlastnosti jsou dvojí:
•
vrozené (talent, temperament, fyzická zdatnost apod.), je nutno je rozvíjet, jinak
zakrní
•
získané (výchovou, vlivem prostředí apod.)
- Vlastnosti osobnosti:
•
schopnosti (dovednost, pracovitost)
•
temperament (sangvinik, cholerik, melancholik)
•
zájmy
•
charakter
Člověk jako jednotlivec (individuum) žije ve skupině a ovlivňuje ji a ona jeho. Skupiny tvoří
společnost.
- Skupina je tvořena dvěma a více osobami.
- Skupina má společný soubor názorů (ideologií).
- Člověk může být zároveň členem i více skupin.
- Společný zájem může vytvořit skupinu jen na určitou dobu (skupiny v cestovním ruchu). Skupiny v cestovním ruchu jsou malé (do 10), velké (více jak 10, ale zpravidla 30 až 40 i
větší).
- Skupiny v cestovním ruchu se mohou lišit:
•
mírou důvěry (v cestovních kancelářích, dopravce, průvodce apod.)
•
stejnorodostí (věkové, profesní, intelektuální apod.)
•
mírou náročnosti (skromností, přehnanou náročností, přizpůsobivostí)
•
vztahem k cíli (více nebo méně vyhraněný zájem o konkrétní cíl, zemi, památky, horu,
zážitek apod.)
•
mírou tolerance k ostatním členům skupiny.
Pro zdárný průběh akce cestovního ruchu je nutno rozpoznat vlastnosti skupiny a umět s ní
pracovat a působit na ni jak ve fázi přípravy, tak v průběhu akce (důležitá role pracovníků
cestovních kanceláří a průvodce).
3.4 Kulturní faktory
- Kultura je na rozdíl od přírody prostředí vědomě člověkem vytvářené. Pojem kultura je
souhrn hodnot, myšlenek a postojů, které jsou přijímány určitou homogenní skupinou a jsou
přenášeny často jen ústní formou a přímým kontaktem na další generace.
- Kultura v sobě zahrnuje nejen všechny druhy umění, ale i právo, politiku, náboženství,
technologii výroby, úroveň vzájemných vztahů mezi členy skupiny, způsob stolování apod.
- Společnost lidí je skupina, která má společnou kulturu.
- Kultura skupiny ovlivňuje chování jednotlivce i skupiny ve styku s jinými skupinami.
10
- Kulturní úroveň skupiny přímo ovlivňuje řešení konkrétních situací (krizové situace, konflikty
apod.).
- Pro rozvoj kulturní úrovně členů skupiny jsou velmi důležité vzory vůdčích členů skupiny
(rodiče, učitel, umělci, sportovci).
- Poznáváním kultury jiných skupin (národů) se rozvíjí i kultura vlastní skupiny (národa).
Příklady : Pořádkumilovnost, serióznost, poctivost, ohleduplnost, kultura stolování a oblékání
apod.
- Při kontaktu s jinými skupinami v jejich prostředí je vhodné jejich kulturu respektovat,
nemusíme ji však přijímat za svou.
Příklady : sedět na zemi a jíst tyčinkami, způsob oblékání či chování při jídle.
- Nejsou kultury horší a lepší, jsou pouze kultury jiné.
3.5 Demografické faktory
- Hustota obyvatel má přímý vliv na poptávku po cestovním ruchu
•
v zemi (ČR 134 os/km2, Monaco 16 000 os/km2)
•
ve městech (4 000 – 20 000 os/km2)
•
v obytném a pracovním prostředí
- Růst světové populace (odhady)
Rok
-
1000
200 mil.
1500
300 mil.
1800
500 mil.
1900
2 000 mil.
1985
4 000 mil.
2000
6 000 mil.
2050
9 000 mil.
2100
11 000 mil.
Únosnost planety Země se odhaduje na 20 mld.
- Současné demografické trendy:
•
obyvatelstvo stárne
•
prodlužuje se délka života
•
zvyšuje se počet svobodných lidí (rychlý růst úspor)
•
manželství jsou uzavírána ve vyšším věku
•
děti se rodí manželům starším
•
zvyšuje se počet zaměstnaných žen
•
prodlužuje se hranice odchodu do důchodu
11
Z toho všeho vyplývá, že roste počet obyvatel, kteří jsou nositeli poptávky po cestovním
ruchu.
- V ČR se od roku 1990 stále zvyšuje průměrný věk, kterého se lidé dožívají
rok
1990 muži 67,5
1998
ženy 76,0
70,5
77,5
- V Evropě se nejdelšího průměrného věku dožívají muži ve Švédsku (77) a ženy ve
Švýcarsku (82).
- Příčiny ovlivňující délku života: vzduch, voda, strava, nemocnost, způsob života, lékařská
péče, kouření, rodové dispozice, zaměstnání.
3.6 Ekologické faktory
Životní prostředí ovlivňuje cestovní ruch a opačně.
- Životní prostředí vytváří 3 typy prostředí:
•
Obytné prostředí (město, vesnice, dům, byt). Člověk tráví ¾ života v obytném
prostředí.
-
Město – hluk, prach, exhalace, umělci vytvořené prostředí - člověk musí vyhledávat
přírodu.
-
Vesnice – nevyvolává zpravidla touhu po přírodním prostředí.
•
Pracovní prostředí, zde tráví člověk ¼ produktivního života. Vlivy: hluk,
prašnost,
teplota,
napětí,
zodpovědnost,
stresy,
přelidněnost,
nutnost
společenského chování, oblečení apod.
•
Rekreační prostředí – příroda (les, hory, vodní toky a plochy), sportoviště, lázně.
Rekreační prostředí působí na návštěvníka příznivě, může však též být nositelem
určitých rizik.
- Les je nejvyhledávanějším rekreačním prostředím.
•
-
Příznivé působení lesa:
příznivé mikroklima, vyrovnává klimatické výkyvy, vyšší procento kyslíku, vylučování
silic a vůní, větší množství záporných iontů
-
snižování hlučnosti
-
příznivá zvuková kulisa (šumění)
-
snížená úroveň patogenních bakterií
-
pohlcování prachu a smogu
-
příznivé působení zeleně na zrak
-
celkové estetické účinky
12
•
Rizika lesního prostředí:
-
možnost zabloudění
-
nebezpečí pádu větví a kmenů v silném větru
-
možný výskyt člověku nebezpečných zvířat a hmyzu
-
možnost úrazu v neschůdném terénu
- Hory
•
Příznivé působení horského prostředí
-
čistý vzduch
-
příznivý vliv přiměřené námahy
-
klid a estetické působení
•
Rizika horského prostředí
-
nutnost dostatečné fyzické kondice a vybavení
-
potřebná obratnost pro pohyb v horském terénu (strmost, sníh)
-
potřebná znalost orientace
-
možné zvraty počasí
-
pokles teploty s nadmořskou výškou
-
možnost pádu ve strmém terénu
-
vysoká intenzita slunečního záření
-
ve vysokých polohách pokles hustoty vzduchu
- Řeky, jezera, moře
•
příznivé působení vodního prostředí
-
plavání je intenzivní pohyb bez zatěžování kloubů
-
osvěžující vliv na človděka
-
působení Slunce
-
příznivá vlhkost vzduchu
-
příznivé působení mořské vody na kůži
•
rizika vodního prostředí
-
nutná znalost plavání a fyzická zdatnost
-
nutná zdatnost při provozování vodních sportů (rafting, surfing, potápění) a patřičné
vybavení
-
možnost náhlé změny výšky hladiny pod přehradami
-
nebezpečí přílivu a odlivů u břehů oceánu, vlny, spodní proudění
-
vysoká intenzita slunečního záření
-
existence nepříjemných a nebezpečných živočichů a rostlin
-
vítr vanoucí od pevniny na volné moře
13
Všechny rizikové faktory rekreačního prostředí, zejména v cizích zemích, na které není
účastník cestovního ruchu zvyklý a jsou mu neznámy znamenají často značné nebezpečí.
Informace o nich a způsob jak jim čelit musí být vhodnou formou zahrnuty do informačních
materiálů pro účastníky CR.
Při využívání rekreačního prostředí musí být vždy nalezena rovnováha mezi stupněm využití
a ochrany, jinak dojde k jeho znehodnocení (viz kapitola Kapacita krajiny).
3.7 Technické faktory
- Moderní cestovní ruch je do značné míry závislý na technickém zabezpečení : dopravy,
výstavby objektů, spojovacích zařízení, sportovních zařízení, informačních prostředků,
likvidaci odpadů.
- Při provozování moderních sportů se běžně využívá nejmodernějších technologií a
materiálů ( lyžování, paragliding, deltaplány, jumping, horolezectví , potápění ).
- Na moderních technologiích je do značné míry závislá i bezpečnost účastníků cestovního
ruchu (zdravotní zajištění, záchranná služba v horách a na mořském pobřeží).
- Na moderních technických prostředcích je závislý i cestovní ruch zdravotně postižených.
3.8 Politické faktory
Základní politickou podmínkou rozvoje cestovního ruchu je mír. Od politické stability
země se odvíjejí další faktory působící na rozvoj nebo útlum cestovního ruchu. Z hlediska
stability dělí se země na :
1) Politicky stabilní
2) Relativně klidné
3) Neklidné
4) Před politickým převratem
5) Ve válečném stavu
Indikátory politického stavu :
1) Systém politických stran
2) Rozsah verbálních útoků ve sdělovacích prostředcích
3) Frekvence střídání vlád
4) Neklid na univerzitách
5) Projevy násilí a teroru
Období politicky odlišná v Evropě:
1) Do 1. světové války
2) Po 1. světové válce (nově uspořádané hranice států)
14
3) Po 2. světové válce (rozpad kolonií, rozdělení světa na politicko-hospodářská a vojenská
seskupení, studená válka)
4) Po roce 1980 (politická krize zemí východního bloku)
5) Po roce 1989 (politické převraty v zemích východního bloku, rozpad SSSR). Politické
změny a nové dělení států je často doprovázeno válečnými konflikty (Jugoslávie,
Čečensko)
6) Po roce 2001 (celosvětové rozšíření turistických akcí)
3.9 Administrativní faktory
Administrativní vlivy (zákony, nařízení, předpisy apod.) týkající se cestovního ruchu jsou
vždy odrazem politické a hospodářské situace v dané zemi.
Jsou to především:
1) Občanský zákoník (práva a povinnosti občana – týkající se i cizinců)
2) Zákony a nařízení pro provoz zařízení cestovního ruchu (obchodní zákoník)
3) V některých zemích jsou to zákony o cestovním ruchu
4) Pasové a vízové povinnosti
5) Celní předpisy
6) Devizové zákony a předpisy
7) Zdravotní předpisy pro lidi a zvířata (povinnost očkování)
8) Osvědčení o úhradě pojištění osob a majetku, o výměně valut
9) Předpisy pro motorová vozidla
10) Dopravní předpisy.
Informace o administrativních předpisech je nutno zahrnout do informačních materiálů
cestovního ruchu.
4. TRH V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
Obecně platí, že trh je místo, kde se uskutečňuje koupě a prodej zboží nebo služeb.
Podstata trhu spočívá v pravidelném a opakovaném reagování na všechny podněty, které
jsou vlastní výrobě a produkci služeb.
Základní tržní kategorie jsou nabídka a poptávka. Jejich vztah je nejvýznamněji ovlivněn
tržní cenou.
•
Cena výrobní je tvořena souhrnem nákladů na materiál, zpracování, dopravu,
skladování
•
Cena tržní závisí na ceně výrobní, ale též na stavu nabídky a poptávky apod.
Marketing je proces získávání informací o stavu na trhu s cílem předvídat jeho vývoj.
15
Zvláštnosti trhu v oblasti cestovního ruchu.
-
Předmětem prodeje jsou především služby, jen menší část připadá na zboží.
-
Jedna část služeb a zboží se realizuje výlučně na trhu cestovního ruchu a nabízí je
specializované podniky cestovního ruchu (cestovní kanceláře) Např. : doprava,
ubytování, stravování.
-
Druhá část služeb a zboží, které se spotřebovávají v souvislosti s cestovním ruchem
se realizují na trhu obecně (komunální služby, servis, nákup sportovních potřeb,
kosmetiky, sportovního oblečení apod.)
-
S rozvojem mezinárodního cestovního ruchu dochází k propojování národních a
zahraničních trhů s cestovním ruchem, ale i národních ekonomik.
Tři základní vztahy nabídky a poptávky:
1) Poptávka se rovná nabídce. Je to stav spíše teoretický.
2) Poptávka je větší než nabídka. Kapacity služeb a zařízení cestovního ruchu jsou
nedostatečné. Tržní ceny rostou, dochází k odlivu poptávky do jiné oblasti.
3) Poptávka je menší než nabídka. Nízké využívání kapacit cestovního ruchu, omezování
činnosti nebo i rušení zařízení cestovního ruchu. Ceny klesají, klesá ale často i kvalita a
rozsah služeb.
-
Nabídka musí respektovat vlastnosti zákazníka: kupní síla, věk, druh zájmu případně
i další vlastnosti jako vzdělání, kulturní úroveň apod.
-
Změny v objemu a struktuře poptávky nastávají:
•
změnami v příjmech obyvatelstva
•
nárůstem nebo poklesem míry volného času
•
změnami spotřebitelských preferencí (móda, prestižní hlediska)
•
motivací účasti (zdravotní stav, studijní důvody)
•
změnami ve způsobu života (věk, rodinný stav, změna zaměstnání,
společenského postavení)
•
cenovými změnami na trhu obecně i v oblasti cestovního ruchu
- Charakteristické rysy poptávky v oblasti cestovního ruchu
1) Komplexnost poptávky – kupuje a prodává se zpravidla více druhů služeb
najednou (balík služeb). Nejčastěji je to doprava, ubytování a stravování.
2) Periodický charakter poptávky – řídí se většinou ročním obdobím.
3) Pružnost poptávky – poptávka se může měnit velmi rychle ve struktuře i
v objemu (změna politické situace v cílové zemi). Nabídka nemůže
16
zpravidla stejně rychle reagovat (nutnost smluvního zajištění služeb
předem, ověření podmínek v nové oblasti).
4) Masovost poptávky – v ČR velký podíl hromadného cestovního ruchu.
5) Priorita poptávky – zvýšený zájem o určitý druh cestovního ruchu, který je
dán přírodními podmínkami, politickou situací apod.
Obsah nabídky tvoří:
•
zboží, služby a jejich ceny
•
distribuční a prodejní činitelé (cestovní kanceláře, agentury)
•
komunikační prostředky (katalog, reklama, osobní kontakt)
-
Psychologický účinek nabídky musí být příznivý, ale nesmí být přehnaný.
-
Trh v oblasti cestovního ruchu je víc než obecný trh ovlivněn mimoekonomickými
faktory jako jsou podmínky přírodní, politické, sociální, kulturní apod. Proces
vytvoření nového trhu v oblasti cestovního ruchu je dlouhodobý (investice, dopravní
infrastruktura, obchodní síť, komunální služby, zdravotní a bezpečnostní zařízení
apod.)
-
Služby v cestovním ruchu
•
nedají se skladovat
•
jsou nehmotné
•
jsou nerozlučně spojeny s osobou poskytovatele
•
jsou pomíjivé (jejich existence končí v okamžiku jejich ukončení).
5. POTŘEBA A SPOTŘEBA V CESTOVNÍM RUCHU
Obecná definice: Potřeba je psychická síla, která uvádí do činnosti konkrétní lidské
chování. Tato síla může být pozitivní (tužba) nebo negativní (strach, odpor).
Vnější projev potřeby je napětí, které vyvolává aktivitu a ta zajistí rovnováhu. Základní
rozdělení:
•
Potřeby biologické (nezbytné) souvisí s existencí člověka jako živočicha (jídlo,
ochrana života, zachování rodu). Jsou ve své podstatě neměnné.
•
Potřeby společenské (zbytné) souvisí s existencí člověka jako člena společnosti
(potřeba vzdělání, seberealizace, společenského uplatnění, kultury, zábavy, sportu).
Tyto potřeby se vyvíjejí a přeměňují s vývojem společnosti.
17
Další rozdělení potřeb v oblasti cestovního ruchu :
•
Potřeby primární – uspokojují základní motivace cestovního ruchu tj. poznávání,
odpočinek, vzdělání, kultura, sport, změna prostředí.
•
Potřeby sekundární – nejsou cílem cestovního ruchu, ale jsou pro naplnění
primárních potřeb nepostradatelné (doprava, ubytování, stravování, hygiena). Pro
některé účastníky cestovního ruchu je kvalita uspokojení sekundárních potřeb
důležitější než uspokojení potřeb primárních (cílová činnost).
-
Potřeby lidí nemají ve svém vývoji hranice. Úroveň spotřeby je však dána úrovní
společenského a ekonomického vývoje skupiny nebo jednotlivce. Hranice potřeb jsou
tak dány možnostmi jednotlivce, státu. I Země jako planeta má svoje hraniční
možnosti. Omezení jsou dána možnostmi hmotného zabezpečení i energetickými
možnostmi. Ani cestovní ruch se v konkrétní oblasti nemůže rozšiřovat bez omezení.
Hranice jsou zde dány kapacitou daného prostředí.
-
Charakteristické znaky potřeb v cestovním ruchu
•
potřeby jsou proměnlivé s časem, věkem, společenským postavením, módou
apod.
•
potřeby se vzájemně podmiňují. Potřeba rekreace vyvolá potřebu vhodného
oblečení, sportovního vybavení, informací, dopravy apod.
•
potřeby jsou vždy subjektivně podmíněné, jsou ovlivněny vkusem, vzděláním,
fyzickými a zdravotními předpoklady.
-
Cestovní ruch je forma uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil.
K uspokojování dochází zpravidla ve volném čase a mimo trvalé bydliště (mimo
běžné životní, pracovní a obytné prostředí).
-
V průběhu akcí cestovního ruchu dochází k uspokojování potřeb po:
•
poznávání
•
odpočinku, ale i aktivnímu pohybu a sportu
•
vzdělávání
•
kulturnímu vyžití
•
změně prostředí.
Tyto potřeby je však možno uspokojit jinak něž v cestovním ruchu.
-
Úroveň cestovního ruchu je významným indikátorem stupně rozvoje společnosti,
způsobu života i životní úrovně.
18
Spotřeba v oblasti cestovního ruchu
Obecně: spotřeba je realizovaná poptávka. Proces probíhá postupem: potřeba –
poptávka – spotřeba.
-
Objem spotřeby se vyjadřuje výdaji na cestovní ruch:
•
výdaje přímé bezprostředně souvisí s účastí na cestovním ruchu
•
výdaje nepřímé (oblečení, sportovní potřeby, dopravní prostředky)
Zjištění výdajů je však obtížné a nepřesné
•
ze statistiky rodinných výdajů (ankety)
•
z publikací bank, dopravců, cestovních kanceláří
•
ze statistik celních a pasových úřadů.
Podle odhadů světové turistické organizace WTO budou nominální výdaje na cestovní
ruch do roku 2005 stoupat ve světovém měřítku o 4,6 % ročně. Největší rozvoj v současné
době probíhá v zemích, které byly donedávna turisticky zaostalé (Tibet, Čína).
6. FORMY CESTOVNÍHO RUCHU
Uvedené formy se často vzájemně prolínají
6.1 Kulturní a vzdělávací cestovní ruch
-
Účast na kulturních akcích (festivaly, výstavy, představení)
-
Studijní cesty a stáže
6.2 Zábavní a atrakční cestovní ruch
-
Zábavní centra se zpravidla budují tam, kde přírodní podmínky nejsou pro ostatní
formy cestovního ruchu vhodné.
-
Zábavní parky (Pratr, Vidámpark, Tivoli, Disneyland, La Villette, Legolend).
-
Megaatrakce, světové výstavy, národní výstavy.
-
Stálé výstavy technických vymožeností a atrakcí (prostorová kina, trenažery).
6.3 Sportovní cestovní ruch
-
Aktivní sporty (plavání, turistika, lyžování, paragliding, jízda na koni, tenis, vodáctví,
rafting, cyklistika).
-
Pasivní účast (diváci sportovních utkání).
6.4 Zdravotní cestovní ruch
-
Cestování na svatá místa s uzdravujícím účinkem.
-
Lázeňský cestovní ruch.
-
Též pobyt u moří s očekávaným účinkem Slunce a slané vody na kožní onemocnění.
19
6.5 Gurmánský cestovní ruch
-
Zaměřeno na poznávání jídel a nápojů v cizích zemích a krajích. V ČR : vepřové,
zvěřinové hody, vinobraní. Exotická jídla v cizích zemích jsou často součástí
poznávání místní kultury a životní úrovně.
-
Je to forma cestovního ruchu, kterou využívá spíše bohatší klientela.
6.6 Kongresový cestovní ruch
Akce : konference, sympozia, kongresy mají dva cíle:
a) Odborný cíl (referáty, vědecké a odborné diskuse)
b) Společenský cíl (osobní kontakt odborníků a vědců).
-
Účastníci představují výběr odborníků v dané oblasti činnosti. Vysoká odbornost
zajištění je samozřejmostí.
-
Zajišťované služby pro vlastní akci (platí organizátor akce z prostředků získaných
z účastnických poplatků) :
•
Pronájem jednacích místností
•
Pronájem místností pro společenská setkání
•
Tisk materiálů v přípravné fázi
•
Tisk referátů (sborníků). Dnes často i na CD
•
Překladatelské a tlumočnické služby
•
Organizační zajištění (recepce)
•
Odborné exkurze (doprava, průvodce)
•
Ladyes program pro doprovázející osoby (doprava, průvodce)
-
Nepřímo poskytované služby (účastník platí sám) :
•
Doprava účastníka do místa konání
•
Ubytování účastníka
•
Pokongresový program pro ty kdo v zemi stráví dalších několik dnů
•
Nákup zboží (suvenýry)
•
Kulturní doprovodné akce
-
Místo konání akce musí poskytovat dostatečné kapacitní zázemí ubytovací,
stravovací, kulturní a musí mít vysokou estetickou úroveň. V ČR: Praha, lázně,
horská střediska.
-
Vznikají i specializované kongresové agentury, které zajišťují akci tzv. na klíč.
-
Ve světě vznikají kongresová místa i v menších městech s pěkným prostředím a
okolím vhodným pro exkurzi (Leoben, Vysoké Tatry, lázeňská léčba).
20
6.7 Incentivní cestovní ruch
Též zvaný podnikový cestovní ruch.
-
Podpora podniků, firem a institucí s cílem bližšího seznámení zaměstnanců
v mimopracovním prostředí.
-
Forma krátká (víkend) spojená s tzv. výjezdním zasedáním.
-
Forma delší, kdy zaměstnavatel umožní hromadnou účast zaměstnanců na dovolené.
6.8 Městský cestovní ruch
Koná se v městském prostředí a zpravidla se prolíná s ostatními formami cestovního
ruchu (kulturní a vzdělávací, kongresový, gurmánský apod.).
6.9 Venkovský cestovní ruch (agroturismus)
Rozvíjí se především ve vyspělých státech, kde velká část obyvatelstva žije ve velkých
městech bez možnosti kontaktu s přírodou. Obyvatelé velkých měst nemají zájem ani o
technikou přesycené a přelidněné rekreační oblasti ať v horách nebo u moře. Hledají pro svůj
odpočinek klidné prostředí s každodenním kontaktem s přírodou a původním venkovským
obyvatelstvem.
-
Pro účely agroturismu připravují venkované i zemědělci ubytování ve svých
objektech. Tyto pak pronajímají často i celoročně pro městské návštěvníky.
-
Náplní této formy cestovního ruchu je pobyt v přírodě a venkovském prostředí často i
s účastí na sezónních pracích.
-
Přínosem pro venkov je příjem prostředků, a to i v době mimo zemědělskou sezónu.
Stabilizační faktor venkova.
-
Nutné je udržování a zvyšování atraktivnosti okolí: budování naučných stezek a
turistických tras, prostor pro možnost jízdy na koni a horském kole, koupání.
-
Nutné jsou i investice a podpora regionální nebo státní správy. Zabraňuje se tak
vylidnění venkova v zemědělsky chudých oblastech.
-
V ČR se dosud nerozvíjí tak, jako např. ve Francii.
-
Agroturismus nenarušuje životní prostředí, nenarušuje způsob života a kulturu
původních obyvatel.
6.10 Náboženský cestovní ruch
Věřící cestují na svatá místa (Mekka, řeka Ganga, Les Lourdes, Svatý Kopeček, Hostýn)
nebo na místa církevních slavností, ale též na místa návštěvy význačné církevní osobnosti
(papež, biskup). V Čechách je dlouhá tradice tzv. poutí, kdy věřící pěšky a organizovaně
putovali i několik dnů.
21
6.11 Cestovní ruch seniorů
Počet seniorů v cestovním ruchu stále roste.
Rozdělení:
-
mladší senioři (50 – 64 let)
-
starší senioři (65-70 let)
-
veteráni (nad 70 let)
Nutné je citlivé jednání. Tzv. dynamický senior je dobře trénovaný, nevyžaduje žádný
zvláštní režim, ale často přeceňuje své síly. Pasivní senior je zvyklý na ohledy nebo pomoc
při namáhavém programu, kterou také vyžaduje.
-
Ve skupině seniorů je vhodná přítomnost lékaře.
-
Nutno respektovat pohodlí při dopravě i ubytování (1-2 lůžkové pokoje), respektovat
menší přizpůsobivost při stravování a denním režimu.
-
Volit především mimosezónní termíny (teplota, klid, ale i nižší ceny).
-
Je nutno zajistit dobrou a včasnou informovanost.
-
Je potřeba informovat o slevách.
6.12 Cestovní ruch mládeže
-
Mládež volí zpravidla náročnější, méně pohodlné a levnější formy cestovního ruchu
(ubytování, doprava, stravování).
-
Značná přizpůsobivost změněným podmínkám pobytu v cizích krajích.
-
Snadné seznamování (vytvoření kompaktní skupiny), větší hlučnost.
-
Z důvodů nižších cen mládež stejně jako senioři volí často mimosezónní termíny.
6.13 Cestovní ruch zdravotně postižených
-
Nutné jsou patřičně upravené dopravní prostředky (zdvižné plošiny ve vlacích a
autobusech. Dle potřeby i pečovatel).
-
Nutný bezbariérový přístup v ubytovacích a stravovacích zařízeních.
-
Přehledné informační symboly.
-
Ovládání výtahů.
-
Uvedené služby jsou drahé, proto akce pro tělesně postižené pořádají zpravidla jen
velké cestovní kanceláře, které tyto akce dotují.
22
6.14 Lovecký cestovní ruch
Jedná se spíše o individuální akce nebo malé skupiny.
-
Cílem je lov zvěře srstnaté, pernaté a rybolov.
-
Za ulovenou zvěř jsou stanoveny vysoké poplatky.
-
Vyžaduje se dlouhodobá příprava (vyhledání zvěře, pozorování jejich zvyků, času
pastvy, kladení návnady apod.).
-
Doprovod musí být obeznámen s odbornou stránkou, s terénem a znalý cizích
jazyků.
-
Lovec platí poplatek, oslavu lovu, odváží si trofej.
-
V Evropě je málo vhodných oblastí pr tento typ CR. Rybolov je rozvinutý v Norsku,
Finsku a v Rusku.
7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A CESTOVNÍ RUCH
Životní prostředí jako motivační faktor poptávky po cestovním ruchu.
-
Uměle vytvořené prostředí měst.
-
Koncentrace obyvatelstva ve městech.
-
Hlučnost, prašnost, exhalace.
-
Stoupající míra volného času ve městech.
Změněné životní prostředí ve městech vyhání jeho obyvatele do rekreačního prostředí.
8. ÚZEMÍ VHODNÁ PRO CESTOVNÍ RUCH
8.1 Území vhodná pro cestovní ruch
Viz kapitola Ekologické faktory.
8.2 Území z cestovního ruchu vyloučená z důvodů jejich ochrany
Tato území jsou zpravidla oplocená nebo označená výstražnými tabulemi.
-
Ochranná hygienická pásma 1. a 2. stupně povrchových a podzemních zdrojů pitné
nebo léčivé vody. Tato území jsou často velmi atraktivní.
-
Území s důležitými ložisky nerostných surovin.
-
Území vyčleněná pro speciální státní zájmy jako vojenské prostory, pohraniční
pásma.
-
Ochranná pásma letišť.
-
Ochranné koridory kolem vysokorychlostních železničních tratí a kolem dálnic.
-
Ochranná pásma plynovodů a ropovodů.
23
8.3 Území z cestovního ruchu vyloučená z důvodů jejich znehodnocení
-
Průmyslové areály.
-
Dobývací prostory, výsypky, haldy.
-
Skládky odpadů průmyslových i komunálních.
-
Intenzivně využívané zemědělské plochy.
-
Prostory s objekty živočišné a rostlinné výroby.
-
Lesní prostory poškozené emisemi nebo kalamitou.
8.4 Území omezující cestovní ruch
-
Velkoplošně chráněná území (NP, CHKO, Rezervace).
-
Ochranná území 2.b) a 3. stupně ochrany zdrojů pitné vody.
-
Registrované významné krajinné prvky plnící funkci biocenter a biokoridorů. Remízky,
skupiny stromů, které tvoří kostru ekologické stability území (hnízdění ptáků, zvěře,
závětří, vláha, tvorba semen).
-
Slepá ramena řek, močály, mokřadly jako významné indikátory stavu životního
prostředí.
-
Území ohrožená sesuvy půd.
-
Území chráněná jako lesní půdní fond.
9. REKREAČNÍ KAPACITA KRAJINY
Při rekreačním využívání krajiny je nutno najít takové její zatížení, kdy je příroda buď
sama nebo s pomocí člověka schopna se regenerovat. Jinak pomine rekreační působení
prostředí a cestovní ruch se této oblasti začne vyhýbat.
Pět komponentů krajiny:
9.1 Fyzická kapacita
je horní hranice rekreačního využívání krajiny. Je to počet návštěvníků a případně
jejich dopravních prostředků, které je prostor schopen přijmout. Optimální využívání je vždy
nižší.
9.2 Schopnost krajiny přijímat rekreanty
je vyjádřen takový počet návštěvníků, který nezatíží nebo zatíží minimálně dosavadní
hospodářské využívání a produkci a dosavadní neturistické využívání oblasti. Aby bylo
zamezeno konfliktům, je nutno zpracovat prostorový a časový plán využití konkrétních ploch
24
(např. zimní lyžování a letní pasení skotu, provozování paraglidingu jen když je v přistávacím
prostoru sklizena úroda apod.).
9.3 Ekologická kapacita
je taková zátěž, při které je příroda sama schopna udržovat dosavadní stav. Ekologická
kapacita stejného druhu krajiny (např. louky) je ve vyšších nadmořských výškách,
v severských zemích, ve stepích apod. nižší než v nížinách. Ekologická kapacita se
v některých případech dá číselně vyjádřit.
9.4 Sociálně – psychologická kapacita
hraje rozhodující roli při hodnocení rekreačního účinku jednotlivcem. Přelidněnost
prostoru hodnotí každý návštěvník jinak a podle toho se chová. Sociálně-psychologická
kapacita je do jisté míry ovlivněna dlouhodobými výchovnými návyky, vrozenými vlastnostmi
apod.
Při překročení této kapacity návštěvník z prostoru odejde, nebo se prostoru vyhne.
Určitá hustota návštěvník je však v některých případech nutnou kulisou daného prostředí.
Nepříznivě působí např. zcela liduprázdné pláže, lyžařské terény, kulturní památky i samo
městské prostředí.
9.5 Kapacita okolí
vlastního rekreačního prostoru
-
kapacita dopravní
-
kapacita zásobování pitnou vodou, likvidace odpadů
-
kapacita vhodných pracovních sil
Kapacitu okolí je nutno budovat dlouhodobě a vyžádá si nejen investice, ale i odborné
školení personálu apod.
10. VLIV CESTOVNÍHO RUCHU NA KRAJINU
10.1 Negativní vliv cestovního ruchu na krajinu
Moderní cestovní ruch se neobejde bez zásahu do krajiny. Tyto zásahy musí však být
šetrné a řešeny tak, aby krajinu spíše zdobily než ji narušovaly.
-
Výstavba komunikací – silnice, železnice, parkoviště, lanovky.
-
Výstavba objektů – hotely, chaty, restaurace apod. by měly být řešeny ve stylu, který
navazuje na tradiční stavby. Zároveň s výstavbou objektů je nutno řešit energetické
otázky (topení) a odpadové hospodářství.
25
-
Samotný turista svým vstupem do krajiny narušuje její stabilitu – sešlap půdy. Tlak
osoby ležící je 0,38 N/cm2, stojící 2,0 N/cm2, při sestupu strmým terénem 560 N/cm2.
-
Hluk, trhání květin a sběr lesních plodin, krmení zvěře, tzv. lyžařská eroze,
odhazování odpadků.
-
Vliv moderních sportů jako horská cyklistika, paragliding.
10.2 Pozitivní vliv cestovního ruchu na krajinu
Cestovní ruch znamená přínos finančních prostředků, které je možno účelně využít pro
nastolení rovnováhy mezi cestovním ruchem a kapacitou krajiny. Je možno eliminovat
negativní vlivy cestovního ruchu a udržet tak prostor přístupný. Je tak možno:
-
udržovat cesty a jejich označení
-
zpřístupňovat jinak těžko přístupné prostory
-
uhradit informační materiály a propagaci
-
zajišťovat bezpečnost návštěvníků
-
udržovat čistotu v oblasti
11. RAJONIZACE ÚZEMÍ V ČR
V ČR je vymezeno 47 oblastí ohodnocených s ohledem na využití pro účely cestovního
ruchu. Oblasti jsou rozděleny do 4 kategorií:
1. kategorie: území mezinárodního významu
2. kategorie: území celostátního významu
3. kategorie: území místního významu
4. kategorie: území bez významu pro cestovní ruch
Ve všech oblastech byla stanovena:
•
rekreační využitelnost
•
časová využitelnost (léto, zima, celoroční)
•
funkční využitelnost (druh aktivit)
•
kategorie městských sídel (památky, lázně, přírodní zajímavosti)
•
estetická hodnota oblasti
•
směrná návštěvnost, lůžková kapacita apod.
Do 1. kategorie jsou zahrnuty: Západočeské lázně, KRNAP, NPŠ, CHKO Jeseníky, CHKO
Beskydy, Valašsko.
26
•
•
Na území ČR se nachází tato chráněná území:
3 národní parky:
-
Krkonošský národní park (KRNAP) 1963, 36 km2
-
Národní park Šumava (NPŠ) 1991, 69 km2
-
Národní park Podyjí (NPP) 1991, 63 km2
24 chráněných krajinných oblastí (CHKO) z nichž největší jsou Beskydy 1160 km2, České
středohoří 1070 km2, Jeseníky 740 km2.
•
123 národních přírodních rezervací
- 100 národních přírodních památek
- 453 přírodních rezervací
- 866 přírodních památek
Všechna chráněná území zaujímají celkovou rozlohu 11 550 km2, což je 15 % rozlohy České
republiky.
12. VYUŽITÍ PAMÁTEK V CESTOVNÍM RUCHU
Kulturní a technické památky jsou jedním z nejvyhledávanějších cílů cestovního
ruchu. Kulturní památka je kulturní statek, který vznikl v době minulé a který je dokladem
historického vývoje společnosti a způsobu života. Památkou je objekt nebo místo spjaté
s významnými událostmi.
Rozdělení památek:
-
-
-
podle povahy
•
památky movité (nábytek, sochy, obrazy)
•
památky nemovité (stavby, náleziště, sousoší)
podle významu
•
umělecké (architektura, výrobky uměleckých řemesel, sochy, obrazy)
•
historické (dokumenty o dějinných událostech, o vývoji techniky apod.)
podle účelu
•
obranné (hrady, pevnosti, tvrze)
•
sídelní (zámky, paláce, domy)
•
církevní (kostely, kláštery, mešity, synagogy).
Ochrana památek se vyvíjí teprve od 19. století. Do té doby o ně pečují jen jejich
uživatelé nebo vzdělaní sběratelé. Historické stavební objekty jsou často rozebírány na
stavbu nových objektů.
27
V České republice je ochrana památek řízena Ministerstvem kultury ČR a odbory kultury
na Okresních a Městských úřadech. Na mezinárodní úrovni se zabývá ochranou památek
OSN prostřednictvím její instituce UNESCO.
V Evropě je ochrana památek jednou z činností rady Evropy. Její nástroj je Conseil de la
coopération culturelle (CDCC) a Kulturní fond.
Cílem těchto institucí je:
-
posílit vědomí kulturního dědictví Evropy
-
poskytnout rámec pro evropskou kulturní spolupráci
-
umožnit výměnu zkušeností a informací
-
podporovat umělecká řemesla a restaurátorství
-
podporovat síť zděděných řemesel
-
podporovat a umožňovat stáže pro kameníky, zedníky, štukatéry, tesaře apod.
v Evropském středisku pro odbornou výuku těchto řemesel v Benátkách.
-
Památky jsou nejen cílem cestovního ruchu, ale mohou příznivě ovlivnit i úroveň
služeb v cestovním ruchu (zámecká vinárna, zámecký jednací sál, ubytování na
zámku, v klášteře).
-
V Evropě je soubor památek tvořen asi 60 000 objekty. Jsou to historická jádra měst,
2 500 hradů, zámků a tvrzí, objekty bojů a povstání, archeologická naleziště.
-
V ČR byla po roce 1990 vrácena řada památek původním majitelům. Zde někdy hrozí
komercionalizace památek nebo i jejich devastace.
-
Vzorem pro praktické využívání památek k původnímu účelu (bydlení) spolu
s turistickým využitím by mohla být všem ostatním zemím Francie.
13. MATERIÁLNĚ TECHNICKÁ ZÁKLADNA CESTOVNÍHO RUCHU
Materiálně technická základna cestovního ruchu vytváří hmotné podmínky pro rozvoj
cestovního ruchu.
-
z užšího hlediska to je zabezpečení:
•
dopravy
•
ubytování
•
stravování
•
rekreace a sportu, zábavy, kultury
-
•
z širšího hlediska do materiálně technické základny zahrnujeme:
všechny prostředky používané při realizaci služeb v cestovním ruchu přes jejich výstavbu
až po provoz
•
nabídku jako impuls pro vyvolání poptávky
•
prostředky a metody organizace cestovního ruchu (spojovací technika)
28
•
prostředky vytvářející podmínky pro činnost jiných odvětví, které pracují pro potřeby
cestovního ruchu (výroba sportovního nářadí, lanovek, energie).
Rozsah a úroveň materiálně technické základny je výrazem stupně rozvoje cestovního
ruchu. Materiálně technická základna spolu s lidskými zdroji výrazně ovlivňuje úroveň a
rozsah služeb v cestovním ruchu.
-
z širšího hlediska materiálně technickou základnu tvoří:
•
budovy a stavby
•
stroje a zařízení
•
dopravní prostředky
•
inventář
-
patří zde však i zařízení sloužící i jiným odvětvím:
•
MTZ obchodu
•
MTZ dopravy
•
MTZ společného stravování
•
MTZ služeb
-
Do MTZ se nepočítají :
•
kulturně historické objekty a památky
•
soukromý majetek obyvatelstva, který se pomocí cestovního ruchu nezhodnocuje.
-
Všechny složky MTZ musí být v dané oblasti místně a časově sladěny. Např.:
návaznost dopravních prostředků, provozní doba stravovacích zařízení, sportovních
zařízení, zábavních programů. Musí být sladěny kapacity dopravy, ubytování a
kapacity pláží nebo lyžařských terénů apod.
•
Klasifikace MTZ podle významu :
zařízení základní, která jsou nezbytná pro realizace cestovního ruchu (doprava,
ubytování,stravování
•
zařízení doplňková, která umožňují poskytovat komplexní služby a umožní optimální
využití rekreačních prostředí. Např. v lyžařském středisku je i krytý bazén, kluziště,
noční
podniky
(zařízení
kulturní,
sportovní,
obchodní,
zprostředkovatelské,
komunální).
29
-
Kapacita MTZ
•
počtem návštěvníků v daném prostoru (koupaliště)
•
počtem lůžek
•
počtem porcí jídel
•
hodinovou přepravní kapacitou (např. lanovek).
-
Kromě kapacity musí MTZ splňovat i požadavky struktury např. ubytování
v rozdílných cenových skupinách, v různě velkých pokojích, sortiment různých jídel,
lyžařské sjezdovky různé obtížnosti apod.
-
Materiálně technická základna musí být schopna rychlého přizpůsobení se novým
zájmům návštěvníků. Př.: doprava návštěvníků lanovkami při provozování moderních
sportů (deltaplány, paragliding, přizpůsobení ubytování horským cyklistům, včasný
výdej stravy ve vysokohorských chatách apod.).
Použitá literatura:
1.
Jakubíková, D., Ježek, J., Pavlák, M.: Cestovní ruch, Západočeská univerzita, 1995
2.
Němčanský, M.: Management cestovního ruchu 1,2. Slezská univerzita, 1995
30