Šlapu na brzdy a doufám, že vypůjčené auto

Šlapu na brzdy a doufám, že vypůjčené auto

Přiznej
Šlapu na brzdy a doufám, že vypůjčené auto zastaví včas. Pneumatiky se
smýkají po kamenité cestě přetínající vnitrozemí ostrova Samos a za vozem
se zvedají oblaka prachu. Máme štěstí oba – já i tvor, kterého jsem málem
přejel. Chodící sbírka hříček přírody a jeden z nejvzácnějších plazů Evropy.
ALBÁNIE
TEXT A FOTO: M D
ŘE CKO
Athény
Středozemní
moře
T U R EC KO
MAKEDONIE
o. Samos
Krétské moře
Chameleoni jsou dokonale
přizpůsobení k životu na
stromech, mezi jejichž listy se
dokážou díky proměnlivému
zbarvení téměř ztratit.
KOKTEJL 4/2012
3
V ohrožení se
chameleon snaží
nepřítele zastrašit
otevíráním tlamky.
TEXT A FOTO: MICHAEL FOKT
Vědci každého
odchyceného
chameleona pečlivě
změří a zváží.
N
ZVÍŘECÍ STŘELCI
ejbizarnější z obyvatel Samu
se mi svým silničním entrée
představil o pár dní dříve,
než bych se za ním vydal
já sám. Pátrání po zdejších
chameleonech obecných (Chamaeleo
chamaeleon) patřilo k nejdůležitějším bodům našeho pobytu na ostrově. Kdyby se
mi však stromový ještěr nerozhodl takto
vyjít vstříc, měl bych patrně se zařízením
první schůzky dost potíží. Chameleoni
patří k mistrům maskování, mezi listy
stromů a keřů je objeví jen málokteré oko.
Dokážou přizpůsobit své zbarvení okolí
a dokonce i jejich váhavý kymácivý pohyb
napodobuje list rozhýbaný větrem.
Na světě byste našli jen málo tvorů,
kteří jsou k životu na stromech adaptovaní tak dokonale jako právě chameleoni.
Prsty na všech čtyřech končetinách jim
srostly k sobě, aby vytvořily pevné klíšťky
4
• Chameleoni mají neobyčejný jazyk. Je dlouhý asi jako
celé tělo ještěra a dokážou ho
na hmyzí kořist vystřelit za pět
setin sekundy. Včetně zpětného
stahování zbraně je oběť za čtvrt
vteřiny v tlamě.
• Kobra černokrká dokáže zasáhnout
svým jedem oči
nepřítele až
na tři metry. Při
míření jí pomáhá, že její duté
jedové zuby
KOKTEJL 4/2012
s drápky na koncích, skvěle se hodící k pohybu ve větvích. Chápavý ocas se dokáže
v mžiku ovinout kolem větve jako oživlá
liána a poskytnout tak ještěrovi další jištění. Tělo ploché jako chodící list se mezi
těmi skutečnými proplétá s nedbalou elegancí a oči, které se pohybují nezávisle
na sobě a mohou se dívat každé jinam,
snadno přehlédnou členité prostředí. Pro
odborníky je dodnes záhadou, jak dokáže
chameleonův mozek vyhodnotit dva naprosto různé zrakové vjemy najednou.
Ovšem i rození obyvatelé stromů musejí občas slézt na zem. Potřebují přejít
z jednoho stromu na druhý, aby našli
dostatek hmyzí potravy či partnera k páření. Poslední dobou to však mívá jeden
podstatný háček. Mezi stromy se čím dál
častěji rozlévají ztuhlé řeky asfaltu nebo
uježděného štěrku. Prohánějí se po nich
plechové obludy, proti kterým nepomá-
fungují jako rozprašovače
vody na květiny. Široký
kužel kapiček jedu má
velkou šanci zasáhnout cíl.
• Skunkové v ohrožení stříkají
na nepřátele páchnoucí látku
obsahující merkaptan. „Dostřel“
ekret je po
skunka je tři metry, sekret
va
větru je cítit až na dva
kilometry a svou silouu
vyvolává u obětí nece
volnost nebo dokonce
dočasnou slepotu.
• Šípy z krystalků
aragonitu po sobě
střílejí i hlemýždi.
V jejich podání to však
není obrana, ale rozkoš.
Stimulují se tak při páření
a vápencové injekce dokonce
přenášejí látky podněcující
milostnou vášeň plžů.
• Ryby stříkouni lapaví
z jihovýc
jihovýchodní Asie sestřelují
suchoz
su
suchozemský
hmyz proudem
v dy z tlamky. Musejí však
vo
vody
p i míření
př
m
při
počítat s lomem
s ět a optickými klamy při
sv
světla
pře
přechodu
ze vzduchu do
vo Starší a zkušenější
vody.
ry jsou proto lepšími
ryby
stře než začátečníci.
střelci
hají ani ta nejlepší přizpůsobení. Na samoských cestách či silnicích kvílejí brzdy
častěji, než by člověk čekal. Málokdy ale
celá příhoda končí tak šťastně jako v mém
případě. Řidiči si často podivného plaza
nevšimnou vůbec nebo ho zaregistrují tak
pozdě, že už na brzdění není čas.
KLENOTY POD DOHLEDEM
Prodíráme se s baterkami v rukou vyschlým korytem jednoho z mnoha potoků, které svádějí zimní srážky z ostrovních hor dolů k moři. Teď uprostřed noci
je cesta mezi balvany ještě krkolomnější
než za dne, při zkoumání života chameleonů jsou však noční průzkumy nutností. „Propletená vegetace na březích
je pro tyto ještěry ideální,“ vysvětluje mi
cestou vedoucí výzkumného týmu Amy
Trayler. „V okolí mají navíc samičky dost
písčité půdy, kam v létě chodí klást vajíčka.“ Vztahy mezi chameleony a lidmi na
Samu výstižně ilustrují paradox dnešní
doby. „Ještěři tu během letní sezony trpí
nadměrným silničním provozem a také
tím, že se na mnoha místech stavějí hotely či penziony. Na druhou stranu se jim
INZERCE
nejlépe daří právě v blízkosti lidí. Často se
totiž zdržují v keřích lemujících pole, vinice, odtokové strouhy či silnice,“ krčí rameny výzkumnice. Právě proto je nutné
sledovat, jak se tato prostředí mění a co
na to chameleoni říkají.
Během mapování biotopu se jednomu z členů týmu podařil skvělý nález.
„Hurá, to je můj první!“ zaradoval se
plynnou češtinou. Marek z Tábora pracuje po vzoru většiny zdejších nadšenců
jako dobrovolník nevládní organizace
Archipelagos, která provádí výzkumné
i ochranářské projekty na souši i na moři
kolem ostrova. Je prvním Čechem, který
zde přiložil pomocnou ruku k dílu. Jeho
úkolem je především vytváření animovaných výukových programů o přírodě,
protentokrát si však odskočil od počítače
pomoct biologům v terénu.
Ukazuje kamsi k fíkovníku na hliněném břehu. Amy se noří do podrostu
a zkušenýma rukama sundává z větve nehybného chameleona. Má barvu jako nezralý citron, které rostou v sadech všude
kolem, a ospale na nás mžourá. „Takhle
žlutí jsou chameleoni vždy, když spí,“
ukazuje Amy. „Podle změny zbarvení
na nich poznáte leccos. Tmavé zbarvení
znamená stres, šedavé strach a výrazné
barevné vzory zase podráždění nebo milostné vzrušení. Chameleoni mezi sebou
takto beze slova komunikují.“
Během krátké exkurze do chameleoní gramatiky vytahuje pružinovou váhu
a šupléru. Každého ještěra je třeba pečlivě zvážit, změřit a zanést do evidence.
„Ještě letos začneme chameleony označovat speciálními štítky. Zjistíme tím,
jestli se během života přemísťují nebo
zůstávají na svém oblíbeném stromě,“
usmívá se Amy. Zjišťování, co chameleonům vyhovuje, je důležitější, než se zdá.
„Až to budeme vědět, vyjde najevo, proč
před dvaceti lety vymizeli z Kréty, Chiu
a dalších ostrovů. Bude také snazší zajistit,
aby se udrželi u nás na Samu. Je to totiž
jediný z řeckých ostrovů, kde stále ještě
přežívají.“
PODMOŘSKÉ POKLADY
Středozemní moře zabírá sotva jedno
procento plochy světových oceánů, podle
odhadů tu však žije celých sedm procent
KOKTEJL 4/2012
5
Rizikový okamžik – ještěra
přecházejícího přes cestu
ohrožují auta turistů.
mořských druhů organismů. Částečně
je to i díky skutečnosti, že je téměř celé
obklopené pevninou a vytváří svůj vlastní
specifický svět. V posledních dvou staletích tu však začalo být nebezpečně těsno.
Lidí, kteří tu žili s mořem v harmonii po
celá tisíciletí, přibývá geometrickou řadou. Hladinu křižují tisíce motorových
lodí a svou stinnou stránku ukazuje i uzavřenost Středozemí. Veškeré jedy, které
do moře vypustí pobřežní města, se tu
postupně hromadí.
Řecká moře pořád ještě představují
něco jako únikovou zónu středomořského života. Stovky ostrovů či ostrůvků
s přirozeným pobřežím fungují jako záchytné body, kolem kterých se shromažďují vzácní tvorové včetně vorvaňů, středomořských tuleňů či karet obecných.
Životní prostor se však zmenšuje i zde
a podmořské louky či útesy potřebují pomoc. Výzkumná loď institutu Archipelagos proto ročně najezdí stovky mil ve stopách mořských savců a želv a zachraňuje
ty tvory, kteří uvízli v rybářských sítích.
Biologové v potápěčských maskách
sledují pod vodou porosty posidonie,
takzvané mořské trávy. Na pohled jednotvárný les tenkých listů slouží jako líheň či
celoživotní domov pro stovky druhů ryb
včetně bizarních mořských koníčků či jehel a tisíce bezobratlých. V poslední době
však mořská tráva rychle mizí a živočichové s ní. Ochranáři dokonce obcházejí samoské rybí trhy a zkoumají úlovky
místních rybářů. Podle jejich složení odhadují, kolik ryb ještě pod hladinou Egejského moře zbývá. Doufají, že díky spolupráci s místními nebudou muset den co
den zapisovat, že jsou úlovky čím dál tím
chudší.
6
KOKTEJL 4/2012
Výzkumníci sledují úlovky
rybářů, aby si udělali
představu o bohatství
místních moří.
Karety obecné patří mezi
nejvzácnější obyvatele řeckých
moří. Tato už je označená
identifikačním štítkem.