Hydrologická bilance množství a jakosti vody České

Komentáře

Transkript

Hydrologická bilance množství a jakosti vody České
Český hydrometeorologický ústav
Úsek Hydrologie
Hydrologická bilance
množství a jakosti vody
České republiky
2013
zpracováno: srpen 2014
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Český hydrometeorologický ústav
Úsek Hydrologie
Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4
Ředitel ústavu:
Ing. Václav Dvořák, Ph.D.
Náměstek ředitele pro hydrologii:
RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D.
Řešitelé:
Ing. Radek Vlnas
bilance množství vody:
Mgr. Martin Pecha
Ing. Vladimír Sosna
Lenka Černá p.g.
bilance jakosti vody:
Ing. Jitka Vejvodová
Mgr. Miroslava Svátková
Ing. Jindřich Freisleben
RNDr. Pavel Stierand
RNDr. Jarmila Halířová
http://portal.chmi.cz » Voda » Hydrologická bilance
http://voda.chmi.cz/opzv/bilance/bilance.htm
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
1. ÚVOD…………………………………………………………………………………7
2. HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ REPUBLIKY……....9
2.1.
Srážková a odtoková charakteristika roku 2013………………………....9
2.2.
Metodika hydrologického bilancování množství vody…………………..13
2.3.
Bilance množství vody v bilančních oblastech.…...………………….....17
2.4.
Výsledky hydrologické bilance množství vody
v kalendářním roce 2013…….…...…………………………………….....29
2.5.
Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství vody
v období 2011 až 2013.........................................................................45
3. HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ REPUBLIKY………...53
3.1.
Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody
a jejich zhodnocení………….………………………………………...…..53
3.2.
Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody
a jejich zhodnocení…..……………………………………………….....…73
3.3.
Zhodnocení výsledků bilance jakosti povrchové vody
za období 2011 až 2013……..................................................………...93
3.4.
Zhodnocení výsledků bilance jakosti podzemní vody
za období 2011 až 2013……………………….....…………..................105
PŘÍLOHA 1: Bilance množství vody v bilančních profilech.................................109
PŘÍLOHA 2: Odnos vybraných látek v jednotlivých profilech..............................185
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
1.
ÚVOD
Podle zákona č.254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) je vedení vodní bilance jednou ze základních
činností v oblasti zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod. Vodní bilance podle
vodního zákona sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance
porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob v území za daný časový interval.
Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění
odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich
ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení následně upravila vyhláška
Ministerstva zemědělství č.431/2001 Sb.
Hydrologickou bilanci sestavuje v souladu s uvedenou vyhláškou a na základě pověření
Ministerstva životního prostředí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hydrologická bilance se
skládá z bilance množství vody a bilance jakosti vody. Systematickou hydrologickou bilanci v detailním
členění ČHMÚ zpracovává od roku 2002. Výstupy hydrologické bilance jsou podkladem pro sestavení
Vodohospodářské bilance, kterou zajišťují příslušní správci povodí, a Souhrnné vodní bilance, kterou
pro hlavní povodí Labe, Odry a Moravy sestavuje Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.
V souladu s novelou zákona o vodách (vodní zákon) č. 150/2010 Sb., která s platností od
1. 8. 2010 mění zákon č. 254/2001 Sb., je hydrologická bilance zpracována pro 10 dílčích povodí
(Obr. 2.3.1):
•
dílčí povodí Horního a středního Labe
•
dílčí povodí Horní Vltavy
•
dílčí povodí Berounky
•
dílčí povodí Dolní Vltavy
•
dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
•
dílčí povodí Horní Odry
•
dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
•
dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu
•
dílčí povodí Dyje
•
dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje
Takto stanovená dílčí povodí však nebylo vždy možné bilančně uzavřít, protože v některých
případech nejsou v závěrovém profilu k dispozici příslušná data průtoků. Pro bilanci množství vody
tedy bylo území České republiky rozčleněno do 10 bilančních oblastí se snahou o co největší
přiblížení oblastem povodí podle vodního zákona. Pouze oblast povodí Horního a středního Labe byla
ještě rozdělena na dvě bilanční oblasti, rovněž oblast povodí Ohře a Dolního Labe byla rozdělena na
dvě oblasti. Výpočet bilance množství vody byl tedy proveden pro tyto bilanční oblasti: 1-horní Labe,
2-střední Labe a Jizera, 3-horní Vltava, 4-Berounka, 5-dolní Vltava a Sázava, 6-Ohře a Bílina, 7-dolní
Labe, 8-Odra a Olše, 9-Morava, 10-Dyje (Obr. 2.3.2).
Výsledky hydrologické bilance množství vody v takto stanovených bilančních oblastech udává
kap. 2.3, vyhodnocení bilance v dílčích povodích je v kap. 2.4. Výsledky bilance ve všech 74
bilancovaných povodích jsou v Příloze 1 zprávy. Hodnocení bilance množství vody za období 2011–
2013 je v kap. 2.5.
Dílčí povodí ´Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry´ a ´ostatní přítoky Dunaje´ jsou v textu kap. 2.4
podrobněji zmíněna pouze tehdy, jestliže se na tocích, spadajících do těchto dílčích povodí, vyskytne
významnější hydrometeorologická událost.
Výstupy bilance množství obsahují v měsíčním kroku pro 10 bilančních oblastí a 74 bilančních
profilů údaje o:
•
atmosférických srážkách
•
celkovém odtoku
7
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
•
základním odtoku
•
zásobách vody ve sněhové pokrývce
•
změnách zásob podzemní vody
•
přirozených průtocích vody ve vodních tocích ve vybraných vodoměrných stanicích
V kalendářním roce 2013 nedošlo vůči minulému roku k žádným změnám v poloze nebo počtu
vodoměrných stanic. Stanice jsou číslovány šestimístným databankovým indikátorem, který se
v případě stanic používaných pro hydrologickou bilanci od dřívějšího čtyřmístného číslování liší pouze
přidáním dvou nul na konec indikátoru.
Normálová období jsou sjednocena na období 1981–2010 pro všechny bilancované veličiny
a procentuální vyjádření jejich vztahu k dlouhodobému normálu tomu odpovídá.
Všechny bilanční veličiny v grafech jsou uváděny pouze v jednotkách [mm].
Průtok celkový měřený, základní i přirozený je v tabulkách uveden na tři platné číslice s ohledem
na přesnost vyhodnocení.
Při hodnocení stavu podzemních vod se úrovně hladin ve vrtech a vydatnosti pramenů zařazují na
dlouhodobou měsíční křivku překročení (DMKP). Ta je rovněž spočítána z období 1981–2010.
Hodnota menší než 25 % značí stav nadnormální, větší než 75 % značí stav podnormální. Hodnota
85 % DMKP byla stanovena jako tzv. hranice sucha, hodnoty větší již značí mimořádně nízké
hodnoty.
Zásoby podzemní vody jsou nyní stanovovány z Boussinesqovy rovnice namísto odhadu pomocí
hydrologického modelu. Rovnice uvádí vztah mezi zásobou a základním odtokem. Průběh změn
zásob podzemní vody tak lépe odpovídá průběhu celkového a základního odtoku.
Pro účely bilance jakosti vody bylo na území České republiky hodnoceno 651 objektů sledování
jakosti podzemních vod (173 pramenů, 222 mělkých vrtů, 265 hlubokých vrtů), pro které byly určeny
tyto výstupy:
•
sestava ukazatelů jakosti vody porovnaných s referenčními hodnotami,
•
přehledné mapy jakosti podzemních vod v přírodním prostředí
Monitoring povrchových vod v roce 2013 probíhal podle návrhu jednotlivých Povodí. Podle jejich
rozhodnutí byla ČHMÚ poslána data z jednotlivých profilů i vybrané ukazatele. ČHMÚ měl za tento rok
k dispozici data z 1379 profilů. K hodnocení bylo využito 200 z nich, které byly zahrnuté do seznamu
profilů pro hodnocení stavu vodních útvarů - řek dle Rámcového programu a měly kategorii 3–6.
Doplněny byly o 2 profily z dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje, které mají pouze kategorii 2. Roky
2011–2013 byly hodnoceny na stejných profilech jako samostatný rok 2013. Vzhledem k tomu, že
data byla doplňována zpětně za roky 2009 až 2012 dle rozhodnutí jednotlivých povodí, není počet
hodnocených profilů v jednotlivých rocích stejný.
Vyhodnocení hydrologické bilance jakosti povrchové vody je v kap. 3.1 a jakosti podzemní vody
v kap. 3.2 v členění pro 10 dílčích povodí. Hodnocení bilance jakosti povrchové vody za období 2011
až 2013 je v kap. 3.3 a jakosti podzemní vody v kap. 3.4. Výstupem jsou:
•
mapy jakosti povrchových vod pro vybrané ukazatele
•
výsledky výpočtu látkového odnosu zvolených látek ve vybraných profilech
Výsledky hodnocení jakosti vody ve všech sledovaných lokalitách jsou v ČHMÚ k dispozici na
vyžádání.
8
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
2.
HYDROLOGICKÁ BILANCE MNOŽSTVÍ VODY ČESKÉ
REPUBLIKY V ROCE 2013
2.1 Srážková a odtoková charakteristika roku 2013
Srážková situace
Rok 2013 byl jako celek z hlediska množství spadlých srážek normální až nadnormální. Roční
srážková výška České republiky činila 727 mm, což odpovídá 106 % dlouhodobého srážkového
normálu. V jednotlivých dílčích povodích spadlo od 94 % do 131 % normálu. Nejvíce srážek vzhledem
k normálu bylo naměřeno v povodí dolní Vltavy (131 %), dolní Berounky (128 %) a středního Labe
(122 %). Naopak nejméně srážek se vzhledem k normálu vyskytlo v povodí horní Moravy a Odry
(94 %) a také v povodí Bečvy (95 %). Průměrné množství srážek na území Moravy a Slezska zhruba
odpovídalo dlouhodobému normálu, na území Čech 110 % normálu.
Úvod roku byl srážkově nadnormální. V lednu spadlo v průměru 61 mm (141 % normálu) a v únoru
51 mm (131 %). Velmi chladný březen už byl ale na srážky chudší (36 mm, 77 % normálu)
a následoval podnormální duben (26 mm, 63 % normálu). Květen byl srážkově až silně nadnormální
(113 mm, 163 %) a silně nadnormální byl také červen (146 mm, 186 %). Naopak červenec byl
srážkově silně podnormální (34 mm, 39 %), srpen byl v mezích normálu (85 mm, 106 %), ale září už
bylo opět srážkově nadnormální (74 mm, 130 %). Poslední čtvrtletí bylo srážkově chudší. Říjen byl
ještě srážkově normální (44 mm, 103 %), listopad už byl s 36 mm podnormální (75 %) a prosinec
v průměru s pouhými 19 mm srážek byl silně podnormální (38 %).
Teplota vzduchu
Rok 2013 byl na území České republiky z hlediska průměrné roční teploty vzduchu (+7,9 °C)
normální. Průměrná roční teplota se rovnala teplotnímu normálu za období 1981–2010. Největší
kladná odchylka od normálu byla naměřena v povodí Odry, Svratky a Svitavy (+0,9 °C), naopak
největší záporná odchylka byla zaznamenaná v povodí dolní Berounky (–0,3 °C).
Začátek roku byl teplotně normální (lednová odchylka od normálu –0,1 °C, únorová –0,5 °C),
následoval však velmi studený až silně podnormální březen s průměrnou teplotou –0,7 °C a odchylkou
od normálu –3,6 °C. Začátek dubna byl ještě velmi studený, ale měsíc jako celek již byl teplotně
v rámci normálu (průměrná teplota +8,1 °C a odchylka od normálu +0,2 °C). Květen byl také normální
(–1,1 °C), červen byl roven normálu, ale nejteplejší měsíc roku červenec (+19,4 °C) už byl teplotně
nadnormální (+1,5 °C). Srpen byl normální (odchylka +0,4 °C) a září již opět podnormální (–1,1 °C).
Naopak poslední čtvrtina roku byla poměrně teplá, říjen byl téměř nadnormální (+0,9 °C), listopad byl
nadnormální (+1,2 °C) a prosinec s průměrnou teplotou +1,2 °C silně nadnormální (+2,1 °C).
Stav sněhové pokrývky
Na začátku roku 2013 se sněhová pokrývka po oblevách na konci prosince a na začátku ledna
většinou vyskytovala pouze na hřebenech hor. Během druhé dekády ledna se však výrazněji ochladilo
a sněžit postupně začalo ve všech polohách, takže sněhová pokrývka se postupně vytvořila na
většině území. Na začátku února opět došlo k přechodnému snížení sněhové pokrývky na
horách, v nižších a středních polohách místy roztála úplně. Během druhé a třetí dekády února však
docházelo k poměrně velkému nárůstu výšky sněhu, a to zejména v horských polohách. Maximum
výšky a vodní hodnoty sněhu bylo na horách většinou naměřeno v poslední únorové dekádě. Na
hřebenech Krkonoš a Šumavy se výška sněhu přiblížila k 200 cm, o něco méně sněhu bylo naměřeno
na hřebenech Jizerských hor a Jeseníků (Paprsek 165 cm), v Beskydech bylo naměřeno maximum na
Lysé hoře 147 cm a v Krušných horách na Klínovci 122 cm. Na začátku března došlo opět
k výraznému oteplení a tedy tání sněhu v nižších a středních polohách, a také na horách došlo
k významnému úbytku sněhových zásob. Následovalo velmi chladné období od druhé březnové až do
konce první dubnové dekády, kdy se sněhová pokrývka přechodně vytvářela i v nejnižších polohách
a kumulovala se zhruba od středních poloh. Na hřebenech hor tak byla zaznamenána druhá maxima
výšky a vodní hodnoty sněhu, a to většinou během první dubnové dekády. Poté však docházelo
k rychlému ubývání sněhu a na konci dubna se sníh vyskytoval pouze na hřebenech hor. Do konce
dubna či začátku května odtály zbytky sněhu i z těchto oblastí.
9
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Na konci roku se sněhová pokrývka začala vytvářet většinou až na přelomu listopadu a prosince.
Do začátku druhé prosincové dekády docházelo ve všech povodích k nárůstu sněhových zásob,
i když v nižších polohách se jednalo většinou pouze o centimetry. Během druhé a třetí prosincové
dekády sníh z většiny našeho území odtál a zůstával pouze na hřebenech hor, případně v horských
údolích (zejména na Šumavě), kde se vzhledem k inverznímu rázu počasí udržovaly výrazně nižší
teploty.
Odtoková situace
Rok 2013 byl ve sledovaných povodích většinou odtokově průměrný až silně nadprůměrný.
V povodí Labe a Ohře se průměrné roční průtoky většinou pohybovaly od 90 do 140 % dlouhodobého
ročního průměru, v povodí Vltavy většinou od 100 do 200 % a v povodí Moravy, Odry a Dyje pak
převážně od 85 do 150 % průměru.
Na začátku ledna (4. až 6. 1.) docházelo k vzestupům hladin v důsledku dešťových srážek
v kombinaci s táním sněhu při postupném oteplování. Kulminační průtoky byly většinou vyhodnoceny
do úrovně 1leté vody. Větší průtoky byly naměřeny na Kamenici a Jizerce (2letý), Bílině (2–5letý),
Bystřici (5letý), Chomutovce (5–10letý) a Svatavě a Rolavě (10–20letý). Poté během ledna hladiny
plynule klesaly. Druhá významnější odtoková situace proběhla na přelomu ledna a února, kdy
kulminace proběhly opět převážně do úrovně 2leté vody. Následně do poloviny února hladiny většiny
toků pozvolna klesaly a později byly až do konce února setrvalé nebo jen velmi mírně rozkolísané.
V porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry byl leden na většině území ČR odtokově
nadprůměrný. Zasažená území, tedy většina povodí Labe, Vltavy, horní Dyje a povodí beskydských
přítoků Odry a Moravy měla průtoky na úrovni 120 až 250 % QI (Lužnice a Malše 300 až 400 %).
Výjimkou byly horní Vltava, Střela a Třebovka se 75 až 85 % a povodí Moravy kromě Bečvy s 50 až
95 %.
Další výraznější obleva, která přinesla zvětšení průtoků ve všech povodích, nastala na konci února.
Předcházelo jí navýšení množství zásob vody ve sněhové pokrývce v poslední dekádě měsíce
i v nižších a středních polohách a následné oteplení, které však neprovázely významné srážky.
V první polovině března byly hladiny rozkolísané, ve druhé převládala mírně klesající tendence a jen
ojediněle slabé kolísání. Únor byl odtokově převážně nadprůměrný, průtoky se pohybovaly nejčastěji
v rozmezí od 105 do 250 % QII (Lužnice až 300 %). Podprůměrné průtoky se vyskytovaly na horských
tocích a na Střele, Třebovce, Bílině, Třebůvce, Dřevnici a Svitavě (50 až 95 %). Březen byl odtokově
průměrný až slabě podprůměrný, průměrné březnové průtoky dosahovaly nejčastěji rozmezí 55 až
85 % QIII. Vodnější byly povodí Vltavy, Berounky, Opavy, horní Odry, Bečvy a horní Dyje, kde
převládaly průtoky průměrné až slabě nadprůměrné. Naopak méně vodné (40 až 65 %) byly
především toky v horských oblastech, kde nedocházelo k významnějšímu tání sněhu.
Začátkem dubna hladiny toků většinou mírně klesaly, v průběhu měsíce pak kolísaly vlivem tání
sněhové pokrývky a dešťových srážek. Kulminační průtoky však nepřesáhly úroveň 1–2leté vody.
Dubnové průtoky hlavních povodí v Čechách dosahovaly 70 až 80 % QIV, moravská povodí byla
vodnější (95 až 145 %). K nejvodnějším patřily Olšava (206 %), Opavice (188 %), Ostravice (162 %)
a Bečva (153 %). Relativně nejméně vodné byly Mrlina (43 %), Úhlava (57 %) a Ohře (60 %).
Začátkem května byly zejména hladiny toků v povodí horního Labe, Odry a Moravy mírně
rozkolísané v důsledku vydatnějších srážek z 2. a 3. 5. Další vlna srážek zasáhla 10. 5. spíše česká
povodí, během 11. a 12. 5. pak vedly srážky ke všeobecným vzestupům hladin i v moravských tocích.
Od poloviny května převažovaly poklesy nebo mírné kolísání hladin. Od 26. 5. se na většině povodí
vyskytovaly každodenní poměrně vydatné srážky, které postupně vedly k velkému nasycení půdy
a vzestupům hladin většiny toků v povodí Vltavy, Labe, částečně také Odry a horní Moravy. Květen
byl ve většině povodí obdobím průměrným nebo slabě nadprůměrným. Průtoky hlavních toků
dosahovaly 85 až 135 % QV. K nejvodnějším patřily toky v povodí Berounky (140 až 240 %), horní
Odry (214 %), Stěnavy (212 %) a Dyje pod VD Vranov (180 až 200 %). Naopak méně vodné byly toky
v povodí Jizery (75 až 83 %), Smědé a horní Moravy (65 až 75 %).
V červnu proběhly tři povodňové epizody. První, která se vyskytla na začátku měsíce, byla velmi
významná a byla zapříčiněna předcházejícím delším srážkovým obdobím, po kterém během 24 hodin
napršelo dalších 60 až 130 mm srážek. Druhá, která nastala na přelomu první a druhé dekády,
proběhla zejména na malých povodích v důsledku přívalových srážek a vysoké nasycenosti povodí.
Třetí epizoda se vyskytla ve třetí dekádě po trvalejších regionálních srážkách a nebyla tak významná
jako povodeň ze začátku června, zejména díky tomu, že nasycenost území už výrazně poklesla.
10
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Během první povodňové epizody proběhly extrémní povodně s dobou opakování více než 100 let
v Podkrkonoší na říčce Čisté, v povodí Cidliny na Bystřici, v povodí Mrliny, v Plaňanech na Výrovce,
v Radíči na Mastníku a ve všech vodoměrných profilech v povodí vlašimské Blanice. Průtoky s touto
extremitou se s vysokou mírou pravděpodobnosti vyskytly i na mnohých nepozorovaných menších
vodotečích v nejvíce zasažených oblastech. Z hlavních přítoků Vltavy byla nejvíce rozvodněna
Lužnice, kde doba opakování v Bechyni dosáhla 100 let, na Otavě v Písku a na Sázavě v Nespekách
se jednalo o 20–50letý průtok a na Berounce v Berouně byl dosažen 20letý průtok. Na Vltavě od
Českých Budějovic až po soutok s Labem extremita kulminačního průtoku ve vodoměrných stanicích
odpovídala době opakování 20–50 let. Na Labi v Mělníku pod soutokem s Vltavou byl dosažen 50letý
průtok, v Ústí nad Labem, Děčíně a Hřensku šlo o 20–50letý průtok. Na Brzině, Kocábě
a Dobřejovickém p. byl zaznamenán 100letý průtok, na Botiči a Rokytce 50–100letý, na Zlatém potoce
50letý, na Blanici, Polečnici a Úhlavě 20–50letý a na Malši, Stropnici, Nežárce, Skalici, Klabavě,
Litavce, Svatavě, Rolavě a Kamenici 10–20letý. Na řadě dalších zasažených toků byly kulminační
průtoky mezi 2–10letou vodou. Podrobnější průběh všech tří červnových povodňových epizod je
popsán ve zprávě (Vyhodnocení povodní v červnu 2013, ČHMÚ, 2013). Během druhé povodňové
epizody byly ve vodoměrných stanicích vyhodnoceny většinou maximálně 2–5leté průtoky, pouze na
Bradavě v Žakavě 5–10letý průtok, ale na několika nepozorovaných tocích byl průtok vyhodnocen
v rozmezí 50–100leté vody. Při třetí povodňové vlně na konci června byly největší kulminační průtoky
vyhodnoceny na Novohradce a Žejbru (20–50letý průtok), 10–20letý průtok byl naměřen na Doubravě
a 5–10letý průtok na Chrudimce a Vrchlici. Na ostatních zasažených tocích se kulminační průtoky
pohybovaly většinou rozmezí 2–5leté vody.
Červen byl tedy průtokově celkově nadprůměrný až mimořádně nadprůměrný (230 až 500 %),
povodní nejvíce zasažená povodí Cidliny, Mrliny, Výrovky, Malše, Lužnice, dolní Otavy, dolní Sázavy
a Berounky měla průtoky od 500 do 900 % i vyšší. V povodí Moravy a Odry dosahovaly průtoky
většinou 130 až 300 % QVI.
Na začátku července ještě doznívala povodňová situace z konce června. Tendence hladin již ale
byla v povodí Labe i Vltavy klesající, podobně jako během většiny července. Vzestupy hladin byly
patrné až na konci měsíce. Přívalové srážky vyvolaly velmi rychlou reakci zejména na tocích české
části povodí Odry, na Řásnici byl naměřen 20–50letý průtok, na Lužické Nise 2–10letý průtok a na
Smědé 2letý průtok. V povodí Vltavy a Labe se průměrné průtoky pohybovaly převážně od 70 do
110 % QVII. Nadprůměrné (130 až 205 %) byly průtoky na Malši, Lužnici, Sázavě, Litavce a Cidlině.
Méně vodné (30 až 50 %) byly Blanice, Lomnice, Skalice, Úslava, Klabava, Divoká Orlice, a také toky
v povodí Odry a Moravy. Nejmenší průtoky byly na horní Odře, Lomné, Vsetínské a Rožnovské
Bečvě, Ostravici a Dřevnici (12 až 23 %).
V srpnu byly hladiny převážně setrvalé, případně slabě rozkolísané. V období minim a někde i po
větší část srpna se vodnosti pohybovaly na úrovni Q355d, což platilo zejména pro povodí Odry, Olše a
tok Moravy. V srpnu byly průměrné průtoky (75 až 130 % QVIII) zaznamenány především v povodí
Vltavy, Berounky, Ohře, přítoků dolního Labe, Lužické Nisy a Smědé, ale také v části povodí Dyje. Na
ostatním území převládaly podprůměrné průtoky, nejčastěji v rozpětí 35 až 75 %, ojediněle i menší.
V první polovině září byla tendence hladin převážně setrvalá nebo slabě rozkolísaná. Velmi
vydatné lokální srážky 2. a 3. 9. vedly ke krátkodobým vzestupům zejména na Jizeře, Lužické Nise
a Smědé. Nejvýznamnější srážky spadly v období od 12. do 14. 9. a vedly k vzestupům na všech
povodích. Zasaženy byly zejména menší toky v oblasti Orlických hor, Krkonoš a Jeseníků, následně
pak vlivem dotoku i střední a větší toky. Do konce září pak převažovaly poklesy nebo slabé kolísání
hladin. Průtoky se pohybovaly v povodí Labe a Moravy nejčastěji v rozmezí 60 až 145 % QIX. V povodí
Odry převládaly průtoky od 40 do 85 % QIX, výjimkou byla česká část povodí Odry, kde hodnoty
dosahovaly 150 až 350 % (Smědá 346 % a L. Nisa 203 %). Vodnější byly i Tichá Orlice, Divoká
Orlice, Doubrava, Cidlina a Mže (160 až 190 %).
Během října se výraznější srážky vyskytly na přelomu první a druhé dekády zejména na severu
Čech. Především v oblasti Šluknovského výběžku a Lužických hor docházelo ke vzestupům hladin.
Na Kamenici v Hřensku a Chomutovce byl naměřen 2letý průtok, na Srbské Kamenici 5letý. Vzestupy
hladin byly patrné i na Ploučnici, Bílině a Lužické Nise (maximálně 1letá voda). Průměrné měsíční
průtoky se v povodí Vltavy, Labe a Moravy pohybovaly převážně v rozmezí 65 až 120 % QX.
Nadprůměrné až silně nadprůměrné (150 až 300 %) byly průtoky Chrudimky, Cidliny, Výrovky, horní
Sázavy, Klabavy, Střely, Litavky a dolní Ploučnice. Nejmenší průměrné měsíční průtoky měly toky
v povodí Odry (45 až 85 %, ale na Ostravici 37 % a na Lomné pouze 22 %).
11
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
V průběhu listopadu nedošlo k žádné významnější odtokové situaci, hladiny byly setrvalé nebo jen
velmi mírně kolísaly. V prosinci byla tendence hladin setrvalá nebo slabě stoupající. Vzestupy na
začátku druhé prosincové dekády byly zapříčiněny poměrně výraznými srážkami 9. a 10. 12. v oblasti
severních pohraničních hor v kombinaci s táním sněhu. V reakci na to stouply hladiny horní Jizery,
Lužické Nisy, Smědé, a také Cidliny a Libuňky. Celé poslední čtvrtletí jinak bylo na většině území
odtokově podprůměrným obdobím. V listopadu byly průměrné měsíční průtoky ve všech hlavních
povodích nejčastěji v rozmezí od 40 do 110 % QXI, výjimkou byly toky v moravskoslezské části povodí
Odry a Moravy (30 až 60 %). Relativně největší průtoky (100 až 110 %) byly na Vydře, Mži, Radbuze,
Loučné, Chrudimce, dolní Ploučnici a Lužické Nise. I v prosinci byly průtoky spíše podprůměrné (40
až 80 %). Nadprůměrné odtoky se vyskytly v povodí Odry, Olše, Lomné, Lužické Nisy a Smědé,
Jizery, Cidliny a dolní Ploučnice (103 až 160 %).
Podzemní vody
Podzemní vody v roce 2013 lze hodnotit pro mělčí i hlubší horizonty jako normální až
nadnormální. Došlo k významnému doplnění zejména hlubších obzorů podzemních vod, a to nejvíce
za poslední desetiletí. Mělčí horizonty byly srovnatelné s roky 2002 a 2010.
Na počátku roku byly hladiny vrtů a vydatnosti pramenů nejvyšší v povodí horní Vltavy
(8 % DMKP mělké vrty a 23 % DMKP prameny). Naopak nejnižší byly v povodí Dyje (62 % DMKP
mělké vrty a 63 % DMKP prameny). V prvních měsících roku hladiny i vydatnosti stoupaly více či
méně na celém území až na jarní maxima v březnu u mělkých vrtů v rozsahu 12 % DMKP (horní
Vltava) až 42 % DMKP (Dyje), u pramenů 26 % DMKP (horní Vltava) až 51 % DMKP (Dyje).
S nástupem jara začala v Čechách většina hladin i vydatností klesat, na Moravě pokračoval
mírných vzestup nebo setrvalý stav. K dalšímu významnému doplnění mělčích i hlubších obzorů
podzemních vod došlo při výrazných červnových srážkách. V Čechách mělké hladiny i překročily
dosavadní jarní maxima (4 až 9 % DMKP), na Moravě (11 až 20 % DMKP) k jejich překonání nedošlo.
Ročních maxim dosáhly na většině území také vydatnosti (6 až 37 % DMKP) a hluboké zvodně.
Během léta měřené veličiny mírně klesaly až na roční minima u mělkých hladin v srpnu,
u pramenů v září. Hluboké zvodně měly minimální hladiny v oblastech jihočeských pánví,
permokarbonu i cenomanu severočeské a východočeské křídy až v prosinci. V ostatních oblastech
hluboké hladiny neklesly pod hodnoty z počátku roku.
Během podzimu byly mělké hladiny převážně setrvalé, v povodí Berounky a dolního Labe
stoupaly. Vydatnosti pramenů a hladiny hlubokých zvodní mírně klesaly v souladu s normálními až
nadnormálními hodnotami DMKP. Tuto úroveň si většina sledovaných veličin udržela až do konce
roku v rozmezí hodnot pro mělké vrty 28 % (Berounka, dolní Labe) až 63 % DMKP (Odra) a pro
prameny 24 % (Berounka) až 55 % DMKP (Odra). K největšímu doplnění podzemních vod došlo na
jihovýchodě v povodí Dyje a dolní Moravy (meziročně o 25 % DMKP), naopak na severovýchodě
(Odra) zůstaly podzemní vody na stejné úrovni.
Vrty hlásné sítě
Prameny hlásné sítě
Obr. 2.1.1 Zařazení objektů podzemních vod na dlouhodobou měsíční křivku překročení
(DMKP).Silná modrá čára: aktuální rok, černá: 50 % DMKP, zelená: 25 a 75 % DMKP,
červená: 15 a 85 % DMKP. SP je směrodatná proměnná (rozdíl mezi měřenou
hodnotou a jejím dlouhodobým průměrem, dělený směrodatnou odchylkou)
12
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
2.2 Metodika hydrologického bilancování množství vody
Hydrologická bilance zahrnuje porovnání srážek, přítoků a odtoků vody a změn vodních zásob
v povodí, území nebo vodním útvaru za daný časový interval. Hydrologická bilance hodnotí změny
zásob povrchové a podzemní vody způsobené časovou a prostorovou proměnlivostí přirozených vlivů,
zejména klimatických činitelů a vytváří podklad pro hodnocení změn zásob vody, které jsou
způsobeny užíváním vody nebo jinými antropogenními zásahy.
Základní veličiny hydrologické bilance
Při výpočtu hydrologické bilance rozlišujeme dva typy bilančních veličin (prvků hydrologické
bilance)
A) veličiny, které mají rozměr toků
•
atmosférické srážky
•
územní výpar
•
odtok z povodí (průtok v závěrovém profilu)
•
základní odtok z povodí
B) veličiny, které mají rozměr zásoby
•
zásoba půdní vody v zóně aerace
•
zásoba vody ve sněhové pokrývce
•
zásoba podzemní vody
•
zásoba vody v tocích a nádržích
Obtížnost sestavení hydrologické bilance spočívá v tom, že ne všechny bilanční veličiny lze vyčíslit
z měření. Některé bilanční veličiny můžeme odhadovat podle jejich vztahu k jiným, měřeným,
veličinám a některé bilanční veličiny lze odhadnout jen modelováním hydrologického procesu.
Navíc je nutné pracovat s dalšími fyzikálními veličinami, které nejsou vstupy ani výstupy bilance,
ale jsou potřebné pro výpočet bilančních veličin nebo jsou vnitřními veličinami bilančního výpočtu.
Sestavení hydrologické bilance množství vody probíhalo v následujících
krocích:
1) Příprava vstupních dat
Předpokladem pro to, aby mohla být zpracována hydrologická bilance minulého roku je příprava
dat a zpracování víceletých dlouhodobě pozorovaných řad bilančních veličin z povodí, pro která se
bilance zpracovávala.
Jak udává Tab. 2.2.1, šlo konkrétně o:
•
Výběr datových řad o průtocích, teplotě vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu v měsíčním kroku
(pro bilanční model) a srážkových úhrnech, výšce sněhové pokrývky, výšce nového sněhu
a tlaku vodních par v denním kroku (pro stanovení vodní hodnoty sněhu) za referenční období
od roku 1980.
•
Očištění průtokových dat od vlivu odběrů povrchové i podzemní vody, vypouštění, manipulací
nádrží, a převodů vody i očištění pozorování hladin podzemních vod a vydatností pramenů od
vlivu významných odběrů podzemní vody. Tato část byla zpracována ve Výzkumném ústavu
vodohospodářském T. G. Masaryka na základě údajů o odběrech a vypouštění významných
uživatelů, údajů o významných akumulacích a na podkladě dat měřených v ČHMÚ.
U značně ovlivněných odtokových režimů je však obtížné správně posoudit všechny umělé zásahy
a eliminovat jejich vliv, což může nepříznivě ovlivnit následné sestavení hydrologické bilance ve
sledovaném profilu.
13
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Tab. 2.2.1 Přehled veličin hydrologické bilance
Veličina
Jednotky
Použitý způsob stanovení
Zdroj dat
Srážky
mm
Orografickou interpolací z bodových
pozorování ve srážkoměrných
stanicích
databáze ČHMÚ
Celkový odtok
m .s
Pozorování vodních stavů
a hydrometrická měření v závěrovém
profilu povodí
databáze ČHMÚ
Vyčlenění z průběhu celkového odtoku
databáze ČHMÚ
3
-1
mm
Základní odtok
3
m .s
-1
mm
Zásoba vody ve
sněhové pokrývce
mm
Výpočtem podle Němce
databáze ČHMÚ
Změny zásob
podzemní vody
mm
Z Boussinesqovy rovnice podle
průběhu základního odtoku
databáze ČHMÚ
Přirozený průtok
mm
Pozorování vodní stavů, korekce podle
údajů o umělých regulacích
ČHMÚ, VÚV,
3
m .s
-1
podniky Povodí
Přímý odtok 1
mm
Modelovým výpočtem
model SimBa
Přímý odtok 2
mm
Modelovým výpočtem
model SimBa
Zásoba vody v půdě
mm
Modelovým výpočtem
model SimBa
Potenciální
evapotranspirace
mm
Modelovým výpočtem
model SimBa
Územní výpar
mm
Modelovým výpočtem
model SimBa
Relativní vlhkost
vzduchu
%
Orografickou interpolací z bodových
pozorování klimatologických stanic
databáze ČHMÚ
Teplota vzduchu
°C
Orografickou interpolací z bodových
pozorování klimatologických stanic
databáze ČHMÚ
Dotace zásob
podzemní vody
mm
Modelovým výpočtem
model SimBa
Perkolace
mm
Modelovým výpočtem
model SimBa
2) Transformace vstupních dat
Data převzatá od správců povodí i data z různých databází ČHMÚ byla transformována do
jednotného tvaru časových řad měsíčních průměrů a úhrnů.
Hodnoty vybraných veličin byly vyjádřeny ve shodné jednotce, tj. v mm výšky na povodí, se kterou
výpočetní model pracuje.
3) Výpočet časových řad prvků hydrologické bilance pro povodí
•
Úhrn srážek – veličina je vyčíslována podle měření ve srážkoměrných stanicích. Pro výpočet
srážkových výšek na povodí byla využita metoda Orografické interpolace srážek [Šercl, Lett,
ČHMÚ], která využívá předpoklad lineární regresní závislosti úhrnu srážek na nadmořské
výšce.
•
Celkový odtok z povodí – vyhodnocen na základě pozorování vodních stavů a měrných křivek
průtoků v závěrovém vodoměrném profilu.
•
Teplota vzduchu – stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek.
14
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
•
Relativní vlhkost vzduchu - stejný postup jako u výpočtu úhrnu srážek.
•
Územní výpar – nelze měřit přímo. Časové řady hodnot územního výparu byly stanoveny
výpočtem pomocí modelu SimBa [Kašpárek, VÚV]. Podstatou modelování je popis akumulace
vody ve formě zásoby vody v půdě a její využití pro výpar. Při výpočtu se vychází
z předpokladu, že když je v daném měsíci srážka větší, než potenciální evapotranspirace, je
výpar roven potenciální evapotranspiraci. Pokud je srážka menší než potenciální
evapotranspirace, využívá se pro výpar i část vody v půdě. V závislosti na stupni nasycení
půdy se velikost výparu oproti potenciální evapotranspiraci zmenšuje.
•
Potenciální evapotranspirace – základem metodiky výpočtu jsou grafy udávající velikost
potenciální evapotranspirace v závislosti na hodnotě sytostního doplňku. Sytostní doplněk se
vypočítá podle průměrných teplot vzduchu a průměrných relativních vlhkostí vzduchu
v konkrétním měsíci.
•
Základní odtok – získáván separací z celkového odtoku v denním kroku podle Eckhardta
[Eckhardt, 2005]. Recesní koeficient je odvozen na základě analýzy výtokových čar. Poměr
celkového a základního odtoku BFImax je kalibrován podle shody průběhu celkového
a základního odtoku v poklesových částech hydrogramu.
•
Zásoba vody ve sněhové pokrývce – časové řady hodnot zásob vody ve sněhové pokrývce
jsou stanovovány výpočtem metodikou podle Němce [ČHMÚ]. Z modelových simulací je
patrné, že model SimBa vzhledem k měsíčnímu kroku výpočtu neumožňuje odhadnout zásoby
vody ve sněhové pokrývce s dostatečnou přesností a zásoby soustavně podhodnocuje.
Dalším důvodem je snaha co nejvíce využít veličiny měřené v síti stanic ČHMÚ a modelovat
pouze veličiny, které není možné měřit přímo nebo je z přímo měřených hodnot odvodit. Vodní
hodnota sněhu je sice rovněž měřenou veličinou, ale týdenní četnost měření není pro naše
potřeby dostatečná (měsíční průměr je počítán pouze ze 4 hodnot). Do výpočtu metodou
podle Němce vstupují denní srážkové úhrny, výška nového sněhu, celková výška sněhu, tlak
par. Výpočet je založen na těchto základních předpokladech:
• přírůstek vodní hodnoty díky novému sněhu je roven srážkám pokud tyto nejsou příliš
-3
vysoké. V tom případě je přírůstek takový, aby hustota nového sněhu byla 0.2 g.cm
• přírůstek vodní hodnoty sněhu je omezen schopností sněhu pojmout vodu. Tato
schopnost je přímo úměrná výšce sněhu a nepřímo úměrná jeho hustotě
• sníh je schopen přijímat vzdušnou vlhkost
Časové řady vodní hodnoty sněhu v denním kroku ve stanicích monitorovací sítě ČHMÚ byly
přepočteny do gridů průměrných měsíčních vodních hodnot metodou Orografické interpolace
srážek [Šercl, Lett, ČHMÚ].
•
Změny zásob podzemní vody – zásoby podzemní vody jsou stanovovány z Boussinesqovy
rovnice, která uvádí vztah mezi zásobou a základním odtokem. Recesní koeficient je odvozen
na základě analýzy výtokových čar.
4) Vlastní bilanční výpočty
Pro analýzu hydrologické bilance byl využit model SimBa, který hydrologickou bilanci povodí počítá
v konstantním časovém kroku jeden měsíc. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí,
v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí a v zóně podzemní vody.
Model hydrologické bilance se skládá z několika dílčích algoritmů, kterými se modelují základní
bilanční procesy v dílčích zónách povodí (jde o dělení ve „vertikálním“ členění).
Parametry modelu jsou buď volné, fyzikálně dané nebo je považujeme za konstantní. Volné
parametry se odhadují tak, aby se průběh zvolené modelované veličiny podle vybraného kritéria co
nejvíce shodoval s pozorováním. Pro odhad parametrů byl použit proces dvoustupňové optimalizace
podle celkového odtoku a výsledky dlouhodobých pozorování.
15
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
16
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
2.3 Bilance množství vody v bilančních oblastech
Obr. 2.3.1 Rozdělení České republiky do 10 dílčích povodí
Pro hydrologickou bilanci množství vody nelze správní členění podle novely zákona o vodách
č. 150/2010 Sb. do 10 dílčích povodí přesně použít (Obr. 2.3.1), protože dílčí povodí nejsou uzavřena
vodoměrnými stanicemi. Proto bylo provedeno členění do 10 bilančních oblastí (Obr. 2.3.2). Seznam
bilančních profilů množství vody podle příslušnosti ke zvoleným bilančním oblastem udává Tab. 2.3.1.
Výsledky bilance pro jednotlivé profily jsou v Příloze 1 zprávy.
Tab. 2.3.1 Seznam bilančních profilů množství vody rozdělených podle bilančních oblastí
Bilanční oblast
Kód
oblasti
horní Labe
1
016000, 037000, 042000, 061000
střední Labe
a Jizera
2
075000, 080000, 091000, 101800, 104400
horní Vltava
3
111000, 115000, 115100, 123000, 129000, 131000, 133000,141000, 150000,
151000, 152000, 153000, ORLK
Berounka
4
174000, 179900, 183000, 186000, 187000, 190000, 197300, 198000
dolní Vltava
a Sázava
5
159000, 163300, 165000, 167200, 169000, 200100
Ohře a Bílina
6
207300, 214000, 219000, 226000
dolní Labe
7
202300, 204000, 221000, 239000, 245000
Odra a Olše
8
252000, 266000, 257000, 275000, 293000, 294000, 303000, (320000,
326000)
Morava
9
355000, 367000, 382000, 387000, 390000, 403000, 421500, 426000
Dyje
10
429000, 430000, 437000, 440000, 448000, 457000, 462000, 469000, 474000,
477000, 478000, 480500
Bilanční profily
17
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Obr. 2.3.2 Rozdělení České republiky do 10 bilančních oblastí
18
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Výsledky hydrologické bilance množství vody pro každou z 10 bilančních oblastí uvádíme ve formě tabulek
bilančních veličin a jejich grafického znázornění. Pro 74 dílčích bilančních profilů uvádí výsledky Příloha 1.
Oblast 1 – povodí horního Labe
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
horní Labe
Přelouč
061000
6432
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
61.4
105%
28.6
68.8
98%
8.8
21.2
89%
12.9
45%
10.1
27.7
66.6
II
44.6
94%
32.9
87.6
115%
10.1
26.8
99%
23.4
63%
5.2
30.8
81.9
III
30.9
54%
30.3
72.7
65%
12.3
29.5
92%
19.0
73%
9.1
28.9
69.4
IV
29.0
65%
33.9
84.2
88%
12.1
30.1
78%
10.2
241%
-0.7
35.0
86.8
71.2
V
115.7
165%
32.0
76.9
125%
14.1
33.8
96%
0
7.9
29.7
VI
138.8
179%
55.2
137
341%
15.9
39.4
143%
0
7.5
52.5
130
VII
46.2
48%
19.0
45.6
108%
13.8
33.1
139%
0
1.9
15.3
36.8
VIII
65.7
77%
11.3
27.2
74%
10.2
24.6
111%
0
-15.6
7.3
17.5
IX
97.7
154%
18.2
45.1
115%
9.6
23.7
116%
0
-10.6
14.9
36.9
X
40.2
84%
13.5
32.4
89%
9.3
22.3
115%
0
XI
43.7
77%
15.2
37.7
82%
8.1
20.1
105%
0.3
13%
-2.7
11.1
26.8
-5.0
12.4
30.6
XII
26.9
42%
20.9
50.2
90%
8.3
20.0
98%
6.7
54%
1.0
19.0
45.7
2013
740.6
96%
311.1
63.8
108%
132.5
27.0
105%
72.5
65%
8.1
284.6
58.4
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
19
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Oblast 2 – mezipovodí středního Labe a Jizery
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
střední Labe a Jizera
Kostelec n. L.
104400-061000
6754
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
61.4
124%
23.9
60.2
106%
7.2
18.2
94%
9.6
48%
10.3
26.3
66.3
II
46.0
114%
25.9
72.4
125%
8.7
24.3
107%
17.0
67%
4.0
27.3
76.3
III
23.5
48%
19.2
48.3
56%
9.9
24.9
92%
13.2
76%
2.7
20.5
51.8
IV
32.4
84%
19.1
49.8
65%
8.6
22.4
68%
6.8
186%
-4.2
21.5
55.9
47.1
V
102.0
159%
16.7
42.1
102%
9.2
23.3
86%
0.1
0.9
18.7
VI
164.3
235%
51.4
134
484%
12.9
33.6
187%
0
11.4
53.2
139
VII
56.3
64%
12.8
32.2
110%
9.9
24.9
171%
0
-0.7
15.9
40.2
VIII
77.2
97%
8.6
21.7
90%
7.2
18.0
137%
0
-11.5
11.3
28.4
IX
68.9
121%
11.7
30.6
113%
6.1
15.9
129%
0
-6.7
15.1
39.4
X
45.9
107%
11.0
27.8
104%
5.9
14.9
122%
0
XI
41.0
79%
10.4
27.2
76%
5.3
13.7
105%
0.2
7%
-0.9
12.7
32.0
-1.3
12.5
32.6
XII
24.9
45%
16.0
40.3
89%
5.7
14.4
95%
4.9
55%
1.4
18.5
46.6
2013
743.7
108%
226.8
48.9
110%
96.5
20.7
109%
51.8
67%
5.4
253.5
54.6
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
20
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Oblast 3 – povodí horní Vltavy
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
horní Vltava
Orlík vtok
ORLK
11997
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
82.7
194%
38.2
171
224%
9.0
40.2
124%
17.1
83%
14.4
39.6
II
50.0
133%
39.0
194
239%
10.9
54.0
164%
18.3
67%
10.6
36.7
178
182
III
32.0
61%
32.0
143
105%
12.9
57.7
157%
12.7
63%
11.1
31.6
142
IV
21.0
48%
25.1
116
91%
12.3
56.8
127%
4.7
149%
-3.5
28.1
130
V
120.7
166%
23.9
107
128%
12.3
55.2
127%
0
0.4
25.9
116
VI
185.8
212%
97.0
449
623%
18.6
86.0
222%
0
34.7
94.6
438
78.7
VII
42.7
45%
18.8
84.1
132%
14.2
63.5
179%
0
2.2
17.6
VIII
91.6
103%
8.6
38.6
51%
6.8
30.3
88%
0
-22.5
8.5
37.9
IX
48.8
83%
9.9
45.6
83%
8.2
38.0
117%
0
-19.3
8.6
39.9
X
43.7
97%
13.5
60.6
88%
10.1
45.3
140%
0
-7.4
11.1
49.8
XI
34.3
74%
10.0
46.3
71%
8.4
38.7
122%
0.3
11%
-8.9
10.3
47.5
XII
14.5
30%
8.4
37.6
52%
7.3
32.8
105%
4.8
47%
-5.9
8.3
37.1
2013
767.9
107%
324.4
124
153%
130.9
49.9
140%
57.9
69%
5.9
321.0
123
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
21
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Oblast 4 – povodí Berounky
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Berounka
Beroun
198000
8284
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
42.0
108%
18.8
58.1
124%
6.0
18.6
132%
7.8
72%
9.7
18.9
58.5
II
43.5
131%
22.8
78.1
158%
6.6
22.7
143%
8.9
68%
2.3
23.2
79.3
74%
III
22.0
51%
22.9
70.8
99%
7.9
24.5
132%
4.6
IV
30.8
79%
11.5
36.8
72%
7.1
22.6
106%
0.6
4.9
23.6
72.9
-3.2
13.0
41.5
62.5
V
120.8
190%
20.5
63.4
198%
6.8
21.0
119%
0
-1.0
20.2
VI
120.1
165%
67.9
217
726%
13.1
41.7
271%
0
24.5
68.4
219
VII
25.5
32%
6.5
20.1
88%
5.6
17.2
138%
0
-6.2
6.6
20.4
VIII
115.1
152%
9.7
30.0
111%
6.2
19.2
157%
0
-11.7
10.0
30.9
IX
56.0
117%
8.8
28.0
142%
6.0
19.3
171%
0
-7.7
8.5
27.3
X
46.9
111%
11.0
33.9
138%
5.8
18.0
173%
0
-2.7
10.4
32.0
XI
38.7
89%
10.3
33.0
100%
5.1
16.4
149%
0
0%
-2.6
10.4
33.3
XII
11.8
27%
9.8
30.4
78%
4.9
15.0
124%
0.8
14%
-1.1
9.8
30.3
2013
673.0
108%
220.5
58.3
156%
81.1
21.4
149%
22.8
61%
5.2
222.9
59.0
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
22
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Oblast 5 – mezipovodí dolní Vltavy a Sázavy
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
dolní Vltava a Sázava
Praha-Chuchle
200100-198000-ORLK
6440
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
71.7
181%
25.3
60.8
171%
6.5
15.7
140%
9.4
67%
7.6
25.7
61.8
II
45.7
132%
41.1
109
246%
10.7
28.5
203%
9.2
60%
13.4
25.4
67.7
35%
III
22.2
48%
20.4
49.0
141%
12.9
31.0
177%
2.7
5.3
24.2
58.3
IV
20.2
53%
2.7
6.83
19%
10.2
25.3
127%
0.4
-10.5
7.9
19.7
25.5
V
119.0
174%
7.3
17.5
95%
7.1
17.0
102%
0
-13.5
10.6
VI
174.2
234%
70.5
175
871%
14.1
35.0
238%
0
39.1
74.8
186
VII
41.0
47%
12.0
28.8
148%
10.9
26.1
202%
0
-12.3
5.8
14.0
VIII
102.0
126%
8.8
21.2
84%
8.5
20.4
150%
0
-17.8
7.4
17.7
IX
59.8
114%
7.8
19.5
145%
9.3
23.2
220%
0
-8.0
5.9
14.6
X
44.5
121%
10.2
24.5
318%
4.6
11.0
139%
0
XI
24.6
57%
5.6
13.8
72%
4.5
11.2
140%
0
-5.6
7.5
18.1
0%
0.8
5.2
12.9
XII
13.8
33%
4.7
11.2
57%
3.2
7.64
89%
0.2
3%
-1.7
3.9
9.33
2013
738.7
114%
216.3
44.8
183%
102.4
21.0
162%
22.0
49%
-3.2
204.3
42.1
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
23
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Oblast 6 – povodí Ohře a Bíliny
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Ohře a Bílina
Louny a Trmice
219000+226000
5946
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
60.8
125%
40.3
89.4
152%
7.2
16.0
95%
5.7
29%
16.5
41.6
92.3
II
48.2
119%
29.9
73.5
122%
8.0
19.6
106%
16.8
67%
4.5
27.1
66.7
III
25.6
53%
22.3
49.5
62%
9.1
20.2
98%
16.2
93%
6.5
23.9
53.0
IV
29.7
75%
21.0
48.3
69%
8.7
20.0
85%
4.0
196%
-2.3
23.8
54.6
52.3
V
127.1
209%
22.4
49.7
131%
8.9
19.7
90%
0
0.8
23.6
VI
130.0
191%
70.1
161
524%
12.3
28.3
146%
0
20.1
67.3
154
VII
26.9
34%
12.4
27.5
106%
11.3
25.0
152%
0
1.2
10.0
22.1
VIII
92.2
122%
11.4
25.4
91%
10.2
22.6
146%
0
-11.8
8.7
19.3
IX
66.1
122%
10.8
24.9
94%
8.7
19.9
136%
0
-10.5
8.8
20.3
X
48.4
105%
12.8
28.3
89%
7.9
17.6
126%
0
XI
42.9
81%
13.2
30.3
72%
7.0
16.1
113%
0.2
9%
-4.5
11.2
24.8
-5.1
12.7
29.0
XII
23.2
43%
18.4
41.0
87%
7.0
15.6
104%
2.8
25%
0.0
16.6
36.9
2013
721.2
108%
285.0
54.0
121%
106.3
20.1
114%
45.7
59%
15.4
275.2
52.1
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
24
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Oblast 7 – mezipovodí dolního Labe
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
dolní Labe
Hřensko
245000-226000-219000-200100-104400
5540
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
55.4
146%
28.3
58.6
200%
10.8
22.4
161%
5.1
53%
14.9
26.4
54.5
II
48.0
145%
26.4
60.5
173%
12.4
28.3
170%
9.1
97%
1.6
24.5
56.1
III
26.2
65%
28.8
59.5
163%
14.3
29.5
161%
4.2
115%
1.9
26.8
55.4
IV
27.8
80%
22.8
48.7
124%
12.7
27.2
116%
0.9
-3.2
21.2
45.4
V
110.5
179%
19.5
40.3
149%
11.6
23.9
109%
0
-2.1
17.4
36.1
VI
145.2
217%
45.5
97.3
415%
23.4
50.1
230%
0
1.7
42.9
91.8
40.8
VII
48.5
60%
21.1
43.7
194%
16.4
33.9
196%
0
5.0
19.7
VIII
89.4
114%
15.4
32.0
151%
12.7
26.4
181%
0
-14.0
14.0
28.9
IX
57.3
117%
13.2
28.3
142%
11.1
23.7
195%
0
-6.7
11.5
24.7
X
59.7
156%
17.6
36.5
189%
7.5
15.4
152%
0
XI
38.4
85%
14.8
31.7
137%
6.7
14.3
136%
0
0%
-0.6
15.8
32.7
1.7
13.1
28.1
XII
16.6
37%
15.2
31.4
120%
7.1
14.7
121%
0.2
5%
2.4
13.7
28.3
2013
723.0
118%
268.8
47.4
176%
146.6
25.8
161%
19.6
69%
2.6
247.2
43.6
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
25
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Oblast 8 – povodí Odry a Olše
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Odra a Olše
Bohumín a Věřňovice
294000+303000
5730
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
65.7
156%
23.7
50.6
101%
6.5
13.8
78%
23.6
93%
2.3
25.1
53.7
II
56.7
139%
34.7
82.3
146%
8.0
19.0
102%
31.3
101%
6.0
34.1
80.8
III
65.8
130%
41.2
88.2
95%
11.3
24.1
110%
18.4
83%
12.6
42.7
91.4
IV
26.3
49%
62.0
137
162%
13.8
30.6
112%
18.7
437%
10.1
67.6
149
82.4
V
110.0
123%
39.6
84.8
128%
16.4
35.1
137%
0
10.2
38.5
VI
151.1
148%
60.3
133
226%
17.4
38.4
161%
0
3.8
59.4
131
VII
25.8
24%
12.7
27.1
43%
10.5
22.5
102%
0
-5.7
11.3
24.1
VIII
56.7
63%
6.8
14.6
33%
5.7
12.2
61%
0
-17.5
5.2
11.1
IX
107.0
140%
13.0
28.8
62%
7.2
15.9
83%
0
-11.7
13.5
29.9
X
29.7
60%
10.9
23.3
67%
7.4
15.9
88%
0
XI
42.0
75%
11.0
24.3
60%
6.1
13.5
79%
1.1
-3.8
10.7
22.9
33%
-5.3
11.3
25.0
XII
22.1
41%
14.8
31.7
67%
6.0
12.8
74%
2013
759.1
94%
330.7
60.5
106%
116.3
21.2
102%
6.4
50%
-0.6
17.8
38.1
99.5
100%
0.4
337.2
61.7
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
.
125
bilanční veličina [mm]
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
26
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Oblast 9 – povodí Moravy
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Morava
Lanžhot
426000
9872
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
51.4
120%
13.1
48.4
77%
3.9
14.4
73%
16.8
77%
2.6
13.1
48.4
II
58.6
150%
26.5
108
152%
5.3
21.8
97%
26.1
103%
4.4
26.3
107
III
55.1
120%
31.2
115
95%
8.8
32.3
112%
10.2
70%
10.7
31.2
115
IV
22.9
52%
35.7
136
136%
10.1
38.4
104%
8.0
526%
4.0
35.5
135
77.8
V
99.7
134%
21.4
78.7
114%
10.9
40.3
122%
0
2.7
21.1
VI
118.3
140%
28.1
107
196%
10.3
39.1
142%
0
-2.1
27.5
105
VII
12.6
14%
7.7
28.4
57%
6.5
23.9
109%
0
-4.0
7.8
28.7
VIII
80.1
107%
4.8
17.6
52%
3.8
14.2
78%
0
-9.1
4.9
18.0
IX
104.1
168%
9.7
36.8
105%
4.1
15.8
97%
0
-4.8
9.7
37.0
X
40.4
91%
8.1
29.9
93%
4.3
15.9
103%
0
XI
39.6
77%
8.0
30.4
73%
3.8
14.3
93%
0.6
31%
-0.5
8.0
29.4
-1.8
7.9
30.1
XII
19.4
37%
12.0
44.2
87%
4.0
14.7
87%
3.5
39%
0.7
12.1
44.7
2013
702.3
100%
206.2
65.0
108%
75.8
23.8
105%
65.2
88%
2.8
205.2
64.7
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
125
.
100
bilanční veličina [mm]
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
27
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Oblast 10 – povodí Dyje
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Dyje
Břeclav-Ladná
480500
12277
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
46.8
139%
8.8
40.5
105%
1.9
8.85
73%
9.6
65%
1.6
11.0
50.6
II
53.5
179%
14.4
73.1
159%
2.7
13.6
100%
9.2
57%
3.1
14.4
72.8
III
44.4
112%
15.3
70.0
98%
4.1
18.8
114%
4.1
49%
IV
17.7
47%
15.3
72.5
110%
4.6
21.7
102%
2.9
5.9
18.1
82.9
2.0
16.1
76.0
54.8
V
105.2
158%
11.9
54.4
135%
5.0
23.0
117%
0
1.8
12.0
VI
123.7
166%
22.2
105
312%
5.4
25.7
146%
0
1.7
21.8
103
VII
18.3
23%
6.5
29.8
102%
4.6
20.9
137%
0
1.3
6.0
27.3
VIII
68.7
99%
3.3
15.1
57%
3.0
13.6
100%
0
-5.9
2.5
11.7
IX
61.0
116%
4.6
21.6
100%
3.0
14.2
113%
0
-4.3
4.1
19.4
X
37.8
106%
5.3
24.3
90%
2.9
13.5
114%
0
XI
20.5
50%
4.7
22.3
82%
2.6
12.2
105%
0
-1.4
5.0
22.7
0%
-1.5
3.9
18.7
XII
16.1
42%
4.3
19.9
69%
2.4
10.9
95%
0.3
6%
-0.8
4.5
20.7
2013
613.5
103%
116.6
45.7
120%
42.2
16.4
111%
26.2
55%
3.5
119.3
46.7
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
28
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
2.4 Výsledky hydrologické bilance množství vody
v kalendářním roce 2013
Dílčí povodí Horního a středního Labe
Průměrná roční teplota vzduchu na povodí horního Labe byla +8,2 °C, což představuje odchylku
od normálu +0,1 °C. Rok hodnotíme jako teplotně normální. Teplotně normální byly měsíce leden
(odchylka od normálu –0,1 °C), únor (–0,3 °C), duben (0 °C), květen (–1,0 °C), červen (0 °C) a srpen
(+0,4 °C), březen byl silně podnormální (–3,8 °C) a září podnormální (–1,2 °C). Naopak červenec
(odchylka +1,5 °C), říjen (+1,1 °C), listopad (+1,3 °C) a prosinec (+2,4 °C) byly nadnormální. Nejvyšší
maximální denní teplota vzduchu (+37,8 °C) byla naměřena 28. 7. na stanici Hradec Králové,
observatoř. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu (–21,2 °C) byla naměřena 22. 2. na stanici
Králíky.
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí středního Labe byla +9,0 °C, což představuje
odchylku od normálu –0,1 °C. Rok hodnotíme jako teplotně normální. Teplotně mimořádně
podnormální byl březen (odchylka –4,1 °C). Teplotně nadnormální byly měsíce červenec (+1,4 °C),
listopad (+1,3 °C) a prosinec (+2,0 °C). Ostatní měsíce byly teplotně v rámci normálu. Nejvyšší
maximální teplota vzduchu (+37,4 °C) byla naměřena 28. 7. na stanicích Tuhaň a Brandýs nad
Labem. Nejnižší minimální teplota vzduchu (–17,8 °C) byla naměřena 26. 1. na stanici Semčice.
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí Jizery byla +7,4 °C, což přesně odpovídá
normálu. Teplotně mimořádně podnormální byl březen (odchylka –3,8 °C). Naopak nadnormální byly
měsíce červenec (+1,3 °C), říjen (+1,3 °C), listopad (+1,1 °C) a prosinec (+2,3 °C). Nejvyšší
maximální teplota vzduchu (+35,3 °C) byla naměřena 28. 7. na stanici Holenice. Nejnižší minimální
teplota vzduchu (–28,1 °C) byla naměřena 26. 1. na stanici Kořenov, Jizerka.
Na území horního Labe spadlo průměrně 727 mm srážek (103 % normálu). Rok hodnotíme jako
srážkově normální. Nejvyšší roční srážkové úhrny byly zaznamenány v nejvyšších polohách Krkonoš
(1 620 mm na Labské boudě), nejnižší na stanici Dobřenice (531 mm). Srážkové úhrny během roku
byly vzhledem k dlouhodobým normálům jednotlivých měsíců většinou normální. Leden a únor (110 %
a 100 % normálu) byly normální, březen podnormální (54 %), duben opět normální (71 %), květen
nadnormální (171 %), červen silně nadnormální (206 %), červenec podnormální (52 %), srpen
normální (84 %), září nadnormální (146 %), říjen (96 %) a listopad (74 %) normální a prosinec
podnormální (41 %). Měsíc s nejvyššími srážkami byl červen, kdy se úhrny pohybovaly od 92 do
372 mm. Nejsušším měsícem byl prosinec, kdy se úhrny pohybovaly od 4 do 100 mm. Nejvyšší
měsíční srážkový úhrn byl naměřen v červnu na Luční boudě (372 mm). Nejnižší měsíční srážkový
úhrn (4 mm) byl naměřen na stanici Radovesnice v prosinci. Nejvyšší denní úhrn srážek (130 mm) byl
naměřen 1. 6. na stanici Horní Maršov.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí středního Labe byl 691 mm, což představuje 122 %
normálu. Rok hodnotíme jako srážkově silně nadnormální. Srážkově silně podnormální byl prosinec
(24 %), podnormální byl březen (54 %). Naopak silně nadnormální byl květen (228 %) a červen
(194 %) a nadnormální byl leden (151 %), únor (148 %) a listopad (138 %). Nejvyšší denní úhrn
srážek (75 mm) byl zaznamenán na stanici Dolní Chvatliny 24. 6. Nejvyšší roční úhrn srážek
(778 mm) byl naměřen v Kostelci nad Černými Lesy. Nejnižší roční srážkový úhrn (685 mm) ve stanici
Žíšov.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí Jizery byl 911 mm (102 % normálu). Rok hodnotíme jako
srážkově normální. Srážkově podnormální byl březen (46 %) a prosinec (55 %), naopak srážkově
silně nadnormální byl květen (195 %) a nadnormální byl také červen (152 %). Nejvyšší denní úhrn
srážek 82 mm byl zaznamenán na stanici Jivina 29. 7. Nejvyšší roční úhrn srážek (1 303 mm) byl
naměřen na stanici Desná, Souš, nejnižší (514 mm) na stanici Bakov nad Jizerou.
Souvislá sněhová pokrývka se v nižších a středních polohách vyskytovala většinou jen v druhé
polovině ledna a v první polovině února a dosahovala pouze několika centimetrů. Ve vyšších polohách
sníh ležel od ledna do poloviny dubna, s maximy několik desítek centimetrů. V horských polohách
Krkonoš trvala souvislá sněhová pokrývka do začátku května, v Orlických horách do konce dubna. Na
konci roku se sněžení zejména v horských polohách objevilo v listopadu a dále hlavně na začátku
prosince. Souvislá sněhová pokrývka byla zaznamenána ve vyšších a horských polohách od začátku
prosince s maximy v Krkonoších kolem 80 cm a v Orlických horách kolem 45 cm na konci první
prosincové dekády. V nižších a středních polohách zůstával ležet sníh v prosinci spíše výjimečně.
29
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Absolutní maxima celkové výšky sněhové pokrývky byla zaznamenána v Krkonoších ve
druhé polovině února (180 cm, 24. 2. na Labské boudě), maximální vodní hodnoty sněhu potom na
začátku dubna (704 mm, 8. 4. na Labské boudě). Maxima celkové výšky sněhové pokrývky
v Orlických horách byla zaznamenána v polovině února (86 cm, 23. 2. v Luisině údolí), maximální
vodní hodnoty sněhu potom na začátku dubna (118 mm, 1. 4. v Luisině údolí).
V povodí středního Labe se sněhová pokrývka nejčastěji vyskytovala během ledna a února
s trváním 15 až 17 dní a několikrát se později ještě vyskytla během studeného března s trváním 6 až 9
dní. Na konci roku se sníh téměř nevyskytoval, v listopadu maximálně přechodně jeden den
a v prosinci 1 až dva dny v první polovině měsíce. Nejvíce sněhu (28 cm) bylo naměřeno na stanici
Kostelec nad Černými Lesy 24. 2. Nejvyšší vodní hodnota sněhu (37 mm) byla naměřena na stanici
Vavřinec Žíšov 25. 2., zde sněhová pokrývka trvala také nejdéle, a to celkem 53 dnů. Průměr
maximální výšky sněhu dosahoval v povodí 22 cm a sněhová pokrývka zde trvala v průměru 39 dnů.
Také v povodí Jizery se sněhová pokrývka nejčastěji vyskytovala během ledna a února, v nižších
polohách v průměru 15 dní z měsíce, v horských polohách Krkonoš a Jizerských hor se vyskytovala
nepřetržitě až do dubna. V nížinách se přechodně sníh objevil ještě během velmi chladného března.
Na konci roku se sněhová pokrývka vytvořila až ke konci listopadu, a to zejména v horských
oblastech. Nejvíce sněhu pak napadlo na přelomu první a druhé prosincové dekády, kdy se sněhová
pokrývka přechodně vytvořila i v nižších polohách. Závěr roku již byl velmi teplý a sníh zůstal pouze
na hřebenech hor. Nejvíce sněhu bylo tradičně naměřeno v Krkonoších a Jizerských horách. Nejvyšší
výška sněhu (159 cm) byla naměřena při profilovém měření nad Voseckou boudou 1. 4., v té době
tam byla i největší vodní hodnota (774 mm). Sněhová pokrývka trvala nejdéle na stanici Desná, Souš
147 dnů. Průměr maximální výšky sněhu dosahoval v povodí 75 cm (z důvodu větší hustoty použitých
stanic na horách) a sněhová pokrývka zde trvala v průměru 76 dnů.
Po stránce odtoku byl rok v povodí horního a středního Labe průměrný až nadprůměrný.
Průměrné byly odtoky na horním Labi (102 % dlouhodobého průměrného průtoku Qa), na středním
Labi (97 až 110 %) a na Orlici (90 %). Na Cidlině byl roční průtok nadprůměrný (134 %). První dva
měsíce roku byly odtokově průměrné, nadprůměrné odtoky jsme zaznamenali v únoru na Cidlině
(158 %). Podprůměrně vodný byl na všech tocích březen (50 až 65 %). Odtokově nadprůměrný byl
květen, červen byl silně až mimořádně nadprůměrný (Orlice 215 %, Labe v Přelouči 340 %,
v Nymburce 415 %, Cidlina až 1372 %). Další měsíce byly odtokově spíše podprůměrné až průměrné,
na Orlici v září i nadprůměrné (157 %), na Cidlině byly zaznamenány nadprůměrné odtoky ještě
v červenci a říjnu. Na středním Labi bylo období od července do konce roku odtokově průměrné (80
až 115 %). Minima se v povodí vyskytovala nejčastěji v srpnu a v září, většinou na úrovni Q355d, na
Labi v první dekádě září na úrovni Q300d až Q330d.
V povodí Jizery se jednalo o rok z hlediska odtoku průměrný až nadprůměrný (dolní část povodí
95 %, horní část povodí 138 %). Začátek roku byl nadprůměrný zejména na horní Jizeře (144 %), na
dolní spíše průměrný, podobně jako únor na celém toku, březen byl odtokově podprůměrný (46 až
52 %), duben už průměrný (75 až 85 %), květen stále ještě průměrný (87 až 95 %). Nejvíce vodný byl
silně až mimořádně nadprůměrný červen (294 až 338 %). Červenec se pohyboval v rámci průměru,
stejně tak jako srpen (64 až 87 %) i vodnější září (107 až 115 %). Odtokově průměrný byl také závěr
roku (říjen a listopad 70 až 83 %), prosinec byl díky tání sněhu slabě nadprůměrný. Minima v srpnu
byla mezi Q330d až Q355d.
V červnu došlo ke dvěma významným povodňovým situacím. První nastala začátkem měsíce po
přechodu pásma vydatných srážek přes východní Krkonoše k jihozápadu na Nymbursko
a Poděbradsko. Na přítocích horního Labe a Úpy byly vyhodnoceny kulminační průtoky odpovídající
20–100leté vodě, na Čisté, Bystřici a Mrlině větší než 100letá voda. Na Labi nad VD Les Království
průtoky dosáhly úrovně 50–100leté vody (odtok z VD 5–10letá voda), 50letý průtok byl vyhodnocen na
Labi ve Vestřevi a na Vrchlici. Na Cidlině a Javorce kulminační průtok odpovídal 10–20leté vodě, na
Labi v Jaroměři 10leté a na Úpě 2–10leté. Labe v Kostelci nad Labem kulminovalo na úrovni 5leté
vody, Jizera na úrovni 2leté. Na Výrovce v Plaňanech však byl vyhodnocen více než 100letý průtok.
Druhá povodňová situace zasáhla koncem června území stále ještě nasycené po předchozích
srážkách. Na horním i středním Labi a na Loučné byly zaznamenány maximální průtoky v úrovni 2–
5leté vody, 2–10letý průtok byl i na Chrudimce, ale na jejích přítocích odpovídaly kulminace 10–50leté
vodě. Na Novohradce a Žejbru byl zaznamenán 20–50letý průtok, na Doubravě 10–20letý, na Vrchlici
5–10letý a na Klejnárce a Výrovce 2–5letý průtok.
V lednu, únoru a dubnu se vyskytlo několik situací zvětšených průtoků, které ale nebyly větší než
2letá voda, pouze v povodí Doubravy v únoru dosáhly úrovně 2 až 5leté vody.
30
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
V podzemních vodách povodí horního Labe byl v lednu a únoru zaznamenán vzestup hladin ve
vrtech na úroveň kolem 31 % DMKP. V březnu a dubnu byl zaznamenán pokles na 55 až
63 % DMKP. Květnové a červnové srážky zvedly hladiny na roční maxima na 3 až 15 % DMKP.
Minima byla zaznamenána v říjnu (52 % DMKP). V listopadu a prosinci hladiny znovu vystoupaly na
hodnoty 38 až 50 % DMKP.
Vydatnosti pramenů se až do března držely kolem normálu (46 až 47 % DMKP), v dubnu většinou
následoval vzestup odpovídající 60 % DMKP. Maximální vydatnosti u pramenů s mělkým oběhem byly
v červnu, u pramenů s hlubším oběhem v červenci, a dosahovaly vysokých hodnot (3 až
18 % DMKP). V srpnu a září vydatnosti zůstaly nad normálem (32 až 43 % DMKP). Minima kolem
60 % DMKP byla převážně naměřena v listopadu. V prosinci pak vydatnosti mírně vzrostly na
54 % DMKP.
V povodí středního Labe se hladiny v lednu a únoru zvedly vysoko nad normál (25 až
28 % DMKP). Následoval mírný pokles v březnu a dubnu na 35 až 50 % DMKP. Od května do začátku
července hladiny stoupaly až na maximální hodnoty odpovídající 8 až 18 % DMKP. Od konce
července hladiny pozvolna klesaly na roční minima v září a říjnu (26 až 29 % DMKP). Také koncem
roku zůstaly stavy hladin vysoko nad normálem (37 % DMKP).
U pramenů od ledna po začátek dubna vydatnosti stoupaly na 30 až 32 % DMKP, pouze v dubnu
došlo k poklesu na 50 % DMKP. Maximální vydatnosti byly zaznamenány převážně v červnu
a červenci (18 až 24 % DMKP). Poté do konce roku došlo k poklesu až na minima v listopadu
a prosinci (36 až 40 % DMKP).
V povodí Orlice byly v lednu a únoru zaznamenány stavy hladin na úrovni 41 až 45 % DMKP.
V březnu a dubnu hladiny poklesly na 61 až 76 % DMKP. Maximální stavy hladin byly zaznamenány
v červnu (23 % DMKP), minima Naopak převážně v září. Od října do konce roku hladiny mírně
stoupaly na 36 až 49 % DMKP.
U pramenů se lednové vydatnosti držely nad normálem na hodnotě 42 % DMKP. V důsledku
plošných rozdílů množství lokálních srážek byly maximální vydatnosti naměřeny převážně v březnu
a koncem června a dosahovaly 23 až 55 % DMKP. Minimální vydatnosti byly většinou zaznamenány
v září (46 % DMKP).
V povodí Cidliny se hladiny držely od ledna až do začátku března vysoko nad normály (16 až
30 % DMKP). Následoval mírný pokles hladin v březnu a dubnu na 30 až 35 % DMKP. Velmi vysoké
lokální srážky v červnu byly příčinou červnových maximálních stavů hladin odpovídajících 3 až
8 % DMKP. Později následoval plynulý pokles hladin až na minima v září (33 % DMKP). Od října do
konce roku měly stavy hladin stoupající tendenci a odpovídaly 26 až 34 % DMKP.
U pramenů vystoupaly lednové a únorové vydatnosti nad normály na hodnoty 34 až 42 % DMKP.
Následoval setrvalý stav v březnu a pokles pod normál v dubnu na hodnotu 58 % DMKP. Maximální
vydatnosti byly převážně zaznamenány v červnu a odpovídaly 20 % DMKP. Od července až do konce
listopadu pokračoval postupný pokles až na minima v říjnu a listopadu na 48 až 53 % DMKP.
V prosinci se vydatnosti držely mírně nad normálem na 47 % DMKP
V povodí Jizery byla v lednu v průměru dosažena nadnormální úroveň hladin (28 % DMKP),
následoval ještě mírný vzestup do března (43 % DMKP). V květnu došlo k mírnému poklesu
(29 % DMKP). V důsledku vydatných srážek hladiny opět stoupaly v červnu až na roční maxima
(5 % DMKP). Následoval pokles hladin na minima v září (25 % DMKP). Do prosince hladiny již jen
mírně stoupaly (25 % DMKP).
U pramenů byly v lednu dosaženy nadnormální vydatnosti (36 % DMKP). Do dubna byl
zaznamenán mírný vzestup vydatností na roční maxima blízko normálu (47 % DMKP), v květnu mírný
pokles (50 % DMKP). V červnu došlo opět k vzestupu vydatností na úroveň 16 % DMKP. Do srpna
nastal mírný pokles (24 % DMKP) a dále následoval vzestup v září (24 % DMKP). Do října vydatnosti
mírně poklesly na minima (29 % DMKP). Poté vydatnosti opět stoupaly do prosince (40 % DMKP).
Dílčí povodí Horní Vltavy
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí horní Vltavy byla +7,3 °C, což představuje
odchylku od normálu +0,2 °C. Rok hodnotíme jako teplotně normální. Teplotně normální byly měsíce
leden (odchylka +0,4 °C), únor (–0,8 °C), duben (+0,5 °C), květen (–1,1 °C), červen (+0,2 °C), srpen
(+0,6 °C), září (–0,3 °C) a říjen (+0,8 °C). Červenec (+1,8 °C), listopad (+1,2 °C) a prosinec (+1,8 °C)
byly teplotně nadnormální a výjimkou byl podnormální březen (–3,2 °C). Nejvyšší maximální denní
31
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
teplota vzduchu na území povodí byla naměřena 3. 8. v Rožmitále pod Třemšínem +37,3 °C.
Minimální denní teplota vzduchu klesla nejníže v mrazové kotlině na Šumavě na Jezerní slati na
Kvildě Perle, kdy 26. 1. dosáhla –30,0 °C. V nižších polohách bylo nejchladněji téhož dne (–21,7 °C)
v Borkovicích u Veselí nad Lužnici.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí horní Vltavy byl 775 mm, což představuje 108 % normálu.
Rok hodnotíme jako srážkově normální. V mezích normálu byly měsíce březen (60 %), srpen (107 %),
září (85 %), říjen (99 %), listopad (77 %). Srážkově bohatší byly nadnormální únor (134 %) a květen
(166 %) a silně nadnormální leden (189 %) a červen (212 %). Srážkově podnormální byly duben
(54 %) a červenec (44 %) a silně podnormální byl prosinec (32 %). Nejvíce srážek spadlo na Šumavě
jako obvykle na hraničním hřebeni v Prášilech 1 233 mm, v Novohradských horách ve Starých Hutích
1 048 mm, ve Středočeské pahorkatině v Jistebnici 919 mm a na Českomoravské vrchovině
v Černovicích 829 mm. Méně srážek bylo v Brdech (nejvíce Radošice 778 mm). Naopak nejnižší roční
úhrn srážek naměřila stanice v Březnici 585 mm. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl naměřen v červnu
v Hlasivu (309 mm). Nejnižší měsíční úhrny srážek byly v prosinci nebo červenci. V prosinci méně než
5 mm naměřilo šest stanic, nejméně Temelín 2 mm. Nejvyšší denní úhrn srážek (108 mm) spadl na
stanici Zbytiny v povodí Blanice 1. 6.
Souvislá sněhová pokrývka ležela na Šumavě od začátku roku až do druhé dubnové dekády jen
v polohách nad 900 m n. m., níže sníh napadl ve druhé lednové dekádě a udržel se do konce ledna.
Na začátku února sníh opět napadl, ale během první březnové dekády roztál. Souvislá sněhová
pokrývka se opět vytvořila ve třetí dekádě března a roztála na začátku druhé dekády v dubnu.
V nižších a středních polohách nejvíce sněhu leželo ve druhé polovině ledna a ve třetí únorové
dekádě. Sníh zcela roztál na začátku dubna. Na podzim se souvislá sněhová pokrývka vytvořila až na
konci listopadu pouze v horských polohách, kde se místy udržela až do konce roku. V polohách pod
800 m n. m. se sníh objevil pouze krátce na přelomu listopadu a prosince, v nižších polohách zcela
ojediněle. Nejvyšší celková sněhová pokrývka (89 cm) byla naměřena 25. 2. na Šumavě ve Filipově
Huti. Více než 100 cm bylo naměřeno pouze při expedičním měření na hraničním hřebeni Šumavy
(160 cm na Poledníku 2. 2., koncem února pak v oblasti masivu Plechý až 200 cm sněhu).
V Novohradských horách bylo maximum v Terčím Dvoře u Pohorské Vsi 36 cm 25. 2. a na
Českomoravské vrchovině v Počátkách 36 cm 24. 2. Nejvyšší vodní hodnota sněhu 185 mm byla
naměřena na Šumavě na Churáňově 25. 2. a dále na Filipově Huti 11. 3. Absolutně nejvyšší vodní
hodnota sněhu (550 mm) byla změřena opět při expedičním měření na Poledníku 2. 2.
V Novohradských horách byla maximální vodní hodnota sněhu naměřena 3. 4. ve Starých Hutích
68 mm, na Českomoravské vrchovině 25. 2. v Počátkách 52 mm.
Z hlediska odtoku se jednalo o rok nadprůměrný. Relativně nejméně vodná byla Teplá a Studená
Vltava a horní Otava (95 až 115 %). Všechna ostatní povodí, tedy Volyňka, Blanice, Malše, Lužnice,
a také Lomnice a Skalice, měla roční odtok silně, místy až mimořádně nadprůměrný. Roční odtok
Vltavy po nádrž Orlík představoval 150 % Qa, Lužnice 175 až 200 %, Malše 130 až 180 %, Otavy 120
až 170 %, Blanice 180 % a Lomnice 175 %. Tím se rok zařazuje k odtokově výrazným rokům 1939,
1940, 1941, 1965 a 1966. Počátek roku byl odtokově silně nadprůměrný, na Lužnici a Nežárce
mimořádně nadprůměrný. Na Vltavě nad Malší se odtoky pohybovaly mezi 130 a 180 %, na Malši
mezi 300 a 350 %, na Lužnici mezi 320 a 380 % a na Otavě mezi 160 a 290 %. Březen byl odtokově
průměrný (70 % horní Otava až 130 % Lužnice), stejně jako duben. Květen byl až silně nadprůměrný,
a to zejména na Lužnici a přítocích dolní Otavy, v hodnotách mezi 140 až 220 %. Odtok v červnu byl
mimořádně nadprůměrný, Vltava zaznamenala 580 až 640 % měsíčního normálu, Malše 800 %,
Lužnice s přítoky 650 až 870 %, Blanice, Lomnice a Skalice 800 až 990 % a Otava 320 až 470 %.
V červenci pokračovaly vysoké odtoky dále na Vltavě, Malši, Lužnici i Nežárce, průtoky na Otavě byly
již průměrné. V srpnu klesly průtoky na podprůměrné hodnoty, nejvíce Malše a Lomnice kolem 30 %.
V září a říjnu byly průtoky průměrné a často i podprůměrné, pouze v Lomnici nadprůměrné (130 až
140 %). Na konci roku byl odtok průměrný až podprůměrný, v listopadu 55 až 100 %, v prosinci 35 až
70 %.
Během povodní v červnu bylo dosaženo kulminace na úrovni 100leté vody na dolní Lužnici
v Bechyni a Smutné v Ratajích, 50leté vody Zlatém potoce v Hracholuskách. Více než 20letých
průtoků bylo dosaženo v dolních úsecích Vltavy a Otavy a Blanice a 10–20letý průtok byl vyhodnocen
na Malši, Stropnici, Nežárce, Skalici a Hamerském potoce. Na řadě dalších toků byl vyhodnocen
průtok 2–10letý.
Průběh hladin ve vrtech mělkého oběhu podzemních vod v povodí horní Vltavy, Lužnice i Otavy
byl v podstatě shodný. V lednu až březnu dosahovaly hladiny nadnormální úrovně (Otava 20 %,
32
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Lužnice a Vltava 10 % DMKP). Na většině sledovaných objektů počaly hladiny klesat v dubnu, kdy
dosahovaly stále nadnormálních hodnot (Vltava a Otava 40 %, Lužnice 15 % DMKP). V červnu vlivem
vydatných srážek hladiny vzrostly a dosáhly maxim na úrovni 5 % DMKP ve všech povodích.
Následoval pokles hladin, který pozvolna pokračoval v povodí horní Vltavy a Lužnice do konce roku
(horní Vltava 70 %, Lužnice 50 % DMKP). V povodí Otavy pokles trval do srpna (45 % DMKP), poté
následovalo ještě zvýšení hladin s vrcholem v říjnu (20 % DMKP). Následný pokles trval až do konce
roku (40 % DMKP). Koncem roku byly hladiny na svých ročních minimech. Celkově byl rok 2013
nadnormální (30 % DMKP).
Průběh vydatností pramenů obdobně jako u vrtů nevykazoval typický roční chod. Počátkem roku
byly vydatnosti mírně nadnormální (30 až 40 % DMKP). Od konce března do dubna vydatnosti
poklesly na 50 % DMKP. V červnu bylo dosaženo maximálních vydatností (5 až 10 % DMKP).
Následný pokles trval až do konce roku na minima v blízkosti normálu (50 % DMKP). Celý rok byl
nadnormální, kolem 30 % DMKP.
Dílčí povodí Berounky
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí horní Berounky byla +7,4 °C, odchylka od
normálu činila +0,5 °C. Rok hodnotíme jako teplotně téměř nadnormální. Teplotně silně nadnormální
byl červenec (odchylka +3,0 °C), nadnormální byly leden (+1,6 °C), duben (+1,0 °C), srpen (+1,2 °C),
listopad (+1,1 °C) a prosinec (+2,2 °C). Teplotně podnormální byl pouze březen (–3,2 °C). Nejvyšší
maximální denní teplota vzduchu (+38,3 °C) byla naměřena 28. 7. na stanici Plzeň, Bolevec. Nejnižší
minimální denní teplota vzduchu (–17,3 °C) byla naměřena 26. 1. na stanici Zbiroh.
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí dolní Berounky byla +8,3 °C s odchylkou od
normálu –0,3 °C. Rok hodnotíme jako teplotně normální. Teplotně silně podnormální byl
březen (odchylka –4,2 °C), podnormální byly květen (–1,8 °C) a září (–1,1 °C). Teplotně nadnormální
byly červenec (+1,3 °C) a prosinec (+1,5 °C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (+37,8 °C) byla
naměřena 3. 8. na stanici Dobřichovice. Nejnižší minimální teplota vzduchu (–19,1 °C) byla naměřena
26. 1. na stanici Lány.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí horní Berounky byl 707 mm, což představuje 111 %
normálu. Rok hodnotíme jako srážkově nadnormální. Srážkově silně podnormální byly měsíce
prosinec (31 %) a červenec (33 %), podnormální byl březen (33 %). Naopak silně nadnormální byly
květen (190 %) a červen (166 %) a nadnormální byl srpen (151 %). Nejvyšší měsíční úhrn srážek
(321 mm) byl naměřen na stanici Špičák v červnu. Nejvyšší denní úhrn srážek 85 mm byl naměřen
1. 6. také na stanici Špičák. Nejnižší měsíční srážky (2 mm) byly naměřeny v prosinci v Rokycanech.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí dolní Berounky byl 714 mm, což představuje 128 %
normálu. Rok hodnotíme jako srážkově silně nadnormální. Srážkově silně podnormální byl prosinec
(22 %), podnormální byl březen (53 %) a červenec (56 %), naopak srážkově silně nadnormální byl
květen (260 %), srpen (179 %) a nadnormální byl únor (173 %) a říjen (141 %). Nejvyšší denní úhrn
srážek 53 mm byl zaznamenán na stanici Příbram 1. 6. Nejvyšší roční úhrn srážek (782 mm) byl
naměřen na stanici Mrtník, naopak nejnižší roční srážkový úhrn (648 mm) na stanici Dobřichovice.
Sněhová pokrývka se na většině území povodí horní Berounky vyskytla od poloviny do konce
ledna, dále od druhé únorové dekády do začátku března a během chladného března ještě několikrát.
Na konci roku pak sníh napadl během první prosincové dekády. V polohách nad 1000 m n. m. na
Šumavě ležel sníh od začátku ledna až do konce druhé dekády dubna a na konci roku přechodně
v polovině listopadu a pak od konce listopadu do konce roku. Maximální výška sněhové pokrývky
dosáhla 18. 1. až 36 cm v nižších polohách, v oblasti Šumavy 51 cm dne 18. 1. na stanici Špičák.
Nejvyšší vodní hodnota sněhu 288 mm byla zjištěna 25. 2. na Špičáku.
V povodí dolní Berounky se sněhová pokrývka vyskytovala během ledna a února s trváním
v průměru 17 dní do měsíce. Přechodně se pak objevila ještě během velmi chladného března (10 dní).
V závěru roku se sníh téměř nevyskytoval, pouze ojediněle na 1 až 2 dny na konci listopadu a během
prosince. Nejvíce sněhu (37 cm) bylo naměřeno na stanici Hvozdec, Mrtník 24. 2. Nejvyšší vodní
hodnota sněhu byla změřena 46 mm na stanici Příbram 25. 2. Nejdelší trvání sněhové pokrývky bylo
zaznamenáno v Novém Strašecí (61 dnů). Průměrná maximální výška sněhu dosahovala v povodí
28 cm a sněhová pokrývka zde trvala v průměru 44 dnů.
Po stránce odtoku byl rok v povodí horní Berounky celkově nadprůměrný. Nejvodnějším tokem
byla Mže s odtokem na úrovni 154 % Qa, dále Úslava 143 %, Radbuza 142 %, Střela 133 %, Úhlava
104 %. Silně nadprůměrné byly průtoky na všech tocích v květnu a mimořádně nadprůměrné v červnu
33
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
na Střele na úrovni 886 % měsíčního normálu, na Radbuze 676 %, Úslavě 621 %, Úhlavě 619 %, na
Berounce v Bílé Hoře 618 % a na Mži 551 %. Na většině toků byl nejméně vodným měsícem duben
a prosinec. Silně podprůměrných průtoků dosáhla v červenci Úslava (41 %), podprůměrných
v prosinci Úhlava (57 %) a Úslava (49 %). Po zbývající část roku byly průtoky na přítocích Berounky
průměrné.
Povodí dolní Berounky lze z hlediska odtoku zhodnotit jako silně nadprůměrné (155 %). Leden
a únor byl na Berounce průměrný až nadprůměrný (125 % a 158 %), březen a duben průměrný,
květen v důsledku výrazných srážek silně nadprůměrný (198 %). Mimořádně nadprůměrný byl
povodňový měsíc červen (723 %). Červenec však už byl opět průměrný (87 %), srpen také, září
a říjen nadprůměrné (140 %), listopad průměrný a prosinec také průměrný (78 %). Odtok v Litavce byl
celkově mimořádně nadprůměrný (200 %). Charakter odtoku během roku odpovídal režimu Berounky,
pouze byl výraznější. Začátek roku byl odtokově až silně nadprůměrný (209 %), květen silně
nadprůměrný (228 %), mimořádně nadprůměrný byl červen (840 %). Druhá polovina roku byla
průměrná až nadprůměrná (118 až 186 %).
K nejvýznamnější povodňové situaci došlo vlivem déletrvajících srážek na přelomu května
a června na celém povodí horní Berounky, kdy byl překročen 20letý průtok na Úhlavě ve Štěnovicích
a na Berounce v Berouně, 10letý průtok byl dosažen nebo překročen na Radbuze ve Lhotě a Českém
Údolí, na Berounce na Bílé Hoře, na Klabavě, na Úhlavě (Klatovy) a na Litavce, 5letý průtok byl
dosažen nebo překročen na Radbuze v Tasnovicích, Úslavě v Koterově, na Klabavě a na
Rakovnickém potoce. Na několika dalších tocích byl kulminační průtok mezi 2–5letou vodou.
Stav podzemních vod byl v celém povodí Berounky velmi podobný. Hladiny vrtů v mělkém oběhu
podzemních vod se během celého roku pohybovaly nad dlouhodobým měsíčním normálem. V lednu
byly hladiny na úrovni 18 % DMKP a poté do poloviny března stoupaly na úroveň 26 % DMKP.
Během dubna hladiny klesaly a v květnu stagnovaly, ale po intenzivních srážkách došlo v červnu
k výraznému zvýšení hladin a k dosažení ročních maxim na úrovni 6 % DMKP. Během července pak
hladiny výrazně klesaly a po dalším mírnějším klesání byla v srpnu naměřena roční minima na úrovni
30 % DMKP. Od září hladiny postupně stoupaly až do listopadu a poklesly v prosinci na 28 % DMKP.
Také vydatnosti pramenů se během roku pohybovaly nad dlouhodobými měsíčními normály.
Vydatnosti se v lednu pohybovaly na úrovni 32 % DMKP, přesto se často jednalo o roční minima.
Vydatnosti se dále mírně zvětšovaly a v březnu se pohybovaly na úrovni 31 % DMKP. Následné
klesání bylo ukončeno v červnu výrazným zvětšením vydatností na roční maxima na úrovni
7 % DMKP. V červenci následovalo výraznější a od září až do konce roku pozvolné zmenšování
vydatností. Prosincové vydatnosti se pohybovaly na úrovni 24 % DMKP.
Dílčí povodí Dolní Vltavy
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí dolní Vltavy byla +9,3 °C, odchylka od normálu
činila –0,1 °C. Rok hodnotíme jako teplotně normální. Teplotně silně podnormální byl březen (–
4,0 °C), naopak teplotně nadnormální byl červenec (+1,5 °C), listopad (+1,4 °C) a prosinec (+1,9 °C).
Nejvyšší maximální teplota vzduchu (+38,6 °C) byla naměřena 28. 7. na stanici Husinec, Řež. Nejnižší
minimální teplota vzduchu (–24,0 °C) byla naměřena 26. 1. na stanici Nedrahovice, Rudolec.
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí Sázavy byla +7,9 °C, odchylka od normálu byla
+0,2 °C. Rok hodnotíme jako teplotně normální. Většina měsíců byla teplotně v normálu, podnormální
byl březen (–3,4 °C) a nadnormální červenec (+2,0 °C), říjen (+1,3 °C), listopad (+1,4 °C) a prosinec
(+2,6 °C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu (+37,0 °C) byla naměřena 28. 7. na stanici Havlíčkův
Brod. Nejnižší minimální teplota vzduchu (–20,5 °C) byla naměřena 26. 1. v Košeticích.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí dolní Vltavy byl 724 mm, což představuje 131 % normálu.
Rok hodnotíme jako srážkově silně nadnormální. Silně podnormální byl prosinec (19 %), podnormální
byly měsíce březen (55 %) a červenec (54 %). Mimořádně nadnormální byl květen (276 %), silně
nadnormální byly leden (172 %) a červen (170 %), nadnormální byly únor (169 %), srpen (156 %) a
říjen (152 %). Nejvyšší denní úhrn srážek 107 mm byl zaznamenán 1. 6. na stanici Střezimíř. Nejvyšší
roční úhrn srážek (940 mm) byl naměřen též na stanici Střezimíř. Nejnižší roční srážkový úhrn
(588 mm) na stanici Kralupy nad Vltavou.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí Sázavy byl 744 mm, což představuje 112 % normálu. Rok
hodnotíme jako srážkově nadnormální. Srážkově podnormální byly březen (46 %), duben (49 %),
červenec (46 %), listopad (54 %) a prosinec (40 %), silně nadnormální květen (224 %), leden (194 %)
a červen (180 %) a nadnormální únor (127 %). Nejvyšší denní úhrn srážek 86 mm byl zaznamenán
34
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
1. 6. na stanici Mladá Vožice. Nejvyšší roční úhrn srážek (860 mm) byl naměřen na stanici Votice.
Nejnižší roční srážkový úhrn (626 mm) na stanici Netvořice.
V povodí dolní Vltavy se sněhová pokrývka nejčastěji vyskytovala během ledna a února, většinou
15 až 20 dní každý měsíc, a přechodně se několikrát vytvořila i během velmi studeného března.
Naopak na konci roku se téměř nevyskytovala. Nejvíce sněhu (34 cm) bylo naměřeno na stanici
Nedrahovice, Rudolec 24. 2. Nejvyšší vodní hodnota sněhu (42 mm)byla naměřena 25. 2. na stanici
Praha, Libuš. Nejdéle trvala sněhová pokrývka 76 dnů na stanici Střezimíř. Průměr maximální výšky
sněhu dosahoval v povodí 28 cm a sněhová pokrývka zde trvala v průměru 42 dnů.
V povodí Sázavy se sněhová pokrývka také vyskytovala zejména během ledna a února, v průměru
20 dní za měsíc. Ve vyšších polohách povodí se až 15 dní vyskytovala i během března, v nižších
polohách přechodně. Během teplejšího závěru roku se sněhová pokrývka vyskytovala pouze
ojediněle, a to i ve vyšších polohách povodí. Nejvíce sněhu (34 cm) bylo změřeno 24. 2. na stanici
Šimanov. Nejdéle trvala sněhová pokrývka 67 dnů na stanici Humpolec a Nový Rychnov. Nejvyšší
vodní hodnota sněhu (49 mm) byla naměřena na stanici Pacov 25. 2. Průměrná maximální výška
sněhu dosahovala v povodí 26 cm a sněhová pokrývka zde trvala v průměru 52 dnů.
Z hlediska odtoku byl rok na dolní Vltavě silně nadprůměrný (157 % Qa). Mimořádně nadprůměrné
byly přítoky Mastník (198 %), Kocába a Brzina (okolo 250 %), i přítoky v Praze (180 až 190 %)
a Bakovský potok (210 %). Začátek roku byl na Vltavě odtokově silně nadprůměrný (leden 182 %,
únor 218 %), březen už byl průměrný a duben ještě také průměrný (74 %), květen již ale opět
nadprůměrný (140 %) a červen po proběhlé povodňové situaci mimořádně nadprůměrný (690 %).
Červenec ještě zůstal odtokově nadprůměrný (125 %), ale srpen už byl průměrný (70 %), září také
průměrné, říjen slabě nadprůměrný (118 %), listopad už průměrný (80 %) a prosinec podprůměrný
(60 %). V prosinci se minimální průtoky na Vltavy pohybovaly mezi Q330d až Q364d.
Povodí Sázavy lze z hlediska roční vodnosti označit jako nadprůměrné (140 % Qa). Začátek roku
byl odtokově většinou silně nadprůměrný (leden 200 až 225 %, únor 163 až 210 %). Březen už byl ale
průměrný (70 až 90 %) a duben i podprůměrný (60 až 70 %). Květen byl díky vydatnějším srážkám
opět nadprůměrný (120 až 125 %) a povodňový červen mimořádně nadprůměrný (390 až 720 %)
s tím, že nejvíce zasaženo bylo dolní povodí Sázavy a nejméně horní. Červenec ještě zůstal
nadprůměrný (120 % horní Sázava a okolo 170 % dolní Sázava). Vzhledem k vysokým teplotám
a malému množství srážek během července a první poloviny srpna byl již srpen opět odtokově
průměrný (60 až 80 %). Září bylo průměrné až nadprůměrné (100 až 120 %), říjen nadprůměrný (115
až 142 %), ale listopad už znovu průměrný (80 až 100 %) a prosinec byl odtokově průměrný až
podprůměrný (60 až 80 %). Minimální průtok byl naměřen v srpnu a byl roven přibližně Q330d. Celkově
bylo průtočné množství vody v řece Sázavě pod Želivkou ovlivněno vodním dílem Švihov. Roční odtok
v Želivce dosahoval 150 % dlouhodobého průměru a byl tedy silně nadprůměrný. Minimální průtok se
vyskytoval v srpnu a byl větší než Q355d.
Povodňová situace na Vltavě proběhla na začátku června na úrovni mezi 20 až 50letou vodou.
Přítoky střední Vltavy (Brzina, Mastník, Kocába) zaznamenaly kulminaci rovnou nebo větší než
100letá voda, povodeň na přítocích v Praze (Botič a Rokytka) byla 50–100letá, na Dobřejovickém
potoce 100letá, na Bakovském potoce 2–5letá. Kulminační průtok se na dolní Sázavě pohyboval
v rozmezí 20–50leté vody. Více než 100letý průtok byl vyhodnocen na Blanici a Chotýšance.
Výjimečný kulminační průtok byl dosažen na Blanici ve vodoměrné stanici Louňovice, byl větší než
500letá voda. Na Trnávce byl zaznamenán 5–10letý průtok. Na několika dalších tocích byl naměřen
2–5 letý průtok.
V mělkém oběhu podzemních vod v povodí dolní Vltavy bylo v lednu v průměru dosaženo
nadnormální úrovně hladin (15 % DMKP). V dubnu nastal mírný pokles hladin na úroveň 34 % DMKP.
V důsledku vydatných srážek došlo k výraznému vzestupu hladin na maximum v červnu (3 % DMKP)
a následném poklesu hladin do prosince (27 % DMKP), kdy bylo dosaženo minima.
U pramenů bylo v lednu v průměru dosaženo téměř nadnormální úrovně vydatností (30 % DMKP).
Následoval mírný vzestup vydatností do března (26 % DMKP). Do května vydatnosti klesaly na úroveň
30 % DMKP. V červnu došlo k výraznému vzestupu vydatností na maximum (20 % DMKP) a poté
k jejich poklesu na minimum v prosinci (36 % DMKP).
V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Sázavy byla v lednu v průměru dosažena nadnormální
úroveň hladin (24 % DMKP). Následoval mírný vzestup hladin do března (43 % DMKP), poté v květnu
hladiny opět klesaly (30 % DMKP). V důsledku vydatných srážek došlo k výraznému vzestupu hladin
35
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
v červnu (6 % DMKP), kdy bylo dosaženo maxima. Do srpna docházelo k poklesu hladin na roční
minima (42 % DMKP. Do prosince hladiny již jen mírně stoupaly na úroveň 41 % DMKP.
U pramenů dosahovaly vydatnosti v lednu normální hodnot (40 % DMKP). Následoval vzestup
vydatností v březnu na úroveň 39 % DMKP a dále jejich pokles na úroveň blízkou normálu v květnu
(54 % DMKP). V červnu došlo k výraznému vzestupu vydatností na roční maximum (13 % DMKP).
Následoval pokles vydatností na minima v prosinci (52 % DMKP).
Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí horní Ohře byla +6,0 °C (odchylka od normálu
+0,4 °C). Rok hodnotíme jako teplotně normální. Teplotně silně nadnormální byl červenec (odchylka
+2,7 °C) a nadnormální byly duben (+0,6 °C), srpen (+0,8 °C) a prosinec (+2,0 °C). Teplotně
podnormální byl naopak březen (–3,3 °C). Ostatní měsíce byly v mezích normálu. Nejvyšší maximální
denní teplota vzduchu (+35,6 °C) byla naměřena 27. 7. na stanici Cheb. Nejnižší minimální denní
teplota vzduchu (–26,2 °C) byla naměřena 16. 3. na stanici Jelení v Krušných horách.
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí dolní Ohře a Bíliny byla +8,2 °C (odchylka od
normálu –0,2 °C). Rok hodnotíme jako teplotně normální. Většina měsíců byla teplotně normálních,
silně podnormální byl měsíc březen (–4,6 °C). Naopak nadnormální byl červenec (+1,4 °C). Nejvyšší
maximální denní teplota vzduchu (+38,7 °C) byla zaznamenána 28. 7. na stanici Doksany. Nejnižší
denní minimální teplota vzduchu (–17,4 °C) byla naměřena 12. 2. na stanici Strojetice.
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí Ploučnice a dolního Labe byla +8,1 °C.
(odchylka od normálu –0,2 °C). Rok hodnotíme jako teplotně normální. Většina měsíců byla teplotně
normálních, silně podnormální byl březen (–4,5 °C) a nadnormální byly červenec (+1,2 °C) a prosinec
(+2,0 °C). Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu (+38,6 °C) byla naměřena 28. 7. v Děčíně.
Nejnižší denní minimální teplota vzduchu (–21,9 °C) byla naměřena 26. 1. ve Stráži pod Ralskem.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí horní Ohře byl 789 mm, což představuje 107 % normálu.
Rok hodnotíme jako srážkově normální. Měsíční úhrny srážek byly vzhledem k normálům spíše
vyrovnané, s výraznou odchylkou v období květen až červenec. Srážkově silně podnormální byl
červenec (34 %), podnormální byly prosinec (47 %) a březen (49 %). Silně nadnormální byly květen
(202 %), červen (183 %) a nadnormální byl leden (138 %). Nejvyšší měsíční srážky byly naměřeny
v červnu na stanici Jelení 213 mm. Nejvyšší denní úhrn srážek 88 mm byl naměřen 20. 6. na stanici
Habartov. Nejnižší srážky 10 mm byly naměřeny v červenci na stanici Cheb.
Průměrný roční úhrn srážek v oblasti dolní Ohře a Bíliny byl 680 mm (119 % normálu). Rok
hodnotíme jako nadnormální. Srážkově nadnormální byly únor (150 %), srpen (138 %), září (123 %)
a říjen (155 %), mimořádně nadnormální byly květen (208 %) a červen (191 %). Naopak podnormální
byly měsíce duben a listopad, silně podnormální byl červenec (42 %) a mimořádně podnormální
prosinec (36 %), ostatní měsíce byly v mezích normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (193 mm) byl
naměřen v červnu na stanici Telnice, nejvyšší denní úhrn srážek (93 mm) byl naměřen 6. 8. na
Měděnci. Nejvyšší roční úhrn srážek 1 146 mm byl naměřen v Klínech, nejnižší roční úhrn srážek
524 mm v Tušimicích. Nejnižší měsíční úhrn srážek 2 mm byl naměřen v prosinci ve Strojeticích.
Průměrný roční úhrn srážek v oblasti povodí Ploučnice a dolního Labe byl 816 mm (117 %
normálu). Rok hodnotíme jako srážkově nadnormální. Srážkově nadnormální byly únor (134 %) a říjen
(162 %), silně nadnormální leden (152 %) a květen (166 %) a mimořádně nadnormální byl červen
(226 %). Naopak podnormální byly březen, duben a červenec, mimořádně podnormální pak prosinec
(49 %). Ostatní měsíce byly v mezích normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (285 mm) byl naměřen
v červnu na stanici Lobendava. Nejvyšší roční úhrn srážek 1 259 mm i nejvyšší denní úhrn srážek
(84 mm, 1. 6.) byl naměřen v Českém Jiřetíně. Nejnižší roční úhrn srážek 617 mm byl naměřen na
stanici Ústí nad Labem, Vaňov a nejnižší měsíční úhrn srážek 8 mm v prosinci v Hoříně.
Souvislá sněhová pokrývka se v povodí horní Ohře vyskytla ve druhé a třetí lednové dekádě,
začátkem února, týden v polovině března a na konci března, na konci roku přechodně na začátku
prosince. V oblasti Krušných hor nad 1000 m n. m. se vyskytla sněhová pokrývka nepřetržitě od
začátku roku do 23. 4. (přechodně i 26. a 27. 5.) a od 6. 11. do konce roku. Maximální výška sněhu ve
středních polohách byla naměřena 25. 2. na stanici Nejdek (41 cm). V horských polohách bylo
maximum 122 cm dosaženo 25. 2. na Klínovci. Nejvyšší vodní hodnota sněhu 334 mm byla naměřena
na Klínovci 25. 3.
36
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Souvislá sněhová pokrývka v oblasti povodí dolní Ohře a Bíliny ležela v nižších polohách ve druhé
a třetí dekádě ledna a druhé a třetí dekádě února, ve vyšších nadmořských výškách od začátku ledna
až do první dekády dubna. Na konci roku byl sníh jen ve vyšších polohách, souvislá sněhová pokrývka
se vyskytla ve třetí dekádě listopadu a v první dekádě prosince. Maximální výška celkové sněhové
pokrývky (54 cm, 24. 2.) i nejvyšší vodní hodnota sněhu (96 mm, 25. 2.) byla naměřena na stanici
Klíny.
Souvislá sněhová pokrývka v oblasti povodí Ploučnice a dolního Labe ležela v nižších polohách ve
druhé a třetí dekádě ledna a druhé a třetí dekádě února, ve vyšších nadmořských výškách od začátku
ledna až do první dekády dubna. Na konci roku byl sníh jen ve vyšších polohách, souvislá sněhová
pokrývka se objevila ve třetí dekádě listopadu a v první dekádě prosince. Maximální výška celkové
sněhové pokrývky (68 cm) byla naměřena 24. 2. na stanici Petrovice, Krásný Les. Nejvyšší vodní
hodnota sněhu (132 mm) byla naměřena 25. 2. na stanici Český Jiřetín.
Po stránce odtoku byl rok v povodí horní Ohře průměrný, Ohře měla průtoky na úrovni 109 % Qa,
přítoky 94 až 127 %. Mimořádně nadprůměrně vodný byl červen ve všech pozorovaných profilech
(Svatava 616 %, Teplá 663 %, Ohře 503 %). Nadprůměrnými měsíci byly také leden a květen,
zejména pak na Svatavě a na Ohři. V únoru a červenci byly průtoky průměrné. Po zbývající část roku
byly průtoky průměrné až podprůměrné. Podprůměrně vodný měsíc byl březen na Svatavě a Teplé
(45 a 48 %) i na Ohři 52 %. Minimální průtok se na horní Ohři vyskytl v srpnu a odpovídal Q240d.
Na dolním toku měla Ohře i její přítoky roční průtoky nadprůměrné (okolo 125 %). Mimořádně
nadprůměrný byl červen (568 %). Nadprůměrné průtoky se dále vyskytovaly v lednu, únoru, květnu
a v červenci. Mírně podprůměrné byly březen a duben. Ostatní měsíce byly průměrné. Na Bílině byly
roční průtoky průměrné (118 %). Mimořádně vodný byl červen (336 %). Nadprůměrné průtoky se
vyskytovaly i v lednu, únoru a květnu. Průměrné byly v říjnu a prosinci. Ostatní měsíce byly
podprůměrné. Minimální průtok byl v říjnu a odpovídal Q330d.
Hlavní tok dolního Labe byl celkově odtokově nadprůměrný (138 %). Začátek roku byl
nadprůměrný (leden 150 %, únor okolo 170 %). Březen a duben již byly v průměru (80 až 90 %),
květen už byl ale opět nadprůměrný (130 %). Nejvodnějším měsícem byl mimořádně nadprůměrný
červen (565 %). Červenec již byl odtokově pouze nadprůměrný (130 až 150 %) a srpen průměrný
(82 %). Září a říjen byly vodnější, ale stále pouze průměrné (110 až 115 %), stejně jako listopad
a prosinec (78 až 83 %). Minima na konci července se pohybovala okolo Q330d.
Odtok Ploučnice byl celkově průměrný (106 %). Nejvodnějším měsícem byl silně nadprůměrný
červen (295 %). Nadprůměrné průtoky se vyskytovaly i v lednu, únoru a v květnu, průměrné průtoky
byly v dubnu, červenci, srpnu, říjnu, a prosinci, ostatní měsíce byly podprůměrné. Minimální průtok
v červenci odpovídal hodnotě Q270d.
K významnější povodňové situaci došlo na přelomu května a června díky dlouhotrvajícím
srážkám, kdy byl 20–50letý průtok vyhodnocen na dolním Labi, 10–20letý průtok zaznamenán na
Svatavě a Rolavě, 2–5letý na Teplé, na Ohři v Karlových Varech, na Rotavě a na Odravě ve
Šlapanech. Na Ohři v Lounech se kulminace rovnala již jen 2leté vodě, na Chomutovce byl
vyhodnocen 2–10letý průtok a na Bystřici a Bílině 5–10letý. Na Kamenici byl zaznamenán 10–20letý
průtok, na Chřibské Kamenici 5letý a na Ploučnici 2–5letý.
Na začátku ledna se na Svatavě a Rolavě vyskytl 10–20letý průtok a na Chomutovce a Bystřici 2–
5letý průtok zapříčiněný oteplením s deštěm a tajícím sněhem.
Hladiny vrtů v mělkém oběhu podzemních vod v povodí horní Ohře se kromě března a dubna
pohybovaly během celého roku průměrně nad dlouhodobým měsíčními normály. Na začátku roku byly
na úrovni 23 % DMKP a až do února stoupaly. Následné pozvolné klesání bylo ukončeno v červnu
výrazným vzestupem hladin (3 % DMKP). Následoval výrazný pokles hladin v červenci a mírnější
v srpnu, kdy byla dosažena roční minima na úrovni 33 % DMKP. Od září začaly hladiny opět stoupat
až do prosince na 38 % DMKP.
Vydatnosti pramenů se na začátku roku pohybovaly na úrovni 31 % DMKP a zvětšovaly se až do
února. Následovalo postupné zmenšování vydatností na úroveň kolem normálu v květnu. V červnu
byla dosažena roční maxima na úrovni 3 % DMKP. Po výrazném zmenšení vydatností v červenci
následoval další mírný pokles, který trval až do konce roku. Od října se průměrné vydatnosti
pohybovaly opět mírně pod dlouhodobými měsíčními normály. Minima byla dosažena v prosinci na
úrovni 67 % DMKP.
37
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Bíliny a dolního Ohře byla průměrná hodnota stavu
hladin za celý rok také zvýšená (18 %DMKP). Od ledna do května se stavy hladin pohybovaly
v rozmezí 17–23 % DMKP. Červnové srážky poté zvedly hladiny na roční maximum 5 % DMKP. Od
července do září následoval pokles hladin na 31 % DMKP, v srpnu byla dosažena minima
(33 % DMKP). Po říjnovém vzestupu na 10 % DMKP následoval mírný pokles až do prosince na
17 % DMKP.
Vydatnosti pramenů se v průměru za celý rok pohybovaly v mírně zvýšených hodnotách
(36 % DMKP). Po slabém nárůstu vydatností od ledna do února (38–42 % DMKP) se vydatnost do
května snižovala na 48 % DMKP. V červnu následoval nárůst vydatností na úroveň ročního maxima
(25 % DMKP). Po poklesu do září, resp. října na roční minima na úrovni 60 % DMKP, následoval do
prosince slabý vzestup na úroveň 27 % DMKP.
V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Ploučnice a dolního Labe byla průměrná hodnota stavu
hladin za celý rok zvýšená (21%DMKP). Od ledna do března byl zaznamenán vzestup hladin na
úroveň 21–26 % DMKP. Pak následoval do května pokles hladin na roční minima (39 % DMKP.)
Červnové srážky zvedly hladiny na roční maxima (6 % DMKP). Od července do září následoval pokles
hladin na 22 % DMKP, a dále setrvalý stav do konce roku.
Vydatnosti pramenů se v průměru za celý rok pohybovaly v mírně snížených hodnotách
(66 % DMKP). Po lednovém vzestupu na úroveň ročního maxima (53 % DMKP) došlo do května
k postupnému poklesu na úroveň 68 % DMKP. Po mírném zvýšení vydatností na 64 % DMKP
v červnu následoval do srpna pokles až na úroveň ročního minima (53 % DMKP). Pak až do konce
roku vydatnosti stoupaly až na 62 % DMKP.
Dílčí povodí Odry
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí Odry byla +7,9 °C (odchylka od normálu
+0,9 °C). Rok hodnotíme jako teplotně nadnormální. Teplotně podnormální byly březen (odchylka od
normálu –3,1 °C) a září (–1,3 °C). Naopak nadnormální byl říjen (+1,8 °C) a silně nadnormální byly
červenec (+2,8 °C), srpen (+2,1 °C), listopad (+1,8 °C) a prosinec (+3,0 °C). Ostatní měsíce byly
v normálu. Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+38,9 °C) byla naměřena 8. 8. na stanici
Ostrava, Zábřeh. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu (–19,5 °C) byla naměřena 24. 3. na stanici
Karlova Studánka.
Průměrný roční úhrn srážek na území povodí Odry byl 774 mm, což představuje 94 % normálu.
Rok hodnotíme jako srážkově normální. Srážkově silně podnormální byl červenec (27 %),
podnormální byly duben (48 %), srpen (61 %) a prosinec (43 %). Srážkově normální byly únor,
březen, květen, říjen a listopad. Srážkově nadnormální byly měsíce leden (155 %), červen (144 %)
a září (179 %). Nejvyšší roční úhrn srážek (1 377 mm) byl naměřen na stanici Lysá Hora. Nejnižší
roční úhrn srážek (548 mm) byl naměřen na stanici Rýmařov. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (288 mm)
i nejvyšší denní úhrn srážek (63 mm, 24. 6.) byl zaznamenán v červnu na stanici Zlaté Hory. Nejnižší
měsíční úhrn srážek (8 mm) byl zaznamenán v prosinci na stanici Osoblaha.
Souvislá sněhová pokrývka ležela v horských oblastech v období od začátku roku do téměř do
konce dubna, ke konci roku pak od konce listopadu. Ve středních polohách ležela souvislá sněhová
pokrývka od začátku roku do poloviny dubna, ke konci roku v období od konce listopadu až do třerí
prosincové dekády. Nižší polohy zaznamenaly souvislou sněhovou pokrývku poslední tři týdny
v lednu, během druhé a třetí dekády února. a na přelomu března a dubna. Ke konci roku se sněhová
pokrývka téměř nevyskytovala. Nejvyšší sněhová pokrývka (147 cm) byla naměřena 24. 2. na stanici
Lysá hora. Maximální výška nové sněhové pokrývky (42 cm) byla naměřena 14. 3. na stanici Visalaje.
Nejvyšší vodní hodnota sněhu (511 mm) v povodí byla naměřena 1. 4. na Ovčárně v Jeseníkách.
Odtokově byl rok v povodí Odry průměrný až nadprůměrný (114 %), na významnějších přítocích
(Opava, Ostravice, Olše) v rozmezí 93 až 122 %. Na menších přítocích (Husí potok, Lubina,
Ondřejnice, Porubka) byly zaznamenány průměrné až silně nadprůměrné průtoky v rozmezí 109 až
142 %, podprůměrný průtok (73 %) byl zaznamenán na Lomné. Odtokově výraznější byly zimní a jarní
měsíce, naopak méně vodné bylo období v druhé polovině roku, zejména červenec a srpen. Na
vlastním toku Odry byly nadprůměrné až silně nadprůměrné průtoky zejména v dubnu a červnu (132
a 247 %), naproti tomu silně podprůměrné průtoky byly zaznamenány v červenci a srpnu (45 a 36 %).
Na hlavních přítocích Odry (Opava, Ostravice, Olše) byly nadprůměrné až silně nadprůměrné průtoky
zaznamenány zejména v období dubna až června, a to v rozmezí 121 až 282 %, mimořádně
38
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
nadprůměrný průtok byl pak zaznamenán v červnu na Opavě v Děhylově (343 %).Naopak silně
podprůměrné průtoky (24 až 40 %) byly opět zaznamenány v červenci a srpnu. Také menší přítoky
Odry a Olše se odtokově pohybovaly v podobném trendu. Vyšší vodnosti byly zaznamenány od ledna
do června(136 až 373 %), naopak průtokově slabší byla druhá polovina roku, a to zejména měsíce
červenec a srpen (14 až 41 %). Silně nadprůměrné průtoky byly zaznamenány v dubnu a červnu na
Husím potoce, Lubině a Ondřejnici, na Ondřejnici se nadprůměrné průtoky vyskytly také v lednu
a únoru. Vodnosti na těchto tocích se pohybovaly v rozmezí 171 až 283 %. Vysoké vodnosti byly
zaznamenány také na Porubce, kde kromě nadprůměrných průtoků v lednu, březnu a květnu (136 až
151 %) byly zaznamenány také mimořádně nadprůměrné průtoky v únoru, dubnu a červnu (263 až
373 %). Silně až mimořádně podprůměrné průtoky byly zaznamenány zejména v červenci a srpnu, na
Porubce, Husím potoce a Lomné také v podzimních měsících (14 až 41 %). Minimální průtoky se
v povodí Odry pohybovaly na úrovni Q355d až Q364d, pouze na Opavě na úrovni Q330d. Téměř na všech
tocích byly minimální průtoky naměřeny v srpnu, pouze na Ondřejnici v říjnu.
V povodí Odry se nevyskytly žádné významné povodňové situace. Menší povodňová epizoda
proběhla začátkem června. Kulminační průtoky na úrovni 1leté vody byly vyhodnoceny na řece Opavě
v Opavě a Děhylově, na Lubině v Petřvaldu a na Porubce ve Vřesině. Kulminační průtoky na úrovni
2leté vody byly dosaženy na Husím potoce ve Fulneku a na Ondřejnici v Rychalticích.
V mělkém oběhu podzemních vod ve východní části povodí Odry hladiny od ledna do dubna
kolísaly v rozmezí 45 až 67 % DMKP. Během května hladiny podzemních vod vzrostly na 39 % DMKP
a v červnu dosáhly maxima (25 % DMKP). Následoval pokles hladin až na minima v srpnu
(79 % DMKP). Do konce roku hladiny kolísaly v rozmezí 73 až 78 % DMKP.
U pramenů vydatnosti rostly od ledna (57 % DMKP) do února (32 % DMKP), kdy bylo dosaženo
první maximum. Dále následoval pokles do dubna (43 % DMKP) a znovu nárůst do června
(32 % DMKP), kdy bylo dosaženo druhé maximum vydatností. Následoval pokles, který trval až do
minim v listopadu (80 % DMKP).
V mělkém oběhu podzemních vod v západní části povodí Odry docházelo od ledna (38 % DMKP)
k postupnému růstu hladin podzemních vod až do maxima v červnu (7 % DMKP). Dále následoval
výraznější pokles hladin do srpna (50 % DMKP). V září a říjnu došlo k mírnému zvýšení (kolem
35 % DMKP) a dále k poklesu hladin až na minima v prosinci (54 % DMKP).
U pramenů byly minimální vydatnosti dosaženy již v lednu (67 % DMKP). Následoval nárůst, který
trval až do června (14 % DMKP), kdy bylo dosaženo maxima. Vydatnosti poté klesaly do září
(43 % DMKP), následoval mírný vzestup v říjnu (33 % DMKP) a další pokles až do prosince
(50 % DMKP).
Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Při první povodňové epizodě na začátku června byl vyhodnocen na Řásnici a Černé vodě 5–10letý
průtok, na Lužické Nise a Mandavě 2–5letý průtok a na Jeřici, Smědé a Bulovském potoce 2letý
průtok. Při další povodňové epizodě na konci června byl 2letý průtok naměřen na Smědé a Řásnici.
Další odtoková odezva se vyskytla po vydatných srážkách na konci července, kdy byl na Řásnici
naměřen 20–50letý průtok, na Lužické Nise 2–10letý průtok a na Smědé 2letý průtok.
Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí horní Moravy byla +7,8 °C, což představuje
odchylku od normálu +0,7 °C. Rok hodnotíme jako teplotně nadnormální. Měsíce leden, únor, duben,
květen, a červen byly teplotně normální. Teplotně podnormální byl březen (s odchylkou –3,1 °C) a září
(–1,4 °C). Naopak teplotně nadnormální červenec (+1,5 °C), srpen (+1,5 °C), říjen (+1,1 °C), listopad
(+1,6 °C) a prosinec (+2,5 °C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+37,5 °C) byla naměřena
13. 8. na stanici Bělotín. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu (–18,6 °C) byla naměřena 3. 3. na
stanici Šerák.
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí Bečvy byla +7,9 °C, což představuje odchylku od
normálu +0,2 °C. Rok hodnotíme jako teplotně normální. Měsíce leden, únor, duben, květen a červen
byly teplotně normální. Teplotně podnormální byly březen (–3,5 °C) a září (–1,7 °C). Naopak teplotně
nadnormální byly říjen (+1,2 °C) a prosinec (+2,0 °C) a teplotně silně nadnormální byly červenec
(+2,0 °C) a srpen (+1,7 °C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+36,7 °C) byla naměřena dne
8. 8. na stanici Vsetín. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu (–17,1 °C) byla naměřena 27. 1. na
stanici Hošťálková.
39
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí střední a dolní Moravy byla +8,9 °C, což
představuje odchylku od normálu +0,8 °C. Rok hodnotíme jako teplotně nadnormální. Měsíce leden,
únor, duben, květen, červen a září byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly říjen (+1,6 °C)
a listopad (+2,1 °C), silně nadnormální byly červenec (+2,0 °C), srpen (+1,2 °C) a prosinec (+2,1° C).
Teplotně podnormální byl březen (–2,4 °C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+39,2 °C) byla
naměřena 8. 8. na stanici Strážnice. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu (–18,0 °C) byla
naměřena 26. 1. na stanici Štítná.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí horní Moravy byl 697 mm, což představuje 94 % normálu.
Rok hodnotíme jako srážkově normální. Srážkově nadnormální bylo září (205 %), podnormální byly
měsíce duben (58 %) a prosinec (48 %) a silně podnormální byl červenec (22 %). Měsíce leden, únor,
březen, květen, červen, srpen, říjen a listopad byly srážkově normální. Nejvyšší roční úhrn srážek
(1 133 mm) byl naměřen na stanici Dlouhé Stráně, dolní nádrž. Nejnižší roční úhrn srážek (559 mm)
byl naměřen na stanici Paseka. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (215 mm) byl zaznamenán v Branné
v červnu. Nejnižší měsíční úhrn srážek (0 mm) byl zaznamenán v červenci ve Štěpánově. Nejvyšší
denní úhrn srážek (68 mm) byl naměřen 13. 9. na stanici Malá Morava, Sklené.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí Bečvy byl 831 mm, což představuje 95 % normálu. Rok
hodnotíme jako srážkově normální. Srážkově nadnormální byly leden (147 %), únor (143 %), červen
(127 %) a silně nadnormální bylo září (201 %). Srážkově podnormální byly srpen (64 %), a prosinec
(41 %). Srážkově silně podnormální byl duben (37 %) a mimořádně podnormální byl červenec (19 %).
Měsíce březen, květen, říjen a listopad byly srážkově normální. Nejvyšší roční úhrn srážek
(1 077 mm) byl zaznamenán na stanici Velké Karlovice, Benešky. Nejnižší roční úhrn srážek
(655 mm) byl zaznamenán na stanici Valašské Meziříčí. Nejvyšší měsíční úhrn srážek (181 mm) byl
zaznamenán v červnu na stanici Valašská Bystřice. Nejnižší měsíční úhrn srážek (6 mm) byl naměřen
v červenci na stanici Horní Lideč. Nejvyšší denní úhrn srážek (52 mm) byl zaznamenán 19. 8. na
stanici Velké Karlovice, Benešky.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí střední a dolní Moravy byl 707 mm, což představuje 108 %
normálu. Rok hodnotíme jako srážkově normální. Srážkově normální byly leden (137 %), květen
(137 %), říjen (101 %) a listopad (80 %). Srážkově podnormální byl duben (53 %), silně podnormální
prosinec (28 %) a mimořádně podnormální byl červenec (8 %). Srážkově nadnormální byly březen
(149 %), červen (145 %), srpen (139 %) a září (165 %). Srážkově silně nadnormální byl únor (192 %).
Nejvyšší roční úhrn (836 mm) byl naměřen na stanici Velká nad Veličkou. Naopak nejnižší roční úhrn
(554 mm) byl zaznamenán na stanici Ivanovice na Hané. Nejvyšší měsíční úhrn (166 mm) byl
dosažen na stanici Dřevohostice v červnu. Nejnižší měsíční úhrn (0,4 mm) byl naměřen na stanici
Vyškov v měsíci červenci. Nejvyšší denní úhrn srážek (73 mm) byl naměřen 24. 6. na stanici Kvasice.
Souvislá sněhová pokrývka se v povodí horní Moravy udržela nejdéle v nejvyšších polohách
Jeseníků, kde ležela od začátku roku do začátku třetí dubnové dekády. Další souvislá sněhová
pokrývka se vyskytla od konce listopadu do konce roku. Ve středních polohách ležela souvislá
sněhová pokrývka od začátku roku do začátku března a dále několik dnů na konci března, na konci
roku pak roku několik dnů během poslední listopadové a první prosincové dekády. V nížinách byla
zaznamenána souvislá sněhová pokrývka během druhé a třetí dekády ledna a od začátku druhé
dekády února téměř do konce měsíce, přechodně pak také během chladného března. Na konci roku
se sněhová pokrývka téměř nevyskytovala. Nejvyšší hodnota sněhové pokrývky (165 cm) byla
naměřena 16. 2. na stanici Paprsek. Maximální výška nového sněhu byla naměřena 19. 2. na stanici
Staré Město, Kunčice (30 cm). Nejvyšší vodní hodnota sněhu (300 mm) byla naměřena 25. 2. na
stanici Paprsek.
V povodí Bečvy se sníh vyskytoval v nížinách převážně během druhé a třetí dekády ledna a krátce
v období od poloviny února do konce druhé únorové dekády a na přelomu března a dubna. Ve
středních polohách se sněhová pokrývka vyskytovala převážně od konce prvního týdne v lednu do
konce prvního týdne v březnu a dále od konce března do první dekády února. Na konci roku byla
zaznamenána od poslední dekády listopadu do první dekády prosince. Maximální výška celkové
sněhové pokrývky (88 cm) byla zaznamenána 21. 2. na stanici Velké Karlovice, Benešky, maximální
výška nového sněhu byla naměřena 14. 3. na stanici Horní Bečva, Kudlačena (36 cm) a nejvyšší
vodní hodnota sněhové pokrývky (180 mm) byla naměřena 11. 2. na stanici Velké Karlovice, Benešky.
V povodí střední a dolní Moravy ležel sníh od konce první dekády ledna do konce února, na
některých stanicích ještě na začátku března. Přibližně na polovině stanic sněžilo 18. 3. a sněhová
pokrývka poté vydržela zhruba 3 až 5 dní. Na většině stanic bylo sněžení zaznamenáno ještě v závěru
března a sněhová pokrývka se udržela přibližně týden. Na konci roku se sněhová pokrývka poprvé
40
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
objevila koncem listopadu a souvisle se udržela nejdéle začátku prosince a dále se vyskytla několik
dnů během první dekády prosince. Nejvyšší celková sněhová pokrývka (40 cm) byla naměřena 23. 2.
na stanici Horní Lhota. Průměrná maximální výška sněhu dosahovala 23 cm a maximální doba trvání
sněhové pokrývky byla v průměru 30 dní. Nejdéle trvala sněhová pokrývka na stanici Slavičín (59 dní),
nejkratší dobu ve Strážnici (16 dní). Nejvyšší vodní hodnotu sněhu (57 mm) naměřila 25. 2. stanice
Štítná nad Vláří.
Z hlediska odtoku byl rok v povodí horní Moravy celkově průměrný (80 až 113 % Qa). Průměrné
průtoky byly zaznamenány jak na vlastním toku Moravy, tak i na jejich hlavních přítocích (Krupá,
Branná, Desná, Moravská Sázava, Třebůvka, Oskava, Sitka). Odtokově významný byl zejména
červen, kdy byly zaznamenány nadprůměrné průtoky v rozmezí 127 až 182 % měsíčního normálu jak
na vlastním toku Moravy (Moravičany), tak i na přítocích (Krupá, Desná, Moravská Sázava, Oskava).
Silně nadprůměrné průtoky pak byly zaznamenány na Moravě v Olomouci, na Branné a Třebůvce
rozmezí 210 až 243 %. Mimořádně nadprůměrný průtok (325 %) byl na Sitce. Podprůměrné průtoky
byly naměřeny na většině toků zejména v březnu, a částečně také v červenci a srpnu (40 až 62 %).
Výjimkou byla Morava a Třebůvka, kde byly během roku zaznamenány spíše průměrné až
nadprůměrné průtoky. Minimální průtoky se pohybovaly na úrovni Q355d až Q364d a byly zaznamenány
většinou v srpnu a září, pouze na Branné v lednu.
V povodí Bečvy byl rok z hlediska ročního odtoku celkově průměrný až nadprůměrný. Vodnosti se
pohybovaly v rozmezí 92 až 126 %. Nadprůměrné průtoky byly zaznamenány pouze na Zděchovce
(126 %) a Veličce (121 %). Odtokově výraznější byl začátek roku, zejména měsíce únor, duben,
červen (126 až 178 %). Silně až mimořádně podprůměrné průtoky byly naměřeny zejména v červenci
a srpnu, na některých tocích (Juhyně, Velička) byly minimální průtoky zaznamenány téměř během
celé druhé poloviny roku (13 až 42 %). Minimální průtoky se pohybovaly na úrovni Q330d až Q364d
a byly zaznamenány zejména v srpnu a září.
V povodí střední a dolní Moravy byl rok odtokově průměrný až nadprůměrný. Vlastní tok Moravy
měl průtoky průměrné (okolo 105 %), přítoky byly podprůměrné (Dřevnice 78 %), průměrné (Rusava
110 %), nadprůměrné (Moštěnka 116 %, Olšava 123 %) až mimořádně nadprůměrné (Blata 172 %,
Velička 187 %). Charakteristický byl silně nadprůměrný červen (195 %), nadprůměrný únor (150 %)
a duben (133 %). Leden, březen, květen, září, říjen, listopad a prosinec byly průměrné, červenec
a srpen byly podprůměrné. Nejméně vodnými měsícem byl srpen, kdy se vyskytovaly podprůměrné až
silně podprůměrné průtoky, minima byla na úrovni Q330d až Q355d.
Žádné významné povodňové situace se nevyskytly.
V mělkém oběhu podzemních vod v povodí horní Moravy se hladiny podzemní vody pohybovaly
od ledna do května v rozmezí 30 až 44 % DMKP. Maxima dosáhly v červnu (20 % DMKP). Následoval
pokles hladin až na minima v srpnu (50 % DMKP). Do konce roku se hladiny opět pohybovaly
v rozmezí 30 až 41 % DMKP.
V mělkém oběhu podzemních vod v povodí Bečvy došlo začátkem roku k vzestupu hladin od ledna
(56 % DMKP) k prvnímu maximu v únoru (27 % DMKP). Během března až května následoval pokles
a kolísání hladin kolem 40 % DMKP. Druhé maximum nastalo vlivem výrazné srážkové činnosti
v červnu (27 % DMKP). Následoval pokles hladin až na minima v listopadu (58 % DMKP).
Prameny horní Moravy a Bečvy zaznamenaly postupné zvyšování vydatností od ledna
(52 % DMKP) do března (34 % DMKP). V dubnu následoval pokles (41 % DMKP) a následně
výraznější vzestup až do ročního maxima v červnu (15 % DMKP). Následoval pokles až do srpna na
roční minima(59 % DMKP). Poté až do konce roku vydatnosti kolísaly v rozmezí 41 až 43 % DMKP.
V povodí střední a dolní Moravy došlo od ledna do února k nárůstu hladin ze 49 % na 30 % DMKP,
a poté k pozvolnému vzestupu až na maxima v červnu na nadprůměrné úrovni 18 % DMKP. Poté
došlo k poklesu do srpna (34 % DMKP). V dalších měsících docházelo k mírnému nárůstu hladin,
které kolísaly kolem 23 % DMKP až do prosince.
Vydatnosti pramenů pozvolna narůstaly od začátku roku ze 76 % DMKP až do května
na 24 % DMKP, poté došlo v červnu k výraznějšímu poklesu na 34 % DMKP. Od června pokles
vydatností pozvolna pokračoval až do prosince (49 % DMKP).
Dílčí povodí Dyje
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí Dyje byla +9,1 °C, což představuje odchylku od
normálu +0,6 °C. Rok hodnotíme jako teplotně nadnormální. Měsíce leden, únor, duben, červen a září
41
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly červenec (+1,8 °C), srpen (+0,9 °C), říjen (+1,1 °C),
listopad (+1,6 °C) a prosinec (+1,8 °C). Teplotně podnormální byl březen (–2,7 °C). Nejvyšší
maximální denní teplota vzduchu (+39,7 °C) byla naměřena 8. 8. na stanici Brod nad Dyjí. Nejnižší
minimální denní teplota vzduchu (–15,1 °C) byla naměřena 27. 1. na stanici Kobylí.
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí Jihlavy byla +8,3 °C, což představuje odchylku
od normálu +0,8 °C. Rok hodnotíme jako teplotně nadnormální. Měsíce leden, únor, duben, květen,
červen a září byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly říjen (+1,4 °C), listopad (+1,7 °C)
a prosinec (+1,7 °C). Silně nadnormální byly červen (+2,3 °C) a srpen (+1,2 °C). Teplotně
podnormální byl březen (–2,5 °C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+37,9 °C) byla
naměřena 8. 8. na stanici Pohořelice. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu (–19,1 °C) byla
naměřena 26. 1. na stanici Hubenov.
Průměrná roční teplota vzduchu na území povodí Svratky a Svitavy byla +8,4 °C, což představuje
odchylku od normálu +0,9 °C. Rok hodnotíme jako teplotně nadnormální. Měsíce leden, únor, duben,
květen, červen a září byly teplotně normální. Teplotně nadnormální byly říjen (+1,6 °C), listopad
(+2,0 °C) a prosinec (+1,8 °C). Silně nadnormální byly červenec (+2,3 °C) a srpen (+1,4 °C). Teplotně
podnormální byl březen (–2,6 °C). Nejvyšší maximální denní teplota vzduchu (+38,5 °C) byla
naměřena 3. 8. na stanici Brno–Žabovřesky. Nejnižší minimální denní teplota vzduchu (–15,1 °C) byla
naměřena 27. 1. na stanici Nemochovice.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí Dyje byl 601 mm, což představuje 107 % normálu. Rok
hodnotíme jako srážkově normální. Srážkově normální byly měsíce srpen, září a říjen. Srážkově
podnormální byly duben (47 %) a listopad (58 %), srážkově silně podnormální byl prosinec (37 %)
a červenec (23 %). Srážkově nadnormální byl leden (140 %) a březen (127 %), silně nadnormální byly
únor (214 %), květen (170 %) a červen (171 %). Nejvyšší roční úhrn (776 mm) byl naměřen na stanici
Český Rudolec. Naopak nejnižší roční úhrn (401 mm) byl zaznamenán na stanici Lednice. Nejvyšší
měsíční úhrn (189 mm) byl zaznamenán na stanici Hustopeče v červnu. Nejnižší měsíční úhrn (4 mm)
byl zjištěn na stanici Lednice v prosinci. Nejvyšší denní úhrn srážek 104 mm byl naměřen 24. 6. na
stanici Džbánice.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí Jihlavy byl 617 mm, což představuje 103 % normálu. Rok
hodnotíme jako srážkově normální. Srážkově normální byly měsíce březen, srpen, září a říjen.
Srážkově podnormální byl duben (48 %) a prosinec (50 %), srážkově silně podnormální byly listopad
(48 %) a červenec (26 %). Srážkově nadnormální byly leden (150 %) a květen (148 %) a silně
nadnormální únor (173 %) a červen (175 %). Nejvyšší roční úhrn (840 mm) byl naměřen na stanici
Batelov. Naopak nejnižší roční úhrn (513 mm) byl zaznamenán na stanici Dukovany. Nejvyšší měsíční
úhrn (180 mm) byl zaznamenán na stanici Sedlec v červnu. Nejnižší měsíční úhrn (4 mm) byl zjištěn
na stanici Dukovany v červenci. Nejvyšší denní úhrn srážek (86 mm) byl naměřen 24. 6. na stanici
Moravský Krumlov.
Průměrný roční úhrn srážek na povodí Svratky a Svitavy byl 646 mm, což představuje 104 %
normálu. Rok hodnotíme jako srážkově normální. Srážkově normální byly měsíce leden, srpen a říjen.
Srážkově podnormální byly měsíce duben (53 %) a listopad (56 %) a prosinec (41 %), mimořádně
podnormální byl červenec (17 %). Srážkově nadnormální byly únor (186 %), březen (126 %), květen
(159 %), červen (154 %) a září (146 %). Nejvyšší roční úhrn (844 mm) byl naměřen na stanici Kadov.
Naopak nejnižší roční úhrn 547 mm byl zaznamenán na stanici Stvolová, Skřib. Nejvyšší měsíční úhrn
157 mm byl zaznamenán na stanici Těšany v červnu. Nejnižší měsíční úhrn srážek (0,6 mm) byl
změřen v červenci na stanici Brno, Židenice. Nejvyšší denní úhrn srážek (71 mm) byl naměřen na
stanici Strážek 24. 6.
Sněhová pokrývka ležela v povodí Dyje od konce první dekády ledna do konce února, na
některých stanicích ještě v první dekádě března (např. Lukov, Staré Hutě), místy přechodně ještě
v polovině března. dále pak během poslední dekády března, místy až do konce první dekády dubna.
Na konci roku se sněhová pokrývka poprvé objevila místy na konci listopadu, dále pak několik dnů na
konci prvního týdne v prosinci. Nejvyšší celková sněhová pokrývka (32 cm) byla naměřena 1. 4. na
stanici Staré Hutě. Průměr maxim výšky sněhu dosahoval v povodí 20 cm a maximální doba trvání
souvislé sněhové pokrývky dosáhla v průměru 19 dní. Nejvyšší vodní hodnotu sněhu 71 mm naměřila
1. 4. stanice Staré Hutě.
Sněhová pokrývka byla v povodí Jihlavy, Svratky a Svitavy od začátku ledna do konce února,
na některých stanicích až do konce první dekády března. Další sníh napadl ještě 18. 3. a sněhová
pokrývka poté ležela nejdéle do 12. 4. Na konci roku se sněhová pokrývka poprvé vyskytla na konci
listopadu, dále pak během první dekády prosince. Nejvyšší celková sněhová pokrývka (30 cm)
42
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
v povodí Jihlavy byla naměřena 24. 2. na stanici Hubenov. Průměr maxim výšky sněhu dosahoval
v povodí 20 cm a maximální doba trvání souvislé sněhové pokrývky dosáhla v průměru 20 dní.
Nejvyšší vodní hodnotu sněhu 42 mm naměřila 25. 2. stanice Vatín. Nejvyšší celková sněhová
pokrývka (41 cm) povodí Svratky a Svitavy byla naměřena 24. 2. na stanici Kadov. Průměr maxim
výšky sněhu dosahoval v povodí 22 cm a maximální doba trvání sněhové pokrývky dosáhla v průměru
24 dní. Nejvyšší vodní hodnotu sněhu 75 mm naměřila 8. 4. stanice Bukovinka.
Z hlediska odtoku byl rok v povodí Dyje průměrný až silně nadprůměrný, průtoky se pohybovaly
od 109 do 145 % Qa. V lednu byly na Dyji průtoky průměrné až silně nadprůměrné (105 až 228 %),
v Jevišovce silně podprůměrné (32 %), v únoru a březnu byly průtoky průměrné až silně nadprůměrné
(78 až 245 %), v Jevišovce průměrné (62 až 105 %), v dubnu a květnu průměrné až silně
nadprůměrné (78 až 234 %), v Jevišovce průměrné až nadprůměrné (109 až 150 %), v červnu byly
průtoky mimořádně nadprůměrné (312 až 475 %). Od července většinou až do konce roku byly
průtoky podprůměrné až průměrné (31 až 106 %). Nejméně vodnými měsíci byl srpen a prosinec.
Minimální průtoky se vyskytly v srpnu na úrovni Q330d až Q355d.
V povodí Jihlavy se jednalo o rok odtokově průměrný až nadprůměrný, průtoky se pohybovaly od
99 do 117 % Qa. Od ledna do května byly průtoky průměrné až nadprůměrné (61 až 171 % měsíčního
normálu), červen byl silně až mimořádně nadprůměrný (230 až 318 %). Po zbytek roku převládaly
podprůměrné až průměrné měsíce, pouze na Oslavě byl nadprůměrný říjen (121 %). Nejméně
vodnými měsíci byly leden a červenec. Minimální průtoky se vyskytly převážně v srpnu na úrovni Q300d
až Q330d.
V povodí Svratky a Svitavy byl rok z hlediska odtoku průměrný (107 a 104 % Qa). Průtoky v lednu
až březnu byly podprůměrné až průměrné (55 až 120 %), v dubnu a květnu průměrné až
nadprůměrné (69 až 129 %), v červnu dosahovaly silně nadprůměrných hodnot (204 až 235 %). Do
konce roku pak převládaly průměrné až nadprůměrné průtoky (66 až 123 %). Nejméně vodnými
měsíci byly leden, červenec a prosinec. Minimální průtoky se vyskytly v srpnu na úrovni Q300d až Q330d.
V povodí Dyje proběhly pouze málo významné povodňové epizody. Kulminace na Dyji v Podhradí
na konci ledna dosáhla 2–5leté vody. Maximální průtoky 25. až 26. 6. byly v celém povodí jen 1–2leté.
Hladiny mělkých vrtů podzemních vod byly celkově průměrné až nadprůměrné. Začátkem roku
hladiny zvolna stoupaly až na roční maxima v červnu na úrovni 20 % DMKP. Do srpna byl
zaznamenán prudký pokles hladin až na 45 % DMKP. Do října došlo k mírnému nárůstu na
40 % DMKP, ale ke konci roku hladiny opět klesly až k 49 % DMKP.
Vydatnosti pramenů z lednového ročního minima (62 % DMKP) vytrvale rostly až na roční maxima
v červnu a červenci (26 % a 29 % DMKP). Poté se vydatnosti snižovaly až do prosince (50 % DMKP).
V povodí Jihlavy lze vývoj podzemních vod hodnotit jako průměrný až nadprůměrný. Začátkem
roku převažoval vzestup hladin mělkých vrtů, jen v dubnu byl zaznamenán mírný pokles
k 48 % DMKP. Poté od dubna do června nastal opět prudký vzestup na maxima (20 % DMKP).
Naopak v druhé polovině roku hladiny postupně klesaly nebo stagnovaly kolem hodnoty 46 % DMKP,
v prosinci byly na úrovni 54 % DMKP.
Vydatnosti pramenů od ledna do února rostly, potom následoval pozvolný pokles do dubna na
minima (65 % DMKP). Vlivem srážek vydatnosti opět rostly až do července na 39 % DMKP. Poté
došlo k mírnému poklesu během srpna (44 % DMKP) a v září (41 % DMKP). Kolem této úrovně se
hodnoty vydatností pohybovaly až do prosince.
V povodí Svratky a Svitavy se z hlediska stavů podzemních vod jednalo o rok průměrný až
nadprůměrný. Začátkem roku byl zaznamenán rychlý nárůst hladin podzemních vod z 63 % DMKP na
33 % DMKP v březnu. Do května se vzestup zpomalil. V červnu nastal opět prudký vzestup až na
maxima na nadprůměrné úrovni 13 % DMKP. Poté došlo k poklesu hladin až na 44 % DMKP v srpnu.
Následoval mírný vzestup a stagnace až do prosince, kdy hladiny poklesly na 40 % DMKP.
Vydatnosti pramenů rostly během ledna (56 % DMKP) a února (51 % DMKP). Poté nastal výrazný
pokles vydatností na ročního minima na úrovni 67 % DMKP v dubnu. Od dubna do července
vykazovaly prameny silný vzestup vydatností až na 25 % DMKP. Během srpna došlo k velmi rychlému
poklesu na 48 % DMKP a poté vydatnosti stagnovaly až do prosince kolem normálu (50 % DMKP).
43
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
44
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
2.5 Zhodnocení výsledků hydrologické bilance množství
vody v období 2011 až 2013
Srážková situace
Rok 2011 byl jako celek z hlediska množství spadlých srážek normální, jejich roční úhrn odpovídal
93 % dlouhodobého srážkového normálu. Nejvíce srážek bylo naměřeno v povodí Berounky (105 %
normálu), dolní Vltavy (101 %) a Jizery (100 %), naopak nejméně srážek spadlo v povodí Jihlavy,
Svratky a Svitavy (79 %). Z hlediska rozdělení celkového srážkového úhrnu do jednotlivých hlavních
povodí spadlo v průměru relativně nejvíce srážek v povodí Labe (95 % normálu) a méně v povodí
Odry i Moravy (80 %). Českou republiku tak můžeme rozdělit na srážkově bohatší západní část
a výrazně chudší východní část.
V průběhu roku se s výjimkou července vyskytovaly pouze srážkově podnormální nebo normální
měsíce. Silně podnormální byl únor (27 %) a silně nadnormální byl červenec (164 %). Srážkově
mimořádně podnormální byl listopad (1 mm, 2 % normálu). Stal se tak nejsušším listopadem od roku
1961 a například v Praze, Klementinu se stal nejsušším listopadem (1,1 mm) od začátku pozorování.
Rok 2012 byl jako celek z hlediska množství spadlých srážek normální, roční úhrn odpovídal
101 % dlouhodobého srážkového normálu. V jednotlivých povodích spadlo od 89 % do 111 %
normálu. Nejvíce srážek vzhledem k normálu bylo naměřeno v povodí horní Vltavy (111 %), horní
a dolní Berounky (109 a 106 %), Ploučnice a dolního Labe (108 %). Nejméně srážek spadlo v povodí
Svratky a Svitavy (89 %), Odry (92 %) a střední a dolní Moravy (93 %). Z hlediska rozložení srážek
tak můžeme Českou republiku rozdělit na srážkově bohatší povodí Labe, kde spadlo v jednotlivých
povodích od 98 do 111 % normálu a srážkově chudší povodí Moravy a Dyje, kde spadlo od 89 do
96 % normálu.
V průběhu roku se vyskytovaly převážně srážkově normální měsíce. Leden byl silně nadnormální
(187 %), nadnormální byly ještě červenec (129 %) a říjen (131 %). Naopak březen byl silně
podnormální (32 %), podnormální byl také květen (69 %).
Rok 2013 byl jako celek z hlediska množství spadlých srážek normální až nadnormální, roční úhrn
odpovídal 106 % dlouhodobého srážkového normálu. V jednotlivých povodích spadlo od 94 do 131 %
normálu. Nejvíce srážek bylo naměřeno v povodí dolní Vltavy (131 %), dolní Berounky (128 %)
a středního Labe (122 %). Naopak nejméně srážek vzhledem k normálu spadlo v povodí horní Moravy
a Odry (94 %) a také v povodí Bečvy (95 %). Průměrné množství srážek na území Moravy a Slezska
zhruba odpovídalo dlouhodobému normálu, na území Čech 110 % normálu.
Během roku se střídaly srážkově nadnormální a podnormální měsíce. Úvod roku byl nadnormální,
v lednu spadlo 141 % a v únoru 131 % normálu. Duben byl podnormální (63 %). Květen byl až silně
nadnormální (163 %) a silně nadnormální byl především červen (146 mm, 186 %). Naopak červenec
byl srážkově silně podnormální (39 %), září opět nadnormální (130 %), listopad byl ale podnormální
(75 %) a prosinec byl silně podnormální (38 %).
Teplota vzduchu
Rok 2011 byl z hlediska průměrné roční teploty vzduchu nadnormální s odchylkou +0,6 °C.
Největší odchylka od normálu byla naměřena v povodí Odry (+1,2 °C), nejmenší v povodí horního
Labe, horní Ohře a Dyje (+0,3 °C).
Teplotně silně nadnormální byl duben (odchylka +2,6 °C) a prosinec (+2,8 °C), nadnormální byl
také červen, srpen a září.
Rok 2012 byl s odchylkou +0,4 °C teplotně normální. Největší odchylka od normálu byla naměřena
v povodí horní Berounky (+1,2 °C) a Odry (+1,1 °C), nejmenší v povodí horního Labe (+0,1 °C)
a v povodí Jizery a dolní Ohře (+0,2 °C).
Teplotně mimořádně podnormální byl únor (odchylka –4,3 °C). Stal se tak třetím nejchladnějším
únorem za posledních 40 let po únorech 1985 a 1986. Březen už byl ale naopak teplotně silně
nadnormální (odchylka +2,2 °C), nadnormální dále byly květen, červen a srpen. Dne 20. 8. na mnoha
stanicích teplota vystoupila nad 35 °C a v Dobřichovicích byl hodnotou +40,4 °C překonán historický
teplotní rekord ČR +40,2 °C z 27. 7. 1983, který byl naměřen na stanici Praha, Uhříněves. Také
listopad byl teplotně nadnormální.
45
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Rok 2013 byl teplotně celkově normální s nulovou odchylkou. Největší kladná odchylka od normálu
byla naměřena v povodí Odry, Svratky a Svitavy (+0,9 °C), naopak největší záporná odchylka
v povodí dolní Berounky (–0,3 °C).
Březen byl teplotně až silně podnormální (odchylka –3,6 °C). Červenec byl nadnormální (+1,5 °C),
říjen téměř nadnormální (+0,9 °C), listopad nadnormální (+1,2 °C) a prosinec silně nadnormální
(+2,1 °C).
Stav sněhové pokrývky
Na začátku roku 2011 ležela sněhová pokrývka na většině našeho území. Největší sněhové
zásoby byly v horních povodích Vltavy, Berounky a Labe. Již v průběhu ledna však došlo k oteplení
a výraznému odtávání sněhu. V nižších a středních polohách se pak střídala spíše kratší období se
sněhovou pokrývkou a bez ní až do konce února. V březnu už se sníh kromě vyšších a horských
poloh vyskytoval pouze ojediněle. Ve vyšších polohách došlo koncem ledna opět k nárůstu sněhových
zásob. Sněhová pokrývka na hřebenech Šumavy, Krkonoš a Jizerských hor vydržela většinou do
dubna. Maximum sněhové pokrývky a vodní hodnoty sněhu bylo naměřeno na hřebenech Krkonoš
v polovině února (120 cm a téměř 600 mm), v Krušných horách již počátkem ledna (129 cm
a 332 mm), na Šumavě a v Jeseníkách koncem ledna do 70 cm sněhu a na hřebenech Beskyd ještě
méně. Nejvyšší vodní hodnota sněhu byla v těchto pohořích zaznamenána až během února, většinou
200 až 300 mm.
Na konci roku se sníh v nižších a středních polohách téměř nevyskytoval. Ve vyšších a horských
polohách se sněhová pokrývka začala vytvářet až během prosince. V Krkonoších napadlo 60–100 cm
sněhu, na Šumavě 50–90 cm, v Jeseníkách 30–80 cm, v Jizerských horách 30–70 cm, v Krušných
horách 40–60 cm, v Orlických horách 20–40 cm a v Beskydech pouze do 15 cm sněhu.
V roce 2012 ležela souvislá sněhová pokrývka v nižších polohách většinou pouze přechodně od
poloviny ledna do poloviny února a dosahovala nejčastěji pouze několika centimetrů. Ve středních
a vyšších polohách sníh ležel od ledna do konce února, případně začátku března, s maximy několik
desítek centimetrů. V horských polohách byla souvislá sněhová pokrývka od začátku roku až do
konce března, na hřebenech Šumavy a Jeseníků do dubna a na hřebenech Krkonoš až do poloviny
května. Maxima celkové výšky sněhové pokrývky se vyskytla většinou na konci druhé únorové
dekády, na hřebenech Krkonoš dosáhla okolo 260 cm, v Jizerských horách přes 200 cm, v Krušných
horách okolo 180 cm, na Šumavě bylo naměřeno 150 cm, na hřebenech také až 250 cm,
v Jeseníkách 165 cm a na hřebenech Beskyd 195 cm.
Od začátku prosince se sněhová pokrývka vyskytovala na většině území, přičemž v nížinách byla
často naměřena roční maxima. V druhé polovině prosince sněhová pokrývka v nižších a středních
polohách zejména v Čechách opět většinou roztála.
Na začátku roku 2013 se sněhová pokrývka většinou vyskytovala pouze na hřebenech hor, během
druhé dekády ledna se postupně vytvořila na většině území. Na začátku února opět došlo
k přechodnému snížení sněhové pokrývky na horách, v nižších a středních polohách místy roztála
úplně. Během druhé a třetí dekády února docházelo k poměrně velkému nárůstu výšky sněhu, a to
zejména na horách. Na začátku března došlo k tání sněhu. Od druhé březnové až do konce první
dubnové dekády se sněhová pokrývka přechodně vytvářela i v nejnižších polohách a kumulovala se
zhruba od středních poloh. Byla tak zaznamenána druhá maxima výšky a vodní hodnoty sněhu. Poté
však docházelo k rychlému ubývání sněhu a na konci dubna se sníh vyskytoval pouze na hřebenech
hor. Maximum výšky a vodní hodnoty sněhu bylo na horách většinou naměřeno v poslední únorové
dekádě. Na hřebenech Krkonoš a Šumavy se výška sněhu přiblížila k 200 cm, na hřebenech
Jizerských hor a Jeseníků leželo do 165 cm sněhu, v Beskydech do 147 cm a v Krušných horách do
122 cm.
Na konci roku se sněhová pokrývka začala vytvářet většinou až na začátku prosince. Během druhé
a třetí prosincové dekády sníh opět z většiny našeho území odtál a zůstával pouze na hřebenech hor.
Odtoková situace
Rok 2011 byl z hlediska odtoku podprůměrný až průměrný. V povodí Vltavy a Labe se průměrné
roční průtoky pohybovaly převážně mezi 80 až 95 % ročního normálu. Vyšší průtoky byly na Lužnici,
Ohři a Ploučnici (okolo 100 %) a v povodí Berounky (105 až 125 %). V povodí Moravy, Dyje a Odry se
průtoky většinou pohybovaly od 70 do 95 %. Během roku se vyskytly dvě výraznější odtokové situace,
první v lednu a druhá v červenci.
46
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
V důsledku oteplení, dešťových srážek a následného odtávání sněhové pokrývky dosáhla většina
toků v lednu dvojnásobku až trojnásobku měsíčního průměru a některé toky v povodí horní Vltavy
a Berounky i více (Střela 461 %, Litavka 430 %, Lomnice a Skalice 400 až 420 %, dolní Berounka
387 %, Úslava 370 %, Mže 353 %). Na Kamenici a Bílině byl zaznamenán 20letý průtok, na Teplé,
Úhlavce a Mži 10–20letý průtok a na Ploučnici a Skalici 10letý průtok. Většinou již od března až do
května nebo června následovalo období průtokově podprůměrné (35 až 65 % měsíčního normálu).
Na konci června byl v důsledku významnějších srážek vyhodnocen 100letý průtok na Rusavě.
V červenci po období déletrvajících dešťů došlo k výraznému odtoku zejména v povodí Smědé
(Smědá 20letý a Řásnice 10letý průtok), Orlice (Bělá 20–50letý a Dědina 10–20letý průtok) a horní
Moravy (Morava 20–50letý průtok), ale ke zvětšení průtoků došlo na většině toků. Během srpna až
září byly průtoky většinou průměrné, v povodí Odry a Moravy i podprůměrné (okolo 70 %) a v povodí
Bečvy a Olše až silně podprůměrné (30 až 45 %). V listopadu průtoky rychle poklesly na podprůměrné
až silně podprůměrné hodnoty (35 až 60 %) na celém území. V prosinci se průtoky vracely k průměru
zejména na severozápadě území (80 až 105 %), ale v jihovýchodní části území zůstaly podprůměrné
až silně podprůměrné (30 až 65 %).
Rok 2012 byl odtokově průměrný až podprůměrný. V povodí Labe se průměrné roční průtoky
většinou pohybovaly od 80 do 110 % normálu. V povodí horní Moravy a Odry pak většinou od 60 do
90 % a zejména v povodí střední a dolní Moravy a Dyje pouze od 40 do 70 %.
Leden byl většinou odtokově nadprůměrný (130 až 180 %), v povodí Berounky, Ohře, Lomnice,
Skalice, Jizery a Orlice i silně až mimořádně nadprůměrný (205 až 295 %). Naopak povodí dolní
Moravy, Odry a Dyje bylo odtokově normální (70 až 100 %). Výrazné oteplení na konci února
způsobilo oblevu a výraznější odtokovou odezvu spojenou s hromaděním ledu v korytech, při které
byly ojediněle dosaženy 5–10leté průtoky. Únor byl odtokově většinou průměrný, až podprůměrné
průtoky byly na Malši, Bečvě, Moravě a Dyji. Naopak nadprůměrné průtoky se vyskytly v povodí
Ploučnice, Lužické Nisy a Opavy. Březen byl průměrný až nadprůměrný (většinou 90 až 170 %).
Podprůměrné průtoky (45 až 70 %) byly zaznamenány v povodí Berounky, Blanice a Dyje. Od dubna
do června byly průtoky většinou podprůměrné až průměrné, nejčastěji v rozmezí od 40 do 80 %.
V první dekádě července v povodí horní Otavy, horní Úhlavy a Úslavy a na severu Čech v povodí
Smědé, Kamenice a Mandavy byly zaznamenány kulminace do úrovně 5leté, ojediněle 10leté vody.
Období od července do září bylo odtokově převážně podprůměrné, místy i silně podprůměrné,
v povodí Labe od 50 do 90 % měsíčního normálu, v povodí Odry a Moravy pouze 20 až 40 %. V říjnu
a listopadu byly průtoky převážně průměrné, v povodí horní Ohře a Dyje i podprůměrné. Na konci
prosince došlo vlivem kombinace srážek a tání sněhu ke zvýšení vodnosti toků především v povodí
horní Vltavy, Otavy, Lužnice, horní Berounky a horní Ohře. Kulminace dosáhly až 5leté vody, na
Skalici 10–20leté vody a měsíční průtoky byly nadprůměrné (130 až 320 %). V povodí Moravy, Odry
a Dyje byly v prosinci průtoky většinou podprůměrné až průměrné (40 až 80 %).
Rok 2013 byl většinou odtokově průměrný až silně nadprůměrný. V povodí Labe a Ohře se
průměrné roční průtoky pohybovaly od 90 do 140 % dlouhodobého průměru, v povodí Vltavy od 100
do 200 % a v povodí Moravy, Odry a Dyje převážně od 85 do 150 % průměru.
Na začátku ledna došlo k vzestupům hladin v důsledku dešťových srážek v kombinaci s táním
sněhu při postupném oteplování. Větší kulminace byly naměřeny na Kamenici a Jizerce (2letý průtok),
Bílině (2–5letý), Bystřici (5letý), Chomutovce (5–10letý) a Svatavě a Rolavě (10–20letý). Leden tak byl
na většině území odtokově nadprůměrný, většina povodí Labe, Vltavy, horní Dyje a beskydských
přítoků Odry a Moravy měla průtoky na úrovni 120 až 250 %, Lužnice a Malše 300 až 400 %. Únor byl
převážně nadprůměrný (105 až 250 %), místy i podprůměrný (Svitava, Střela). Březen byl odtokově
průměrný až slabě podprůměrný (55 až 85 %), v povodí Vltavy, Berounky, Opavy, horní Odry, Bečvy
a horní Dyje průměrný až slabě nadprůměrný. Dubnové průtoky hlavních povodí v Čechách
dosahovaly 70 až 80 %, moravská povodí byla vodnější (95 až 145 %). Květen byl průměrný nebo
slabě nadprůměrný. K nejvodnějším patřilo povodí Berounky (140 až 240 %), horní Odry (214 %),
Stěnavy (212 %) a Dyje pod VD Vranov (180 až 200 %). Naopak méně vodné byly toky v povodí
Jizery (75 až 83 %), Smědé a horní Moravy (65 až 75 %). Od konce května se na většině území
vyskytovaly časté poměrně vydatné srážky, které vedly k velkému nasycení půdy a vzestupům hladin
většiny toků. V červnu proběhly tři povodňové epizody. První, která se vyskytla na začátku měsíce,
byla velmi významná a byla zapříčiněna delším srážkovým obdobím, po kterém během 24 hodin
napršelo dalších 60 až 130 mm srážek. Druhá, která nastala na přelomu první a druhé dekády,
proběhla zejména na malých povodích v důsledku přívalových srážek a vysoké nasycenosti povodí.
Třetí epizoda se vyskytla ve třetí dekádě po trvalejších regionálních srážkách a nebyla tak významná
zejména díky tomu, že nasycenost území už výrazně poklesla.
47
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Během první epizody proběhly extrémní povodně s dobou opakování více než 100 let na Čisté,
v povodí Cidliny na Bystřici, v povodí Mrliny, na Výrovce, na Mastníku a na vlašimské Blanici. Na
Lužnici byl zaznamenán 100letý průtok, na Otavě a Sázavě 20–50letý a na Berounce 20letý průtok.
Na Vltavě od Českých Budějovic až po soutok s Labem kulminace odpovídala době opakování 20–50
let. Na Labi pod soutokem s Vltavou byl dosažen 50letý, níže po toku 20–50letý průtok. Na Brzině,
Kocábě a Dobřejovickém p. byl zaznamenán 100letý průtok, na Botiči a Rokytce 50–100letý, na
Zlatém potoce 50letý, na Blanici, Polečnici a Úhlavě 20–50letý a na Malši, Stropnici, Nežárce, Skalici,
Klabavě, Litavce, Svatavě, Rolavě a Kamenici 10–20letý. Během druhé povodňové epizody byly
vyhodnoceny většinou maximálně 2–5leté průtoky. Při třetí povodňové vlně byly největší kulminační
průtoky vyhodnoceny na Novohradce a Žejbru (20–50letý průtok), 10–20letý průtok byl naměřen na
Doubravě a 5–10letý průtok na Chrudimce a Vrchlici. Červen byl tedy průtokově celkově nadprůměrný
až mimořádně nadprůměrný (230 až 500 %), povodní nejvíce zasažená povodí měla průtoky od 500
do 900 % i vyšší. V povodí Moravy a Odry dosahovaly průtoky většinou 130 až 300 %.
V povodí Vltavy a Labe byly průtoky v červenci převážně průměrné. Nadprůměrné (130 až 205 %)
byly průtoky na Malši, Lužnici, Sázavě, Litavce a Cidlině. Méně vodné (30 až 50 %) byly Blanice,
Lomnice, Skalice, Úslava, Klabava, Divoká Orlice, a také toky v povodí Odry a Moravy. Nejmenší
průtoky byly na horní Odře, Bečvě, Ostravici a Dřevnici (12 až 23 %). Na konci července byl
v důsledku přívalových srážek naměřen na Řásnici 20–50letý průtok, na Lužické Nise 2–10letý a na
Smědé 2letý průtok. V srpnu byly průtoky průměrné především v povodí Vltavy, Berounky, Ohře,
přítoků dolního Labe, ale také v části povodí Dyje. Na ostatním území převládaly podprůměrné
průtoky (35 až 75 %, ojediněle i méně). Průtoky v září se pohybovaly v povodí Labe a Moravy
nejčastěji v rozmezí 60 až 145 %, v povodí Odry od 40 do 85 %, výjimkou byla v důsledku lokálních
srážek česká část povodí Odry s průtoky 150 až 350 %. Vodnější byly i Orlice, Doubrava, Cidlina
a Mže (160 až 190 %). Průtoky v říjnu se v povodí Vltavy, Labe a Moravy pohybovaly převážně
v rozmezí 65 až 120 %. Nadprůměrné až silně nadprůměrné (150 až 300 %) byly průtoky Chrudimky,
Cidliny, Výrovky, horní Sázavy, Střely, Litavky a dolní Ploučnice. Nejmenší průtoky byly v povodí Odry
(45 až 85 %, místy i méně).
V listopadu byly průtoky podprůměrné až průměrné, ve všech hlavních povodích nejčastěji
v rozmezí od 40 do 110 %, v povodí Odry a Moravy od 30 do 60 %. Relativně největší průtoky (100 až
110 %) byly na Vydře, Mži, Radbuze, Loučné, Chrudimce, dolní Ploučnici a Lužické Nise. I v prosinci
byly průtoky spíše podprůměrné (40 až 80 %). Nadprůměrné odtoky se vyskytly v povodí Odry, Olše,
Lomné, Lužické Nisy a Smědé, Jizery, Cidliny a dolní Ploučnice (103 až 160 %).
Podzemní vody
Rok 2011 nebyl pro doplnění podzemních vod příznivý. Pro mělké i hlubší obzory podzemní vody
byla společná absence obvyklých jarních maxim a mírné, setrvalé zaklesávání hladin i vydatností
během celého roku. Přesto se jednalo o rok celkově normální.
Na počátku roku byly stavy hladin ve vrtech a vydatnosti u pramenů v porovnání s dlouhodobými
normály na vysokých hodnotách v celé republice (vrty 7 až 35 % DMKP, prameny 15 až 34 % DMKP).
Pro naprostou většinu mělkých vrtů i pramenů byl konec ledna, případně počátek února, ročním
maximem. Na většině území republiky nedošlo k obvyklé jarní dotaci podzemních vod, kromě
pramenů v povodí horní Vltavy a Dyje, kde byl v dubnu zaznamenán krátkodobý nárůst vydatností.
Až do července sledované veličiny klesaly v rámci normálu. Nejnižší letní hodnoty byly většinou
dosaženy na přelomu června a července na úrovni 37 % (dolní Labe) až 60 % DMKP (Odra) pro vrty
a 49 % (Odra) až 75 % DMKP (Morava) pro prameny. V povodí Berounky se jednalo o roční minima,
mělké hladiny měly 52 % a vydatnosti pramenů 60 % DMKP.
Výraznější změna a krátkodobé přerušení klesajícího trendu nastalo během srpna a počátku září
zejména v povodí Odry a Moravy, kde stouply hladiny ve vrtech na 16 až 21 % DMKP a vydatnosti
pramenů kolem 21 % DMKP. Na ostatním území měřené veličiny pokračovaly v poklesu v souladu
s dlouhodobými měsíčními normály. V listopadu a prosinci byla na 70 % vrtů a 60 % pramenů
dosažena roční minima v rozmezí 45 % (dolní Labe) až 72 % DMKP (Odra). Na severozápadě území
koncem roku hladiny i vydatnosti mírně stoupaly nebo zůstávaly setrvalé na normálních hodnotách
(Berounka: vrty 27 % DMKP, prameny 43 % DMKP; dolní Labe: vrty 35 % DMKP, prameny 52 %
DMKP). Na východě území, zejména v oblastech flyšových sedimentů, pokračoval úbytek
podzemních vod (Odra: vrty 72 % DMKP, prameny 69 % DMKP).
48
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Ve srovnání s rokem 2010 zůstaly mělké hladiny v Čechách (Berounka, dolní Labe) na stejné
úrovni a vydatnosti se mírně zvětšily o 6 % na křivce překročení. Naopak v povodí Odry a Moravy
hladiny klesly o 25 % a vydatnosti o 16 %.
Hladiny hlubokých zvodní během roku převážně klesaly. V lednu a v únoru byla ve většině vrtů
naměřena roční maxima. Od března začaly hladiny postupně klesat až do konce roku. V listopadu
a prosinci bylo převážně dosaženo ročních minim. Pomalý vzestup hladin byl zaznamenán až na
konci roku.
Rok 2012 byl v mělkých obzorech podzemních vod normální, v hlubších zvodních podnormální.
V západní části území byly hladiny v mělkých vrtech i vydatnosti pramenů celoročně normální i vyšší.
Směrem k východu naopak klesaly měřené veličiny nízko pod normální úroveň.
Na počátku roku byly zjištěny nejvyšší hladiny i vydatnosti ve středních a severních Čechách (17
a 29 % DMKP). Nejnižší hladiny mělkých vrtů byly v jižních regionech (horní Vltava a Dyje 57 %
DMKP), vydatnosti na severovýchodě území (Odra 66 % DMKP). Roční maxima mělkých vrtů se
vyskytla od ledna (Berounka 17 % DMKP) do března (30 až 70 % DMKP), vydatností od února
(Berounka 29 % DMKP) do dubna (36 až 60 % DMKP).
V meziročním srovnání byly mělké hladiny mírně nad, vydatnosti mírně pod maximy roku 2011.
Klesající tendenci v letních měsících zmírnil srážkově výrazný červenec zejména v Čechách, kde
krátkodobě vzrostla většina hladin vrtů i vydatností pramenů. Minima hladin vrtů ve středních Čechách
a na severní Moravě byla zaznamenána v srpnu (50 až 60 % DMKP, resp. Odra 77 % DMKP), v září
(Morava 63 %, Dyje 72 % DMKP), a v říjnu (Labe 52 až 56 % DMKP). Vydatnosti pramenů byly
nejnižší v severních a východních oblastech v září (dolní Labe 66 %, Odra 83 %, Morava 81 %
DMKP). Na horním Labi a Berounce se roční minima vyskytla v říjnu (54 % a 71 % DMKP), v jižních
oblastech klesaly vydatnosti až do konce roku (horní Vltava 69 %, Dyje 78 % DMKP). V prosinci došlo
k doplnění většiny mělkých obzorů podzemních vod na normální i vyšší hodnoty.
U hlubokých vrtů se na začátku roku projevil ve většině sledovaných oblastí vzestup hladin o různé
intenzitě, který trval až do jejich maxim na přelomu března a dubna. Poté následovalo období poklesu
hladin až do září a října, kdy bylo dosaženo minimálních hodnot. Na konci roku již převažoval setrvalý
stav nebo mírný vzestup na mírně podnormální hodnoty.
V roce 2013 lze podzemní vody hodnotit pro mělčí i hlubší horizonty jako normální až nadnormální.
Došlo k významnému doplnění zejména hlubších obzorů, a to nejvíce za poslední desetiletí. Mělčí
horizonty byly srovnatelné s roky 2002 a 2010.
Na počátku roku byly hladiny vrtů a vydatnosti pramenů nejvyšší v povodí horní Vltavy (8 % DMKP
mělké vrty a 23 % DMKP prameny). Naopak nejnižší byly v povodí Dyje (62 % DMKP mělké vrty
a 63 % DMKP prameny). V prvních měsících roku hladiny i vydatnosti stoupaly až na jarní maxima
v březnu u mělkých vrtů v rozsahu 12 % DMKP (horní Vltava) až 42 % DMKP (Dyje), u pramenů
26 % DMKP (horní Vltava) až 51 % DMKP (Dyje). Poté začala v Čechách většina hladin i vydatností
klesat, na Moravě pokračoval mírných vzestup nebo setrvalý stav. K dalšímu významnému doplnění
zásob podzemních vod došlo při výrazných červnových srážkách. V Čechách mělké hladiny
i překročily dosavadní jarní maxima (4 až 9 % DMKP), na Moravě (11 až 20 % DMKP) k jejich
překonání nedošlo. Ročních maxim dosáhly na většině území také vydatnosti (6 až 37 % DMKP)
a hluboké zvodně. Během léta sledované veličiny mírně klesaly až na roční minima u mělkých hladin
v srpnu, u pramenů v září. Hluboké zvodně měly minimální hladiny v oblastech jihočeských pánví,
permokarbonu i cenomanu severočeské a východočeské křídy až v prosinci. V ostatních oblastech
hluboké hladiny neklesly pod hodnoty z počátku roku. Během podzimu byly mělké hladiny převážně
setrvalé, v povodí Berounky a dolního Labe stoupaly. Vydatnosti pramenů a hladiny hlubokých zvodní
mírně klesaly v souladu s normálními až nadnormálními hodnotami DMKP. Tuto úroveň si většina
sledovaných veličin udržela až do konce roku v rozmezí hodnot pro mělké vrty 28 % DMKP
(Berounka, dolní Labe) až 63 % (Odra) a pro prameny 24 % DMKP (Berounka) až 55 % (Odra).
K největšímu doplnění podzemních vod došlo na v povodí Dyje a dolní Moravy (meziročně o 25 %
DMKP), naopak v povodí Odry zůstaly podzemní vody na stejné úrovni.
49
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Obr. 2.5.1 Výšky srážek v 10 bilančních oblastech v období 2011–2013
50
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Obr. 2.5.2 Odtokové výšky v 10 bilančních oblastech v období 2011–2013
51
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Obr. 2.5.3 Výška základního odtoku v 10 bilančních oblastech v období 2011–2013
52
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
HYDROLOGICKÁ BILANCE JAKOSTI VODY ČESKÉ
REPUBLIKY V ROCE 2013
3.
3.1 Výsledky hydrologické bilance jakosti povrchové vody
a jejich zhodnocení
Monitorování povrchových vod v roce 2013 probíhalo podle návrhu jednotlivých povodí. Podle
jejich rozhodnutí byly do ČHMÚ poslána data z jednotlivých profilů i vybrané ukazatele. ČHMÚ měl za
tento rok k dispozici data z 1379 profilů. K hodnocení bylo využito 200 z nich, které byly zahrnuté do
seznamu profilů pro hodnocení stavu vodních útvarů - řeka dle Rámcového programu a měly kategorii
3 - 6. Doplněny byly o 2 profily z Dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje, které mají pouze kategorii 2.
Kvalita povrchových vod je pro obecnou informaci vyjadřována v třídách jakosti vody. Tyto třídy
jsou definovány v ČSN 75 7221 „Klasifikace jakosti povrchových vod“ (s účinností od října 1998) pro
řadu ukazatelů. Zatřídění bylo provedeno tak, že zvlášť byly klasifikovány jednotlivé ukazatele
příslušné skupiny a výsledná třída skupiny byla určena dle nejnepříznivějšího ukazatele jakosti vod ve
skupině.
Kvalita povrchových vod je pro obecnou informaci vyjadřována v třídách jakosti vody. Tyto třídy
jsou definovány v ČSN 75 7221 „Klasifikace jakosti povrchových vod“ (s účinností od října 1998) pro
46 ukazatelů. Zatřídění bylo provedeno tak, že zvlášť byly klasifikovány jednotlivé ukazatele příslušné
skupiny a výsledná třída skupiny byla určena dle nejnepříznivějšího ukazatele jakosti vod ve skupině.
Třídy jakosti podle normy ČSN 75 7221:
třída I. …
velmi čistá voda
třída II. …
čistá voda
třída III. …
znečištěná voda
třída IV. … silně znečištěná voda
třída V. … velmi silně znečištěná voda.
Jednotlivé ukazatele jsou rozděleny do skupin podle charakteru. V normě jsou definovány
následující skupiny:
•
obecné, fyzikální a chemické ukazatele (např. konduktivita, rozpuštěný kyslík, BSK5, CHSKMn,
chloridy, vápník atd.),
•
specifické organické látky (např. chlorbenzen, tetrachlorethen, trichlorethen, atd.),
•
kovy a metaloidy (chrom, rtuť, mangan, železo, kadmium atd.),
•
mikrobiologické a biologické ukazatele (termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky,
chlorofyl atd.),
•
radiologické ukazatele (celková objemová aktivita, uran, tritium atd.).
Druhým typem hodnocení kvality povrchových vod je hodnocení dle Nařízení vlády č. 61/2003
Sb., podle pozdějšího znění 93/2011 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do kanalizací
a o citlivých oblastech, Příloha č. 3, písmeno A - Povrchové vody, Tabulka 1a.
Postup a podmínky vyhodnocení jsou podrobně popsány ve Vyhlášce 98/2011 Sb. (o způsobu
hodnocení stavu útvarů povrchových vod ............a hodnocení stavu povrchových vod).
Nehodnotitelná jsou data, která mají kombinovanou rozšířenou nejistotu větší než 50 % nebo mez
stanovitelnosti vyšší než 30 % NEK.
53
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Limitní hodnoty jakostních tříd podle Vyhlášky 98/2011 Sb. pro ukazatele s NEK-RP:
Jakostní třída
Limitní hodnoty
1. velmi dobrá
< mez stanovitelnosti
2. dobrá
< NEK
3. střední
< 2*NEK
4. poškozená
>= 2*NEK
Limitní hodnoty jakostních tříd pro ukazatele bez NEK-RP
Jakostní třída
1. velmi dobrá
2. dobrá
Limitní hodnoty
1)
<1/3 NEK
< NEK
3. poškozená
>= NEK
1)
jakostní třída „velmi dobrá“ se použije pro mikrobiologické ukazatele v případě, že výsledná
hodnota je pod 1/3 NEK.
Jednotlivé ukazatele jsou rozděleny do skupin podle charakteru. V NV jsou definovány následující
skupiny:
•
Všeobecné ukazatele (např. rozpuštěný kyslík, BSK5, CHSKCr, celkový dusík, celkový fosfor,
chloridy)
•
Prioritní látky (např. atrazin, benzen, hexachlorbutadien, některé jednotlivé PAU, rozpuštěné
formy některých kovů)
•
Znečišťující organické látky (např. anilín, AOX, bisfenol A, fluoridy, EDTA, sulfan, sumy PAU
a PCB)
•
Jednotlivé prvky (např. As, Mg, Hg, Cd, Ca, U)
•
Mikrobiologické ukazatele (Escherichia coli, termotolerantní koliformní bakterie, intestinální
enterokoky)
•
Ukazatele radioaktivity (např. celková objemová aktivita alfa,
226
Ra, tritium)
Přestože je způsob hodnocení velice podrobně zpracovaný, u některých ukazatelů nebylo možno
držet se důsledně předpisu, protože pak by výsledné hodnocení bylo zavádějící (např. rozpuštěný
kyslík).
Radiochemie
Radiochemické parametry ve vodě byly stanovovány ve 104 profilech s četností 12x, popř. 6x
za rok. Ve sledovaných profilech byla stanovena celková objemová aktivita beta v rozpuštěných ( RL )
i v nerozpuštěných látkách ( NL ). V rozpuštěných látkách byla provedena korekce celkové objemové
40
aktivity beta na obsah K. U vybraných profilů bylo sledování radiochemických ukazatelů rozšířeno
226
a doplněno o stanovení celkové objemové aktivity alfa ( RL, NL ), Ra ( RL, NL ) a uranu ( RL, NL ).
Na profilech Vltava (Solenice, VN Kořensko, Štěchovice, Hluboká nad Vltavou, Podolí, Zelčín) a na
profilech Labe (Lysá, Hřensko) byla s četností 12x za rok stanovena objemová aktivita tritia ve vodě.
Výsledky stanovení radionuklidů ve vzorcích pevných matric (sedimenty) nebyly předány, vzorky
ke dni vyhodnocení nebyly analyzovány. Analýza vzorků plavenin na stanovení radionuklidů nebyla do
programu monitoringu pro rok 2013 zařazena.
Profily se zjištěnými zvýšenými aktivitami v povrchové vodě jsou pro každé dílčí povodí popsány
v samostatné kapitole.
Akumulační monitoring pevných matric
Akumulační monitoring pevných matric (kontaminace sedimentů, odstředěných plavenin
a biologických matric) nebyl vyhodnocen z důvodu chybějících dat.
54
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Množství a transport plavenin
Plaveniny jsou pevné organické i anorganické částice velikosti mikronů až milimetru,
transportované v říčních tocích v suspenzi. Jejich zdrojem jsou především produkty erozních procesů
v povodí, odpadní vody vypouštěné do toků a další produkty antropogenních činností v tocích.
Informace o transportovaném množství plavenin v dílčích oblastech povodí poskytuje důležité
informace pro odhady eroze půdy v jednotlivých oblastech a výpočty bilancí látkových toků
znečišťujících látek, které se přednostně váží na pevné částice v tocích.
Základním hodnoceným údajem kvantitativního pozorování plavenin je koncentrace plavenin c
[mg.l–1], udávající množství nerozpuštěných látek v konstantním objemu vody. Na základě tohoto
údaje a údaje o průtoku vody Q [m3.s–1] je vypočten průtok plavenin Qpl [kg.s–1] a odtok plavenin
Gpl [t], případně specifický odtok plavenin [t.km–2]. Množství plavenin bylo v roce 2013 sledováno na
40 profilech hlavních toků (Labe, Vltava, Morava, Odra, Dyje) a jejich významných přítoků
a vyhodnocováno na většině profilů v denním kroku.
Celkové zhodnocení bilance jakosti vody
Povrchové vody
Rok 2013 byl hodnocen na 200 profilech povrchových vod. Z toho bylo 38 profilů z Dílčího povodí
Horního a středního Labe, 20 z Dílčího povodí Horní Vltavy, 15 z Dílčího povodí Berounky, 14
z Dílčího povodí Dolní Vltavy, 36 z Dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, 21
z Dílčího povodí Horní Odry, 4 z Dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry, 26 z Dílčího
povodí Moravy a přítoků Váhu, 24 z Dílčího povodí Dyje a 2 z Dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje.
Hodnocení podle ČSN 75 7221
Z 200 vybraných profilů pro hodnocení jakosti vody v tocích v roce 2013 byl proveden dostatečný
počet měření (11 a více) na 198 profilech. V profilu Šlapany (Odrava) bylo provedeno pouze 9 odběrů.
V profilu Lahovice (Berounka) bylo měřeno pouze 10x, jen chlorofyl byl stanoven 16x proto mohl být
vyhodnocen podle této normy, stanoven byl i saprobní index makrozoobentosu. Na dalších 4 profilech
bylo sledováno jen několik látek vyjmenovaných v této normě. Na profilech Dílčího povodí přítoků
Dunaje byly monitorovány ukazatele ze skupiny A a některé mikrobiologické a biologické ukazatele,
protože všechny profily byly kategorie 2 a byly do seznamu zařazeny pouze pro možnost částečného
zhodnocení tohoto dílčího povodí.
Látky skupiny A byly sledovány na největším počtu profilů. Nejlépe hodnocenými ukazateli byl
vápník, hořčík, chloridy a rozpuštěný kyslík, naopak nejvíce profilů ve IV. a V. třídě měly AOX - 41 %.
Dalšími látkami, které měly zvýšené počty profilů ve IV. a V. třídě byly celkový fosfor a NL 105°C.
K tokům s nejvyšším zatížením patřily menší toky v hustěji osídlených nebo průmyslových oblastech
(Trkmanka, Kyjovka, Litava, Valová, Lomnice, Zákolanský, Bakovský, Piletický a Chodovský potok)
z větších toků to byly hlavně dolní toky Odry, Ostravice a Lužnice.
Naopak nejlépe hodnoceny byly hraniční a horské toky (Kouba, Řezná, Branná, Desná, Kamenice)
a horní toky větších řek (Labe, Vltava, Jizera a velká část Moravy).
55
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
56
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
57
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
58
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Ukazatele ve skupině B, ve které jsou zastoupeny organické látky, byly sledovány na 40 (suma
PCB) až 119 (suma PAU) profilech. Látky byly klasifikovány na všech profilech třídami I a II. Výjimkou
byl 1,1,2,2-tetrachlorethen, který na profilu Bílina (Ústí nad Labem) dosáhl III. třídy. Nejzatíženější byly
profily aromatickými polycyklickými uhlovodíky, kde více než pětina profilů byla hodnocena III. třídou,
tři profily dosáhly koncentrací IV. třídy, Varnsdorf (Mandava), Bohumín (Odra) a Hrádek nad Nisou
(Lužická Nisa).
Skupina C zahrnuje kovy a metaloidy. Alespoň jeden ukazatel z této skupiny byl sledován
a hodnocen na 134 profilech (celkový mangan) až 181 profilu (arsen). Pouze v I. a II. třídě byly
zařazeny všechny hodnoty niklu a celkového chrómu. Nejčastěji dosáhlo V. třídy celkové železo - pět
profilů. Nejzatíženějšími profily byly Bohumín (Odra) a Litavka, která je dlouhodobě problematický tok
od Příbrami po soutok s Berounkou v Berouně. Koncentrace kadmia, olova a zinku zde obvykle
několikanásobně překračují limitní hodnoty pro V. třídu.
Skupinu D tvoří 4 ukazatele. Jedením z nich je saprobní index, který byl stanoven v roce 2013
pouze v laboratořích Povodí Vltavy s.p.celkem na 20 profilech. 80 % z nich bylo hodnoceno II. třídou,
20 % III. třídou. Nejsledovanější byly termotolerantní koliformní bakterie, celkem byly stanoveny na
197 profilech. Přes 70 % profilů dosáhlo I. a II. třídy, 5 % profilů bylo ve IV. a V. třídě. Chlorofyl
i enterokoky měly shodně 21 % profilů ve IV. a V. třídě.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Hodnocení profilů podle tohoto nařízení bylo provedeno na všech 200 profilech, protože není
vázáno na počet hodnot, jako je tomu u ČSN 75 7221. Z přílohy č.3 tohoto nařízení bylo sledováno
107 látek. Na nejmenším počtu profilů, pouze na dvou v Dílčím povodí Horního a středního Labe, byly
monitorovány chlorované propylethery. Nesplňovaly však podmínku pro hodnocení a byly označeny
jako „nehodnotitelné“. Jako nehodnotitelné ve všech dílčích povodích z důvodů vysoké MS byly
označeny rtuť rozpuštěná i nerozpuštěná, kation tributylcínu a chloralkany C10-C13. Volné kyanidy byly
analyzovány pouze v povodí Moravy a Dyje, ale pro vysokou hodnotu MS byly rovněž nehodnotitelné.
V některých dílčích povodích nebyly hodnoceny ani selen, uhlovodíky C10-C40, endosulfan, bisfenol A,
hexachlorbutadien, 4-terciální oktylfenol, 3,4-dichloranilin a di(2-ethylhexyl)ftalát. Kadmium po filtraci
(s ohledem na NEK ovlivněný třídou tvrdosti vody) bylo také označeno na některých profilech jako
nehodnotitelné, zejména na profilech v povodí horní Vltavy a Odry. Celkové kyanidy v povodí Odry
byly nehodnotitelné pro vysokou rozšířenou kombinovanou nejistotu, která byla 60 %.
Na všech profilech bylo monitorováno pH vody (limit splnilo 100 % profilů), teplota vody v terénu
(limit splnilo 100 % profilů), rozpuštěný kyslík (limit splnilo 92 % profilů), CHSKCr (limit splnilo 96 %
profilů), amoniakální a dusičnanový dusík (limit splnilo 86 a 91 % profilů) a celkový fosfor, který ve
31 % profilů překročil limit NEK-RP.
Ve skupině všeobecných ukazatelů překročily limit nejčastěji NL 105°C (33 % profilů) a celkový
fosfor (31 % profilů).
Ze skupiny prioritních látek bylo měřeno 36 ukazatelů, na nejmenším počtu profilů byl hodnocen
endosulfan (20 profilů z 39 měřených), nejčastěji byl sledován alachlor, 124 profilů. Většina
hodnocených ukazatelů splnila požadovaný limit pro roční průměr na 95 až 100 % profilů,
benzo(a)pyren na 93 % profilů. Nejhoršího hodnocení dosáhl ukazatel suma benzo(g,h,i)perylen
a indeno(1,2,3-c,d)pyren nejen v této skupině, ale ze všech ukazatelů hodnocených podle
NV č. 23/2011 Sb. Počet profilů na kterých byly oba polycyklické aromatické uhlovodíky monitorovány
–1
je 120. Limitní hodnotu 0,002 µg.l překročilo 81 % profilů.
26 ukazatelů ze skupiny znečišťujících organických látek bylo sledováno na 33 (anilín) až 184
profilech (AOX). Nejčastěji překračovaly limit uhlovodíky C10 - C40, které byly hodnoceny pouze
v povodí Ohře, kde splňovaly podmínky pro vyhodnocení na 19 profilech. 26 % z nich překročilo limit.
–1
AOX byly hodnoceny na 184 profilech, na 22 % profilů překročily hodnotu 25 µg.l , která je limitní.
Skupina jednotlivých prvků zahrnuje většinou kovy, ale i selen, arsen a pod. Sledovány byly na 16
(cín a jeho sloučeniny) až 196 profilech (vápník, hořčík). Limitním koncentracím vyhověly v 97 až
100 %, celkové železo v 93 % profilů.
Ve skupině mikrobiologických ukazatelů byly monitorovány všechny 3 ukazatele, na 100 profilech
enterokoky, na 150 Escherichia coli a na 197 profilech termotolerantní koliformní bakterie. V této
skupině se hodnotí podle P90 a výsledky jsou rozděleny pouze do třech tříd. V nejvyšší, třetí třídě,
59
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
bylo zařazeno 67 % profilů pro termotolerantní koliformní bakterie, 65 % profilů u Escherichia coli
a 29 % profilů pro enterokoky.
Radiochemie
Výsledky radiochemických ukazatelů ve vodě nebyly ve sledovaném období roku 2013 dodány ze
všech dílčích povodí, z tohoto důvodu nebylo možno hodnotit a porovnávat kvalitu povrchových vod
v celém rozsahu prováděného monitoringu předchozích let.
Výsledky stanovení radionuklidů ve vzorcích sedimentů nebyly pro vyhodnocení a další zpracování
předány.
Množství a transport plavenin
Množství plavenin transportovaných sledovanými toky dlouhodobě kolísá v závislosti na
srážkoodtokových poměrech daného roku. V porovnání s předcházejícími roky 2011 a 2012 byl na
většině profilů zaznamenán mírný nárůst průměrné roční hodnoty koncentrace plavenin a současně
objemů transportovaných plavenin. Na českých tocích tuto skutečnost ovlivnily zejména zvýšené
chody plavenin během červnových povodní, na tocích v povodí Odry a Moravy to byl celkově vyšší
počet a delší doba trvání epizod zvýšených koncentrací plavenin, a to přesto že zejména při rychlých
vzestupech hladin při letních srážkách koncentrace nedosahovaly úrovně maxim měřených v minulých
letech. I přes zaznamenané zvýšení byly koncentrace plavenin vzhledem k dlouhodobým hodnotám,
které jsou reprezentovány průměrem let 1985 až 2000 vyhodnoceny na většině profilů jako
podprůměrné (mezi 60 až 85 %), na Olši, střední Moravě, Svratce a Dyji jako extrémně podprůměrně
(mezi 40 až 50 %). Pouze na Opavě, Vltavě v Březí, Lužnici a na Bečvě dosáhly průměrných hodnot.
Dlouhodobý průměr překročily koncentrace na Berounce v Srbsku (182 %), na horní Moravě
v Raškově (130 %), na horním Labi ve Vestřevu a na Bílině v Ústí n. L. (132 %). Celkově vyšší
koncentrace plavenin byly v rámci sledované sítě a ve shodě s pozorováním minulých let měřeny
–1
v povodí Odry a Moravy (roční průměr mezi 20 až 47 mg.l ). Naopak nejnižší průměrné obsahy
plavenin byly zaznamenány na horních tocích Vltavy, Moravy, na dolní Vltavě ve Vraňanech (pozn.
–1
chybí údaje z první povodňové vlny v červnu) a na Dyji s průměrnou hodnotou do 13 mg.l . Na
převážné většině sledovaných profilů byly nejvyšší měsíční průměry koncentrací plavenin
–1
zaznamenány v měsíci červnu s hodnotami mezi 50 až 240 mg.l (Berounka v Srbsku) v souvislosti
s opakovanými mimořádnými srážkoodtokovými situacemi na celém území a povodňovými epizodami
v oblasti povodí Labe a Vltavy. Na podhorských tocích byly vyhodnoceny nejvyšší měsíční
koncentrace v únoru a březnu ve vazbě na epizody oblev a tání sněhu, např. Labe (Vestřev), Bečva
(Dluhonice), Olšava (Uherský Brod). Nejnižší průměrné měsíční koncentrace plavenin s hodnotami do
–1
10 až 20 mg.l byly měřeny nejčastěji v listopadu a prosinci.
Pokud porovnáme průměrné roční hodnoty koncentrací plavenin s přípustným limitem pro
nerozpuštěné látky - normou environmentální kvality (dle NV 23/2011 Sb), která byla stanovena na
–1
20 mg.l , můžeme konstatovat, že z celkového počtu 40 sledovaných profilů 27 profilů (tj. 68 %)
nevyhovělo uvedené normě environmentální kvality pro obsah nerozpuštěných látek v povrchových
vodách. Limit nebyl překročen na horních tocích Labe, Vltavy a Moravy, dále na Orlici, Jizeře, Otavě,
ale také na horní Ohři v Kadani, na Vltavě ve Vraňanech, na Olši, Dyji a rovněž na dolním Labi.
Množství materiálu transportované profilem reprezentuje odtok plavenin. Jeho hodnota je vedle
koncentrace plavenin ovlivněna velikostí průtoku vody. Podobně jako koncentrace plavenin tak i roční
hodnoty odtoku plavenin byly na většině sledovaných toků v povodí Moravy, Odry a Dyje
vyhodnoceny jako podprůměrné (55 až 70 % dlouhodobého průměru) až extrémně podprůměrné,
např. Ostravice v Ostravě (20 %), Dřevnice ve Zlíně (17 %), Svratka v Židlochovicích (32 %), Morava
v Kroměříži (29 %). Průměrných ročních odtoků bylo dosaženo na dolním Labi, na Jizeře a na Opavě.
Jako nadprůměrné byly vyhodnoceny odtoky zejména v povodí Vltavy v souvislosti s extrémními
průtoky vody během červnových povodní na horní Vltavě, na Lužnici, Sázavě, dále na Cidlině, Bílině,
Lužické Nise (v důsledku antropogenních vlivů) a jako extrémně nadprůměrné na Berounce v Srbsku
(337 %). Nejvyšší měsíční transporty byly vyhodnoceny podobně jako u koncentrací plavenin
v červnu, kdy v povodí Labe a Vltavy odteklo 60 až 90 % ročního úhrnu plavenin. Červnové transporty
plavenin na profilech povodí Vltavy několikanásobně překročily dlouhodobý měsíční průměr. V povodí
Moravy, Odry a Dyje byly červnové úhrny nižší, zhruba v úrovni 30 - 50 % ročního úhrnu. Podstatný
zde byl odtok v únoru, březnu a dubnu v důsledku zvětšených průtoků vody po tání sněhu, např . na
Bečvě v Dluhonicích, Olšavě v Uherském Brodu, na Dřevnici ve Zlíně, na Opavě v Děhylově.
60
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Závěrovými profily Labe, Odry, Moravy a Dyje bylo za rok 2013 fluviálním transportem odneseno
z povodí České republiky celkem 833 000 t nerozpuštěných látek, tj. více než 2 násobné množství
v porovnání s rokem 2012.
Zhodnocení výsledků bilance jakosti vody v jednotlivých
povodích
Dílčí povodí Horního a středního Labe
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
Hodnoceno bylo 38 profilů, 19 z nich nemělo ani jeden ukazatel ve IV. a V. třídě. Jednalo se
především o profily na horním toku Labe, všechny hodnocené profily na Jizeře a Orlicích a profily na
Javorce, Metuji a Úpě. Nejvíce znečištěnými toky byly Piletický potok v Hradci Královém a Vlkava
v Hroněticích, které byly silně zatížené dusičnanovým dusíkem, rozpuštěnými látkami a tím i vysokou
konduktivitou.
AOX bylo v tomto dílčím povodí sledováno na 35 profilech, ve IV. a V. třídě bylo hodnoceno 17
z nich, zejména na menších tocích, Klejnárce, Mrlině, Výrovce, Výmole, Piletickém potoce, ale i na
Cidlině a středním Labi od Valů po Obříství.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Podle tohoto nařízení bylo hodnoceno rovněž 38 profilů, kde bylo stanoveno 8 až 91 látek.
Nejlépe byly hodnoceny profily na horním toku Jizery, Kamenici, Orlicích, Dědině, Metuji, Úpě, kde
více než 95 % ukazatelů vyhovělo předepsaným limitům. Naopak nejvíce limitních hodnot, 10 až 11,
bylo překročeno na Vlkavě, Piletickém potoce, Výrovce a Výmole.
AOX překročily limit na necelé třetině z 35 sledovaných profilů, žádná z průměrných ročních hodnot
–1
nebyla vyšší než 50 µg.l . Na všech 18 profilech, kde byla sledována suma benzo(g,h,i)perylenu
61
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, byla limitní hodnota překročena. Na Labi v Hradci Královém až 13 krát. Na
–1
úrovni limitní hodnoty, 2 ng. l , byla koncentrace v Nemošicích na Chrudimce.
Radiochemie
Matrice voda
V tomto dílčím povodí byly v povrchových vodách na devíti profilech měřeny hodnoty celkové
objemové aktivity beta v rozpuštěných látkách, nejvyšší hodnota byla zjištěna na profilu Kurvice –1
–1
Ronov (241 mBq.l ), na ostatních profilech nepřevýšila aktivita hodnotu 200 mBq.l .
V nerozpuštěných látkách byla celková objemová aktivita beta zjištěna pod nejmenší detekovatelnou
–1
aktivitou nebo nepřevýšila hodnotu 100 mBq.l s výjimkou ojedinělého zjištění v červnu na profilu
–1
Labe - Němčice (416 mBq.l ). Na profilu Kurvice - Ronov byla měřena celková objemová aktivita alfa
–1
v hodnotách v rozmezí od 176 do 323 mBq.l , na tomto profilu byl zjištěn obsah uranu v rozpuštěných
–1
–1
látkách do 11,4 µg.l , na dalších sledovaných profilech jen do 1,6 µg.l . Aktivita tritia byla měřena jen
na profilu Labe - Lysá nad Labem pod mezí nebo ojediněle nad mezí nejmenší detekovatelné aktivity.
Matrice sedimenty
Výsledky stanovení radionuklidů ve vzorcích pevných matric (sedimenty) nebyly pro vyhodnocení
a další zpracování předány. Ve vzorcích sedimentu z 60 profilů byly analyzovány obsahy uranu.
Nejvyšší hodnota obsahu uranu byla zjištěna na profilu Kamenice - Spálov a Kurvice - Ronov přes
–1
–1
9 mg.kg , na ostatních profilech obsah uranu jen ojediněle převýšil 5 mg.kg .
Množství a transport plavenin
Na Labi průměrné roční koncentrace plavenin dosahovaly vyšších hodnot na horním toku v profilu
–1
–1
Vestřev (45 mg.l ), v profilech středního úseku Labe se pohybovaly mezi 23 a 25 mg.l . U přítoků
–1
byly vyhodnoceny roční průměry koncentrací mezi 30 (Cidlina v Sánech) a 16 mg.l (Jizera
v Předměřicích). V průběhu roku byly v povodí zaznamenány 3 významnější epizody zvýšeného
chodu plavenin. Na horním Labi a Jizeře byly měřeny na počátku ledna při vzestupech hladin po
vydatnějších srážkách a tání sněhu po dobu 2 až 3 dnů nadprůměrné koncentrace s hodnotami
–1
–1
100 mg.l a na Labi až 600 mg.l . Podobná situace se opakovala i na přelomu ledna a února, kdy
–1
bylo změřeno na Labi ve Vestřevu roční maximum 1 400 mg.l . Na středním Labi od Němčic po
–1
Obříství v těchto obdobích dosahovaly koncentrace krátkodobě pouze 50 až 150 mg.l , na přítocích
–1
do 100 až 200 mg.l . Na horním Labi byl zaznamenán několikadenní zvýšený chod plavenin také
–1
v druhé polovině dubna po tání sněhu ve vyšších polohách, opět s hodnotami 100 až 200 mg.l .
V průběhu června byly zaznamenány při zvětšených průtocích vody a povodňových stavech zvýšené
–1
koncentrace plavenin na většině profilů. Při první povodňové epizodě byla nejvyšší hodnota 600 mg.l
změřena před kulminací průtoku vody na Labi v Němčicích (3. 6.), v druhé epizodě vzestupu průtoků
–1
bylo měřeno na Labi ve Valech 500 až 1 000 mg.l , celkově nižší hodnoty koncentrací mezi 100 až
–1
200 mg.l se pak vyskytovaly v průběhu třetí epizody ke konci června. Průměrná měsíční koncentrace
–1
plavenin na Labi v červnu dosahovala hodnot mezi 80 až 125 mg.l . Na Orlici se v průběhu
–1
červnových odtokových epizod zvýšily koncentrace nejvýše na 50 až 110 mg.l . Na Loučné byl
významnější chod plavenin zaznamenán až při odtokové situaci ke konci června s nejvyšší hodnotou
–1
430 mg.l dne 26. 6. před kulminací průtoku vody. Na Jizeře byla zaznamenána nejvyšší koncentrace
až během druhé průtokové epizody dne 10. 6. těsně před kulminací průtoků vody s hodnotou
–1
580 mg.l . Tato hodnota odpovídá dlouhodobě nejvyšším měřeným hodnotám na tomto profilu. Na
–1
Cidlině v Sánech bylo roční maximum 160 mg.l změřeno před kulminací průtoku vody dne 11. 5. po
intenzivních srážkách. Na Orlici, horním Labi a pravostranných přítocích Labe byl zaznamenán
zvýšený chod plavenin také koncem první dekády prosince po výrazných srážkách a oblevě
–1 .
s hodnotami do 140 mg.l . Nejvyšší průtoky plavenin byly vyhodnoceny na Labi v červnu při
-1
-1
kulminacích průtoku vody (126 kg.s dne 3. 6. v Němčicích, 154 kg.s dne 10. 6. ve Valech, na Jizeře
-1
35 kg.s dne 3. 6. Potenciálně nejohroženější je z hlediska vodní eroze horní část povodí, na Labi ve
-2
-1
Vestřevu byl specifický odnos plavenin z plochy povodí ve výši 41 t.km .rok . Jelikož během povodní
nebylo možno zajistit pozorování a nejsou k dispozici kompletní data, odhadujeme, že závěrovým
profilem v Obříství odteklo za rok 2013 celkově 146 000 t nerozpuštěných látek, z toho více než 50 %
během první dekády června v první povodňové epizodě.
62
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Dílčí povodí Horní Vltavy
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
Hodnoceno bylo 20 profilů s rozsahem sledování 14 až 37 ukazatelů. Pouze v profilu Dolní
Dvořiště (Malše) a Vyšší Brod (Vltava) nebyl ani jeden ukazatel klasifikován IV. a V. třídou. Dobře
hodnocené byly i profily na Otavě - Katovice a Sušice a profily Březí a Hluboká nad Vltavou na Vltavě.
Naopak neznečištěnější byly profily na dolním toku Lužnice ve Veselí nad Lužnicí a Bechyni
a Lomnice v Ostrovci. Největší podíl na horším hodnocení těchto profilů má CHSKCr, BSK5,TOC, AOX
a mikrobiologické a biologické ukazatele.
Z ukazatelů bylo nejhůře hodnoceno AOX, z 18 sledovaných profilů bylo 11 klasifikováno IV. nebo
V. třídou.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Z 20 sledovaných profilů bylo nejvíce ukazatelů monitorováno na profilu Hluboká nad Vltavou
(Vltava), 94, hodnoceno 87, nejméně na profilu Vyšší Brod (Vltava), pouze 18.
Na profilech Dolní Dvořiště (Malše), Vyšší Brod (Vltava) a Sušice (Otava) nepřekročil žádný
z hodnocených ukazatelů limit. Nejčastěji byly limitní hodnoty překročeny na profilech na dolním toku
Lužnice ve Veselí nad Lužnicí a v Bechyni a na Lomnici v Ostrovci. Obdobně jako u hodnocení podle
ČSN se jednalo o hodnoty CHSKCr, TOC, AOX, amoniakální dusík a celkový fosfor a železo
a mikrobiologické ukazatele.
Jediné dva profily ze 17 monitorovaných vyhověly limitům pro sumu benzo(g,h,i)perylenu
a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, Vyšší Brod (Vltava) a Sušice (Otava), na ostatních byly limity překročeny,
nejvýrazněji na profilu Katovice (Otava), 5 krát a Pašinovice (Stropnice), 4,5 krát.
Radiochemie
Matrice voda
V dílčím povodí Horní Vltavy byly pouze z pěti profilů předány výsledky aktivit radionuklidů
v povrchových vodách. Celková objemová aktivita alfa v rozpuštěných látkách jenom ojediněle
převýšila hodnotu nejmenší detekovatelné aktivity, celková objemová aktivita beta hodnotu nejmenší
–1
detekovatelné aktivity převýšila jen v několika případech, hodnotu 200 mBq.l však nepřesáhla.
Na profilu Vltava (Hluboká nad Vltavou) byly analyzovány obsahy uranu pod mezí stanovitelnosti,
–1
zjištěné aktivity radia 226 byly v nízkých hodnotách, maximálně 24 mBq.l . Nízké hodnoty tritia byly
zjištěny na profilu Vltava (Hluboká nad Vltavou) nevýznamně převyšující nejmenší detekovatelnou
aktivitu. Na profilu Vltava - VN Kořensko byla po červnových povodních změřena aktivita tritia 373
–1
Bq.l , tato hodnota představuje nejvyšší zjištěnou aktivitu v rámci sledovaných profilů v rámci celé
–
České republiky. Roční aritmetický průměr tohoto ukazatele nepřekročil indikativní hodnotu (100 Bq.l
1
) dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., při jejímž překročení se zjišťuje příčina, respektive zdroj
radioaktivního znečištění.
Matrice sedimenty
Výsledky stanovení radionuklidů ve vzorcích pevných matric (sedimenty) nebyly pro vyhodnocení
a další zpracování předány.
Množství a transport plavenin
–1
Průměrná roční koncentrace plavenin na Vltavě v Březí byla 14 mg.l a odpovídá dlouhodobé
průměrné hodnotě. Na Otavě v Topělci a na Lužnici v Bechyni nebyla roční koncentrace vyhodnocena
z důvodu neúplných údajů zejména během červnové povodně. Zvýšený chod plavenin byl na všech
profilech zaznamenán shodně během zimní oblevy na počátku a konci ledna, kdy se denní hodnoty
–1
–1
krátkodobě zvýšily při vzestupech hladin na 100 mg.l , na Otavě až na 280 mg.l . Další vzestupy
koncentrací se vyskytly opakovaně po vydatných srážkách v průběhu května s hodnotami mezi 50 až
–1
90 mg.l . Maxima byla změřena během červnových povodní dne 2. 6. před kulminacemi průtoků vody
–1
–1
na Vltavě v Březí (247 mg.l ) a na Lužnici v Bechyni (1 113 mg.l , zde jde o nejvyšší zaznamenanou
hodnotu na profilu za dobu pozorování). Téhož den byl vyhodnocen na Lužnici v Bechyni extrémní
63
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
–1
průtok plavenin, a to 436 kg.s , který odpovídá transportu 36 000 t nerozpuštěných látek za jeden
–1
den. Na Vltavě v Březí protékalo dne 2. 6. při kulminaci 67 kg.s . Celkově bylo profilem Vltava v Březí
za rok 2013 transportováno 22 979 t nerozpuštěných látek. Roční bilanci plavenin z povodí Lužnice
a Otavy nebylo možno vyčíslit vzhledem k chybějícím údajům.
Dílčí povodí Berounky
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
Z důvodů dosažení povodňového stupně nebyly zahrnuty do hodnocení měsíce červen a srpen na
profilu Lahovice (Berounka). Počet hodnot naměřených za rok se tím na tomto profilu snížil na 10
a podle této normy byl profil nehodnotitelný. Hodnoceno proto bylo jen 14 profilů.
Na profilech bylo sledováno 24, Chrást (Klabava), až 36, Plzeň (Mže), ukazatelů vyjmenovaných
v této normě.
Nejčistšími byly profily Doudlevce a Svrčovec na Úhlavě a Šlovice na Radbuze. Naopak
dlouhodobě velmi zatíženým profilem je Litavka. Kadmium, olovo, zinek a celkové železo zde dosáhly
V. třídy, stejně jako NL105°C. Ostatní ukazatele se na tomto profilu pohybovaly v I. až III. třídě.
AOX byly sledovány na 14 profilech, 7 z nich mělo hodnoty odpovídající IV. a V. třídě, koncentrace
pro I. třídu nedosáhl ani jeden profil, II. třídou byly klasifikovány profily na Úhlavě a Radbuze.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Hodnocení proběhlo na 15 profilech, včetně profilu Lahovice (Berounka), hodnoty z měsíců červen
a srpen nebyly do výpočtu zahrnuty.
Monitorováno bylo 28, Chrást (Klabava), až 88 ukazatelů, Lahovice (Berounka). Všechny
sledované ukazatele splnily stanovené limity v profilech Plzeň (Mže), Hýskov (Berounka), Chrást
(Klabava) a Hostim (Loděnice). Nejznečištěnějším profilem byl Beroun na Litavce, kde, obdobně jako
při hodnocení podle normy, překračovaly limity hlavně kovy - celkové železo, zinek, olovo a kadmium.
Ze skupiny všeobecných ukazatelů byl nejčastěji překračován limit pro NL105°C (27 % hodnot),
z ostatních skupin suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu (71 % hodnot)
a mikrobiologické ukazatele.
Radiochemie
Matrice voda
V rámci celé České republiky byly v povrchových vodách dílčího povodí Berounky zjištěny nejvyšší
–1
hodnoty obsahu uranu (200 µg.l ) na profilu Příbramský potok - Brod v červnu 2013. V souvislosti se
zvýšením obsahu uranu po červnové povodni byla na tomto profilu zjištěna nejvyšší hodnota
–1
ukazatele celkové objemové aktivity alfa (5300 mBq.l ). Po cca 4 měsících se hodnota tohoto
–1
ukazatele ustálila na hodnotách kolem 600 až 800 mBq.l , tyto hodnoty jsou na základě hodnocení
záznamů dlouhodobého sledování pro tento profil charakteristické. V červnu byla na tomto profilu
–1
změřena též velmi vysoká aktivita beta (1800 mBq.l ). V druhé polovině roku 2013 se zvýšily hodnoty
ukazatele celková objemová aktivita alfa i na dalších profilech Příbramského potoka (Konětopy,
Trhové Dušníky). Aktivita radioizotopu radium 226 byla na 8 sledovaných profilech pod mezí detekce
–1
nebo s hodnotami aktivity nejvýše 19 mBq.l .
Matrice sedimenty
Výsledky stanovení radionuklidů ve vzorcích pevných matric (sedimenty) nebyly pro vyhodnocení
a další zpracování předány.
Množství a transport plavenin
–1
Roční koncentrace plavenin na Berounce v Srbsku dosáhla relativně vysoké hodnoty 40 mg.l
a náleží k nejvyšším ročním průměrům v rámci povodí Labe a Vltavy. Nejvýznamnější událostí, která
–1
ovlivnila chod plavenin, byla vedle zimní oblevy z přelomu ledna a února s maximy do 100 mg.l
odtoková epizoda na konci května vrcholící červnovou povodní. Zvýšený chod plavenin s hodnotami
–1
mezi 200 až 1 000 mg.l byl měřen po dobu téměř 3 týdnů. Tomu odpovídá i průměrná měsíční
–1
–1
koncentrace plavenin 241 mg.l (nejvyšší v povodí Vltavy i Labe). Extrémní průtok plavenin 490 kg.s
64
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
byl při povodni vyhodnocen dne 2. 6. V průběhu června bylo odhadem transportováno největší
měsíční množství plavenin, a to 328 000 t, tj. 89 % ročního úhrnu. Specifický odnos plavenin z plochy
–2
–1
povodí byl vyhodnocen ve výši 42 t.km .rok . Celková roční bilance nerozpuštěných látek z povodí
Berounky v Srbsku činí 368 060 t. Jedná se o druhý nejvyšší vyhodnocený odnos v rámci celé sítě.
Dílčí povodí Dolní Vltavy
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
K hodnocení bylo vybráno 14 profilů na kterých bylo monitorováno 14 až 38 ukazatelů.
Nejčistší byl profil Poříčí (Želivka), kde z 38 hodnocených ukazatelů pouze 2 (chlorofyl
a dusičnanový dusík) dosáhly III. třídy, ostatní ukazatele nepřesáhly limity I. nebo II. třídy. Obdobně
byl klasifikován profil na Želivce v Souticích. I profily na Sázavě a Vltavě nepřekračovaly hranice III.
třídy. K nejzatíženějším profilům zejména v ukazatelích základního fyzikálního a chemického rozboru
a mikrobiologických a biologických ukazatelích, patřily Vepřek (Bakovský potok), Kralupy (Zákolanský
potok) a Poříčský Dvůr (Bělá).
AOX byly klasifikovány poměrně příznivě, ve IV. a V. třídě byly zařazeny jen tři nejznečištěnější
profily z 12 monitorovaných. Téměř 60 % profilů dosáhlo IV. a V. třídy pro chlorofyl.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Hodnoceno bylo 23 až 87 ukazatelů na 14 profilech.
Výsledky byly obdobné jako pro hodnocení podle ČSN. Nejširší spektrum ukazatelů bylo sledováno
na profilu Zelčín (Vltava), nejméně bylo hodnoceno na profilech Havlíčkův Brod (Sázava) a Štěchovice
(Vltava). Nejznečištěnějšími profily byly Vepřek (Bakovský potok), Kralupy (Zákolanský potok)
a Poříčský Dvůr (Bělá). Nejlépe byly hodnoceny profily na Vltavě (Vrané a Štěchovice), na Sázavě
(Pikovice a Sázava nad Sázavou) a Soutice (Želivka).
Ze všeobecných ukazatelů překračovaly limitní hodnoty zejména RL105°C a NL105°C, dusík
a jeho jednotlivé formy, celkový fosfor a AOX. Limit nesplnila EDTA v profilu Zelčín (Vltava) a Kralupy
nad Vltavou (Zákolanský potok), NTA v profilu Poříčský dvůr (Bělá). NEK-RP i NEK-NPH překročil
benzo(a)pyren na Zákolanském potoce. 73 % profilů překročilo limit pro ukazatel suma
benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, nejvýrazněji na Zákolanském potoce – 13 krát a na
Bělé 9 krát. Nepříznivé hodnocení měl i celkový dusík, téměř dvě třetiny profilů překročily limitní
hodnotu i když pouze nevýrazně.
Radiochemie
Matrice voda
Výsledky radiologických ukazatelů v povrchových vodách dílčího povodí Dolní Vltavy byly předány
–1
z šesti profilů. Nejvyšší zjištěné hodnoty (až 390 mBq.l ) celkové objemové aktivity beta byly
naměřeny na profilu Kocába - Štěchovice, charakteristická hodnota pro tento ukazatel hodnocená
dle ČSN 75 7221 odpovídá neznečištěné vodě. Z důvodu vysoké charakteristické hodnoty ukazatele
celková objemová aktivita alfa je jakost vody dle této normy zařazena do IV.třídy silně znečištěná
–1
voda. Maximální celková objemová aktivita alfa 1200 mBq.l byla zjištěna v červnu 2013. Na ostatních
sledovaných profilech tohoto dílčího povodí maximální celková objemová aktivita alfa nepřevýšila
–1
hodnotu 160 mBq.l odpovídající zařazení do třídy I neznečištěná voda. Dle hodnocení Nařízení
vlády č. 23/2011 Sb. nejsou splněny normy environmentální kvality pro ukazatel celková objemová
aktivita alfa povrchová voda pouze na profilu Kocába - Štěchovice. Na profilu Kocába - Štěchovice
–1
byly zjištěny mírně zvýšené obsahy uranu (až 44 µg.l ), na dalším sledovaném profilu Vltava - Zelčín
–1
nepřevýšily hodnotu 2 µg.l . Nejvyšší aktivita tritia v celém dílčím povodí byla zjištěna na profilu
–1
Vltava - Solenice, aktivita nepřevýšila hodnotu 60 Bq.l . Roční aritmetický průměr tohoto ukazatele
–1
nepřekročil indikativní hodnotu (100 Bq.l ) dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. a vyhovuje požadavkům
na používání povrchových vod pro vodárenské účely.
Matrice sedimenty
Odběry vzorků pevných matric (sedimenty) na stanovení radionuklidů nebyly do programu
monitoringu pro rok 2013 zařazeny.
65
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Množství a transport plavenin
Průměrná roční koncentrace plavenin byla podobně jako v minulých letech vyšší na Sázavě
–1
–1
24 mg.l , na Vltavě ve Vraňanech dosáhla pouze 11 mg.l , tzn. nejnižší průměrné hodnoty v rámci
celé sítě, což odpovídá dlouhodobému pozorování. Chod plavenin na Vltavě byl v průběhu roku
–1
relativně vyrovnaný s hodnotami nejčastěji do 10 mg.l , významnější epizoda zvýšeného chodu
–1
plavenin se vyskytla krátce počátkem února při zimní oblevě s hodnotami nejvýše do 50 mg.l . Při
červnových povodních bylo možno v síti vyhodnotit koncentrace plavenin až při druhé a třetí odtokové
epizodě. Z mimořádně odebraných vzorků (Modřany) lze usuzovat, že před první kulminací průtoku
–1
vody se pohybovaly koncentrace plavenin mezi 200 až 300 mg.l . V období od 10. 6. do 30. 6. pak
–1
byly měřeny i při vzestupech průtoků setrvale jen mírně zvýšené hodnoty mezi 20 až 40 mg.l .
Na Sázavě byl chod plavenin proměnlivější, zvýšené koncentrace plavenin se vyskytly jak při
–1
lednové oblevě s hodnotami 100 až 200 mg.l při vzestupech hladin a kulminacích průtoků vody, tak
v průběhu srážkově vydatného května a zejména při vzestupech hladin během červnových
–1
srážkoodtokových epizod s hodnotami 100 až 337 mg.l . Maximální denní průtok plavenin na Sázavě
–1
63 kg.s byl vyhodnocen v první povodňové epizodě dne 3. 6. Za červen odteklo profilem Sázavy v
Nespekách 56 % ročního transportu nerozpuštěných látek. Největší vyhodnocený denní průtok
–1
plavenin na základě změřených dat na Vltavě byl 26,8 kg.s dne 11. 6. po kulminaci průtoku vody a je
srovnatelný s hodnotami měřenými při zimních a jarních povodních z oblev. V první povodňové vlně
protékalo dne 3. 6. Vltavou odhadem až 500 kg nerozpuštěných látek za sekundu. Závěrovým
profilem oblasti odteklo dle hrubého odhadu za rok 2013 celkově 236 000 t nerozpuštěných látek,
z toho 75 % v průběhu června.
Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
Sledováno bylo 36 profilů, vyhodnoceno pouze 35. Na profilu Slapany (Odrava) bylo provedeno
pouze 9 měření, profil proto nemohl být podle této normy vyhodnocen.
Největší rozsah ukazatelů byl sledován na Labi ve Střekově, Děčíně a Schmilce, 38 ukazatelů.
Nejméně, pouze 16 ukazatelů, bylo měřeno na Bílině v Trmicích a v Mostě. Na profilu hranice (Ohře)
byla stanovena pouze rtuť.
Nejzatíženějšími byly menší toky v oblastech s vysokým podílem průmyslu nebo těžbou,
Chodovský potok, Chomutovka, Bílina, Teplický potok, Ploučnice. Nejčistším tokem byla Kamenice ve
Hřensku, kde žádný z 33 sledovaných ukazatelů nepřekročil II. třídu, velmi dobrá byla kvalita vody
i v Ohři, zejména na horním a středním toku, v profilu Odrava (Odrava) a v Rolavě v Rybářích.
Arsen dosáhl IV. třídy na Teplickém potoce a v Bystřici, v Chodovském potoce byl ve třídě V.
Koncentrace odpovídající III. třídě byly detekovány u olova v Bystřici a ve Svatavě, u rtuti v Reslavě.
Organické látky byly většinou na úrovni I. třídy, ojediněle II. třídy. 1,1,2,2-tetrachlorethen v Bílině v Ústí
nad Labem dosáhl III. třídy, PAU v Mandavě ve Varnsdorfu IV. třídy. Koncentrace chlorofylu dosáhly
IV. třídy na Labi v úseku mezi Litoměřicemi a Schmilkou, měřen byl ale pouze na Labi a v profilu
Terezín (Ohře). AOX měly velmi špatné hodnocení, na 50 % profilů dosáhly V. třídy na 36 % třídy IV.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Hodnocení bylo provedeno na 36 profilech. Nejširší rozsah sledování byl na Labi v Děčíně a ve
Schmilce, 91 ukazatel, nejméně, 19 ukazatelů, bylo monitorováno v profilech Most (Bílina), Odrava
(Odrava) a Jindřichov a Lužný na Ohři.
Všechny sledované ukazatele splnily limity v profilech Hřensko (Kamenice), Most (Bílina) a na dvou
profilech na Ohři - Tvršice a Stranná.
Nejčastěji byly na profilech překračovány limitní koncentrace u sumy benzo(g,h,i)perylenu
a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu (35 %), NL105°C a celkového fosforu, shodně 31 % a u amoniakálního
dusíku (20 %). AOX nesplnily předepsané koncentrace na 44 % profilů. Arsen měl zvýšené
koncentrace na Teplickém potoce, na Bystřici a zejména na Chodovském potoce, kde překročil limit
téměř 6 krát.
66
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Radiochemie
Matrice voda
Z tohoto dílčího povodí byly předány výsledky měření ukazatelů radioaktivity z celkem 56 profilů,
na několika z nich (např. Mlýnský náhon - Stráž pod Ralskem, Eliášův potok - ÚV Merklín, Ploučnice Osečná, Horka, Mimoň, Noviny pod Ralskem a Jáchymovský potok - Ostrov) byly zjištěny zvýšené
hodnoty radioukazatelů. Největší prokazatelné zatížení radioaktivitou bylo zjištěno na profilu Mlýnský
náhon - Stráž pod Ralskem, na kterém nejvyšší celková objemová aktivita alfa byla zjištěna v červnu
–1
(1866 mBq.l ), v srpnu celková objemová aktivity beta v rozpuštěných látkách dosáhla hodnoty až
–1
40
–1
1899 mBq.l , po korekci na obsah K celková objemová aktivity beta dosáhla hodnoty 1069 mBq.l .
Dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. nevyhovují tyto hodnoty normám environmentální kvality. Nejvyšší
–1
obsahy uranu (46,4 µg.l ) byly zjištěny na profilu Jáchymovský potok - Ostrov, průměrná roční
koncentrace převýšila limitní hodnoty normy environmentální kvality uvedené v Nařízení vlády
–1
č. 23/2011 Sb. Aktivita izotopu radia 226 v jednotlivých měřeních dosahuje až 149 mBq.l , roční
průměrná aktivita na každém ze sledovaných profilů vyhovuje normě environmentální kvality pro tento
izotop uvedené v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Na profilu Labe - Hřensko byly změřeny nízké hodnoty
–1
tritia do 10 Bq.l , které vyhovují normám environmentální kvality pro tritium v povrchových tocích
uvedených v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
Matrice sedimenty
Výsledky stanovení radionuklidů ve vzorcích pevných matric (sedimenty) nebyly pro vyhodnocení
a další zpracování předány.
Množství a transport plavenin
Průměrné roční koncentrace plavenin na Labi dosáhly podobně jako v minulých letech relativně
–1
nízkých hodnot mezi 17 až 20 mg.l , které významněji neovlivnily ani červnové povodňové epizody.
Celkově byly vyhodnoceny jako průměrné až podprůměrné. Naopak vyšší roční průměry koncentrací
–1
–1
vykazovaly přítoky Labe s výjimkou horní Ohře (Ohře v Terezíně 41 mg.l , Bílina v Ústí n.L. 47 mg.l ,
–1
Ploučnice v Březinách až 78 mg.l ). Na Ploučnici byly mimo srážkoodtokové situace zaznamenány
–1
vysoké hodnoty koncentrací plavenin mezi 100 až 200 mg.l opakovaně až do srpna při setrvalých
stavech hladin a byly pravděpodobně způsobeny antropogenními vlivy v důsledku stavebních prací
–1
v okolí toku. Na přítocích byly měřeny zvýšené hodnoty mezi 100 až 300 mg.l (na Ploučnici až
–1
600 mg.l ) během lednových a únorových vzestupů hladiny po oblevě. V červnu byla při povodňových
–1
epizodách zaznamenána s výjimkou Bíliny roční maxima (na Ohři v Kadani 303 mg.l dne 2. 6., na
–1
–1
Ohři v Terezíně 435 mg.l dne 7. 6., na Ploučnici v Březinách 613 mg.l dne 31. 5.). Zvýšený chod
plavenin byl dále během vzestupů hladin po vydatných srážkách v polovině září, října a na Ploučnici
také při výrazné srážkové epizodě spojené s táním sněhu na přelomu 1. a 2. dekády prosince. Na
dolním Labi byl chod plavenin v průběhu roku poměrně vyrovnaný s hodnotami nejčastěji do 10 až
–1
15 mg.l . Významnější chod plavenin byl zaznamenán pouze při vzestupech hladin na počátku
a konci ledna při zimní oblevě, dále během červnových povodní s relativně nízkými hodnotami 50 až
–1
184 mg.l (odpovídají hodnotám zaznamenaným při povodních v roce 2002) a krátkodobě v polovině
září po vydatnějších srážkách, kdy bylo změřeno na Labi pod Děčínem roční maximum. Na Labi i na
přítocích byl celkový roční odnos plavenin nejvíce ovlivněn transportem v červnu, kdy odteklo 55 až
65 % ročního úhrnu plavenin. Červnové úhrny transportovaných plavenin na Labi několikanásobně (až
8 x v hraničním profilu) překročily dlouhodobý měsíční odtok za období let 1985 – 2000. Absolutně
–1
nejvyšší denní průtok plavenin 499 kg.s byl vyhodnocen na Labi v Prostředním Žlebu dne 4. 6. 2013.
Závěrovým profilem Labe pod Děčínem bylo za rok 2013 transportováno celkem 475 000 t
nerozpuštěných látek.
Dílčí povodí Horní Odry
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
V tomto dílčím povodí byl do hodnocení zahrnut 21 profil. Největší rozsah měl monitoring na profilu
Bohumín (Odra), 38 ukazatelů, nejméně jich bylo sledováno v ústí Olešné - 23.
Nejméně zatíženými byl úsek horní a střední Opavy a Bělá v Mikulovicích. K nejznečištěnějším se
řadily úseky dolních toků Ostravice a Olše a zejména profil Bohumín (Odra), na kterém 32 %
67
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
sledovaných ukazatelů dosáhlo IV. a V. třídy, kromě ukazatelů kyslíkového režimu a TOC, také
celkový fosfor, AOX, NL105°C, celkový mangan a železo, olovo, suma PAU a enterokoky.
Nejhorší klasifikace v tomto dílčím povodí měl celkový fosfor, který IV. a V. třídy dosáhl na 38 %
profilů, AOX bylo ve stejných třídách na 33 % profilů a obdobně dopadlo hodnocení i u enterokoků.
Přibližně 20 % profilů mělo vysoký obsah rozpuštěných látek (při 105°C) a s tím související i vysokou
konduktivitu.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Hodnocen byl 21 profil. Z ukazatelů nařízení vlády bylo, stejně jako podle ČSN, sledováno nejvíce
ukazatelů na profilu Bohumín (Odra), 84, nejméně na profilech Ropice (Olše) a v ústí Olešné, 46.
Jediným profilem na kterém všech 81 sledovaných ukazatelů splnilo limity byl profil Mikulovice (Bělá).
Nejvíce zatížený byl Bohumín, limit překročilo 17 ukazatelů, nejvýrazněji suma benzo(g,h,i)perylenu
a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, více než 20 krát. Obdobného překročení dosáhla suma
benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu i na profilu Vávrovice (Opava). Vyšší znečištění bylo
zjištěno i na Olši, na Odře ve Svinově, na Jičínce v Kuníně a v ústí Hvozdnice.
Kromě profilu na Bělé byl překročen limit pro sumu benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu
na všech profilech a 81 % profilů přesáhlo hodnotu NEK-RP pro fenantren. Přibližně 50 až 60 %
profilů nesplnilo limitní hodnoty pro celkový fosfor, NL105°C a mikrobiologické ukazatele.
Radiochemie
Matrice voda
Ukazatel celkové objemové aktivity beta v rozpuštěných látkách v ústí Karvinského potoka dosáhl
–1
40
hodnoty až 2 030 mBq.l , po korekci na obsah K celková aktivita beta nepřevýšila hodnotu
–1
40 mBq.l . U ostatních sledovaných profilů celková objemová aktivita beta dosahovala hodnoty menší
–1
než 500 mBq.l , která dle ČSN 75 7221 je meznou hodnotou pro zařazení do třídy I neznečištěná
voda. Výjimkou jsou povrchové vody Bohumínské a Vrbické stružky, kde byly zjištěny aktivity mírně
převyšující tuto hodnotu, charakteristická hodnota 90 %-ního percentilu ročního období vyhovuje
pro zařazení do třídy I. Celková objemová aktivita alfa u sledovaných profilů nepřevýšila hodnotu
–1
200 mBq.l , meznou hodnotu pro zařazení do třídy I neznečištěná voda.
Matrice sedimenty
Výsledky stanovení radionuklidů ve vzorcích pevných matric (sedimenty) nebyly pro vyhodnocení
a další zpracování předány.
Množství a transport plavenin
–1
Průměrné roční koncentrace plavenin se pohybovaly mezi 19 mg.l na Olši ve Věřňovicích
–1
a 47 mg.l na Odře v Bohumíně. Zvýšený chod plavenin byl zaznamenán na všech sledovaných
tocích v průběhu zimní oblevy na přelomu ledna a února, nejvýznamněji na Ostravici a Odře, kde byla
–1
změřena roční maxima (600 až 800 mg.l ), zatímco na Olši a Opavě se koncentrace zvýšily jen na 60
–1
až 90 mg.l . Na Opavě a Odře zvýšený chod plavenin provázel vzestupy hladin také v první polovině
–1
března po oteplení a tání sněhu s nejvyššími hodnotami 250 mg.l před kulminacemi průtoku vody. Na
všech tocích a se zvýšeným chodem plavenin projevily vzestupy hladin po srážkách i odtávání sněhu
ve vyšších polohách v polovině měsíci dubnu, na Opavě bylo v této situaci měřeno roční maximum.
Další výrazné zvýšení koncentrací provázelo odtokové epizody v průběhu června při vzestupech
hladin po vydatných srážkách, a to zejména v období 10. až 11. 6. a 24. až 25. 6. s hodnotami 200 až
–1
620 mg.l . Na Ostravici byly nejvyšší koncentrace v červnu měřeny v první odtokové epizodě dne
5. 6. 2013. Zaznamenaná maxima nedosáhla úrovně maxim měřených v minulých letech. Nejvyšší
-2
roční specifický odtok plavenin 26 t.km byl vyhodnocen na Odře ve Svinově. Celkové množství
transportovaných plavenin ovlivnily nejvíce odtoky v červnu a dubnu 48 až 75 % ročního úhrnu
plavenin. Průtoky plavenin na Odře a Ostravici dosáhly maxima při kulminacích průtoku vody během
odtokové situace na konci ledna a na Opavě v dubnu ve shodě s měřenými maximy koncentrací.
–1
Celkově nejvyšší průtok plavenin (144 kg.s ) byl vyhodnocen na Odře v Bohumíně při kulminacích
průtoků vody po intenzivních srážkách dne 5. 6. 2013. Závěrovým profilem Odry v Bohumíně bylo za
rok 2013 transportováno celkem 155 600 t nerozpuštěných látek.
68
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
Toto dílčí povodí zahrnuje 4 profily, dva na Lužické Nise - Hrádek nad Nisou a Proseč nad Nisou,
jeden na Smědé ve Vsi u Černous a jeden na Stěnavě v Otovicích. Monitorováno na nich bylo 35 až
38 ukazatelů. Hrádek nad Nisou patří mezi znečištěné profily nejen v rámci tohoto povodí, ale
i z celorepublikového hlediska. IV. a V. třídou byly klasifikovány na tomto profilu AOX, některé
mikrobiologické ukazatele, NL105°C, olovo a suma PAU. Nejčistším profilem byly Otovice na Stěnavě,
kde koncentrace sledovaných ukazatelů nepřesáhly hranice III. třídy. Ves u Černous na Smědé
dosáhla IV. třídy pouze u NL105°C.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Z ukazatelů vyjmenovaných v NV jich bylo nejvíce hodnoceno na profilu Hrádek nad Nisou
(Lužická Nisa), 91. Nejméně v Proseči nad Nisou, 58. Obdobně jako podle ČSN bylo překročeno
nejvíce limitních hodnot na profilu Hrádek nad Nisou (Lužická Nisa). Limity nebyly splněny u několika
PAU, fluorantenu, fenantrenu, sumy benzo(b)fluorathenu a benzo(k)fluorathenu a zejména u sumy
benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, kde průměrná roční koncentrace dosáhla 34 násobku
povolené hodnoty.
Radiochemie
Matrice voda
V tomto dílčím povodí byly výsledky aktivit radionuklidů v povrchových vodách předány jen
z jediného profilu Lužická Nisa - Hrádek nad Nisou. Ukazatel celkové objemové aktivity beta
–1
v rozpuštěných látkách nepřevýšil hodnotu 150 mBq.l , aktivita draslíku 40 se pohybovala mezi 80 až
–1
–1
120 mBq.l , po korekci na tento izotop ukazatel celkové objemové aktivity beta nepřevýšil 50 mBq.l .
Obsahy uranu byly zjištěny pod mezí detekce nebo nevýrazně převyšující tuto hodnotu.
Matrice sedimenty
Výsledky stanovení radionuklidů ve vzorcích pevných matric (sedimenty) nebyly pro vyhodnocení
a další zpracování předány. Ve vzorcích sedimentu z jediného profilu Lužická Nisa - Hrádek nad
Nisou byly analyzovány obsahu uranu, dosahující hodnoty 16,8 mg/kg
Množství a transport plavenin
V jediném sledovaném profilu oblasti v Hrádku n. Nisou dosáhly koncentrace plavenin v ročním
–1
průměru hodnoty 42 mg.l . Režim plavenin byl až do října významně antropogenně ovlivněn
stavebními pracemi na obnově vodního toku. Denní koncentrace plavenin až do října kolísaly v mírně
–1
zvýšených hodnotách mezi 20 až 50 mg.l i při setrvalých stavech hladin toku. Průměrná roční
hodnota koncentrace plavenin byla vyhodnocena v úrovni 114 % dlouhodobého průměru. Přirozeně
zvýšený chod plavenin byl zaznamenán krátkodobě na počátku ledna při vzestupu hladin po
–1
dešťových srážkách a oteplení s táním sněhu s hodnotami koncentrací plavenin mezi 60 až 660 mg.l
a s dosažením ročního maxima a vzápětí na konci ledna při oblevě a tání sněhu s hodnotami 100 až
–1
280 mg.l . Další epizody vzestupu koncentrací ve spojitosti s odtokovými situacemi byly
zaznamenány krátkodobě (po dobu 2 - 3 dní) koncem května a na počátku června po intenzivních
–1
srážkách (100 až 260 mg.l ), dále koncem července při rychlých vzestupech hladin s dosažením 2.
–1
SPA po přívalových srážkách (až 280 mg.l ) a také na začátku září po lokálních vydatných srážkách.
Poslední významnější epizoda zvýšeného chodu plavenin byla zaznamenána v polovině října
–1
s hodnotami mezi 90 až 480 mg.l po srážkách v s. části Čech. Největší denní průtok plavenin - 16,7
–1
kg.s byl vyhodnocen dne 2. 6. 2013. Závěrovým profilem toku bylo celkově za rok transportováno
15 015 t nerozpuštěných látek, tj. v porovnání s dlouhodobými hodnotami 190 % dlouhodobého
průměru. Téměř 20 % ročního objemu plavenin bylo transportováno v období 2. až 4. června při
zvětšených průtocích vody.
69
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
V tomto dílčím povodí bylo hodnoceno 26 profilů na kterých byl rozsah monitorovaných ukazatelů
od 24 v Kojetíně na Moravě a na Bečvě v Choryni až po 38 ukazatelů v profilu Lanžhot (Morava).
Klasifikace jednotlivých profilů byla velice dobrá, na pěti profilech ukazatele dosáhly pouze I. a II.
třídy (od Bohutína až po Moravičany na řece Moravě a v profilu Sudkov (Desná)). V profilu
Hanušovice (Branná) bylo všech 25 hodnocených látek pouze v I. třídě. Profil s vyšším znečištěním
byl na Valové v Polkovicích, IV. třída byla stanovena pro RL105°C a konduktivitu a celkový fosfor, V.
pro NL105°C.
AOX dosáhly v tomto dílčím povodí maximálně III. třídy a to pouze na 6 profilech z 25
hodnocených, na ostatních byly klasifikovány II. a na dvou profilech i I. třídou. Nejhorší hodnocení
měly NL105°C, na čtyřech profilech dosáhly V. třídy, na dvou IV. třídy. Celkový fosfor byl na téměř
polovině profilů zařazen do III. třídy, IV. třídou byly klasifikovány u celkového fosforu pouze dva profily,
Otrokovice (Dřevnice) a Polkovice (Valová).
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Na 26 profilech bylo sledováno široké spektrum ukazatelů, nejvíce v Lanžhotě na Moravě
a v Brumově na Vláře, 94, nejméně na řece Moravě v Bohutíně a v Kojetíně a v profilu Hanušovice
(Branná), 36.
Žádný ze sledovaných ukazatelů nepřekročil limitní hodnoty na profilech Sudkov (Desná), Bohutín
(Morava) a Pňovice (Oskava). Llátkami vyjmenovanými v tomto nařízení byly nejzatíženější profily
Tovačov (Blata) a Lanžhot (Morava).
NL105°C překročily limitní koncentrace na více než 40 % profilů, celkový fosfor na 30 % profilů.
Mikrobiologické ukazatele nevyhověly v 65 až 75 % profilů. Suma benzo(g,h,i)perylenu
a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu byla hodnocena na 4 profilech dílčího povodí, ani na jediném nesplnila
požadovaný limit, nejvýrazněji, čtyřnásobně, byl překročen v Lanžhotě na Moravě. V profilu Brumov
(Vlára) byla suma PBDE rovněž 4 krát vyšší než připouští limit.
Radiochemie
Matrice voda
Laboratorní výsledky aktivit radionuklidů v povrchových vodách v tomto dílčím povodí nebyly za rok
2013 dodány.
Matrice sedimenty
Odběry vzorků pevných matric (sedimenty) na stanovení radionuklidů nebyly do programu
monitoringu pro rok 2013 zařazeny.
Množství a transport plavenin
–1
Průměrné roční hodnoty koncentrací plavenin pohybovaly mezi 11 mg.l na horním toku Moravy
–1
v Raškově a 47 mg.l na Moravě v Lanžhotě. Zvýšený chod plavenin byl zaznamenán při vzestupech
hladin v souvislosti s dešťovými srážkami a táním sněhu na většině sledovaných toků s výjimkou horní
–1
Moravy a Olšavy krátkodobě na počátku ledna s hodnotami mezi 50 až 90 mg.l a dále na přelomu
–1
ledna a února, kdy koncentrace dosahovaly po dobu 3 až 5 dní hodnot mezi 100 až 400 mg.l , V této
situaci bylo změřeno na Moravě ve Spytihněvi roční okamžité maximum. Také v březnu a dubnu se
vyskytoval při odtávání sněhu i v horských polohách zvýšený chod plavenin na Bečvě v Dluhonicích
–1
(až 1 000 mg.l ) a následně i na Moravě, kde byla maxima zaznamenána 13. 4. 2013 při kulminacích
–1
průtoku vody s hodnotami mezi 200 až 900 mg.l . Během červnových odtokových situací byl
zaznamenán zvýšený chod plavenin nejvýrazněji na horní Moravě v Raškově, v Kroměříži a na
Dřevnici ve Zlíně, kde byla změřena roční maxima. Na ostatních profilech se při kulminacích průtoků
–1
vody během červnových epizod koncentrace krátkodobě zvedly na 200 až 300 mg.l . Poslední
významnější nárůst koncentrací plavenin byl měřen koncem poloviny září při vzestupech hladin po
vydatných srážkách v oblasti Jeseníků, a to zejména na horní Moravě v Raškově (roční maximum
70
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
–1
314 mg.l dne 14. 9.) a vlivem dotoku také na střední a dolní Moravě, kde již hodnoty nepřesáhly
–1
100 mg.l . V porovnání s dlouhodobými průměry byly roční koncentrace plavenin podprůměrné,
pouze na Bečvě dosáhly průměrných hodnot. Nejvyšší měsíční odtoky plavenin byly vyhodnoceny
v únoru, dubnu a červnu, kdy bylo transportováno 60 až 80 % ročního množství plavenin, na Bečvě
v březnu (47 % ročního úhrnu). Nejvyšší specifický odtok plavenin byl vyhodnocen podobně jako
–1
–-2
–1
v minulém roce na Bečvě v Dluhonicích 24 t.rok .km . Nejvyšší průtok plavenin 213 kg.s byl
zaznamenán na Moravě v Kroměříži dne 13. 4. 2013, kdy za jeden den odteklo odhadem 13 %
ročního úhrnu plavenin. Záporná bilance v transportu byla vyhodnocena v úseku mezi Kroměříži
a Spytihněví, a to ve výši 30 000 tun. Závěrovým profilem oblasti Morava – Lanžhot bylo
transportováno za rok 2013 celkem 180 170 t nerozpuštěných látek.
Dílčí povodí Dyje
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
Na 24 profilech byl rozsah látek obsažených v této normě stanovován od 38 na Dyji v Pohansku do
22 na Svratce v Bystrci.
V povodí jsou toky, které patří k nejznečištěnějším v celostátním měřítku látkami spadajícími do
skupiny obecné, fyzikální a chemické ukazatele, jednás e o Kyjovku, Trkmanku a Litavu. Na Kyjovce
v Mistříně bylo do IV. a V. třídy zařazeno 10 z 25 klasifikovaných ukazatelů, na Trkmance v Podivíně
téměř čtvrtina a na Litavě v Židlochovicích 19 %. K nejméně znečištěným profilům v tomto povodí
s výslednou třídou III, patřily dva profily na Dyji - Tasovice pod Znojmem a Dyje nad soutokem
s Jevišovkou, Jihlava v Řeznovicích, Oslava pod Oslavany a Svratka v Bystrci.
Z ukazatelů měly nejhorší zatřídění enterokoky, dvě třetiny profilů spadaly do IV. a V. třídy, 38 %
profilů bylo hodnoceno IV. třídou u celkového fosforu a 33 % profilů mělo do IV.a V. třídy zařazeny
NL105°C. Z AOX pouze pětina byla klasifikována IV. třídou, V. nebyl hodnocen ani jeden profil.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Největší rozsah látek z 24 hodnocených profilů byl monitorován na profilu Lanžhot (Morava), 94,
nejmenší na profilu Bystrc (Svratka), 31.
Limity u všech hodnocených látek byly splněny na třech profilech, v Tasovicích na Dyji,
v Oslavanech na Oslavě a Bystrci na Svratce. I podle hodnocení tohoto nařízení byly
nejznečištěnějšími profily na Kyjovce, Trkmance a Litavě, ke kterým se zařadila i Bobrava
v Želešicích.
Ze všeobecných ukazatelů byl nejhůře hodnocen celkový fosfor, u kterého dvě třetiny profilů
překročily limitní koncentrace. NL105°C byly v nadlimitních hodnotách zjištěny na 42 % profilů, zhruba
čtvrtina profilů nesplňovala požadované hodnoty pro celkový a amoniakální dusík. Polovina až dvě
třetiny profilů překročily limitní hodnoty pro mikrobiologické ukazatele a na žádném ze 12 sledovaných
profilů nevyhověly koncentrace pro ukazatel suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu.
Radiochemie
Matrice voda
Laboratorní výsledky aktivit radionuklidů v povrchových vodách v tomto dílčím povodí nebyly za rok
2013 dodány.
Matrice sedimenty
Výsledky stanovení radionuklidů ve vzorcích pevných matric (sedimenty) nebyly pro vyhodnocení
a další zpracování předány.
Množství a transport plavenin
–1
–1
Roční koncentrace plavenin se pohybovaly v rozmezí 13 mg.l na Dyji v Pohansku až 33 mg.l na
Svitavě v Bílovicích. V porovnání s dlouhodobým průměrem byly koncentrace plavenin i celkové roční
odtoky na Dyji, Svitavě a Svratce vyhodnoceny jako podprůměrné, na Jihlavě v Ivančicích pak dosáhly
průměrných hodnot. Oproti roku 2012 došlo na většině profilů k vzestupu průměrné roční koncentrace.
Epizody zvýšeného chodu plavenin byly zaznamenány při vzestupech hladin v období lednových
71
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
–1
a únorových oblev, a to zejména na Svitavě a Jihlavě s hodnotami 70 až 200 mg.l na Svitavě a 140
–1
–1
až 285 mg.l na Jihlavě. Na Svitavě a Svratce zvýšení koncentrací plavenin (185 až 286 mg.l
v kulminacích) provázelo zvětšené průtoky vody v průběhu dubna vyvolané táním sněhu a dešťovýni
srážkami. Významnější vzestup koncentrací byl zaznamenán při červnových epizodách zvětšených
–1
průtoků vod. V kulminacích se hodnoty zvýšily na Svitavě na 270 až 380 mg.l , na Jihlavě na 100 až
–1,
–1
–1
340 mg.l na Svratce na 60 až 200 mg.l . Nejvyšší roční hodnota 1 467 mg.l byla změřena na
Svitavě v Bílovicích počátkem srpna po intenzivních srážkách v povodí horní Svitavy. Odlišný byl chod
–1
plavenin na dolní Dyji, kde koncentrace setrvale kolísaly do 10 až 20 mg.l a jen výjimečně překročily
–1
hodnotu 40 mg.l . Do Novomlýnských nádrží bylo transportováno sledovanými toky za rok odhadem
40 000 t nerozpuštěných látek. Závěrovým profilem Dyje v Pohansku bylo celkově za rok 2013
transportováno do dalšího povodí toku Moravy celkem 22 000 t nerozpuštěných látek. Jde zhruba
o polovinu vyhodnoceného vnosu nerozpuštěných látek přítoky do Novomlýnských nádrží.
Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje
Povrchové vody
Hodnocení podle ČSN 75 7221
Jako zástupci tohoto malého a nespojitého dílčího povodí byly vybrány 2 profily, Alžbětín (Řezná)
a Všetruby (Kouba). Oba mají kategorii 2 a proto rozsah zde monitorovaných látek je velmi omezený.
Na Koubě bylo sledováno 9 ukazatelů a na Řezné 11. Jednalo se o ukazatele ze skupiny obecné,
fyzikální a chemické ukazatele a ze skupiny mikrobiologické a biologické ukazatele. Ani u jednoho
z nich nebyla překročena II. třída a oba profily spadají do nevelké skupiny jen mírně znečištěných
profilů.
Hodnocení podle NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb.
Na obou profilech byly sledovány ukazatele v malém rozsahu, 13 ukazatelů na Koubě a 12 na
Řezné, všechny zařazené do skupiny všeobecných ukazatelů a mikrobiologických ukazatelů. Pouze
na Řezné v Alžbětíně byl mírně překročen limit pro termotolerantní koliformní bakterie. Ostatní
ukazatele na obou profilech limity splnily.
Radiochemie
Matrice voda
Radionuklidy v povrchových vodách nebyly v tomto dílčím povodí sledovány.
Matrice sedimenty
Odběry vzorků pevných matric (sedimenty) na stanovení radionuklidů nebyly do programu
monitoringu pro rok 2013 zařazeny.
Množství a transport plavenin
Sledování množství a transportu plavenin se v tomto dílčím povodí neprovádí.
72
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
3.2 Výsledky hydrologické bilance jakosti podzemní vody
a jejich hodnocení
Ukazatele jakosti podzemních vod byly pro území České republiky vyneseny do 15 map podle
jednotlivých ukazatelů.
Hodnocení jakosti podzemních vod pro hydrologickou bilanci podzemních vod v roce 2013 bylo
zpracováno z údajů monitoringu jakosti podzemních vod na objektech státní sítě sledování
podzemních vod, kterou provozuje ČHMÚ. Do hodnocení byly zahrnuty údaje ze 660 objektů sítě
sledování (173 pramenů, 222 mělkých a 265 hlubokých vrtů), kde bylo v roce 2013 odebráno celkem
660 vzorků a to v podzimním období (říjen a listopad). Počet objektů v jednotlivých oblastech povodí
–
+
uvádí Tab. 3.1. Do hodnocení bylo zahrnuto devět ukazatelů: chloridy (Cl ), amonné ionty (NH4 ),
–
2–
dusičnany (NO3 ), sírany (SO4 ), chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSKMn), měď (Cu),
kadmium (Cd), olovo (Pb) a pH, definovaných v příloze č.1 vyhlášky ministerstva zemědělství
č. 431/2001 Sb. Hodnocení bylo provedeno jako srovnání s referenčními (limitními) hodnotami pro
podzemní vodu dle požadavků vyhlášky č. 5/2011 Sb. ze dne 20. prosince 2010 o vymezení
hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod
a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod (dále jen vyhláška
č. 5/2011 Sb.). Měď a pH byly hodnoceny porovnáním s limity pro pitnou vodu dle požadavků vyhlášky
Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb, protože vyhláška č. 5/2011 Sb. pro podzemní vodu
referenční hodnoty pro tyto ukazatele neobsahuje. Seznam hodnocených ukazatelů a jejich limitní
hodnoty ukazuje Tab. 3.2. Maximální roční průměrné hodnoty jednotlivých ukazatelů (s výjimkou pH,
kde jsou uvedeny minimální roční průměrné hodnoty) na monitorovaných objektech podzemních vod
v jednotlivých oblastech dílčích povodí uvádí Tab. 3.3.
Pro ukazatel pH bylo hodnoceno 660 vzorků, mimo limitní rozmezí 6,5 až 9,5 bylo 16 % z nich
(všechny tyto hodnoty byly nižší než 6,5). Pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem
–1
(CHSKMn) bylo hodnoceno 660 vzorků, z toho 32 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,5 mg.l , limit
–1
+
3 mg.l byl překročen u 12 % z nich. Pro ukazatel amonné ionty (NH4 ) bylo hodnoceno 660 vzorků,
–1
–1
z toho 63 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,05 mg.l , limit 0,5 mg.l byl překročen u 13 % z nich.
–
Pro ukazatel dusičnany (NO3 ) bylo hodnoceno 660 vzorků, z toho 37 % bylo pod mezí stanovitelnosti
–1
–1
–
1 mg.l , limit 50 mg.l byl překročen u 11 % z nich. Pro ukazatel chloridy (Cl ) bylo hodnoceno 660
–1
–1
vzorků, z toho 23 % bylo pod mezí stanovitelnosti 4 mg.l , limit 200 mg.l byl překročen u 2,9 %
2–
z nich. Pro ukazatel sírany (SO4 ) bylo hodnoceno 660 vzorků, z toho 5,8 % bylo pod mezí
–1
–1
stanovitelnosti 5 mg.l , limit 400 mg.l byl překročen u 3,0 % z nich. Pro ukazatel kadmium (Cd) bylo
–1
–1
hodnoceno 660 vzorků, z toho 96 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,2 µg.l , limit 0,5 µg.l byl
překročen u 1,5 % z nich. Pro ukazatel měď (Cu) bylo hodnoceno 660 vzorků, z toho 90 % bylo pod
–1
–1
mezí stanovitelnosti 2 µg.l , limit 1 mg.l nebyl překročen u žádného z nich. Pro ukazatel olovo (Pb)
–1
–1
bylo hodnoceno 660 vzorků, z toho 96 % bylo pod mezí stanovitelnosti 0,5 µg.l , limit 5 µg.l byl
překročen u 0,3 % z nich.
Seznam všech ukazatelů, které překračovaly v roce 2013 limity pro podzemní vody dle vyhlášky
MŽP a MZe 5/2011 Sb. (pro pH, měď a celkovou mineralizaci byly použity limity pro pitnou vodu dle
vyhlášky MZ 252/2004 Sb.), a maximální roční průměrné hodnoty těchto ukazatelů s přiřazením lokalit
jejich výskytu uvádí Tab. 3.4.
73
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
74
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
75
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
76
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
77
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
78
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
79
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
80
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Tab. 3.1
Počet hodnocených objektů
Dílčí povodí
Horního a středního Labe
Horní Vltavy
Berounky
Dolní Vltavy
Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Horní Odry
Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Moravy a přítoků Váhu
Dyje
ostatních přítoků Dunaje
celá ČR
Tab. 3.2
Počet objektů
177
77
44
23
124
45
9
83
78
0
660
Seznam hodnocených ukazatelů
Ukazatel
pH
CHSKMn
Amonné ionty
Dusičnany
Chloridy
Sírany
Kadmium
Měď
Olovo
Limit
6,5 – 9,5
3
0,5
50
200
400
0,5
1000
5
Jednotky
–
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
µg/l
µg/l
µg/l
Typ limitu
mezná hodnota
referenční hodnota
referenční hodnota
referenční hodnota
referenční hodnota
referenční hodnota
referenční hodnota
nejvyšší mezná hodnota
referenční hodnota
81
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Tab. 3.3
Maximální roční průměrné hodnoty ukazatelů na monitorovaných objektech podzemních
vod v jednotlivých dílčích povodích
Dílčí povodí Horního a
Ukazatel
středního
Labe
Horní
Vltavy
Berounky
Dolní
Vltavy
pH (minimum)
5,0
5,3
6,3
5,9
CHSKMn [mg/l]
17
28
7,1
3,4
Ohře, Dolního
Lužické
Moravy
Horní
Labe a
Nisy a
a
Odry
ostatních
ostatních
přítoků
přítoků Labe
přítoků Odry Váhu
4,8
6,0
6,2
6,2
13
4,6
46
13
Dyje
5,5
7,2
Amonné ionty [mg/l]
17
1,1
0,8
1,0
9,9
2,7
11
42
4,8
Dusičnany [mg/l]
129
122
148
117
717
78
54
113
208
Chloridy [mg/l]
2090
1640
211
250
406
283
296
759
430
Sírany [mg/l]
924
183
494
350
1670
215
132
298
1050
Kadmium [µg/l]
0,9
1,2
4,6
0,6
3,2
0,3
1,0
0,3
0,3
Měď [µg/l]
143
5,4
17
4,8
24
3,5
<2
14
9,4
Olovo [µg/l]
131
<0,5
0,8
0,5
5,8
4,6
0,6
3,7
0,6
Pro hydrologickou bilanci podzemních vod v roce 2013 bylo provedeno i zhodnocení výskytu
skupin nebezpečných látek (vybrané toxické stopové prvky, těkavé organické látky, polycyklické
aromatické uhlovodíky, pesticidy) v podzemních vodách formou porovnání zjištěných koncentrací
s limitními hodnotami pro podzemní vodu dle vyhlášky č. 5/2011 Sb.
Výskyt dusíkatých látek na objektech podzemních vod byl obdobný jako v minulém roce, a to
dusičnany (11,2 % nadlimitních vzorků) a amonné ionty (13,0 % nadlimitních vzorků). Dusitany se
v podzemních vodách vyskytovaly jen ve velmi nízkých koncentracích a k překročení limitní hodnoty
pro podzemní vodu došlo pouze u jediného vzorku. Dusičnany se do vod snadno vyplavují jako
důsledek zemědělské činnosti v krajině a představují významný dlouhodobý indikátor hlavně
antropogenního znečištění, neboť ve vodě jsou poměrně stabilní, což dokazuje i jejich výskyt ve všech
typech objektů podzemních vod sítě jakosti. Významná je i skutečnost, že koncentrace dusičnanů
-1
u více než poloviny vzorků byla do 5 mg.l , což představuje pouze jednu desetinu limitu pro podzemní
vodu. U amonných iontů je sice procentuální zastoupení nadlimitních vzorků shodné jako u dusičnanů
–1
ovšem téměř dvě třetiny stanovených hodnot bylo pod mezí stanovitelnosti 0,05 mg.l , což je
–1
mimochodem rovněž desetina limitu pro podzemní vodu, čili referenční hodnota je 0,5 mg.l .
Výraznější zastoupení koncentrací dusíkatých látek se objevuje zejména v lokalitách s tradičně vyšší
intenzitou zemědělské a průmyslové činnosti (dílčí povodí Dyje, dílčí povodí Dolní Vltavy, dílčí povodí
Moravy a přítoků Váhu a dílčí povodí Horní Odry). Z dalších anorganických ukazatelů se ve vysokém
počtu překročení limitu pro podzemní vodu vyskytoval mangan (dokonce 40,5 % nadlimitních vzorků).
–1
Zde je nutno poznamenat, že limit (referenční hodnota) 0,05 mg.l pro podzemní vodu uvedený ve
vyhlášce MŽP a MZe 5/2011 Sb. je poměrně přísný. Za vhodných podmínek se může dostávat
z geologického prostředí do podzemní vody zcela přirozeně, což je zohledněno u limitu pro pitnou
–1
vodu dle vyhlášky MZ 252/2004 Sb. (limit za těchto podmínek je 0,2 mg.l ). Navíc výše limitu pro
mangan byla vždy nastavována s ohledem na obavy ovlivnění pitné vody nežádoucími
organoleptickými vlastnostmi nikoliv z důvodů toxikologických. V rámci skupiny základních ukazatelů
vykazují vysokou četnost nadlimitních hodnot rovněž konduktivita, humínové látky a lithium.
Referenčními hodnotami (limity) pro podzemní vodu jsou však přímo meze stanovitelnosti, což
u ukazatelů, jejichž hodnoty jsou přirozeně nad mezí stanovitelnosti u většiny přírodních vod, je
poněkud nelogické.
K vyhodnocení toxických stopových prvků je třeba poznamenat, že v nadlimitních koncentracích
(pro podzemní vodu) se nejčastěji vyskytovaly baryum (46,5 % nadlimitních vzorků), arsen (4,5 %
nadlimitních vzorků), kobalt (4,4 % nadlimitních vzorků), nikl (2,6 % nadlimitních vzorků), hliník (2,1 %
–1
nadlimitních vzorků) a kadmium (1,5 % nadlimitních vzorků). Referenční hodnota 50 µg.l pro baryum
(v. MŽP a MZe 5/2011 Sb.) je však příliš přísná, protože je prakticky na úrovni přirozených
pozaďových koncentrací tohoto prvku v prostých podzemních vodách. U barya je výskyt zvýšených
koncentrací jednoznačně vyšší v mělkých zvodních, u ostatních kovů nelze poukázat na
jednoznačnou převahu nadlimitních hodnot v mělkých či hlubokých obězích podzemních vod. Další
Stopové prvky v nadlimitních koncentracích byly nejčastěji detekovány v dílčích povodích Lužické Nisy
a ostatních přítoků Odry, Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, Berounky a Horní Vltavy
a s menší četností pak v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu a také Dolní Vltavy.
82
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
U skupiny těkavých organických látek se nadlimitní koncentrace u většiny látek vyskytovaly jen
zřídka s výjimkou sumy p-xylenu a m-xylenu (3,5 % nadlimitních vzorků), 1,2-cis-dichlorethenu (2,9 %
nadlimitních vzorků), toluenu (1,8 % nadlimitních vzorků) a 1,2-trans-dichlorethenu (1,4 % nadlimitních
vzorků). Nadlimitní koncentrace těchto látek byly zjištěny zejména v dílčích povodích Horní Odry,
Moravy a přítoků Váhu, Dyje a Horního a středního Labe.
U skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků se ve zvýšených koncentracích nejčastěji
–1
vyskytovaly polutanty s neopodstatněně přísným limitem 5 ng.l fenantren (11,5 % nadlimitních
vzorků) a chrysen (2,9 % nadlimitních vzorků). Další nadlimitní koncentrace ve vzorcích podzemních
vod se vyskytovaly u pyrenu (1,8 %) a fluoranthenu (1,8 %). Nadlimitní koncetrace jednotlivých látek
se samozřejmě projevily i v hodnotách ukazatele suma PAU (2,6 % nadlimitních vzorků). Nadlimitní
koncentrace polycyklických aromatických uhlovodíků byly zjištěny zejména v dílčích povodích Moravy
a přítoků Váhu, Dyje, Horního a středního Labe, Horní Odry a Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
Největší počet maximálních naměřených koncentrací pro jednotlivé látky ze skupiny PAU byl zjištěn
v dílčím povodí Horního a středního Labe a v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu
V početné skupině pesticidních látek byl zjištěn největší počet nadlimitních koncetrací pro nově
sledovaný herbicid chloridazon desphenyl (27,1 % nadlimitních vzorků). V četnosti překročení limitů
pro podzemní vodu následuje rozsáhlá skupina metabolitů herbicidů alachloru, metolachloru,
acetochloru a nově také matazachloru (chloracetanilidy). Jsou to alachlor ESA (16,2 % nadlimitních
vzorků), metazachlor ESA (13,2 % nadlimitních vzorků), metolachlor ESA (10,3 % nadlimitních
vzorků), acetochlor ESA (6,4 % nadlimitních vzorků), metazachlor OA (4,1 % nadlimitních vzorků)
metolachlor OA (3,3 % nadlimitních vzorků) a acetochlor OA (2,6 % nadlimitních vzorků). Dalšími
častěji se vyskytujícími polutanty byly triazinové herbicidy, zejména herbicid atrazin a jeho metabolity
jako jsou hydroxyatrazin (3,0 % nadlimitních vzorků), desethylatrazin (1,5 % nadlimitních vzorků)
desethyldesisopropylatrazin (1,5 % nadlimitních vzorků) a atrazin (0,9 % nadlimitních vzorků).
Z dalších pesticidů jsou to pak bentazon (1,1 % nadlimitních vzorků) a hexazinon (0,9 % nadlimitních
vzorků). Ostatní pesticidy se v nadlimitních koncentracích vyskytovaly jenom sporadicky. Vzorky
podzemních vod s nadlimitními koncentracemi pesticidů byly převážně odebrány u mělkých vrtů.
Nadlimitní koncentrace pesticidů byly stanoveny ve vzorcích podzemních vod u všech monitorovaných
dílčích povodí, což se projevilo i ve výrazných hodnotách počtu překročení ukazatele suma pesticidů.
Co do maximální výše naměřených koncetrací pesticidních látek je třeba zmínit zejména dílčí
povodí Horního a středního Labe, Horní Vltavy, Berounky, Moravy a přítoků Váhu a Ohře, Dolního
Labe a ostatních přítoků Labe.
Ukazatele se skupiny chlorbenzenů byly nalezeny pouze na dvou objektech pozorovací sítě jakosti
podzemních vod náležících do dílčího povodí Horního a středního Labe.
Z monitorovaných chelátů se výrazněji v nadlimitních koncentracích vyskytoval pouze ukazatel
EDTA (3,0 % nadlimitních vzorků) a to zejména na objektech dílčích povodí Horního a středního Labe,
Moravy a přítoků Váhu a Dyje.
Nadlimitní koncentrace di(2-ethylhexyl)ftalátu čili DEHP a ukazatele chloralkany C10-C13 byly
zaznamenány pouze na 5 objektech podzemních vod.
Referenční hodnota radiochemického ukazatele celkové objemové aktivity alfa (7,6 % nadlimitních
vzorků) byla v maximální hodnotě zjištěna v lokalitě Zákupy (Kamenice) na Českolipsku - dílčí povodí
Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Zvýšené hodnoty celkové objemové aktivity alfa byly
naměřeny zejména v podzemních vodách dílčích povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
a Horního a středního Labe.
Seznam všech ukazatelů, které překračovaly v roce 2013 limity pro podzemní vody dle vyhlášky
MŽP a MZe 5/2011 Sb., maximální hodnoty těchto ukazatelů s přiřazením lokalit jejich výskytu uvádí
Tab. 3.4.
Hodnocené ukazatele byly vybrány jako charakteristické pro určité druhy znečištění (zejména
antropogenní) s ohledem na současné potřeby hodnocení jakosti podzemních vod a klasifikaci
obvykle používanou v členských státech EU.
Na základě vyhodnocení výsledků analýz podzemních vod lze konstatovat, že v roce 2013 byly
v porovnání z předchozím rokem 2012 většinou zastoupeny stejné látky a byl opět zjištěn výraznější
podíl metabolitů (produktů rozpadu) než původních pesticidů.
83
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Dílčí povodí Horního a středního Labe
Jakost podzemních vod byla pozorována na 177 objektech pozorovací sítě. Tu v dílčím povodí
Horního a středního Labe tvoří 26 pramenů, 62 mělkých vrtů a 89 hlubokých vrtů. Celkově se
odebralo 177 vzorků podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.
V dílčím povodí Horního a středního Labe byly roční průměrné hodnoty pH mimo limitní interval
u 15 ze 177 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5
a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku
manganistanem byl překročen u 19 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 21
objektů. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 22 objektů. Limity pro ukazatele chloridy a olovo
byly překročeny u 1 objektu. Limit pro ukazatel sírany byl překročen u 4 objektů. Limit pro ukazatel
kadmium byl překročeny u 2 objektů. V ukazateli měď nedošlo k překročení limitních hodnot.
Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot základních analyzovaných
ukazatelů je možno pro toto dílčí povodí shrnout, že nejvýznamnějšími ukazateli znečištění ze skupiny
základních ukazatelů byly dusíkaté látky a to dusičnany (12,4 % analyzovaných vzorků překračuje
limit pro podzemní vodu) a amonné ionty (11,9 % nadlimitních vzorků). Chloridy z hlediska počtu
nadlimitních koncentrací nejsou významné, avšak byla zde zaznamenána jejich nejvyšší stanovená
-1
hodnota a sice 2090 mg.l v lokalitě Záboří nad Labem. Celková mineralizace podzemních vod této
-1
oblasti překračovala požadovaný limit pro pitnou vodu 1000 mg.l u 8,5 % analyzovaných vzorků.
Z hlediska výskytu stopových prvků zde byly zjištěny maximální koncentrace barya, arsenu, niklu,
olova a zinku, i když kromě barya s příliš přísným limitem pro podzemní vody na hranici přirozeného
-1
výskytu (50 µg l ) se vyskytují nadlimitní koncentrace těchto prvků jen na několika málo jednotlivých
objektech. O něco četnější výskyt 6 nadlimitních vzorků byl nalezen u hliníku a kobaltu. Počet
nadlimitních vzorků u ukazatelů souvisejících obecně s organickým znečištěním se oproti roku 2012
mírně snížil u DOC (6,8 % nadlimitních vzorků), nicméně i tak byla v tomto povodí nalezena nejvyšší
hodnota tohoto ukazatele. Počet hodnot překračujících limit u CHSKMn (9,4 % nadlimitních vzorků) byl
naopak mírně vyšší než vloni. V tomto povodí je nejvyšší počet nalezených maximálních nadlimitních
koncentrací a to u 29 jednotlivých monitorovaných organických látek. Jsou to o-xylen (skupina TOL),
19 látek ze skupiny pesticidů, 5 sledovaných ukazatelů skupiny PAU (antracen, benzo(a)pyren,
dibenzo(a,h)antracen, fenantren a fluoren), 3 sledované ukazatele skupiny chlorbenzenů (1,2dichlorbenzen, 1,3-dichlorbenzen a chlorbenzen) a taktéž EDTA (skupina chelátů). Pochopitelně tento
fakt je významně ovlivněn i tím, že v Dílčím povodí Horního a středního Labe je jednoznačně nejvyšší
počet monitorovaných objektů. Analýza specifických organických polutantů ukázala, že v rámci tohoto
dílčího povodí je moniotorován nejvyšší počet znečištěných objektů podzemních vod, zejména díky
mnoha průmyslovým oblastem. I v roce 2013 po provedení rozsáhlého situačního monitoringu jakosti
podzemních vod zůstalo toto dílčí povodí v rámci hodnocení jako celku oblastí s horší jakostí
podzemních vod.
Dílčí povodí Horní Vltavy
Jakost podzemních vod byla pozorována na 77 objektech pozorovací sítě. Ta je v tomto dílčím
povodí tvořena 20 prameny, 18 mělkými vrty a 39 hlubokými vrty. Celkově se odebralo 77 vzorků
podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.
V dílčím povodí Horní Vltavy byly roční průměrné hodnoty pH mimo limitní interval u 34 ze 77
hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt
neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl
překročen u 13 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 4 objektů. Limit pro ukazatel
dusičnany byl překročen u 7 objektů. Limit pro ukazatel chloridy byl překročen u 2 objektů. Limit pro
ukazatel kadmium byl překročen u 1 objektu. Limity pro ukazatele sírany, měď a olovo nebyly
překročeny na žádném z objektů.
Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot základních analyzovaných
ukazatelů je možno pro dílčí povodí Horní Vltavy shrnout, že nejpočetnější překročení požadovaných
limitů pro podzemní vodu vykazovaly ukazatele organického znečištění CHSKMn (16,9 % nadlimitních
vzorků) a DOC (7,8 % nadlimitních vzorků). V porovnání s ostatními dílčími povodími to bylo pro
CHSKMn třetí nejvyšší procento nevyhovujících vzorků. Dále byly významným ukazatelem znečištění
dusičnany (9,1 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro podzemní vodu), amonné ionty se
v nadlimitních koncentracích vyskytovaly v menším počtu (5,2 % vzorků). V tomto dílčím povodí byla
nalezena druhá nejvyšší koncentrace u chloridů a sodíku. U kovů pak byla stanovena nejvyšší
koncentrace v rámci celé republiky pro hliník a kobalt. Ovšem pouze u kobaltu a arsenu byl
84
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
zaznamenán významnější počet překročení referenční hodnoty pro podzemní vodu a to u 6 vzorků
(7,8 % nevyhovujících vzorků). Celková mineralizace podzemních vod byla nízká, nad limit pro pitnou
-1
vodu 1000 mg.l byl pouze jeden vzorek, za to však bylo dosaženo šesté nejvyšší maximální
–1
koncentrace v rámci celé České republiky (3000 mg.l ). Analýza specifických organických polutantů
ukázala, že z hlediska jejich maximálních stanovených koncentrací byla v tomto dílčím povodí zjištěna
nejvyšší koncentrace u 1,1-dichlorethenu (skupina TOL), ovšem zároveň se jedná o jediný nadlimitní
vzorek v rámci dílčího povodí, ze skupiny pesticidních látek jsou to pak metazachlor ESA,
metolachlor OA, desethyldesisopropylatrazin, bentazon, desethylatrazin a imidacloprid. Co se týče
procentuálního zastoupení nadlimitních vzorků, jsou pak nejvýznamnější ze skupiny pesticidů
alachlor ESA (24,7 %), metazachlor ESA (11,7 %), chloridazon desphenyl (9,1 %), metolachlor ESA
(9,1 %), acetochlor ESA (7,8 %) a desethyldesisopropylatrazin (5,2 %). Stejně jako u ostatních povodí
se rozsáhlý situační monitoring v roce 2013 a to zejména u pesticidů projevil ve zvýšení počtu objektů
s nadlimitními hodnotami sledovaných ukazatelů.
Dílčí povodí Berounky
Jakost podzemních vod byla pozorována na 44 objektech pozorovací sítě. Pozorovací síť v dílčím
povodí tvoří 21 pramenů, 17 mělkých vrtů a 6 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 44 vzorků
podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.
V dílčím povodí Berounky byly roční průměrné hodnoty pH mimo limitní interval u 2 ze 44
hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt
neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl
překročen u 5 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 2 objektů. Limit pro dusičnany
byl překročen u 6 objektů. U 1 objektu byly překročeny limity pro ukazatele chloridy, sírany
a kadmium. Limity pro ukazatele měď a olovo nebyly překročeny na žádném z objektů.
Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot základních analyzovaných
ukazatelů je možno pro toto dílčí povodí shrnout, že nejvýznamnějším ukazatelem znečištění jsou
zejména dusičnany (13,6 % analyzovaných vzorků překračovalo limit pro podzemní vodu), naopak
významně menší mírou se na znečištění podílely amonné ionty (4,5 % nadlimitních vzorků), což
ostatně koresponduje s monitoringem jakosti podzemních vod v rámci i dalších dílčích povodí
náležících do povodí Vltavy. Celková mineralizace podzemních vod překračovala požadovaný limit pro
pitnou vodu u 6,8 % analyzovaných vzorků, což představuje pouze 3 nadlimitní vzorky. Přítomnost
organických látek vyjádřených přes ukazatele CHSKMn (pouze jeden nadlimitní vzorek) a DOC (žádný
nadlimitní vzorek) nebyla významná. U toxických kovů byla zjištěna nejvyšší koncentrace kadmia
v rámci monitoringu celé ČR, ovšem opět to byl zároveň jediný nadlimitní vzorek, proto s ohledem na
procentuální počet překročení limitních hodnot u odebraných vzorků jsou významnější kovy nikl
(9,1 %) a kobalt (6,8 %). U polycyklických aromatických uhlovodíků byly nadlimitní hodnoty nalezeny
–1
jedině u látky s nejpřísnějším limitem (5 ng.l ) fenantrenu a to v 18,2 % stanovení. Pro látky ze
skupiny pesticidů byly sice zjištěny maxima v rámci ČR pro desmetryn, hydroxyatrazin,
hydroxyterbuthylazin, prometryn a terbutryn, nicméně všechny tyto nadlimitní koncetrace byly
nalezeny na jediném objektu podzemních vod. Takže k hodnotě 36,4 % nadlimitních vzorků pro sumu
pesticidů přispívají významně jiné pesticidy a to alachlor ESA (27,3 % nadlimitních vzorků),
chloridazon desphenyl (22,7 % nadlimitních vzorků), metazachlor ESA (13,6 % nadlimitních vzorků),
metolachlor ESA (9,1 % nadlimitních vzorků) a metolachlor OA (6,8 % nadlimitních vzorků),
V porovnání z předchozím rokem nelze hovořit ani o zjevném zhoršení ani o zlepšení jakosti
podzemních vod, ovšem vyjma skupiny pesticidů, kde obdobně jako u ostatních dílčích povodí
rozšíření rozsahu monitoringu vedlo ke zvýšení počtu objektů s nadlimitními koncetracemi ukazatelů.
Při porovnání s ostatními dílčími povodími lze dílčí povodí Berounky, co do monitoringu jakosti
podzemních vod, zařadit mezi ty méně znečištěné.
Dílčí povodí Dolní Vltavy
Jakost podzemních vod byla pozorována na 23 objektech. Pozorovací síť v dílčím povodí tvoří
14 pramenů, 5 mělkých vrtů a 4 hluboké vrty. Celkově se odebralo 23 vzorků podzemních vod na
fyzikálně-chemickou analýzu.
V dílčím povodí Dolní Vltavy byly roční průměrné hodnoty pH mimo limitní interval u 4 ze 23
hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt
neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limity pro ukazatele chemická spotřeba kyslíku manganistanem,
amonné ionty, chloridy a kadmium byly překročeny u 1 objektu. Limit pro ukazatel dusičnany byl
85
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
překročen u 6 objektů. Limity pro ukazatele sírany, měď a olovo nebyly překročeny na žádném
z objektů.
Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot základních analyzovaných
ukazatelů je možno shrnout, že pro dílčí povodí Dolní Vltavy byly nejvýznamnějším ukazatelem
znečištění dusičnany (26,1 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro podzemní vodu). V porovnání
s ostatními dílčími povodími je to nejvyšší procento nadlimitních vzorků v tomto ukazateli. Skutečnost,
že amonné ionty se vyskytovaly v nízkých koncentracích (limit pro podzemní vodu byl překročen
pouze na jedinném objektu), ukazuje na oxidační podmínky tvorby chemizmu podzemních vod.
Obdobně i chloridy a ukazatel CHSKM se vyskytovaly nad limitem pouze na jednom objektu.
Referenční hodnota DOC nebyla překročena vůbec. Celková mineralizace podzemních vod této
oblasti překročila požadovaný limit pro pitnou vodu u 26,1 % analyzovaných vzorků. Z hlediska
specifických polutantů patří dílčí povodí Dolní Vltavy k méně zatíženým, limity pro podzemní vodu byly
překročeny jen na několika objektech, byly však zde zaznamenány maximální koncentrace v rámci
celé ČR a to u rtuti, antimonu a molybdenu (kovy), aminopyralidu, azoxystrobinu,
desethylterbuthylazinu, desethyldesisopropylatrazinu, epoxiconazolu a terbuthylazinu (pesticidy),
nicméně u všech těchto látek byly zaznamenány nadlimitní koncentrace u maximálně dvou vzorků.
V počtu nadlimitních koncetrací pak znovu převažují herbicidy (metazachlor ESA; alachlor ESA,
metolachlor ESA, acetochlor ESA, chloridazon desphenyl, desethyldesisopropylatrazin
a metolachlor OA). Další organické látky (TOL, PAU a chlorbenzeny) se téměř nevyskytují. Ve
srovnání s předchozím pozorovacím obdobím nedošlo k významným změnám v jakosti podzemních
vod, ovšem opět s výjimkou dopadu rozšířeného monitoringu pesticidních látek. Při srovnávání Dolní
Vltavy s ostatními dílčími povodími je nutné brát zřetel na poněkud nižší počet monitorovaných lokalit.
Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Jakost podzemních vod byla pozorována na 124 objektech pozorovací sítě, kterou v dílčím povodí
tvoří 22 pramenů, 27 mělkých vrtů a 75 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 124 vzorků podzemních
vod na fyzikálně-chemickou analýzu.
V dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe byly roční průměrné hodnoty pH
mimo limitní interval u 22 ze 124 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu
pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limity pro ukazatele chemická
spotřeba kyslíku manganistanem a amonné ionty byly překročeny u 12 objektů. Limit pro ukazatel
dusičnany byl překročen u 6 objektů. Limit pro ukazatel chloridy byl překročen u 2 objektů. Limit pro
ukazatel sírany byl překročen u 10 objektů. Limit pro ukazatel kadmium byl překročen u 4 objektů.
Limit pro ukazatele měď nebyl překročen na žádném z objektů. Limit pro ukazatel olovo byl překročen
u 1 objektu.
Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot základních analyzovaných
ukazatelů je možno shrnout, že v dílčím povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe bylo
zjištěno 9,7 % nadlimitních vzorků u amonných iontů a relativně nízké procento nevyhovujících analýz
u dusičnanů (4,8 % analyzovaných vzorků překračuje limit pro podzemní vodu), avšak u dusičnanů,
síranů (8,1 % nadlimitních vzorků), fluoridů (6,5 % nadlimitních vzorků), ale například také lithia zde
byly stanoveny maxima koncentrací v rámci celé ČR. Celková mineralizace podzemních vod této
oblasti překračuje požadovaný limit pro pitnou vodu u 15,3 % analyzovaných vzorků. Monitorované
toxické kovy jsou zde výrazně zastoupeny, jak co do procentuálního počtu nadlimitních koncentrací:
arsen (8,1 %), kobalt (6,5 %), hliník (4,0 %) a nikl (4,0 %), tak i co do výskytu maximálních koncentrací
v rámci ČR: berylium, selen a vanad. Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele
CHSKMn (9,7 % nadlimitních vzorků) a DOC (8,9 % nadlimitních vzorků) byla ve srovnání s jinými
dílčími povodími průměrná. Z organických látek byly v dílčím povodí zjištěny maxima koncentrací
chlorethenu a 1,2-trans-dichlorethenu (skupina těkavých organických látek), PDTA (cheláty). Rovněž
se zde vyskytly maxima pro pesticidy, jako jsou mcpa a metazachlor OA, ovšem důležitělší jsou
pesticidy s vyšší počtem překročení referenčních hodnot, jako jsou chloridazon desphenyl (12,9 %
nadlimitních vzorků), alachlor ESA (8,9 % nadlimitních vzorků) a metazachlor ESA (4,8 % nadlimitních
vzorků). Oproti ostatním dílčím povodí byly zde nejčetněji stanoveny nadlimitní hodnoty celkové
objemové aktivity alfa a nalezena i maximální hodnota tohoto radiochemického ukazatele v rámci
České republiky. Nebezpečné látky byly v této oblasti stanoveny ve více případech v maximálních
koncentracích v rámci celé republiky. Ovšem při posuzování zasažení oblasti pesticidními látky
s ohledem na počet nadlimitních hodnot pro sumu pesticidů (12,1 %) se tato oblast jeví zejména
v porovnání se srovnatelnou oblastí, co do hustoty monitorovací sítě, Dílčím povodím Horního
86
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
a středního Labe méně zasažená. V porovnání s rokem 2012 nedošlo k významnějším změnám
jakosti podzemních vod.
Dílčí povodí Horní Odry
Jakost podzemních vod byla pozorována na 45 objektech. Pozorovací síť v dílčím povodí tvoří
21 pramenů a 24 mělkých vrtů. Hluboké vrty se nepozorují. Celkově se odebralo 45 vzorků
podzemních vod na fyzikálně-chemickou analýzu.
V dílčím povodí Horní Odry byly roční průměrné hodnoty pH mimo limitní interval u 13 ze 45
hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt
neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limity pro ukazatele chemická spotřeba kyslíku manganistanem
a amonné ionty byly překročeny u 9 objektů. Limit pro ukazatel dusičnany byl překročen u 3 objektů.
Limit pro ukazatel chloridy byl překročen u 1 objektu. Limity pro ukazatele sírany, kadmium, měď
a olovo nebyly překročeny na žádném z objektů.
Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot základních analyzovaných
ukazatelů je možno pro dílčí povodí Horní Odry shrnout, že nejvýznamnějším ukazatelem znečištění
byly z dusíkatých látek amonné ionty, které zde v porovnání s ostatními oblastmi překračovaly
požadované limity pro podzemní vodu v třetím nejvyšším počtu analýz (20,0 % nadlimitních vzorků),
dusičnany byly naopak stanoveny v nadlimitních koncentracích v menším počtu vzorků (11,1 %
analyzovaných vzorků překročilo limit pro podzemní vodu). Tato skutečnost ukazuje na redukční
podmínky tvorby chemického složení podzemních vod. Celková mineralizace podzemních vod se
-1
-1
většinou pohybovala do 500 mg.l tedy výrazně pod limitní hodnotu pro pitnou vodu (1000 mg.l ).
Přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatel CHSKMn (20,0 % nadlimitních vzorků) byla ze
všech dílčích povodí druhá nejvyšší. S tím koresponduje i hodnota pro ukazatel DOC (15,6 %
nadlimitních vzorků), která byla nejvyšší ze všech hodnocených povodí. Počty vzorků s výskytem
nadlimitních koncentrací toxických kovů jsou velmi nízké, resp. se nevyskytly na více než jednom
objektu. Většina monitorovaných specifických organických polutantů zde bylo nalezeno pouze
sporadicky a většinou v koncentracích nižších než u ostatních dílčích povodí. V maximální nadlimitní
koncentraci zde byl stanoven pouze toluen a benzen (TOL) a propachlor ESA, lenacil a mcpp
(pesticidy). Významnější jsou však jiné organické látky a to s ohledem na počty nadlimitních vzorků:
z těkavých organických látek toluen (13,3 % nadlimitních vzorků) a suma p-xylenu a m-xylenu (8,9 %
nadlimitních vzorků) a z pesticidů metazachlor ESA (24,4 %), alachlor ESA (20,0 %)
a metolachlor ESA (6,7 %). Ovšem počet překročení limitní hodnoty pro sumu pesticidů (17,8 %),
která je mimochodem druhá nejnižší v porovnání s ostatními dílčími povodími, potvrzuje výše zmíněný
fakt o nižším výskytu znečištění specifickými organickými látkami. Ve srovnání s předchozím
pozorovacím obdobím nebyly v roce 2013 zaznamenány v tomto dílčím povodí významné změny
v jakosti podzemních vod. Změny v jakosti podzemních vod v tomto dílčím povodí jsou, jako u všech
ostatních oblastí, podmíněny rozšířením počtu monitorovaných pesticidů v rámci rozsáhlého
situačního monitoringu. Jiné výrazné změny se oproti předchozímu roku neobjevily.
Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Jakost podzemních vod byla pozorována na 9 objektech. Pozorovací síť v dílčím povodí tvoří
1 pramen, 7 mělkých vrtů a 1 hluboký vrt. Celkově se odebralo 9 vzorků podzemních vod na fyzikálněchemickou analýzu.
V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry byly roční průměrné hodnoty pH mimo limitní
interval u 3 z 9 hodnocených objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5
a žádný objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku
manganistanem byl překročen u 3 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 2 objektů.
Limity pro hodnocené ukazatele dusičnany, chloridy a kadmium byly překročeny u 1 objektu, ostatní
ukazatele (sírany, měď a olovo) nebyly překročeny na žádném z objektů.
Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot základních analyzovaných
ukazatelů lze na základě výsledků analýz podzemních vod odebraných z nevelkého počtu
pozorovacích objektů shrnout, že nejvýznamnější ukazatele znečištění náleží ke skupině stanovení
indikujích organické látky CHSKMn (33,3 % nadlimitních vzorků a nalezena maximální koncentrace
v rámci ČR), DOC (druhá nejvyšší hodnota v rámci ČR), aniontové tenzidy (maximum v rámci ČR)
a humínové látky (55,6 % nadlimitních vzorků a maximum v rámci ČR). Zastoupení dusíkatých látek,
které byly zjištěny v nízkých koncentracích, zde není významné. Z anorganických látek často
87
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
–1
překračoval poněkud přísný limit pro podzemní vodu (0,05 mg.l ) mangan (61,1 % nadlimitních
vzorků), byla zde zjištěna i jeho maximální koncentrace v rámci ČR. Z nebezpečných látek byly
nalezeny vyšší koncentrace ze skupiny komplexonů EDTA (druhá nejvyšší koncentrace), ze skupiny
TOL 1,1,2-trichlorethan (maximum). Z hlediska procentuálního počtu stanovení s překročením
limitních hodnot lze považovat za významnější kovy arsen a kobalt popř. přirozeně se vyskytující
baryum a lithium, ze skupiny pesticidů pak zejména chloridazon desphenyl. Poměrně vysoké hodnoty
procentuálního překročení limitních hodnot pro podzemní vody u jednotlivých ukazatelů je zkresleno
nejmenším počtem odebraných vzorků v porovnání s ostatními dílčími povodími. Ve srovnání
s předchozím pozorovacím obdobím nedošlo k významným změnám v jakosti podzemních vod.
Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu
Jakost podzemních vod byla pozorována na 83 objektech. Pozorovací síť v dílčím povodí tvoří
19 pramenů, 36 mělkých vrtů a 28 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 83 vzorků podzemních vod
na fyzikálně-chemickou analýzu.
V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly roční průměrné hodnoty pH u 2 z 83 hodnocených
objektů mimo limitní interval, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný
objekt neměl hodnotu pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem
byl překročen u 11 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 14 objektů. Limit pro
ukazatel dusičnany byl překročen u 7 objektů. Limit pro ukazatel chloridy byl překročen u 6 objektů.
Limity pro ukazatele sírany, kadmium, měď a olovo nebyly překročeny na žádném z objektů.
Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot základních analyzovaných
ukazatelů je možno shrnout, že v tomto dílčím povodí byly nejvýznamnějším ukazatelem znečištění
amonné ionty (16,9 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro podzemní vodu), z hlediska tohoto
ukazatele tse jednalo o třetí nejhorší dílčí povodí v ČR, navíc s nalezenou maximální koncentrací
amonných iontů v rámci ČR. V nepoměrně menší míře byly zastoupeny dusičnany (8,4 % nadlimitních
vzorků). Jako v jediné oblasti dílčího povodí byla zde nalezena i nadlimitní hodnota pro dusitany.
Výraznější zastoupení amonných iontů oproti dusičnanům ukazuje na redukční podmínky tvorby
chemického složení podzemních vod této oblasti. Dále se v nadlimitních koncentracích vyskytovaly
chloridy (7,2 % nevyhovujících vzorků), v tomto ukazateli to bylo v roce 2013 druhé nejhorší dílčí
povodí. Celková mineralizace podzemních vod překračovala požadovaný limit pro pitnou vodu
u 14,5 % analyzovaných vzorků. Zatímco přítomnost organických látek vyjádřených přes ukazatele
CHSKMn (13,3 % nadlimitních vzorků) řadí toto dílčí povodí k průměru při srovnávání s ostatními
povodími, výskytem DOC (2,4 % nadlimitních vzorků) patří toto dílčí povodí mezi tři nejlépe
hodnocené. Při vyhodnocení počtu nadlimitních a maximálních koncentrací toxických kovů lze toto
dílčí povodí vzhledem ke spíše nižším hodnotám řadit mezi méně zasažené, za zmínku stojí pouze
arsen (6,0 % nadlimitních vzorků). Z nebezpečných látek byly zde zjištěny maxima koncentrací
ukazatelů sumy trichlorethenu s tetrachlorethenem a ethylbenzenu (skupina TOL), chloridazonu,
methamidophosu, dimethipinu a atrazinu (skupina pesticidů), chrysenu, naftalenu, benzo(a)antracenu,
fluoranthenu a pyrenu (skupina PAU). Co se týče polycyklických aromatických uhlovodíků lze toto dílčí
povodí z hlediska jakosti podzemních vod řadit mezi hůře zasažené i s ohledem na počet nalezených
nadlimitních koncentrací ve vzorcích. Kromě již zmíněných chrysenu (7,2 % nadlimitních vzorků),
fluoranthenu (6,0 % nadlimitních vzorků) a pyrenu (6,0 % nadlimitních vzorků), se nejčetněji vyskytuje
–1
látka se shodně velmi přísnou referenční hodnotou pro podzemní vodu jako je u chrysenu (5 ng.l )
a to fenantren (25,3 % nadlimitních vzorků). Stejně jako o ostatních oblastí i zde se promítlo rozšíření
monitoringu pesticidních látek do zvýšení počtu nadlimitních vzorků, nejvýce k tomu přispívají látky
chloridazon desphenyl (24,1 % nadlimitních vzorků), alachlor ESA (13,3 % nadlimitních vzorků),
metazachlor ESA (7,2 % nadlimitních vzorků) a metolachlor ESA (6,0 % nadlimitních vzorků).
V porovnání s předchozími lety nedošlo v rámci celkového hodnocení u tohoto dílčího povodí ke
zlepšení jakosti podzemních vod a trvá zařazení této oblasti mezi více znečištěné.
Dílčí povodí Dyje
Jakost podzemních vod byla pozorována na 78 objektech. Pozorovací síť v dílčím povodí tvoří
29 pramenů, 26 mělkých vrtů a 23 hlubokých vrtů. Celkově se odebralo 78 vzorků podzemních vod na
fyzikálně-chemickou analýzu.
V dílčím povodí Dyje byly roční průměrné hodnoty pH mimo limitní interval u 7 ze 78 hodnocených
objektů, všechny nevyhovující objekty měly hodnotu pH nižší než 6,5 a žádný objekt neměl hodnotu
pH vyšší než 9,5. Limit pro ukazatel chemická spotřeba kyslíku manganistanem byl překročen
88
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
u 9 objektů. Limit pro ukazatel amonné ionty byl překročen u 21 objektů. Limit pro ukazatel dusičnany
byl překročen u 14 objektů. Limit pro ukazatel chloridy byl překročen u 4 objektů. Limit pro ukazatel
sírany byl překročen u 5 objektů. Limity pro ukazatele kadmium, měď a olovo nebyly překročeny na
žádném z objektů.
Z hlediska hodnocení procentuálního zastoupení nevyhovujících hodnot základních analyzovaných
ukazatelů je možno shrnout, že nejpočetnější překročení požadovaných limitů pro podzemní vodu
vykazovaly ukazatele amonné ionty (26,9 % nadlimitních vzorků), tento ukazatel měl v porovnání
s ostatními oblastmi povodí nejvyšší procentuální zastoupení nadlimitních vzorků. Dále byly
významným ukazatelem znečištění dusičnany (17,9 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro
podzemní vodu) a celková mineralizace (22,4 % nadlimitních vzorků), v těchto ukazatelích se jedná
o druhé nejhorší dílčí povodí. Obdobně počet nevyhovujících analýz u síranů (6,4 %) a sodíku (5,1 %)
byl druhý nejvyšší a u chloridů (5,1 %) pak třetí nejvyšší při porovnání s ostatními dílčími povodími.
Hodnoty ukazatelů organického znečištění CHSKMn (11,5 % nadlimitních vzorků) a DOC (7,7 %
nadlimitních vzorků) byly v porovnání s hodnotami u dalších dílčích povodí, jak co do počtu
nadlimitních koncentrací, tak co do nalezených maximálních koncentrací, spíše průměrné. Co se týče
přítomnosti specifických organických látek, jejich výskyt v maximálních koncentracích z hlediska
celoplošného výskytu v ČR byl zaznamenán v ukazatelích 1,2-cis-dichlorethenu a tetrachlormethanu
(skupina TOL). Co do procentuálního počtu nadlimitních koncentrací byly mimo již zmíněný 1,2-cisdichlorethen (5,1 %) ještě nalezen další ukazatel z těkavých organických látek suma p-xylenu a mxylenu (7,7 %), ze skupiny pesticidních látek pak chloridazon desphenyl (42,3 %), acetochlor ESA
(16,7 %), metazachlor ESA (14,1 %), alachlor ESA (12,8 %), acetochlor OA (7,7 %), metolachlor ESA
(7,7 %) a metazachlor OA (6,4 %), ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků pak látky
–1
s nejpřísnějším limitem (5 ng.l ) fenantren (12,8 %) a chrysen (5,1 %). Zvýšené procento nadlimitních
vzorků bylo nalezeno i pro komplexotvornou látku EDTA (5,1 %). Celkově je možno konstatovat, že
s hlediska požadavků pro podzemní vodu bylo v dílčím povodí Dyje v podzemních vodách zjištěno
vyšší procento nevyhovujících vzorků jak pro organické tak pro anorganické ukazatele znečištění, což
je stav přetrvávající i z předchozích let a řadící dílčí povodí Dyje z hlediska hodnocení monitoringu
jakosti podzemních vod mezi více znečištěné oblasti.
Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje
V dílčím povodí ostatních přítoků Dunaje nejsou lokalizovány žádné pozorovací objekty pro
sledování jakosti podzemních vod, proto se hodnocení v tomto případě neprovádí.
89
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
14797-55-8
14797-65-0
16984-48-8
1415-93-6
71-52-3
16887-00-6
7439-93-2
7439-96-5
14808-79-8
7440-23-5
7440-36-0
7440-38-2
7440-39-3
7440-41-7
7429-90-5
7440-43-9
7440-48-4
7439-98-7
7440-02-0
7439-92-1
7439-97-6
7782-49-2
7440-62-2
7440-66-6
79-00-5
75-35-4
156-59-2
156-60-5
71-43-2
100-41-4
75-01-4
95-47-6
56-23-5
108-88-3
2008-58-4
187022-11-3
194992-44-4
142363-53-9
171262-17-2
150114-71-9
1912-24-9
131860-33-8
25057-89-0
1702-17-6
52236-30-3
6190-65-4
3397-62-4
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
0,5
1000
50
0,5
1,5
MS
≥10
3
200
MS
≥0,2
MS
0,05
6,5–9,5*
400
200
0,3
5
0,1
5
10
50
2
200
0,5
3
5
20
5
0,2
10
18
150
MS
0,1
0,1
MS
1
0,2
0,5
0,2
MS
0,1
0,2
10
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
42
4800
717
0,7
6,5
37
0
46
2090
560
0,04
428
9,3
4,8**
1670
1350
0,6
28
0,1
17
67
827
8
1370
4,6
28
12
101
131
0,4
30
461
348
0,2
4,4
194
12
1,2
0,3
32
1,6
0,5
8,9
1,6
91
0,2
4,0
2,1
7,4
0,3
0,8
0,5
0,4
0,3
8,4
0,4
0,6
0,3
VB0112
VP7318
VP1823
VB9533
VP8411
VP2017
PP0823
VP2017
VP7318
VP7318
PP0257
VP8306
VP2017
PP0823
VP1831
VP7318
VP2017
VP0093
VO0110
VP1727
VZ0031
VP7231
VP8303
VP1031
PP0368
VP1136
VP1727
VP0685
PP0002
PP0358
VP1831
PP0513
VZ0021
VP2017
VP1113
VB9901
VP0699
VO0074
VP9506
VP1873
VP7215
VO0074
VB0284
VO0167
VB0014
PP0091
VP0321
VP0321
VP0375
VP0093
VP1308
VB0014
VP1626
VP1143
VP0093
VP0516
VP7800
VP1105
90
Lokalita
Přerov (Dluhonice)
Záboří nad Labem
Blšany
Brodek u Přerova
Ústí nad Labem (Předlice)
Hrádek nad Nisou (Loučná)
Libouchovec
Hrádek nad Nisou (Loučná)
Záboří nad Labem
Záboří nad Labem
Světlá (Brabencova Louka)
Otovice u Karlových Var
Hrádek nad Nisou (Loučná)
Libouchovec
Postoloprty
Záboří nad Labem
Hrádek nad Nisou (Loučná)
Skalička
Karviná (Staré Město u Karviné)
Lichoceves
Brloh
Dolní Dobrouč
Nebanice
Hatín
Plzeň (Doudlevce)
Katovice
Lichoceves
Mratín
Markoušovice
Zbraslav nad Vltavou
Postoloprty
Krásný Dvůr
Černčice
Hrádek nad Nisou (Loučná)
Kestřany (Staré Kestřany)
Břeclav
Neratovice (Libiš)
Dolní Lutyně (Věřňovice)
Lanškroun
Ústí nad Labem (Předlice)
České Libchavy
Dolní Lutyně (Věřňovice)
Brno (Černovice)
Vražné
Postřelmov
Litomyšl (Nedošín)
Stéblová
Stéblová
Záboří nad Labem (Kobylnice)
Skalička
Havlíčkův Brod
Postřelmov
Zbraslav
Nemětice
Skalička
Lysá nad Labem, Dvorce
Hlubyně
Horažďovice
Dílčí povodí
Jednotky
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mS/m
mmol/l
µg/l
mg/l
Objekt
14798-03-9
Maximum z ročních
průměrných hodnot
amonné ionty
celková mineralizace
dusičnany
dusitany
fluoridy
humínové látky
hydrogenuhličitany
CHSKMn
chloridy
konduktivita
KNK4,5
lithium po filtraci
mangan celkový po filtraci
pH vody
sírany
sodík
tenzidy aniontové
uhlík rozpuštěný organický
uhlovodíky C10–40
antimon po filtraci
arsen po filtraci
baryum po filtraci
beryllium po filtraci
hliník po filtraci
kadmium po filtraci
kobalt po filtraci
molybden po filtraci
nikl po filtraci
olovo po filtraci
rtuť po filtraci
selen po filtraci
vanad po filtaci
zinek po filtaci
1,1,2-trichlorethan
1,1-dichlorethen
1,2-cis-dichlorethen
1,2-trans-dichlorethen
benzen
ethylbenzen
chlorethen
o-xylen
p+m-xylen
tetrachlormethan
toluen
trichlorethen+tetrachlorethen
2,6-dichlorbenzamid
acetochlor ESA
acetochlor OA
alachlor ESA
alachlor OA
aminopyralid
atrazin
azoxystrobin
bentazon
clopyralid
desaminodiketometribuzin
desethylatrazin
desethyldesisopropylatrazin
CAS registrační číslo
Ukazatel
Limitní hodnota*
Pesticidy
TOL
Kovy
Základní ukazatele
Skupina
Tab. 3.4 Objekty podzemních vod, u nichž byly naměřeny maximální roční průměrné hodnoty ukazatelů
jakosti v rámci celé České republiky překračující limity dle vyhlášky MŽP a MZe 5/2011 Sb.
Mor
HSLa
Ohře
Mor
Ohře
LNisa
Ohře
LNisa
HSLa
HSLa
HVlta
Ohře
LNisa
Ohře
Ohře
HSLa
LNisa
HSLa
Odra
DVlta
HSLa
HSLa
Ohře
HVlta
Ber
HVlta
DVlta
HSLa
HSLa
DVlta
Ohře
Ohře
HSLa
LNisa
HVlta
Dyje
HSLa
Odra
Mor
Ohře
HSLa
Odra
Dyje
Odra
Mor
HSLa
HSLa
HSLa
HSLa
HSLa
DVlta
Mor
DVlta
HVlta
HSLa
HSLa
HVlta
HVlta
Ostatní
CHLB
PAU
Pesticidy (pokračování)
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
desethylterbuthylazin
30125-63-4
desmetryn
1014-69-3
dimethachlor
50563-36-5
dimethipin
55290-64-7
epoxiconazol
133855-98-8
hexazinon
51235-04-2
hydroxyatrazin
2163-68-0
hydroxyterbuthylazin
66753-07-9
chloridazon
1698-60-8
chloridazon desphenyl
6339-19-1
chlorotoluron
15545-48-9
imidacloprid
138261-41-3
isoproturon
34123-59-6
lenacil
2164-08-1
mcpa
94-74-6
mcpp (mecoprop)
93-65-2
metazachlor
67129-08-2
metazachlor ESA
172960-62-2
metazachlor OA
1231244-60-2
methamidophos
10265-92-6
methoxyfenozid
161050-58-4
metolachlor
51218-45-2
metolachlor ESA
171118-09-5
metolachlor OA
152019-73-3
prometryn
7287-19-6
propachlor ESA
947601-88-9
tebuconazol
107534-96-3
terbuthylazin
5915-41-3
terbutryn
886-50-0
triadimefon
55219-65-3
suma pesticidů
antracen
120-12-7
benzo(a)antracen
56-55-3
benzo(a)pyren
50-32-8
dibenzo(a,h)antracen
53-70-3
fenantren
85-01-8
fluoranthen
206-44-0
fluoren
86-73-7
chrysen
218-01-9
naftalen
91-20-3
pyren
129-00-0
suma PAU
1,2-dichlorbenzen
95-50-1
1,4-dichlorbenzen
106-46-7
suma dichlorbenzenů
chlorbenzen
108-90-7
EDTA
60-00-4
PDTA
1939-36-2
celková objemová aktivita α
di(2-ethylhexyl)ftalát (DEHP)
117-81-7
chloralkany C10-13
85535-84-8
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
Bq/l
µg/l
µg/l
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,5
0,1
0,1
0,01
0,016
0,005
0,1
0,1
0,005
0,1
0,1
0,15
0,1
0,1
0,25
0,1
5
MS
0,3
1,3
0,4
CHLB
MS
PAU
TOL
*
**
Chlorbenzeny
limitní hodnotou je přímo mez stanovitelnosti
Polycyklické aromatické uhlovodíky
Těkavé organické látky
Limitní hodnoty pro pitnou vodu dle vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb.
Pro ukazatele hydrogenuhličitany, KNK4,5 a pH je použito minimum
Ber
DVlta
Dyje
HSLa
HVlta
LNisa
Mor
Odra
Ohře
Dílčí povodí Berounky
Dílčí povodí Dolní Vltavy
Dílčí povodí Dyje
Dílčí povodí Horního a středního Labe
Dílčí povodí Horní Vltavy
Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu
Dílčí povodí Horní Odry
Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
91
0,2
0,2
0,3
0,2
0,1
0,3
7,3
0,7
0,3
36
0,6
0,2
0,4
0,1
0,8
0,6
0,2
4,4
2,4
0,1
0,1
0,2
8,3
1,5
0,8
1,2
1,5
0,3
0,6
0,1
40
0,1
0,2
0,08
0,018
0,46
1,0
0,2
0,14
0,8
0,6
2,7
0,1
0,2
0,29
1,0
25
0,6
73
3,3
0,6
VP1308
VP1567
PP0152
VB0014
VP1308
VP0697
VP1567
VP1567
VB0049
VP0131
VP7012
PP0753
VP0326
VO0054
VP8439
VO0166
VP0326
VP7718
VP1924
PB0199
VP0709
VP0131
VP0261
VP0261
VP1567
VO0080
VP0093
VP1308
VP1567
VP0093
VP0131
VP0685
VB0103
VP7525
VP7525
VP0685
VP9506
VP0685
VB0112
VP9506
VP9506
VP9506
VZ0004
VZ0004
VZ0004
VP0699
VP0464
VB0295
VP8445
VP8303
VP7221
Havlíčkův Brod
Vochov
Vidice (Nová Lhota)
Postřelmov
Havlíčkův Brod
Tišice
Vochov
Vochov
Litovel (Chořelice)
České Meziříčí
Libotov
Velhartice
Rybitví (Černá u Bohdanče)
Ostrava (Nová Ves u Ostravy)
Jablonné v Podještědí (Heřmanice)
Petřvald (Petřvaldík)
Rybitví (Černá u Bohdanče)
Ševětín (Mazelov)
Křešice
Mladeč
Loukov
České Meziříčí
Čankovice (Blížňovice)
Čankovice (Blížňovice)
Vochov
Dolní Životice
Skalička
Havlíčkův Brod
Vochov
Skalička
České Meziříčí
Mratín
Lipník nad Bečvou
Stránka (Tajná)
Stránka (Tajná)
Mratín
Lanškroun
Mratín
Přerov (Dluhonice)
Lanškroun
Lanškroun
Lanškroun
Kolín (Tři Dvory)
Kolín (Tři Dvory)
Kolín (Tři Dvory)
Neratovice (Libiš)
Pečky
Rajhradice
Zákupy (Kamenice)
Nebanice
Potštejn
DVlta
Ber
HSLa
Mor
DVlta
HSLa
Ber
Ber
Mor
HSLa
HSLa
HVlta
HSLa
Odra
Ohře
Odra
HSLa
HVlta
Ohře
Mor
HSLa
HSLa
HSLa
HSLa
Ber
Odra
HSLa
DVlta
Ber
HSLa
HSLa
HSLa
Mor
HSLa
HSLa
HSLa
Mor
HSLa
Mor
Mor
Mor
Mor
HSLa
HSLa
HSLa
HSLa
HSLa
Dyje
Ohře
Ohře
HSLa
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
92
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
3.3 Zhodnocení výsledků bilance jakosti povrchové vody
za období 2011 až 2013
Povrchové vody
Data za období 2009 až 2013 byla doplňována jednotlivými povodími zpětně v roce 2013 až 2014.
Rozsah monitoringu i počet profilů se proto v jednotlivých hodnocených letech měnil, v některých
povodích byly zejména biologické ukazatele velmi omezeny nebo jejích četnost měření nesplňovala
podmínky pro vyhodnocení podle ČSN 75 7221 (dále jen ČSN).
K hodnocení tříletí bylo využito 200 profilů, které byly zahrnuté do seznamu pro hodnocení stavu
vodních útvarů „řeka“ dle Rámcového programu a měly kategorii 3 - 6. Aby mohlo být alespoň
částečné zhodnoceno Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje, byly vybrané profily doplněny o dva
z tohoto povodí, které mají pouze kategorii 2 a rozsah sledovaných ukazatelů je proto menší.
Oproti předchozímu tříletému období, byly změněny limitní hodnoty i způsob hodnocení podle
nařízení vlády. Limitními hodnotami jsou NEK-RP a NEK-NPH se kterými se porovnává roční
průměrná hodnota (NEK-RP) a maximální roční hodnota (NEK-NPH). U mikrobiologických ukazatelů
je s NEK-NPH porovnávána C90.
Současné limity jsou dány NV 23/2011 Sb., v Příloze č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a způsob
hodnocení určuje Vyhláška 98/2011 Sb.
Tab. 3.3.1 Počty profilů klasifikovaných do tříd jakosti podle ČSN 75 7221 pro jednotlivá dílčí povodí
za období 2008–2010 (výběr profilů kategorie 3 – 6)
Dílčí povodí
Horního a středního Labe
Horní Vltavy
Berounky
Dolní Vltavy
Rok
Skupina ukazatelů
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
A
36
0
3
47
6
44
20
0
10
50
20
20
15
0
7
60
20
13
14
0
0
71
21
7
2011
B
C
D
25 35 3
%
92
3
0
8 89 33
0
6 33
0
3 33
0
0
0
17 17 20
%
0
6 30
94 53 30
6 41 10
0
0 20
0
0 10
14 12 14
%
21
0
7
79 46 36
0 38 29
0
8
7
0
8 21
10 7 11
%
30
0 27
50 71
9
20 29 18
0
0 45
0
0
0
93
A
30
3
17
33
13
33
20
0
5
45
30
20
15
0
7
60
20
13
14
0
7
64
21
7
2012
B
C
D
21 29 4
%
86
0
0
14 86 25
0 14 75
0
0
0
0
0
0
16 17 20
%
6
6 35
69 53 35
25 41 15
0
0
5
0
0 10
14 13 14
%
93
0
7
7 50 36
0 36 21
0
7 14
0
7 21
10 7 11
%
30
0 18
60 57
9
10 43 36
0
0 27
0
0
9
A
38
3
5
42
18
32
20
0
10
35
35
20
15
0
0
20
40
40
14
0
0
64
29
7
2013
B
C
25 36
%
100
0
0 89
0
8
0
3
0
0
17 19
%
100
5
0 74
0 21
0
0
0
0
14 15
%
86
0
14 27
0 40
0
7
0 27
11 12
%
82
0
9 50
9 42
0
8
0
0
D
36
0
42
50
8
0
20
25
35
20
20
0
15
0
47
40
7
7
14
14
0
29
50
7
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Ohře, Dolního Labe a
ostatních přítoků Labe
Horní Odry
Lužické Nisy a ostatních
přítoků Odry
Moravy a přítoků Váhu
Dyje
ostatních přítoků Dunaje
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
Počet profilů
Třída jakosti
I
II
III
IV
V
35
0
0
11
11
77
20
0
20
40
20
20
4
0
0
50
25
25
25
4
20
56
20
0
23
0
0
57
35
9
2
0
50
50
0
0
12
35
2
31
%
50
3
0
0
50 54
0 10
0 29
0 13
0 11 100 23
0
3
0 55
1
19
0
20
%
0 16
0
0 53
15
100 21
30
0
0
25
0 11
30
4
4
1
4
%
75
0
0
0
25 50
0
0
0 50 50 50
0
0 50 25
0
0
0 25
6
24 25 26
%
0 25 80
4
100 63 20 19
0 13
0 42
0
0
0 31
0
0
0
4
7
23 23 23
%
43
0 57
0
57 57 26
0
0 35 17 30
0
9
0 57
0
0
0 13
0
0
2
2
%
0
0
0 50
100
0
0 50
0
0
30
31
8
36 24 36
%
%
70
0 25
0 67
0
30 77 38
3 29 72
0 13
0
8
4 14
0
6 38 36
0
8
0
3
0 53
0
6
13 19
1
21 21 21
%
%
85
5
0
0 90
0
8 32
0 10
0 48
8 53
0 29 10 43
0 11 100 19
0
0
0
0
0 43
0 10
4
4
1
4
4
4
%
%
75
0
0
0 100
0
0
0
0
0
0 50
25 75
0 25
0 25
0 25 100 25
0 25
0
0
0 50
0
0
15 26 26 26
6
26
%
%
60
8 42
4 83
4
40 65 38 27 17 85
0 23 15 42
0 12
0
4
4 12
0
0
0
0
0 15
0
0
14 23 23 24 13 24
%
%
21
0 26
0 85
0
71 43 17
0 15 71
0 39 43 33
0 21
0
9 13 46
0
8
7
9
0 21
0
0
0
0
2
2
0
0
%
%
50
0
50 100
0
0
0
0
0
0
36
17
17
33
17
17
21
19
10
48
14
10
4
0
25
25
25
25
21
14
57
14
14
0
21
5
33
19
24
19
2
50
50
0
0
0
Radiochemie
V souvislosti s omezením finančních prostředků od roku 2011 byly radiochemické ukazatele
analyzovány na profilech ve zmenšeném rozsahu, k významnému navýšení počtu profilů
se sledováním radiochemických ukazatelů došlo v roce 2013, časové řady jsou neúplné. Největší
znečištění radiochemickými ukazateli odpovídající V. třídě - velmi silně znečištěná voda
dle ČSN 75 7221 bylo ověřeno v roce 2013, posledním roce hodnoceného tříletí, a to na profilu
Jáchymovský potok - Ostrov, Příbramský potok - Brod a Mlýnský náhon - Stráž pod Ralskem.
U posledních dvou uvedených profilů výsledky předchozích let nebyly doloženy, neexistuje
dokumentace vývoje tohoto znečištění. V oblastech uranových ložisek v regionu Příbramska (Kocába,
Příbramský potok), Jáchymovska (Jáchymovský potok), a oblasti Stráže pod Ralskem (Ploučnice,
94
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Mlýnský náhon) přetrvává znečištění povrchových vod v důsledku zvýšené celkové objemové aktivity
226
alfa, celkové objemové aktivity beta a aktivity izotopu Ra. Roční průměrné hodnoty pro tyto vybrané
ukazatele aktivity na výše uvedených profilech převýšily limitní hodnoty normy environmentální kvality
uvedené v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Nevyhovující stav byl ověřen pro řadu ukazatelů a profilů
zejména v roce 2013, údaje z předchozích let z důvodu omezeného počtu výsledků radioaktivních
měření nelze hodnotit.
Znečištění uranem odpovídající třídě III dle ČSN 75 7221 bylo zjištěno na jáchymovském
a příbramském potoce, na jáchymovském potoce byl zaznamenán v posledním roce pokles
koncentrací, o vývoji na příbramském potoce chybí informace z předchozích let hodnoceného období.
V žádném ze sledovaných profilů za období let 2011–2013 nebyla z hlediska přítomnosti izotopu
3
tritia H zjištěna kvalita povrchové vody horší než II. třída – mírně znečištěná voda. Mírně zvýšené
aktivity tritia odpovídající II. třídě jakosti jsou dlouhodobě zjišťovány na řece Vltavě na profilech
Solenice, Štěchovice, Podolí. Nízké hodnoty tritia vyhovují normám environmentální kvality pro tritium
3
v povrchových tocích uvedených v Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Poslední informace o aktivitě tritia H
na řece Jihlavě na profilech - Mohelno, Ivančice a na řece Dyji (Pohansko) je z roku 2008, tehdy
hodnoty aktivity odpovídaly II. třídě – mírně znečištěná voda, v dalších letech výsledky měření nebyly
předány.
Výsledky z Povodí Moravy nebyly dodány ani v jediném roce hodnoceného tříletí, nelze hodnotit
ovlivnění kvality povrchových vod těžbou uranových rud s.p. DIAMO v Dolní Rožínce (Hadůvka), kde
jsou od 70. let dokumentovány v povrchových vodách vysoké hodnoty ukazatele celková objemová
aktivita alfa i celková objemová aktivita beta v důsledku vyšších koncentrací uranu 238 a dalších
radioizotopů.
V tabulce Tab. 3.3.2 jsou uvedeny jednotlivé počty profilů v jednotlivých letech zařazených na
základě radiologických ukazatelů do tříd jakosti podle ČSN 75 7221.
Matrice sedimenty
Obsahy radioaktivních izotopů v sedimentech byly v letech 2011–2013 analyzovány pouze v roce
2012 jednou na 10-ti profilech Toto množství sledovaných profilů neumožňuje bilanční srovnání jak
z pohledu prostorového, tak ani časového vývoje. Oproti předchozím letům, kdy byly sledovány
radioaktivní izotopy na 77 profilech dvakrát ročně v místech bývalé těžby a úpravy uranových rud,
nejsou v rámci prováděného monitoringu poskytovány relevantní údaje o výskytu radioaktivních
izotopů v sedimentech povrchových toků. Na konci přechozího období let 2008–2010 byly
226
dokumentovány vyšší aktivity radioaktivních izotopů
Ra na řece Ohři a nárůst měřených hodnot
226
Ra též na řece Odře, výsledky z let 2011 a 2013 nejsou doloženy. V roce 2013 byly provedeny
analýzy na obsah kovového uranu a zjištěny zvýšené obsahy na profilu Lužické Nisy, v okolí ložiska
a úpravny uranových rud na profilu Kurvice - Ronov a nižší obsahy na profilech dílčího povodí Horního
a středního Labe.
Matrice plaveniny
Aktivita radionuklidů v plaveninách říčního prostředí ČR nebyla v letech 2011–2013 sledována.
Tab. 3.3.2 Počty profilů klasifikovaných do tříd jakosti podle ČSN 75 7221 na základě radiologických
ukazatelů za období 2011–2013.Třídy jakosti: I - neznečištěná voda, II - mírně znečištěná
voda, III - znečištěná voda, IV - silně znečištěná voda, V - velmi silně znečištěná voda, N neanalyzováno, nehodnoceno
Ukazatel
rok
Počet profilů
I
II
III
Třída
IV
jakosti
V
N
celková objemová aktivita alfa celková objemová aktivita beta
2011
2012
2013
2011
2012
2013
54
57
104
54
57
104
32
39
68
43
44
93
4
1
7
1
3
5
2
4
1
1
1
1
2
2
1
1
3
16
13
20
9
9
4
95
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
rok
Počet profilů
I
II
III
Třída
IV
jakosti
V
N
celková objemová aktivita beta
40
po korekci na K
2011
2012
2013
54
57
104
44
47
94
1
3
1
2
1
9
9
4
Ukazatel
rok
Počet profilů
I
II
III
Třída
IV
jakosti
V
N
uran 238 - celkový
2011
2012
2013
54
57
104
21
26
33
2
2
6
1
1
1
30
28
64
Ukazatel
Tritium
2011
54
1
4
49
2012
57
1
4
52
2013
104
3
5
96
radium 226 - celkové
2011
2012
2013
54
57
104
2
5
11
15
21
28
3
6
34
31
59
Množství a transport plavenin
Rok 2011 je možno označit z pohledu koncentrací i odtoku plavenin jako podnormální. Zejména
v povodí Moravy nebyly během jarní, resp. lednové oblevy zaznamenány tak velké objemy
transportovaných plavenin jako v předchozích letech (menší sněhová pokrývka ve východní části
republiky). Vzhledem k dlouhodobým hodnotám, které jsou reprezentovány průměrem let 1985 až
2000 byly koncentrace plavenin vyhodnoceny tedy jako podprůměrné (mezi 60 až 90 %), na Sázavě,
středním Labi, střední Moravě a Svitavě až extrémně podprůměrně (mezi 30 až 50 %). Pouze na
Berounce v Srbsku a na Lužnici v Bechyni jejich hodnoty překročily dlouhodobý průměr. Celkově vyšší
koncentrace plavenin byly v rámci sledované sítě a ve shodě s pozorováním minulých let měřeny
–1
v povodí Moravy) a v povodí Odry (průměrně 31 mg.l ). Naopak nejnižší průměrné obsahy plavenin
–1
byly zaznamenány v celém povodí Labe a na horní i dolní Vltavě s průměrnou hodnotou do 15 mg.l .
Nejvyšší okamžité hodnoty koncentrace plavenin byly měřeny v povodí Moravy při letních přívalových
–1
–1
srážkách: na Bečvě v Dluhonicích 2 220 mg.l (16. 8.), na Dřevnici ve Zlíně 1 830 mg.l (30. 6.), na
–1
Olšavě v Uherském Brodu 1 300 mg.l (1. 7.), na českých tocích při zimní oblevě na Ohři v Kadani
–1
–1
1 037 mg.l (16. 1.), na Berounce v Srbsku 2 152 mg.l (15. 1.).
Podobně jako koncentrace plavenin tak i roční hodnoty odtoku plavenin byly na většině
sledovaných toků vyhodnoceny jako podprůměrné (50 až 90 %) nebo extrémně podprůměrné
(do 30 %), a to např. v povodí Odry na Ostravici v Ostravě, Opavě v Děhylově a na Odře v Bohumíně,
dále na profilech horního a středního Labe, Orlici, Loučné a rovněž v povodí Moravy na jejím středním
úseku v Olomouci a konečně i v povodí Dyje na Svitavě v Bílovicích a na Jihlavě v Ivančicích.
Průměrných odtoků bylo dosaženo ve shodě s koncentracemi plavenin pouze na horní Moravě
v Raškově a dále na Berounce v Srbsku, na Jizeře v Tuřicích a na Lužické Nise v Hrádku n. Nisou,
kde celkový odnos významněji ovlivnily především průtoky vody. Na celkovém ročním odtoku se
podílel v největší míře transport plavenin v nejvhodnějších měsících roku se zvýšeným výskytem
plavenin - v lednu, červenci, a srpnu, na horní Vltavě, Sázavě, horním Labi a jeho přítocích a tocích
Vysočiny také v září. Závěrovými profily Labe, Odry, Moravy a Dyje bylo za rok 2011 fluviálním
transportem odneseno z České republiky celkem 400 000 t nerozpuštěných látek, v porovnání
s rokem 2010 to činí pouze 25 %.
Rok 2012 byl z pohledu koncentrací i odtoku plavenin vyhodnocen jako podnormální, podobně jako
rok 2011. Přesto, že počet epizod zvýšeného chodu plavenin nebyl nižší než v minulých letech,
změřené koncentrace plavenin během nich nedosahovaly povětšinou takových hodnot jako
v minulosti, a to zejména v případě epizod vyvolaných letními intenzivními srážkami. I oproti
96
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
podnormálnímu roku 2011 bylo na řadě profilů především v povodí Moravy, Odry a Dyje
zaznamenáno další snížení objemů transportovaných plavenin. Vzhledem k dlouhodobým hodnotám,
které jsou reprezentovány průměrem let 1985 až 2000 byly koncentrace plavenin vyhodnoceny na
většině profilů jako podprůměrné (mezi 50 až 70 %), na Odře, Olši, dolní Vltavě, Labi v Obříství,
střední Moravě, Svitavě a Jihlavě jako extrémně podprůměrně (mezi 30 až 40 %). Pouze na Opavě,
Vltavě v Březí, horní Moravě a Bečvě dosáhly průměrných hodnot a na Berounce v Srbsku, Lužnici
v Bechyni a na Labi ve Valech jejich hodnoty překročily dlouhodobý průměr. Celkově vyšší
koncentrace plavenin byly v rámci sledované sítě a ve shodě s pozorováním minulých let měřeny
–1
v povodí Moravy a v povodí Odry (průměrně 26 mg.l ). Naopak nejnižší průměrné obsahy plavenin
–1
byly zaznamenány na dolním Labi, na dolní Vltavě a na Dyji s průměrnou hodnotou do 15 mg.l .
Nejvyšší okamžité koncentrace plavenin byly měřeny v povodí Moravy při zvětšených průtocích vody
v důsledku intenzivní srážkové činnosti ve východní části republiky v říjnu (Bečva v Dluhonicích
–1
–1
1 061 mg.l dne 27. 10., Morava v Kroměříži 1 418 mg.l dne 28. 10.) nebo při zimní oblevě (Olšava
–1
v Uherském Brodu 1 430 mg.l dne 29. 2.). Na českých tocích byla nejvyšší hodnota zaznamenána
–1
po letních přívalových srážkách na horním Labi ve Vestřevu 884 mg.l (21. 6.).
Roční hodnoty odtoku plavenin byly na většině sledovaných toků v povodí Labe a Vltavy
vyhodnoceny jako podprůměrné (45 až 70 %), v povodí Moravy, Dyje, Odry (s výjimkou Opavy), na
Vltavě ve Vraňanech a na Labi v Obříství jako extrémně podprůměrné (do 30 %). Průměrných odtoků
bylo dosaženo ve shodě s koncentracemi plavenin pouze na Labi ve Valech a na Lužnici v Bechyni a
také na Lužické Nise v Hrádku n. N.. Závěrovými profily Labe, Odry, Moravy a Dyje bylo za rok 2012
fluviálním transportem odneseno z České republiky celkem 330 000 t nerozpuštěných látek, tj. 80 %
v porovnání s rokem 2011.
V roce 2013 byl na většině profilů zaznamenán mírný nárůst průměrné roční hodnoty koncentrace
plavenin a současně objemů transportovaných plavenin. Na českých tocích tuto skutečnost ovlivnily
zejména zvýšené chody plavenin během červnových povodní, na tocích v povodí Odry a Moravy to
byl celkově vyšší počet a delší doba trvání epizod zvýšených koncentrací plavenin, a to přesto že
zejména při rychlých vzestupech hladin při letních srážkách koncentrace nedosahovaly úrovně maxim
měřených v minulých letech. I přes zaznamenané zvýšení byly koncentrace plavenin vzhledem
k dlouhodobým hodnotám, které jsou reprezentovány průměrem let 1985 až 2000 vyhodnoceny na
většině profilů jako podprůměrné (mezi 60 až 85 %), na Olši, střední Moravě, Svratce a Dyji jako
extrémně podprůměrně (mezi 40 až 50 %). Pouze na Opavě, Vltavě v Březí, Lužnici a na Bečvě
dosáhly průměrných hodnot. Dlouhodobý průměr překročily koncentrace na Berounce v Srbsku (182
%) , na horní Moravě v Raškově (130 %), na horním Labi ve Vestřevu a na Bílině v Ústí n.L. (132 %).
Celkově vyšší koncentrace plavenin byly v rámci sledované sítě a ve shodě s pozorováním minulých
–1
let měřeny v povodí Odry a Moravy (roční průměr mezi 20 až 47 mg.l ). Naopak nejnižší průměrné
obsahy plavenin byly zaznamenány na horních tocích Vltavy, Moravy, na dolní Vltavě ve Vraňanech
–1
a na Dyji s průměrnou hodnotou do 13 mg.l . Na převážné většině sledovaných profilů byly nejvyšší
měsíční průměry koncentrací plavenin zaznamenány v měsíci červnu s hodnotami mezi 50 až 240
–1
mg.l (Berounka – Srbsko) v souvislosti s opakovanými mimořádnými srážkoodtokovými situacemi na
celém území a povodňovými epizodami v oblasti povodí Labe a Vltavy. Na podhorských tocích byly
vyhodnoceny nejvyšší měsíční koncentrace v únoru a březnu ve vazbě na epizody oblev a tání
–1
sněhu., Nejnižší průměrné měsíční koncentrace plavenin s hodnotami do 10 až 20 mg.l byly měřeny
nejčastěji v listopadu a prosinci. Nejvyšší okamžité koncentrace plavenin byly měřeny v povodí Labe
–1
při zimní oblevě na horním Labi ve Vestřevu 1 426 mg.l (1. 2.), v povodí Vltavy během červnových
–1
–1
povodní: na Lužnici v Bechyni 1 113 mg.l (2. 6.), na Berounce v Srbsku 1 004 mg.l (6. 6.), v povodí
–1
Dyje po letních přívalových srážkách na profilu Svitavy v Bílovicích 1 467 mg.l (5. 8.). Na ostatních
–1
moravských tocích maxima nepřekročila hodnotu 900 mg.l .
Roční hodnoty odtoku plavenin byly na většině sledovaných toků v povodí Moravy, Odry a Dyje
vyhodnoceny jako podprůměrné až extrémně podprůměrné. Průměrných ročních odtoků bylo
dosaženo na dolním Labi, na Jizeře a na Opavě. Jako nadprůměrné byly vyhodnoceny odtoky
zejména v povodí Vltavy v souvislosti s extrémními průtoky vody během červnových povodní, a to na
horní Vltavě, na Lužnici, Sázavě, dále na Cidlině, Bílině, Lužické Nise (zde v důsledku antropogenních
vlivů) a jako extrémně nadprůměrné na Berounce v Srbsku (337 %). Nejvyšší měsíční transporty byly
vyhodnoceny podobně jako u koncentrací plavenin v červnu, kdy v povodí Labe a Vltavy odteklo 60 až
90 % ročního úhrnu plavenin. V povodí Moravy, Odry a Dyje byly červnové úhrny nižší, zhruba
v úrovni 30 – 50 % ročního úhrnu. Podstatný zde byl odtok v únoru, březnu a dubnu v důsledku
zvětšených průtoků vody po tání sněhu. Závěrovými profily Labe, Odry a Dyje bylo za rok 2013
fluviálním transportem odneseno z povodí České republiky celkem 833 000 t nerozpuštěných látek, tj.
více než 2 násobné množství v porovnání s rokem 2012.
97
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Přehled průměrných ročních koncentrací plavenin a odtoku plavenin v závěrových profilech Labe,
Vltavy, Moravy, Odry a Dyje v průběhu posledních třech let uvádí tabulka Tab. 3.3.3. Z plochy povodí
ČR bylo odneseno za období 2011 – 2013 úhrnem 1,5 mil t nerozpuštěných látek.
Tab. 3.3.3 Průměrné roční koncentrace plavenin a odtoku plavenin v závěrových profilech
-1
koncentrace plavenin [mg.l ]
profil
2011
2012
2013
Labe - Prostřední Žleb
Vltava - Vraňany
Odra - Bohumín
Morava - Lanžhot
Dyje - Pohansko
15
13
39
42
-
14
8
26
33
15
20
11
47
46
13
odtok plavenin [t]
2011
2012
2013
206 500 178 400 475 000
119 141 43 470 236 000
74 442 39 270 155 571
125 950 100 259 180 169
11 302 22 371
Dílčí povodí Horního a středního Labe
Povrchové vody
Hodnoceno bylo 30 až 38 profilů. Na velkých tocích se koncentrace jednotlivých látek ukazatelů
základního chemického rozboru během uplynulých tří let příliš nezměnily, na menších tocích došlo
k přechodnému mírnému zlepšení o jednu třídu v roce 2012 u dusičnanového dusíku (Klejnárka,
Bystřice, Výmola). Na většině profilů na Labi se zlepšily koncentrace celkového fosforu až na II. třídu.
Na středním toku Labe a některých přítocích byla v roce 2013 zjištěna zvýšená koncentrace NL
105°C, která byla důsledkem vysokých průtoků začátkem června 2013. Přetrvávaly vysoké
koncentrace AOX, k mírnému zlepšení došlo pouze na Loučné v Dašicích. Ve III. a IV. třídě byl
hodnocen arsen na Klejnárce.
Podle NV byly překročeny limity pro kobalt v Císařské Kuchyni ve Výmole v celém období 2011 až
2013. Limitní hodnoty byly mírně překročeny u EDTA v roce 2012 ve Výrovce v Pístech a v Doubravě
v Záboří nad Labem. Ke zlepšení došlo u sumy PBDE na Labi mezi Pardubicemi a soutokem
s Vltavou, kde v roce 2011 i 2012 byly naměřeny nadlimitní koncentrace, v roce 2013 již byly hodnoty
–1
pod limitem 0,5 ng.l . Nejhůře hodnocen byl ukazatel suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3–1
c,d)pyrenu, která na všech měřených profilech byla vyšší než NEK-RP, 2 ng.l . Na většině profilů byla
sledována pouze v roce 2013. Nadlimitní koncentrace chryzenu a benzo(a)pyrenu byly zjištěny na
Labi v Hradci Králové.
Dílčí povodí Horní Vltavy
Povrchové vody
Počet hodnocených profilů v uplynulém tříletí byl ve všech letech stejný, 20 profilů.
Podle hodnocení ČSN došlo v roce 2013 k mírnému zlepšení ukazatelů kyslíkového režimu a TOC
na Otavě v Katovicích a v Sušici. Koncentrace AOX zůstávaly po většinou beze změny. V roce 2012
byl na Lomnici v Ostrovci arsen hodnocen III. třídou. suma PAU byla nejčastěji ve II. třídě, v roce 2012
na čtyřech profilech ve třídě III. Ve IV. a V. třídě byl hodnocen chlorofyl na Lužnici ve Veselí nad
Lužnicí a v Bechyni a na Skalici ve Varvažově.
Podle NV ve všeobecných ukazatelích TOC, CHSKCr a celkový fosfor v celém tříletém období
překročily limit na profilech na Lužnici v Bechyni a ve Veselí nad Lužnicí, na Nežárce ve Veselí nad
Lužnicí a na Lomnici v Ostrovci. Limity pro AOX byly překročeny jen mírně na Lomnici, Skalici
a Lužnici, v roce 2011 i na Nežárce a v roce 2013 na Blanici. V roce 2012 byl překročen limit pro
pyren na Blanici, v témže roce přesáhl limit na Malši pyren a benzo(a) pyren. Na 17 profilech byla
sledována suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, pouze na profilu Dolní Dvořiště
(Malše) a Sušice (Otava) splnila limit. Na Malši v roce 2012 a 2013, na Otavě v roce 2011 a 2013.
Chlorofyl přesáhl limitní koncentrace na dolním toku Lužnice.
98
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Dílčí povodí Berounky
Povrchové vody
Počet hodnocených profilů v uplynulém tříletí byl ve všech letech stejný, 15 profilů.
V roce 2013 došlo vzhledem k vysokým průtokům začátkem června a následně i v srpnu ke
zhoršení hodnocení na většině profilů na Berounce a Mži, ale i na Střele, Litavce a Klabavě, zejména
u NL 150°C a celkového železa. Koncentrace AOX se na některých tocích zvyšovaly (Rakovnická
potok, Loděnice, Klabava), jen výjimečně se snižovaly (Litavka, Úhlava v Doudlevcích). Nejlépe byl
pro AOX hodnocen profil Svrčovec (Úhlava), ve všech třech letech dosáhl pouze II. třídy.
V hodnocení kovů a metaloidů je dlouhodobě nejhorší Litavka na které vlivem velmi vysokých
koncentrací kadmia, olova a zinku 21. 10. 2013 došlo ještě ke zhoršení hodnocení a všechny tři kovy
byly klasifikovány V. třídou, stejně jako železo a NL 150°C. III. třídou byly klasifikovány v roce 2012
olovo, rtuť a zinek v Rakovnickém potoce, celkové železo dosáhlo V. třídy.
Organické látky zůstávají v I. třídě v celém tříletí na všech hodnocených profilech, pouze suma
PAU v roce 2011 na Úhlavě ve Svrčovci a na Úslavě v Doubravce a v roce 2013 na Úhlavě ve
Svrčovci a v Litavce v Berouně dosáhla III. třídy, na ostatních profilech byla hodnocena I. nebo II.
třídou. Chlorofyl byl v celém hodnoceném období ve IV. a V. třídě na Berounce v Hýskově
a Lahovicích.
Hodnocení všeobecných ukazatelů podle NV se zhruba shoduje s hodnocením podle ČSN. Na
Úhlavě ve Svrčovci došlo ke zlepšení u ukazatele BSK5, amoniakálního dusíku a celkového fosforu.
Nejhůře hodnocený byl profil Křivoklát (Rakovnický potok) v roce 2012, na stejném profilu byla v roce
2013 překročena koncentrace pro EDTA, ale zlepšila se koncentrace pro suma benzo(g,h,i)perylenu
a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, oproti roku 2011 a 2012 byl pro tento ukazatel splněn limit, obdobně jako
na Berounce v Hýskově. Ke zhoršení hodnocení pro sumu benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3c,d)pyrenu, došlo naopak na Mži v Milíkově a Stříbře, na Střele a na Litavce. Po celé tři roky nebyl
splněn limit pro tuto směs na profilech na Úhlavě, Úslavě a na Berounce v Lahovicích a v Bukovci.
Dílčí povodí Dolní Vltavy
Povrchové vody
Počet hodnocených profilů v uplynulém tříletí byl ve všech letech stejný, 14 profilů.
Podle ČSN ve skupině A byly dlouhodobě nejhůře hodnoceny profily Kralupy nad Vltavou
(Zákolanský potok) a Vepřek (Bakovský potok), v roce 2013 se k nim přidal i profil Poříčský Dvůr
(Bělá). Na Bakovském a Zákolanském potoce došlo k mírnému zlepšení koncentrací celkového
fosforu, na Bělé se naopak zhoršila klasifikace amoniakálního dusíku a BSK5. K mírnému zlepšení
v hodnocení AOX došlo na Blanici v Radonicích, ke zhoršení zatřídění naopak na Vltavě ve
Štěchovicích a na Bakovském potoce ve Vepřeku. Chlorofyl zůstal po celé hodnocené období ve IV.
a V. třídě na Sázavě v Pikovicích, ve Zruči nad Sázavou a v Sázavě nad Sázavou a v profilu Zelčín
(Vltava). Enterokoky přešly ze IV. do II. třídy v Zelčíně na Vltavě, naopak z I. třídy až na IV. se změnilo
hodnocení pro termotolerantní koliformní bakterie na Zákolanském potoce. Z I. až na III. třídu se
zhoršila klasifikace tohoto ukazatele i v profilech Havlíčkův Brod (Sázava) a Vepřek (Bakovský potok).
Hodnocení všeobecných ukazatelů podle NV je podobné jako podle ČSN, nejčastěji jsou limity pro
ukazatele této skupiny překračovány na profilech Kralupy nad Vltavou (Zákolanský potok), Vepřek
(Bakovský potok) a Poříčský Dvůr (Bělá). Jednotlivé prvky nikde nepřesáhly NEK-RP, pouze celkové
železo v roce 2013 na Bakovském potoce limit mírně překročilo. Vzhledem k mírnějším limitům pro
AOX v NV než v ČSN, nebyly splněny hodnoty pro tento ukazatel pouze v roce 2011 a 2013 na
Zákolanském a Bakovském potoce. Pro EDTA nebyly splněny limity v celém tříletí na Zelčíně (Vltava)
a v Kralupech nad Vltavou na Zákolanském potoce. Nadlimitně zvýšené byly v roce 2013
i koncentrace NTA na Bělé. Z PAU mírně překročil limitní koncentrace zejména pyren (3 profily).
Stejně jako na ostatních dílčích povodích v Čechách měla suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3c,d)pyrenu nejhorší hodnocení. Po celé hodnocené období dosahovala nadlimitních hodnot na
profilech Zelčín (Vltava), Zruč nad Sázavou a Pikovice (Sázava), Vepřek (Bakovský potok) a Kralupy
nad Vltavou (Zákolanský potok) na kterém koncentrace v roce 2012 překročila limit 13,5 krát. Na
Želivce, Bělé a Sázavě v Dolních Hamrech byl tento ukazatel monitorován jen v roce 2013, vždy byla
překročena limitní hodnota.
99
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Povrchové vody
Počet hodnocených profilů v uplynulém tříletí byl na tomto dílčím povodí od 31 až po 36 profilů.
Přetrvávalo vyšší zatížení látkami skupiny A podle ČSN zejména na Bílině mezi Bílinou a Ústím nad
Labem, na Teplickém a Chodovském potoce a Chomutovce. Vysoké průtoky v červnu 2013 způsobily
na Ploučnici výrazné zvýšení koncentrace NL 105°C, TOC a celkového železa. Ke zlepšení došlo na
Bílině v ukazatelích kyslíkového režimu, amoniakálního dusíku a TOC, které ze IV. a V. třídy v roce
2011 přešly do II. až III. třídy v roce 2013, stálé bylo znečištění sírany na úrovni IV. třídy. Sírany na
úrovni V. třídy byly detekovány v Chodovském potoce.
Z organických látek byla Mandava ve Varnsdorfu v roce 2013 znečištěna polycyklickými
aromatickými uhlovodíky na úrovni IV. třídy a Bílina v Ústí nad Labem dosáhla III. třídy u 1,1,2,2tetrachlorethenu. Téměř beze změny zůstávalo po celé hodnocené tříletí vysoké zatížení AOX (IV.
a V. třída) na všech profilech kromě Kmenice ve Hřensku a Rolavy v Rybářích. V hodnoceném období
přetrvávalo zatížení arsenem zejména v Chodovském a Teplickém potoce, na Bystřici a v Teplé,
zvýšené byly koncentrace arsenu a zinku i v letech 2011 a 2012 na Bílině v Ústí nad Labem
a v Trmicích. Rtuť dosáhla ve sledovaném tříletí III. třídy v Reslavě, zinek a olovo ve Svatavě. Na
Teplickém potoce byl zinek stanoven v roce 2011 ve IV. třídě.
Mimo znečištění AOX zůstává podle ukazatelů ČSN velmi dobře hodnocená Ohře téměř po celém
svém toku, Labe v dolním toku dosahovalo maximálně III. třídy zejména pro ukazatele kyslíkového
režimu a v letech 2011 a 2012 i celkového fosforu, chlorofyl se zde stabilně pohyboval na úrovni IV.
třídy. Termotolerantní koliformní bakterie překročily limitní hodnotu pro V. třídu v Teplickém potoce,
Bystřici a Chomutovce, enterokoky dosáhly stejné třídy na Ploučnici v Březinách.
Hodnocení podle NV se v klasifikaci všeobecných ukazatelů shodovalo s hodnocením podle ČSN.
V NV je mírněji posuzováno zatížení AOX, proto počet profilů, které nepřesáhly limitní hodnotu po celé
tříletí, se zvýšil na 10, v roce 2013 jich bylo 20. Z takto krátkého období hodnocení se však nedá
usuzovat na zlepšující se trend. Nadlimitní byly koncentrace po celé sledované tříletí u celkového
fosforu na profilech na Teplickém potoce, Mandavě, Chomutovce, Bystřici a na Bílině mezi Bílinou
a Ústím nad Labem. Jednotlivými prvky byl nejvíce zatížen Chodovská potok v roce 2011, limitní
hodnoty překročil arsen, beryllium, bor, celkový mangan, selen a celkové železo. Na čtyřech profilech
bylo v hodnoceném období ve 3. a 4. třídě beryllium.
EDTA byla v nadlimitních koncentracích po celé tříleté období na Bílině v Ústí nad Labem
a v Trmicích a na Chomutovce v Postoloprtech. 4. třídy dosáhla v Kozlíkách na Teplickém potoce
v roce 2011. Na Bílině nebyl splněn limit pro 1,2-cis-dichlorethen. Z PAU byly mírně překročeny limity
pro fenantren na Mandavě (2013) a Teplickém potoce (2011 a 2013) a pyren (Mandava 2013). Na
Labi ve Schmilce a v Děčíně se postupně zlepšovaly koncentrace PBDE, ze 4. třídy v roce 2011 na
2. třídu v roce 2013.
V celém sledovaném období byla suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu
v nadlimitních koncentracích na Labi v Děčíně a ve Schmilce, i když se koncentrace postupně
snižovaly, limitní hodnoty v roce 2013 přesáhly více než 2 krát. Na Mandavě byl překročen limit pro
tento ukazatel v roce 2011 dvojnásobně a v roce 2013 devítinásobně. Na dalších 9 profilech nebyl
limit splněn v jednom roce z tříletí.
Dílčí povodí Horní Odry
Povrchové vody
Hodnoceno bylo 20 až 21 profilů.
Nejznečištěnějším profilem podle hodnocení ČSN je Bohumín (Odra), na kterém se v roce 2013
nejvíce projevily vysoké květnové a červnové průtoky na koncentracích ukazatelů kyslíkového režimu,
NL 105°C, celkovém fosforu a některých kovů a PAU. V letech 2011 a 2012 byly profily na Ostravici
v Ostravě a nad soutokem s Lučinou klasifikovány IV. a V. třídou u ukazatelů kyslíkového režimu
a TOC. V souvislosti se zatížením chloridy byly na Olši nad soutokem s Petrůvkou a v ústí
a v Ostravici nad soutokem s Lučinou vysoké koncentrace RL 105°C a tím i vysoká konduktivita (oba
ukazatele na úrovni IV. a V. třídy). AOX byly sledovány na 15 profilech, i když ne na všech po celé
tříletí. Na 5 profilech dosáhl tento ukazatel V. třídy ve všech hodnocených rocích. Na 3 profilech na
Opavě a na jednom na Bělé byly AOX hodnoceny pouze II. třídou (měřeno v letech 2012 a 2013).
100
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Z kovů bylo ve III. a vyšší třídě nejčastěji kadmium v letech 2012 a 2013, zejména na Odře. Odra
v Bohumíně měla zařazenu ve III. třídě po celé sledované období i rtuť. Problematický byl i zinek na
Olši v Ropici, kde dosáhl IV. a V. třídy. PAU byly sledovány převážně v roce 2013 a dosahovaly
nejčastěji III. třídy, na Odře v Bohumíně v roce 2013 i IV. třídy. Mikrobiologické ukazatele byly rovněž
sledovány v roce 2013, horšího hodnocení dosáhly enterokoky, převážně III. třídy. Na Lučině, Odře
v Bohumíně a Podolském potoce byly klasifikovány IV. třídou, v ústí Olše a na Jičínce v Kuníně třídou
V.
Podle NV nejčastěji nevyhovovaly limitům ze všeobecných ukazatelů celkový fosfor, zejména na
Jičínce v Kuníně, ale i na profilech na Lučině, Černém potoce, Hvozdnici a na Odře v Bohumíně
a Svinově po celé hodnocené období přesahovaly NEK-RP. Druhou látkou s často nevyhovujícími
koncentracemi byl amoniakální dusík, v nadlimitních koncentracích byl po celé tříletí v ústí Olše, na
Hvozdnici, Černém potoce a Lučině. Nerozpuštěné látky byly ovlivněny vysokými průtoky v červnu
2013, na Odře v Bohumíně a ve Svinově byly ale v nadlimitních koncetracích v celém období tříletí. Ze
skupiny jednotlivých prvků, stejně jako při hodnocení podle ČSN, bylo v nadlimitních koncentracích
nejčastěji kadmium, zejména na Odře v Bohumíně a celkové železo. AOX překročily limity jen na 6
profilech. EDTA nevyhovělo limitům v letech 2012 a 2013 na 5 profilech. Profily v tomto dílčím povodí
byly nadlimitně zatížené PAU, zvláště fenentrenem, pyrenem a benzo(a)pyrenem. Alespoň v jednom
roce ze sledovaného období byl překročen limit pro některý z nich na všech hodnocených profilech
kromě Černého a Podolského potoku v ústí a na Bělé v Mikulovicích. Se zvýšeným zatížením PAU
souvisí i suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu, která nesplňovala limit na žádném
z hodnocených profilů kromě Bělé v Mikulovicích a suma benzo(b)fluorathenu a benzo(k)fluorathenu
a sumy PAU, které překročily limit na 5 profilech. Sumy byly hodnoceny jen v roce 2013, kromě
Bohumína, kde byly tyto ukazatele sledovány po celé tři roky.
Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Povrchové vody
Hodnoceny byly 4 profily po celé tříletí, dva na Lužické Nise, jeden na Smědé a jeden na Stěnavě.
Ve III. třídě byl klasifikován téměř v celém období celkový fosfor a BSK5 na Stěnavě a v Lužické
Nise v Hrádku nad Nisou. Nerozpuštěné látky na Smědé a v Hrádku nad Nisou dosáhly v roce 2013
IV. třídy. AOX v Lužické Nise v obou profilech byly klasifikovány v celém tříletí třídami IV a V, na
Stěnavě a Smědé třídami II až III. Kovy byly na Stěnavě a Smědé hodnoceny třídami I a II, v Lužické
Nise dosahoval zinek na obou profilech převážně III. třídy, v roce 2013 byla stejnou třídou
klasifikována i měď v Proseči nad Nisou a v Hrádku nad Nisou bylo olovo zařazeno do IV. třídy.
Všechny organické látky byly na všech profilech v I. třídě, pouze PAU na Smědé v roce 2013 dosáhla
III. třídy, v Hrádku nad Nisou III. a IV. třídy. Mikrobiologické ukazatele byly sledovány jen v roce 2013,
pouze v Hrádku nad Nisou byly hodnoceny po celé tříletí. Na všech profilech dosáhly hodnocení III. až
V. třídy, na Smědé pouze II. třídy.
Hodnocení podle NV bylo oproti hodnocení podle ČSN příznivější, ze všeobecných ukazatelů byly
nevyhovující pouze NL 105°C v Hrádku nad Nisou a na Smědé v roce 2013. Ve stejném roce
nevyhověly limitům ani koncentrace BSK5 a amoniakálního dusíku v Hrádku nad Nisou.
AOX mírně překročily limit v celém tříletí v Hrádku nad Nisou a v roce 2013 i v Proseči nad Nisou.
Zejména v roce 2013 byly překračovány limitní hodnoty pro PAU, konkrétně pro fenantren, pyren,
fluoranthen a benzo(a)antracen v Hrádku nad Nisou a pro fenantren, pyren a benzo(a)pyren na
Smědé ve Vsi u Černous. Mírně byl překročen i limit pro pyren na Stěnavě v Otovicích v roce 2013.
Suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu byla v nadlimitních koncentracích ve všech
třech sledovaných profilech, nejvíce v roce 2013 v Hrádku nad Nisou, průměrná roční hodnota
–1
dosáhla 68,5 ng.l , to je více něž 34 násobek NEK-RP. Na stejném profilu byl v témže roce překročen
i limit pro sumu benzo(b)fluorathenu a benzo(k)fluorathenu a DEHP. V roce 2011 a 2012 přesáhly limit
i koncentrace pro sumu PBDE.
101
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu
Povrchové vody
V tomto dílčím povodí bylo hodnoceno 25 až 26 profilů.
Velmi dobré hodnocení podle ČSN mělo několik profilů. Nejlépe hodnoceným byl profil Hanušovice
(Branná), po celé tři roky byly všechny ukazatele pouze v I. třídě. Maximálně II. třídou byly
klasifikovány všechny ukazatele v Sudkově na Desné a na řece Moravě v Moravičanech, Bohutíně
a Zábřehu. Dalších 8 profilů pak dosáhlo nejvýše III. třídy pro jednotlivé ukazatele. Naopak IV.
a V. třídy nejčastěji dosahovaly NL 105°C na profilech Polkovice (Valová), Lanžhot (Morava), Tovačov
(Blata), dále profily na Hané, Olšavě, Vláře, Veličce, Rožnovské Bečvě a na Bečvě v Choryni
i v Troubkách alespoň v jednom roce z hodnoceného tříletí. Koncentrace pro RL 105°C a konduktivitu
dosahující III. a IV. třídy byly stanoveny nejčastěji v Kunovicích na Olšavě, v Polkovicích na Valové,
v Bezměrově na Hané a v Tovačově (Blata). Celkový fosfor byl stanoven po celé hodnocené tříletí ve
III. třídě na 7 profilech, pouze ve IV. třídě byl stanoven na profilech Otrokovice (Dřevnice) a Polkovice
(Valová). AOX byly klasifikovány převážně II. třídou, ve III. až IV. třídě byly zařazeny na profilech
Bezměrov (Haná), Otrokovice (Dřevnice) a Polkovice (Valová). V. třídy nedosáhly na žádném profilu.
Kovy a metaloidy měly koncentrace na úrovni I. a II. třídy, na 8 profilech dosáhlo celkové železo
a celkový mangan třídy III., Na profilu Lanžhot (Morava) byl III. třídou klasifikován v roce 2013 zinek,
celkové železo v tomto roce spadalo do IV. třídy. Organické látky byly sledovány na omezeném počtu
profilů a žádná z nich nepřekročila hodnoty označené jako mírné znečištění (II. třída). Termotolerantní
koliformní bakterie nepřesáhly hranice III. třídy, chlorofyl byl zvýšený na dolním toku Bečvy a Moravy.
Hodnocení podle NV se u všeobecných ukazatelů shodovalo s hodnocením podle ČSN, nejčastěji
byly překračovány limitní hodnoty pro NL 105°C a celkový fosfor, amoniakální dusík byl v období
celého tříletí překračován v Polkovicích na Valové a v profilu Tovačov (Blata), v některých letech i na
profilech Kunovice (Olšava) a Bezměrov (Haná). Podle hodnocení VN nebyl ani na jednom profilu
–1
překročen limit pro AOX, všechna měření vyhověla NEK-RP, který je 25 µg.l .
Organické látky byly sledovány většinou jen jeden až dva roky ze třech hodnocených, po celé
tříleté období byly monitorovány prioritní a znečišťující organické látky pouze na třech profilech, na
Lanžhotě na Moravě, na Bečvě v Troubkách a na Vláře v Brumově. Suma PBDE byla v nadlimitní
koncentraci v profilu Brumov (Vlára). Suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu byla
hodnocena pouze na 4 profilech, v roce 2013 na profilech Blatec (Morava) a Troubky (Bečva), v celém
tříletém období na profilech Lanžhot (Morava) a Brumov (Vlára), limit byl splněn pouze na Vláře v roce
2011.
Dílčí povodí Dyje
Povrchové vody
Hodnoceno bylo 23 až 24 profilů.
V dílčím povodí Dyje se nacházejí profily, které v základních chemických ukazatelích patří
k nejznečištěnějším v rámci celé republiky. Jedná se o profily Židlochovice na Litavě, Podivín na
Trkmance a Mistřín na Kyjovce. Ve IV. a V. třídě na nich byly hodnoceny v celém sledovaném období
RL 105°C a NL 105°C, konduktivita, celkový fosfor a sírany, na Trkmance a Litavě i AOX. Na
Trkmance AOX nebyly monitorovány. V celém dílčím povodí byl nejhůře klasifikován celkový fosfor,
z celkového počtu 70 hodnot byl IV. a V. třídou klasifikován u 33. Kromě již výše uvedených profilů byl
v celém sledovaném období celkový fosfor hodnocen minimálně IV. třídou i na profilech Pohansko
(Dyje), Ivančice (Rokytná), Jevišovka (Jevišovka), Želešice (Bobrava) a Přímělkov (Jihlava). Převážně
III. třídou byl hodnocen dusičnanový dusík a BSK5 na většině profilů. Téměř 80 % profilů dosáhlo III.
a vyšší třídy u AOX.Z kovů a metaloidů byly ve III. a vyšší třídě hodnoceny celkový mangan a železo,
na Litavce v Židlochovicích bylo ve III. třídě v roce 2012 zařazeno i olovo. Organické látky byly
klasifikovány třídami I až II, PAU v roce 2013 na Litavě v Židlochovicích třídou III. V roce 2012 byly
v ústí Svitavy od května do prosince stanoveny vysoké hodnoty 1,1,2-trichlorethenu (a některých
dalších chlorovaných uhlovodíků, které nejsou vyjmenované v ČSN), které dosáhly V. třídy.
Termotolerantní koliformní bakterie byly hodnoceny třídou I až III, výjimečně IV až V – Svratka
v Rajhradě, Kyjovka pod Mistřínem a Trkmanka v Podivíně.
Hodnocení podle NV se v základních ukazatelích a v kovech shodovalas ČSN, u hodnocení
jednotlivých prvků nevyhověl kromě již uvedených celkového železa a manganu i selen na profilu
102
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Židlochovice (Litava) a Podivín (Trkmanka). AOX podle tohoto hodnocení vyhověly limitům na všech
sledovaných profilech.
Suma benzo(g,h,i)perylenu a indeno(1,2,3-c,d)pyrenu překročila limitní hodnoty na všech profilech
kde byla stanovována, pouze na Dyji v Pohansku a v Podhradí v roce 2011 byl limit splněn. 1,1,2–1
trichlorethen má v NV vysoký limit pro roční průměr (10 µg.l ), proto nebyl ani na Svitavě překročen.
Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje
Povrchové vody
Hodnoceny byly pouze dva profily s kategorií 2, proto byl rozsah sledovaných ukazatelů velice
omezený.
Na Řezné v Alžbětíně dosáhly III. třídy pouze termotolerantní koliformní bakterievroce 2011,
ostatní ukazatele byly zařezeny pouze do I. a II. třídy. Na Koubě ve Všetrubech dosáhl v roce 2011
celkový fosfor, BSK5 a NL 105°C III. třídy, v roce 2012 byl ve III. třídě zařazen celkový fosfor, TOC
a BSK5, NL 105°C byly v tomto roce ohodnoceny IV. třídou. Termotolerantní koliformní bakterie byly
po celé tři roky hodnoceny I. a II. třídou.
Hodnocení podle NV je ještě příznivější, kromě NL 105°C na Koubě v roce 2012 všechny
hodnocené ukazatele vyhověly limitům.
103
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
104
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
3.4 Zhodnocení výsledků bilance jakosti podzemní vody
za období 2011 až 2013
Hodnocení jakosti podzemních vod pro hydrologickou bilanci podzemních vod v tříletí 2011 až
2013 bylo zpracováno na základě výsledků monitoringu jakosti podzemních vod, který je realizován na
objektech státní pozorovací sítě ČHMÚ. Do hodnocení byly zahrnuty údaje ze 2573 analýz vzorků
odebraných na 665 objektech této pozorovací sítě. V každém roce byl na monitorovaných objektech
odebrán jeden až dva vzorky podzemních vod. Odběry probíhaly v jarním a podzimním období.
Hodnocení výsledků analýz bylo provedeno porovnáním s limity (tzv. referenčními hodnotami) pro
podzemní vodu dle požadavků vyhlášky Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství
č. 5/2011 Sb. popř. s limity pro pitnou vodu dle požadavků vyhlášky Ministerstva zdravotnictví
–
+
–
č. 252/2004 Sb. a to v ukazatelích: chloridy (Cl ), amonné ionty (NH4 ), dusičnany (NO3 ), sírany
2–
(SO4 ), chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSKMn), měď (Cu), kadmium (Cd), olovo (Pb)
a pH, definovaných v příloze č.1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb. Bilance jakosti
podzemních vod v letech 2011 až 2013 dle dílčích povodí je zobrazena v grafu Obr. 3.4.1.
Dílčí povodí Horního a středního Labe
V dílčím povodí Horního a středního Labe je nejhustší síť pozorovacích objektů jakosti podzemních
vod (179 objektů monitorovaných alespoň jednou během tříletí 2011 až 2013), zastoupených jak
prameny tak mělkými i hlubokými vrty. Proto je možné souhrnné hodnocení kvality podzemních vod
uvedené v grafu Obr. 3.4.1 považovat za nejlépe vypovídající o skutečném stavu jakosti právě pro
toto dílčí povodí. Procentuální počty překročení limitů u vybraných ukazatelů základního chemizmu
+
–
2–
podzemních vod (pH, CHSKMn, NH4 , NO3 a SO4 ) lze v porovnání s ostatními dílčími povodími
–
označit za průměrné. Mírně vybočují pouze nižší procenta nadlimitních vzorků u Cl . Vzrůstající
tendenci počtů nevyhovujících hodnot během tříletí 2008 až 2010 je možno pozorovat v ukazatelích
+
CHSKMn a NH4 . U zbývajících ukazatelů základního chemického složení není zjevný nárůst či pokles
procenta nadlimitních vzorků. Ze stopových prvků se vyskytují nadlimitní hodnoty u Cd a Pb v každém
roce hodnoceného období a u Pb v sestupné tendenci.
Dílčí povodí Horní Vltavy
Při porovnání jednotlivých dílčích povodí je dílčí povodí Horní Vltavy zatíženo nejvyšším procentem
hodnot pH v podzemní vodě mimo interval 6,5 – 9,5 (přesněji nižšími než hodnota 6,5). S ohledem na
nižší procentuální zastoupení mělkým vrtům mezi monitorovanými objekty (18 ze 77 objektů) v tomto
dílčím povodí, lze předpokládat, že nižší pH podzemní vody souvisí zejména s horninovým podložím
a není tolik ovlivněno antropogenním znečištěním. Z dalších hodnocených ukazatelů se nadlimitní
–
–
hodnoty pravidelně vyskytují u CHSKMn, NO3 , Cl a rovněž Cd. U Cd je ovšem překračován limit pro
podzemní vodu pravidelně pouze u jediného pramene. Sporadicky se nadlimitní hodnoty vyskytují
+
2–
u NH4 . Naopak nebyla nalezena žádná hodnota překračující limity podzemní vody pro SO4
–1
(referenční hodnota je 400 mg.l ) jejichž vyšší koncentrace ve vodě jsou obvykle spojovány mimo
vlivy podloží také s průsaky znečištěných vod do vod podzemních. Vyšší hodnoty ukazatele CHSKMn
(chemicky oxidovatelných organických látek) můžou ukazovat na vliv zemědělské činnosti. V průběhu
tříletí 2011 až 2013 lze vysledovat trend mírného poklesu procentuálního počtu nadlimitních vzorků
–
u ukazatele Cl .
Dílčí povodí Berounky
Dílčí povodí Berounky je povodí s relativně vysokým procentuálním počtem hodnot pH vody mimo
interval požadovaný pro kvalitu pitné vody. Relativně nízký je naopak procentuální počet vzorků
+
s nevyhovující koncentrací CHSKMn. Nízký počet nadlimitních koncentrací NH4 je obdobně jako
u monitorované podzemní vody v dílčím povodí Dolní Vltavy dán skutečností, že anorganických dusík
–
–
se vyskytuje zejména v podobě NO3 . Procentuální množství nadlimitních vzorků u ukazatelů Cl
2–
a SO4 lze považovat za průměrný v porovnání s ostatním dílčími povodími. Pozornost však
zasluhuje opakovaný výskyt nevyhovujících koncentrací toxického Cd. Vzrůstající tendenci počtů
nevyhovujících hodnot během tříletí 2011 až 2013 možno pozorovat v ukazatelích CHSKMn, naopak
–
klesající tendenci počtů nevyhovujících hodnot během tohoto tříletí má pH a NO3 . Procento počtu
+
2–
překročení limitních hodnot u sledovaných ukazatelů NH4 , SO4 a Cd v průběhu tříletí skoro
nekolísá a počty jsou prakticky totožné.
105
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
Dílčí povodí Dolní Vltavy
Počet hodnot pH mimo interval 6,5 až 9,5 se pohybuje okolo průměru při porovnání s ostatními
dílčími povodími. Obdobně jako pro dílčí povodí Horní Vltavy a Berounky jsou pro tuto oblast typické
+
nižší počty překročení limitu pro NH4 . Tedy anorganický dusík přítomný v podzemní vodě je
–
podstatnou měrou zastoupen v podobě NO3 . Právě koncentrace dusičnanů jsou u monitorovaných
objektů v povodí Dolní Vltavy vyšší oproti ostatním oblastem povodí a navíc u tohoto parametru kvality
vody došlo v tříletí 2011 až 2013 k růstu počtu nadlimitních vzorků. U ostatních ukazatelů nelze
vysledovat trend změny počtu nadlimitních hodnot. Celé vyhodnocení však je silně ovlivněno nízkým
počtem monitorovaných objektů podzemních vod (23 objektů) v porovnání s ostatními dílčími
+
–
povodími. Takže např. k překročení limitů u ukazatelů CHSKMn, NH4 , Cl a Cd ve skutečnosti došlo
pro každého z nich na maximálně dvou objektech. Z hodnocených kovů se v průběhu tříletí 2011 až
2013 vyskytly nadlimitní koncentrace pouze u kadmia.
Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Oproti dílčímu povodí Horního a střední Labe je pH výrazně procentuálně častěji pod hodnotou 6,5,
byť se v průběhu let u tohoto ukazatele objevuje klesající tendence počtu hodnot nalezených mimo
–
interval 6,5 až 9,5. Mírně vyšší procento nadlimitních koncentrací je i u ukazatele Cl a výrazně vyšší
2–
pak u ukazatele SO4 . Naopak relativní četnost překročení limitů podzemní vody pro další ukazatele
+
–
CHSKMn, NH4 a NO3 je nižší a v porovnání s ostatními oblastmi povodí je možné ji označit za
podprůměrnou. Na rozdíl od povodí Vltavy a naopak obdobně jako u Moravských oblastí povodí je
+
větší (i když je mírně větší) část anorganického dusíku v podzemních vodách v podobně NH4 .
+
–
Koncentrace NH4 a NO3 vypovídají o obsahu anorganického dusíku a oxidačně-redukčních
–
+
podmínkách v podzemních vodách. NO3 převažují v oxických podmínkách naproti tomu NH4 ve vodě
–
2–
–
s nižším obsahem kyslíku. Počet překročení limitů pro základní ukazatele (CHSKMn NO3 , SO4 a Cl )
v průběhu tříletí 2011 – 2013 nijak výrazně neroste ani neklesá. Z hodnocených toxických kovů je
četnost nadlimitních hodnot Cd relativně vysoká a příliš se opět nemění výskyt dalšího kovu Pb je
pouze ojedinělý.
Dílčí povodí Horní Odry
V tomto dílčím povodí se nachází třetí nejnižší počet monitorovaných objektů podzemních vod
navíc tvořených výhradně prameny a mělkými vrty, což v relativních číslech počtu nadlimitních hodnot
uvedených ukazatelů vytváří dojem více znečištěné oblasti, byť faktický počet objektů, s překročením
limitů pro pitnou vodu, je řádově v jednotkách. V této oblasti je sice relativně malý počet nadlimitních
–
–
hodnot Cl a NO3 v průběhu tříletí 2010 až 2013, ale počty nadlimitních hodnot pro pH a CHSKMn
+
a NH4 jsou naopak relativně vysoké při porovnávání s ostatními oblastmi. Procentuální počet
překročení CHSKMn spíše roste. Počet překročení limitů pro ukazatele pH má v hodnoceném tříletí
+
2–
kolísavý průběh a u NH4 dochází spíše k poklesu. Koncentrace SO4 je v porovnání s koncentracemi
ve vzorcích podzemních vod odebraných v ostatních dílčích povodích nízká a k překročení limitu pro
–1
podzemní vodu 400 mg.l dochází pouze ojediněle. Nadlimitní hodnoty toxických kovů (Cd, Cu a Pb)
v dílčím povodí Horní Odry se v podzemních vodách monitorovaných objektů vůbec nevyskytují.
Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
V dílčím povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry se nachází poměrně málo monitorovaných
objektů podzemních vod resp. oproti ostatním povodím nejnižší počet vůbec (pouze 9 objektů).
Porovnávání této oblasti s ostatními může být tudíž více zkreslené. Zde je charakteristický vysoký
počet překročení limitů pro pitnou vodu v ukazateli CHSKMn. (3 objekty v každém roce nad limit).
+
S výjimkou u pH a NH4 v roce 2013 byly další nadlimitní hodnoty nalezeny vždy jen na jednom
–
–
objektu (pro NO3 , Cl i Cd). Žádné trendy změn nadlimitních koncentrací hodnocených ukazatelů se
vypozorovat nedají. Nadlimitní hodnoty toxických kovů Cu a Pb nebyly stanoveny vůbec nikde.
Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu
+
Vyjma ukazatele NH4 jsou obdobně jako u dílčího povodí Horního a středního Labe podzemní
vody v dílčím povodí Moravy s menším počtem nadlimitních hodnot základních ukazatelů. Relativní
četnost hodnot nevyhovujících kvalitě podzemní vody nad 10 % se vyskytuje kromě zmíněného
+
–
ukazatele NH4 už jen u ChSKMn a v roce 2011 u NO3 . V ukazateli pH je zjevná klesající tendence
–
v počtu hodnot mimo interval 6,5 až 9,5 pro pitnou vodu, naopak v ukazatelích CHSKMn a Cl je mírná
+
–
stoupající tendence v průběhu tříletí 2011 až 2013. U ukazatelů NH4 a NO3 mají počty koncentrací
106
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
překračujících limity kolísavý charakter. V podzemních vodách tohoto dílčího povodí se nadlimitní
2–
hodnota SO4 vyskytla ojediněle v roce 2012 a nebyly zjištěny žádné koncentrace nevyhovující
limitům u hodnocených toxických kovů (Cd, Cu a Pb).
Dílčí povodí Dyje
Z Moravských dílčích povodí obsahuje podzemní voda odebraná z monitorovaných objektů
v povodí Dyje v průměru četněji nadlimitní koncentrace hodnocených ukazatelů, což je dobře patrné
zejména při porovnání grafického zobrazení s dílčím povodím Moravy a ostatních přítoků Váhu.
+
–
Výrazně vyšší jsou zejména počty nadlimitních hodnot u NH4 a NO3 . U parametrů kvality vody pH
+
a NH4 lze sledovat v tříletí 2011 až 2013 spíše vzestup. Stejně jako u dílčích povodí Odry a Moravy je
+
–
patrná vyšší koncentrace NH4 s četnějším překročením limitu pro pitnou vodu oproti NO3 . Relativně
–
2–
vysoké jsou i koncentrace Cl a SO4 , navíc se nejčastěji vyskytují u mělkých vrtů, což by mohlo
poukazovat na negativní ovlivnění kvality podzemních vod lidskou činností. Znečištění toxickými kovy
(Cd a Cu) v hodnoceném tříletí 2011 až 2013 nebylo prokázáno. U Pb pak byly zaznamenány dvě
nadlimitní hodnoty v roce 2012.
Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje
V dílčím povodí ostatních přítoků Dunaje nejsou lokalizovány žádné pozorovací objekty pro
sledování jakosti podzemních vod, proto se hodnocení v tomto případě neprovádí.
Obr. 3.4.1 Procentuální počet vzorků podzemních vod v letech 2011, 2012 a 2013 překračujících
limity pro pitnou vodu v dělení podle dílčích povodí
35
44
pH
CHSKMn
NH4
NO3
Cl
SO4
Cd
Cu
Pb
počet vzorků [%]
30
25
20
15
10
5
0
Dílčí povodí Horního a středního
Labe
Dílčí povodí Horní Vltavy
Dílčí povodí Berounky
Dílčí povodí Dolní Vltavy
Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a
ostatních přítoků Labe
35
pH
CHSKMn
NH4
NO3
Cl
SO4
Cd
Cu
Pb
počet vzorků [%]
30
25
20
15
10
5
0
Dílčí povodí Horní Odry
Dílčí povodí Lužické Nisy a
ostatních přítoků Odry
Dílčí povodí Moravy a přítoků
Váhu
107
Dílčí povodí Dyje
všechna povodí
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
108
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
PŘÍLOHA 1
Bilance množství vody v bilančních profilech
109
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Labe
Jaroměř
016000
1226
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
69.7
88%
37.4
17.1
89%
9.5
4.35
83%
23.6
42%
7.3
37.2
17.0
II
62.7
100%
36.3
18.4
97%
10.0
5.06
88%
57.8
73%
1.8
35.6
18.1
III
32.2
46%
37.8
17.3
57%
11.9
5.45
81%
53.9
85%
7.1
36.9
16.9
IV
51.1
110%
60.5
28.6
92%
12.4
5.84
71%
32.9
204%
1.6
60.7
28.7
20%
V
117.6
173%
55.5
25.4
109%
16.8
7.67
87%
0.4
16.3
53.6
24.6
VI
173.3
224%
95.4
45.1
403%
21.2
10.0
139%
0
16.5
95.0
44.9
VII
58.3
59%
27.1
12.4
104%
18.6
8.49
143%
0
-5.3
26.3
12.0
VIII
57.7
64%
15.3
6.98
73%
13.3
6.10
117%
0
-16.6
14.6
6.67
IX
80.1
110%
17.7
8.35
75%
11.1
5.25
110%
0
-13.9
17.5
8.30
X
38.7
62%
15.1
6.93
65%
9.8
4.48
102%
0
XI
75.5
101%
23.7
11.2
81%
8.7
4.10
93%
0.8
16%
-6.4
14.5
6.62
-4.2
23.3
11.0
XII
42.6
50%
30.4
13.9
87%
9.1
4.16
89%
20.4
81%
1.6
30.3
13.9
2013
859.3
97%
452.0
17.6
102%
152.3
5.92
99%
189.6
77%
5.8
445.6
17.4
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
110
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Orlice
Týniště n. Orlicí
037000
1591
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
73.7
106%
37.9
22.5
94%
9.3
5.51
81%
20.6
56%
12.5
37.6
22.3
II
45.2
82%
39.4
25.9
105%
10.6
6.99
90%
33.1
67%
6.0
38.7
25.5
III
33.8
54%
32.3
19.2
52%
12.5
7.42
82%
26.1
75%
8.2
31.6
18.7
IV
25.7
52%
37.0
22.7
75%
12.1
7.41
69%
13.0
355%
-1.9
38.9
23.8
V
109.1
147%
26.6
15.8
94%
13.0
7.69
82%
0
4.0
25.9
15.4
VI
120.9
141%
42.2
25.9
216%
12.8
7.86
105%
0
-0.7
41.5
25.5
8.69
VII
40.0
40%
15.4
9.14
71%
11.4
6.75
104%
0
-0.1
14.6
VIII
80.7
91%
10.2
6.06
56%
8.3
4.92
81%
0
-11.6
9.8
5.81
IX
130.0
194%
28.2
17.3
157%
8.4
5.16
93%
0
-5.8
28.8
17.7
X
43.3
81%
17.8
10.6
99%
9.5
5.62
108%
0
XI
45.0
70%
17.1
10.5
71%
8.4
5.19
99%
0.6
17%
2.7
16.8
9.96
-4.5
16.7
10.3
XII
32.5
43%
29.6
17.6
94%
9.0
5.34
94%
8.9
55%
2.4
29.7
17.6
2013
779.9
92%
333.8
16.9
91%
125.2
6.32
89%
102.2
71%
11.2
330.6
16.8
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
111
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Labe
Němčice
042000
4301
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
64.4
98%
31.4
50.5
89%
10.4
16.7
86%
16.5
46%
10.9
29.3
47.0
II
47.8
91%
35.3
62.8
106%
11.8
20.9
94%
32.0
66%
4.6
32.8
58.3
III
32.0
53%
30.7
49.3
55%
13.7
22.1
83%
27.2
78%
6.7
28.7
46.1
IV
32.9
73%
40.0
66.4
86%
13.5
22.3
69%
14.7
236%
-0.9
41.4
68.8
V
114.0
163%
35.5
57.0
115%
16.2
26.0
90%
0.1
9.3
31.9
51.2
VI
139.2
176%
60.1
99.8
322%
18.8
31.2
145%
0
8.8
56.3
93.4
21.3
VII
49.8
52%
18.3
29.4
90%
14.0
22.4
122%
0
-3.8
13.2
VIII
62.3
72%
11.5
18.5
65%
9.7
15.6
92%
0
-16.7
5.7
9.17
IX
99.3
150%
19.0
31.6
102%
9.4
15.6
101%
0
-9.9
13.9
23.0
X
40.4
77%
13.3
21.4
74%
9.1
14.6
101%
0
XI
53.2
85%
16.8
27.8
75%
8.0
13.2
89%
0.5
15%
-2.4
10.2
16.3
-3.9
13.0
21.6
XII
31.6
44%
24.7
39.6
89%
8.8
14.1
88%
9.8
62%
2.7
21.8
35.1
2013
766.8
95%
336.7
46.2
98%
143.3
19.6
95%
100.8
70%
5.4
298.2
40.9
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
112
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Labe
Přelouč
061000
6432
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
61.4
105%
28.6
68.8
98%
8.8
21.2
89%
12.9
45%
10.1
27.7
66.6
II
44.6
94%
32.9
87.6
115%
10.1
26.8
99%
23.4
63%
5.2
30.8
81.9
III
30.9
54%
30.3
72.7
65%
12.3
29.5
92%
19.0
73%
9.1
28.9
69.4
IV
29.0
65%
33.9
84.2
88%
12.1
30.1
78%
10.2
241%
-0.7
35.0
86.8
V
115.7
165%
32.0
76.9
125%
14.1
33.8
96%
0
7.9
29.7
71.2
VI
138.8
179%
55.2
137
341%
15.9
39.4
143%
0
7.5
52.5
130
36.8
VII
46.2
48%
19.0
45.6
108%
13.8
33.1
139%
0
1.9
15.3
VIII
65.7
77%
11.3
27.2
74%
10.2
24.6
111%
0
-15.6
7.3
17.5
IX
97.7
154%
18.2
45.1
115%
9.6
23.7
116%
0
-10.6
14.9
36.9
X
40.2
84%
13.5
32.4
89%
9.3
22.3
115%
0
XI
43.7
77%
15.2
37.7
82%
8.1
20.1
105%
0.3
13%
-2.7
11.1
26.8
-5.0
12.4
30.6
XII
26.9
42%
20.9
50.2
90%
8.3
20.0
98%
6.7
54%
1.0
19.0
45.7
2013
740.6
96%
311.1
63.8
108%
132.5
27.0
105%
72.5
65%
8.1
284.6
58.4
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
113
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Cidlina
Sány
075000
1156
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
47.6
100%
15.3
6.62
78%
5.3
2.28
108%
5.1
43%
2.7
15.1
6.52
II
37.6
101%
30.8
14.7
158%
7.1
3.40
126%
3.9
30%
1.6
30.1
14.4
33%
0.5
13.8
5.97
-2.4
8.6
3.85
III
20.5
46%
14.7
6.34
50%
7.7
3.32
98%
1.2
IV
34.6
97%
8.4
3.76
63%
4.9
2.20
73%
0
V
105.7
174%
16.0
6.90
195%
5.0
2.17
124%
0
0.1
15.8
6.84
VI
155.5
256%
57.2
25.5
1371%
9.9
4.43
441%
0
5.7
56.8
25.3
2.63
VII
51.5
64%
6.4
2.75
146%
5.0
2.16
326%
0
-2.1
6.1
VIII
64.2
85%
4.6
1.98
117%
3.5
1.50
240%
0
-4.0
4.4
1.89
IX
57.7
108%
4.5
2.02
83%
2.3
1.02
160%
0
-1.8
4.3
1.94
X
45.0
110%
7.3
3.17
128%
2.2
0.937
147%
0
XI
38.5
80%
5.6
2.50
74%
2.3
1.02
110%
0
0%
-0.1
6.6
2.86
-0.1
5.9
2.63
XII
22.7
43%
9.6
4.15
75%
2.7
1.16
91%
0.3
7%
0.3
9.6
4.15
2013
681.2
107%
180.4
6.70
135%
57.9
2.13
137%
10.6
31%
0.4
177.2
6.58
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
114
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Labe
Nymburk
080000
9724
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
57.5
108%
25.2
91.4
100%
8.0
29.0
94%
10.3
46%
9.6
25.7
II
42.4
98%
30.8
124
125%
9.7
38.9
107%
16.9
59%
5.2
30.3
93.1
122
III
27.7
53%
24.7
89.6
63%
11.5
41.7
95%
13.1
70%
5.6
24.6
89.2
242%
IV
28.6
68%
24.6
92.3
82%
10.4
39.0
75%
6.8
-3.4
26.3
98.8
V
113.2
166%
25.1
91.3
124%
11.6
42.0
96%
0
3.7
24.6
89.4
VI
146.7
201%
54.4
204
415%
14.7
55.1
169%
0
9.6
53.7
201
53.9
VII
47.0
51%
15.6
56.5
109%
11.6
42.3
154%
0
0.6
14.8
VIII
67.6
82%
9.1
32.9
74%
8.0
29.2
115%
0
-14.2
8.2
29.6
IX
86.2
144%
14.5
54.5
113%
7.4
27.9
120%
0
-8.1
14.3
53.7
X
41.7
94%
11.6
42.2
94%
7.2
26.0
117%
0
XI
39.0
74%
12.3
46.0
82%
6.3
23.5
104%
0.2
11%
-1.6
11.1
40.2
-2.8
11.5
43.2
XII
23.5
40%
16.7
60.8
86%
6.5
23.8
95%
4.5
48%
0.9
16.9
61.2
2013
721.2
100%
264.6
82.1
111%
112.9
34.9
109%
51.7
62%
5.1
261.9
81.3
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
115
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Jizera
Železný Brod
091000
791
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
119.2
115%
80.6
23.8
129%
18.0
5.31
86%
40.0
45%
25.3
84.7
25.0
II
74.6
91%
49.2
16.1
95%
18.8
6.14
95%
105.2
82%
3.2
47.7
15.6
III
34.0
38%
48.1
14.2
46%
20.4
6.02
81%
94.3
82%
6.2
46.7
13.8
IV
56.5
99%
103.2
31.5
85%
21.6
6.59
66%
54.6
179%
4.7
107.9
32.9
36%
22.8
57.2
16.9
12.7
111.4
34.0
9.95
V
108.4
146%
56.5
16.7
95%
27.4
8.10
84%
1.0
VI
169.6
189%
111.7
34.1
338%
30.7
9.37
136%
0
VII
67.7
60%
33.2
9.80
85%
24.8
7.32
123%
0
-6.6
33.7
VIII
82.5
76%
22.4
6.63
64%
17.5
5.17
94%
0
-25.5
21.8
6.45
IX
121.3
142%
42.6
13.0
116%
17.1
5.23
100%
0
-15.8
44.7
13.7
X
43.5
58%
24.7
7.30
72%
17.1
5.06
104%
0
XI
86.7
90%
35.7
10.9
72%
15.2
4.64
92%
1.0
XII
-5.0
24.3
7.18
-7.5
36.7
11.2
75.4
68%
66.4
19.6
115%
17.5
5.18
94%
39.5
94%
9.1
68.7
20.3
1039.5
96%
674.4
17.0
98%
246.2
6.18
94%
335.7
81%
23.6
685.6
17.2
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
.
150
bilanční veličina [mm]
2013
12%
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
116
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Jizera
Tuřice-Předměřice
101800
2158
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
87.6
122%
43.6
35.1
110%
12.4
10.0
84%
19.3
45%
16.3
45.5
36.7
II
61.6
108%
34.1
30.4
100%
13.3
11.9
94%
44.7
76%
3.0
33.9
30.3
III
29.6
46%
32.4
26.1
52%
14.9
12.0
81%
38.6
81%
5.1
32.4
26.1
IV
43.4
95%
48.9
40.7
75%
15.0
12.5
65%
21.1
186%
0.5
51.1
42.6
35%
V
91.1
138%
29.3
23.6
86%
17.3
14.0
81%
0.4
VI
158.2
201%
60.4
50.3
294%
19.2
16.0
132%
0
7.7
30.0
24.2
6.2
60.5
50.4
18.3
VII
74.3
78%
22.2
17.9
96%
16.6
13.4
129%
0
-3.4
22.7
VIII
78.8
88%
17.4
14.0
87%
13.5
10.9
115%
0
-13.2
17.5
14.1
IX
87.1
128%
22.8
19.0
107%
11.2
9.34
106%
0
-9.4
24.3
20.2
X
49.2
87%
17.7
14.3
83%
10.8
8.67
103%
0
XI
64.2
90%
21.1
17.6
72%
9.8
8.17
91%
0.4
10%
-2.0
18.2
14.7
-3.2
22.0
18.4
XII
46.5
59%
35.6
28.7
101%
11.5
9.25
91%
15.1
74%
5.6
37.0
29.8
2013
871.6
103%
385.5
26.5
95%
165.5
11.3
94%
139.5
75%
13.2
395.4
27.1
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
117
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Labe
Kostelec n. Labem
104400
13186
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
61.4
113%
26.2
129
102%
8.0
39.4
91%
11.2
46%
10.2
27.0
133
II
45.3
103%
29.4
160
119%
9.4
51.1
103%
20.2
65%
4.6
29.0
158
III
27.1
51%
24.6
121
61%
11.1
54.5
92%
16.0
74%
5.8
24.6
121
IV
30.7
74%
26.3
134
78%
10.3
52.5
73%
8.5
215%
-2.5
28.1
143
V
108.7
162%
24.2
119
116%
11.6
57.0
92%
0
4.3
24.0
118
VI
151.8
206%
53.3
271
399%
14.3
73.0
161%
0
9.5
52.9
269
77.0
VII
51.4
56%
15.8
77.8
109%
11.8
58.1
151%
0
0.6
15.6
VIII
71.6
87%
9.9
48.9
80%
8.7
42.6
121%
0
-13.5
9.3
46.0
IX
83.0
138%
14.9
75.7
114%
7.8
39.6
121%
0
-8.6
15.0
76.3
X
43.1
95%
12.2
60.2
96%
7.6
37.2
118%
0
XI
42.3
78%
12.8
64.9
79%
6.6
33.8
105%
0.2
10%
-1.8
11.9
58.8
-3.1
12.4
63.2
XII
25.9
43%
18.4
90.5
90%
7.0
34.4
97%
5.8
55%
1.2
18.8
92.4
2013
742.2
102%
267.9
113
108%
114.1
47.8
107%
61.9
66%
6.7
268.7
113
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
118
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Vltava
Březí-Kamenný Újezd
111000
1825
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
72.8
132%
37.0
25.2
129%
10.9
7.45
93%
16.6
44%
8.8
41.6
28.3
II
55.2
113%
48.7
36.7
178%
12.6
9.49
115%
34.8
65%
8.1
36.3
27.4
III
34.6
55%
40.5
27.6
105%
16.0
10.9
122%
26.3
60%
16.7
35.8
24.4
IV
28.6
61%
31.3
22.0
92%
15.2
10.7
110%
9.5
149%
-3.7
46.1
32.4
V
128.0
171%
31.1
21.2
115%
15.4
10.5
111%
0
0.6
41.6
28.3
VI
203.6
220%
134.2
94.5
580%
25.8
18.2
208%
0
50.9
122.2
86.0
13.6
VII
43.6
43%
25.0
17.0
116%
19.3
13.2
163%
0
0.3
20.0
VIII
94.6
100%
14.7
9.98
58%
12.8
8.73
109%
0
-28.3
13.1
8.95
IX
40.9
65%
15.3
10.8
80%
11.7
8.23
111%
0
-22.8
11.0
7.78
X
43.0
78%
17.2
11.7
82%
13.0
8.83
124%
0
-10.5
10.6
7.23
XI
39.8
76%
13.9
9.77
54%
10.9
7.69
108%
0.6
13%
-11.3
12.8
8.99
XII
19.9
32%
15.0
10.2
54%
9.8
6.71
89%
14.3
75%
-5.3
13.2
9.00
2013
804.7
99%
423.8
24.7
134%
173.5
10.0
122%
102.1
62%
3.5
404.4
23.5
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
225
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
119
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Malše
Roudné
115000
961
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
96.3
287%
45.1
16.2
348%
7.7
2.77
158%
16.1
96%
9.3
50.9
18.3
II
44.6
134%
34.0
13.5
295%
10.2
4.07
242%
11.5
57%
6.7
36.9
14.7
55%
III
38.5
75%
29.8
10.7
107%
10.8
3.88
198%
7.4
IV
12.6
26%
24.8
9.21
89%
9.9
3.69
126%
2.9
1.6
33.1
11.9
-2.4
28.1
10.4
V
128.2
159%
21.3
7.64
112%
8.9
3.21
118%
0
-2.6
22.9
8.24
VI
228.4
234%
136.2
50.5
797%
21.4
7.94
321%
0
33.3
137.0
50.8
9.10
VII
60.1
56%
25.1
9.00
160%
17.9
6.42
279%
0
-1.2
25.3
VIII
70.2
70%
6.8
2.43
30%
6.1
2.20
91%
0
-20.0
10.3
3.70
IX
46.9
75%
6.0
2.23
49%
5.5
2.04
99%
0
-14.0
8.5
3.15
X
38.4
88%
9.4
3.36
64%
6.0
2.16
108%
0
-5.9
8.8
3.15
XI
28.3
65%
6.2
2.31
54%
4.4
1.63
88%
0.4
14%
-4.4
8.8
3.26
XII
12.7
30%
5.1
1.83
37%
3.4
1.22
70%
1.2
14%
-2.6
7.6
2.72
2013
805.2
108%
349.8
10.7
171%
112.3
3.43
159%
39.5
64%
-2.2
378.2
11.6
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
250
225
200
.
175
bilanční veličina [mm]
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
120
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Vltava
České Budějovice
115100
2848
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
80.8
171%
40.4
43.0
170%
10.3
11.0
100%
16.4
55%
10.6
45.3
48.2
II
51.2
119%
43.2
50.9
193%
12.1
14.2
128%
26.3
63%
9.1
36.3
42.8
III
35.8
61%
36.6
38.9
102%
14.7
15.6
130%
19.4
60%
13.7
34.7
36.9
IV
22.8
48%
28.8
31.6
86%
14.0
15.4
111%
7.1
165%
-3.3
39.4
43.2
V
127.4
167%
27.4
29.1
106%
14.0
14.8
109%
0
-0.4
34.6
36.8
VI
211.8
225%
140.2
154
639%
24.5
26.9
213%
0
55.6
132.7
146
23.5
VII
49.6
48%
25.2
26.8
124%
20.3
21.6
181%
0
4.0
22.1
VIII
85.7
89%
11.9
12.7
48%
10.7
11.3
95%
0
-28.8
12.2
12.9
IX
42.8
68%
12.2
13.4
71%
10.0
11.0
100%
0
-24.9
10.3
11.3
X
41.4
81%
15.0
16.0
78%
12.2
13.0
123%
0
-11.7
10.6
11.3
XI
35.6
72%
11.6
12.7
55%
10.4
11.4
110%
0.5
13%
-12.5
11.7
12.9
XII
17.2
32%
12.0
12.8
51%
9.2
9.81
93%
9.6
63%
-6.6
11.7
12.5
2013
801.9
102%
404.6
36.8
141%
162.4
14.7
125%
79.2
62%
4.8
401.7
36.5
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
225
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
121
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Lužnice
Frahelž
123000
1527
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
99.7
265%
20.4
11.6
320%
9.8
5.58
169%
17.1
99%
13.4
52.6
II
48.8
145%
22.7
14.3
349%
13.0
8.20
247%
12.7
61%
13.2
52.4
30.0
33.1
III
37.5
74%
18.1
10.3
173%
15.3
8.69
231%
6.5
47%
9.4
40.1
22.9
16.7
IV
9.7
20%
12.6
7.44
125%
13.9
8.20
165%
2.6
-4.3
28.4
V
126.3
161%
11.4
6.51
202%
13.1
7.47
171%
0
-4.2
24.7
14.1
VI
201.0
217%
33.1
19.5
863%
17.4
10.3
267%
0
17.6
94.9
55.9
19.2
VII
52.8
52%
10.6
6.07
234%
16.5
9.39
265%
0
12.4
33.7
VIII
59.6
65%
3.1
1.79
36%
5.4
3.08
86%
0
-21.0
6.4
3.65
IX
50.0
79%
5.0
2.97
98%
6.2
3.63
105%
0
-19.1
7.4
4.36
X
36.8
88%
8.0
4.57
91%
9.6
5.48
146%
0
XI
27.9
62%
5.6
3.27
107%
7.0
4.11
115%
0.3
-4.8
13.4
7.66
10%
-7.5
10.0
5.87
XII
13.3
31%
4.1
2.35
71%
5.1
2.88
88%
0.8
9%
-6.4
6.1
3.46
2013
763.3
105%
154.8
7.56
193%
132.2
6.41
172%
39.9
64%
-1.3
370.0
18.1
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
225
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
122
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Nežárka
Hamr nad Nežárkou
129000
981
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
98.3
206%
98.5
36.1
378%
10.2
3.75
209%
15.3
86%
13.7
50.6
18.5
II
55.0
139%
94.4
38.3
345%
13.4
5.42
272%
13.9
64%
7.1
47.4
19.2
III
32.3
61%
70.2
25.7
122%
14.5
5.31
205%
3.6
28%
2.5
38.5
14.1
IV
10.7
25%
40.4
15.3
78%
11.3
4.29
129%
1.0
-6.8
19.5
7.37
V
127.4
177%
39.3
14.4
145%
9.4
3.46
149%
0
-4.5
22.0
8.06
VI
153.7
193%
147.4
55.8
649%
11.7
4.43
245%
0
5.0
50.9
19.3
5.14
VII
44.5
50%
50.2
18.4
216%
8.2
2.99
194%
0
-1.0
14.0
VIII
67.0
79%
8.7
3.17
36%
3.6
1.31
90%
0
-10.0
4.9
1.79
IX
65.8
108%
15.8
5.98
81%
3.7
1.42
106%
0
-5.4
8.5
3.21
X
40.2
98%
28.9
10.6
92%
5.1
1.88
112%
0
XI
28.6
59%
12.4
4.70
65%
4.7
1.77
106%
0
1.5
9.0
3.32
0%
-1.0
11.0
4.17
XII
18.3
38%
7.9
2.88
36%
3.7
1.36
86%
0.2
3%
-2.2
7.1
2.62
2013
741.8
105%
614.1
19.3
176%
99.6
3.12
162%
34.1
54%
-1.1
283.4
8.90
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
123
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Lužnice
Klenovice
131000
3143
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
98.2
238%
49.3
57.8
355%
9.3
10.9
206%
16.3
99%
11.6
50.0
58.6
II
50.7
143%
50.6
65.7
355%
12.7
16.6
296%
12.7
64%
8.9
49.6
64.4
III
34.0
67%
35.8
42.0
127%
14.0
16.4
237%
4.8
40%
3.1
36.6
43.0
IV
10.1
22%
20.9
25.4
84%
11.5
13.9
147%
1.7
-6.0
21.8
26.4
V
125.4
168%
19.6
23.0
146%
9.7
11.3
153%
0
-4.9
20.1
23.6
VI
184.3
212%
81.1
98.3
756%
14.6
17.7
290%
0
12.6
80.5
97.7
25.7
VII
48.0
50%
22.9
26.9
209%
12.2
14.3
271%
0
2.4
21.9
VIII
64.9
74%
5.8
6.77
42%
5.1
5.94
114%
0
-14.5
5.5
6.40
IX
57.1
93%
9.2
11.1
89%
5.2
6.25
126%
0
-9.6
7.0
8.52
X
39.0
94%
15.2
17.8
89%
5.8
6.80
121%
0
XI
28.3
62%
8.8
10.7
84%
4.9
5.99
107%
0.1
-1.1
10.9
12.7
7%
-2.2
9.9
12.0
XII
14.7
33%
6.0
7.04
50%
3.8
4.52
89%
0.5
6%
-2.8
6.1
7.22
2013
754.7
106%
325.1
32.7
182%
108.8
10.9
180%
36.1
62%
-2.5
319.9
32.2
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
.
150
bilanční veličina [mm]
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
124
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Lužnice
Bechyně
133000
4046
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
95.2
234%
47.0
71.0
343%
8.8
13.4
202%
15.3
96%
11.8
47.4
71.5
II
49.8
142%
46.2
77.3
338%
12.0
20.0
287%
11.9
64%
8.3
45.3
75.7
III
31.4
63%
33.8
51.0
119%
13.0
19.7
227%
4.3
40%
2.8
34.2
51.7
IV
10.3
24%
18.6
29.0
78%
10.6
16.6
139%
1.3
-6.0
19.1
29.8
V
122.9
169%
17.5
26.5
137%
8.9
13.4
144%
0
-4.9
17.8
26.9
VI
189.0
223%
85.2
133
811%
14.7
23.0
296%
0
15.5
84.6
132
34.0
VII
49.4
53%
23.4
35.4
228%
12.0
18.1
273%
0
2.0
22.5
VIII
72.9
85%
6.2
9.34
48%
4.4
6.68
103%
0
-14.3
5.8
8.74
IX
57.7
98%
9.5
14.9
99%
5.1
7.89
129%
0
-9.7
7.7
12.1
X
40.4
99%
15.6
23.5
100%
6.0
9.06
136%
0
XI
28.6
64%
9.2
14.3
90%
5.1
8.01
119%
0.1
-1.2
12.1
18.2
6%
-2.3
9.9
15.4
XII
13.9
32%
6.1
9.14
50%
4.0
6.07
97%
0.4
5%
-3.0
6.0
9.13
2013
761.4
110%
318.2
41.2
185%
104.6
13.5
180%
33.3
61%
-1.0
312.3
40.4
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
.
150
bilanční veličina [mm]
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
125
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Otava
Katovice
141000
1135
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
89.5
134%
54.1
22.9
179%
16.6
7.05
128%
25.6
60%
21.0
54.0
22.9
II
64.4
110%
41.8
19.6
158%
17.7
8.32
151%
48.7
74%
4.2
41.7
19.5
III
36.6
50%
34.7
14.7
71%
18.3
7.75
125%
46.2
75%
2.0
34.6
14.7
IV
46.4
86%
64.4
28.2
113%
18.2
7.97
100%
20.6
107%
-0.3
64.3
28.2
V
123.6
156%
54.1
22.9
119%
23.5
9.94
112%
0
19.6
53.9
22.8
VI
165.6
172%
99.4
43.5
318%
30.4
13.3
169%
0
26.3
99.2
43.4
8.56
VII
29.2
28%
20.3
8.58
74%
18.6
7.88
116%
0
-16.8
20.2
VIII
117.8
116%
18.3
7.75
65%
13.4
5.68
93%
0
-26.1
18.2
7.71
IX
55.8
81%
16.3
7.14
76%
11.9
5.22
94%
0
-18.7
16.3
7.13
X
53.9
88%
15.9
6.72
69%
11.4
4.85
96%
0
-8.3
15.9
6.72
XI
59.0
93%
19.1
8.38
73%
10.1
4.44
88%
0.9
16%
-6.1
19.1
8.37
XII
26.3
35%
15.6
6.61
51%
9.3
3.95
77%
20.3
88%
-3.0
15.6
6.60
2013
868.0
96%
453.9
16.4
115%
199.6
7.20
114%
162.4
74%
-6.2
452.9
16.4
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
126
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Blanice
Heřmaň
150000
840
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
66.9
185%
23.5
7.36
194%
6.2
1.93
130%
19.0
118%
5.8
23.5
7.36
II
47.3
147%
27.7
9.62
261%
8.6
2.98
207%
15.8
76%
6.5
26.9
9.33
86%
III
33.1
70%
29.0
9.08
118%
9.9
3.12
175%
12.5
IV
24.1
60%
24.3
7.87
108%
9.7
3.15
124%
3.9
3.7
28.7
8.99
-0.6
24.1
7.80
V
121.2
172%
28.2
8.83
221%
10.5
3.29
159%
0
2.0
27.7
8.69
VI
193.8
214%
124.7
40.4
810%
22.1
7.15
373%
0
41.3
124.4
40.3
2.83
VII
30.7
33%
9.2
2.89
73%
7.8
2.44
144%
0
-15.0
9.0
VIII
117.8
137%
9.0
2.81
54%
5.0
1.57
90%
0
-22.0
8.5
2.65
IX
34.8
63%
6.0
1.94
71%
5.2
1.69
116%
0
-11.8
5.6
1.83
X
41.8
95%
9.6
3.01
83%
5.6
1.74
118%
0
-5.3
9.5
2.99
XI
34.5
81%
7.1
2.30
72%
4.6
1.48
103%
0.3
11%
-3.1
6.9
2.24
XII
9.6
23%
5.8
1.83
47%
3.7
1.15
83%
3.8
41%
-2.4
5.6
1.76
755.6
111%
304.0
8.16
181%
98.7
2.64
155%
55.3
87%
-0.9
300.4
8.06
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
225
200
175
.
150
bilanční veličina [mm]
2013
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
127
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Otava
Písek
151000
2913
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
78.3
161%
36.0
39.1
181%
10.9
11.8
127%
22.2
86%
13.1
35.8
39.0
II
54.2
126%
35.9
43.2
197%
12.7
15.3
162%
28.1
75%
7.0
35.4
42.6
III
34.3
59%
33.3
36.2
95%
14.2
15.4
143%
25.0
78%
5.8
33.2
36.1
IV
33.9
74%
40.3
45.3
112%
14.2
15.9
113%
10.4
126%
-0.2
40.2
45.1
V
121.3
164%
38.3
41.7
145%
16.5
18.0
125%
0
9.1
38.2
41.5
VI
173.4
189%
102.3
115
466%
25.2
28.4
221%
0
35.1
101.9
115
15.6
VII
30.7
32%
14.4
15.7
77%
12.7
13.8
123%
0
-12.8
14.3
VIII
116.0
126%
12.5
13.6
61%
8.4
9.16
89%
0
-25.3
12.3
13.4
IX
45.3
75%
11.1
12.5
79%
8.8
9.93
106%
0
-16.8
10.7
12.1
X
47.9
95%
13.1
14.2
83%
9.2
10.0
113%
0
-7.3
13.2
14.3
XI
43.8
85%
12.8
14.4
77%
7.9
8.91
102%
0.5
14%
-5.8
12.7
14.3
XII
17.1
31%
10.3
11.2
52%
7.0
7.58
87%
9.8
70%
-3.6
10.2
11.1
2013
796.1
104%
360.4
33.5
138%
147.7
13.7
128%
96.1
79%
-1.7
358.2
33.3
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
128
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Lomnice
Dolní Ostrovec
152000
391
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
67.2
175%
28.2
4.12
240%
6.1
0.893
196%
15.7
140%
6.1
29.1
4.24
II
45.9
138%
36.5
5.90
286%
8.5
1.38
267%
7.8
56%
4.2
36.1
5.84
63%
III
21.7
47%
30.1
4.39
117%
9.4
1.37
198%
3.5
IV
31.9
85%
15.0
2.26
100%
7.3
1.10
131%
0
1.4
30.0
4.37
-3.6
14.8
2.24
V
101.4
157%
14.2
2.07
171%
5.7
0.835
165%
0
-2.7
14.3
2.08
VI
107.2
142%
56.9
8.57
840%
9.6
1.44
382%
0
10.1
56.4
8.50
VII
22.6
27%
2.9
0.419
49%
2.1
0.300
111%
0
-7.9
2.6
0.383
VIII
115.4
140%
2.1
0.309
27%
1.0
0.140
51%
0
-6.5
1.7
0.254
IX
56.3
119%
8.6
1.30
143%
2.0
0.305
107%
0
-1.9
8.8
1.33
X
52.6
127%
16.2
2.37
135%
3.6
0.518
137%
0
2.4
16.1
2.35
XI
36.7
83%
7.8
1.17
98%
3.3
0.496
122%
0
0%
-0.4
7.6
1.15
XII
12.6
30%
7.0
1.02
68%
2.8
0.404
104%
0
0%
-1.0
6.9
1.00
2013
671.4
106%
225.5
2.83
175%
61.2
0.764
170%
27.0
72%
0.2
224.5
2.81
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
125
.
100
bilanční veličina [mm]
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
129
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Skalice
Varvažov
153000
367
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
56.1
140%
26.2
3.59
184%
7.3
1.01
207%
10.7
97%
7.5
26.0
3.57
II
45.2
137%
27.1
4.11
189%
7.9
1.20
215%
7.9
59%
1.0
26.9
4.08
62%
III
18.7
40%
27.7
3.80
97%
8.3
1.14
158%
3.5
IV
35.8
101%
13.4
1.90
96%
6.2
0.880
105%
0
0.7
27.6
3.78
-3.6
13.3
1.88
V
102.4
162%
14.3
1.96
172%
5.2
0.712
142%
0
-1.7
14.1
1.94
VI
115.4
159%
60.9
8.62
990%
8.8
1.24
346%
0
11.8
60.8
8.60
0.425
VII
24.1
29%
3.1
0.430
58%
2.0
0.273
103%
0
-8.5
3.1
VIII
104.4
134%
2.8
0.380
40%
1.0
0.143
54%
0
-6.5
2.7
0.371
IX
46.9
101%
4.5
0.636
88%
1.6
0.232
102%
0
-2.2
4.4
0.622
X
53.6
132%
4.5
0.612
58%
1.7
0.238
91%
0
XI
33.3
78%
6.9
0.973
84%
1.7
0.240
77%
0
0%
-0.4
4.4
0.598
-0.1
6.8
0.958
XII
13.0
31%
7.1
0.966
55%
2.0
0.279
73%
0.2
3%
0.6
7.0
0.952
2013
648.8
104%
198.5
2.33
152%
53.9
0.632
147%
22.3
61%
-1.4
197.0
2.31
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
125
.
100
bilanční veličina [mm]
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
130
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Vltava
Orlík vtok
orlk
11997
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
82.7
194%
38.2
171
224%
9.0
40.2
124%
17.1
83%
14.4
39.6
II
50.0
133%
39.0
194
239%
10.9
54.0
164%
18.4
67%
10.6
36.7
178
182
III
32.0
61%
32.0
143
105%
12.9
57.7
157%
12.7
63%
11.1
31.6
142
149%
130
IV
21.0
48%
25.1
116
91%
12.3
56.8
127%
4.7
-3.5
28.1
V
120.7
166%
23.9
107
128%
12.3
55.2
127%
0
0.4
25.9
116
VI
185.8
212%
97.0
449
623%
18.6
86.0
222%
0
34.7
94.6
438
78.7
VII
42.7
45%
18.8
84.1
132%
14.2
63.5
179%
0
2.2
17.6
VIII
91.6
103%
8.6
38.6
51%
6.8
30.3
88%
0
-22.5
8.5
37.9
IX
48.8
83%
9.9
45.6
83%
8.2
38.0
117%
0
-19.3
8.6
39.9
X
43.7
97%
13.5
60.6
88%
10.1
45.3
140%
0
-7.4
11.1
49.8
XI
34.3
74%
10.0
46.3
71%
8.4
38.7
122%
0.3
11%
-8.9
10.3
47.5
XII
14.5
30%
8.4
37.6
52%
7.3
32.8
105%
4.8
47%
-5.9
8.3
37.1
2013
767.9
107%
324.4
124
153%
130.9
49.9
140%
57.9
69%
5.9
321.0
123
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
131
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Sázava
Světlá nad Sázavou
159000
1141
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
80.6
171%
38.3
16.3
201%
6.2
2.65
124%
9.8
46%
9.5
38.1
16.2
II
45.5
111%
35.0
16.5
163%
8.8
4.16
158%
9.7
39%
6.9
34.6
16.3
18%
III
28.2
55%
28.7
12.2
72%
10.4
4.42
127%
2.7
4.1
29.3
12.5
IV
13.7
34%
18.5
8.15
72%
8.9
3.90
91%
1.8
-4.0
18.4
8.11
V
117.1
157%
18.7
7.98
121%
7.9
3.38
102%
0
-2.5
17.6
7.51
VI
141.4
187%
47.0
20.7
390%
9.3
4.09
148%
0
3.6
46.9
20.6
5.96
VII
38.9
42%
15.7
6.67
120%
9.2
3.93
169%
0
3.3
14.0
VIII
73.1
86%
8.3
3.53
72%
6.6
2.80
131%
0
-8.4
7.5
3.20
IX
77.6
132%
12.0
5.30
124%
5.5
2.41
128%
0
-5.0
11.2
4.95
X
45.9
118%
11.9
5.08
129%
5.0
2.14
126%
0
XI
21.1
44%
9.3
4.08
88%
4.4
1.95
122%
0.1
-1.2
11.1
4.75
5%
-1.5
8.4
3.70
XII
24.5
48%
11.6
4.94
76%
4.2
1.77
103%
0.6
6%
-0.8
11.6
4.94
2013
707.5
100%
255.0
9.29
126%
86.4
3.13
126%
24.7
34%
4.0
248.8
9.06
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
132
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Želivka
Nesměřice
163300
1179
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
90.8
200%
23.0
10.1
369%
3.2
1.40
185%
11.9
71%
3.9
29.1
12.8
II
48.6
126%
33.0
16.1
392%
8.7
4.23
440%
11.7
59%
7.8
27.6
13.5
30%
III
23.3
46%
16.4
7.23
106%
6.4
2.80
201%
3.3
-1.2
21.4
9.43
IV
14.9
36%
7.0
3.19
51%
4.2
1.92
98%
0.4
-3.7
9.1
4.16
V
115.1
166%
10.2
4.49
162%
3.7
1.61
151%
0
-1.9
10.7
4.69
VI
180.2
236%
51.9
23.6
1157%
9.8
4.45
560%
0
8.3
56.3
25.6
4.37
VII
41.3
46%
17.0
7.47
372%
8.2
3.61
513%
0
1.7
9.9
VIII
90.3
106%
2.6
1.14
42%
2.1
0.919
131%
0
-8.8
2.9
1.29
IX
64.3
110%
2.8
1.28
85%
2.1
0.971
170%
0
-3.7
3.7
1.67
X
37.6
95%
3.4
1.49
118%
1.5
0.642
135%
0
XI
23.3
50%
4.6
2.10
87%
1.4
0.648
121%
0
-0.9
3.2
1.40
0%
-0.1
1.4
0.639
XII
17.2
36%
2.8
1.24
63%
1.3
0.593
92%
0.2
3%
-0.1
1.6
0.719
2013
746.9
108%
174.7
6.62
217%
52.5
1.98
225%
27.5
48%
1.3
177.0
6.69
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
.
150
bilanční veličina [mm]
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
133
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Sázava
Kácov
165000
2813
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
85.6
186%
30.4
31.9
216%
3.9
4.08
103%
10.7
58%
7.2
32.7
34.3
II
46.8
118%
33.4
38.9
210%
6.3
7.29
161%
10.7
50%
9.3
30.8
35.9
25%
III
25.3
50%
23.5
24.7
78%
7.7
8.08
142%
3.0
5.5
25.7
27.0
IV
14.7
36%
13.5
14.6
61%
7.0
7.60
101%
0.9
-2.7
14.1
15.3
V
114.8
161%
15.6
16.4
124%
6.5
6.85
109%
0
-1.8
15.1
15.9
VI
164.2
218%
53.4
58.0
552%
8.5
9.20
175%
0
7.6
55.0
59.7
13.5
VII
41.1
45%
16.7
17.5
167%
8.2
8.58
182%
0
5.7
12.9
VIII
82.7
97%
5.7
5.99
59%
4.8
4.99
115%
0
-9.3
5.4
5.64
IX
68.7
118%
7.4
8.07
97%
5.3
5.71
141%
0
-7.5
7.3
7.94
X
41.5
106%
7.9
8.26
111%
4.8
5.03
136%
0
XI
22.5
48%
6.9
7.53
80%
4.0
4.34
127%
0
-3.3
7.3
7.66
0%
-3.1
5.1
5.54
XII
20.1
41%
6.8
7.13
58%
3.6
3.74
106%
0.4
4%
-1.7
6.2
6.47
2013
728.2
105%
221.2
19.9
140%
70.4
6.29
132%
25.8
41%
5.9
217.5
19.6
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
134
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Sázava
Nespeky
167200
4037
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
82.9
188%
30.8
46.4
225%
4.2
6.41
117%
10.2
61%
8.2
32.3
48.7
II
46.6
122%
32.3
53.9
207%
6.4
10.7
170%
10.2
54%
8.3
30.4
50.7
29%
III
24.0
49%
25.5
38.5
90%
7.9
11.9
150%
2.9
IV
17.7
44%
12.8
19.9
62%
7.2
11.1
109%
0.7
5.7
27.0
40.6
-2.9
13.2
20.5
V
113.4
162%
14.9
22.4
124%
6.6
9.88
113%
0
-2.3
14.5
21.8
VI
175.5
233%
65.5
102
718%
10.0
15.6
213%
0
13.1
66.4
103
20.5
VII
41.7
46%
16.3
24.6
177%
8.9
13.5
213%
0
3.3
13.6
VIII
90.6
108%
7.3
11.0
80%
5.9
8.94
153%
0
-10.0
7.0
10.5
IX
66.0
116%
9.2
14.3
128%
6.1
9.58
176%
0
-7.7
9.0
14.0
X
41.8
108%
9.8
14.8
142%
5.4
8.14
164%
0
XI
23.5
51%
8.2
12.8
96%
4.6
7.10
152%
0
-3.1
9.3
14.1
0%
-3.2
6.9
10.7
XII
18.1
39%
7.9
11.9
70%
4.1
6.13
127%
0.3
4%
-1.9
7.4
11.1
2013
741.9
109%
240.5
31.0
160%
77.3
9.92
152%
24.3
44%
7.5
236.9
30.6
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
.
150
bilanční veličina [mm]
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
135
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Vltava
Zbraslav
169000
17817
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
80.1
190%
34.6
230
209%
8.1
54.0
133%
14.8
79%
11.2
35.9
II
48.6
132%
40.6
299
243%
11.0
81.3
182%
15.5
65%
11.4
33.6
239
247
III
28.9
57%
28.3
188
112%
13.0
86.6
168%
9.4
58%
7.7
29.7
197
153%
149
IV
20.5
49%
17.6
121
75%
11.5
78.9
127%
3.3
-6.0
21.7
V
119.5
167%
18.5
123
123%
10.3
68.3
120%
0
-4.7
21.3
142
VI
182.7
219%
88.5
608
684%
16.6
114
230%
0
33.5
88.7
610
92.1
VII
42.2
45%
16.7
111
137%
12.6
84.0
190%
0
-3.4
13.8
VIII
94.2
109%
8.4
55.7
56%
7.1
47.2
112%
0
-20.2
8.0
53.1
IX
52.8
93%
9.2
63.4
95%
8.3
56.8
155%
0
-14.1
7.9
54.3
X
43.9
103%
12.4
82.3
112%
7.6
50.3
144%
0
-6.0
10.1
67.0
XI
31.0
68%
8.4
57.9
71%
6.4
43.8
123%
0.2
9%
-4.6
8.7
59.6
XII
14.5
32%
7.2
47.6
53%
4.8
32.1
88%
3.3
37%
-4.0
7.0
46.5
2013
758.9
109%
290.2
166
160%
117.3
66.5
149%
46.5
64%
0.8
286.4
163
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
200
175
bilanční veličina [mm]
.
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
136
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Mže
Stříbro
174000
1145
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
52.5
108%
24.6
10.5
108%
5.8
2.46
106%
6.5
40%
10.4
24.9
10.6
II
44.5
110%
28.5
13.5
135%
6.8
3.21
119%
10.0
49%
3.8
28.5
13.5
III
21.1
43%
26.2
11.2
79%
8.0
3.41
107%
7.9
71%
4.6
26.3
11.3
IV
32.5
78%
16.7
7.39
74%
7.5
3.31
91%
1.5
-1.9
17.3
7.64
V
118.6
191%
22.0
9.39
160%
7.2
3.07
98%
0
-1.1
21.6
9.23
VI
108.9
159%
56.6
25.0
551%
10.9
4.82
186%
0
14.1
56.6
25.0
3.06
VII
20.9
26%
7.1
3.05
95%
6.2
2.64
130%
0
-4.5
7.2
VIII
93.4
128%
6.8
2.90
104%
5.0
2.15
122%
0
-9.8
7.1
3.05
IX
66.6
128%
9.4
4.16
140%
5.3
2.34
154%
0
-6.2
9.0
3.96
X
42.3
85%
10.9
4.64
98%
5.0
2.15
143%
0
XI
50.2
97%
12.5
5.50
87%
4.6
2.04
122%
0
0%
-1.8
10.6
4.54
-1.5
12.5
5.54
XII
23.4
44%
14.8
6.33
85%
4.8
2.05
108%
1.5
16%
0.7
14.7
6.30
2013
674.9
101%
236.1
8.63
127%
77.0
2.80
121%
27.4
47%
6.8
236.3
8.64
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
137
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Radbuza
Lhota
179900
1175
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
45.4
106%
16.1
7.05
99%
6.0
2.65
128%
9.6
111%
7.6
16.2
7.10
II
43.6
120%
22.2
10.8
151%
7.0
3.39
145%
7.4
70%
2.9
22.4
10.9
68%
III
24.0
54%
18.7
8.20
85%
7.5
3.29
118%
2.8
IV
32.0
78%
10.7
4.85
78%
6.4
2.92
98%
0
1.6
18.8
8.26
-3.2
10.8
4.92
V
125.7
195%
18.2
7.98
184%
6.1
2.68
109%
0
-1.0
18.3
8.04
VI
110.7
149%
59.8
27.1
676%
12.1
5.50
257%
0
21.0
59.9
27.2
2.69
VII
15.8
19%
6.0
2.61
80%
5.4
2.35
139%
0
-7.6
6.1
VIII
98.0
130%
6.5
2.86
82%
4.5
1.98
130%
0
-10.8
6.7
2.93
IX
68.1
136%
8.1
3.65
141%
4.7
2.15
157%
0
-5.8
8.2
3.71
X
46.4
98%
8.5
3.75
105%
4.5
1.98
151%
0
-1.7
8.7
3.81
XI
45.9
103%
10.3
4.66
109%
4.2
1.88
128%
0
-1.1
10.4
4.72
XII
12.7
26%
9.8
4.30
77%
4.2
1.84
109%
0.6
12%
0.1
10.0
4.37
2013
668.3
103%
194.8
7.32
143%
72.7
2.72
137%
20.3
72%
2.0
196.5
7.38
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
138
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Úhlava
Štěnovice
183000
897
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
56.9
124%
30.1
10.1
144%
11.3
3.78
150%
14.9
108%
12.9
30.8
10.3
II
47.7
118%
31.3
11.6
153%
12.3
4.55
161%
14.4
75%
3.4
30.0
11.1
III
27.8
53%
27.2
9.12
97%
13.2
4.43
138%
9.8
70%
3.3
26.5
8.89
IV
36.9
79%
17.6
6.11
81%
11.2
3.87
110%
3.4
127%
-6.9
20.3
7.03
V
134.0
184%
27.0
9.06
164%
10.7
3.60
115%
0
-1.6
27.0
9.05
VI
140.0
163%
93.0
32.2
619%
21.6
7.47
271%
0
40.3
93.8
32.5
3.69
VII
20.4
22%
11.0
3.70
81%
9.8
3.30
140%
0
-14.2
11.0
VIII
107.2
117%
9.5
3.18
61%
7.6
2.54
108%
0
-20.4
9.9
3.32
IX
68.0
118%
10.0
3.46
96%
7.6
2.64
128%
0
-12.5
9.8
3.41
X
52.0
102%
10.5
3.52
92%
7.0
2.33
121%
0
-5.2
10.2
3.41
XI
47.4
98%
10.6
3.66
76%
6.1
2.11
106%
0.2
12%
-3.9
10.7
3.71
XII
14.5
27%
10.5
3.52
57%
5.7
1.90
87%
3.4
45%
-1.4
10.4
3.49
2013
752.8
102%
288.5
8.27
141%
124.0
3.54
138%
46.1
78%
-6.2
290.6
8.33
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
139
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Berounka
Plzeň-Bílá Hora
186000
4016
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
46.7
106%
20.9
31.4
119%
6.8
10.2
129%
8.9
73%
9.0
21.0
31.4
II
43.7
118%
24.6
40.9
150%
7.6
12.6
140%
9.4
61%
2.6
25.1
41.6
69%
III
23.1
50%
22.0
33.0
89%
8.7
13.0
124%
5.8
IV
32.5
78%
11.4
17.6
65%
7.3
11.4
97%
1.2
3.5
22.9
34.3
-4.3
14.2
21.9
V
120.7
188%
20.0
30.0
175%
6.9
10.3
109%
0
-1.5
19.1
28.7
VI
115.4
157%
61.4
95.2
618%
13.2
20.4
250%
0
20.6
62.8
97.3
10.7
VII
18.7
23%
6.9
10.3
88%
6.0
9.04
140%
0
-6.7
7.2
VIII
99.9
129%
7.7
11.5
86%
5.7
8.52
139%
0
-11.5
8.1
12.1
IX
65.1
127%
9.4
14.5
136%
5.4
8.33
150%
0
-6.1
9.0
14.0
X
45.6
97%
10.8
16.2
122%
5.2
7.80
149%
0
XI
45.5
98%
11.2
17.3
96%
4.8
7.42
128%
0
0%
-1.6
10.2
15.2
-1.3
11.2
17.3
XII
15.7
32%
11.7
17.5
82%
4.8
7.22
110%
1.4
21%
0.1
11.4
17.1
2013
672.7
102%
218.0
28.0
141%
82.3
10.5
137%
26.7
61%
2.8
222.1
28.5
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
140
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Úslava
Plzeň-Koterov
187000
734
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
50.8
138%
24.9
6.82
179%
7.8
2.14
214%
11.8
131%
7.1
25.4
6.98
II
43.3
130%
23.8
7.23
164%
7.7
2.33
207%
7.9
70%
-0.2
24.0
7.28
80%
III
22.0
48%
22.9
6.29
97%
7.5
2.07
152%
3.2
-0.3
23.2
6.36
IV
35.1
84%
11.0
3.12
75%
5.7
1.61
106%
0
-3.6
11.1
3.15
V
122.0
178%
24.5
6.72
215%
5.5
1.51
128%
0
-0.4
24.5
6.70
VI
118.3
147%
72.4
20.5
727%
11.3
3.19
309%
0
17.1
72.8
20.6
1.31
VII
33.8
40%
4.8
1.31
50%
3.8
1.05
123%
0
-10.0
4.8
VIII
121.4
142%
8.1
2.23
65%
4.2
1.15
121%
0
-7.4
8.1
2.21
IX
54.1
109%
8.5
2.41
126%
3.7
1.04
147%
0
-3.4
8.0
2.26
X
51.3
119%
11.8
3.23
123%
3.6
0.975
143%
0
XI
37.8
85%
10.1
2.87
115%
3.4
0.964
129%
0
XII
10.3
2.83
-0.3
10.4
2.95
7.6
17%
6.6
1.82
49%
2.9
0.799
96%
0.2
4%
-0.9
6.8
1.86
697.5
106%
229.5
5.38
155%
67.0
1.57
157%
23.1
76%
-2.5
229.4
5.38
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
.
100
bilanční veličina [mm]
2013
-0.2
0%
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
141
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Střela
Plasy
190000
776
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
30.6
79%
10.6
3.06
79%
3.0
0.869
100%
4.8
36%
3.3
11.2
3.23
II
48.7
155%
12.9
4.13
96%
3.1
0.982
94%
12.4
80%
0.2
13.3
4.28
91%
III
19.7
50%
19.0
5.51
81%
4.3
1.23
94%
7.0
IV
23.4
63%
11.0
3.28
71%
4.0
1.21
77%
0.4
2.5
21.1
6.11
-0.4
11.4
3.42
V
101.2
175%
12.2
3.53
166%
3.7
1.07
96%
0
-0.8
12.2
3.52
VI
112.0
176%
52.1
15.6
886%
8.6
2.57
307%
0
10.5
53.0
15.9
1.03
VII
20.9
29%
4.4
1.28
96%
3.4
0.996
162%
0
-3.8
3.6
VIII
126.3
188%
5.4
1.56
116%
3.5
1.01
188%
0
-5.8
5.7
1.65
IX
48.3
104%
5.0
1.50
126%
2.7
0.815
182%
0
-2.9
4.6
1.39
X
45.4
115%
7.9
2.29
128%
2.4
0.709
158%
0
XI
33.3
77%
6.5
1.93
80%
2.3
0.674
122%
0
0%
-0.6
7.3
2.11
-0.5
6.3
1.88
XII
13.9
34%
8.1
2.35
80%
2.2
0.651
98%
0.7
10%
0.0
8.5
2.45
2013
623.8
108%
155.1
3.84
133%
43.2
1.07
128%
25.4
55%
1.7
158.2
3.91
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
142
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Litavka
Beroun
197300
629
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
46.4
132%
25.9
6.08
208%
6.1
1.42
178%
8.7
97%
9.0
25.2
5.91
II
47.7
154%
20.0
5.20
167%
6.9
1.78
196%
9.2
95%
2.3
19.6
5.09
96%
III
20.0
46%
27.2
6.38
133%
8.2
1.93
175%
4.1
IV
34.9
97%
11.2
2.72
82%
6.6
1.60
126%
0
3.9
27.2
6.39
-4.0
11.2
2.72
V
120.4
185%
24.7
5.79
227%
6.2
1.47
139%
0
-1.6
24.3
5.70
VI
141.7
188%
84.1
20.4
840%
14.2
3.44
351%
0
27.2
83.7
20.3
1.98
VII
44.6
56%
8.7
2.05
124%
7.0
1.65
203%
0
-9.4
8.4
VIII
130.6
171%
12.3
2.88
145%
7.6
1.78
239%
0
-10.9
12.4
2.92
IX
34.7
78%
7.8
1.90
143%
5.9
1.42
214%
0
-6.9
7.7
1.87
X
47.7
132%
9.9
2.33
186%
4.8
1.13
192%
0
XI
30.8
75%
10.4
2.52
146%
4.3
1.05
177%
0
XII
-3.5
9.2
2.15
-2.0
10.0
2.43
9.8
26%
12.3
2.89
118%
4.3
1.01
153%
0.1
3%
0.0
12.5
2.92
709.4
118%
254.5
5.10
207%
82.1
1.64
193%
22.1
77%
4.1
251.4
5.03
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
.
100
bilanční veličina [mm]
2013
0%
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
143
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Berounka
Beroun
198000
8284
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
42.0
108%
18.8
58.1
124%
6.0
18.6
132%
7.8
72%
9.7
18.9
58.5
II
43.5
131%
22.8
78.1
158%
6.6
22.7
143%
8.9
68%
2.3
23.2
79.3
74%
III
22.0
51%
22.9
70.8
99%
7.9
24.5
132%
4.6
IV
30.8
79%
11.5
36.8
72%
7.1
22.6
106%
0.6
4.9
23.6
72.9
-3.2
13.0
41.5
V
120.8
190%
20.5
63.4
198%
6.8
21.0
119%
0
-1.0
20.2
62.5
VI
120.1
165%
67.9
217
726%
13.1
41.7
271%
0
24.5
68.4
219
20.4
VII
25.5
32%
6.5
20.1
88%
5.6
17.2
138%
0
-6.2
6.6
VIII
115.1
152%
9.7
30.0
111%
6.2
19.2
157%
0
-11.7
10.0
30.9
IX
56.0
117%
8.8
28.0
142%
6.0
19.3
171%
0
-7.7
8.5
27.3
X
46.9
111%
11.0
33.9
138%
5.8
18.0
173%
0
-2.7
10.4
32.0
XI
38.7
89%
10.3
33.0
100%
5.1
16.4
149%
0
0%
-2.6
10.4
33.3
XII
11.8
27%
9.8
30.4
78%
4.9
15.0
124%
0.8
14%
-1.1
9.8
30.3
2013
673.0
108%
220.5
58.3
156%
81.1
21.4
149%
22.8
61%
5.2
222.9
59.0
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
144
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Vltava
Praha-Chuchle
200100
26720
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
67.4
166%
29.1
290
182%
7.5
74.5
129%
12.4
78%
11.3
29.9
298
II
47.0
132%
34.5
381
218%
9.5
105
167%
13.2
66%
8.7
29.8
329
III
26.5
55%
26.4
263
109%
11.3
113
156%
7.8
61%
7.8
27.3
273
IV
23.9
59%
15.5
160
74%
10.2
105
122%
2.4
152%
-5.1
18.6
191
V
120.3
175%
18.8
188
140%
9.3
93.2
120%
0
-3.4
20.5
204
VI
162.6
204%
81.6
841
689%
15.8
163
237%
0
32.6
81.7
842
VII
37.0
42%
13.3
133
125%
10.7
107
175%
0
-3.9
11.3
113
VIII
101.4
122%
9.0
89.8
70%
7.0
69.9
116%
0
-18.0
8.7
86.5
IX
53.7
100%
9.0
93.1
106%
7.8
80.5
148%
0
-13.0
7.9
81.7
X
44.9
106%
11.9
119
118%
7.4
74.2
147%
0
-5.5
10.0
100
XI
33.3
74%
9.0
93.1
80%
6.4
66.4
131%
0.2
8%
-4.6
9.1
93.6
XII
13.5
30%
7.9
79.2
60%
5.6
55.5
107%
2.5
31%
-3.4
7.7
76.7
2013
731.5
109%
266.1
228
159%
108.6
92.2
147%
38.4
64%
3.5
262.5
224
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
.
125
bilanční veličina [mm]
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
145
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Bakovský p.
Velvary
202300
294
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
34.3
137%
6.5
0.715
138%
2.3
0.251
143%
3.7
54%
1.1
6.2
0.679
II
41.4
171%
6.1
0.739
178%
2.0
0.244
153%
6.7
116%
-0.5
5.8
0.704
117%
III
24.0
75%
9.6
1.05
195%
2.7
0.298
185%
1.8
IV
20.2
64%
6.9
0.781
167%
2.7
0.302
169%
0
1.3
9.2
1.01
-0.1
6.7
0.754
V
126.4
215%
9.9
1.08
259%
2.7
0.300
182%
0
0.1
9.6
1.05
VI
123.9
187%
20.3
2.30
463%
5.0
0.571
357%
0
4.4
19.9
2.26
VII
38.1
50%
6.1
0.666
142%
4.1
0.447
288%
0
-1.8
5.8
0.637
VIII
114.5
162%
5.5
0.608
122%
2.9
0.315
185%
0
-2.3
5.3
0.578
IX
54.2
130%
10.3
1.17
269%
2.8
0.319
193%
0
-0.1
10.1
1.14
X
44.8
147%
9.1
0.999
181%
3.2
0.354
205%
0
0.8
8.8
0.967
XI
26.4
78%
9.1
1.03
231%
3.2
0.357
208%
0
-0.2
8.8
0.997
XII
6.1
20%
7.6
0.829
176%
3.1
0.336
200%
0
0%
-0.1
7.3
0.801
654.3
125%
107.0
0.997
209%
36.7
0.341
204%
12.2
70%
2.6
103.5
0.965
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
.
100
bilanční veličina [mm]
2013
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
146
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Labe
Mělník
204000
41825
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
64.3
145%
27.4
428
145%
7.5
117
112%
11.7
64%
10.7
27.9
435
II
46.2
123%
32.0
554
174%
9.3
161
138%
15.1
66%
7.0
28.6
495
III
26.4
54%
25.3
395
88%
11.0
172
127%
10.1
67%
6.9
25.6
400
IV
26.2
65%
19.0
306
77%
10.0
162
100%
4.2
187%
-4.0
21.2
342
V
116.3
171%
20.5
320
130%
9.9
154
104%
0
-0.7
21.1
330
VI
158.4
205%
70.0
1130
571%
15.7
254
206%
0
23.6
69.6
1123
200
VII
42.1
47%
14.4
225
121%
11.3
177
165%
0
-1.6
12.8
VIII
91.9
112%
9.5
148
75%
7.9
123
120%
0
-16.1
8.8
138
IX
62.7
113%
10.7
173
107%
7.9
127
136%
0
-11.4
9.8
158
X
44.3
104%
12.0
188
111%
7.4
116
134%
0
-4.1
10.5
164
XI
36.0
76%
10.2
164
80%
6.4
104
120%
0.2
9%
-3.9
9.8
159
XII
17.1
35%
11.1
174
72%
6.0
92.9
102%
3.4
40%
-1.9
10.9
170
2013
732.0
107%
262.2
350
137%
110.3
147
130%
44.6
65%
4.5
256.7
343
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
147
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Ohře
Citice
207300
1727
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
73.7
144%
43.3
27.9
132%
14.8
9.56
127%
5.1
28%
21.5
44.3
28.6
II
48.4
117%
36.3
25.9
131%
15.2
10.9
132%
15.1
64%
1.1
34.8
24.8
III
26.9
53%
25.4
16.4
67%
14.8
9.51
106%
17.7
132%
-1.3
28.0
18.0
IV
35.7
86%
18.0
12.0
60%
11.9
7.94
82%
3.9
-7.9
23.3
15.5
V
134.7
215%
23.4
15.1
131%
10.2
6.55
86%
0
-4.9
27.2
17.5
VI
142.0
208%
72.5
48.3
460%
18.6
12.4
199%
0
23.6
72.1
48.0
8.78
VII
20.4
24%
13.9
8.98
104%
12.6
8.11
157%
0
-4.5
13.6
VIII
66.1
88%
10.9
7.01
77%
9.4
6.09
131%
0
-16.3
10.1
6.53
IX
72.6
129%
15.5
10.3
108%
8.3
5.50
124%
0
-8.1
12.9
8.60
X
40.3
81%
18.8
12.1
102%
8.6
5.52
119%
0
XI
50.2
92%
20.0
13.3
85%
8.4
5.58
101%
0.1
8%
0.8
12.7
8.19
-0.5
18.6
12.4
XII
24.5
44%
20.3
13.1
77%
8.9
5.73
91%
1.1
10%
1.4
18.4
11.8
2013
735.5
107%
318.2
17.5
117%
141.6
7.78
118%
43.1
64%
4.9
315.9
17.4
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
148
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Ohře
Karlovy Vary
214000
2856
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
77.9
136%
53.1
56.6
142%
16.3
17.4
125%
7.0
30%
30.4
55.7
59.4
II
50.7
108%
36.6
43.2
115%
16.4
19.4
126%
21.1
67%
0.4
36.7
43.4
III
25.2
45%
24.9
26.5
52%
15.5
16.5
96%
21.2
102%
-2.9
28.6
30.5
IV
33.9
77%
23.7
26.1
63%
12.9
14.3
74%
4.4
256%
-7.9
27.0
29.8
V
132.1
207%
27.1
28.9
132%
11.9
12.7
84%
0
-3.2
28.4
30.3
VI
143.4
200%
85.0
93.6
503%
21.5
23.7
199%
0
29.9
83.2
91.7
12.9
VII
23.8
28%
13.4
14.3
89%
11.8
12.6
128%
0
-8.1
12.1
VIII
72.5
92%
10.3
11.0
69%
8.8
9.36
104%
0
-19.8
9.0
9.63
IX
74.4
122%
13.5
14.9
89%
8.7
9.60
117%
0
-11.2
11.1
12.2
X
42.0
79%
15.2
16.2
82%
8.3
8.81
107%
0
XI
52.1
87%
16.5
18.2
64%
7.6
8.35
87%
0.3
11%
-2.1
10.8
11.5
-2.1
15.0
16.5
XII
29.2
47%
20.3
21.6
66%
8.1
8.61
76%
4.0
29%
1.5
18.5
19.8
2013
757.2
102%
339.5
30.9
109%
147.8
13.4
108%
58.0
62%
4.9
336.3
30.6
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
.
125
bilanční veličina [mm]
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
149
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Ohře
Louny
219000
4983
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
62.4
125%
40.1
74.6
148%
7.3
13.6
97%
5.9
29%
17.0
42.8
79.7
II
48.2
116%
30.6
63.0
123%
8.1
16.6
106%
17.6
66%
4.5
28.5
58.8
III
24.5
49%
22.1
41.2
60%
9.2
17.0
98%
16.9
90%
6.5
24.5
45.5
IV
30.8
76%
20.7
39.8
67%
8.7
16.8
85%
3.9
171%
-2.4
24.2
46.4
V
128.0
210%
21.4
39.8
128%
8.8
16.3
89%
0
0.2
23.4
43.5
VI
130.7
190%
73.3
141
569%
12.4
23.8
147%
0
21.4
71.2
137
18.4
VII
25.9
32%
12.0
22.4
112%
11.3
20.9
155%
0
1.7
9.9
VIII
92.4
122%
11.2
20.9
96%
10.3
19.1
150%
0
-12.2
8.4
15.6
IX
67.3
121%
10.6
20.4
96%
8.8
16.9
141%
0
-10.9
8.9
17.1
X
45.4
97%
12.1
22.6
86%
8.0
14.8
129%
0
XI
43.9
82%
12.7
24.4
69%
7.0
13.5
115%
0.2
10%
-4.8
11.0
20.4
-5.6
12.9
24.9
XII
23.7
43%
18.3
34.1
87%
7.0
13.0
104%
3.2
27%
-0.2
16.8
31.3
2013
723.3
107%
285.3
45.4
121%
106.7
16.9
115%
47.8
58%
15.2
282.4
44.9
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
150
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Labe
Ústí nad Labem
221000
48557
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
62.9
149%
29.1
528
151%
7.9
144
117%
10.1
63%
11.6
29.9
542
II
46.3
128%
31.9
641
170%
9.7
195
141%
12.9
66%
6.4
28.9
579
III
25.8
55%
25.6
464
89%
11.4
207
129%
8.3
67%
6.2
26.2
475
IV
25.8
65%
19.5
365
78%
10.3
193
100%
2.5
173%
-4.0
21.8
409
V
117.5
176%
20.4
369
130%
10.0
182
106%
0
-1.0
21.2
384
VI
155.7
206%
68.3
1280
564%
15.9
298
208%
0
21.4
67.8
1270
241
VII
39.3
45%
14.8
268
128%
11.4
207
170%
0
-1.5
13.3
VIII
95.2
118%
10.0
181
82%
7.8
142
123%
0
-15.6
9.2
167
IX
59.0
110%
11.1
208
112%
7.9
149
142%
0
-10.6
10.2
191
X
45.4
109%
12.4
225
113%
7.3
132
136%
0
-3.7
11.0
199
XI
35.0
76%
10.8
202
83%
6.4
120
121%
0.2
8%
-3.3
10.6
198
XII
15.9
34%
12.1
220
77%
6.0
109
103%
2.2
29%
-1.3
11.8
214
2013
723.9
109%
266.0
413
139%
112.2
173
132%
36.2
61%
4.6
261.7
406
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
151
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Bílina
Trmice
226000
963
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
52.1
123%
41.1
14.8
180%
6.7
2.41
87%
4.6
32%
13.5
35.1
12.6
II
48.1
135%
26.4
10.5
120%
7.6
3.04
103%
12.1
74%
4.6
19.9
7.92
III
31.6
75%
23.2
8.33
75%
8.9
3.21
101%
12.4
121%
6.6
20.9
7.50
IV
23.8
66%
22.8
8.46
80%
8.6
3.20
88%
4.3
-1.7
22.0
8.18
V
122.1
202%
27.5
9.89
148%
9.3
3.35
96%
0
3.6
24.7
8.89
VI
126.2
198%
53.0
19.7
337%
12.0
4.48
139%
0
13.7
47.1
17.5
3.76
VII
32.4
43%
14.1
5.07
87%
11.4
4.10
139%
0
-1.5
10.5
VIII
90.7
119%
12.4
4.45
73%
9.7
3.49
125%
0
-9.8
10.4
3.75
IX
59.6
123%
12.1
4.49
85%
8.1
3.03
115%
0
-8.3
8.5
3.15
X
64.9
163%
15.9
5.71
103%
7.6
2.73
109%
0
XI
37.4
77%
15.8
5.89
86%
7.1
2.63
105%
0
0%
-2.8
12.3
4.41
-2.7
11.2
4.16
XII
20.5
43%
19.0
6.85
91%
7.2
2.60
100%
0.8
10%
0.9
15.8
5.67
2013
709.5
115%
283.2
8.68
118%
104.4
3.19
109%
34.2
67%
16.1
238.2
7.29
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
152
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Ploučnice
Benešov nad Pl.
239000
1156
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
78.9
142%
35.4
15.3
139%
11.0
4.76
94%
7.9
51%
17.6
34.9
15.1
II
52.9
116%
26.6
12.7
109%
11.7
5.59
103%
12.5
74%
5.1
26.1
12.5
III
30.9
60%
25.9
11.2
78%
13.2
5.72
99%
5.9
74%
11.7
25.4
11.0
IV
30.8
75%
21.3
9.51
94%
12.6
5.63
94%
1.3
-4.7
21.2
9.45
V
106.4
165%
22.3
9.63
124%
12.7
5.47
99%
0
0.4
22.1
9.54
VI
145.9
206%
44.8
20.0
295%
13.5
6.03
119%
0
17.9
44.4
19.8
5.83
VII
63.8
74%
13.6
5.89
84%
12.0
5.16
111%
0
-3.5
13.5
VIII
79.4
90%
15.0
6.49
87%
12.3
5.30
115%
0
-12.4
14.9
6.43
IX
67.2
114%
12.3
5.47
70%
10.9
4.86
108%
0
-14.4
11.9
5.30
X
77.7
161%
20.1
8.69
105%
10.9
4.69
105%
0
XI
49.7
85%
16.9
7.54
80%
10.4
4.63
101%
0
0%
-1.2
19.9
8.60
-3.7
17.0
7.56
XII
31.1
50%
22.0
9.48
92%
10.9
4.72
98%
0.6
7%
4.1
21.9
9.44
2013
814.6
111%
276.3
10.2
109%
142.1
5.21
103%
28.1
56%
16.9
273.1
10.0
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
153
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Labe
Hřensko
245000
51392
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
63.8
142%
29.6
567
152%
7.9
152
116%
10.5
59%
12.0
30.1
578
II
46.8
123%
31.8
675
167%
9.6
204
138%
15.0
67%
6.4
28.7
610
III
26.5
55%
25.7
493
89%
11.3
217
127%
10.5
72%
6.5
26.2
502
IV
26.7
66%
19.7
391
79%
10.3
204
100%
4.0
192%
-3.9
21.9
434
V
117.1
175%
20.7
397
131%
10.1
194
105%
0
-0.8
21.4
411
VI
154.2
204%
69.1
1370
561%
15.8
314
202%
0
21.9
68.5
1358
253
VII
40.8
47%
14.7
282
125%
11.7
224
168%
0
-1.2
13.2
VIII
91.4
112%
10.2
196
82%
8.4
161
129%
0
-15.7
9.4
181
IX
63.0
115%
11.2
222
110%
8.3
164
144%
0
-10.9
10.2
203
X
46.4
108%
12.7
244
113%
7.5
144
136%
0
-3.9
11.3
216
XI
37.3
77%
11.1
220
83%
6.6
131
121%
0.2
8%
-3.6
10.8
214
XII
18.1
36%
12.6
242
79%
6.3
120
105%
3.1
36%
-1.2
12.2
234
2013
732.1
108%
269.1
442
138%
113.8
186
132%
43.2
64%
5.6
263.9
433
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
154
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Odra
Bartošovice
252000
915
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
50.0
132%
19.5
6.67
93%
3.8
1.30
91%
18.9
92%
1.3
19.1
6.52
II
60.1
164%
36.8
13.9
172%
5.2
1.95
124%
23.9
103%
3.7
36.2
13.7
III
62.7
136%
48.3
16.5
113%
8.0
2.74
135%
10.0
76%
IV
22.3
46%
55.0
19.4
188%
9.3
3.28
128%
10.5
7.8
47.7
16.3
3.5
54.3
19.2
V
95.9
117%
26.7
9.10
119%
9.8
3.35
154%
0
1.3
26.1
8.91
VI
142.4
158%
47.0
16.6
298%
9.6
3.38
186%
0
-0.6
46.5
16.4
VII
17.1
18%
5.7
1.94
35%
4.3
1.48
103%
0
-3.8
5.4
1.84
VIII
62.0
79%
3.0
1.03
29%
2.3
0.801
67%
0
-8.0
2.7
0.934
IX
95.0
139%
6.2
2.19
54%
3.0
1.05
95%
0
-4.7
5.8
2.05
X
29.2
64%
6.0
2.05
55%
2.8
0.973
87%
0
-1.8
5.7
1.96
XI
36.5
72%
5.5
1.95
39%
2.2
0.788
72%
0.5
20%
-1.6
5.2
1.85
XII
17.6
35%
9.4
3.20
48%
2.1
0.730
58%
3.0
34%
-0.3
9.0
3.08
2013
690.9
95%
269.1
7.88
116%
62.5
1.82
116%
66.8
98%
-3.2
263.9
7.73
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
155
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Odra
Svinov
257000
1615
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
54.6
148%
23.4
14.1
117%
4.0
2.41
91%
20.1
107%
1.4
22.9
13.8
II
55.1
152%
36.2
24.2
179%
5.5
3.70
131%
20.0
95%
3.9
35.5
23.7
III
64.7
140%
41.0
24.7
101%
7.9
4.73
133%
7.3
59%
5.9
40.3
24.3
IV
21.6
42%
55.8
34.8
194%
9.2
5.71
128%
10.7
992%
3.3
55.0
34.3
V
101.1
118%
30.8
18.6
128%
10.1
6.09
156%
0
2.4
30.2
18.2
VI
148.8
156%
50.6
31.5
267%
10.1
6.29
182%
0
0.0
49.7
31.0
3.47
VII
21.8
22%
6.0
3.61
30%
4.4
2.63
89%
0
-4.0
5.7
VIII
60.8
74%
3.0
1.82
21%
2.2
1.34
52%
0
-8.1
2.8
1.70
IX
97.2
135%
8.3
5.19
59%
2.9
1.84
77%
0
-4.6
7.7
4.78
X
28.2
61%
7.7
4.67
61%
3.1
1.87
80%
0
XI
36.4
71%
6.5
4.06
44%
2.4
1.52
69%
0.5
21%
-1.1
7.3
4.43
-1.7
6.3
3.90
XII
17.3
35%
11.1
6.68
57%
2.5
1.49
61%
2.2
25%
0.1
10.8
6.51
2013
707.6
94%
280.5
14.5
114%
64.3
3.30
111%
60.9
94%
-2.5
274.2
14.2
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
156
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Opava
Opava
266000
930
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
59.0
166%
12.2
4.24
92%
4.0
1.39
68%
15.2
69%
0.5
12.2
4.23
II
62.1
177%
14.4
5.52
103%
4.7
1.80
87%
28.9
108%
2.5
14.3
5.50
III
61.1
137%
28.6
9.92
102%
7.5
2.62
103%
24.0
122%
10.3
28.4
9.85
IV
37.2
77%
61.3
22.0
198%
11.4
4.10
114%
19.9
529%
14.0
61.0
21.9
V
104.2
130%
27.4
9.50
106%
16.0
5.55
147%
0
16.5
27.1
9.42
VI
155.3
163%
53.8
19.3
283%
17.2
6.16
187%
0
4.3
53.4
19.2
4.48
VII
28.5
29%
13.0
4.50
58%
10.9
3.80
120%
0
-5.0
12.9
VIII
60.5
74%
5.5
1.91
40%
4.5
1.58
62%
0
-18.0
5.5
1.90
IX
105.8
155%
10.4
3.74
72%
5.8
2.08
88%
0
-11.9
10.4
3.71
X
27.0
62%
9.4
3.28
80%
6.7
2.32
101%
0
XI
27.7
56%
6.4
2.31
53%
5.2
1.88
85%
1.6
-3.0
9.4
3.25
45%
-5.2
6.4
2.28
XII
17.2
39%
8.8
3.07
70%
4.6
1.61
76%
5.5
44%
-2.2
8.7
3.04
2013
745.7
103%
251.3
7.44
116%
98.7
2.91
109%
95.0
108%
2.8
249.6
7.39
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
.
125
bilanční veličina [mm]
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
157
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Opava
Děhylov
275000
2039
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
55.2
146%
10.1
7.70
65%
3.6
2.71
66%
18.3
70%
-0.3
13.2
10.0
II
61.5
170%
18.4
15.5
115%
4.2
3.50
80%
33.0
101%
2.1
18.5
15.6
III
61.5
135%
34.9
26.6
115%
7.7
5.84
108%
25.3
108%
12.1
38.9
29.6
IV
33.2
69%
49.1
38.6
158%
10.3
8.14
110%
20.8
477%
9.3
64.1
50.5
V
106.2
134%
35.1
26.7
149%
13.6
10.4
142%
0
11.4
33.8
25.7
VI
147.3
157%
58.6
46.1
344%
15.8
12.4
201%
0
7.4
57.3
45.1
8.91
VII
21.1
22%
13.0
9.86
72%
10.7
8.17
152%
0
-3.7
11.7
VIII
61.5
76%
6.5
4.92
54%
5.6
4.24
89%
0
-15.5
5.6
4.26
IX
100.9
151%
9.8
7.74
78%
6.0
4.69
107%
0
-10.5
10.2
8.06
X
29.5
65%
8.8
6.73
76%
6.2
4.69
111%
0
XI
29.8
59%
6.3
4.99
54%
4.8
3.76
93%
1.2
-3.6
9.0
6.89
37%
-4.8
7.0
5.47
XII
18.8
40%
7.7
5.90
57%
4.1
3.15
79%
8.2
63%
-2.2
10.2
7.78
2013
726.3
100%
258.4
16.8
122%
92.5
5.98
116%
106.7
104%
1.7
279.6
18.2
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
bilanční veličina [mm]
.
125
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
158
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Ostravice
Ostrava
293000
823
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
95.6
171%
42.3
13.0
136%
10.9
3.35
81%
41.9
98%
5.0
46.1
14.1
II
64.0
116%
46.5
15.8
150%
11.8
4.01
98%
62.6
111%
5.2
45.6
15.5
III
77.9
118%
46.2
14.2
83%
14.8
4.53
103%
40.0
79%
17.6
49.8
15.3
IV
23.7
35%
95.1
30.2
160%
17.6
5.58
106%
36.8
238%
16.7
100.5
31.9
V
121.4
111%
60.2
18.5
121%
21.9
6.72
126%
0
25.5
59.2
18.2
VI
162.6
131%
78.4
24.9
173%
22.9
7.27
137%
0
6.4
81.0
25.7
4.76
VII
35.3
27%
19.3
5.92
37%
16.9
5.19
98%
0
-6.0
15.5
VIII
54.3
49%
12.0
3.68
31%
10.7
3.28
67%
0
-24.3
6.3
1.95
IX
132.2
140%
19.3
6.12
53%
12.2
3.87
82%
0
-20.6
24.6
7.81
X
38.2
64%
16.2
4.99
67%
12.9
3.96
91%
0
XI
65.7
92%
17.1
5.42
63%
11.1
3.51
82%
2.4
-7.7
17.2
5.28
37%
-12.0
19.4
6.15
XII
37.6
53%
24.1
7.39
79%
10.9
3.34
78%
2013
908.4
89%
476.7
12.5
100%
174.4
4.55
97%
16.2
68%
-1.1
39.6
12.2
199.9
102%
4.7
504.8
13.2
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
.
125
bilanční veličina [mm]
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
159
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Odra
Bohumín
294000
4662
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
62.5
155%
21.1
36.7
101%
6.0
10.5
79%
22.9
89%
1.9
22.3
38.9
II
58.8
150%
32.0
61.6
152%
7.4
14.3
103%
32.6
102%
5.6
31.1
59.8
74.7
III
65.2
133%
41.4
72.0
105%
10.8
18.9
116%
20.6
87%
13.8
42.9
IV
27.1
52%
59.5
107
167%
13.4
24.1
117%
19.5
391%
10.4
66.0
119
V
107.7
124%
37.9
66.0
132%
16.1
28.0
141%
0
10.8
36.3
63.1
VI
149.7
150%
57.8
104
247%
17.1
30.7
168%
0
4.0
56.7
102
17.0
VII
23.6
23%
11.6
20.2
45%
9.8
17.1
104%
0
-5.7
9.8
VIII
59.4
68%
6.5
11.4
36%
5.6
9.74
65%
0
-17.6
4.6
7.93
IX
104.9
142%
11.4
20.5
62%
7.0
12.6
89%
0
-12.0
11.7
21.0
X
30.2
63%
10.3
17.9
69%
7.3
12.7
94%
0
XI
38.3
71%
8.9
16.0
55%
5.9
10.6
83%
1.1
-4.2
9.9
17.2
32%
-5.6
9.0
16.2
XII
21.3
41%
11.7
20.4
60%
5.5
9.57
74%
2013
748.6
95%
310.1
46.1
111%
111.9
16.6
106%
7.1
55%
-1.6
14.9
26.0
103.9
101%
-0.2
315.0
46.9
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
.
125
bilanční veličina [mm]
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
160
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Olše
Věřňovice
303000
1068
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
79.9
159%
34.9
13.9
101%
8.4
3.36
74%
26.2
116%
4.2
37.2
14.8
II
47.9
100%
46.9
20.7
131%
10.7
4.73
99%
26.0
96%
7.5
47.4
20.9
III
68.7
120%
40.6
16.2
68%
13.1
5.22
95%
8.8
58%
7.7
41.9
16.7
IV
23.0
38%
72.8
30.0
144%
15.7
6.48
99%
14.9
1321%
8.7
74.4
30.6
V
120.0
117%
47.1
18.8
114%
17.9
7.16
122%
0
7.4
48.4
19.3
VI
157.4
137%
71.1
29.3
174%
18.8
7.77
137%
0
2.9
71.4
29.4
7.17
VII
35.4
29%
17.3
6.90
40%
13.6
5.41
99%
0
-5.6
18.0
VIII
44.9
44%
8.1
3.21
25%
6.2
2.48
49%
0
-16.8
7.9
3.14
IX
116.3
133%
20.0
8.25
61%
8.0
3.29
68%
0
-10.4
21.5
8.85
X
27.5
51%
13.6
5.43
62%
8.1
3.25
73%
0
XI
58.0
91%
20.0
8.25
71%
7.0
2.89
69%
1.1
34%
-2.4
14.2
5.65
-3.7
21.5
8.87
XII
25.6
41%
28.3
11.3
83%
8.1
3.22
75%
3.1
25%
3.5
30.4
12.1
2013
804.7
87%
420.8
14.4
93%
135.7
4.60
90%
80.1
98%
3.0
434.1
14.8
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
175
150
.
125
bilanční veličina [mm]
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
161
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Nisa
Hrádek n.N.
320000
354
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
115.3
163%
87.0
11.5
189%
17.4
2.30
102%
25.0
66%
31.4
83.5
11.0
II
63.4
103%
40.5
5.93
95%
18.3
2.68
111%
52.1
104%
4.5
35.7
5.23
III
38.4
55%
59.0
7.80
83%
21.3
2.81
102%
53.7
131%
13.7
53.2
7.03
IV
35.5
65%
60.6
8.27
102%
22.0
3.01
93%
24.0
366%
3.6
56.7
7.74
V
119.6
155%
50.0
6.61
138%
23.2
3.07
106%
0
5.7
47.0
6.20
VI
211.8
236%
140.6
19.2
464%
32.7
4.46
178%
0
45.1
136.5
18.6
5.95
VII
120.6
112%
49.6
6.55
142%
28.2
3.73
163%
0
2.8
45.0
VIII
72.6
63%
32.9
4.34
97%
23.5
3.10
139%
0
-20.9
27.3
3.60
IX
119.9
157%
36.1
4.93
123%
18.6
2.54
120%
0
-27.5
30.6
4.17
X
52.4
86%
31.0
4.10
118%
21.3
2.82
143%
0
XI
58.4
77%
25.6
3.49
75%
18.0
2.46
128%
0.2
XII
-8.0
25.2
3.34
-16.0
21.1
2.88
54.0
68%
52.4
6.92
120%
18.7
2.48
120%
7.1
34%
3.4
51.1
6.75
1062.1
113%
665.4
7.47
136%
263.3
2.95
124%
162.1
100%
37.8
612.9
6.88
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
225
200
175
.
150
bilanční veličina [mm]
2013
5%
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
162
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Smědá
Předlánce
326000
247
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
106.7
156%
76.6
7.06
164%
18.6
1.71
104%
22.9
68%
27.5
76.0
7.00
II
60.1
101%
36.9
3.76
90%
19.1
1.95
114%
44.4
93%
2.1
36.5
3.72
III
39.9
56%
36.5
3.36
53%
19.5
1.80
95%
48.2
107%
1.6
36.1
3.33
IV
32.4
55%
61.5
5.86
89%
19.3
1.84
79%
23.6
209%
-0.8
61.2
5.83
V
114.7
136%
39.5
3.64
89%
21.1
1.95
91%
0
7.4
39.4
3.63
VI
252.2
246%
177.5
16.9
434%
35.0
3.34
173%
0
57.8
176.9
16.8
5.67
VII
150.9
121%
61.9
5.70
117%
29.9
2.75
147%
0
9.8
61.5
VIII
75.5
61%
39.6
3.65
81%
28.5
2.63
143%
0
-17.7
39.5
3.64
IX
124.0
160%
51.9
4.94
134%
23.9
2.28
129%
0
-25.0
51.9
4.94
X
38.8
62%
25.0
2.30
81%
21.6
1.99
124%
0
XI
49.1
67%
26.3
2.50
72%
18.5
1.76
115%
0.2
XII
-13.1
25.0
2.30
-21.3
26.1
2.49
52.4
69%
56.6
5.22
131%
20.1
1.85
117%
8.6
47%
5.2
56.4
5.19
1096.7
112%
689.7
5.41
123%
275.1
2.15
118%
147.9
92%
33.5
686.3
5.38
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
275
250
225
.
200
175
bilanční veličina [mm]
2013
5%
150
125
100
75
50
25
0
-25
-50
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
163
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Morava
Moravičany
355000
1559
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
68.5
104%
22.3
13.0
75%
7.5
4.36
78%
28.5
67%
2.9
22.0
12.8
II
52.3
99%
27.3
17.6
93%
7.6
4.92
81%
46.8
85%
0.6
27.1
17.4
III
41.0
70%
33.2
19.3
60%
9.8
5.71
79%
29.5
77%
10.0
33.4
19.4
IV
28.1
60%
47.6
28.6
87%
10.8
6.51
69%
15.3
217%
4.5
47.3
28.4
V
109.7
147%
30.2
17.6
87%
13.2
7.69
81%
0
10.9
30.9
18.0
VI
111.6
125%
37.4
22.5
163%
13.1
7.87
98%
0
-0.6
36.4
21.9
7.43
VII
29.5
31%
13.0
7.55
54%
10.5
6.12
89%
0
-3.8
12.8
VIII
67.5
80%
8.8
5.12
53%
7.5
4.34
73%
0
-11.9
8.2
4.79
IX
130.6
197%
18.1
10.9
107%
7.3
4.38
81%
0
-7.7
17.6
10.6
X
44.3
85%
17.0
9.89
104%
8.0
4.66
92%
0
XI
43.6
69%
17.0
10.2
82%
7.4
4.47
90%
1.4
36%
0.3
16.8
9.75
-2.6
16.9
10.1
XII
34.6
49%
24.2
14.1
99%
7.9
4.60
91%
9.1
51%
2.2
24.2
14.1
2013
761.2
93%
296.1
14.7
86%
110.6
5.47
83%
130.5
80%
4.8
293.5
14.6
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
164
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Morava
Olomouc-Nové sady
367000
3322
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
53.1
102%
18.2
22.6
80%
5.5
6.87
79%
19.9
67%
3.7
18.2
22.6
II
48.1
114%
26.2
36.0
114%
6.0
8.31
86%
31.9
86%
2.5
26.2
35.9
III
42.5
87%
35.8
44.4
83%
8.6
10.7
92%
20.3
85%
12.9
35.9
44.6
IV
26.4
61%
40.9
52.4
108%
9.7
12.4
84%
11.4
318%
5.1
40.9
52.4
V
100.6
138%
25.1
31.1
107%
11.4
14.2
98%
0
8.6
25.5
31.6
VI
110.0
130%
35.0
44.9
210%
11.4
14.7
119%
0
0.2
34.6
44.3
12.5
VII
18.5
21%
10.0
12.4
59%
8.5
10.5
101%
0
-3.5
10.1
VIII
67.9
86%
6.3
7.86
54%
5.6
6.88
75%
0
-11.4
6.3
7.81
IX
113.0
185%
12.2
15.6
107%
6.0
7.73
94%
0
-8.2
12.0
15.4
X
43.4
93%
10.7
13.3
95%
6.4
7.95
101%
0
XI
37.1
68%
10.0
12.8
68%
5.6
7.18
93%
0.8
30%
-1.9
10.8
13.4
-4.0
10.1
13.0
XII
27.7
48%
16.0
19.8
88%
5.6
6.96
88%
6.6
53%
0.0
16.1
20.0
2013
688.3
94%
246.4
26.1
99%
90.5
9.53
93%
90.8
83%
4.0
246.8
26.1
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
125
.
100
bilanční veličina [mm]
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
165
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Vset. Bečva
Jarcová
382000
724
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
90.8
142%
27.1
7.31
79%
5.5
1.49
77%
34.8
82%
2.5
27.2
7.34
II
82.7
135%
49.8
14.9
134%
6.7
2.02
95%
69.2
128%
3.6
48.5
14.5
III
77.1
116%
63.3
17.1
82%
10.7
2.90
105%
19.0
58%
12.0
63.7
17.2
IV
20.3
33%
75.9
21.2
140%
12.4
3.47
98%
17.4
1033%
5.0
76.2
21.3
V
100.8
110%
29.8
8.05
87%
12.7
3.44
116%
0
0.9
28.7
7.76
VI
127.0
125%
43.0
12.0
153%
11.2
3.13
121%
0
-4.5
42.8
11.9
2.19
VII
18.1
16%
8.1
2.19
28%
6.8
1.85
85%
0
-5.7
8.1
VIII
58.3
62%
5.2
1.40
28%
4.2
1.13
64%
0
-8.7
5.1
1.38
IX
141.1
177%
19.6
5.48
88%
4.7
1.32
79%
0
-4.2
20.2
5.65
X
36.5
60%
9.0
2.43
51%
4.7
1.26
82%
0
XI
69.3
98%
13.0
3.63
51%
3.8
1.07
68%
2.5
58%
-0.9
9.0
2.44
-2.5
13.3
3.72
XII
32.9
42%
30.9
8.34
98%
4.7
1.26
73%
11.8
60%
2.4
32.3
8.73
2013
854.9
91%
374.7
8.67
92%
88.3
2.03
92%
154.7
100%
-0.1
375.1
8.68
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
166
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Rožn. Bečva
Krásno
387000
253
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
93.6
154%
42.2
3.99
118%
7.0
0.657
89%
37.8
97%
5.9
41.5
3.92
II
73.5
122%
56.7
5.93
154%
8.4
0.878
111%
51.8
101%
4.7
55.6
5.81
III
80.0
114%
69.7
6.59
90%
11.9
1.13
115%
18.1
49%
11.8
68.6
6.48
IV
19.1
29%
89.2
8.71
143%
13.7
1.34
106%
18.3
383%
5.9
88.1
8.61
V
100.2
97%
35.3
3.34
82%
14.4
1.36
126%
0
3.3
34.7
3.28
VI
139.9
124%
70.9
6.92
201%
14.3
1.40
143%
0
-1.0
69.9
6.82
VII
28.7
23%
9.5
0.901
21%
7.0
0.664
76%
0
-6.5
9.3
0.882
VIII
65.0
62%
3.4
0.321
13%
2.1
0.202
28%
0
-12.7
3.2
0.306
IX
141.3
158%
21.1
2.06
69%
4.5
0.440
60%
0
-7.4
20.4
1.99
X
39.1
63%
12.3
1.16
61%
5.9
0.557
85%
0
-1.3
11.9
1.12
XI
69.4
95%
19.2
1.87
70%
5.0
0.493
73%
2.3
-3.2
18.5
1.81
40%
XII
36.2
50%
43.0
4.06
125%
6.5
0.614
86%
9.3
44%
4.9
42.2
3.99
2013
886.1
88%
472.5
3.82
100%
100.9
0.811
95%
137.5
86%
4.4
463.9
3.75
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
167
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Bečva
Dluhonice
390000
1599
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
74.9
138%
24.8
14.8
88%
4.9
2.92
82%
28.4
89%
2.7
24.5
14.6
II
73.2
141%
49.0
32.4
164%
5.7
3.78
100%
46.0
118%
3.8
47.9
31.7
III
70.2
118%
58.0
34.6
95%
8.5
5.07
111%
12.9
54%
12.6
57.7
34.4
IV
20.2
36%
66.8
41.2
154%
9.7
6.01
107%
13.6
847%
5.7
66.5
41.0
V
97.2
108%
30.5
18.2
98%
10.6
6.32
122%
0
3.9
29.6
17.7
VI
138.0
140%
48.2
29.7
193%
10.2
6.26
131%
0
-2.0
47.5
29.3
5.33
VII
18.3
17%
9.2
5.50
35%
6.8
4.08
98%
0
-3.1
8.9
VIII
62.4
70%
5.0
2.96
30%
3.8
2.27
62%
0
-9.5
4.8
2.86
IX
123.5
161%
15.4
9.48
80%
4.5
2.80
81%
0
-6.9
15.4
9.47
X
35.2
63%
8.2
4.91
54%
5.4
3.20
99%
0
XI
59.0
93%
11.8
7.27
57%
4.5
2.75
84%
1.6
46%
-2.3
8.1
4.81
-4.1
11.7
7.22
XII
26.8
40%
24.6
14.7
94%
4.7
2.80
83%
7.2
48%
1.0
25.0
14.9
2013
798.9
92%
351.4
18.0
103%
79.3
4.02
99%
109.7
96%
1.8
347.6
17.8
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
168
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Morava
Kroměříž
403000
7014
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
52.5
114%
16.3
42.7
80%
4.9
12.7
76%
18.7
75%
3.4
16.1
42.1
II
55.4
137%
28.0
81.3
135%
6.2
17.9
94%
28.9
96%
4.4
27.6
79.9
94.9
III
52.4
110%
36.6
95.9
92%
9.8
25.7
107%
13.6
74%
12.0
36.2
IV
25.5
57%
41.4
112
128%
11.3
30.5
98%
9.7
462%
4.8
41.0
111
V
96.6
128%
22.3
58.3
102%
12.2
32.1
115%
0
3.3
22.0
57.5
VI
120.6
142%
32.5
87.9
198%
11.6
31.4
135%
0
-2.1
31.7
85.7
22.9
VII
14.6
16%
8.9
23.4
55%
7.6
19.9
105%
0
-4.6
8.8
VIII
72.5
93%
4.9
12.8
44%
4.0
10.4
66%
0
-10.5
4.6
12.1
IX
106.6
169%
11.0
29.8
97%
4.6
12.3
86%
0
-6.1
10.7
29.1
X
41.0
89%
9.3
24.3
89%
5.0
13.1
97%
0
XI
39.3
74%
9.3
25.2
69%
4.4
11.9
88%
0.8
31%
-0.7
9.1
23.8
-2.1
9.2
24.8
XII
22.8
42%
15.0
39.2
88%
4.7
12.3
85%
4.8
45%
1.1
15.1
39.4
2013
699.6
97%
235.5
52.7
103%
86.2
19.2
99%
76.4
86%
2.9
232.0
51.9
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
169
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Morava
Strážnice
421500
9146
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
52.3
119%
13.4
45.6
74%
3.9
13.3
69%
17.5
77%
2.6
13.1
44.7
II
57.9
147%
28.6
108
154%
5.4
20.3
93%
27.3
102%
5.3
28.1
106
III
54.7
118%
33.1
113
94%
8.8
30.1
109%
10.9
70%
12.1
32.7
112
IV
23.7
54%
38.0
134
135%
10.3
36.2
102%
8.4
516%
5.1
37.5
132
V
98.2
131%
21.9
74.7
111%
11.2
38.3
120%
0
3.4
21.4
73.1
VI
118.5
139%
29.2
103
194%
10.6
37.5
140%
0
-2.0
28.3
99.8
25.7
VII
12.7
14%
7.8
26.6
54%
6.8
23.2
108%
0
-4.4
7.5
VIII
78.9
104%
5.2
17.7
53%
4.2
14.3
79%
0
-9.8
4.8
16.5
IX
105.9
169%
9.9
34.8
100%
4.7
16.5
100%
0
-5.6
9.6
33.8
X
40.6
90%
8.0
27.4
87%
4.7
16.0
102%
0
XI
40.1
77%
8.1
28.7
70%
4.0
14.2
91%
0.7
32%
-1.3
7.7
26.3
-2.3
7.9
27.8
XII
20.4
38%
12.6
42.9
84%
4.2
14.3
85%
3.8
40%
0.6
12.5
42.8
2013
703.8
99%
215.6
63.0
106%
78.8
22.9
103%
68.5
88%
3.7
211.2
61.7
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
125
.
100
bilanční veličina [mm]
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
170
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Morava
Lanžhot
426000
9872
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
51.4
120%
13.1
48.4
77%
3.9
14.4
73%
16.8
77%
2.6
13.1
48.4
II
58.6
150%
26.5
108
152%
5.3
21.8
97%
26.1
103%
4.4
26.3
107
III
55.1
120%
31.2
115
95%
8.8
32.3
112%
10.2
70%
10.7
31.2
115
IV
22.9
52%
35.7
136
136%
10.1
38.4
104%
8.0
526%
4.0
35.5
135
V
99.7
134%
21.4
78.7
114%
10.9
40.3
122%
0
2.7
21.1
77.8
VI
118.3
140%
28.1
107
196%
10.3
39.1
142%
0
-2.1
27.5
105
28.7
VII
12.6
14%
7.7
28.4
57%
6.5
23.9
109%
0
-4.0
7.8
VIII
80.1
107%
4.8
17.6
52%
3.8
14.2
78%
0
-9.1
4.9
18.0
IX
104.1
168%
9.7
36.8
105%
4.1
15.8
97%
0
-4.8
9.7
37.0
X
40.4
91%
8.1
29.9
93%
4.3
15.9
103%
0
XI
39.6
77%
8.0
30.4
73%
3.8
14.3
93%
0.6
31%
-0.5
8.0
29.4
-1.8
7.9
30.1
XII
19.4
37%
12.0
44.2
87%
4.0
14.7
87%
3.5
39%
0.7
12.1
44.7
2013
702.3
100%
206.2
65.0
108%
75.8
23.8
105%
65.2
88%
2.8
205.2
64.7
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
125
.
100
bilanční veličina [mm]
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
171
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Morav. Dyje
Janov
429000
518
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
67.1
149%
21.3
4.11
137%
2.8
0.543
81%
11.5
65%
4.2
21.6
4.17
II
49.9
139%
26.1
5.59
152%
4.6
0.984
119%
10.1
48%
4.8
25.9
5.54
III
36.5
74%
26.4
5.10
78%
6.2
1.21
114%
2.7
21%
IV
9.7
24%
19.2
3.84
78%
6.2
1.24
85%
2.4
4.4
26.6
5.15
-0.2
19.1
3.81
V
132.6
192%
23.1
4.47
177%
6.6
1.27
111%
0
1.0
23.0
4.45
VI
124.7
160%
32.7
6.53
323%
7.1
1.42
156%
0
1.5
32.3
6.44
VII
30.7
35%
8.0
1.54
88%
5.2
0.997
134%
0
-1.0
7.8
1.51
VIII
73.2
93%
3.9
0.760
42%
2.7
0.529
80%
0
-6.1
3.9
0.745
IX
55.5
101%
4.4
0.888
72%
2.6
0.520
93%
0
-3.9
4.4
0.870
X
36.2
93%
7.7
1.49
88%
2.6
0.506
97%
0
-1.0
7.7
1.48
XI
22.7
50%
5.4
1.07
61%
2.3
0.461
88%
0
0%
-0.8
5.3
1.06
XII
24.3
53%
5.8
1.12
48%
2.1
0.397
72%
0.3
4%
-0.7
5.8
1.12
2013
663.0
99%
184.1
3.04
110%
51.0
0.839
105%
27.0
44%
2.2
183.2
3.03
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
172
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Dyje
Podhradí
430000
1751
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
71.8
176%
31.4
20.5
228%
3.6
2.36
112%
14.5
89%
6.5
31.5
20.6
II
51.7
152%
31.2
22.6
209%
5.7
4.09
169%
11.6
58%
7.3
31.2
22.6
35%
III
39.4
83%
29.2
19.1
95%
7.0
4.60
153%
4.3
IV
10.5
24%
25.2
17.0
115%
7.1
4.82
119%
2.7
4.8
29.4
19.2
0.4
25.2
17.0
V
127.9
179%
28.2
18.4
234%
7.8
5.07
147%
0
2.2
28.2
18.4
VI
140.7
169%
48.6
32.8
475%
9.0
6.06
209%
0
4.3
48.4
32.7
6.81
VII
37.1
41%
10.4
6.82
105%
6.7
4.37
175%
0
-0.7
10.4
VIII
70.2
89%
4.4
2.87
40%
3.2
2.08
88%
0
-8.6
4.4
2.85
IX
53.4
96%
4.5
3.04
74%
3.5
2.35
115%
0
-6.5
4.5
3.01
X
34.5
88%
6.2
4.02
75%
3.6
2.39
123%
0
XI
22.9
51%
4.5
3.05
53%
2.9
1.95
106%
0
-3.0
6.1
4.00
0%
-2.7
4.5
3.03
XII
20.8
48%
4.7
3.06
40%
2.4
1.59
85%
0.4
6%
-1.6
4.7
3.06
2013
680.9
101%
228.4
12.8
145%
62.5
3.48
137%
33.4
58%
2.4
228.3
12.8
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
173
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Dyje
Trávní Dvůr
437000
3449
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
55.8
165%
15.1
19.4
173%
2.6
3.34
84%
12.6
97%
4.1
16.0
20.6
II
50.7
177%
22.0
31.3
245%
4.2
6.05
144%
9.8
67%
8.7
19.0
27.1
40%
III
40.9
99%
17.0
21.9
107%
5.7
7.34
147%
3.2
IV
15.6
40%
15.7
20.9
105%
6.1
8.08
124%
2.1
7.7
21.5
27.6
1.9
17.1
22.8
V
111.6
168%
16.6
21.4
200%
6.7
8.57
146%
0
3.3
16.5
21.3
VI
129.9
167%
31.0
41.2
430%
7.7
10.3
189%
0
5.4
29.8
39.7
9.57
VII
26.5
32%
8.2
10.5
106%
6.3
8.16
161%
0
2.1
7.4
VIII
63.9
89%
4.9
6.36
63%
4.5
5.74
119%
0
-8.9
2.7
3.47
IX
50.5
95%
5.1
6.78
101%
4.4
5.91
137%
0
-7.3
3.3
4.34
X
33.4
94%
5.3
6.84
94%
4.2
5.44
134%
0
XI
19.5
48%
4.6
6.08
84%
3.6
4.83
125%
0
-3.6
5.0
6.44
0%
-3.9
4.1
5.43
XII
16.4
44%
3.9
5.07
58%
3.2
4.14
109%
0.2
5%
-2.1
4.1
5.32
2013
614.6
101%
149.3
16.5
147%
59.3
6.49
137%
28.0
66%
7.4
146.6
16.1
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
174
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Jevišovka
Božice
440000
648
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
33.8
131%
1.1
0.277
32%
0.6
0.140
54%
8.7
86%
-0.6
2.1
0.503
II
50.5
219%
2.5
0.668
62%
0.6
0.160
52%
7.3
72%
0.1
3.7
0.988
III
48.4
147%
7.6
1.85
105%
1.5
0.372
93%
2.8
78%
1.5
7.5
1.82
IV
18.8
56%
8.2
2.05
150%
2.4
0.592
110%
2.3
1.4
8.6
2.15
V
91.3
150%
3.6
0.879
109%
1.9
0.467
124%
0
-0.6
3.9
0.948
VI
125.2
179%
11.6
2.90
356%
2.4
0.589
192%
0
0.5
12.0
3.01
0.651
VII
16.9
23%
3.6
0.875
132%
1.5
0.355
143%
0
0.7
2.7
VIII
53.8
85%
0.9
0.213
31%
0.5
0.128
53%
0
-2.5
0.8
0.195
IX
49.6
101%
1.2
0.301
62%
0.7
0.179
88%
0
-0.8
1.3
0.335
X
35.4
116%
2.2
0.523
70%
0.7
0.165
73%
0
XI
15.3
45%
1.6
0.390
55%
0.6
0.155
64%
0
-0.1
2.9
0.690
0%
-0.1
1.6
0.396
XII
13.3
44%
1.1
0.259
36%
0.5
0.130
52%
0
0%
-0.1
1.1
0.270
2013
552.2
105%
45.2
0.932
104%
13.9
0.286
95%
21.1
73%
-0.6
48.2
0.996
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
175
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Svratka
Veverská Bytýška
448000
1480
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
54.8
120%
10.9
6.03
70%
3.0
1.65
63%
10.5
40%
0.7
15.8
8.74
II
59.3
151%
11.8
7.25
67%
3.1
1.89
64%
13.6
43%
0.6
15.8
9.65
37%
III
43.3
91%
18.0
9.94
55%
4.3
2.40
67%
6.9
IV
19.3
47%
19.8
11.3
80%
4.8
2.75
61%
4.4
7.3
22.5
12.5
2.8
20.4
11.6
V
105.2
147%
10.9
6.01
69%
5.3
2.92
69%
0
2.8
11.1
6.12
VI
108.8
143%
27.0
15.4
234%
5.6
3.21
85%
0
1.9
25.8
14.7
3.54
VII
19.8
24%
7.7
4.24
66%
6.3
3.46
107%
0
3.7
6.4
VIII
74.2
100%
6.8
3.76
79%
5.4
2.96
99%
0
-5.3
4.4
2.42
IX
83.4
150%
7.9
4.53
106%
4.6
2.63
95%
0
-4.4
8.1
4.61
X
43.2
107%
8.7
4.82
103%
4.4
2.43
94%
0
-1.1
7.6
4.19
XI
22.9
48%
8.3
4.75
86%
4.1
2.32
94%
0.2
6%
-2.0
6.1
3.47
XII
24.5
49%
8.6
4.78
68%
4.0
2.21
89%
1.1
10%
-0.4
8.7
4.80
2013
658.5
98%
146.5
6.90
83%
54.8
2.57
81%
36.6
40%
6.6
152.6
7.20
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
125
.
100
bilanční veličina [mm]
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
176
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Svitava
Bílovice nad Svitavou
457000
1117
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
39.7
108%
7.0
2.93
72%
2.7
1.13
60%
9.0
49%
2.1
10.3
4.28
II
48.7
150%
11.9
5.51
119%
3.1
1.44
71%
10.3
52%
2.7
13.8
6.38
79%
III
47.7
115%
17.4
7.25
88%
5.2
2.18
91%
8.4
13.4
20.9
8.72
IV
19.6
49%
18.9
8.14
129%
6.3
2.72
91%
6.4
7.0
21.5
9.27
V
98.4
140%
11.4
4.74
96%
7.0
2.93
103%
0
4.5
13.2
5.49
VI
104.5
136%
19.5
8.39
204%
7.4
3.17
122%
0
2.1
20.9
9.02
3.42
VII
12.9
16%
7.0
2.91
75%
6.0
2.51
110%
0
0.6
8.2
VIII
79.3
107%
5.9
2.48
80%
4.9
2.02
96%
0
-8.2
6.8
2.84
IX
83.5
150%
6.6
2.86
98%
4.8
2.08
105%
0
-6.1
8.3
3.58
X
36.4
96%
7.3
3.06
109%
4.9
2.04
109%
0
XI
22.1
51%
5.4
2.33
82%
4.4
1.90
105%
0
XII
17.3
41%
6.3
2.63
76%
4.1
1.73
95%
0.6
8%
2013
610.1
96%
124.7
4.44
104%
60.9
2.15
97%
34.7
59%
-1.8
9.1
3.78
-3.4
7.1
3.07
-1.6
8.5
3.54
11.3
148.6
5.28
0%
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
125
.
100
bilanční veličina [mm]
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
177
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Svratka
Židlochovice
462000
3939
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
42.2
114%
7.8
11.4
73%
3.1
4.53
74%
9.0
48%
1.3
9.8
14.4
II
56.6
170%
12.7
20.7
113%
3.3
5.45
80%
10.9
52%
1.6
14.1
22.9
III
48.4
117%
14.9
21.9
76%
4.9
7.25
90%
6.4
56%
IV
19.5
51%
16.5
25.1
105%
5.4
8.24
83%
4.5
9.3
17.7
26.1
3.0
16.8
25.6
V
106.2
156%
12.4
18.3
111%
6.1
9.00
98%
0
4.1
11.9
17.5
VI
111.3
148%
20.9
31.8
236%
6.6
9.98
120%
0
2.7
19.8
30.1
8.28
VII
13.0
16%
6.5
9.56
76%
5.5
8.05
112%
0
1.8
5.6
VIII
77.1
110%
6.0
8.81
91%
4.9
7.14
107%
0
-6.9
4.6
6.73
IX
77.5
143%
7.2
11.0
123%
4.7
7.18
116%
0
-5.2
7.0
10.6
X
39.5
105%
8.0
11.7
120%
4.7
6.86
116%
0
XI
23.3
53%
8.2
12.4
112%
4.4
6.72
116%
0
-1.0
6.8
10.0
0%
-1.5
5.8
8.86
XII
17.1
40%
7.2
10.6
84%
4.3
6.39
110%
0.7
8%
-0.4
7.1
10.5
2013
631.6
102%
128.3
16.1
107%
57.9
7.23
101%
31.4
52%
8.8
127.1
16.0
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
125
.
100
bilanční veličina [mm]
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
178
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Jihlava
Ptáčov
469000
963
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
74.0
176%
26.7
9.59
171%
5.2
1.87
106%
10.8
56%
8.0
26.3
9.47
II
53.0
149%
28.6
11.4
164%
7.5
3.00
142%
10.6
50%
6.8
28.1
11.2
31%
III
36.5
79%
29.2
10.5
88%
9.9
3.55
131%
4.1
6.7
28.7
10.3
IV
13.1
32%
21.9
8.13
87%
9.6
3.55
97%
3.2
-0.9
21.5
7.99
V
115.2
157%
17.2
6.18
111%
8.9
3.19
109%
0
-1.9
16.7
5.99
VI
129.4
176%
34.4
12.8
318%
9.5
3.52
149%
0
1.7
33.8
12.5
3.44
VII
28.7
33%
9.9
3.56
98%
7.3
2.62
139%
0
-0.6
9.6
VIII
83.1
105%
8.3
2.98
83%
6.0
2.14
124%
0
-7.8
8.0
2.89
IX
54.5
97%
8.9
3.29
110%
5.0
1.84
120%
0
-4.6
8.5
3.17
X
45.4
118%
8.5
3.04
89%
4.5
1.61
112%
0
XI
19.9
45%
6.2
2.30
67%
3.7
1.37
97%
0
-1.4
8.1
2.93
0%
-2.3
6.0
2.21
XII
22.7
51%
7.2
2.59
57%
3.3
1.19
81%
0.3
4%
-1.1
6.9
2.50
2013
675.3
102%
206.9
6.36
117%
80.2
2.45
118%
29.0
45%
2.6
202.2
6.22
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
179
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Oslava
Oslavany
474000
860
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
51.7
138%
13.9
4.45
126%
2.1
0.665
75%
8.9
48%
3.2
13.8
4.43
II
51.2
156%
21.0
7.47
156%
3.3
1.16
106%
6.5
32%
4.2
20.3
7.22
III
41.0
100%
19.1
6.15
71%
5.0
1.61
108%
4.5
40%
IV
21.1
55%
18.7
6.20
104%
5.3
1.75
89%
3.4
6.4
20.7
6.66
0.9
18.8
6.25
V
99.9
145%
10.2
3.28
91%
5.3
1.70
106%
0
0.1
10.2
3.28
VI
127.4
175%
25.4
8.42
302%
5.2
1.74
131%
0
-0.3
25.2
8.37
VII
22.0
28%
7.0
2.25
105%
4.2
1.35
133%
0
2.4
6.4
2.07
VIII
70.1
98%
3.2
1.02
57%
2.5
0.808
91%
0
-5.9
2.8
0.895
IX
57.1
110%
4.2
1.40
84%
2.7
0.910
110%
0
-4.3
4.4
1.46
X
47.9
130%
8.2
2.64
121%
2.9
0.921
112%
0
-0.7
6.7
2.14
XI
18.7
44%
5.0
1.66
84%
2.6
0.875
112%
0
0%
-0.8
4.8
1.60
XII
21.8
52%
5.7
1.84
68%
2.4
0.775
98%
0.3
4%
-0.8
6.0
1.92
2013
630.1
103%
141.6
3.90
112%
43.5
1.19
106%
23.7
39%
4.4
140.2
3.86
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
180
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Rokytná
Moravský Krumlov
477000
563
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
37.0
127%
3.9
0.827
61%
1.2
0.257
67%
8.2
69%
0.6
3.6
0.758
II
49.8
195%
7.5
1.74
99%
1.4
0.329
71%
6.6
54%
0.4
7.1
1.66
III
46.9
133%
11.1
2.34
73%
2.7
0.569
92%
3.1
62%
3.2
10.7
2.25
IV
17.9
50%
13.8
2.99
144%
3.3
0.723
88%
2.0
1.5
13.4
2.91
V
89.8
138%
6.7
1.40
97%
3.4
0.718
110%
0
0.2
6.3
1.32
VI
125.9
173%
13.2
2.86
229%
3.1
0.667
124%
0
-0.8
12.8
2.77
0.838
VII
15.9
21%
4.3
0.897
96%
2.7
0.577
141%
0
0.8
4.0
VIII
63.7
96%
2.5
0.519
59%
1.8
0.371
106%
0
-3.0
2.3
0.474
IX
50.3
104%
2.9
0.630
89%
1.5
0.323
104%
0
-1.5
2.7
0.576
X
40.9
126%
4.6
0.960
101%
1.5
0.316
98%
0
XI
16.8
46%
3.6
0.778
84%
1.5
0.319
98%
0
-0.1
4.3
0.904
0%
-0.1
3.3
0.726
XII
16.0
48%
3.1
0.641
55%
1.3
0.277
81%
0
0%
-0.4
2.8
0.585
2013
571.0
103%
77.0
1.38
100%
25.5
0.454
98%
19.9
56%
0.8
73.2
1.31
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
181
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Jihlava
Ivančice
478000
2681
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
54.9
151%
8.3
8.33
84%
2.0
1.96
62%
9.3
56%
1.8
14.4
14.4
II
51.6
164%
17.2
19.1
149%
3.1
3.39
90%
7.9
44%
3.4
18.6
20.6
III
41.2
101%
20.2
20.2
94%
5.5
5.52
113%
4.0
41%
7.6
21.8
21.8
IV
17.6
46%
17.6
18.2
99%
6.1
6.27
94%
2.9
1.7
18.3
18.9
V
102.5
148%
11.1
11.1
98%
6.0
6.02
106%
0
-0.2
11.5
11.5
VI
128.4
176%
25.0
25.9
286%
6.2
6.40
130%
0
0.6
26.1
27.0
7.21
VII
22.2
28%
8.2
8.20
112%
5.8
5.76
143%
0
1.8
7.2
VIII
72.7
100%
3.7
3.67
52%
3.2
3.23
88%
0
-6.5
3.9
3.94
IX
53.8
103%
4.3
4.48
76%
3.1
3.21
102%
0
-4.4
4.8
5.00
X
44.7
124%
6.5
6.48
95%
2.9
2.92
99%
0
XI
18.5
45%
5.0
5.18
73%
2.6
2.69
93%
0
-1.1
6.1
6.09
0%
-0.9
5.2
5.38
XII
20.1
51%
5.3
5.35
68%
2.4
2.43
84%
0.3
4%
-0.6
5.5
5.47
2013
628.2
103%
132.5
11.3
109%
48.8
4.15
102%
24.5
45%
3.2
143.3
12.3
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
182
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
tok
vodoměrná stanice
dtb stanice
plocha povodí [km2]
Dyje
Břeclav-Ladná
480500
12277
odtok celkový
měřený
srážky
měsíc
[mm]
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
odtok základní
% norm.
[m3.s-1]
[mm]
zásoba ve sněhu
% norm.
[mm]
% norm.
změna
zásob
podz.
vody
[mm]
přirozené
průtoky
[mm]
[m3.s-1]
I
46.8
139%
8.8
40.5
105%
1.9
8.85
73%
9.6
65%
1.6
11.0
50.6
II
53.5
179%
14.4
73.1
159%
2.7
13.6
100%
9.2
57%
3.1
14.4
72.8
III
44.4
112%
15.3
70.0
98%
4.1
18.8
114%
4.1
49%
IV
17.7
47%
15.3
72.5
110%
4.6
21.7
102%
2.9
5.9
18.1
82.9
2.0
16.1
76.0
V
105.2
158%
11.9
54.4
135%
5.0
23.0
117%
0
1.8
12.0
54.8
VI
123.7
166%
22.2
105
312%
5.4
25.7
146%
0
1.7
21.8
103
27.3
VII
18.3
23%
6.5
29.8
102%
4.6
20.9
137%
0
1.3
6.0
VIII
68.7
99%
3.3
15.1
57%
3.0
13.6
100%
0
-5.9
2.5
11.7
IX
61.0
116%
4.6
21.6
100%
3.0
14.2
113%
0
-4.3
4.1
19.4
X
37.8
106%
5.3
24.3
90%
2.9
13.5
114%
0
XI
20.5
50%
4.7
22.3
82%
2.6
12.2
105%
0
-1.4
5.0
22.7
0%
-1.5
3.9
18.7
XII
16.1
42%
4.3
19.9
69%
2.4
10.9
95%
0.3
6%
-0.8
4.5
20.7
2013
613.5
103%
116.6
45.7
120%
42.2
16.4
111%
26.2
55%
3.5
119.3
46.7
srážky
zásoba ve sněhu
změna zásob podz. vody
odtok celkový měřený
odtok základní
přirozené průtoky
150
125
bilanční veličina [mm]
.
100
75
50
25
0
-25
I
II
III
IV
V
VI
VII
2013
183
VIII
IX
X
XI
XII
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
184
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
PŘÍLOHA 2
Odnos vybraných látek v jednotlivých profilech [t/rok]
185
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
OID
NM
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0104
Děčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
CHMI_0105
Zelčín
F [kg.rok-1]
TOK RICKM UK
CON_NM
CAS
Labe
88.02 BA0055 nerozpuštěné látky při 105 °C
454592623
Labe
88.02 CC0000 dusík celkový
7727-37-9
68386509
Labe
88.02 CC0020 dusík amoniakální
7727-37-9
2017004
Labe
88.02 CC0025 dusík dusitanový
7727-37-9
835740
Labe
88.02 CC0030 dusík dusičnanový
7727-37-9
57905111
Labe
88.02 CC0055 fosfor celkový
7723-14-0
1870949
Labe
88.02 CD0000 chloridy
16887-00-6 376513652
Labe
88.02 CD0005 sírany
14808-79-8 872838195
Labe
88.02 DA0005 arsen
7440-38-2
16447
Labe
88.02 DA0025 hliník
7429-90-5
1841115
Labe
88.02 DA0040 chrom celkový
7440-47-3
11685
Labe
88.02 DA0045 kadmium
7440-43-9
1030
Labe
88.02 DA0075 měď
7440-50-8
110211
Labe
88.02 DA0090 nikl
7440-02-0
79314
Labe
88.02 DA0095 olovo
7439-92-1
23651
Labe
88.02 DA0125 zinek
7440-66-6
302175
Labe
88.02 EA0065 AOX
473922
Labe
88.02 FC0130 HCH gama
58-89-9
12.6
Labe
88.02 FD0050 fluoranthen
206-44-0
280
Labe
88.02 FD0060 benzo(a)pyren
50-32-8
110
Labe
88.02 FD0070 benzo(g,h,i)perylen
191-24-2
90.8
Labe
88.02 FE0365 atrazin
1912-24-9
86.9
Labe
88.02 FE0370 atrazin desethyl
6190-65-4
51.6
Labe
88.02 ZZ0005 suma PAU (ČSN 75 7221 a NV 23/2011) voda
709
Vltava
4.5 BA0055 nerozpuštěné látky při 105 °C
182341283
Vltava
4.5 CC0000 dusík celkový
7727-37-9
39214832
Vltava
4.5 CC0020 dusík amoniakální
7727-37-9
987263
Vltava
4.5 CC0025 dusík dusitanový
7727-37-9
333661
Vltava
4.5 CC0030 dusík dusičnanový
7727-37-9
31884788
Vltava
4.5 CC0055 fosfor celkový
7723-14-0
937465
Vltava
4.5 CD0000 chloridy
16887-00-6 176883059
Vltava
4.5 CD0005 sírany
14808-79-8 346907826
Vltava
4.5 DA0005 arsen
7440-38-2
19162
Vltava
4.5 DA0025 hliník
7429-90-5
4305678
Vltava
4.5 DA0040 chrom celkový
7440-47-3
11757
Vltava
4.5 DA0045 kadmium
7440-43-9
472
Vltava
4.5 DA0075 měď
7440-50-8
26249
Vltava
4.5 DA0090 nikl
7440-02-0
30120
Vltava
4.5 DA0095 olovo
7439-92-1
15044
Vltava
4.5 DA0125 zinek
7440-66-6
55853
Vltava
4.5 EA0065 AOX
206549
Vltava
4.5 FC0130 HCH gama
58-89-9
8.02
Vltava
4.5 FD0050 fluoranthen
206-44-0
114
Vltava
4.5 FD0060 benzo(a)pyren
50-32-8
43.3
Vltava
4.5 FD0070 benzo(g,h,i)perylen
191-24-2
31.1
Vltava
4.5 FE0365 atrazin
1912-24-9
41.3
Vltava
4.5 FE0370 atrazin desethyl
6190-65-4
41.3
Vltava
4.5 ZZ0005 suma PAU (ČSN 75 7221 a NV 23/2011) voda
277
186
*)
*)
*)
**)
**)
**)
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
OID
NM
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0401
Lanžhot
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
CHMI_0402
Pohansko
F [kg.rok-1]
TOK RICKM UK
CON_NM
CAS
Morava 79.1 BA0055 nerozpuštěné látky při 105 °C
241803857
Morava 79.1 CC0000 dusík celkový
7727-37-9
9206173
Morava 79.1 CC0020 dusík amoniakální
7727-37-9
398053
Morava 79.1 CC0025 dusík dusitanový
7727-37-9
102279
Morava 79.1 CC0030 dusík dusičnanový
7727-37-9
7729934
Morava 79.1 CC0055 fosfor celkový
7723-14-0
559310
Morava 79.1 CD0000 chloridy
16887-00-6
72975539
Morava 79.1 CD0005 sírany
14808-79-8 138833009
Morava 79.1 DA0005 arsen
7440-38-2
3459
Morava 79.1 DA0025 hliník
7429-90-5
1437209
Morava 79.1 DA0040 chrom celkový
7440-47-3
6079
Morava 79.1 DA0045 kadmium
7440-43-9
234
Morava 79.1 DA0075 měď
7440-50-8
20427
Morava 79.1 DA0090 nikl
7440-02-0
11842
Morava 79.1 DA0095 olovo
7439-92-1
7962
Morava 79.1 DA0125 zinek
7440-66-6
86975
Morava 79.1 EA0065 AOX
40769
Morava 79.1 FC0130 HCH gama
58-89-9
2.47
Morava 79.1 FD0050 fluoranthen
206-44-0
35.2
Morava 79.1 FD0060 benzo(a)pyren
50-32-8
15.1
Morava 79.1 FD0070 benzo(g,h,i)perylen
191-24-2
15.5
Morava 79.1 FE0365 atrazin
1912-24-9
16.3
Morava 79.1 FE0370 atrazin desethyl
6190-65-4
6.18
Morava 79.1 ZZ0005 suma PAU (ČSN 75 7221 a NV 23/2011) voda
100
Dyje
17 BA0055 nerozpuštěné látky při 105 °C
49667742
Dyje
17 CC0000 dusík celkový
7727-37-9
8609230
Dyje
17 CC0020 dusík amoniakální
7727-37-9
374655
Dyje
17 CC0025 dusík dusitanový
7727-37-9
121408
Dyje
17 CC0030 dusík dusičnanový
7727-37-9
6934705
Dyje
17 CC0055 fosfor celkový
7723-14-0
494760
Dyje
17 CD0000 chloridy
16887-00-6
80761028
Dyje
17 CD0005 sírany
14808-79-8 195531540
Dyje
17 DA0005 arsen
7440-38-2
3279
Dyje
17 DA0025 hliník
7429-90-5
420372
Dyje
17 DA0040 chrom celkový
7440-47-3
2703
Dyje
17 DA0045 kadmium
7440-43-9
54
Dyje
17 DA0075 měď
7440-50-8
13761
Dyje
17 DA0090 nikl
7440-02-0
6992
Dyje
17 DA0095 olovo
7439-92-1
2362
Dyje
17 DA0125 zinek
7440-66-6
16140
Dyje
17 EA0065 AOX
34208
Dyje
17 FC0130 HCH gama
58-89-9
1.96
Dyje
17 FD0050 fluoranthen
206-44-0
16.7
Dyje
17 FD0060 benzo(a)pyren
50-32-8
3.50
Dyje
17 FD0070 benzo(g,h,i)perylen
191-24-2
6.68
Dyje
17 FE0365 atrazin
1912-24-9
22.0
Dyje
17 FE0370 atrazin desethyl
6190-65-4
7.57
Dyje
17 ZZ0005 suma PAU (ČSN 75 7221 a NV 23/2011) voda
31.7
187
*)
**)
*)
**)
*)
*)
**)
*)
*)
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
OID
NM
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
CHMI_1163
Bohumín
F [kg.rok-1]
TOK RICKM UK
CON_NM
CAS
Odra
3.3 BA0055 nerozpuštěné látky při 105 °C
781810290
Odra
3.3 CC0000 dusík celkový
11498890
Odra
3.3 CC0020 dusík amoniakální
425268
Odra
3.3 CC0025 dusík dusitanový
119610
Odra
3.3 CC0030 dusík dusičnanový
5845216
Odra
3.3 CC0055 fosfor celkový
631695
Odra
3.3 CD0000 chloridy
104120703
Odra
3.3 CD0005 sírany
97244226
Odra
3.3 DA0005 arsen
3680
Odra
3.3 DA0025 hliník
5321836
Odra
3.3 DA0040 chrom celkový
5163
Odra
3.3 DA0045 kadmium
1197
Odra
3.3 DA0075 měď
25707 *)
Odra
3.3 DA0090 nikl
15049
Odra
3.3 DA0095 olovo
21307
Odra
3.3 DA0125 zinek
79318
Odra
3.3 EA0065 AOX
40222
Odra
3.3 FC0130 HCH gama
0.90
Odra
3.3 FD0050 fluoranthen
445
Odra
3.3 FD0060 benzo(a)pyren
140 **)
Odra
3.3 FD0070 benzo(g,h,i)perylen
84.3
Odra
3.3 FE0365 atrazin
18.1
Odra
3.3 FE0370 atrazin desethyl
18.1
Odra
3.3 ZZ0005 suma PAU (ČSN 75 7221 a NV 23/2011) voda
997 **)
**)
Vysvětlivky
*) polovina a více hodnot pod MS
**) všechny hodnoty pod MS
***) data nebyla k dispozici
188
Hydrologická bilance množství a jakosti vody České republiky v roce 2013
189

Podobné dokumenty

I. Charakteristiky dílčího povodí

I. Charakteristiky dílčího povodí kaskády. Za období 1961-2005 by hodnota Q355 činila 47,0 m /s. Povodňové ohrožení na dolním toku Vltavy je dáno možnostmi transformace povodňové vlny přicházející z horní části povodí Vltavy nádrže...

Více

i složky životního prostředí

i složky životního prostředí Kapitola II. se věnuje problematice zdravotních dopadů stavu životního prostředí, zejména kvality ovzduší. I když je souvislost zdravotního stavu a životního prostředí těžké objektivně posoudit, vý...

Více

1 Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ (HPPS)

1 Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ (HPPS) Varnsdorfu, Řásnici ve Frýdlantu, Smědé v Předláncích a horním toku Ploučnice ve Stráži pod Ralskem. Na ostatním území ČR předpokládáme dosažení nebo překročení místy 1.SPA ojediněle i 2.SPA. Vydal...

Více

Oponent. posudek Samusevich

Oponent. posudek Samusevich Z hlediska sledování kvality vody v řece Labi na české straně byl systematický monitoring v rámci Státní pozorovací sítě provozované Českým hydrometeorologickým ústavem zahájen v roce 1963. Se změn...

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE 1.1. Identifikační údaje o zadavateli: Zadavatel: Český hydrometeorologický ústav (dále „ČHMÚ“ nebo „zadavatel“) příspěvková organizace Sídlo: Statutární zástupce: IČ: DIČ: Číslo účtu:

Více