stáhnout PDF

Komentáře

Transkript

stáhnout PDF
3k4
*?
=\
ING. DR.
i
L,
JOSEF PISKAČ:
igte
BAŤŮV
ZLÍN
PO STAVEBNÍ STRÁNCE.
ZVLÁŠTNÍ OTISK Z ČASOPISU
,,ZPRÁVY VEŘEJNÉ SLUŽBY TECHNICKÉ"
Z ČÍS. 22.-24.,
ROČ,
XIII.
I
IS.,
V
is;-' iv...
■:■■■■
WMĚWŠ:
■Se ■'i
"Ci;
mm
ySilSx-
TISKEM DRA
PRAZE
ED.
1
9 3 2.
GRÉGRA A SYNA
V PRAZE.
m
1
i".;
•■!■■'■■'
■■■
'-
'
:
•',■»•■ •■• ■.'•'-
*'■
,,,.
;
SsšEíl
V'
-/'
,
--
.
Cv,-/
;
f,
A-.
•■'•:
•
\
.
J Tr>./• V.v-.-v.
;,C
?' \
»*
S«B™
SS1S
h'i-i.
•.'
Ä*
••••V;;
f-
^
•
•^Vž.-
^m0m "#aii
•
&&&
;&*?
"ÄIS1
ill-ÄSS
k
-;
,v
.-/;f/
MmMm
v•
V v.''
;
č'K
M$%W
:
<.
Sis
.
Hii Jf^v-Vv
i
-
•''
'
1
f
'
-
;iti/
*
*>
*
;í
lili
';•:
;na•, r
.•i".,'
-,
j
'i.r.
.'-
-
VíV.h./.ťt
1
•
<*.
i];:
>; :i f•'>'
"Sw^BR-řV >'•'•''
ÍÍBímP
....
'iv'-- c?.rj :-
i
v
'■'
,'
-
,
«sate
$
■•:
%
iia™
."■v#-
.£ß{;
-
,J
.
,
•
■•
-'.v,
.
<
-
.
•.
'
.
...
-v.v
■
■*,.
'
.
v
:.--
'ív.v
v
.
;.
.
:
r':v-''-.;
v
.^ -:'.'s^
:
;
i
ING. DR.
JOSEF PISKAČ:
BAŤŮV
ZLÍN
PO STAVEBNÍ STRÁNCE.
ZVLÁŠTNÍ OTISK Z ČASOPISU
.ZPRÁVY VEŘEJNÉ SLUŽBY TECHNICKÉ'
Z ČÍS. 22.-24.,
'■
V
TISKEM DRA
ROČ.
f,
PRAZE
ED.
XIII.
193
2.
GRÉGRA A SYNA
Knihovní systém Clavius
431820000341
V PRAZE.
'
.
■
-
.
11
.
I
■
.
-
'
I
'
'
v
■■■■i
Obr.
1.
Celkový pohled na Baťovy závody. (Vpředu část zahradní čtvrti Letná.)
Zlín byl do nedávná nepatrným,
málo komu
v naší
vlasti známým městečkem, neboť nevynikal nikterak nad
průměr jiných podobných venkovských obcí; nebylo zde
zvláštního obchodního života a význačnějšího průmyslu
a ani tak znamenitých přírodních krás, aby přilákaly
návštěvníky z řad jejich ctitelů. Ještě roku 1910 Zlín
měl jen asi 3500 obyvatelů; tento počet rostl jen nepatrně,
takže stoupl za deset let roku 1921 jen na 4672 duše. Te
prve počínajíc tímto rokem se překotně zvětšoval. Dnes
Zlín má přes 30.000 obyvatel.
Za tento svůj vzrůst město děkuje nesporně pozoru
i
továrníka To
máše Bati. Nebýti jeho, Zlín by jistě nebyl tím, čím
se jeho obchodním a organisačním duchem stal; i dnes
byl by patrně zapomenutým venkovským městem a jeho
jméno by nemělo světového zvuku, jak je tomu v dnešní
době. Zlínu vlastně chyběly všecky podmínky, kte
rých velký závod k svému životu potřebuje. Leží v údolí,
jímž nevedla žádná hlavní
tepna, ať již silniční, vodní
nebo železniční, a měl i málo
vody; říčka údolím protéka
jící není splavná a má nepa
trný průtok vody. Zlín jest
značně vzdálen od většího
města a bankovního místa a
dokonce i od hlavních želez
ničních tratí a dálkových
silnic; nebylo zde vhodného
spojení s těmito tepnami a
původně dokonce ani te
lefonního spojení. Sotva by
se kdo byl mohl ndhodlati
hodným osobním schopnostem
jedince,
životní síly, houževnatosti a vrozených organisačních
schopností snadno by tu byl ztroskotal. Baťa překo
nal všechny počáteční těžkosti a překážky a dnes
může pohlížeti s uspokojením na zdárný výsledek nad
lidské práce, již vykonal. S uspokojením ? Nebyl by to
on, kdyby byl dosud uspokojen! Má ducha »lidského po
kroku, ducha věčné nespokojenosti a věčné touhy po
novém a lepším.«
právě v tomto duchu tkví zárodek
jeho činů, z nichž prýští jeho rostoucí úspěch. »Voda,
která stojí, hnije«, je jeho heslem. Sotva vytvořil Nový
Zlín, již se zabývá vytvořením Velkého Zlína, jehož
účelem je podle vlastních slov blahobyt jeho obyvatel.
1
A
Plán Velkého Zlína jest mu »reg-ulací a uspořádáním
sil, které proudí ze závodů tak, aby sloužily lidem; musí
býti řešen s hlediska přirozených potřeb lidské bytosti.
Jsou to potřeby styku s přírodou, světlem, vzduchem,
vodou s jedné a potřeby vzdělání, dobré zábavy a spo
lečenského styku s druhé strany. Tento plán musí vychá
zet! od rodiny, které dá ro
založiti za těchto okolností
ve Zlíně velký průmysl, ne
býti
nem
tu,
Tomáše
Bati.
Nad
Zlí
vzešla jitřenka rozkvě
když se rozhodl »v jinošletech,
kdy
ve
Zlíně jedině
proto, že se zde narodil a
průmysl
s
krajem
srostl.
Muž menší
ný, jak se osvědčil ve čtvr
tích již zbudovaných. Má
pamatovati na rozsáhlé par
ky pro odpočinek a osvěže
ní na zdravém vzduchu, po
třebné těm, kdož při svém
povolání pracují v uzavře
ných
místnostech.
—
Vycho-
—
vávací ústavy
školy
má umístiti doprostřed ze
leně parků a přístup k nim
—
—
klásti mimo sil
cesty
nice o veliké dopravě. Spo
lečenské budovy má soustřediti v nej živější části
města, nemocnice a zotavovny na nejtišších a od pří
rody nejkrásnějších místech
na jižním svahu lesa.«*)
ještě nevě
děl, co chce dělati«, založiti
ských
dinný byt účelně vybudova
Standardní tovární budova s ústředním
odssavačem prachu a odpadků při výrobě.
Obr.
2.
*)
Vyňato
z
knihy: A^Ce-
kota: »Baťa, myšlenky, cíny,
život a práce«.
Zlín si Baťa představuje v zásadě jako zahradní
město, které by poskytovalo svému obyvateli výhody
venkova (styk s přírodou) i města (kulturní a hospodář
Nový
ský styk s lidmi). Míní tím ovšem »zahradní město« pře
devším v širším
u nás obvyklejším
slova smyslu,
tedy takové vybudování města, při němž by zeleň obklo
povala a prostupovala jednotlivé skupiny budov a tvo
řila přechod do volné přírody. U Zlína vybudovaného
podle právě uvedených a dalších úmyslů Baťových je
však zajímavé, že bude vyhovovati i mnohým zásadám
»zahradních měst« v užším slova smyslu, jak je sta
novil původce hnutí pro zahradní města Ébenezer Ho
ward a uskutečnil v Anglii při stavbě nových měst
Letschworthu a Welwynu. Velký Zlín bude aspoň po
všechně jakousi kontinentální obměnou právě zmíně
ných anglických zahradních měst: bude soběstačný
co do ubytování, zaměstnání a zásobování svých
obyvatel; bude v něm postaráno o jejich kulturní,
výchovné, zdravotní a sociální potřeby; bude tvořiti
úplný celek, navržený prozíravě do budoucnosti; široké
pruhy zemědělské a lesní půdy mají se rozkládati trvale
kolem města, zásobovat! trhy potřebnými potravinami a
chrániti obec spolu s hojnými zelenými a nezastavitelný
mi plochami jakož i zahrádkami obytných kolonií před
neblahými vlivy přelidnění; budovy budou seskupeny po
dle svého účelu a utvořené velké skupiny budou rozloženy
vhodně podle své povahy a vzájemného vztahu. Posléze
—
—
Obr.
4.
Elektrárna.
jakousi obdobu, pokud jde o užití části zisku ze
společné práce pro všeobecné dobro; na čistém zisku spo
lečné práce jsou zúčastněni zaměstnanci
tedy velká vět
šina obyvatel
a jeho část je věnována veřejným úče
lům. Roku 1923 převzala řízení obecních věcí města Zlína
»Skupina zaměstnanců firmy T. a A. Baťa« a starostou
obce byl zvolen člen této skupiny Tomáš Baťa. Podle zpráv
denních listů Velký Zlín počíná se již uskutečňovat!; do
jeho svazku přistoupily právě obce Prštná a Příluky.
Ideové a regulační plány Nového Zlína jsou dosud
vyhotoveny a schváleny jenom v jednotlivých dílcích.
Celkový upravovací a zastavovací plán není dosud v ko
nečné úpravě schválen. Již sdělání dílčích plánů bylo
prací nesnadnou, neboť mimo s obvyklými obtížemi bylo
tu poěítati se skutečným stavem, vytvořeným překot
ným, téměř americkým budováním dřívějších let, což
třeba míti při jejich posuzování především na paměti. Při
celkovém plánu jde zatím jen o první náměty. Po
stupem doby jistě bude zdokonalen. Plně lze souhlasiti
s jeho zásadní myšlenkou, že lesy, dnes na jednotlivých
kopcích Zlína lokalisované, budou upraveny v jeden
celek, tak aby vytvořily souvislý zelený pás kolem mě
sta, spojený s jeho středem pruhy lesních stromů lemu
jících ulice, jakož i nezastavitelnými plochami opatřený
mi lesním porostem a trávníky. Rovněž lze schval o vati,
že v plánu je či bude dostatečně pamatováno mezi jiným
na řadu staveb všeobecné důležitosti, jako na údolní přelze zjistiti
i
—
Obr.
5.
—
Vnitřek elektrárny (kotelna, teplárny).
hrady pro nové městské vodovody,
na regulaci řeky, na vybudování že
lezničních tratí Moravská Třebová,
Prostějov,
Kroměříž, Otrokovice,
Zlín, Vizovice a Púchov, na plochy
určené pro zotavení obyvatelů na
volném vzduchu, na hřiště, sporto
viště atd.
a na umístění veřejných
budov, jakož i všeužitečných závo
dů jako plynárny, teplárny a pod.
O místních průběžných a obchvato
vých komunikacích bude jistě ještě
dále uvažováno, aby plně hověly po
třebám místním a spojům dálkovým.
Stejně bude jistě věnována další zvý
šená péče podrobné úpravě bytových
čtvrtí a obytných kolonií. Na obr.
č. 1 je pohled na město v nynějším
stavu.
Tovární část
tvoří jádro
No
vého Zlína; jest zdrojem jeho života.
Ještě v říjnu 1918 se závody firmy T.
a A. Baťa nelišily podstatně od po
dobných podniků. V kruzích odbor
níků byly sice již známy, širší veřej
nosti byly však celkem lhostejné. Te
prve po této době vzbudily zájem
mimomístní, ba nabyly pověsti svě
tové. Dnes lze bez nadsázky tvrditi,
že Baťovy závody jsou známy v celém
neznámém
Obr.
světě, a o dříve
Zlíně že jde pověst po celé zeměkouli. Pod
nik má dnes již 24.670 zaměstnanců a nevyrábí jen ho
tové zboží, ale i příslušné polotovary a všechny potřeb
né látky a pomůcky, jakož i pohonnou sílu a stavební
hmoty pro své stavby. Má vlastní cihelnu a zámečnické
a strojnické dílny a tomu podobné. Závodu náleží mezi
jiným též lesy a hospodářské dvory a letiště s vlastními
četnými letadly. Všech továrních budov
je
dosud značně
počet rychle stoupá.
Tovární budovy jsou postaveny většinou v rovnoběž
X 80
ných řadách; jsou obdélníkového půdorysu 20
a mají zpravidla mimo přízemí dvě patra. Jsou to stav
by čistě užitkové, zřízené z nosné viditelné konstrukce
ze železového betonu se zasklenými plochami mezi nos
nými pilíři, stropní konstrukcí a mezi plným parape
tem. Střecha je rovná (obr. 2). Obuvnické dílny jsou
standardisovány rozměry i zařízením; jejich podla
hová plocha měří 40
X 20
(obr. 3). Každá dílna
přes
40; jejich
m
m
m
m
6.
Úprava
má
ulic a
své šatny,
chodníků v tovární
čtvrti.
umyvárny
a záchody, přirozeně splacho
vací. Pitná voda jest zavedena do každé budovy z vlast
ního závodního vodovodu. Na chodbách jsou umístěny
výtoky, z nichž tryská pitná voda; v dobách veder jsou
zde i zvláště upravené nádobky s pitnou vodou ledem
chlazenou. Dílny jsou ohřívány ústředním topením vodní
někte
parou, dálkově vedenou ze společné teplárny.
rých novějších budovách jest zavedeno vytápění teplým
vzduchem.
létě se užívá tohoto zařízení k vhánění
chlazeného vzduchu do místnosti. Větrání dílen s par
ním ohříváním zprostředkuje odssávací zařízení, jež zá
V
V
roveň odvádí prach od každého pracovního stroje, pokud
prach tam vzniká. Příslušné odssávací trouby vedou od
každého takového stroje k mohutnému ústřednímu odssávači. Vydatné osvětlení pracovních místností je za
ručeno velkými okny rozměrů průměrně 2-70 m X 2-25 m,
takže 55%. stěny prochází denní světlo. Tato železná okna
jsou zařízena na sklápění a- udržována pečlivě v čistotě
lidmi zvláště k tomu ustanovenými. Umělé osvětlo
vání obstarávají elektrické svítilny
zavěšené na stropech, nikoliv však
nad jednotlivými pracovními místy,
nýbrž rozdělené v místnostech tak,
aby světlo bylo rozděleno stejnoměr
ně po celé místnosti; je jich umístěno
tolik, aby jedna připadala na 7 až 8
m- půdorysné plochy. Elektřiny se
též užívá jako pohonné síly pro
všechny stroje. Závod má svoji te
lefonickou automatickou ústřednu
s více jak 600 telefonními stanicemi;
z nich připadá na každou dílnu jeden
telefon. Telefonicky
se
vyřizuje
rychle vše, co nepotřebuje podpisů.
Pro rychlé vyhledávání jednotlivých
vedoucích osob závodu slouží auto
call, který podle pevně určených zna
ček akusticky přivolává hledanou
osobu k nejbližšímu telefonu. Jed
notlivé budovy jsou spojeny podzem
ními betonovými průleznými kanály,
v nichž jsou zavěšeny trouby pro roz
vod vody a páry, jakož i kable pro
rozvod elektřiny o vysokém i nízkém
napětí a pod.
Výrobny vynikají ochrannými za
řízeními proti úrazu a nemocem, opí
rajícími se o nejnovější pokroky
technické vědy. V obuvnických^ díl
nách je nebezpečí poranění téměř
úplně odstraněno, v ostatních provo-
LAZEN
o LOŽNICE
<r
LOŽNICE
POKOJ
KUCHYNĚ
LOŽNICE
g
LOŽNICE
POKOJ
KUCUYNE
1475
KUCHYŇ
KUCMYN
Obr.
8,
9.
Kono hkomo
ca°H
Typ domku
KUCHYŇ
KUCHYŇ
kOMO
se
cn
LOŽNICE
DETl ■
mmá
Ó
10, 11.
Typ
A domku
s
ti
RODIČŮ
LOŽNICE DETl
Obr.
S
RODIČŮ
12, 13.
Typ B domku
s
dvěma
u Bati důsledkem především správně řešeného problé
mu dopravy. Podle něho »práce má běhat za člověkem a
ne člověk za prací«. Lanovými drahami a pohyblivými
pásy se pohybLije proud polotovarů, dílců i hotových
výrobků od budovy k budově ve směru výrobního po
byty.
nosních a krčních sliznic a tuberkulosy, jest odstraňo
ván již zmíněnými odssavači, a zkažený vzduch je stále
nahrazován vzduchem čerstvým. Podle jedné publikace
mezinárodního ústavu práce v Ženevě Ba
ťovo odssávací zařízení jest nejlepším
v naší republice. O čistotu v dílnách a na
ťizemí továrny dbají úzkostlivě zvláště
k tomu ustanovení dělníci; tito uklizeči
jsou u Bati »váženým stavem«.
POKOJ DETl
stupu. Cesta, po níž rozdělaná práce běží, je co nejkratší,
nikde se nelomí, nikde se nevrací. Práce rozdělaná
v jednotlivých dílnách proudí pohyblivými vozíčky od
stroje ke stroji. Drobný materiál potřebný k výrobě,
stroje a podobné předměty dopravují elektrické káry se
zvláštním zvedacím zařízením. Svislou dopravu v budo
vách obstarávají výtahy poháněné elektřinou. Těžkou
dopravu zprostředkují lokomotivy a vagony tovární
vlečky, vedené ke všem budovám. Rychlejší doprava je
svěřena automobilům; organisace této dopravy řídí se
zvláště přesně obchodními zásadami Baťovými. Auto
mobily se stanou pravidlem do dvou let majetkem ři
dičů, jež je umořují určitým poplatkem z každého u.ie-
Pro případy náhlých onemocnění neb
úrazů jsou vždy po ruce lékaři. Pro rych
pomoc jest zařízena ordinační síň
přímo v továrně. Těžké případy přejme
blízká nová nemocnice, o níž se dále pojed
nává.
Co nejdokonaleji je propracována u Bati
pravidelná doprava souvisící přímo s vý
robou. Zachycuje celý pracovní ruch a pra
covní tempo závodu, aniž je při něm pří
lišný chvat a shon. Vysoká mzda zaměst
nanců a při tom nízká cena výrobků je
LOŽNICE RODICU
rodinnými byty. (Přízemí a poschodí.)
dvěma rodinnými
(Přízemí a poschodí)
LOŽNICE RODICU
LOŽNICE DETl
zovnách je stlačeno na minimum, neboť zde není pohá
něčích řemenů, a elektromotory, Jimiž je každý stroj
jednotlivě poháněn, jsou vhodně za-bezpečeny, ^stejně
jako všechna ostatní zařízení, při nichž poranění je
možné. Prach, jenž zpravidla bývá příčinou onemocnění
870
kUCWVN
lou
6
DETI
čtyřmi rodinnými
byty. (Přízemí a poschodí.)
KUCHVN
Obr.
LOŽNICE
OBÝVACÍ POKOJ
LOŽNICE
POKOJ HOSTA
Obr.
14, 15.
Typ rodinného domku pro jednu
(Poschodí a přízemí.)
rodinu.
tého kilometru. Závod si takto zajišťuje levnou a spo
lehlivou dopravu a pozorné, pečlivé zacházení se stroji
a zabraňuje velikým vydáním nutným jinak na jejich
opravy. Zlín je vůbec městem motorových vozidel. Dne
1. května 1928 měl jich 362; počet obyvatelů byl tehdy
16.200, takže na každého čtyřicátéhopátého připadl jeden
VERANDA
KUCHYŇ
JÍDELNA
nádobí
UALLA
Obr.
16.
08YVACI POtiOJ
Obr.
Typ domku amerického.
19.
Kuchyně v dělnickém domku.
(Přízemí.)
vůz.
CETI
té
doby stoupá počet vozidel nepoměrně
více,
než roste počet obyvatel.
Mimo dílny pro vlastní výrobu obuvi Baťův závod má
četná oddělení pro výrobu všeho, čeho je třeba, aby byl
na jiných výrobcích nezávislým. Má vlastní koželužny,
jež jsou největší továrnou na kůže v našem státě, che
mické oddělení a barvírny, strojírny, výrobnu krabic na
boty, papírnu, tiskárnu, gumárnu, továrnu na obrábění
dřeva, truhlárnu, elektrárnu, plynárnu atd.
Koželužny jsou zařízeny na denní výrobu 4000
kusů teletin, 2000 kusů kozin a ovčin a 650 kusů volpvie
na podešve. Patří k nim velká budova na výrobu tříslo-
TERASA
LOŽNICE
Od
LOŽNICE
PREDSIN
KOUPELNA
Obr.
17.
LOŽNICE
Typ domku amerického.
I-
I.
PATRO
SkLEP
Obr.
18.
Typ domku amerického.
patro.
vých výtažků pro činění. Každá koželužská dílna má
vlastní zkušební laboratoř, řízenou zkušenými chemiky.
Mimo tyto laboratoře je v závodě ještě rozsáhlá ústřední
pokusná laboratoř s dílnou; je to jednak vzorkárna pro
výrobu nových koží, jednak pokusná dílna, kde se zkouší
nové koželužské metody a vynálezy, chemické i mecha
nické. Kde se pracuje se žíravinami a s chromovými
roztoky, jsou dělníci opatřeni gumovými rukavicemi
a dýchacími maskami. Zvláštní skladiště lučebnin má
5 podlaží.
Ve strojírnách se
staví stroje vlastní konstrukce
nebo se navrhují nové způsoby obuvnických strojů, sta
věných odbornými strojírnami v cizině; zde se však také
jichž je v závodě přes 7500. Prá
vě nyní se staví v elektrárně 2 nové
kotle, chladicí věž a turbogenerátor.
k.
s.,
Ústřední správa závodu je ve velké
budově, jež se podstatně neliší od to
várních budov a je umístěna při
vchodu do tovární čtvrti. Úřaduje se
ve světlých sálech, jež jsou osvětleny
ve dne velkými okny, ve večerních
jr^Tiii"mÜwi"ii-t
mni
r.r.rrnT.7,7i7...*í
I
hu
ir.r.H^r.Mr.r.üT^miumariüuüss
předělávají stroje koupené
v Anglii a Německu, aby
vyhovovaly zvláštním poža
davkům, kladeným Baťou na
tály
něno zvláštní výzkumné od
dělení. Přirozeně, že si Baťa
opravuje i poškozené stroje
a vyrábí náhradní součást
Strojírny jsou čtyři,
z nich jedna o 5 podlažích
(plochy 18-45X79-45
v kaž
m
pravém slova smyslu vý
podlaží), ostatní stro
jírny jsou hallové.
Pro výrobu krabic (až
kusů denně) postačuje
zatím jediná dílna, ovšem
75.000
m velká.
m_X že zde
Je zají
mavé,
pracuje největší část slepců v závodě
zaměstnaných, kteří se při
této práci velmi osvědčují.
Pozoruhodná je budova elektrárny
a teplárny (obr. 4, 5). Liší se od ostat
ních továrních budov již svým ze
vnějškem; jejich standardisace a typisace se zde nemohlo užiti. Je to
také sice jen čistě účelová stavba,
působí však svým zevnějškem velmi
příznivě, ba přímo monumentálně.
Až do roku 1920 byla vybavena třemi
40
Obr.
22.
Skupina rodinných domků.
robky od oddělení, jež mu
ve výrobě předchází, a pro
dává pak^ své výrobky dal
šímu oddělení. Tato organisace je jednou z nejhlavnějších příčin, proč Baťovy vý
robky jsou přes dobré mzdy
dělníků levné a schopné sou
těže.
parními kotly o výhřevné ploše asi
1000 m 2 topenými uhlím, pokud pak
stačily odpadky výroby, jako tříslo,
dřevěné drtiny a pod., i těmito od
padky. Tyto kotle dodávají potřeb
nou páru pro výrobu elektřiny
zde
2
turbogenerátory o nejjsou^
menší výkonnosti 5600 kW,
pro vý
robu pomocného materiálu
zejmé
na v papírně, gumárně a sušírně
a v zimě mimo to pro vytápění zá
vodu ústředním topením. Denní spo
třeba páry v zimním období činí 2
,
—
—
—
—
Po roce 1929 byla elektrárna
rozšířena o novou budovu, v níž byly
mil. kg.
umístěny 4 kotle o výhřevné ploše
2000 nr a zařízené na práškové to
pení. Tyto kotle vyrábění 46.000 kg
páry za hodinu a pohánějí 2 parní
turbiny o výkonu 20.000 kW. Této
energie je třeba hlavně pro elektro
motory v dílnách o výkonu 0-1 až 180
;■
v-
pohon
svého oddělení se dělí se za
městnanci svého oddělení a
se správou závodu. Každé
oddělení a každá výrobna
pomocných látek kupuje v
ky.
20
(dílnou, stroji,
nou silou, výrobními pomůc
kami atd.). O zisk z práce
stroje; strojírnám je přičle
dém
hodinách pak rozptýleným elektric
kým světlem. Šéf závodu úřaduje
rovněž v takovém velkém sále, jsa
obklopen svými nejčelnějšími spolu
pracovníky a všemi řídícími silami
dílen. Na pravé straně jeho pracov
ního stolu je umístěna veliká tabule
se světelnými signály, jež mu ozna
mují, kde je jeho osobní přítomnosti
nevyhnutelně třeba.
Továrna je rozdělena na malé, sa
mostatně pracující dílny čili oddě
lení; je jich přes 250 a každá z nich
může uplatniti svůj vliv na zvětšení
zisku beze zření k tomu. pracují-li
iiná oddělení se ztrátou. Je toho tře
ba, ježto závod poskytuje svým za
městnancům podíl na zisku do dle zá
sad amerických podnikatelů. V čele
každého oddělení je vedoucí, na je
hož účet a odpovědnost se
v jeho oddělení pracuje; on
je jakýmsi nájemcem, jenž
pracuje s pronajatými kapi
Obr.
23.
Ulice v dělnické kolonii »Letná«
Baťova, tovární čtvrť působí svým
zevnějškem přívětivě a mile; není
tu ponurého vzhledu a neuspořáda
nosti, jako u mnohých jiných továr
ních závodů. Všady je pořádek a
vzorná čistota, nejen uvnitř, ale
i vně. Široké asfaltové silnice a be
tonové chodníky, vroubené stromy a
zelení, a prostranná nádvoří zabez
pečují volný přístup světla a vzduj
chu a lahodí spolu s čistými, řádně
udržovanými budovami oku pozoro
vatele (obr. 6). Tuto čtvrt lze označiti právem jako vzor továrny.
Obytné budovy.
Bytová péče Baťova závodu
II.
sleduje šéfův ideál, aby všichni lidé
pracující v jeho závodě bydleli ne
daleko své práce, aby tak mohli vě
novat! čas mimo práci zotavení a
neunavovali se dlouhou cestou pěšky
nebo vlakem. Tomuto svému ideálu
přibližuje se Tomáš Baťa rok od
roku víc a více. Ještě před válkou
postavil veliký počet rodinných dom
ků podle návrhu architekta prof.
Kotěry, odbornou veřejností zvlášť
ceněného. Válka a shon prvních let
poválečných zastavily stavbu dal
ších domků. Teprve roku 1924 bylo
Obr.
možné
stavětí další obytné budovy. Počínajíc tímto ro
důkladností
kem, řeší Baťa bytový problém s vlastní
a ovšem i podle vlastních názorů. Po mnohých poku
mu
sech s různými typy domků (obr. 7), stavebním mate
ostatně
byly
riálem a různými způsoby stavby
jež^
příznakem poválečné doby a děly se ve všech zemích
—
2
—
24.
»Nový
dívčí domov«.
Tyto byty byly zřízeny po čtyřech v každém domku
(obr. 8 a 9). Každý byt má 56 nr obytné plochy a skládá
se z obytné kuchyně, špižírny, konpelny se záchodem
a předsíňky (v přízemí) a ložnice (v poschodí). K bytu
patří sklep a dřevník. Stavební náklad činil zarovnaně
75.000 Kč. Týdenní nájemné je 15 Kč.
jídelna
Obr.
25.
Přízemí »Dívčího domova«, právě rozestavěného.
rozhodl se pro stavbu obytných domků podle těchto zá
sad: Každý domek budiž volný se všech stran a ob
klopen zelení vlastní zahrady a stromů; každý rodinný
byt mějž vlastní vchod, buď pro sebe uzavřen a úplně
nezávislý na sousedních bytech; rodinný byt mějž vodo
vod, elektrické osvětlení a koupelnu; týdenní nájemné
Zkušeností získaných při stavbě těchto domků bylo
užito při stavbě dalších bytů. Roku 1927 bylo jich zří
zeno 334 ve 167 dvoj domcích a roku 1928 dalších 600 ve
300 dvoj domcích nového typu (obr. 10 až 13). .Mast
nosti bytů zřízených v těchto dvou letech jsou hojnější
z vetsiho
menší
z
skládá
kuchyně,
tu
se
Rodinný byt
svetnice
Obr.
26.
Půdorys čtyř pater »Dívčího domova«, právě rozestavěného.
takového bytu budiž zpravidla tak malé, aby pro prů
měrného továrního dělníka nepřevyšovalo mzdu za 2
hodiny tovární práce nájemce.
Ubytováníl ženatých zaměstnanců. Podle
těchto zásad byla vystavěna roku 1926 kolonie o 800 ro
dinných bytech na mírném lesním svahu za továrnou.
z
obytného pokoje, z koupelny, ze^ samostatného zá
chodu a z menší předsíňky (v přízemí) a dvou lož
nic (pro rodiče a děti) v poschodí. Sklep je zřízen pod
celým domkem, dřevník je mimo dům. Týdenní nájemné
činí 25 Kč. První typ má byty oddělené zdí kolmou na
průčelní zeď, druhý typ zdí s ní f.wnoběžnou. Druhý
9
jídelnou,
obývacím pokojem a zá
chodem v přízemí, třemi ložni
cemi a lázní v prvém poschodí a
s velkým počtem komůrek a přístěnků pro domácí nářadí, ku
chyňské nádobí, prádlo a pod.,
s třemi šatnami a se spouštěmi
pro popel, pro smetí a pro špinavé
prádlo. Ústřední topení
dem čerstvého vzduchu
s
je
přívo
umístě
no ve sklepě. Zdi sklepa jsou z be :
tonových tvárnic, obvodové zdi
pater
stého,
z
cihelného zdiva 30
cm
tlu
chráněného proti promrznu
vnitřními isolaěními stěnami.
Stropy jsou fošnové; rovná stře
cha má vzduchovou isolaci. V jítí
^
-
dělně je americký krb.
Až do 1. května 1931 bylo vystavěno 919 domků, v nichž je ubyto14.050 osobách.
váno 2139 rodin
Ve stavbě se dále pokračuje; letos
se staví 600 domků pro !2<M) rodin.
Dnešní bytové kolonie jsou tyto:
»Sokolská třída« s 54 domky dvou-
•
<>
W^ßP*
i;:].
>'.
.:'vCa*'-'íi•'•
Obr.
27.
Druhý dům »mladých mužů«
s
třetím rozestavěným
domem
v pozadí,
bytovými; »Ovčíma« s 65 domky
jednobytovými; »Podvesná« s 91
dvoubytovými domy; »Zálešná«
s 223 dvoubytovými domky; »Let
domky a
dvoubytovými domky. Půdorysy všech dom
ná«
typ se jinak liší od prvního typu jen tím, že kloset je
v koupelně, jež je proto větší, a že sklep je zřízen jen
pod částí domku. Podle tohoto typu bylo stavěno i v dalších letech. V poslední době byl do bytů zaveden též
plyn. Stavební náklad činí zarovnaně 41.000 Kč; nájemné
Kč
týdně.
Baťa postavil též rodinné domky vždy pro jednu rodinu. Typ těchto domků (obr. 14,15) přiléhá těsně k právě
uvedenému typu dvoj domku. Byty se liší jen tím, že
byt v rodinném domku je prostrannější a že má okna
na všechny světové strany, že v patře je mimo ložnice
pro rodiče a děti ještě malý pokojík pro hosta a že
ii nejnovějších domků je při vchodu zděná zasklená veranda s terasou v poschodí. Celý domek je vytápěn
27
ústředním topením teplým vzduchem. Domek stojí 39.900
Kč, nájemné z bytu o pěti obytných místnostech je 35 Kč
týdně. Pro rodiny úředníků a vedoucích dílen Baťa postavil též domky amerického typu (obr. 16 až 18) podle
studií, jež konal inženýr Ženatý v Americe. Je jich postaveno dosud 12; stejný počet je právě ve stavbě. Jsou
to rodinné domky jednoposchoďové se síňkou, verandou,
Obr.
10
28.
s
240 čtyřibytovými
»Letná« s 193
:
ků jsou vzorně a hospodárně řešeny. Každá i vedlejší
místnost je přímo osvětlena a každý byt, pocmajic uvě
nými dvoubytovými typy, je i vetratelny. Místnosti jsou
seskupeny tak, aby užitkové plochy mohlo bytí pine a
pohodlně využito (obr. 19). Domky maji pruceli vetsmou
z režného zdiva s částečným orámováním otvorů; část
jich je omítnuta (obr. 20, 21). Střechy jsou bud sedlove
nebo rovné. Rovné střechy maji vzduchovou isolaci.
Obvodové zdi jsou opatřeny stejným způsobem proti promrznutí a proti vlhkosti při deštivém počasí.
Při posuzování vzhledu Baťových kolonu třeba miti
na paměti, že majiteli závodu šlo především o to, postarati se pro své zaměstnance rychle o zdravé, jejím potřebám hovící, a především je jim finančním možnostem
přizpůsobené obydlí. Posléze uvedeného účelu dosáhl hospodárným řešením půdorysu a sta.ndardisací a typisací staveb a jejich součástí jakož i sériovou výrobou,
Každá standardisace, typisace a sériová výroba vůbec
má v sobě ovšem zárodek jakési střízlivosti a jedno
tvárnosti. Tuto počáteční jednotvárnost odstraní bujná
První budova internátu Baťových »mladých mužů
zeleň prostranných zahrádek a stromů, jakmile dosta
tečně vzrostou (obr. 22 a 23). Velkým uspokojením může
majiteli závodu rozhodně býti, že jeho dělnictvo je v no
vých bytech zdrávo, spokojeno a šťastno.
Jako přímou součástku Baťovy bytové péče o ženaté
zaměstnance nutno posléze označiti pomoc, již poskytuje
oněm svým zaměstnancům, kteří ze svých úspor budují
vlastní domek a jako součástku nepřímou zřizování hoj
ných autobusových spojení, jež ulehčují, dělnictvu bydlí
címu v okolí Zlína cestu do práce a odchod z ní.
Neméně vydatně se Tomáš Baťa stará o vhodné, účelné,
zaměstzdravé a levné ubytování svých
svobodných
O ubytování svobodných zaměstnanců
se sice staral již
před rokem 1925, ale k vydatnému jejich ubytování do
šlo teprve při vybudování dělnických kolonií v příštích
Počet dosud ubytovaných svobodných mužů pře
vyšuje počet 3400 700 je jich ve dvou noclehárnách, 2700
ve dvou internátech »mladých mužů«. S ubytováním
»mladých mužů« Tomáš Baťa sleduje i další účel, vychovávati si již od mládí zdatný dorost pro svoje zá
vody. Tento svůj úmysl začal uskutečňovati již záhy,
počet jeho »mladých mužů« stoupal v poměru, v jakém
závod rostl. Koncem roku 1925 měl jich jen 180, kon
cem roku 1928 již 800, dnes jich může umístiti ještě
letech.
;
ČIŠTĚNI OBUVI
SPOLEČENSKÁ MÍSTNOST
Obr.
29.
Rozestavěná, v pořadí
již třetí
budova internátu Baťových »mladých mužů«, přízemi
nankyň a zaměstnanců. Vdaných žen v závodě vůbec
vdaná žena patří do
si vydělati tolik, aby
není, ježto podle jeho přesvědčení
mácímu
krbu, a každý
uživil ženu a děti.
muž má
Ubytování dívek
je tudíž jen jaksi přechodné do
té doby, než se vdají a práci opustí. Hojný počet je
dívek, které hledají s prací též ubytování. Pro ně jsou
zařízeny společné noclehárny na Nábřeží, v Malenovské ulici a na Včelíně, roku 1925 pak byl zřízen internát
první »Dívčí domov«. Tato opatření, brzy nedostačovala.
Proto schválil majitel závodu na podzim roku 1930 plány
pro »Nový dívčí domov«, s jehož stavbou bylo ihned za
počato. Na jaře letošního roku byla stavba již dokon
čena. Tato budova zasluhuje zvláštní zmínky, zejména
proto, že působí při vší jednoduchosti svým zevnějškem
velmi příznivě (obr. 24). Je to budova dvouposchoďová,
železobetonová, s viditelnou pilířovou kostrou a se želez
nými okny, zabírajícími celou plochu mezi nosnými pi
líři. Kolem celého hlavního průčelí probíhá ve výši pod
lahy prvého patra široký balkon. Střecha je rovná,
barva průčelí je bílá, zpestřena jen poprsní vyzdívkou
provedena v červeném režném zdi
vu. V každém poschodí je velký počet obytných místno
stí, jimž okenní stěny zabezpečují hojnost světla a slu
nečního jasu. Budova má v přízemí též společný sál,
v němž se pořádají pravidelné přednášky z oboru domá
cích nauk, hygieny, duševní a tělesné výchovy, dále vzor
nou kuchyni pro výcvik v domácnosti s jídelnou a po
sléze menší dílny pro vyučování šití prádla a šatů a
lázně a sprchy. V každé obytné místnosti je umístěno
10 kovových lůžek po způsobu spacích vagonů s pruž
druhého patra,
jež je
10 ve zdech zřízených skříní, umyvadla
počet židlí a stolků, vlastní litinové kon
nými vložkami,
a potřebný
budově jsou ubytovány dívky ve stáří 15—18
strukce.
let. Všechny místnosti jsou
V
vytápěny teplým vzduchem
závodní elektrárny a
osvětlovány elektřinou. Za
budovou jest prostranné
hřiště pro pěstování těles
né výchovy, her na volném
ze
vzduchu a sportu. Oha dív
čí
internáty pojmou 2800
dělnic. Právě nyní se staví
dva další »dívčí domovy«;
v zásadě jsou stejně řešeny
jako posléze uvedená bu
dova. Jsou však o pěti pod
lažích.
(Obrázky čís. 25
a
Roku
byla dokončena první z již uvede
ných budov »mladých mužů«, roku 1929 pak druhá uve
dená budova, obě pro jinochy ve stáří od 14 do 17 let.
Svým vzhledem a vnitřním uspořádáním obě budovy
(obr. 27, 28) připomínají již zmíněný »Nový dívčí do
mov« až na to, že »mladí muži« spí v místnostech po 22
osobách. Právě nyní se staví další, třetí, dům »mladých
mužů«, jenž souhlasí s novými »dívčími domovy« i co
do velikosti ložnic a vybavení vedlejšími místnostmi
a jenž má s nimi stejný půdorys (obr. 26). Je to budova
taktéž o pěti podlažích (na obr. 27 zadní vyčnívající roze
stavěná budova), standardní velikosti 20 m X 80 m, po
stavená na svahu, takže její zadní přízemní podélné čá
sti není využito. V ostatním přízemí jsou umístěny mimo
společenskou místnost byt domovníka a sprchy, velká
místnost pro čištění obuvi a velká garáž aut, zároveň
skladiště kol a motorek (obr. 29). V každém z pater je
po 22 pokojích, každý pro 10 osob. Topení je ústřední,
více.
1927
teplým vlhčeným vzduchem. Konstrukce je železobeto
nová rámová s kulatými sloupy průměru 50 cm. Stropy
jsou systému Porrova.
Nebude jistě od místa, zmíniti se zde aspoň krátce
o výchově mladých mužů. Mladí muži jsou vychováváni
v duchu spartánském. V zimě vstávají v 6 hodin, v létě
v 5-30 hod.; v 9 hodin večer všichni musí ulehnouti
k spánku. Den počíná dechovým cvičením ve volném
vzduchu po dobu 10 minut. Po úklidu místností a umý
vání těla je společná snídaně. V 7 hodin »mladí muži« na
stupují svou práci v dílnách a kancelářích závodu. Práce
trvá od 7 do 12 hodin a od 2 do 5 hodin. O dvanácté ho
dině je společný oběd. Polední přestávky je užito pro
osvěžení hrou, sportem a pod.; za nepříznivého počasí
skytá útulek společenská místnost s časopisy, knihami,
kulečníkem, společenskými hrami a j. V 5 hodin se
večeří. Od 6 do 8 hodili se
vyučuje počtům, účetnictví,
obchodní
korespondenci,
němčině, zá
vodní výchově, zdravotnic
angličtině
POKOJ
POKOJ
OOZOJ
tví,
DOMOVNÍK
—
POKOJ
POKOJ
LAZEN
26.)
Ubytování svobod
ných zaměstnanců a
mladých mužů se ěší
t
stejné péči majitele závodu.
Obr.
30.
tě
—
vatelé
dospělí mužové
s chovanci. V čele ústavu je
ředitel. Mladí mužové jsou
rozděleni na tábory (asi po
Svobodárny pro úřednictvo
Tábor
má
svého vycho
vatele a je ubytován v něko
lika pokojích. Každý pokoj
má svého vůdce. Obyvatelé
jednoho pokoje jsou rozdě
leni na dvě skupiny, které
mají své kapitány. Vůdce
kapitáni jsou voleni mla80).
-
odborným naukám a
lovýchově. O vládu a sprá
vu v ústavě se dělí vycho
30K0J
CHODBA
domovník
a
i
11
dými muži vždy na půl roku a jsou všichni
tři
odpovědni
za pořádek a tělesnou čistotu i za čistotu v místnostech.
Pobyt v ústavě trvá tři roky. Mladí mužové mohou však
opustiti továrnu 11a konci každého roku dobrovolně, lze je
však propustiti kdykoliv. Týdenní nájemné, jež mladý
muž v tomto ústavě platí za ubytování, činí 8 Kč.
Ubytování svobodných úředníků
nic. Pro ně jsou dosud
zřízeny čtyři svobodárny,
a to dvě pro muže a
dvě pro ženy. Doset nových
svobodáren
úřednických
a
úřed
městnanců jen přechodně, při odcestován^ nákupech, ná
vštěvách a pod. Pro školku proto postačuje v obytných
koloniích pravidlem jedna jednopatrová budova, obklo
pená ovšem prostranným hřištěm. Její úprava je sice
účelná a vhodná, neliší se však zásadně od podobných
ústavů a nezavdává příčiny o ní dále psáti.
Pokusná škola Masarykova pro děti školou povinné
naproti to
mu, aby o ní bylo zevrub
něji pojednáno. Je zvláště
pozoruhodná jak organisací, učební osnovou a způ
sobeni vyučování, tak i bu
dovou hovící plně všem
zasluhuje
bude letos dostavěno. Kaž
dá budova má 26 lůžek,
většinou po dvou v jednom
pokoji, a je jednopatrová.
V
přízemí je
domovníka
chyni
mimo
novodobým
to byt
ku
v prvním
vnitřní prací. Jest tu slou
čena v nový útvar škola
patře klubovna (pracovna)
o dvou prostranných míst
nostech.
občanská
na
školou
nižší
střední
škole,
»průmyslovou«, »obchodní
živnostenskou« a na »dvou
letou«. Zemědělská větev
každé
místnosti je umyvadlo
koucí vodou.
nižší
střední.
zeň a dostatečný nočet zá
chodů jest postaráno. Ve
sklepě jsou umístěny dva
kalorifery s přívodem čer
stvého vzduchu, jež ohří
vají jednotlivé místnosti
V
s
Podle schopností,
zájmů a potřeb žáci jsou
roztříděni na. čtyři různé
větve: na větve »humanit
ní« s rozsahem látky jako
O samostatnou lá
teplým vzduchem.
požadavkům.
»Pokusná« škola se liší od
dosavadních škol najmě
jednak organisací, jednak
o pokoji a
(obr. 30),
si
s te
bude
Prvé
zřízena dodatečně.
Obr. 31. Jesle mateřské školky.
tři větve mají po
čtyřech postupných tří
dách pro děti od 11 do 15 let. Do dvouletého kursu jsou
III.
pro duševní a tělesnou
přijímáni žáci, kteří se na obecné škole z jakýchkoliv dů
výchovu.
vodů opozdili. Pokud jde o odlišnou »vnitřní práci«, vzala
si pokusná škola za úkol vychovávati lidi samostatné,
Pokud jde o duševní a tělesnou výchovu pra
myslivé, iniciativní a podnikavé, při tom všem však čest
cujících dívek a mladých mužů, bylo o ní již pojednáno,
né a charakterní. Pro zábavu a ovšem i práci dětí jsou
ježto budovy, určené k jejich ubytování, slouží též k jejich
ustaveny kluby: pěvecký, zeměpisný, technický, filatelipovšechné výchově. Pro dítky školou nepovinné jsou zří
stický, přírodovědecký, fotografický, zahradnický a další.
zeny škola mateřská, dětské zahrádky a jesle (obr. 31),
Budova této školy byla vystavěna roku 1928 nákladem
pro děti školou povinné pak školy pokusná a obecná. Pro
mládež škole odrostlou staví se škola pokračovací.
firmy Baťa podle návrhu architekta Gahury (obr. 32,
mateřské školce firmy se pečuje zdarma o děti těch
37). Skládá se ze dvou asi 43
dlouhých, dvoupatrových
křídel, ubíhajících od sebe v ostrém líhlu v podobě vel
rodin, které si toho přejí, anebo které toho nezbytně
kého písmene V, jež jsou spojena jednopatrovou střední
jak bylo
právě potřebujíi Ježto závod nezaměstnává
budovou.
této střední části je umístěna v přízemí tělo
již podotčeno
žádných vdaných žen, nemá školka vlast
ně stálých chovanců; jejích výhod používání rodiny za
cvična, jež je zároveň dvoranou pro společná shromáž-
Budovy
V
—
m
—
V
A
SIN PRO
SHBOMAZDEHI
dění žáků, pro besídky s rodiči, slavnosti, hu
dební produkce, přednášky a pod., v prvním
patře pak kreslírna s velkou volnou terasou.
Po celé délce obou křídel probíhá od schodiště
až k štítové zdi široká střední chodba, osvěty
lená skleněnou čelní stěnou, zřízenou do celé
výšce budovy. Po obou stranách této chodby
až 6X12 m, ba
jsou učebny velikosti 6X9
i
6X18 m. Vnější stěnu každé učebny tvoří
železná okna s větracími křídly. Přirozeně, že
nechybějí vedlejší místnosti k vyučovacím
účelům nebo pro správu školy a potřebné
ziáchody. Severní křídlo školní budovy má
světlý suterén, v němž jsou umístěny školni
dílny o úhrnné ploše 12XJ50 m, dále kuchyně,
jídelna a sprchové lázně. Budova je vytá
1200
565
1155
m
TELOCVICNA
NEZASYPÁNO
SPRCHY
pěna teplým vzduchem. Proto jest umístěno
na plochých střechách budovy zvláštní zaří
4305
zení ssající čerstvý vzduch, jenž se ohřívá
Obr.
na troubách s horkou parou, přiváděnou
přímo z továrny. Ohřátý vzduch se vhání
elektrickými motory do všech místností, kde
vychází podélným parapetním kanálkem.
Tento způsob vytápění se osvědčil i při třes
kutých mrazech. V létě se užívá tohoto zaří
zení k přivádění čerstvého vzduchu pro vě
trání. Vzduch se vyměňuje v každé třídě asi
ve 12 minutách. Podlahy jsou vesměs xylolitové, udržují se ve vzorné čistotě a každých
]4 dní se natírají a leští.
Ve škole jest zaveden tak zvarý systém
pracoven: každý předmět má svou vlastní
učebnu, v které se žáci každou hodinu stří
dají. Učebny mají zvláštní zařízení pro umís
tění všech pomůcek příslušného předmětu, ze
jména pro umístění obrazů a prací žáků, spe
ciální
knihovny
VESTIBUL
33.
Baťova obecná škola; přízemí
ŘEDITELNA
UČEBNA
učebna
atd.
Bedlivá pozornost je věnována tělesné čis
totě žactva.
V každé místnosti, na každé
chodbě, ve všech umyvárnách a úpravnách
jsou nástěnná bílá umyvadla. Ve sprchách
teče v zimě voda teplá, v létě studená. Každý
žák má svůj ručník, pověšený v šatně; mý
dla jsou všude po ruce.
Škola má dvě hřiště, malé a velké (asi 1 ha).
Na malém hřišti všichni žáci cvičí denně po
dobu 10 minut společně nápravné a dechové
cviky pod vedením jednoho žáka a za dozoru
učitelů. Za nepříznivého počasí se cvičí na
prostranných chodbách 42 m dlouhých a 6 m
Obr.
34.
Baťova obecná škola; půdorys
pater.
DÍLNA
CHODBA
širokých.
V
budově je i zvláštní čítárna, v níž je vy
loženo 40 různých časopisů a novin, i v ja
zyce
SBOROVNA
□
anglickém. Mají-li některé děti mezi
dvěma vyučovacími hodinami jednu hodinu
nahodile volnou, jsou povinny býti v čítár
ně; jí užívají v polední přestávce i přespolní
LOUTKOVNA
děti.
Nová
budova vyjadřuje svým ze
vnějškem přesvědčivě účel, k němuž se jí
užívá. Má velká okna a zjevnou železobetonovou konstrukci, svetle omítnutou s výpl
němi z režného červeného zdiva; přizpůso
školní
,
Obr.
po této stránce ostatním zá
vodním budovám, zapadajíc výtvarně ladně
do jejich rámce.
Mimo právě uvedenou pokusnou školu po
stavil nebo dostavuje Tomáš Baťa též bu
dovy pro obecnou a pro pokračovací školu.
buje se tudíž
Baťova obecná
škola;
půdorys čtvrtého podlaží
i
Obecná škola má
zemí
35.
(obr. 33) jsou
pět podlaží.
V
pří
umístěny velká vstupní
halla, velká šatna se sprchami,
umyvárnou
a záchody, velmi prostorná tělocvična (12 m
krát 20 m), a byt školníka, v patrech (obr. 34)
učebny a v nejvyšším patře (obr. 35) mimo
to loutkové divadélko se 312 sedadly, dílna
a terasa. V patrech s učebnami procházejí
celou délkou budovy střední chodby o šířce
510 m, osvětlované na obou bočních stranách
stejně širokými okny. Všechny učební míst
nosti mají vnější stěny celé zasklené, takže
LOZE
~
~
VESTIBUL
KOVODĚLNĚ
DÍLNY
SPRCHY
jsou velice světlé.
13
'RToyHrři
ÉilsiiÉi^MiK^H WĚĚĚĚĚ íIEsiliiSEllis
pa JKÍ«m B lili
ill
ü£S
islfg
SPORT
Obr.
Obr.
39.
Průčelí Klubovního domu.
Obr.
40.
38.
JE POHYB - POHYB
JE
ŽIVOT - SPQPT
JF-
tlYOT
Hlavní tribuna stadionu SK. Baťa.
Jídelny se samoobsluhou v obchodním domě.
Obr.
41.
Obrovský,
80
X 20 m
vn osten.ská pokračovací škola je
V
přízemí (obr. 36) jsou umístěny
podlažích.^
Ž
i
halla, byt školníka a 2 velké dílny (menší
20 m, větší 20
24 m), v prvním a
mX
X
veliký sál pro společenské podniky.
o třech
vstupní
srovnaně
10
m
druhém patře
pak vesměs učebny a rýsovny, ovšem mimo místnosti
Střední chodba a zasklené vnější
pro správu školy.
stěny učeben jsou obdobné jako u budovy pro obecnou
školu. Svým vnějškem připomínají obě budovy budovu
pokusné školy. Byly postaveny rovněž zcela Baťovým
nákladem.
Tělesná výchova
zaměstnanců
leží
Baťovi
stej
ně na srdci, jako jejich odborná a duševní výchova.
Jejím nejhlavnějším prostředkem je pěstování sportu
pohybem na čerstvém vzduchu. Pro sport Baťa zřídil
rozsáhlé sportoviště, jakýsi stadion, přímo u svého
obydlí, z jehož oken je lze přehlednout! (obr. 38). Volba
této polohy svědčí jasně o jeho zájmu o sport. »Spor
tovní klub S. K. Baťa« je jím vydatně podporován;
pěstují se v něm všechny druhy sportu, jako lehká a
těžká atletika, kopaná, házená, tennis, bruslení, lyža
ření atd. Má i zvláštní kroužky jako turistický, cykli
Různým druhům
stický, myslivecký, šachový a pod.
sportu jsou vyhrazeny určité části
sportoviště. Pěstuje se ovšem i plo
vání; pro ně je zřízena velká ryb
níková nádrž. Tělocvik v užším
—
Baťa
přenechává
smyslu
mimo tělocvik školní
zlínským
tělocvičným jednotám, kde se cvičí
po celý rok. Praktické provozování
sportu je doplňováno přednáškami
o sportu a o tělovýchově. Výcvik ve
sportu vedou odborní učitelé. Pro
slova
.OBCHODNÍ dum
—
školy má býti zřízen zvláštní stadion
za Masarykovou školou na místějiynější cihelny, která bude do něko
lika let zrušena.
Vhodným vzdělávacím prostřed
kem jsou četné přednášky ze všech
oborů lidského vědění a umění, růz
né kursy a závodní knihovna. V kur
sech se lze naučiti zejména světo
vým jazykům (najmě němčině a
angličtině), vaření, šití prádla, ve
dení domácnosti, odborným věcem
a pod. V knihovně lze si vypůjčiti
dobré knihy všech druhů literatury,
knihy zábavné i poučné. V čítárně
je vyloženo k volnému užití velké
množství denních, týdenních
ré
vu álních listů. Knihovna i čítárna
jsou umístěny v Klubovním domě,
bývalém to zámku v blízkosti zá
vodu, jejž Baťa zakoupil a vhodně
i
Obi\
42.
Pravá polovina obchodního domu
a život
v polední přestávce.
upravil.
Pro velké zábavy zaměstnanců
4M
zařízen velmi prostranný sloupový
sál (obr. 41). Závod má vlastní hud
bu: dechovou, smyčcovou, salonní a
létě hrává hudební ka
jazz-band.
pela v poledne před obchodním do
V
HRAČKY
mem. Jinak účinkuje při všech vhod
ných příležitostech (večírcích, zába
vách, pohřbech atd.). Doplňuje se
stále z Baťových zaměstnanců. —
O ušlechtilou zábavu a osvěžení do
PALIVO'
__DOEVOUKIIAKOKS.
buffet
i
je
rostlých je tedy s dostatek postaráno.
Dorostu a dětem
větším i menším
—
— starají se
zábavu hrami, hudeb
ními produkcemi a pod. správy je
o
(dívčího domu a domu
mladých mužů), škol a mateřských
školek. Větší děti mají ovšem i pří
stup do kina v průvodu rodičů, je-li
domovů
jich
představení pro ně nezávadné.
V.
Budovy pro stravování
a
zásobování.
Závody pečují
Obr.
IV.
43.
o tělesný blaho
byt svých zaměstnanců. Tentýž or
gan! sační duch, jenž zlevnil a zlev
ňuje tovární výrobky závodu, pů
sobí stejně mocně jak na cenu, tak
i
na jakost všech životních potřeb
Přízemní místnosti v prvním obchodním domě.
místnosti pro zábavu
zaměstnanců.
Budovy
a
i
zaměstnanců. V závodě mohou je na
koupit! vesměs za ceny bez soutěže. Ve zmíněné již restau
raci lze se nasytit levně a vydatně. Oběd stojí na příklad
i
Zde je třeba uvésti především právě zmíněný Klubovní
dům, velikou budovu starého slohu, volně postavenou
v dobře pěstovaném parku (obr. 39). Sport, jenž je spoj
kou mezi tělesnou výchovou a zábavou, nalezl zde pří
střešek, pokud není provozován na volném vzduchu nebo
pokud potřebuje kluboven a uzavřených místností pro
správní věci. Jinak je Klubovní dům střediskem spole
čenského života v užším slova smyslu. Mimo různé spo
lečenské místnosti a klubovny, knihovnu a čítárnu, je
zde velká restaurace a kavárna s lidovými cenami a ci
zinecké pokoje, jichž užívají zaměstnankyně Baťových
prodejen z různých zemí po dobu svého praktického
výcviku. Zde se střídají příslušnice nejrůznějších ná
rodů. Další místnosti pro zábavu jsou v »obchodním
domě«, o němž je dále zmínka. Lze k nim právem po
čítat! i závodní restauraci, umístěnou v prvním a dru
hém patře tohoto domu ve čtyřech prostorných sálech.
Zde v druhém patře je také velký sál závodního kina,
jenž pojme na 2000 osob. Tento sál je uprostřed předělen
a má dvě projekční plochy. Každý film, předváděný
v jedné polovině sálu, je opakován v druhé polovině
vždy o půl hodiny později. Hraje se večer denně. Jed
notné vstupné činil 1 Kč.
TRAMSFOa"
AČNI
STANICE
VÝTAH
VÝT AU
OSOBHI mÁiíLAD-
SATNV P ERSONALU
SKLAD TUICU A KONSERV
PRACOVNA
PREDCULADIC
CULADIRNA
OBCUODMI UALLA
DLNIRNA
CULADIRNA
UMYVARNA
ZMRZLINA
MANIPULACE MASA o
6067—
Obr.
16
45.
Půdorys přízemí nového obchodního domu.
CULADIRNA
PRACOVNA
až 4 Kč. Je trojího druhu; bezmasý
za 1 Kč, s masem (18 dkg) za 2 Kč,
s pečení za 4 Kč. Moučník se čítá 1
kus 50 h, bílá káva taktéž za 50 h.
Při tom se ovšem nepodávají jed
notlivé pokrmy v nedostatečném
1
množství. Levná cena je výsledkem
přímé zemědělské výroby na závo
dových statcích nebo hromadného,
účelně prováděného přímého náku
pu, promyšleně organisované pří
pravy a vlastní obsluhy strávníků
podle amerického způsobu (obr. 40).
Závod nechce při tom vydělati na
svých zaměstnancích a také nevydě
lává. Stejným nezištným duchem je
ovládán »Obchodní dům«, v němž lze
nakoupiti prostě vše od potravin až
po textilní a ozdobné zboží, konfekci,
kuchyňské náčiní a palivo, ba i auta
a benzin. Dosud postavený »první«
obchodní dům jest standardní budo
vou, zřízenou ze železobetonové ko
stry s okenními výplněmi a. rovnou
střechou. Jest dvoupatrový (oibr. 42).
Vlastní obchodní místnosti jsou pře
vážně v přízemí (obr. 43). V obou
patrech je umístěna již zmíněná re
staurace (stravovna) a závodní ki
no. Kuchyně je v prvním patře (obr.
44) a jest vybavena nejnovodobějším
zařízením, takže postačuje pro 6000
osob. V budově jsou také různá skla
diště, zvláštní mlékárna, kde se vy
dává až 10.000 litrů mléka denně a
prostranná chladírna masa. Ač tento
obchodní dům jest největším detail
ním obchodem v celé Československé
republice, nepostačoval potřebám
zaměstnanců.
počtu
stoupajícího
Proto bylo třeba posta viti »druhý«
obchodní dům, jenž byl právě dosta
věn (obr. 45). Jest to rozsáhlá desetipatrová budova, pravý mrakodrap.
Mimo nejmodernější mlékárny, za
řízené na zpracování 20.000 litrů mlé
ka denně, má zdravotně zařízené
velkou
buffety, kavárnu (18-45X80
v třetím podlaží), vzorný výsek ma
sa, spojený s prodejem sladkovodních i mořských ryb v nádržkách,
pražírnu kávy, dílny pro uzenářské
výrobky, prodejny drůbeže, zvěřiny,
ovoce a zeleniny a pod. Jsou zde zří
zeny i dočasné sklady (celé šesté až
desáté podlaží, každé 18-45 X 80 m).
Zřízením obchodních domů bude zá
roveň poskytnuta zemědělským vý
robcům Zlína a jeho okolí možnost
odbýti své výrobky přímo bez zpro
středkování meziobchodem. Spolu
prací průmyslového zaměstnance se
zemědělcem doufá T. Baťa dosíci
zvelebení celého kraje. Projektová
na jest též stavba vlastního mlýna
o výkonnosti 2Va vagonu pšenice a 1
vagonu žita denně a vlastních peká
ren a cukrárny.
Právě nyní T. Baťa sitaví ve Zlíně
Obr.
46.
na dosud postavené
budovy Baťovy nemocnice.
Celkový pohled
se zadní strany
CESTA PRITLUK-KOSTELEC
«Jura
PßOSEKTURA
■/
PAVILON IX
PAVILON
m
vin
PÁVILÓNX
PAVILON
VII
DESINFEKČNÍ
STANICE
PAVILON VI
PAVILON
PAVILON V
XI
PAVILON
PAVILON
PAVILON
XII
IV
III
PAVILON
II
velký hotel o 11 patrech, tudíž další
mrakodrap, jenž bude moderně vy
praven a v němž budou umístěny
mimo hotelové pokoje (v III. až X.
poschodí) lidová restaurace s kuchy
PAVILON
poschodí) a hotelová restau
race (v II. poschodí), kavárna, taneč
ní místnosti, knihovna, čítárna a ki
no. Na rovné střeše bude terasa pro
hosty. Projektantem jest architekt
M. Lorenc.
ní (v
I.
VSTUPNÍ
I
VILA
BUDOVA
DREVNICE
Obr.
47.
Polohopisný plán Baťovy nemocnice.
LEKARE
660
SKLAD
»CHODBA
MRTVOL
"
INFEUCCNI
660
DENNÍ
iHIÍSTNOST
ZVÍŘATA
DENNÍ
CHODBA-
:HODBA
MÍSTNOST
CHOVNÁ
ZVĚŘ
ARCHIV
MECI5TA STRANA
7 POSTELI
2500
Obr.
48.
Budova
pr-osektury a laboratoří nemocnice.
Obr.
49.
Půdorys infekčního pavilonu.
Suterén.
POkOJ
spojovací balkon
PITEVNA
CHODBA
A1EA
UCUCUVM
CHEMICKÁ v
LABORATOŘ
PRACOVNA
VÝPRAVNA
POUĎBÓ
2500
Obr.
50.
Budova prosektury nemocnice. Přízemí.
ASEPTICUCA
-
OPERAČNÍ
ASEPTICKÝ 5AL
oSLĚHÁRNA
DEMMI
MÍSTNOST
,
CHODBA
PAVLAČ
PAVLAČ
® PRIPRAVNA
CHODBA
O
7 POSTELI
45
7 POSTELI
45
I.ASS^STEM-
STERILISA-
261
605-
CE
h—
2500
Obr.
VI.
51.
Standardní nemocniční pavilon.
Budovy pro péči
o
zdraví
Obr.
a čistotu.
Zachovávání a zlepšení zdraví zaměstnanců a přísluš
níků jejich rodin věnuje Baťův závod zvýšenou pozor
nost. Zdravotní oddělení pečuje především o hygienu,
najmě osobní, bytovou, tovární a v školní; obstarává
soukromně i všechny funkce, jež veřejně přísluší zdra
votním úřadům a ústavům. Velký zdravotní ústav ne
mocnicí firmy^jest označován jako jeden z nejlepších ve
-s
střední Evropě.
Baťova nemocnice, s
stavbou bylo započato
v březnu 1927, byla stavěna postupně; dnes jest již téměř
úplně dostavěna. Není kopií některého vzoru dosud vy
budovaných nemocnic. Ježto má sloužiti zvláštním po
třebám moderního velkoprůmyslu, bylo třeba řešiti a
vybudovati nový typ ústavu vyhovující především to
18
PRIPRAVNA
jejíž
52.
Vstupní budova nemocnice.
II.
patro.
muto
účelu; nešlo tedy jen o ústav, v němž by nemocní
byli ošetřováni, nýbrž kde by byla soustředěna i sociálně
zdravotní služba, a jenž by se zabýval i preventivními
opatřeními a sloužil též po stránce zdravotní zvláštním
účelům tovární výroby. Dbaje plně tohoto trojího účelu,
vypracoval nynější primář Dr. B. Albert, synovec vě
hlasného^ zemřelého vídeňského chirurga, základní pro
jekt nové nemocnice, která se j§,k svým stavebním zaří
zením, tak i soustavnou prací značně odlišuje od běž
ného typu nemocnice. Střediskem ústavu je ovšem vlast
ní nemocniční oddělení; proti jiným ústavům byla zde
však založena neobvykle rozsáhlá péče o ambulantní ne
mocné a oddělení pro preventivní opatření.
Nemocnice je vystavěna podle pavilónového systému
a výstavbou, úhledností jednotlivých budov a spořáda
li ostí ústavního území činí dojem spíše
sanatoria než
Obr.
53.
Vstupní budova Baťovy nemocnice.
Obr.
55.
Prázdninové ozdravovny.
Obr.
54.
Obr.
Operační sál nemocnice.
56.
Budova závodních
lázní.
9***4 *
Ul flHlI
JALUiJII
Obr.
Obr.
59.
57.
ilI
]
1!
ti
Sprchy v lázeňské budově.
Hloubení základů pro standartní tovární budovy.
Obr.
60.
Betonování v přízemku.
25
m
a šířce 12-75
m
(obr. 49, 51).
Jsou vybudovány z cihelného zdi
va s velkými okny (2-417X2 40 m
až 2-47X3-20 m), mají stropy z foš
nových trámků a vesměs ploché
střechy. Jsou půdorysně vellni
účelně a hospodárně řešeny. Chod
by jsou omezeny pokud možno na
nejmenší míru. Vstup zvenčí do
těchto chodeb jest bez závětří, ne
boť přímý přístup svěžího vzdu
chu do budovy jest jen vítán. Hygienieká výprava budov a jejich
vnitřní zařízení jsou vzorné a
uplatňují se při nich všechny no
vodobé vymoženosti. Samostatné
čajové kuchyně nejsou zřízeny
z úsporných důvodů. Tomuto účelu
slouží služební pokojíky ošetřova
telek, kde jest uloženo ve zvláště
sestrojených skříních
prádlo a
stolní náčiní. Všechny dveře jsou
normalisovány, mají stejné roz
X 2.20 m, jsou zřízeny
měry 1-20
úplně hladce z překližek a zasa
zeny do zárubní ze želez tvaru U,
v rozích zaokrouhlených. Tyto zárubně jsou polepeny plátnem na
do kaučuku a stejně ja
močeným
Obr. 61. Stavění železobetonové kostry.
ko dvéře bíle natřeným. Nejsou
zde tudíž ani spáry ani kouty, kde
by se mohl usazovati prach a mikroby. V každém pavilo
prosté nemocnioa Vnějšek i vnitřek působí přívětivě
nu je pravidlem 27 lůžek, jež jsou rozdělena do jednotli
a vzbuzuje pocit jakéhosi uklidnění; červeň režného
zdiva průčelí s částečným bílým orámováním v souladě
vých pokojů největším počtem 7, jinak po 1 až 3.
Ošetřovací oddělení nemocnice má dosud 170 lůžek,
se svěží zelení okolí zabraňuje dojmu stísněnosti a po
bude však rozšířeno na značně větší počet (300).
nurosti.
Dnes jsou zde 3 oddělení, která jsou vedena samo
Nemocnice (obr. 46, 47) se skládá z 11 přízemních pa
a
to:
statnými
primáři,
chirurgicko-gynaekologické
z
vilonů,
přízemní podsklepené budovy prosektury (obr.
nemocí
oddělení
oddělení
vnitřních
a
oddělení,
pro orthoz
ho
ze
48, 50),
vstupní dvoupatrové budovy (obr. 53),
pedii.
spodářského pavilonu, z kotelny s vysokým komínem
Ve vstupní budově (obr. 52) jsou umístěny: přijímací
a obytné budovy řídícího lékaře. Jednotlivé budovy
síň, operační sál se všemi příslušnými vedlejšími míst
jsou seskupeny po obou stranách podélné osy, pone
nostmi a s pokojíky pro roentgen a sterilisaci, dále ambuchávajíce v této ose obdélníkovité, travou parkovitě po
rostlé prostranství, kolem něhož probíhá hlavní be
latoria, pracovny lékařů, čekárny, úřadovny správy,
byty opatrovnic a přednášková síň. Operační sál (obr. 54)
tonovaný chodník, z něhož odbočují stejně upravené
chodníky k jednotlivým pavilonům mezi bezvadně jest zařízen vzorně podle zásad slavného německého chir
udržovanými trávníkovými plochami. Vstup do ústavu urga prof. Sauerbrucha a českého chirurga docenta Dr.
vede již zmíněnou vstupní budovou, postavenou na po
Eychlíka. Jako zvláštní úpravu třeba uvésti, že operační
čátku podélné osy. Prosektura a infekční oddělení mají
stoly jsou stejně vysoké jako postel, s níž je pacient do
zvláštní přístup na zadní straně s vedlejší cesty. Jed
pravován do operačního sálu, takže jej lze dopravíti
z kteréhokoliv pavilonu i s postelí na operační stůl vonotlivé pavilony mají půdorys tvaru písmene E o délce
lorovně
nehledíc ovšem k vý
i
m
tahu
—
— (vodorovný provoz nemoc
a není třeba zdvihati, přená
šet! a překládati nemocného, což
vše zvyšuje bolesti. Po stránce
stavební jest poukázati mimo to
na normalisované dveře již dříve
uvedené a na kachlíčkování stěn,
jež jest provedeno
odchylně od
v líci omítkv, takže na
zvyklostí
přechodu kachlíčku do omítky ho
řejší části stěn není odskok. Stěny
lze proto lehce a bezpečně čisti ti.
V této budově má své místnosti
i školní zubní ústav, t. j. odděle
ní, jež se zabývá léčebnou i zdra
votnickou akcí v oboru hygieny
nic)
—
—
zubů a celé ústní dutiny. Baťova
nemocnice je v celé naší vlasti
první nemocnicí, vybavenou tím
to
stomatologickým oddělením.
Jeho úkolem není jen péče o zuby,
nýbrž i propagace správné vý
živy a spolupráce zubního lékaře
s ostatními nemocničními odděle
ními v boji proti rheumatismu, tu
berkulöse a žaludečním chorobám,
jejichž příčinou jsou
Obr.
62.
Stavění kostry mrakodrapu.
mnohdy prá
vě chybný chrup a nemoci ústní
dutiny. Čekárna dětského zubní
ho ústavu je pěkně zařízena jako
»dětský koutek«, aby malým pa21
cientům bylo zpříjemněno »čekání« a aby zapomněli na
nepříjemnosti, jež je čekají.
přednáškové síni se konají kursy pro zaměstnance
Baťových mimozlínských prodejen o anatomii, o ošetřo
vání a o hygieně nohy tak, aby nabyli znalostí potřeb
ných pro bezvadnou obsluhu zákazníků.
Nynější všeobecné ambulatorium má býti rozšířeno
postupem doby o speciální poradny, jako protialkoholní,
proti pohlavním nemocem, proti rakovině, dále o zubní
ambulatorium pro dorostlé a pod. Zejména bude organisován boj proti tuberkulöse, která jest nakažlivou ne
mocí, nikoliv dědičnou. Dnešní ambulatorium má od
dělení pro muže a ženy; první řídí lékař, druhé lékařka.
Jako teoretické oddělení se buduje při infekčním oddě
lení prosektura s laboratořemi; bude to experimentální
a pathodogický oddíl ústavu. Jedním z dalších úkolů ne
mocnice je též, aby svými pracemi a výzkumy zasaho
vala do výroby Baťových závodů; její ortopedické od
dělení má pracovati také jako
vědecký ústav pro studium
V
nohy a
V
kem
boty.
ústavě působilo počát
tohoto roku 12 lékařů a
35 ošetřovatelek.
Tomáš Baťa se
my
—
u ž b y« nejen na území Československé republi
ky, nýbrž i v cizině. Velkou část stavebních hmot a staveb
ních řemeslnických prací vyrábí si Baťa sám. Má ze
jména vlastní cihelnu, pilu a řemeslnické dílny, jež do
dávají najmě truhlářské a zámečnické stavební práce
s
1
a zhotovují též vnitřní zařízení pro prodejny. Vlastní
zkušební ústav se zabývá zkoušením stavebních hmot.
T. Baťa staví při vší hodnotnosti vskutku levně. Vy
lučuje vše, čeho není k účelnosti naprosto třeba; užívá
v největší možné míře sta/ndardisace, typisace a sériové
výroby, jakož i nejnovějších stavebních způsobů, novo
dobých materiálů a konstrukcí, a všech moderních vy
možeností a strojových zařízení vůbec (obr. 58); využívá
vždy výhod přímého nákupu hmot, pokud je sám nevy
rábí; stavební plány má vždy předem bedlivě promyšleny
a do všech podrobností vypracovány jednotlivými od
borníky, takže netřeba nikdy již hotovou práci předělávati a otvory a rýhy pro kanalisaci a vodovod, pro trou
by a kanálky ústředního tope
ní a pod. dodatečně vyseká
vat i. JT. Baťa staví také neoby
čejně rychle; má zapracované
lidi jak kancelářské, tak vý
konné a kmen zkušených děl
níků, na jejichž
právě horli
vě zabývá myšlenkou zříditi
ozdravovny pro lidi vlast
ně zdravé, ale zesláblé, kteří
jen potřebují, aby na zdra
vém vzduchu
zesílili.
Stavební dělníci nsou
seskupeni v »party« vždy tak
promyšleně sestavené (šalovači, železáři, betonáři), že práce
jedněch odpovídá právě dosa
žitelné práci druhých a výko
nu míchacích strojů betonu,
takže plynulou prací je zame
zena každá ztráta času. Počet
členů party je vyšetřen a vo
len tak, aby určité množství
práce bylo vykonáno vždy
v určitém čase, tak na př\, aby
každé patro standardních bu
dov o zastavěné ploše 20 X 80
metrů bylo dokončeno pržvyě
za jeden týden při denním vý
3
konu míchacího stroje 50
betonu, nebo aby obytné cihel
né dvojdomky o přízemí a po
schodí byly zhruba vystavěny
za tři týdny.
Větší stavby se provádějí
vesměs ze železového betonu
pomocí pojízdných i pevných
elektrických jeřábů (obr. 59 až
61). V novější době jsou to na
nešetří.
Hodlá
pro ně postaviti domky v le
sích, kde by se mohli věnovati
lesnímu zahradnictví a pěsto
vání lesních plodin.
Podobným
způsobem
již
dnes pečuje o děti svých za
městnanců. Potřebným dítkám poskytuje každoročně
o prázdninách po 6 týdnů po
byt v prázdninové ozdravov
ně v Březolupském zámku a
jinde, kdo mají hojnost slun
ce a pohybu na čerstvém vzdu
chu (obr. 55). V zahradních
čtvrtích,
m
zejména v Letné a
Zálešné, jsou
mzdě nikdy
vybudovány pro
malé dítky již zmíněné jesle a
mateřské školy. Četná jsou
dětská a školní hřiště. Ve ško
lách se stará o nejpotřebnější
z nich mléčná, stravovací a
ošacovací akce. Při každé
vhodné příležitosti šéf zá
mnoze mrakodrapy (obr. 62);
nový obchodní dům ve Zlíně
má 10, nový hotel ve Zlíně 11
vodu pamatuje na děti svých
Obr. 63. Současná stavba kostry a vyzdívání
zaměstnanců štědře peněžitý
nižších pater (desetietážové skladiště obuvi).
mi dary, ukládanými na úro
a nové skladiště 10 podlaží; br
ky. Pečuje o děti i nepřímo
něnský Dům služby měl jich
míti dokonce 23. Mnohé užité konstrukce jsou u nás
tím, že nepřijímá ve svých továrnách vdané ženy, pone
novinkou.
chávaje je rodině a zabezpečuje otcům dostatečný výděj
lek k vydržování rodiny, a že buduje pro rodiny zdravé
Brněnský dům měl míti přes svoji velikou výšku slou
py jen 70 cm v průměru, což by bylo umožněno zvlášť
byty za nájemné snadno přístupné živitelům rodiny.
sestrojenou ocelovou tuhou vložkou.
K zdravotním zařízením závodů lze připočísti též lázně důmyslně
Při
stavbě
domu
v
Lázních
prodejního
Mariánských
i
se
a
těla
přísně
(obr. 56, 57)
prádla
prádelny. Čistoty
se užilo s úspěchem též známého elektricky tavené
dbá. Pro lázně mimo dům a pro praní prádla jsou vy
ho
cementu.
ho
se stavělo při mra
Bylo
třeba,
ježto
a
zařízené
u
zvláštní
účelně
budovy
stavěny
elektrárny
zech
10 až 15° a takovou rychlostí, že bylo nutné, bednění
velmi
užívání
usnadněno
vypravené. Jejich hojné
jest
hned
zatvrdnutí
hned
24 hodinách
někde
od
po
po
lá
1
vanová
cenami.
nízkými
Sprchová koupel stojí Kč,
stranit!.
zeň 3 Kč. Vyprání tělesného prádla pro svobodné stojí
Posléze
zmíněnou
stavbou bylo dosaženo vůbec sta
1
taktéž jen Kč; pro rodiny jsou stanoveny nejnižší ceny.
vebního rekordu. Dne 6. března 1931 se pracovalo
ještě v základových jamách a dne 31. března téhož roku
VII. Stavby zamýšlené v nejbližší době.
betonáři byli s budovou o čtyřech podlažích zhruba již
hotovi. Počátkem lázeňské sezony se v budově již pro
Jsou to zejména kino pro 5000 osob (bylo právě dosta
dávalo.
2
školní
bloku
u
nové
v
věno),
budovy
Masarykovy pokus
I ostatní stavby postupují s velkou rychlostí. Umož
né školy, nemocniční budova o 4 podlažích a velké nádraží.
ňuje ji mimo již uvedené okolnosti i zvláštní bednění
pro betonování sloupů, které se skládá ze dvou plecho
VIII. Provádění stavebních prací.
vých polokruhových částí, mezi něž se beton snadné
Soběstačnost Baťových závodů zahrnuje i sta
dusá. Toto bednění lze lehce po zatvrdnutí betonu odevební práce. Závod má vlastní rozsáhlé stavební oddě
brati a rychle znovu použiti. Sotva jsou kostry nižších
lení a stálé, zapracované stavební dělnictvo všech oborů.
pater vybetonovány a vyšších pater ve stavbě, počne se
Činnost stavebního oddělení neomezuje se jen na Zlín,
při zvláště urychlovaných stavbách ihned v nižších pa
»D oneboť ono staví i známé Baťovy obchodní budovy
trech s vyzdíváním a s dalšími pracemi (obr. 63).
—
—
22
—
Tomáš Baťa
každá
30 let
mest-aví »pro věčnost«. Počítá s tím, že
stavba bude za 40 let ■— nemocnice dokonce za
zastaralá a že bude třeba znovu ji zříditi. Staví
—
proto tak úsporně, aby se náklad do té doby umořil.
Prohlídka Baťových závodů je i pro čistě stavebního
odborníka vděčná; poskytuje mnoho zajímavostí a svým
amerikanismem i hojné poučení a povzbuzení. Výsledky
Baťovy činnosti působí i na poli stavebním mocným,
nezapomenutelným dojmem. Nebyl-li by Baťův Zlín
skutečností, sotva by bylo lze věřiti, že tak mohutné dílo
může stvořiti v tak krátkém čase jedinec, byt i neoby
čejně silný, houževnatý a podnikavý.
i*S
.
i
II
ÉJ
m
Sj |
■4
y^r
■
■
Ä-
m%
.-v:v-"-
-
•
•

Podobné dokumenty