Změna planety 93M3E

Zm¥na planety 93M3E
Rostislav Adam (edit)
D¥kujeme Vám, ºe jste si koupili dal²í £íslo na²eho £asopisu. V minulém £ísle jsme Vám slíbili
malou rekonstrukci p°íb¥h· z planety 93M3E. N¥jaké jméno sice v na²em kosmologickém názvosloví
má, v kaºdé zemi ale jiné, proto povaºujeme tento kód za více vypovídající(Jen název na²í planety
Zem¥ nikdy kód 1S5E nenahradí). Vzhledem ke sta°í p°íb¥h· se omlouváme za nep°esnosti. P°íb¥h
se odehrál podle r·zných analýz chemických slou£enin, prvk· a hlavn¥ DNA p°ed 10000 lety.
Neº za£nete £íst, moºná by bylo vhodné uvést pár údaj·. Hv¥zda 93M byla objevena na²í
civilizací p°ed 9950 lety. Jedná se o men²í hv¥zdu neº na²e Slunce. 9 jejích planet jsme odhalili ale
jen p°ed 800 lety. Z nich se zrodil ºivot pouze na 93M3E. Obyvatelé té planety se od nás li²ili jen
málo, a to pouze v DNA. V·bec jejich sv¥t se podobal na²emu jako vejce vejci v moºnostech a
mnooºství ºivých forem. Z geologického hlediska se na planet¥ rozkládalo 6 kontinent·, 2 na severu,
zbytek na jihu. Suroviny obsahovaly opravdu pestrou ²kálu prvk·. Civilizace se snaºila dostat do
kosmu. Hlavním jejich cílem byla planeta 93M4S, správn¥, ºe bude docela p°íznivá pro ºivot. Ov²em
tam se sami nikdy nedostali. Za jejich vesmírný úsp¥ch lze povaºovat p°istání na t¥lese 93M3E-M1,
obíhající kolem jejich planety. Vzhledem k tomu, ºe se krom DNA od nás neli²ili, budeme jednotlivé
druhy nazývat, jakoby byli u nás.
Je²t¥ bychom m¥li korigovat, ºe východ je po sm¥ru rotace planety, západ proti, sever nad
rovinu ur£enou Sluncem, Zemí a hv¥zdou 93M, kolmo na rovník, jih opa£n¥.
Dosp¥lý samec medv¥da hn¥dého, podle srsti, se probudil. Zadíval se jiºním sm¥rem. Jako by
cítil zm¥nu, která ten den m¥la nastat. Uº dlouho pozoroval, jak se do Karpat, pojmenování dle lidí
planety 93M3E, dostávají druhy, hlavn¥ hmyzu, ale i obojºivelník· a jiných, z jihu, d°íve vzácné.
Taky koºich se mu stal nepohodlný. Litoval, ºe si jej nem·ºe sundat a vym¥nit s lidmi za n¥co
pohodln¥j²ího. Lidé by jist¥ neprotestovali.
Jan Bezcenný, tehdy 35-letý muº s rodinou ve m¥st¥ Praha, práv¥ vstal. Jeho ºena Hana a
syn Jan je²t¥ spali. Bilo p·l sedmé na v¥ºi nedalekého kostela. Otec trochu posnídal a vydal se do
práce. D°ív, neº nasedl do auta, za²el do traky koupit si deník Blesk, zajímala ho hlavn¥ zadní
strana s kráskou asi tak 20-letou úpln¥ nahou. Díky tomu získal p°ed lety ºenu.
Vyjel na svou pravidelnou cestu p°es celou Prahu. Mohl by pouºít metro, ale auto mu bylo
pohodln¥j²í. Klimatizace v aut¥ fungovala, a tak si ani neuv¥domil, kolik dn· za m¥síc praºilo
slunce opravdu nesnesiteln¥, a i kdyby, nev¥°il by ekolog·m, kte°í neustále upozor¬ovali na hrozby
globálního oteplování. Zastával názor prezidenta Václava Klause. Taky se stal jeho následovníkem
v ekonomii. Na ekonomice záleºelo v²echno.
Jan Bezcenný dorazil k první zácp¥. Byl zvyklý. Mistrn¥ kli£koval mezi auty. Ani uº nesly²el
zvuk klakson· a nadávky °idi£·, a to ani v p°ípad¥, ºe on byl oprávn¥ným ter£em t¥ch výlev·
zlosti.
Pavel Katowský si byl v¥dom, co se d¥je. A£koliv je²t¥ na Magistra ekologie studoval, pln¥ si
uv¥domoval d·sledky pohromy globálního oteplování. Zajisté £tená°e udiví, ºe on, který byl spí²e
technicky zaloºený, se vydal na teorii ekologie. Ostatn¥ jeho ºivot byl plný paradox·.
1
Pavel býval nadmíru p°izp·sobivý kluk. Tak p°izp·sobivý a prohnaný, ºe upadal v nemilost
a nenávist. Ov²em kdyº si uv¥domil zásadní v¥c, zm¥nil sv·j vzhled a stal se rebelem. M¥l rád
zbran¥, ale taky cht¥l mír. Co se týká nemocí, mohl by dlouho vypráv¥t, sám se ale cítil zdravý,
protoºe kdyby si p°ipustil nelé£itelné, ale ne zrovna nebezpe£né nemoci, musel by sko£it z mostu.
K ekologii ho p°ivedla Patricie šárná, dívka o p·l roku star²í neº on, kterou m¥l rád opravdu moc,
ve skute£nosti víc neº kdokoliv jiný, bohuºel ke kontakt·m mezi nimi nedocházelo, a kdyº, tak
pouze z jeho strany.
Pavel pat°il k realist·m. Díval se na v²echno pokud moºno tak, jak to bylo. Po£ítal s tím,
nejhor²ím, ale v srdci doufal, ºe nastane daleko lep²í varianta, coº se ne vºdy stalo.
Ten den byl extrémn¥ teplý. Uº ráno Pavel cítil, ºe rozráºí horký vzduch. Prádlo, které m¥l na
sob¥, mu d¥lalo spí² problémy. Musel je nosit, skandál si nemohl dovolit. Navíc si uv¥domoval, ºe
jej alespo¬ n¥jak chrání proti ²kodlivým paprsk·m. Ale líbila se mu p°edstava, ºe by v²echno ze
sebe shodil. Ani netu²il, ºe ten den p°ijde opravdu velká zm¥na.
Patricie šárná se práv¥ probouzela z kocoviny p°ede²lého pití. V novinách p°ede²lého dne,
konkrétn¥ v Blesku, se mezi hromadami bezcenných zpráv do£etla, ºe ji její nový milý podvádí,
lépe °e£eno podvád¥l. Z jejich kluk· se pro to, d¥lat sex s jinou, rozhodl nejh·°. K balení jakési
slepice pouºil vlastnoru£n¥ vyrobený alkohol, ani ve snu ho nenapadlo, ºe vedle lihu se mu utvo°ilo
i trochu methanolu, a to sta£ilo k smrti obou. A ten fakt Patricie nevydrºela a po°ádn¥ se opila.
Patricii vadilo, kdyº ji kluk podvád¥l. Kdyby ale sama dostal nabídku k irtu, asi by neodmítla.
Nikdy v²ak k tomu nem¥la p°íleºitost, d°ív to ud¥lal její milý. Díky této postranní vlastnosti
antikoncepce ale dokázala rychle st°ídat kluky. Osud jí v²ak nachystal je²t¥ velké p°ekvapení.
Netu²ila, ºe bude chtít spát s n¥kým, o kom si to v·bec nemyslela.
’la do práce, byla zahradnicí. V trace koupila Blesk a za£la £íst titulky:
Lucie Vondrá£ková £eká dal²í dít¥. Dobrý. Aneta Langerová: Do muziky jsem ²la kv·li Edovi.
Hezký, chytrá. Mirek Topolánek a Lucie, párek k pohledání. Fajn. Ji°í ƒunek je taky samec. Coºe?
...
Vzhlédla od novin. Zahlédla obli£ej, který se jí líbil. Vydala se za ním. Dostihla ho. Poznali se.
Byl to Pavel Katowský. D°ív ho nem¥la ráda. Ov²em najednou pocítila n¥co víc, neº kdyº cht¥la
chodit s jinými. Nedovedla to vyjád°it slovy. Byla to asi opravdová láska. Hned si na ten den ve£er
smluvili rande v slu²ný restauraci.
Americká základna v Brdech jiº stála. George Bush junior se p°ipravoval na hrozící válku s
ƒínou. Ob¥ zem¥ jiº m¥ly jaderné zbran¥. ƒína je vyrobila práv¥ z obavy pouºití takové zbran¥
Georgem Bushem. Americké základny v Brdech a v Polsku zvý²ily obavy z amerického útoku.
Jejich smysl nikdo nechápal jako obranný, jen snad n¥kolik zmanipulovaných blbe£k·. Pro Bushe
ten krok ƒíny byl impulsem k zahájení dal²ího zdokonalování jaderných zbraní. Vztahy mezi t¥mito
zem¥mi se daly p°irovnat k sudu se st°elným prachem. Sta£ila jediná jiskra k zapo£etí 1. skute£né
jaderné války.
Medv¥d se dosyta naºral, opláchl se v °ece a rychle se b¥ºel schovat, aby v poledne unikl
paprsk·m slunce, které jej mu£ily. Z oblohy poznal, ºe výrazná zm¥na po£así nenastane. Takových
dn· zaºil p°esp°íli², zvlá²t¥ v posledních letech.
Jan Bezcenný star²í se asi kolem 10 kone£n¥ dostal do práce. Vzhledem k tomu, ºe byl nejvy²²ím
v celé rm¥, nikdo nem¥l pravomoc jej kárat. Obhlídl pracovi²t¥. Krom Víta Malého v²ichni piln¥
pracovali.
Vít Malý nijak zájem o práci nejevil. On v·bec pat°il mezi zvlá²tní lidi. Ten den se na Václavském nám¥stí v Praze konala velká demonstrace pravicových radikál· a on nemohl nebýt p°i tom.
Sou£ástí toho byly i projevy proti Rom·m, šid·m a taky mentáln¥ a t¥lesn¥ postiºeným nebo
znevýhodn¥ným. Bohuºel síla toho hnutí neustále sílila, a dokonce i n¥kte°í vládní politici se k
2
n¥mu hlásili.
Zkontrolovav pracovní morálku odebral se Jan Bezcenný star²í do své kancelá°e, kde uº jej
netrp¥liv¥ o£ekávala sotva dosp¥lá dívka Pavlína Nováková. Odhalil své p°irození a dívka mu jej
vykou°ila. Pak ode²la a vyst°ídala ji Nad¥ºda Sobotková, asi stejn¥ stará. Ta se svlékla a za£ala s
ním nejpozoruhodn¥j²í akt p°írody. Dívky se v úkonech denn¥ st°ídaly. Díky tomu Jan Bezcenný
vydrºel manºelský ºivot a dívky si p°i²li na p¥knou sumu pen¥z, a taky na hezký virus HIV.
To, ºe se s Pavlem Katowským n¥co stalo, poznal kaºdý. Najednou se za£al chovat úpln¥ jinak.
N¥kdy n¥koho nespat°il. Z p°edná²ek si nepamatoval ani slovo. Nebýt diktafónu, jeho kariéra by
ode²la do v¥£ných lovi²´. Jeho my²lenky sm¥°ovali k jediné osob¥ a proto byl roztrºitý. M¥l ji
opravdu rád.
No, Patricie šárná na tom nebyla jinak. Pletla si kv¥tiny a vytvá°ela zvlá²tní kombinace. Dosud
se jí nic takového nestalo. Nedovedla si to dost dob°e vysv¥tlit. T¥²ila se na ve£er. To víte, láska
je prevít, teda svým zp·sobem.
Kdyº p°e²la horka, samec medv¥da hn¥dého se vydal hledat lah·dky pro sv·j ºaludek. Dával si
pozor, aby se vyhnul tvor·m z jihu. Nev¥d¥l, kte°í z nich jsou jedovatí, £i p°ímo nebezpe£ní. Chvíli
po soumraku se uloºil do svého brlohu, aby si zd°íml.
Jan Bezcenný m¥l toho dne d·leºitou sch·zku v Brn¥. Jako obvykle vyrazil autem pozd¥, teda
za p°edpokladu, ºe by jel podle p°edpis· a hlavn¥ podle zdravého rozumu. Netu²il, ºe a£koliv byl
dobrý °idi£, mohla by se mu riskantní jízda vymstít. A práv¥ toho dne se tak stalo. P°i p°edjíºd¥ní
zprava p°ehlídl kamion a narazil do n¥j £eln¥ rychlostí o víc jak 100 kilometr· za hodinu vy²²í neº
nákla¤ák. B¥hem pár minut zem°el. Pomoc by byla stejn¥ marná.
Pavlína Nováková byla spokojená. Za relativn¥ málo dostala dost. Pro ni byly nejd·leºit¥j²í
peníze. A taky v¥d¥la, co s nimi. Mnoho spolykalo oble£ení, zna£kové kalhotky a podprsenky. Taky
mobil si koupila se v²ím moºným, samoz°ejm¥ nejdraº²í nokii. Taky na vzhledu t¥la si dala záleºet.
Jednodu²e byla vºdy in. I ten ve£er strávila v prost°edí hypermarket·.
Pavel Katowský a Patricie šárná se potkali je²t¥ p°ed hodinou, na kterou se smluvili. Políbili
se a spole£n¥ vyrazili do restaurace. A£koliv ani jeden nezamluvil st·l, 1 st·l pro 2 volný z·stal.
Mezi jídlem si povídali o hezkých v¥cech. Ob£as se políbili. Po celou dobu, kdy byli spolu, se na
sebe usmívali. Po ve£e°i doprovodil Pavel Patricii dom·.
Pavel, ani Patricie si dost dob°e neuv¥domovali, jak se to stalo, ºe leºeli na Patriciin¥ posteli,
on v Adamov¥, ona v Evin¥ rou²e, a d¥lali nejd·leºit¥j²í v¥c p°írody, pohlavní styk. V¥d¥li jediné,
líbilo se jim to, kdyº to d¥lali spolu. Za nic jiného by to nevim¥nili. Kdyº byli unaveni, poloºili se
vedle sebe a líbali se.
10...9...8...7...6...5...4...3...2...1...pal! Toto hlá²ení sly²eli lidé na 2 místech, základn¥ v ƒín¥ a
v Americe. Jaderné rakety vzlétly sou£asn¥. ’lo o nejlep²í a nejú£in¥j²í. Kaºdá byla namí°ena na
základnu protivníka. A tak se stalo, ºe se st°etli n¥kde nad Tichým oceánem. Výbuch v²ak byl
takový, ºe okamºit¥ zni£il v²echen ºivot planety 93M3E.
Tady skon£il £asopis. K n¥mu byly p°iloºeny mapy. Vzhledem k tomu, ºe se planeta 93M3E
podobá na²í jako vejce vejci, dovolil jsem si je vypustit a napsat rad¥ji krátký komentá°.
ƒtená°e asi napadne, co by se d¥lo dál, kdyby existenci ºivota planety neukon£ila jaderná válka.
To bychom ale taky museli vypustit základny v Brdech a v Polsku. Tu noc by na pomyslných
stopkách odpo£ítávajících £as do poslední chvíle ºivota planety dostal na 5 let. Do t¥ch 5 let by
lidé je²t¥ mohli zastavit problémy s globálním oteplováním. Kdyby se tak nestalo, za 5 let by ºivot
zmizel z povrchu planety. ’lo by o závod s £asem. Kdyby náhodou základny stály a ºádný jaderný
konikt nenastal, coº je dost naivní p°edstava, mohli tyto základny znemoºnit odvrácení hrozby
globálního oteplování. T°eba práv¥ cena t¥ch základen by scházela do moºnosti odvrátit tu hrozbu.
3
To by byla opravdu sm·la. Navíc, £ím pozd¥ji by se hrozba globálního oteplování za£ala odvracet,
tím víc by to t°eba vydat na odvracení.
P°edpokládejme, ºe ty 2 v¥ci nebyly. Síla extrémn¥ pravicových hnutí se kaºdoro£n¥ zvy²ovala.
Patrn¥ by vypukly války mezi jednotlivými hnutími a do²lo by k n¥£emu podobnému, jako se
skute£n¥ stalo. Uniformita je sice do jisté míry dobrá, ale v uniformním sv¥t¥ by nikdy nedo²lo k
vytvo°ení £lov¥ka.
A opome¬me i to. Co by se stalo? Virus? Dobrá, moºná ano. Náraz meteoritu? Pravd¥podobné
jako vyhrát 1. cenu ve sportce n¥kolikrát za sebou.
Stop!!! Nep°emý²lejme nad tím, co se stalo. Odvrátit to stejn¥ nem·ºeme. Budoucnost planety
93M3E byla v rukou t¥ch lidí. Dnes my stojíme v podobné situaci. Záleºí jen na nás, co se s
planetou jménem Zem¥ stane. Abychom neskon£ili jako oni, nesmíme podlehnout propagand¥.
Musíme skute£n¥ zapojit mozek, nikoliv pouze p°ijímat, co je nám servírováno, z té, nebo jiné
strany. Jedin¥ tak odvrátíme hrozby, které sami vytvá°íme.
Prohlá²ení editora: Tento p°íb¥h je kce a doufám, ºe kcí i z·stane. Jestli tomu tak bude, rozhodneme
my, lidé.
© Rostislav Adam
4