Osobnosti .indd

Tiskaři a písmaři
Vědci a vynálezci
Vydavatelé, nakladatelé, knihkupci
Oběti a biblioklasti
Osobnosti typografie, písma a grafického designu
Literatura
Dusong Jean -Luc, Siegwart Fabienne (české vydání 1997). Typografie, Praha: nakladatelství Svojtka a Vašut,
ISBN 80- 7180-296-4
Georges Jean (české vydání 1994) Písmo paměť lidstva. Praha: Slovart, ISBN 80-7145-115-0
Bhaskaranová Lakshmi (české vydání 2007) Podoby moderního designu, Praha: Slovart, ISBN 80-7209-864-0
Livingston Alan and Isabella (1992,1998, 2003) Dictionary of Graphic Design and Designners,
London: The Thames and Hudson, ISBN 0-500-20353-9
TISKAŘI A PÍSMAŘI
Johannes Gensfleisch Gutenberg (1397-1468), vyučený zlatník, vynálezce knihtisku (opakované použivání
liter, licí strojek na litery, slitina k odlévaní liter, tiskařský lis, tiskařská barva). V Mohuči realizoval svá
nejvýznamnější díla. Latinské bible (36 řádková), Mazarinova bible (42 řádková).
Aldus Manutius Inspirován Petrarkovým rukopisem nakreslil a jeho rytec Francesco Griffo vyryl kovové
litery kurzivního písma, které používali tiskaři v 16. století v celé Evropě. Vytvořil dokonalou antikvu,
v jeho dílně vzniklo i řecké tiskové písmo. Tiskům Alduse Manutia se říká aldinky.
L. Pacioli vyryl v roce 1509 písmo De divina proportione s mírami odvozenými z proporčního kánonu
lidského těla s geometrickými tvary převzatého od Leonarda da Vinci.
Nicolas Jenson (*1420?) v roce 1470 vytvořil první dokonalou antikvu harmonických proporcí, zřetelných,
otevřených a čistých tvarů, osobitou a vyváženou.
Claude Garamond (1480-1561) královský písmolijec, vyryl řadu originálních písem antikvového typu,
kterými ovlivnil francouzskou typografii až do 18.stol.
Geoffroy Tory, básník, překladatel, knihař, teoretik, rytec písma (vytvořil 13 abeced antikvového typu).
Jean Jannon. Jeho antikva je ukázkou autorského přínosu do kresby a konstrukce písmových znaků.
Christophere Plantin (1520-1589) původem Francouz, usazený v Antverpách vyprodukoval novou
metodou organizace práce asi 1500 děl (také vícejazyčnou bibli).
rodina Elsevierů usazená v Leydenu svou činností předznamenává práci ve velkých manufakturách.
Elsevierové vydali 2200 titulů, (také Komenského Ianua Linguarum a Pansophia) a knihy malého formátu
(tzv.kapesní formát).
Pro Ludvíka XIV. vytvořil rytec Philippe Grandjean (1666-1714) v roce 1700 „královskou antikvu“
s výrazným kontrastem v kresbě znaků, což je charakteristické pro pozdní baroko a klasicismus.
Angličan, rytec písma a písmolijec William Caslon (1692-1766) vytvořil r.1722 dobře čitelnou antikvu
s kontrastními liniemi.
Angličan John Baskerville (1707-1775) učitel kaligrafie, změnil podobu anglické typografie své doby.
Svým písmem ovlivnil tiskárenskou produkkci také ve Francii a Itálii v 18. století.
Pierre Simon Fournier (1712-1768) vytvořil řadu osobitých barokních antikvových abeced a shromáždil
mnoho tiskových písem do rozsáhlého vzorníku.
Antikva Francoise Didota (1689-1758) z roku 1755 je klenotem francouzské typografie, má čistou stavbu,
zřetelné stínování linií a kresbu serifů. Didotové zdokonalili systém typografických měr, tiskových
formátů a tisk na velké formáty papíru.
Ital Giambattista Bodoni (1740-1813) vytvořil přes 100 abeced, významně ovlivnil italský knihtisk svým
důrazem na kvalitu písma, papíru a přehledné zrcadlo sazby. Jeho abecedy jsou i v současnosti stále aktuální
a frekventované, digitalizovaná klasicistní antikva nese jeho jméno.
VĚDCI A VYNÁLEZCI
Johannes Gensfleisch Gutenberg (1397-1468) vynálezce knihtisku (viz tiskaři).
Jean Francois Champollion (1790-1832), francouzský badatel, studoval latinu, řečtinu, hebrejštinu,
arabštinu, sanskrt, perštinu, koptštinu. V roce 1824 uveřejnil „Nástin hieroglyfického systému starých
Egypťanů“. Svou teorii potvrdil tím, že rozluštil egyptské hieroglyfy na Rosettské desce (čedičová deska
s řeckým nápisem, egyptskými hieroglyfy a demotickým písmem). Jeho geniální nápad, že znaky nejsou
jen obrazy a ideogramy, ale znamenají i zvuky se potvrdil. Znalost koptštiny a řečtiny mu umožnila nejprve
rozluštit jména v kartuších, poté celý text.
Henry Creswicke Rawlinson (1810-1895), anglický orientalista, v roce 1851 rozluštil akkadštinu.
Johann Jantssen - Cáchy, v roce 1750 ohlásil vynález ocelového pera. Kresba písma je tímto nástrojem
přesnější a výraznější, umožňuje vykreslovat jemné filigránské ornamenty, držet ostrou a pevnou linii.
Manling-Hause, dánský pastor, popsal už v roce 1865 princip kuličkového pera. Sice teoreticky přesně,
ale technicky, ve své době, bez šance na realizaci.
Christopher Latham Sholes, americký vynálezce, sestrojil první funkční psací stroj (1867), všechny
jeho prototypy měly ovšem pouze velká písmena.
Remingtonova továrna od roku1873 vyrábí psací stroje s přeřaďovačem velkých a malých písmen.
Na darovaném firemním prototypu „remingtonky“ (dobrý marketinkový tah) napsal Mark Twain knihu
Dobrodružství Toma Sayera a Huckelberryho Finna.
Ottomar Mergenthaler, Němec usazený v Bostonu, propojl a spojil výhody několika technologií a sestrojil
v roce 1884 řádkový sázecí stroj Linotype. Nová koncepce sazby několikanásobně zvýšila produktivitu
tiskáren, zrychlila realizaci zejména peridických tiskovin.
Alois Senefelder (1771-1834), pražský Němec, herec, vynálezce kamenotisku - litografie. Litografie je
vhodná k tisku knih, novin a plakátů. Senefelder technicky dokonale zvládl také barevnou litografii, v roce
1818 o ní vydal podrobnou učebnici.
Jakub Husník (1837-1916), profesor kreslení, objevil světlotisk umožňující reprodukci polotónových
předloh na bázi chromové želatiny, což je princip pozdější aplikovaný u ofsetového tisku, při přípravě
tiskových matric.
Karel Klíč (1841-1926), malíř a vynálezce hlubotisku, technologie, která umožnila přesně reprodukovat
fotografickou předlohu tiskem pomocí rozložení obrazu do speciální mřížky (rastru).
Bedřich Hrozný (1879-1952), orientalista, profesor Karlovy University v Praze, významný český vědec,
v roce 1915 rozluštil písmo Chetitů.
VYDAVATELÉ, NAKLADATELÉ, KNIHKUPCI
Jiří Melantrich z Aventina (?-1580) tiskař, vydavatel, vzdělaný a sečtělý humanista, odborník a organizátor, tiskl cenově dostupné knihy, lidovou četbu. Realizoval pět vydání bible a vydal Herbář Petra Ondřeje
Matthioliho (1562). Vytvořil také promyšlený nakladatelský program.
J.R.Vilímek (1835-1911), nakladatel a tiskař, významně se svým synem olivnili tvorbu českého knižního
fondu od druhé pol.19. stol do 30. let 20. stol. (Humoristické listy, Slovanské knihkupectví,)
J.R.Vilímek ml. (1860 - 1938), starosta Spolku českých knihkupců a nakladatelů (první rotačka v Praze
1891), vydal první knihy s fotografiemi, přinesl na trh nové druhy tiskovin: katalogy, hudebniny,
kalendáře, reprodukce, jízdní řády, edici Vilímkova knihovna, knihy a časopisy pro mládež (Mladý čtenář,
Dobrodružný svět). Vydal kompletní dílo Julese Verna, u překladové literatury spolupracoval s významnými
umělci - ilustrátory (A.Mucha, Z. Burian, J.Wenig, F.Tichý).
OBĚTI A BIBLIOKLASTI
Baltazar Hubmeier, tiskař z Frýdku na Moravě byl ve Vídni v roce 1528 za šíření zakázaných knih upálen.
Girolamo Savonarola (konec 15. století), kazatel, asketa, dominikánský mnich, fanatik, přičinlivý odpůrce
humanistické kultury, pálil knihy renesančních a antických autorů (Vergilius, Petrarca, Boccaccio...)
Kalif Omar dal příkaz ke spálení zbytků alexandrijské knihovny, protože se neshodovaly s Koránem.
Za římských císařů se často pálily „nevhodné“ písemnosti, římský císař Augustus dal spálit sbírky
proroctví, císař Dioklecián křesťanské knihy.
Španělé zničili téměř všechny písemné památky Mayské a Aztécké předkolumbovské doby.
Byzantský císař Lev III nařídil spálit 300 000 vzácných rukopisů.
V roce 1485 nařídil von Henneberg ve Frankfurtu „potlačit“ závadné knihy na všech tržištích města.
Giovanni della Casa vydal tiskem v Benátkách (1543) první seznam zakázaných knih.
Papež Pavel IV. vydal roku 1559 seznam zakázaných knih.„Index librorum prohibitum“, knihy
nepředložené cenzuře byly spáleny (ukázka seznamu od písmene M).
Velmi tuhou cenzuru uplatňoval v Anglii král Jindřicha VIII.
Angličan John Milton obhajoval v roce 1644 svobodu tisku vytištěním letáku s názvem Aeropagitica.
V roce 1695 byla v Anglii cenzura zrušena.
Antonín Koniáš, jezuita, ničil v Českých zemích knihy reformačního obsahu podle vlastní příručky
„Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírajících“.
Nacisté po svém nástupu k moci veřejně pálili knihy neárijských a jiných, pro nacistickou ideologii
nepřijatelných autorů. Veřejná likvidace knih měla podporovat německý nacionalismus.
Komunisté nechali z knihoven vyřazovat ideologicky nevhodné tituly, z učebnic se odstraňovaly určité
stránky nebo byly řádky začerňovány, mnohé knihy byly ihned po vydání skartovány. Dobrovolná
autocenzura se stala běžným názorovým postojem publicistů, autorů odborných publikací i literátů.
OSOBNOSTI PÍSMA, TYPOGRAFIE A GRAFICKÉHO DESIGNU
William Morris (1834-1896) tiskař, architekt, malíř, typograf, spisovatel, založil hnutí Art and Crafts.
Brojil proti úpadků řemesel tehdejší doby, nezájmu o kvalitu výrobků. Knihy vyráběl ručně, na vlastním
papíře, vlastními barvami, ilustrace byly dřevorytové, tisklo se písmem podle vzorů z 15. století.
Zdenka Braunerová (1858-1934) malířka a grafička, jako členka Moderní revue se zaměřila na kultivaci
knižní produkce. V typografii prosazovala a osobitě do našich podmínek relativně úspěšně transformovala
Morrisovské hnutí obrody řemesel.
Vojtěch Preissig (1873 -1944) malíř, grafik, pedagog, založil periodikum „Česká grafika“ (1905), autor
knihy „Barevný lept a barevná rytina“, věnoval se problémům krásného tisku, písmu, zejména zvláštnostem
české gramatiky - diakritickým znaménkům - akcentům, také ilustraci, koláži a grafickému designu
(plakáty, tapety, typografie, písmo). Od roku 1910 působil v USA jako reklamní grafik, kde navrhl několik
typografickým písem. Po návratu dokončil svou „Preissigovu antikvu“, věnoval se abstraktní malbě,
grafice. Zemřel v Dachau.
Method Kaláb (1885-1963), typograf, člen Double Crown Club (mezinárodní sdružení písmařů). Ovládal
dokonale tiskařské řemeslo, tvořil klasické postsecesní úpravy knih, vytvořil vlastní písmo - antikvu.
Vratislav Hugo Brunner (1886-1928), malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor, profesor Umělecko průmyslové
školy v Praze. Věnoval se knižní grafice, úpravě katalogů (SVU Mánes, SČUG Hollar). Výrazný dekorativní
stylista. Vytvářel plakáty, známky, figurální viněty, hračky, Ex libris. S Otakarem Španielem navrhl reliéfy
na bronzové dveře západního portálu katedrály sv.Víta. Ukázka: návrh knižní obálky ve které reflektoval
kubistickou estetiku.
Eric Gill (1882-1940) tiskař, architekt, sochař, typograf, autor písma Perpetua a Gill Sans. Prosazoval
čistou stavbu, proporce a harmonii v kresbě písma. Významně ovlivnil kvalitu knižní kultury XX.století.
Karel Dyrynk (1876-1949), grafik a typograf, autor knihy „České původní typografické písmo“, tvůrce
vlastních typografických písem a klasické knižní úpravy mnoha titulů. Výrazná osobnost meziválečné
typografie.
Josef Čapek (1887-1945 koncentrační tábor Bergen-Belsen), malíř, člen skupiny Tvrdošíjní, grafik,
scénický výtvarník, kritik, spisovatel, karikaturista, redaktor (Život, Lidové noviny). Osobitý umělecký
rukopis jeho tvorby má originální reflexi v obálkách knih, kde novátorsky spojil ilustraci a písmo
v kompaktní výtvarný celek. Stačila mu k tomu jednoduchá barevnost a grafická technika - linoryt.
Oldřich Menhart (1897-1962), klasik české typografie a kaligrafie, písmař a pedagog. Graficky upravil
Komenského Labyrint světa a ráj srdce, je autorem původních písmových Ex libris. Napsal publikace
„Nauka o písmu“ a „Tvorba typografického písma“ a je autorem dvou desítek písem (Figural, Menhartova
antikva, Manuscript, Česká unciála).
Ladislav Sutnar (1897-1976) zakladatel moderního českého designu, malíř a grafik, funkcionalistický
typograf, architekt expozic a výstav, autor prvních vizuálních informačních systémů. Spolupracoval
s fotografem Josefem Sudkem na reklamách pro Družstevní práci. Žil v USA.
František Muzika (1900-1974) malíř, scénograf, knižní grafik, profesor VŠUP, autor významných
publikací „Krásné písmo I, II“, zdůrazňoval individuální kvalitu písem. Spojil českou písmařskou tradici
s vědeckými ambicemi.
Jan Tschichold (1902-1974 ) profesor Bauhausu, autor knih Základní typografie a Nová typografie.
Tvůrce písem moderního řezu (Transito), zastánce vytříbené typografie bez zdobných prvků, preferoval
bezpatková písma, asymetrii v kompozici, čistotu a prosvětlenou sazbu a čitelnost.
Autor značky nakladatelství a jednotného vizuálního stylu edice Penguin.
Herbert Lubalin (1918-1981), Američan rusko-německého původu, ovlivnil všechny oblasti grafického
designu, autor originálních písem (LubalinGraph, Avant-Garde Gothic, Serif-Gothic). Spoluzakladatel
ITC-mezinárodní společnosti, která produkovala typografická písma špičkové kvality. Do programu ITC
byla zařazována pouze písma vizuálně originální, čitelná, radikálně aktualizující tradiční vzory. Byla
vydávána v nejméně osmičlenných písmových rodinách se všemi dukty. Redigoval časopis U&LC.
Byl členem ve své době významného studia - Push Pin Graphíc.
Oldřich Hlavsa (1909-1995), přední český typograf, grafik časopisu Typografia, autor významných
publikací „Typographia 1, 2, 3“ a „Typografická písma latinková“. Jeho zájem o akcidenční typografii
se v padesátých letech přesunul na knižní typografii. Člen mnoha mezinárodních společností (Art Directors
Club, Association, Typographique Internationale atd.). Výtvarný redaktor časopisu Plamen. Obdržel řadu
cen a uznání za osobitou, esteticky dokonalou a čistou typografii.
Josef Týfa (1913 - 2007), knižní grafik, typograf, tvůrce mnoha logotypů, písmař, osobitý a originální
tvůrce písem (Týfova antikva, Academia, Juvenis). Tvůrce edic (Klub přátel poezie), klasické literatury,
specialista na typografii odborné literatury (lékařské publikace, technická a vědecká literatura).
Jaroslav Šváb (1906 - ) grafik, ilustrátor, typograf. Tvůrce osobitých plakátů a poštovních známek, také
bibliofilií.
Jindřich Svoboda (1919-2001), umělecký knihař, originální umělecká a pedagogická osobnost, působil
v Brně na střední umělecko průmyslové škole. Jeho autorské vazby vynikají kromě naprosto dokonalého
řemesla také osobitou estetikou.
Jiří Rathouský (1924-2003), grafik zaměřený na knižní a časopiseckou typografii, vytvořil moderní
vizuální a orientační systémy (pražské metro), autorská písma, značky a piktogramy.
Libor Fára (1925-1988), jeho zájmy: knižní grafika, časopisecká typografie, scénografie, malba, plakáty.
Zdeněk Ziegler (1932), profesor, rektor VŠUP, nezaměnitelná tvůrčí osobnost, grafik a typograf, který
ve své knižní a plakátové tvorbě dokáže spojit respekt k zadání s vlastní autorskou představou.
Jan Solpera (1939), profesor pražské VŠUP, grafický designer, tvůrce písem. Autor písmové klasifikační
normy. (Člen Type Directors Club v New Yorku.) Umělecká individualita se smyslem pro estetiku
a asociační hodnotu písmového znaku. Věnuje se knižní a užité grafice, osobitě originální plakátové tvorbě.
Navrhuje typografická písma (Insignia), značky a logotypy.
Bohuslav Blažej (1932 -1989), grafik, typograf, pedagog, autor učebnic pro střední odborné školy, věnoval
se knižní a časopisecké grafice (časopis Typografia).
Vítězslav Švalbach (1942), docent, grafický designer, akvarelista, fotograf, věnuje se tvorbě knih, plakátů,
časopisecké a novinové typografii, tvorbě značek a logotypů, teorii a metodice výuky grafického designu.
Josef Flejšar (1922 - 2010), známé jsou plakáty pro Národní divadlo v Praze. Autorský rukopis a kaligrafie
je typickým artefaktem většiny jeho děl, kresbu považuje za základní umělecký projev a předpoklad kvality
grafického výstupu.
Boris Mysliveček (1948), typograf kniha časopisů, grafický designér (Divadlo na provázku), tvůrce
knižních edic. Věnuje se koncepci knižní produkce pro nakladatelství Atlantis a Jota, je členem
TypoDesignClubu.
Pavel Hrach (1947), autorsky realizoval řadu knižních edic, člen TypoDesignClubu, věnuje se typografii,
ilustraci, plakátové tvorbě, velkoplošné reklamě, tvorbě značek, logotypů, počítačové typografii.
Vladislav Rostoka (1948), slovenský grafický designér, člen Alliance Graphique Internationale, SBB,
Považuje plakát za „zrcadlo své doby“. Typický je jeho sarkasmus, ironie a grafický ostrovtip
s typickým rukopisem a stylizací. Autor svěží invence, s dokonalou typografií a grafickou kresbou.
Miloslav Fulín (1928), typograf - věnuje se knižní a časopisecké tvorbě, užité grafice, písmu, vytvořil edici
slavného časopisu Světová literatura, časopisů Typografia a Literární měsíčník. Preferuje tradici kvalitní
a uměřené práce s písmem a klasickou kompozici prvků
František Štorm (1966) typograf, designér, grafik. Navrhuje a produkuje vlastní fonty, digitalizuje
historické abecedy. Vedl Ateliér Tvorba písma a typografie na UMPRUM. Se svým týmem vytvořil novou
koncepci písma vhodného pro sazbu učebnic - COMENIA.
Nevill Brody (1957), představitel stylu punk v grafice. Originální osobnost postmoderní typografie.
Ve své tvorbě maximálně využívá digitální technologie i grafický software. Experimentátor, tvůrce písem
ve kterých využívá filtry, deformace, dekonstrukce a další postupy počítačového zpracování obrazu. Jeho
vliv je patrný v práci mnoha, i českých, grafických designérů.
Jan Mlodoženiec (1929), ilustrátor, osobnost generace „polské plakátové školy“ s výrazným a velmi
originálním „rukopisem“ kreseb které uplatňuje ve své plakátové tvorbě. Mezi představitele generace
polských grafiků, kteří ve své tvorbě využívají metaforu, kresebné principy a formy, radikální kompoziční
schémata dále patří: Roman Cieślewicz, Henryk Tomaszewski, Jan Lenica, Karol Śliwka.
Polský plakát byl vždy chápám více jako umění než reklamní médium.
Stefan Sagmeister (1962), tvoří myšlenkově radikální projekty a koncepce, dospěl k odmítání klasicky
„vyšlechtěné“ formy grafického designu, realizuje své projekty radikálními prostředky, ryje texty do svého
těla, designem je pak fotografie krvavého nápisu, používá psané písmo k zásahu do fotografie. Je autorem
Cover Designu pro Rolling Stones a Lou Reeda.
Milton Glaser (1929), tvůrce slavné kampaně „I Love NY“ (z roku 1973), jeden ze zakladatelů aktivit
Push Pin Graphic a předchůdce postmoderních typografických tendencí.
Herman Zapf (1918), významný německý kaligraf, knižní designér, pedagog, autor osobitých písem
(Palatino, Optima, Zapf Chancery).
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ
Max Miedinger (1910-1980), představitel švýcarské školy, typograf, autor písma Helvetica
HELVETICA
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ
Adrian Frutiger (1928), představitel švýcarské školy, grafický designér, typograf, vytvořil jednadvacet
řezů písma Univers a v roce 1975 vytvořil písmo vhodné pro skenování: OCR-B
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ
Seymour Chwast (1931) americký ilustrátor, grafický designér, pracuje v reklamě, publikuje, tvoří
animace, Corporate Design, obaly. Jeden z uměleckých ředitelů Push Pin Graphic. Spolupracovník
Miltona Glasera. Autor obálek časopisu GRAPHIS.
Matthew Carter (1931), syn významného amerického typografa Henryho Certera (1901-1982),
nejvýraznější typograf a písmař současnosti. Průkopník využívání nových technologií při respektování
tradic a estetiky písma. Zdůrazňuje čisté tvary, linie, čitelnost, tvarovou srozumitelnost a rozpoznatelnost
písmových znaků. Pečlivě vyvažuje všechny aspekty podílející se na vzniku nového písma. Je autorem
písem Bell Centennial pro AT&T - nejlepšího písma pro tisk telefonních seznamů, Bisteam, Olympian,
Tahoma, Verdana - pro Microsoft, Miller - ideální písmo pro sazbu novin, Yale Street pro vydavatelství
Yale University - vhodné pro nápisy, titulky, sazbu a web.
VERDANA
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ
VERDANA
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ
Bruno Monguzzi (1941), švýcarský grafik a designér výstav. Autor slavného logotypu pro Musée d‘Orsay.
Catharine Zask (1961), Paříž, grafická designérka, vytváří také volnou grafiku. Experimentuje
s písmem a typografickou koncepcí plakátů. Pracuje s metaforou, mezerami mezi písmeny, iluzivním
prostorem pomocí deformace písmen a slov. Používá symbolickou barevnost. V roce 2002 získala cenu
Bienále grafickéhe designu v Brně.
Frank Shepard Fairey (*1970) grafik a ilustrátor, proslavil se kampaní pro Baracka Obamu „HOPE“.
Vypracoval se z pouličního umělce do světových galerií (Smithsonian, Los Angeles County Museum
of Art, Museum of Modern Art v New Yorku , Victoria and Albert Museum v Londýně)
Zuzana Licko se narodila v Bratislavě. Chtěla studovat architekturu ale věnovala se grafické komunikaci.
Rudy Vanderlans se narodil v Holandsku, illustrátor, grafik. Vzali se v roce 1983.
Časopis Emigre se stal jejich prostorem pro realizaci vlastních konceptů a vizuálního stylu. jejich přístup
a počítačová grafika oslovila celou generaci a následovníků.
Jonathan Barnbrook (1966), grafik s vyhraněným potickým názorem a inovativním přístupem,věnuje se
apelační grafice, sociálním kampaním, reaguje na balast konzumu, pracuje také pro nekomerční scénu.
Pro Damiena Hirsta dělal grafiku a typografii knihy, proslavil se obalem CD pro Davida Bowieho.
Abbott Miller (1963) říká o grafickém designu: “....je to metajazyk používaný k oslavě, k informaci, ke zlu,
k dramatu, GD je elegantní, silný, banální i nepatřičný, má neomezený potenciál.“ Navrhl enviromentální
grafiku pro Seattle Art Museum, kde jeden celek tvoří tři lokace. Kampaň byla spuštěna pod názvem
“I Am SAM.” Vytvořil vizuální styl Brněnského Bienále v r. 2008
Ahn Sang-Soo (1952), významná osobnost korejského grafickém designu, typograf, grafik, pedagog,
kaligraf, lingvista, choreograf, věnuje se digitalizaci národního písma Hangul a propagaci umění a designu.
Občas vydává časopis Bogoseo (Zpráva).
Shigeo Fukuda (1932 – 2009), legenda grafického designu, v grafice používal optické
klamy, ironii, vtip a smysl pro čistou vizuální interpretaci myšlenky.
Oceněný grafika a člen jury Bienále grafiky v Brně.
Peter Pocs (1950), pracuje jako grafik především v kulturní oblasti (divadlo, výstavy, festivaly) a vytváří
politické a společenské plakáty s jasným názorem. Jeho plakáty jsou snadno rozpoznatelné jedinečným
způsobem zpracování . Maluje a fotografuje. Je pravidelným účastníkem mezinárodních sympozií,
účastní se mezinárodních výstav.
Martin Woodtli, mladý švýcarský grafik, dokonale ovládá počítačové technologie, je typickým představitelem současného trendu, kdy se výrazně v tvůrčím procesu.projevují počítačové aplikace. Byl stážistou
v ateliéru Stefana Sagmaistera v New Yorku.
Paula Scher (1948), specifikace: Corpoirate design, obalový design, publikační design, grafika pro životní
prostředí. Od roku 1991 členka agentury světového významu - Pentagram v NY. Maluje klasickými technologiemi obrazy - písmové mapy států a měst. Zasedala v mezinárodní porotě Bienále Brno 2010.
Gail Anderson, v magazínu Rolling Stones zastávala řadu pozic, vytvořila koncepční typografii, která definovala vizuál a funkci časopisu. Ctí řemeslo, preferuje přirozený projev, libuje si ve vytváření nových forem.
Mitsuo Katsui (1931), nestor japonského grafického designu, maximálně využívá počítačové programy pro
vyjádření myšlenky a výtvarného názoru. Jeho design je čistý, dokonale provedený, inspirativní a současný.
Získal hlavní cenu na Bienále Brno. Emeritní profesor na univerzitě Musashino Art.
Apex Lin, profesor grafického designu na Thaiwanu. Spojuje počítačové aplikace s vlastní kresebnou virtuozitou. Přes 30 let pracuje na projektu - každodenně vytváří několik kreseb ve tvaru své země.
Vince Frost, (1964) krátce člen Pentagramu, žije v Austrálii. Řeší grafiku časopisů, interaktivní design,
věnuje se enviromentu v GD, firemní identitě, přednáší na univerzitách a konfeerencích, říká: „Vše se musí
dělat v souvislostech a kreativní nápad se určitě dostaví“
Kari Piippo (1945) finský grafik s mezinárodní reputací, pedagogo na univerzitě v Lahti a hostující profesor
v Tokiu a Číně,získal mnoho cen, také na Bienále grafiky v Brně.
Philippe Apeloig, pracoval jako návrhář pro Musée d‘Orsay v Paříži, učil typografii a grafický design na
École Nationale Supérieure des Arts Décoratifs v Paříži a na Cooper Art v New Yorku, pracuje pro veřejné
instituce, věnuje se experimentu v písmu a v typografii.