Úvod do historicko-srovnávacího studia germánských jazyků

Úvod do historicko-srovnávacího studia germánských jazyků

ÚVOD DO HISTORICKO-SROVNÁVACÍHO STUDIA GERMÁNSKÝCH JAZYKů
VÁCLAV BLAŽEK
ů
I. MÍSTO GERMÁNSKÝCH JAZYK MEZI INDOEVROPSKÝMI JAZYKY
‘Stromový diagram’, se kterým přišel r. 1860 August Schleicher, velký obdivovatel Darwina, odráţí soudobou
představu o vzájemných vztazích indoevropských jazyků. Schéma zaloţené na biologizujícím pojetí vývoje
jazyka má dnes uţ jen historickou hodnotu, mj. po odhalení indoevropského charakteru tocharštiny a anatolských
jazyků.
germánský
litevský
slavo-litevský
slovanský
keltský
indoevropský
italo-keltský
italický
řecko-italo-keltský
árjo-řeckoitalo-keltský
albánský
řecký
íránský
árijský
indický
Objev indoevropského charakteru dvou tocharských jazyků z čínského Turkestánu (‘dialekty’ A a B) a hetitštiny
spolu s dalšími jazyky starověké Malé Asie řádně zamíchala kartami. Z primární opozice anatolských a
neanatolských jazyků, kterou poprvé představil ve své ‘indo-hetitské’ hypotéze E. Sturtevant (1942), vycházejí
další modely pracující s ideou genetického ‘stromu’. Tradiční východiska v klasifikaci indoevropských jazyků
rozvíjí model Gamkrelidze & Ivanova (1984, 415):
řecký
arménský
indoíránský
baltoslovanský
germánský
italický
keltský
tocharský
anatolský
Jednu z posledních variant aplikace kladistiky představili D. Ringe, T. Warnow & A. Taylor r. 2002
(Transactions of the Philological Society, 100/1, 87):
anatolské
tocharské
keltské
italické
germánské
albánský
arménský
řecký
indoárijský
íránský
slovanský
baltský
Vlastní originální model dezintegrace indoevropských jazyků, včetně mnoha reliktových, předloţil Eric P. Hamp
na základě specifických isogloss ve fonologii, morfologii a slovní zásobě (1988, 1990):
luvijský
anatolský
hetitský
indoárijský
nuristánský
asijský indoevropský
indo-hetitský
íránský
arménský
pontský jihoindoevropský
indoevropský
řecký
makedonský
slovanský
baltský
residuální
indoevropský
thrácký
dácký
albánský
prehelénský
= pelasgický
germánský
severozápadoindoevropský
tocharský
illyrský
messapský
fryţský
italický
venetský
keltský
Absolutní chronologii divergence jazyků poskytuje pouze glottochronologie. Nejnovější výsledek S. Starostina
aplikuje jeho vlastní model rekalibrované glottochronologie (Santa Fe, 2004):
-5000
-4000
-3000
-2000
-1000
0
hetitský
-20
tocharský A
tocharský B
brythonské
-4670
-1000
goidelské
italické
-3810
-2500
germánské
-3350
baltské
-2860
-1210
slovanské
-2710
íránské
-2000
indoárijské
-3020
arménský
řecký
-2590
albánský
ů
II. HLAVNÍ MODELY KLASIFIKACE GERMÁNSKÝCH JAZYK
Své představy o klasifikaci germánských jazyků vyjádřili uţ pionýři historicko-srovnávací jazykovědy.
J.Ch. Adelung (1806) navrhl klasifikovat kmenové dialekty pozdní antiky a raného středověku binárně na jazyky
svébské z jiţní části germánského prostoru a ne-svébské, kterými se hovořilo kolem Baltského a Severního moře:
skandinávské
ne-suévské
fríský, franský, saský, anglosaský
germánské
suévské
langobardský, alamanský, suévský,
gótský, burgundský, vandalský
Podobně J. Grimm (1819) předpokládal dvě základní větve, z nichţ kaţdá se rozpadá na další dvě podvětve. O
některých kmenových dialektech soudil, ţe měly přechodových charakter mezi podvětvemi:
1)
2)
skandinávské
severské
dolnoněmecké
saský, vestfálský, fríský, anglosaský
hornoněmecké
langobardský, burgundský, bavorský, alamanský, franský
germánské
3)
4)
gótský, gepidský, herulský, vandalský
Přechodový charakter mají mít jazyky Frísů a Anglů (1-2), Franků (2-3), Kvádů a Markomanů (3-4). Grimm
připouští téţ alternativní model, kdy východogermánská větev (4) stojí proti všem ostatním (1-3).
Svou originální klasifikační metodou zaloţenou na lexikostatistické analýze paralelních textů dospěl Mańczak
(1992) k velmi podobným závěrům, které zformuloval jako sestupné pořadí blízkosti jednotlivých jazyků ke
gótštině. Nejblíţe gótštině má stát starohornoněmčina, poté starosaština a nejdále jazyky skandinávské.
Jiné schéma binární klasifikace předloţil K. Müllenhoff (1898):
severské
východogermánské
gótský, aj.
germánské
praněmecký
západogermánské
anglo-fríský
Nejrozšířenější model pracuje se třemi větvemi: východní s gótštinou jako jediným reprezentantem s oporou v
textech, západní a severní neboli skandinávskou. Toto tripartitní dělení podrobně rozpracoval J. Schmidt (1860):
severní
severské
fríský
anglosaský
nizozemský
dolnoněmecký
(Plattdeutsch)
hornoněmecký
(Hochdeutsch)
dolnoněmecké v
širším smyslu
germánské
západní
saský
starosaský
východní
gótský
F. Maurer (1943) zobrazil proces vedoucí od kmenových germánských dialektů k jazykům pozdního středověku
a současnosti, v jehoţ průběhu probíhal nejen rozpad, ale současně téţ slučování, v následujícím grafu:
hesenský
veserskorýnské
istveonské
franský
__
saský
anglosaský
severomořské
angelský
ingveonské
fríský
germánské
německý
______
severské
skandinávské
illevionské
viselskooderské
gótský aj.
langobardský
erminonské
labské
bavorský
alamanský
E. Schwarz (1951) přepokládal, ţe kolem r. 200 př. Kr. bylo germánské dialektové kontinuum uţ rozčleněno na
zónu severní, skandinávskou, z níţ měly povstat jazyky severské a gótština s dalšími východogermánskými
kmenovými dialekty, a jiţní, formující se v německé dialekty. Zhruba o 4 století později podle Schwarze
vykrystalizovala ještě třetí, přechodová zóna, reprezentovaná dialekty budoucích Anglosasů a Frísů:
gótsko-vandalský
severní
severský
anglosaský
germánské
severomořské
fríský
jiţní
německý
Nejpodrobnější schéma vývoje germánských jazyků předkládá T. V. Toporova (2000). Do značné míry se vrací k
modelu Maurera a Schwartze:
500 př. Kr.
0
vých.
s germ.
e
v.
g
e
r
500 n. l.
1000
1500
krymskogótský
ostrogótský
gótský
vizigótský
gepidský
burgundský
vandalský
herulský
rugijský_ _ _ _ _ _ _
staroislandský
nor n
z. skand.
obecněskandinávský
faerský
nynorsk
riksmål / bokmål
dánský
starodánský
v. skand.
stšvédský
g
e
r
m
á
n
s
k
é
islandský
z.-nor. dial.
v.-nor. dial.


staronorský
m.
2000
švédský
střšvéd.
starogutnijský
středoskotský
skotský dialekt
anglický
dialekt Anglů
dialekt Jutů
ingv.
j
i
h
o
g
e
r
m
á
n
s
k
é
dialekt
Sasů

střang.
stang.




fríský
stfrís.
afrikaans
nizozemský
střniz.
 
stdfrank.


dolnoněm. dial.
starosaský
střdněm.
jidiš
istv.
středofranský
rýnskofranský
lucemburský
z. stř. něm. dial.
v. stř.něm. dial.
durynský

_
erm.
v. franský
bavorský
alamanský
jihoněm. dialekty
švýcarský
langobardský
Zkratky: ang. anglický, d- dolno-, dial. dialekty, erm. erminonské, frank. franský, frís. fríský, germ. germánské,
ingv. ingveonské, istv. istveonské, něm. německý, nor. norský, skand. skandinávský, st- staro-, stř- středo-, švéd.
švédský, v- / vých. východo-, z- západo-.
Naproti tomu E. Antonsen (1975) postavil do opozice východní a severozápadní větev:
severní
severozápadní
starorunový
západní
východní
gótský
germánské
H. F. Nielsen (2000) se ve svém modelu divergence severozápadní germánštiny vrátil k tradiční představě,
zastávané především skandinávskými jazykovědci, která ve starorunovém jazyce spatřuje přímého předchůdce
pouze jazyků severských:
starohornoněmecký
západogermánské
starosaský
severomořské
starofríský
severozápadní
staroanglický
staroseverský
starorunový
100 n. l.
200
300
400
500
600
Sh. Embletonová (1986, 117) pouţila pro klasifikaci germánských jazyků vlastní modifikaci glottochronologie.
Sama však uznává, ţe nemoţnost bezpečně určit všechny výpůjčky mezi jednotlivými jazyky vede ke zkreslení
výsledků ve smyslu mladších dat.
100 n. l.
300
500
700
900
1100
1300
1500
1700
švédský
dánský
1812 norský
1531
faerský
islandský
873
1047
anglický
189
264
fríský
vlámský
afrikaans
nizozem.
1236
1425
1664
jidiš
dolnoněmecký
hornoněmecký
143
1224
1379
gótský
Zatím poslední pokus aplikovat glottochronologii na germánské jazyky publikoval Starostin a Burlaková (2001,
82-105). Starostin zde pouţil svou modifikaci ‘rekalibrované glottochronologie’. Schéma je zaloţeno na srovnání
sedmi moderních literárních jazyků a gótštiny.
-100
+100
+300
+500
+700
+900
+1100
+1300
+1500
švédský
89-91%
+1000
94%
+1200
98%
+1550
dánský
norský
islandský
73%
+70
70%
-80
anglický
80%
+400
nizozem.
93%
+1120
horno-
německý
gótský
III. NÁSTIN HISTORICKO-SROVNÁVACÍ FONETIKY GERMÁNSKÝCH JAZYK
ie. *
p-pb-bbh-bht´-t-t-´
d-ddh-dhk´-k-k-´
g-ggh-gh$´-$-$-´
ĝ-ĝĝh-ĝhk„´-k„-k„-´
g„-
-g„g„h-
-g„hs-
ů
gót. faíhu "majetek, peníze", sthn. fihu, stsas. fehu, stang. feoh (ang. fee), stisl. fé "dobytek" < *pe$ugót. hafjan, sthn. heffen, stisl. hefia "zvedat" < *k˜p-ye/osthn. pfuol, stfríz., střdn., stang. p7l, nor. dial. pøla "baţina" < *bāl-/*bōl-;
gót. peika-bagms "palma", stang. pēc "špička", stisl. pík id. < *bīĝogót. þaúrp "pole", sthn. dorf, stsas. thorp "ves", stang. þorp "statek", stisl. þorp "dvorec; oddíl" < *t3bogót. baírgahei "horská krajina", sthn. perc/ berg, stsas. berg, stang. beorg, stisl. bjarg, berg "hora" <
*bherĝhogót. liufs, gen. liubis "milý", sthn. liup, liub, liob, stsas. liof, gen. lio3es, stang. léof, strun. -leubaz, f.
leubu (*leubō), stisl. ljúf-r < *leubhogót. þreis, sthn. drīê, stsas. thria, stang. þrie, stisl. þrír "3" < *treÔes (m.); sr. strun. f. þrijoz (*treyās)
gót. ¹aþar, sthn. hwedar, stsas. hwethar, stang. hwæþer, stisl. hvađarr "který" < *kwóterogót. fadar, sthn. fatar, stsas. fadar, stang. fæder, stisl. fađir "otec" < *pštérgót. taíhun, sthn. zehan, stsas. tehan, stang. tíen, stisl. tíu "10" < *dé$‚t
gót. fotus, sthn. fuoz, stsas., stang. fôt, stisl. fótr "noha" < *pōdgót. daúhtar, sthn. tohter, dohter, stang. dohtor, stsas. dohtar, stisl. dóttir "dcera", sr. strun. pl. dohtriz <
*dhugštergót. ana-biudan "nařizovat", sthn. p/biotan, stsas. biodan, stang. béodan, stisl. bjóđa "nabízet" <
*bheudhgót. harjis "vojsko", sthn. hari, heri, stsas. heri, stang. here, stisl. herr "id., oddíl" < *koryogót. tiuhan, sthn. ziohan, stsas. tiohan, stang. téon "táhnout", sr. stisl. (full-)týja "pomoct" < *deukgót. rign, sthn., stsas. rigan, regin, stang. reg(e)n, ang. rain, stisl. regn "déšť" < *reknógót. kalds, sthn. c(h)alt, stsas. cald, stang. ceald, stisl. kaldr "chladný" < *goltógót. jok, sthn. jo(c)h, ju(c)h, stsas. juk, stang. geoc, stisl. ok "jho" < **Hyugogót. gasts, sthn. c/gast, stsas. gast, stang. giest, stisl. gestr "host", stang. také "cizinec" < *ghosti-, sr.
strun. -gastiz (ang. guest je skand. původu)
gót. liugan, sthn. liucan, liugan, stsas. liogan, stang. léogan, ang. lie, stisl. ljúga "lhát" < *leughgót. haírto, sthn. herza, stsas. herta, stang. heorte, stisl. hjarta "srdce" < *$erdgót. ga-teihan "oznámit", sthn. zīhan "vinit", stsas. af-tīhan "odepřít", stang. téon "vinit", stisl. téa
"ukázat" < *dei$gót. fagrs "vhodný", sthn., stsas. fagar "krásný", stang. fæger, ang. fair, stisl. fagr id. < *pš$rógót. kunþs, sthn. c(h)und, stsas. kûđ, stang. cûđ, stisl. kunnr, kuđr "známý" < *ĝ‚›tógót. waúrkjan, sthn. wurchan, stang. wyrcan, stisl. yrkja "pracovat, dělat" < *w3ĝ-, vedle stsas. wirkian
id. (*werĝ-)
gót. gulþ, sthn. cold / gold, stsas., stang. gold, stisl. gull, goll "zlato" < *ĝhC˜togót. ga-wigan, sthn. wekan /wegan, stfríz. wega, stang. wegan, stisl. vega "pohybovat (se)" < *weĝhgót. ¹as, stang. hwā, stšvéd. hvar "kdo" (m.) < *kwo-s, vedle sthn. (h)wer, stsas. hwe < *kwe-s
gót. saí¹an, sthn., stsas. sehan, stang. sēon, ang. see, stisl. sjá "vidět" < *sekwgót. þius, f. þiwi, sthn. deo, f. diu(wa), stsas. f. thiwi, thiu, stang. đēo(w), f. đēowu, stisl. f. þý, þír "sluha /
sluţka", sr. strun. þewaz "sluha" < *tekwú-, -wó- / *tekwôgót. qens & qino "ţena", sthn. quena "id., paní", stsas. quân & quena id., stang. cwên id. (> ang. queen
"královna"), cwene "(lehká) ţena", stisl. kván, kvæn "manţelka", kona "ţena" < germ. *kwēni & *kwendn
< *gwēni- & *gwenā
gót. riqis, -izis, stisl. røkkvr "temno" < **H1regw-ossthn. war(a)m, stsas. warm, stang. wearm, ang. warm, stisl. varmr "teplý" < *gwhormo-, sr. gót. warmjan
"hřát"
ale stsas. gûdea, stang. gûþ, stisl. gunnr, guđr "boj" < *gwh‚tÔā, sr. sthn. gundfano "válečná korouhev"
gót. snaiws, sthn. snêo, gen. snêwes, stsas. snêo, stang. snâw, ang. snow, stisl. snær, gen. snbvar "sníh" <
*snoigwhogót. sitan, sthn. sizzan, sitzan, stsas. sittian, stang. sittan, ang. sit, stisl. sitja "sedět" < *sed-(ye/o-)
´-s-s-´
r
l
m
n
3
gót. wisan, sthn. wesan, stsas., stang. wesan (sr. ang. was), stisl. vesa (& vera) "nacházet se" < *wesgót. ais, gen. aizis "ruda", sthn. êr "ruda, ţelezo", stsas. êr, stang. âr "ruda", stisl. eir "id., měď" < *ayesgót. ga-redan "být rozváţný", sthn. râtan, stsas. râdan, stang. rbdan, stisl. ráđa "radit" < *rēdhgót. ligan, sthn. likkan, liggan, stsas. liggian, stang. licgan, ang. lie, stisl. liggja "leţet" < *legh-(ye/o-)
gót. midjis, sthn. mitti, stsas. middi, stang. midde, ang. mid-, stisl. miđr "střední" < *medhyogót. niujis, sthn., stsas. niuwi, stang. nēwe, néowe, ang. new, stisl. nýr "nový" < *newyogót. þaúrnus, sthn. dorn, stsas., ang. thorn, stang., stisl. þorn "trn" < *t3nu-
C
gót. hulþs "milostivý", sthn., stsas., stang. hold, stisl. hollr "nakloněný, příznivý" < *kCtó-
i
gót. ga-qumþs, sthn. qhuumft, cumft, cunft, stisl. sam-kund "schůze" < *gwi-ti-
‚
Ô
„
gót. undar, sthn. untar, undar, stsas. undar, stang. under, stisl. undir "pod" < **H1‚-dher-
i
u
ī
ū
e
a
o
ē
ā
ō
C˜C
eÔ
aÔ
oÔ
e„
a„
o„
gót. jer, sthn. jâr, stsas. jâr, gêr, stang. gēar, ang. year, stisl. ár "rok" < *(H1)Ôērogót. vato, pl. vatna, sthn. waµ(µ)ar, stsas. watar, stang. wæter, ang. water, stisl. vatn "voda" < *„odor/ngót. fisks, sthn. fisc, stsas. fisk, stang. fisc, ang. fish, stisl. fiskr "ryba" < *piskogót. fugls, sthn. fogal, stsas. fugal, stang. fugol, ang. fowl ("kur"), stisl. fugl "pták" < *puglogót. skeirs, střhn. schīr, stsas. skīr, stang. sJīr, ang. sheer, stisl. skírr "jasný" < *skīr(y)ogót. rums, sthn., stsas., stang. rûm, ang. room, stisl. rúmr "prostor(ný)" < *rūmogót. baíran, sthn. peran / beran, stsas. beran ("porodit"), stang. beran, ang. bear, stisl. bera "nést" <
*bhergót. hana, sthn., stsas. hano, stang. hana, stisl. hani "kohout" < *k˜n-ongót. dal, sthn. tal, stsas. dal, stang. dæl, stisl. dalr "údolí" < *dhologót. mena, sthn., stsas. mâno, stang. môna, ang. moon, stisl. máni "měsíc" < *mēn-ongót. broþar, sthn. pruodar/ bruoder, stsas. brôthar, stang. brôþor, ang. brother, stisl. bróđir "bratr" <
*bhrāter
gót. flodus, sthn. fluot, stsas., stang. flôd, ang. flood, stisl. flóđ "povodeň" < *plōtó/úgót. fadar, sthn. fatar, stsas. fadar, stang. fæder, ang. father, stisl. fađir "otec" < *pštér
gót. steigan, sthn., stsas., stang. stīgan, stisl. stíga "stoupat" < *steighgót. gaits, sthn. keiµ, geiµ, stsas. gêt, stang. gât, ang. goat, stisl. geit "koza" < *ghaidigót. stains, sthn. stein, stsas. stên, stang. stân, ang. stone, stisl. steinn, strun. stainaz < *stoinogót. filu-faihs, sthn., stsas. fêh, stang. fâg, stisl. fáinn "pestrý" < *poi$o-, sr. strun. faihido "namaloval
jsem" (ve sthn. ê před h, r, w)
gót. þiuda, sthn. diota, stsas. thioda, ags. þéod, stisl. þjóđ "lid" < *teutZ
gót. aukan, sthn. auhhôn, ouhhôn, stsas. ôkian, stang. éacian, stisl. auka "rozmnoţit" < *auggót. rauþs, sthn. rôt, stsas. rôd, stang. réad, ang. red, stisl. rauđr "rudý" < **H1reudho-
IV. HISTORICKO-SROVNÁVACÍ MORFOLOGIE GERMÁNSKÝCH JAZYK
IV.1. JMENNÁ DEKLINACE
ie. o-kmeny (m.)
stang.
nom. sg. dæġ
gen.
dæġes/
dat.
dæġe
akuz.
dæġ
instr.
dæġi/e*lok.
nom. pl. daġas
gen.
daġa
dat.
daġum
akuz.
daġas
ie. (i)Ôo-kmeny (m.)
stang.
nom. sg. hirde
gen.
hirdes
dat.
hirde
akuz.
hirde
instr.
hirde
nom. pl. hirdas
gen.
hirda
dat.
hirdum
akuz.
hirdas
stsas.
dag
dages/-as
dage
dag
dagu
dagos
dago
dagum
dagos
stsas.
hirdi
hirdies
hirdie
hirdi
hirdiu
hirdios
hirda
hirdio,oium
hirdios,oda
sthn.
tac
tages
tage
tac
tagu
taga
tago
tagum
taga
stisl.
dagr
dags
dege
dag
strun.
laukaz
Asugisalas
hahai
staina
dagar
daga
dDgom
daga
stanaz
flAinA?
-borumz
stAbA
sthn.
hirti
hirtes
hirte
hirtie
hirt(i)u
hirte, -ā
hirteo
hirtum, -im
hirte
strun.
gót.
raunijaz hairdeis
hairdeis
hairdja
makija
hairdi
stisl.
hirðer
hirðes
hirðe
hirðe
hirðar
hirða
Wiwio
hirðom
hirða
ie. ā-kmeny (f.)
stang.
nom. sg. ġifu
gen.
ġife
dat.
ġife
akuz.
ġife
nom. pl. ġifa, -e
gen.
ġifa, -ena
dat.
ġifum
akuz.
ġifa, -e
stsas.
ge4a
ge4a
ge4u
ge4a
ge4a
ge4o, -ono
ge4um
ge4a
ie. i-kmeny (m.)
stang.
nom. sg.
ġiest
gen.
ġiestes
stsas.
gast
gastes
sthn.
gast
gastes
stisl.
gestr
gests
gest
sthn.
geba
geba
gebu
geba
gebâ
gebôno
gebôm
gebâ
stisl.
gjDf
gjafar
gjDf
gjDf
gjafar
gjafa
gjofom
gjafar
strun.
laþu
solu
runo
runoz
dat.
ġieste
gaste
gaste
akuz.
instr.
nom. pl.
gen.
dat.
ġiest
ġieste
ġiestas
ġiesta
gast
gasti(u)
gesti
gestio
gestium
gast
gest
gastiu
gesti
gester
gestio, -eo gesta
gestim
gestom
gesti
gesti
akuz.
ġiestum
ġiestas
gesti
gót.
dags
dagis
daga*instr.
dag
(daga).
dagos
dage
dagam
dagans
hairdjos
hairdje
hairdjam
hairdjans
gót.
giba
gibo
gibai
giba
gibos
gibo
gibom
gibos
strun.
-gastiz
uŋwinaz
-gandiz
*germ.
dagaz
dagasa/-isa
dagai
dagan
dagō
dagōs/-ōz
dagōn
dagamiz
daganz
*ie.
-os
-oso/-eso (pron.)
-ōi < -o-ei
-om
-ō < -o-H1
-ōs(es) < -o-es
-ō-m
-o-mis
-ons < -o-ms
*germ.
herdijaz
herdijisa
herdijai
herdijan
herdijō
herdijōs, -ōz
herdijōn
herdijamiz
herdijanz
*germ.
gebō
gebōz
gebai
gebōn
gebōz
gebōn
gebōmi/uz
gebōz
gót.
gasts
gastis
gasteis
gaste
gastim
gastins
gastinz
gast
*ie.
-iy-os
-iy-eso
-iy-oi
-iy-om
-iy-ō
-iy-ōs
-iy-ōm
-iy-omis
-iy-ons
*ie.
-ā < -eH2
-ās < -eH2-os
-āi < -H2-ei
-ām < -eH2-m
-ās < -eH2-es
-( ā)-ōm < -(e)H2-ōm
-āmi/us < -eH2-mi/us
-āns < -eH2-ns
*germ.
gastiz
= o-kmen
-īza
= o-kmen
-ai
gastin
gastī
gastīz
gastiōn
gastimiz
gasta
faþai
hal(l)i
ů
-gestumz
*ie.
-i-s
-ey-eso
-ey-ei
-i-m
-ī (*lok.)
-ey-es
-ey-ōm
-i-mis
o-kmen
-i-ns
ie. i-kmeny (f.)
strun.
gót.
ansts
anstais
anstai
anst
ansteis
anste
anstim
anstins
stang.
ést
éste
éste
ést
ésta
ésta
éstum
ésta
stsas.
anst
ensti
ensti
anst
ensti
enstio
enstium
ensti
sthn.
anst
ensti
ensti
anst
ensti
enstio, -eo
enstim
ensti
stisl.
brúðr
brúðar
brúð
brúð
brúðir
brúða
brúðom
brúðir
stang.
sunu
suna
suna
sunu
suna
suna
sunum
suna
stsas.
sunu
sunies
suno
sunu
suni
sunio
sunum
suni
sthn.
sun
sunes
sunn
sun
suni
suneo
sunim
suni
stisl.
sonr
sonar
syne
son
syner
sona
sonom
sono
ie. r-kmeny (m.)
stang.
nom. sg. bróðor
gen.
bróðor
dat.
breðr
akuz.
brôðer
stsas.
brôđer
brôđer
brôđer
brôđer
sthn.
bruoder
bruoder
bruoder
bruoder
stisl.
bróðer
bróðor
brøðr
bróðor
strun.
swestar
gót.
broþar
broþrs
broþr
broƒar
*germ.
brōþ»r
brōþriz/-az
brōþri
brōþ(e)run
bræðr
bræðra
bræðrom
dohtriz
broþrjus
broþre
broþrum
brōþriz
brōþrōn
brōþrumiz
< -ur-miz
brōþrunz
nom. sg.
gen.
dat.
akuz.
nom. pl.
gen.
dat.
akuz.
winai
fahi
germ.
anstiz
anstaiz
anstēi
instin
anstīz
anstiōn
anstimiz
anstinz
ie.
-i-s
-oi-s
-ey-ei
-i-m
-ey-es
-ey-ōm
-i-mis
-i-ns
ie. u-kmeny
nom. sg.
gen.
dat.
akuz.
nom. pl.
gen.
dat.
akuz.
nom. pl.
gen.
dat.
bróðor, -ru
bróðra
bróðrum
brôđer
brôđarum
bruoder
bruodero
bruoderum
akuz.
bróðor, -ru
brôđer
bruodera
bræðr
ie. n-kmeny (m.)
stang.
nom. sg. håna
gen.
hånan
dat.
hånan
akuz.
hånan
stsas.
hano
henon, -e/an
hanon, -e/an
hanon, -an
sthn.
hano
hanen, -(e)in
hanen, -(e)in
hanon, -un
stisl.
hane
hana
hana
hana
nom. pl.
gen.
dat.
akuz.
hanon
hanono
hanon, -un
hanon
hanon, -un
hanôno
hanôm
hanon, -un
hanar
hana
hDnom
hana
hånan
hånena
hånum
hånan
strun.
maguz
magoz
magiu
magu
gót.
sunus
sunaus
sunau
sunu
sunjus
suniwe
sunum
sununs
broþruns
strun.
gudija
Wiwilann
-halaiban
arbijano
*germ.
sunuz
sunauz
sunēu
sunun
suniwiz
suniwōn
sunumiz
sununz
*ie.
-u-s
-ou-s
-ēu (loc.)
-u-m
-eu-es
-eu-ōm
-u-mis
-u-ns
gót.
hana
hanins
hanin
hanan
*germ.
hanō(n), -ēn
haniniz/-az
hanini
hananun
hanans
hanane
hanam
hanans
hananiz
hananō(n)
hanunmiz
hananunz
*ie.
-´r
-r-ós/-3-s
-r-i (lok.)
-ér-i
-ér-es
-r-ōm
-3-mis
-ér-‚s
*ie.
-ōn
-en-es/-os
-en-i (lok.)
-on-i
-on-es
-on-om
-‚-mis
-on-‚s
ie. n-kmeny (f.)
stang.
nom. sg.
tunġe
gen.
tunġan
dat.
tunġan
akuz.
tunġan
stsas.
tunga
tungun
tungun
tungun
sthn.
zunga
zungûn
zungûn
zungûn
stisl.
tunga
tungo
tungo
tungo
nom. pl.
gen.
dat.
akuz.
tunġan
tunġena
tunġum
tunġan
tungun
tungono
tungon
tungun
zungûn
zungôno
zungôm
zungûn
tungor
tungna
tungom
tungor
stang.
fréond
fréondes
fríend
fréond
fríend
fréonda
fréondum
fríend
stsas.
friund
friundes
friunde
friund
friund
friundo
friundum
friund
strun.
Aluko
Igijon
gót.
tuggo
tuggons
tuggon
tuggon
*germ.
tungōn
tungōniz/-az
tungōni
tungōnun
tuggons
tuggono
tuggom
tuggons
tungōniz
tungōnōn
tungōnmiz
tungōnunz
*ie.
-ōn
-ōn-es/-os
-ōn-i
-ōn-i
-ōn-es
-ōn-ōm
-ōn-mis
-ōn-‚s
ie. nt-kmeny
nom. sg.
gen.
dat.
akuz.
nom. pl.
gen.
dat.
akuz.
sthn.
friunt
friuntes
friunte
friunt
friunt
friunto
friuntum
friunt
stisl.
fræ´nde
fræ´nda
fræ´nda
fræ´nda
gefendr
gefanda
gefDndom
gefendr
ie. kořenová jména (konsonantické kmeny)
stang.
stsas.
sthn.
nom. sg.
burġ
burg
burg
gen.
byrġ
burges
burg(i)
dat.
byrġ
burg(i)
burg(i)
akuz.
burġ
burg
burg
stisl.
mDrk
merkr
mDrk
mDrk
nom. pl.
gen.
dat.
byrġ
burġa
burġum
burgi
burgo
burgum
burgi
burgo
burgum
merkr
marka
mDrkom
akuz.
byrġ
burgi
burgi
merkr
sthn.
ih
mîn
mir
mih
stisl.
ek
mín
mér
mik
strun.
gót.
frijonds
frijondis
frijond
frijond
frijonds
frijonde
frijondam
frijonds
strun.
*germ.
frijōnd-s/-z
frijōndiza/aza
frijōndi
frijōndun
frijōndiz
frijōndōn
frijōndumiz
frijōndiz
gót.
baurgs
baurgs
baurg
baurg
*germ.
burg-s/-z
burg-iz/-is
burgi
burgun
baurgs
baurge
fotum
baurgim
baurgs
burgiz
burgōn
burgumiz
i-kmen
burgiz
*ie.
= kons. kmen
= o-kmen
= kons. kmen
= kons. kmen
= kons. kmen
= kons. kmen
= o-kmen
= kons. kmen
*ie.
-s
-es
-i (loc.)
-i
-es
-ōm
-mis
= nom. pl.
IV.2. ZÁJMENNÁ DEKLINACE
osobní zájmeno 1. osoby singuláru
stang.
stsas.
nom.
÷c
ik, ek
gen.
mín
mîn
dat.
m»
mî
akuz.
m», mec
mî, mî, mik
osobní zájmeno 1. osoby duálu
stang.
stsas.
nom.
wit
wit
gen.
uncer
uncero
dat.
unc
unc
akuz.
unc, uncit unc
sthn.
unkêr
stisl.
vit
okkar
ok(k)r
ok(k)r
strun.
ek, ik
mez
mik
gót.
ik
meina
mis
mik
strun.
*germ.
ek / ik
mīnō
mes / miz
mek / mik
gót.
wit
*ugkara
ugkis
ugkis
*ie.
eĝH
mein-ā < -eH2
meso
meĝe
*germ.
wit
uŋkara
uŋkiz
uŋk(ik)
*ie.
we-dwo
‚ĝerā?
‚ĝeso?
‚ĝe-?
osobní zájmeno 1. osoby plurálu
stang.
stsas.
nom.
w»
wî, wê
gen.
úser, úre
ûser
dat.
ús
ûs
akuz.
ús(ic)
ûs
sthn.
wir
unsêr
uns
unsih
stisl.
vér
vár < *wēro
óss, øss
óss, øss
strun.
wiz
osobní zájmeno 2. osoby singuláru
stang.
stsas.
nom.
þ³
thū
gen.
þín
thîn
dat.
þ»
thê
akuz.
þec, þ»
thic, thî
sthn.
dû, du
dîn
dir
dih
stisl.
þú
þín
þér
þik
strun.
sthn.
stisl.
it, þit
ykkar
yk(k)r
yk(k)r
strun.
gót.
jut
igqara
igqis
igqis
*germ.
j³t
iŋkwarō
iŋkiz
iŋkw
*ie.
yūdwo
‚gwerā
‚gweso?
‚gwe?
sthn.
ir
iuwêr
stisl.
ér, þér
yþvar
strun.
gót.
jus
izwara
*germ.
j³z
izwerō
*ie.
yūs
uswerā?
iu
iuwih
yþr
yþr
izwis
izwis
izwiz
izwik
usweso?
usweĝe?
osobní zájmeno 2. osoby duálu
stang.
stsas.
nom.
ġit
git
gen.
incer
dat.
inc
inc
akuz.
inc, incit
inc
osobní zájmeno 2. osoby plurálu
stang.
stsas.
nom. ġ»
gî, ge
gen.
íower,
euwar, iuwar,
éower
iuwer(o)
dat.
íow, éow
eu, iu(u)
akuz. íow, éow(ic) eu, iu(u)
osobní zájmeno 3. osoby maskulina
stang.
stsas.
nom. sg. h»
hé, hi(e)
gen.
his
is, ez
dat.
him
im(u/o), him
akuz.
hi(e)ne
ina(n)
nom. pl. hí(e), hý, héo sia, sea, sie
gen.
hi(e)ra
iro, ira, era
dat.
him
im
akuz.
hí(e), hý, héo sia, sea, sie
osobní zájmeno 3. osoby neutra
stang.
stsas.
nom. sg. hit
it, et
gen.
his
is, es
dat.
him
im(u/o), him
akuz.
hit
it, et
nom. pl.
= m. pl.
= m. pl.
gen.
dat.
akuz.
sthn.
er
[sîn]
imu, imo
inan, in
sie
iro
im
sie
sthn.
iz
es, is
imu, imo
iz
= m. pl.
þina
stisl.
hann
hans
honum
hann
þeir
þeira
þeim
þá
stisl.
þat
þess
því
þat
þau
þeira
þeim
þau
gót.
weis
unsara
uns, unsis
uns, unsis
gót.
þu
þeina
þus
þuk
strun.
strun.
it
it
*germ.
wis / wiz
unserō
unsiz
uns(ik)
*germ.
þ³
þīnō
þes / þiz
þek / þik
gót.
is
is
imma
ina
eis
ize
im
ins
gót.
ita
is
imma
ita
ija
ize
im
ija
*ie.
weis
‚serā
‚seso?
‚seĝe?
*ie.
tū
tein-ā < -eH2
teso
teĝe
*germ.
iz
esa
ezmē/ō
inō(n)
ejiz
izō
imiz
inz
*germ.
it
esa
ezmē/ō
it
ijō
izō
imiz
ijō
*ie.
e-/i-s?
eso
e-sm-ōi
im-ōm
ey-es
e-s-ōm
ei-mis
i-ns
*ie.
id
= m.
= m.
id
= m.
= m.
osobní zájmeno 3. osoby feminina
stang.
stsas.
nom. sg. hío, héo
siu/e/a, sea
gen.
hi(e)re,
ira/u/o/e
hýre
dat
hi(e)re,
iru, iro
hýre
akuz.
hí(e), hý
sia/u, sea
nom. pl. = m. pl.
= m. pl.
gen.
dat.
akuz.
gót.
si
izos
*germ.
sī
ezōz
*ie.
sī < siH2
esās < es-eH2-s
hennar
izai
ezāi
esyāi < esyeH2ei
henne
þǽr
þeira
þeim
þǽr
ija
ijos
izo
im
ijos
ijōn
ijō
izō
imiz
ij-ōz
eyām < ey-eH2-m
iyās < iH2-es
esām < e-s-eH2m
ei-mis
?iH2-‚s
sthn.
siu, sî, si
ira, iru, iro
stisl.
hon
hana
iru, iro
sia, sie
sio
iro
im
sio
strun.
přivlastňovací zájmena 1. a 2. osoby sg., du. a pl. (vše nom., mask.)
stang.
stsas.
sthn.
stisl.
strun.
1. sg. mín
mîn
mîn
minn
minas (gen.)
2. sg. þín
thîn
dîn
þinn
1. du. uncer
unka
okkarr
2. du. incer
inka
ykkarr
1. pl. úre
ûsa
unsêr
várr
2. pl. íower, eower
iuwar, eowar iuwêr
yþvarr
přivlastňovací-zvratné zájmeno (nom. pro všechny rody a čísla)
stang.
stsas.
sthn.
stisl.
strun.
sín
sîn
sîn
sinn
sin(n)
ukazovací zájmena (masc.)
stang.
stsas.
nom. sg. þ»
thê, thie
gen.
þæs
thes
dat.
them(o/u)
þǽm, þám
akuz.
þone
thena, thana
instr.
þý, þon
thiu
nom. pl. þá
thê, thea, thie
gen.
þara, þára thero
dat.
þǽm, þám them, then
akuz.
þá
thê, thea, thie
ukazovací zájmena (ntr.)
stang.
stsas.
nom. sg. þæt
that
gen.
þæs
thes
dat.
them(o/u)
þǽm, þám
akuz.
instr.
nom. pl.
gen.
dat.
akuz.
þæt
þý < *þī
þon = m.
= m. pl.
sthn.
der
des
demu, demo
den
(diu jen v ntr.)
dê, dea, dia, die
dero
dêm, dên
dê, dea, dia, die
sthn.
daz
des
demu, demo
gót.
meins
þeins
*ugkar
igqar
unsar
izwar
gót.
seins
stisl. strun.
gót.
sá
sa
sa
þess
þis
þamma
þeim þaim
þann þin
þana
þeir
þeira
þeim
þá
stisl.
þat
þess
þai
þize
þaim
þans
strun.
þat
that
thiu= m.
daz
diu = m.
þ(v)í (-vpodle hví)
þat
þat
þué
thiu/a, thea
thero
thêm, thên
thiu/a, thea
diu
dero
dêm, dên
diu
þau
þeira
þeim
þau
*germ.
mīnaz
þīnaz
unkeraz
inkweraz
unzeraz
izweraz
*germ.
sīnaz
*germ.
so
þesa
þazmē/ō
þan, þanon
þiō
þai
þaizōn
þaimiz
þanz
*ie.
meinos
teinos
‚seros
usweros
*ie.
seinos
*ie.
so
te-so
to-sm-ōi
toi-mi
to-m
tyō < tyo-H1
toi
toi-s-ōm
toi-mis (instr.)
tons
gót.
þata
þis
þamma
*germ.
þat
þesa
þazmō/ē
(þei ţe)
þei
*ie.
tod
= m.
= m.
toi-mi
tei (lok.)
þata
þe
þat
þē
tod
tē
þo
þize
þaim
þo
þō
= m.
= m.
þō
tā < teH2
= m.
= m.
tā < teH2
ukazovací zájmena (fem.)
stang.
stsas.
nom. sg. sío, séo
thiu
gen.
þǽre
thera/o
dat.
þǽre
theru/o/a
akuz.
þá
thiu
nom. pl.
= m. pl. thê, tha
gen.
thero
dat.
thêm, thân
akuz.
thê, tha
sthn.
diu
dera/u/o
deru/o
dea, dia
deo, dio
dero
dêm, dên
deo, dio
stisl.
sú
þeirar
þeire
þá
þǽr
þeira
þeim
þǽr
gót.
so
þizos
þizai
þo
þos
þizo
þaim
þaiaz, þaz þos
strun.
*germ.
sō
þaiz(j)ōz, þezjōz
þezōi, þaizōi
þōn
þōz
þezōn
þaimiz
þōz
*ie.
sā < *seH2
te-sy-eH2-s
te-sy-eH2-ei
teH2-m
tās < teH2-s
= m.
= m.
tās < teH2-s
IV.3. ADJEKTIVA
Germánská adjektiva se dělí na tzv. silná a slabá, jak je poprvé nazval uţ Jacob Grimm.
IV.3.1. Deklinace silných adjektiv
V silném skloňování pokračuje jmenná deklinace ie. o-kmenů pro maskulina a neutra a ā-kmenů pro feminina,
zatímco i- a u-kmeny rod nerozlišují. Některé pádové koncovky silné deklinace adjektiv byly převzaty z
deklinace demonstrativ, proto se silnému skloňování adjektiv také říká zájmenné. V následující tabulce jsou tvary
s koncovkami zájmenného původu odlišeny kurzívou:
pád / číslo / rod
nom. sg. m.
gen.
dat.
akuz.
instr.
nom. sg. ntr.
stang.
blind
blinds
blindum
blindne
blinde
blind
gen.
dat.
akuz.
blinds
blindum
blind
nom. sg. f.
blind
(hwatu)
blindre
blindre
blinde
blinde
blindra
blindum
blinde
blind
blind
blinda
blindra
blindum
blinda
gen.
dat.
akuz.
nom. pl. m.
gen.
dat.
akuz.
nom. pl. ntr.
akuz.
nom. pl. f.
gen.
dat.
akuz.
Svůj specifický charakter
zájmenné tvary:
m.
nom. sg.
hrains
gen.
hrainis
dat.
hrainjamma
akuz.
hrainjana
stsas.
blind
blindes, -as
blindum, -omu
blindan
blindu, -o
blind
sthn.
blint, blintêr
blindes
blintemu
blintan (blint)
blintu
blint
blintaµ
blindes, -as
blindes
blindum, -omu blintemu
blind
blint
blintaµ
blind
blint
blintiu
blindara, -era blintera
blindaru, -eru blinteru
blinda
blinta
blinde
blinte (blint)
blindara
blintero
blindum
blintêm
blinde
blinte (blint)
blind
blintiu (blint)
blind
blintiu
blinda
blinto (blint)
blindaro
blintero
blindum
blintêm
blinda
blinto (blint)
stisl.
blindr
blinds
blindum
blindan
gót.
blinds
blindis
blindamma
blindana
*germ.
-az
-esa
-azmō
-an-an
blint (*blind-t)
(spakt)
blinds
blindo, -u
blint (*blind-t)
(spakt)
blind
(spDk)
blindrar
blindri
blinda
blindar
blindra
blindum
blinda
blind
blind
blindar
blindra
blindum
blindar
blind
blindata
blindis
blindamma
blind
blindata
blinda
-an
-at
-esa
-azmō
-an
-at
-ō
blindaizos
blindai
blinda
blindai
blindaize
blindaim
blindans
blinda
blinda
blindos
blindaizo
blindaim
blindos
-aizōz
-aizōi / -ōi
-ōn
-ai
-aizōn
-amz / -aimiz
-anz
-ō
-ō
-ōz
-aizōn
-amz / -aimiz
-ōz
si zachovalo skloňování adjektiv i- & u-kmenů jen v gótštině, ač i sem pronikly
f.
hrains
hrainjaizos
hrainjai
hrainja
IV.3.2. Deklinace slabých adjektiv
ntr.
hrain, hrainjata
= m.
= m.
hrain, hrainjata
m.
hardus
hardaus
hardjamma
hardjana
f.
hardus
hardjaizos
hardjai
hardja
ntr.
hardu, hardjata
= m.
= m.
hardu, hardjata
Deklinace slabých adjektiv se liší od silných vzorů nazálním rozšířením: sufixy *-en-/*-on- tvoří maskulina a
neutra, *-dn- & *-ín- feminina. Původ sufixu *-en-/*-on- a jeho derivátů bývá hledán v ie. zájmenném základu
*en-/*on-, který se přidává do postpozice za adjektivní základ tak, jako relativum *yo- ke slovanským a baltským
‘krátkým’ adjektivům. Skloňování probíhá podle odpovídajících jmenných vzorů (viz výše):
pád / číslo / rod
stang.
stsas.
sthn.
stisl.
gót.
*germ.
nom. sg. m.
ġōda
blindo, -a
blinto
spaki
blinda
-an-ē /-an-ō
gen.
ġōdan
blinden, -an, -on blinten, -in spaka
blindins
-in-iz /-in-az
dat.
ġōdan
blindon, -en, -an blinten, -in spaka
blindin
-in-i
akuz.
ġōdan
blindon, -an
blinton, -un spaka
blindan
-an-un
nom. sg. ntr.
ġōde
blinda, -e
blinta
spaka
blindo
-ōn
gen.
ġōdan
blinde, -an, -on blinten, -in spaka
blindins
-en-iz /-en-az
dat.
ġōdan
blindon, -en, -an blinten, -in spaka
blindin
-en-i
akuz.
ġōde
blinda, -e
blinta
spaka
blindo
-ōn
nom. sg. f.
ġōde
blinda, -e
blinta
spaka
blindo
-ōn
gen.
ġōdan
blindun
blintūn
spDku
blindons
-ōn-iz
dat.
ġōdan
blindun, -on, -an blintūn
spDku
blindon
-ōn-i
akuz.
ġōdan
blindun, -on, -an blintūn
spDku
blindon
-ōn-un
nom. pl. m.
ġōdan
blindun, -on, -an blinton, -un spDku
blindans
-an-iz
gen.
ġōdra, -ena blindono
blintōno
spDku
blindane
-an-ōn
dat.
ġōdum
blindum, -un
blintōm, -ōn spDkum
blindam
-an-m(u)z
akuz.
ġōdan
blindun, -on, -an blinton, -un spDku
blindans
-an-unz
nom. pl. ntr.
ġōdan
blindun, -on, -an blintun
spDku
blindona
-ōn-ā
gen.
ġōdra, -ena blindono
blintōno
spDku
blindane
-an-ōn
dat.
ġōdum
blindum, -un
blintōm, -ōn spDkum
blindam
-an-m(u)z
akuz.
ġōdan
blindun, -on, -an blinton, -un spDku
blindona
-ōn-ā
nom. pl. f.
ġōde
blindun, -on, -an blintūn
spDku
blindons
-ōn-iz
gen.
ġōdra, -ena blindono
blintōno
spDku
blindono
-ōn-ōn
dat.
ġōdum
blindum, -un
blintōm, -ōn spDkum
blindom
-ōn-m(u)z
akuz.
ġōdan
blindun, -on, -an blintūn
spDku
blindons
-ōn-unz
Ke stupňování adjektiv pouţívají germánské jazyky koncovky *-iz-/*-ōz- pro komparativ a *-ist-/*-ōst- pro
superlativ: gót. hauhs "vysoký" : hauhiza "vyšší" : hauhista "nejvyšší" = sthn. hōh : hōhiro/hōhōro :
hōhisto/hōhōsto = stang. héah : hiehre : híehsta = stisl. hár : hø´re : hø´str; dále *-(t)um- a *-(t)um-ist-: gót.
auhuma "vyšší" : auh(u)mists "nejvyšší", aftuma "poslední" : aftumists "nejzazší", aj.
IV.4. ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ A ŘADOVÉ
stang.
stfrís.
stsas.
1
2 m.
2 f.
2 n.
3 m.
3 f.
3 n.
4
4 m.
4 f.
4 n.
5
6
sthn.
stisl.
gót.
án
forma
fyr(m)esta
ǣresta
twéġen
twá
twá, tú
óđer
æfterra
þrí(e), þrý
þrío, þréo
þrío, þréo
þridda
en
forma
ferost
er(i/o)st
twen(e)
twa
twa
other
ên
formo
furisto
êrista
twêne
twâ, twô
twê
ôthar
ein
einn
furisto
êristo
zwêne
zwâ, zwô
zwei
ander
fyrstr
tveir
tvǽr
tvau
annar
twai
twos
twa
anþar
thre, treje
thria
thriu, thria
thredda
thria
threa
thriu
thriddio
drî
drîo
drîu
drirr(i)o
þrír
þrjár
þrjú
þriþi
þreis
þreis
þrija
þridja
fidwor
féower
fiower
fiuwar, fior
fior, feor
féo(we)rđa
fíf
fífto
sex, siex
fiarda
fif
fifta
sex
fiordo
fīf
fīfto
sehs, ses
fjórir
fjórar
fjDgur
fiordo
fiorði
fimf, finf
fim(m)
fimfto, finfto fimm)ti
sehs
sex
ains
fruma
fimf
fimfta
saihs
*germ.
ainafurmafuristaairistatwai
twō
twau
anþeraz
þrijiz
þrijōz
þrijō
þriđjafeđwōr
feđu(o)ris
feđurōz
feđurō
feđurđafimf
fimftaseχs
*ie.
(H1)oinop3H2-mop3H2-istodwoi(H1)
dwō
dwou
anteroafterotreyes
triyās
tri(y)ā
trityokwetwōr(H2)
kwetures
kweturās
kweturā
kwetw3topenkwe
penkwtose$s
7
8
9
sétti
saihsta
seχsta-
se$sto-
sibun
sjau
sibun
sebun
septjt
siƀunda
sibunto
si(a)undi
sebunđa-
septjt
acht(a/e)
ahto
ahto, -u
átta
ahtau
aχtau
o$tōu
eahtođa
achtunda
ahtodo
ahtodo
ahtuda
aχtōđan-
o$tōtó-
niġon
niugun
nigun
niun
átti,
attandi
níu
niun
newun
(H1)newi
nigođa
niugunda
nigundo
niunto
níundi
niunda
newunđa-
(H1)newitó-
tíu
taihun
tíen, tén
tian
tehan
zehan
teχun
teχan
dé$‚t
dé$ont
tíundi
taihunda
tegotha
tianda
tegôtho
tehando
zehanto
teχunđategunþateχanđa-
dé$‚tóde$ƒtodé$onto-
elle4an
einlif
ellifu
ainlif
ain-li4/fa
twelif
zwelif
tolf
twalif
twa-li4/fa
drīzehan
fiorzehan
finfzehan
sehzehan
sibunzehan
ahtozehan
niunzehan
zweinzug
si(e)xta
sexta
sehsto, sesta sehsto
siofon, -un
sigun, sogen siƀun
seofođa
si(u)gunda
éahta
10
téođa
11
en(d)le(o)fan
12
twelf
andlova,
elleva
twel(e)f
13
14
15
16
17
18
19
20
þríoténe,-týne
féoworténe,
fifténe, -týne
siexténe, -týne
siofonténe
eahtaténe
niġonténe
twéntiġ
thretine
fiowertine
fiftine
sextine
siguntine
achtatine
niuguntine
twintich
thriutein
fiertein
fīftein
se(h)stein
sivontein
ahtotein
nigentein
twêntig
30
40
þri(t)tiġ
féowertiġ
thritich
fiuwertich
thrîtig
fiwartig
50
60
70
fíftiġ
fiftich
si(e)xtiġ
sextich
hundseofontiġ si(u)gentich
80
hundeahtatiġ
achta(n)tich, (ant)ahtoda
tachtig
ahtozo,-zug
átta tigir
90
hundniʒontiġ
niuguntich,
tniogentich
niunzo,-zug
níu tigir
fīftig
se(h)stig
ahtsiƀunta
þrettán
fiogortán
fim(m)tán
sextán
siaut(i)án
at(t)tán
nitián
tottogo,
tuttugu
drîz(z)ug
þrír tigir
fiorzug
fjórir
tigir
finfzug
fimm tigir
sêhzug
sex tigir
sibunzo,-zug sjau tigir
fidwortaihun
fimftaihun
twai tigjus
twai tegu-
þreis tigjus
fidwor tigjus
þrijis tegufeđwōr tegu-
fimf tigjus
saihs tigjus
fimf teguseχs tegusebun tegusebunteχunđaχta tegu-
sibuntehund
nigonda
ahtautehund
aχtauteχunđnewun tegu-
niuntehund
newunteχunđ
dwoi de$j
etc.
-
100
hund,
hundred
hundtéontiġ
120 hundtwelftiġ
1000 þúsend
hundred,
-erd
hund(erod)
thusend
thûsundig
hunt,
hund
χunđan
hundert
zêhanzo,-zug tíu tigir
taihuntehund
hundrađ
dûsunt
þús(h)und þūsundi
þūs(a)χunđi1200
IV.5. KONJUGACE GERMÁNSKÉHO SLOVESA
IV.5.1. SILNÁ SLOVESA
klasifikace silných sloves podle ablautových řad kořenových vokálů s příklady z gótštiny
třída / tvary
infinitiv
1. sg. pret. ind. akt.
1. pl. pret. ind. akt.
I.
ei + O
ai + O
i+O
beidan
baid
bidum
II.
eu + O
eu + O
u+O
-biudan / tiuhan
-bauþ / tauh
-budum / tauhum
III.
e+S+C
a+S+C
u+S+C
bindan / wairpan
band / warp
bundum / waurpum
IV.
e+S+C
a+S+C
ē+S+C
niman / bairan
nam / bar
nemum / berum
$jtóm
tūso-$jti-
participim II pret. m.
i+O
bidans
u+O
-budans / tauhans
u+S+C
bundans / waurpans
u +S + C
numans / baurans
V.
e+O
giban / sai¹an
VI.
a+C
faran
VII.1.
ai + C
bez ablautu
haitan
VII.2.
au + C
bez ablautu
aukan
VII.3.
a+S+O
bez ablautu
haldan
VII.4.
ē/ō + O
bez ablautu
slepan / ¹opan
s ablautem
letan
VII.5.
ù+j/w
saian
C = konsonant, O = okluzíva, S = sonanta
prézens indikativu aktiva
stang.
stfrís.
1. sg. bindu, -e binde
2.
binde/is(t) bind(e)st
3.
bindeð/þƒ bindith
1. du.
2.
1. pl. bindaþ
2.
3.
bindaþ
bindaþ
prézens optativu
stang.
1. sg. = 3. sg.
2.
= 3. sg.
3.
binde
1. du.
2.
1. pl. = 3. pl.
2.
= 3. pl.
3.
binden
a+O
gaf / sa¹
ō+C
for
ē+O
gebum / se¹um
ō+C
forum
e+O
gibans / sai¹ans
a+C
farans
haihait
haihaitum
haitans
saislep / ¹ai¹op
lailot
-saislepun
lailotum
letans
saiso
saisoum
saians
aiauk
haihald
stsas.
sthn.
bindu, -o bintu
bindis
bintis
bindið/d/t bintit
stisl.
bind
bindr
bindr
bindat(h)
bindath/d
bindum
bindat(h)
bindat(h)
bintamês
bindath/d binte/i/at
bindath/d binta/ent
bindið
binda
stfrís.
= 3. sg.
= 3. sg.
binde
stsas.
binde
bindes
binde
sthn.
binte
bintês
binte
stisl.
binda
bindir
bindi
= 3. pl.
= 3. pl.
binde(n)
= 3. pl.
= 3. pl.
binden
bintêm
bintêt
bintên
bindim
bindið
bindi
mediopasivum indikativu
stang.
1. sg.
hátte
2.
3.
hátte
1. pl.
= 3. pl.
2.
= 3. pl.
3.
hátton
préteritum indikativu
stang.
stfrís.
1. sg. band
band
2.
bunde
band(e)st
3.
band
band
stisl.
heite
stsas.
band
bundi
band
sthn.
bant
bunti
bant
strun.
haite
stisl.
batt
bazt
batt
gót.
binda
bindis
bAriutiþ bindiþ
strun.
gibu
*germ.
bendō
bendis(i), -z(i)
bendiƒ(i), -ð(i)
bindos
bendōw(i)z
bindats bendaþs
bindam bendam(i)z,
-me(s)
bindiþ
bendiþ(i), -ð(i)
bindand bendanþ(i), -ð(i)
*ie.
-ō
-é-si/-sí
-é-ti/-tí
-ō-wes
-o-tes
-o-mes
-é-te/-té
-o-nti
gót.
bindau
bundais
bindai
bindaiwa
bindaits
bindaima
bindaiþ
bindaina
*germ.
bendaiun
bendaiz, -s
bendai(þ, -ð)
bendaiw(e)
bendaiþs
bendaim»
bendaiþ(i), -ð(i)
bendain(þ, -ð)
*ie.
-oiH1-i
-oiH1-s
-oiH1-t
-oiH1-we
-oiH1-tes
-oiH1-me
-oiH1-te
-oiH1-ent
gót.
bindada
bindaza
bindada
= 3. pl.
= 3. pl.
bindanda
*germ.
bendai
bendaza(i)
bendada(i)
= 3. pl.
= 3. pl.
bendanda(i)
*ie.
strun.
un-nam
gAf
gót.
band
banst
band
*germ.
band(a)
bandt(e)
band(e)
-H2ei
-o-sói
-o-tói
-o-ntói
*ie.
-š
-t(e)?
-e
1. du.
2.
1. pl. = 3. pl.
2.
= 3. pl.
3.
bundon
= 3. pl.
= 3. pl.
bundun
préteritum optativu
stang.
1. sg. = 3. sg.
2.
= 3. sg.
3.
bunde
1. pl. = 3. pl.
2.
= 3. pl.
3.
bunde/o/an
= 3. pl.
= 3. pl.
bundun
stfrís.
bunde, -i
stsas.
bundi
bundis
bundi
bunde, -i
bundin
buntum
buntut
buntun
bundu
bunduts
bundum
bunduþ
bundu
bundum
bunduð
bundu
sthn.
bunti
buntîs
bunti
buntîm(es)
buntît
buntîn
stisl.
bynda
byndir
byndi
byndim
byndið
byndi
IV.5.2. SLABÁ SLOVESA
prézens indikativu slabých sloves I. třídy
stang.
stfrís.
stsas.
1. sg. fremme
fremme
fremmiu
sthn.
frummiu
2.
fremes(t)
frem(e)st
frumis(t)
3.
fremeð
frem(e)th fremið
frumit
1. pl.
= 2. pl.
= 2. pl.
frummemês
stisl.
tel
fø´ri
telr
fø´rir
telr
fø´rir
teljum
2.
fremmað
fremmath fremmiað
frummet
telið
3.
= 2. pl.
= 2. pl.
frumment
telja
fremis(t)
= 2. pl.
= 2. pl.
prézens indikativu slabých sloves II. třídy
stang.
stfrís.
stsas.
1. sg.
makon
2.
3.
1. pl.
2.
3.
sealfiġe
sealfas(t)
sealfað
= 2. pl.
sealfiað
= 2. pl.
klagie
klagast
klagath, -eth
= 2. pl.
klagiath, -ieth
= 2. pl.
sthn.
salbôm
makos(t)
makod/t/ð
= 2. pl.
mako(ia)d/ð/t
= 2. pl.
prézens indikativu slabých sloves III. třídy
stang.
stfrís.
stsas.
1. sg. hæbbe
hebbe, hab hebbiu
2.
hafas, hæfst he(f)st, hast haƀes
3.
hafað, hæfð hefth, hevet, haƀed
hat, havit
1. pl. = 2. pl.
= 2. pl.
= 2. pl.
2.
habbað
habbeth
he/abbiad
3.
= 2. pl.
= 2. pl.
= 2. pl.
gót.
bundjau
bundeis
bundi
bundeima
bundeiþ
bundeina
strun.
wate
gót.
lagja
sokja
lagjis
sokeis
lagjiþ
sokeiþ
lagjam
sokjam
lagjiþ
sokeiþ
lagjand
sokjand
strun.
talijo
fahi
gót.
stisl.
albôs(t)
salbôt
salbômês
salbôt
salbônt
kalla
kallar
kallar
kDllum
kallið
kalla
bundw(e)
bundþs
bundum(i)
bundþ(i)
bundun(þ)
salbo
salbos
salboþ
salbom
salboþ
salbond
*germ.
bundjaun
bundīs
bundi(þ)
bundim»
bundiþ(i?)
bundin(þ)
-we
-tes
-i(e)
-te
-‚t
*ie.
-yeH1-i
-yeH1-s
-yeH1-t
-iH1-mé
-iH1-té
-iH1-ent
*germ.
lagijō
sōkijō
lagi(ji)s(i)/-z(i)
sōkī(s)i/-z(i)
lagi(ji)þ(i)/ -d(i)
sōkīþ(i)/ -d(i)
lagijam
sōkijam
lagi(ji)þ(i)
sōkīþ(i)
lagijanþ(i) -d(i)
sōkijanþ(i)/-d(i)
*ie
-ey-ō
-éye-si
/ eye-sí
-éye-ti
/-eye-tí
-eyo-me
-éye-te
/-eye-té
-éyo-nti
-eyo-ntí
*germ.
salbōm(i)
*ie.
-ā-mi
< -eH2salbōjō
-ā-yō
salbō(ji)s(i)
-ā-(ye)-si
salbō(ji)iþ(i) -ā-(ye)-ti
salbō(ja)m(i)z -ā-(ye)-mes
salbō(ji)þ(i)
-ā-(ye)-te
salbō(ja)nþ(i) -ā-(yo)-nti
sthn.
habêm
habês(t)
habêt
stisl.
hef(i)
hef(i)r
hef(i)r
gót.
haba
habais
habaiþ
*germ.
*ie.
habjō
-H1-yō
habējs(i), -z(i) -eH1ye-si
habējþ(i), -d(i) -eH1ye-ti
habêmês
habêt
habênt
hDfum
hafið
hafa
habam
habaiþ
haband
habjam(i)z
habējþi, -di
habjanþi, di
-H1yo-mes
-eH1ye-te
-H1yo-nti
ukazatelé préterita indikativu slabých sloves
stang.
stfrís.
stsas.
1. sg. -de, -te
-de, -t(e)
-da, -ta
2.
-des(t),-tes(t) -dest, -test
-des(t), -tes(t
3.
-de, te
-de, -t(e)
-da, -ta
2. du.
1. pl. = 3. pl.
= 3. pl.
= 3. pl.
2.
= 3. pl.
= 3. pl.
= 3. pl.
3.
-don, -ton
-don(en), -te -dun, -tun
sthn.
-ta
-tôs(t)
-ta
stisl.
-ð/þ/ta
-ð/þ/tir
-ð/þ/ti
-tum, -tôm/n
-tut, -tôt
-tun, -tôn
-ð/þ/tum
-ð/þ/tuð
-ð/þ/tu
3. pl.
3. sg.
wisse, wiste
wiste
wissa
wissa, wista
vissa
wissa
strun.
-do, -to
-te, -ti
gót.
-da, -ta
-des, -tes
-da, -ta
-d/teduts
-d/tedum
-d/tedum
-d/teduþ
C. PRÉTERITO-PRÉZENTNÍ SLOVESA
Kořenové vokály v prézentu odpovídají préteritu.
I. "vědět"
prézens
3. sg.
stang.
stfrís.
stsas.
sthn.
stisl.
gót.
*germ.
*ie.
wát
wēt
wêt
weiz
veit
wait
wait(e)
woid-e
préteritum
witon
witon
witun
wizzun
vitu
witun
witun(þ)
wid-‚t
3. pl.
wisson
wisten
wissun
wissun
vissu
wissedun
II. "být vhodný"
prézens
3. sg.
stang.
stfrís.
stsas.
sthn.
gót.
germ.
ie.
préteritum
3. pl.
déaġ
dāch
dôg
toug
daug
daug(e)
dhugh-e
duġon
daged
dugun
tugun
3. sg.
3. pl.
dohte
dege
dohton
tohta
tuhtun
daugun(þ)
dhugh-‚t
III. "znát, umět"
prézens
stang.
stfrís.
stsas.
sthn.
stisl.
gót.
*germ.
*ie.
3. sg.
can(n)
kan
kan
kan
kann
kann
kann(e)
(analogická inovace)
3. pl.
cunnon
kunnon
kunnun
kunnun
kunnu
kunnun
kunnun(þ)
*ĝ‚nH3-‚t
préteritum
3. sg.
cúðe
kūthe, kūde
konsta
konda
kunna
kunþa
3. pl.
cúðon
konstun
kondun
kunnu
kunþedun
"milovat"
prézens
stang.
stsas.
sthn.
stisl.
*germ.
*ie.
préteritum
3. sg.
on(n), an(n)
3. pl.
unnon
an
ann
ann(e)
(analogická inovace)
unnun
unnu
unnun
H3‚nH2-‚t
3. sg.
úðe < *unðe
gi-onsto
onda, onsta
unna < *unþa
3. pl.
úðon < *unðun
ondun
unnu
"trpět nouzí"
prézens
3. sg.
stang.
stfrís.
stsas.
sthn.
stisl.
gót.
*germ.
*ie.
þearf
thōr
tharf
darf
þarf
þarf
þarf(e)
torp-e
préteritum
3. pl.
þurfon
thur(v)on, thoren
thurbun
durfun
þurfu
þaurbun
þurbun(þ)
t3p-‚t
3. sg.
þorfte
thorste
thorfta
dorfta
þurfta
þaurfta
3. pl.
þorfton
thorsten
thorftun
dorftun
þurftu
IV. "mít povinnost"
prézens
3. sg.
stang.
stfrís.
stsas.
sthn.
stisl.
gót.
*germ.
*ie.
sceal(l)
skel, skil
scal
scal
skal
skal
skal(e)
skol-e
préteritum
3. pl.
sculon, sceolon
skilun
sculun
sculun
skulun
skulun
skulun(þ)
skCl-‚t
3. sg.
sceolde
skolde
scolda
scolta
skylda
skulda
3. pl.
sceoldon, sculdon
skolden
scoldun
scoltun
skyldu
skuldedun
"pamatovat si"
prézens
stang.
stsas.
stisl.
gót.
*germ.
*ie.
3. sg.
man, mon
far-man
man
man
man(e)
mon-e
préteritum
3. pl.
munon
munin
munu
munun
munun(þ)
m‚-‚t
3. sg.
munde
far-monsta
munða, -da
munda
3. pl.
mundon
far-muonstun
munðu, -du
mundedun
VI. "moci, nacházet místo"
prézens
3. sg.
stang.
stfrís.
stsas.
sthn.
gót.
*germ.
*ie.
mót
mōt
môt, muot
muoz
gamot
mōt(e)
mōd-e
préteritum
3. pl.
móton
mōton
môtun
muozun
mōtun(þ)
mōd-‚t
3. sg.
móste
mōste
môsta
muosa, muosta
3. pl.
móstun
mōsten
môstun
muosun, muostun
gamostedun
"moci"
prézens
3. sg.
stang.
stfrís.
sthn.
stisl.
gót.
*germ.
*ie.
préteritum
3. pl.
maġon, mæġon
mugun, mogen
magun, mugun
megu
magun
magun(þ)
magh-‚t
mæġ
mei
mag
má < mag
mag
mag(e)
magh-e
D. DALŠÍ NEPRAVIDELNÁ SLOVESA
"být": prézens indikativu
stang.
stfrís.
stsas.
1. sg. eom, eam
béo(m)
bim, bem bium, biun
2.
eart
bis(t)
bist, bis
3.
is
is(t)
ist, is
bið
1. du.
1. pl. = 3. pl.
= 3. pl.
= 3. pl.
sthn.
stisl.
em
3. sg.
mæhte, meahte
machte, mochte
mahta, mohta
matta
mahta
strun.
em
gót.
im
bim, bin
est
bis(t)
ist
es
is
3. pl.
mæhton, meahton
machten, mochten
mahtun, mohtun
máttu
*germ.
*ie.
izm
H1es-mi
b(u)- + izm
is / iz
H1es-si
b(u)- + is
ist
H1es-ti
erum
Az (podle ist
2 sg.)
siju
sijum
eruð
sijuþ
=
H1s-tHe
eru
sind
=
H1s-enti
(podle opt.)
=
H1s-mos
birum
2.
3.
= 3. pl.
sind(on)
beoð
= 3. pl.
= 3. pl.
send, sind sind(un)
"být": prézens optativu
stang.
stfrís.
1. sg.
= 3. sg.
= 3. pl.
2.
= 3. sg.
= 3. pl.
3.
sí(e), s»
sē (sie)
bío
1. pl.
= 3. pl.
2.
= 3. pl.
3.
sí(e)n, s» sē (sie)
bíon
birut
sint
stsas.
sî
sîs
sî
sthn.
sî
sîs(t)
sî
stisl.
siá
sér
sé
= 3. pl.
= 3. pl.
sîn
sîm
sît
sîn
sém
séð
sé
strun.
siz
gót.
sijau
sijais
sijai
*germ.
sjē + -un
sjēs(i)
sjē(þ)
*ie.
syēm
syēs
syēt
(sijaima)
(sijaiþ)
sijaina
sīme
sīþ(e)
sijen(þ)
sīme
sīte
siyent
"chtít": prézens indikativu
stang.
stfrís.
1. sg.
wille
wille
2.
wilt
wilt
3.
wile
wili
stsas.
williu
wili, wilt
wili
sthn.
willu
wili
wili
stisl.
vilja
vilt, vill
vil(l)
gót.
wiljau
wileis
wili
2. du.
1. pl.
2.
3.
= 3. pl.
= 3 pl.
williad
wellemês
wellet
wellent
viljum
vilið
vilja
wileits
wileima
wileiþ
wileina
= 3. pl.
= 3. pl.
willað
= 3. pl.
= 3. pl.
willat(h)
*germ.
wiljō + u
wilīs
wilī(þ)
wilītes
wilīm»(s)
wilīþ(e)
wilīn(þ)
*ie
welH1-
"dělat": prézens indikativu
stang.
1. sg.
dó, dóm
2.
dést, dǣst
3.
déð , dǣð
1. pl.
= 3. pl.
2.
= 3. pl.
3.
dóð
stfrís.
dwā, dwē
dēst
dēth
= 3. pl.
= 3. pl.
dwāth
stsas.
dôm
dôs
dôt
= 3. pl.
= 3. pl.
dôd
sthn.
tôm, tuom
tôs, tuost
tôt, tuost
tômôs, tuomês
tôt, tuot
tônt, tuont
*germ.
dōmi
dōsi
dōþi
dōmes(i)
dōþ(e)
dōnþ(i), -d(i)
sthn.
tô, tuo
tôs, tues
tô, tuo
tôm
tôt, tuot
tô, tuon
*germ.
sthn.
strun.
"dělat": prézens optativu
stang.
1. sg.
= 3. sg.
2.
= 3. sg.
3.
dó, dóe
1. pl.
= 3. pl.
2.
= 3. pl.
3.
dón, dóe
stfrís.
= 3. sg.
= 3. sg.
dwē
= 3. pl.
= 3. pl.
dwē
dôe
dôas
dôe
= 3. pl.
= 3. pl.
dôen
"dělat": préteritum indikativu
stang.
1. sg.
dyde
2.
dydes(t)
3.
dyde, dede
stfrís.
= 3. sg.
= 3. sg.
dēde
stsas.
deda
dedos, dâdi
deda, dede
teta
tâti
teta
dede
1. pl.
2.
3.
= 3. pl.
= 3. pl.
dēdun
= 3. pl.
= 3. pl.
dedun, dâdun
tâtum, -un
tâtut
tâtun
dedun
= 3. pl.
= 3. pl.
dydon, dédun
stsas.
*ie.
dhoH1-mi
-si
-ti
-mesi
-te
-nti
*ie.
*germ.
deda
dedēs(i)
dedēþƒ
dedōm(e)
dedō[?]þ(e)
dedun(þ)
"dělat": préteritum optativu (ve stisl. a gót. gramatikalizováno do funkce ukazatele préteritu optativu slabých sloves)
stang.
stfrís.
stsas.
sthn.
stisl.
gót.
1. sg.
= 3. sg.
= 3. sg.
dedi, dâdi
tâti, teta
-ð/þ/ta
-d/tedjau
2.
= 3. sg.
= 3. sg.
dedis, dâdis
tâtis, tetis
-ð/þ/tir
-d/tedeis
3.
dyde
dēde(n)
dedi, dadi
tâti
-ð/þ/ti
-d/tedi
1. pl.
= 3. pl.
= 3. pl.
= 3. pl.
tâtîm
-ð/þ/tim
-d/tedeima
2.
= 3. pl.
= 3. pl.
= 3. pl.
tâtît
-ð/þ/tið
-d/tedeiþ
3.
dyden
dēde(n)
dâdin
tâtîn
-ð/þ/ti
-d/tedeina
ZKRATKY
Germ. germánský, gót. gótský, ie. indoevropský, prét. préteritum, stang. staroanglický, stfrís. starofríský, sthn.
starohornoněmecký, stisl. staroislandský, strun. starorunový, stsas. starosaský, stšvéd. starošvédský.
DOPORUČENÁ LIERATURA
Antonsen, E. H. 1975. A Concise Grammar of the Older Runic Inscriptions. Tübingen: Niemeyer.
Berkov, V. P. 2002. Současné germánské jazyky (překlad z ruského originálu Sovremennye germanskie jazyki, R.
Blatná). Praha: Karolinum.
Blaţek, V. & Pirochta, D. 2004. Severozápadní germánština a její místo v klasifikaci germánských jazyků.
Lexikostatistická analýza apelativní slovní zásoby nejstarších runových nápisů. Linguistica Brunensia.
Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity A52, 13-35.
Braune, W. & Eggers, H. 1987. Althochdeutsche Grammatik14. Tübingen: Niemeyer.
Gamkrelidze, Tamas V. & Ivanov, Vjačeslav V. 1984. Indoevropejskij jazyk i indoevropejcy, I-II. Tbilisi:
Izdateľstvo Tbilisskogo universiteta.
Graham-Campbell, J. et al. 1998. Svět Vikingů. Praha: Kniţní klub Balios.
Heusler, A. 1932. Altisländisches Elementarbuch3. Heidelberg: Winter.
Hirt, H. 1932. Handbuch des Urgermanischen, I-II. Heidelberg: Winter.
Hladký, J. 1996. An Old English, Middle English, and Early-New English Reader. Brno: MU.
Hladký, J. 2003. A Guide to Pre-Modern English. Brno: Masarykova univerzita.
Krahe, Hans. 1948. Historische Laut- und Formenlehre des Gotischen. Heidelberg: Winter.
Krahe, Hans. 1948. Germanische Sprachwissenschaft, I-II. Berlin: Walter de Gruyter.
Krause, W. 1971. Die Sprache der urnordischen Runeninschriften. Heidelberg: Winter.
Loewe, R. 1933. Germanische Sprachwissenschaft, I: Einleitung und Lautlehre. II: Formenlehre. Berlin-Leipzig:
Walter de Gruyter.
Makaev, E. A. 1965. Jazyk drevnejšix runičeskix nadpisej. Moskva: Nauka.
Markey, Th. L. 1981. Frisian. The Hague-Paris-New York: Mouton.
Masařík, Z. 1994. Historische Entwicklung des Deutschen. Brno: MU.
Nedoma, R. 1995a. Die Inschrift auf dem Helm B von Negau. Wien: Fassbaender.
Nedoma, R. 1995b. Neues zu älteren Runeninschriften. Sprache 37: 105-115.
Nielsen, H. F. 1989. The Germanic Languages: Origins and Early Dialectal Interrelations. Tuscaloosa-London:
University of Alabama Press.
Ramat, Paolo. 1981. Einführung in das Germanische. Tübingen: Niemeyer.
Rauch, I. 1992. The Old Saxon Language: Grammar, Epic Narrative, Linguistic Interference. New York-San
Francisco-Bern-Baltimore-Frankfurt am Main-Berlin-Wien-Paris: Lang.
Schlette, F. 1977. Germáni. Praha: Orbis.
Sievers, E. & Brunner, K. 1942. Altenglische Grammatik. Halle: Niemayer.
Sravniteľnaja grammatika germanskix jazykov, I-IV, ed. M.M. Guxman, V.M. Ţirmunskij, E.A. Makaev & V.
Ja. Jarceva. Moskva: Izdateľstvo Akademii nauk / Nauka, 1962-66.
Streitberg, Wilhelm. 1920. Gotisches Elementarbuch6. Heidelberg: Winter.
Streitberg, Wilhelm. 1963. Urgermanische Grammatik3. Heidelberg: Winter.
Szemerényi, Oswald. 1996. Introduction to Indo-European Linguistics. Oxford: Clarendon Press.
Todd, M. 1999. Germáni. Praha: Lidové noviny.
Toporova, Tat’jana V. 2000. Germanskie jazyki. In: Jazyki mira: Germanskie jazyki; Keľtskie jazyki. Moskva:
Academia.
Vachek, Josef. 1972. Historický vývoj angličtiny. Praha: SPN.
Zatočil, L. 1960. Sága o Volsunzích. Praha: SPN.