Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory

Transkript

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory
Plán péče
o: přírodní rezervaci Černá jezírka
na období: 2012–2021
Plán péče o PR Černá jezírka
Obsah
1. Základní údaje o zvláště chráněném území........................................................................3
1.1 Základní identifikační údaje .......................................................................................3
1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................3
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí:................................3
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...................................................................4
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími............................................................5
1.6 Kategorie IUCN..........................................................................................................5
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .............................................................................................5
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................6
1.9 Cíl ochrany..................................................................................................................6
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ..........................7
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .................................7
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti................................................................21
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................27
2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch ..........................................................27
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do
území a závěry pro další postup .....................................................................................30
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize.............37
3. Plán zásahů a opatření.....................................................................................................37
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ.......................37
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností......................................................................................42
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ......................................................................42
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území.............................43
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ............43
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................43
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ..................43
4. Závěrečné údaje ...............................................................................................................44
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle
jednotlivých zásahů (druhů prací) ..................................................................................44
4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................44
4.3 Seznam používaných zkratek ...................................................................................47
4.4 Plán péče zpracoval ..................................................................................................48
Přílohy
Strana 2
Plán péče o PR Černá jezírka
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ
1.1 Základní identifikační údaje
evidenční číslo:
kategorie ochrany:
název území:
2447
přírodní rezervace
Černá jezírka
druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: výnos
orgán, který předpis vydal:
Ministerstvo kultury ČSR
číslo předpisu:
17.094/87-VI/2
datum platnosti předpisu:
21. 12. 1987
datum účinnosti předpisu:
29. 12. 1987
Starší a související předpisy:
druh právního předpisu:
orgán, který předpis vydal:
číslo předpisu:
datum platnosti předpisu:
výnos (první vyhlášení, zrušeno 1965)
Ministerstvo školství a kultury
22.332/60-V/2
21. 6. 1960
druh právního předpisu:
orgán, který předpis vydal:
číslo předpisu:
datum platnosti předpisu:
výnos (přehlášení, zrušeno 1987)
Ministerstvo školství a kultury
41.350/65-V/2
19. 10. 1965
druh právního předpisu:
orgán, který předpis vydal:
číslo předpisu:
datum platnosti předpisu:
datum účinnosti předpisu:
vyhláška (změna kategorie na PR)
Ministerstvo životního prostředí ČR
395/1992 Sb.
11. 6. 1992
13. 8. 1992
1.2 Údaje o lokalizaci území
kraj:
okres:
obec s rozšířenou působností:
obec s pověřeným obecním úřadem:
obec:
katastrální území:
Liberecký
Liberec, Jablonec nad Nisou
Frýdlant, Tanvald
Frýdlant, Tanvald
Bílý Potok, Kořenov
Bílý Potok pod Smrkem, Jizerka
Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí:
Rezervaci tvoří dvě nestejně velké části propojené vymezeným ochranným pásmem. Vlastní
rezervace má dle lesní obrysové mapy výměru 66,41 ha (hlavní část 53,31 ha, menší část
13,11 ha), ochranné pásmo zaujímá 71,90 ha. Dle zřizovacího výnosu z r. 1987 je výměra rezervace i ochranného pásma značně menší – 57,76 ha (S)PR a 57,47 ha OP, rozdíl se týká většiny plochy nynějšího lesního dílce 241 A (sz. část rezervace), která byla k rezervaci po dohodě se státními lesy přičleněna až v r. 1992.
Území se nachází na hranici okresů Liberec a Jablonec na Nisou, jíž tvoří Krásný potok. Převážná část rezervace leží v okrese Jablonec nad Nisou, na k. ú. Jizerka, ochranné pásmo je
rozděleno okresní hranicí přibližně na polovinu.
Strana 3
Plán péče o PR Černá jezírka
Zvláště chráněné území
Tabulka 1: Parcelní vymezení PR Černá jezírka – k. ú. 604658 Bílý Potok pod Smrkem
parcela
dle KN
druh pozemku
způsob využití
1760/9 lesní pozemek
Celkem
LV
výměra
celkem
Výměra v ZCHÚ
3 2059973
122932
122932
výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí a digitalizace, totéž následující tabulky
Tabulka 2: Parcelní vymezení PR Černá jezírka – k. ú. 669768 Jizerka
parcela
dle KN
druh pozemku
způsob využití
LV
1772/1 lesní pozemek
2127 vodní plocha koryto vodního toku
přirozené nebo upravené
Celkem
výměra celkem
79
79
12865731
7240
Výměra v ZCHÚ
541206
?
541206
Parcela č. 2127 (Krásný potok) je dle zřizovacího výnosu součástí rezervace, není však jasné, v jakém plošném
rozsahu; dle značení v terénu hranice PR prochází po pravém břehu potoka a parcela potoka tak do rezervace
nezasahuje, což se vzhledem k topografii území jeví logické.
Ochranné pásmo
Tabulka 3: Parcelní vymezení OP PR Černá jezírka – k. ú. 604658 Bílý Potok pod Smrkem
parcela
dle KN
druh pozemku
způsob využití
LV
1760/9 lesní pozemek
Celkem
výměra celkem
3
2059973
Výměra v ZCHÚ
373992
373992
Tabulka 4: Parcelní vymezení OP PR Černá jezírka – k. ú. 669768 Jizerka
parcela
dle KN
druh pozemku
způsob využití
1772/1 lesní pozemek
2127 vodní plocha koryto vodního toku
přirozené nebo upravené
Celkem
LV
výměra celkem
79
79
12865731
7240
Výměra v ZCHÚ
343023
2010
345033
Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
Tabulka 5
druh pozemku
lesní pozemky
vodní plochy
trvalé travní porosty
orná půda
ostatní zem. pozemky
ostatní plochy
zast. plochy a nádvoří
plocha celkem
ZCHÚ
OP
Způsob využití
ZCHÚ
OP
plocha v ha plocha v ha pozemku
plocha v ha plocha v ha
66,41
71,70
zamokřená plocha
–
–
–
0,20
rybník nebo nádrž
–
–
vodní tok
–
0,20
–
–
–
–
–
–
neplodná půda
–
–
–
–
ost. způsoby využití
–
–
–
–
66,41
71,90
Strana 4
Plán péče o PR Černá jezírka
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
národní park:
ne
chráněná krajinná oblast:
Jizerské hory
jiný typ chráněného území:
CHOPAV Jizerské hory,
ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně,
nadregionální biocentrum NC 83
Natura 2000
ptačí oblast:
CZ0511008 Jizerské hory
evropsky významná lokalita: ne
Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.6 Kategorie IUCN
IV. řízená rezervace
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu
„Posláním rezervace je ochrana porostů, květeny, rašelinišť a krajinných útvarů.“
(čl. 1, odst. 2 přílohy VII výnosu MK ČSR č. 17.094/87-VI/2 ze dne 21. 12. 1987)
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav
A. ekosystémy
Tabulka 6
název ekosystému
(kód biotopu)
rašelinné a podmáčené smrčiny
(L9.2A, L9.2B)
podíl plochy popis ekosystému
v ZCHÚ*
cca 70 %
převážně stará, etážovitá rašelinná smrčina (Sphagno-Piceetum), rozpadlá, se zbytky souší a různým
stupněm přirozené obnovy nestejného vzrůstu,
zčásti i s obnovou umělou, včetně pomístné podsadby kleče; dále vitálnější porosty středního věku,
na přechodu do podmáčených poloh (BazzanioPiceetum)
klečové porosty (R3.2)
2,5 %
menší, víceméně souvislé porosty původní kleče na
vrchovištních jádrech Černých jezírek a Tetřeví
louky, zčásti rozvolněné, se světlinami; as. Pino
mugo-Sphagnetum
bezlesí vrchovištního typu
1,5 %
vesměs jen maloplošně dochovalá společenstva
(R3.1, R3.3)
bultů svazů Sphagnion medii a Oxycocco-Ericion a
šlenků sv. Leuko-Scheuchzerion palustris, na Tetřeví louce a vlastních Černých jezírkách relativně
bohaté populace kriticky ohrožené blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris)
bezlesí pramenného typu (R2.3)
1,5 %
řada menších rašelinných bezlesí svahových a
údolních poloh, se společenstvy ± minerotrofního
charakteru, sv. Sphagno recurvi-Caricion canescentis, fragmentárně i sv. Montio-Cardaminion
(potoční prameniště)
*údaje v procentech pro vlastní rezervaci, stanoveno odhadem; ekosystémy prvního a posledního typu jsou významně rozšířeny i v ochranném pásmu
Strana 5
Plán péče o PR Černá jezírka
Použité kódy biotopů: L9.2A – rašelinné smrčiny, L9.2B – podmáčené smrčiny, R2.3 – přechodová rašeliniště,
R3.1 – otevřená vrchoviště, R3.2 – vrchoviště s klečí, R3.3 – vrchovištní šlenky
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu
Evropsky významné druhy a ptáci
Tabulka 7
název druhu
Aegolius funereus
– sýc rousný
Tetrao tetrix
– tetřívek obecný
aktuální početnost/ vitalita populace
v ZCHÚ
součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá, nepravidelně
hnízdí
0-2 kohouti, součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá
stupeň
ohrožení
zranitelný
popis biotopu
druhu
smrčiny
ohrožený
rašelinná bezlesí
1.9 Cíl ochrany
Cílem ochrany je rašelinný biotop či ekosystém s maximálním možným uplatněním přirozených procesů. V relativně zachovalých smrčinách by měla být vyloučena jakákoliv pěstební
činnost – nejen umělá obnova, ale i výchovné zásahy. Určité intervence jsou naopak žádoucí
v porostech založených uměle, zejména pak v mlazinách se stanovištně nepůvodními dřevinami, které by měly být z porostů postupně odstraněny. Následně i tyto porosty budou ponechány samovolnému vývoji. Minimalizován by měl být i rozsah nahodilých těžeb, kde konečné rozhodnutí této citlivé otázky závisí na postoji orgánu ochrany přírody.
Podobný přístup lze doporučit i u části porostů v ochranném pásmu, zejména pak v případě
rašelinných a výrazně podmáčených poloh. Tyto porosty by měly získat přírodní charakter,
s minimálním hospodářským usměrňováním. V sušších polohách, které jsou z hlediska předmětu ochrany méně významné, lze připustit omezené produkční využití. Může zde probíhat
porostní výchova s využitím probírkové hmoty. Obnovní těžby by měly být realizovány výběrným případně skupinově clonným způsobem. Je zde žádoucí ponechání části stromů na
dožití a celkové prodloužení mýtného věku. Kůrovcovou hmotu lze zpracovávat obvyklým
způsobem.
PR Černá jezírka zahrnuje nejrozsáhlejší komplex rašelinišť náhorního typu v Jizerských horách. Tato ekologická charakteristika předznamenává i současný nepříliš uspokojivý stav biotopů. Existence rašeliniště je zde převážnou měrou závislá na srážkové činnosti, což je významný rozdíl oproti nedalekým rozsáhlým rašeliništím
v údolí Jizery a Jizerky. Relativně sušší podnebí posledních desetiletí má za následek vysýchání vrchoviště, na
němž se současně podílí i rozsáhlá podzemní eroze. Jí lze snad přičítat zánik dříve největšího vrchovištního bezlesí v území – Krásné louky, jejíž výměra na počátku 20. století činila cca 6 ha (cf. SCHIFFNER 1908). Druhým
nepříznivým faktorem je expozice území vůči depozicím okyselujících látek a nepatrná pufrační schopnost vrchovištních půd. To se odráží v nízké vitalitě mladého i staršího smrkového porostu a jeho zvýšené náchylnosti
na poškození kůrovcem (zejména lýkožroutem lesklým).
V současnosti již rašelinná bezlesí zaujímají jen velmi malou část území rezervace, o to jsou však cennější – to
platí zejména o vrchovištních bezlesích Černá jezírka a Tetřeví louka, která i přes svoji nevelkou rozlohu patří
k botanicky nejvýznamnějším lokalitám tohoto druhu v celých Jizerských horách. Určujícím rysem území jsou
nicméně rašelinné, okrajově též podmáčené smrčiny. Navzdory svému již vzpomenutému narušení představují
hodnotný biotop, který si zasluhuje maximální možnou ochranu. Jde často o torza velmi starých porostů vzniklých přirozenou cestou a jen minimálně usměrňovaných lidskou činností. K jejich největšímu antropickému
ovlivnění došlo až v poslední době, kdy po plošném poškození imisemi a hmyzími škůdci v 80., případně ještě
70. letech byly prováděny podsadby smrku ztepilého a kleče, vzhledem k postupně se dostavující přirozené obnově zcela zbytečné. Část poškozených porostů byla také smýcena, což zhoršilo možnosti následné obnovy.
V posledních letech na území rezervace probíhá poměrně intenzivní nahodilá těžba stromů napadených kůrovcem.
Strana 6
Plán péče o PR Černá jezírka
2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT
OCHRANY
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
2.1.1 Geomorfologie a geologie
Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK et al. 1987) náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Soušská hornatina.
Soušská hornatina zaujímá západní, střední a východní část Jizerské hornatiny. Je to plochá kerná hornatina
sklánějící se od severu k jihu, složená z výrazně porfyrického granodioritu až adamellitu, charakterizovaná širokými rozvodními hřbety se zbytky sníženého třetihorního zarovnaného povrchu (etchplénu), klenbovitými vrcholy a suky, širokými třetihorními údolími s mocnými zvětralinami a okrajovými zlomovými svahy rozbrázděnými hustou sítí hlubokých údolí s vodopády v povodí Jizery a Lužické Nisy. Vyznačuje se též četnými tvary
zvětrávání a odnosu hornin a hojnými ložisky rašeliny. Nejvyšším vrchem této geomorfologické jednotky je
Černý vrch (1025 m), dalšími význačnými kótami jsou Jelení stráň (1018 m), Bukovec (1005 m), Zámky (1002
m), Pytlácké kameny (975 m), Zelený vrch (966 m), Olivetská hora (886 m), Brdo (876 m), Mariánská hora
(874 m), Poledník (864 m), Slovanka (820 m), Žulový vrch (743 m).
Přírodní rezervace Černá jezírka a její ochranné pásmo se nachází v rovinatém náhorním terénu v nezřetelné rozsoše Středního jizerského hřbetu, převážně jižně od spojnice Zeleného kamene (933 m) a Českého vrchu (918 m). Území kulminuje plochým návrším s nadmořskou
výškou asi 912 m, po němž probíhá hlavní evropské rozvodí. Terén se místy svažuje
k jihozápadu a k severovýchodu, k jeho větší členitosti přispívá erozní činnost Krásného potoka a Příčné vody. Nejnižší bod při Krásném potoce leží ve výšce cca 885 m.
Horninové podloží tvoří dle Geologické mapy ČR 1:50 000, list 03-14 Liberec (CHALOUPSKÝ
1988), výrazně porfyrická, středně zrnitá žula až granodiorit krkonošsko-jizerského žulového
plutonu, stratigraficky řazená do karbonu. V jejím nadloží se na celém území vlastní rezervace a zčásti i v ochranném pásmu nachází členité rašelinné ložisko, které je v citované mapě
zakresleno v podobě čtyř enkláv. Jde zřejmě o jedno z nejstarších vrchovišť Jizerských hor,
které vznikalo již během preboreálu (před 10 000 lety) a do té doby narostlo do mocnosti až
4 m (MEJSTŘÍK /1969, sec. KNÍŽETOVÁ 1978/ uvádí průměrnou mocnost ložiska rašeliny 150200 cm, nejvyšší zjištěnou 440 cm). Již delší dobu ale rašeliniště stagnuje a dochází k jeho
přirozené degradaci. Ta se projevuje i velmi charakteristickými pseudokrasovými jevy (propadáním rašeliny, pseudozávrty a ponornými toky; viz též NEVRLÝ 1962, JÓŽA & VONIČKA
2004), které jsou podmíněny již neobvyklou mohutností rašelinného ložiska a zřejmě i vyklizovací činností podzemních toků. Tyto jevy se ponejvíce vyskytují v širší oblasti Velké a
Malé Krásné louky, kde zřejmě vedly k zániku dříve rozsáhlých vrchovištních bezlesí.
S podobnými projevy se lze ovšem setkat i na dalších místech, zejména v západní části
ochranného pásma.
2.1.2 Půdní poměry
V půdním pokryvu oblasti se odráží minerálně chudé horninové podloží, většinou jen málo
členitý reliéf podmiňující stagnaci srážkových i podpovrchových vod a zejména chladné, mimořádně humidní klima. Základní přehled podává Půdní mapa ČR, list 03-14 Liberec
(TOMÁŠEK 1995). V území jsou vyznačeny tyto základní mapovací jednotky:
rašeliništní půda přechodová mezotrofní, na substrátu rašeliny vrchovištní; vůdčí jednotka
území rezervace, menší měrou zasahuje do ochranného pásma, zejména jeho západní části;
Strana 7
Plán péče o PR Černá jezírka
glej zrašelinělý, převážně na podloží kyselých intruziv (žuly), na východě okrajově též na
vrchovištní rašelině; tato jednotka tvoří převážně úzký lem rašelinných půd, jedná se o vrchovištní laggy;
podzol zrašelinělý, na substrátu kyselých intruziv; jednotka zaujímá sušší polohy mimo
vrchoviště, souvisleji je rozšířena v ochranném pásmu.
Citovaná mapa vznikla interpretací lesní typologické mapy a její kombinací s geologickou
mapou měřítka 1:50 000 (legenda půdotvorných substrátů). Převod typologických jednotek na
půdní jednotky není ale vždy realistický, což se týká první z výše zmíněných jednotek. Na
většině území rozhodně nelze hovořit o mezotrofní rašelinné půdě, neboť ta zde má (s výjimkou sníženin při Krásném potoce a v menší míře i na dalších místech) vysloveně vrchovištní
charakter. K nepřesné interpretaci zřejmě přispělo to, že převažujícím SLT na území rezervace je 7R, tedy kyselá rašelinná smrčina, nikoliv 8R, tedy vrchovištní smrčina. Označení „kyselá“ ovšem ukazuje na celkově dystrofní, nikoliv mezotrofní charakter půd, z čehož je patrné, že jde o interpretaci vysloveně chybnou.
Pokud převezmeme obsah typologické mapy a doplníme jej o správnější interpretaci lesních
typů. získáme následující obraz:
Tabulka 8: Lesní typy v území a jim odpovídající půdní jednotky (názvosloví viz HRAŠKO et al. 1991)
lesní typ
půdní typ*
6R1 – svěží rašelinná smrčina
šťavelová
7R2 – kyselá rašelinná smrčina borůvková
7R3 – kyselá rašelinná smrčina bezkolencová
8K2 – kyselá smrčina třtinová
organozem mezická
hektary
PR
OP celkem
0,92
0,92
organozem fibrická (sušší)
49,04
organozem fibrická (vlhčí)
1,51
podzol typický až organozemní
8G3 – podmáčená smrčina
organozem glejová až glej
třtinová
organozemní
8R1 – vrchovištní smrčina su- organozem fibrická (vlhčí)
chopýrová
9R1 – vrchovištní kleč
organozem fibrická (vlhčí)
Celkem
0,49
10,05
22,18
procenta
PR
OP celkem
1,38
0,67
71,22
73,84
30,84
51,49
1,51
2,28
28,06
28,55
0,74
39,02
20,64
21,62
31,67
15,13
30,07
22,90
1,54
1,54
2,32
2,86
66,41
0,05
2,91
71,91 138,32
4,31
100,0
1,09
1,11
0,07
100,0
2,10
100,0
*) názvosloví půdních jednotek dle morfogenetického klasifikačního systému půd (HRAŠKO et al. 1991); dle novějšího taxonomického klasifikačního systému (NĚMEČEK et al. 2001) jsou názvy výše jmenovaných jednotek
následující: organozem mezická, organozem fibrická, podzol modální, podzol humusový, glej histický
2.1.3 Klimatologie
Podnebí oblasti je především ovlivňováno skutečností, že Jizerské hory tvoří první významnější překážku vlhkému oceánskému proudění od severu až severozápadu. Mohutné, příkře se
zdvihající severní úbočí hor s relativní výškou 600-700 m má výrazný kondenzační účinek a
podmiňuje bohatou srážkovou činnost. Existence rozsáhlé náhorní plošiny s nezanedbatelnou
plochou rašelinišť a mírněji spadající jižní svahy mají za následek, že nedochází k typickým
fénovým situacím, ale ke zformování relativně chladného a vlhkého podnebí na většině plochy hor. Teplotní a zejména srážkové charakteristiky tak vykazují hodnoty, které bychom ve
středoevropském prostoru očekávali ve větších nadmořských výškách.
KONČEK (in VESECKÝ et al. 1958) řadí téměř celé Jizerské hory do chladné oblasti a mírně
chladného okrsku. QUITT (1971) vymezuje v rámci chladné oblasti na území CHKO tři klimatické rajóny – CH 4, CH 6 a CH 7. Jádrová část hor, včetně zájmové lokality, je zahrnuta
Strana 8
Plán péče o PR Černá jezírka
do okrsku CH 6 s touto charakteristikou: léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké
až velmi vlhké, přechodné období dlouhé, s chladným jarem a mírně chladným podzimem,
zima je velmi dlouhá, mírně chladná a vlhká, s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Klima
oblasti má zřetelné rysy hygrické, zčásti i termické oceánity, která se projevuje vyrovnaným
chodem srážek a teplot. Zajímavá je zejména srážková křivka, která je v návětrné části hor
poměrně plochá, přičemž podíl srážek za teplý a chladný půlrok je zhruba 1:1.
V připojených tabulkách jsou uvedeny dlouhodobé průměry měsíčních teplot a srážek naměřené v 1. polovině 20. století na stálých pozorovacích místech v centrální části Jizerských hor.
Pro oblast PR Černá jezírka lze extrapolací očekávat průměrné roční teploty pod 4 °C, průměrné teploty měsíce ledna pod –5 °C a měsíce července kolem 13 °C. Roční suma srážek
dosahuje zřejmě hodnot mezi 1500 a 1600 mm. Vyšší srážkový úhrn lze předpokládat
v souvislosti s náhorní polohou v blízkosti návětří údolí Smědé, i když nelze vyloučit určitý
stínící vliv Plochého vrchu. S náhorní polohou souvisí i lepší cirkulační podmínky
v porovnání s pánevními lokalitami jako je Velká a Malá jizerská louka či Rybí loučky. To se
projevuje v menším rozpětí denních teplot, zejména v méně výrazných teplotních minimech a
v nižším riziku pozdních mrazů. Tato skutečnost je důležitým životním faktorem pro rostliny,
zejména pro smrk, který je tu méně poškozován mrazy než v již jmenovaných pánevních lokalitách. Relativně oceánické ladění zdejšího klimatu se odráží i v zastoupení určitých rostlinných společenstev.
Tabulka 9: Roční chod teplot za období 1901-1950 (VESECKÝ et al. 1961) – údaje ve °C
Nová Louka
Desná, Souš
I
II
III
IV
V
-4,8
-4,9
-4,0
-4,0
-0,8
-0,8
3,3
3,1
9,1
8,8
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
IV-IX
X-III
12,0 13,8 12,9
12,1 14,0 13,1
9,7
9,8
5,2
5,2
0,0
0,1
-3,3
-3,4
4,4
4,4
10,1
10,2
–
–
stanice Bedřichov, Nová Louka (780 m), stanice Desná, Souš (772 m)
Tabulka 10: Roční chod srážek za období 1901-1950 (VESECKÝ et al. 1961) – údaje v mm
Nová Louka
Kristiánov
U Studánky
Jizerka
Desná, Souš
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
IV-IX
X-III
111
111
165
137
131
96
90
132
110
106
86
89
114
96
87
99
96
128
100
92
98
95
111
103
90
137
135
152
134
109
153
147
175
150
131
161
159
177
156
132
110
108
121
120
98
112
112
136
127
110
105
104
143
118
111
105
110
151
125
115
1373
1356
1705
1476
1312
758
740
864
763
652
615
616
841
713
660
stanice: Bedřichov, Nová Louka (780 m); Bedřichov, Kristiánov (798 m); Bílý Potok, U Studánky (900 m); Jizerka (870 m), Desná, Souš (772 m).
Výše uvedené hodnoty se vztahují pouze na období let 1901-1950. V novější době dochází ke zřetelným klimatickým posunům, což přesvědčivě dokládá i srovnávací tabulka teplot a srážek pro dvě stálé klimatické stanice
na území Jizerských hor – Bedřichov a Souš (údaje ČHMÚ převzaty z práce JÓŽA & VONIČKA 2004).
Z jednoduché analýzy těchto zveřejněných měření vycházejí najevo tyto poznatky:
v posledních desetiletích dochází k pozorovatelnému vzestupu průměrných teplot oproti první polovině 20.
století. Odchylky za všechny měsíce jsou kladné, nejvýraznější u měsíců srpna, v případě průměrů za období
1991-2003 též u měsíců května, ledna a července. Relativně nejmenší vzestup teplot je v měsících září až
prosinec a v březnu. U stanice Souš jsou odchylky celkově poněkud nižší, což lze vysvětlit mj. ochlazujícím
účinkem srážek, které jsou tu v současnosti četnější než na Bedřichově.
vývoj srážkové činnosti probíhá diferencovaně. Na stanici Bedřichov dochází ke zřetelnému úbytku srážek,
zejména v měsících lednu, dubnu, srpnu a říjnu. Na stanici Souš došlo za sledované období naopak
k mírnému vzestupu srážkových úhrnů, především v měsících březnu a prosinci. Naopak mírný deficit je zaznamenán v srpnu a dubnu. Tyto odlišnosti lze vysvětlit vyšším podílem vlhkého proudění z jižních kvadrantů oproti minulosti. Polohy orientované k jihu jsou tak oproti minulosti mírně vlhčí, zatímco polohy oteStrana 9
Plán péče o PR Černá jezírka
vřené severozápadnímu proudění jsou dnes relativně sušší. Podobné výsledky byly zjištěny i na dalších klimatických stanicích v regionu (např. srovnání srážkového vývoje v Liberci a Jablonci a na některých stanicích v Podještědí).
2.1.4 Hydrologie
Zájmové území se nachází na hlavním evropském rozvodí, které prochází nejzápadnější částí
území, včetně vrchoviště Černá jezírka. Nevelké území na západ od tohoto rozvodí je odvodňováno jednou z větví Černé Smědé do Smědé, Nisy, Odry a Baltského moře, zbytek území
náleží do povodí Jizery a tím i k vodám Severního moře. Jihovýchodní část území je odvodňována Příčnou vodou, severozápadní pak Krásným potokem. Oba tyto potoky na území rezervace také pramení.
Krásný potok pramení v mělké, silně zamokřené úžlabině mezi vrchovištními komplexy
Černých jezírek a Tetřeví louky. Odsud teče na severovýchod, převážně v ochranném pásmu,
kde vytváří mělké, ale zaříznuté údolíčko s poměrně výrazným spádem a s kamenitým až balvanitým korytem. Na severu pak tvoří západní hranici menší části vlastní rezervace, jeho tok
se zde zmírňuje. Zájmovým územím protéká v délce asi 1300 m. Po opuštění rezervace pokračuje mírným severním úbočím Středního jizerského hřebene a po asi 1 km ústí zprava do
Jizery.
Příčná voda má svůj počátek v prostoru (Velké) Krásné louky, v nepříliš výrazné pánevní
sníženině při úpatí starého vrchoviště. Územím protéká jen krátce a opouští je v jeho jv. cípu,
o necelý kilometr dále pak ústí zleva do Jizerky.
Vodní plochy jsou v území zastoupeny rašelinnými jezírky, která jsou nejlépe vyvinuta na vrchovišti Černá jezírka. V hlavní části louky se nachází veliký blänk o rozměru přibližně 25 x
20 m a hloubce alespoň 2 m. Vně klečového pásma pak leží další blänk menších rozměrů, t. č.
hustě zarostlý řasami. V oddělené části louky pak leží mělké jezírko členitého tvaru (šlenk).
Rozlehlé jezírko je situováno v nižším terénním stupni pod klečovištěm. Měří asi 30 x 20 m,
ale je mělčí, s povlovnými břehy, zčásti obnaženými. Mimo vlastní Černá jezírka se významnější vodní plochy nacházejí již jen na Tetřeví louce. Největší blänk tu měří asi 12 x 8 m
včetně mělkého a občas obnažovaného pobřežního pásma. Dále se na této louce nachází několik menších blänků a množství mělkých, často vysychajících šlenků. Poslední jezírko –
blänk – se nachází v jádrové části prakticky zaniklého bezlesí Krásná louka. Je nepravidelného tvaru, asi 10 x 5 m velké a překryté ostřicovo-rašeliníkovým porostem, který maskuje vodní hladinu. NEVRLÝ (1962) nedaleko odsud uvádí i známky většího jezírka, které zaniklo poté,
co voda odtekla „pseudozávrtem“.
2.1.5 Botanické poměry
Fytogeografie. Zájmové území náleží do obvodu České oreofytikum, fytogeografického
okresu 92. Jizerské hory, podokresu a. Jizerské hory lesní (SKALICKÝ 1988). Vyznačuje se
velmi chudou květenou přechodného hercynsko-sudetského typu, odpovídající klimaxu horských jedlosmrkových bučin a zonálních, častěji však podmáčených a rašelinných smrčin a
nelesních vrchovišť. Převažují tudíž prvky boreálně-montánního rozšíření, na vrchovištích
pak nepočetné druhy subarktického rozšíření. Významný je i podíl druhů se subatlantským
rozšířením, což odpovídá klimatickým podmínkám a geografickému postavení Jizerských hor
na západním okraji sudetského masívu.
Použité názvosloví cévnatých rostlin vychází z Klíče ke květeně ČR (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů
z přehledu KUČERA & VÁŇA 2003.
Strana 10
Plán péče o PR Černá jezírka
Potenciální přirozená vegetace. Centrální část Jizerských hor je spojována s představou
souvisle vyvinutých klimaxových smrčin. Tento rozšířený názor se promítl i do obsahu lesní
typologické mapy, kde je na velké rozloze mapován 8. lesní vegetační stupeň (smrkový) a téměř veškerou zbývající plochu centrální části hor vyplňuje 7. stupeň bukosmrkový (tj.
s převažujícím smrkem). Paleobotanické průzkumy ale dosvědčují, že v minulosti tomu tak
vždy nebylo. Z rozboru fosilních pylových spekter, dochovaných v rašelinných substrátech
náhorních poloh, je zřejmý vysoký podíl, místy až převaha pylového spadu buku a jedle. Je
přitom zajímavé, že zastoupení pylu obou těchto dřevin, zejména ale buku, je ve vrcholových
polohách vyšší než v lokalitách níže položených.
Na území dnešní přírodní rezervace prováděli palynologické průzkumy PLAIL (1927) a
PUCHMAJEROVÁ (1929), oba na vrchovišti Černá jezírka. Výsledky jejich práce se ovšem shodují pouze částečně.
PLAIL (1927) analyzoval rašelinný profil 230 cm hluboký. V jeho nejspodnější části má maximum borovice (83
%) a líska (48 %), objevuje se již smrk (asi 5 %), podíl břízy je kolem 10 %, nevýrazné maximum zde má i vrba.
Jde zřejmě o mladší boreál, neboť v dalších vzorcích křivka lísky rychle klesá, krátce po ní i křivka borovice ve
prospěch smrku. Ve vzorku ze 170 cm dosahuje smrk dílčího maxima asi 22 %, líska je již na 14 %, pylový spad
borovice s 63 % je stále zdaleka dominantní. Asi 7% zastoupení dosahují dřeviny smíšených doubrav, z nich
především lípa. Vzorek z hloubky pod 130 cm (132 cm?) odpovídá zřejmě teplé a vlhké periodě, neboť v něm
dosahují maxima dřeviny smíšených doubrav (16 %), dílčí maximum má líska (téměř 30 %), smrk klesá na –27
%, borovice na 46 %, poněkud výrazněji se uplatňuje i pyl olše (asi 5 %). Ve vzorku s cca 110 cm se poprvé objevuje buk a jedle, dílčího maxima dosahuje borovice (53 %), smrk má 29 %, zatímco teplomilnější dřeviny jsou
na ústupu (líska postupně padá pod 10 %). Ve vyšších vrstvách nastává vzestup pylu buku a jedle. V 73 (?) cm
má jedle 12 % a buk 14 %, křivky smrku a borovice se sbližují, což ukazuje i na „stárnutí“ vrchoviště a rozmach
rašelinného lesa na úkor klečových porostů a otevřených ploch. V hloubce 33 cm dosahuje svého maxima buk
(18 %) o 10 cm výše jedle (34 %), smrk má jen 27 % a borovice ve 33 cm dokonce méně než 10 %. V okolních
lesích v té době jednoznačně převažoval buk s jedlí, smrk byl vázán pouze či převážně na rašelinné půdy.
Z dostupného materiálu není zcela zřejmé, co se dělo s vrchovištěm – jisté je pouze to, že kleč z území téměř
vymizela. Zda se tak stalo ve prospěch bezlesí a pyl buku a jedle pochází z větší vzdálenosti či zda jedle se smrkem zcela opanovala blízké okolí, zůstává otázkou. V nejsvrchnější části profilu lze však pozorovat prudký vzestup křivky borovice až na 54 % v subrecentní vrstvě, podíl buku i jedle postupně padá na shodných 10 %, smrku na asi 19 %, mírně se zvyšuje zastoupení lípy (asi 4 %). Tento nejmladší vzorek patrně odpovídá historické
době, nanejvýš ale konci 18. století, současné období smrkových monokultur není zachyceno, patrně z důvodu,
že růst rašeliny v této době již prakticky ustal. Údaje PLAILA za období kulminace křivky buku převzal do své
souborné práce i FIRBAS (1929: 234).
PUCHMAJEROVÁ (1929) zachytila profil 360 cm hluboký. S větší hloubkou zjevně souvisí i větší stáří rašeliny,
jak ukazují pylová spektra nejspodnějších vzorků. Profil dole začíná s 90 % pylu borovice a zhruba 5 % břízy a
vrby, zatímco líska i smrk se ještě nevyskytují. Lze tedy usuzovat, že nejspodnější 2 vzorky náleží ještě preboreálu. V 340 cm se objevuje líska, o 10 cm výše smrk, jejich křivky ale stoupají jen pomalu. Líska má maximum
kolem 30 % teprve ve 250 cm, záhy ji se stejnou hodnotou následuje smrk. Zvláštní je, že již v této hloubce se
objevuje buk, od 210 cm jedle a současně dochází k rychlému poklesu křivky lísky. Je zřejmé, že v této části
profilu je poměrně velký hiát, zahrnující mladší boreál (maximum lísky a smíšených doubrav) a větší část atlantiku. Absence tohoto dlouhého úseku byla zřejmě způsobena erozí (odplavením), možná dekompozicí sedimentu.
Celé dva metry profilu tak náleží mladšímu holocénu. Křivky buku a jedle, stejně jako borovice a smrku jsou
navzájem sblížené a tyto dvojice se vůči sobě chovají recipročně. Všechny čtyři křivky se protínají v hloubce
130 cm na hodnotě asi 22 %, v dalších vzorcích jedle s bukem překračující podíl 30 % (jedle má poněkud vyšší
zastoupení). Přitom je patrný – podobně jako u PLAILA, pokles křivky borovice pod 10 %, což lze označit za
hodnotu blízkou pozadí. Zastoupení pylu dalších dřevin je slabé, pouze líska místy slabě převyšuje 5 %, což je
ale opět pozaďová hodnota. V nejmladší části sedimentu roste podíl borovice, smrk a jedle mají dočasně srovnatelné zastoupení kolem 20-25 %, buk je již pod 20 %. Ve 30 cm se náhle objevuje 17% podíl olše, současně již
probíhá ústup jedle pod 20 % a buku na cca 10 %. V nejmladším vzorku má buk i jedle přibližně 7 %, smrk 36
% a borovice 44 %. Tento stav opět odpovídá zhruba konci 18. století.
Oba popsané profily se tedy zvláštním způsobem doplňují. Profil PLAILŮV zachycuje zřejmě souvisle období
posledních 8000 let, s výjimkou posledních století, profil PUCHMAJEROVÉ pod hiátem téměř plynule navazuje na
spodní okraj PLAILOVA profilu a také na svrchní straně je zřejmě ukončen o něco později.
V souhlase s dnešním vymezením typologických jednotek lze tak stanovit přirozenou druhovou skladbu lesů před kolonizací širšího území (kolem r. 1200). Vrchovištní jádra tvořila beStrana 11
Plán péče o PR Černá jezírka
zlesí s enklávami kleče, zřejmě ve větším rozsahu než dnes. Na ně pak navazovaly rozsáhlé
rašelinné smrčiny, místy snad ještě s dožívající klečí. Po obvodu vrchovišť byla vytvořena
pásma podmáčených smrkových jedlin, v hydromorfně neovlivněném, poněkud svažitějším
terénu pak lze předpokládat jedlosmrkové bučiny, místy pak, jako v zářezu Krásného potoka
snad i bukové jedliny.
V dnešní potenciální přirozené vegetaci je podíl jedle nižší, ne však nulový. Na vlhčích lokalitách bývá nahrazena smrkem, na sušších je provázena bukem. Přirozený podíl buku ale
zřejmě není nikde v území příliš vysoký. Buk je vždy spíše jen přimíšenou dřevinou ke smrku
a jedli. Je to podmíněno tím, že i na nejsušších lokalitách mají půdy mírný sklon
k zamokřování a rašelinění, roli sehrává i náhorní poloha se zpomaleným odtokem chladného
vzduchu. Přestože oblast Černých jezírek leží již mimo mrazové sníženiny, v údolích Jizery a
Jizerky, jezera chladného vzduchu v těchto úvalech někdy zasahují až do oblasti Českého vrchu, což se projevuje na poškození smrkových letorostů mrazem. Buk, jakožto dřevina vůči
mrazům citlivějším, by tímto mohl být omezován v růstu.
Z fytocenologického hlediska tvoří potenciální přirozenou vegetaci území lesní asociace
Sphagno-Piceetum, Bazzanio-Piceetum a Calamagrostio villosae-Piceetum (zejména typické
subasociace, v rámci ní pak často var. eriophorosum). Na vrchovištích a přechodných rašelinách (prameništích) jsou pak přirozeně rozšířena nelesní společenstva svazů Sphagnion medii
a Sphagno recurvi-Caricion canescentis, vzácněji i sv. Leuko-Scheuchzerion palustris a Oxycocco-Ericion.
Botanická prozkoumanost území. Jeden z prvních botanických popisů území podává
SCHIFFNER (1908). Jako bryolog si všímá především rozšíření mechorostů, připojuje ale i základní údaje o rozšíření vyšších rostlin. Jeho popis Černých jezírek v podstatě odpovídá jejich
dnešnímu stavu (s výjimkou okolního lesa). SCHIFFNER odsud zmiňuje hojné Eriophorum vaginatum a Trichophorum cespitosum, ze šlenků pak hojnou Carex limosa a Scheuchzeria palustris. Ve vodách jezírka pak uvádí vzácnou játrovku Cladopodiella fluitans, která zde roste
dodnes (VÁŇA 2007). Velmi obšírně popisuje Krásnou louku, která byla tehdy zdaleka největším přirozeným bezlesím v komplexu Černých jezírek. Tento popis stojí za ocitování, neboť
přibližuje dnes již sotva představitelný někdejší stav této lokality:
„…své jméno si zasluhuje plným právem, neboť krajinářsky je snad nejkrásnější z klečových
luk a zároveň představuje přímo typ klečové louky. Botanikovi, který Jizerskými horami jen
letmo prochází a přesto chce získat patřičnou představu o nanejvýš zajímavé formaci klečových luk, může návštěva této obzvláště charakteristické louky posloužit takříkajíc jako paradigma. Značně velká louka téměř kruhového tvaru měří asi 300 x 250 m a leží uprostřed divoké vysoké smrčiny, která si díky početným vývratům (ztrouchnivělé a popadané kmeny) a
často bažinatému, lesními rašeliníky pokrytému povrchu, zachovává téměř pralesovitý charakter. Hranice vysokého lesa vůči louce je tak ostrá a bezprostřední, že bychom za poslední
lesní houštinou očekávali malé jezírko. Pohled na louku je ale ještě překvapivější. Na ploše
tvořené převážně žlutými, zelenými, zlatohnědými a skvostně červenými polštáři rašeliníků
jsou roztroušeny nádherné skupiny nízké (jen asi 1 m vysoké) husté, krásně tvarované kleče,
jejíž hustá masa větvoví ční stejně vysoko, jako uměním zahradníka vypěstěné živé ploty tisu
ve francouzském parku. Parkovitý vzhled je ještě umocněn tím, že některé průseky jsou proraženy klečovými houštinami jako cesty v parku. Mezi klečovými keři se nachází větší rašelinné jezírko, jinak se černá rašelinná půda jen zřídka objevuje mezi rašeliníky a ostřicemi.
Mimo kleč vyšší rostliny silně ustupují; jen zřídka se mísí do vůkol zcela převládajících rašeliníků pro všechny louky tak charakteristické brusnice, suchopýrek, suchopýr, ostřice, šicha
etc., malého uplatnění mají i další mechy a játrovky. Z mechů pozorovaných na Krásné louce
jsou nejtypičtější tyto: Sphagnum girgensohnii var. stachyodes, S. acutifolium var. versicolor
a var. rubrum, S. fuscum (většinou v méně nahnědlých formách), S. quinqueforium, S. medium
Strana 12
Plán péče o PR Černá jezírka
(nehojně, často jen mezi S. fuscum), S. dusenii, S. recurvum var. amblyphyllum, Polytrichum
strictum (většinou sterilní mezi rašeliníky), P. formosum, Hypnum, fluitans (často plodné),
také var. falcatum Br. eur. a v jezírku plovoucí var. submersum, Aulacomnium palustre, Lophozia floerkei bohatě v rozmanitých formách, L. inflata (většinou laxní až submerzní formy)
s posledně jmenovanou také Cephalozia fluitans, C. connivens, Leptoscyphus anomalus,
Kantia trichomanis (na sušších místech) a na vývratech a větvích kleče na okraji louky:
Dicranum fuscescens, Lophozia porphyroleuca, Cephalozia leucantha, Hypnum pallescens
etc.
Západně od Krásné louky leží celkem blízko druhá klečová louka, která je menší (cca 200 x
150 m), ale jinak je podobně utvářena; volné, rašeliníkem pokryté plochy jsou zde více zastoupeny, kleč je vzácnější a více roztroušená.“
Druhá zmiňovaná enkláva je Tetřeví louka, z popisu je zřejmé, že zde kleč tehdy ještě netvořila souvislé porosty jako v současnosti. Samotná Krásná louka v průběhu 20. století zanikla,
dnes na ni upomíná jen malý porost kleče kolem nevelkého, zarostlého blänku, v širším okolí
pak propady se zbytky porostů Trichophorum cespitosum. Bezlesí v nějaké podobě existovalo
ještě před 50 lety, jak vyplývá z popisu NEVRLÉHO (1962): „Velmi rozsáhlá, členěná a nevýrazně od lesa odlišená louka se značným okrajovým lesním rašeliništěm, svažujícím se k jihu.
V lese ukryto i největší (asi 7 x 7 m velké) jezírko od středu zarůstající. Několik menších
vodních ploch je roztroušeno v okolí. (...) Kleč se vyskytuje v nesouvislých enklávách na různých částech louky, nejvíce na severu.“
Počátkem 20. století prováděli v území paleobotanické průzkumy již jmenovaní PLAIL (1927)
a PUCHMAJEROVÁ (1929). PLAIL uvádí i stručnou botanickou charakteristiku území, Černá
jezírka zmiňuje ve své práci o rostlinstvu Frýdlantska též FIRBAS (1929). Topografické poměry jizerskohorských rašelinišť přehledně vyhodnotil NEVRLÝ (1962). V novější době v širším
území botanizoval PLOCEK (1974, 1982-1986), vegetaci rašelinišť podrobněji zkoumala
HOUŠKOVÁ (1981). Na území rezervace a jejího ochranného pásma zapsala celkem 19 fytocenologických snímků. Botanický inventarizační průzkum prováděla KNÍŽETOVÁ (1978), která
zaznamenala 15 snímků z různých částí území. Rašeliníky rezervace vyhodnotil v samostatné
práci LORBER (1986). V roce 1991 byla lokalita Tetřeví louka zařazena do sítě rašelinišť, na
nichž probíhá monitoring stanovištních a vegetačních změn (RYBNÍČEK 1991-1999); byly zde
založeny tři trvalé plochy. Autor tohoto textu shrnul přírodní podmínky území v podkladovém
materiálu pro plán péče (VIŠŇÁK 2000). Mechorosty jádrových území studoval v nedávné době VÁŇA (2007).
Květena území. Celkově bylo z území dosud uváděno 107 taxonů cévnatých rostlin, včetně
druhů dnes již nezvěstných. Při prvním inventarizačním průzkumu (KNÍŽETOVÁ 1978) bylo
zaznamenáno 60 druhů, při dalším průzkumu v r. 2000 to bylo 70 druhů a při aktuálním šetření v r. 2010 již 84 druhů cévnatých rostlin. Přitom je nutné uvést, že poslední dva průzkumy
neměly inventarizační charakter a nemusí tudíž květenu území pokrývat v úplnosti. V tomto
roce byl v území poprvé nalezen druh Dactylorhiza fuchsii, byl potvrzen výskyt Montia hallii
dokládaný již dříve Plockem, nepodařilo se však ověřit výskyt Epilobium nutans uváděný
týmž autorem (PLOCEK 1974). Rovněž nebyl potvrzen starší údaj (SMRŽ 1951) o výskytu Carex hartmanii. Byla ověřena jedna ze dvou uváděných lokalit Ledum palustre (na Černých
jezírkách, naproti tomu na Tetřeví louce nebyl rojovník dohledán). Oproti poslednímu průzkumu z r. 2000 byly zjištěny nové výskyty některých druhů, jako např. Drosera rotundifolia
(nyní již na 8 bezlesích) či Trichophorum cespitosum (kromě Černých jezírek a Tetřeví louky
i na několika místech v prostoru zaniklého bezlesí Krásná louka).
Význačná květena území je shrnuta do následující tabulky. Je v ní celkem 18 druhů
z červeného seznamu, z toho 1 v kategorii taxonů kriticky ohrožených (Scheuchzeria palustris), 3 v kategorii taxonů silně ohrožených (Andromeda polifolia, Carex limosa, Montia halStrana 13
Plán péče o PR Černá jezírka
lii), 9 v kategorii taxonů ohrožených (Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Epilobium obscurum, Huperzia selago, Ledum palustre, Luzula sudetica, Lycopodium annotinum, Oxycoccus palustris a Trichophorum cespitosum a 5 v kategorii vzácnějších taxonů vyžadujících pozornost (Betula carpatica, Blechnum spicant, Dactylorhiza fuchsii, Empetrum nigrum a Epilobium palustre).
Druhů zvláště chráněných dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je celkem 11, z toho 1 kriticky ohrožený, 4 silně ohrožené a 6 ohrožených.
Kromě vitální populace Scheuchzeria palustris je třeba vyzdvihnout výskyt Ledum palustre,
jediný recentní v celých Jizerských horách.
Tabulka 11: Ohrožené a zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin v území
vědecké jméno
Andromeda polifolia
Betula carpatica
Blechnum spicant
Carex limosa
Carex pauciflora
Dactylorhiza fuchsii
Drosera rotundifolia
Empetrum nigrum
Epilobium obscurum
Epilobium palustre
Huperzia selago
Ledum palustre
Luzula sudetica
Lycopodium annotinum
Montia hallii
Oxycoccus palustris
Scheuchzeria palustris
Trichophorum cespitosum
české jméno
kyhanka sivolistá
bříza karpatská
žebrovice různolistá
ostřice mokřadní
ostřice chudokvětá
prstnatec Fuchsův pravý
rosnatka okrouhlolistá
šicha černá
vrbovka tmavá
vrbovka bahenní
vranec jedlový
rojovník bahenní
bika sudetská
plavuň pučivá
zdrojovka potoční
klikva bahenní
blatnice bahenní
suchopýrek trsnatý
1978 2000
x
x
.
x
x
x
x
x
lit.
x
.
.
x
x
x
x
.
.
.
x
.
x
lit.
.
.
.
x
x
.
.
x
x
x
x
x
x
R1
1-2
1-2
.
1
1-2
.
1-2
1
1
2
1
1
.
2-3
1
2
1
1-2
R2
1
.
.
.
1-2
.
1
1
.
1-2
1
.
.
2
.
2
.
.
OP
.
1
1-2
.
.
1
1
.
.
2
1
.
2
.
.
.
.
.
čs
C2
C4
C4
C2
C3
C4
C3
C4
C3
C4
C3
C3
C3
C3
C2
C3
C1
C3
vyhl
§3
§2
§3
§2
§2
§3
§3
§3
§2
§3
§1
1978 – botanická inventarizace KNÍŽETOVÁ (1978); 2000 – přírodovědné podklady pro plán péče (VIŠŇÁK
2000); R1, R2, OP – orientační floristický průzkum při terénním šetření pro tento plán péče (VIŠŇÁK 2010 hoc
loco), R1 – hlavní část rezervace, R2 – část rezervace „Malá krásná louka“, OP – ochranné pásmo; výskyt taxonu v r. 1978 a 2000 označen symbolem „x“, ve výčtu druhů z r. 1978 uvedeny i druhy převzaté autorkou
z literatury, zde jsou označeny symbolem „litt.“; v r. 2010 zachycena orientační četnost taxonu v území
v trojčlenné stupnici (1 – druh vzácný, 2 – druh roztroušený nebo místy hojný, 3 – druh běžný, vystupující jako
častá dominanta, přechodné stavy popisují mezistupně 1-2 a 2-3; čs – kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf.
PROCHÁZKA 2001); zch – zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (1 – druh kriticky ohrožený, 2 – druh silně ohrožený, 3 – druh ohrožený).
Do tabulky nejsou zařazeny druhy z území dříve uváděné, nyní však nezvěstné: Carex hartmanii (1951 SMRŽ) a
Epilobium nutans (PLOCEK 1974). Betula carpatica se v území vyskytuje pouze jako vysazená.
Mechorosty dílčích lokalit studoval v nedávné době VÁŇA (2007). Protože jde o velmi významnou složku rašelinných biotopů, je v dalším textu uveden úplný výčet recentních nálezů
(starší nepotvrzené údaje nejsou zmiňovány) dle jednotlivých sledovaných lokalit
Krásná louka
játrovk y: Barbilophozia floerkei, B. lycopodioides, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea,
C. muelleriana, C. integristipula, C. neesiana, Cephalozia bicuspidata, C. lunulifolia, Gym-
Strana 14
Plán péče o PR Černá jezírka
nocolea inflata, Chiloscyphus profundus, Lepidozia reptans, Lophozia ventricosa, L. longiflora, Pellia neesiana, Ptilidium ciliare, P. pulcherrimum .
mech y: Aulacomnium palustre, Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum fuscescens, D. scoparium, Hypnum cupressiforme., Mnium hornum, Plagiothecium curvifolium, P.
denticulatum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P.
longisetum, P. strictum, Sphagnum capillifolium, S. cuspidatum, S. fallax, S. fimbriatum, S.
girgensohnii, S. magellanicum, S. papillosum, S. riparium, S. rubellum, S. russowii, S. tenellum, Straminergon stramineum, Warnstorfia fluitans.
Malá Krásná louka
játrovk y: Barbilophozia floerkei, B. lycopodioides, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea,
C. integristipula, C. muelleriana, Cephalozia bicuspidata, C. lunulifolia, Gymnocolea inflata,
Chiloscyphus profundus, Lepidozia reptans, L. ventricosa, Pellia neesiana, Ptilidium ciliare,
P. pulcherrimum.
mech y: Aulacomnium palustre, Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P. longisetum, Sphagnum balticum,
S. capillifolium, S. cuspidatum, S. fallax, S. girgensohnii, S. magellanicum, S. riparium, S. rubellum, S. russowii, S. teres, Straminergon stramineum, Warnstorfia exannulata, Warnstorfia
fluitans.
Černá jezírka
játrovk y: Barbilophozia floerkei, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea, C. integristipula,
C. muelleriana, C. neesiana, C. sphagnicola, Cephalozia bicuspidata, C. lunulifolia, Cladopodiella fluitans, Gymnocolea inflata, Chiloscyphus profundus, Lepidozia reptans, Lophozia
ventricosa, Mylia anomala, Odontoschisma sphagni, Ptilidium ciliare, P. pulcherrimum.
mech y: Aulacomnium palustre, Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P. longisetum, P. strictum, Sphagnum balticum., S. capillifolium, S. cuspidatum, S. fallax, S. flexuosum, S. girgensohnii, S. magellanicum, S. majus, S. papillosum., S. riparium, S. rubellum, S. russowii, S. tenellum, Straminergon stramineum, Warnstorfia fluitans.
Tetřeví louka
játrovk y: Barbilophozia floerkei, B. lycopodioides, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea,
C. integristipula, C. muelleriana, C. neesiana, C. sphagnicola, Cephalozia bicuspidata, C.
lunulifolia, Gymnocolea inflata, Chiloscyphus profundus, Lepidozia reptans, Lophozia ventricosa, Pellia neesiana, Ptilidium ciliare, Ptilidium pulcherrimum.
mech y: Aulacomnium palustre, Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, P. laetum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P. longisetum, P. strictum,
Sphagnum balticum, S. capillifolium, S. cuspidatum, S. fallax, S. flexuosum, S. girgensohnii,
S. magellanicum, S. majus, S. papillosum, S. riparium, S. rubellum, S. russowii, S. tenellum,
Straminergon stramineum, Warnstorfia fluitans.
Strana 15
Plán péče o PR Černá jezírka
Na Krásném potoce
játrovk y: Barbilophozia lycopodioides, Bazzania trilobata, Calypogeia azurea, Calypogeia
integristipula, Calypogeia muelleriana, Cephalozia bicuspidata, Cephalozia lunulifolia,
Gymnocolea inflata, Chiloscyphus profundus., Lepidozia reptans, Lophozia ventricosa, Lophozia longiflora, Pellia neesiana, Ptilidium ciliare, Ptilidium pulcherrimum.
mech y: Dicranella cerviculata, D. heteromalla, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Mnium hornum, Plagiothecium curvifolium, P. denticulatum, Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, P. formosum, P. longisetum, Sphagnum brevifolium, S.
fallax, S. girgensohnii, S. magellanicum, S. riparium, S. russowii, Straminergon stramineum.
Aktuální vegetaci území tvoří různě degradované zbytky přirozené lesní vegetace, menší měrou i lesní (až pasekové) formace výrazněji kulturně pozměněné, dále pak nevelké enklávy
přirozených bezlesí, včetně malých zbytků porostů vrchovištní kleče. Ve vlastní rezervaci
plošně zcela převažují odumřelé rašelinné smrčiny (as. Sphagno-Piceetum) s nerovnoměrnou
přirozenou, zčásti i umělou obnovou. Místy, zejména v okrajových částech vrchovišť, přecházejí tyto porosty do smrčin podmáčeného typu (as. Bazzanio-Piceetum), které jsou zpravidla
mladšího věku a celkově zachovalejší. Typická rašelinná smrčina v území je porostem rozpadajících se souší, s malým podílem dožívajících, obvykle značně poškozených nebo i aktuálně
hynoucích smrků horní a střední úrovně. V některých úsecích starší živé stromy zcela chybějí.
Podrost tvoří nerovnoměrně zapojené mlaziny, místy až tyčkoviny různého vzrůstu, obvykle
méně vitální a nižší je porost v troficky nejchudších vyvýšených polohách, zatímco ve svazích
na přechodu do laggu je obnova hustější a odrostlejší. V úsecích s méně souvislou obnovou
byla podsazena kleč, její podíl je však celkově výrazně menší než v nedalekých NPR Rašeliniště Jizery a NPR Rašeliniště Jizerky. Rašelinné smrčiny mají charakteristický podrost
s keříčky a graminoidy, v mnoha porostech se jako dominanta uplatňuje Molinia caerulea.
Jinak je bylinné patro rašelinných smrčin obvykle značně chudé, ukazující na pokročilé vývojové stádium, z něhož již většinou vymizely charakteristické druhy vrchovištních bezlesí.
Podmáčené smrčiny se vyvíjejí v troficky příznivějších polohách, což se mj. odráží v jejich
lepším zdravotním stavu. V typické podobě jsou rozšířeny spíše maloplošně podél Krásného
potoka (většinou již v ochranném pásmu) a při jv. okraji rezervace. V podrostu se jako dominanty střídají Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, obvykle dobře vyvinuté mechové
patro utváří zejména Sphagnum girgensohnii a Polytrichum commune.
Dále jsou v rezervaci zastoupeny mlaziny na místě odtěženého předchozího porostu. Zčásti
jde o smrkové mlaziny na vrchovištním substrátu, které mají z větší části původ v přirozené
obnově, podíl nepůvodních dřevin (zejména kleče) je v těchto porostech malý až nulový.
Druhou část tvoří porosty mimo rašelinný podklad, povstalé převážně z umělé obnovy; ty se
obvykle vyznačují vysokým podílem stanovištně nepůvodní kleče a místy i příměsí smrku
pichlavého. Porosty jsou nerovnoměrně zapojené až mezernaté.
Přirozená bezlesí v území zaujímají vcelku nevelké plochy. Bezlesí vrchovištního typu jsou
zastoupena reziduálními ploškami na vlastních Černých jezírkách, na Tetřeví louce, Krásné a
Malé krásné louce. Na všech těchto místech na bezlesí navazují zbytkové porosty původní
kleče (v případě posledních dvou uvedených lokalit již plošně velmi omezené). Vegetaci bezlesí je možno klasifikovat (mimo jiné) v rámci asociací Eriophoro vaginati-Sphagnetum
recurvi, Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici, Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi, Drepanoclado fluitantis-Caricetum limosae, Scheuchzerio palustris-Sphagnetum cuspidati, porostům vrchovištní kleče odpovídá as. Pino mugo-Sphagnetum.
Bezlesí pramenného (relativně minerotrofního) typu mají návaznost na podmáčené smrčiny,
jejich výskyt je tudíž soustředěn do okrajových částí vrchovišť, s přesahy do ochranného
Strana 16
Plán péče o PR Černá jezírka
pásma. Fytocenologicky se jedná o různorodá společenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion
canescentis, v nichž jako dominanty bylinného patra vystupují nejčastěji Carex rostrata, C.
nigra, C. canescens, Juncus filiformis, Calamagrostis villosa, v mechovém patře pak Sphagnum fallax, S. riparium a Polytrichum commune. Doprovodně se vyskytují mj. Trientalis europaea, Viola palustris, na potočních prameništích též Epilobium palustre, E. obscurum,
Stellaria alsine, Myosotis nemorosa, vzácně i Montia hallii.
V ochranném pásmu je rozšířena vegetace podobného typu, zastoupení jednotlivých typů je
však jiné. Převažují mladé porosty, zčásti ve vrchovištním terénu a tedy s většinou přirozenou
obnovou smrku, významně jsou ale zastoupeny i porosty sušších poloh s hojnou vysazenou
klečí, případně i smrkem pichlavým. V omezené míře jsou rozšířeny i pasekové úseky, zatím
vzdorující obnově. Starší porost obsazují stanoviště podmáčených smrčin, místy na přechodu
do sušších (tj. třtinových) poloh. Jde o porosty vzrůstu tenčích kmenovin a tyčovin, většinou
vitální a zapojené, okrajově ale zasažené kůrovcovými těžbami. Přirozená bezlesí jsou
v ochranném pásmu vzácnější než v rezervaci, a jsou převážně pramenného typu.
Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů
Příloha S1: Podrobnější popisy dílčích ploch
Příloha S2: Popisy rašelinných bezlesí
Příloha S3: Floristický přehled
2.1.6 Zoologie
Významný komplex biotopů rašelinišť, rašelinných a podmáčených smrčin v CHKO Jizerské
hory. Typická a cenná rašeliništní fauna bezobratlých s reliktními a stenotopními druhy (pavouci, brouci, vážky aj.). Výskyt cenné ornitofauny – mj. tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jeřáb popelavý (Grus grus), sýc rousný (Aegolius funereus).
Z území PR a ochranného pásma existují údaje o výskytu pavouků, střevlíkovitých brouků a
vážek. V PR Černá jezírka ale nebyl proveden systematický průzkum dalších skupin bezobratlých, jako např. v NPR Rašeliniště Jizery, NPR Rašeliniště Jizerky, PR Rybí loučky aj.
Vzhledem k obdobnému charakteru a přítomnosti stejných typů biotopů (rašelinná bezlesí,
porosty kosodřeviny, smrčiny) a rostlinných společenstev lze ale předpokládat, že řada cenných druhů, např. motýlů, blanokřídlých apod., zjištěných ve výše uvedených rezervacích, se
vyskytuje i na území PR Černá jezírka.
Pavouky (Araneae) zkoumal na rašeliništích Černá jezírka a Tetřeví louka v letech 1992–1995
A. Kůrka, který získaná data o arachnofauně této PR publikoval v souhrnných pracích o pavoucích Jizerských hor (KŮRKA 1995, 1999). Z obou vrchovišť uvádí celkem pouze 24 druhů,
z nichž ale třetina patří k prvkům typickým pro původní ekosystémy českého oreofytika (tyrfobiontní Pardosa sphagnicola a Arctosa alpigena lamperti, tyrfofilní Heliophanus dampfi,
Pirata uliginosus a Sintula corniger a další reliktní a stenotopní druhy Alopecosa taeniata,
Lepthyphantes mughi, L. obscurus a Pardosa riparia). Nejcennějším zjištěným druhem je Arctosa alpigena lamperti, který jsou významný ve všech třech kategoriích, hodnotících ekologickou významnost druhu (tj. původnost stanoviště, stupeň hojnosti a stupeň ohrožení): preferuje klimax, na území ČR je vzácný až velmi vzácný a navíc v jistém stupni ohrožení.
Střevlíkovité brouky (Carabidae) sledoval na rašeliništi Černá jezírka MACHÁČEK (1982),
později VONIČKA (1995). K charakteristickým druhům patří tyrfobiont Agonum ericeti, k tyrfofilním druhům lze zařadit druhy Patrobus assimilis, Pterostichus rhaeticus a Trechus amplicollis. Tito stenotopní hygrofilové žijí i na prameništích, v močálech, na březích potoků
apod., vždy ale v zachovalých a antropicky nenarušených nebo málo narušených biotopech.
Sušší plochy na rašeliništích obývají zvláště chráněný střevlík Carabus arcensis arcensis a
reliktní druh Amara erratica. Významným reliktním ripikolním druhem, obývajícím břehy
Strana 17
Plán péče o PR Černá jezírka
horských toků, je Nebria rufescens. K typickým druhům horských lesů patří např. Carabus
sylvestris, C. linnei, C. glabratus a Pterostichus unctulatus.
Inventarizační průzkum potápníkovitých brouků (Dytiscidae) provedl ŠŤASTNÝ (1996). Zjistil
zde 14 druhů včetně tyrfobiontního potápníka Ilybius aenescens, tyrfofilních druhů Agabus
congener, Hydroporus melanarius a H. memnonius a vzácného acidofilního druhu Rhantus
suturellus. Velmi významný podíl eudominantních a dominantních druhů tvoří druhy vázané
na rašeliniště, což svědčí o velmi specifickém charakteru této lokality. Z euryekních druhů
zde byly zjištěny pouze druhy se značnou ekologickou plasticitou, schopné snášet zdejší extrémní podmínky.
Vážky (Odonata) PR sledoval RUS (1999), později WALDHAUSEROVÁ (2006, 2007). Dosud
zde bylo zjištěno 11 druhů včetně téměř všech významnějších rašelinných druhů.
K nejvýznamnějším patří lesklice horská (Somatochlora alpestris), jejíž populace na Tetřeví
louce je patrně nejpočetnější v Jizerských horách. Z dalších tyrfobiontních a tyrfofilních druhů byly zaznamenány: šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum), šídlo sítinové (Aeshna juncea), vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia), vážka tmavá (Sympetrum danae). Zajímavější
nálezy z tohoto průzkumu byly publikovány (WALDHAUSER & WALDHAUSEROVÁ 2007).
Obratlovci byli v posledních letech v území PR sledováni pouze příležitostně, zejména
v souvislosti se sčítáním populace tetřívka v Jizerských horách a monitoringem dalších významných druhů v ptačí oblasti (sýc rousný, jeřáb popelavý aj.). Kompletní inventarizační
průzkum obratlovců zde nebyl recentně proveden. Tetřeví louka je mimořádně významným
územím z toho důvodu, že zde bylo zaznamenáno dosud jediné prokázané hnízdění jeřába popelavého v CHKO Jizerské hory. Vyskytuje se zde standardní fauna rašelinišť a podmáčených
a rašelinných smrčin, srovnatelná např. s územím NPR Rašeliniště Jizerky.
Výčet druhů zvláště chráněných a zařazených v červených seznamech (FARKAČ et al. 2005,
PLESNÍK et al. 2003) je uveden v následujících tabulkách.
Tabulka 12: Druhy živočichů zařazené do červených seznamů
název druhu
kategorie dle pozn. k rozšíření výskytu, zdroj
červ. seznamu
PAVOUCI – ARANEAE
slíďák vrchovištní – Arctosa
alpigena lamperti
zranitelný
V České republice vzácný, preferující klimaxová stanoviště v oreofytiku, konkrétně horská rašeliniště. V PR zjištěn na otevřených nezastíněných plochách na Tetřeví louce (KŮRKA 1995,
1999).
VÁŽKY – ODONATA
lesklice horská – Somatochlora
alpestris
ohrožená
šidélko kopovité – Coenagrion
hastulatum
téměř
ohrožené
šídlo sítinové – Aeshna juncea
zranitelné
Na rašeliništi Tetřeví louka pravděpodobně nejpočetnější populace v Jizerských horách. Preferuje spíše drobné a mělké zavodněné rýhy před
většími jezírky (WALDHAUSEROVÁ 2006,
2007).
V časném období dosti hojný druh, téměř všudypřítomný. Počátkem července se však jeho
početnost rapidně sníží a je možno ho nalézt jen
ojediněle (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007).
Běžný druh, v Jizerských horách nejpočetnější
druh z rodu Aeshna (WALDHAUSEROVÁ 2006,
2007).
Strana 18
Plán péče o PR Černá jezírka
název druhu
vážka čárkovaná – Leucorrhinia
dubia
BROUCI – COLEOPTERA
potápník Rhantus suturellus
kategorie dle pozn. k rozšíření výskytu, zdroj
červ. seznamu
zranitelná
V časném létě masový výskyt, stovky až tisíce
jedinců (WALDHAUSEROVÁ 2006, 2007).
téměř
ohrožený
vodomil Crenitis punctatostriata
zranitelný
střevlík Agonum ericeti
zranitelný
drabčík Philonthus nigrita
zranitelný
drabčík Xantholinus tricolor
ohrožený
kovařík Hypnoidus riparius
OBRATLOVCI – VERTEBRATA
čolek horský – Triturus vulgaris
ohrožený
téměř
ohrožený
ještěrka živorodá – Zootoca
vivipara
téměř
ohrožený
téměř
ohrožená
zmije obecná – Vipera berus
zranitelná
čečetka zimní – Carduelis flammea
téměř
ohrožená
skokan hnědý – Rana temporaria
datel černý – Dryocopus martius
jeřáb popelavý – Grus grus
jestřáb lesní – Accipiter gentilis
krkavec velký – Corvus corax
V Čechách poměrně vzácný acidofilní druh. Na
Rašeliništi Jizerky se vyskytuje v menších, ale
ne periodických, lesních tůních s jehličím na
dně (ŠŤASTNÝ 1996).
Téměř výhradně obývá rašeliniště ve středních a
vyšších polohách. Na lokalitách, kde nachází
příznivé podmínky, se pak vyskytuje ve velkém
množství a indikuje zachovalé rašelinné biotopy
(P. Vonička, nepubl. údaj).
Tyrfobiont, heliofil, vyskytující se výhradně na
rašeliništích všech typů v horách až pahorkatinách. V Jizerských horách se vyskytuje na řadě
rašelinišť. V PR Černá jezírka zaznamenána
stabilní a početná populace na rašelinných bezlesích: Černá jezírka, Tetřeví louka
(MACHÁČEK 1982, VONIČKA 1995).
Stenotopní tyrfofil žijící na rašeliništích ve
Sphagnum spp. a v detritu. V ČR po celém
území na zachovalých biotopech. Zjištěn na tetřeví louce (P. Vonička, nepubl. údaj).
Eurytopní druh žijící převážně v lesích. Nepatří
k ohroženým druhům, v ČS je uveden patrně
omylem (P. Vonička, nepubl. údaj).
V PR hojný (P. Vonička, nepubl. údaje)
Potvrzený výskyt z jezírka na Krásné louce, ale
pravděpodobně se zde vyskytuje početněji (M.
Pudil, nepubl. údaj).
Hojný druh rozmnožující se jak v jezírkách, tak
v menších kalužích (M. Pudil, nepubl. údaje).
Hojný druh v bezlesých částech PR (M. Pudil,
P. Vonička, nepubl. údaje).
Pravidelně se vyskytující druh po celé PR (M.
Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje).
Hnízdí v počtech do 3 párů (M. Pudil, nepubl.
údaje).
málo dotčený Hnízdí zde 1-2 páry (M. Pudil, nepubl. údaje).
kriticky
Potvrzené hnízdění v roce 2008, 2009 nehnízdil,
2010 výskyt, ale pravděpodobně ne hnízdění
ohrožený
(M. Pudil, nepubl. údaje).
zranitelný
Nepravidelně zastižen, hnízdění na území PR
nezjištěno (M. Pudil, nepubl. údaje).
zranitelný
Pravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno
(M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje).
Strana 19
Plán péče o PR Černá jezírka
název druhu
kategorie dle pozn. k rozšíření výskytu, zdroj
červ. seznamu
linduška luční – Anthus pratensis
málo dotčená V minulosti hnízdila, v současnosti již nehnízdí
(M. Pudil, nepubl. údaje).
ořešník kropenatý – Nucifraga
Nepravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno
zranitelný
caryocatactes
(M. Pudil, nepubl. údaje).
sluka lesní – Scolopax rusticola
zranitelná
pozorována v blízkém okolí, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, nepubl. údaje).
sýc rousný – Aegolius funereus
zranitelný
Součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá, nepravidelně hnízdí (M. Pudil, nepubl. údaje).
sýkora parukářka – Parus cristatus málo dotčená Hnízdí 2-4 páry (M. Pudil, nepubl. údaje).
0-2 kohouti, součást populace na rozsáhlejším
tetřívek obecný – Tetrao tetrix
ohrožený
území, početnost kolísá (M. Pudil, nepubl. údaje).
téměř
ťuhýk obecný – Lanius collurio
Hnízdění 1-3 párů (M. Pudil, nepubl. údaje).
ohrožený
žluna šedá – Picus canus
zranitelná
Hnízdění 1-2 párů (M. Pudil, nepubl. údaje).
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
A) Rostlin y
Tabulka 13
název druhu
blatnice bahenní
(Scheuchzeria palustris)
ostřice bažinná
(Carex limosa)
rosnatka okrouhlolistá
(Drosera rotundifolia)
šicha černá
(Empetrum nigrum)
zdrojovka potoční
(Montia hallii)
klikva bahenní
(Oxycoccus palustris)
kyhanka sivolistá
(Andromeda polifolia)
plavuň pučivá
(Lycopodium annotinum)
prstnatec Fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii)
rojovník bahenní
(Ledum palustre)
vranec jedlový
(Huperzia selago)
kategorie
poznámka k rozšíření
dle Vyhl. 395/92
kriticky ohrožený vlastní Černá jezírka a Tetřeví louka, dosti bohatá vitální populace s desítkami kvetoucích a plodících jedinců
silně ohrožený vlastní Černá jezírka a Tetřeví louka, ve šlencích porůznu, stabilní populace
silně ohrožený na celkem 8 bezlesích, dosti hojně
silně ohrožený
silně ohrožený
ohrožený
ohrožený
ohrožený
ohrožený
ohrožený
ohrožený
vlastní Černá jezírka a Tetřeví louka, bezlesí, lemy a
méně zapojené části klečového porostu, dosti hojně
potoční prameniště v jv. části území, vzácně, přechodný typ k Montia fontana
rašelinná bezlesí a jádra rašelinných smrčin, na řadě
míst dosti hojně
všechna čtyři stará vrchovištní jádra, dosti hojně
v rašelinných smrčinách a kolem vrchovištních bezlesí
nezřídka
pramenné bezlesí nad Krásným potokem v ochranném
pásmu, jediná rostlina
sporadický výskyt na vlastních Černých jezírkách a
údajně též na Tetřeví louce
sporadický výskyt v otevřených lesních formacích, na
více místech
Strana 20
Plán péče o PR Černá jezírka
B) Živočichové
Tabulka 14
název druhu
střevlík Carabus arcensis
čolek horský – Triturus vulgaris
ještěrka živorodá – Zootoca
vivipara
zmije obecná – Vipera berus
jeřáb popelavý – Grus grus
jestřáb lesní – Accipiter gentilis
krkavec velký – Corvus corax
ořešník kropenatý – Nucifraga
caryocatactes
sluka lesní – Scolopax rusticola
sýc rousný – Aegolius funereus
tetřívek obecný – Tetrao tetrix
ťuhýk obecný – Lanius collurio
kategorie dle
Vyhl. 395/92
ohrožený
pozn. k rozšíření, výskytu, příp. ekologická
charakteristika druhu, zdroj
V Jizerských horách vzácně v lesích i na rašeliništích, v PR 2 ex. (MACHÁČEK 1982).
silně ohrožený Potvrzený výskyt z jezírka na Krásné louce,
ale pravděpodobně se zde vyskytuje početněji
(M. Pudil, nepubl. údaj).
silně ohrožená Hojný druh v bezlesých částech PR (M. Pudil,
P. Vonička, nepubl. údaje).
kriticky ohrožená Pravidelně se vyskytující druh po celé PR (M.
Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje).
kriticky ohrožený Potvrzené hnízdění v roce 2008, 2009 nehnízdil, 2010 výskyt, ale pravděpodobně ne hnízdění (M. Pudil, nepubl. údaje).
Nepravidelně zastižen, hnízdění na území PR
ohrožený
nezjištěno (M. Pudil, nepubl. údaje).
ohrožený
Pravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno
(M. Pudil, P. Vonička, nepubl. údaje).
ohrožený
Nepravidelně pozorován, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, nepubl. údaje).
ohrožená
pozorována v blízkém okolí, hnízdění neprokázáno (M. Pudil, nepubl. údaje).
silně ohrožený Součást populace na rozsáhlejším území, početnost kolísá, nepravidelně hnízdí (M. Pudil,
nepubl. údaje).
silně ohrožený 0-2 kohouti, součást populace na rozsáhlejším
území, početnost kolísá (M. Pudil, nepubl.
údaje).
ohrožený
Hnízdění 1-3 párů (M. Pudil, nepubl. údaje).
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti
a) ochrana přírody
Území je chráněno jako státní přírodní rezervace již od roku 1960. Hranice rezervace a
ochranného pásma byly postupně částečně měněny, přičemž současná rozloha území nekoresponduje s výměrou uvedenou ve zřizovacím výnosu z r. 1987.
Rezervace byla zřízena v území jen málo dotčeném lidskými vlivy, výrazněji hospodářsky
dotčené byly jen některé porosty v ochranném pásmu. K zásadnímu obratu došlo v 70. a 80.
letech minulého století, kdy zájmové území, stejně jako většina vyšších poloh Jizerských hor,
bylo zasaženo imisně ekologickou katastrofou. Staré smrčiny většinou odumřely nebo byly
silně poškozeny. Usychající porosty byly vytěženy zejména v ochranném pásmu, zčásti ale i
na území vlastní rezervace (zejména v oblasti Malé krásné louky). Na počátku 90. let bylo
území obklopené rozsáhlými kalamitními holinami (CIPRA /2001/ uvádí, že na rezervaci navazovala souvislá holina o výměře cca 1000 ha). Na kritickou situaci a nejistou perspektivu
porostů reagoval i plán péče z r. 1991. V něm jsou navrhovány podsadby proschlých smrčin
nejen smrkem ztepilým místní provenience, ale i klečí a břízou karpatskou. Výsadba těchto
Strana 21
Plán péče o PR Černá jezírka
dřevin, spolu s jeřábem, případně vrbou slezskou, je navrhována i na plochách po těžbě poškozeného porostu. Použití náhradních dřevin (celkově 40% podíl v obnovním cíli) mělo ve
své době opodstatnění. Výsadby byly úspěšné ale jen v případě kleče, zatímco vysazené listnaté dřeviny byly takřka beze zbytku zničeny zvěří, a to i navzdory použitým individuálním
ochranám. V plánu péče z r. 2001 jsou již navrhovány jen výsadby smrku a místy i redukce
nepůvodní kleče a smrku pichlavého. V tomto období se provádějí i prořezávky živelných nárostů a mlazin, a to ve větší míře než v jiných rezervacích. Přínos těchto zásahů je diskutabilní. V posledních několika letech graduje poškození zbytků starých porostů žírem lýkožroutů,
místy jsou napadány i mladé porosty lýkožroutem lesklým. Napadené stromy jsou těženy,
vytěžená hmota je v po odkornění v rezervaci ponechána. V ochranném pásmu v psk 262 C8a
postupuje od jihu nahodilá těžba, dřevo je vyklizeno z porostu po povalové cestě vedené po
okraji Tetřeví louky. Zmíněné vrchoviště je již od 90. let chráněno oplocením v délce 540 m
před jelení zvěří. Oplocenka je průběžně udržována, původní tyčková pole byla v r. 2003 nahrazena pletivem, další velká oprava proběhla v r. 2005. V současnosti je oplocení již na několika místech poškozeno (většinu pádem souší) a vyžaduje novou opravu.
b) lesní hospodářství
K exploataci lesů v zájmovém území dochází patrně až v novověku, nejpozději v 18. století.
Na nedaleké Jizerce existovalo osídlení již okolo roku 1400, které bylo ovšem zprvu vyvoláno
vlašskými prospektory pátrajícími po drahých kamenech. V této době se již rozvíjela sídla na
Frýdlantsku. Jejich poptávku po dřevě zvyšoval export do Saska a mimo jiné i železárna
v Raspenavě. Potřeba dřeva však byly v té době ještě dostatečně kryty lesy v nižších polohách
a v navazujících strmých severních svazích hor. V jihozápadní části hor se od poloviny 16.
století rozvíjí těžba pro potřeby rozšiřujících se skláren. Po vyčerpání zásob dřeva v nižších
polohách jsou zakládány sklárny i v samém srdci hor – na Nové louce v r. 1756, na Kristiánově v r. 1775, na Jizerce ale až v r. 1827, druhá sklárna v r. 1866. TOMANDL (1972) soudí, že
vliv skláren na stav lesů nebyl, vzhledem k jejich rozložení a povolení odběru především polomového dříví a souší, zásadní.
Z dobových popisů stavu lesů lze ovšem usuzovat, že zájmová oblast byla nejpozději v 18.
století již značně těžebně exploatována, což dovoloval i jednoduchý terén a blízkost vodních
toků pro plavení dřeva. Z r. 1732 máme k dispozici první popis druhového složení lesů
v Jizerských horách od nadlesního G. TSCHIEDLA (sec. FIRBAS 1929, TOMANDL 1972). Pro
polesí Zadní Studánka jsou ve vyšších polohách uváděny jako hlavní dřeviny jedle a smrk,
stejně jako pro polesí Jizerka. V letech 1808-13 je však již vykazován pouze smrk, zatímco
v nižších polohách je dosud hojný buk. Radikální změna, která se ve složení jizerskohorských
lesů na přelomu 18. a 19. století udála, souvisí nepochybně se zavedením pasečného hospodářství po roce 1776. Jedle na holinách nezmlazovala a příliš se nedařilo ani jejím výsadbám.
Proto postupně doznala obecného rozšíření umělá obnova smrkovými sazenicemi. Ty byly
zprvu získávány z místních zdrojů semene, ve 2. polovině 19. století se ale postupně přešlo na
semeno či sazenice od cizích dodavatelů, někdy i ze vzdálených území. Tím se do lesů Jizerských hor dostal cizí genofond smrku; jeho zavádění trvalo do 40. let 20. století a znovu začalo v období hromadného hynutí porostů v důsledku imisně ekologické katastrofy zhruba
v období let 1975-1995, v současnosti je opět používán smrk místního původu.
Největšího rozsahu dosáhly těžby v letech 1780-1820. Jejich výsledkem byly rozsáhlé plochy
pasek a mlazin, zaujímající velkou část náhorní plošiny. Tento stav je dobře patrný z prvních
lesnických map z let 1813 a 1856. Na mapě revíru Jizerka z r. 1813 je při pravém břehu Krásného potoka vyznačen většinou jen mladý porost, klínovitě se rozšiřující pruh staršího lesa
navazuje na Tetřeví louku na východě, starší porost je zakreslen také v prostoru Malé krásné
louky. V revíru Zadní Studánka jsou porosty vyššího věku četnější, sledují širší pruh při leStrana 22
Plán péče o PR Černá jezírka
vém břehu Krásného potoka, na ně však opět navazují porosty mladého věku nebo i paseky,
což ovšem z jednoduché mapové legendy nelze rozpoznat.
Na mapě z r. 1856 jsou již porosty rozděleny do pěti věkových tříd po 20 letech. V revíru
Zadní Studánka v rámci zájmového území převažují porosty I. a II. věkové třídy, menší měrou jsou zastoupeny porosty III. třídy. Zřejmě již stranou území (místní označení Tabakgraben) se nachází nevelký porost IV. věkové třídy. Z toho je zřejmé, že starší porosty zakreslené
na mapě z r. 1813 byly mezitím většinou vytěženy. V revíru Jizerka je situace podobná. Pouze
poblíž Krásného potoka mladé porosty mezitím poněkud vyspěly, takže jsou řazeny již do III.
věkové třídy. Starší porosty se v zájmovém území zřejmě nevyskytují (snímek mapy je bohužel neúplný a nepokrývá celé zájmové území). Pokud mapa realisticky zachycuje tehdejší stav
lesů, je z toho zřejmé, že v 1. polovině 19. století probíhala v širším území prakticky plošná
těžba, která nešetřila ani ekologicky extrémní polohy. K zániku řady porostů ale nepochybně
přispěly i velké polomy, které jsou z tohoto období dokládány.
Kolem roku 1870 jsou lesy na frýdlantském (clam-gallaském) panství zařízeny a vzniká první
rozdělovací síť průseků. Tím je významně usnadněna orientace v tehdejších lesních mapách, a
to navzdory tomu, že síť průseků na konci století prošla ještě zásadní revizí – v zájmovém
území byly ovšem hlavní průseky zachovány do dnešní doby. Z mapy revíru Jizerka je patrné,
že v zájmovém území převažují porosty III. a IV. třídy, směrem k Jizerské silnici se rozkládají
porosty II. věkové třídy. Starší porosty (V. věkové třídy) se zachovaly teprve v oblasti Českého vrchu, již za hranicí zájmového území. Z porostní knihy z r. 1871 („Flächen- und Bestandes- Register vom Revier Iser nach dem Gefunde vom Jahre 1871“) je ovšem zřejmé, že se
nejedná o nijak věkovité porosty: jejich věk je uveden na 75-85 let. Snad ještě zajímavější je
na mapě zákres dnes již neexistujícího bezlesí Krásná louka o výměře 6,0 ha (porosty 52a,
53c), s popisem „Knieholz, Räumde“, tj. kleč, volná plocha (bez bližšího uvedení poměru).
Jako další podobná plocha je zde vyznačena Tetřeví louka s rozlohou méně jak poloviční
(2,24 ha). V současnosti zaujímá klečový porost s nevelkými světlinami pouhých 1,13 ha, tedy zhruba polovinu tehdejší výměry, přičemž z cca 100 let starého popisu (SCHIFFNER 1908)
je zřejmé, že kleč zde tehdy rostla jen v ostrůvcích. Z Krásné louky pak do dneška přetrvaly
jen drobné světlinky nepatrných rozměrů. Jako bezlesí není vyznačena Malá krásná louka,
z čehož je možné usuzovat, že se tehdy jednalo o bezlesí s klečovými porosty pouze menších
rozměrů. Je přitom zajímavé, že na leteckém snímku z r. 1938 je již zachycena (Velká) Krásná louka jako ustupující a postupně zanikající bezlesí, značně menší než Tetřeví louka –
k vysýchání vrchoviště tedy muselo dojít již nedlouho po návštěvě Schiffnerově..
Na levém břehu Krásného potoka, tedy v revíru Zadní Studánka, jsou rovněž rozšířeny převážně porosty III. a IV. věkové třídy, v malé míře i porosty V. třídy. Jako samostatný porost
jsou vyznačena i vlastní Černá jezírka. Pokud hranice porostu 54d korespondují s porostem
kleče a volnými plochami (porostní knihu jsem zde neviděl), pak jde o plochu opět nejméně
2x větší než je tomu dnes.
Další porostní mapa, kterou jsem měl k dispozici, je z r. 1937. Na mapě jsou kromě nezvyklého koloritu (sedm věkových tříd po 20 letech v barevné škále žlutá, oranžová, světle zelená,
tmavě zelená, světle modrá, tmavě modrá, fialová) nápadné plochy výběrného lesa (Plenterwald). Jedná se o porosty v nejextrémnějších rašelinných polohách, obvykle výrazně nestejnověké, s plně rozvinutou přirozenou obnovou. Tyto porosty překrývají i všechna zmíněná
bezlesí. Kromě plenterwaldu jsou v území významně rozšířeny porosty VI. a VII. věkové třídy, zčásti jde o porosty etážovité. Mladší porosty se nacházejí většinou jen v ochranném pásmu. Jsou to porosty I. věkové třídy v dnešních dílcích 262 B a C a porosty II. věkové třídy
v okrajové západní části ochranného pásma (dílce 241 B, C, D).
V mapě z r. 1950 je již kolorit věkových tříd podobný jako v současných mapách, pouze s tím
rozdílem, že je rozlišeno jen 6 věkových tříd. Na území nynější rezervace přežívají staré poStrana 23
Plán péče o PR Černá jezírka
rosty, které jsou z velké části vyznačeny jako etážovité. Porosty ve výrazně rašelinné poloze
byly zařazeny do hospodářské skupiny E – bez úpravy výnosu. Navazuje se tak na dřívější
„Plenterwald“. O deset let později je vyhlášena státní přírodní rezervace, čímž je kontinuita
v šetrném využívání lesů, trvající od nejméně konce 19. století, prodloužena. Zásahy do porostů vlastní rezervace se omezují na nahodilé těžby. K výraznějším škodám zde zprvu nedochází. Poválečná kůrovcová kalamita z let 1947-49 se zde projevila jen dvěma menšími ohnisky v prostoru Tetřeví a Malé krásné louky, která byla asanována. Vichřice z konce roku
1966, která způsobila velké polomy např. na Vlašském hřbetu a na jižních svazích Jizery, zde
nezanechala větších škod. Území se ovšem nevyhnulo hromadnému hynutí lesů vlivem imisí
a navazujících hmyzích kalamit.
Při prověrce rezervace pracovníky státní ochrany přírody dne 23. 5. 1973 jsou v porostu 101
a3 na polesí Zadní Studánka (dnes jižní okraj dílce 241 D) konstatovány „markantní škody
exhalacemi na zbytcích starého porostu“. Současně jsou za nedostatky označeny nezpracované vývraty a kůrovcová ohniska ve více porostech. Z pohledu dneška je rovněž zajímavé, že
v zápisu je vytýkán nedostatek solných lizů pro zvěř, což je dáváno do souvislosti s velkými
škodami loupáním.
V průběhu 70. let pokračuje chřadnutí smrkových porostů, které současně přestávají plodit.
V letech 1977-1980 je území zasaženo gradací obaleče modřínového, k jejímuž ukončení přispěla letecká aplikace insekticidu. Záhy ale následuje rozsáhlejší gradace lýkožrouta smrkového, v letech 1982-4 místy provázená i žírem ploskohřbetky. Na konci r. 1983 již stálo
v Jizerských horách více jak 100 tis. m3 nezpracovaného kůrovcového dřeva (CIPRA 2001).
Od tohoto roku započala velkoplošná těžba zasažených porostů, která probíhala nejprve mezi
Hnědou a Černou Smědou, tj. západně od zájmového území. Postupně jsou odtěženy i porosty
v západní části ochranného pásma a zčásti i při jižním okraji rezervace. Velmi nešetrný byl
zásah v prostoru Malé krásné louky, kde byla přímo v rezervaci vytvořena holina téměř 4 ha
veliká. V r. 1990, kdy již kalamitní těžby spějí k závěru (naprostá většina porostů starších 30
let již byla vytěžena), je ještě v rozporu s LHP odtěžena porostní skupina 241 B15 (bezprostředně navazující na Černá jezírka), za což udělil tehdejší Okresní úřad v Liberci státním lesům pokutu.
Počátkem 90. let minulého století skýtaly lesy širší zájmové oblasti takřka apokalyptický pohled. Lesy přímo v rezervaci sice byly většinou těžby ušetřeny, naprostá většina starších
stromů ale byla suchých. Přežily porosty středního věku, které však byly v rezervaci
v menšině. V části ochranného pásma při pravém břehu Krásného potoka zůstaly zachovány
na poměrně velké ploše mladší kmenoviny, popř. tyčoviny smrku místního původu (genetická
klasifikace B). Na levém břehu potoka byl porost většinou odtěžen a prostíraly se zde pomalu
zalesňované holiny, které pokračovaly daleko za hranicí ochranného pásma – rozloha souvislé
holiny v okolí činila cca 1000 ha (CIPRA 2001). V rašelinných smrčinách se postupně rozšiřovala přirozená obnova, a to navzdory místy jen nepatrnému zastoupení živých a většinou silně
poškozených smrků. Protože tato obnova byla tehdy shledána nedostatečnou, byla doplněna
podsadbami smrku a v menším množství i kleče, podružně i břízou karpatskou a jeřábem.
V území se snad zpočátku experimentovalo i s vrbami, jejich výsadby se ale nikde na horách
neujaly (pouze místně se keřové vrby spontánně rozšířily v březích cest). Také výsadby břízy
a jeřábu dnes nelze v porostech téměř dohledat. Hlavní objem umělé obnovy byl samozřejmě
soustředěn na kalamitní holiny či paseky, které se nacházely většinou v ochranném pásmu.
Zde byly kromě smrku ztepilého ve značném podílu vysázeny i náhradní dřeviny – zejména
stanovištně a zčásti i geneticky nepůvodní kleč, v menší míře i smrk pichlavý. Kleč se většinou dobře ujala a dnes je místy významnou složkou mladých porostů. Smrk pichlavý má jen
pomístné rozšíření a z porostů je postupně odstraňován.
Strana 24
Plán péče o PR Černá jezírka
V posledním desetiletí probíhá doplňování a odrůstání obnovy. Přestože porosty jsou ještě
místy mezernaté, hustota obnovy je z hlediska zajištění perspektivy porostu dostačující, větší
mezery (holinky) se nacházejí jen na několika místech v ochranném pásmu. Horní etáž starých rašelinných smrčin se dále rozpadá, velká část souší se již zlomila a spadla do mladého
porostu. Živé stromy jsou spíše ve střední etáži a jejich zdravotní stav je setrvale špatný.
V posledních letech dochází k jejich zvýšenému napadání kůrovcem a následnému úhynu.
Napadené stromy jsou káceny a odkorněné ponechány v porostu. Přirozená obnova
v soušových porostech je sice zpravidla bohatá, její vitalita je ale zásadně omezena deficitem
minerální výživy. Kořenový systém se vyvíjí v humolitu promývaném kyselými srážkami,
k tomu ještě přistupují zachytávání depozic okyselujících látek korunami stromů. Výsledkem
je fyziologické oslabení stromů, které často přechází v chřadnutí a napadení lýkožroutem
lesklým. Ze současného pohledu se tak jeví perspektiva mladých smrkových porostů (etáží)
na rašelinném podkladě poněkud nejistá.
Dalším negativním, jevem, který se v území projevuje, je pokračující vysýchání rašelinného
ložiska. Tento proces, který trvá již nejméně 100 let, je nejzřetelněji ilustrován již zmíněným
zánikem bezlesí Krásná louka a výrazným zmenšením Tetřeví louky. Paralelně jistě probíhaly
i méně zřetelné změny ve struktuře a ekologii rašelinných smrčin. Rašelinné půdy byly
v Jizerských horách již v dřívějších dobách předmětem intenzivního odvodňování. Hloubení
odvodňovacích příkopů bylo běžné již začátkem 19. století a souviselo se zavedením pasečného hospodářství a umělé obnovy: na holých sečích došlo k vzestupu zamokření a obnova se
potýkala s nezdary. Snížení hladiny podzemní vody se také odrazilo ve vyšší bonitě porostů.
Postupně tak byla odvodněna většina rašelinných lesních půd, což zákonitě vedlo k zastavení
či alespoň zpomalení růstu rašeliniště a změně vegetačních poměrů. Odvodňovací systémy
byly dobudovány na začátku 20. století a do r. 1945 byly průběžně udržovány. V poválečné
době již do nich investováno nebylo, příkopy se částečně zazemnily, jejich drenážní funkce
ale zůstala částečně zachována. V průběhu 20. století se také podnebí stává sušším, což má
značný vliv na vývoj rašelinišť. Od 60. let lze pozorovat degradaci rašelinišť, která pokračuje
do dnešní doby. Kromě vlastního úbytku srážek (ve vztahu k rostoucím teplotám) se neblaze
projevilo plošné odlesnění v 80. letech, znečištění ovzduší mající vliv na rozvoj části vrchovištní bioty (včetně růstu rašeliníků) a hrubé zásahy do vodního režimu, k nimž docházelo
v souvislosti s řešením kalamity. Na mnoha místech byly vybudovány (často s použitím trhavin) hluboké odvodňovací příkopy, byla zbudována hustá síť velkoryse dimenzovaných cest,
vzniklo množství erozních rýh. Zájmové území není těmito aktivitami zásadněji dotčeno,
v okrajových částech území se ale patrně projevil vliv velkoplošného odlesnění. Specifickým
jevem oblasti Černých jezírek je rozsáhlá podzemní eroze, která urychluje vysýchání mohutného ložiska rašeliny.
c) myslivost
Jizerské hory jsou významnou chovnou oblastí jelení zvěře, jejíž stavy jsou zde od druhé poloviny 20. století vysoké. S tím souvisí i značné škody na lesních porostech, které nabývají na
významu v souvislosti se snahou o zlepšování ekologické stability porostů vnášením dosud
víceméně chybějících listnatých dřevin, případně jedle.
Jelení zvěř se tradičně shromažďuje v náhorních polohách a na rašeliništích, která využívá i
jako kaliště. Nejinak je tomu v zájmovém území. Přítomnost zvěře dokládají mimo jiné kaliště na bezlesích v jv. části rezervace.
V rezervaci je myslivecká činnost omezena, umisťování mysliveckých zařízení zde podléhá
schválení orgánem ochrany přírody. V ochranném pásmu se nachází několik posedů. Přímé
vlivy myslivecké činnosti na území jsou nevýznamné. Nepříznivě se ovšem projevují již zmíněné vysoké stavy jelení zvěře, které znemožňují obnovu deficitních dřevin.
Strana 25
Plán péče o PR Černá jezírka
d) rekreace a sport
Severní části rezervace (Malá krásná louka) prochází značená turistická cesta. Jde o cestu
poměrně frekventovanou (v omezené míře je využívána i cyklisty, přestože jejich vjíždění se
snaží zabránit zábradlí na začátku povalového chodníku), vliv návštěvnosti na předměty
ochrany rezervace je ovšem zanedbatelný. Průchod je ve vlhkých obdobích znesnadněn přítomností zamokřených úseků, které nejsou překlenuty povalovými chodníky. V jednom místě
se dokonce nachází větší zaplavovaný výmol, jehož překonání bývá někdy komplikované.
Další části území leží stranou turistických cest. Znalci místních poměrů jsou ovšem vyhledávána vlastní Černá jezírka, která představují krajinářsky a přírodně atraktivní lokality,
v Jizerských horách ojedinělého typu. V okrajové části tohoto vrchoviště byla před několika
lety kýmsi vysazena exotická masožravá rostlina špirlice (Sarracenia sp.). Lokalita zřejmě
vstoupila ve známost, protože její okolí bylo silně sešlapáno. Docházelo tak k poškozování
jedné z nejcennějších vrchovištních enkláv nejen v rezervaci, ale i v celé CHKO. Špirlice byla
dle sdělení zadavatele na lokalitě „sledována“ cca 5 let, na jaře r. 2010 bylo přistoupeno
k jejímu odstranění, neboť druh zde dobře prospíval (v tomto roce dokonce i kvetla) a lokalita
byla neúměrně zatěžována návštěvníky.
e) jiné vlivy
Po odeznění imisně ekologické katastrofy na počátku 90. let minulého století přetrvává chronické poškození půd kyselými depozicemi, které nepříznivě ovlivňuje i stav porostů; půdy
v centrální části Jizerských hor jsou hodnoceny jako extrémně narušené acidifikací a nutriční
degradací (HRUŠKA & CIENCALA 2005, HRUŠKA & KOPÁČEK 2005). I přes výrazný pokles
imisí zejména u oxidu siřičitého jsou ekosystémy horských lesů a rašelinišť zatíženy vysokými vnosy okyselujících látek (v současnosti především oxidů dusíku, ale nadále i oxidu siřičitého). Trvale jsou tak v oblasti Jizerských hor překračovány kritické zátěže síry a dusíku
(SCHWARZ et al. 2009), což vede k pokračující degradaci lesních půd a oslabení vitality lesa.
V kyselém prostředí dochází ke snižování již tak nízké hladiny bazických kationtů v půdě a
dochází k uvolňování toxicky působícího hliníku z jílových minerálů. Lesní porosty strádají
nedostatečnou minerální výživou, která se zpočátku projevuje žloutnutím jehličí, jehož bezprostřední příčinou je deficit hořčíku (kromě toho, že je z půdy vyplaven, brání jeho příjmu
kořeny i volný hliník). V pokročilejší fázi dochází k rozsáhlejšímu chřadnutí stromů a jejich
zvýšené expozici vůči vnějším vlivům. Nadbytek dusíku naproti tomu zvyšuje přírůst smrku,
avšak při deficitu dalších živin – takto překotně rostoucí porosty jsou mechanicky zranitelnější a jsou snáze napadány hmyzími škůdci a houbami.
Zvláště negativní dopad mají depozice dusíku a síry na rašelinné půdy. Smrk zde roste při
okraji své ekologické (fyziologické) amplitudy a jeho vitalita je i bez antropogenních příspěvků významně snížená. Jakákoliv další zátěž tak snadno vede k poškození až rozpadu porostů.
Tato situace je dobře patrná již dnes, kdy i mladé smrkové porosty viditelně chřadnou a jsou
napadány lýkožroutem, zatímco stejně staré porosty smrku na minerálních půdách v okolí se
dosud nacházejí v poměrně dobré kondici.
Ohrožení se ale netýká jen smrku. Vysoké depozice dusíku zpomalují růst rašeliníku a ve výsledku tak mohou až zcela zastavit růst rašeliniště. Za uplynulá tři desetiletí lze pozorovat
ústup mechového patra v podmáčených a rašelinných smrčinách, ale i na bezlesích. Prokazatelně se mění druhové složení mechové synuzie na vrchovištích, řada citlivých druhů mizí nebo je na ústupu (např. Sphagnum fuscum, S. majus, S. rubellum, S. magellanicum, Barbilophozia sp., Bazzania trilobata, Dicranum undulatum, Mylia anomala, Warnstorfia fluitans
aj.), naopak se šíří nepočetné expanzní druhy (Gymnocolea inflata, Sphagnum papillosum).
V bylinném patře expanduje Molinia caerulea a na některých bezlesích i Trichophorum ceStrana 26
Plán péče o PR Černá jezírka
spitosum, přičemž oba tyto konkurenčně zdatné druhy přispívají k degradaci rašelinných fytocenóz. Zatímco v případě změn ve složení bylinného patra patrně sehrává hlavní roli změna
hydrických poměrů (vysýchání vrchovišť), u mechového patra je zřejmě podstatnější vliv měnícího se chemismu rašelinných vod.
Další vývoj těchto vlivů rozhodne i o budoucnosti lesních porostů a rašelinných biotopů
v zájmovém území. Za současné situace není v tomto směru důvod k optimismu. Zlepšení
perspektivy předmětů ochrany je ovšem mimo rámec možností praktické ochrany přírody.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
CHKO Jizerské hory vyhlášená výnosem Ministerstva kultury a informací čj. 13.853/67 dne
8. 12. 1967.
Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Jizerské hory vyhlášena nařízením
vlády č. 40/1979.
Ptačí oblast Jizerské hory, vyhlášená nařízením vlády č. 605 ze dne 27. října 2004.
Lesní hospodářský plány pro LHC Frýdlant, platnost 1. 1. 2002 – 31. 12. 2011.
Územní plány obcí. Všechny územní plány jsou odsouhlasené Správou CHKO JH, která
v nich uplatnila požadavky na zapracování zákonných limitů OPK – hranice CHKO včetně
zonace, hranice MZCHÚ včetně OP, ÚSES, VKP, lokality zvláště chráněných rostlin a živočichů, resp. EVL a ptačí oblast.
Kořenov - územní plán obce schválen obecním zastupitelstvem dne 17.4.96 usnesením
č.j.20/1996, v současné době je projednáván nový ÚPO.
Bílý Potok - územní plán schválen obecním zastupitelstvem vyhláškou ze dne 31.7.2000.
2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch
2.4.1 Základní údaje o lesích
Tabulka 15
Přírodní lesní oblast
Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod
Výměra LHC v ZCHÚ
Období platnosti LHP (LHO)
Organizace lesního hospodářství
Nižší organizační jednotka
21 – Jizerské hory a Ještěd
LHC Frýdlant
138,31 ha (66,41 ha PR + 71,90 ha OP)
1. 1. 2012 – 31. 12. 2021
Lesy České republiky, s. p., LS Frýdlant
revíry Jizerka a Paličník
Lesní půda zaujímá prakticky celou výměru rezervace a ochranného pásma, jedinou drobnou
výjimku tvoří Krásný potok vyčleněný do samostatné parcely vodního toku. Tato výjimka je
ale čistě formální, neboť tok je neoddělitelnou součástí lesního porostu, což se odráží i v tom,
že je ve správě s. p. Lesy České republiky.
Lesní porosty v zájmovém území zahrnují celé následující lesní dílce:
rezervace: 241A, 242D, 261B, 262A, 262D, 263D, 264A
ochranné pásmo: 241B, 241C, 241D, 262 B, 262C, 263E
Typologické hodnocení. Dle platné typologické mapy jsou v území rozlišeny lesní typy 6R1,
7R2, 7R3, 8K2, 8G3, 8R1 a 9R1, z toho polovinu území rezervace zaujímá lesní typ 7R2, zatímco v ochranném pásmu jsou zhruba rovnoměrně zastoupeny LT 7R2, 8K2 a 8G3.
Strana 27
Plán péče o PR Černá jezírka
Tabulka 16: Přehled výměr a zastoupení lesních typů ve vlastní rezervaci
Přírodní lesní oblast: 21 – J izers ké hor y a J eštěd
Lesní typ
(LT)
6R1
7R2
7R3
8K2
8G3
8R1
9R1
Celkem
Název LT
svěží rašelinná smrčina šťavelová
kyselá rašelinná smrčina borůvková
kyselá rašelinná smrčina bezkolencová
kyselá smrčina třtinová
podmáčená smrčina třtinová
vrchovištní smrčina suchopýrová
vrchovištní kleč
Přirozená dřevinná skladba*
sm 10, jd , ol , břp
sm 10, břp
sm 10, břp
sm 10, jř , bk , jd
sm 9-10, ol +-1, břp +-1
sm 8-10, břp +-1, kos +-1
kos 8, břp 1, sm 1
Výměra Podíl (%)
(ha)
0,92
1,38
49,04
73,84
1,51
2,28
0,49
0,74
10,05
15,13
1,54
2,32
2,86
4,31
66,41
100,00
*) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry LT stanoveny digitalizací
Tabulka 17: Přehled výměr a zastoupení lesních typů v ochranném pásmu
Přírodní lesní oblast: 21 – J izers ké hor y a J eštěd
Lesní typ
(LT)
7R2
8K2
8G3
9R1
Celkem
Název LT
kyselá rašelinná smrčina borůvková
kyselá smrčina třtinová
podmáčená smrčina třtinová
vrchovištní kleč
Přirozená dřevinná skladba*
sm 10, břp
sm 10, jř , bk , jd
sm 9-10, ol +-1, břp +-1
kos 8, břp 1, sm 1
Výměra Podíl (%)
(ha)
22,18
30,84
28,06
39,02
21,62
30,07
0,05
0,07
71,90
100,00
Porovnání přirozené a současné skladby lesa
V dalších dvou tabulkách je výše uvedená přirozená skladba přepočtena na výměru lesních
typů v území a pro srovnání připojena úhrnná současná skladba vypočtená na základě vlastního terénního šetření. Stejně jako výše i zde jsou údaje rozděleny pro území vlastní rezervace a
pro ochranné pásmo.
Tabulka 18: Přirozená a současná skladba v území – PR
Zkratka
Název dřeviny
SM smrk ztepilý
KOS borovice kleč
SMP smrk pichlavý
JR jeřáb ptačí
BŘK bříza karpatská
OL olše lepkavá
Celkem
Současné
Současné
Přirozené
Přirozené
zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%)
Jehličnaté
59,39
89,9
62,60
94,26
6,67
10,1
2,44
3,68
+
+
Listnaté
+
+
+
+
+
+
0,87
1,30
0,50
0,76
66,06
100,0 %
66,41
100,0
Z tabulky je zřejmý zvýšený podíl kleče v současné skladbě oproti skladbě přirozené. Tento
rozdíl spadá na vrub klečových výsadeb zejména v okrajových částech území. Ve skutečnosti
je ještě vyšší, neboť výměra LT 9R1 je oproti skutečnosti poněkud nadhodnocena. V aktuální
skladbě je navíc ve stopovém množství zastoupen smrk pichlavý. Výskyt břízy karpatské (v
originále břízy pýřité) a olše lepkavé v přirozené skladbě je zavádějící, tyto dřeviny v daných
stanovištních podmínkách pravděpodobně nemají potenciální rozšíření.
Strana 28
Plán péče o PR Černá jezírka
Tabulka 19: Přirozená a současná skladba v území – OP
Zkratka
Název dřeviny
SM smrk ztepilý
KOS borovice kleč
SMP smrk pichlavý
BŘK bříza karpatská
OL olše lepkavá
Celkem
Současné
Současné
Přirozené
Přirozené
zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%)
Jehličnaté
61,99
86,9
69,70
96,93
6,91
9,7
0,04
0,06
2,44
3,4
–
–
Listnaté
+
+
1,09
1,51
1,08
1,50
71,33
100,0 %
71,90
100,0
V ochranném pásmu je disproporce mezi přirozeným a současným zastoupením kleče ještě
mnohem větší. Kleč je zde hojně zastoupena v nesouvislých mlazinách založených na plochách po odtěžení poškozeného lesa minulé generace. Poměrně významné je i zastoupení
smrku pichlavého, které je ovšem soustředěno jen do několika míst v území. O přítomnosti
břízy karpatské (pýřité) a olše lepkavé v přirozené skladbě byla zmínka již výše – tyto dřeviny
by se zde pravděpodobně neuplatnily. V podmáčených terénech je ovšem možný potenciální
výskyt jedle a ve vyvýšených sušších úsecích i buku, které ovšem v převzatém modelu přirozené druhové skladby nefigurují.
Stupně přirozenosti lesních porostů. V souladu s přílohou č. 2 Vyhlášky MŽP ČR č.
60/2008 Sb. byly lesy zájmového území zařazeny do jednoho z pěti stupňů přirozenosti (A –
les původní, prales, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní). Hodnocení přirozenosti bylo vztaženo na jednotlivé dílčí plochy, tedy porostní skupiny,
resp. jejich samostatné části. Vyznačená bezlesí hodnocena nebyla, neboť se nejedná o lesní
porosty v užším slova smyslu, na druhou stranu jde většinou o plochy minimálně dotčené lidskou činností, tedy charakteru „přírodního“ až „původního“.
Hodnocení bylo provedeno jednoduchým způsobem: téměř celé území rezervace i ochranného
pásma bylo zařazeno do stupňů C (les přírodě blízký) a D (les kulturní), u dvou ploch byl použit stupeň B (les přírodní) a u jedné stupeň E (les nepůvodní). Jde o vědomé zjednodušení,
které ovšem z velké části spadá na vrub nedokonalé metodiky. Ta na jedné straně v řadě případů neumožňuje jednoznačné hodnocení, na straně druhé pak nedovoluje dostatečně diferencovat mezi porosty s různým stupněm antropogenního ovlivnění.
A) Les původní – prales. Tato kategorie nebyla v zájmovém území použita, jejím kritériím
ale vyhovují malé jádrové části vrchovišť Černá jezírka a Tetřeví louka. Jedná se o přirozená vrchovištní bezlesí s původními klečovými porosty, bez významnějších hospodářských vlivů. Příslušné dílčí plochy zahrnují ale i okrajové partie, které již hospodářsky
ovlivněné byly, takže je nutné tyto plochy hodnotit v rámci stupně B.
B) Les přírodní. Tato kategorie byla použita v případě vlastních Černých jezírek a Tetřeví
louky. Jde o původní klečový porost s reziduálními bezlesími, na něž navazují poškozené
rašelinné smrčiny, recentně zasažené nahodilou těžbou kůrovcové hmoty.
C) Les přírodě blízký. Takto je hodnocena většina lesů ve vlastní rezervaci (70 %) a téměř
polovina lesů v ochranném pásmu. Jde přitom o porosty rozdílné kvality a historie.
V rezervaci se jedná především o staré rašelinné smrčiny, které mají kontinuitu
s někdejším pralesem. Vznikly pravděpodobně přirozenou cestou, historicky byly zřejmě
jen málo exploatovány a přinejmenším od poloviny 19. století byly šetřeny. V 70. a 80.
letech 20. století ale v důsledku imisně ekologické katastrofy víceméně odumřely a náStrana 29
Plán péče o PR Černá jezírka
sledně byly do jisté míry zasaženy umělou obnovou (podsadbami), v menší míře i stanovištně nepůvodní kleče. V současnosti zde probíhá pomístná nahodilá těžba kůrovcových
smrků. Tyto porosty lze s jistými výhradami označit i za les přírodní. Dále jsou do kategorie C zařazeny vitálnější smrčiny spíše středního věku, zpravidla mimo vyhraněné vrchovištní polohy. Alespoň část těchto porostů byla založena uměle, což se odráží v jejich relativní stejnověkosti. Historicky jde tedy o lesy výrazněji hospodářsky ovlivněné, jejich –
recentní stav je ale příznivější než u odumřelých (a regenerujících) rašelinných smrčin.
D) Les kulturní. Do této kategorie je zařazena přibližně polovina výměry lesů v ochranném
pásmu a něco přes čtvrtinu lesů v rezervaci. Jedná se většinou o mlaziny, zpravidla
s vysokým podílem až převahou umělé obnovy, s alespoň 10% podílem stanovištně nepůvodní kleče, místy též smrku pichlavého; jsou sem zahrnuty i menší pasekové úseky.
E) Les nepůvodní. Nejnižším stupněm přirozenosti byla hodnocena jediná dílčí plocha
v ochranném pásmu. Jedná se o mlazinu s vysokým podílem stanovištně nepůvodní kleče.
Podobné porosty se vyskytují i na dalších místech v území, dokonce i přímo v rezervaci,
vždy se ale jedná jen o část dílčí plochy, přičemž „průměrné“ hodnocení vyznívá o stupeň
lépe.
Tabulka 20: Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů
stupeň přirozenosti
A – les původní (prales)
B – les přírodní
C – les přírodě blízký
D – les kulturní
E – les nepůvodní
bezlesí – nehodnoceno
Celkový součet
PR
2,13 ha
46,62 ha
17,32 ha
0,35 ha
66,41 ha
OP
celé území
2,13 ha
33,24 ha
79,86 ha
35,30 ha
52,62 ha
2,76 ha
2,76 ha
0,32 ha
0,67 ha
71,62 ha 138,03 ha
PR
OP
celé území
3,21 %
70,19 %
26,08 %
0,00 %
0,52 %
100,00 %
0,00 %
46,42 %
49,29 %
3,85 %
0,45 %
100,00 %
1,55 %
57,85 %
38,12 %
2,00 %
0,48 %
100,00 %
Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů
Příloha M4: Lesnická mapa typologická
Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Příloha M6: Lesní porostní mapa
2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích
Nelesním pozemkem je pouze malá parcela Krásného potoka. Ta je ovšem fyzicky součástí
okolních lesních porostů a jako samostatnou plochu ji pro účely tohoto plánu péče nemá smysl vymezovat.
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do
území a závěry pro další postup
Ve stávajícím plánu péče z r. 2001 jsou obsaženy následující obecné zásady:
1) V úsecích s vyšším zastoupením kleče a smrku pichlavého rovnoměrně dosadit smrk
ztepilý, aby bylo možné tyto nepůvodní dřeviny z druhové skladby postupně vyloučit.
2) Vylepšit smrkem porosty s nedostatečnou obnovou, zejména na pasekách.
3) Využívat původní genofond smrku (optimálně místního původu), výsadbu na rašelinných
půdách provádět vyvýšeně, s případným využitím odumřelé dřevní hmoty (metoda „sap-
Strana 30
Plán péče o PR Černá jezírka
rofyt“), na půdách zabuřeněných třtinou chloupkatou preferovat mulčování před ožínáním.
4) Zajistit odběr reprodukčního materiálu (řízků, v případě větší úrody i semene) ze smrků
pravděpodobně původního genofondu.
5) Nepokračovat ve výsadbách kleče, smrku pichlavého ani břízy karpatské.
6) Prověřit původ starších klečových výsadeb a pokud se prokáže jejich geografická nepůvodnost, přednostně je odstranit z porostů (po určitou dobu je lze ponechat jako clonu pro
výsadby smrku).
7) Vyjma výrazněji zamokřených půd na celé ploše zavést slabou, rovnoměrnou příměs jeřábu, výsadby individuálně chránit před poškozováním zvěří.
8) V sušší části území možno vnést ve slabé příměsi i buk (ochrana před zvěří nezbytná).
9) Individuální ochrany dle potřeby doplnit i k stávajícím perspektivním výsadbám břízy
karpatské.
10) Na vhodném místě, nejlépe v centrální části území (v OP) experimentálně zavést
v menším podílu jedli; kultury nutno chránit – nejlépe oplocenkou.
Tyto obecné zásady managementu byly v uplynulém období víceméně naplňovány.
K jednotlivým bodům lze blíže uvést:
Ad 1) Přeměny porostů náhradních dřevin byly zahájeny, jejich postup je ale závislý na zapojenosti porostů a zastoupení smrku ztepilého, jako v podstatě jediné cílové dřeviny.
V současnosti je smrk ztepilý přítomen v ± dostatečném počtu ve všech porostech, jakmile
odroste, bude možné redukovat podíl náhradních dřevin. Jejich úplná eliminace je úkolem až
na další decenium (2022-2031), významného pokroku by však mohlo být dosaženo již ke
konci nastávajícího decenia (2012-2021).
Ad 2) Tento bod se týká převážně jen ochranného pásma. Vylepšování je průběžně prováděno, na dílčích plochách v řádu arů ještě chybí souvislejší obnova, snad v důsledku dřívějších
úhynů. Vzhledem k velikosti těchto nezalesněných ploch se dnes nejedná o závažný problém.
Ad 3) Při obnově se nyní používá již jen smrk jizerskohorského původu, zda jde o reprodukční materiál přímo z Černých jezírek, mi není známo. Sadba do vyvýšených míst se běžně provádí, metoda saprofyt měla na rašelinných lokalitách málo přesvědčivé výsledky a dnes se již
neprovádí.
Ad 4) O naplňování tohoto cíle nemá autor plánu péče povědomí.
Ad 5) Smrk pichlavý se již nikde nevysazuje, kleč jen zřídka a v zájmovém území k tomu
zřejmě od r. 2001 nedošlo. Výsadby kleče ovšem nelze zcela odmítat, pokud je kleč využita
jako přípravná dřevina k zalesnění mrazových sníženin a jde-li o kleč vhodné (jizerskohorské
nebo krkonošské) provenience. Využití kleče připadá v úvahu na několika obtížně zalesnitelných místech v ochranném pásmu. Bříza karpatská byla vysazena v malém množství (v souladu s LHP), stromky jsou ale pravidelně decimovány okusem. Tyto výsadby jsou účelné jen
v případě kvalitní ochrany před zvěří. Mimo vrchovištní partie je vhodnější výsadba jeřábu,
Ad 6) Dle přehledu, který zpracovala společnost Ekoles-Projekt, je vysazená kleč v území
původu jizerskohorského anebo neznámého, v jednom případě též krkonošského. Neznámý
původ může zahrnovat i produkty hybridizace s blatkou, které jsou rozšířeny na Šumavě a
v Krušných horách. Tyto fenotypy byly zjištěny i na několika místech v území, v jednom případě (psk 263 D2a) i v porostu, kde je uváděn jizerskohorský původ kleče.
Strana 31
Plán péče o PR Černá jezírka
Ad 7) Jeřáb byl vysazen jen v malém množství (méně než bříza karpatská), stávající výsadby
jsou nedostatečně chráněny před zvěří. Doplnění jeřábu do souvislejších mlazin je žádoucí,
předpokládá však nasazení účinných individuálních ochran.
Ad 8) K výsadbě buku dosud nedošlo.
Ad 9) Při současném průzkumu nebyly perspektivní břízy karpatské identifikovány.
Ad 10) Ani k výsadbě jedle dosud nedošlo. Je to škoda, protože jedle má v území poměrně
příznivé podmínky a mohla by alespoň lokálně zvýšit druhovou diverzitu porostů, mimoto by
plnila i meliorační funkci. Na překážku ovšem může být nedostatek vhodného reprodukčního
materiálu.
Sumář opatření, převzatých do stávajícího LHP, je obsažen v následující tabulce. V dalších
tabulkách je souhrn provedených zásahů dle lesní hospodářské evidence za roky 2002-2010.
Z porovnání obou údajů je patrné, že byl splněn plán zalesnění, v zastoupení dřevin bylo ale
použito více břízy karpatské (0,12 ha, 600 ks) než jeřábu (0,08 ha, 270 ks). Rozsáhlé navrhované podsadby realizovány nebyly, což ovšem není na závadu, neboť obnova pod clonou odumřelého porostu je dostačující a její případná nerovnoměrnost je z hlediska dalšího vývoje
žádoucím jevem. Splněn byl i rozsah prořezávek, které byly směřovány zejména do živelných
mlazin na rašelinných půdách. Účelnost tohoto zásahu je ovšem diskutabilní, zvláště pak na
území vlastní rezervace, kam byly prořezávky většinou umisťovány. Tyto porosty mají vlastní
růstovou dynamiku a prostorovou výstavbu, která je odlišuje od vitálnějšího porostu na nerašelinné půdě. Prořezávka zde může vést k oslabení porostu a jeho zvýšené náchylnosti
k napadení kůrovcem. Jde přitom o zásah, který se zde asi nikdy v minulosti neprováděl (anebo se prováděl jen po relativně krátké období).
Tabulka 21: Předpis LHP na období 2002-2011, údaje v ha
opatření
PR
zalesnění
sm
0,28
bř
0,02
jř
0,01
podsadby
sm
6,29
bř
0,62
jř
0,03
těžba obnovní, přeměna
kos
sm
smp
těžba výchovná
sm
kos
prořezávky
21,52
OP
celkem
0,76
0,06
0,09
1,04
0,08
0,10
1,38
0,12
0,15
7,67
0,74
0,18
0,34
0,25
0,00
0,34
0,25
0,00
2,17
0,00
9,98
2,17
0,00
31,50
Zatím nebyl splněn plán výchovných těžeb, v případě přeměn lze konstatovat, že k výřezu
kleče a smrku pichlavého dochází průběžně v rámci prořezávek.
Nápadný je vysoký objem nahodilých těžeb – celkem 620,8 m3, z toho 499,4 m3 v ochranném
pásmu. Většina těchto těžeb se týká porostních skupin 262 B8a a zejména C8a ve střední části
území – celkem zde bylo vytěženo 436,4 m3 dřeva, nejvíce v letech 2006 a 2007. V převážné
míře (351 m3) jde o těžbu živelní, nenapadenou kůrovci. Rozpad porostu 262 C8a postupoval
Strana 32
Plán péče o PR Černá jezírka
po porostní stěně na jihu, vytvořené dřívějšími nahodilými těžbami a je pravděpodobné, že
bude pokračovat i v dalším období.
Tabulka 22: Výpis z lesní hospodářské evidence za r. 2002-2010 pro vlastní rezervaci
odd dílec
241
A
241
A
241
A
psk
12/03
12/03
12/03
241
A
17a/06/04a
241
A
17a/06/04a
241
A
17a/06/04a
241
A
17a/06/04a
241
241
241
241
A
A
A
A
17a/06/04a
17a/06/04a
17a/06/04a
17a/06/04a
241
A
17a/06/04a
241
242
242
242
242
242
242
242
242
242
242
242
242
242
242
A
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
D
17a/06/04a
02a
02a
02a
02a
02a
02a
02a
02a
02a
02a
15/02b
15/02b
15/02b
15/02b
242
261
261
261
D
B
B
B
15/02b
02
02
02
261
B
02
261
261
B
B
02
06
261
261
261
261
B
B
B
B
06
06
06
06
261
B
14/03
etáž pl1 rok měs výkon
dřev pl2 objem
03 0,62 2007 9 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
2,1
12 0,61 2005 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
1,2
12 0,61 2006 8 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
1,8
kůrovci
04a 2,69 2006 8 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00
0,5
kůrovci
06 2,03 2002 7 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
1
kůrovci
06 2,03 2006 8 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
1
kůrovci
06 2,03 2007 7 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
1,5
kůrovci
06 2,03 2007 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
1,6
06 2,03 2009 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,57
06 2,03 2010 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,6
17a 0,67 2006 8 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
1,5
kůrovci
17a 0,67 2009 6 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
1,5
kůrovci
17a 0,67 2010 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 1,94
02a 3,87 2002 5 zalesnění sadbou
SM 0,05 0,15
02a 3,87 2002 5 zalesnění sadbou
JR 0,01 0,03
02a 3,87 2002 8 zalesnění sadbou
SM 0,04 0,12
02a 3,87 2004 6 přírůstek holiny
0,02
0
02a 3,87 2004 6 zalesnění sadbou
SM 0,02 0,06
02a 3,87 2004 12 přírůstek holiny
0,02
0
02a 3,87 2005 5 zalesnění sadbou
SM 0,01 0,03
02a 3,87 2005 5 zalesnění sadbou
SM 0,01 0,03
02a 3,87 2010 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
2
02a 3,87 2010 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 2,63
02b 0,68 2009 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,96
15 1,58 2007 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 1,82
15 1,58 2008 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,71
15 1,58 2009 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 0,81
kůrovci
15 1,58 2009 9 těžba nahodilá, lapáky
SM 0,00 0,49
02 3,42 2007 10 prořezávka
3,42 3,42
02 3,42 2007 10 těžba, hroubí z prořezávek
SM 0,00
2
02 3,42 2010 5 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00
0,4
kůrovci
02 3,42 2010 5 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 0,41
kůrovci
02 3,42 2010 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,5
06 1,20 2002 8 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00 1,05
kůrovci
06 1,20 2005 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,1
06 1,20 2007 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,79
06 1,20 2007 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
1
06 1,20 2009 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 0,08
kůrovci
03 5,16 2004 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,3
Strana 33
Plán péče o PR Černá jezírka
odd dílec
261
B
261
261
261
261
261
261
261
261
261
261
261
261
261
261
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
261
B
261
261
262
262
B
B
A
A
262
A
262
A
262
262
A
D
262
262
262
263
263
263
263
263
263
263
D
D
D
C
D
D
D
D
D
D
263
263
D
D
263
263
263
263
263
D
D
D
D
D
263
D
263
D
psk
14/03
etáž pl1 rok měs výkon
dřev pl2 objem
03 5,16 2006 6 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00 12,9
kůrovci
14/03
03 5,16 2007 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
2
14/03
03 5,16 2007 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 4,24
14/03
03 5,16 2007 10 prořezávka
5,16 5,16
14/03
03 5,16 2007 10 těžba, hroubí z prořezávek
SM 0,00
5
14/03
03 5,16 2008 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,1
14/03
03 5,16 2008 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,16
14/03
03 5,16 2009 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 4,45
14/03
03 5,16 2010 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,26
14/03
03 5,16 2010 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,5
14/03
03 5,16 2010 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,5
14/03
03 5,16 2010 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,51
14/03
03 5,16 2010 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,79
14/03
03 5,16 2010 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
1
14/03
14 3,10 2007 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00
0,5
kůrovci
14/03
14 3,10 2007 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00 1,29
kůrovci
14/03
14 3,10 2007 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 3,87
14/03
14 3,10 2009 9 těžba nahodilá, lapáky
SM 0,00 0,38
02
02 2,78 2004 8 prořezávka
2,78 2,78
05
05 0,58 2006 8 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00
3,4
kůrovci
07
07 1,05 2006 8 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00
5,6
kůrovci
07
07 1,05 2007 7 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
2,5
kůrovci
15/03
03 2,20 2004 8 prořezávka
2,20
2,2
08a
08a 0,32 2006 8 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
1,2
kůrovci
14/03
03 4,44 2005 6 prořezávka
4,44 7,104
14/03
03 4,44 2005 11 těžba, hroubí z prořezávek
SM 0,00
17
14/03
14 0,55 2009 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
3,7
03
03 1,23 2007 12 těžba, hroubí z prořezávek
SM 0,00
12
00
00 0,21 2002 5 zalesnění sadbou
BRP 0,02
0,1
00
00 0,21 2002 5 zalesnění sadbou
SM 0,19 0,57
00
00 0,21 2003 8 přírůstek holiny
0,05
0
00
00 0,21 2004 12 zalesnění sadbou
SM 0,02 0,06
00
00 0,21 2005 10 zalesnění sadbou
SM 0,03 0,09
07
07 2,93 2004 7 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
0,3
kůrovci
07
07 2,93 2004 11 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
3
07
07 2,93 2006 8 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00
4,9
kůrovci
07
07 2,93 2007 9 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
1
07
07 2,93 2007 10 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
1,8
07
07 2,93 2009 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
1,7
07
07 2,93 2010 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,9
09a/02c/01b 09a 1,67 2006 8 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00
6
kůrovci
09a/02c/01b 09a 1,67 2007 7 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
2,6
kůrovci
09b
09b 0,40 2007 7 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
7,8
kůrovci
Strana 34
Plán péče o PR Černá jezírka
odd dílec
psk
etáž pl1 rok měs výkon
dřev pl2 objem
263
D 09c/02d/01c 09c 0,70 2006 8 těžba nahodilá, živelná, napadená
SM 0,00
3,5
kůrovci
263
D 09c/02d/01c 09c 0,70 2009 8 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,5
263
D
11/02b
11 1,34 2006 8 těžba nahodilá, živelná, nenapadená SM 0,00
4
kůrovci
263
D
12/03
03 1,38 2006 6 prořezávka
1,38 1,936
263
D
12/03
03 1,38 2006 12 těžba, hroubí z prořezávek
SM 0,00
7
263
D
12/03
12 0,17 2007 10 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
1,3
263
D
17a/04a/01a 04a 0,42 2006 6 prořezávka
0,42 0,42
263
D
17a/04a/01a 04a 0,42 2006 12 těžba, hroubí z prořezávek
SM 0,42
2
263
D 17b/04b/01d 04b 0,82 2009 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,36
263
D 17b/04b/01d 17b 0,16 2010 7 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00
0,5
263
D 17b/04b/01d 17b 0,16 2010 9 těžba nahodilá, kůrovcová
SM 0,00 0,53
264
A
15/02
02 1,72 2003 11 prořezávka
1,72 1,72
264
A
15/02
02 1,72 2007 5 zalesnění sadbou
SM 0,03 0,09
264
A
15/02
02 1,72 2008 10 přírůstek holiny
0,03
0
V ys v ět li v k y: odd – oddělení, psk – porostní skupina, pl1 – skutečná plocha etáže (ha), měs – měsíc provedení, dřev – dřevina, pl2 – plocha výkonu (ha), objem – těžby v m3 nebo zalesnění v tisících sazenic
Tabulka 23: Výpis z lesní hospodářské evidence za r. 2002-2010 pro ochranné pásmo
odd
241
241
241
241
241
241
241
241
241
241
241
díl
psk
B
02a
B
03
B 07/01
B 07/01
B 07/01
C
02a
C
02a
C
03b
C
04
C
04
C 11/02b
etáž
02a
03
07
07
07
02a
02a
03b
04
04
11
pl1
3,61
0,17
0,48
0,48
0,48
3,55
3,55
0,20
5,66
5,66
0,52
241
241
241
241
241
241
241
241
262
262
262
262
262
262
262
C
D
D
D
D
D
D
D
B
B
B
B
B
B
B
11/02b
02b
02b
02b
02b
03
03
04
02/01
02/01
02/01
02/01
08a
08a
08a
11
02b
02b
02b
02b
03
03
04
01
01
02
02
08a
08a
08a
0,52
2,76
2,76
2,76
2,76
0,82
0,82
3,67
2,57
2,57
3,86
3,86
5,80
5,80
5,80
262
B
08a
08a 5,80
262
262
B
B
08a
08a
08a 5,80
08a 5,80
rok měs výkon
2004 10 prořezávka
2003 7 prořezávka
2006 8 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
2007 8 těžba nahodilá, kůrovcová
2007 8 těžba nahodilá, kůrovcová
2005 9 přírůstek holiny
2006 5 zalesnění sadbou
2003 7 prořezávka
2002 7 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
2006 8 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
2006 10 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
2007 8 těžba nahodilá, kůrovcová
2002 5 přírůstek holiny
2002 6 zalesnění sadbou
2002 9 zalesnění sadbou
2002 9 zalesnění sadbou
2006 6 prořezávka
2006 12 těžba, hroubí z prořezávek
2002 7 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
2008 6 prořezávka
2008 6 těžba, hroubí z prořezávek
2008 6 prořezávka
2008 6 těžba, hroubí z prořezávek
2002 7 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
2003 6 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
2006 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
2006 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
2006 8 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
2006 8 přírůstek holiny
dřev
pl2
3,61
0,17
0,00
0,00
0,00
0,10
0,10
0,20
0,00
0,00
0,00
objem
3,61
0,17
4,8
2
2,8
0
0,3
0,2
0,25
6,3
8,8
SM
SM
SM
SM
0,00
0,30
0,20
0,02
0,08
0,82
0,00
0,00
2,57
0,00
3,61
0,00
0,00
0,00
0,00
2,9
0
0,6
0,1
0,4
0,82
4
0,75
0
14
0
18
14
2
36,1
SM
0,00
39,1
SM
0,00
0,10
14,7
0
SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
BRP
BRP
SM
SM
SM
Strana 35
Plán péče o PR Černá jezírka
odd
262
díl
B
262
262
262
262
262
B
B
B
B
B
262
262
262
262
262
262
262
262
262
262
262
262
262
262
262
262
B
B
B
B
B
B
B
C
C
C
C
C
C
C
C
C
262
C
262
262
262
C
C
C
262
262
C
C
262
262
262
C
C
C
262
262
262
262
262
262
262
263
C
C
C
C
C
C
C
E
263
263
263
E
E
E
263
263
E
E
psk
08a
etáž pl1 rok měs výkon
08a 5,80 2007 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
08a 08a 5,80 2007 7 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
08a 08a 5,80 2007 7 přírůstek holiny
08a 08a 5,80 2007 10 zalesnění sadbou
08a 08a 5,80 2008 5 zalesnění sadbou
08a 08a 5,80 2008 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
08a 08a 5,80 2008 6 těžba nahodilá, lapáky
08a 08a 5,80 2008 6 zalesnění sadbou
08a 08a 5,80 2008 8 těžba nahodilá, lapáky
08a 08a 5,80 2009 5 zalesnění sadbou
08a 08a 5,80 2009 9 přirozená obnova
08a 08a 5,80 2010 7 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
08b 08b 2,18 2007 8 těžba nahodilá, kůrovcová
00
00 0,31 2002 6 zalesnění sadbou
00
00 0,31 2002 6 zalesnění sadbou
02b 02b 0,29 2006 8 přírůstek holiny
02b 02b 0,29 2007 5 zalesnění sadbou
04
04 0,77 2008 8 těžba výchovná, probírky do 40 let
08a 08a 6,43 2002 7 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
08a 08a 6,43 2003 6 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
08a 08a 6,43 2004 6 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
08a 08a 6,43 2006 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
08a 08a 6,43 2006 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
08a 08a 6,43 2006 6 přírůstek holiny
08a 08a 6,43 2006 8 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
08a 08a 6,43 2007 5 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
08a 08a 6,43 2007 7 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
08a 08a 6,43 2007 7 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
08a 08a 6,43 2007 7 přírůstek holiny
08a 08a 6,43 2008 5 zalesnění sadbou
08a 08a 6,43 2008 6 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
08a 08a 6,43 2008 6 těžba nahodilá, lapáky
08a 08a 6,43 2008 8 těžba nahodilá, lapáky
08a 08a 6,43 2008 9 zalesnění sadbou
08a 08a 6,43 2009 5 zalesnění sadbou
08a 08a 6,43 2010 7 těžba nahodilá, kůrovcová
08a 08a 6,43 2010 9 těžba nahodilá, kůrovcová
08b 08b 1,24 2007 10 těžba nahodilá, kůrovcová
09a 09a 0,81 2006 7 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
09a 09a 0,81 2007 7 těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
09a 09a 0,81 2010 7 těžba nahodilá, kůrovcová
09b/01 09b 0,15 2006 7 těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
09b/01 09b 0,15 2007 8 těžba nahodilá, kůrovcová
09b/01 09b 0,15 2007 9 těžba nahodilá, kůrovcová
dřev
SM
pl2
0,16
objem
70,2
SM
0,00
0,16
0,02
0,08
0,00
12
0
0,06
0,28
2,2
SM
SM
SM
SM
SM
SM
0,00
0,02
0,00
0,08
0,06
0,00
0,00
0,03
0,28
0,15
0,15
0,77
0,00
0,00
0,00
0,14
1,13
0,06
1,72
0,2
0,18
1,4
4,4
0,12
0,84
0
0,45
15
16,1
2,1
0,67
45,7
SM
0,00
47,8
SM
SM
0,14
0,00
0,16
0
8,9
75,2
SM
SM
0,00
0,10
5,5
30,2
SM
SM
0,18
0,12
0,00
0
0,42
4,8
SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
SM
0,00
0,00
0,02
0,18
0,00
0,00
0,00
0,00
1,27
1,78
0,06
0,43
1,2
0,61
1,7
5,12
SM
SM
SM
0,00
0,00
0,00
3,5
2,2
8,3
SM
SM
0,00
0,00
8,2
1
JR
SM
SM
SM
JR
SM
SM
SM
SM
SM
JR
SM
Strana 36
Plán péče o PR Černá jezírka
V ys v ět li v k y: odd – oddělení, psk – porostní skupina, pl1 – skutečná plocha etáže (ha), měs – měsíc provedení, dřev – dřevina, pl2 – plocha výkonu (ha), objem – těžby v m3 nebo zalesnění v tisících sazenic
Tabulka 24: Sumář provedených opatření dle LHE za r. 2002-2010
výkon
prořezávka (ha)
přirozená obnova (ha)
přírůstek holiny (ha)
těžba nahodilá, kůrovcová
těžba nahodilá, lapáky
těžba nahodilá, živelná, napadená kůrovci
těžba nahodilá, živelná, nenapadená kůrovci
těžba nahodilá celkem
těžba výchovná, probírky do 40 let
těžba, hroubí z prořezávek
zalesnění sadbou (ha)
PR
OP
21,52
0,12
52,49
0,87
40,15
27,89
121,4
–
45,0
0,43
10,98
0,06
1,13
27,01
5,9
92,97
373,52
499,4
15,0
36,0
1,38
Celé území
32,50
0,06
1,25
79,5
6,77
133,12
401,41
620,8
15,0
81,0
1,81
všechny těžby v m3
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
Vznik konfliktních situací z hlediska naplňování dílčích předmětů ochrany se nepředpokládá.
3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
a) péče o lesy
Zásady využití lesů jsou shrnuty do dvou tabulek rámcových směrnic, které jsou dále členěny
na několik porostních typů. Tabulky mají platnost jak pro vlastní rezervaci, tak i pro její
ochranné pásmo. U některých rozsáhlejších porostních skupin, které zasahují na různá stanoviště, je příslušnost k rámcové směrnici nejednoznačná.
Rámcová směrnice péče o les
Směrnice č. Kategorie lesa
1
Soubory lesních typů
les ochranný
6R, 7R, 8R, 9R
Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa
SLT
základní dřeviny
meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny
6R, 7R
sm 10
jř
8R
sm 6-10
bř karpatská, jř
kos 0-4
9R
kos 6-10
bř karpatská, jř
sm 0-4
A – porostní typ
B – porostní typ
C – porostní typ
vrchovištní klečový
smrkový
mlazinový (pasekový), zčásti
s náhradními dřevinami
výběrný jednotlivý i skupinový
výběrný jednotlivý i skupinový
Z á klad n í r o z ho d n u tí
Hospodářský způsob (forma)
bezzásahový režim
Strana 37
Plán péče o PR Černá jezírka
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
přirozeně diferencovaný porost bez
hospodářského usměrňování i za
cenu vzniku dílčích bezlesí
přirozeně diferencovaný smrkový porost s bohatým vertikálním zápojem a
tolerováním případných světlin, bez náhradních dřevin
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
s úplným vyloučením obnovní těžby u vitálních porostů možný jednotli- pouze rekonstrukce (přeměna) stávý, případně skupinovitý výběr,
vajících mladých porostů nepůvodpřednostně stromy se sníženou vita- ních dřevin
litou – přednostní zdravotní výběr,
porosty s převahou silně poškozených stromů šetřit
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu
pouze přirozená obnova,
výhradně přirozená obnova smrku,
v okrajových částech možná lokální v malém množství umělé vnášení jř,
výsadba břk a jř
případně i břk za předpokladu jejich
účinné ochrany před zvěří
přirozená obnova sm, ve větších
mezerách i umělá obnova sm,
v mrazových polohách s podporou
geneticky vhodné kos, na chráněných místech řídce prosadby jř
s vhodnými ind. ochranami
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií
výsadby břk a jř vhodnými prostředky individuálně chránit
pouze ind. ochrana vysazených,
případně zmlazených břk a jř; výchova jen v přehoustlých mlazinách
a tyčkovinách v OP, případně i starších vitálních porostech
prořezávky v zapojených porostech
nepůvodní kos s cílem uvolnit prostor pro sm (a jeho případnou prosadbu), přednostně redukovat kos
nevhodného původu, zvláště nápadné stromkovité habity, redukce smp
tam, kde to nepovede k přílišnému
prosvětlení porostu; prořezávky
v hustých sm mlazinách a tyčkovinách vyjma zakrslých porostů; obnova a údržba ind. ochran přimíšených MZD
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií
ve vrchovištních jádrech bez opatření ochrany lesa, krajním prostředkem je loupání kůrovcových stromů
nastojato s chemickým ošetřením
(postřikem) vršku
umisťování feromonových lapačů,
mladé porosty napadené lýkožrouv OP vyznačování aktivních kůrov- tem lesklým vyřezat a ošetřit insekcových smrků k těžbě, ve specifiko- ticidem
vaných případech možnost použití
chemických prostředků.
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií
nahodilé těžby se v zásadě neprová- kácení a odkornění kůrovcových sm viz výše
dějí, stojící i ležící souše se pones ponecháním na místě, případně
chávají na místě
odkornění nastojato, jednotlivé vývraty a zlomy se nezpracovávají, u
většího počtu padlých stromů odkornění a ponechání na místě
Poznámka
rašelinné smrčiny v rezervaci, zčásti i v ochranném pásmu, okrajově i podmáčené polohy SLT 8G
Strana 38
Plán péče o PR Černá jezírka
Směrnice č. Kategorie lesa
Soubory lesních typů
les ochranný
2
8K, 8S, 8G
Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa
SLT
základní dřeviny
meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny
8K
sm 10
jř, jd, bk
8G
sm 10
jř (jd)
A – porostní typ
B – porostní typ
smrkový, zachovalý
mlazinový (pasekový), zčásti s náhradními dřevinami
Základní rozhodnutí
Hospodářský způsob (forma)
podrostní a výběrný
podrostní a výběrný
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
fyzický věk
nepřetržitá
fyzický věk
nepřetržitá
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
nestejnověký, pokud možno etážovitý porost
s ponecháním části stromů na dožití, s trvale probíhající přirozenou obnovou smrku a dle stanovištních podmínek s příměsí listnatých dřevin
diferencovaný smrkový porost, alespoň s malou příměsí listnatých dřevin (vyjma podmáčených až rašelinných poloh)
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
okrajová a skupinová seč clonná, případně skupinový
výběr, v silně podmáčených a rašelinných polohách i
jednotlivý výběr méně vitálních stromů, nejméně 20 %
perspektivních stromů (v OP 10 %) ponechat na dožití
vzhledem k věku porostu není obnovní těžba aktuální,
případné hloučky a skupinky starších stromů šetřit
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu
přirozená obnova smrku pod clonou nebo bočním zástinem mateřského porostu, s výjimkou ze zákonné
lhůty na zalesnění, teprve při dlouhodobém selhání
přirozené obnovy přistoupit k umělé obnově; lokální
prosadby jř, na sušších místech mimo mrazové polohy
též bk a kl
přednostně přirozená obnova smrku, s dlouhodobým
tolerováním menších mezer, větší mezery bez obnovy
dolesnit sm, v mrazových polohách s dočasnou podporou kos místního původu, na chráněných místech prosadby jř, na vhodných místech i v menším počtu jd a
bk
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií
účinná ind. ochrana vysazených listnatých dřevin
postupná redukce smp a nepůvodní kos, při prořezávkách a probírkách podpora nepravidelné hloučkovité
struktury a etážovitosti; účinná ind. ochrana prosadeb
listnatých dřevin, jd do oplocenky, nutná dlouhodobá
ochrana
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií
při kalamitním výskytu kůrovců osazení feromonových totéž jako A
lapačů, po dohodě s OOP i použití chemických prostředků (insekticidů)
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií
smýcení a odkornění kůrovcových stromů,
s ponecháním nekrácené hmoty na místě, v OP
s možným vyklizením, ponechávání souší a jednotlivých zlomů a vývratů
v principu totéž jako A, ale vzhledem k charakteru porostů to nebude příliš časté
Poznámka
sušší polohy v ochranném pásmu
Příloha M4: Lesnická mapa typologická
Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Strana 39
Plán péče o PR Černá jezírka
b) péče o nelesní pozemky
Nelesním pozemkem je pouze parcela Krásného potoka. Jedná se o poměrně malou vodoteč
(šířka většinou významně nepřekračuje 1 m), která je začleněna do okolního lesního porostu.
Tok je přirozeného charakteru a žádné zásahy nevyžaduje.
c) péče o živočichy
Z důvodu ochrany a omezení rušení zejména cenné ornitofauny (jeřáb, tetřívek) ponechat
současnou síť turistických cest, nezpřístupňovat vlastní rašeliniště (Černá jezírka, Tetřeví louka, Krásná louka), nevyznačovat turistické pěší ani lyžařské trasy po nezpevněných lesních
cestách a průsecích mezi Jizerskou silnicí a červeně značenou hřebenovou turistickou cestou z
Jizerky na Předěl.
V případě trvajícího nedostatku přirozených hnízdních dutin je vhodné pokračovat v údržbě a
obnově hnízdních budek pro sýce rousné.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
a) lesy
Navrhovaná opatření pro lesní porosty na území vlastní rezervace jsou oproti předchozím
dvěma deceniím menšího rozsahu. Důvodem je pokročilejší stupeň přirozené i umělé obnovy,
který již nevyžaduje větší objem zalesňovacích prací.
Zde navrhovaná opatření lze v zásadě rozdělit do tří skupin: (1) vylepšování stávající obnovy
smrku, (2) vnášení chybějících dřevin, (3) problematika kleče.
Ad 1) Současný stav obnovy smrku (přirozené i umělé) je většinou plně vyhovující, což platí
zejména pro rozpadlé rašelinné smrčiny. Zde není další vylepšení smrkem zapotřebí, a to ani
v místech, kde je obnova dosud nesouvislá a nerovnoměrná. Naopak tato nepravidelnost a postupné rozšiřování obnovy je žádoucím zdrojem budoucí diferenciace porostů, při běžném postupu plošné umělé obnovy jen stěží dosažitelné.
Poněkud horší je situace na bývalých holinách, kde se nacházejí mlaziny v různém stupni zapojenosti (místy i s většími mezerami) a s různým podílem náhradních dřevin – stanovištně
nepůvodní kleče a smrku pichlavého. Pokud jde o nedokonalý zápoj, zde částečně platí výše
napsané. Menší mezery nejsou na závadu, naopak je žádoucí, aby se porost vyvíjel jako nepravidelně volněji zapojený, se stromy nízko zavětvenými. U větších mezer je žádoucí vylepšení, které ovšem není naléhavé, neboť s postupem času se i tyto mezery jistě samy vyplní.
V případě nepůvodních náhradních dřevin je intervence velmi žádoucí, neboť jak smrk pichlavý, tak i kleč by v porostu bez zásahu mohly přetrvat po řadu desetiletí. S výřezem náhradních dřevin je vhodné začít hned, jakmile splní svoji ochrannou funkci pro zavádění či spontánní šíření smrku ztepilého. Výřez smp a kos bude většinou probíhat ve více etapách a bude
mít spíše charakter selektivních prořezávek než přeměny. K podstatnému snížení podílu náhradních dřevin by mělo dojít ještě ke konci nastávajícího decenia, během dalšího decenia by
tento proces měl být ukončen.
Ad 2) Druhová skladba porostů v rezervaci a ochranném pásmu je velmi uniformní. Kromě
smrku ztepilého se ve větší míře vyskytuje pouze kleč, která je ovšem obvykle dřevinou stanovištně nepůvodní, třetí dřevinou je cizokrajný smrk pichlavý. I když území leží v oblasti
převažujících smrkových lesů, existuje zde i určitý potenciál pro další dřeviny, zejména jeřáb
ptačí, buk lesní a jedli bělokorou. Z těchto tří dřevin má pouze jeřáb v území určité, ovšem
naprosto mizivé rozšíření. Potřeba zavádění listnatých dřevin do ekologicky zatěžovaných
smrkových lesů, byla v minulosti mnohokrát diskutována. Např. v obnovním cíli v plánu péče
Strana 40
Plán péče o PR Černá jezírka
z r. 1991 je uvažováno s jejich až 30% podílem (20 % břk, 10 % jř). Na jiných lokalitách se
uvažovalo s ještě vyššími podíly. Tento záměr ale zcela ztroskotal na destruktivním vlivu zvěře a nedokonalých ochranných opatřeních. Dílčích úspěchů bylo dosaženo hlavně u skupinových ochran (oplocenek), zatímco individuální ochrany splnily svůj účel spíše jen tam, kde
tlak zvěře nebyl příliš velký. Dnes jsou již k dispozici účinnější individuální ochrany a také
podmínky pro zavádění těchto dřevin jsou poněkud příznivější. Proto je možné doporučit, aby
na vhodná stanoviště byl vnesen alespoň malý podíl vhodných dřevin. Těmi jsou zejména jeřáb ptačí, který lze použít zejména v sušších okrajových partiích, v omezené míře ale i na rašelinné půdy, s výjimkou půd výrazně zamokřených. Zde je vhodnější dřevinou bříza karpatská, která ale není na Černých jezírkách přirozeně rozšířena. Její použití by proto mělo být jen
omezené. Mimo rašelinné půdy lze v chráněných místech pokusně vysadit i několik jedlí a na
sušších místech též buk. Obě tyto dřeviny zde mají ekologické niky, jedle byla v dávnějších
dobách zřejmě nejhojnější dřevinou po smrku a místně zřejmě i převažovala. Uvedené výsadby mají samozřejmě smysl jen tehdy, budou-li dostatečně chráněny před zvěří a bude-li stav
jejich ochran průběžně kontrolován. Poškozené ochrany u vitálních stromků musí být vyměněny, výhony vyrážející z ústí tubusů je třeba chránit nátěrem. Stejně tak je třeba udržovat
oplocenky, jejichž využití je účelné zejména pro jedli.
Ad 3) Kleč se v rezervaci vyskytuje přirozeně ve čtyřech vrchovištních jádrech, celkově ale
již v nepříliš rozsáhlých porostech. Podstatně větší výměru zaujímají porosty stanovištně nepůvodní kleče, vysazované převážně v 80. a 90. letech jako náhradní dřeviny. Kleč je vhodnou přípravnou dřevinou v polohách, kde se přímé zalesnění smrkem ztepilým potýká
s opakovanými nezdary. Jde především o mrazové sníženiny a silně zamokřené polohy (ty
však kleči příliš nevyhovují). Zásadní výhradou proti výsadbám kleče je její genetický původ.
V případě starších výsadeb je původ často „neznámý“, přičemž v řadě případů jde zjevně o
kleč původu krušnohorského nebo šumavského. Ta je ovlivněna hybridizací s příbuznou blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa dle nejnovějšího taxonomického pojetí, BUSINSKÝ
2009), na rozdíl od původní jizerskohorské kleče, v níž genofond blatky není přítomen. Vzniká tak riziko, že dojde k narušení genofondu původní kleče zavlečenými populacemi. Protože
je odlišení hybridogenní kleče od kleče „čisté“ v terénu dosti obtížné, je nejjistějším řešením
postupná úplná likvidace všech výsadeb bez prokázaného jizerskohorského, případně krkonošského původu.
Naléhavě je pak třeba odstranit veškerou kleč vysazenou na přirozených bezlesích, neboť její
rozrůstání by mohlo v krátké době vést k jejich zániku. V PR Černá jezírka ovšem není tento
problém příliš aktuální.
V lesích na území rezervace se v souladu s preferencí přirozených procesů nepočítá s větším
uplatněním porostní výchovy. Prořezávky, resp. probírky lze připustit jako dočasné opatření
v tyčkovinách až tyčovinách mimo vlastní vrchoviště. Jeho účelem by mělo být zvýšení mechanické stability porostu, nikoliv však unifikace porostní struktury (zásahy neměly být
schematické a neměly by probíhat jednotně po celé ploše porostu). V typických rašelinných
smrčinách, které mají specifickou prostorovou výstavbu a růstovou dynamiku, nejsou výchovné zásahy žádoucí. Rašelinné smrčiny a často i smrčiny dalších typů se v minulosti nezřídka vyvíjely bez pěstebních zásahů, aniž by je to nějak poškodilo. Výchovná opatření (prořezávky) by proto měly být směřovány hlavně do mladých porostů s výskytem nepůvodních
dřevin a s vyšším podílem umělé obnovy.
Zvláštním druhem opatření je údržba oplocení vrchoviště Tetřeví louka. Oplocení zde bylo
vystavěno někdy v 90. letech a v r. 2003 a 2005 bylo kompletně rekonstruováno. Účelem
oplocení je ochrana vzácných rostlinných společenstev před narušováním jelení zvěří. Nakolik je tato bariéra nezbytná, není možné odpovědně říci. Zvěř je na vrchovišti důležitým disturbančním činitelem a je-li její tlak pouze mírný, pak snad může mít na vývoj vrchovištní
Strana 41
Plán péče o PR Černá jezírka
vegetace i příznivý vliv. Silnější disturbance ale mohou snadno vést k oslabení až k zániku
celých populací vzácnějších rostlin, nehledě na to, že současně dochází k nežádoucí eutrofizaci. V Jizerských horách je řada hodnotných vrchovišť, která nejsou oplocena a přitom se nacházejí v příznivém stavu, to je nakonec případ vrchoviště Černá jezírka, které je přitom
vzhledem k malé rozloze volných ploch zranitelnější. Protože údržba oplocení je poměrně nákladná a jeho životnost je omezená (cca 10 let, dílčí opravy je nutno provádět častěji), navrhuji ponechat oplocení načas bez údržby a přitom monitorovat stav vrchoviště. K opravě,
resp. obnově oplocení přistoupit až tehdy, pokud se projeví větší škody na vegetaci.
Samostatné téma představuje přístup ke kůrovci, u nějž v poslední době dochází k zásadním
neshodám mezi ochranářskou obcí a lesníky. Zde je třeba upozornit, že v maloplošných chráněných územích má požadavek důsledné pasivní ochrany, včetně vyloučení jakýchkoliv nahodilých těžeb, své opodstatnění. Má-li se již do porostů zasahovat, neměly by tyto zásahy
vést k destrukci předmětu ochrany, tj. způsobit větší škody, než jaké by vyvolala neřízená
kalamita. V tomto smyslu je třeba preferovat umírněná a přitom smysluplná řešení před radikálními, byť důslednými zásahy. Konečné rozhodnutí o zvoleném postupy je zde ovšem
v kompetenci orgánu ochrany přírody.
Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu
zásahů a přehledu činností
V ochranném pásmu jsou částečně zastoupeny biotopy podobného charakteru jako ve vlastní
rezervaci, celkově však převažují sušší polohy dílem s mladými porosty až pasekového
vzhledu, dílem se zachovalými porosty středního a zralejšího věku. Ačkoliv tyto porosty
představují méně reprezentativní části území, mají svoji nezpochybnitelnou hodnotu. Cenné
jsou zejména podmáčené a třtinové (sušší) smrčiny se smrkem původního genofondu. Tyto
porosty jsou dosti fragmentovány po předchozích nahodilých těžbách, místy jsou rozrušovány
pronikáním kůrovce a následně odtěžovány. Za účelem dopravního zpřístupnění poškozených
porostů byla v nedávné době zbudována povalová cesta přes okraj Tetřeví louky.
V lesích ochranného pásma je, na rozdíl od rezervace, přípustná obnovní těžba. Ta by však
měla mít nanejvýš extenzivní charakter a neměla by vést ke vzniku holin a následně stejnověkých porostů s nutností umělé obnovy. Přijatelné jsou tedy výběrné těžby, poskytující dostatek prostoru přirozené obnově, podporující různověkost porostů a šetřící významnou část
stromového inventáře na dožití fyzického věku. Zvláště šetrný přístup, blížící se bezzásahovosti je třeba uplatnit na rašelinných půdách. Jinak zde platí zásady uvedené již v předchozí
kapitole.
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu
Dle informace zadavatele nebylo provedeno geodetické zaměření rezervace, přestože v terénu
lze dohledat řadu mezníků, které s hranicí rezervace zjevně souvisejí. Chybějící zaměření je
třeba realizovat.
Rezervace je v terénu vyznačena obvyklým způsobem – pruhovým značením a tabulemi
s malým státním znakem. Obnova značení byla provedena naposledy v roce 2008. Při terénním šetření byly na několika místech shledány nesrovnalosti mezi pruhovým značením a situací v lesní obrysové mapě. Nejzávažnějším nedostatkem je vyznačení jižní hranice menší části
rezervace (Malá krásná louka), které se v terénu místy odchyluje až více než 100 metrů od
hranice reálné (v jihozápadním směru). V dalších nejméně třech případech jde o posuny hra-
Strana 42
Plán péče o PR Černá jezírka
nice ZCHÚ v řádu několika málo desítek metrů. Na základě geodetického zaměření je třeba
upravit značení hranic v terénu a zajistit soulad hranic PR a OP s hranicemi jednotek prostorového rozdělení lesa.
Obnovu značení provádět v závislosti na jeho stavu, obvykle 1x za 5 let, spadlé, případně zcizené hraniční tabule opravit nebo nahradit co nejdříve po zjištění.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
Provést geometrické zaměření rezervace a na jeho základě nové vyhlášení. Získat dlouhodobou výjimku ze zákonné lhůty na zalesnění, v případě potřeby umožnit lokální užití insekticidů udělením výjimky ze základních ochranných podmínek PR.
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Turistický ruch zasahuje pouze severní část rezervace, jíž prochází značená cesta. Její vliv na
okolní rašelinné biotopy je ale vcelku zanedbatelný. Jádrové části rezervace jsou turisticky
nepřístupné, omezenou návštěvnost lze však pozorovat na vlastních Černých jezírkách. Do
jara tohoto roku k ní přispívala „partyzánská“ introdukce exotické masožravé rostliny špirlice
(Sarracenia sp.). Regulace návštěvnosti za současné situace není nutná.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území
Při turistické cestě na severu území je umístěna informační tabule, kterou je třeba dle potřeby
obnovovat. Další zviditelňování rezervace není účelné.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území
Území je poměrně dobře přírodovědně zdokumentováno, takže provedení doplňujících průzkumů není naléhavé. Dílčí průzkumy lze provádět podle aktuálních zájmů a potřeby. Pokračovat v monitoringu vzácných druhů ptáků (Aegolius funereus, Grus grus, Tetrao tetrix)
v rámci monitorování předmětu ochrany ptačí oblasti Jizerské hory. Zajistit pokračování monitoringu vrchoviště Tetřeví louka.
Strana 43
Plán péče o PR Černá jezírka
4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle
jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu (práce) a kvantifikace
Jednorázové a časově omezené zásahy
geometrický plán
obnova hranic ZCHÚ (tabule, pruhové značení) 2x
obnova a údržba oplocení Tetřeví louky
obnova a údržba informačních tabulí
obnova a údržba povalového chodníku (300 bm)
zpracování nového plánu péče
Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Opakované zásahy
nadstandardní lesnické zásahy*
ptačí budky
Opakované zásahy celkem (Kč)
N á k l a d y c e l k e m (Kč)
Orientační náklady Orientační náklady
za rok (Kč)
za období platnosti
plánu péče (Kč)
250 000,130 000,120 000,40 000,500 000,50 000,1 090 000,60 000,5 000,-
600 000,50 000,650 000,1 740 000,-
*) zejména výsadby listnatých dřevin a jedle a jejich individuální, případně skupinové ochrany
4.2 Použité podklady a zdroje informací
ANDRÉE A. (1868): Ausflüge im Isergebirge. – Verh. Bot. Provinz Brandenburg, Berlin, 10: 139-143.
ANONYMUS (2001): Plán péče pro PR Černá jezírka na období 1. 1. 2002–31. 12. 2011. – Ms., EkolesProjekt s. r. o., Jablonec n. N. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
ANONYMUS (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. – MŽP ČR, Praha.
BUSINSKÝ R. (1998): Agregát Pinus mugo v bývalém Československu – taxonomie, rozšíření,
hybridní populace a ohrožení. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 33: 29-52.
BUSINSKÝ R. (2009): Borovice blatka v novém pojetí. – Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 44: 35-43.
CIPRA Z. (2001): Plán péče o PR Černá jezírka – posouzení. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské
hory, Liberec]
DEMEK J. [ed.] et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 pp.
ENGLER A. (1865): Ueber die Vegetation des Isergebirges. – Jahresber. Schles. Ges. Vaterl. Cult.,
Breslau, 42 (1864): 65-69.
FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.
FIRBAS F. (1929): Die Pflanzendecke des Friedländischen. – Heimatkunde des Bezirkes Friedland in
Böhmen, Friedland, 155-246.
HOLUBIČKOVÁ B. & VÁŇA J. (1973): Studie o vegetaci blat. IV. Rašeliniště Jizerských hor. – Sborn.
Severočes. Přír., Litoměřice, 4: 37-52.
HOUŠKOVÁ E. (1981): Fytocenologická a ekologická charakteristika rašelinišť v Jizerských horách. –
Mskr. [Dipl. Pr., depon. in Bibl. Kat. Bot. Přír. Fak. UK, Praha, 138 pp.]
HOUŠKOVÁ E. (1987): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť Jizerských hor a jejich předpokládané sukcesní vztahy. – Stipa 8/9: 20–31.
HRAŠKO J. et al. (1991): Morfogenetický klasifikačný systém pôd ČSFR. 2. vyd. – Výzk. Ústav Pôd.
Úrod., Bratislava.
Strana 44
Plán péče o PR Černá jezírka
HRUŠKA J. & CIENCALA E. [eds.] (2005): Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd –
limitující faktor současného lesnictví. – Česká geologická služba, 160 p.
HRUŠKA J. & KOPÁČEK J. (2005): Kyselý déšť stále s námi – zdroje, mechanismy, účinky, minulost a
budoucnost. – Ministerstvo životního prostředí, 24 p.
HUSOVÁ M., JIRÁSEK J. & MORAVEC J. (2002): Přehled vegetace České republiky. Svazek 3.
Jehličnaté lesy. – Academia, Praha.
CHALOUPSKÝ J.[red.] (1989): Přehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor. (1:100 tis.) –
Ústř. Ústav Geol., Praha.
CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
JIRÁSEK J. (1995): Společenstva přirozených smrčin České republiky. – Preslia, Praha, 67: 225-259.
JÓŽA M. & VONIČKA P. (2004): Jizerskohorská rašeliniště. – Jizersko-ještědský horský spolek, Liberec.
KNÍŽETOVÁ L. (1978): Státní přírodní rezervace Černá jezírka. Inventarizace vegetačního krytu. – Ms.
[depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
KORYTÁŘ J. (1997): Další významný botanický objev v Jizerských horách. – Jizerské a Lužické hory,
Liberec, 4: 9.
KOŘISTKA C. (1877): Das Riesen- und Isergebirge und seine östlichen Vorlagen. – Arb. Topogr. Abt.
Landesdurchforsch. in Böhmen, Prag, II/1.
KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč
ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha
KUČERA J. & VÁŇA J. (2003): Check- and Red List of the bryophytes of the Czech Republic. –
Preslia, Praha, 75: 193-222.
KŮRKA A. (1995): Arachnofauna rašelinišť Jizerských hor (Pavouci – Araneidea). – Sborn. Severočes.
Muz., Přír. Vědy, Liberec, 19: 99-122.
KŮRKA A. (1999): Pavouci (Araneida) Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. – Sborn. Severočes.
Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: 119-136.
LORBER J. (1986): Příspěvek k rozšíření rašeliníků v SPR Černá jezírka (Jizerské hory). – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 15: 51-67.
MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. & KUNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček
M (eds.), Chráněná území ČR, svazek III. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 331 pp.
MACHÁČEK M. (1982): Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) vybraných rašelinišť Jizerských hor. –
Dipl. práce, Katedra syst. zool. Přírod. Fak. Karlovy univerzity v Praze, 155 pp.
MENZEL G. (1868): Physiographie des Isergebirges. – Reichenberg-Friedland.
MEJSTŘÍK J. (1969): Rašeliniště Jizerských hor. – Ochr. Přírody, Praha, 24: 36-39.
MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. – Praha, 714
p.
MIKYŠKA R. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České země. List
M-33-X Liberec. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha.
MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, 1–206.
NĚMEČEK J. et al. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. – 78 p., ČZU Praha
a VÚMOP Praha.
NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). –
Academia, Praha.
NEVRLÝ M. (1962): Topografie živých rašelinišť Jizerských hor. – Sborn. Severočes. Mus., Liberec,
Přír. Vědy, 2: 33-84.
NEVRLÝ M. (1981): Kniha o Jizerských horách. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem.
Strana 45
Plán péče o PR Černá jezírka
PELÍŠEK J. (1966): Výšková půdní pásmitost střední Evropy. – Academia, Praha.
PELÍŠEK J. (1968): Půdní poměry Jizerských hor. – Knižnice Jizerských hor, Severočes. Muz., Liberec, 9: 1-50.
PLAIL J. (1927): Pollenanalytische Untersuchungen einiger Hochmoore des Isergebirges. – Mitt. Ver.
Heimatkunde, Reichenberg, 21: 112-128.
PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Obratlovci. – Příroda, 22: 1–184.
PLOCEK A. (1974): Nástin květeny Jizerských hor. – Ms. [Dis. Pr., depon. in: Bibl. Kat. Bot. Přírod.
Fak. UK, Praha]
PLOCEK A. (1982-1986): Květena Jizerských hor. 1-4. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec,
12: 5-44, 13: 5-24, 14: 5-39 et 15: 5-52 [nedokončeno].
PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). –
Příroda, Praha, 18: 1-166.
PUCHMAJEROVÁ M. (1929): Les tourbières de la haute chaine des Krkonoše et du massif central de la
Jizera. – Publ. Fac. Sc. Univ. Charl., Prague, 89: 1-25.
PUCHMAJEROVÁ M. (1936): Rašeliny Jizerských hor. – Arch. pro přírodov. Výzk. Čech, Praha, 19: 444.
QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. – Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa).
RUS I. (1999): Příspěvek k poznání vážek (Odonata) CHKO Jizerské hory. – Sborn. Severočes. Muz.,
Přír. Vědy, Liberec, 21: 137-143.
RYBNÍČEK K. & HOUŠKOVÁ E. (1994): Vegetační a stanovištní změny na rašeliništích Jizerských hor
za období 1980–1991. – Příroda, Praha, 1: 129–136.
RYBNÍČEK K. (1991-1999): Sledování stanovištních a vegetačních změn vrcholových rašelinišť sudetské horské soustavy. – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
RYBNÍČEK K. (2000): Present results of vegetation and habitat monitoring in mountain bogs of the Jizerské hory Mts., 1991–1998. – Příroda, Praha, 17: 101–108.
RYBNÍČEK K., BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ E. et NEUHÄUSL R. (1984): Přehled rostlinných společenstev
rašelinišť a mokřadních luk Československa. – Studie ČSAV, Praha, 84/8: 1-124.
SCHIFFNER V. (1908): Ökologische Studie über die sogenannten „Knieholzwiesen“ des Isergebirges. –
In: Wiesner-Festschrift 1908, Wien, pp. 452-472.
SCHUSTLER F. (1918): Krkonoše. Rostlinozeměpisná (fytogeografická) studie. – Archiv Přír. Výzk.
Čech, Praha, 16/4: 1-181.
SCHWARZ O., HOŠEK J., ANDĚL P., HRUŠKA J., HOFMEISER J., SVOBODA T. & PETRŽÍLKA L. (2009):
Soubor map atmosférické depozice, překročení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní
ekosystémy a lišejníkové indikace imisní zátěže v KRNAP a CHKO Jizerské hory. – Lesnická
práce, 34 p., 11 mp.
SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – In: Květena ČSR, díl 1., Academia,
Praha, 103-121.
SMRŽ P. (1954): Ostřice Jizerských hor. – Čs. Bot. Listy, Praha, 4: 154-155.
SÝKORA T. (1971): Lesní rostlinná společenstva Jizerských hor. In: Knižnice Jizerských hor, 11: 1-60,
ed. Severočes. Mus., Liberec.
ŠŤASTNÝ J. (1996): Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu čeledi Dytiscidae (Coleoptera) vybraných rašelinišť v CHKO Jizerské hory. – Nepubl. strojopis, 17 pp., depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec.
TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc.
TOMANDL M. (1972): Dějiny lesního hospodářství v Jizerských horách. – Knižnice Jizerských hor,
Severočes. Mus., Liberec, 12: 1-68.
TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List 03-14 Liberec. – Český Geol. Ústav, Praha.
VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. – Praha.
Strana 46
Plán péče o PR Černá jezírka
VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. – Praha.
VÁŇA J. (2007): Mechorosty vybraných rašelinišť Jizerských hor III. Mechorosty rašelinišť v okolí
Jizerky (východně od Smědavy). – Ms. [depon. in: Správa CHKO Jizerské hory, Liberec]
VIŠŇÁK R. (2000): Přírodovědné podklady pro plán péče o PR Černá jezírka. – Ms. [depon. in: Správa
CHKO Jizerské hory, Liberec]
VIŠŇÁK R. (2003): Jizerskohorská rašeliniště po 40 letech a jejich botanická charakteristika. – Sborn.
Severočes. Muz.-Přír. Vědy, Liberec, 23: 11-84.
VONIČKA P. (1995): Příspěvek k poznání střevlíkovitých (Coleoptera, Carabidae) vrcholové části Jizerských hor. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 19: 123-132.
VULTERIN Z. (1955): O rozšíření rojovníku bahenního v Jizerských horách a Krkonoších. – Ochr.
Přír., Praha, 10: 298-301.
Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992
Sb.
Vyhláška MŽP ČR č. 60/2008 Sb., o plánech péče, označování a evidenci chráněných území.
WALDHAUSER M. & WALDHAUSEROVÁ I. (2007): Zajímavé nálezy vážek (Odonata) v Libereckém
kraji. – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 25: 39-48.
WALDHAUSEROVÁ I. (2006): Inventarizace vážek (Odonata) na vybraných rašeliništích (NPR Rašeliniště Jizery, NPR Rašeliniště Jizerky, PR Čihadla, PR Klečové louky a PR Černá jezírka) Jizerských hor v zájmovém území PSLJH. – Nepubl. strojopis, 7 pp. + nálezová databáze (*xls), depon. in AOPK – Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec.
WALDHAUSEROVÁ I. (2007): Inventarizační průzkum vážek (Odonata) na vybraných lokalitách Jizerských hor v roce 2007. – Nepubl. strojopis, 7 pp. + nálezová databáze (*xls), depon. in AOPK –
Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec.
4.3 Seznam používaných zkratek
CHKO – chráněná krajinná oblast, EVL – evropsky významná lokalita, IO – individuální ochrana,
LHC – lesní hospodářský celek, LHE – lesní hospodářská evidence, LHP – lesní hospodářský plán, LT
– lesní typ, NPR – národní přírodní rezervace, OP – ochranné pásmo, PR – přírodní rezervace, psk –
porostní skupina, SLT – soubor lesních typů, ZCHÚ – zvláště chráněné území, další použité zkratky
(pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu.
Zkratky dřevin užívané zejména v tabulkách:
bk
buk lesní (Fagus sylvatica)
bo
borovice lesní (Pinus sylvestris)
bop borovice pokroucená (Pinus contorta)
bř
bříza bělokorá (Betula pendula)
břk bříza karpatská (Betula carpatica)
jal
jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina)
jd
jedle bělokorá (Abies alba)
jř
jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
kl
javor klen (Acer pseudoplatanus)
kos borovice kleč (Pinus mugo, včetně vysazené P. x pseudopumilio a nerozlišené P. rotundata)
md modřín opadavý (Larix decidua)
sm smrk ztepilý (Picea abies)
smp smrk pichlavý (Picea pungens)
Strana 47
Plán péče o PR Černá jezírka
4.4 Plán péče zpracoval
RNDr. Richard Višňák, Ph.D.
biologické a ekologické průzkumy
Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem
listopad 2010
Podklady k zoologii připravili Ing. Pavel Vonička a Mgr. Martin Pudil.
Strana 48
Plán péče o PR Černá jezírka
P ŘÍLOHY
Tabulk y:
Příloha T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
(Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2).
Příloha T2 – Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných
zásahů v nich
(Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).
Map y:
Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území
Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
Příloha M3 – Mapa dílčích ploch (na podkladu ortofotomapy)
Příloha M4 – Lesnická mapa typologická
Příloha M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
Příloha M6 – Lesní porostní mapa
Příloha M7 – Mapa přirozených bezlesí
Příloha M8 – Historické mapy
Ostatní:
Příloha S1 – Podrobnější popisy dílčích ploch
Příloha S2 – Popisy vymezených přirozených bezlesí
Příloha S3 – Floristický přehled
Strana 49
Příloha T1
Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
Černá jezírka – rezervace
JPRL
241A1a
241A11
dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin
plocha
v ha
1
1,39
1C
sm 7, kos 3
2
0,58
1A
sm 6-7, kos 3-4
241A12/3
241A17a/6/4a
3
4
1,23
5,38
1B
1B
241A17b/4b/
1b
241A103
242D2a
5
0,23
1B
6
7
0,05
3,87
–
1C
242D15/2b
261B2
261B2
8
9
10
2,26
0,94
2,48
1B
1C
1C
261B6
261B6
261B6
261B14/3
261B14/3
261B103
11
12
13
14
15
16
0,15
0,39
0,66
7,59
0,66
0,06
1B
1B
1B
1B
1B
–
262A2
262A5
17
18
2,78
0,58
1C
1B
262A7
262A15/3
262A101
19
20
21
1,05
2,47
0,1
1B
1B
–
sm 7, kos 3
sm 9, kos 1 (v nereprezentativní části)
sm 10
sm 10
bezlesí
262D2
22
1,3
1C
sm 8, kos 2
prům. st. doporučený zásah
výška přir.
2
D
bez zásahu, výhledově výřez kos
2
B
bez zásahu
sm 10, kos/sm 10, kos
12/1
sm 10/sm 10/sm 10,
15/12/
kos, břk
4
sm 10/sm 10/sm 9, jř 1, 15/6/1
břk
bezlesí
sm 7, kos 3
sm 2,
kos 1
sm 10, kos/sm 10
10/2
sm 10
8
sm 7, kos 3
sm 3,
kos 1
sm 10
12
sm 10
8
sm 10
12
sm 10/sm 10, kos
12/2
sm 10
12/2
bezlesí
(1)
nal.
3
spolu s Tetřeví loukou klíčová část
PR
C
C
bez zásahu
bez zásahu
C
bez zásahu
–
D
bez zásahu
bez zásahu, v dalším deceniu výřez kos
3
C
C
D
bez zásahu
bez zásahu
postupná redukce kos
2
C
C
C
C
C
–
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
2
12
D
C
postupná redukce kos
bez zásahu; sz. část připojit k psk 2
12
0/3
C
C
–
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu, jen zkorigovat hranice bezlesí
výše ve svahu
bez zásahu, v dalším deceniu výřez kos
3
D
poznámka
doporučuji upravit označení psk, poloha etáží nejasná
jz. část (menší)
sv. část (větší)
úzká sv. část
větší sv. část, více na Z
jz. část
hlavní část
malá izolovaná část na severu
bezlesí nevýrazné a nepřesně lokalizované, zrušit nebo přemístit níže
2
bezlesí neúplně vyznačeno, zasahuje
i do stávajících psk 262 A2, A5 a B4
3
JPRL
262D5
262D5
262D8a
262D8b
262D14/3
262D14/3
262D103
263D0
263D2a
dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin
plocha
v ha
23
0,17
1B
sm 10
24
0,11
1B
sm 10
25
0,32
1B
sm 10
26
0,14
1B
sm 10
27
0,23
1B
sm 10/sm 10
28
4,76
1B
sm 10/sm 9, kos 1
29
0,13
–
bezlesí
30
0,21
1C
sm 10
31
0,29
2B
sm 6, kos 4
263D2a
32
4,72
1C
sm 7, kos 3, smp
263D6a
263D6a
263D6b
263D6b
263D7
263D7
263D7
263D7
263D9a/2c/1b
263D9b
263D9c/2d/1c
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
0,2
0,18
0,57
0,05
0,25
0,28
0,15
2,25
3,36
0,4
1,4
1B
1B
1B
1B
1B
1B
1B
1B
1B
1B
1B
263D11/2b
263D12/3
263D13
44
45
46
1,92
1,55
1,55
1B
1B
1A
sm 10
sm 10
sm 10
sm 10
sm 10
sm 10
sm 10
sm 10, kos
sm 10/sm 10/sm 10
sm 10
sm 10/sm 10/ sm 10,
kos
sm 10/sm 10
sm 10/sm 10, kos
kos 7-8, sm 2-3
263D17a/4a/1
a
263D17b/4b/
1d
264A9/5
264A9/5
264A15/2
47
0,63
1B
48
1,47
49
50
51
0,27
0,72
1,92
prům. st. doporučený zásah
výška přir.
6
C
bez zásahu
8
C
bez zásahu
15
C
bez zásahu
16
–
bez zásahu
15/6
C
bez zásahu
15/2
C
bez zásahu
3
–
výřez nepůvodní kos
2
D
ponechat samovolnému zarůstání
sm 3,
D
postupná redukce kos
kos 2
8/2
D
výřez smp a postupná redukce kos, přednostně stromkovitých typů, prosadby jř
14
C
bez zásahu
17
C
bez zásahu
15
C
bez zásahu
12
C
bez zásahu
0/8/3
C
bez zásahu, psk lze sloučit s okolními
?/2
D
psk lze sloučit s okolními
17
C
sloučit s psk 6a
12
C
bez zásahu
16/5/2
C
bez zásahu
16
C
bez zásahu
12/4/2
C
bez zásahu
C
C
B
bez zásahu
bez zásahu
oprava oplocenky
sm 10/sm 10/sm 10
0/8/2
10/3
sm 8,
kos 12
0/10/2
C
bez zásahu
1B
sm 10/sm 10/sm 10
10/3/1
C
bez zásahu
1B
1B
1B
sm 10
sm 10/sm 10
sm 10/sm 10
18/4
15/8
0/9/2
C
C
C
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
nal.
poznámka
jižní část
severní část
1
malá jižní část
hlavní část
jako bezlesí nevýrazné, nerozlišovat
nepřesně značená hranice PR
2
2
jižní část
severní část
východní část
sv. část
severní část
hlavní (jz.) část
etáže nezřetelné
2
východní část
západní část
Černá jezírka – ochranné pásmo
JPRL
241B2a
241B2b
dílčí
výměra RS/PT zastoupení dřevin
plocha
v ha
52
3,62
1C
sm 7, kos 2, smp 1
53
3,54
2B
sm 9, smp 1, kos
prům.
výška
3
3
stupeň
doporučený zásah
nal.
poznámka
přir.
D
postupný výřez smp a kos, prosadby jř
2
D
výřez smp, prosadba jř s IO, v menším 2
množství možno i bk a jd
C
bez zásahu (ev. probírka možná)
C
bez zásahu
hlavní část
C
bez zásahu
menší jižní část
C
bez zásahu, případná prořezávka v od- 3
rostlejších partiích možná
D
postupný výřez smp, dle potřeby vylepše- 2
ní ve vých. okraji, zatím netřeba, prosadba jř v IO
D
výřez smp, výhledově i kos, vysadit několik jř, jinak nevylepšovat
D
bez zásahu (prořezávka v jižní části možná)
C
bez zásahu (ev. probírka možná)
C
bez zásahu
C
bez zásahu
nejsevernější část
C
bez zásahu
2 východní části
C
bez zásahu (prořezávka možná)
jz. část
bez zásahu
D
dolesnit světliny na V, prosadba jř
2
241B3
241B4
241B4
241B7/1
54
55
56
57
0,17
0,63
0,11
0,97
1B
1B
1B
1B
sm 10
sm 10
sm 10
sm 10/sm 9, kos 1
11
9
5
10/2
241C2a
58
3,4
2B
sm 7, smp 2, kos 1
3
241C2a
59
0,15
2B
sm 8, kos 2, smp +
4/1
241C3a
60
5,58
1C
sm 9, kos 1
61
62
63
64, 65
66
67
68
0,2
5,66
0,29
0,53
1,26
0,04
4,07
2A
1B
1B
1B
1B
–
2B
sm 10
sm 10
sm 10/sm 8, kos 2
sm 10/sm 10, kos
sm 10/sm 10
bezlesí
sm 6, kos 4, smp
sm 3,
kos 1
sm 11
6
14/1
8/2
11/3
69
2,76
2B
kos 7, sm 3, smp+
70
71
72
73
74, 75,
76
77
0,82
1,12
2,55
0,1
6,44
1C
1C
1C
–
2B
sm 10
sm 10
sm 10
bezlesí
sm 8, kos 1, smp 1
8/2
D
0,18
2A
sm 10
16
C
241C3b
241C4
241C11/2b
241C11/2b
241C11/2b
241C101
241D2a
241D2b
241D3
241D4
241D4
241D102
262B2/1
262B4
sm 3,
kos 2
kos 2,
sm 3,
smp 1
5
14+6
10
E
bez zásahu, podle potřeby prořezávky v
kos a smp
C
C
C
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
redukce smp a kos, prosadby jř, v malém
množství i jd (oplocenka)
bez zásahu
3
menší sz. část
větší jv. část
2
rozsáhlý nehomogenní porost
malá sz. část
JPRL
262B4
262B4
262B4
262B4
262B4
262B4
262B4
262B8a
262B8a
262B8a
262B8b
262B8b
262B8b
262B8b
262B102
262C0
262C2a/1
262C2b
262C4
262C4
262C8a
262C8a
262C8a
262C8b
262C8b
262C8b
263E2
263E5
263E9a
263E9a
263E9b/1
dílčí
výměra RS/PT zastoupení dřevin
plocha
v ha
78
0,73
2A
sm 10
79
0,41
2A
sm 10
80
0,2
2A
sm 10
81
0,09
2A
sm 10
82
0,82
2A
sm 10
83
0,96
2A
sm 10
84
0,47
2A
sm 10
85
2,69
2A
sm 10
86
2,4
2A
sm 10
87
0,71
2A
sm 10
88
0,14
2A
sm 10
89
1,06
2A
sm 10
90
0,79
2A
sm 10
91
0,19
2A
sm 10
92
0,18
–
bezlesí
93
0,31
2B
sm 10
94
1,13
2B
sm 7, kos 3, smp
95
0,29
2B
sm 6, kos 4
96
0,21
2A
sm 7, kos 3
97
0,56
2A
sm 10
98
1,2
2A
sm 10
99
0,33
1B
sm 10
100
4,91
2A
sm 10
101,
0,4
2A
sm 10
102, 103
104
0,21
2A
sm 10
105
0,63
2A
sm 10
106
2,59
2B
sm 7, kos 2, smp 1
107
108
109
110
1,28
0,53
0,28
0,76
2A
2A
2A
2A
sm 10
sm 10
sm 10
sm 10/sm 10
prům.
výška
12
13
12
12
12
14
15
16
18
18
18/2
18
13
18
1
4/1
3
16
12
18
12/2
16
16/2
0/2
16/2
sm 4,
smp 2,
kos 2
14
15
18
12/2
stupeň
přir.
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
D
D
D
C
–
D
D
D
D
C
C
C
C
D
D
D
D
C
C
C
D
doporučený zásah
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
prosadba jř, v malém množství jd, bk
vylepšení v záp. části možné
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
výřez smp, prosadba jř
vylepšit sm v dolní části, prosadba jř
redukce kos
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
prosadba jř
postupná redukce smp a kos, prosadby jř
v IO, v dolní části vysadit sm do krajů
světliny, případně s krytím kos
bez zásahu
bez zásahu
bez zásahu
prosadby jř
nal.
2
2
2
2
poznámka
větší sz. část
západní část uprostřed dílce
střední část uprostřed dílce
východní část uprostřed dílce
západní část
sv. část
jižní část
severní část
jižní část
západní část
malá jižní část
středo-jižní část
středo-severní část
malá severní část
bezlesí částečně druhotného původu
severní část
jižní část
sv. část
jižní část
hlavní část
střední část
větší sv. část
2
jižní část
severní část
3
V ys v ět li v k y:
JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plochy – pořadové číslo dílčí plochy; RS/PT – rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin – údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění; prům. výška – průměrná výška (hlavního) porostu v metrech; stupeň přir. – stupeň přirozenosti dle metodiky (A – les původní, B – přírodní, C –
přírodě blízký, D – kulturní, E – nepůvodní); nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný
Poznámka: Bližší popis dílčích ploch je uveden v příloze S1, přirozená bezlesí značená C1 až C31 jsou popsána v příloze S2.
Příloha T2
Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
dílčí název
plocha
A
Krásný potok
výměra stručný popis charakteru plochy nebo objektu
(ha)
a dlouhodobý cíl péče
0,2
nevelký potok s přírodním korytem, plně začleněný do okolního lesa
doporučený zásah
ponechání přirozenému vývoji
nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný
nal.
termín provedení
interval
provádění
Pøíloha M1
Orientaèní mapa s vyznaèením území
Podklad: turistická mapa, www.mapy.cz
0
200
400
600
800
1000
Meters
PR je v podkladu vyznaèena vèetnì ochranného pásma.
1:25000
Pøíloha M2
Katastrální
Katastrálnímapa
mapase zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1760/9
k. ú. Bílý Potok pod Smrkem
2127
k. ú. Jizerka
1772/1
dle zřizovacího výnosu do území rezervace blíže nespecifikovaným způsobem
zasahuje i část parcely 2127, zde schematicky pojaté do ochranného pásma;
zákres hranic je zde převzat z lesní obrysové mapy
0
100
200
300
400
Meters
1:10000
Pøíloha M3
Mapa dílèích ploch
59 67
69
62
53
56
61
54
71
72
68
58
7
63
60
91
92 77
64
55
21
78
2
1 57
3
52
4
6
39
36 34
85
82
44
31
38
47
46
32
104
45
26
100
88 93
94
109
110
108
33
74
84
37
40
23
27
42
30
24
22
101
99
28
98
105
97
25
12
9
14
15
10
16
50
51
ZCHÚ
ochranné pásmo
Základní vrstevnice:
49
100 m
20 m
10 m
hranice dílèích ploch
0
100
200
300
400
Meters
1:10000
95
29
13
Hranice území:
96
19
86
106
41
8
103
89
76
35
18
80 81
107
43
17
20
79
87
83
90
65
66
48
5
73
70
11
Pøíloha M4
Lesní typologická mapa
8Z9
7R2
8K2
8G3
7R2
8R1
7R2
7R2
6R1
8G3
9R1
6R1
7R2
8K2
8R1
7R2
8G3
9R1
7R2
8R1
8G3
7R2
8R1
0
100
200
300
400
7R2
Meters
8G3
1:10000
7R3
8R1
Pøíloha M5
Stupnì pøirozenosti lesních porostù
Cj_hranice_new.shp
Cerna jezirka
Cerna jezirka OP
Dp_all_bez_npr.shp
A - les pùvodní
B - les pøírodní
C - les pøírodì blízký
D - les kulturní
E - les nepùvodní
0
100
200
300
400
Meters
1:10000
Pøíloha M7
Mapa pøirozených bezlesí
C24
C25
C14
C22
C23
C15
C16
C20
C21
C17
C18
C01 C02
C03
C31
C08
C04
C27
C05
C06
C07
C26
C28
C29
C09
C11
C10
C12
C13
0
100
200
300
400
Meters
1:10000
C30
C19
Příloha S1
PODROBNĚJŠÍ POPISY DÍLČÍCH PLOCH
Dílčí plochy (DP) mají vždy jednoznačné ohraničení v obrysové mapě. Jsou to buď celistvé
porostní skupiny, jejich samostatné části anebo bezlesí (i ta mohou být někdy rozdělena na
více částí). Každá takto ohraničená plocha má své číslo v mapové vrstvě. V tabulkách jsou
uvedeny charakteristiky k jednotlivým DP, v případě malých DP s podobnými vlastnostmi je
v jedné tabulce pojednáno více takových DP, ovšem pouze tehdy, náležejí-li ke stejné porostní skupině či stejně označenému bezlesí. Vymezení dílčích ploch je tedy „formální“, DP mohou být někdy velmi malé, jindy naopak rozsáhlé a značně nehomogenní. Těmto komplikovanějším případům odpovídá obsáhlejší popis a případné vnitřní členění textu na dílčí úseky,
které ovšem nejsou mapově vylišené.
Legenda:
ZCHÚ – název ZCHÚ bez uvedení kategorie, v případě vymezeného ochranného pásma za názvem ZCHÚ následuje zkratka „OP“
DP: pořadové číslo dílčí plochy v rámci příslužného ZCHÚ. DP jsou řazeny dle čísla porostní skupiny, případně
bezlesí. Pokud má ZCHÚ vymezené ochranné pásmo, jsou dílčí plochy v něm zařazeny až za DP ve vlastní rezervaci.
Rozloha: výměra dílčí plochy v hektarech, s přesností na setiny. Údaj vychází z digitální obrysové mapy (ve
výjimečných případech se neshoduje s údajem v LHP).
LHC: příslušnost DP k lesnímu hospodářskému celku (LHC).
Odd.: číslo lesního oddělení.
Dílec: označení lesního dílce.
Por. sk.: označení porostní skupiny nebo bezlesí dle platného LHP (2002-2011 pro LHC Frýdlant a 2003-2012
pro LHC Jablonec).
Část: v případě, že se porostní skupina rozpadá na více oddělených částí, je v tomto poli uvedena lokalizace popisované části (např. „severní část“). U celistvých porostních skupin není vyplněno nic.
Stanoviště: stručný popis stanovištních poměrů – svažitost, případně orientace svahů, zamokření a přítomnost
horninových výchozů, případně další významné skutečnosti.
Charakteristika porostu: stručný popis druhového složení a struktury lesního porostu, vzrůstu dřevin, jejich
vitality, výskytu zmlazení atd.
Složení porostu: druhová skladba lesního porostu, v případě potřeby rozlišená na etáže. Členění etáží nemusí
vždy odpovídat údajům v LHP (označení porostní skupiny), k čemuž dochází zejména v těchto případech: a)
horní etáž je již bez živých stromů, tvořená pouze zbytkovými soušemi, v krajním případě i zcela chybí; b) etáže
nelze jednoznačně rozlišit; c) porost má více etáží, než uvádí LHP, zpravidla jde o nepodchycené zmlazení.
Výška porostu: průměrná výška porostu, v případě potřeby s rozlišením na etáže a dřeviny. Jde o souborný
údaj, bližší údaje jsou obsaženy v poli „charakteristika porostu“. Zde je třeba upozornit, že porosty ve sledovaných lokalitách jsou často výškově velmi nejednotné a z tohoto důvodu mají uváděna čísla pouze orientační význam. Výšky porostů byly zjišťovány v terénu s použitím laserového výškoměru.
Botanické poměry: stručná botanická charakteristika bylinného, případně mechového patra. Jsou zde uvedeny
významnější zastoupené druhy, druhy s nejvyšší pokryvností jsou zpravidla řazeny na prvních místech, případně
je frekvence výskytu uvedena slovně, např. zkratkami dom. (dominantní), hoj. (hojný), roztr. (roztroušený), zř.
(zřídkavý), vz. (vzácný), lok. (místy). V popisech rašelinných bezlesí jsou často užívány zkratky společenstev,
zavedené autorem již dříve (VIŠŇÁK 2000, 2003):
CcS – spol. Carex canescens-Sphagnum (fallax, riparium)
CeS – spol. Carex echinata-Sphagnum (fallax), též Carici echinatae-Sphagnetum
ClmS – spol. Calamagrostis villosa-Sphagnum (fallax, girgensohnii, Polytrichum commune)
CnS – spol. Carex nigra-Sphagnum (fallax)
–1–
CrS – spol. Carex rostrata-Sphagnum (fallax, riparium), též Carici rostratae-Sphagnetum apiculati
DCl – as. Drepanoclado-Caricetum limosae
DshS – spol. Deschampsia cespitosa-Sphagnum (fallax, riparium)
EaS – spol. Eriophorum angustifolium-Sphagnum (fallax, cuspidatum, majus, balticum aj.)
EvS – spol. Eriophorum vaginatum-Sphagnum (fallax, russowii, tenellum, papillosum, magellanicum), též Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi
JeS – spol. Juncus effusus-Sphagnum (fallax, riparium, Polytrichum commune)
JfS – spol. Juncus filiformis-Sphagnum (fallax, riparium, Polytrichum commune)
MolS – spol. Molinia caerulea-Sphagnum (v tomto typu bývá mechové patro často silně potlačeno), též Polytricho communis-Molinietum coeruleae
NJs – as. Nardo-Juncetum squarrosi
ScS – spol. Trichophorum cespitosum-Sphagnum (fallax, papillosum, tenellum aj.), též Scirpo austriaciSphagnetum papillosi
SCp – as. Sphagno-Caricetum pauciflorae (Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici)
SchS – as. Scheuchzerio-Sphagnetum cuspidati
Snahou autora bylo omezit používání jmen fytocenóz na nezbytně nutnou míru a proto jsou tyto zkratky využity
k úspornému popisu nejvíce rozšířených vegetačních útvarů. Ve většině dalších případech je použito opisů, bez
výraznější snahy o klasifikaci (typizaci) zastoupených společenstev – jednak s ohledem na účel této dokumentace, jednak i pro složitost fytocenologické problematiky a často i malou výstižnost zavedených jmen. V případě
bezlesí jsou další informace obsaženy v příloze S2, kde jsou obsaženy i starší popisy z r. 2000 a 2005, které mohou případně sloužit pro srovnání.
Botanické popisy jsou pouze orientační a neplní úlohu inventarizace. Vycházejí z většinou jednorázového šetření
na daných plochách v r. 2010, u některých DP též z podzimu r. 2009, kdy autor v dotčeném území prováděl aktualizaci mapování biotopů. V menší míře jsou převzaty i údaje z jiných šetření, pokud jde o starší nálezy, tyto
jsou zpravidla komentovány. Vědecké názvosloví cévnatých rostlin je sjednoceno podle Klíče ke květeně České
republiky (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů se řídí přehledem KUČERA & VÁŇA (2005). Mechové patro
je ovšem dokumentováno jen ve stručnosti, s uváděním dominant a makroskopicky snadno poznatelných druhů.
Z technických důvodů nejsou vědecká jména rostlin, případně syntaxonů vyznačena kurzívou.
Návrh opatření: Zde jsou v krátkosti uvedena navrhovaná opatření pro danou dílčí plochu. Vzhledem ke stavu
území a jeho poslání jde o zásahy omezené.
Poznámka: doplňující údaje např. k lokalizaci, vymezení dílčí plochy, případně jiné významné skutečnosti.
Stupeň přirozenosti: stupeň přirozenosti lesních porostů pro danou dílčí plochu dle metodiky ve stupnici A až E
(A – les původní, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní).
V nejednoznačných případech je uvedeno hraniční hodnocení (např. B-C), v mapovém výstupu je zpravidla zobrazeno nižší ze dvou možných hodnocení.
–2–
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 1
Rozloha: 1,39 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: A
Por. sk.: 1a
Část:
Stanoviště: okrajová část vrchoviště, na více místech propady rašeliny
Charakteristika porostu: mlaziny po vytěžené uschlé rašelinné smrčině, hloučkovitě zapojené, místy
souvislejší mlaziny sm 1,5-2 m, diferencované, na J s četnou vysazenou kos 1,5 m vys., tyčky po
výsadbách břk (jř?) bez živých stromků, drobné přirozené světliny v podmáčených sníženinách
(propady)
Složení porostu [x 10%]: sm 7, kos 3
Výška porostu [m]: 2
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, dále Eriophorum
vaginatum, vz. Huperzia selago, ve světlinách maloplošně CrS s Molinia caerulea, CcS se Sphagnum
riparium
Návrh opatření: bez zásahu, výhledově výřez kos
Stupeň přirozenosti: D
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 2
Rozloha: 0,58 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: A
Por. sk.: 11
Část:
Stanoviště: jádrová část vrchoviště Černá jezírka, nápadně vyvýšená plošina, jedno velké rašelinné
jezírko (blänk) a dvě menší
Charakteristika porostu: porost původní kos 1,5-2 m vys., převážně dobře zapojený, místy se
světlinami (drobná přirozená bezlesí), v okrajích zakrslá nízká smrčina 2 m vys., nerovnoměrně
zapojená, dílem dosti proschlá (kůrovec), zkraje vyšší souše a nepočetné vyšší dožívající sm – nejasné
ohraničení vůči psk 12/3
Složení porostu [x 10%]: sm 6-7, kos 3-4
Výška porostu [m]: 2
Botanické poměry (podrost): v úsecích s kos a sm dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitisidaea, V. uliginosum, Eriophorum vaginatum, Calluna vulgaris, Molinia caerulea, Calamagrostis
villosa, Carex echinata, Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia, Empetrum nigrum, Carex
canescens aj., vz. Ledum palustre; ve světlinách mj. Trichophorum cespitosum (lok. dom.),
Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia, Melampyrum pratense, Carex
pauciflora, Carex limosa (šlenky), Scheuchzeria palustris, ve vodě též Carex rostrata aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: spolu s Tetřeví loukou nejcennější část PR; viz bezlesí C1 Stupeň přirozenosti: B
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 3
Rozloha: 1,23 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: A
Por. sk.: 12/3
Část:
Stanoviště: vyvýšená vrchovištní poloha, na V nižší terénní stupeň s větším laggovým jezírkem
Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná smrčina, souše a sporadické dožívající sm do 15 m,
častěji nižší, řídká podúr. sm ve výšce 2 a 1 m, dále početnější zmlaz. 0,5 m, silně okousané podsadby
břk, na S přechod do živelných mlazin, místy též kos, dílem původní, dříve četnější – pahýly
Složení porostu [x 10%]: sm 10, kos/sm 10, kos
Výška porostu [m]: 12/1
Botanické poměry (podrost): typu Molinia caerulea-Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa,
Vaccinium vitis-idaea, Nardus stricta, Calluna vulgaris, Lycopodium annotinum, v E0 Polytrichastrum
formosum, Sphagnum russowii a S. girgensohnii; jezírko a jeho břehy: Carex limosa (hoj.), C. rostrata,
Trichophorum cespitosum, Drosera rotundifolia, Carex canescens, C. pauciflora, Eriophorum
vaginatum, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, Molinia caerulea, okrajově roztr. původní kos
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: viz bezlesí C2
Stupeň přirozenosti: B-C
–3–
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 4
Rozloha: 5,38 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: A
Por. sk.: 17a/6/4a
Část:
Stanoviště: rozsáhlá vrchovištní plošina, při jz.-záp. okraji nižší podmáčené polohy, zde i drobné
bezlesí (bezl. 103)
Charakteristika porostu: starý etážovitý porost nehomogenních vlastností, na většině plochy
odumřelá rašelinná smrčina s nižšími i vyššími soušemi a malým počtem dožívajících, větš. silně
poškoz. sm horní, resp. střední úrovně; sm 10-14 m, v jižní části po nedávných kůrovc. těžbách
(pokácen i 20 m vys. sm, nejvyšší v okolí), oloupáno, jinde živé sm větš. jen do 8-12 m, i zde starší
kůrovc. těžby, nerovnoměrná obnova 1-2 m vys., částečně z podsadeb, též zmlazení cca 0,5 m, roztr.
etáž 3-6 m vys.; na J lok. podsadby kos do 1 m, roztr. břk 0,5 m (bez IO); dále na JZ a JV při okraji
vrchoviště husté mlaziny, tyčkoviny i tyčoviny, diferencované, místy se zbytky mohutných souší; na
JZ zachovalejší úsek sm kmenoviny v podmáčené poloze, 15 m vys. s mladší výplní, jednotlivé sm i
cca 20 m vys., menší podíl souší, na SZ při okraji porost zcela rozpadlý – nepočetné zbytky stojících
souší, řídce mladší sm do 8 m a nesouvislé mlaz. sm 1 m, patrně z um. obnovy, nepočetně břk v IO
(poškozena okusem), dále na SZ hloučkovitě zapoj. tyčkovina 8-9 m se zbytky souší...
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10/sm 10, kos,
Výška porostu [m]: 15/12/4 – rozlišení etáží
břk
nejasné, nezahrnuje nejmladší porost
Botanické poměry (podrost): v rašelinné poloze zpravidla dom. Vaccinium myrtillus, místy též
Molinia caerulea, dále Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris (lok. hoj.), Calluna vulgaris,
Lycopodium annotinum, Trientalis europaea, Homogyne alpina, Vaccinium vitis-idaea, na JV na
prameništích lok. Epilobium palustre, Stellaria alsine, Carex canescens; v zachovalé podmáčené SM:
dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, podružně Avenella flexuosa, Molinia caerulea,
Trientalis europaea, v E0 dom. Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: doporučuji upravit označení psk, poloha etáží nejasná
Stupeň přirozenosti: B-C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 5
Rozloha: 0,23 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: A
Por. sk.: 17b/4b/1b
Část:
Stanoviště: mírný svah a laggová sníženina při okraji vrchoviště, dosti podmáčeno
Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná sm, torza vysokých souší, řídce živé sm cca 15 m vys.,
pod nimi hloučky sm do 8 m, na V v souvislejším porostu, dále podsadby, resp. zmlaz. sm, silně
poškozené jř, břk
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10/sm 9, jř 1, břk Výška porostu [m]: 15/6/1
Botanické poměry (podrost): Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Calamagrostis villosa,
Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis, Carex echinata, Vaccinium myrtillus aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 6
Rozloha: 0,05 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: A
Por. sk.: 103
Část:
Stanoviště: drobné rašelinné bezlesí, pramenného typu, uprostřed členitý šlenk
Charakteristika porostu: v ploše několik víceméně suchých sm cca 8 m vys.
Složení porostu [x 10%]: –
Výška porostu [m]: –
Botanické poměry (podrost): vegetačně nevyhraněné, s Carex echinata (hoj.), C. nigra, C. canescens,
Eriophorum angustifolium (lok.), Juncus effusus, Trientalis europaea, okrajově též Lycopodium
annotinum a Molinia caerulea, v E0 dom. Sphagnum fallax, podružně Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: viz bezlesí C3
Stupeň přirozenosti: B
–4–
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 7
Rozloha: 3,87 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 242
Dílec: D
Por. sk.: 2a
Část:
Stanoviště: v jádru a na V vrchovištní plošina mírně se svažující na Z a J, zvlněná, s propady rašeliny;
na Z zřetelnější svahy ke Krásnému potoku, v jižní části výrazná prameniště
Charakteristika porostu: nesouvislé mlaziny na místě odtěžené rašelinné, okrajově až podmáčené
smrčiny, porost nehomogenních vlastností; v záp. části hloučkovité dif. mlaziny do 8 m, místy značně
mezernaté až světlinaté (prameniště), na SZ ve vyvýšené poloze (okraj vrchoviště) husté mlaziny až
tyčkoviny z přirozené obnovy, na zbylém území nerovnoměrně zapojené mlaziny sm 2 m a kos 1 m,
podíl kos na náhorní plošině 30-35 %, místy však převažuje, sm z přirozené i umělé obnovy, 0,5-3 (6)
m vys., při vých. okraji opět husté přirozené mlaziny bez kos; pruhy klestu
Složení porostu [x 10%]: sm 7, kos 3
Výška porostu [m]: sm 2, kos 1
Botanické poměry (podrost): ve vrchovištní poloze dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus,
dále Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Lycopodium annotinum, Eriophorum vaginatum,
Oxycoccus palustris (zř.), E0 jen místy souvisleji vyvinuto, se Sphagnum fallax, S. russowii,
Polytrichum commune aj.; na Z v podmáčeném terénu: Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa,
Galium saxatile, na prameništích dále Carex nigra, C. canescens, Juncus filiformis, Epilobium
palustre, Myosotis nemorosa (hoj.), Viola palustris (hoj.), Stellaria alsine, Trientalis europaea
Návrh opatření: bez zásahu, v dalším deceniu výřez kos
Poznámka: viz bezlesí C20, C21
Stupeň přirozenosti: D-E
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 8
Rozloha: 2,26 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 242
Dílec: D
Por. sk.: 15/2b
Část:
Stanoviště: vrchoviště, velmi mírný jv. svah až rovina, drobná zbytková bezlesí
Charakteristika porostu: silně proschlá rašelinná smrčina, souše a různě poškozené sm 8-12 (-14) m
vys., starší i novější kůrovcové těžby, na JV soušový úsek, dosti nesouvislá obnova do 1-3 m, řídce i
vyšší, na miniaturních bezlesích původní kos do 1,5 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10, kos/sm 10
Výška porostu [m]: 10/2
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea a Vaccinium vitis-idaea, doprovodně Vaccinium
vitis-idaea, Calluna vulgaris (lok.), Lycopodium annotinum, Eriophorum vaginatum, Melampyrum
pratense; západní bezlesí: EvS, Andromeda polifolia (hoj.), Molinia caerulea, Empetrum nigrum,
Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum; východní bezlesí (2 blízké loučky): SCp, Andromeda
polifolia, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, Eriophorum vaginatum, Empetrum nigrum, ve
šlencích Carex canescens, C. nigra, Eriophorum angustifolium, v E0 Warnstorfia fluitans a Sphagnum
cuspidatum
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: viz bezlesí C18, C19
Stupeň přirozenosti: B-C
–5–
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 9
Rozloha: 0,94 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 261
Dílec: B
Por. sk.: 2
Část: jz. část (menší)
Stanoviště: zvlněný terén při okraji vrchoviště – zčásti výrazně zamokřený lagg (na J), dvě
prameništní světliny – třasoviska, dva potoky
Charakteristika porostu: v jižní, resp. jz. části světliny dílem pasekového, dílem přírodního původu,
roztr. nízké sm 0,5-1,5 m, okrajově poškozené sm do 6 m; ve zbytku psk nerovnoměrně zapojená
tyčkovina až tyčovina 8-12 (-14) m vys.
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 8
Botanické poměry (podrost): třasoviska na Z: CcS, EvS (v západní světlině), dále Carex echinata,
Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Epilobium palustre, Juncus filiformis, Stellaria alsine,
Montia hallii, Carex nigra, Agrostis canina, Trientalis europaea; v souvislejších sm porostech:
Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea, Avenella flexuosa, Eriophorum vaginatum aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: jz. část (menší); viz bezlesí C6 a C7
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 10
Rozloha: 2,48 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 261
Dílec: B
Por. sk.: 2
Část: sv. část (větší)
Stanoviště: vrchovištní plošina a mírné svahy, na J úžlabina s potůčkem, dále i propady rašeliny –
zamokřeno
Charakteristika porostu: porost bez souší, patrně s vyšším podílem umělé obnovy, nestejnověká
mlazina, vyšší etáž 5-6 m vys., nižší 1-3 m, hojně vysazená kos 1-1,5 m, na jihu u potoka světliny,
souše, kolem řídké mlaziny sm, kos; na SZ hustější tyčkoviny sm 6-8 m vys., se soušemi
Složení porostu [x 10%]: sm 7, kos 3
Výška porostu [m]: sm 3, kos 1
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, méně Vaccinium myrtillus, dále Avenella
flexuosa, Vaccinium vitis-idaea, ve sníženinách Carex canescens, Eriophorum vaginatum, Molinia
caerulea, Deschampsia cespitosa, Trientalis europaea, Sphagnum fallax, Polytrichum commune, dále
ve světlinách CrS a CcS, v E0 často Sphagnum riparium, ve vodě Glyceria fluitans
Návrh opatření: postupná redukce kos
Poznámka: sv. část (větší); viz bezlesí C29
Stupeň přirozenosti: C-D
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 11
Rozloha: 0,15 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 261
Dílec: B
Por. sk.: 6
Část: úzká sv. část
Stanoviště: zvlněný mírný svah, podmáčená až rašelinná poloha, propady
Charakteristika porostu: nerovnoměrně prosvětlená tyčkovina až kmenovina, 8-18 m vys., s
pomístnou podúrovní do 3 m, jednotlivé kůrovcové těžby, roztr. zbytky souší
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Molinia
caerulea, Carex echinata, Lycopodium annotinum, Trientalis europaea, Avenella flexuosa, E0 místy
souvisle vyvinuto, s dom, Sphagnum girgensohnii, podružně Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: úzká sv. část
Stupeň přirozenosti: C
–6–
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 12
Rozloha: 0,39 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 261
Dílec: B
Por. sk.: 6
Část: větší sv. část, více na Z
Stanoviště: rovinatý terén při okraji vrchoviště
Charakteristika porostu: značně různověký, etážovitý porost, většina stromů do 10 m, okrajově spíše
do 4-8 m, v horní etáži pomístně 12-16 m, porost víceméně zapojený, v mladších částech prořezaný
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 8
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella
flexuosa, Molinia caerulea, Carex echinata, Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea, Homogyne
alpina, v E0 hoj. Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: větší sv. část, více na Z
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 13
Rozloha: 0,66 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 261
Dílec: B
Por. sk.: 6
Část: jz. část
Stanoviště: plošina s pramennou úžlabinou
Charakteristika porostu: východně od průseku: nestejnověká kmenovina 15 m, s mladší výplní,
hustě zapojená, při okrajích proschlá, návazně tyčovina; západně od průseku nápadně nižší porost –
nestejnověká tyčkovina do 12 m, ojedinělé starší stromy 15 m, porost výrazně výškově diferencovaný,
při okraji několik nižších souší
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále Trientalis
europaea, Avenella flexuosa, Carex echinata, Eriophorum vaginatum (lok. hoj.), Galium saxatile, v E0
hojně Sphagnum girgensohnii, doprovodně Polytrichum commune, P. formosum, Dicranum
scoparium, Bazzania trilobata, Sphagnum russowii, Calypogeia sp.
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: jz. část
Stupeň přirozenosti: C
–7–
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 14
Rozloha: 7,59 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 261
Dílec: B
Por. sk.: 14/3
Část: hlavní část
Stanoviště: rozsáhlá vrchovištní plošina, postupně mírně se sklánějící k jihu, tam terén zvlněný, resp.
stupňovitý, s potoky a depresemi po propadu rašeliny; zejména v jižní části několik drobných bezlesí,
na JV-V přechod do podmáčených poloh, blízko hraničního průse
Charakteristika porostu: porost nehomogenních vlastností, převážně odumřelá stará rašelinná
smrčina s nemnoha dožívajícími stromy spíše střední etáže (do 120 let), ve východní části souvisleji
zachované porosty středního i zralejšího věku; na SV: zprvu tenčí sm kmenovina 15 m vys. (14-17), s
mladší výplní, porost místy proschlý; dále na J zapojená tyčovina, poté kmenovina cca 12 m vys., s
mladší výplní, místy s nedávnými kůrovcovými soušemi, v blízkosti průseku světliny; na většině
plochy psk: soušový porost jen lok. s četnějšími živými sm většinu do 10 m, řídce do 15 m, početné
kůrovcové těžby z nedávné doby, místy (na S) živé stromy horní úrovně zcela chybí; nerovnoměrně
obnova sm převážně 1-3 m vys., místy i husté tyčkoviny (zč. prořezáno), na S podsadby kos
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10, kos
Výška porostu [m]: 12/2
Botanické poměry (podrost): obecně dominuje Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, jejich
doprovod tvoří Avenella flexuosa, Vaccinium vitis-idaea, Eriophorum vaginatum (jen lok.),
Lycopodium annotinum (lok.), Carex echinata aj., E0 většinou nepříliš vyvinuto; bezlesí na SZ v
propadu (cca 40x15 m): EvS, jen málo Molinia caerulea, lok. Oxycoccus palustris, 3 šlenky se
Sphagnum cuspidatum; světliny na JV: třasoviska s dom. Sphagnum riparium, Calamagrostis villosa,
dále Carex canescens, Eriophorum vaginatum, Trientalis europaea, při potoce Deschampsia cespitosa,
Juncus effusus, Stellaria alsine, Epilobium palustre, poblíž CcS, CnS, JfS aj.; bezlesí na J u potoka: v
ploše jen pár sm do 7 m (převážně 2 m vys.), pěkné CrS, s Trientalis europaea, řídce Potentilla erecta,
dále lok. Molinia caerulea a Calamagrostis villosa; blízké bezlesí západně ve svahu: se zakrslými sm
0,5 m, MolS, dále Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, vz. Trichophorum cespitosum (viz chybně
lokalizované bezlesí 103)
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: hlavní část; viz bezlesí C9, C10, C11, C28, C30
Stupeň přirozenosti: B-C
ZCHÚ: Černá jezírka
LS: Frýdlant
Odd.: 261
DP: 15
Por. sk.: 14/3
Rozloha: 0,66 ha
Dílec: B
Část: malá izolovaná část na
severu
Stanoviště: rovinatý terén v okrajové části rozsáhlého starého vrchoviště
Charakteristika porostu: odumřelá stará rašelinná smrčina, polámané souše a ojedinělé živé stromy
střední etáže, nerovnoměrně zapojená mlazina, diferencovaná, po prořezávce, většinou 1-3 m vys.,
místy proschlá (kůrovec)
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12/2
Botanické poměry (podrost): typu Vaccinium myrtillus-Molinia caerulea, doprovodně Vaccinium
vitis-idaea, Lycopodium annotinum. Calluna vulgaris (lok.), Carex echinata, Eriophorum vaginatum,
E. angustifolium, Trientalis europaea
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: malá izolovaná část na severu
Stupeň přirozenosti: C
–8–
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 16
Rozloha: 0,06 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 261
Dílec: B
Por. sk.: 103
Část:
Stanoviště: mírně svažitý vrchovištní terén, chybně lokalizované bezlesí, ve skutečnosti leží
východněji a je velmi nezřetelné
Charakteristika porostu: v ploše bezlesí zakrslé sm 0,5 m vys., po obvodu vyšší a četnější, velmi
nezřetelně ohraničeno
Složení porostu [x 10%]: (sm)
Výška porostu [m]: (1)
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, dále Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum
(roztr.), Trichophorum cespitosum (1 trs) aj., E0 slabě vyvinuto
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: bezlesí nevýrazné a nepřesně lokalizované, doporučuji
Stupeň přirozenosti: B
zrušit nebo přemístit níže k potoku
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 17
Rozloha: 2,78 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: A
Por. sk.: 2
Část:
Stanoviště: rašelinná plošina, mírně zvlněná, přetnutá podmáčenou úžlabinou, na Z při břehu
Krásného potoka maloplošně vlhká niva; na V za průsekem podmáčená sníženina s drobnou vodotečí
Charakteristika porostu: odrostlejší smrkové mlaziny po odtěžené rašelinné smrčině, bez souší a
starších stromů, porost nerovnoměrně zapojený, dílem hustý, až neprůchozí, dílem rozvolněný,
převážně 2-3 m vys., roztr. předrosty do 6 m, hojně vysazena kos 1,5 m vys.; na V za průsekem
tyčkovina sm 8-10 m vys.
Složení porostu [x 10%]: sm 7, kos 3
Výška porostu [m]: 2
Botanické poměry (podrost): převážně typu Vaccinium myrtillus-Molinia caerulea, okrajově i
Eriophorum vaginatum-Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Trientalis
europaea, Calluna vulgaris; na V Eriophorum vaginatum + Molinia caerulea, Calamagrostis villosa aj.,
hojně Sphagnum girgensohnii
Návrh opatření: postupná redukce kos
Stupeň přirozenosti: D
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 18
Rozloha: 0,58 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: A
Por. sk.: 5
Část:
Stanoviště: mírný svah až téměř rovina, na SZ podmáčené polohy kolem bezl. 101
Charakteristika porostu: zakrslá tyčovina, poněkud nestejnověká, 10-15 m vys., po nahodilých
těžbách a souších nerovnoměrně prosvětlená, stromy dílem poškozené; na SZ do psk začleněny
mlaziny sm a kos a přirozené pramenné světliny u potůčku – vzrůstem odpovídají sousední psk 2
Složení porostu [x 10%]: sm 9, kos 1 (v
Výška porostu [m]: 12
nereprezentativní části)
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hojně Calamagrostis villosa, dále Avenella
flexuosa, Trientalis europaea, Carex echinata, Eriophorum vaginatum, Juncus filiformis, Lycopodium
annotinum, E0 s pokryvností >50 %, dom. Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune; na
SZ okrajově zasahuje bezlesí 101 – viz příslušný popis
Návrh opatření: bez zásahu; sz. část připojit k psk 2
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
–9–
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 19
Rozloha: 1,05 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: A
Por. sk.: 7
Část:
Stanoviště: zvlněný terén v laggu vrchoviště, nerovnoměrně podmáčeno, na Z zřetelná úžlabina, na V
velmi mírný svah
Charakteristika porostu: nehomogenní, výškově diferencovaný porost sm 12-15 m, na přechodu do
vrchoviště zakrslý, jen do 10 m a místy proschlý, porost nepěstěný, místy s podúrovňovými soušemi,
dílem hustý, jinde volněji zapojený
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Trientalis
europaea, Lycopodium annotinum (lok.), místy bohatě vyvinuto E0 s dom. Sphagnum girgensohnii
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 20
Rozloha: 2,47 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: A
Por. sk.: 15/3
Část:
Stanoviště: vrchoviště, stupňovitý terén, okrajově s podmáčenými sníženinami
Charakteristika porostu: porost nehomogenního vzhledu – odumřelá rašelinná, okrajově až
podmáčená smrčina, v horní etáži nerovnoměrně zachované souše, četnější na V, jinde již padlé nebo i
víceméně chybí, bez starých stromů; dolní etáž tvoří ve východní části prořezané zakrslé mlaziny 1-3
m vys., dále na V v nižším terénním stupni postupně vyšší, tj. převážně tyčkoviny, zprvu 4-6, poté 6-8
(-12) m, porost nerovnoměrně zapojený, v depresích menší světliny dosazované sm
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 0/3
Botanické poměry (podrost): dle stanoviště dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, místy
hojně Eriophorum vaginatum, dále Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea, Lycopodium
annotinum, Melampyrum pratense, ve vlhčích úsecích na Z a ve sníženinách dobře vyvinuté mechové
patro s dom. Sphagnum girgensohnii, dále S. fallax, S. riparium, S. russowii, Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 21
Rozloha: 0,1 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: A
Por. sk.: 101
Část:
Stanoviště: svahové prameniště – úzké bezlesí podél potoka s průtočnými tůňkami, při úpatí a okraji
vrchoviště přecházející do větší otevřené plochy
Charakteristika porostu: v jádrové části řídce zakrslé sm a 1 keř kos, patrně vysazené
Složení porostu [x 10%]:
Výška porostu [m]:
Botanické poměry (podrost): vegetace mozaikovitá, střídavě typu CnS, EvS, JfS, ve svahu též CcS, z
dalších druhů Deschampsia cespitosa, Trientalis europaea, Juncus effusus, Molinia caerulea, Drosera
rotundifolia (lok.), ve svažité části Calamagrostis villosa, Cirsium palustre, Epilobium palustre, Carex
echinata, v tůňkách Sphagnum cuspidatum, v centrálním šlenku dom. Carex nigra
Návrh opatření: bez zásahu, jen zkorigovat hranice bezlesí výše ve svahu
Poznámka: bezlesí neúplně vyznačeno, zasahuje i do stávajících psk Stupeň přirozenosti: B
262 A2, A5 a B4; viz bezlesí C17
– 10 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 22
Rozloha: 1,3 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: D
Por. sk.: 2
Část:
Stanoviště: rovina, vyschlá rašelina
Charakteristika porostu: paseka s vysokými pařezy, bez souší, volně zapojená sm mlazina 2-6 m
vys. (prům. 3 m), vylepšovaná, na S a Z okrajově hustý, až neprostupný porost z přir. obnovy, v ploše
prosadby kos 1 m (typ mugo), porost místy dosti mezernatý, ale bez větších světlin, řídce zmlazuje
smrk
Složení porostu [x 10%]: sm 8, kos 2
Výška porostu [m]: 3
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, hoj. Vaccinium myrtillus, dále Juncus
filiformis, Carex canescens, Juncus squarrosus aj., E0 potlačeno (méně než 10 %), hojně Sphagnum
russowii
Návrh opatření: bez zásahu, v dalším deceniu výřez kos
Stupeň přirozenosti: D
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 23
Rozloha: 0,17 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: D
Por. sk.: 5
Část: jižní část
Stanoviště: vrchovištní plošina, na JZ silně zamokřeno – náznak bezlesí
Charakteristika porostu: na JZ dosti velké, ale nevýrazné bezlesí – roztr. nízké i vyšší sm, včetně
nízkých souší, dále na SV husté ± zakrslé tyčkoviny až tyčoviny cca 8 m vys.
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 6
Botanické poměry (podrost): v otevřeném úseku vegetačně nejednotné, s Eriophorum vaginatum,
Molinia caerulea, Carex echinata, Deschampsia cespitosa, Carex nigra aj., v E0 Sphagnum fallax a
Polytrichum commune; v zapojeném mladém porostu dom. Vaccinium myrtillus, v E0 Sphagnum
girgensohnii
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: jižní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 24
Rozloha: 0,11 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: D
Por. sk.: 5
Část: severní část
Stanoviště: rovina až velmi mírný svah v okrajové části vrchoviště
Charakteristika porostu: hustá tyčkovina až tyčovina 6-10 m vys., okrajově nižší souše
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 8
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Molinia caerulea, Carex canescens, C.
echinata aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: severní část
Stupeň přirozenosti: C
– 11 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 25
Rozloha: 0,32 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: D
Por. sk.: 8a
Část:
Stanoviště: náhorní rovina, vrchoviště
Charakteristika porostu: na křížení průseků zapojená, okrajově rozpadlá sm kmenovina, cca 15 m
vys., jednoetážová, obnova jen v krajích se soušemi; nejasné ohraničení vůči psk 14/3¨. na SV zbytky
vysokých souší s podrostem husté sm tyčoviny do 10 m, ale při průseku i se staršími stromy cca 15 m
vys., řada čerstvě pokácených stromů, dosud neodkorněných
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 15
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Lycopodium annotinum,
Calamagrostis villosa, Molinia caerulea, Carex canescens, C. echinata, dobře vyvinuté E0 s dom.
Sphagnum girgensohnii
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 26
Rozloha: 0,14 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: D
Por. sk.: 8b
Část:
Stanoviště: mírný svah při okraji vrchovištní plošiny, zřetelně podmáčeno
Charakteristika porostu: výškově diferencovaná, nerovnoměrně dosti prosvětlená kmenovina 18 m,
k okraji vrchoviště značně nižší (do 10 m) hustá tyčkovina, nestejnověká, ve světlinách řídce zmlazení
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 16
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hoj. Calamagrostis villosa, dále Avenella
flexuosa, Trientalis europaea, Molinia caerulea (zř.), Homogyne alpina, Carex echinata aj., E0 do 50
%, dom. Sphagnum girgensohnii a Polytrichastrum formosum, dále Dicranum scoparium,
Plagiothecium undulatum aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 27
Rozloha: 0,23 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: D
Por. sk.: 14/3
Část: malá jižní část
Stanoviště: rovina, vlhká část vrchoviště, zvl. na JZ dosti zamokřeno
Charakteristika porostu: nepočetné zbylé souše, převážná většina již padla, ojedinělé dožívající
stromy v horní úrovni, jinak dosti husté nízké tyčkoviny, jen 4-7 m vys., prořezané, dále od průseku
porost poněkud vzrostlejší, místy až tyčovina, cca 8 m vys. – nejasné ohraničení vůči psk 5
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10
Výška porostu [m]: 15/6
Botanické poměry (podrost): E1 slabě vyvinuto, s Vaccinium myrtillus, podružně Molinia caerulea,
Eriophorum vaginatum, Carex echinata aj., v dobře vyvinutém E0 dom. Sphagnum girgensohnii, méně
Polytrichastrum formosum a Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: malá jižní část
Stupeň přirozenosti: B-C
– 12 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 28
Rozloha: 4,76 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: D
Por. sk.: 14/3
Část: hlavní část
Stanoviště: vrchovištní plošina, rovinatý terén, při okrajích mírně svažitý (zvl. na J laggové polohy),
jižně od bezl. 103 pás propadů – drobné přirozené bezlesí
Charakteristika porostu: odumřelá stará rašelinná smrčina, v horní etáži převážně jen souše, místy,
zvl. na J již z velké části popadané, řídce dožívající stromy cca 15 m vys., ojediněle i vyšší (mezi
nedávnými soušemi i >20 m), dále ve střední části zachovalejší, ale poněkud mladší porost (pův. etáž
11 – v minulém deceniu), cca 10-12 m, též kůrovcové souše z nedávné doby, jen zčásti vytěžené a
odkorněné, obnova sm cca 2 m vys. (1-4 m), dosti nerovnoměrná, zčásti z podsadeb, bohatší v jižní
části, v sušších okrajích i četnější sm až 6 m vys., dále místy, zvl. na S podsadby kos 1,5 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 9, kos 1
Výška porostu [m]: 15/2
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, další druhy jen
nepravidelně a spíše s nižší pokryvností: Eriophorum vaginatum (v laggu a propadech hojně), Calluna
vulgaris, Vaccinium vitis-idaea, Lycopodium annotinum, Juncus squarrosus, Oxycoccus palustris
(lok.), Melampyrum pratense, Trientalis europaea, v propadu lok. dosti hojně i Trichophorum
cespitosum
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: hlavní část; viz bezlesí C27
Stupeň přirozenosti: B-C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 29
Rozloha: 0,13 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: D
Por. sk.: 103
Část:
Stanoviště: nevýrazný náznak dřívějšího bezlesí, vrchovištní poloha, nevýrazný lagg, zarostlý blänk
nepravidelného (ledvinitého) tvaru
Charakteristika porostu: rozvolněná zakrslá rašelinná smrčina se světlinkami, v jádru řídce sm 1 m
vys., okrajově ostrůvek původní kos 1,5-2 m, v otevřené části i několik vysazených kos 0,5 m, dále v
okrajích různě vysoké sm do 8 m
Složení porostu [x 10%]: (sm 8, kos 2)
Výška porostu [m]: 3
Botanické poměry (podrost): blänk s CcS a EvS, cca 40 % plochy obnažená rašelina s místy stojící
vodou, v okolí pak EvS s hoj. Oxycoccus palustris, dále Vaccinium uliginosum, Calluna vulgaris,
Melampyrum pratense, Molinia caerulea (lok. dom.), Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea,
Andromeda polifolia, Lycopodium annotinum, v E0 lok. Sphagnum magellanicum
Návrh opatření: výřez nepůvodní kos
Poznámka: jako bezlesí nevýrazné – nerozlišovat; viz bezlesí C8
Stupeň přirozenosti: B
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 30
Rozloha: 0,21 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 0
Část:
Stanoviště: mírný sv. svah, okrajově zamokřeno
Charakteristika porostu: vylepšovaná sm kultura, stagnující, zčásti poškození mrazem, při okrajích
nízká mlazina 1,5 m vys., volně zapojená, dále též hloučky starší sm (4-10 m, prům. 7 m), řídce souše
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 2
Botanické poměry (podrost): pasekového typu: Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris, Galium
saxatile, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus (pařezy), Avenella flexuosa, Trientalis europaea
Návrh opatření: bez zásahů, ponechat samovolnému zarůstání
Poznámka: nepřesně značená hranice PR (chybí stromy)
Stupeň přirozenosti: D
– 13 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 31
Rozloha: 0,29 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 2a
Část:
Stanoviště: rovina až mírný svah mimo rašelinný terén, nezamokřeno
Charakteristika porostu: nestejnověká mlazina sm a kos, odrostlejší, sm převážně 2-4 (5) m vys.,
předrosty 8 m, kos 1,5 (2) m, dále od cesty zbytky souší, porost volně zapojený
Složení porostu [x 10%]: sm 6, kos 4
Výška porostu [m]: sm 3, kos 2
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále Avenella
flexuosa, Galium saxatile, Deschampsia cespitosa...
Návrh opatření: postupná redukce kos
Stupeň přirozenosti: D-E
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 32
Rozloha: 4,72 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 2a
Část:
Stanoviště: rozsáhlá psk tvořená dvěmi téměř oddělenými částmi, na SZ ještě vrchovištní poloha, dále
na JV přechází do málo zamokřených minerálních poloh; rovina nebo velmi mírný svah
Charakteristika porostu: na S od vrchoviště ještě nepočetné zbytky souší, bez živých sm horní
úrovně, hloučkovité mlaziny sm 2-4 (-6) m, mezernaté, sm z vylepšení do 1 m; dále k jižnímu okraji
mlaziny sm s příměsí kos, nerovn. zapojené a výškově různorodé, prům. 5 m vys. (4-8 m, lok. i starší
sm cca 10 m), kos 1,5-2 m, více na V při jižním okraji mezernaté úseky s mlaz. sm a kos, opakovaně
vylepšované, řídce smp, starší kos až 3 m vys., mladší 1-1,5 m; v menší jv. části: pod Pruskou dráhou
nerovnoměrně zapojená mlazina vysoké kos (cca 2 m), zčásti blatkoidního typu, dále jednotlivě a v
hloučcích sm do 8 m, níže až 12 m, porost místy hustý, jinde mezernatý, kos různé výšky
Složení porostu [x 10%]: sm 7, kos 3, smp
Výška porostu [m]: 8/2
Botanické poměry (podrost): v severní rašelinné části dom. Molinia caerulea, hoj. Vaccinium
myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea (řídce), Lycopodium annotinum, Huperzia selago (vz.),
Eriophorum vaginatum, na J na vyschlé rašelině dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis
villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Eriophorum vaginatum aj., východněji v mezernatém
porosty též Deschampsia cespitosa (lok. dom.), Agrostis capillaris (hoj.), Carex nigra; v jv. části
podobné – dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Galium saxatile, Deschampsia
cespitosa, Agrostis capillaris, Carex nigra (lok.), Vaccinium myrtillus
Návrh opatření: výřez smp a postupná redukce kos, přednostně stromkovitých typů
Stupeň přirozenosti: D-E
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 33
Rozloha: 0,2 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 6a
Část: jižní část
Stanoviště: rovina až mírný svah při okraji vrchovištní plošiny
Charakteristika porostu: zapojená nízká sm kmenovina, okrajově s mladší výplní
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 14
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Calamagrostis villosa, Trientalis
europaea, Eriophorum vaginatum...
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: jižní část
Stupeň přirozenosti: C
– 14 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 34
Rozloha: 0,18 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 6a
Část: severní část
Stanoviště: podmáčené partie při potoce, na JV mírný svah
Charakteristika porostu: mladší kmenovina, okrajově jen tyčkovina, volně zapojeno
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 17
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, u potoka Calamagrostis villosa, dále
Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Juncus filiformis, Carex nigra, Homogyne alpina aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: severní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 35
Rozloha: 0,57 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 6b
Část:
Stanoviště: drobný porost při levém břehu Krásného potoka
Charakteristika porostu: diferencované tyčkoviny-tyčoviny se staršími sm, ohraničení skupiny
nejasné
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 15
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, na
prameništích Epilobium palustre, Stellaria alsine, v E0 Polytrichum commune, Sphagnum
girgensohnii...
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 36
Rozloha: 0,05 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 6b
Část:
Stanoviště: mírný svah – úbočí vrchoviště nad potokem
Charakteristika porostu: tenká kmenovina, místy spíše tyčovina, por. cca 12 m vys., jinde (zvl. na Z)
jen do 8 m, víceméně zapojený, na Z po nedávných kůrovcových těžbách značně prosvětlený
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, doprovodně Avenella flexuosa, Eriophorum
vaginatum, Lycopodium annotinum, Carex canescens, Carex nigra, Molinia caerulea, Carex echinata
aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 37
Rozloha: 0,25 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 7
Část: východní část
Stanoviště: zamokřený okraj vrchoviště, rovina, nezřetelně ohraničená psk
Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná smrčina – zbytky souší, pod nimi nesouvislá obnova
0,5-1,5 m, v lemu tyčoviny 8-10 m vys., diferencované, podúroveň 1-5 m, po prořezávce
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 0/8/3
Botanické poměry (podrost): Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Carex canescens, Trientalis
europaea, v sušších úsecích dom. Vaccinium myrtillus, dále i Calamagrostis villosa, Vaccinium vitisidaea, Lycopodium annotinum, Carex echinata, v E0 Sphagnum girgensohnii a S. fallax
Návrh opatření: bez zásahu, psk lze sloučit s okolními
Poznámka: východní část
Stupeň přirozenosti: C
– 15 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 38
Rozloha: 0,28 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 7
Část: sv. část
Stanoviště: sušší okraj vrchoviště
Charakteristika porostu: odumřelý porost, většinou jen polámané souše, sporadické živé stromy v
krajích, jinak volně zapojená mlazina sm
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: ?/2
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Galium
saxatile aj.
Návrh opatření: psk lze sloučit s okolními
Poznámka: sv. část
Stupeň přirozenosti: C-D
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 39
Rozloha: 0,15 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 7
Část: severní část
Stanoviště: mírně podmáčený terén při pravém břehu Krásného potoka, rovina až velmi mírný svah
Charakteristika porostu: mladší sm kmenovina, 16-18 m vys., porost dílem prosvětlený, s
nepočetnými soušemi, u potoka světlinka se zmlazením sm 1 m, dále hlouček sm 5 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 17
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa,
Trientalis europaea, Polytrichum commune, Sphagnum girgensohnii...
Návrh opatření: sloučit s psk 6a
Poznámka: severní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 40
Rozloha: 2,25 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 7
Část: hlavní (jz.) část
Stanoviště: vrchovištní poloha při jz. okraji Tetřeví louky, na V silně podmáčeno, s volným
přechodem do přir. bezlesí, šlenky
Charakteristika porostu: na většině plochy zapojená, místy proschlá tenčí sm kmenovina,
nestejnověká, se zmlazením sm různé výšky, na V odumřelá nízká raš. SM, jen 10 (-12) m vys.,
převážně jen souše, mnohé z nedávné doby, zbylé stromy většinou silně poškozené, dále mladší etáž 68 m vys., též poškoz., roztr. vysazená kos 1 m vys., dále i přirozená; četné kůrovcové těžby – loupáno
Složení porostu [x 10%]: sm 10, kos
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Molinia caerulea, Eriophorum
vaginatum, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Trientalis europaea, Calamagrostis villosa, v E0
Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune a Polytrichastrum formosum; v zamokřeném
prosvětleném úseku dom. Eriophorum vaginatum (EvS), dále Molinia caerulea, Carex canescens
(CcS), Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, v E0 dom. Sphagnum fallax, blízko oplocenky
vrchoviště též Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia (zř.), Vaccinium uliginosum, CrS
Návrh opatření:
Poznámka: hlavní (jz.) část; viz bezlesí C26
Stupeň přirozenosti: B-C
– 16 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 41
Rozloha: 3,36 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 9a/2c/1b
Část:
Stanoviště: podmáčené sníženiny při pravém břehu Krásného potoka a navazující vyvýšené
vrchovištní polohy, na SV výraznější mokrá (rašelinná poloha); větší členitá psk
Charakteristika porostu: členitější porost nehomogenních vlastností: ve střední části při potoce
světliny, místy ještě stojící souše, shluky starších sm do 16 m, hloučkovité nárosty 1-1,5 m, pod
staršími sm i vyšší; na JZ prosvětlení tenká kmenovina, proschlá, s popadanými soušemi, stromy 8-16
m vys., středně až silně poškoz., obnova v keřové úrovni řídce, spíše okrajově, roztr. nízké zmlazení,
dále k hranici PR polámané souše s odrostlou mlazinou 4-7 m vys., okrajově též kos 2-3 m; na JV
zachovalejší kmenovina do 18 m, po vývratech a kůrovc. těžbách prosvětlená; v sv. části taktéž mladší
sm kmenovina, 15 m vys., s menším podílem souší, obnova větš. jen v E1; zcela na SV zakrslý porost
cca 2 (-4) m vys., místy prosvětlený, v rašelinné poloze
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10/sm 10
Výška porostu [m]: 16/5/2
Botanické poměry (podrost): v rašelinných úsecích dom. Vaccinium myrtillus, dále Molinia
caerulea. Eriophorum vaginatum, Avenella flexuosa, v E0 Sphagnum fallax, S. russowii, Polytrichum
commune aj., v podmáčených úsecích Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis
europaea, Carex canescens, Juncus filiformis, Carex echinata, hojně Sphagnum girgensohnii,
Polytrichum commune aj.; na SV v rašelinné partii též Lycopodium annotinum, Homogyne alpina aj.
Návrh opatření:
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 42
Rozloha: 0,4 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 9b
Část:
Stanoviště: okrajová část vrchoviště, velmi mírný svah, propad s vytékajícím potokem, na J silně
zamokřeno
Charakteristika porostu: nerovnoměrně prosvětlená kmenovina 14-20 m vys., roztr. padlé souše,
nesouvislé zmlazení sm 1 m, při jižním okraji (přechod k psk 0) zbytky souší a mladý porost převážně
do 30 let – řídká tyčkovina a mlazina; na V při průseku několik pokácených a oloupaných sm
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 16
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Eriophorum vaginatum, Avenella
flexuosa, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, na J Eriophorum vaginatum, Calamagrostis
villosa, Deschampsia cespitosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Carex echinata, Galium
saxatile, Sphagnum girgensohnii, S. fallax, Polytrichum commune; v mokré úžlabince s potůčkem:
Calamagrostis villosa (hoj.), Deschampsia cespitosa (hoj.), Stellaria alsine (hoj.), Epilobium palustre,
E. obscurum, Sphagnum riparium...
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
– 17 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 43
Rozloha: 1,4 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 9c/2d/1c
Část:
Stanoviště: laggové sníženiny po obvodu starého vrchoviště, silně zamokřený terén, též jedno menší
přirozené bezlesí
Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná smrčina vlhčího typu, porost zvl. na J přirozeně
světlinatý, převážně jen souše, živé stromy horní úrovně spíše při vých. okraji a silně poškozené, do 12
(14) m, jinak nesouvislá nižší etáž 6-10 m + hojná obnova různých výšek, v sušších krajích též snad
podsadby, roztr. vysazena kos 1 m, zapojenost etáží závisí na stupni zamokření
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10/ sm 10, kos
Výška porostu [m]: 12/4/2? etáže nejasné
Botanické poměry (podrost): proměnlivého složení dle zamokření, s Eriophorum vaginatum, Molinia
caerulea, Vaccinium myrtillus, Carex nigra, Juncus filiformis, Carex echinata, Deschampsia cespitosa,
ve světlinách hojně CnS, okrajově Deschampsia cespitosa, dále Eriophorum angustifolium, ve
výrazném bezlesí souvisle CrS, okrajově CnS, v E0 zde hojně Sphagnum riparium, na Jv pokračují
zarostlé potoky s CcS, CeS + Epilobium palustre, Trientalis europaea, lok. Tussilago farfara,
Epilobium obscurum, v E0 Calliergonella cuspidata, Philonotis sp. etc.
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: viz bezlesí C4
Stupeň přirozenosti: B-C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 44
Rozloha: 1,92 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 11/2b
Část:
Stanoviště: vrchovištní konvexe – plošina a svahy
Charakteristika porostu: zcela odumřelá rašelinná smrčina s nesouvislou přirozenou obnovou, v
horní etáži jen nižší souše, jednotlivě dožívající smrk jen v okrajových vitálnějších částech a spíše stř.
věku, v podrostu dosti řídký, místy hloučkovitě zapojený porost cca 2 (1-4) m vys., již zřetelně
poškozený, dále hojné zmlazení sm do 0,5 m, při okrajích hustější mlaziny až tyčkoviny,
diferencované; četné pařezy po dřívějších těžbách
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10
Výška porostu [m]: 0/8/2
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, hojně Vaccinium myrtillus, dále Lycopodium
annotinum, Avenella flexuosa, Vaccinium vitis-idaea, Eriophorum vaginatum aj. – floristicky velmi
chudé
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 45
Rozloha: 1,55 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 12/3
Část:
Stanoviště: výrazně zamokřený jv. okraj vrchoviště Tetřeví louka, zde přechody do přir. bezlesí, v
odlehlejších partiích poněkud sušší rašelinné polohy, skupinou prochází povalová cesta,
Charakteristika porostu: převážně odumřelá rašelinná smrčina, souše různé výšky, na V až 18 m
vys., na JZ cca 10 m vys., při východním okraji oplocenky ještě nižší, živé stromy horní úrovně řídce
jen na Z, kůrovcové těžby, značně nesouvislé mlaziny sm cca 3 m vys., dále nižší zmlazení, porůznu
nízká vysazená kos
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10, kos
Výška porostu [m]: 10/3
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, dále hojně Vaccinium myrtillus, Eriophorum
vaginatum (v náznakovém bezlesí dom.), Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Vaccinium
uliginosum, Lycopodium annotinum (lok. hoj.), Juncus filiformis, Drosera rotundifolia (na padlých
souších), v E0 Sphagnum russowii, S. fallax, S. girgensohnii aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: B-C
Poznámka:
– 18 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 46
Rozloha: 1,55 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 13
Část:
Stanoviště: vrchoviště Tetřeví louka, téměř celá psk v oplocení, členitá přirozená bezlesí v porostu
kos
Charakteristika porostu: na většině plochy porost původní kos různé výšky, v jádrové části místy jen
0,5 m vys., návazně 1,1,5 m vys., často dosti proschlá, porost kos rozčleněn řadou menších i větších
světlin, v sušších okrajích kos 1,5-2 m vys.; okrajově (na Z a J) sem zasahuje i proschlá, nízká
rašelinná smrčina – souše a živé sm různé výšky (převážně do 10 m), lok. kůrovcové těžby
Složení porostu [x 10%]: kos 7-8, sm 2-3
Výška porostu [m]: sm 8, kos 1-2
Botanické poměry (podrost): v podrostu kos a sm: Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, V. vitisidaea, V. myrtillus, Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea, Oxycoccus palustris, Empetrum nigrum,
vz. Ledum palustre; v bezlesí převážně spol. typu EvS/SCp, místy hoj. Trichophorum cespitosum, dále
Calluna vulgaris, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris, Drosera rotundifolia, jen řídce
Andromeda polifolia, na V též MolS, v početných šlencích místy hoj. Scheuchzeria palustris, řídce
Carex limosa a C. rostrata (v členitém blänku)
Návrh opatření: oprava oplocenky
Poznámka: viz bezlesí C5
Stupeň přirozenosti: A-B
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 47
Rozloha: 0,63 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 17a/4a/1a
Část:
Stanoviště: severní lem Tetřeví louky a jeho pokračování dále na V, v okrajové rašelinné poloze,
místy výrazně zamokřeno
Charakteristika porostu: víceméně rozpadlá stará rašelinná smrčina, diferencovaný porost, v horní
etáži již jen zbytkové souše, dále nestejnověká sm tyčovina (etáž 4), 10-12 m vys., s mladší výplní,
souvisleji vyvinutá ve východní části psk, na Z hloučkovitě zapojená odrostlá mlazina 1-6 (-10) m
vys., dále na V rozvolněná mlazina 1,5 m vys., vylepšovaná (etáž 1)
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10/sm 10
Výška porostu [m]: 0/10/2
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa (lok.), Molinia
caerulea, Avenella flexuosa, dále Galium saxatile, Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Juncus
filiformis...
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 48
Rozloha: 1,47 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: D
Por. sk.: 17b/4b/1d
Část:
Stanoviště: vrchovištní plošina, vyvýšená poloha, při okrajích mírný svah
Charakteristika porostu: odumřelá nižší rašelinná smrčina, v jádrové části četné souše a roztr.
poškozené sm cca 10 m vys., nerovnoměrné zmlaz. sm 1-5 m a nižší, na většině plochy ale v hor.
úrovni živé stromy víceméně chybí a souše jsou již většinou padlé, husté, místy téměř neprůchodné
mlaziny 2-4 (-6) m vys.
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10/sm 10
Výška porostu [m]: 10/3/1
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, dále Trientalis europaea,
Lycopodium annotinum aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: B-C
Poznámka:
– 19 –
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 49
Rozloha: 0,27 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 264
Dílec: A
Por. sk.: 9/5
Část: východní část
Stanoviště: podmáčené polohy při potoce, při okraji vrchoviště
Charakteristika porostu: podíl potoka pruh vzrostlých sm až 20 m vys., prosvětlený, s výplní
mladých sm do 6 m, záhy přechází do mladšího porostu
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 18/4
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa, dále Trientalis
europaea, Maianthemum bifolium, Homogyne alpina, Carex echinata, Juncus filiformis, v E0 hojně
Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: východní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 50
Rozloha: 0,72 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 264
Dílec: A
Por. sk.: 9/5
Část: západní část
Stanoviště: náhorní poloha při okraji vrchoviště, přechází do mírného svahu, vně krátce podmáčeno
Charakteristika porostu: v okrajové podmáčené poloze nestejnověký porost – starší etáž 15 m,
mladší do 12 m; ve vrchovištní poloze nestejnověký, zapojený porost sm 8-12 m vys., s mladší
proschlou výplní, porost hustě zapojený, světlinka, potůček
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10
Výška porostu [m]: 15/8
Botanické poměry (podrost): v podmáčeném úseku Vaccinium myrtillus-Calamagrostis villosa, dále
Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, Trientalis europaea, v E0 hoj. Sphagnum girgensohnii, méně
Polytrichastrum formosum; ve vrchovištní části dom. Vaccinium myrtillus, dále Carex echinata,
Molinia caerulea, Lycopodium annotinum, v E0 Sphagnum girgensohnii, podružně Polytrichastrum
formosum, Polytrichum commune, Sphagnum russowii
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: západní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka
DP: 51
Rozloha: 1,92 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 264
Dílec: A
Por. sk.: 15/2
Část:
Stanoviště: sníženiny u potoka při okraji vrchoviště, dále na Z stupňovitě se zdvihající terén, v
jádrové části dvě zřetelně ohraničená rašelinná bezlesí
Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná smrčina, zbytky polámaných souší, místy husté mlaziny
sm 0,5-3 m (i vyšší), dále až tyčkoviny, ve střední části výrazně prosvětlená zakrslá smrčina, na Z ve
stupňovitém svahu četné souše a místy hojné sm 8-10 m vys., dílem usychající, odrostlé mlaziny (tyčkoviny) 4-6 m, volně zapojené + mladší výplň do 2 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10
Výška porostu [m]: 0/9/2
Botanické poměry (podrost): na V Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Eriophorum vaginatum,
Molinia caerulea aj., ve vlhké jádrové části hoj. Eriophorum vaginatum, dále Molinia caerulea, Carex
nigra, Eriophorum angustifolium, Oxycoccus palustris; východní loučka: EvS, CrS, uprostřed šlenk –
kaliště, po obvodu Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, vytéká potok; západní loučka: CrS, lok.
s Molinia caerulea, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, Trientalis europaea, kaliště; v
porostu na Z: dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: viz bezlesí C12 a C13
Stupeň přirozenosti: C
– 20 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 52
Rozloha: 3,62 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: B
Por. sk.: 2a
Část:
Stanoviště: v severní a střední části rovina až mírný svah při okraji vrchoviště, na J sušší partie na
rovině až ve výraznějším vých. svahu
Charakteristika porostu: porost nehomogenních vlastností: v sev. části dif. mlaziny sm převážně z
přir. obnovy, místy husté, jinde řídké, převážně 2-3 m vys., místy jen 1-2 m vys., roztr. do 6 m,
vylepšované kos (místy převažuje) 1-1,5 m, ale i sm (cca 0,5 m), zejména na Z (při průseku) porost
značně mezernatý, pasekového vzhledu, zde i odrostlejší sm 5-7 m, roztr. smp 1 m; ve zúžené střední
části (vyvýšený lem vrchoviště) se starším dif. por., včetně zbytkových souší; v již. části shora
zapojenější odrostlá mlazina až tyčkovina sm (prům. 6, lok. až 10 m) s příměsí kos (až 3 m vys., vč.
stromkovitých forem), méně smp, níže porost nižší (cca 4 m), světlinatý, okrajově zbytkové souše; v
dolní části do psk zasahuje rozvolněný okraj podmáčené smrčiny cca 15 m vys.
Složení porostu [x 10%]: sm 7, kos 2, smp 1
Výška porostu [m]: 3
Botanické poměry (podrost): ve vrchovištní poloze dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea,
dále Avenella flexuosa, Vaccinium vitis-idaea, V. uliginosum (zř.), Eriophorum vaginatum, Trientalis
europaea, Carex echinata, Galium saxatile..., na J dom. Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa a
Galium saxatile
Návrh opatření: postupný výřez smp a kos
Stupeň přirozenosti: D-E
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 53
Rozloha: 3,54 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: B
Por. sk.: 2b
Část:
Stanoviště: velmi mírný jižní svah až rovina, roztr. vystupují balvany, slabě zrašelinělý terén, v dolní
části okrajově zasahují vrchovištní polohy, půda v minulosti narušená pohybem mechanizace
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojené sm mlaziny různé výše, porost převážně volně
zapojený až mezernatý, místy (na JZ) ale dosti hustý, převážně 2-4 m vys., lok. do 6 (-7) m výšky, v
mezerách vylepšení 0,5-1,5 m, řídce i přir. obnova sm; ve zbytkové příměsi smp 1-3 (-5) m, místy
hojný, při dolním okraji lok. kos 1 m
Složení porostu [x 10%]: sm 9, smp 1, kos
Výška porostu [m]: 3
Botanické poměry (podrost): většinou dom. Calamagrostis villosa a Avenella flexuosa, dále Galium
saxatile, Vaccinium myrtillus, Molinia caerulea (lok. hoj.), Juncus effusus, Deschampsia cespitosa,
Juncus squarrosus aj.
Návrh opatření: výřez smp, prosadba jř s IO
Stupeň přirozenosti: D
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 54
Rozloha: 0,17 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: B
Por. sk.: 3
Část:
Stanoviště: rovinatý terén na náhorní plošině, nezřetelně podmáčeno
Charakteristika porostu: sm tyčovina, zapojená, při okrajích světlinatá, výškově málo dif. porost 1012 m vys., řídce s mladší výplní, v dřívější době probírky – množství ležícího tenkého dříví
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 11
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus,
Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Athyrium sp., Galium saxatile
Návrh opatření: bez zásahů (ev. probírka možná)
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
– 21 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 55
Rozloha: 0,63 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: B
Por. sk.: 4
Část: hlavní část
Stanoviště: okraj vrchovištní pánve, mělká sníženina s propadem rašeliny (podzemní tok)
Charakteristika porostu: úzký, na SZ rozšířený pruh dif. tyčkoviny až tyčoviny z přir. obnovy,
porost většinou 7-12 m vys., na Z skupinka starších sm cca 15 m (několik plodných), ve slušném
zdrav. stavu, na jižním okraji ale porost poškozený, nedávné kůrovcové souše, v okrajích plášť
mladších sm, po napadení lýkožroutem lesklým zč. vyřezáno
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 9
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis
villosa, Molinia caerulea, Trientalis europaea, v E0 hoj. Sphagnum girgensohnii, méně Polytrichum
commune, Plagiothecium undulatum aj.
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: hlavní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 56
Rozloha: 0,11 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: B
Por. sk.: 4
Část: menší jižní část
Stanoviště: okrajová část vrchoviště, rovina
Charakteristika porostu: výrazně diferencovaný, dosti hustý, místy však po kůrovci proschlý nižší
por. 1-5 (-9) m vys., prořezáno
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 5
Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Molinia caerulea, Vaccinium vitis-idaea
aj.
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: menší jižní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 57
Rozloha: 0,97 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: B
Por. sk.: 7/1
Část:
Stanoviště: vyvýšená vrchovištní poloha, na J krátký svah ke Krásnému potoku
Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná smrčina, četné souše s roztr. poškoz. sm 8-12 m vys.,
hloučk. zapoj. mlaz sm 1,5 m vys., místy bohaté nálety sm, roztr. podsazená kos 0,5 m vys.
(neodrůstá), okrajově vyšší a zapojenější mlaziny až tyčkoviny 3-6 (-8) m vys., u potoka starší sm
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 9, kos 1
Výška porostu [m]: 10/2
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, dále Eriophorum
vaginatum, Vaccinium vitis-idaea, Lycopodium annotinum
Návrh opatření: bez zásahů, případná prořezávka v odrostlejších partiích možná
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
– 22 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 58
Rozloha: 3,4 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: C
Por. sk.: 2a
Část:
Stanoviště: rovina až velmi mírný svah v náhorní poloze, slabě zrašelinělé a podmáčené
Charakteristika porostu: volně zapojené, místy dosti řídké a vylepšované mlaziny sm, zbytkově ještě
smp, výškově diferencované, prům. 2-4 m vys., místy s loučky starších sm 6-8 m, vylepšení 1-2 m, na
J též kos 1 m; při východním okraji pruh pasekového vzhledu – řídká kultura sm a smp převážně 0,5 m
vys., stagnuje, poškozeno mrazem
Složení porostu [x 10%]: sm 7, smp 2, kos 1
Výška porostu [m]: 3
Botanické poměry (podrost): typu Calamagrostis villosa-Avenella flexuosa, dále Vaccinium
myrtillus, Galium saxatile, Molinia caerulea (lok. hoj.), Juncus filiformis, Nardus stricta, Juncus
squarrosus, Deschampsia cespitosa, Carex pilulifera
Návrh opatření: postupný výřez smp, dle potřeby vylepšení ve vých. okraji, zatím netřeba, prosadba
jř v IO
Stupeň přirozenosti: D-E
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 59
Rozloha: 0,15 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: C
Por. sk.: 2a
Část:
Stanoviště: mírný jz. svah při silnici, malá plocha po obvodu skládky dřeva
Charakteristika porostu: rozvolněný mladý porost nehomogenního vzhledu, na J hloučky sm
předrostů do 6 m, při jižním okraji (dle ortofotomapy již v rámci psk 4) pruh vyšší kos do 2 m, na
zbytku plochy řídce sm do 5 m (okrajově i vyšší), s vylepšením sm 0,5-1 m, podružně smp do 2 m, bez
kos
Složení porostu [x 10%]: sm 8, kos 2, smp +
Výška porostu [m]: 4/1
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Deschampsia cespitosa, Juncus effusus,
Juncus squarrosus, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Galium saxatile aj.
Návrh opatření: výřez smp, výhledově i kos, vysadit několik jř, jinak nevylepšovat
Poznámka: skutečná hranice nezapojeného mladého porostu je
Stupeň přirozenosti: D
poněkud větší, než je vyznačeno v obrysové mapě
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 60
Rozloha: 5,58 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: C
Por. sk.: 3a
Část:
Stanoviště: rovina, na JV zvlněný mírný svah spadající ke Krásnému potoku, rašelinný terén, četné
šlenky, zč. narušený terén
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojené zakrslé mlaziny sm 1-2 m vys., místy vzrůstnější,
2-4 m vys., na J až tyčkoviny do 6 m, diferencované, velmi husté, jinde naopak porost mezernatý,
prosázený kos 1 m, porost převážně z přirozené obnovy, řídce zbytkové souše, při potoce roztr. starší
poškozené sm
Složení porostu [x 10%]: sm 9, kos 1
Výška porostu [m]: sm 3, kos 1
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea a Vaccinium myrtillus, dále Eriophorum
vaginatum, Carex echinata, Juncus filiformis, Juncus squarrosus, Lycopodium annotinum, Trientalis
europaea, vz. Huperzia selago
Návrh opatření: bez zásahu (prořezávka v jižní části možná)
Stupeň přirozenosti: C-D
Poznámka:
– 23 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 61
Rozloha: 0,2 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: C
Por. sk.: 3b
Část:
Stanoviště: rovinatý terén na náhorní plošině, nezřetelně podmáčeno
Charakteristika porostu: sm tyčovina, zapojená, při okrajích světlinatá, výškově málo dif. porost 1012 m vys., řídce s mladší výplní, v dřívější době probírky – množství ležícího tenkého dříví
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: sm 11
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus,
Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Athyrium sp., Galium saxatile
Návrh opatření: bez zásahů (ev. probírka možná)
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 62
Rozloha: 5,66 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: C
Por. sk.: 4
Část:
Stanoviště: převážně rovinatý rašelinný terén, na JV v mírném svahu nad Krásným potokem, zde i
drobná vodoteč, na SZ přechod do sušších (podmáčených poloh), v sev. části v nápadné sníženině
menší přirozené bezlesí
Charakteristika porostu: porosty velmi nestejného vzrůstu, v jádrové části zakrslé, nerovnoměrně
zapojené mlaziny až tyčkoviny, diferencované, převážně do 6 m, místy dosti rozvolněné, jinde husté,
živelné, na SZ tloušťkově a výškově různorodá zapojená kmenovina, nepěstěná, s hojným ležícím
dřevem tenčích dimenzí, na JV tyčoviny cca 12 m vys.; na S na bezlesí ve sníženině roztr. sm do 5 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: sm 4-15 (prům. 6)
Botanické poměry (podrost): v rašelinné části Molinia caerulea (lok. dom.), Vaccinium myrtillus
(dom.), Eriophorum vaginatum, Vaccinium vitis-idaea, Carex echinata, Juncus filiformis, Juncus
squarrosus, řídce Lycopodium annotinum a Huperzia selago (vz.), okrajově též hoj. Calamagrostis
villosa, dále Trientalis europaea, v E0 Sphagnum girgensohnii, Polytrichum commune,
Polytrichastrum formosum; na bezlesí dom. Sphagnum cf. fallax
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: viz bezlesí C25
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 63
Rozloha: 0,29 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: C
Por. sk.: 11/2b
Část: nejsevernější část
Stanoviště: rovina v náhorní rašelinné poloze, nepříliš zamokřeno
Charakteristika porostu: rozpadlá rašelinná smrčina, zbytky vyšších souší a pár posledních
dožívajících sm ve zbědovaném stavu, řada uhynula teprve nedávno, nesouvisle podúroveň do 3 m, v
mezerách zmlazení do 1 m, roztr. vysazená kos 1 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 8, kos 2
Výška porostu [m]: 14/1
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, hoj. Vaccinium myrtillus, dále Eriophorum
vaginatum, Carex echinata, Juncus squarrosus aj.
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: nejsevernější část
Stupeň přirozenosti: C
– 24 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 64, 65
Rozloha: 0,53 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: C
Por. sk.: 11/2b
Část: 2 východní části
Stanoviště: rovina v náhorní rašelinné poloze, na J mírnější svah spadající ke Krásnému potoku, zčásti
podmáčeno
Charakteristika porostu: odumřelá rašelinná sm, polámané nižší souše, místy sm středního věku do
10 m, řídce podúroveň 6 m vys., dále nesouvisle etáž 0,2-1,5 m, nehojně též vysazená kos do 1 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10, kos
Výška porostu [m]: 8/2
Botanické poměry (podrost): dom. Molinia caerulea, dále Vaccinium myrtillus, Eriophorum
vaginatum, Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Trientalis europaea aj.
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: 2 východní části
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 66
Rozloha: 1,26 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: C
Por. sk.: 11/2b
Část: jz. část
Stanoviště: na většině plochy vyvýšená vrchovištní poloha, na V nižší terénní stupeň (sušší lagg), na J
okrajově podmáčené partie při Krásném potoce
Charakteristika porostu: na většině plochy soušový porost s částečně zachovalou střední etáží –
silně poškozené sm 10-12 m, zlámané souše různých dimenzí, dosti nesouvislá, hloučkovitá podúr. sm
2-5 m vys., nesouvisle obnova sm 1 m (vč. podsadeb?); na V husté dif. mlaziny až tyčkoviny do 6 m, z
přir. obnovy, porost takřka neprostupný, na J u potoka i vyšší sm do 16 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10
Výška porostu [m]: 11/3
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Molinia caerulea, dále Avenella flexuosa,
Lycopodium annotinum, Calluna vulgaris, v E0 Sphagnum girgensohnii, S. russowii aj.
Návrh opatření: bez zásahů (prořezávka možná)
Poznámka: jz. část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: C
Stanoviště: skládka dřeva
Charakteristika porostu:
Složení porostu [x 10%]:
Botanické poměry (podrost):
Návrh opatření:
Poznámka:
DP: 67
Por. sk.: 101
Rozloha: 0,04 ha
Část:
Výška porostu [m]:
Stupeň přirozenosti:
– 25 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 68
Rozloha: 4,07 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: D
Por. sk.: 2a
Část:
Stanoviště: mírný jv. svah, nezamokřený, okrajově přechází do rašelinné polohy, terén zvlněný, snad
po dřívější přípravě půdy
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojené odrostlé mlaziny sm a kos, v kolísavém poměru,
sm 2-6 m vys., místy vyšší předrosty, kos 2 m, lok. nižší, v malé příměsi i krnící smp (1,5 m), místy,
zvl. při vých, okraji, ale i na dalších místech pasekové úseky s nesouvislým vylepšením sm a kos
Složení porostu [x 10%]: sm 6, kos 4, smp
Výška porostu [m]: sm 3, kos 2
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa (hoj.), Galium
saxatile, Trientalis europaea, ve zrašelinělých úsecích též Eriophorum vaginatum, Molinia caerulea,
Juncus filiformis, Carex nigra, Vaccinium vitis-idaea
Návrh opatření: dolesnit světliny na V
Stupeň přirozenosti: D-E
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 69
Rozloha: 2,76 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: D
Por. sk.: 2b
Část:
Stanoviště: pánevní sníženiny při levém břehu Krásného potoka, s navazujícími velmi mírnými svahy
a podmáčenou nivou, většina plochy nezamokřena
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená mlazina kos 1,5-2,5 m vys., s příměsí sm převážně
do 4 m, porost místy hustý, níže rozvolněný až světlinatý, dále i hloučky a skupinky starších sm cca 8
m vys., v mezerách kos, okrajově i nepočetný smp; při záp. okraji a porůznu v dolní části světliny, s
řídkým nižším porostem kos, sm, lok. i smp – vylepšováno
Složení porostu [x 10%]: kos 7, sm 3, smp+
Výška porostu [m]: kos 2, sm 3, smp 1
Botanické poměry (podrost): převážně s dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Galium
saxatile, Agrostis capillaris, Deschampsia cespitosa, Nardus stricta, Carex nigra, Trientalis europaea,
Homogyne alpina aj.; v podmáčeném terénu JfS, CnS, Eriophorum vaginatum,Epilobium palustre...
Návrh opatření: bez zásahů, podle potřeby prořezávky v kos a smp
Stupeň přirozenosti: E
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 70
Rozloha: 0,82 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: D
Por. sk.: 3
Část:
Stanoviště: mírně svažitá vrchovištní konvexe, při Krásném potoce okrajově i podmáčené polohy
Charakteristika porostu: volně zapojená tyčkovina, místy spíše odrostlá mlazina nestejné výšky
(různé bonity), větš. 4-6 m vys., místy až 8 m, u potoka shluk vyšších sm cca 10 m, por. bez kos, řídce
zmlaz. bo, nehojně mladší zmlazený sm, porost prořezán, ale ležící hmoty málo
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 5
Botanické poměry (podrost): na většině plochy dom. Molinia caerulea, hojně Vaccinium myrtillus,
místy i V. vitis-idaea, roztr. Eriophorum vaginatum a Carex pilulifera; při potoce Calamagrostis villosa
(dom.), Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, v E0 hojně Sphagnum girgensohnii, podružně
Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: viz bezlesí C16
Stupeň přirozenosti: C
– 26 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 71
Rozloha: 1,12 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: D
Por. sk.: 4
Část: menší sz. část
Stanoviště: velmi mírný svah až rovina, zčásti ve vrchovištní poloze
Charakteristika porostu: porost zřetelně dvojího typu: ve střední části mladá a víceméně zakrslá SM
– tyčkovina cca 6 m vys., s hojnou mladší výplní, místy prosvětlená; při okrajích a obvodu tyčovina až
kmenovina, nestejnověká, převážně zapojená, 12-16 m vys., spíše podmáčeného typu
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 14+6
Botanické poměry (podrost): v rašelinné části Eriophorum vaginatum (hoj.), Vaccinium myrtillus, V.
vitis-idaea, Molinia caerulea, podružně Eriophorum angustifolium, Carex echinata aj.; v podmáčeném
úseku dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa a Trientalis europaea, v E0 hojně
Sphagnum girgensohnii
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: menší sz. část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 72
Rozloha: 2,55 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: D
Por. sk.: 4
Část: větší jv. část
Stanoviště: na SV velmi mírný svah na vrchovištní plošině, na J poněkud výraznější podmáčený svah
spadající ke Krásnému potoku, zde i malé přirozené světliny, potůček
Charakteristika porostu: v sv. části místy prosvětlená sm tyčovina cca 10 m vys., nesouvisle s
mladší výplní, dále i nižší (zakrslý?) porost rázu tyčkoviny a posléze světlinaté mlaziny; v jižní části
vitálnější porost cca 15 m vys., volněji zapojený, lok. s mladší výplní a světlinami, u Krásného potoka
dosti husté sm tyčoviny nestejného věku
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 10
Botanické poměry (podrost): v rašelinné části na SV: E1 plně vyvinuto, dom. Vaccinium myrtillus,
dále Molinia caerulea, Carex echinata, Juncus filiformis, Lycopodium annotinum (lok. hoj.), Carex
nigra, Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea, Nardus stricta, ve světlinách hoj. Eriophorum
vaginatum, též Calluna vulgaris; v podmáčené SM na J: dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium
myrtillus, dále Trientalis europaea, Carex echinata, Homogyne alpina, Blechnum spicant, Juncus
filiformis, vz. Polygonatum verticillatum; ve světlinách: CnS, JfS, CcS, Molinia caerulea,
Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Eriophorum angustifolium, lok. i Drosera rotundifolia,
ojediněle Dactylorhiza fuchsii, u potůčku Epilobium palustre, Stellaria alsine...
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: větší jv. část; viz bezlesí C14, C22, C23, C24
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 73
Rozloha: 0,1 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 241
Dílec: D
Por. sk.: 102
Část:
Stanoviště: nevyužívaná skládka dřeva
Charakteristika porostu: travnatá plocha s nepočetnými mladými sm 1-3 m vys., 1 polámaná bo 3 m,
řídce nízká kos
Složení porostu [x 10%]:
Výška porostu [m]:
Botanické poměry (podrost): dom. Avenella flexuosa, Deschampsia cespitosa, Agrostis capillaris,
Galium saxatile, dále Juncus squarrosus, Luzula sudetica, Rumex acetosella, Juncus effusus,
Calamagrostis villosa, Carex nigra, v E0 Polytrichastrum formosum, lok. Polytrichum commune
Návrh opatření:
Poznámka:
Stupeň přirozenosti:
– 27 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 74, 75, 76
Rozloha: 6,44 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 2/1
Část:
Stanoviště: mírné svahy sz. orientace až téměř rovina, pouze na SZ výrazněji zamokřeno
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojené vylepšované mlaziny, místy až tyčkoviny, starší
porost (etáž 2) 6-10 m vys., v podobě roztr. hloučků i větších skupinek, nižší etáž (plošně převažuje)
cca 2 m vys., dále vylepšení do 1 m,; vedle sm též místy (zvl. při jižním okraji) příměs kos a smp;
porost místy dosti řídký, pasekového vzhledu, na J naopak souvislejší
Složení porostu [x 10%]: sm 8, kos 1, smp 1
Výška porostu [m]: 8/2
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, lok. (v zapojenějších
úsecích) i Vaccinium myrtillus, dále Galium saxatile, Deschampsia cespitosa, Nardus stricta, Molinia
caerulea, Agrostis capillaris, Trientalis europaea, Carex pilulifera, Juncus squarrosus, v mokřinách na
Sz též Eriophorum vaginatum (lok. hoj.) a Carex echinata
Návrh opatření: redukce smp a kos
Poznámka: rozsáhlý nehomogenní porost
Stupeň přirozenosti: D
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 77
Rozloha: 0,18 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 4
Část: malá sz. část
Stanoviště: mírný severní svah, mírně podmáčeno
Charakteristika porostu: volně zapojený nestejnověký porost sm 15-20 m vys. + nižší výplň, níže k
potoku por. zapojenější, nižší, s mladou podúrovní – hranice porostu vůči sousedním skupinám
nezřetelná
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 16
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, lok. i Vaccinium myrtillus, dále Avenella
flexuosa, Trientalis europaea, Galium saxatile, Dryopteris dilatata, zdola Carex echinata, Eriophorum
vaginatum, v E0 dole hojně Sphagnum girgensohnii...
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: malá sz. část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 78
Rozloha: 0,73 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 4
Část: větší sz. část
Stanoviště: velmi mírný, níže zřetelně podmáčený svah
Charakteristika porostu: místy prosvětlená, nestejnověká tyčovina až kmenovina, 10-12 (-15) m
vys., ve světlinách a v lemech mladší stromy, sm mírně poškozen
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): typu Vaccinium myrtillus-Calamagrostis villosa, dále Carex echinata,
Trientalis europaea, Nardus stricta aj., E0 v dolní části bohatě vyvinuto, s dom. Sphagnum
girgensohnii, méně Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: větší sz. část
Stupeň přirozenosti: C
– 28 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 79
Rozloha: 0,41 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 4
Část: západní část uprostřed dílce
Stanoviště: velmi mírný, mírně podmáčený svah
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená, místy prosvětlená tyčovina až kmenovina,
nestejnověká, 10-16 m vys., roztr. obnova ve světlých okrajích
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 13
Botanické poměry (podrost): typu Calamagrostis villosa-Vaccinium myrtillus, dále Avenella
flexuosa, méně Trientalis europaea, Juncus filiformis, Carex echinata, E0 slabě: Polytrichastrum
formosum, Polytrichum commune, Plagiothecium undulatum, Dicranum scoparium
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: západní část uprostřed dílce
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 80
Rozloha: 0,2 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 4
Část: střední část uprostřed dílce
Stanoviště: téměř rovina, slabě podmáčeno
Charakteristika porostu: hustá, nestejnověká tyčovina, v okrajích mladší (až tyčkovina), ale různě
staré stromy, por. cca 12 m vys.
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): E1 v jádru kvůli zástinu potlačeno, Vaccinium myrtillus (hoj.),
Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Trientalis europaea, v E0 Polytrichastrum formosum (hoj.),
Sphagnum girgensohnii, Plagiothecium undulatum
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: střední část uprostřed dílce
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
DP: 81
Por. sk.: 4
Rozloha: 0,09 ha
Část: východní část uprostřed
dílce
Stanoviště: velmi mírný svah, zamokření nezřetelné
Charakteristika porostu: pouze volné seskupení sm 12-15 m, vůkol zlomené souše, dále nesouvisle
sm do 10 m a mladší etáž 2 m – neuzavřená formace bez jasného ohraničení
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Galium saxatile,
Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, E0 slabě vyvinuto
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: východní část uprostřed dílce
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 82
Rozloha: 0,82 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 4
Část: západní část
Stanoviště: mírný, podmáčený svah
Charakteristika porostu: volně zapojená sm tyčovina, nestejnověká, horní etáž 15 m, nižší 12 m,
dále i mladší výplně (tyčkovina) různých výšek
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): typu Vaccinium myrtillus-Calamagrostis villosa, dále Trientalis
europaea, E0 dobře vyvinuto (cca 50 %), se Sphagnum girgensohnii a Polytrichastrum formosum,
podružně Bazzania trilobata a Plagiothecium undulatum
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: západní část
Stupeň přirozenosti: C
– 29 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 83
Rozloha: 0,96 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 4
Část: sv. část
Stanoviště: mírný sv. svah, podmáčený, na SZ potůček s pramenným bezlesím – návaznost na bezlesí
101 v dílci 262 A
Charakteristika porostu: tyčovina až tenká kmenovina cca 15 m vys., dále i nižší a místy prosvětlená
(starší těžby, vývraty), porost dílem hustý, sotva průchodný, níže s uličkovitými světlinkami, 12-16 m
vys.
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 14
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hoj. Calamagrostis villosa, dále Avenella
flexuosa, Carex echinata, Trientalis europaea, podružně Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium,
Homogyne alpina, Dryopteris dilatata, Deschampsia cespitosa, Blechnum spicant (roztr.), ve
světlinkách mj. Nardus stricta (hoj.), Molinia caerulea, Carex pilulifera, C. nigra, Vaccinium myrtillus;
v E0 Polytrichastrum formosum, Sphagnum girgensohnii (lok. hoj.), Plagiothecium undulatum...; další
druhy na prameništi na SZ viz popis bezlesí 101
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: sv. část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 84
Rozloha: 0,47 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 4
Část: jižní část
Stanoviště: velmi mírný sz. svah, slabě podmáčeno
Charakteristika porostu: tenká sm kmenovina cca 16 m vys., okrajově spíše tyčovina, místy i starší
sm cca 20 m – porost volně přechází do psk 8a
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 15
Botanické poměry (podrost): E1 vlivem zástinu dosti potlačeno, s Avenella flexuosa (dom.),
Calamagrostis villosa (hoj.), Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, v E0 Polytrichastrum
formosum, Dicranum scoparium, Plagiothecium undulatum, Sphagnum girgensohnii, Rhytidiadelphus
loreus (lok.)
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: jižní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 85
Rozloha: 2,69 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 8a
Část: severní část
Stanoviště: mírný ssv. svah, nerovnoměrně mírně podmáčený
Charakteristika porostu: převážně volně zapojená smrková kmenovina, jen místy prosvětlená, se
soušemi a lok. kůrovc. těžbami, por. v severní části cca 20 m vys., dále na J nižší, až vzhledu tyčoviny,
nižší etáž zde 12 m, vyšší 18 m, ve světlinách zmlazení
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 16
Botanické poměry (podrost): na S dom. Calamagrostis villosa, na J dom. Vaccinium myrtillus, dále
Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Blechnum spicant, v E0
Sphagnum girgensohnii a Polytrichastrum formosum
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: severní část
Stupeň přirozenosti: C
– 30 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 86
Rozloha: 2,4 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 8a
Část: jižní část
Stanoviště: rovina až mírný svah převážně severní orientace, slabě podmáčeno; myslivecké sedátko
Charakteristika porostu: na většině plochy zapojená kmenovina 18-22 m vys., místy (zvl. při
okrajích) prosvětlená, se soušemi i kůrovc. těžbami, porost nepěstěný, s tenkými soušemi v podúrovni
i na zemi, v prosvětlených částech zmlazení do 2 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 18
Botanické poměry (podrost): dom. Avenella flexuosa, méně Vaccinium myrtillus a Calamagrostis
villosa, dále Dryopteris dilatata, Galium saxatile, Blechnum spicant, Carex echinata, Juncus effusus
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: jižní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 87
Rozloha: 0,71 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 8a
Část: západní část
Stanoviště: mírně podmáčený rovinatý terén u potoka
Charakteristika porostu: nerovnoměrně prosvětlená různověká kmenovina, 16-20 m vys., světlinky
po vývratech, kůrovcových těžbách (loupáno) a padlých souších, sm jen málo poškozen, ve světlinách
mladá obnova; při potoce světlina š. 15 m, zamokřená, roztr. hloučky sm 1-2 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 18
Botanické poměry (podrost): typu Vaccinium myrtillus-Calamagrostis villosa, dále Avenella
flexuosa, Trientalis europaea, Homogyne alpina, Carex echinata, Dryopteris dilatata, E0 do 35 %;
světlina u potoka: Calamagrostis villosa (dom.), Carex nigra, Juncus filiformis, Deschampsia
cespitosa, Trientalis europaea, Epilobium palustre, Stellaria alsine, Galium saxatile..., v E0 Sphagnum
fallax a Polytrichum commune
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: západní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 88
Rozloha: 0,14 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 8b
Část: malá jižní část
Stanoviště: náhorní poloha, nezamokřeno
Charakteristika porostu: proschlý porost – souše a jednotlivé živé sm 18 m vys., pod nimi
nesouvisle mlaziny 2 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 18/2
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa,
Trientalis europaea...
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: malá jižní část
Stupeň přirozenosti: C-D
– 31 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 89
Rozloha: 1,06 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 8b
Část: středo-jižní část
Stanoviště: mírný svah, nezamokřený
Charakteristika porostu: nesouvislé fragmenty staršího porostu – shluky sm 18 m vys, zdravých,
roztr. souše, většinou zlomené, jinak řídké mlaziny sm 0,5-2 m, místy starší 2-6 m, dále padlé souše a
oloupané kmeny po těžbě
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 18
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, dále Vaccinium
myrtillus, Galium saxatile, Trientalis europaea
Návrh opatření: bez zásahu – obnova dostačuje
Poznámka: středo-jižní část
Stupeň přirozenosti: C-D
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 90
Rozloha: 0,79 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 8b
Část: středo-severní část
Stanoviště: mírný sz. a sev. svah, nezamokřený
Charakteristika porostu: odumřelý porost – zbytky souší, živé stromy jen při okraji sousední psk 8a,
13 m vys., jednotlivě a v hloučcích mladé sm do 10 m, jinak řídce mlazina sm cca 1,5 m, z umělé
obnovy; ve vých. části souvislejší odrostlé mlaziny až tyčkoviny
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 13
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, méně Avenella flexuosa a Vaccinium
myrtillus
Návrh opatření: vylepšení v záp. části možné
Poznámka: středo-severní část
Stupeň přirozenosti: C-D
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 91
Rozloha: 0,19 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 8b
Část: malá severní část
Stanoviště: výraznější sz. svah, slabě podmáčený
Charakteristika porostu: četné zlomené souše a řídce živé, vcelku vitální sm do 20 m, nehojně
podúroveň 2-6 m, dále i nižší, zčásti snad z umělé obnovy, v horní části obnova bohatší, hloučkovitá,
celkově dostačující
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 18
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, hoj. Vaccinium myrtillus, dále Avenella
flexuosa, Galium saxatile, Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Athyrium sp.,
Maianthemum bifolium
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: malá severní část
Stupeň přirozenosti: C
– 32 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 92
Rozloha: 0,18 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: B
Por. sk.: 102
Část:
Stanoviště: rašelinné bezlesí ve vyšším terénním stupni nad potokem, v mírném svahu, na S šlenk
využívaný jako kaliště, ve svahu od psk 4 několik průtočných jezírek
Charakteristika porostu: v ploše místy hloučky sm 1-3 (5) m vys.
Složení porostu [x 10%]:
Výška porostu [m]:
Botanické poměry (podrost): převládá CnS (na Z) a CcS, v menší míře je rozšířeno CeS, maloplošně
JfS, na S ve výběžku i CrS se Sphagnum riparium, dále zde roste Viola palustris, Trientalis europaea,
Eriophorum vaginatum, Drosera rotundifolia (na S velmi hojně!), Homogyne alpina, Eriophorum
angustifolium (zř.), Epilobium palustre, Deschampsia cespitosa, okrajově i Lycopodium annotinum
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: bezlesí částečně druhotného původu, zasahují sem místy i Stupeň přirozenosti: B
větší pařezy, původně se jednalo spíše o 2 malé světliny
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 93
Rozloha: 0,31 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 0
Část:
Stanoviště: mírný sv. svah bez patrného zamokření
Charakteristika porostu: nízká mlazina sm 1-2 m, popadané tenčí souše, řídce ještě stojící
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 1
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Galium
saxatile...
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: D
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 94
Rozloha: 1,13 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 2a/1
Část:
Stanoviště: rovina až mírný svah, nezamokřeno
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená mlazina sm s příměsí kos a okrajovým
zastoupením smp, ve světlinách i prosadby jř v plast. síťce (suché), por. výškově nehomogenní, sm až
7 m vys., většinou ale cca 3 m, kos 1,5 m i vyšší, smp 2-3 m
Složení porostu [x 10%]: sm 7, kos 3, smp
Výška porostu [m]: 4/1
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile, Vaccinium
myrtillus, Deschampsia cespitosa, lok. též Nardus stricta a Juncus squarrosus
Návrh opatření: výřez smp
Stupeň přirozenosti: D-E
Poznámka:
– 33 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 95
Rozloha: 0,29 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 2b
Část:
Stanoviště: mírný sz. svah k vrchovišti, bez zřetelnějšího zamokření, nadél prochází příkop
Charakteristika porostu: dosti rozlehlá světlina, při vých. okraji rozčleněná shluky mladších sm 8-12
m, v ploše sporadické mladé sm 1-6 m, zejména však kos 1,5-2 m, vesměs blatkoidní; na Z skupinka
souší
Složení porostu [x 10%]: sm 6, kos 4
Výška porostu [m]: 3
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), hoj. Avenella flexuosa, Agrostis
capillaris a Galium saxatile, podružně Trientalis europaea, Carex nigra, Juncus effusus, J. filiformis,
Homogyne alpina, Senecio sp., Epilobium angustifolium (lok.)
Návrh opatření: vylepšit sm v dolní části
Stupeň přirozenosti: E
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 96
Rozloha: 0,21 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 4
Část: severní část
Stanoviště: okraj vrchoviště Malá Krásná louka
Charakteristika porostu: nerovnoměrně prosvětlená sm tyčovina až tenká kmenovina, nestejnověká,
cca 16 m vys., ve světlinách hloučky sm do 2 m, na Z při hranici rezervace odrostlá mlazina sm 3 m,
hojně prosázená blatkoidní kos 2 m (některé až 4 m – stromkovité), sm 1-6 m, některé nedávno uschlé,
okrajově prořezáno
Složení porostu [x 10%]: sm 7, kos 3
Výška porostu [m]: 16
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa a Avenella flexuosa, na Z v rašelinné
poloze též Molinia caerulea a Vaccinium vitis-idaea, dále zde Carex echinata, Eriophorum vaginatum,
Nardus stricta, Lycopodium annotinum, v hlavní části Homogyne alpina, Trientalis europaea...
Návrh opatření: redukce kos
Poznámka: severní část
Stupeň přirozenosti: C-D
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 97
Rozloha: 0,56 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 4
Část: jižní část
Stanoviště: velmi mírný, slabě podmáčený svah
Charakteristika porostu: víceméně zapojená sm tyčovina 12 m vys., po nedávné probírce, místy
rozvolněná, ležící hmota
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12
Botanické poměry (podrost): E1 málo vyvinuto, s Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, vyšší
pokryvnost E0: Sphagnum girgensohnii (dom.), Dicranum scoparium, Polytrichastrum formosum,
Calypogeia sp. aj.
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: jižní část
Stupeň přirozenosti: C
– 34 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 98
Rozloha: 1,2 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 8a
Část: sv. část
Stanoviště: mírný svah, na S až rovina, dosti zřetelně podmáčeno
Charakteristika porostu: na S zapojená, jen místy prosvětlená kmenovina 22 m vys., ve světlinách
řídce zmlazení sm; na většině plochy porost nestejnověká a nerovnoměrně zapojený, cca 20 m vys., s
nižší etáží 12 m a roztr. podúrovní 2 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 18
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa, dále Avenella
flexuosa, Trientalis europaea, Homogyne alpina, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Blechnum
spicant, Maianthemum bifolium, E0 zpravidla dobře vyvinuto, místy i nad 50 %, s Polytrichastrum
formosum, Sphagnum girgensohnii, Plagiothecium undulatum, Rhytidiadelphus loreus, Polytrichum
commune, Dicranum scoparium
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: sv. část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 99
Rozloha: 0,33 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 8a
Část: jižní část
Stanoviště: okraj vrchoviště, přechod do minerálních půd
Charakteristika porostu: úzký porost nehomogenních vlastností, na J prosvětlená tyčovina 10 m,
starší sm až 15 m vys., řídce souše, dále rozpadlý porost se zbytky souší, mlaziny sm 0,5-3 m,
nerovnoměrně volně zapojené, dále při jižním okraji drobná světlina – přirozené bezlesí
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 12/2
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis villosa, Avenella
flexuosa, Galium saxatile,, Eriophorum vaginatum, na bezlesí CnS, okrajově EvS.., Molinia caerulea,
Calamagrostis villosa, Trientalis europaea...
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: jižní část
Stupeň přirozenosti: C
– 35 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 100
Rozloha: 4,91 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 8a
Část: hlavní část
Stanoviště: mírný sv. svah, na J téměř rovina, většinou dosti podmáčeno, místy i výrazněji, na J v
návaznosti na rezervaci výraznější rašelinné polohy
Charakteristika porostu: rozsáhlá porostní skupina, na většině plochy zapojená, místy prosvětlená
tenčí kmenovina, nestejného vzrůstu, převážně 14-18 (-20) m vys., více na J v rašelinném úseku porost
zakrslý, jen 10-12 m vys., zde i dosti rozvolněný (náznak přir. bezlesí), porost místy proschlý – souše i
jednotlivé kůrovc. těžby, ve světlinkách zmlazení sm do 2 m; na J porost v nedávné době klínovitě
odtěžen – paseka s kulturou sm do 0,5 m, řídce přir. obnova, dále na J v pruhu vysazen jř ve vysokých
tubusech, ponechána část souší shrnutých do pásů
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 16
Botanické poměry (podrost): v severní části vyhraněná podmáčená smrčina, zde dom. Calamagrostis
villosa, méně Vaccinium myrtillus, doprovodně Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Galium
saxatile, Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Dryopteris dilatata, Carex echinata, C. canescens,
Blechnum spicant (zř.), Lycopodium annotinum (lok.), E0 většinou dobře vyvinuto, se Sphagnum
girgensohnii, dále Polytrichastrum formosum i Polytrichum commune, roztr. Plagiothecium undulatum
aj.; v rašelinných partiích více na J: Vaccinium myrtillus (dom.), Calamagrostis villosa, Carex
echinata, C. canescens, Trientalis europaea, Molinia caerulea (roztr.), Eriophorum vaginatum,
Trientalis europaea, v E0 dom. Sphagnum girgensohnii; na pasece dom. Calamagrostis villosa, hoj.
Avenella flexuosa, dále Galium saxatile, Deschampsia cespitosa, Vaccinium myrtillus, Carex
canescens, Juncus effusus...
Návrh opatření: bez zásahů
Poznámka: hlavní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 101, 102, 103
Rozloha: 0,4 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 8b
Část:
Stanoviště: mírný svah až rovina, slabě podmáčeno, tři menší skupiny podobného vzhledu
Charakteristika porostu: odumřelá sm kmenovina s ojedinělými živými sm horní úrovně, zbytkové
souše, v podúrovni nesouvislé sm mlaziny cca 2 m vys.
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 16/2
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Galium saxatile aj.
Návrh opatření:
Stupeň přirozenosti: D
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 104
Rozloha: 0,21 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 8b
Část: střední část
Stanoviště: velmi mírný svah, mírně podmáčeno
Charakteristika porostu: menší soušový porost, bez živých stromů v hor. etáži (jen po obvodu – zda
ještě tato psk?), nerovnoměrně volně zapojená mlazina, větš. 2-3 m vys., místy až 6 m, vylepšení do 1
m
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 0/2
Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa, dále Avenella
flexuosa, Molinia caerulea (lok.), Trientalis europaea, Homogyne alpina, Dryopteris dilatata Galium
saxatile, Athyrium sp., v E0 lok. hoj. Sphagnum girgensohnii
Návrh opatření:
Poznámka: střední část
Stupeň přirozenosti: D
– 36 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 105
Rozloha: 0,63 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 262
Dílec: C
Por. sk.: 8b
Část: větší sv. část
Stanoviště: mírný severní svah, kopečkovitý terén bez výraznějšího zamokření
Charakteristika porostu: odumřelá smrčina, zvl. v západní části četné stojící souše a ojedinělé živé
sm do 19 m, na JV bez souší, roztr. hloučky sm z přirozené obnovy do 10 m, většinou ale nižší, zvl. na
S, dále etáž (z umělé obnovy) 2 m, vylepšení z nedávné doby 0,5 m
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 16/2
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus (kolem pařezů), hoj.
Avenella flexuosa a Galium saxatile, doprovodně Agrostis capillaris, Trientalis europaea, lok.
Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, J. filiformis, v E0 Sphagnum girgensohnii a Polytrichum
commune
Návrh opatření:
Poznámka: větší sv. část
Stupeň přirozenosti: D
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 106
Rozloha: 2,59 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: E
Por. sk.: 2
Část:
Stanoviště: mírný sz. svah, na JV přechází do náhorní plošiny, v dolní části mírně podmáčeno
Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojené diferencované mlaziny, místy až tyčkoviny sm,
okrajově i kos a smp; na SZ větší světlina, v krajích roztr. mladé sm různé výšky, místy kos 1 m, řídce
smp, dále na JV volně zapojené odrostlé mlaziny až tyčkoviny prům. 7 m vys., starší etáž 10 m, mladší
2-4 m, smp 2 m (do 10 %), vylepšení sm 1 m; na JV na plošině řídká tyčkovina sm 8 m, prosadby kos
1,5-2 m, včetně blatkoidů, příměs smp 2 m, vylepšení sm 1,5 m
Složení porostu [x 10%]: sm 7, kos 2, smp 1
Výška porostu [m]: sm 4, smp 2, kos 2
Botanické poměry (podrost): Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa (v horní části dom.), Galium
saxatile, Deschampsia cespitosa (lok. hoj.), Galium saxatile, Agrostis capillaris, Carex pilulifera,
Nardus stricta, Vaccinium myrtillus, Juncus squarrosus, dále též Homogyne alpina, Luzula sudetica,
Trientalis europaea, Molinia caerulea (zř.), Juncus filiformis, Carex nigra, nahoře vz. i Calamagrostis
arundinacea
Návrh opatření: postupná redukce smp a kos, prosadby jř v IO, v dolní části vysadit sm do krajů
světliny, případně s krytím kos
Stupeň přirozenosti: D-E
Poznámka:
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 107
Rozloha: 1,28 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: E
Por. sk.: 5
Část:
Stanoviště: mírný, na S až střední sz. svah, slabě podmáčený
Charakteristika porostu: převážně dobře zapojená tenčí kmenovina, nestejnověká, místy s mladší
výplní, porost cca 15 m vys., jednotlivé starší sm i přes 20 m, místy porost nižší, v okrajích vyvinuta
podúroveň
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 14
Botanické poměry (podrost): dom. Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus a Calamagrostis villosa,
dále Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, v dolní části E1 potlačeno, v E0 hojně Polytrichastrum
formosum, méně Dicranum scoparium a Sphagnum girgensohnii
Návrh opatření: bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C
Poznámka:
– 37 –
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 108
Rozloha: 0,53 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: E
Por. sk.: 9a
Část: jižní část
Stanoviště: sušší vyvýšená poloha mimo rašelinou půdu
Charakteristika porostu: prosvětlená sm kmenovina cca 15 m vys., roztr. mladá podúroveň, bez
souší
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 15
Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa a Vaccinium myrtillus, dále Avenella
flexuosa, Trientalis europaea...
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: jižní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 109
Rozloha: 0,28 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: E
Por. sk.: 9a
Část: severní část
Stanoviště: rovina až mírný svah, nezamokřeno
Charakteristika porostu: na většině plochy víceméně zapojená sm kmenovina 18 m vys., s menším
podílem starších stromů (nad 20 m), místy padlé podúrovňové souše; na V porost silně prosvětlený po
kůrovc. těžbách (loupané kmeny z nedávné i dřívější doby), dále několik polámaných souší, živé sm
15-18 m, vcelku zdravé, obnova zatím jen 1-2 m vys.
Složení porostu [x 10%]: sm 10
Výška porostu [m]: 18
Botanické poměry (podrost): dom. Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus, dále Calamagrostis
villosa, Trientalis europaea, Galium saxatile, Molinia caerulea (zř.), vz. Blechnum spicant, v E0
Polytrichastrum formosum
Návrh opatření: bez zásahu
Poznámka: severní část
Stupeň přirozenosti: C
ZCHÚ: Černá jezírka OP
DP: 110
Rozloha: 0,76 ha
LS: Frýdlant
Odd.: 263
Dílec: E
Por. sk.: 9b/1
Část:
Stanoviště: rovina, na Z mírný svah, nezamokřeno
Charakteristika porostu: soušový porost se sporadickými živými sm horní úrovně, 12 m vys.
(vrškové zlomy), v podúrovni nerovnoměrně volně zapojená mlazina sm 2 (-3) m
Složení porostu [x 10%]: sm 10/sm 10
Výška porostu [m]: 12/2
Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa aj.
Návrh opatření: možné prosadby jř, jinak bez zásahu
Stupeň přirozenosti: C-D
Poznámka:
– 38 –
Příloha S2
POPIS ZJIŠTĚNÝCH PŘIROZENÝCH BEZLESÍ
Přirozenými bezlesími jsou plochy různé velikosti, na nichž se z ekologických příčin nevyvinul zapojený smrkový nebo klečový porost. Takové plochy jsou pro živá horská rašeliniště
charakteristické, v pokročilejších stádiích vývoje a také v sušších periodách jsou ale vytlačována víceméně souvislým lesním porostem.
Černá jezírka jsou velmi starým vrchovištěm v terminální fázi vývoje, což má za výsledek, že
zde větší otevřené plochy již nenalezneme. Největším bezlesím vrchovištního typu je Tetřeví
louka, přesněji řečeno světliny v klečovém porostu, který pokrývá většinu jádra vrchoviště
(neuvažujeme-li okolní proschlou rašelinnou smrčinu) – jejich výměra je ale pouhých cca
0,25 ha. Ještě před 100 lety přitom byla největší otevřenou plochou (se skupinkami kleče)
dnes již neexistující Krásná louka o rozloze cca 7 ha (!!). K zániku vrchoviště došlo patrně
vlivem rozsáhlé podzemní eroze spojené s odvodněním rašelinného ložiska, velkou roli jistě
sehrálo i relativně sušší podnebí, neboť rašeliniště je vzhledem ke své náhorní poloze zcela
závislé na srážkách. Většina významnějších (vesměs ale spíše drobných) bezlesí v území je
tak situována ve svahové či údolní poloze, kde je sycena gravitační vodou. Ta je částečně
obohacena živinami a proto se zde vyvíjí odlišná vegetace než na vlastním vrchovišti. Tato
bezlesí jsou zde pracovně nazývána jako pramenná. Z celkem 31 vylišených přirozených bezlesí v území je 21 pramenného typu, v úhrnné výměře to představuje 1,77 ha z celkových
2,55 ha (tj. přibližně 70 %). V některých případech jde ovšem o bezlesí nejednoznačně ohraničená od okolního porostu, tj. s nesouvislým porostem dřevin v okrajích nebo i v celé ploše.
S přihlédnutím k současnému stavu lesa po jeho nedávném rozpadu lze předpokládat, že některá tato bezlesí se postupně víceméně propojí s lesem, tj. udrží si charakter pouze rozvolněného lesa, bez zřetelnější otevřené plochy.
První inventarizace přirozených bezlesí v PR a v ochranném pásmu byla provedena autorem
plánu péče před 10 lety (VIŠŇÁK 2000). Tehdy bylo na základě pozemního šetření a popsáno
19 ploch bezlesí, jejichž hranice byly orientačně zaměřeny přijímačem GPS. V tomto roce a
s využitím výsledků aktualizace mapování biotopů v r. 2009 bylo doplněno dalších 12 ploch,
vesměs ovšem malých rozměrů a relativně nevýznamných. Současně byla provedena revize
většiny bezlesí vymezených v r. 2000.
Do níže připojených popisů bezlesí je nejprve zařazen původní popis z r. 2000, za ním pak
následuje aktuální popis z r. 2010, popř. též 2009. V popisu vegetace jsou použity zkratky
společenstev vysvětlené na začátku předchozí přílohy (popisy dílčích ploch).
C1: dílec 241 A; vlastní Černá jezírka, enkláva uprostřed souvislého porostu kleče, oválného
tvaru o průměru asi 40 m; zahrnuje velké jezírko (blänk) přibližně 25x20 m, drobné jezírko
(spíše šlenk) na JV oddělené několika klečovými keři a již vně louky ležící protáhlé „řasové“
jezírko na SZ. Kleč vstupuje až do břehů jezírek a vlastní volná plocha mimo jezírka je malá.
Veg.: převládá ScS, místy přechází do SCp, po obvodu souvisle PiS; kolem velkého šlenku na
JV SchS (pěkný porost), v březích porůznu DCl (resp. Carici limosae-Sphagnetum, též
v řasovém jezírku), v březích místy CrS (nebo jen Carex rostrata rostoucí z vody) – zvl. při
řasovém jezírku na SZ, maloplošně i CcS. Flor.: Andromeda polifolia, Carex canescens, Carex limosa (hoj.), Carex pauciflora, Carex rostrata, Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum
(plodné), Juncus squarrosus, Nardus stricta, Oxycoccus palustris, Scheuchzeria palustris (dosti hoj.), Trichophorum cespitosum, Vaccinium uliginosum.
–1–
2009, 2010: otevřené plochy nepatrných rozměrů, v mapě vyznačeno zčásti i s rozvolněným
porostem kleče; 3 vodní plochy nestejných rozměrů, hlavní jezírko 290 m2, malé jižní jezírko
45 m2, severozápadní jezírko 18 m2. Vegetace otevřených ploch víceméně jednotného vzhledu, na bultech dom. Trichophorum cespitosum, Carex pauciflora a Eriophorum vaginatum,
dále Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, Empetrum nigrum, ve šlencích lok. hoj. Carex limosa a Scheuchzeria palustris (často fertilní), dále Carex canescens, z vody Carex rostrata; v E0 Sphagnum fallax, S.
papillosum, S. magellanicum, S. cuspidatum, S. rubellum, Warnstorfia fluitans a další druhy.
Při jz. břehu velkého jezírka potvrzen výskyt Ledum palustre, nejméně 5 vitálních keříků cca
0,5 m vys., v podrostu kleče. Ve světlině u malého sz. jezírka v minulých letech kýmsi vysazena exotická Sarracenia sp. (patrně hybridogenního původu), která zde v dobrém stavu (rozrůstala se a kvetla) přežila nejméně čtyři zimy. Na podnět autora tohoto textu byla v létě r.
2010 přemístěna na náhradní stanoviště u budovy Správy CHKO Jizerské hory v Liberci.
Při jižním okraji klečového porostu byla aktuálně zaznamenána dvě drobná bezlesí (vzhledem
k nepatrné rozloze nejsou v mapě nevyznačena), zcela na jihu: porost nízkých sm cca 1 m a
řídce kleč, členitý šlenk; Trichophorum cespitosum (dom.), Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, Carex pauciflora, Andromeda polifolia, Vaccinium uliginosum, Drosera rotundifolia, Carex canescens (ve šlenku); návazně světlinky v kleči s Trichophorum cespitosum,
Andromeda polifolia, Carex pauciflora, Melampyrum pratense aj.; na JZ: vysýchavý šlenk
s Carex limosa.
C2: dílec 241 A; rozsáhlé vysychající jezírko ležící při východním úpatí vrchovištní konvexe
lokality C-1, též „Dolní černé jezírko“. Jezírko asi 30x20 m velké, vyplňující většinu plochy
bezlesí, po obvodu rašelinná sm, z velké části odumřelá, na západě krátký svah, za ním klečoviště; břehy jezírka většinou obnažené, vodní plocha jen zbytková, ale dosud rozlehlá; veg.:
Carici limosae-Sphagnetum (velké plochy), ScS, SCp, PiS, CcS, CrS; flor.: Andromeda polifolia (hoj.), Trichophorum cespitosum, Carex limosa (hoj.), Carex rostrata, Drosera rotundifolia (hoj.), Empetrum nigrum, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, v E0 dosud hojně
Drepanocladus fluitans. Na rozhraní lokalit C-1 a C-2 dosud stojí posed, z něhož se skýtal
pěkný výhled na obě lokality. Podobně jako na jiných vrchovištích je ale posed kvůli dezolátnímu stavu nepřístupný.
2010: na S lem mělkých vysýchavých šlenků, Carex limosa (hoj.), Trichophorum cespitosum
(lok.), Drosera rotundifolia, Carex canescens, na bultech EvS, Vaccinium uliginosum, Oxycoccus palustris; na vých. břehu několik menších keřů kos, v okolí též suché pahýly; v hlavní
části Carex rostrata a C. limosa ve víceméně oddělených porostech, Drosera rotundifolia; na
bultech EvS, místy i Carex pauciflora, na V a J dále již dom. Molinia caerulea.
C3: dílec 241 A; rašelinná loučka v okrajové části živé smrkové kmenoviny, 35-40x15-20 m;
veg.: mozaika CnS, EaS a ClmS (podružně JfS a fáze s Carex echinata), porost rašeliníku
zcela souvislý (pokryvnost 100 %), roztr. smrky až 8 m vys., menší kaliště.
2010: drobné rašelinné bezlesí, pramenného typu, uprostřed členitý šlenk; v ploše několik víceméně suchých sm cca 8 m vys.; vegetačně nevyhraněné, s Carex echinata (hoj.), C. nigra,
C. canescens, Eriophorum angustifolium (lok.), Juncus effusus, Trientalis europaea, okrajově
též Lycopodium annotinum a Molinia caerulea, v E0 dom. Sphagnum fallax, podružně Polytrichum commune.
C4: dílec 263 D; pramenná loučka asi 45x25 m; veg.: uniformní porost CrS, velmi hustý, sotva průchodný, uprostřed roztr. zakrslé sm, na již. okraji CnS a jeden padlý, ale dosud živý dospělý jeřáb; v širokém okolí rozsáhlá lesní prameniště typu CcS, CnS, ClmS, JfS, též Deschampsia caespitosa, Eriophorum vaginatum, Carex echinata, porost přirozeně jen mezernatý, s tendencí vývoje k rašelinnému bezlesí.
–2–
2010: roztroušené nízké smrky a souše; dom. CrS, okrajově hojně CnS, v E0 hojně Sphagnum
riparium, jinak S. fallax; k JV tečou zarostlé potoky s CcS, CeS, Epilobium palustre, Trientalis europaea, místy též Tussilago farfara, Epilobium obscurum, Calliergonella cuspidata,
Philonotis sp. aj.
C5: dílec 263 D; Tetřeví louka – vrchoviště z větší části porostlé zapojenou klečí, uprostřed
poněkud rozvolněnou a vytvářející nevelké otevřené plochy značně nepravidelného a členitého tvaru (z tohoto důvodu je uvedení velikosti bezlesí nemožné); veg.: převládá PiS,
v otevřených plochách SCp (přechodně EvS), pouze maloplošně ScS (na SZ) i SchS; četné
šlenky a menší blänky, největší asi 12x8 m (vč. pobřeží) v jižní části louky, hustě zarostlé řasami, v březích zde roztr. Carex limosa a Scheuchzeria palustris, dále CrS a Eriophorum angustifolium; flor.: Andromeda polifolia, Trichophorum cespitosum (jen místy), Carex limosa
(zř.), Carex pauciflora (hoj.), Drosera rotundifolia (roztr.), Empetrum nigrum, Oxycoccus
palustris, Scheuchzeria palustris (dosti početná), Vaccinium uliginosum; Gymnocolea inflata
(dosti hojná, častější než Drepanocladus fluitans). Celá louka, tj. včetně klečového porostu, je
oplocená, neboť v minulosti byla značně narušována jelení zvěří. V oplocení se ovšem vyskytuje nejméně jeden otvor, který je zároveň asi jediným přístupem na lokalitu.
2010: v mapě vyznačeny otevřené plochy (0,27 a 0,04 ha) v kleči; vegetace typu SCp,
s přechody do EvS, místy dom. Trichophorum cespitosum, dále Calluna vulgaris, Vaccinium
uliginosum, Oxycoccus palustris (lok.), Drosera rotundifolia, Empetrum nigrum, jen řídce
Andromeda polifolia, okrajově též MolS; dosti četné šlenky, v několika hojně Scheuchzeria
palustris, desítky plodných jedinců, snad nejvitálnější populace na celých horách; uprostřed
členitý blänk, zčásti s Carex rostrata, nehojně Carex limosa; na západě v samostatné světlině
veliký, ale z větší části vyschlý šlenk s obnaženou rašelinou, na více místech Carex limosa,
hojně Gymnocolea inflata; kleč v bezlesí jen 0,5 m vys., řídká, návazně 1-1,5 m vs., často
prosychající, při okrajích vrchoviště 1,5-2 m. Někde v kleči též údajný výskyt Ledum palustre
(opakovaně bez úspěchu hledáno). Oplocení klečového porostu místy poškozeno.
Náznaková bezlesí se nacházejí i při jižním a východním okraji klečového porostu, jde však o
bezlesí málo vyhraněná, se zbytky nízkých souší.
C6: dílec 261 B; rašelinná louka asi 55x30 m, roztr. porostlá nízkými, jen málo poškozenými
sm; veg.: CcS – převažuje, CnS – hojně, JfS – malopl., EvS – lok. v okrajích, dále Juncus effusus; flor. chudé, pionýrského rázu.
2010: bezlesí zčásti pasekového původu – okrajově pařezy, porost chřadnoucích sm do 6 m
výšky; vegetace třasovištního charakteru, s dom. Sphagnum riparium, v E1 Carex canescens
(hoj.), Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis (lok.), Eriophorum
vaginatum, Carex nigra, Trientalis europaea, Agrostis canina (lok.), při průseku další potok.
C7: dílec 261 B; rašelinná louka asi 50x20-30 m; veg.: převažuje EvS, lok. CcS, při sev.
okraji v prameništi se stojatou vodou hoj. Deschampsia caespitosa, Stellaria alsine a Equisetum sylvaticum; mokřiny s EvS, avšak v podrostu potenciální mezernaté smrčiny jsou rozšířeny i v okolí této louky.
2010: bezlesí zčásti pasekového původu, po obvodu silné pařezy, okrajově nesouvislé mlaziny až tyčkoviny, část bezlesí ale nesporně přirozeného charakteru; EvS s Molinia caerulea a
Trientalis europaea, třasoviska s CcS, lok. Carex echinata, Montia hallii, na přechodu
k bezlesí C6 zarostlý potok se Sphagnum riparium, Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, dále i Epilobium palustre a Stellaria alsine.
C8: dílec 262 D; malá bezejmenná loučka (součást Krásné louky?) se zbytky klečového porostu postupně pohlcovaného rašelinnou smrčinou (četné pahýly odumřelé kleče) – jádro tvoří
zarůstající blänk neprav. tvaru, asi 10x5 m, pod vrstvou vegetace (CcS) zjevně hluboký a
zvodnělý; celá otevřená plocha asi 25x10 m; veg.: zbytky loučky s PiS a EvS, v jezírku CcS;
–3–
flor.: Calluna vulgaris, Drosera rotundifolia (hoj.), Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum.
2010: otevřená plocha nepatrných rozměrů, jako bezlesí plošně zanedbatelné, jde však o reziduum kdysi největšího rašelinného bezlesí v území – Krásné louky, jejíž rozlohu udává
SCHIFFNER (1908) na 300 x 250 m, již v r. 1938 dle leteckého snímku ale značně menší.
V současnosti se zde nachází zarostlý blänk s navazujícím malým porostem původní kleče
1,5-2 m vys. a malou světlinou. Světlinka je řídce porostlá sm 1 m vys., nehojně vysazená kos
0,5 m, Molinia caerulea (hoj.), Eriophorum vaginatum, Vaccinium uliginosum, V. myrtillus
(hoj.), V. vitis-idaea, Oxycoccus palustris; na blänku CcS a EvS, Drosera rotundifolia, Oxycoccus palustris, cca 40 % plochy je obnažená rašelina se stojící vodou; na Z navazují světlinky mezi nízkými sm 8 m, s EvS, Oxycoccus palustris (hoj.), Vaccinium uliginosum, Calluna vulgaris, Melampyrum pratense, Sphagnum magellanicum (lok.); na V v proschlé smrčině
též Andromeda polifolia a Lycopodium annotinum.
C9: dílec 261 B; menší pramenná loučka na pravém břehu potoka (Příčná voda), jen asi 20 x
10 m, v okrajích několik sm různé výšky a stupně poškození; veg.: CrS – druhově chudé.
2010: blíže nesledováno, jedna z více přípotočních světlin v okolí.
C10: dílec 261 B; další pramenná loučka při potoce (Příčná voda), poněkud větší než předchozí, asi 30x15 m, porostlá malými hloučky nízkých sm (do 4 m), dosti poškozených; veg.:
CrS – uniformní, druhově chudé.
2010: zamokřená sníženina při pravém břehu potoka, zřetelně ohraničené bezlesí, v ploše jen
pár sm cca 2 m vys. (max 7 m) a 1 souška z nedávné doby; vyhraněné CrS, s Trientalis europaea a Viola palustris, řídce Potentilla erecta, dále místy Molinia caerulea a Calamagrostis
villosa.
C11: dílec 261 B; svahová loučka asi 30x20 m, téměř souvisle porostlá zakrslými smrčky;
veg.: MolS – převažuje, malopl. EvS; flor. chudé, též Carex nigra.
2010: nevýrazné vrchovištní bezlesí v mírném svahu, v ploše zakrslé sm cca 0,5 m vys.,
okrajově vyšší a četnější; dom. Molinia caerulea s málo vyvinutým mechovým patrem, dále
Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum (roztr.), Trichophorum cespitosum (pouze 1 trs).
C12: dílec 284 A; pramenná louka zhruba kruhového tvaru, asi 30 m v průměru, uprostřed
s kalištěm, téměř bez dřevin; veg.: CrS – převažuje, MolS – místy v okrajích, EvS – jen fragmenty; flor.: jen místní příměs Oxycoccus palustris, jinak bez významnější květeny.
2009, 2010: sm jen v okrajích, uprostřed rozsáhlé šlenky, využívané jako kaliště; vegetace
jednotného typu – CrS, místy s Molinia caerulea, dále Eriophorum vaginatum, Oxycoccus
palustris, Trientalis europaea.
C13: dílec 284A; pramenná louka podobná předchozí, asi 40x35 m, roztr. porostlá zakrslými
smrčky; veg.: CrS – zcela převažuje, lok. s Oxycoccus palustris; EvS, MolS – obojí jen ostrůvkovitě na menších plochách, malopl. i CnS.
2009, 2010: sporadické sm v ploše, uprostřed šlenk využívaný jako kaliště, dom. CrS, po obvodu Drosera rotundifolia a Oxycoccus palustris, v E0 roztr. Sphagnum magellanicum,
okrajově EvS s Molinia caerulea, v úsecích s nízkými soušemi též Oxycoccus palustris, na
výtoku pod průsekem tůň se stojatou vodou, v ní řasy, Agrostis cf. stolonifera aj.
C14: dílec 241 D; malá loučka asi 20 m v průměru, v pásmu rašelinné SM, porostlá zakrslými
smrčky; veg.: CnS – převažuje, EvS, CcS (fáze s Carex echinata), malopl. i JfS; flor. – bez
hodnotnější květeny.
2009, 2010: nezdokumentováno, v okolí další podmáčené světliny – viz bezlesí C22, C23.
–4–
C15: dílec 262 B; pramenná louka ve svahové konvexi nad pravým břehem Krásného potoka;
silně zamokřená, asi 60x20 m, nezřetelně ohraničená, s bujnými porosty rašeliníku a s lok.
nárosty nízkých sm, vč. souší; veg.: převažuje CnS a CcS, podružně JfS a CrS, vč. fází
s Carex echinata, flor. chudé.
2010: rašelinné bezlesí ve vyšším terénním stupni nad potokem, v mírném svahu, na S šlenk
využívaný jako kaliště, ve svahu od psk 4 několik průtočných jezírek; v ploše místy hloučky
sm 1-3 (5) m vys., rozdělují loučku na dvě zřetelnější jádra; převládá CnS (na Z) a CcS,
v menší míře je rozšířeno CeS, maloplošně JfS, na S ve výběžku i CrS se Sphagnum riparium,
dále zde roste Viola palustris, Trientalis europaea, Eriophorum vaginatum, Drosera rotundifolia (na S velmi hojně!), Homogyne alpina, Eriophorum angustifolium (zř.), Epilobium palustre, Deschampsia cespitosa, okrajově i Lycopodium annotinum.
C16: dílec 241 D; rašelinná louka na vyvýšeném levém břehu Krásného potoka, protáhlého
tvaru, asi 40x10-15 m, s roztr. porostem nízkých smrčků; veg.: CcS – převažuje, JfS – ostrůvkovitě, EvS – okrajově, CrS – na S; flor. – bez hodnotnější květeny.
2009, 2010: nezdokumentováno.
C17: dílec 262 A; pramenná louka nepravidelného tvaru, asi 45x20 m, na Z ale pokračuje
ještě pruhem 20x max10 m, část této plochy byla zřejmě v minulosti porostlá mezernatou
smrčinou; veg.: CnS – vůdčí typ, CcS + JfS – doprovodná spol., EvS – při okrajích, v okolí
též malopl. CrS. Flor. chudé, bez významnější květeny.
2010: většího rozsahu než je popsáno výše; úzké bezlesí podél potoka s průtočnými tůňkami,
při úpatí a okraji vrchoviště přecházející do větší otevřené plochy; v jádrové části řídce zakrslé sm a 1 keř kos, patrně vysazené; vegetace mozaikovitá, střídavě typu CnS, EvS, JfS, ve
svahu též CcS, z dalších druhů Deschampsia cespitosa, Trientalis europaea, Juncus effusus,
Molinia caerulea, Drosera rotundifolia (lok.), ve svažité části Calamagrostis villosa, Cirsium
palustre, Epilobium palustre, Carex echinata, v tůňkách Sphagnum cuspidatum, v centrálním
šlenku dom. Carex nigra.
C18: dílec 242 D; součást Malé krásné louky; malá vrchovištní loučka, asi 15x20 m, zarůstající klečí a zakrslým smrkem; veg.: PiS, EvS, MolS; flor.: Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Carex nigra, Carex pauciflora, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum (zř.).
2009, 2010: nevýrazná, drobná světlina s pahýly zakrslých sm a s původní kos 1,5 m vys.;
SCp s přechody do EvS – Carex pauciflora (hoj.), Eriophorum vaginatum, Andromeda polifolia, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum, v E0 dom. Sphagnum fallax, drobné šlenky
s Warnstorfia fluitans, okrajově MolS.
C19: dílec 242 D; součást Malé krásné louky; malá vrchovištní loučka s drobnými mělkými
šlenky, s nepočetnou nízkou klečí; veg.: PiS, SCp, EvS, MolS; flor.: Andromeda polifolia,
Carex pauciflora, Empetrum nigrum, Melampyrum pratense, Oxycoccus palustris, Vaccinium
uliginosum, Carex canescens.
2009, 2010: nevýrazná drobná světlina, řídce kos nejasného původu, 2 vysýchavé šlenky, ve
vodě jen Carex canescens, C. nigra a Eriophorum vaginatum, lok. Warnstorfia fluitans a
Sphagnum cuspidatum, na bultech Carex pauciflora (dom.), Andromeda polifolia (hoj.), Oxycoccus palustris, Eriophorum vaginatum, Empetrum nigrum, v E0 Sphagnum fallax, S. russowii, S. magellanicum.
Bezlesí vylišená v r. 2010
C20: dílec 242 D; největší pozůstatek Malé krásné louky, v r. 2000 nezachycený, plocha
z velké části porostlá původní klečí 0,5-1,5 m vys., na J přechází do nezapojených mlazin sm
–5–
a kos po odtěžené rašelinné smrčině, zde i výraznější světlina s členitým šlenkem, EvS, hojně
Andromeda polifolia, dále Calluna vulgaris, Empetrum nigrum, Carex pauciflora, Oxycoccus
palustris, Vaccinium uliginosum, okrajově Molinia caerulea, v E0 Sphagnum fallax (dom.), S.
russowii, S. magellanicum, S. cuspidatum, Warnstorfia fluitans aj.
C21: dílec 242 D; výrazné pramenné polohy v mírném svahu, nesouvisle mladé sm do 8 m;
Calamagrostis villosa (hoj.), Carex nigra, C, canescens, Juncus filiformis, Epilobium palustre, Myosotis nemorosa (hoj.), Viola palustris (hoj.), Stellaria alsine, Trientalis europaea aj.
C22: dílec 241 D; menší otevřená plocha v zamokřeném mírném svahu, s vyschlým šlenkem;
v jádru CnS, maloplošně EaS, okrajově Drosera rotundifolia, v okrajích Molinia caerulea
(hoj.), Calamagrostis villosa, dále Trientalis europaea, Carex echinata, ojediněle i Dactylorhiza fuchsii (zatím jediný výskyt v území). V okolí mokré světliny blízko potoka, s JfS,
CcS, Carex echinata, na malém potůčku Epilobium palustre a Stellaria alsine.
C23: dílec 241 D; světlina ve svahu, s roztr. živými i uschlými sm v ploše a v okrajích; vegetačně nejednotné, EvS, CcS, dále Carex echinata, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea,
Eriophorum angustifolium, maloplošně JfS.
C24: dílec 241 D; nevýrazné bezlesí s řídkým porostem mladých sm, vylišeno v r. 2000, silně
zamokřené partie, blíže nepopsáno.
C25: dílec 241 C; větší bezlesí nepravidelného tvaru, ve výrazné sníženině (patrně propad),
pramenného typu, na části plochy sm do 5 m; vegetačně nehomogenní, mozaika CcS (s Deschampsia cespitosa), CnS, EvS (+ Trientalis europaea, Carex canescens, Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa), okrajově též Juncus effusus, Molinia caerulea, v E0 dom.
Sphagnum fallax, okrajově též S. riparium, hojně Polytrichum commune.
C26: dílec 263 D; pouze náznak přirozeného bezlesí – malá plocha bez dřevin, plošně zanedbatelná; EaS, EvS, Molinia caerulea, Lycopodium annotinum, Trientalis europaea.
C27: dílec 262 D; sníženiny vyvolané propadem rašeliny podzemním tokem, návaznost na
bezlesí C8 (v mapě vyznačen jen úsek se souvislejší otevřenou plochou); na V nápadný závrt;
pokusy o zalesnění sm, bez valného výsledku; MolS, místy přechody k EvS, lok. Trichophorum cespitosum, dále Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, Vaccinium uliginosum,
Trientalis europaea, Sphagnum fallax, Polytrichum commune.
C28: dílec 261 B; zřetelně ohraničené bezlesí v propadu, cca 40 x 15 m, bez dřevin, 3 šlenky
se Sphagnum cuspidatum; dom. EvS, jen řídce Molinia caerulea, místy Oxycoccus palustris.
Dále na J se dle ortofotomapy nachází menší, nezdokumentované bezlesí oválného tvaru,
s průměrem cca 15 m.
C29: dílec 261 B; protáhlá sníženina – propad s částečně odkrytým potokem, třasoviska
s CrS, CcS, v E0 často Sphagnum riparium, ve vodě též Glyceria fluitans.
C30: dílec 261 B; silně zamokřená světlina v laggové poloze, okrajově s potokem, volně přechází do okolního porostu; třasoviska s hoj. Sphagnum riparium, Calamagrostis villosa (lok.
dom.), Carex canescens, Eriophorum vaginatum, Trientalis europaea, při potoce též Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, Epilobium palustre, Stellaria alsine, při levém břehu
světlinka s CcS, CnS + Calamagrostis villosa, Trientalis europaea, Nardus stricta, JfS.
C31: dílec 262 C; pouze náznak rašelinného bezlesí, řídký porost zakrslých sm, EvS s hoj.
Polytrichum commune, dále Trientalis europaea, Carex canescens, Molinia caerulea, Carex
echinata.
–6–
Tabulka č. 25: Přehled vymezených přirozených bezlesí
označení výměra v ha typ zákresu typ vegetace
C01
0,13
2
v
C02
0,05
2
v
C03
0,05
2
p
C04
0,09
2
p
C05
0,31
3
v
C06
0,12
2
p
C07
0,10
2
p
C08
0,03
3
v
C09
0,01
3
p
C10
0,09
1
p
C11
0,05
2
v
C12
0,07
1
p
C13
0,10
1
p
C14
0,02
3
p
C15
0,22
1
p
C16
0,03
3
p
C17
0,24
1
p
C18
0,01
3
v
C19
0,02
3
v
C20
0,05
3
v
C21
0,09
2
p
C22
0,06
2
p
C23
0,06
2
p
C24
0,05
3
p
C25
0,15
1
p
C26
0,02
3
p
C27
0,09
3
v
C28
0,03
3
v
C28
0,02
3
p
C29
0,10
3
p
C30
0,05
2
p
C31
0,02
3
v
V ys v ět li v k y:
výměra v ha – výměra víceméně otevřených ploch (nejvýše s malým zahrnutím klečových porostů) dle
digitalizace ortofotomapy;
typ zákresu (doporučení pro novou obrysovou mapu): 1 – jako vymezené bezlesí (vyhraněné bezlesí, zcela
otevřené nebo jen s malým podíme dřevin), menší lokality lze případně vypustit, 2 – jako součást porostní
skupiny, zákres přerušovanou čarou , lze vymezit i ve větší šíři); 3 – nevýznamné bezlesí, zpravidla nevelkých
rozměrů, případně nezřetelné, v obrysové mapě neuvádět;
typ vegetace: p – pramenné bezlesí (převážně Sphagno recurvi-Caricion canescentis), v – vrchovištní bezlesí
(převážně Sphagnion medii).
–7–
Příloha S3
FLORISTICKÝ PŘEHLED
Základní údaje ke květeně území, včetně výčtu vzácných a ohrožených druhů a stručné charakteristiky jejich výskytu v území, jsou obsaženy v textu, v kapitole 2.1. Tato příloha obsahuje pouze úplný výčet všech druhů cévnatých rostlin zjištěných v území při dílčích průzkumech od r. 1978. Jedná se o výsledky tří dílčích šetření – staršího botanického inventarizačního průzkumu (KNÍŽETOVÁ 1978) a dvou průzkumů autora tohoto textu (VIŠŇÁK 2000, 2010
hoc loco), které ovšem nebyly klasickou inventarizací a tedy patrně nepokrývají květenu
území v úplnosti.
Celkově bylo z území dosud uváděno 105 taxonů cévnatých rostlin (PLOCEK 1974, 1982 uvádí od Krásného potoka též později nepotvrzený druh Epilobium nutans), z toho 60 druhů bylo
zjištěno v r. 1978, 70 v r. 2000 a 84 v r. 2010. Při aktuálním šetření bylo území rozděleno na
tři části (větší a menší část rezervace a ochranné pásmo), v rámci nichž bylo provedeno jednoduché semikvantitativní vyhodnocení květeny. Ve větší části rezervace bylo zapsáno 57 taxonů, v menší (Malá krásná louka) 42 taxony a v ochranném pásmu 55 taxonů. Oproti předchozím průzkumům se podařilo v území potvrdit výskyt Montia hallii, již zde uváděl dříve A.
Plocek a Ledum palustre (cf. VULTERIN 1955, KORYTÁŘ 1997).
vědecké jméno
Agrostis canina
Agrostis capillaris
Agrostis stolonifera
Andromeda polifolia
Anthoxanthum odoratum
Athyrium distentifolium
Athyrium filix-femina
Avenella flexuosa
Betula carpatica
Betula pendula
Bistorta major
Blechnum spicant
Calamagrostis arundinacea
Calamagrostis villosa
Callitriche palustris agg.
Calluna vulgaris
Carex canescens
Carex echinata
Carex hartmanii
Carex limosa
Carex nigra
Carex ovalis
Carex pauciflora
Carex pilulifera
Carex rostrata
Cerastium holosteoides
Cirsium palustre
Crepis paludosa
Cytisus scoparius
Dactylorhiza fuchsii
Deschampsia cespitosa
Drosera rotundifolia
Dryopteris dilatata
české jméno
psineček psí
psineček tenký
psineček výběžkatý
kyhanka sivolistá
tomka vonná
papratka horská
papratka samice
metlička křivolaká
bříza karpatská
bříza bělokorá
rdesno hadí kořen
žebrovice různolistá
třtina rákosovitá
třtina chloupkatá
hvězdoš jarní
vřes obecný
ostřice šedavá
ostřice ježatá
ostřice Hartmanova
ostřice mokřadní
ostřice obecná
ostřice zaječí
ostřice chudokvětá
ostřice kulkonosná
ostřice zobánkatá
rožec obecný
pcháč bahenní
škarda bahenní
janovec metlatý
prstnatec Fuchsův pravý
metlice trsnatá
rosnatka okrouhlolistá
kapraď širolistá
–1–
1978
.
.
.
x
x
.
x
x
.
.
x
x
.
x
.
x
x
x
c
x
c
x
c
x
x
.
.
.
.
.
x
x
x
2000
x
x
x
x
.
.
x
x
x
x
.
x
.
x
.
x
x
x
.
x
x
.
x
.
.
x
x
x
m
.
x
x
x
2010a 2010b 2010c
1
.
.
2
2
2
1
.
.
1-2
1
.
.
.
.
.
.
1
.
.
.
3
2-3
3
1-2
.
1
.
1
1
.
.
.
.
.
1-2
.
.
1
3
.
3
1
.
.
.
2
1
2-3
2
2-3
2
2
2-3
.
.
.
1
.
.
2
2
2
.
.
1
1-2
1-2
.
.
1
2
2
.
.
1
.
.
1
1
.
.
.
.
.
.
.
.
.
1
2
1-2
2
1-2
1
1
1-2
1-2
2
čs
vyhl
2
3
4
4
3
2
2
3
4
3
3
2
vědecké jméno
Empetrum nigrum
Epilobium angustifolium
Epilobium montanum
Epilobium obscurum
Epilobium palustre
Equisetum fluviatile
Equisetum sylvaticum
Eriophorum angustifolium
Eriophorum vaginatum
Fagus sylvatica
Frangula alnus
Galium saxatile
Glyceria fluitans
Gnaphalium sylvaticum
Hieracium lachenalii
Holcus lanatus
Homogyne alpina
Huperzia selago
Chaerophyllum hirsutum
Juncus bufonius
Juncus bulbosus
Juncus conglomeratus
Juncus effusus
Juncus filiformis
Juncus squarrosus
Larix decidua
Ledum palustre
Leontodon autumnalis
Luzula multiflora
Luzula pilosa
Luzula sudetica
Lycopodium annotinum
Lycopodium clavatum
Maianthemum bifolium
Melampyrum pratense
Molinia caerulea
Montia hallii
Myosotis nemorosa
Nardus stricta
Oxalis acetosella
Oxycoccus palustris
Picea abies
Picea pungens
Pinus contorta
Pinus mugo (s. l.)
Pinus sylvestris
Poa annua
Poa trivialis
Polygonatum verticillatum
Populus tremula
Potentilla erecta
Quercus robur
Ranunculus repens
Rumex acetosella
Salix aurita
Salix silesiaca
české jméno
šicha černá
vrbovka úzkolistá
vrbovka horská
vrbovka tmavá
vrbovka bahenní
přeslička mokřadní
přeslička lesní
suchopýr úzkolistý
suchopýr pochvatý
buk lesní
krušina olšová
svízel hercynský
zblochan vzplývavý
protěž lesní
jestřábník Lachenalův
medyněk vlnatý
podbělice alpská
vranec jedlový
krabilice chlupatá
sítina žabí
sítina cibulkatá
sítina klubkatá
sítina rozkladitá
sítina niťovitá
sítina kostrbatá
modřín opadavý
rojovník bahenní
máchelka podzimní
bika mnohokvětá
bika chlupatá
bika sudetská
plavuň pučivá
plavuň vidlačka
pstroček dvoulistý
černýš luční
bezkolenec modrý
zdrojovka potoční
pomněnka hajní
smilka tuhá
šťavel kyselý
klikva bahenní
smrk ztepilý
smrk pichlavý
borovice pokroucená
borovice kleč
borovice lesní
lipnice roční
lipnice obecná
kokořík přeslenitý
topol osika
mochna nátržník
dub letní
pryskyřník plazivý
šťovík menší
vrba ušatá
vrba slezská
–2–
1978
x
x
x
.
.
x
x
x
x
.
x
x
.
x
.
x
x
.
.
.
.
x
x
x
x
.
c
.
x
.
.
x
.
x
x
x
.
.
x
x
x
x
.
.
x
.
.
.
x
.
x
.
x
.
.
x
2000
x
x
.
.
x
.
x
.
x
x
.
x
x
x
x
.
x
x
x
.
.
.
x
x
x
.
.
x
x
x
.
x
x
x
x
x
.
x
x
x
x
x
x
x
x
.
.
.
.
.
x
x
x
x
.
.
2010a 2010b 2010c
1
1
.
.
.
1
.
.
.
1
.
.
2
1-2
2
.
.
.
.
.
.
2
.
1-2
3
2-3
3
.
.
1
.
.
1
2
2
3
1
.
.
.
.
.
1
.
1
.
.
.
2
1-2
2
1
1
1
.
.
.
1
.
.
1
.
.
.
.
.
2
1-2
2
2
1-2
2
2
1-2
2
.
.
1
1
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2
2-3
2
.
.
.
.
.
.
1-2
2
1-2
.
3
3
3
1
.
.
.
1
.
.
1-2
2
1
1
2
2
2
.
3
3
3
.
.
1-2
1
.
1
2-3
3
3
.
1
1-2
.
.
2
.
1
.
.
.
.
.
.
1
.
.
1-2
.
.
1
1
.
.
1
.
1
.
.
1
.
.
.
čs
4
vyhl
2
3
4
3
3
3
3
3
3
3
2
2
3
3
vědecké jméno
Senecio hercynicus
Senecio x decipiens.
Scheuchzeria palustris
Sorbus aucuparia
Stellaria alsine
Stellaria graminea
Taraxacum sect. Ruderalia
Trientalis europaea
Trifolium repens
Trichophorum cespitosum
Tussilago farfara
Vaccinium myrtillus
Vaccinium uliginosum
Vaccinium vitis-idaea
Veronica serpyllifolia
Viola palustris
české jméno
starček hercynský
starček (kříženec)
blatnice bahenní
jeřáb ptačí
ptačinec mokřadní
ptačinec trávovitý
pampeliška lékařská
sedmikvítek evropský
jetel plazivý
suchopýrek trsnatý
podběl lékařský
brusnice borůvka
brusnice vlochyně
brusinka obecná
rozrazil douškolistý
violka bahenní
1978
.
.
x
x
x
.
.
x
.
x
.
x
x
x
.
x
2000
.
.
x
x
x
.
x
x
x
x
.
x
x
x
.
x
2010a 2010b 2010c
1
.
.
.
1
1
1
.
.
1
1
1-2
2
1
.
.
.
1
.
.
.
2-3
2
3
.
.
.
1-2
.
.
1
.
.
3
3
.
2
1
1
2-3
2
2-3
1
.
.
.
1-2
.
čs
vyhl
1
1
3
V ys v ět li v k y:
1978 – botanická inventarizace KNÍŽETOVÁ (1978); 2000 – přírodovědné podklady pro plán péče (VIŠŇÁK
2000); 2010 – orientační floristický průzkum při terénním šetření pro tento plán péče (VIŠŇÁK hoc loco), 2010a
– hlavní část rezervace, 2000b – část rezervace Malá krásná louka, 2000c – ochranné pásmo; výskyt taxonu v r.
1978 a 2000 označen symbolem „x“, ve výčtu druhů z r. 1978 uvedeny i 4 druhy převzaté autorkou z literatury,
zde jsou označeny písmenem „c“, v r. 2000 použit symbol „m“ pro výskyt při okraji území (cesty, průseky); v r.
2010 zachycena orientační četnost taxonu v území v trojčlenné stupnici (1 – druh vzácný, 2 – druh roztroušený
nebo místy hojný, 3 – druh běžný, vystupující jako častá dominanta, přechodné stavy popisují mezistupně 1-2 a
2-3; čs – kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001); zch – zvláště chráněné druhy dle přílohy
Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (1 – druh kriticky ohrožený, 2 – druh silně ohrožený, 3 – druh ohrožený).
–3–

Podobné dokumenty

Biodiverzita hmyzu (4. přednáška)

Biodiverzita hmyzu (4. přednáška) druhy (larvy v hostiteli – Huigens et al. 2004) • některé druhy hmyzu byly napadeny Wolbachií vícekrát než jednou (2x i 3x) – Jeyaprakash and Hoy, 2001 • předek Wolbachie je znám z období před 80 a...

Více

návrh NPR Razula - Velké Karlovice

návrh NPR Razula - Velké Karlovice Plán péče o Národní přírodní rezervaci Razula

Více

Tištěná verze článku v pdf - Časopis Ochrana přírody

Tištěná verze článku v pdf - Časopis Ochrana přírody Pro supramontánní stupeň jsou charakteristické přirozené a polopřirozené smrčiny svazu Piceion excelsae. S  nadmořskou  výškou se snižuje zastoupení buku, nad 950 m je převaha smrku absolutní. Lesn...

Více

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory více jak 1 °C vyšší, také srážková činnost vykazuje jisté odchylky. Nápadným jevem je zejména významné zkrácení období se sněhovou pokrývkou a její menší výška v porovnání s dobou před 20 a více le...

Více

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory na plochách přirozených bezlesí, s výjimkou výřezu nepůvodní kleče na několika menších lokalitách.

Více

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory

Plán péče - Správa CHKO Jizerské hory návrhu zásahů a přehledu činností..................................................................................53 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ..........................................

Více