Tajemství rodinného štěstí

Transkript

Tajemství rodinného štěstí
RODINN
ˇ ˇ EHO
´
STESTI
ˇ ´
´
ODINA je nejstarsı znamou
´
´ ˇ
lidskou institucı, ktera vsak
ˇ ´
ˇ
´ ´
´
v dnesnı dobe prochazı krizı.
´ ´ ˚
Hrozivy nar ust nemravnosti a zneˇ´ ´ ´
´
uzıvanı drog mezi mladistvymi,
´
ˇ
metla modernı doby v podobe roz˚
´
´
´
vodu a nasilı v rodinach, prudce
´ ´
ˇ
´
´
stoupajıcı pocet neuplnych rodin —
ˇ
´ ´ ˇ ´
´
˚
to vse, i jine vazne problemy, zpusoˇ
´
´
´
buje, ze mnozı lide pochybujı o dalˇ ´
´ ´
´
ˇ
sım trvanı rodinneho zivota.
´
ˇ ˇ
ˇ ´
Je stale jeste mozne, aby rodi´
ˇ
˚
´ ˇ
na poskytovala svym clenum peci
ˇ ´
a oporu? Ano, je to mozne, pokud
ˇ
´
´
´
clenove rodiny znajı prave tajem´
´
ˇ ˇ ´
´
stvı rodinneho stestı. Toto tajemstvı
´
´
´
ˇ´
´
nenı nijak skryte. Lide jej pouzıvajı
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
a zkousejı jeho ucinnost jiz po mno´
´
´
ha staletı. Co je to za tajemstvı? Od´
ˇ
´ ´
pove dava tato kniha Tajemstvı
´
ˇ ˇ ´
´
´ ´
rodinneho stestı. Take uvadı prak´
´
´
ticke prˇ ıklady, jak toto „tajemstvı“
˚ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
muze pomoci pri resenı cele rady
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
narocnych situacı v rodine. Nasli
ˇ
bychom dnes nekoho, kdo by tako´
ˇ
ve informace nepotreboval?
R
´
´ ˇ ˇ
RODINNE STESTI
´
Tajemstv´ ı
´
Tajemstv´ ı
RODINN
ˇ ˇ EHO
´
STESTI
fy-B
RODINN
ˇ ˇ EHO
´
STESTI
ˇ ´
´
ODINA je nejstarsı znamou
´
´ ˇ
lidskou institucı, ktera vsak
ˇ ´
ˇ
´ ´
´
v dnesnı dobe prochazı krizı.
´ ´ ˚
Hrozivy nar ust nemravnosti a zneˇ´ ´ ´
´
uzıvanı drog mezi mladistvymi,
´
ˇ
metla modernı doby v podobe roz˚
´
´
´
vodu a nasilı v rodinach, prudce
´ ´
ˇ
´
´
stoupajıcı pocet neuplnych rodin —
ˇ
´ ´ ˇ ´
´
˚
to vse, i jine vazne problemy, zpusoˇ
´
´
´
buje, ze mnozı lide pochybujı o dalˇ ´
´ ´
´
ˇ
sım trvanı rodinneho zivota.
´
ˇ ˇ
ˇ ´
Je stale jeste mozne, aby rodi´
ˇ
˚
´ ˇ
na poskytovala svym clenum peci
ˇ ´
a oporu? Ano, je to mozne, pokud
ˇ
´
´
´
clenove rodiny znajı prave tajem´
´
ˇ ˇ ´
´
stvı rodinneho stestı. Toto tajemstvı
´
´
´
ˇ´
´
nenı nijak skryte. Lide jej pouzıvajı
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
a zkousejı jeho ucinnost jiz po mno´
´
´
ha staletı. Co je to za tajemstvı? Od´
ˇ
´ ´
pove dava tato kniha Tajemstvı
´
ˇ ˇ ´
´
´ ´
rodinneho stestı. Take uvadı prak´
´
´
ticke prˇ ıklady, jak toto „tajemstvı“
˚ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
muze pomoci pri resenı cele rady
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
narocnych situacı v rodine. Nasli
ˇ
bychom dnes nekoho, kdo by tako´
ˇ
ve informace nepotreboval?
R
´
´ ˇ ˇ
RODINNE STESTI
´
Tajemstv´ ı
´
Tajemstv´ ı
RODINN
ˇ ˇ EHO
´
STESTI
fy-B
´
Tajemstvı
´
RODINN
ˇ ˇ EHO
´
ST ESTI
,
˘ 1996
WATCH T OWER B IBLE AND T RACT S OCIET Y OF P ENNSYLVANIA
T HE S ECRET OF FAMILY H APPINESS
ˇ
´
V SECHNA PR AVA VYHRAZENA
˘ 1996
WACHTTURM BIBEL - UND TRAK TAT-GESELL SCHAFT
DER ZEUGEN JEHOVAS, E. V., SELTERS/ TAUNUS
´
´
ˇ
ˇ
´
TAJEMSTV I RODINN EHO ST EST I
ALLE RECHTE VORBEHALTEN
ˇ
ˇ
V Y TI ST ENO V ROCE 2012
´
ˇ
T ATO PUBLIKACE NEN I UR CENA K PRODEJI.
´
´
´
ˇ
´
´
ˇ ´
JE POSKY TOVANA V R AMCI CELOSV ETOV E BIBLICK E VZD EL AVAC I
ˇ
´
´
´
CINNOSTI, KTER A JE PODPOROVANA DOBROVOLN YMI DARY.
´
´
´
ˇ
P OKUD NEN I UVEDENO JINAK, JSOU BIBLICK E CIT AT Y P REVZAT Y
ˇ
´
ˇ
´
´
´ ´
Z P REKLADU NOV EHO SV ETA S VAT YCH P ISEM, VYDAN I Z ROKU 1991
T HE S ECRET OF FAMILY H APPINESS
C ZECH (fy-B)
M ADE IN G ERMANY
D RUCK UND VERL AG: WACHTTURM- GESELL SCHAFT,
S ELTERS/TAUNUS
´
´
´
T ISK A VYDAVAN I: WACHTTURM- GESELL SCHAFT,
S ELTERS/TAUNUS
O B S A H
KAPIT OL A
ˇ
´
´
´
ˇ ˇ ´
1 Existuje nejake tajemstvı rodinneho stestı?
STRANA
5
´
ˇ
´
ˇ
´
2 Prˇ ıprava na sastne manzelstvı
13
´ ˇ
´
ˇ
´
3 Dva klıce k trvalemu manzelstvı
27
ˇ ´
´
´
4 Jak je mozne zvladat domacnost?
39
´
´ ´ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
5 Vychovavejte sve dıte od nejutlejsıho veku
51
´
´
´
´ ´
´ ˇ
6 Napomahejte svemu dospıvajıcımu dıteti
´
k dobremu rozvoji
64
ˇ
ˇ
ˇ
7 Kdyz je nekdo v rodine rebel
76
ˇ
´
ˇ
8 Chrante svou rodinu pred
zhoubnymi vlivy
90
´
´
´
9 Neuplne rodiny mohou dosahnout
spokojenosti!
103
ˇ
ˇ
´
10 Kdyz je nekdo z rodiny nemocny
116
ˇ
´
ˇ
´
11 Udrzujte ve sve rodine pokojne vztahy
128
´
´
ˇ
´
12 Problemy, ktere poskozujı rodinu,
˚ ˇ
ˇ
muzete prekonat
142
ˇ
ˇ
´ ˇ
13 Co kdyz je manzelstvı pred
rozpadem?
153
ˇ´
´
´
´
14 Prozıvejte obdobı st arnutı spolu
163
´
´ ´
ˇ ˚
´
15 Prokazujte svym zest arlym rodicum uctu
173
ˇ
´
ˇ
16 Zajistete sve rodine trvalou budoucnost
183
´
PRVNI
K A P I TOLA
´
ˇ
´
Existuje nejake tajemstvı
´
ˇ ˇ ´
rodinneho stestı?
ˇ ´
´
ˇ ˇ
´
ODINA je nejstarsı institucı na svete a v lidske
ˇ
´
˚ ˇ
´
´
spolecnosti ma velmi dulezitou ulohu. Pevne ro´
ˇ
ˇ
diny pomahaly upevnovat lidskou spolecnost po ce´
ˇ
ˇ ´
lou dobu lidskych dejin. Rodina je to nejlepsı uspo´ ´ ´
´
ˇ ´
ˇ ´
´
ˇrad
anı, ve kterem je mozne vychovat z detı zrale
ˇ ´
dospele lidi.
ˇ
´
ˇ ´
´ ˇ ´
´
2 Sastna
rodina je bezpecnym a chranenym prˇ ı´
´ ´
ˇ
stavem. Predstavte si na chvıli idealnı rodinu. Sta´
ˇ
´
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
rostlivı rodice sedı spolecne se svymi detmi u vecere
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
a povıdajı si o tom, co se ten den prihodilo. Deti se az
´
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ˚
´ ˇ ´
zajıkajı vzrusenım, kdyz svym rodicum vypravejı, co
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
´
´
ˇ
se delo ve skole. Spolecne stravene chvıle odpocinku
R
ˇ
˚ zit
ˇ e?
´
1. Procˇ jsou pevne´ rodiny pro lidskou spolecnost
dule
´
´ ´
ˇ
ˇ
2.–5. a) Popiste
pocit bezpecˇ ı, jaky´ ma dıteˇ ve sastn
e´ rodine.ˇ
´
´
ˇ
´
b) Jake´ problemy
jsou v nekter
ych
rodinach?
EXISTUJE
´
ˇ ˇ
´
ˇ
´
´
NEJAKE TAJEMSTVI RODINNEHO ST EST I?
5
ˇ
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ ´
vsechny v rodine osvezı do dalsıho dne, kdy budou
mimo domov.
ˇ
´
ˇ ´ ˇ ´ ˇ
ˇ
´
3
Ve sastne rodine dıte vı, ze kdyz onemocnı, otec
ˇ
ˇ
ˇ ´
a matka o nej budou pecovat a mozna se celou noc bu´
´
´ ˇ
´
´
dou strˇ ıdat u jeho postylky. Vı, ze s problemy, ktere se
ˇ
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
v jeho zivote vyskytnou, muze prijıt za svou matkou
ˇ
´
´
´ ˇ
nebo otcem, a ti mu jiste poradı a podporˇ ı ho. Ano, dıte
´
ˇ´
´
ˇ
´ ˇ ˇ
´
ma pocit bezpecı, a je okolnı svet jakkoli plny tezkostı.
ˇ
ˇ
´
ˇ
4
Kdyz deti vyrostou, obvykle vstoupı do manzel´
´
´
´ ´
´
stvı a majı svou
vlastnı rodinu. Jedno orientalnı prˇ ıˇ
´ ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ ˇ ´
slovı rıka: „Clovek si uvedomı, jak ma byt vdecny
´
ˇ ˚
ˇ
´
´ ´ ˇ
svym rodicum, teprve tehdy, kdyz ma vlastnı dıte.“
ˇ ´ ˇ
ˇ´
´ ˇ
ˇ
Dospele deti se snazı vytvorit vlastnı sastnou rodi´
ˇ ˇ
´
´
nu a s hlubokym pocitem vdecnosti a s laskou take
´ ´
ˇ
´
´
´ ´
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
pecujı o sve jiz zestarle rodice, kterı velmi radi travı
ˇ
´
ˇ
cas se svymi vnoucaty.
ˇ ´
´
´
´
´
´
5
Mozna si v teto chvıli myslıte: ‚Ano, mam rad svo´
ˇ
ji rodinu, ale ta se zde popsane rodine moc nepodo´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
´
ba. Mame s manzelem (manzelkou) kazdy sve plany
´
ˇ ˇ
´ ´
a skoro se spolu nevidıme. Vetsinou si povıdame o fiˇ ´
´ˇ´
ˇ
ˇ
nancnıch potızıch.‘ Nebo snad reknete:
‚Moje deti
ˇ
ˇ ´
´
ˇ ˇ
˚
a vnoucata zijı v jinem meste a vubec se k nim ne´ ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ ˇ
mohu dostat na navstevu.‘ Ano, rodinny zivot vetsi´ ˇ
´
´ ´
˚
˚
nou nenı idealnı, a to mnohdy z duvodu, ktere cle´
ˇ
´
´
ˇ
nove rodiny nemohou ovlivnit. Presto
nekterˇ ı lide
´ ˇ
´
´ ˇ
ˇ ´
majı sastny rodinny zivot. Jak je to mozne? Existuˇ
´
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
´
je nejake tajemstvı rodinneho stestı? Odpove znı
ˇ
ˇ
´
ˇ
Ano, existuje. Ale nez si o tom neco povıme, meli byˇ ˇ
˚ ˇ
´
chom odpovedet na jinou dulezitou otazku.
CO JE TO RODINA?
ˇ ˇ
´
´
´
´ ´
Vetsina rodin v zapadnıch zemıch se sklada
ˇ ´
ˇ
´
´
´
´
z otce, matky a detı. Prarodice mıvajı vlastnı domac6
´ druhem rodiny se bude zabyvat
´
6. Jakym
tato kniha?
6
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ´
˚
´ ´
nost, pokud mohou zıt sami. Rodina zustava ve spo´
´
ˇ ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
jenı i se vzdalenejsımi prıbuznymi, prestoze k nim
´
´
´ ˇ
mnoho povinnostı nema. A prave takovouto rodinou
´
´
´
se budeme zabyvat v teto knize. V poslednıch letech
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ ˇ ´
´
´
´
jsou vsak stale beznejsı jine typy rodiny — neuplna
´
´
rodina, nevlastnı rodina a rodina, ve ktere otec
ˇ
´
˚
ˇ ´
a matka z nejakeho duvodu spolu nezijı.
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
´ ´
7
V nekterem druhu kultury se bezne setkavame
ˇ ´ˇ
´
´ ´
s rozsırenou rodinou. V tomto rodinnem usporˇ ada´
ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
nı — pokud je to mozne — se o prarodice bezne stara´
ˇ
´ ´
´
´
jı jejich deti a takove uzke vazby a take povinnosti se
´
´
´ ˇ´
´
´
ˇ
´
ˇ
vztahujı i na vzdalene prıbuzne. Naprıklad clenove roˇ ´
ˇ ´
´
´
´
´
diny mozna do urcite mıry podporujı a vychovavajı
´
´
ˇ ˇ ´ ˇ´
´
ˇ
sve netere, synovce i vzdalenejsı prıbuzne, a dokonce
´
ˇ ´ ´
´
ˇ
´ ´
platı za jejich vzdelanı. Zasady, jimiz se zabyva tato
´
ˇ ´ˇ
´
´
publikace, se dajı uplatnit i v rozsırenych rodinach.
ˇ ´
´
RODINA JE V NEPR IZNIV E SITUACI
ˇ ´
ˇ ´
´ ˇ
8
Dnesnı rodina se menı — a je smutne, ze ne k lepˇ ´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
sımu. Je to naprıklad videt v Indii, kde manzelka ma
ˇ´
ˇ
´
ˇ
´
zıt v rodine sveho manzela a pracovat v domacnosti
˚
´
´
ˇ ´
ˇ ˇ
podle pokynu jeho prˇ ıbuznych. V dnesnı dobe vsak
´
´ ˇ
´ ˇ
´
nenı nijak neobvykle, ze si indicke zeny hledajı zaˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ
mestnanı mimo domov. Presto se vsak od nich stale
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
ocekava, ze v rodine budou plnit svou tradicnı ulohu.
´
´
´
´
´
V mnoha zemıch vznika otazka: Kolik prace v domac´ ´
´
ˇ
ˇ
nosti by ve srovnanı s ostatnımi cleny rodiny mela vyˇ
´
´
ˇ
´ ´
konat zena, ktera ma zamestnanı mimo domov?
´
ˇ ´ˇ
´
´
´ ´
9
Pevne svazky rozsırenych rodin majı v orientalnı
ˇ
´
´
spolecnosti svou tradici. Pod vlivem zapadnıho indi´ ˇ
´
´ ˚
vidualismu a pod tlakem hospodarsk
ych problemu
ˇ
ˇ ´
ˇ ´ˇ
´
´
vsak tyto tradicnı svazky rozsırenych rodin slabnou.
´ˇ
´
7. Co je rozsˇ ıren
a rodina?
´
´
´ u˚ v nekter
ˇ
´
ˇ ze
ˇ se ro8., 9. Z jakych
problem
ych
zemıch je videt,
´
ˇ
dina menı?
EXISTUJE
´
ˇ ˇ
´
ˇ
´
´
NEJAKE TAJEMSTVI RODINNEHO ST EST I?
7
˚
´
´
ˇ ´ ´ ˇ
´ ˇ
Z toho duvodu mnozı lide povazujı peci o letite cleˇ
´
ˇ
ny rodiny za bremeno, a uz ne za projev ucty nebo
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
za vysadu. S nekter ymi rodici pokrocileho veku se
´ ´ ˇ
ˇ
´ ´ ´
´ ´ ´
´
´
zachazı spatne. T yranı a zanedbavanı star ych lidı se
ˇ ˇ
´
dnes skutecne vyskytuje v mnoha zemıch.
´
ˇ ˇ ˇ ˇ ´
ˇ´
´ ´
10
Stale beznejsım jevem zacınajı byt rozvody. Ve
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
´
Spanelsku zacatkem poslednıho desetiletı 20. stole´
´
ˇ
tı dosahla rozvodovost pomeru 1 rozvod na 8 uza´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ ych
vren
manzelstvı — za pouhych 25 let doslo
´
˚
ˇ
k prudkemu vzrustu z pomeru 1 rozvod na 100 uza´
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ych
vren
manzelstvı. V Britanii, kde je udajne nejvysˇ ´
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
sı rozvodovost v Evrope (predpoklada se, ze 4 manˇ
´
ˇ´
´
zelstvı z 10 skoncı rozvodem), nahle velice vzrostl
´
´
ˇ
pocet neuplnych rodin.
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ ´
11
V Nemecku se zda, ze mnoho lidı uplne opoustı
ˇ ´
´
´ ´ ´
ˇ
tradicnı rodinne usporadanı. V 90. letech tohoto sto´
´
´
ˇ
letı ve 35 procentech domacnostı v Nemecku je pouˇ
´
ze jedna osoba, a 31 procent ze vsech tamnıch do´
´
´ ´
´
macnostı se sklada pouze ze dvou osob. Take ve
ˇ
´
´ ˇ
´
Francii vstupuje do manzelstvı mene lidı a ti, kdo do
ˇ
´
´ ˇ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
neho vstoupı, se rozvadejı casteji a drˇ ıve, nez to byva´
˚ ´
ˇ
´
´
ˇ
lo v minulosti. Stale vzr usta pocet lidı, kterı spolu sice
ˇ ´ ˇ´
´
´
ˇ
chtejı zıt, ale bez povinnostı spojenych s manzel´
´
´
´
ˇ ˇ
stvım. Podobne tendence se objevujı na celem svete.
ˇ
´
´
12
A jak je to s detmi? Ve Spojenych statech
ˇ ´
´
´
´
´
a v mnoha dalsıch zemıch se rodı stale vıce nemanˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
´
ˇ ˚
zelskych detı, nektere mladistvym rodicum. Mnoho
´
´ ´
´
´ ˇ
ˇ ´
˚
´
˚
dospıvajıcıch dıvek ma nekolik detı od ruznych otcu.
´
ˇ
´
´
´
ˇ ´
ˇ
Z celeho sveta prichazejı zpravy o milionech detı bez
´
´
´
´
domova, ktere se potloukajı po ulicıch; mnohe z nich
ˇ´ ´
utekly z domova, kde byly zneuzıvany, nebo je rodiˇ
ˇ
na vyhnala, protoze uz je nemohla podporovat.
´
´
ˇ se rodina v evropskych
´
ˇ ı?
10., 11. Co ukazuje, ze
zemıch men
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
12. Jak zmenami v soucasne rodine trpı deti?
8
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ ˇ ´
ˇ
Ano, rodina je v krizi. Stestı mnoha rodin vsak
ˇ
´
´
ˇ
znicily nejen problemy, ktere byly uvedeny, ale rada
´
´
ˇ ´
´
ˇ ˇ
dalsıch zhoubnych tezkostı, naprˇ ıklad vzpurnost
´
´ ´
´
ˇ´ ´ ´ ˇ ´
ˇ
dospıvajıcıch, zneuzıvanı detı, nasilnosti v manzel´
ˇ ´
ˇ ´
stvı a alkoholismus. Pro mnoho detı a dospelych
´
´
ˇ
´
rodina rozhodne nenı klidnym prˇ ıstavem.
ˇ
ˇ
14
Proc je rodina v krizi? Vinu za soucasnou kri´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
zi rodiny nekterı lide pripisujı tomu, ze zeny
na´ ´
´
´
ˇ
ˇ
stoupily do zamestnanı. Jinı poukazujı na soucas´
´ ˇ ´
ˇ eˇ dalsˇ ı´ prˇ ı´ ciny.
ˇ
ny´ mravnı rozklad nebo uvadej
ı jest
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Temer pred dvema tisıci lety jeden velmi znamy´
´
´
ˇ ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
pravnık predpovedel, ze rodinu postihnou tezkosti,
´
kdyzˇ napsal: „V poslednıch dnech tu budou kriticˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ
´ ˇ
ke casy, s nimiz bude tezke se vyrovnat. Lide totiz
´
budou milovat sami sebe, budou milovat penıze,
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
budou sebejistı, domyslivı, rouhaci, neposlusnı ro´
´
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
dicu, nevdecnı, nevernı, bez prirozene naklonnosti,
´
´
´
ˇ
ˇ
neprˇ ıstupnı jakekoli dohode, pomlouvaci, bez sebe´ ´ ´
´
´
´
´
ovladanı, surovı, bez lasky k dobru, zradci, svehla´
´ ´
´ˇ
ˇ
vı, nadutı pychou, budou spıse milovat rozkose nezˇ
milovat Boha.“ (2. Timoteovi 3:1–4) Mohl by snad
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ ke splnov
ˇ an
ı techto slov donekdo
pochybovat, ze
´ ´
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
chazı prave v dnesnı dobe? Je snad prekvapen
ım,
ˇze ve svet
ˇ eˇ s takovymi
´
ˇ
pomery je mnoho rodin
v krizi?
13
´
´
ˇ ˇ
´
TAJEMSTV I RODINN EHO STESTI
ˇ
´ ´
ˇ
Ze vsech stran jsou lidem predkl
adany rady, jak
´
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
´ ´
lze dosahnout rodinneho stestı. Na Zapade vychazı
15
´ˇ
´
´
´
ˇ
´
ˇ est
ˇ ı?
13. Jake´ vseobecn
eˇ rozsˇ ıren
e´ problemy
okradajı rodiny o st
´ ˇ ´ ˇ
´
´ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
14. a) Co uvadejı nekterı lide jako prıciny krize v rodine? b) Jak
´
´
´
´
´ ´
ˇ ı´ svet
ˇ pravn
ˇ an
popsal dnesn
ık z prvnıho stoletı a jak splnov
ı jeho
ˇ
slov ovlivnilo rodinny´ zivot?
´
´
15.–17. Na jakou autoritu bude v teto knize poukazovano jako
´
´
´
´
ˇ est
ˇ ı?
na zdroj rad, ktere´ nam pomohou dosahnout rodinneho
st
EXISTUJE
´
ˇ ˇ
´
ˇ
´
´
NEJAKE TAJEMSTVI RODINNEHO ST EST I?
9
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
˚
´
nekonecne mnozstvı knih a casopisu, ktere k tomu
´
´ ˚
´
´
ˇ
ˇ ´
davajı ruzne rady. Problem je v tom, ze lidstı porad´
´
˚
´
ˇ
´
ci davajı protichudne rady a ze rada, ktera je dnes
´
˚ ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
modernı, muze byt zıtra povazovana za nepouzitelnou.
˚ ˇ
´
ˇ
16 Kde tedy mu
zeme hledat spolehlive rady? Oce´
ˇ
´
kavali byste, ze je najdete v knize, ktera byla dokonˇ
´ ´
ˇ
ˇ
cena asi pred
1900 lety? Nebo se domnıvate, ze
´
´ ´
´
takova kniha musı byt naprosto zastarala? Ve skuˇ
ˇ
´ ˇ
´
˚ ˇ
´
tecnosti vsak prave v te knize muzeme najıt odpoˇ
´
ˇ
ˇ´ ´
´
´
ve na otazku, v cem spocıva tajemstvı rodinneho
ˇ ˇ ´
stestı.
ˇ
˚
17
Touto knihou je Bible. Podle vsech dokladu byla
´
´
´ ´
inspirovana samotnym Bohem. V Bibli nachazıme
´
´
´
´
tento vyrok: „Cele Pısmo je inspirovano Bohem
ˇ ˇ ´
ˇ
´ ´
´ ´ ´
´ ´ ´
a prospesne k vyucovanı, ke karanı, k urovnavanı
ˇ ´
´ ˇ
´ ´
vecı, k ukaznovanı ve spravedlnosti.“ (2. Timoteovi
´
´ ˇ ˇ
3:16) Cılem publikace, kterou prave ctete, je zaˇ ˇ
ˇ
´
˚ ˇ
merit vasi pozornost na to, jak vam muze Bible po´
´ ´ ´ ˇ ´
ˇ
´ ´
ˇ ˇ
mahat „k urovnavanı vecı“, kdyz se potykate s tez´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
kostmi a problemy, ktere v dnesnı dobe ohrozujı
rodinu.
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
18
Jestlize mate sklon nepripou
stet tu moznost, ze
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
Bible dokaze lidem pomahat, aby si vytvorili sastˇ
´
ˇ
nou rodinu, uvazujte o teto myslence: Ten, kdo inspi˚
ˇ
´
roval lidi, aby napsali Bibli, je Puvodcem manzelske´ ´ ´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ho usporadanı. (1. Mojzısovaˇ 2:18–25) Bible o nem
´ ´ ˇ
rˇ ıka, ze se jmenuje Jehova. (Zalm 83:18) On je Stvoˇ ´
ˇ ˇ´
´
´
ˇritel a ‚Otec, jemuzˇ kazd
a rodina vdecı za sve jmeno‘.
˚
ˇ
(Efezanum 3:14, 15) Jehova sleduje zivot rodiny od
ˇ ´
´
´
´
ˇ
pocatku lidstva. Vı, jake problemy mohou v rodine
´ ´
´
´ ˇ
vzniknout, a radı nam, jak se tyto problemy dajı reˇ Bible je platnym
´ zdrojem rad do
18. Procˇ je rozumne´ uznat, ze
´
ˇ
manzelstvı?
10
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
´
´
ˇ
´
ˇ
´
sit. Lide, kterˇ ı v kterekoli dobe lidskych dejin ve sve
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
rodine poctive uplatnovali biblicke zasady, byli sastˇ ˇ ´
nejsı.
´
ˇ
´
´
19 Naprˇ ıklad
jedna zena v domacnosti v Indonesii
´
ˇ ˇ
´
´
´
´
´
naruzive hrala hazardnı hry. Leta zanedbavala sve
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
tri deti a casto se hadala s manzelem. Pak zacala
ˇ
ˇ´
ˇ ˇ
studovat Bibli a postupne zacınala verit
tomu, co
´ ´
´
´
ˇ
ˇ
Bible rıka. Jakmile biblicke rady take uplatnovala,
´
ˇ ´
ˇ
´
´
´
stavala se lepsı manzelkou. Svym usilım jednat po´
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
dle biblickych zasad prinesla
stestı cele rodine.
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ´
20 Jedna zena v domacnosti ze Spanelska rˇ ık
a:
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
„Byli jsme manzele teprve rok a uz jsme zacali mıt
´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
vazne problemy.“ Nemeli s manzelem mnoho spolec´
´
˚
ˇ
´
nych zajmu a mluvili spolu jen tehdy, kdyz se hadaˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
li. Prestoze meli malou dcerusku, rozhodli se, ze se
´
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
dajı rozvest. Nez vsak doslo k rozvodu, nekdo jim doˇ
´
´
porucil, aby se podıvali do Bible. Zkoumali biblicke
ˇ
ˇ
ˇ
rady pro manzely a manzelky a zacali tyto rady
ˇ
ˇ
ˇ
uplatnovat. Zanedlouho se jim podarilo
pokojne
ˇ
ˇ
spolu komunikovat a jejich rodina se sastne sjednotila.
´ ´
´
ˇ ´
´
21
Bible pomaha take starsım lidem. Podıvejme se
´
´ ˇ
´
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ
naprıklad na prıbeh jistych japonskych manzelu.
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ˇ
´
Manzel byl prchlivy a nekdy jednal vybusne. Nejdrˇ ıˇ
ˇ
ve zacaly Bibli studovat jejich dcery, i kdyz jim rodiˇ
´
ˇ
´
ˇ
ce ve studiu branili. Pozdeji se k dceram pridal
otec,
ˇ
´
ale jeho manzelka nadale proti studiu protestovala.
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
Po letech si vsak uvedomila, ze biblicke zasady ma´
´
´ ´
´
jı na jejı blızke velmi dobr y vliv. Dcery se o ni zaˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ starat a manzel
caly dobre
se znacne zklidnil. Tyto
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
zmeny zpusobily, ze se do Bible podıvala i tato zeˇ
ˇ
´
ˇ ´
na, a Bible na ni mela stejne dobr y vliv. Tato starsı
´ ˇ ˚
´
´
ˇ ze
ˇ Bible ma´ moc
19.–21. Z jakych
novodobych
prˇ ıbeh
u je videt,
ˇ manzelsk
ˇ
´e problemy?
´
ˇresit
EXISTUJE
´
ˇ ˇ
´
ˇ
´
´
NEJAKE TAJEMSTVI RODINNEHO ST EST I?
11
´
ˇ
´ ˇ
´
´
panı nekolikrat rekla:
„Stali se z nas opravdovı
ˇ ´
manzele.“
ˇ
´
´
ˇ
22
Ti, o nichz byla zmınka, patrˇ ı k tem mnoha li´
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ ı-´
dem, kterı poznali tajemstvı rodinneho stestı. Prij
´
ˇ
ˇ ´
´ ˇ
mali biblicke rady a uplatnovali je. Ano, zijı v tomtez
´
´
´
´
ˇ ˇ
nasilnem, nemravnem a ekonomicky vypjatem svete
ˇ
´
´
´
jako vsichni ostatnı a take jsou nedokonalı. Ale na´
´ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ´
˚
˚
lezajı stestı v tom, ze se snazı plnit vuli Puvodce ro˚
´
´ ´ ´
´ ´
dinneho usporˇ adanı. Jak rˇ ıka Bible, Buh Jehova je
ˇ
ˇ
´
ˇ
„Ten, kdo te vyucuje k tvemu prospechu, Ten, kdo
˚
´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
pusobı, ze slapes cestou, kterou bys mel chodit“. (Iza´ ˇ
jas 48:17)
ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
23
Presto
ze Bible byla dokoncena jiz temerˇ pred
ˇ
´
´
´
dvema tisıci lety, jejı rady jsou doopravdy stale aktuˇ
´ ´
ˇ
´
alnı. Krome toho byla napsana pro vsechny lidi. Bib´
´
´
´
ˇ
le nenı americka nebo zapadnı kniha. Jehova „udeˇ
ˇ
ˇ ´
´
´
´
´
lal z jednoho cloveka kazdy lidsky narod“ a vı, jacı
´ ˇ
ˇ ˇ
´ ´
jsou lide vsude na svete. (Skutky 17:26) Biblicke za˚
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
sady pusobı na kazdeho cloveka. Budete-li je uplat´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ´ ´
novat, poznate i vy, v cem spocıva tajemstvı rodinneˇ ˇ ´
ho stestı.
ˇ e,´ ze
ˇ Bible doka´ ze
ˇ pomoci lidem ze vsech
ˇ
22., 23. Jak je mozn
´
˚ aby jejich rodinny´ zivot
ˇ
ˇ
´
narodu,
byl sastn
y?
´
ˇ
ˇ
´
U M ITE ODPOV EDET NA TYTO OTAZKY ?
ˇ s rodinou?
Co se dnes deje
(2. Timoteovi 3:1–4)
´ ´ ´
ˇ rodinne´ usporˇ ad
Kdo vytvoril
anı?
˚
(Efezanum 3:14, 15)
´ ´
´
´
ˇ
´
ˇ est
ˇ ı?
V cem
spocˇ ıva tajemstvı rodinneho
st
´ ˇ
(Izajas 48:17)
12
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
DRUHA
K A P I TOLA
´
ˇ
´
Prˇ ıprava na sastne
´
ˇ
manzelstv ı
´
´
ˇ
ˇ
A–LI byt postavena budova, vyzaduje to pecli´
ˇ
ˇ´ ´
´
ˇ
vou prıpravu. Nez se polozı zaklady, je nutne
´
˚ ˇ ˇ ˇ ´
obstarat pozemek a nakreslit plany. Nejdulezitejsı
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ ˇ
´
´
je vsak neco jineho. Jezıs rekl:
„Kdo z vas . . ., kter y
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´ ´
´
chce stavet vez, si nejprve nesedne a nespocıta naˇ
´
ˇ
klady, aby videl, zda ma dost, aby ji dokoncil?“ (Lu´ ˇ
kas 14:28)
´
´
2
To platı jak pro postavenı budovy, tak pro vybu´ ´ ˇ
´
ˇ
´
´ ´
´
dovanı sastneho manzelstvı. Mnozı rˇ ıkajı: „Chci
ˇ
´
´
vstoupit do manzelstvı.“ Ale kolik z nich se zastavı
M
´
´
´ ´
˚
ˇ
˚ zitost
ˇ
1., 2. a) Jak Jezˇ ısˇ zduraz
noval
dule
planovanı? b) V jake´
´
´ ´
´ ˇ
˚
ˇ
´
oblasti je planovanı zvlas dulezite?
´
PRˇ IPRAVA
ˇ ˇ
ˇ
´
´
NA S TASTNE MANZELSTVI
13
´ ˇ ´
´
ˇ
´
ˇ
a prem
yslı o nakladech? Bible se sice o manzelstvı
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
vyjadruje pekne, ale upozornuje take na to, ze jsou
´
´
ˇ ´ ´
´
´
s nım spojeny narocne ukoly. (Prˇ ıslovı 18:22; 1. Ko˚
´
´
rinanum 7:28) Proto ten, kdo ma v umyslu vstouˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
´
pit do manzelstvı, musı realne videt to, co dobreho
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
manzelstvı prinese, i to, co bude nutne do nej vlozit.
˚ ˇ
´
3
Bible v tom muze velmi pomoci. Jejı rady jsou
´
˚
ˇ
´
inspirovany Puvodcem manzelstvı, Jehovou Bohem.
˚
´ ´
(Efezanum 3:14, 15; 2. Timoteovi 3:16) Pomocı zasad
´
ˇ ´
ˇ
uvedenych v tomto starovekem, a presto velmi ak´ ´
´
´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
tualnım radci, prem
yslejme o tom: 1. Jak muze ne´
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
kdo rıci, zda je pripraveny na manzelstvı? 2. Jaky
ˇ
´
ˇ
´
´
by mel byt manzelsky partner? a 3. Jak lze znamost
ˇ
zachovat pocestnou?
ˇ
´
ˇ
JSTE NA MAN ZELSTV I PRIPRAVENI?
˚ ˇ
´
´
´
Postavit budovu muze byt nakladne, ale zajistit
´
ˇ
´
ˇ ˇ
´
dlouhodobou udrzbu teto budovy je rovnez drahe.
´
ˇ
´
´
ˇ
Podobne je to i s manzelstvım. Zda se, ze vstoupit
ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
do manzelstvı je dost narocne, je vsak take potreba
ˇ
ˇ
´
´
myslet na to, ze manzelsky vztah se musı rok za roˇ
´
ˇ
´ ´
ˇ
´
kem udrzovat. Co takove udrzovanı manzelskeho
ˇ
˚ ˇ ´
ˇ
ˇ
vztahu vyzaduje? Velmi dulezitym cinitelem je veno´
´
vat se tomuto zavazku celym srdcem. Bible popisuˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
´
je manzelsky vztah nasledovne: „Muz opustı sveho
ˇ´
´
ˇ
ˇ
otce a svou matku a pridrzı se sve manzelky a sta´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ
nou se jednım telem.“ (1. Mojzısova 2:24) Jezıs Krisˇ
´
´
˚
tus uvedl, ze jedinym biblickym duvodem k tomu,
ˇ
ˇ
´
´
´
´
aby se clovek mohl rozvest a byt volny pro nove
ˇ
´
ˇ
´
´
manzelstvı, je „smilstvo“, totiz nedovolene pohlavnı
4
´
˚
ˇ ı´ vstoupit
3. Procˇ je Bible cennou pomuckou
pro lidi, kterˇ ı chtej
´
´
´
ˇ
ˇ najıt´ odpove?
ˇ
ˇ otazky
do manzelstv
ı, a na jake´ tri
nam pomu˚ ze
˚ zit
ˇ ym
´ cinitelem
ˇ
ˇ ı´ sastn
ˇ
´
4. Co je velmi dule
pro udrzen
eho
man´
ˇ
ˇ
zelstv
ı? Proc?
14
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
styky mimo manzelstvı. (Matous 19:9) Jestlize mate
´
ˇ
´
ˇ
´
v umyslu vstoupit do manzelstvı, mejte stale na paˇ
´
ˇ ´
´
ˇ ˇ
ˇ
meti tato biblicka merˇ ıtka. V prˇ ıpade, ze nejste pri´ ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
praveni prijmout tento vazny zavazek, nejste pripraˇ
´
ˇ´ˇ
veni ani na manzelstvı. (5. Mojzısova 23:21; Kazatel
5:4, 5)
ˇ
´ ˇ ´
´
ˇ
´
ˇ ´
5
Myslenka na vazny zavazek nektere lidi desı.
ˇ
´ ˇ
ˇ ˇ
´
´
„Vedomı, ze my dva jsme k sobe pripoutani na cely
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
zivot, ve mne vyvolalo pocit, ze jsem zatlacen do kou´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ta, obklıcen a naprosto uveznen,“ priznal
jeden mla´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
dık. Jestlize vsak cloveka, s nımz chcete vstoupit do
ˇ
´
´
´
manzelstvı, opravdu milujete, nebude vam tento zaˇ
ˇ
ˇ
vazek pripadat jako bremeno. Budete se na nej na´
ˇ´
ˇ
´ ´
opak dıvat jako na zdroj bezpecı. Vedomı zavazku
ˇ
´
ˇ
v manzelstvı manzelskou dvojici automaticky podˇ
ˇ
˚
´
ˇ
´
necuje, aby spolu chteli zustat v dobre i ve spatne
ˇ
ˇ
´
ˇ
dobe a chteli se navzajem podporovat, a se deje co´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
koli. Kresansk
y apostol Pavel napsal, ze prava lasˇ
´ ˇ ´
ˇ
´ ´
ka „vsechno snası“ a „ve vsem vytrvava“. (1. Korin˚
ˇ
´ ´
anum 13:4, 7) „Manzelsky zavazek mi poskytuje
ˇ ˇ ´
´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
vetsı pocit jistoty,“ rıka jedna zena. „Prˇ ıjemne me
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
uklidnuje, ze jsme sami pred sebou i pred svetem
´
ˇ
ˇ ˇ
(Kazatel
prohlasili, ze se chceme k sobe pripoutat.“
4:9–12)
ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
6
Zıt s takovym zavazkem vyzaduje vyspelost. Pro´ ˇ
˚
ˇ
´
to Pavel radı kresanum, aby do manzelstvı nevstu´
ˇ
´ ´
ˇ
povali, dokud nemajı za sebou „rozkvet mladı“, totiz
´
´ ´
ˇ
ˇ
´
´
obdobı, kdy sexualnı pocity cloveka ovladajı a zkres´
´
˚
ˇ
´
lujı jeho usudek. (1. Korinanum 7:36) Kdyz mladı
´
´
´
ˇ ´
´
ˇ
lide dospıvajı, rychle se menı. Mnozı z tech, kdo
´
´
ˇ ı´ vstoupit do manzelstv
ˇ
ˇ sve´
5. Procˇ by si lide,´ kterˇ ı chtej
ı, meli
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ mıt´ strach?
ho manzelsk
eho
zavazku velmi vazit,
a ne z nej
´
´
ˇ
ˇ nevstupuje do manzelstv
ˇ
6. Procˇ je mnohem lepsˇ ı, kdyzˇ clov
ek
ı
´ ˇ
´
ˇ
prılis mlady?
´
PRˇ IPRAVA
ˇ ˇ
ˇ
´
´
NA S TASTNE MANZELSTVI
15
´
ˇ
´
´
´ ˇ
vstoupı do manzelstvı velmi mladı, zjistı, ze jejich
´
ˇ
ˇ
potreby a touhy a take potreby a touhy jejich manˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
zelskeho partnera se jiz po nekolika letech zmeni´ ˇ
ˇ
ˇ
ly. Statistiky ukazujı, ze mnohem pravdepodobneji
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
budou v manzelstvı nesastni lide, kterı do neho
´
´
ˇ
´
ˇ
´
vstoupı jako mladistvı, nez ti, kterˇ ı do neho vstoupı
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
v trochu pozdejsım veku. Do manzelstvı tedy nespe˚
ˇ
ˇ
chejte. Zustanete-li nekolik let v dospelosti svobod´
ˇ
´
˚ ˇ
´
´
ˇ
nı, muzete zıskat cenne zkusenosti, dıky nimz se
´
ˇ
ˇ ´
´
´
´
ˇ
z vas stanou vyspelejsı lide, kterı svou ulohu v manˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
´
zelstvı lepe zvladnou. Jestlize manzelstvı trochu odˇ´
˚ ˇ
´
´
´
lozıte, muze vam to take pomoci k tomu, abyste vıce
´
´
ˇ
poznali sami sebe. To je nutne, ma-li se vase manˇ
´
´
zelstvı rozvinout v kvalitnı vztah.
NEJPRVE POZNEJTE SAMI SEBE
´ ´
´
ˇ
Pripad
a vam snadne vyjmenovat vlastnosti, kte´ ˇ
´ ´
´
ˇ ˇ
´
re ocekavate od sveho partnera? Pro vetsinu lidı to
´
ˇ
´
´
snadne je. Ale co vase vlastnosti? Jake povahove
´
ˇ
´
ˇ
´
rysy vam dopomohou ke sastnemu manzelstvı? Ja´
ˇ
ˇ
´
ˇ
kym manzelem nebo manzelkou budete? Prizn
ate
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
naprıklad otevrene sve chyby a prijmete rady, nebo
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
se vzdycky, kdyz jste napomenuti, branıte? Jste vetˇ
´
´
ˇ
´
sinou v radostnem a optimistickem rozpolozenı,
´
ˇ
ˇ
´
´ˇ
nebo mate sklon k zasmusilosti a k castym stıznos´
´
ˇ
ˇ
ˇ
tem? (Prˇ ıslovı 8:33; 15:15) Uvedomte si, ze manzel´
ˇ
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
´
stvı vasi osobnost nezmenı. Jestlize jste domyslivı,
ˇ ´
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
precitlivelı nebo prılis pesimistictı ve svobodnem
´
ˇ
´
´ˇ ´
ˇ
stavu, budete takovı i v manzelstvı. Je obtızne videt
´
´
´
ˇ
sami sebe tak, jak nas vidı druzı. Nemeli byste tedy
ˇ ´
ˇ
ˇ ˚
˚ ˇ
´
´
pozadat nekoho z rodicu nebo duverneho prˇ ıtele
´
ˇ ´
´ ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
o uprımne kriticke a podnetne vyjadrenı? Jestlize
7
´
´
´
ˇ
ˇ nej7. Procˇ by lide,´ kterˇ ı se chystajı vstoupit do manzelstv
ı, meli
prve poznat sami sebe?
16
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ZVYKY A BIBLE
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
Cena za nevestu a veno: V nekter ych zemıch se
´ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
od rodiny zenicha ocekava, ze rodine nevesty da
´
ˇ
ˇ
penıze (cenu za nevestu). Jinde zase rodina neves´ ´
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ty dava penıze rodine zenicha (veno). Na techto zvy´
´ ´
ˇ
´
cıch nemusı byt nic spatneho, pokud jsou v soulaˇ ´
´
´
˚
du se zakonem. (Rımanum 13:1) V obou prˇ ıpadech
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
by vsak rodina, ktera dostava penıze, nemela
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ ´ nezˇ je unoschamtive zadat vıc penez nebo zbozı,
´
´
˚
ne.´ (Prˇ ıslovı 20:21; 1. Korinanum
6:10) Kromeˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
toho by zaplacenı ceny za nevestu nemelo byt cha´
ˇ
ˇ
ˇ
´
pano tak, ze manzelka je proste koupene vlastnic´
ˇ by take´ nemel
ˇ mıt´ pocit, ze
ˇ ke sve´
tvı; a manzel
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
manzelce a k jejım prˇ ıbuznym ma jedine financnı
povinnost.
´
ˇ
´
ˇ
Polygamie: V nekter ych kulturach je muzi dovo´
ˇ
ˇ
leno, aby si vzal vıce nez jednu manzelku. V ta´
´
´
´
kovem
ovzdusˇ ı se muzˇ stane spısˇ despotickym
´
ˇ
ˇ
ˇ
vladcem nez manzelem a otcem. Krome toho poly´
´
´ ´
ˇ
ˇ ı´
gamnı manzelstv
ı mnohdy vyvolava souperen
ˇ
˚
ˇ
mezi manzelkami.
Bible dovoluje kresan
um
jedineˇ svobodny´ stav nebo monogamii. (1. Korina˚
num
7:2)
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
Manzelstvı na zkousku: Mnoho dvojic tvrdı, ze
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
spolecny zivot pred manzelstvım jim pomuze vy´
´
ˇ
ˇ
zkouset
si, zda se k sobeˇ hodı. Manzelstv
ı na
´
ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
zkousku vsak neproverı jednu z nejdulezitej
ˇ ´ sıch´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
slozek manzelstvı — manzelsky zavazek. Zadne
´ ´ ´
´
ˇ
jine´ usporˇ adanı kromeˇ manzelstv
ı neposkytuje to´ ˇ
´
ˇ
ˇ
lik ochrany a bezpecı vsem, kdo do neho
patrˇ ı —
´
ˇ
´
i detem, ktere se snad z tohoto svazku narodı. Spo´
´
´
ˇ y´ zivot
ˇ
´
ˇ
lecn
dvou lidı bez zakonneho
manzelstv
ı poˇ
˚
˚
vazuje Jehova Buh za smilstvo. (1. Korinanum
˚
6:18; Hebrejcum 13:4)
´
PRˇ IPRAVA
ˇ ˇ
ˇ
´
´
NA S TASTNE MANZELSTVI
17
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
se dozvıte, jake zmeny byste meli udelat, snazte se
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
o ne drıve, nez se zacnete pripravovat na manˇ
´
zelstvı.
´
8
Bible nas povzbuzuje, abychom na sebe necha˚
ˇ´
´
ˇ
´
li pusobit Bozıho svateho ducha a tak v sobe vytva´
ˇreli takove´ vlastnosti, jako je „laska,
radost, pokoj,
´
´
´
shovıvavost, laskavost, dobrota, vıra, mırnost, sebe´ ´ ´
´
´
´ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
ovladanı“. Take nam rıka, ze bychom „meli byt ob´
´
ˇ
ˇ
ˇ
noveni v sıle, ktera podnecuje [nasi] mysl“ a ze byˇ
´
ˇ
ˇ
chom meli „obleci novou osobnost, jez byla stvorena
ˇ´ ˚
´
ˇ
´
podle Bozı vule v prave spravedlnosti a verne odda˚
˚
nosti“. (Galaanum 5:22, 23; Efezanum 4:23, 24)
´
´
Uplatnıte-li tyto rady, dokud jste svobodnı, budete
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
je mıt v sobe ulozene jako penıze v bance, jako neco,
´
´
ˇ
co pro vas bude velmi cenne, az v budoucnosti
ˇ
´
´
opravdu do manzelstvı vstoupıte.
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
9
Naprıklad jste-li zena, ucte se venovat vetsı po´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
zornost ‚utajenemu cloveku srdce‘ nez svemu teles´
´
nemu vzhledu. (1. Petra 3:3, 4) Skromnost a zdrava
´
´
ˇ
mysl vam pomohou zıskat moudrost, skutecnou
´
´
´
„korunu krasy“. (Prˇ ıslovı 4:9; 31:10, 30; 1. Timoteovi
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
2:9, 10) Jestlize jste muz, ucte se jednat se zenami
ˇ
´
ˇ
ˇ´
laskave a s uctou. (1. Timoteovi 5:1, 2) Kdyz se ucı´
ˇ
´
ˇ
ˇ
te rozhodovat a nest odpovednost, zaroven se ucte
´
´
´ ´
´
byt skromnı a pokornı. Panovity postoj povede k ne´
ˇ
´
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
prıjemnostem v manzelstvı. (Prıslovı 29:23; Micheas
˚
6:8; Efezanum 5:28, 29)
ˇ
ˇ
˚
ˇ
´
10
Zmenit v techto ohledech zpusob myslenı sice
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nenı snadne, ale meli by se o to snazit vsichni kres´
´
˚ ˇ
´
ˇ ´
ane. A vam to pomuze, aby se z vas stali lepsı manˇ ˇ ´
ˇ
zelstı partneri.
ˇ
ˇ
ˇ
8.–10. Jake´ rady z Bible clov
eku
pomohou pripravit
se na man´
ˇzelstvı?
18
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ ˇ
´
Dokud jste jeste svobodnı,
ˇ
vypestujte si vlastnosti,
zvyky a schopnosti,
´ ´
ˇ
´
ktere vam v manzelstvı
velmi pomohou
´
ˇ
´
ˇ
´
JAKY BY M EL BYT MAN ZELSKY PARTNER
´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
11
Je v mıste, kde zijete, beznym zvykem, ze si manˇ
´
´ ´
ˇ ´ ´
zelskeho partnera vybıra kazdy sam? Pokud ano,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
jak byste meli postupovat, jestlize vas nekdo opac´
´ ˇ
ˇ
´
neho pohlavı pritahuje? Polozte si nejprve otazku:
´
´
ˇ
´
‚Mam opravdu v umyslu vstoupit do manzelstvı?‘ Po´
´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
hravat si s city druheho cloveka vzbuzovanım fales´
ˇ ´
´
´
´
ˇ
ˇ
nych nadejı je krute. (Prıslovı 13:12) Pak si polozte
ˇ ´
´
´
ˇ ˇ
dalsı otazku: ‚Jsem v situaci, ktera mi umoznuje
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
vstoupit do manzelstvı?‘ Jestlize na obe otazky od´
ˇ
˚ ˇ
ˇ ´
povıte kladne, muzete dalsı postup zvolit podle toho,
ˇ ´
´
ˇ
´
´
jak je to ve vası zemi obvykle. V nekter ych zemıch
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
byste mozna nejakou dobu toho cloveka pozorovali
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
a pak za nım sli a rekli
mu, ze ho chcete lepe poznat.
ˇ
´
ˇ
´
´
Jestlize to odmıtne, pak na nej nevyvıjejte neprˇ ıjem´ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
ny natlak. Uvedomte si, ze druhy clovek ma v te veci
´
´
´
´
ˇ
take pravo na vlastnı rozhodnutı. Bude-li vsak sou˚ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
hlasit, muzete se domluvit, ze budete spolecne traˇ
˚
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
vit cas ruznymi prospesnymi cinnostmi. Pri tom
´
´ ˇ
´
budete mıt prˇ ılezitost zjistit, zda by bylo moudre
´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
vstoupit s tımto clovekem do manzelstvı.1 Ceho bys´
ˇ
´
ˇ ´
te si v tomto obdobı meli na druhem vsımat?
ˇ
´
ˇ
12
V odpovedi na tuto otazku si predstavte dva hu´ ´
ˇ ´
´
ˇ ´
debnı nastroje, mozna klavır a kytaru. Kazdy z nich
˚ ˇ
´
´
´ ´
´
ˇ
ˇ ´
muze hrat nadherne solo, je-li spravne naladeny. Co
ˇ
´
ˇ ˇ
´
´
ˇ ˇ
ˇ
vsak v prıpade, ze by tyto nastroje hraly spolecne?
´
´
´
ˇ ´
´
ˇ
Nynı musı byt sladene navzajem. Podobne je to
´
ˇ ´
´
´ ´
ˇ ´
i s vami a s vasım nastavajıcım partnerem. Kazdy
´
ˇ ´
´
´
z vas se mozna velmi namahal, aby si „vyladil“ sve
´
ˇ e´ jednat v zemıch,
ˇ
1 Takto by bylo mozn
kde se povazuje
za
´
ˇ
vhodne,´ kdyzˇ kresan
e´ spolu chodı.
´
11., 12. Jak mohou dva lide´ zjistit, zda se k sobeˇ hodı, nebo zda
´
ˇ
se k sobe nehodı?
20
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´ ˇ
´ ´
´
osobnı vlastnosti. Nynı vsak vyvstava otazka: Jste
ˇ
´
´
´
sladeni spolu navzajem? Jinymi slovy — hodıte se
ˇ
k sobe?
˚ ˇ ´
ˇ
ˇ ´ ´
´
13
Dulezite je, abyste meli spolecne nazory a zasaˇ
ˇ
dy. Apostol Pavel napsal: „Nedejte se nerovne spojit
ˇ ´ ´
˚
jhem s neverˇ ıcımi.“ (2. Korinanum 6:14; 1. Korina˚
ˇ
´
ˇ ´
´
´ ´
num 7:39) Manzelstvı s nekym, kdo s vami nesdılı
´
ˇ
ˇ
stejnou vıru v Boha, velmi pravdepodobne pove´
ˇ ˇ ´
de k bolestnemu nesouladu. Naopak nejpevnejsım
´
ˇ ´
zakladem jednoty je spolecna oddanost Jehovovi
ˇ
´ ˇ
Bohu. Jehova chce, abyste byli sastni a aby vas
ˇ
´
˚ ˇ
ˇ ˇ ´
manzelsky svazek byl co nejduvernejsı. Jehova si
´
´
´
ˇ
preje,
abyste byli spojeni trojnasobnym poutem lasˇ
ˇ
´
ky — k nemu a k sobe navzajem. (Kazatel 4:12)
ˇ ´
´ ´ ´
˚ ˇ ˇ ˇ ´
14
Spolecne uctıvanı Boha je sice nejdulezitejsı
´
´
´
strankou jednoty, ale ne jedinou. Mate-li byt se
´
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
svym nastavajıcım partnerem vzajemne sladeni,
ˇ
´
ˇ ´ ´
´ ´
´
´
meli byste mıt spolecne cıle. Jake cıle mate? Jaky
´
´
´
´
ˇ
ˇ
nazor mate naprıklad na to, zda mıt deti? Co je ve
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
vasem zivote na prvnım mıste?1 (Matous 6:33) Ve
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
skutecne sastnem manzelstvı jsou manzel s manˇ
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
´
zelkou dobr ymi prˇ ateli a tesı je, ze jsou spolu. (Prˇ ı´
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
slovı 17:17) K tomu je potreba, aby meli spolecne zaˇ ´ ´
ˇ ´
´ˇ ´
ˇ
jmy. Pokud spolecne zajmy chybejı, je obtızne udrzet
˚ ˇ
´ ˇ ´
´
ˇ ˇ
´ˇ ˇ ˇ ´
ˇ
si duverne pratelstvı — a jeste obtıznejsı je udrzet
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
´
´
si manzelstvı. Kdyz tedy vas budoucı partner rad
´
´ lide,´ kterˇ ı´ se pohybujı´
ˇ
1 I v kresansk
em
sboru mohou byt
´
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
takrka na okraji kresanskeho zpusobu zivota.
Neslouzˇ ı Bohu
´
´
ˇ a´ ovlivneni
ˇ
celym
srdcem, ale naopak jsou mozn
nazory a cho´ ´
ˇ
vanım sveta.
(Jan 17:16; Jakub 4:4)
´
´
ˇ ym,
´
13. Procˇ je velmi nemoudre´ chodit s nek
kdo s vami nesdı´
´
lı stejnou vıru?
´
´
ˇ
ˇ oba
14., 15. Je jedinou strankou jednoty v manzelstv
ı to, ze
´
´
ˇ
ˇ
partneri majı stejnou vıru? Vysvetlete to.
´
PRˇ IPRAVA
ˇ ˇ
ˇ
´
´
NA S TASTNE MANZELSTVI
21
ˇ
ˇ
´
provozuje urcitou cinnost, naprˇ ıklad turistiku, a vy
´
ˇ
ˇ
´
ne, znamena to, ze byste se vy dva nemeli vzıt? Ne´
´
ˇ ´
´
´
˚ ˇ ˇ ˇ ´
ˇ
musı to tak byt. Mozna mate jine, dulezitejsı spolec´ ´
ˇ
´
´
ne zajmy. Krome toho byste mohli sveho budoucıho
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
partnera potesit, jestlize byste se spolecne s nım veˇ
´
ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ
˚
´
novali nejake prospesne cinnosti proto, ze pusobı
radost jemu. (Skutky 20:35)
ˇ
´
ˇ
´
15
O tom, zda se k sobe hodıte, ve skutecnosti vıce
ˇ
˚
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
rozhoduje vase prizpusobivost nez mnozstvı spolec´
´
˚
ˇ ´
nych zajmu. Bylo by mnohem lepsı, kdybyste si ne´
´
ˇ
kladli otazku: „Souhlasıme spolu ve vsem?“, ale
ˇ
´ ´
ˇ
kdybyste se naopak ptali: „K cemu dochazı, kdyz
´
ˇ
´ ´
˚
mame na vec jiny nazor? Dovedeme se bavit o r uz´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
nych vecech nevzrusene, s ohledy a s uctou k sobe
´
ˇ
ˇ
navzajem? Nebo se nase rozhovory casto zvrtnou
´
´
˚
ˇ
v prudke hadky?“ (Efezanum 4:29, 31) Jestlize si
ˇ
´
´
chcete nekoho vzıt, davejte si pozor na toho, kdo je
´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ ´
pysny a umıneny, kdo nikdy nenı ochoten udelat
´
ˇ ´
kompromis nebo kdo stale menı a upravuje situaci
ˇ
ˇ
tak, aby vsechno bylo podle neho.
ˇ
ˇ
ZJISTETE SI TO P REDEM
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
16
Ti, jimz je v kresansk
em sboru sverena
odpoˇ
´
´
ˇ
vednost, majı byt „nejprve vyzkouseni, zda jsou
´
´
˚ ˇ
vhodnı“. (1. Timoteovi 3:10) Tuto zasadu muzete
´
´ ˇ
ˇ
uplatnit i vy. Naprıklad svobodna zena by si mohla
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
polozit otazky: „Jakou povest ma tento muz? Jake
´
´
´ ´ ´
´
ˇ
pratele ma? Projevuje sebeovladanı? Jak jedna se
ˇ ´
´
´ ´
´
starsımi lidmi? Z jake rodiny pochazı? Jak jedna
ˇ
´
´
´
ˇ ˚
se cleny sve rodiny? Jaky postoj ma k penezum? Pije
´
´ ´
´
ˇ
pres
mıru alkoholicke napoje? Je prudky, a dokon´
ˇ ´
´
´
ce vybusny? Jake povinnosti ma ve sboru a jak je
ˇ
´
´
ˇ
´ nasta16., 17. Ceho by si mohl muzˇ nebo zena
vsˇ ımat na svem
´ ´
ˇ
´
vajıcım manzelskem partnerovi?
22
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
´
´
plnı? Mohla bych k nemu mıt hlubokou uctu?“
ˇ´ˇ
´
´
˚
ˇ
(3. Mojzısova 19:32; Prıslovı 22:29; 31:23; Efezanum
5:3–5, 33; 1. Timoteovi 5:8; 6:10; Titovi 2:6, 7)
´
ˇ
ˇ
´
17
Svobodny muz by si mohl polozit otazky: „Proˇ
´
´
jevuje tato zena lasku a uctu Bohu? Je schopna
´
´
ˇ
´
starat se o domacnost? Co od nas bude ocekavat
´
´
´ ˇ
´
ˇ
jejı rodina? Je rozumna, pracovita, setrna? O cem
´
´
ˇ ´ ´
´
mluvı? Ma skutecny zajem o druhe lidi, nebo je
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ ´
˚ ˇ
´
zameren
a na sebe a vsetecna? Je duveryhodna?
ˇ
´
´
ˇ
Ochotne se podrizuje vedenı, nebo je tvrdohlava,
´
´
´
´ ˇ
ˇ
a snad dokonce vzpurna? (Prıslovı 31:10–31; Lukas
˚
6:45; Efezanum 5:22, 23; 1. Timoteovi 5:13; 1. Petra 4:15)
´
ˇ
ˇ
´
18
Nezapomente, ze jednate s nedokonalym potomˇ
´
´
kem Adama, a ne s nejakym zidealizovanym hrdi´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
nou ci hrdinkou z milostneho romanu. Kazdy´ clov
ek
´
´
ˇ
´
´
´
ma nedostatky a nektere z nich — sve i sveho nast
ˇ ´ a´ ´
´ˇ
ˇ
vajıcıho partnera — budete muset prehlızet. (Rıma˚
num
3:23; Jakub 3:2) Kromeˇ toho slabost, kterou si
´ ˇ
ˇ
ˇ poskytovat prˇ ıle
uvedomujete, mu˚ ze
zitost k duchov´
´
˚
ˇ
nımu rustu. Dejme tomu, ze se naprˇ ıklad v dobeˇ
´
´ ´
ˇ
znamosti s partnerem pohadate. Uvazujte: I lide,´ kte´
´ ´
´ ´
´
´
ˇ
rˇ ı se majı radi a jeden druheho
si vazˇ ı, majı obcas
´ ´
´
´ˇ
ˇ
rozdılne nazory. (Srovnej 1. Mojzısovu 30:2; Skutky
ˇ e,´ ze
ˇ oba jednoduse
ˇ potrebujete
ˇ
15:39.) Je mozn
tro´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
chu vetsı „zabranu pro sveho ducha“ a ze se musıte
´
´
´ ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
naucit resit veci pokojneji? (Prıslovı 25:28) Dava vas
´
´ ´
ˇ se chce zlepsit?
ˇ
nastavajıcı partner najevo, ze
A co
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
vy? Mohli byste se naucit jednat mene precitlivele,
´
´ ˇ ˇ
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
mene nedutklive? (Kazatel 7:9) Tım, ze se ucıte resit
´
´
´
´
problemy,
zvykate si uprˇ ımneˇ si spolu povıdat, cozˇ
´
´
ˇ
˚
je nezbytne, jestlize se chcete vzıt. (Kolosanum 3:13)
´
ˇ
ˇ prem
ˇ
ˇ si behem
ˇ
ˇ
18. O cem
byste meli
y´ slet,
jestlize
znamosti
´
ˇ
´
ˇ
´
vsimnete na druhem urcitych slabostı?
´
PRˇ IPRAVA
ˇ ˇ
ˇ
´
´
NA S TASTNE MANZELSTVI
23
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
´ ´
Co vsak, kdyz si vsimnete vecı, ktere vas hlubo´
´
ˇ
˚
ce znepokojujı? Takove pochybnosti byste meli duˇ
´ ˇ
´
´
kladne zvazit. A jste sebevıc zamilovanı nebo snad
´
ˇ´
ˇ
´
´
sebevıc touzıte vstoupit do manzelstvı, nezavırejte
ˇ
´
ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
oci pred zavaznymi chybami. (Prıslovı 22:3; Kazatel
´
´ ´
ˇ
ˇ
´
2:14) Pokud mate blızky vztah k cloveku, ke ktere´
´ ˇ ´ ´
´
mu mate vazne vyhrady, je rozumne tento vztah
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ukoncit a trvaly zavazek k tomuto cloveku neprijmout.
19
´
ˇ
ZACHOVEJTE SVOU ZNAMOST PO CESTNOU
´
˚ ˇ
ˇ
Jak muzete svou znamost zachovat pocestnou?
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
Za prve se ujistete, ze se vası moralce neda nic vy´ ˇ
ˇ
tknout. Je v mıste, kde zijete, pro svobodne´ lidi
´
´
´
´
´
´
ˇ
vhodne, kdyz se vodı za ruce, lıbajı nebo objımajı?
´
´
ˇ
I kdyby takove projevy naklonnosti nebyly ve vasem
´
´
ˇ
okolı odsuzovany, mela by si je dvojice dovolit teprˇ
´
ˇ
ˇ
ve tehdy, az ve svem vztahu dospeje tak daleko, ze
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
se definitivne rozhodla pro manzelstvı. Davejte vsak
´
ˇ
pozor, aby tyto projevy naklonnosti neprerostly
v ne´ ´
ˇciste´ chovan
˚
ı, neboˇ dokonce ve smilstvo. (Efezanum
´ ˇ
4:18, 19; srovnej Salomounovu pısen 1:2; 2:6; 8:5,
´
ˇ byt
´ rozum9, 10.) Srdce je zradne,´ a proto byste meli
´
´
ˇ
˚
ˇ
nı a nemeli byste zustavat sami v dome, v byte,ˇ v za´
parkovanem
automobilu ani jinde, kde by mohla
´ ˇ
´
´ ´
´
´
´
ˇ
byt prılezitost k nespravnemu
jednanı. (Jeremjasˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
17:9) Jestlize si zachovate svou znamost mravne cis´
´ ˇ
´
´ ´ ´
ˇ mate
ˇ
tou, jasneˇ tım dokazete,
ze
sebeovladanı a ze
´
´
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
je u vas prednejsı nesobecky zajem o druheho nezˇ
´
ˇ
˚ zit
ˇ ej
ˇ sˇ ı´ vsak
ˇ
ˇ cist
ˇ a´
vase
osobnı touhy. Nejdule
je to, ze
´
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
znamost potesı Jehovu Boha, kter y svym sluzeb20
´
ˇ
19. Jak by bylo moudre´ jednat, kdyby se behem
znamosti obje´ ˇ ´
ˇ
´
vily nejak
e´ vazn
e problemy?
ˇ dvojice, ktera´ spolu chodı,´ udrzet
ˇ mravne´ cho20. Jak si mu˚ ze
´ ´
´
´
vanı, kteremu se neda nic vytknout?
24
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´ ˚
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
nıkum prikazuje,
aby se nedopousteli necistoty
˚
a smilstva. (Galaanum 5:19–21)
´
ˇ
´
´
´
21
Za druhe, pocestna znamost take zahrnuje
´
´
´
´
ˇ
uprımne rozhovory. Jak ve sve znamosti postupujeˇ
´
´
ˇ otevren
ˇ eˇ o urte k manzelstvı, bude nutne hovorit
ˇ ´
ˇ
´
citych vecech. Kde budete bydlet? Budete mıt oba
ˇ
´
ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ ˇ
´
svetske zamestnanı? Chcete mıt deti? Urcite je take
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
cestne odhalit neco, k cemu snad doslo v minulosˇ
ˇ
´
ti, a co by mohlo nejak ovlivnit manzelstvı. Mohou
´
´
´
´
ˇ
to byt naprıklad velke dluhy nebo zavazky nebo
´
˚ ˇ
´
´
´
ˇ
zdravotnı problemy, naprˇ ıklad nekdo z vas muze
´
ˇ
´ ˇ
´
mıt nejakou vaznou chorobu nebo zdravotnı poru´
ˇ
´
chu. U mnoha lidı nakazenych virem HIV (virem,
´
´ˇ
´
ˇ
kter y je prıcinou nemoci AIDS), se prˇ ıznaky nepro´
ˇ ˇ
´
´
jevı okamzite, a proto by nebylo nespravne, kdyby
´
ˇ
ˇ ´
snoubenec nebo jeho starostlivı rodice pozadali
´
´ ´
ˇ
toho, kdo v minulosti strıdal sexualnı partnery
´
ˇ
´
nebo kdo si pıchal drogy, aby si dal udelat krevnı
ˇ
ˇ
ˇ
´
zkousku na AIDS. Jestlize je zkouska pozitivnı, neˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´ ´
mel by nakazeny clovek na nastavajıcıho partnera
ˇ
´
nalehat, aby ve vztahu pokracoval, pokud si tento
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
partner nynı preje
vztah ukoncit. Opravdu kazdy,
ˇ
´
´
˚
ˇ
kdo zil takovym velice riskantnım zpusobem zivota,
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ kdyby se pred
ˇ
by udelal dobre,
tım, nez rozvine ne´
´
ˇ
jakou znamost, rozhodl podstoupit krevnı zkousku
na AIDS.
´
ˇ
ZAJIMEJTE SE O TO, CO BUDE PO SVATB E
´
ˇ ´ ´
ˇ
V poslednıch mesıcıch pred
vstupem do man´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
zelstvı budete pravdepodobne oba velmi zamestnani
22
´
´
ˇ
˚
21. O cem
je nutne´ uprˇ ımneˇ mluvit, aby znamost zustala
po´
ˇ
cestn
a?
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
22., 23. a) Jak by nekdo mohl pri prıprave svatby ztratit vyrov´
´
ˇ zachovat lide,´
nany´ nazor? b) Jaky´ vyrovnany´ nazor by si meli
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
kterı uvazujı o svatbe a o manzelstvı?
´
PRˇ IPRAVA
ˇ ˇ
ˇ
´
´
NA S TASTNE MANZELSTVI
25
´
´ ˇ ´
˚ ˇ
prˇ ıpravami na svatbu. Budete-li umırnenı, muzete
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
hodne zmırnit prıpadne napetı. Nakladna svatba
´
´
ˇ ´
´
snad udela radost prˇ ıbuznym a lidem z okolı, ale noˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
vomanzele a jejich rodiny telesne a financne vycer´
´
´
ˇ ´
ˇ
´
pa. Je rozumne do urcite mıry zachovat nektere
´
´
´
ˇ ˇ ´
mıstnı zvyky, ale otrocke, a dokonce snad soutezive
´
ˇ ´ ´
´
˚
˚ ˇ
´
dodrzovanı takovych zvyku muze zastınit vyznam
´
˚ ˇ
ˇ
svatby a muze vas pripravit o radost, kterou byste
´
´
´
ˇ
z nı jinak meli. Musıte sice brat ohled na city dru´
´
ˇ
hych, ale za to, jak probehne svatebnı hostina, je odˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
povedny predevsım zenich. (Jan 2:9)
´
ˇ
ˇ
ˇ
23 Uvedomte
si, ze vase svatba potrva pouze jeden
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
den, ale vase manzelstvı cely zivot. Nesoustrete
se
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
prılis na svatebnı obrad. Ale radeji hledejte vedenı
ˇ
´
˚
ˇ
u Jehovy Boha a planujte si dopredu svuj manzel´ ˇ
ˇ
´
ˇ pripraveni
ˇ
sky zivot. Pak budete dobre
na sastne
´
ˇ
manzelstvı.
´
´
J AK
MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY
´
ˇ
ˇ
ˇ
POM AHAT . . ., ABY SE CLOV EK P RIPRAVIL
ˇ ˇ
´
´
ˇ
NA S TASTN E MAN ZELSTV I ?
´ ´
ˇ a manzelka
ˇ
Manzel
musı byt
spolu
ˇ
ˇ
nerozlucne spjati.
´ˇ
(1. Mojzˇ ısova
2:24)
ˇ
ˇ
˚ zit
ˇ ej
ˇ sˇ ı´
Srdce clov
eka
je mnohem dule
´
ˇ
ˇ
ˇ
nez jeho vnejsı vzhled.
(1. Petra 3:3, 4)
„Nedejte se nerovneˇ spojit jhem.“
˚
(2. Korinanum
6:14)
´
ˇ
ˇ
´
Mravne necistı lide jsou odcizeni Bohu.
˚
(Efezanum 4:18, 19)
26
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
TRETI
K A P I TOLA
´ˇ
Dva kl ıce
´
´
ˇ
k trvalemu manzelstvı
ˇ
´
˚
ˇ a prvnı´ zenu
ˇ
DYZ Buh
spojil prvnıho muze
´
ˇ
ˇ
ˇ
v manzelstvı, nic nenaznacovalo, ze by toto spo´
ˇ
´ pouze docasn
ˇ
ˇ byt
´
jenı melo
byt
e.´ Adam a Eva meli
´ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
spolu cely zivot. (1. Mojzısova 2:24) Bozı merıtko pro
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
pocestne manzelstvı je spojenı jednoho muze a jedne
´
´ ´
ˇzeny. Jedineˇ zava
ˇzna´ sexualn
ı nemravnost jednoho
ˇ
´
nebo obou manzelsk
ych
partneru˚ poskytuje biblicky´
´
´
˚
ˇ
ˇ
duvod
k rozvodu a moznost
uzavrˇ ıt nove´ manzelstv
ı.
ˇ
(Matous 5:32)
˚
ˇ e,´ aby dva ruzn
˚ ı´ jedinci spolu sastˇ
2
Je vubec
mozn
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ne zili nekonecne dlouho? Mozne to je a Bible ukazu´ˇ
˚ zit
ˇ e´ cinitele
ˇ
je, jake´ dva velice dule
neboli klıce
to
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
umoznujı. Pokud oba, manzel i manzelka, budou tyto
´ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ ı´ mnoho nadherklıce
pouzˇ ıvat, budou sastn
ı a zazij
´
´ˇ
´
ˇ
nych vecı. Co je to za klıce?
K
´
´ ˇ
PRVN I KL I C
´
´ˇ
´
´
´ ˇ
Prvnım klıcem je laska. Je zajımave, ze Bible se
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
zminuje o nekolika druzıch lasky. Jednım z techto
´
´
´ ´
˚
ˇ
ˇ
druhu lasky je vrela osobnı naklonnost k nekomu —
´
´ ´
´
´
je to laska mezi blızkymi
prˇ ateli. (Jan 11:3) Dalsˇ ım
ˇ ´
´
´
´
ˇ
druhem je laska, ktera vznika mezi cleny rodiny. (Rı´
´ ´
˚
ˇ
manum 12:10) Tretım je romanticka laska, kterou
´
´
´
´
ˇ eho
´
mezi sebou mohou mıt lide´ opacn
pohlavı. (Prˇ ıslovı
3
´ ´
´
ˇ
1., 2. a) Na jak dlouho bylo stanoveno trv an ı man zelstv
ı?
ˇ e?
´
b) Jak je to mozn
´
ˇ vyp estovat
ˇ
ˇ st
ˇ ı´
ˇ druhy l asky
3. Ktere´ t ri
by si m eli
man zel
ˇ
partneri?
DVA
´ ˇ
ˇ
´
´
KL ICE K TRVAL EMU MANZELSTVI
27
ˇ
´
ˇ
´
Ke sastnemu manzelstvı vede
´
´ ´
´
vzajemna laska a ucta
ˇ a manzelka
ˇ
ˇ samozrejm
ˇ
5:15–20) Manzel
by si meli
eˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vypestovat vsechny tyto druhy lasky. Existuje vsak jes´
ˇ
˚ zit
ˇ ej
ˇ sˇ ı´ nezˇ ty ostatnı.´
teˇ ctvrt
y´ druh lasky, kter y´ je dule
´
´
˚
´
´
ˇ
ˇ
4 V puvodnım jazyce Kresanskych reck
ych pısem
´
´ ˇ
ˇ
´
je tento ctvrty druh lasky vyjadren slovem agape. Toto
´
ˇ
slovo je pouzito
v 1. Jana 4:8, kde mame uvedeno:
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
„Buh je laska.“ Je to skutecne tak, ze „milujeme, pro´
ˇ [Buh]
˚
toze
nejprve miloval nas“. (1. Jana 4:19) Tako´
ˇ
ˇ
vou lasku si kresan nejprve pestuje
k Jehovovi Bohu
´
ˇ
a potom k bliznım. (Marek 12:29–31) Slovo agape je
´
´
ˇ
˚
take´ pouzito
v Efezanum
5:2, kde je napsano: „Dale
´
ˇ
4. Kter y´ je ctvrt
y´ druh lasky?
28
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´ ˇ
´
chote v lasce, prave jako i Kristus miloval vas a vy´
´
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
dal se za vas.“ Jezıs rekl, ze podle tohoto druhu lasky
´
´ ´
´
ˇ
se poznajı jeho pravı nasledovnıci: „Podle toho vsich´ ˇ
´
´
ˇ
ni poznajı, ze
jste moji ucedn
ıci, budete-li mıt mezi se´
´
ˇ
ˇ
bou lasku [agape].“ (Jan 13:35) Take si povsimn
ete,
ˇ
˚
jak je slovo agape pouzito v 1. Korinanum 13:13:
´ ´ ´
´
˚ av
ˇ
ˇ sˇ ı´ z nich
ˇ ale nejvet
„Zust
a vıra, nadeje,
laska, ty tri;
´
je laska [agape].“
ˇ ´
´
´
ˇ laska
ˇ sˇ ı´ nezˇ vıra
ˇ
5
Cˇ ım to je, ze
agape je vet
a nade´ ´
´
´
´
ˇ
´
je? Rıdı se totiz zasadami — spravn
ˇ ymi zasadami —,
´
´
ktere´ jsou zapsany v Bozˇ ım slove.ˇ (Zalm 119:105) Tato
´
´
´ zajmem
laska se projevuje nesobeckym
jednat s dru´
´
´
ˇ
hymi lidmi tak, jak je to z Bozıho hlediska spravne´
´ ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
a dobre, a se zda, ze si to ten druhy clovek zaslouzˇ ı,
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
nebo ne. Takova laska umoznuje manzelskym part´
´ ˇ
´
˚
aby se rˇ ıdili biblickou radou: „Snasejte
dale
nerum,
´
´
ˇ
ˇ
jeden druheho a velkoryse jeden druhemu odpoustej´
´ˇ
´ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
te, jestlize ma nekdo proti jinemu prıcinu ke stıznos´
ti. Stejneˇ jako Jehova velkoryse odpustil vam, tak jed´ ´
´
˚
ˇ
nejte i vy.“ (Kolosanum 3:13) Milujıcı manzelsk
a
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
dvojice k sobe navzajem ma a dale si pestuje „vrelou
´
´
´
´
ˇ laska
´ a´ mnozstv
ˇ
ˇ
lasku [agape], protoze
prikr
yv
ı hrˇ ı´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
chu“. (1. Petra 4:8) Povsimnete si, ze laska chyby pri´
´ a.
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
kr yv
Neodstranuje
je;
ˇ nedokonaly clovek totiz ne˚
ˇ
´
muze byt bez chyby. (Zalm 130:3, 4; Jakub 3:2)
´
´
ˇ
ˇ
6
Manzelsk
a dvojice, ktera si vypestuje
tako´
´
´
ˇ
vou lasku k Bohu a k sobe navzajem, bude mıt
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
trvale a sastne manzelstvı, protoze „laska nikdy
´ ´
´
˚
neselhava“. (1. Korinanum
13:8) Laska je „dokona´
˚
ˇ
lym poutem jednoty“. (Kolosanum 3:14) Pokud zijete
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
v manzelstvı, jak si vy i vas manzelskˇ y partner mu´
ˇzete vypestovat
ˇ
ˇ
ˇ
tento druh lasky? Ctete spolecneˇ
´
´
´ˇ
ˇ
ˇ
Bozı slovo a povıdejte si o nem.
Zkoumejte Jezˇ ısovu
´
´
´
ˇ sˇ ı´ nezˇ vıra
ˇ
5., 6. a) Procˇ je laska vet
a nadeje?
b) Naprˇ ıklad z ja´
´
´
˚
ˇ vytvorit
ˇ
ˇ trvale´ manzelstv
kych
duvod
u˚ laska pomu˚ ze
ı?
DVA
´ ˇ
ˇ
´
´
KL ICE K TRVAL EMU MANZELSTVI
29
´
´
ˇ
´ ˇ
prˇ ıkladnou lasku a snazte se ji napodobit, smyslejte
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
a jednejte jako Jezıs. Krome toho chote na kresan´
´ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ´
ska shromazdenı, kde se vyucuje Bozı slovo. A proste
´
ˇ
ˇ
Boha v modlitbe, aby vam pomohl vypestovat
si ten´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
to vyssı druh lasky, ktera je ovocem Bozˇ ıho svateho
´
´
˚
ˇ
ducha. (Prıslovı 3:5, 6; Jan 17:3; Galaanum 5:22; Heb˚
rejcum
10:24, 25)
´
´ ˇ
DRUH Y KL I C
´
ˇ dva lide,´ kterˇ ı´ spolu zij
ˇ ı´ v manzelstv
ˇ
Jestlize
ı,
´
´
´
opravdu jeden druheho milujı, pak budou mıt take´
´
´ˇ
´
´
´
k sobeˇ navzajem uctu;
a ucta
je druhym
klıcem
ke
´ ´
´
´
ˇsastnemu
´
ˇ
manzelstvı. Ucta je definovana jako „uzna´
´ ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
nı, projev vaznosti, ctenı nekoho“. Bozı slovo radı
´
´
ˇ
˚
ˇ
˚
ˇ
ˇ
vsem kresanum, i manzelum a manzelkam: „Ujımejˇ ´
´
´ ´
´
´
˚
te se vedenı v projevovanı vzajemne´ ucty.“
(Rımanum
ˇ
ˇ
´
12:10) Apostol Petr napsal: „Vy manzele, bydlete [se
´
´ ´
ˇ
svou manzelkou]
nadale podle poznanı a prokazujte
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ (1. Petra 3:7)
[jı] cest jako slabsı, totiz zenske nadobe.“
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
Manzelka dostava radu, ze by „mela mıt ke svemu
ˇ
´
˚
manzelovi hlubokou uctu“. (Efezanum 5:33) Chcete-li
´
ˇ
ˇ
ˇ
nekomu
prokazovat cest,
jste k nemu
laskavı, respek´
˚
tujete jeho lidskou dustojnost a nazory, ktere´ vyjad´ ´
´
ˇ
ruje,
a jste ochotni splnit jakekoli
jeho rozumne´ prˇ anı.
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
8
Lide, kterˇ ı chtejı mıt sastne manzelstvı, prokazu´
´
´
ˇ
´
´
ˇ
jı svemu manzelskemu partnerovi uctu tım, ze ‚nehle´
´
´
´ ´ ˇ
´
dı s osobnım zajmem jen na sve vlastnı zalezitosti, ale
´
´
´ ˇ
´
s osobnım zajmem i na zalezitosti
sveho
partnera‘.
´
˚
ˇ
(Filipanum 2:4) Neuvazujı jen o tom, co je dobre´ pro
´ sobecke.´ Naopak zvazuj
ˇ ı,´ co je
neˇ — to by mohlo byt
´
´
´
ˇ
ˇ
´
nejlepsı i pro jejich manzelskeho partnera. Davajı
´
˚
´
ˇ
prednost zajmum sveho partnera.
7
´
´
´
ˇ byt
´ prokazovana
ˇ
7. Co je ucta
a procˇ by mela
v manzelstv
ı?
´
´
˚
ˇ ucta
´
ˇ
8.–10. Naprˇ ıklad jakymi
zpusoby
pomu˚ ze
upevnit manzel´
sky svazek?
30
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´ ´
˚ ˇ
ˇ
´
˚
Vzajemna ucta pomuze manzelskym partnerum
´
´
´ ´
´ ˇ
uznavat sva rozdılna stanoviska. Je nerozumne pred´
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
pokladat, ze dva lide budou mıt na vsechno stejny na´ ´
˚
ˇ
´
ˇ
zor. Co je snad dulezite pro manzela, nemusı byt tak
´ ´
´
˚ zit
ˇ e´ pro manzelku,
ˇ
ˇ
dule
a co se lıbı manzelce,
nemusı
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
se lıbit manzelovi. Kazdy by vsak mel respektovat na´
´
ˇ ı´ hraˇ
zory a zaliby toho druheho,
pokud neprekra
cuj
´
´
´
˚
nice Jehovovych zakonu a zasad. (1. Petra 2:16;
ˇ y´ mel
ˇ resrovnej Filemonovi 14.) Kromeˇ toho by kazd
˚
´
ˇ
spektovat lidskou dustojnost toho druheho a nemel
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
by si z neho delat terc ponizujıcıch poznamek ci vti´
˚ a to ani na verejnosti,
ˇ
pu,
ani v soukromı.
´
´
´
ˇ
10
Ano, laska k Bohu a k sobe navzajem a vzajem´ ´
´ ˇ ˚ ˇ ´
´ˇ
ˇ
´
na ucta jsou dva nesmırne dulezite klıce ke sastne´
´ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
mu manzelstvı. Jak je mozne tyto klıce pouzıvat
ˇ
´
˚ zit
ˇ ych
´
ˇ
´
v nekter
ych
velmi dule
oblastech manzelsk
eho
ˇzivota?
9
ˇ ´
KRISTUS JE P R IKLADEM PRO HLAVU RODINY
´
ˇ
ˇ muzˇ byl stvoren
´
ˇ
Bible nam sdeluje,
ze
s takovymi
´
´
ˇ
vlastnostmi, aby mohl byt kvalitnı hlavou rodiny. Muz
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
je tedy pred Jehovou odpovedny za duchovnı i teles´
ˇ
´
ˇ ´
nou spokojenost sve manzelky i svych detı. Jeho roz´
´
ˇ
´
ˇ
hodnutı by mela byt vyrovnana, mela by se v nich
´
´
˚
ˇ
´
zrcadlit Jehovova vule a mel by davat dobr y prˇ ıklad
´ ´
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ve zboznem chovanı. „A se manzelky podrizujı svym
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
manzelum jako Panu, protoze manzel je hlavou sve´
ˇ
˚
manzelky,
jako i Kristus je hlavou sboru.“ (Efezanum
´ ´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
5:22, 23) Bible vsak rıka, ze take manzel ma nad se´
´
bou hlavu, a tou je Ten, kdo nad nım ma autoritu.
ˇ
ˇ
ˇ eli,
ˇ
ˇ
Apostol Pavel napsal: „Chci vsak, abyste ved
ze
ˇ ´
ˇ
ˇ
hlavou kazdeho muze je Kristus; hlavou zeny je
˚
zase muz;ˇ hlavou Krista je zase Buh.“
(1. Korina´
˚
´
ˇ
ˇ´
ˇ
num 11:3) Moudr y manzel se ucı uplatnovat vedenı
11
11. Kdo podle Bible je hlavou rodiny?
DVA
´ ˇ
ˇ
´
´
KL ICE K TRVAL EMU MANZELSTVI
31
´
´
ˇ
ˇ
prostrednictv
ım hlavy tım, ze napodobuje svou hlavu,
ˇ´ˇ
Krista Jezıse.
´
´
´
12
Take´ Jezˇ ısˇ ma nad sebou hlavu, Jehovu, a nale´ˇ ˇ
´
ˇziteˇ se mu podrizuje.
ˇ
ˇ
Jezıs rekl: „Nehledam svou vlast´ ˚
˚ toho, kdo meˇ poslal.“ (Jan 5:30) To je
nı vuli,
ale vuli
´ ´
´
´
´ vseˇ
opravdu vynikajıcı prˇ ıklad! Jezˇ ısˇ je „prvorozenym
´
´ ˇ
˚
ˇ
ˇ
ho stvorenı“. (Kolosanum 1:15) Stal se Mesiasem. Mel
´
´
˚
ˇ
se stat Hlavou sboru pomazanych kresanu a byl vy´
´
´
´
´
ˇ byt
´ vysˇ sˇ ı´ nezˇ
bran za Krale Bozˇ ıho Kralovstvı; mel
ˇ
ˇ
´
˚
˚
vsichni andele. (Filipanum 2:9–11; Hebrejcum
1:4)
´
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
Ackoli mel takove vysoke postavenı a takove vznese´
´ˇ
´
´
´
ˇ
´
´
´
ne vyhlıdky, nebyl Jezıs nevlıdny, neustupny ani prˇ ı´
´ ˚
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
lis narocny. Nebyl despota ani svym ucednıkum sta´
ˇ ho musı´ poslouchat. Jezˇ ı´ sˇ byl
ˇ
le nepripom
ınal, ze
´
´
´
ˇ
´
laskypln
y a soucitny,´ zejmena
k utlacovan
ym
lidem.
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
Rekl: „Pojte ke mne vsichni, kterı se lopotıte a jste
´ˇ
´
ˇ
ˇ na sebe me´
obtızeni,
a chci vas obcerstvit.
Vezmete
´
ˇ
jho a ucte se ode mne, nebo jsem mırne´ povahy a po´ˇ
´
ˇ
ˇ
nızen
y´ v srdci, a naleznete obcerstven
ı pro sve´ duse.
´
´
ˇ
´
´
˚
´
ˇ
Vzdy me jho je prıjemne a muj naklad je lehky.“ (Ma´
ˇ
tousˇ 11:28–30) V jeho spolecnosti
se lide´ cıtili velmi
ˇ
dobre.
´
ˇ
´
ˇ´
ˇ
´
ˇ
13
Je dobre, aby manzel, kter y touzı po sastnem zi´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
vote, uvazoval o Jezısovych znamenitych vlastnos´
ˇ nenı´ hruby´ ani panovit
´
tech. Dobr y´ manzel
y´ a sveho
´
´ ´
´ ´
ˇ
´
postavenı hlavy nezneuzıva k tyranizovanı sve man´
ˇ
ˇ
zelky.
Naopak svou manzelku
miluje a prokazuje jı
´ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
cest. Jestlize Jezıs byl „ponızeny v srdci“, manzel ma
´
´ˇ
ˇ sˇ ı´ duvod;
˚
k tomu mnohem vet
na rozdıl od Jezˇ ıse
to´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
tiz dela chyby. Preje si proto, aby pro nej jeho manzel´
´ ´
ˇ
´
ˇ
´
ka mela pochopenı. Pokorny manzel tedy uznava sve
´
´
´ ´
´
12. Jak dal Jezˇ ısˇ znamenity´ prˇ ıklad v projevovanı podrˇ ızenosti
´ ´
´
´
ˇ an
a v uplatnov
ı vedoucıho postavenı?
´ ´
ˇ
ˇ napodobovat Jezˇ ı´ se
ˇ pri
ˇ
13., 14. V cem
bude milujıcı manzel
´ ´
´
´
ˇ
´
uplatnovanı sveho vedoucıho postavenı?
32
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
chyby, a i kdyz je to mozna obtızne, rekne
„promin,
ˇ
ˇ
ˇ ´
melas pravdu“. Pro manzelku bude mnohem snazsı
´
´
ˇ
´
´
respektovat vedenı manzela mırneho a pokorneho
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
nez manzela pysneho a tvrdohlaveho. A manzelka,
´
´
´
ˇ
´
ˇ se
ktera ma k manzelovi
uctu,
se take´ omluvı, jestlize
´
´
sama mylı.
˚ stvoril
ˇ
´
ˇ zenu
14
Buh
se znamenitymi
vlastnostmi, ji´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
miz muze prispet ke sastnemu manzelstv
ı. Moudr y´
´
ˇ
ˇ
manzel si to bude uvedomovat a nebude jejı projevy
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
potlacovat. Mnoho zen ma sklon k velkemu soucıte´
´
´
ˇ
nı a k vnımavosti a tyto vlastnosti jsou nezbytne pri
´
´
´
ˇ
´
˚
ˇ
peci o rodinu a pri rozvıjenı mezilidskych vztahu.
´
ˇ
Manzelka
obvykle velmi obratneˇ vytvorˇ ı takovy´ do´ ´ ˇ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
mov, kde se vsichni cıtı prıjemne. „Schopna manzel´
´
´
´
ˇ
ˇ
ka“, ktera je popsana v 31. kapitole Prıslovı, mela
´
´ ´
´
´
mnoho vybornych vlastnostı a vynikajıcıch schop´
´
ˇ eˇ prospela.
ˇ
ˇ Pronostı, kter ymi
sve´ rodineˇ znacn
Proc?
´
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
toze srdce jejıho manzela v nı „vklada duveru“. (Prˇ ı´
slovı 31:10, 11)
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
15 V nekter
ych kulturach je autorita manzela pres´ ˇ
´
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
prılis zduraznovana, a proto je povazovano za neucti´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ve uz jen to, kdyz se ho manzelka na neco zepta. Smı
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
s nı zachazet temer jako s otrokem. Takove nesprav´ ´
´
´
ˇ an
ne´ uplatnov
ı vedoucıho postavenı v rodineˇ vede ke
ˇspatnemu
´
ˇ
vztahu nejen k manzelce, ale take´ k Bohu.
´
ˇ e´ naopak svou
(Srovnej 1. Jana 4:20, 21.) Jinı manzel
´
´
´
´ulohu hlavy rodiny zanedbavaj
ı a vedenı rodiny ne´
´
´
ˇzelce. Manzel,
ˇ
´
´
kter y je spravneˇ
chavajı na sve man
´
ˇ
ˇ´ ´
ˇ
podrızen Kristu, svou manzelku nevyuzıva ani ji ne´
´ˇ
´
ˇ
ˇ
ponizuje.
Spısˇ napodobuje Jezˇ ısovu
obetavou
lasku
´
´
ˇ ´
´
a jedna podle Pavlovy rady: „Manzele, milujte stale sve
´ ˇ
ˇ
manzelky, prave jako i Kristus miloval sbor a vydal se
´
ˇ
˚
za nej.“
(Efezanum
5:25) Jezˇ ısˇ Kristus tolik miloval
ˇ manzel
ˇ napodobovat Krista, kdyzˇ sve´ manzelce
ˇ
15. Jak mu˚ ze
´
´
projevuje lasku a uctu?
DVA
´ ˇ
ˇ
´
´
KL ICE K TRVAL EMU MANZELSTVI
33
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
sve nasledovnıky, ze za ne zemrel.
Dobr y manzel se
´
ˇ
´
bude snazit napodobovat tento nesobecky postoj tım,
´
ˇze bude usilovat o dobro sve´ manzelky
ˇ
a nebude k nı
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
narocny. Jestlize se manzel bude podrizovat Kristu
´
´
a bude podobneˇ jako Kristus projevovat lasku a uctu,
ˇ
ˇ
jeho manzelku to bude podnecovat, aby se zase pod˚
ˇ
rizovala
jemu. (Efezanum
5:28, 29, 33)
ˇ ´
ˇ
PODR IZENOST MAN ZELKY
ˇ
˚
ˇ ı´ Adama „Jehova Buh
16
Za nejakou
dobu po stvoren
´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
dale rekl: ‚Pro cloveka nenı dobre, aby byl stale sam.
´
ˇ am
ˇ “ (1. Mojzˇ ı-´
Udel
mu pomocnici jako jeho doplnek.‘
ˇsova 2:18) Buh
˚ stvoril
ˇ
ˇ Evu jako „doplnek“,
ne jako
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
soupere. Manzelstvı nemelo byt jako lo, ktera ma
´ ´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
dva souperıcı kapitany. Manzel mel laskyplne zasta´
ˇ
ˇ projevovat sve´ postavenı hlavy a manzelka
mu mela
´
´
ˇ
ˇ
vat lasku a uctu a ochotne se mu podrizovat.
´
´
´
ˇ
ˇ
17 Ovsem
dobra manzelka
nenı jen poddajna. Snaˇzı´ se byt
´ opravdovou pomocnicı´ a podporovat rozhod´
´
´
ˇ
ˇ
nutı sveho
manzela.
Samozrejm
eˇ je to pro ni snazsˇ ı,
´
´
ˇ
ˇ
kdyz s jeho rozhodnutımi souhlası. Ale i kdyz nesou´
ˇ svou aktivnı´ podporou prisp
ˇ k tomu, ze
ˇ
ˇ
hlası, mu˚ ze
et
´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
manzelovo rozhodnutı prinese lepsı vysledky.
ˇ
ˇ svemu
´
ˇ
´
˚
18
Manzelka
mu˚ ze
manzelovi
i jinymi
zpuso´
˚
ˇ
by pomahat, aby byl dobrou hlavou rodiny. Muze proˇ ı´ za jeho snahy vest
´ rodinu, a ne ho
jevovat ocenen
ˇ
ˇ ji nikdy nekritizovat nebo v nem vzbuzovat pocit, ze
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
dokaze uspokojit. Pri tom, kdyz jedna se svym
man´
ˇzelem pekn
ˇ e,ˇ by si mela
ˇ uvedomovat,
ˇ
ˇze ‚tichy´ a mır´
´
´
´
ˇ
ˇ
ny duch ma velkou hodnotu v Bozıch ocıch‘, nejen
´
´
ˇ
˚
v ocˇ ıch jejıho manzela.
(1. Petra 3:3, 4; Kolosanum
ˇ
ˇ
´
16. Jak by mela
manzelka
jednat ve vztahu ke svemu
manˇ
zelovi?
´
˚
˚
ˇ
ˇ
17., 18. Jakym zpusobem muze manzelka jednat, aby byla sku´
ˇ
´
ˇ
tecnou
pomocnicı sveho
manzela?
34
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
3:12) Co vsak, kdyz je manzel neverˇ ıcı? Pısmo povzbuˇ
´
ˇ
zuje manzelky, „aby milovaly sve manzely, milovaly
´ ˇ
´
´
sve deti, aby byly zdrave mysli, cudne, doma pracovi´
´
´
´
ˇ um,
˚
ˇ
te, dobre a podrizovaly se svym vlastnım manzel
ˇ´
ˇ
ˇ ˇ
aby se o Bozım slove nemluvilo utrhacne“, a je man´ ´
´ ´
ˇ veˇ rˇ ıc
ˇ se bude
zel
ı, nebo neveˇ rˇ ıcı. (Titovi 2:4, 5) Jestlize
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jednat o otazky svedomı, neverıcı manzel bude re´
´
ˇ
ˇ kdyzˇ mu ho
spektovat nazor sve manzelky ochotneji,
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
predlozı „s mırnostı a hlubokou uctou“. Nekte
rˇ ı neve´ ´
´
´
´ ´
ˇ
´
´
ˇrıc
ı manzele byli „zıskani beze slova chovanım svych
ˇ
ˇ jsou ocit
ˇ ymi
´
ˇ
manzelek,
protoze
svedky
[jejich] cud´ ´
´
´
neho chovanı spolu s hlubokou uctou“.
(1. Petra
˚
3:1, 2, 15; 1. Korinanum
7:13–16)
´ ´
ˇ
ˇ od sve´ manzelky
ˇ
19
Co vsak,
kdyzˇ manzel
zˇ ada, aby
´
´
ˇ
ˇ
˚
´
ˇ
udelala neco, co Buh zakazal? V takovem prıpadeˇ si
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
manzelka musı uvedomit, ze v prvnı rade je jejım Pa´
´
˚
ˇ
novnıkem Buh. Vezme si za prıklad to, jak jednali apo´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
stolov
e,´ kdyzˇ je u´ redn
ıci pozˇ adali, aby porusili
Bozˇ ı
´
´
´
ˇ
zakon. Skutky 5:29 popisujı: „Petr a ostatnı apostolo´
´
ˇ
ve´ . . . rekli:
‚Musıme poslouchat Boha jako panovnı´ˇ
ˇ
ka spıse nez lidi.‘ “
´
DOBR A KOMUNIKACE
´
´
´
´
Laska a ucta jsou nepostradatelne i v jine oblas´
´ ´
ˇ
ˇ
ti manzelstvı — v komunikaci. Milujıcı manzel bude
´
ˇ
ˇ
se svou manzelkou
rozmlouvat o jejıch cinnostech,
´
´
˚
´ ˇ
ˇ
problemech a nazorech na ruzne veci. Manzelka to
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
potrebuje. Manzel, kter y si udela cas na to, aby si se
´
´
ˇ
svou manzelkou
povıdal a opravdu jı naslouchal,
´ ´
´
´ ´
ˇ
´
dava najevo, ze k nı ma lasku a uctu. (Jakub 1:19)
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ jejı´ manzel
ˇ
Nekter
a manzelka
si steˇ zuje,
ze
si jen
20
´ ´
´
ˇ zˇ ad
ˇ
ˇ
19. Co kdyzˇ manzel
a od sve´ manzelky,
aby porusila
Bozˇ ı
´
zakon?
´
´
˚ zit
ˇ e´ oblasti jsou laska
´
20. Ve ktere´ nesmırneˇ dule
a ucta
nepo´
stradatelne?
DVA
´ ˇ
ˇ
´
´
KL ICE K TRVAL EMU MANZELSTVI
35
´
´
´
ˇ ´ ˇ
´
malokdy udela cas, aby si s nı povıdal. To je smutne.
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
Je pravda, ze v teto rusne dobe manzele mozna pra´
ˇ
cujı velmi dlouho, jsou mnoho hodin z domova a ze
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
˚
mozna i nektere manzelky majı v dusledku hospodar´ ´
´
´
ˇ u˚ svetsk
ˇ
ˇ
ˇ
skych
pomer
e´ zamestn
anı. Manzelsk
a dvoji´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ce si vsak potrebuje na sebe najıt cas. Jinak se mu˚ ze
´ ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
stat, ze partneri zacnou byt na sobe nezavislı. Kdyby
´
ˇ
pocıtili nutnost hledat si spolecnost,
kde naleznou
´
´
ˇ
´ k va´ z-ˇ
pochopenı, mimo manzelstvı, mohlo by to vest
´
´
˚
nym problemum.
˚
´
ˇ
ˇ
21
Take´ zpusob,
jakym
spolu manzelka
a manzel
´
´
´ ˇ ˇ
´
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
mluvı, je dulezity. „Prıjemna rec je . . . sladka pro dusi
´
´
´
ˇ
ˇ
a uzdravenım pro kosti.“ (Prıslovı 16:24) Uplatnujte
´
´
´
ˇ
ˇ
biblickou radu: „A je vasˇ vyrok
vzdy
lıbezny,´ okore´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
neny solı,“ totiz vyjadrujte se s dobr ym vkusem bez
´
´ ´
ˇ
ohledu na to, zda je vasˇ manzelsk
y´ partner veˇ rˇ ıcı,
´ ´
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
nebo neverıcı. (Kolosanum 4:6) Tomu, kdo mel naroc´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ny den, muze hodne prospet, kdyz mu manzelsky´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
partner rekne
nekolik
laskavych,
u´ castn
ych
slov.
´
´
´
´
ˇ
ˇ
„Jako zlata jablka v strıbrnych rezbach je slovo pro´
´
ˇ
´ hlasu a volnesene´ v pravy´ cas.“
(Prˇ ıslovı 25:11) Ton
´
˚
ˇ
´
ˇ
ba slov jsou velmi dulezite. Nekdo naprˇ ıklad dru´ ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ty
hemu podrazdene a rozkazovacne rekne: „Zavri
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
dvere!“ Oc vıc by vsak dosahl, kdyby tichym hlasem
´
´
ˇ ı´ pronesl slova ‚okoren
ˇ a´ solı‘:
ˇ en
plnym
porozumen
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
„Milacku, mohl (mohla) bys, prosım te, zavrıt dvere?“
´
´
´
22 Dobra´ komunikace se darˇ ı,
kdyzˇ lide´ pouzˇ ıvajı
´
´
´
´
´
jemna slova doprovazena vlıdnymi pohledy a gesty,
´
´
ˇ ım
ˇ
ˇ
laskavostı, porozumen
a nehou.
Pokud se manzel
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
i manzelka usilovne snazı udrzet si dobrou komuni´
ˇ
ˇ
kaci, pak si bez ostychu reknou,
co potrebuj
ı, a v ob´
´ ´
´
´
ˇ
dobı zklamanı nebo tısne si mohou navzajem poskyt´
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
21. Jak spravna slova prisp
ıvajı ke sastn
emu
manzelstv
ı?
´
ˇ
ˇ
22. Jak potrebuje
manzelsk
a dvojice jednat, aby si zachovala
dobrou komunikaci?
36
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´ ´
´ ˇ
ˇ´
ˇ
nout utechu a pomoc. Bozı slovo nabada: „Mluvte ute´ˇ
ˇ ´ ´
˚
´
ˇ ´
sujıcım zpusobem ke sklıcenym dusım.“ (1. Tesaloniˇ
˚
ˇ
´
ˇ
canum 5:14) Nekdy bude sklesly manzel, a jindy zase
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ ıc
manzelka. Mohou k sobe navzajem
uteˇ suj
ım
ˇ ´ ‚mluvit
˚
˚
zpusobem‘ a tak se povzbudit. (Rımanum 15:2)
ˇ ˇ ´
´
´
´
ˇ
23
Manzelstı partneri,
kterˇ ı si projevujı lasku
´
ˇ
ˇ
a uctu, nebudou kazdou neshodu povazovat za vel´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ky problem. Budou se usilovne snazit, aby vzajemne
ˇ
´
˚
ˇ
na sebe nebyli „horce rozhnevanı“. (Kolosanum 3:19)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
Oba by si meli uvedomit, ze „odpove, kdyz je mırna,
´
´
´
´
ˇ
odvracı vztek“. (Prıslovı 15:1) Davejte si pozor, abyste
ˇ
´
ˇ
manzelskeho partnera nesnizovali nebo neodsuzoˇ
´
ˇ
´
ˇ
vali, jestlize bude uprımne mluvit o svych pocitech.
ˇ
´
´ ˇ
´
´ ˇ
Povazujte naopak takove vyjadrenı za prˇ ılezitost po´
ˇ ˇ
ˇ
chopit stanovisko sveho partnera. Spolecne se snazˇ
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
te rozpory vyresit a dospet ke shodnemu zaveru.
ˇ
´
ˇ
ˇ
24 Pripome
nme si situaci, kdy Sara doporucila
´
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
svemu manzelu Abrahamovi resenı urciteho proble´
˚
ˇ
mu, ktere nebylo v souladu s jeho city. Buh vsak
´
ˇ
Abrahamovi rekl:
„Naslouchej jejımu hlasu.“ (1. Mojˇ´ˇ
ˇ
ˇ
zısova 21:9–12) Abraham to udelal a prineslo
mu to
ˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
pozehnanı. Podobne v prıpade, ze manzelka navrhuˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
je neco jineho, nez chce udelat manzel, mel by jı aleˇ
ˇ
ˇ
ˇ
spon naslouchat. Pritom by manzelka nemela roz´
ˇ
ˇ
mluvu ovladnout, ale mela by manzela vyslechnout.
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
(Prıslovı 25:24) Jestlize manzel nebo manzelka ce´
´
´
lou dobu trvajı na svem, je to od nich nelaskave
´
a neuctive.
´
ˇ
´
˚
25
Dobra komunikace manzelske dvojice je duˇ ´
´
´ ´
´
lezita take v sexualnı oblasti. Sobectvı a nedosta´ ´ ´
˚ ˇ
ˇ ˇ ´
tek sebeovladanı muze tento nejintimnejsı vztah
´
ˇ laska
´
23., 24. Jak pomu˚ ze
a ucta,
kdyzˇ vzniknou neshody?
´
Uvete prˇ ıklad.
´
ˇ ke st
ˇ est
ˇ ı´ v intimnıch
ˇ
´
ˇ
25. Jak prisp
eje
oblastech manzelsk
eho
ˇzivota dobra´ komunikace?
DVA
´ ˇ
ˇ
´
´
KL ICE K TRVAL EMU MANZELSTVI
37
ˇ
´ ´ ˇ ˇ
ˇ
v manzelstvı vazne poskodit. Pro tento vztah je na´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
prosto nezbytne otevrene spolu mluvit a byt trpelivı.
ˇ
ˇ´
ˇ
Jestlize se oba partneri nesobecky snazı o spokoje´
´
´ ˇ ´
´
nost toho druheho, sex je zrˇ ıdka vaznym proble´
ˇ
ˇ
´
´
mem. V teto veci stejne jako v jinych platı: „A nikdo
´
´ ´
´
´
nehleda svou vlastnı vyhodu, ale vyhodu druheho.“
˚
(1. Korinanum 7:3–5; 10:24)
ˇ´
´ ´
´ ´
ˇ
26
Bozı slovo predkl
ada opravdu vynikajıcı rady.
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
V kazdem manzelstvı se samozrejme strıdajı dobre
ˇ ´
´
ˇ ˇ
ˇ ´ ˇ
a horsı chvıle. Kdyz vsak oba manzele prijmou Je´ ˇ
´
´
´
´
´
ˇ
hovovo smyslenı, ktere poznavajı na zaklade Bible,
˚
ˇ´
´
´ ´
´ ˇ
a svuj vztah zalozı na zasadove lasce a na ucte, moˇ
ˇ
´
´
hou se spolehnout, ze jejich manzelstvı bude trvale
ˇ
ˇ
´
ˇ
a sastne. Budou tak prokazovat cest nejen sobe
´
´
˚
ˇ
´
navzajem, ale take Puvodci manzelstvı, Jehovovi
Bohu.
´ ´
´
ˇ manzelsk
ˇ
26. Jak naslouchanı Bozˇ ımu slovu pomu˚ ze
e´ dvojici
´ ˇ ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
najıt stestı, i kdyz se v kazdem manzelstvı budou strˇ ıdat dobre
´
ˇ ´
a horsı chvıle?
´
´
J AK MOHOU TYTO
BIBLICK E Z ASADY
´
ˇ
´
ˇ
POM AHAT . . . MAN ZELSK E DVOJICI, ABY DOSP Eˇ ˇ
´
´
´
ˇ
LA K TRVAL EMU, S TASTN EMU MAN ZELSTV I ?
´ ˇ
´
´
Pravı kresan
e´ majı mezi sebou lasku.
(Jan 13:35)
´
´
ˇ ej
ˇ ı.´
ˇ
Kresane ochotneˇ jeden druhemu
odpoust
˚
(Kolosanum 3:13)
´
´
´
´
ˇ
Vedenı prostrednictv
ım hlavy ma spravne´
´
˚
ˇ
poradı. (1. Korinanum 11:3)
´
´
´
˚ ˇ ´
ˇ
´
Dulezite je rˇ ıkat spravnou vec spravnym
´
´
˚
ˇ
zpusobem. (Prıslovı 25:11)
38
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
CT VR TA
K A P I TOLA
ˇ ´
Jak je mozne
´
´
zvladat domacnost?
´
ˇ
ˇ ´
˚
CENA tohoto sveta se menı.“ (1. Korinanum
´
´
ˇ
ˇ
7:31) Tato slova byla napsana pred vıce nez
´
ˇ
1900 lety, a presto jsou velice pravdiva i dnes. Situˇ ´
´
´ ˇ
ace se menı, zejmena pokud jde o rodinny zivot. Co
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
se pred ctyriceti nebo padesati lety povazovalo za
´ ´
´
ˇ
´
ˇ
normalnı nebo zcela obvykle, to je v soucasne dobe
´ ´
˚
mnohdy zcela odmıtano. Z toho duvodu je dnes ne´
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ se postarat o domacnost.
smırne narocne dobre
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Jestlize se vsak budete rıdit biblickymi radami, tyto
´
´
ˇ ´ ´
narocne ukoly zvladnete.
„S
ˇ
´
ˇ
˚
ZIJTE PODLE SV YCH PROSTREDKU
´
´
ˇ
´
´
2
Mnozı lide se dnes jiz nespokojı s jednoduchym
ˇ
´
´
ˇ
zivotem orientovanym na rodinu. Obchodnı svet
´
´
´
˚
´
´
produkuje stale vıce vyrobku, ktere se pomocı
´
´
˚
ˇ´
ˇ
svych reklamnıch triku snazı vnutit verejnosti,
˚
´ ´
a proto miliony otcu a matek stravı mnoho hodin
´
´
ˇ ´
v praci, aby tyto vyrobky mohli koupit. Dalsı mili´
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
ony lidı kazdodenne svadejı boj jen o to, aby meli
˚
ˇ
´
´
´
´
vubec neco k jıdlu. Musı stravit v praci mnohem
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
´
´
´
vıce casu, nez to bylo drˇ ıve obvykle, a majı mozna
ˇ
ˇ
´ ´
˚
i dve zamestnanı pouze kvuli tomu, aby zaplatili
´ ˇ
ˇ ˇ
´
´
ˇ
nezbytne veci. A jeste jinı lide by byli sastni, kdyˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ ´ˇ
´
by nasli nejakou praci, protoze velmi rozsıren
ym
´
ˇ
ˇ ´
problemem je nezamestnanost. Ano, dnesnı rodina
´ ˇ
´ ˇ
´ ´
nema vzdy snadny zivot, ale biblicke zasady mohou
´
´
ˇ byt
´ tak obtı´ zn
ˇ e´ zvladat
1. Procˇ dnes mu˚ ze
domacnost?
´ ˇ
´
´
ˇ
2. Jake´ hospodarsk
e´ pomery
vyvolavajı v rodineˇ stres?
JAK
ˇ ´
´
´
JE MO ZNE ZVL ADAT DOMACNOST ?
39
´
´
´
rodinam pomahat, aby svou situaci zvladly, jak nej´
lepe dovedou.
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ˇ ˇ
3
Take apostol Pavel zazil hospodarsk
e tezkosti.
ˇ
´
´
´
ˇ
Pri tom, kdyz se s nimi potykal, zıskal cenne poˇ
´
´
ˇ
´
´
ˇ
ucenı, ktere sdeluje v dopise svemu prıteli Timoteo´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vi. Pıse: „Vzdy jsme si na svet nic neprinesli
a ani
˚ ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
si nemuzeme nic odnest. Mame-li tedy obzivu a cım
´
´
ˇ
se prikr yt, budeme s tım spokojeni.“ (1. Timoteovi
ˇ
´
ˇ
6:7, 8) Je pravda, ze rodina potrebuje
nejen jıdlo
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
a oblecenı. Potrebuje take nekde bydlet. Deti potre´ ˇ
´
´ ˇ
´
ˇ ´ ´
ˇ
bujı vzdelanı. A pak zde jsou ucty za lekarskou peci
ˇ ´ ´
´
´ ˇ
´
´
a dalsı vydaje. Zasada vyjadren
a Pavlovymi slovy
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
vsak platı stale. Pokud nam bude stacit, kdyz
ˇ
´
´
´
uspokojıme sve potreby, a nebudeme se honit za svyˇ
´ ˇ ˇ
ˇ ´
mi tuzbami, bude nas zivot snazsı.
ˇ
ˇ
´
4
Jinou prospesnou zasadu najdeme v jednom
ˇ´ˇ
´
´
ˇ´ˇ ˇ
´
z Jezısovych podobenstvı. Jezıs rekl:
„Kdo z vas . . .,
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
kter y chce stavet vez, si nejprve nesedne a nespocı´
´
ˇ
´
ˇ
ta naklady, aby videl, zda ma dost, aby ji dokoncil?“
´ ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
(Lukas 14:28) Zde Jezıs mluvı o predb
eznych uva´
ˇ ˇ ´
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
hach, o predbeznem planovanı. V jedne z predchoˇ
´
ˇ
ˇ ˇ ´
zıch kapitol jsme videli, jak je prospesne, kdyz mla´
´
´
ˇ
´ ˇ
´ ˇ ´
da dvojice o svem budoucım manzelstvı premyslı.
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ
´ ˇ ´
A take je prospesne, kdyz po svatbe premyslı, jak
´
´
ˇ ˇ ´
´
´
´
ˇ
zvladne domacnost. K predb
eznym uvaham v teto ob´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
lasti patrı udelat si rozpocet, predem si naplanovat
ˇ ´
´
ˇ ´
ˇ sˇ ı´ vyuzit
co nejmoudrej
ı dostupnych financnıch pro´ ´
´
ˇ
˚
˚ ˇ
ˇ
stredku. Rodina muze sve vydaje kontrolovat tım, ze
ˇ ´
ˇ ´ ´
´
´
si kazdy den nebo kazdy tyden da stranou penıze na
´ ´
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
zaplacenı zakladnıch vecı a ze nezije nad sve pomery.
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ı´
3. Kterou zasadu vysvetlil
apostol
Pavel a jak jejı uplatnen
´
´
´
ˇ lidem pomahat,
ˇ
mu˚ ze
aby se jim darilo
zvladat domacnost?
´
ˇ e´ predem
ˇ
4., 5. Jak je mozn
promyslet a naplanovat hospo´
´
ˇ
darenı v domacnosti?
40
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
´
´ ´
´
V nekter ych zemıch by vypracovanı takoveho fiˇ ´
ˇ
nancnıho rozpoctu mohlo znamenat nutnost odolat
ˇ
´
˚ ˇ
´ ´
´
pokusenı a nevypujcit si na vysoky urok penıze na
ˇ ´ ´
´
´
´
ˇ
zbytecne nakupy. V jinych prıpadech by mohlo byt
´ ˇ´
ˇ
ˇ
´ ´
´
nutne prısne kontrolovat cerpanı z kreditnıch ka´
´
´
ret. (Prˇ ıslovı 22:7) Mohlo by to take znamenat od´ ˇ
´
´ ´
´ ´ ˇ ´
pustit si neuvazene nakupovanı — kupovanı vecı
´
ˇ ´
´
ˇ
z okamziteho popudu, bez posouzenı potreb a na˚
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
sledku. Rozpocet take jasne ukaze, ze sobecke roz´ ´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ ı´ a nadmerhazovanı penez, hazardnı hranı, kouren
´
´
ˇ
´ ˇ
ne pitı zhorsuje hospodarskou situaci rodiny; je to
´
´
´
´
´
take v rozporu sˇ biblickymi zasadami. (Prˇ ıslovı
´
˚
˚
23:20, 21, 29–35; Rımanum 6:19; Efezanum 5:3–5)
ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ´
6
Co vsak majı delat lide, kterˇ ı jsou nuceni zıt
ˇ
´
´
´
v chudobe? Za prve mohou byt povzbuzeni pozna´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
nım, ze tento celosvetovy problem je pouze docasny.
´ˇ´ ´
´
ˇ ˇ
´
V rychle se blızıcım novem svete Jehova odstranı
ˇ
´ ´ ˇ
´
´
ˇ
chudobu stejne jako
prıˇ ostatnı zle veci, kter´e jsou
ˇ
´ ´
´
ˇ
cinou lidske bıdy. (Zalm 72:1, 12–16) Pravı kresan
e,
ˇ
´
´
´
i kdyz snad jsou velmi chudı, nemajı ani nynı pocit
ˇ ´
˚
´
´
ˇ
naprosteho zoufalstvı, protoze verˇ ı v Jehovuv slib:
ˇ ˇ
ˇ ˇ
„Rozhodne te nechci opustit, rozhodne te ani neza´
ˇ ´ ´ ˇ
ˇ
˚ ˇ
˚ ˇ
´
necham.“ Verˇ ıcı clovek tedy muze s duverou rˇ ıci: „Je˚
´
´
˚
hova je muj pomocnık; nechci se bat.“ (Hebrejcum
ˇ
´ˇ ´
13:5, 6) V techto obtıznych dnech Jehova mnoha
˚
´
ˇ ˇ ´
zpusoby podporuje sve ctitele, kdyz zijı podle jeho
´
´
´
´
´
´
´
ˇ
zasad a stavı Kralovstvı na prvnı mısto ve svem ziˇ
ˇ
˚ ˇ
vote. (Matous 6:33) Velmi mnoho z nich muze poˇ
ˇ
tvrdit pravdivost slov apostola Pavla: „Ve vsem a za
ˇ
´
ˇ
´
´
´
vsech okolnostı jsem se naucil tajemstvı jak byt syty
ˇ
´
ˇ
i jak hladovet, jak mıt hojnost i jak trpet nouzi. Ke
ˇ
´
´
´
´ ´ ´
ˇ av
vsemu mam sılu mocı toho, kdo mi pred
a sılu.“
˚
(Filipanum 4:12, 13)
5
´
´ ˇ
´
6. Ktere´ biblicke´ pravdy pomahajı tem,
kdo jsou chudı?
JAK
ˇ ´
´
´
JE MO ZNE ZVL ADAT DOMACNOST ?
41
Starat se
´
o domacnost
´
je ukolem
´
cele rodiny
ˇ
´
PODELTE SE O NAKLAD
´
´
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ
Ke konci sve pozemske sluzby Jezıs rekl:
„Budes
´
ˇ ´
´
ˇ
milovat sveho bliznıho jako sam sebe.“ (Matous
ˇ
´ ´ ´
´
22:39) Uplatnovanı teto rady velmi usnadnı chod
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
domacnosti. Vzdy kdo jsou nasi nejblizsı, nejmilejˇ ´
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ ´
sı bliznı, jestlize to nejsou prave ti, kdo patrˇ ı do nası
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
rodiny — manzel, manzelka, rodice a deti? Jak si moˇ
´
´
´
hou clenove rodiny navzajem projevovat lasku?
ˇ ´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
8
Kazdy clen rodiny to muze delat naprıklad tım,
ˇ
´
˚
ˇ ˇ
´ ´
´ ´
´
ˇ
ze vykona svuj primereny dıl domacıch pracı. A tak
7
´ ´
´ˇ
´
ˇ an
´
´
ˇ dobre
ˇ zvladat
7. Uplatnov
ı kter ych
Jezˇ ısov
ych
slov pomu˚ ze
´
domacnost?
´
´
ˇ
8. Jak si mohou clenov
e´ rodiny navzajem projevovat lasku?
42
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
je potreba
deti naucit, aby si veci po sobe uklidily —
ˇ
´
ˇ
ˇ ´ ´
a jde o oblecenı, nebo o hracky. Ustlat si kazde rano
ˇ ´
´
´
ˇ
postel mozna chvıli trva a vyzaduje to snahu, ale
´ ´ ˇ
´
ˇ
˚ ˇ
ˇ
v celkove peci o domacnost to hodne pomuze. Urci´
ˇ ´
´
´
´
ˇ
temu mensımu a chvilkovemu neporadku v domac´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
nosti nenı mozne se vyhnout, ale vsichni clenove roˇ
diny mohou spolupracovat na tom, aby se byt udrzel
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ ´
pomerne uklizeny, a take mohou uklızet po kazdem
ˇ ´
´
´
´
ˇ ıcnosti
jıdle. Lenost, nestrˇ ıdmost a ovzdusı neprej
´
ˇ
ˇ ˇ
´
´
a neochoty majı na vsechny v rodine spatny vliv. (Prˇ ı´
ˇ ´
´
slovı 26:14–16) Naopak ovzdusı radostne ochoty
ˇ
´
´ ˇ
˚
podporuje sastny rodinny zivot. „Buh miluje ra´
´
˚
dostneho darce.“ (2. Korinanum 9:7)
´
´
9
Ohleduplnost a laska pomohou zabranit situ´
ˇ
´
´
´ ˇ ´
´
aci, ktera je v nekter ych rodinach vaznym proble´
´
ˇ
mem. Matky kdysi byvaly sloupem rodinneho zivoˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
ta. Pecovaly o deti, uklızely byt, praly vsem clenum
´
ˇ
ˇ
rodiny pradlo, nakupovaly potraviny a varily. V ne´
´
ˇ
´
kter ych zemıch zeny take obvykle pracovaly na
´
´
ˇ
poli, prodavaly na trhu plodiny nebo jinak prisp
ı´
ˇ
´
ˇ
valy do rodinneho rozpoctu. I tam, kde to drıve ne´
ˇ
bylo zvykem, situace donutila miliony vdanych zen,
ˇ
´ ´
ˇ
aby si hledaly zamestnanı mimo domov. Manzelka
´
´
ˇ
ˇ
a matka, ktera namahave pracuje v techto od´
´
ˇ ´
ˇ ´
lisnych odvetvıch, si zasluhuje chvalu. Jejı dny
ˇ ´ ˇ
´
ˇ
´
jsou naplnene cinnostı podobne jako dny ‚schopne
ˇ
´
´
´
´
manzelky‘, ktera je popsana v Bibli. „Nejı chleb le´
´
ˇ
´ ˇ
nosti.“ (Prˇ ıslovı 31:10, 27) To vsak neznamena, ze
´
˚ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
v domacnosti muze pracovat jedine zena. Mela by
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
snad manzelka, kdyz se stejne jako manzel vra´
˚
´
ˇ
´ ´
´
tı domu po celodennım zamestnanı, sama nest
´
´
ˇ
ˇ eˇ v domacnosti
ˇ
9., 10. a) Jake´ bremeno
casto
lezˇ ı na zen
a jak
´
´
ˇ e´ jı´ v tom ulehcit?
ˇ
je mozn
b) Jaky´ vyrovnany´ nazor na prace
´
´
ˇ
v domacnosti je doporucovan?
JAK
ˇ ´
´
´
JE MO ZNE ZVL ADAT DOMACNOST ?
43
´
´
´
ˇ
ˇ
bremeno
prace v domacnosti, zatımco si manzel
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
a ostatnı clenove rodiny jdou odpocinout? Jiste ne.
˚
ˇ
(Srovnej 2. Korinanum 8:13, 14.) Kdyz se tedy na´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
prıklad matka chysta udelat jıdlo, jiste bude vdec´
ˇ
´
´ ˇ
´
´
na, jestlize jı ostatnı clenove rodiny pomohou tım,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ze prostrou,
neco nakoupı nebo v byte trochu ukli´
ˇ
ˇ
dı. Ano, o tyto povinnosti se mohou podelit vsich˚
ni. (Srovnej Galaanum 6:2.)
ˇ
ˇ ´ ˇ
´ ˇ
ˇ
´
10
Nekdo mozna rekne:
„V mıste, kde ziji, nenı
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
˚ ˇ
´
ukolem muze delat takove veci.“ To muze byt prav´ ˇ
´
ˇ
ˇ
da. Ale nebylo by dobre venovat teto veci urcitou
ˇ
˚
ˇ
pozornost? Kdyz Jehova Buh vytvoril rodinu, ne´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ azal,
prik
ze by urcitou cinnost mela vykonavat jeˇ
ˇ
´
ˇ ´
nom zena. Jednou verneho Abrahama navstıvili
´ ˇ ´
´
ˇ
zvlastnı poslove od Jehovy a Abraham se osobne
´
´
ˇ ´
˚
ˇ
podılel na prıprave jıdla a na obsluze hostu. (1. Mojˇ´ˇ
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ
zısova 18:1–8) Bible radı manzelum, ze by meli „mi´
ˇ
´
´ ˇ
lovat sve manzelky jako sva vlastnı tela“. (Efeza˚
ˇ
ˇ
´
num 5:28) Jestlize koncem dne je manzel unaveny
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
a chce si odpocinout, nenı snad pravdepodobne, ze
ˇ
ˇ ˇ ˇ ˇ ´
manzelka pociuje stejnou nebo snad jeste vetsı
´
´
´
unavu? (1. Petra 3:7) Nebylo by tedy vhodne a la´
´
ˇ
skyplne, kdyby jı manzel doma pomohl? (Filipa˚
num 2:3, 4)
ˇ´ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
´
11
Jezıs je tım nejlepsım prˇ ıkladem cloveka, kter y
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
delal radost Bohu a obsastnoval sve spolecnıky.
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
´
ˇ
I kdyz se Jezıs nikdy neozenil, presto
je dobr ym prˇ ıˇ
ˇ
ˇ
kladem pro manzely, stejne jako pro manzelky
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ sel,
a deti. Sam o sobe rekl:
„Syn cloveka nepri
aby
ˇ
ˇ
ˇ
mu bylo slouzeno, ale aby slouzil,“ aby slouzil dru´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
hym. (Matous 20:28) Rodiny, v nichz si vsichni cle´ ˇ
´
´
ˇ ˇ
´
nove pestujı takovy postoj, jsou skutecne spokojene!
´
´
ˇ
ˇ
˚
11. Jak dal Jezˇ ısˇ znamenity´ prˇ ıklad vsem
clen
um
rodiny?
44
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
´
´
CISTA VODA ZNAMENA ZDRAVI
´
´ˇ ´ ´
˚ ˇ
´
ˇ
Lidem v zemıch, kde muze byt obtızne zıskat cisˇ ´ ˇ
´
´
tou vodu a kde jsou mozna spatne hygienicke pod´
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
mınky, Svetova zdravotnicka organizace predkl
ada
ˇ
´
ˇ ˚
nekolik praktickych podnetu.
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
„Cerpejte pitnou vodu do cistych nadob a v cistych
´
´
´
´
´
ˇ
nadobach ji uchovavejte. Nadobu s vodou mejte stale
´ ´
´ˇ ˚
ˇ
zakrytou a nedovolte z nı pıt detem ani zvıratum . . .
´
´
ˇ ckou
ˇ
Vodu nabırejte pouze nabera
s dlouhou nasaˇ
ˇ
´
ˇ
dou a tuto naberacku ponechte vyhradne k tomuto
´
´
´
ˇ
ˇ y´ den nadobu
ˇ a vyplachn
ˇ
u´ celu.
Kazd
vyprazdnete
ete.
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
Vodu, kterou budete pouzıvat k prıprave jıdla nebo
´
ˇ preva
ˇ
ˇ
ˇ
pitı pro male´ deti,
rujte
. . . Vodu je potreba
vaˇ
ˇ jen nekolik
ˇ
rit
vterin.“
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
PRO C JE TAK DULE ZITE UDR ZOVAT CISTOTU?
ˇ ´
´
´
´ ´
´
Dalsı biblickou zasadu, ktera pomaha zvladat
´
˚
ˇ
domacnost, najdeme ve 2. Korinanum 7:1. Tam cteˇ
ˇ ´
ˇ
me: „Ocisme se od kazde poskvrny tela a ducha.“
´ ´ ˇ
´
Ti, kdo se rˇ ıdı temito inspirovanymi slovy, jsou pro
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
Jehovu prijatelnı, protoze Jehova vyzaduje „zpusob
´ ´ ´
´
ˇ
´
ˇ ´
uctıvanı, kter y je cisty a neposkvrneny“. (Jakub
´
´
ˇ
ˇ a´ sˇ ı´ uzitek.
1:27) A take jejich domacnosti to prin
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
13
Bible nas naprıklad ujisuje, ze nastane den,
ˇ
ˇ ´
´
kdy uz nebudou zadne choroby a nikdo neonemoc´
´
ˇ ˇ ´
´
´
ˇ
nı. V te dobe „zadny usedlık nerekne:
‚Jsem nemoc´
´ ˇ
´
´
ny.‘ “ (Izajas 33:24; Zjevenı 21:4, 5) Do te doby se
ˇ
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
´
vsak kazda rodina musı cas od casu vyporˇ adat
ˇ
´
ˇ ´
s nejakym onemocnenım. I Pavel a Timoteus byli
´
˚
nemocnı. (Galaanum 4:13; 1. Timoteovi 5:23) Od´
´ ˇ ˇ
´
´ ˇ
bornıci v medicıne vsak rˇ ıkajı, ze mnoha nemocem
12
´
ˇ
ˇ
12. Co Jehova vyzaduje
od tech,
kdo mu slouzˇ ı?
´ ´
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
13. Proc je pri pecovanı o domacnost dulezite udrzovat
cistotu?
JAK
ˇ ´
´
´
JE MO ZNE ZVL ADAT DOMACNOST ?
45
´ ˇ
´
´
´
ˇ
se da predch
azet. V moudr ych rodinach se nekte´
ˇ
´ ˇ
´
re nemoci, jimz se da predejıt, nevyskytnou jen proˇ
´ ´ ˇ
´
´
ˇ
to, ze se rodina vyhyba telesne a duchovnı necisˇ
´
ˇ ´
´
´
ˇ
tote. Podıvejme se, jak je to mozne. (Srovnej Prıslovı
22:3.)
´ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
14
K duchovnı cistote patrˇ ı mravnı cistota. Je vseˇ
´
ˇ
´
´
obecne znamo, ze Bible prosazuje vysoka mravnı
ˇ ˇ´
ˇ
´
merıtka a odsuzuje vsechny druhy intimnıch po´
˚
ˇ
´
´
hlavnıch styku mimo manzelstvı. „Ani smilnıci . . .
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ani cizoloznıci ani muzi vydrzovanı pro neprirozene
´ ˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ
ˇ ´
ˇ´
ˇ
ucely ani muzi, kterı lezı s muzi, . . . nezdedı Bozı
´
´
˚
ˇ
kralovstvı.“ (1. Korinanum 6:9, 10) Pro kresany,
ˇ ´
´
ˇ ˇ
˚ ˇ ´
´ ˇ ´
ˇ
kterı zijı v dnesnım zvrhlem svete, je velmi dulezite
´
ˇ
´
´
ˇ ˇ´
ˇ
´ ´
ˇrıdit
ˇ
se temito prısnymi merıtky. Kdyz se jimi rˇ ıdı,
˚
´
´ ´ ˇ
pusobı tak radost Bohu a svou rodinu chranı pred
ˇ ˇ
´ ˇ
´
´
pohlavne pren
asenymi nemocemi, jako je naprˇ ıklad
´
˚
´
AIDS, syfilis, kapavka a nakazy zpusobene chlamy´
´
diemi. (Prˇ ıslovı 7:10–23)
´ ˇ
´
ˇ
15
Rodina je chranena i pred
jinymi nemocemi, po´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
kud se jejı clenove ‚ocistı od kazde poskvrny tela‘.
´ˇ
ˇ ´ ˇ
´ ˇ
ˇ
Prıcinou mnoha chorob je nedostatecna telesna cis´
´
ˇ ym
ˇ ı.´ Kouren
ˇ ı´ netota. Prvorad
prˇ ıkladem je kouren
ˇ ˇ
´
ˇ
´
´
jen znecisuje plıce, oblecenı a samotny vzduch, ale
´ ˚
´
ˇ ´
´
ˇ ı´ umı-´
take pusobı onemocnenı. Na nasledky kouren
´
ˇ ´
´
ˇ
rajı kazdy rok miliony lidı. Uvazujte o tom; miliony
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ casn
lidı by kazdy rok neonemocnely a pred
e neze´
ˇ ˇ
ˇ
mrely, kdyby se vyhybaly ‚poskvrne tela‘.
´
ˇ ´
´
ˇ
16
Podıvejme se na dalsı prˇ ıklad. Asi pred
3500
´
ˇ mravnı´ cistota
ˇ
ˇ
14. Jak mu˚ ze
chranit rodinu pred
nemocemi?
´
´
ˇ
ˇ e´ telesn
ˇ
15. Na prˇ ıkladu ukazte,
jak nasledkem nedostatecn
e´
ˇcistoty mu˚ ze
ˇ clov
ˇ
ˇek zbytecn
ˇ eˇ onemocnet.
ˇ
´
´
´
˚
ˇ
ˇ
16., 17. a) Kter y ze zakonu od Jehovy chranil Izraelity pred
urci´
´ ´
´ˇ
´
tymi
nemocemi? b) Jak se zasada, o kterou se opıra 5. Mojzˇ ıso´
´
ˇ
ˇ e´ domacnosti?
va 23:12, 13, da uplatnovat
v kazd
46
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ
Udr zovat veci
ˇ
ˇ
v cistote je
ˇ ˇ ´
ˇ
levnejsı nez
´
kupovat leky
˚
´
´
˚
´
roky dal Buh izraelskemu narodu svuj Zakon, aby
ˇ
´
´
se tak postaral o to, ze ho Izraelite budou uctıvat
´
´
˚
´
´
´
spravnym zpusobem, a do jiste mıry tım zorganiˇ
´ ˇ
´
´
zoval i jejich kazdodennı zivot. Zakon pomahal
´
ˇ
ˇ
ˇ
Izraelity chranit pred nemocemi, protoze v nem
´
´
´
byla stanovena zakladnı hygienicka pravidla. Jeden
˚ ´
´
ˇ
´ ´ ´
˚
´
ˇ
z predpis
u Zakona se tykal odstranovanı vykalu. Vy˚
ˇ
´
kaly se musely dukladne zahrabat mimo tabor, aby
´
´
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
mısto, na kterem zili lide, nebylo znecisteno. (5. Mojˇ ´
´
ˇ´ˇ
zısova 23:12, 13) Rada tohoto starovekeho zakona je
´
´ ´
´
´
ˇ
ˇ
stale aktualnı. I dnes lide onemocnı a zemrou, kdyz
´
´ ´
ˇ
se jım nerıdı.1
´ ˇ
´
´
˚
ˇ e´ cho1 V prˇ ırucce,
ktera radı, jak se vyhnout prujmu
— beˇ zn
´ ´
´
´
ˇ ı´ —, Svetov
ˇ
robe,ˇ na kterou umıra mnoho malych
det
a zdravot´
´ ´
´
´ ´
´
nicka organizace uvadı: „Pokud v okolı nenı zachod: vykonavej´
´ ˇ
˚
ˇ
te svou potrebu
mimo dum
a mimo mısta, kde si hrajı deti,
´
´ eˇ deset metru˚ od zdroje vody; vykaly
´
ˇ
a nejmen
prikryjte
hlınou.“
JAK
ˇ ´
´
´
JE MO ZNE ZVL ADAT DOMACNOST ?
47
´
´
ˇ
17
Podle zasady, o kterou se opıral tento predpis
´
˚
ˇ
ˇ
Zakona Izraelitu, by rodina mela udrzovat koupel´
ˇ
ˇ
nu i zachod — a jsou v byte, nebo mimo byt — cis´
´
ˇ
´
te a vydezinfikovane. Nebudeme-li udrzovat zachod
ˇ
ˇ
´
´
v cistote a zakryty, budou se tam sletat mouchy
ˇ ´ˇ
´ ´
´
´
a budou sırit choroboplodne zarodky na jina mısta
ˇ
´ ´
ˇ
v dome, a dokonce na potraviny, ktere jıme. Krome
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ ´ ´
toho by si deti i dospelı meli po kazdem pouzitı za´
´ ´
choda umyt ruce. Jinak si odtud choroboplodne za˚ ˇ
´
´
rodky odnesou na kuzi. Podle jedne francouzske
´
´
ˇ ´ ´
´
ˇ
ˇ
lekarky je mytı rukou „stale nejlepsı zarukou pred´
´
ˇ ´
´
ˇ´
´
´
´
chazenı urcitym infekcım zazıvacıho a dychacıho
´
´
ˇ ´
´
ustrojı nebo koznım infekcım“.
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
ˇ ı´ je
18
Udrzovat cistotu ve zbıdacelem prostred
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
opravdu velmi narocne. Jeden clovek, kter y takova
´
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
mısta dobre zna, vypravel: „V nesnesitelne horkem
´
´
´
´
´
´
´ ˇ
podnebı je uklızenı dvojnasob namahave. Po pısec´
´
ˇ ´
ˇ
´ ´
ˇ
nych bourıch se kazda skulina v dome pokr yva jem´
ˇ ´
´ ´
˚
ˇ
nym hnedym prachem . . . Staly vzr ust poctu obyvaˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
tel ve mestech i nekde na venkove take predstavuje
ˇ
´
´
ˇ ˇ ˇ
ˇ
´
ohrozenı zdravı. Zcela bezne jsou videt nezakryte
´
´
´
˚ ˇ
´
kanaly, hromady rozhazenych odpadku, spinave ve´ ´
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ arejn
e zachodky a take krysy, svabi a mouchy pren
ˇ ´ ´
sejıcı choroby.“
ˇ
ˇ
´
´
19
Udrzovat cistotu za takovych podmınek je velmi
´ˇ ´ ˇ
´
´
´
obtızne. Presto se namaha vyplatı. Mydlo, voda a tro´
´
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ ´ ˇ
´
chu prace navıc je vzdy levnejsı nez ucty za leky a ne´
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ ı,´ co
mocnici. V prıpade, ze zijete v takovem prostred
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ bylo
nejvıce se snazte, aby ve vasem dome a na dvore
ˇ
´ˇ ´
´
cisto a aby tam nebyl zvırecı trus. Mohli byste naprˇ ıˇ
ˇ ˇ
klad cesty k vasemu domu vysypat sterkem nebo ka´
´
´
´
´
ˇ ˚
´
menım, abyste si v obdobı desu, kdy byvajı plne bla´
´
ˇ pro udrzen
ˇ ı´ cistoty
ˇ
18., 19. Ktere´ podnety
v domacnosti i ve zbı´
´ ´
ˇ
´
ˇ
dacelem prostredı dostavame?
48
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
ta, nenanesli blato do domu? Co kdybyste si pred
´
´
vstupem do domu zuli boty nebo sandaly, ve kter ych
´
´
´
´
´ ˇ
chodıte venku? Take musıte dbat na to, aby vas zdroj
˚
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
vody zustal cisty. Odhaduje se, ze nejmene dva mili´
ˇ ˇ
´
˚
ˇ na nasledky
ony lidı rocne zemre
chorob zpusobe´
ˇ
ˇ
nych spinavou vodou nebo spatnou hygienou.
´
ˇ
´ ˇ´
ˇ
20
Zda bude v domacnosti cisto, zalezı na vsech —
ˇ
na matce, otci, detech i hostech. Jedna matka osmi
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
detı v Keni rekla:
„Vsichni se naucili po sobe uklızet.“
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
˚
´
ˇ
Cisty, pekne upraveny byt pusobı dobre na celou roˇ
ˇ
´
´
´ ´ ´
dinu. Jedno spanelske prˇ ıslovı rˇ ıka: „Chudoba se
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
nehada s cistotou.“ Bez ohledu na to, zda clovek zije
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
v prepychovem dome, ve velkem ci v malem byte,
ˇ
ˇ
´ˇ
´
nebo snad v chatrci, vsude je klıcem ke zdrave rodiˇ ˇ
ne cistota.
´
´
ˇ ˇ
ˇ
POVZBUZEN I NAS OB S TASTNUJE
ˇ
´
´
ˇ
21
Kdyz kniha Prˇ ıslovı popisuje schopnou manzel´ ´
´
´
´
ku, uvadı: „Jejı synove povstali a prohlasili ji za
ˇ
´
´ ´
´ ´
´
´
sastnou; jejı majitel povstava a chvalı ji.“ (Prˇ ıslovı
´
ˇ
´
ˇ
31:28) Kdy jste naposledy pochvalili nektereho cle´
´
´
na sve rodiny? S nami je to stejne jako s rostlinami,
´
ˇ
ˇ
ˇ
ktere na jare ochotne vykvetou, kdyz dostanou tro´
ˇ
ˇ
chu tepla a vlahy. My zase potrebujeme vrelost
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
a chvalu. Manzelova vrelost a chvala manzelce po´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
maha, aby si uvedomila, ze si manzel jejı namaha´
´ ´ ˇ
´ ˇ´ ˇ
ˇ
´
´
ve prace a laskyplne pece vazı a ze to nepovazuje za
´
´
´
´
ˇ
samozrejmost.
(Prˇ ıslovı 15:23; 25:11) A je prˇ ıjemne,
ˇ
ˇ
´ ´
´
ˇ
´
kdyz manzelka pochvalı sveho manzela za praci,
´ ´
´
ˇ
kterou vykonava mimo domov i doma. Take deti
´
´
´
´
20. Kdo se musı podılet na povinnostech v domacnosti, ma-li
´ cisto?
ˇ
tam byt
´
´
´ ´
ˇ est
ˇ ı´ v do21. Co v souladu s textem Prˇ ıslovı 31:28 pomaha ke st
´
macnosti?
JAK
ˇ ´
´
´
JE MO ZNE ZVL ADAT DOMACNOST ?
49
´
ˇ
ˇ
´ ´
´
prˇ ımo kvetou, kdyz je rodice chvalı za snahy, ktere
´ ´
ˇ
´
ˇ
vyvıjejı doma, ve skole nebo v kresanskem sboru.
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
ˇ ˇ
A ceho vseho je mozne dosahnout s trochou vdec´
´
ˇ ˇ
ˇ
nosti! Co nas to stojı, kdyz rekneme: „Dekuji ti“? Je
ˇ
´
´ ˇ
´
ˇ
to malickost, ale pro pozitivnı smyslenı v rodine to
˚ ˇ
muze znamenat mnoho.
´
´
´
˚
˚
22 Zvladat
domacnost nenı z mnoha duvod
u˚ vu´
´
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
bec snadne. Presto se to muze darit. Biblicke prıslo´ ´ ´
´
´
´
vı rˇ ıka: „Moudrostı bude domacnost vybudovana
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
a prokaze se jako pevne zalozena rozlisovacı schop´
´
´
´
ˇ e´ zıskat
nostı.“ (Prˇ ıslovı 24:3) V rodineˇ je mozn
moud´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
rost a rozlisovacı schopnost, jestlize se vsichni
cle´ ˚
´
ˇ
ˇ
nove budou snazit poznat
Bozı vuli a jednat podle
ˇ
´
´
´
ˇ
´ ı´
nı ve svem zivote.ˇ Sastna rodina jisteˇ za to usil
´
stojı!
´
´
ˇ a“,
ˇ
22. Co je potreba
k tomu, aby byla domacnost „pevneˇ zalozen
´
a jak toho lze dosahnout?
´
´
J AK MOHOU
TYTO BIBLICK E Z ASADY
´
ˇ
˚
POM AHAT . . . CLEN UM RODINY
´
´
ZVL ADAT DOM ACNOST ?
´ spokojeny´ s vecmi
ˇ
´
Je moudre´ byt
nezbytnymi
ˇ
pro zivot. (1. Timoteovi 6:7, 8)
´
´
Jehova neopustı nikoho, kdo mu slouzˇ ı.
˚
(Hebrejcum 13:5, 6)
´ ´ ˇ
´
Vynikajıcı kresanskou
vlastnostı
´
´
je laska k druhym lidem.
(Matousˇ 22:39)
´
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
Kresan
e se udrzujı telesne i duchovne cistı.
˚
(2. Korinanum 7:1)
50
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
PATA
K A P I TOLA
´
´ ´ ˇ
Vychovavejte sve dıte
´
ˇ ´
ˇ
od nejutlejsıho veku
´
ˇ
´
´
YNOVE jsou dedictvı od Jehovy,“ prohlasil asi
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
pred tremi tisıci roky jeden vdecny otec.
ˇ
ˇ
´
ˇ
(Zalm 127:3) Radost z toho, ze mohou byt rodici, je
´
ˇ
´
´ ˇ
vzacnou odmenou od Jehovy, ktera je dostupna vetˇ
ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
sine lidı v manzelstvı. Ti, kdo majı deti, si vsak brzy
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
uvedomı, ze rodicovstvı s sebou nese nejen radost,
´
ale take povinnosti.
´
ˇ ´
´
ˇ ´
ˇ
2
Vychova detı je zejmena v dnesnı dobe neleh´
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ
kym ukolem. Presto se mnoha rodicum podarilo
vyˇ
´
´
ˇ
chovat deti dobre; pomahala jim v tom inspirovana
ˇ
´
´ ˚
slova zalmisty: „Pokud Jehova sam nestavı dum,
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
nenı to k niˇcemu, ze naˇ nem jeho stavitele tvrde
´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
pracovali.“ (Zalm 127:1) Cım verneji se rıdıte Jeho´
´
ˇ ´
ˇ
´
vovymi pokyny, tım lepsı rodice se z vas stanou.
´
´ ´
˚ ˇ ˇ
´
ˇ
Bible rıka: „Duveruj v Jehovu celym svym srdcem
´
´
´
ˇ ´
´
´
a neopırej se o sve vlastnı porozumenı.“ (Prˇ ıslovı
´
´
ˇ
ˇ
3:5) Jste ochotni rıdit se Jehovovymi radami, kdyz
ˇ´ ´
´
´
´
zacınate se svym dvacetiletym programem vychovy
´ ˇ
dıtete?
„S
ˇ
´
´
PRIJIMEJME NAZOR BIBLE
´
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
´
V mnoha rodinach na svete povazujı muzi vy´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
chovu dıtete predevsım za ukol zeny. Je pravda, ze
ˇ´
´
´ ´
´ ˇ
podle Bozıho slova je zakladnı ulohou otce byt ziˇ
´
ˇ
ˇ
´
vitelem rodiny. Bible vsak take ukazuje, ze muz ma
3
ˇ rodice
ˇ hledat pomoc pri
´
´
ˇ vychov
1., 2. U koho by meli
eˇ svych
´
ˇ ı?
det
ˇ
´
ˇ ı´ majı´ otcove?
´
3. Jakou odpovednost
za vychovu
det
´
VYCHOVAVEJTE
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
SVE DIT E OD NEJUTLEJSIHO VEKU
51
´
ˇ
povinnosti i doma. Je tam napsano: „Priprav
ven´
ˇ
ku svou praci a prichystej si ji na poli. Potom si
´
´
´
´
take vybuduj svou domacnost.“ (Prˇ ıslovı 24:27)
ˇ´
´
ˇ ´ ˇ
´
´
Z Bozıho pohledu se na vychove dıtete majı podıˇ
´
´
ˇ
let oba rodice, otec i matka. (Prıslovı 1:8, 9)
´ ´
´
ˇ
´
´ ˇ ´ ˇ
4
Jak se dıvate na sve deti? Zpravy uvadejı, ze
´ ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
´
v Asii „z narozenı devcatka rodice casto nemajı ra´
´ ´ ˇ
ˇ ˇ
dost“. Ze zprav vyplyva, ze zaujatost proti devca˚
´
´
tum dosud existuje take v Latinske Americe, doˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ
´
konce i ve „vzdelanejsıch rodinach“. Skutecnostı
ˇ
˚
´ ´ ˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ
vsak zustava, ze devcatka nejsou nijak podradne
ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ
deti. Jakob, vyznacny otec ze staroveku, se vyjadˇ
´
´
´
ˇroval o vsech
svych potomcıch — a to i o dcerach,
´
´
ˇ
ktere se mu do te doby narodily — jako o ‚detech,
´
˚
´ ˇ
ˇ´ˇ
kter ymi mu Buh projevil prˇ ızen‘. (1. Mojzısova
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
33:1–5; 37:35) Podobne Jezıs pozehnal vsem ‚ma´
ˇ
˚
ˇ ˇ ˚
´
ˇ
lym detem‘ (chlapcum i devcatum), ktere k nemu
´ ˇ
ˇ
˚ ˇ
´
lide prinesli. (Matous 19:13–15) Muzeme si byt jisˇ
´
´
´
´
ˇ´ˇ
ti, ze stejny nazor ma take Jehova. (5. Mojzısova 16:14)
ˇ ´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
5
Je ve vası zemi obvykle ocekavat od zeny, ze po´
ˇ ´
ˇ
´
rodı tolik detı, kolik bude moci? Manzelska dvoji´
´
ˇ
ˇ ´
ce ma pravo osobne rozhodnout, kolik detı chce
´
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
mıt. A co kdyz rodice nemajı dostatek prostredk
u
´ ˇ
ˇ
´
k tomu, aby mohli poskytnout vyzivu, oblecenı
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ
a vzdelanı mnoha detem? To by manzele rozhodne
ˇ
´
´
´ ´
ˇ
ˇ rozhodovan
meli brat v uvahu pri
ı o tom, kolik cle˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
nu by jejich rodina mela mıt. Nekdy se manzelska
˚ ˇ
ˇ
´ ˇ
dvojice nemuze postarat o vsechny sve deti, a tak
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ ´
odpovednost za vychovu nekter ych ze svych detı
ˇ ˇ
´
´
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
sveruje svym prıbuznym. Je toto resenı vhodne?
´
ˇ povazovat
ˇ
ˇ cata?
ˇ
4. Procˇ bychom nemeli
chlapce za lepsˇ ı nezˇ dev
´
´ ´
ˇ
ˇ manzelsk
ˇ
ˇ
ˇ rozhodovan
5. O cem
by mela
a dvojice uvazovat
pri
ı,
´
ˇ
˚
kolik clenu bude mıt jejich rodina?
52
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
Urcite ne. A rodice tım nejsou zprosteni povinnos´
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ti ke svym detem. Bible rıka: „Jestlize se nekdo ne´
´
´
´ ˇ ˇ
ˇ
stara o ty, kterı jsou jeho vlastnı, a zvlaste o ty, kte´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
rˇ ı jsou cleny jeho domacnosti, jiste zaprel
vıru.“
ˇ
´
ˇ ´
ˇ´
´
(1. Timoteovi 5:8) Odpovednı manzele se snazı plaˇ
˚
´
´
´
novat, kolik clenu ma mıt jejich „domacnost“, aby
´
´
se mohli ‚starat o ty, kterˇ ı jsou jejich vlastnı‘. Mo˚
ˇ´
ˇ
hou z toho duvodu pouzıvat nejakou antikoncep´
´
´
´
ci? I to zavisı na osobnım rozhodnutı, a pokud se
ˇ ´
ˇ
´
manzele pro tuto moznost rozhodnou, je take jejich
´ ˇ ´
ˇ
osobnı vecı, jakou antikoncepci si vyberou. „Kaz´
˚
´
´
˚
dy . . . ponese svuj vlastnı naklad.“ (Galaanum
ˇ
´
ˇ
6:5) Avsak antikoncepce, ktera zahrnuje nejakou
´
´
formu potratu, je v naprostem rozporu s biblick
ˇ y´
˚
ˇ
mi zasadami. Jehova Buh je „zdroj zivota“. (Zalm
ˇ
ˇ
ˇ´ ˇ
´
ˇ
36:9) Jestlize tedy nekdo znicı zivot, kter y jiz byl
ˇ
´
´
pocat, projevı hrubou neuctu k Jehovovi a zacho´
ˇ
ˇ´ˇ
vˇ a se stejne jako vrah. (2. Mojzısova 21:22, 23;
´ ˇ
Zalm 139:16; Jeremjas 1:5)
ˇ
´
ˇ ´
USPOKOJUJME POTREBY SV YCH D ETI
´
´
ˇ
V Prˇ ıslovıch 22:6 cteme: „Vychovej chlapce podle
´
ˇ
´
ˇ ´
cesty, ktera je pro neho.“ Vychova detı je opravdu
˚ ˇ
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ
´
dulezitou povinnostı rodicu. Kdy by ovsem meli s vyˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
chovou zacıt? Hodne brzy. Apostol Pavel napsal, ze
´ ´
´ ´
ˇ
´
Timoteus byl vychovavan od „utleho detstvı“. (2. Tiˇ ´ ˇ
´
˚ ˇ
moteovi 3:15) Zde pouzite recke slovo se muze vzta´ ˇ ´
hovat na novorozene deatko, nebo dokonce na ne´
´ ˇ
´ ˇ
narozene dıte. (Lukas 1:41, 44; Skutky 7:18–20)
´ ´
ˇ
´
Timoteus byl tedy vychovavan od detstvı, a to bylo
´ ´ ´ ˇ
´
ˇ
´ ´
´
naprosto spravne. Utle detstvı je totiz idealnı doba,
´
ˇ´
´
´ ˇ
´
ˇ ´
kdy se ma zacıt s vychovou dıtete. I male deatko
ˇ´
´ ´
touzı po poznanı.
6
´ ˇ
ˇ zacˇ ıt´ s vychovou
´
6. Kdy by se melo
dıtete?
´
VYCHOVAVEJTE
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
SVE DIT E OD NEJUTLEJSIHO VEKU
53
´
ˇ ´
´ ´
„Zamilovala jsem se do sveho deatka,“ rˇ ıka jed´
ˇ
na matka, „hned jak jsem ho poprve uvidela.“ Tak
´ ´
ˇ ˇ
´
´
to probıha u vetsiny matek. Toto nadherne pouˇ ´
ˇ ˇ
´
ˇ
to mezi matkou a deatkem se zvetsuje tım, ze po poˇ
´ ´
´
rodu jsou casto spolu. Jejich blızky vztah dale po´
ˇ
˚
siluje kojenı. (Srovnej 1. Tesalonicanum 2:7.) Pro
´ ´
´
´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
uspokojovanı citovych potreb
dıtete je velmi dulezi´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
te, kdyz se s nım matka mazlı a kdyz na nej mluvı.
´ ˇ
ˇ
(Srovnej Izajase 66:12.) Ale co otec? I on by si mel
´ ˇ
´ ´
´
´
blızky
ke svemu novorozenemu potomkovi vytvaret
´
´
´
ˇ
vztah. Prıkladem v tom je sam Jehova. V knize Prˇ ı´
´ ´
ˇ
´
slovı se dozvıdame o Jehovove vztahu k jeho jedine´
´
ˇ
ˇ
mu zplozenemu Synu, kter y zde o sobe prohlasuje:
´
ˇ ´
´
ˇ
„Sam Jehova mne vytvoril jako pocatek sve ces´
ˇ
´ ˇ ˇ
ty, . . . stala jsem se tım, co mel den co den zvlaste
´
´
´
ˇ
´
ˇ
rad.“ (Prıslovı 8:22, 30; Jan 1:14) Podobne si dobr y
ˇ
´
´ ˇ
´ ´
´
ˇ
otec pestuje ke svemu dıteti vrely, laskyplny vztah
´
´ ´
hned od jeho narozenı. Jeden otec rˇ ıka: „Projevujte
ˇ ´
´ ´ ´
´ ´ ´
ˇ ˇ ˇ ´
´
jim hodne lasky. Na objımanı a lıbanı jeste zadne
´ ˇ
ˇ
dıte nezemrelo.“
´
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
8
Male deti vsak potrebuj
ı jeste neco jineho. Od
´
ˇ
ˇ
chvıle, kdy se narodily, je jejich mozek pripraven pri´
´
´
ˇ
jımat a ukladat informace a prvoradym zdrojem
ˇ
´
ˇ
´
ˇ c.ˇ Odtechto informacı jsou rodice. Prˇ ıkladem je re
´ ˇ´
´ ˇ
´ ˇ
ˇ´
ˇ
bornıci rıkajı, ze to, jak dobre se dıte naucı mluvit
ˇ´
ˇ
ˇ ´
a cıst, „je pravdepodobne uzce spojeno s kvalitou
ˇ ´ ˇ ´
´
´
´ ˇ
pocatecnıho vzajemneho vztahu dıtete a jeho rodi´ ˇ
ˇ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ ˚
cu“. Mluvte na dıte a ctete mu od utleho veku. Brzy
´
´
vas bude chtıt napodobit a zanedlouho ho budete
7
´ ˇ
˚ zit
ˇ e,´ aby si oba rodice
ˇ vytvorili
´
ˇ ke svemu
7. a) Procˇ je dule
dıteti
´ ´
´
´
blızky vztah? b) Jaky vztah je mezi Jehovou a jeho jedinym zplo´ Synem?
zenym
´
´
´
ˇ
ˇ by meli
ˇ rodice
ˇ co mozn
ˇ a´ nejdrˇ ıve
8. Jake´ dusevn
ı podnety
da´
ˇ
vat svym detem?
54
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ´
´
ˇ
ucit cıst. Pravdepodobne bude umet cıst drˇ ıve, nez
˚
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
´
ˇ
pujde do skoly. To bude prospesne hlavne v prıpaˇ ˇ ˇ
ˇ
˚
de, ze zijete v zemi, kde je nedostatek ucitelu, a pro´ ´
´ ˇ
ˇ ´ ˚
ˇ
ˇ
to je ve trıdach prılis mnoho zaku.
´
´
´
ˇ ˚ ˇ
ˇ ym
ˇ
9
Prvorad
zajmem kresansk
ych rodicu vsak je
´ ´
´
´ ˇ
ˇ
uspokojovanı duchovnıch potreb dıtete. (Viz 5. Mojˇ´ˇ
´
´
´
´ ˇ
zısovu 8:3.) S jakym cılem? Pomoci svemu dıteti, aby
ˇ
si vypestovalo osobnost podobnou Kristu nebo´
˚
li aby obleklo „novou osobnost“. (Efezanum 4:24)
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
Z toho duvodu rodice potrebujı uvazovat o vhod´
´
´
´
nych stavebnıch materialech a o vhodnych staveb´
´
nıch metodach.
ˇ ˇ
´
´ ˇ
V STEPUJTE SV EMU D ITETI PRAVDU
ˇ ´
´
´
´
Kvalita stavby do znacne mıry zavisı na druhu
ˇ ´
´
´ ˚
ˇ
ˇ
pouzitych stavebnıch materialu. Apostol Pavel rekl,
ˇ
ˇ ´
´
´
´ ´
ze nejlepsımi stavebnımi materialy pro vybudovanı
´
´
ˇ
ˇ
kresanske osobnosti jsou „zlato, strıbro, drahoka˚
´
ˇ
my“. (1. Korinanum 3:10–12) Tyto materialy pred´
´
´
´
ˇ
stavujı takove vlastnosti, jako je naprıklad vıra,
ˇ
´
ˇ
´
moudrost, rozlisovacı schopnost, verna oddanost,
´
´
´
ˇ ´
´
ucta
a laskyplne ocenenı pro Jehovu a jeho zakony.
ˇ
´
´
ˇ
(Zalm 19:7–11; Prıslovı 2:1–6; 3:13, 14) Jak mohou
´
´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
rodice svym detem pomahat, aby od nejutlejsıho
ˇ
ˇ ˇ
˚ ˇ
veku v sobe pestovaly tyto vlastnosti? Pomoci muze
´
´ ´
´
´
´
ˇ
nasledujıcı postup, kter y byl popsan pred davnou
dobou.
´
´
ˇ
´ ´
ˇ
11
Kratce predt
ım, nez izraelsky narod vstoupil do
´
´
ˇ
´
ˇ ˚
ˇ
Zaslıbene zeme, Jehova izraelskym rodicum rekl:
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
„Prokaze se, ze tato slova, ktera ti dnes prikazuji,
10
´
´
´
´
˚ zit
ˇ ej
ˇ sˇ ım
ˇ br at
ˇ
9. Co je nejd ule
c ılem, jak y´ pot rebuj
ı rodi ce
´
v uvahu?
ˇ
ˇ
10. Jake´ vlastnosti je nutne´ v detech
vypestovat?
´
ˇ ı´ rodice
ˇ pomahali
´ detem,
ˇ
ˇ
11. Jak izraelst
svym
aby si vypestovaˇ
ly zboznou osobnost?
´
VYCHOVAVEJTE
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
SVE DIT E OD NEJUTLEJSIHO VEKU
55
´
ˇ
ˇ ˇ
´
budou na tvem srdci; a budes je vstepovat svemu
ˇ
ˇ
ˇ
´
synovi a mluvit o nich, kdyz budes sedet ve svem
ˇ
ˇ ˚
ˇ
ˇ
ˇ
´
dome a kdyz pujdes po silnici a kdyz budes ulehat
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
a kdyz budes vstavat.“ (5. Mojzısova 6:6, 7) Ano, roˇ
´ ´
ˇ
´
´ ´
ˇ
dice musı byt pro deti prıkladem, musı byt jejich ka´
˚ ˇ
´
ˇ
marady, duvernıky a uciteli.
ˇ´
´
´
ˇ
12
Bute prıkladem. Jehova nejdrˇ ıve rekl:
„Prokaˇ
ˇ
´
ze se, ze tato slova . . . budou na tvem srdci.“ A poˇ
ˇ ˇ
´
tom dodal: „Budes je vstepovat svemu synovi.“ Nej´ ´
ˇ ´
ˇ
prve tedy musı mıt zbozne vlastnosti v srdci rodice.
ˇ
´
ˇ´
Rodice musı milovat pravdu a zıt pravdou. Tepr´
´ ˇ
´
´
ve potom mohou dosahnout srdce dıtete. (Prˇ ıslovı
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ ´
´
20:7) Proc? Protoze na deti ma vetsı vliv to, co vidı,
ˇ
ˇ ´
´ ˇ
˚
nez to, co slysı. (Lukas 6:40; 1. Korinanum 11:1)
´
ˇ ˚
ˇ
13
Bute kamarady. Jehova rekl
rodicum v Izraeli:
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
‚Mluvte se svymi detmi, kdyz budete sedet ve svem
ˇ
ˇ ˚
ˇ ˚
ˇ
dome a kdyz pujdete po silnici.‘ To od rodicu vyza´
ˇ
ˇ
ˇ
duje, aby svym detem venovali cas, bez ohledu na
´
ˇ ´
ˇ´ˇ
ˇ ´
to, jak jsou zaneprazdnenı. Jezıs nepochybne cıtil,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ze deti si zasluhujı, aby jim cas venoval. V posled´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ a´ seli
nıch dnech jeho sluzby „lide k nemu prin
male
ˇ
´
ˇ´ˇ
deti, aby se jich dotykal“. Jak na to Jezıs reagoˇ
ˇ
ˇ
´
val? „Bral deti do naruce [a] zehnal jim.“ (Marek
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
10:13, 16) Predstavte si, ze Jezısovi ubıhaly posled´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nı hodiny zivota. Presto temto detem venoval cas
´ ´
ˇ
´
a pozornost. To je vynikajıcı poucenı!
˚ ˇ ´
ˇ
´
´ ˇ
´
14
Bute duvernıky. Jestlize se svym dıtetem tra´
ˇ ˇ
˚ ˇ
´
vıte hodne casu, pomuze vam to v komunikaci
ˇ
˚ zit
ˇ e,´ aby rodice
ˇ byli svym
´ detem
ˇ
´
12. Procˇ je zivotn
eˇ dule
dobr ym
´
prˇ ıkladem?
´
´ˇ
ˇ ı´ rodice
ˇ napodobovat prˇ ıklad
ˇ
13. Jak mohou kresan
st
Jezˇ ıse,
´
ˇ
´ detem?
ˇ
kdyzˇ venuj
ı pozornost svym
´ ´
ˇ e,´ kdyzˇ rodice
ˇ trav
´ dıt´ etem
ˇ
14. Procˇ je prospeˇ sn
ı se svym
hodneˇ
ˇcasu?
56
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ
Rodice, bute detem vzorem,
´
bute jejich kamarady,
˚ ˇ
´
ˇ
duvernıky a uciteli
ˇ ´
´
´
´
´
´
s nım. Cım vıce s nım komunikujete, tım lepe po´ ´
ˇ
ˇ
strehnete, jak se rozvıjı jeho osobnost. Uvedomte si
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
vsak, ze komunikovat je vıc nez si povıdat. Jedna
´
ˇ
ˇ
matka z Brazılie rekla: „Musela jsem si osvojit ume´
´
ˇ
nı naslouchat, naslouchat srdcem.“ Jejı trpelivost
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
prinesla
ovoce, kdyz jı syn zacal sdelovat sve pocity.
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
15
Deti potrebujı „cas se smat . . . a cas poskakoˇ
ˇ
ˇ
vat“, cas na odpocinkovou cinnost. (Kazatel 3:1, 4;
´ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
Zecharjas 8:5) Odpocinkova cinnost je velmi uziˇ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
tecna, kdyz se jı rodice a deti venujı spolecne.
´ ´
ˇ pamatovat, kdyzˇ uvazujeme
ˇ
15. Na co bychom meli
o chvılıch
ˇ
odpocinku?
´
VYCHOVAVEJTE
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
SVE DIT E OD NEJUTLEJSIHO VEKU
57
ˇ
´ ˇ
´
Je smutnou skutecnostı, ze v mnoha domacnostech
ˇ
´
´ ´
ˇ
´
odpocinek znamena sledovanı televize. Nektere te´
´
´
´
leviznı programy sice mohou byt zabavne, ale mno´
ˇ ´
´
´ ´
he z nich narusujı kvalitnı hodnoty, a sledovanı teˇ
ˇ
´ ´
levize vede k tomu, ze komunikace v rodine ustava.
ˇ
ˇ
´
ˇ
Nemeli bychom tedy radeji se svymi detmi provozoˇ
˚ ˇ´ ˇ
˚ ˇ
´
vat nejakou tvurcı cinnost? Muzeme s nimi zpıvat,
´
´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
hrat hry, schazet se s prateli nebo navstevovat prˇ ıˇ
´
´
´
´
jemna mısta. Takove druhy cinnosti povzbuzujı ke
komunikaci.
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
16
Bute uciteli. „Budes [tato slova] vstepovat sve´ ´
ˇ
mu synovi,“ rekl Jehova. Z kontextu poznavame, co
´
ˇ
ˇ
a jak mame ucit. Nejprve „budes milovat Jehovu,
´
´
´
ˇ ´
sveho Boha, celym svym srdcem a celou svou dusı
ˇ
´
ˇ´ˇ
a celou svou zivotnı silou“. (5. Mojzısova 6:5) A poˇ ˇ ˇ
´
´ ´
ˇ av
tom „tato slova . . . budes vstepovat“. Cılem pred
a´
˚
ˇ
´ ´
´ ´
nı pokynu bylo vypestovanı hluboke lasky k Jeho´
˚
˚
vovi a k jeho zakonum. (Srovnej Hebrejcum 8:10.)
ˇ ˇ
´
ˇ
´ ´
Slovo „vstepovat“ znamena vyucovat opakovanım.
´
ˇ
ˇ
ˇ
Jehova vam tedy sdeluje, ze k tomu, aby si vase
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ
deti vypestovaly zboznou osobnost, jim pomuzete
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
v prvnı rad
e tım, ze si s nimi o Jehovovi vytrvale poˇ
´ ´
´
´
´
vıdate. K tomu patrˇ ı pravidelne s nimi vest biblicke
studium.
ˇ ˇ
ˇ ˚ ´ ˇ
ˇ
´
´
17
Vetsina rodicu vı, ze dostat nejake informace dıˇ
´
´
ˇ
ˇ
teti do srdce nenı snadne. Apostol Petr spolukres´
´
ˇ ´
ˇ
any vybızel: „Jako novorozena deatka si vytvorte
ˇ
´
´
´
´
ˇ
touhu po nefalsovanem mleku, ktere patrı ke sloˇ
´
ˇ
vu.“ (1. Petra 2:2) Vyraz „vytvorte touhu“ naznacuje,
ˇ
´
´
ˇ´
´
ze mnozı lide sami od sebe netouzı po duchovnım
ˇ
ˇ ´
´
˚
ˇ
pokrmu. Rodice mozna potrebujı hledat zpusoby,
´
´ ˇ
ˇ
jak by ve svem dıteti tuto touhu vypestovali.
ˇ rodice
ˇ sve´ deti
ˇ ucit
ˇ o Jehovovi?
16. Co a jak by meli
´ ˇ
ˇ potrebuj
´ dıt´ eti?
ˇ
ˇ
ˇ
17. Co snad rodice
ı pestovat
ve svem
A proc?
58
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ´ˇ
´
´
´
´
Jezıs dosahl srdce lidı pomocı podobenstvı. (Ma´ ˇ
ˇ
´
rek 13:34; Lukas 10:29–37) Tato vyucovacı metoda
ˇ ´
´ ˇ ´ ˇ
´
ˇ
´ ´
je u detı zvlas ucinna. Ucte je biblicke zasady pomo´
´
´
´
´ ˇ ˚
´
ˇ
ˇ
cı barvitych, zajımavych prıbehu, naprˇ ıklad tech,
´
ˇ´
´
ktere najdete v publikaci Moje kniha biblickych prıˇ ˚
ˇ
ˇ
ˇ ´
behu.1 Snazte se deti zaujmout. Nechte je, a pouzijı
´
´
´
´
˚ ˇ´
sve tvurcı schopnosti a a biblicke udalosti nakreslı
´
´
ˇ´ˇ
ˇ´
´
ˇ
nebo predvedou ve scenkach. Jezıs pouzıval take
´
ˇ
otazky. (Matous 17:24–27) Tuto jeho metodu napo´
´
ˇ
dobujte na rodinnem studiu. Mısto toho, abyste deˇ´ ´
ˇ
´
ˇ
tem Bozı zakon pouze vysvetlili, ptejte se jich naprıˇ ´
´
klad: Proc nam Jehova dal tento zakon? Co se stane,
ˇ
ˇ
ˇ
jestlize ho budeme dodrzovat? Co se stane, jestlize
ˇ
´
´
´ ˇ
ho nebudeme dodrzovat? Takove otazky dıteti pomoˇ´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
hou, aby o Bozıch zakonech prem
yslelo a zjistilo, ze
´
´
ˇ´ˇ
jsou prakticke a platne. (5. Mojzısova 10:13)
ˇ
´ ´ ˇ
´
19
Jestlize jste pro sve dıte prˇ ıkladem, pokud jste
´
˚ ˇ
´
ˇ
˚ ˇ
jeho kamarady, duvernıky a uciteli, muzete mu po´
ˇ
´ ´
ˇ
´ ˇ
´
´
mahat, aby si uz od utleho veku vytvarelo
uzky
´
´ ˇ
osobnı vztah k Jehovovi Bohu. Tento vztah dıte po´
´
ˇ
ˇ
vzbudı k tomu, aby bylo rado, ze je kresanem.
Bude
ˇ ˇ´
´
ˇ
se snazit zıt v souladu se svou vırou, i kdyz se do´ ˚
ˇ
´
´
stane pod tlak vrstevnıku a do pokusenı. Neustale
´
´
´
´ ˇ
mu pomahejte, aby si tohoto vzacneho vztahu vazi´
´
lo. (Prˇ ıslovı 27:11)
18
´ ˇ
´ ´
ˇ
´
UKAZ NOVAN I JE NEZBYTN E NUTN E
20
´ ˇ
´ ´
ˇ ´ ´ ´
´
Ukaznovanı je soucastı vychovy, ktera napravuje
1 Vydala Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc.
´
´ˇ
´
ˇ
˚
18. Naprˇ ıklad ktere´ Jezˇ ısovy
vyucovac
ı metody jsou rodicˇ um
´
´
ˇ
doporucovany k napodobenı?
´ ˇ
´
´
ˇ budou pri
ˇ
ˇ jedna19. Jake´ vyhody
dıteti
prinese,
kdyzˇ se rodice
´
´
´
´
´
nı s nım rˇ ıdit biblickymi
zasadami?
´ ˇ
´ ´
´
ˇ byt
´ uplatnov
ˇ ano?
20. Co je ukaznov
anı a jak by melo
´
VYCHOVAVEJTE
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
SVE DIT E OD NEJUTLEJSIHO VEKU
59
ˇ
´
´
´
ˇ
mysl a srdce. Deti ho potrebuj
ı neustale. Pavel radı
˚
´ ˇ
´
´
´
otcum, aby sve deti ‚dal vychovavali v kazni a v Jehoˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
´ ´
˚
vove myslenkovem usmer novanı‘. (Efezanum 6:4) Roˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
ˇ ´
dice by meli deti ukaznovat s laskou, jako to dela
˚
´ ˇ
´
ˇ
Jehova. (Hebrejcum 12:4–11) Ukaznovat na zaklade
´
ˇ ´
´
˚
´
ˇ
ˇ
lasky je mozne pomocı rozhovor u. Proto je nam rece´
´
´
ˇ
no „naslouchejte kazni“. (Prˇ ıslovı 8:33) Jak by melo
´
´ ˇ
´ ´
ukaznovanı probıhat?
ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
´ ˇ
´ ´ ˇ ´
21
Nekterˇ ı rodice se domnıvajı, ze ukaznovanı detı
´
´
ˇ ´
´
znamena pouze mluvit s nimi vyhruznym tonem,
´
´ ˇ
ˇ
nadavat jim, nebo je dokonce urazet. Pavel vsak
´ ˇ
´ ´
´
v souvislosti s ukaznovanım varuje: „Vy otcove, ne´ ˇ ˇ
´ ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
drazdete sve deti.“ (Efezanum 6:4) Vsichni kresan
e
´ ´
ˇ
´
´
´
jsou vyzyvani, aby ‚byli ke vsem jemnı a s mırnostı
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
poucovali ty, kterı nejsou prıznive nakloneni‘. (2. Tiˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
moteovi 2:24, 25) I kdyz kresan
stı rodice zjisujı, ze
´
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
je nutne jednat pevne, presto by pri ukaznovanı
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
svych detı meli myslet na tato slova. Nekdy vsak rozˇ´
˚ ˇ
´
´
ˇ´
ˇ
´
hovory nestacı a muze byt nutne pouzıt nejaky
´
´
ˇ
druh trestu. (Prıslovı 22:15)
ˇ
´ ´
´
´ ´
ˇ
22
Deti jsou rozdılne, a proto potrebuj
ı rozdılne
´ ˇ
´ ´
ˇ
´
´ ˇ
´
ukaznovanı. Nektere dıte nelze „napravit pouhyˇ
´
ˇ
mi slovy“. Je-li obcas potrestano za neposlusnost,
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
muze to slouzit k jeho zachrane. (Prˇ ıslovı 17:10;
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
23:13, 14; 29:19) Dıte by vsak melo vedet, proc je
´
´ ´ ´ ´
´
´
´
ˇ
trestano. „Prut a karanı davajı moudrost.“ (Prıslovı
´
´
29:15; Job 6:24) Mimoto trest ma sve meze. Jehova
´ˇ
´
ˇ
´
ˇ
rekl
svemu lidu: „Budu [te] muset ve vhodne mıre
´ ˇ
ˇ
trestat.“ (Jeremjas 46:28b) Bible rozhodne neschva´
´
´ ´
´ ´ ˇ
˚
luje zlostne bitı ani silne vyprasky, ktere dıteti zpu´
ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
sobı modriny, nebo dokonce zranenı. (Prıslovı 16:32)
´
´
ˇ rodice
ˇ pamatovat, kdyzˇ sve´ deti
ˇ ukaz21. Na jake´ zasady by meli
´
ˇ ı?
nuj
´
´
ˇ et,
ˇ jestlize
ˇ musı´ byt
´ potrestano?
ˇ
22. Co dıteˇ nutneˇ potrebuje
ved
60
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´ ˇ
´ ˇ
´ ´
´
UCINNE UK AZNOVANI
´
´ ˇ
´ ´
´
´
˚
ˇ
Jednım z vyznamnych druhu ukaznovanı je to, ze
´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
rodice dajı detem pocıtit neprıjemne nasledky ne´
´ ´
´
˚
ˇ´
spravneho jednanı. (Galaanum 6:7; srovnej 2. Mojzı´
´ ˇ
´
´
ˇsovu 34:6, 7.) Jestlize
ˇ naprˇ ıklad
ˇ
ˇ
dıte udela neporadek,
´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
muze na nej silne zapusobit, kdyz si musı po sobe
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ ´
uklidit. Co kdyz s nekym nepekne jednalo? Mozna se
´
ˇ
ˇ vyzadujeme,
ˇ
tento spatn
y´ sklon napravı, jestlize
aby
´
´ ˇ
´ ´ ´ ˇ
ˇ
se omluvilo. Dalsım druhem ukaznovanı dıtete je to,
ˇ mu pro zdurazn
˚
ˇ ı´ potrebn
´
ˇ ı´ odebereˇ
ze
en
eho
poucen
´
ˇ
ˇ e´ vysady.
´
˚
me na nejakou
dobu urcit
Tımto zpusobem
´ ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ
´
dıte pozna, ze dodrzovat spravne zasady je moudre.´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
Kdyz Jehova upozor noval svuj lid, ze ho bude
´ ˇ
ˇ
ukaznovat, nejprve rekl: „Neboj [se] . . ., nebo jsem
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
s tebou.“ (Jeremjas 46:28a) Podobne rodicovske
´ ˇ
´ ´
ukaznovanı, a je provedeno jakkoli vhodnou forˇ
´ ˇ
ˇ
mou, by nikdy nemelo v dıteti zanechat pocit, ze je
ˇ
˚
´ ˇ
ˇ
´
zavrzeno. (Kolosanum 3:21) Dıte by naopak melo cıˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
tit, ze je ukaznovano proto, ze rodice jsou ‚s nım‘, ze
´
ho podporujı.
23
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
CHRANTE SV E DETI PRED NEBEZPE C IM
´
ˇ ´
´
´
´
´
ˇ
´
Mnozı dospelı lide vzpomınajı na sve detstvı
ˇ
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
jako na sastne obdobı. Pripomınajı si hrejivy poˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
cit bezpecı, jistotu, ze se jejich rodice o ne za vsech
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
okolnostı postarajı. Rodice touzı, aby jejich deti
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ´
mely stejny pocit, ale udrzet deti v bezpecı je
ˇ ´
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´
ˇ
´
v dnesnım zkazenem svete tezsı, nez to byvalo
´
ˇ
drıve.
24
´
ˇ dıt´ eˇ jasneˇ rozeznat, kdyzˇ ho rodice
ˇ trestajı?
23. Co by melo
´
´
´
ˇ ı´ det
ˇ ı,´ pred
ˇ
24., 25. Co je jednım z odpornych
ohrozen
nımzˇ je
´
ˇ v dnesn
ˇ ı´ dobeˇ chranit?
nutne´ deti
´
VYCHOVAVEJTE
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
SVE DIT E OD NEJUTLEJSIHO VEKU
61
´
´
ˇ
´
ˇ ´
´
Jednım z odpornych ohrozenı detı, ktereho
´
´
´ ´
´ ´
ˇ
ˇ
v poslednıch letech stale pribyva, je sexualnı obteˇ
´ ´
ˇ
´ ˇ
´
´
˚
ˇ ˇ
´ ´ ˇ ´
ˇ
zovanı. Pocet ohlasenych prıpadu obtezovanı detı
´
´
´ ˇ
ˇ ˇ ´
v Malajsii se za poslednı desetiletı zvysil ctyrn
aˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
sobne. V Nemecku je kazdy rok pohlavne zneuzito
ˇ ´
´
´
asi 300 000 detı a v jiste jihoamericke zemi je poˇ ˇ
ˇ
´
˚
dle odhadu jednoho pruzkumu rocne zneuzito za´
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
vratne mnozstvı 9 000 000 detı! Tragicke je to, ze
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ´
´
´ ´ ˇ
vetsinu techto detı obtezujı doma lide, ktere dıte
´
ˇ ˚ ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
zna a jimz duveruje. Dıte by vsak melo mıt pevnou
´
ˇ ˚
ˇ
´ ´ ˇ
ochranu u svych rodicu. Jak rodice mohou sve dıte
´
chranit?
ˇ
´ ˇ
˚ ˇ ´
´
26
Zkusenosti ukazujı, ze vuci uchylnym lidem
´
´
ˇ
´ ˇ ´
jsou bezbranne zejmena ty deti, ktere vedı o sexu
´
´
´
ˇ
velmi malo, a proto hlavnım preventivnım opatre´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
´
nım je dıte poucit, i kdyz je jeste male. Pozna´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
nı muze poskytovat ochranu ‚pred spatnou cesˇ
ˇ
´ ´
´
´
´
ˇ
tou, pred
clovekem mluvıcım zvracenosti‘. (Prˇ ıslovı
´
´ ´
´ ´
´
´
2:10–12) Jake poznanı? Poznanı biblickych zasad,
´
´
´
´
toho, co je po mravnı strance spravne a co ne´
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
spravne. Take poznanı toho, ze nekterı dospelı jed´ ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
najı spatne a ze dıte nemusı poslechnout lidi, kte´
´ ˇ ´
´
´ ´
rˇ ı ho navadejı k nevhodnemu jednanı. (Srovnej
ˇ
´ ´
Daniela 1:4, 8; 3:16–18.) Neomezte toto poucovanı
´
ˇ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
na jediny rozhovor. Vetsina malych detı potrebuje
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
byt poucovana nekolikrat, nez si to zapamatuje.
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
Kdyz jsou deti o neco starsı, meli by rodice laskyplˇ
´
´
ne respektovat jejich pravo na soukromı — otec
ˇ
dcerino
a matka synovo — a tak v nich podporo´
ˇ
ˇ
vat smysl pro to, co je vhodne. A samozrejm
e jed´
ˇ ´
˚
ˇ ´
´
ˇ
nım z nejlepsıch druhu ochrany pred zneuzitım dıˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´ˇ´
tete je to, ze na nej vy, rodice, bedlive dohlızıte.
25
´
˚
ˇ e´ udrzet
ˇ deti
ˇ v bezpecˇ ı´ a jak mu˚ ze
ˇ
26. Jakymi
zpusoby
je mozn
´ ˇ
´ ˇ
´ ´
´
byt dıte chraneno poznanım?
62
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
PROSTE BOHA O VEDEN I
´
´ ˇ
´ ´
ˇ
´
27
Vychovavat dıte od utleho veku je opravdu naˇ ´ ´
ˇ ˇ´ ´
ˇ
´
´
rocny ukol, ale verıcı rodice se s nım nemusejı po´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
´
tykat sami. Kdyz se kdysi v dobe soudcu muz jmeˇ ˇ
ˇ
nem Manoa dozvedel, ze se stane otcem, prosil
´ ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
Jehovu o vedenı pri
vychove sveho dıtete. Jehova
ˇ
tyto modlitby vyslysel. (Soudci 13:8, 12, 24)
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
´
´
28
Podobne dnes se verˇ ıcı rodice, kterˇ ı vychov
ava´
´
´ ˇ
´
jı sve deti, mohou take modlit k Jehovovi. Uloha roˇ ˚
´
´
ˇ
ˇ a´ sˇ ı´ velkou odmenu.
dicu je namahava, ale prin
Jedˇ ´
ˇ ´
´
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ni kresanstı manzele z Havaje rıkajı: „Nez prijdou
´ ´
´ ´ ´
´
´
´
kriticka leta dospıvanı, mate na tuto praci dvanact
´
´
´
ˇ
ˇ
let. Pokud jste vyvıjeli usilı a snazili se uplatnovat
´
´ ´
biblicke zasady, je to doba, kdy budete sklızet radost
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
a pokoj, kdyz se vase deti rozhodnou, ze budou slouˇ
´
´
´
ˇ
zit Jehovovi celym srdcem.“ (Prˇ ıslovı 23:15, 16) Az
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´
vase dıte dospeje k tomuto rozhodnutı, i vas to pod´ ´
´ ´
´
ˇ
´
nıtı ke zvolanı: „Synove [a dcery] jsou dedictvı od
Jehovy.“
´
ˇ sˇ ım
ˇ kdyzˇ se
27., 28. Kdo je nejvet
Zdrojem pomoci pro rodice,
´
´
´ ˇ
´
ˇ ´
´
potykajı s narocnym ukolem vychovat dıte?
´
´
J AK
MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY
´
ˇ ˚
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
POM AHAT . . . RODI C UM P RI V YCHOV E D ET I ?
´
´
˚ eˇ rujte
ˇ
Duv
v Jehovu. (Prˇ ıslovı 3:5)
ˇ
ˇ
Jednejte zodpovedne. (1. Timoteovi 5:8)
´ ´
´
´
Jehova je milujıcı Otec. (Prˇ ıslovı 8:22, 30)
´ ´
ˇ jsou odpovedni
ˇ
ˇ an
´
ˇ ı.´
Rodice
za poucov
ı svych
det
´ˇ
ˇ
(5. Mojzısova 6:6, 7)
´ ˇ
´ ´
˚
Ukaznov
anı je nezbytne.´ (Efezanum
6:4)
´
VYCHOVAVEJTE
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
SVE DIT E OD NEJUTLEJSIHO VEKU
63
ˇ
´
SESTA
K A P I TOLA
´
´
Napom
ahejte
sv
emu
´
´ ´
´ ˇ
dospıvajıcımu dıteti
´
k dobremu rozvoji
´
´
´ ´ ´ ˇ
ATE-LI doma dospıvajıcı dıte, je to naprosto
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
odlisna situace, nez kdyz mate petilete nebo
´ ´ ˇ
´
´ ´ ´
´
ˇ
desetilete dıte. Leta dospıvanı s sebou nesou naroc´ ´
´
´ ˇ ´
´
ˇ
ne ukoly a problemy, ale prinasejı take radost a odˇ
´
´
˚
menu. Z takovych prˇ ıkladu, jako byl Josef, David,
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
Josijas a Timoteus, je videt, ze mladı lide mohou
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´
jednat odpovedne a ze mohou mıt vynikajıcı vztah
ˇ´ˇ
k Jehovovi. (1. Mojzısova 37:2–11; 1. Samuelova
´
´
16:11–13; 2. Kralovska 22:3–7; Skutky 16:1, 2) Dnes
´
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
´
mnozı dospıvajıcı jednajı stejne. Nektere z nich
ˇ
ˇ
´
pravdepodobne znate.
ˇ
ˇ
´
´ ´ ´
´
ˇ a.
2
Avsak u nekoho jsou leta dospıvanı bourliv
´
ˇ´
´
´ ´
´
´ ´
Mladistvı prozıvajı citove vykyvy. Dospıvajıcı chlap´
ˇ ´
ˇ´
ˇ ˇ ´
´
ci a dıvky mozna touzı po vetsı nezavislosti a neliˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
be nesou, ze je rodice omezujı. Tito mladı lide jsou
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
vsak dosud pomerne nezkusenı a potrebujı, aby jim
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
rodice laskyplne a trpelive pomahali. Ano, leta do´ ˇ
´
ˇ
´
´ ´ ´
ˇ
spıvanı mohou prinaset nove podnety, ale take
ˇ ˚
´
´ ´
zmatky, a to jak rodicum, tak dospıvajıcım. Jak se
´
´
ˇ
´
da mladym lidem v techto letech pomahat?
ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
3
Rodice, kterı se rıdı biblickymi radami, poskytu´
´
´
´ ´
ˇ ´
´ ˇ
jı svemu dospıvajıcımu potomkovi nejlepsı prˇ ılezi-
M
´
´
´ leta
´
ˇ est
1., 2. Jake´ problemy
a jake´ radosti mohou prin
dospı´ ´
vanı?
ˇ svemu
´
ˇ
ˇ pro3. Jak mohou rodice
potomkovi umoznit,
aby dobre
´
´ ´ ´
ˇsel obdobım
dospıvanı?
64
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
ˇ
tost k tomu, aby temito zkouskami uspesne prosel
ˇ
ˇ
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
a aby se z neho stal odpovedny dospely clovek. Ve
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
vsech zemıch a v kterekoli dobe se darilo
dobre
´
´ ˇ
ˇ ˚
´
´ ´
zvladnout toto obdobı tem rodicum a dospıvajıc
ˇ ım,
´
ˇ ˇ
ˇ
´ ´
kterˇ ı spolecne uplatnovali biblicke zasady. (Zalm
119:1)
ˇ ´
´
ˇ
´
UPR IMNA A OTEV RENA KOMUNIKACE
´ ´
´
˚ ˇ
´
Bible rˇ ıka: „Kde nenı duverny hovor, tam se
´
´
´
´
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
marı plany.“ (Prıslovı 15:22) Jestlize byl duverny
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
´ ˇ
˚
hovor nezbytny, kdyz byly deti mladsı, zvlas duˇ ´
´
´ ´ ´
´
´
lezity je v obdobı dospıvanı, kdy se mladı lide
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´ ´
´
´
ˇ
mene zdrzujı doma a vıce casu travı se svymi praˇ
´
´
´
teli ze skoly nebo s jinymi kamarady. Nenı-li mezi
ˇ
˚ ˇ
´
ˇ ´
´
´
´
ˇ
detmi a rodici duverny hovor — zadna uprˇ ımna
´
´
´ ´
ˇ
a otevrena komunikace —, dospıvajıcı se mohou
ˇ
´
ˇ
´
ˇ a´ vzarodine odcizit. Jak se tedy da udrzet otevren
´
jemna komunikace?
´
´
´
´
´ ´
5
Svou ulohu v tom musı sehrat dospıvajıcı i roˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
dice. Je pravda, ze povıdat si s rodici je pro deˇ ´
´ ´ ´
´ˇ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ti mozna v dospıvanı obtıznejsı, nez kdyz byly
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
mladsı. Uvedomte si vsak, ze „nenı-li obratne
´
´
ˇ
´ ´
˚
´
vedenı, lid pada; ale ve mnozstvı radcu je zachra´
´
´
ˇ
na“. (Prˇ ıslovı 11:14) Tato slova platı pro vsechny,
´
ˇ
ˇ ´
´
´ ´
pro mlade stejne jako pro starsı lidi. Dospıvajıcı,
´
ˇ
´
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
kterı si to uvedomı, pochopı, ze stale potrebujı
´
´
ˇ
´
´
´
ˇ
obratne vedenı, protoze se setkavajı se stale sloziˇ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
tejsımi problemy. Meli by uznat, ze jejich verˇ ıcı roˇ
ˇ ˇ
´
´
dice jsou dostatecne kvalifikovanymi radci, protoˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ze majı vıce zivotnıch zkusenostı a jiz mnoho let
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
se laskyplne starajı o sve deti. Takze moudrˇ ı
4
´ ´ ´
˚ ern
ˇ y´ rozhovor dule
˚ zit
ˇ y´ hlavneˇ v letech dospıv
4. Procˇ je duv
anı?
´
´ ´
´
ˇ
5. K cemu
jsou dospıvajıcı povzbuzovani, pokud jde o komuniˇ
kaci s rodici?
´
N APOMAHEJTE
´
´ ´
´ ˇ
´
´
SVEMU DOSPIVAJICIMU DIT ETI K DOBREMU ROZVOJI
65
´
´ ´
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
dospıvajıcı se v teto etape sveho zivota neobratı
ˇ ˚
´
k rodicum zady.
´ ˇ
ˇ
ˇ a´ komunikace znamena,
6
Otevren
ze se rodice
ˇ
´
ˇ
´
´ ´
´ ´
budou snazit byt k dispozici, az dospıvajıcı pocıtı
´
ˇ
ˇ
ˇ
potrebu
si povıdat. Jestlize jste rodice, postarejte se
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
o to, aby alespon z vası strany byla neomezena moz´
´
´
´ ´
ˇ
nost komunikace. Nemusı to byt snadne. Bible rıka,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ze je „cas byt zticha a cas mluvit“. (Kazatel 3:7) Kdyz
ˇ
´
´ ´ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
vase dospıvajıcı dıte ma pocit, ze je cas mluvit, vy si
´
ˇ ´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
mozna muzete myslet, ze je cas byt zticha. Snad jste
ˇ
´
si tento cas vyhradili na osobnı studium, na odpoˇ
´
´
ˇ
ˇ
cinek nebo na praci v domacnosti. Presto
se snazˇ
´
´
ˇ
´ ˇ
te zmenit sve plany a naslouchat, jestlize si dıte
´
´
ˇ
ˇ ´
chce s vami povıdat. Jinak se o to uz mozna znovu
´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
nepokusı. Vzpomente si na Jezıse. Jednou mel
´
ˇ
´
ˇ´
ˇ
ˇ
v planu, ze bude chvıli odpocıvat. Kdyz se vsak koˇ
ˇ
´
ˇ
lem neho sebehli lide a chteli mu naslouchat, odloˇ
ˇ
ˇ
ˇ
zil dobu odpocinku a zacal je vyucovat. (Marek
ˇ ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ
6:30–34) Vetsina dospıvajıcıch si uvedomuje, ze jeˇ
´
ˇ ´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
jich rodice majı rusny zivot, ale presto potrebujı mıt
ˇ
ˇ
pocit jistoty, ze jsou jim rodice k dispozici, kdyby je
ˇ
´
ˇ
ˇ
potrebovali.
Bute tedy dosazitelnı a mejte po´
chopenı.
´
7
Pokuste se zavzpomınat na to, jak to bylo v doˇ
ˇ
´ ´ ´
´
be vaseho dospıvanı, a neztracejte smysl pro hu´
ˇ
´
ˇ
´
mor! Je nutne, aby rodice byli se svymi detmi radi.
ˇ
´ ´
˚
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
Jak rodice travı svuj volny cas? Jestlize chtejı ve
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
svem volnem case vzdycky delat neco, co se nety´
´
´ ´ ˇ
ˇ ˇ
ka rodiny, jejich dospıvajıcı deti to okamzite zpozo´
´
´ ´
´ ˇ
ˇ
´
´
rujı. Pokud dospıvajıcı dojdou k zaveru, ze prˇ atele
´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ze skoly se o ne zajımajı vıc nez vlastnı rodice, nut´
´ ´
´
ˇ
6. Jaky´ postoj ke komunikaci se svymi
dospıvajıcımi detmi
za´ ´
ˇ
ˇ ı´ a milujıc
ujmou
moud
r
ı
rodi
ce?
ˇ
´
ˇ potrebuj
´
ˇ
7. Cemu se rodice
ı vyhybat?
66
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
˚
´
ne jim to zpusobı pro´
blemy.
ˇ
O CEM SPOLU
MLUVIT
ˇ
´
8
Pokud rodice svym
ˇ
ˇ ´
ˇ
detem nevstıpili ocene´
nı pro poctivost a usi´
ˇ
´
lovnou praci jiz drˇ ıˇ
ˇ
ve, rozhodne by to meli
ˇ
udelat v letech jejich
´ ´ ´
dospıvanı. (1. Tesaloniˇ
˚
canum 4:11; 2. Tesaloˇ
˚
´
nicanum 3:10) Take se
´
ˇ
musı ujistit, ze jejich
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
deti skutecne povazujı
˚ ˇ ´
´
za dulezite vest mravˇ ˇ
´ ˇ
´
´
´
´
´ ´
ne cisty zivot. (Prˇ ıslovı Bute svemu
dospıvajıcıˇ
´ ˇ
20:11) V techto oblas- mu dıteti k dispozici, kdyzˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
tech rodice detem hod- si potrebuje povıdat
ˇ
ˇ ´
´
´
ne sdelı pomocı prˇ ıkla˚
ˇ ´ ´
ˇ ´
´
du. Zrovna tak jako neverˇ ıcı manzele mohou byt
´
´
´ ´
´
ˇ
„zıskani beze slova chovanım svych manzelek“,
´
´
´ ´
´
´
´
take dospıvajıcı mohou poznat spravne zasady
´ ´
´
ˇ ˚
´
´
ˇ
z chovanı svych rodicu. (1. Petra 3:1) Prıklad sam
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ
´
o sobe vsak nestacı, protoze take venku mimo doˇ
ˇ
´
´
mov jsou deti vystaveny vlivu mnoha spatnych prˇ ıˇ ´
´
´
ˇ
˚
´
kladu a zaplave lakave reklamy. Starostlivı rodice
´
´
´
´
´
´ ´
ˇ
tedy potrebuj
ı znat nazory svych dospıvajıcıch
ˇ ´
´
ˇ ´
ˇ
detı na to, co vidı a slysı, a to od nich vyzaduje,
ˇ
ˇ
´
´
´
aby s detmi vedli promyslene rozhovory. (Prˇ ıslovı
20:5)
´
ˇ e´ vst
ˇ ıpit
ˇ
ˇ ı´ pro poctivost, usilovnou
8. Jak je mozn
detem
ocenen
´
´
´ ´
´
praci a spravne chovanı?
´
N APOMAHEJTE
´
´ ´
´ ˇ
´
´
SVEMU DOSPIVAJICIMU DIT ETI K DOBREMU ROZVOJI
67
´ ˇ
´
ˇ
´
´ ´
´
To zvlas platı, kdyz se jedna o sexualnı otazky.
ˇ
ˇ
ˇ
Rodice, jste pri rozhovorech s detmi o sexu v rozpa´
ˇ ´
´ ˇ
´ ´
˚
ˇ
cıch? I kdyz vas tento namet uvadı do rozpaku, meli
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
byste se o nem snazit s detmi mluvit, protoze se to
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
´
rozhodne od nekoho dozvedı. A kdo vı, jake zkresle´
´
´
ˇ
ˇ ´
´
ne informace zıskajı, jestlize se to nedozvedı od vas.
´ ˇ
´ ´
Jehova se v Bibli zalezitostem sexu nevyhyba, neˇ
´
ˇ
´
´
meli by se jim tedy vyhybat ani rodice. (Prˇ ıslovı
4:1–4; 5:1–21)
ˇ ˇ ´
ˇ
´
10
Jsme vdecnı za to, ze Bible obsahuje jasne rady
´ ´
´ ´
ˇ
v oblasti sexualnıho chovanı a ze Watchtower Sociˇ ˇ ´
´
´
ˇ
ety uverejnila
mnoho prospesnych informacı, ktere
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ ˇ
ukazujı, ze tyto rady platı i v soucasnem svete. Ne´
ˇ´
bylo by dobre tuto pomoc vyuzıt? Co kdybyste si na´
´
ˇ
ˇ
prıklad se svym synem nebo svou dcerou znovu pre´
ˇ
ˇ
´
´
cetli nektere kapitoly z 1. a 2. dılu knihy Otazky
´
´
´
ˇ
´
´
ˇ
mladych lidı — Prakticke odpovedi? Vysledky vas moz´
´ ˇ´
ˇ ˇ
na prıjemne prekvapı.
ˇ
´
´
ˇ ˇ ´
´ ˇ
11
Co by melo byt nejvyznamnejsım nametem roz˚
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
hovor u, ktere rodice vedou se svymi detmi? Apostol
´ ˇ
ˇ
´
Pavel na tento namet upozornil, kdyz napsal: „Dal
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
[sve deti] vychovavejte v kazni a v Jehovove myslen´
ˇ ˇ
´ ´
˚
ˇ
´
kovem usmer novanı.“ (Efezanum 6:4) Deti se stale
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
potrebujı ucit o Jehovovi. Zejmena se potrebujı naˇ
ˇ
´
ˇ
´
ucit milovat ho a mely by chtıt mu slouzit. I v teto
´
ˇ
´
ˇ
oblasti se da mnoho naucit prıkladem. Pokud do´ ´ ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´
spıvajıcı deti vidı, ze jejich rodice milujı Boha „ce´
´
ˇ ´
lym svym srdcem a celou svou dusı a celou svou
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
myslı“ a ze to nese dobre ovoce v jejich zivote, moz´
´
ˇ
ˇ
na je to velice ovlivnı, aby jednaly stejne. (Matous
9
´ ´
´
ˇ meli
ˇ sve´ deti
ˇ poucovat
ˇ
9., 10. Procˇ by rodice
o sexualnıch otaz´
ˇ
kach a jak to mohou delat?
´
´ neju´ cinn
ˇ
ˇ sˇ ım
˚
ˇ sve´ deti
ˇ ucit,
ˇ
11. Jakym
ej
zpusobem
mohou rodice
ˇ
aby slouzily Jehovovi?
68
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
Pravidelne biblicke studium
´
je pro rodinu nepostradatelne
ˇ
ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ
´
22:37) Podobne, kdyz deti vidı, ze rodice majı rozum´
´
´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ny nazor na hmotne veci a ze na prvnı mısto v ziˇ
´
´
ˇ´
´
´
˚ ˇ
ˇ
vote davajı Bozı Kralovstvı, pomuze jim to vypes´
ˇ
´
tovat si stejny myslenkovy postoj. (Kazatel 7:12;
ˇ
Matous 6:31–33)
´ ´
˚
´ ´ ´
ˇ av
12
Vynikajıcı pomuckou pro pred
anı duchov´
ˇ
´
´
´
nıch hodnot detem je tydennı rodinne studium Bibˇ
´
´
´
le. (Zalm 119:33, 34; Prˇ ıslovı 4:20–23) Je nesmırˇ
ˇ
˚ ˇ ´ ´
´
ˇ
ne dulezite vest takove studium pravidelne. (Zalm
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
1:1–3) Rodice a deti by si meli uvedomovat, ze ostat´ ˇ
´
´
´
nı veci si musı planovat podle rodinneho studia,
ˇ
´
´
´
a ne naopak. Krome toho, ma-li byt rodinne stuˇ
ˇ ´
´
´
ˇ
´
´
dium uzitecne, je nezbytne mıt k nemu spravny po˚ ˇ ´
ˇ
ˇ
stoj. Jeden otec rekl: „Dulezitym prostredkem je,
ˇ
´
ˇ´
´ ˇ
ˇ ´
kdyz se vedoucı studia snazı vytvaret
uvolnene,
ˇ
˚
´
ˇ ´
´ ´
ˇ
presto vsak dustojne ovzdusı — neformalnı, ale ne
´
´
ˇ
ˇ pripom
ˇ
12., 13. Jake´ myslenky
bychom si meli
ınat, ma-li se ro´
ˇ
dinne studium darit?
´
N APOMAHEJTE
´
´ ´
´ ˇ
´
´
SVEMU DOSPIVAJICIMU DIT ETI K DOBREMU ROZVOJI
69
Projevujte
´
ˇ
svym detem
´
ˇ ´
lasku a ocenenı
´ ˇ ´
lehkovazne. Nemu´ ´
ˇ
´
sı byt vzdy snadne
ˇ
´
´
dospet ke spravne
´
ˇ
rovnovaze a casto
ˇ
ˇ
je potreba mysle´
ˇ ´
ˇ
nı detı usmernit.
ˇ
Jestlize se to jed´
´
nou nebo dvakrat nepodarˇ ı, vytrvejte a zkuste to
´ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
prıste opet.“ Tentyz otec rekl, ze ve sve modlitbe pred
ˇ ´
´
´
ˇ
kazdym studiem prosı Jehovu vyslovne o to, aby
ˇ
ˇ
´
´
´
´
vsichni prˇ ıtomnı zaujali spravne stanovisko. (Zalm
119:66)
ˇ ´ ´
ˇ
´
´
´
13
Verˇ ıcı rodice majı povinnost vest rodinne stuˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
dium. Je pravda, ze nekterı rodice nemusı mıt taˇ
´ ´
ˇ ´
´ˇ ˇ
´
˚
lent k vyucovanı a mozna obtızne hledajı zpusoby,
´
´
´
´
´
jak rodinne studium vest, aby bylo zajımave. Nicmeˇ
ˇ
´
´
´ ´ ˇ
ne jestlize sve dospıvajıcı deti milujete „skutkem
´
ˇ
´
ˇ
a pravdou“, budete jim chtıt pokorne a uprˇ ımne po´
ˇ
´
´ ˇ
mahat, aby delaly pokroky v duchovnım smysle´
ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ ´
nı. (1. Jana 3:18) Mozna si obcas postezujı, ale pravˇ
ˇ
´ ´ ˇ
´
´ ´
depodobne pocıtı, ze mate hluboky zajem o jejich
dobro.
´
´
´ ˇ
´
14
Rodinne studium nenı jedinou prˇ ılezitostı
˚
ˇ
´
´
k rozhovorum o vecech, ktere jsou v duchovnım
˚ ˇ ´
´ ´
´
ˇ aohledu dulezite. Vzpomınate si, co Jehova prik
´ˇ
ˇ e´ uplatnovat
ˇ
14. Jak je mozn
5. Mojzˇ ısovu
11:18, 19, kdyzˇ hovo´
´
´ ´
´
ˇ
ˇrıme
s dospıvajıcımi o duchovnıch vecech?
70
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ ˚
´
´
´
zal rodicum? Rekl: „Uplatnıte tato ma slova na sve
ˇ
´ ˇ
´
srdce a svou dusi a uvazete si je jako znamenı na
´
ˇ
´ ˇ
´
´
ruku a budou vam slouzit jako nacelnı paska
ˇ
´
ˇ
´
mezi ocima. Budete jim take vyucovat sve syny,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
takze o nich budes mluvit, kdyz budes sedet ve
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
svem dome a kdyz pujdes po silnici a kdyz buˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ´ˇ
des ulehat a kdyz budes vstavat.“ (5. Mojzısova
´
ˇ´ˇ
11:18, 19; viz take 5. Mojzısovu 6:6, 7.) To nezna´
ˇ
´
´
´ ˇ
ˇ
´
mena, ze rodice musı svym detem stale kazat. Ale
´ ´
ˇ
´
´
milujıcı hlava rodiny by mela neustale hledat prˇ ıˇ
ˇ
´
lezitosti, kdy by mohla zlepsovat duchovnı rozhled
´
sve rodiny.
´ ˇ
´
UKAZ NUJTE S UCTOU
´ ˇ
´ ´
ˇ ´
´
´
15
Ukaznovanı je soucast vychovy, ktera napravu´
´ ˇ
´ ´
ˇ
je, a k tomu patrı komunikace. V ukaznovanı je obˇ
´
´ ´
ˇ
´ ´
ˇ
sazeno vıce napravovanı nez trestanı — ackoli i tres´ ´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
tanı se tam muze objevit. Vase deti potrebovaly
´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ
ukaznovanı, kdyz byly mladsı, a urcitou formu
´ ˇ
´ ´
ˇ ˇ
´
ukaznovanı, snad dokonce jeste mnohem vıce, po´ ´ ´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
trebujı i nynı, v dobe dospıvanı. Rozumnı dospıva´ ´ ˇ ´ ˇ
jıcı vedı, ze to je pravda.
´ ´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
16
Bible rˇ ıka: „Kazdy posetily znevazuje kazen od
´
´ ´ ´ ´
´
´
ˇ
sveho otce, ale kdokoli dba karanı, je chytr y.“ (Prıslo´
ˇ
´ ´
vı 15:5) Z tohoto textu se hodne dozvıdame. Obsahuˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ˇ ´
ˇ
ˇ
je myslenku, ze rodice sve deti ukaznujı. Deti totiz ne´
´ ´ ´
ˇ
´
´
mohou ‚dbat karanı‘, jestlize ho nedostavajı. Jehova
ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ ˚
´
sveruje
odpovednost za ukaznovanı rodicum, zejmeˇ
´ ´ ˇ
´
´
na otci. Odpovednost za naslouchanı vsak ma dospı´ ´
´
´ ˇ
´ ´
´
vajıcı. Pokud moudremu ukaznovanı od sveho otce
´
ˇ
´
´
ˇ ´
a sve matky venuje pozornost, vıce se dozvı a udela
´ ˇ
´
´
´ ´
´ ´
ˇ
ˇ
mene chyb. (Prıslovı 1:8) Bible rıka: „Kdo zanedbava
´ ˇ
´ ´
´ ˇ
ˇ y´ za ukaz
15., 16. a) Co je ukaznov
anı? b) Kdo je odpovedn
no´ ´
´
ˇ
vanı a kdo ma povinnost venovat mu pozornost?
´
N APOMAHEJTE
´
´ ´
´ ˇ
´
´
SVEMU DOSPIVAJICIMU DIT ETI K DOBREMU ROZVOJI
71
´
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ ´
kazen, dochazı k chudobe a zneuctenı, ale kdo se
ˇ´
´ ´ ´
´
´
ˇ
drzı pokaranı, ten je oslaven.“ (Prıslovı 13:18)
´ ˇ
´ ´
´
ˇ
´
ˇ
17
Je nutne, aby rodice byli pri ukaznovanı svych
´
´ ´
ˇ ´
ˇ
´
´
ˇ
detı vyrovnanı. Nemeli by byt tak prısnı, aby sve po´ ˇ
ˇ
tomky drazdili,
nebo snad dokonce narusovali
je˚ ˇ
˚
ˇ
ˇ
jich sebeduveru. (Kolosanum 3:21) A soucasne ne´
ˇ ı´ byt
´ natolik povolnı,´ aby zanedbavali
ˇ
chtej
zivotn
eˇ
´
˚ ˇ
´
´
ˇ ´
dulezitou vychovu svych detı. Takova povolnost
´
´
´
´
´
˚ ˇ
´
´
muze byt zhoubna. Prˇ ıslovı 29:17 rˇ ıkajı: „Trestej sveˇ
´
ˇ
ˇ
ho syna, a prinese ti odpocinek a tve dusi poskytne
ˇ
ˇ 21 je vsak
ˇ
ˇ
ˇ ceno:
mnoho rozkose.“
Ve versi
re
„Jestli´ ´ ´ ˇ ´
´
ˇze nekdo
ˇ
´
ˇ sˇ ım
od mladı hycka sveho sluhu, v pozdej
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
zivote se stane dokonce nevdecnıkem.“ I kdyz tento
´
´
´
versˇ mluvı o sluhovi, ve stejnem
rozsahu platı na
´ ˇ
´
ˇ
kterekoli dıte v rodine.
´
´
´
´ ˇ
´ ´
ˇ
´
˚
18
Da se rˇ ıci, ze spravne ukaznovanı je dukazem,
´
ˇze rodice
ˇ majı´ sve´ dıt´ eˇ radi.
˚
(Hebrejcum 12:6, 11) Po´
´ ˇ
ˇ jisteˇ vıte,
ˇ ukaz
ˇ dusled˚
kud jste rodice,
ze
novat deti
´ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ne a rozumne je obtızne. Kvuli klidu se mozna zda
´
´ ˇ ´
´
´ ´
ˇ
ˇ
snazsı umınenemu dospıvajıcımu dovolit, aby si de´
ˇ
lal, co chce. Nakonec vsak
rodic,ˇ kter y´ tak jedna, za
´ ´
´
ˇ
to zaplatı tım, ze se mu rodina vymkne z ruky. (Prˇ ı´
˚
slovı 29:15; Galaanum 6:9)
´
PR ACE A HRA
´ ˇ ˇ ´
´
ˇ ´
ˇ
´
19
V drˇ ıvejsıch dobach se od detı obvykle ocekavaˇ
´
´
lo, ze budou pomahat v domacnosti nebo v hospo´ ˇ
´
´
´
´ ´
ˇ ´
ˇ
´
darstv
ı. Mnozı dospıvajıcı v dnesnı dobe majı hodˇ
´
ˇ
ˇ
ne volneho casu, kdy jsou bez dozoru. Svet obchodu
´ ´
ˇ ´
´
ˇ
´
´
ˇ
´
nabızı k vyplnenı volneho casu nesmırne mnozstvı
´
´ ˇ
´ ´
´
ˇ najevo, ze
ˇ jsou v ukaz
17. Jak dajı rodice
novanı vyrovnanı?
´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ rodice
ˇ pri
ˇ
18. Dokladem ceho
je ukaznov
anı a cemu
by se meli
´ ˇ
´ ´
˚
´ ukaz
´
dusledn
em
novanı vyhybat?
´
ˇ moudre
ˇ postupovat v ot azce
19., 20. Jak mohou rodice
odpo´
´ ´
´
ˇcinkove´ cinnosti
ˇ
´
ˇ
svych dospıvajıcıch detı?
72
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
moznostı. K tomu pridejte
skutecnost, ze svet pripi´
ˇ ˇ´ ˚
´
suje biblickym merıtkum a moralce velmi malou
´
´
hodnotu, a mate recept na porˇ adnou katastrofu.
´
ˇ
´
´
´
20
Rozumnı rodice si tedy ponechavajı pravo na
ˇ ´
´
ˇ
´ ˇ
konecne rozhodnutı o odpocinkove cinnosti. Nezaˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´
´ ´
ˇ ´
pomente vsak, ze se dospıvajıcı vyvıjı. Kazdy rok
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
bude pravdepodobne doufat, ze se s nım nebo s nı
´
´
ˇ ´
bude zachazet vıc jako s dospelym. Je tedy od rodiˇ ˚
´
ˇ ˇ´
´
´ ´
ˇ ´ ´
cu moudre, kdyz cım je dospıvajıcı starsı, tım mu
ˇ
´ ˇ
´
´ ˇ ˇ ´
´ ˇ
nechavajı vetsı volnost ve vyberu odpocinkove cin´ ˇ
ˇ
nosti — pokud jsou z tohoto vyberu videt pokroky
´
ˇ
ˇ
´
´ ´
k duchovnı vyspelosti. Nekdy si snad dospıvajıcı
ˇ
ˇ
nerozumne vybere nevhodnou hudbu, spolecnost
ˇ
ˇ
ˇ
a podobne. Kdyz k tomu dojde, melo by se to s do´
´ ´
´ˇ ˇ
´
´
ˇ
spıvajıcım rozebrat, aby si prıste vybıral lepe.
ˇ
ˇ
´
ˇ
21
Kolik casu by melo byt vyhrazeno na odpocinˇ
ˇ
´
´
´
´
kovou cinnost? V nekter ych zemıch jsou dospıvajı´
ˇ
´
ˇ
´
cı ovlivnovani k tomu, aby si mysleli, ze neustale
´
´
´
´
ˇ
majı pravo na zabavu. Mladistvı si tedy svou cinˇ ´
´
´
ˇ
´
´
´ ´
ˇ
nost mozna planujı tak, ze prechazejı od jedne za´
ˇ´
´ ˇ
bavy ke druhe. Je proto na rodicıch, aby sve deti poˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ucili, ze by mely venovat cas take jinym vecem,
´
´
´
ˇ
naprıklad rodinnemu a osobnımu studiu, spole´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
ym
censtvı s duchovne vyspelymi lidmi, kresansk
´ ˇ ˇ ´
´
´
shromazdenım a praci v domacnosti. Tak nedojde
ˇ
ˇ
ˇ
k tomu, ze by „rozkose tohoto zivota“ v nich udusiˇ´
´ ˇ
ly Bozı slovo. (Lukas 8:11–15)
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
22
Kral Salomoun rekl:
„Poznal jsem, ze nenı pro
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ne nic lepsıho, nez aby se radovali a cinili za sveho
ˇ
´ ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
´
zivota dobro; a take ze by kazdy clovek mel jıst
´
´ ´
´
´ ´ ´
ˇ svou odpocinkovou
ˇ
ˇ
21. Pred
cˇ ım ochranı dospıvajıcı dıteˇ to, ze
ˇ
ˇ
cinnost
rozvrhne
rozumn
e?
ˇ ´
´
´ ´
ˇ
ˇ byt
´ vyva´ zena
ˇ
ˇ
22. Cım by v zivot
eˇ dospıvajıcıho mela
odpocinko´ ˇ
va cinnost?
´
N APOMAHEJTE
´
´ ´
´ ˇ
´
´
SVEMU DOSPIVAJICIMU DIT ETI K DOBREMU ROZVOJI
73
´
ˇ
´
ˇ
a vskutku pıt a videt dobre za vsechnu svou tvrdou
´
praci. Je to dar od Boha.“ (Kazatel 3:12, 13) Ano, ra´ ´
´
´
ˇ
´
´
dovanı patrˇ ı k vyrovnanemu zivotu. Ale tvrda pra´
´
´
´ ´
ˇ ´
ˇ
´
ce take. Mnozı dospıvajıcı v dnesnı dobe neznajı
´
´
´ ´
´
´
uspokojenı pochazejıcı z tvrde prace ani pocit sebe´
´
´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ sit
ucty vyplyvajıcı z toho, ze se jim podarˇ ı vyre
ne´
´
ˇ
´
´
´ ˇ´ ˇ
ˇ
jaky problem. Nekterı nedostavajı prılezitost zdokoˇ
´
´
ˇ
kter ymi by
nalit se v nejakem oboru nebo remesle,
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
se mohli pozdeji v zivote zivit. To je pro rodice oprav´
ˇ ´ ´
´
´
´ ˇ
´
´
du narocny ukol. Zajistıte svemu dıteti takove prˇ ıˇ
´ ˇ
´
´
´ ´ ´ ˇ
lezitosti? Pokud dokazete sve dospıvajıcı dıte naˇ
´ ˇ
´
´
´
ucit, aby si vazilo tvrde prace, a aby z nı dokonce
ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
melo radost, vytvorı si zdravy nazor, kter y mu priˇ
´ ˇ
nese uzitek na cely zivot.
´ ´ ´
ˇ
OD DOSPIVAN I K DOSP ELOSTI
´
ˇ ˇ
´
´
´
´ ´
´ ˇ
I v prˇ ıpade, ze mate se svym dospıvajıcım dıte´
´
´
´
´
tem problemy, stale platı biblicky text: „Laska nikdy
´ ´
˚
´ ´
neselhava.“ (1. Korinanum 13:8) Bez ustanı mu
´
ˇ
ˇ
´ ´
projevujte lasku, kterou zcela jiste k nemu cıtıte.
ˇ
´
´ ´
ˇ ´ ´ ˇ
´
ˇ
Polozte si otazky: ‚Chvalım kazde dıte za uspechy,
ˇ
´
ˇ
´
´ ˚
´ ´
ˇ re
ˇ sen
ˇ
jichz dosahlo pri
ı problemu nebo prekon
ava´ ˇ
´
ˇ ´
´ ˇ
´ ˇ
ˇ
nı prekazek? Nevynecham zadnou prılezitost, kte´
´
ˇ
´
ra se naskytne, abych svym detem projevil lasku
´ ´
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
a uznanı?‘ Jestlize dospıvajıcı ma pocit jistoty, ze ho
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
mate radi, i kdyz snad obcas dojde k nedorozume´
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
´
´
nı, je mnohem pravdepodobnejsı, ze vam tuto lasku
´
bude oplacet.
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
24
Jak deti dospıvajı, budou nakonec samozrejm
e
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
´
samy delat velmi zavazna rozhodnutı. V nekter ych
´
´
ˇ ´
ˇ ˚
prˇ ıpadech se tato rozhodnutı mozna rodicum nebu23
´
´ ´ ´
ˇ sve´ dospıvaj
23. Jak mohou rodice
ıcı dıteˇ povzbuzovat?
´
´ ´
´
ˇ ana
ˇ
24. Ktera biblicka zasada je povazov
za vseobecn
eˇ platne´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
pravidlo pri vychove detı, ale co by si rodice meli uvedomovat?
74
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
dou lıbit. Co kdyz se jejich dıte rozhodne, ze uz
ˇ
˚ ˇ
´
nebude slouzit Jehovovi Bohu? Muze se to stat.
ˇ
´
´
´
˚
Dokonce nekterˇ ı z Jehovovych duchovnıch synu
´
odmıtli Jehovovy rady a projevili vzpurnost. (1. Mojˇ´ˇ
ˇ
ˇ´ ˇ
´
zısova 6:2; Juda 6) Deti nejsou pocıtace, ktere se
´
dajı naprogramovat, aby jednaly, jak my chceme.
´
˚ ´
´
Jsou to tvorove se svobodnou vulı, jsou za sva roz´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
hodnutı odpovednı Jehovovi. Za vseobecne platne
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
pravidlo je vsak presto povazovan text Prıslovı 22:6:
´
ˇ
„Vychovej chlapce podle cesty, ktera je pro neho;
ˇ´
´
ˇ
´
i kdyz zestarne, neodbocı z nı.“
´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ vy25
Projevujte tedy svym detem hodne lasky. Pri
ˇ
´
´
´
´
ˇ
chove se co nejvıce rite biblickymi zasadami. Da´
´
´
ˇ ´
´ ´
vejte jim vyborny prˇ ıklad ve zboznem chovanı. Tak
ˇ ´ ˇ´ ˇ
jim poskytnete tu nejlepsı prılezitost, aby z nich vyˇ
´
´
ˇ ´
´
rostli odpovednı, bohabojnı dospelı lide. To je nejˇ ˇ ´
˚
ˇ
znamenitejsı zpusob, jak mohou rodice projevit Jeˇ ˇ
´
´
ˇ
hovovi vdecnost za vysadu byt rodici.
´
´ nejznamenitej
ˇ sˇ ım
˚
ˇ projevit
25. Jakym
zpusobem
mohou rodice
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Jehovovi vdecnost za vysadu byt rodici?
´
´
J AK MOHOU
TYTO BIBLICK E Z ASADY
´
ˇ ˚
ˇ
´
ˇ
POM AHAT . . . RODI C UM P RI V YCHOV E
´
´ ´
ˇ ´
DOSP IVAJ IC ICH D ET I ?
´
´
´
Komunikace je nezbytna. (Prˇ ıslovı 15:22)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
Meli bychom pravidelne uvazovat o Bozım slove.
ˇ
(Zalm 1:1, 2)
´ ˇ
´ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ
Moudr y clovek venuje pozornost ukaznovanı.
´
´
ˇ
(Prıslovı 15:5)
´
´
´
Prace i hra majı sve´ mısto. (Kazatel 3:12, 13)
´
N APOMAHEJTE
´
´ ´
´ ˇ
´
´
SVEMU DOSPIVAJICIMU DIT ETI K DOBREMU ROZVOJI
75
´
SEDMA
K A P I TOLA
ˇ
ˇ
Kdyz je nekdo
ˇ
v rodine rebel
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
EKOLIK dnı pred
svou smrtı polozil Jezıs skuˇ ˇ
´
´
ˇ
´
˚
˚
ˇ
pine zidovskych nabozenskych vudcu podnet´
´
ˇ
nou otazku. V rozhovoru
rekl: „Co myslıte? Jeden
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
´ ˇ
ˇ
clovek mel dve deti. Sel k prvnımu a rekl:
‚Dıte, jdi
ˇ ˇ
ˇ
dnes pracovat na vinici.‘ Ten odpovedel a rekl: ‚Chci,
ˇ
´
ˇ
ˇ
pane‘, ale nevysel. Pristoupil
k druhemu a rekl
to´ ˇ
ˇ ˇ
´
´
ˇ
tez. Ten odpovedel a rekl: ‚Nechci.‘ Potom pocıtil lıˇ
´
ˇ
ˇ
˚
´
tost a vysel. Kter y z tech dvou cinil vuli sveho otce?“
N
´
´ˇ
ˇ
1., 2. a) Ktere´ podobenstvı uvedl Jezˇ ıs,
aby upozornil na never´
´ˇ
ˇ
´
ˇ
´
˚
˚
˚
ˇ
ˇ
nost zidovskych nabozenskych vudcu? b) Co muzeme z Jezıso´
´
´ ´
ˇ
va podobenstvı vyvodit vzhledem k dospıvajıcım detem?
76
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ ´
˚
ˇ ˇ
´
ˇ
Zidovstı vudci odpovedeli: „Ten druhy.“ (Matous
21:28–31)
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
´
2
Jezıs zde upozornil na nevernost zidovskych
˚
˚
´
´
ˇ
vudcu. Podobali se prvnımu synovi. Slıbili, ze budou
ˇ´ ˚
˚
ˇ
plnit Bozı vuli, a potom svuj slib nedodrzeli. Z toho´ ˇ
´
ˇ
´ ˇ
ˇ´ˇ
to podobenstvı vsak mnozı rodice poznajı, ze Jezıs
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
dobre rozumel rodinnemu zivotu. Znazornil zde, ze
ˇ
´ˇ ˇ
´
´
lze casto velmi obtızne poznat, co si mladı lide mys´
´
ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
lı, nebo predv
ıdat, co udelajı. Nekter y mlady clovek
ˇ ´
ˇ
´
´ ´ ´
˚
´
ˇ
mozna behem sveho dospıvanı zpusobı sobe i dru´
´ ˚
ˇ
hym mnoho problemu, a potom vyroste v odpoved´
´ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
neho, vazeneho dospeleho cloveka. To bychom si
ˇ
ˇ
´
´
meli zapamatovat, az se nynı budeme zabyvat pro´
ˇ ´
´ ´ ´
blemem vzpurnosti detı v dospıvanı.
KDO JE TO REBEL?
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
´ ´ ˇ
Obcas mozna slysıte, ze nektere dospıvajıcı deˇ
´
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ
ti se otevrene bourı proti svym rodicum. Snad doˇ
´
´ˇ
´
´ ´
konce osobne znate rodinu, v nız je dospıvajıcı, kte´
ˇ
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
r y je zrejme nezvladnutelny. Nenı vsak vzdycky
´
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
snadne poznat, zda je dıte skutecny rebel. Krome
˚ ˇ
´
´ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
toho muze byt obtızne pochopit, proc se nektere deti
´
ˇ ˚
´
´
ˇ
proti svym rodicum bourˇ ı a jine — i kdyz jsou z jed´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ne rodiny — tak nejednajı. Co by meli delat rodice,
ˇ
´
´ ˇ
ˇ ´
jestlize se obavajı, ze by se jedno z jejich detı mohlo
´
´
ˇ
´
stat opravdovym rebelem? Nez si odpovıme na tuto
´
´
ˇ ˇ
otazku, musıme si povedet, kdo je to rebel.
ˇ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
4
Jednoduse re
ceno, rebel je clovek, kter y umyslˇ
´
ˇ
´
ˇ ˇ ´
´
ne a neustupne neposloucha vyssı autoritu, stavı se
´
´
´
ˇ
ˇ
proti nı nebo se jı vzpouzı. Ovsem „posetilost je
3
´ ˇ
ˇ nemeli
ˇ ukvapeneˇ dospet
ˇ k zav
ˇ jejich dıt´ eˇ
3. Procˇ by rodice
eru, ze
je rebel?
ˇ rodice
ˇ uvedomovat,
ˇ
4.–6. a) Kdo je to rebel? b) Co by si meli
jest´
´ ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
lize jejich dospıvajıcı dıte je obcas neposlusne?
KDYZˇ
ˇ
ˇ
JE NEKDO V RODINE REBEL
77
´ ´
´
´
ˇ
svazana se srdcem chlapce“. (Prˇ ıslovı 22:15) Vsechˇ
´
´
´
ny deti se tedy jednou nebo vıcekrat postavı proti roˇ
´
´
ˇ
´
´ ˇ
dicovske a jine autorite, a to zejmena v obdobı teles´
´
´
´
´ ´ ´
neho a citoveho vyvoje, v takzvanem dospıvanı.
´
ˇ
´ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
˚
Jakakoli zmena, k nız v zivote cloveka dojde, puso´
ˇ ´
´ ´ ´
´
ˇ
´ ˇ
´
´
bı napetı, a dospıvanı je plne zmen. Vas dospıvajı´ ´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
cı syn nebo vase dcera prechazı od detstvı k doˇ
˚
ˇ
´
ˇ
´
spelosti. Z toho duvodu nekterˇ ı rodice se svymi
´
´ ´
ˇ
ˇ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
dospıvajıcımi detmi tezko vychazejı. Rodice se casto
ˇ
ˇ´
´
ˇ
instinktivne snazı toto prechodn
e stadium zpoma´
´
´ ´
ˇ ´
lit, zatımco dospıvajıcı ho chtejı urychlit.
´
´
´ ´ ´ ˇ
´ ´
´
5
Vzpurne dospıvajıcı dıte odmıta hodnoty svych
ˇ ˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
˚
rodicu. Uvedomte si vsak, ze nekolik projevu nepoˇ
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
´ ˇ
slusnosti neudela z dıtete rebela. A nektere deti se
ˇ ´
ˇ ´
´
´
´
mozna zpocatku o biblickou pravdu zajımajı malo
˚
´ ´
ˇ
nebo vubec ne, a presto nemusı byt v souvislosti
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ci.
s duchovnımi vecmi buri
Rodice, nedelejte o svem
´ ˇ
´ ´ ˇ
dıteti ukvapene zavery.
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
6
Vyznacuje se obdobı puberty u vsech detı vzpur´
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
nostı proti rodicovske autorite? Ne, jiste ne. Dukazy
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
by vlastne nasvedcovaly tomu, ze pouze mensina
´
´ ´
´ ˇ
´ ´
dospıvajıcıch projevuje vaznou pubertalnı vzpurˇ
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
nost. Co kdyz je presto
nektere dıte zarputile a ne´
ˇ
´ ˇ ´
´
´
ustupne vzpurne? Cım by mohla byt takova vzpur´
nost vyvolana?
ˇ ´ ˇ
PR I CINY VZPURNOSTI
´
´ˇ
´
7
Hlavnı prˇ ıcinou vzpurnosti je satanske ovzduˇ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ´
ˇ
´
sı sveta. „Cely svet lezı v moci toho nicemneho.“
ˇ ˇ
´
ˇ
(1. Jana 5:19) Ve svete, kter y je v Satanove moci,
ˇ
´
´
se rozvinula skodliva kultura, se kterou musı
´
´ ˇ ´
´
ˇ
kresane bojovat. (Jan 17:15) Velka cast teto kulˇ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ˇ ´
tury je v dnesnı dobe obhroublejsı, nebezpecnejsı
´
ˇ satanske´ ovzdusˇ ı´ ovlivnovat
ˇ
7. Jak mu˚ ze
dıteˇ ke vzpurnosti?
78
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´ ´
ˇ
´
˚
ˇ
a je v nı vıce spatnych vlivu nez v minulosti. (2. Tiˇ
´ ˇ
ˇ ´
moteovi 3:1–5, 13) Kdyby rodice sve deti nevzdela´
´
vali, nevarovali a nechranili, mohl by v mladych
´
´
´ ˚
´
ˇ
lidech prevl
adnout ‚duch, kter y nynı pusobı v syˇ
˚
´
´
nech neposlusnosti‘. (Efezanum 2:2) S tım souvisı
´
´ ˚
´ ´
´
´
ˇ
natlak vrstevnıku. Bible rıka: „Kdo jedna s hlupa´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ky, pochodı spatne.“ (Prˇ ıslovı 13:20) Podobne ten,
´ ´
´
ˇ
kdo se styka s lidmi, kterı jsou prodchnuti duˇ
ˇ
ˇ ´
chem sveta, bude pravdepodobne tımto duchem
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ovlivnen. Majı-li mladı lide pochopit, ze zakladem
ˇ ´
˚
ˇ
ˇ
´ ´
opravdu nejlepsıho zpusobu zivota je dodrzovanı
ˇ´
´
´
´
´ ˇ
ˇ
Bozıch zasad, potrebujı neustalou pomoc. (Izajas
48:17, 18)
ˇ ´
´ˇ
´
8
Dalsı prˇ ıcinou vzpurnosti by mohlo byt ovzduˇ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˚
ˇ
sı v rodine. Naprıklad jestlize jeden z rodicu je alˇ´ ´
´
koholik, uzıva drogy nebo je ke svemu partnerovi
´
´
´ ´
˚ ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ
hruby, dospıvajıcı muze mıt pokriven
y nazor na zi´ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
˚ ˇ
vot. I v dıteti z pomerne klidne domacnosti muze
ˇ
´
ˇ
ˇ
propuknout vzpurnost, kdyz ma pocit, ze o nej roˇ
´ ´
´ ´ ´ ˇ
dice nemajı zajem. Vzpurnost v dospıvanı vsak ne´ ´
ˇ
˚
ˇ ˇ ´
ˇ
´
musı byt vzdy zpusobena vnejsımi vlivy. Nektere
ˇ
´
´
´
ˇ ˚ ˇ
ˇ
deti odmıtajı hodnoty svych rodicu presto, ze rodiˇ
ˇ ´
ˇ´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
ce uplatnujı Bozı zasady a ze sve deti do znacne
´
´ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
mıry chranı pred okolnım svetem. Proc se to sta´ˇ
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
ne? Prˇ ıcinou je mozna dalsı koren
nasich proble˚
´
ˇ
mu — lidska nedokonalost. Pavel rekl: „Skrze jedˇ
ˇ
ˇ
´
noho cloveka [Adama] vstoupil do sveta hrˇ ıch
´
ˇ ´ˇ
ˇ
a skrze hrıch smrt, a tak se smrt rozˇ sırila na
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ sili.“
vsechny lidi, protoze vsichni zhre
(Rımanum
´
ˇ
´
˚
ˇ
5:12) Adam byl sobecky buric a svym potomkum
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
zanechal spatne dedictvı. A tak se nekterı mladı
´
ˇ
ˇ
ˇ
lide rozhodnou, ze budou jednat stejne vzpurne
jako jejich praotec.
ˇ
´ ke vzpurnosti dıt´ ete?
ˇ
8. Ktere´ cinitele
by mohly vest
KDYZˇ
ˇ
ˇ
JE NEKDO V RODINE REBEL
79
´
POVOLN
ˇ
ˇ Y
´ ELI
´
A NEROZUMN E PR ISN Y REHOBOAM
ˇ
´
´
Ke vzpurnosti v puberte dale vede take nevy´
´
ˇ ˚
´
´ ˇ
rovnany nazor rodicu na vychovu dıtete. (Kolosa˚
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
´ ˇ
num 3:21) Nekterˇ ı svedomitı rodice sve deti prˇ ılis
´
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
´
omezujı a nadmerne ukaznujı. Jinı jsou povol´
´
ˇ
´
´
´ ´
´ ˇ
nı a svemu nezkusenemu dospıvajıcımu dıteti ne´
´ ˇ ´
´
´
´
´
davajı zadne pokyny, ktere by ho chranily. Nenı
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
vzdy snadne najıt rovnovahu mezi temito dvema
´
´ ´ ˇ
´
´ ´
ˇ
extremy. A rozdılne deti majı rozdılne potreby.
Jed´ ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ´
ˇ
´
ˇ
no dıte mozna potrebuje vetsı dohled nez druhe.
´ ˇ´
´
´ ˇ´ ˇ
ˇ
´
Dva biblicke prıklady nam ukazı, ze jak nadmerne
´ ´
ˇ
´
omezovanı, tak nadmerna povolnost jsou nebezˇ ´
pecne.
ˇ
ˇ ´
10
Eli, veleknez ve starovekem Izraeli, byl otcem.
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
V postavenı velekneze slouzil ctyricet
let a nepoˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
chybne dobre znal Bozı Zakon. Eli pravdepodobne
´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
vykonaval sve knezske povinnosti verne a sve syny,
´
ˇ
ˇ
Chofniho a Pinechase, take svedomite seznamoval
ˇ´
´
ˇ
´
˚
´
s Bozım zakonem. Eli vsak byl ke svym synum prˇ ıˇ
´
´
ˇ
ˇ ˇ
´
lis shovıvavy. Chofni a Pinechas slouzili v knezskem
´
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
uradu,
ale byli to „neuzitecnı muzi“, kterˇ ı meli zajem
´
´
´
´
´
ˇ
jenom o uspokojenı sve nezrızene touhy po jıdle
´
´
ˇ
ˇ
a svych nemravnych choutek. I kdyz se vsak doˇ ˇ
´
˚
´
˚ ˇ
pousteli hanebnych skutku na svate pude, Eli neˇ
ˇ ˇ
´
´ ˇ
mel odvahu k tomu, aby je knezskeho uradu zbavil.
ˇ
´
´
Pouze je sotva znatelne pokaral. Svou povolnostı
ˇ ˇ ´ ˇ
´
˚
ˇ
˚
prokazoval vetsı cest svym synum nez Bohu. V du´
ˇ
´
ˇ proti cist
sledku toho se Eliho synove vzbourili
emu
´ ´ ´
´
˚
ˇ ˇ ´
uctıvanı Jehovy a cely Eliho dum postihlo nestestı.
(1. Samuelova 2:12–17, 22–25, 29; 3:13, 14; 4:11–22)
9
´ ˇ
´
´
9. Ktere´ extremy
ve vychov
eˇ by mohly v dıteti
vyvolat vzpurnost?
ˇ
´
ˇ byl nepochybneˇ verˇ
ˇ
10. Procˇ byl Eli spatn
ym
otcem, presto
ze
´
ˇ
nym veleknezem?
80
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
Kdyz doslo k temto udalostem, byly Eliho deti jiz
ˇ ´
´ ˇ´ ˇ
˚
ˇ
dospele, ale tento historicky prıbeh zduraznuje, jak
ˇ ´
´ ˇ
´ ´
ˇ ´
je nedostatecne ukaznovanı nebezpecne. (Srovnej
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
Prıslovı 29:21.) Nekterı rodice si mozna pletou lasku
´
´
´
s povolnostı, a proto nestanovujı a neprosazujı jas´
ˇ
´
´
´ ´ ˇ
na, nemenna a rozumna pravidla. Opomıjejı deti
ˇ ´
ˇ´ ´
´
ˇ
´ ˇ
ˇ ˇ
laskyplne ukaznovat, i kdyz deti porusujı Bozı zasa´
˚ ˇ
´
ˇ
dy. Takova povolnost muze vest k tomu, ze pak jeˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´
jich deti nevenujı pozornost ani rodicovske, ani zad´
´
ˇ
ne jine autorite. (Srovnej Kazatele 8:11.)
´
´
´
´
12
Rehoboam je prˇ ıkladem jineho extremnıho
ˇ
´ ´
´
´
´
uplatnovanı autority. Byl to poslednı kral jednotne´
´
´
´
´
ho izraelskeho kralovstvı, ale nebyl to dobr y kral.
ˇ
´
Rehoboam zdedil zemi s lidmi, kterˇ ı byli nespokojeˇ
˚
˚
´
ˇ
ˇ
ˇ
ni kvuli bremenum, ktera na ne nalozil jeho otec Sa´
lomoun. Projevil Rehoboam pochopenı? Neprojevil.
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
Kdyz ho delegace lidu zadala, aby odstranil nektera
´
´
ˇ
´
´
ˇ
tvrda opatrenı, nevenoval pozornost zralym radam
ˇ ´
´
˚
´
ˇ
ˇ azal,
starsıch radcu a prik
aby na lid bylo vlozeno
´
ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´
jeste tezsı jho. Jeho nadutost podnıtila deset sever´
˚
´
´
ˇ a kralovstv
nıch kmenu ke vzpoure
ı se rozpadlo na
ˇ ˇ ´
´
´
dve casti. (1. Kralovska 12:1–21; 2. Paralipomenon
10:19)
´
´
ˇ
13
Z biblicke zpravy o Rehoboamovi mohou rodice
´
ˇ
˚ ˇ ´
ˇ
´
´
´
ˇ
zıskat nekolik dulezitych poucenı. Potrebujı „patrat
ˇ
´ ´
´
po Jehovovi“ v modlitbe a zkoumat
ˇ sve vychovne me-´
ˇ
´
´
tody ve svetle biblickych zasad. (Zalm 105:4) „Pouhy
´
ˇ
˚ ˇ
˚
ˇ
´
´
utlak totiz muze zpusobit, ze moudr y jedna pomateˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ
ne,“ rıka Kazatel 7:7. Promyslene hranice posky´
´
´ ´
´
ˇ
tujı dospıvajıcım prostor k rozvoji a zaroven je
ˇ
ˇ
ˇ´
´ ´ ˇ
ˇ´
ˇ
chranı pred nebezpecım. Deti by vsak nemely zıt
11
´
ˇ naucit
ˇ ze spatn
ˇ
´
11. Co se mohou rodice
eho
prˇ ıkladu Eliho?
´ ´
ˇ an
ˇ
ˇ uplatnov
12. Jakou chybu pri
ı autority udelal
Rehoboam?
ˇ vyvarovat Rehoboamovy chyby?
13. Jak se mohou rodice
KDYZˇ
ˇ
ˇ
JE NEKDO V RODINE REBEL
81
ˇ ˇ
SVERUJTE SE
´
´ ´
´
´
Dospıvajıcı budou v souvislosti s rostoucı neza´
ˇ´
´
´
ˇ
vislostı prozıvat pochybnosti a uzkostne stavy. Moz´
´ ´
´
´ ˇ´
na se cıtı trochu nejistı v tom, zda se dokazı pohy´
ˇ eˇ dospel
ˇ ych.
´
ˇ
bovat ve svet
Pripad
a jim, jako by se
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
pokouseli chodit po kluzke ceste. Mladı, sverujte
´
ˇ ˚
ˇ
´
ˇ
se svym rodicum s desivymi predstavami a obava´ ´
´
´
´
mi, ktere´ prozˇ ıvate. (Prˇ ıslovı 23:22) Nebo mate-li po´
´ ˇ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
cit, ze vas rodice drzı prılis zkratka, mluvte s nimi
ˇ potrebujete
ˇ sˇ ı´ svobodu. Rozhoˇ
o tom, ze
dostat vet
´
ˇ ı´
vor s nimi si naplanujte na dobu, kdy jsou uvolnen
´ ˇ´ ˇ
´
´
´
´
ˇ
a nemajı prılis mnoho prace. (Prıslovı 15:23) Mate-li
´
ˇ eˇ vzajemn
ˇ
ˇ
si skutecn
eˇ naslouchat, vyzaduje
to cas.
ˇ ´
´
´
´ ´ ˇ
v ovzdusı, ktere je tak nesmlouvave a omezujıcı, ze
ˇ
´
jim nedovoluje vypestovat si rozumnou mıru sa˚ ˇ
ˇ
ˇ
mostatnosti a sebeduvery. Kdyz se rodice budou
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
snazit dosahnout vyrovnanosti tım, ze prijatelnou
´
´
ˇ
volnost budou vyrovnavat pevnymi, jasne vymeze´
ˇ ˇ
´
´ ´
´
nymi hranicemi, vetsina dospıvajıcıch bude mıt ke
ˇ ´
vzpurnosti mensı sklon.
´
´
VZPURNOSTI
ANIT ˇ
´ ´ SE´ D A ZABR
´
USPOKOJOVAN IM Z AKLADN ICH POTREB
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
14
Ackoli rodice majı radost, kdyz vidı, jak se jejich
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ´
´
ˇ ´
ˇ
deatko telesne vyvıjı od nejutlejsıho veku k doˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
spelosti, presto je mozna zneklidnuje, kdyz jejich
´
´ ´ ´ ˇ
ˇ´ ´ ˇ
´
´
dospıvajıcı dıte zacına prechazet od zavislosti k saˇ
˚ ˇ
ˇ
mostatnosti. Nebute prekvapeni,
jestlize v pr ube´
´
ˇ
´
´ ´
ˇ
hu tohoto prechodneho obdobı je vase dospıvajıcı
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
dıte obcas ponekud tvrdohlave nebo neochotne spoˇ
´
´
ˇ
lupracovat. Pamatujte si, ze cılem kresansk
ych ro´
´ ˇ
ˇ rodice
ˇ dıvat
´
´
14., 15. Jak by se meli
na vyvoj
sveho
dıtete?
82
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
Pokud rodice svym detem pomahajı preklenout
´
´ ´ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
problemy dospıvanı, z detı pravdepodobne
ˇ ˇ ´
´
vyrostou vyrovnanejsı lide
ˇ ˚
´ ˇ
´
´
dicu je z dıtete vychovat zraleho, pevneho a odpoˇ
´
˚
ˇ
vedneho kresana. (Srovnej 1. Korinanum 13:11;
˚
Efezanum 4:13, 14.)
ˇ
´ˇ ´
ˇ
ˇ
15
I kdyz je to snad velmi obtızne, rodice se potre´
´
ˇ
bujı zbavit navyku reagovat negativne, kdykoli jejich
´
´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´
ˇ ˇ ´
´
´
´ ˇ
dospıvajıcı dıte zada o vetsı mıru nezavislosti. Dıte
ˇ
ˇ ´
˚
´
ˇ
se potrebuje uzitecnym zpusobem vyvıjet jako sa´
ˇ
´
´
´ ´
ˇ ˇ
mostatny jedinec. Nekterˇ ı dospıvajıcı si skutecne
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
v pomerne mladem veku zacali vytvaret nazory do´
´
´
´
´
ˇ ´
spelych lidı. Bible naprˇ ıklad o mladem krali Josijaˇ
´ ´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
sovi rıka: „Zatımco byl jeste chlapcem [asi v patnacti
ˇ
´
´
letech], zacal patrat po Bohu sveho praotce Davida.“
´ ˇ
´ ´
´
´ ´
Bylo jasne, ze tento vynikajıcı dospıvajıcı chlapec je
ˇ
´ ˇ
ˇ
odpovedny clovek. (2. Paralipomenon 34:1–3)
KDYZˇ
ˇ
ˇ
JE NEKDO V RODINE REBEL
83
ˇ
ˇ
Svoboda vsak s sebou nese odpovednost. Nech´ ´
´ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ ´
te tedy sve dıte, ktere se postupne vyvıjı v dospele´
´
´
ˇ
ˇ
´
ho cloveka, aby pocıtilo nasledky svych rozhodnutı
´ ´
´
´
ˇ
ˇ
´ ´
a sveho jednanı. Zasada „cokoli clovek rozseva, to
´
´
´
´ ´
´
ˇ
take sklidı“ platı pro dospıvajıcı stejne jako pro do´
´
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
spele. (Galaanum 6:7) Deti nenı mozne´ chranit na´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vzdy. Co vsak, kdyz vase dıte chce delat neco, co je
´ Jste odpovedn
ˇ ı´ rodice,
ˇ a proˇ
naprosto neprijateln
e?
´
´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
to musıte rıci „ne“. A i kdyz mu snad vysvetlıte sve
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
duvody, nemelo by se vase „ne“ nicım zmenit na
´
ˇ 5:37.) Presto
ˇ rˇ ıkat
ˇ
„ano“. (Srovnej Matouse
se snazte
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
„ne“ klidne a rozumne, protoze „odpove, kdyz je
´
´
´
´
´
ˇ
mırna, odvracı vztek“. (Prıslovı 15:1)
´
´
´
´
˚
´
ˇ
17
Mladı lide potrebuj
ı mıt jistotu v duslednem
´ ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ukaznovanı, i kdyz ne vzdy pohotove souhlası s ome´
´ ´
ˇ ıc
ˇ
zenımi a pravidly. Je sklicuj
ı, kdyzˇ se pravidla cas´
´ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
to menı, podle toho, jak se rodice v urcite chvıli cıtı.
´
´ ´
´
´
ˇ
Krome toho, pokud dospıvajıcı dostavajı povzbuze´
´
´
nı a pomoc v dobe,ˇ kdy se vyrovnavajı s ostychem,
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
nesmelostı a nedostatecnou sebeduverou, azˇ dospe´
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jı, budou pravdepodobne vyrovnanejsı. Dospıvajıcı
´ ´
ˇ prokazujı´ zaslousi take´ vazˇ ı toho, kdyzˇ jim rodice
´ ˇ
´ ˇ
ˇzenou duv
˚ eru.
ˇ
(Srovnej Izajase 35:3, 4; Lukase
16:10; 19:17.)
´ ˇ
´
ˇ mu˚ ze
ˇ povzbuzovat vedom
ˇ
18
Rodice
ı, ze
v domac´
ˇ
nosti, kde je pokoj, pevnost a laska, deti obvykle dob´
´
˚
ˇ prospıvaj
re
ı. (Efezanum
4:31, 32; Jakub 3:17, 18)
´
´
´
´
ˇ
´
Vzdy i mnoho mladych lidı, kterˇ ı pochazejı z rodin
´
´
´
ˇ
poznamenanych alkoholismem, nasilım nebo neja16
´
´ ´
ˇ uvedomovat
ˇ
ˇ kdyzˇ dostavaj
ˇ sˇ ı´ vol16. Co by si mely
deti,
ı stale vet
nost?
´
´ ´
´ ˇ
ˇ rodice
ˇ uspokoˇ
17. Ktere´ potreby
dospıvajıcıho dıtete
by meli
jovat?
´
´ ´
´ pro ro18. Jake´ pravdive´ informace o dospıvajıcıch mohou byt
ˇ
´
dice povzbudive?
84
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
kym jinym skodlivym vlivem, prekonalo
spatne ro´
´
´
ˇ ´
´
ˇ
dinne prostredı a vyrostli z nich kvalitnı dospelı lide.
´ ˇ´
´
´ ´
ˇ
Pokud tedy vytvarıte domov, kde vase dospıvajıcı
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ ´ ˇ
deti majı pocit bezpecı a vedı, ze zde dostanou lasku,
´
ˇ
naklonnost a pozornost — i kdyz je tato jistota spoje´
´ ˇ
´ ´
´ omezenım
ˇ eˇ ren
ˇ ym
na s prim
a ukaznov
anım v soula´
´
ˇ
ˇ
du s biblickymi zasadami —, pravdepodobne z nich
´
ˇ ´
´
´
vyrostou dospelı lide, na ktere budete hrdı. (Srovnej
´
´
Prˇ ıslovı 27:11.)
ˇ
ˇ
KDYZ SE D´ ETI
ˇ ´ DOSTANOU
DO OBTI ZN E SITUACE
´
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ ˚ ˇ ´
Dobra rodicovska pece je urcite dulezita. V tex´
´
ˇ
ˇ
tu Prıslovı 22:6 cteme: „Vychovej chlapce podle ces´
´
´
´
ˇ
ty, ktera je pro neho;
i kdyzˇ zestarne, neodbocˇ ı z nı.“
´ ´ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
Co vsak deti, ktere majı vazne problemy presto, ze je
´
´
ˇ dobre
˚
ˇ e?
´ Ano,
ˇ vychovavaj
rodice
ı? Je to vubec
mozn
´
´
´
´
´
ˇ
je. Slova uvedeneho prıslovı je nutne chapat v souˇ ı,´ ze
ˇ dıt´ eˇ ma´
´
ˇ ktere´ zduraz
˚
nuj
vislosti s jinymi
versi,
´
ˇ (Prˇ ıslopovinnost „naslouchat“ a poslouchat rodice.
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
vı 1:8) Ma-li byt v rodine soulad, musı se rodice i dıteˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
spolecne snazit o uplatnovanı biblickych zasad.
ˇ rodice
ˇ a deti
ˇ nespolupracujı,´ nastanou teˇ zˇ
Jestlize
kosti.
´
´ ´
ˇ rodice
ˇ reagovat, kdyzˇ dospıvaj
20
Jak by meli
ıcı
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
udela nejakou vaznou chybu a dostane se do ne´
´ ˇ ˇ
´
ˇ
prˇ ıjemne´ situace? Zvlast
e tehdy dıteˇ potrebuje
po´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ eho
´
moc. Pokud si rodice uvedomı, ze jde o nezkusen
´
ˇ
ˇ
ˇ potlacˇ ı´ sklon k prehnaˇ
mladeho
clov
eka,
snadneji
´
´
ne reakci. Pavel radil zralym lidem ve sboru: „I kdyzˇ
´
ˇ
ˇ udel
ˇ a´ nejak
ˇ
clov
ek
y´ chybny´ krok, drˇ ıve nezˇ si to
19
´ ´
´
´
ˇ
ˇ vychovavaj
19. Jakou odpovednost
ma dıte,ˇ i kdyzˇ ho rodice
ı
ˇ
ˇ chodit?
tak, aby neodbocilo
z cesty, po ktere´ by melo
´
ˇ mıt´ rodice
ˇ k dıt´ eti,
ˇ kdyzˇ z ne20. Jaky´ rozumny´ prˇ ıstup by meli
´ ˇ
´
ˇ
rozvaznosti udela chybu?
KDYZˇ
ˇ
ˇ
JE NEKDO V RODINE REBEL
85
´
´
ˇ
ˇ
˚
uvedomı, pokuste se vy, kterˇ ı jste duchovne zpuso´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
bilı, usmernit takoveho cloveka v duchu mırnosti.“
˚
ˇ
ˇ
(Galaanum 6:1) Stejne mohou postupovat rodice
´ ´
´ ˇ
´
´
ˇ
pri jednanı s mladistvym, kter y se z nerozvaznosti
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
dopustı nejake chyby. I kdyz mu jasne vysvetlı, proc
´ ´
´
´
´
˚ ˇ
bylo jeho jednanı nespravne a jak muze zabranit
´ ´ ´
ˇ objasnit, ze
ˇ
ˇ
opakovanı teto
chyby, presto
by meli
´
´
´ ´
ˇ
´
´
spatne je nespravne jednanı, a ne on sam. (Srovnej
Judu 22, 23.)
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
´ ˇ ´
ˇ
21
A co kdyz dıte udela velmi vazny prestu´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
pek? V tom prıpade potrebuje mimoradnou pomoc
´
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
a obratne vedenı. Kdyz se nekter y clen sboru dopus´ ´
ˇ ´
´
´
ˇ
tı zavazneho hrıchu, je povzbuzovan, aby toho litoˇ ´
ˇ ´
val a aby pozadal o pomoc starsı. (Jakub 5:14–16)
ˇ ´
ˇ ˇ
´
´
Jakmile toho lituje, starsı spolecne s nım usilujı,
ˇ
´
aby se duchovne uzdravil. Povinnost pomahat do´
´
´ ´
´ ˇ
´
ˇ
´ ˇ
spıvajıcımu dıteti, ktere udelalo vaznou chybu, majı
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
v rodine rodice, i kdyz si o te veci mozna potrebujı
ˇ ´
ˇ
ˇ
promluvit se starsımi. Rozhodne by se nemeli poˇ
ˇ ´
´
´
ˇ ´
ˇ
kouset zatajit pred radou starsıch jakykoli zavazny
´
´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
hrıch, ktereho se nektere z jejich detı dopustilo.
´ ˇ ´
´
´
´ ´
ˇ
´
22
Vazny problem, kter y se tyka nektereho jejich
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
dıtete, rodice velmi suzuje. Jsou citove rozruseni,
ˇ ´
´
´
a proto mozna majı chu nezvedenemu potomkovi
ˇ
ˇ
ˇ
hnevive vyhrozovat; ale to by ho mohlo jenom
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
roztrpcit. Mejte na pameti, ze na tom, jak se s mla´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ ´ ´
dym clovekem v teto kriticke dobe jedna, mozna za´
´
ˇ
ˇ
visı jeho budoucnost. Take si vzpomente, ze Jehova
˚
´
ˇ
ˇ
Izraelitum, svemu lidu, ochotne odpustil, kdyz se od´ ´
ˇ
´
´
´
ˇ
chylili od spravneho jednanı; ovsem za predpokla´
ˇ podle prˇ ıkladu
´
ˇ
21. Jak by meli
kresansk
eho
sboru reagovat ro´
ˇ kdyzˇ se jejich dıt´ eˇ dopustı´ va´ zn
ˇ eho
´
dice,
hrˇ ıchu?
´
´
˚
ˇ
ˇ je22. Kter y Jehovuv postoj se rodice pokusı napodobit, jestlize
´ ˇ
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
jich dıte udela nejakou vaznou chybu?
86
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
´
du, ze toho litovali. Naslouchejte jeho laskyplnym
˚
´ ˇ
slovum: „ ‚Tak pojte a urovnejme zalezitosti mezi
´ ´
ˇ
´
´
sebou,‘ rˇ ıka Jehova. ‚I kdyby se vase hrˇ ıchy prokaˇ
´
´ ˇ
´
zaly jako sarlat, budou vybıleny prave jako snıh;
´
´
´ ´
i kdyby byly rude jako karmınova latka, stanou se
´
ˇ
´ ˇ
dokonce podobnymi vlne.‘ “ (Izajas 1:18) To je oprav´ ´
´
ˇ
du vynikajıcı prˇ ıklad pro rodice!
ˇ
´ ´ ˇ
23
Snazte se tedy nezvedene dıte povzbudit, aby
´
´ ´
ˇ
´
ˇ
sve jednanı zmenilo. Hledejte dobre rady u zkuse´
ˇ ˚
´
ˇ ´
´
´
ˇ
nych rodicu a sborovych starsıch. (Prıslovı 11:14)
ˇ
ˇ
´
Snazte se nejednat impulsivne a nerˇ ıkat nic, co by
ˇ
´ ˇ
´ˇ
´
´
´
vasemu dıteti ztızilo navrat k vam. Vyhybejte se ne´
´
˚
ˇ
˚
ˇ
ovladanym projevum hnevu a horkosti. (Kolosanum
ˇ
´ ´
˚
3:8) Nepodlehnete ihned zklamanı. (1. Korinanum
ˇ
´
´
ˇ
13:4, 7) I kdyz nenavidıte spatnost, nezatvrte se
´ ˇ
˚ ˇ ˇ ˇ ´
ˇ
´
a nezatrpknete ke svemu dıteti. Nejdulezitejsı je, aby
ˇ
´
´ ˇ´
ˇ
rodice davali dobr y prıklad a aby si udrzeli silnou
´
vıru v Boha.
´
JAK ZACH
AZET
´
SE ZARYT YM REBELEM
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
24
V nekter ych prˇ ıpadech vyjde najevo, ze nektere
´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
dıte se jednoznacne rozhodlo pro vzpurnost a ze na´ ´ ˇ
´
prosto odmıta kresansk
e hodnoty. Pak by se souˇ ´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ est
stredena pozornost mela pren
na udrzenı nebo
´
´
ˇ
´
´ ´
ˇ
˚
obnovenı rodinneho zivota zbyvajıcıch clenu rodiny.
´
ˇ
ˇ
Davejte pozor, abyste vsechnu svou energii neveno´
´ ˇ
vali rebelovi a nezanedbavali ostatnı deti. Nepokouˇ
´
´
ˇ
ˇ
sejte se neprˇ ıjemnou situaci pred
ostatnımi v rodine
ˇ ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
zatajit, ale naopak si o te zalezitosti s nimi primereˇ
´
´
ne a v klidu promluvte. (Srovnej Prˇ ıslovı 20:18.)
ˇ rodice
ˇ jednat, i kdyzˇ se dıt´ eˇ dopustı´ va´ zn
ˇ eho
´
23. Jak by meli
´
ˇ
ˇ vyhnout?
hrˇ ıchu, a cemu
by se meli
´
´
ˇ
ˇ
24. Jaka smutna situace nekdy
vznikne v kresansk
e´ rodineˇ
ˇ
ˇ
a jak by na ni meli reagovat rodice?
KDYZˇ
ˇ
ˇ
JE NEKDO V RODINE REBEL
87
25
O tom, z koho se ve sboru stane nenapravitelˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ ımejte
ne vzpurny clovek, apostol Jan rekl:
„Neprij
´
˚
ho nikdy do svych domovu ani ho nezdravte.“
ˇ
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
´
(2. Jana 10) Rodice si mozna uvedomujı, ze musı
´
´
´ ˇ
zaujmout podobne stanovisko k vlastnımu dıteti,
ˇ
ˇ
jestlize se z neho v plnoletosti stane naprosto
´ ˇ
ˇ
´
´ˇ ´
vzpurny clovek. A je takovy postup jakkoli obtızny
´
´
ˇ
˚
a bolestny, pro ochranu ostatnıch clenu rodiny je
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
nezbytne nutny. Vase domacnost potrebuje
vaˇ
ˇ ´
´
ˇ
si ochranu a nepretrzity dozor. Zachovavejte tedy
´ ´
ˇ
´
´
jasne stanovene, ale rozumne hranice chovanı.
ˇ
´
ˇ
´
Udrzujte komunikaci s ostatnımi detmi. Zajımejte
´
´
ˇ
´
se o to, jak prospıvajı ve skole a ve sboru. Take jim
ˇ
ˇ
´ ´
´
´ ˇ
dejte najevo, ze i kdyz jednanı vzpurneho dıtete ne´ ˇ
´
´
ˇ
schvalujete, presto
k tomuto dıteti nemate nenaˇ
´
´ ´
´ ˇ
ˇ
vist. Odsuzujte spatne jednanı, a ne dıte. Kdyz dva
´
´
´
´
˚
Jakobovi synove svym krutym skutkem zpusobiˇ
´
´ ´
ˇ
li rodine verejne odsouzenı, Jakob proklel jejich zuˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ y´ hnev,
riv
a ne sve syny. (1. Mojzısova 34:1–31;
49:5–7)
ˇ ´
´ ´
ˇ
´
26
Mozna se cıtıte zodpovednymi za to, co se staˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
lo ve vası rodine. Jestlize jste vsak uprˇ ımne udela´
ˇ
´
li, co jste mohli, a take jste se ze vsech svych sil
ˇ
´
´
´
´
snazili rˇ ıdit Jehovovymi radami, nenı nutne, abysˇ
´
´
te se nerozumne odsuzovali. Snad vas povzbudı,
ˇ
ˇ
´
ˇ
˚ ˇ
´
´
kdyz si uvedomıte, ze nikdo nemuze byt dokonalym
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
rodicem, ale ze jste se svedomite snazili byt dobr yˇ
´
ˇ
mi rodici. (Srovnej Skutky 20:26.) Je nesmırne boˇ
ˇ
´
´
´
lestne mıt v rodine vylozeneho rebela, ale kdyby se
´
˚
ˇ musı´ postupovat podle
25. a) Jakym
zpusobem
snad rodice
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
vzoru kresanskeho sboru, jestlize se z dıtete
stane zaryty´ reˇ mıt´ rodice
ˇ na pameti,
ˇ kdyzˇ se jedno z jejich
bel? b) Co by meli
´
ˇ ı´ proti nim bourˇ ı?
det
´
´
ˇ
ˇ
ˇ cerpat
ˇ
26. Z ceho
mohou svedomit
ı rodice
povzbuzenı, kdyzˇ se
´
´
ˇ
ˇ
jedno z jejich detı vzbourı?
88
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
˚
´
´
vam to stalo, bute si jisti, ze Buh vas chˇ ape
ˇ
´
´
ˇ
´
´
a ze sve oddane sluzebnıky nikdy neopustı. (Zalm
ˇ
´ ˇ
˚
27:10) Bute tedy rozhodnuti, ze vas domov zustaˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
ne bezpecnym duchovnım prıstavem pro vsechny
´ ˇ
ostatnı deti.
´
ˇ vzdavat
27 Kromeˇ toho byste se nikdy nemeli
na´ ˇ ˇ ´ ´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
deje. Vase drıvejsı usilı o spravnou vychovu moz-ˇ
´
´
´ ˇ
˚
´
na nakonec zapusob
ı na srdce zbloudileho
dıtete
ˇ
ˇ
ˇ
a opet ho privede k rozumu. (Kazatel 11:6) Rada
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
kresansk
ych
rodin prozila
tote´ zˇ co vy, a nekte
rˇ ı ro´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ ı´
dice se dockali navratu svych nezvedenych det
´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
podobne jako otec v Jezısove podobenstvı o marno´ ˇ
´
ˇ
tratnem synovi. (Lukas 15:11–32) Tote´ zˇ se mu˚ ze
´
´
stat i vam.
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
27. V co mohou st ale doufat rodice vzpurneho dıtete, kdyz si
´
´
vzpomenou na podobenstvı o marnotratnem synovi?
´
´
J AK
MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY
´
ˇ ˚
ˇ
POM AHAT . . ., ABY SE RODI C UM PODA RILO
´
´ ˇ ´
ˇ
ˇ
ZABR ANIT VA ZN E VZPOU RE V RODIN E ?
ˇ dıt´ eˇ zustane
˚
ˇ se zkazit
Jestlize
bez pomoci, mu˚ ze
´
´
ˇ
˚
ˇ
duchem sveta. (Prıslovı 13:20; Efezanum
2:2)
´
´
ˇ
´
ˇ
Rodice potrebujı nalezt rovnovahu
´ ´
´
mezi omezovanım a povolnostı.
(Kazatel 7:7; 8:11)
´
´ ´
´
´
Nespravne jednanı se musı projednat,
´
˚
ale v duchu mırnosti. (Galaanum
6:1)
´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´
´ „uzdraveni“,
Ti, kdo vazn
e hresı, mohou byt
´
´
´
´
´
˚
ˇ
ˇ
pokud svych hrıchu litujı a prijımajı pomoc.
(Jakub 5:14–16)
KDYZˇ
ˇ
ˇ
JE NEKDO V RODINE REBEL
89
´
OSMA
K A P I TOL A
ˇ
Chrante svou rodinu
´
ˇ
pred
zhoubnymi vlivy
´
´
´
HYSTATE se vypravit sveho maleho chlapce do
´
ˇ
ˇ sˇ ıte?
skoly a venku leje. Jak tu situaci vyre
Ne´
´
ˇ
´
ˇ
chate ho vybehnout ze dverı jen tak bez jakehokoli
´
ˇ
´
ˇ
vybavenı proti desti? Nebo ho navleknete tak, ze se
´
ˇ
ˇ
ˇ
sotva pohybuje? Neudelate samozrejme ani jedno,
´
´
˚
ˇ
ani druhe. Date mu jen to, co potrebuje,
aby zustal
´
suchy.
´
´
ˇ
ˇ
´
˚
2
Podobne musı rodice najıt vyrovnany zpusob,
´
´
´
ˇ
jak chranit svou rodinu pred zhoubnymi vlivy, ktere
´
´
´
ˇ
˚
se na ni valı ze vsech stran — ze zabavnıho prumys´
´ ˚
ˇ
˚
ˇ
ˇ
lu, ze sdelovacıch prostredk
u, od vrstevnıku, a ne´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
kdy dokonce ze skol. Nekterı rodice delajı pro ochra´
´
˚
ˇ ı´
nu sve´ rodiny malo nebo vubec
nic. Jinı povazuj
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
temer vsechny vnejsı vlivy za skodlive a natolik sve´
ˇ omezujı,´ ze
ˇ ty pak majı´ pocit, jako by se dusily.
deti
ˇ
´
ˇ
Je mozne jednat vyrovnane?
´
´ ´
ˇ e.´ Extremn
´
ˇ
3
Ano, je to mozn
ı jednanı je k nicemu
˚
ˇ
a muze vyvolat katastrofu. (Kazatel 7:16, 17) Jak ale
´
ˇ ı´ rodice
ˇ chranit
ˇ
mohou kresan
st
svou rodinu vyrov´ ´
ˇ
ˇ
ˇ an
ˇ
nane? Uvazujme o trech oblastech — o vzdel
ı, spoˇ
ˇ
lecnosti a odpocinku.
C
ˇ
ˇ
ˇ
KDO BUDE VASE D ETI UCIT?
4
´
´
´ ´
ˇ ı´ rodice
ˇ pokladaj
ˇ an
ˇ
Kresan
st
ı vzdel
ı za velmi
´
´
ˇ ı´ rodinu?
1.–3. a) Odkud pochazejı zhoubne´ vlivy, ktere´ ohrozuj
´
´
ˇ
ˇ potrebuj
ˇ
b) V cem
rodice
ı vyrovnanost, aby mohli chranit svou
rodinu?
´
´ ´
ˇ kresan
ˇ ı´ rodice
ˇ dıvat
ˇ an
ˇ
4. Jak by se meli
st
na vzdel
ı?
90
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
ˇ ´ ˇ ˇ
ˇ ´ ´ ˇ
ˇ
cenne. Vedı, ze skolnı vzdelanı deti vede, aby umely
´
´
ˇ´
´ ˇ ˇ
´
cıst, psat, jednat s lidmi a take resit problemy. Ma
´
´ ˇ
´
´
´
jim take ukazat, jak se majı ucit. Znalosti zıskane ve
´
ˇ
ˇ
skole
mohou detem
pomahat, aby se jim navzdory
´ um
˚ soucasn
ˇ
´
problem
eˇ
ˇ
ˇ
ho sveta dobre darilo.
Kromeˇ toho jim dobre´
´ ´
ˇ an
ˇ ı´
vzdel
ı snad umozn
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
zıskat lepsı zamestnanı.
´
´
(Prˇ ıslovı 22:29)
ˇ
ˇ
ˇ ta5
Ve skole se vsak deti
´
ke dostanou do styku s ji´
´
ˇ
nymi
detmi;
mnohe´ majı
´
´
ˇ
ˇ
pokrivene nazory. Uvazuj´
´
me naprˇ ıklad o nazorech
´
´
ˇ
detı na sex a moralku.
´ ˇ
´
ˇ
V jedne strednı skole v Ni´
´
´
´ si dıvka,
gerii
ktera strˇ ıda´ ´
la sexualnı partnery, zvyk´
´
la davat rady o sexu svym
´
´
ˇ
ˇ
spoluzackam. Dychtiveˇ jı
´
ˇ
ˇ
ˇ
naslouchaly, prestoze rı˚
kala spoustu nesmyslu,
´
´
ktere nasbırala z pornoˇ
graficke´ literatury. Ne´
´
´
ktere dıvky jejı rady ex´
perimentalneˇ uplatnily.
´
ˇ
Vysledkem bylo, ze jed´
na dıvka za svobodˇ
ˇ
na otehotn
ela
a na
´
nasledky potratu, kter y´ si sama vyvolala,
ˇ
zemrela.
´ deti
ˇ ve skole
ˇ
´ infor5., 6. Jak mohou byt
vystaveny zkreslenym
´
macım o sexu?
ˇ
CHRANTE
ˇ
´
SVOU RODINU PRED ZHOUBNYMI VLIVY
91
´
´ ˇ
ˇ
´
´
Je smutne, ze nektere nespravne informace
´
´
´
´
ˇ
ˇ ´
o sexu zıskane ve skole nepochazejı od detı, ale od
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ucitelu. Mnozı rodice jsou zdeseni, kdyz se jejich de´
´
ˇ
ˇ
tem ve skole predkladajı informace o sexu, ale ne´
´
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
jsou poucovany o mravnıch merˇ ıtkach a odpov
ˇ ed´
´
´
´
ˇ
nosti. Matka jedne dvanactilete dıvky rekla: „Zijeme
´
´
´
ˇ ´
na uzemı, kde lide jsou velmi poboznı a konzervativ´
´
´
´
´ ˇ
ˇ ´ ˚
ˇ
ˇ
ˇ
nı, a presto se prımo v mıstnı strednı skole
zakum
´
´
ˇ
ˇ
rozdavaly kondomy.“ Tato zena i jejı manzel byli zne´
ˇ eli,
ˇ ze
ˇ jejich dcerka dostavapokojeni, kdyzˇ se dozved
´ ´
˚
´
ˇ
la nemravne navrhy od chlapcu stejneho veku. Jak
´
ˇ
´
ˇ
mohou rodice chranit svou rodinu pred
takovymi
ˇspatnymi
´
vlivy?
ˇ ´
ˇ
ˇ
7
Je nejlepsı ochranou tajit pred
detmi jakoukoli
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
zmınku o sexu? Ne. Lepsı je, kdyz o sexu poucujete
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
sve deti vy sami. (Prıslovı 5:1) Je pravda, ze v nekte´
´
´
ˇ ´
r ych castech Evropy a Severnı Ameriky se mnozı ro´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
dice tomuto nametu vyhybajı. Podobne v nekter ych
´
´
´
ˇ
´
ˇ
africkych zemıch mluvı rodice se svymi detmi o sexu
´
´
´ ´
´ ´
zrˇ ıdka. „To nenı soucˇ astı africke´ kultury,“ rˇ ıka jeden
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
otec ze Sierry Leone. Nekterı rodice se domnıvajı, ze
´ ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ucit deti o sexu znamena privadet je na myslenky, kte´
´
˚
re´ je povedou k nemravnosti. Ale jaky´ nazor ma Buh?
6
ˇ ´
´
BO Z I NAZOR NA SEX
ˇ
ˇ mluvit o sexu ve vhodnem
´
Bible objasnuje,
ze
´
´
ˇ
´
ˇ
kontextu nenı nijak neslusne. Bozı lid v Izraeli do´
ˇ
ˇ ı‘´ — shromaz-ˇ
stal prˇ ıkaz, aby se vsichni
— i ‚malicc
´ ´
´
ˇ cˇ ıt´ an
ovali a aby naslouchali hlasitemu pred
ı z moj´
´ˇ
ˇzı´ ssk
ˇ eho
´
ˇ
Zakona. (5. Mojzısova 31:10–12; Jozue
´
´ ˇ
ˇ
ˇ eˇ zminoval
8:35) Zakon se otevren
o mnoha zalezitos8
´
ˇ e´ nejlepe
´
´
7. Jak je mozn
bojovat proti zkreslenym
informacım
o sexu?
8., 9. Jake´ prakticke´ informace z oblasti sexu jsou uvedeny
v Bibli?
92
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ
´
tech z oblasti sexu vcetne menstruace, vyronu seme´
ˇ
ne, smilstva, cizolozstvı, homosexuality, krvesmil´ˇ
ˇ´ˇ
stva a styku se zvıraty.
(3. Mojzısova 15:16, 19; 18:6,
´ˇ
ˇ
ˇ
22, 23; 5. Mojzısova 22:22) Po takove´ cetb
eˇ museli ro´
ˇ
´
´
˚
dice svym zvıdavym potomkum nepochybneˇ hodneˇ
ˇ ´
ˇ
vecı vysvetlovat.
´
´
´
´
´
ˇ
´
´
9
V pate, seste a sedme kapitole Prˇ ıslovı jsou pasa´
ˇze, v nichzˇ je obsazeno
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
laskyplne rodicovske pouce´
´ ´
ˇ´
ˇ
ˇ ˚
nı o nebezpecı sexualnı nemravnosti. Z techto versu
´
´
´
ˇ ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
je videt, ze nemravnost muze byt nekdy lakava. (Prˇ ı´
´ ˇ
ˇ
ˇ
slovı 5:3; 6:24, 25; 7:14–21) Ukazujı vsak, ze je spat´
´
´ ´ ´
ˇ
ˇ
na a ze ma katastrofalnı nasledky, a jsou zde pred´
´
ˇ
´
lozeny pokyny, ktere majı mladym lidem pomoci
´
´
´
˚
vyhnout se nemravnym
zvykum.
(Prˇ ıslovı 5:1–14,
ˇ
21–23; 6:27–35; 7:22–27) Krome toho je nemravnost
´ ´
´ ´
´
v prˇ ıkrem protikladu k uspokojovanı pohlavnı touhy
´
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ve spravnem ramci, v manzelstvı. (Prıslovı 5:15–20)
´ ´
´ ´
ˇ vynikajıc
ˇ an
To je pro rodice
ı vzor vyucov
ı!
´ ´ ˇ
´
ˇ
10
Vede takove vyucovanı deti k nemravnosti? Na´
´
´
ˇ eni
ˇ
opak, Bible ucˇ ı: „Spravedlivı jsou vyprost
pozna´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
nım.“ (Prıslovı 11:9) Cozpak nechcete sve deti ochraˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
nit pred svetskymi vlivy? Jeden otec rekl: „Uz od te´
´
ˇ male,´ se snazˇ ıme
doby, kdy byly deti
mluvit s nimi
´
ˇ
ˇ
ˇ
o sexu naprosto otevrene. Takze kdyzˇ slysˇ ı, jak si
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
o sexu povıdajı jine deti, nejsou zvedave. Nenı to zˇ ad´
´
´
ne velke tajemstvı.“
´
´
ˇ
11
Jak bylo uvedeno v predchoz
ıch kapitolach, se
´ ´ ´
´
´
ˇ
ˇ
sexualnı vychovou by se melo zacıt brzy. Kdyzˇ ucˇ ı´ ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
te male dıte pojmenovavat jednotlive casti tela,
´
´
nevynechte jeho pohlavnı organy, jako kdyby byly
´ ´
´
´
´
ˇ zısk
ˇ
10. Procˇ by dobre´ poznanı o sexu, ktere´ deti
avajı, nemelo
´ k nemravnosti?
vest
´
ˇ e´ deti
ˇ postupneˇ poucovat
ˇ
ˇ
11. Jak je mozn
o intimnıch vecech
ˇ
ˇ
v zivote?
ˇ
CHRANTE
ˇ
´
SVOU RODINU PRED ZHOUBNYMI VLIVY
93
ˇ
´
˚
˚
ˇ ˇ´
ˇ ´
ˇ
z nejakych duvodu necım neslusnym. Naucte ho
´
´
´ ˚
´
ˇ
ˇ
spravne nazvy techto organu. Postupem casu je ne´
ˇ ho o soukromı´ a jeho hranicıch.
zbytne´ poucit
Rodi´ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
ce by meli co nejlepe dıteti vysvetlit, ze tyto casti tela
´ ˇ ´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ ´ ´
jsou zvlastnı, ze jinı lide — az na urcite vyjimky — na
´
ˇ se nemajı´ ukazovat druhym
´ a ze
ˇ
neˇ nemajı sahat, ze
´
ˇ
ˇ
ˇ
se o nich nikdy nema mluvit osklive. Kdyz je trochu
ˇ ´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
starsı, melo by se dozvedet, jak spolu muz a zena
´ ´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
zplodı dıte. Jakmile v jeho vlastnım tele zacne probı´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
hat puberta, melo by jiz byt dobre poucene o oceka´
´
´
ˇ ach.
vanych
zmen
Jak bylo rozebrano v 5. kapitole,
´ ´
´
´
˚
ˇ
´
ˇ
takova vychova muze take pomoci ochranit dıteˇ pred
´ ´
´
´
´
ˇ
ˇ
sexualnım zneuzitım. (Prıslovı 2:10–14)
´ ´ ´
ˇ
DOMAC I UKOL PRO RODI CE
´ ´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
Rodice potrebuj
ı byt pripraveni,
aby mohli puso´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
bit proti jinym nespravnym myslenkam, ktere se deti
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
mozna ucı ve skole — proti svetskym filozofiım, na´
ˇ
ˇ
prˇ ıklad evoluci, nacionalismu nebo myslence,
ze
´
´
´
´
ˇzadn
˚
a pravda nenı absolutnı. (1. Korinanum 3:19;
´ˇ
´ˇ
srovnej 1. Mojzˇ ısovu
1:27; 3. Mojzˇ ısovu
26:1; Jana
´ ´ ˇ
´ ˇ
´
´
ˇ
4:24; 17:17.) Mnozı urednıci skolske spravy prisuzu´
´ ´
´
´ ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ze
jı prılisnou dulezitost vyssımu vzdelanı. Presto
´
´ ´ ´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vyssı vzdelanı zavisı na osobnım rozhodnutı, nekte´ ˇ
´
´
ˇ ı´
rˇ ı ucitel
e´ ho pokladajıˇ za jedinou cestu k dosazen
´
´
ˇ
˚
osobnıch uspechu.1 (Zalm 146:3–6)
´
´
ˇ pusobit
˚
´ a zkres13
Majı-li rodice
proti nespravnym
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
lenym naukam, musı presne vedet, co se vlastneˇ je12
´ ´
´
´ ´
ˇ an
1 V souvislosti s pojednanım o vysˇ sˇ ım vzdel
ı viz strany 4–7
ˇ
´
ˇ ´ ´
ˇ
brozury
Svedkove Jehovovi a vzdelanı, kterou vydala Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc.
´
´
ˇ casto
ˇ
ˇ
12. Ktere´ zkreslene´ nazory se deti
ucˇ ı ve skole?
´
´
ˇ ktere´ chodı´ do skoly,
ˇ
´
ˇ
13. Jak lze deti,
chranit pred
nespravnymi
´
nazory?
94
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jich deti ve skole ucı. Takze rodice, uvedomte si, ze
´
´ ´ ´
´ ´
i vy mate domacı ukol! Projevujte opravdovy zajem
´
´
´
ˇ ı.´ Povıdejte
ˇ
o vyuku
svych
det
si s nimi, kdyzˇ prijdou
´
ˇ
ˇ´
ˇ
ze skoly. Ptejte se jich, co se ucı, co se jim z ucebnı
´
´ ´ ´
´
´
ˇ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
latky nejvıc lıbı a co jim pripada nejnarocnejsı. Ve´ ´
´ˇ
´
˚
nujte pozornost jejich domacım ukol
um,
prohlızejte
´
ˇ
´
ˇ
jim sesity a sledujte, jaky majı prospech. Pokuste se
´
ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ si va´ zˇ ıte
poznat jejich ucitele.
Sdelte
ucitel
um,
ze
je´
´
ˇ
jich prace a ze s nimi chcete co nejvıce spolupracovat.
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
JAKE PR ATELE MAJI VASE D ETI?
ˇ
ˇ ˚
ˇ
´
14
„Kde ses to naucil?“ Kolik rodicu polozilo svemu
´ ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
dıteti tuto otazku, kdyz se zhrozili nad necım, co udeˇ
ˇ
lalo nebo reklo a co jim pripadalo naprosto nezvyk´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
le? A jak casto se v odpovedi vyskytuje nejaky novy
´
ˇ
´
´
´
ˇ
kamarad ze skoly nebo ze sousedstvı? Ano, pratele
´
´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ ´
nas nesmırne ovlivnujı, a jsme mladı, nebo starsı.
ˇ
´
´
Apo
stol Pavel varoval: „Nedejte se zavest na scestı.
ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ ´ ´
Spatna spolecenstvı kazı uzitecne navyky.“ (1. Korin˚
´
´
´ ˇ ˇ
´
´
anum 15:33; Prˇ ıslovı 13:20) Zvlaste mladı lide snad´
´
´ ˚
´
ˇ
no podlehajı tlaku vrstevnıku. Majı sklon o sobe poˇ
ˇ ´
´
chybovat a nekdy jsou mozna zavaleni touhou lıbit
´
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
se svym pratelum a udelat na ne dojem. Je tedy ziˇ ˚ ˇ ´
´ ˇ ´
votne dulezite, aby si vybrali dobre pratele!
ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
15
Vsichni rodice vedı, ze si deti nekdy nevyberou
ˇ
´
ˇ ´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
dobre, ze potrebujı urcite vedenı. To neznamena, ze
´
´
´
´ˇ
ˇ
ˇ
jim pratele mate vybırat vy. Spıse je, jak rostou, ucte
´
´
ˇ
´
´
zıskavat rozlisovacı schopnost a pomahejte jim po´
´
´
ˇ
´
chopit, jake vlastnosti by jejich prˇ atele meli mıt. Nej˚ ˇ ˇ ˇ ´
´
´
´ ´
dulezitejsı vlastnostı je laska k Jehovovi a k jednanı,
´
ˇ´
´
´
ˇ
ktere je v jeho ocıch spravne. (Marek 12:28–30) Ucte
´
ˇ
˚ zit
ˇ e,´ aby si zbozn
ˇ e´ deti
ˇ vybıraly
14. Procˇ je zivotn
eˇ dule
dobre´
´
prˇ atele?
´
ˇ vest
´ sve´ deti
ˇ pri
´ eru
ˇ
ˇ vyb
15. Jak mohou rodice
prˇ atel?
ˇ
CHRANTE
ˇ
´
SVOU RODINU PRED ZHOUBNYMI VLIVY
95
ˇ
´
´
´ ˇ ˇ ´
je, aby mely rady ty, kdo jsou poctivı, laskavı, stedrˇ ı
´
´ ˇ
´
a pilnı, a aby si jich vazily. Na rodinnem studiu
ˇ
´
´
detem pomahejte, aby tyto vlastnosti rozeznavaly
´
´
u biblickych postav a aby pak stejne rysy hledaly
´
ˇ
˚
´
´
´
ˇ
u ostatnıch clenu sboru. Davejte jim prˇ ıklad tım, ze
´ ´
´ ˇ ´
´
ˇ ˇ´
si i vy vybırate sve pratele podle stejnych merıtek.
´
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
16
Vıte, kdo jsou prˇ atele vasich detı? Nemely by je
´
´
ˇ
ˇ
˚
vase deti pozvat k vam domu, abyste se s nimi sezna´
´
ˇ ´
mili? Take byste se mohli svych detı zeptat, co si
´
´
´
´
ˇ
´ ˇ
o techto prˇ atelıch myslı jine deti. Jsou znami svou
´
´
´
´ ˇ
ˇ
ryzı osobnostı, nebo tım, ze vedou dvojı zivot? Pokud
´ ˇ
´
ˇ
vedou dvojı zivot, pomozte svym detem pochopit,
ˇ
ˇze by jim takova´ spolecnost
ˇ
ˇ
mohla skodit.
(Zalm
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
26:4, 5, 9–12) Jestlize si povsimnete nezadoucıch
´
´ ´
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
zmen v chovanı, oblecenı, postojıch nebo mluve dıte´
´
´
ˇ a´ bude nutne´ si s nım
te, mozn
o jeho prˇ atelıch pro´ ˇ
´ ´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
mluvit. Je mozne, ze vase dıte travı cas s prˇ ıtelem,
´
´
´ˇ
´
ˇ
kter y ma na nej negativnı vliv. (Srovnej 1. Mojzˇ ısovu
34:1, 2.)
´
´
ˇ pouze ucˇ ıte,
ˇ
17
Presto
nestacˇ ı, kdyzˇ sve´ deti
aby se
´
´
ˇ
´
ˇ
´
vyhybaly spatne spolecnosti. Pomahejte jim nalezt
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
dobre pratele. Jeden otec rıka: „Vzdycky jsme se sna´
´ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
zili
o nahradnı re
senı. Kdyzˇ skola
chtela
naseho
´
ˇ
ˇ
syna do fotbaloveho druzstva, oba s manzelkou jsme
´
´
ˇ by to nebylo
si s nım promluvili, procˇ si myslıme, ze
´
˚
ˇ
´
dobre — kvuli spolecnosti, do ktere by se dostal. Ale
ˇ
´
potom jsme mu navrhli, aby sehnal nekolik
jinych
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
detı a aby si vsichni sli na hriste zahrat fotbal. A tak
ˇ vyre
ˇ
ˇ silo.“
se to skvele
´
ˇ
´
´
´
ˇ
´
ˇ
18
Moudrı rodice pomahajı svym detem najıt dob´
´
´
ˇ dohlı´ zet
ˇ na sve´ deti,
ˇ kdyzˇ si vybıraj
16. Jak mohou rodice
ı prˇ atele?
´
ˇ detem
ˇ
17., 18. Jak mohou rodice
prakticky pomahat kromeˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
toho, ze je varujı pred spatnou spolecnostı?
96
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
´
NECITIL SE ODSTRCENY
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
Kresan
stı rodice Paul a jeho manzelka Lu-Ann
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
poradajı ve sve domacnosti cas od casu spolecenska
´ ´
´
ˇ
´ ´
setkanı. Starajı se o to, aby na techto setkanıch byl
´
´ ˇ
´
dobr y dohled a nebylo tam prˇ ılis mnoho lidı. Ze zkuˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
senosti vedı, ze to jejich detem prospeje.
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ sla
Lu-Ann vypravı: „Pri
ke mne matka jednoho
ˇ ´
´
ˇ
´
´
ˇ
spoluzaka meho sestileteho synka Erika a rˇ ıkala, ze
´
´
´
ˇ
ˇ oslavach
narozenin
je jı Erika moc lıto, protoze pri
ˇ
´ ˇ ˚ ´ ´
´
´
ve trˇ ıde zustava stranou. Rekla jsem jı: ‚Velmi si vaˇ´
ˇ
´ ´
´
zım toho, ze se takto zajımate o meho syna. Z toho
ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
je videt, ze jste dobr y clovek. Ale pravdepodobne vam
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
nemohu povedet nic, co by vas presvedcilo, ze ˇ Erik
´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
nema pocit, ze o neco prich
azı.‘ Prisv
edcila. Rekla
´
´
´
jsem tedy: ‚Pak se, prosım, ve vlastnım zajmu neroz´ ´
ˇ
pakujte a zeptejte se Erika, jak se cıtı.‘ Kdyz jsem
ˇ
´ˇ ˇ
ˇ
ˇ techto
poodesla, zeptala se Erika: ‚Nemyslıs, ze pri
ˇ
´
´
ˇ
´ ´ˇ
ˇ
peknych oslavach narozenin o neco prichazıs?‘ Udiˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
vene se na ni podıval a rekl:
‚Myslıte, ze tech deset
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
minut, nekolik susenek a pısnicka je nejaka slavˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
nost? Mela byste prijıt k nam a videla byste skutec˚
´ ´
´ ˇ
nou slavnost!‘ “ Chlapcuv nevinny udiv to vyjadril
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
jasne — rozhodne nemel pocit, ze je odstrceny nebo
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
ze o neco prichazı.
´
´
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
re prˇ atele a pak se spolecne s nimi venujı prospes´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ne odpocinkove cinnosti. Pro mnohe rodice je vsak
´
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ ´
otazka odpocinkove cinnosti sama o sobe narocnym
´
ukolem.
ˇ
ˇ
JAKOU ODPO CINKOVOU CINNOST VYBEREME?
19
´
Odsuzuje Bible zabavu? Rozhodneˇ ne! Bible
´
´
´
´
ˇ ze
ˇ to nenı´ hrˇ ıch,
19. Z jakych
biblickych
prˇ ıkladu˚ je videt,
kdyzˇ
´
se rodiny bavı?
ˇ
CHRANTE
ˇ
´
SVOU RODINU PRED ZHOUBNYMI VLIVY
97
´ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
rˇ ıka, ze je „cas se smat . . . a cas poskakovat“.1 (Ka´
ˇ
zatel 3:4) Bozı lid v Izraeli se bavil hudbou, tancem,
´
´
´
ˇ ıvil
hrami a hadankami. Jezˇ ısˇ Kristus navst
velkou
´
´
ˇ
ˇ
svatebnı hostinu a Matous Levi pro neho usporˇ adal
´
´ ˇ
ˇ
„velkou hostinu na privıtanou“. (Lukas 5:29; Jan
´
´
2:1, 2) Jezˇ ısˇ nepochybneˇ nebyl zˇ adny´ morous. Nepo´
´
ˇ
vazujte tedy smıch a legraci ve sve´ rodineˇ za hrˇ ıch!
´
ˇ
´
˚
20
Jehova je ‚sastny Buh‘. (1. Timoteovi 1:11) Uctı´ ´
ˇ
´
ˇ
vanı Jehovy by tedy melo byt zdrojem radosti, ne ne´
´
ˇ´
ˇ
´
cım, co na zivot vrha chmurne stıny. (Srovnej 5. Mojˇ´ˇ
ˇ
´
´
zısovu 16:15.) Deti jsou samy od sebe bujne a plne
´
´
ˇ
energie, ktera se da uvolnit hrou a odpocinkovou
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ vybrana´ odpocinkov
cinnost
ı. Dobre
a cinnost
je vıc
´ ´
´ ˇ ˇ´
´
ˇ
nez pouha zabava. Touto cestou se dıte ucı a dozra´ ´
´
ˇ
va. Ukolem hlavy rodiny je zajistit sve rodine uspo´ ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
e odpocinkove cinkojenı vsech
jejıch potreb,
vcetn
ˇ
ˇ
nosti. Vyzaduje to vsak vyrovnanost.
´
´
ˇ
´
ˇ
21
V techto
„poslednıch dnech“ plnych
teˇ zkost
ı je
´
´ˇ
´
ˇ
ˇ
v lidske spolecnosti spousta tech, kdo ‚milujı spıse
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
rozkose nez Boha‘, jak to bylo predpovedeno v Bibli.
´
ˇ
(2. Timoteovi 3:1–5) Pro mnohe´ je odpocinek
hlavnı
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
vecı v zivote. Dnes je k dispozici mnoho zabavy, kte´
´ ˇ
˚ zit
ˇ ej
ˇ sˇ ı´ veci.
ˇ
ra snadno dokaze
odsunout dule
Kromeˇ
´ ´
´ ´
ˇ
toho se mnoha zabava vyznacuje sexualnı nemrav´
´
´
´ ´ ´
´
ˇ
nostı, nasilım, uzˇ ıvanım drog a dalsˇ ımi velmi skodli´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
vymi zvyklostmi. (Prıslovı 3:31) Co je mozne udelat
´ ˇ
´
´
ˇ
pro ochranu mladych lidı pred skodlivou zabavou?
´
ˇ
ˇ
1 Hebrejske´ slovo, ktere´ je zde prelo
zeno
jako „smat se“, se v ji´
´
´
ˇ jako „hrat
ˇ
nych
tvarech da take´ prelo
zit
si“, „obveselovat“, „oslavovat“, nebo dokonce „bavit se“.
´
ˇ meli
ˇ pamatovat, kdyzˇ sve´ rodineˇ zajisuj
ˇ
20. Na co by rodice
ı odˇ
ˇ
pocinkovou
cinnost?
´ ˇ
ˇ
ˇ ı´ dobeˇ v sobeˇ skr yv
´ a´ odpocinkov
ˇ
21. Jake´ le´ cky
v dnesn
a cinnost?
98
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
ˇ´
Dobre vybrana odpocinkova cinnost, naprıklad
´
´
´
ˇ
´
˚ ˇ
ˇ
´
rodinny vylet s taborenım, muze detem pomahat,
ˇ
ˇ
ˇ
aby se neco naucily a aby duchovne rostly
´ ˇ
ˇ potrebuj
ˇ
Rodice
ı detem
stanovit hranice a ome´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ucit,
ˇ aby samy
ˇ
zenı. Ale jeste vıce potrebuj
ı sve´ deti
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
poznaly, ktera odpocinkova cinnost je skodliv
a a co
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
uz je nadmerne mnozstvı odpocinku. Takove pouco´ ´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
vanı vyzaduje cas a usilı. Podıvejme se na jeden prˇ ı´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
klad. Otec dvou chlapcu si povsiml, ze starsı chlapec
´
´ ´ ´
´
´
ˇ eˇ casto
ˇ
pomern
posloucha vysılanı nove rozhlasove
´ ´ ˇ´
ˇ
ˇ
stanice. Otec si tedy jednou, kdyz v zamestnanı rıdil
´
´
´
nakladnı automobil, naladil tute´ zˇ stanici. Chvılemi
´ ´
ˇ
´
ˇ si
zastavil a texty urcitych pısnı si zapsal. Pozdeji
ˇ
´
o tom, co slysel, promluvil se svymi syny. Rozhovor
22
ˇ sve´ deti
ˇ poucovat,
ˇ
ˇ moudre
ˇ
22. Jak mohou rodice
aby se umely
´
´
ˇ
´
ˇ
rozhodovat v otazkach odpocinkove cinnosti?
ˇ
CHRANTE
ˇ
´
SVOU RODINU PRED ZHOUBNYMI VLIVY
99
´
´
ˇ
zacal otazkou „Co si myslıte?“ a pak se jich ptal na
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
nazory a trpelive naslouchal jejich odpovedım. Da´
ˇ
le s nimi rozhovor vedl na zaklade Bible a oni poˇ bude dobre,´ kdyzˇ tu stanici nebudou pochopili, ze
slouchat.
´ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
23
Moudrˇ ı kresan
stı rodice kontrolujı hudbu, tele´
´
´
´
viznı programy, videonahravky, kreslene serialy, vi´
´
´
ˇ
´
deohry a filmy, o ktere se zajımajı jejich deti. Prohled´ ´
ˇ
ˇ
nou si ilustraci a pojednanı na obalu, prectou si
´ ´
´
´
´ ´
texty pısnı i recenze v novinach a sledujı citovane vy´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
roky. Mnozı jsou necım ze „zabavy“, ktera je v dnes´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nı dobe urcena pro deti, prımo pohorseni. Ti, kdo
´
ˇ ı´ sve´ deti
ˇ chranit
ˇ ymi
´
ˇ
chtej
pred
necist
vlivy, si pomo´
´
´
ˇ
´
cı Bible a publikacı zalozenych na Bibli, naprˇ ıklad
´
´
´
´
ˇ
knihy Otazky mladych lidı — Prakticke odpovedi
´ ˇ ´ ˇ ˇ
´
ˇ
˚
ˇ
a clanku v casopisech Strazna vez a Probute se!, se
´
´
ˇ´
´ ´
svou rodinou povıdajı o nebezpecı takove zabavy.1
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
Kdyz rodice detem stanovı pevne hranice, jsou du´
´
´
´
´
slednı a rozumnı, obvykle dosahnou dobr ych vysled˚ (Matousˇ 5:37; Filipanum
˚
ku.
4:5)
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
24
Omezovanı skodlivych forem odpocinkov
e´ cin´
ˇ
ˇ
´
ˇ
nosti
je samozrejme pouze jedna cast teto bitvy.
ˇ
´
ˇ musı´ byt
´ vytlacov
ˇ any
´
Spatne´ veci
dobr ymi,
jinak by
´
ˇ
´
ˇ
se deti mohly vydat nespravnym smerem. Mnoho
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
kresansk
ych
rodin ma nescetn
e´ mnozstv
ı hlubo´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
kych a prıjemnych vzpomınek na spolecne stravene´
´
´
ˇ
ˇ
chvıle odpocinku, kdy poradali pikniky, chodili na
´
´
´
´
ˇ
vylety,
taborili,
hrali hry, sportovali a jezdili na na´
´
´
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vstevy k prıbuznym nebo k pratelum. Nekterı zjisti´
ˇ jim pusob
˚
ˇ
li, ze
ı velkou radost a velice je osveˇ zuje,
1 Vydala Watchtower Bible and Tract Society of New York, Inc.
´
´
ˇ sve´ deti
ˇ chranit
ˇ
ˇ
23. Jak mohou rodice
pred
skodlivou
zabavou?
´
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
´
ˇ
24., 25. Jakym prospesnym druhum odpocinkove cinnosti se
ˇ eˇ venovat?
ˇ
mohou rodiny spolecn
100
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ
kdyz si jen tak pro obveselenı spolecne ctou nahlas.
´
´ ˇ ´
´
´ ˇ
´
´
´
Jine bavı vypravenı veselych nebo zajımavych
prˇ ıbe´ ˇ
´ˇ
˚
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ˇ
´
hu. Jeste dalsı spolecne pestujı nejake konıcky, na´
´ ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
prˇ ıklad vyrabejı neco ze dreva
a provozujı jina
´
´
ˇremesla, hrajı´ na hudebnı´ nastroje,
malujı nebo po´
´
´ ´
ˇ ktere´ se naucˇ ı´ mıt´ z takoznavajı Bozˇ ı vytvory.
Deti,
´
´
´ ˇ
´
ˇ
´
vych cinnostı pro rozptylenı radost, jsou chraneny
´
´ ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
pred necistou zabavou a zjistı, ze pri aktivnı cinnos´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ti si odpocinou vıce, neˇ z kdyz pouze pasivne sedı
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
a nechavajı se bavit. Casto je zabavnejsı, jestlize
´
ˇ
ˇ ame,
ˇ
neco
sami del
nezˇ kdyzˇ neco
pozorujeme.
ˇ
´ ˇ
25
Hodnotnou formou odpocinkove cinnosti mo´
´ ´
´
´
ˇ
hou byt take spolecenska setkanı. Pokud je na nich
´
´
ˇ
ˇ
dobr y´ dohled a nejsou prˇ ılisˇ pocetn
a nebo casov
eˇ
´
´
´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
narocna, mohou dat vasim detem vıc nez pouhou za´
´
bavu. Mohou pomoci posılit pouta lasky ve sboru.
´ ˇ
(Srovnej Lukase 14:13, 14; Judu 12.)
ˇ
˚ ˇ
´ ˇ
ˇ
VASE RODINA M U ZE ZV ITEZIT NAD SV ETEM
´
´
´
ˇ
Mate-li svou rodinu chranit pred
zhoubnymi
vli´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vy sveta, nepochybne to vyzaduje hodne namahy.
´
´
´
ˇ
ˇ pomoci
Vıc nezˇ cokoli jineho
vam v tom vsak
mu˚ ze
´
´ ´
´
jedna vlastnost. A to je laska! Pevna, laskyplna ro´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
dinna pouta vytvorı z vaseho domova bezpecny prˇ ı´
´
ˇ
stav a podporı komunikaci, ktera je velkou ochranou
ˇ
´
ˇ eˇ dule
˚ zit
ˇ ej
ˇ sˇ ı´ je vypestoˇ
ˇ
pred
spatn
ymi
vlivy. A jest
´
´
´
´
ˇ
ˇ
vat si dalsı druh lasky — lasku k Jehovovi. V prıpa´ ´
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
de, ze v rodine takova laska panuje, dospıvajıcım se
´
´ ˇ
ˇ
ˇ by
pravdepodobn
eˇ protivı jizˇ samotna predstava,
ze
´
ˇ
´
˚
ˇ
podlehli svetskym vlivum a tak vyvolali Bozı neliˇ kterˇ ı´ Jehovu ze srdce milujı,´ se bubost. A rodice,
´ ´
ˇ
dou snazit napodobovat jeho milujıcı, rozumnou,
26
´
˚ zit
ˇ ej
ˇ sˇ ı´ pro ochranu rodiny pred
ˇ
26. Jaka vlastnost je nejdule
ˇskodlivymi
´
vlivy?
ˇ
CHRANTE
ˇ
´
SVOU RODINU PRED ZHOUBNYMI VLIVY
101
˚
vyrovnanou osobnost. (Efezanum 5:1; Jakub 3:17)
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
˚
Pokud to rodice delajı, jejich deti nebudou mıt duvod
´ ´ ´
´
ˇ
´
˚
povazovat uctıvanı Jehovy za pouhy soubor zakazu
´ ˇ
´ ´
˚
ˇ
´
nebo za zpusob zivota, ve kterem chybı zertovanı
´
´
´
ˇ ı´ co nejdrˇ ıve
a smıch a ze ktereho
chtej
uniknout. Na´ ˇ
´ ´ ´
ˇ ˇ ´
opak poznajı, ze uctıvanı Boha je ten nejradostnejsı
ˇ ´
˚
ˇ
a nejbohatsı zpusob zivota.
´
´ ˚ ´
´
ˇ
27
Rodiny, ktere zustavajı sjednocene v tom, ze ra´
ˇ
ˇ
ˇ
´
dostne, vyrovnane slouzı Bohu, a z celeho srdce se
ˇ´
˚
ˇ
´
ˇ
˚
snazı navzdory vlivum tohoto zkazeneho sveta zuˇ ´
´
stat ‚neposkvrnene a bezvadne‘, jsou zdrojem rados´
´
ti pro Jehovu. (2. Petra 3:14; Prˇ ıslovı 27:11) Takove´ ro´
´
´ˇ
ˇ
diny chodı ve stopach Jezıse Krista, kter y´ odolal
´
´
ˇ
´
´
ˇ
veskeremu usilı Satanova sveta a nenechal se jım
´ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
poskvrnit. Kdyz se priblızil konec jeho lidskeho zivo´ ˇ
´
´
ˇ
ta, Jezˇ ısˇ mohl rˇ ıci: „Zvıtezil jsem nad svetem.“ (Jan
´ ˇ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
16:33) Kez take vase rodina zvıtezı nad svetem
a zıs´ ˇ ˇ ´ ˇ
ka vecny zivot!
ˇ zvıt´ ezit
ˇ
ˇ
27. Jak rodina mu˚ ze
nad svetem?
´
´
J AK MOHOU
TYTO BIBLICK E Z ASADY
´
´
ˇ
POM AHAT . . . CHR ANIT VA SI RODINU ?
´ ´
´
ˇ
Poznanı vede k moudrosti, ktera mu˚ ze
ˇ
ˇ
ˇ
zachovat cloveka nazivu. (Kazatel 7:12)
´
ˇ je u Boha posetilost
ˇ
„Moudrost tohoto sveta
ı.“
˚
(1. Korinanum
3:19)
´
´
ˇ
´
ˇ
Musıme se vyhybat spatne spolecnosti.
˚
(1. Korinanum 15:33)
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
I kdyz odpocinkov
a cinnost
ma sve´ mısto,
´
ˇ
´
mela by byt regulovana. (Kazatel 3:4)
102
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
DEVATA
K A P I TOLA
´
´
Neuplne rodiny mohou
´
dosahnout spokojenosti!
´
´
´
´
´
´ ´
EUPLNYM rodinam se ve Spojenych statech rˇ ıka
´
´ ´
„nejrychleji se rozmahajıcı druh rodiny“. Podob´
ˇ ´
´
´
na situace je v mnoha dalsıch zemıch. Trvale vysoky
ˇ
˚
´
˚
ˇ ˇ ´
ˇ
pocet rozvodu, prıpadu opustenı rodiny, rozluky a po˚
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ ˚
rodu nemanzelskych detı ma pro miliony rodicu
ˇ ´
´
´ ´
a detı dalekosahle nasledky.
´
´
2
Jedna matka z neuplne rodiny napsala: „Je mi
ˇ
ˇ
osmadvacet let a jsem vdova se dvema detmi. Jsem
´ˇ
´
ˇ
´
ˇ
velmi sklıcena, protoze nechci vychovavat deti bez
´
ˇ
ˇ ˚
´ ´
ˇ
otce. Zda se, ze se nikdo o me vubec nezajıma. Deti
ˇ
´
´ ˇ
˚
´
ˇ
ˇ ˇ
casto vidı, jak placu, a pusobı to na ne.“ Vetsina roˇ ˚
´
´
ˇ
´
dicu v neuplne rodine nejen bojuje se svymi pocity,
´
ˇ
ˇ
ˇ
naprıklad s pocitem hnevu, viny a osamelosti, ale
´
´ ´
´
ˇ
´
take se potyka s problemem, jak chodit do zamestna´
´
ˇ
´
nı a zaroven plnit povinnosti v domacnosti. Jeden
´
ˇ ˚ ˇ
´
z takovych rodicu rekl:
„Starat se sam o rodinu je jako
´ ˇ
´
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
´
ˇ ˇ
byt zonglerem. Po sesti mesıcıch cvicenı konecne
´
ˇ
ˇ ˇ
´ˇ
umıte zonglovat se ctyrmi mıcky najednou. Ale jak´
ˇ
´
´
ˇ ´ ´ˇ
mile to umıte, nekdo vam hodı dalsı mıcek!“
ˇ
´
´
´
´
3
Deti v neuplnych rodinach mnohdy vedou sve
´
ˇ ´
´ ´
´
ˇ
vlastnı boje. Mozna musı zapolit se silnym rozruse´
´
´
´
´
´
nım, ktere se dostavı po nahlem odchodu nebo umr´
ˇ ˚
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
tı jednoho z rodicu. Zda se, ze neprıtomnost nektereˇ ˚
´
´
´
´
ˇ
ho z rodicu ma na mnoho mladych lidı nesmırne
ˇ
´
spatny vliv.
N
´
´
ˇ k vzrustu
˚
ˇ neupln
´
´
ˇ
1.–3. Co prisp
elo
poctu
ych
rodin a s cˇ ım musı
tyto rodiny bojovat?
´
´
N EUPLN
E
´
RODINY MOHOU DOSAHNOUT SPOKOJENOSTI!
103
´
´
ˇ
´
4 Neupln
e rodiny existovaly jiz v biblickych do´
´
ˇ
ˇ
bach. Pısmo se opakovane zminuje o „chlapci bez
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ´ˇ
otce“ a o „vdove“. (2. Mojzısova 22:22; 5. Mojzısova
˚
24:19–21; Job 31:16–22) Jehova
Buh nebyl k jejich
´
´
´ ˇ
neprˇ ıznive situaci lhostejny. Zalmista nazval
Boha
ˇ
˚
„otcem chlapcu bez otce a soudcem vdov“. (Zalm 68:5)
´
´
´
ˇ ´
ˇ
A Jehova ma o neuplne rodiny v dnesnı dobe rozhodˇ
´ ´
ˇ´
ˇ ˇ
´ ´ ´
ne stejny zajem! Bozı slovo totiz predklada zasady,
´
ˇ
´
´
´
ktere mohou temto rodinam pomahat, aby dosahly
spokojenosti.
´
´
´
JAK SE DA ZVL ADAT DOM ACNOST
ˇ
´
´
´
ˇ
Uvazujme o problemu vedenı domacnosti. „Pri
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
mnoha prılezitostech si prejete, abyste mela manze´ ´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
la,“ prizn
ava jedna rozvedena zena, „naprˇ ıklad kdyz
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
´
ˇ
vase auto zacne vydavat nejake neprıjemne zvuky,
´
ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
a vy nemate ani ponetı, odkud prich
azejı.“ Muze, kte´
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇrı´ se nedavno
rozvedli nebo ovdoveli, mozna podobne
´ ´
´
´
˚
ˇ
´
´
´
vyvadı z mıry spousta ukolu, jez musı nynı vykona´
´
´
ˇ
vat v domacnosti. Neporˇ adek v domacnosti zvysuje
ˇ ´
u detı pocit nestability a nejistoty.
˚ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
6 Co mu
ze pomahat? Vsimnete si prˇ ıkladu „schop´
ˇ
´
´
´
´
ˇ
ne manzelky“, kter y je popsan v Prıslovıch 31:10–31.
´
ˇ
´
ˇ
´ ´
˚
Vykonavala pozoruhodne velke mnozstvı ukolu —
´
ˇ
ˇ
nakupovala, prodavala, sila, varila, obchodovala
´
ˇ
s nemovitostmi, hospodarila
a podnikala. Jakymi
´
ˇ
prostredky toho dosahovala? Byla pilna, pracovala
´
dlouho do noci, brzy vstavala a hned se pustila do
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ organizovala, nekter
prace. Svou cinnost take dobre
e
5
´
´ ´
ˇ se Jehova o neupln
´
4. Jak vıme, ze
e´ rodiny zajıma?
´
´
´
´
ˇ
´
5. S jakym problemem se musı rodice v neuplne´ rodineˇ zpocˇ at´
ku potykat?
´ ´
´
ˇ
6., 7. a) Jaky´ vynikajıcı prˇ ıklad „schopne´ manzelky“
je uveden
´
´
ˇ
˚
´
´
ˇ a´ sˇ ı´ rodicˇ um
v Prˇ ıslovıch? b) Jaky´ uzitek
prin
z neupln
ych
rodin
´ ´
´
ˇ
to, ze jsou v domacıch povinnostech pilnı?
104
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ ˇ
´
ˇ ´ ´
´
ukoly sverovala
jinym lidem a dalsı ukoly vykonava´
´
ˇ
´
´
la vlastnıma rukama. Nenı divu, ze si zıskala chvalu!
´
ˇ
´
7
Pokud patrˇ ıte k tem, kdo se sami starajı o rodinu,
´
´
´
ˇ
ˇ
vykonavejte sve povinnosti v domacnosti svedomite.
´
´
´
´
ˇ
ˇ
Nalezejte v teto praci uspokojenı; tak totiz velmi priˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ ´
´ ˇ
´
spejete ke stestı svych detı. Nezbytne vsak je dobre
´
´ ´
´
´ ´
´
ˇ
planovanı a organizace prace. Bible rıka: „Plany pil´
ˇ
´
ˇ
´
´
neho jiste vedou k vyhode.“ (Prˇ ıslovı 21:5) Jeden otec
´
´
´
´
ˇ
ˇ
z neuplne rodiny priznal: „Mam ve zvyku neprem
yˇ
´
´
´
ˇ
´
slet o jıdle, dokud nemam hlad.“ Ale jıdla vymyslena
´
´ ´ ˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ ˇ ´
ˇ ´
ˇ
predem obvykle byvajı vyzivnejsı a lakavejsı nez jıdla
ˇ
´
ˇ ´
´
´
ˇ
vymyslena narychlo. Mozna se take musıte naucit
´
´
´
´
ˇ
´
nove odborne prace v domacnosti. Nektere matky
´
´
ˇ
´
´
ˇ poucen
z neuplne rodiny se poradily s dobre
ymi prˇ aˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
teli, nacerpaly rady z prırucek a od vstrıcnych odbor´ ˚
´
ˇ
nıku, a tak se jim podarilo
vymalovat byt a provest
´
jednoduche opravy instalace a automobilu.
´ ˇ ´
ˇ
ˇ
8 Je prijateln
e zadat o pomoc deti? Jedna matka to
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
vyjadrila jasne: „Chcete detem vynahradit neprˇ ıtom´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
nost druheho rodice tım, ze jim usnadnujete zivot.“ To
´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ ˇ
je pochopitelne, ale nekdy to nenı pro dıte nejprospesˇ ˇ ´
´
´
´
ˇ
nejsı. V biblickych dobach byly bohabojnym detem
´ ´
ˇ ˇ
´
ˇ´ˇ
ˇ
ukl
zısova 37:2;
ˇ adany prime´ renˇ e povinnosti. (1. Moj
´
Salomounova pısen 1:6) A tak sice dame pozor, aby´ ˇ
ˇ
ˇ ı´ zili,
ˇ priˇ
chom sve deti nepret
ale budeme jim moudre
ˇ
´
´
´
´ ´ ´ ´
´
ˇ
delovat ukoly, naprıklad mytı a utıranı nadobı a udrˇ ´ ´
´
ˇ
´
zovanı porˇ adku v jejich pokoji. A co kdybyste nektere
´
ˇ
ˇ ˇ
˚ ˇ
´
´
´
ˇ
prace delali spolecne? Muze to byt velmi prıjemne.
ˇ ´
ˇ
´
´
ˇ ´
VYD EL AVAT NA ZIVOBYTI JE NARO CN E
ˇ ˇ
ˇ ˚
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
9 Vet
sina rodicu v neuplne rodine zjisuje, ze je ob´ˇ ´
ˇ ´
´
ˇ
tızne uspokojovat financnı potreby rodiny; zejmena
´
´
´
ˇ v neupln
´
´
8. Jak mohou deti
ych
rodinach pomahat v domacnosti?
´
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ ımi
9. Procˇ matky v neupln
ych
rodinach casto
zapolı s financn
´ˇ
potızemi?
´
´
N EUPLN
E
´
RODINY MOHOU DOSAHNOUT SPOKOJENOSTI!
105
´
´
´
ˇ ´
´ˇ
mlade svobodne matky majı financnı potıze.1 V ze´
ˇ ´ ´
´ ´
ˇ
mıch, kde je mozne zıskat socialnı podporu, je moz´
´
´
ˇ
´
na rozumne, aby podporu pobıraly alespon do te
ˇ
´
´
ˇ
´ ´
ˇ
doby, nez se jim podarı najıt si zamestnanı. Bible
˚
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ı´ vyuzˇ ıt,
kresan
um ˇ dovoluje takova opatren
kdyz je to
´
´
˚
´ ˇ
nezbytne. (Rımanum 13:1, 6) Vdovy a rozvedene zeny
´
´
´
´
´
se potykajı s podobnymi problemy. Mnohe z nich jsou
ˇ
´ ´
nuceny znovu hledat zamestnanı po letech, kdy byly
´
ˇ
ˇ
´
v domacnosti, a tak si casto sezenou pouze malo pla´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
cenou praci. Nekter ym se darı zlepsit svou situaci
´
ˇ
´ ´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
tım, ze se prihl
ası do rekvalifikacnıho nebo nejakeho
´
´
kratkodobeho kursu.
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
10 Nebute prekvapeni,
jsou-li vase deti nesastne,
ˇ
´
ˇ
´ ´
ˇ
´ˇ
kdyz hledate zamestnanı, a nemejte pocit viny. Spıs
ˇ
ˇ
´
jim vysvetlete, proc musıte pracovat, a pomozte jim
ˇ
´ ˇ ´ ´
ˇ
pochopit, ze Jehova od vas zada, abyste se o ne poˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
starali. (1. Timoteovi 5:8) Vetsina detı se tomu casem
˚
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
prizp
usobı. Snazte se vsak s nimi travit tolik casu,
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
kolik to pri vasem nabitem programu bude mozne.
´ ´
´
˚ ˇ
´
´
˚
Takova laskyplna pozornost muze take zmırnit duˇ
´
ˇ ´
sledky toho, kdyz rodina ma nedostatek financnıch
˚
´
´
ˇ
prostredk
u. (Prˇ ıslovı 15:16, 17)
´
KDO SE STAR A O KOHO?
´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
Je prirozen
e, ze otec ci matka v neuplne rodine
´
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
mimoradne lnou ke svym detem, musı vsak byt opatr´
ˇ
´
ˇ
nı, aby neprekra
covali Bohem stanovene hranice
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
mezi rodici a detmi. Tezkosti mohou vzniknout, pokud
11
´
´
ˇ mlada´ kresanka
´
´
ˇ
1 V prˇ ıpade,ˇ ze
nasledkem sveho
nemravne´ ´
´ ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ eˇ jen tak
ho chovanı otehotn
ı, kresansk
y´ sbor jejı jednanı urcit
´ ´
´
ˇ sveho
´
ˇ
ˇ
neprejde.
Ale jestlize
jednanı lituje, pravdepodobn
eˇ jı sbo´
´
´ ˇ
´
ˇ
´
rovı starsı i jinı clenove sboru radi poskytnou pomoc.
ˇ matka v neupln
´
ˇ
´
ˇ
10. Jak mu˚ ze
e´ rodineˇ vysvetlit
svym
detem,
´
´
´ ´
ˇ
procˇ si musı najıt zamestn
anı?
´
´
ˇ v neupln
´
´
11., 12. Jake´ hranice musı rodice
ych
rodinach zacho´
ˇ
vavat a jak to mohou delat?
106
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
Venujte svym detem co mozna nejvıce casu
´
´
´
ˇ ˇ
´ ´ ˇ
´
naprˇ ıklad matka v neuplne rodine ocekava, ze jejı syn
ˇ
´
ˇ
prevezme povinnosti hlavy rodiny, nebo kdyz se ke sve
´
˚ ˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ
dceri chova jako k duvernici a devcatko svymi intim´
´
ˇ ˇ
´
´ ´
´
nımi problemy zatezuje. Takove jednanı je nevhodne
´ ˇ
´ ´
ˇ ´
ˇ ´
a u dıtete vyvolava napetı a mozna i zmatek.
ˇ
´ ˇ
ˇ
12 Ujisujte
sve deti, ze vy, jejich otec nebo matka, se
ˇ
´
ˇ
o ne postarate — a ne, ze to bude naopak. (Srovnej
˚
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
2. Korinanum 12:14.) Nekdy
nejaˇ ´ mozna potrebujete
´
´
ˇ
ke rady nebo podporu. Zadejte je od kresanskych
ˇ ´
ˇ ´
´
´
ˇ
ˇ
starsıch nebo mozna od zralych kresanskych zen, ne
´
´
ˇ ´
od svych nezletilych detı. (Titovi 2:3)
´
ˇ
´
ˇ
JAK SE DA UDR ZET KAZE N
13
ˇ
ˇ ´
´
´
´
Pro muze mozna nenı tak velkym problemem
´ ´
´ ˇ
´ ´
´ problemem
´
ˇ a´
13. S jakym
souvisejıcım s ukaznov
anım se mozn
´
´
´
ˇ
´
v neuplne rodine potyka matka?
´
´
N EUPLN
E
´
RODINY MOHOU DOSAHNOUT SPOKOJENOSTI!
107
´
ˇ
´ ˇ ˇ
dosahnout toho, aby deti braly jeho autoritu vazne,
ˇ
´ ´
´
ale zena v tomto ohledu mıva problemy. Jedna mat´
´
´ ´
´
´
ka z neuplne rodiny rˇ ıka: „Moji synove majı vzhled
ˇ ´
ˇ ˚
ˇ
ˇ ˇ ´
a hlas dospelych muzu. Nekdy je tezke, abych ve srov´ ´
´
˚
´
´
nanı s tım nepusobila jako nerozhodna a slaba.“ Kroˇ
ˇ ´
ˇ ˇ
´
´
´
´
me toho mozna jeste truchlıte nad umrtım milovaneˇ
´
ˇ ´
´
ho manzelskeho druha nebo mozna mate pocit viny
ˇ
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
ci hnevu kvuli rozpadu manzelstvı. Jestlize soud rozˇ
´
´ ˇ
´ ˇ
´
´
hodl, ze se budete podılet na peci o dıte se svym by´
ˇ
´
´
valym manzelskym partnerem, snad mate obavy, aby
´ ˇ
ˇ
´
´
˚ ˇ
´
dıte nebylo radeji s nım. V takove situaci muze byt
´ˇ ´
´
˚
´ ˇ
´ ˇ
obtızne vyrovnanym zpusobem dıte ukaznovat.
´ ´ ˇ
´
´ ´
14
Bible rˇ ıka, ze „chlapec, kteremu je davana volnost,
˚
´
´
´
ˇ
ˇ
bude pusobit hanbu sve matce“. (Prıslovı 29:15) Pri
´ ˇ
´
´ ´
´
´
vytvarenı a prosazovanı rodinnych pravidel mate pod˚
poru Jehovy Boha, a tak nepropadejte pocitum viny,
´ ˇ
´
ˇ
´
´
´
ˇ
vycitkam svedomı ani strachu. (Prıslovı 1:8) Nikdy neˇ
´
´
´
´
´
delejte kompromisy v biblickych zasadach. (Prˇ ıslovı
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
13:24) Snazte se jednat rozumne, dusledne a pevne.
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
Vetsina detı na to casem zareaguje kladne. Urcite
ˇ
´
ˇ ´
vsak berte ohled na pocity svych detı. Jeden otec z ne´
´
´ ´
´ ˇ
´ ´ ´
uplne rodiny rˇ ıka: „Musel jsem se v ukaznovanı mır´
´
ˇ
ˇ
ˇ
nit. Musel jsem brat v uvahu skutecnost, ze deti proˇ
´
ˇ ´ ˇ´ ˇ
ˇ
ˇ
zily velky otres — ztratily matku. Pri kazde prılezitosti
´
ˇ´
´
ˇ´ ´
ˇ ˇ
s nimi mluvım. Nejhezcı chvıle prozıvame, kdyz priˇ ˇ
´
ˇ ˇ ´
pravujeme veceri. Tehdy se mi nejvıce sverujı.“
´
ˇ ˇ
´
ˇ
15 V prˇ ıpad
e, ze jste rozvedeni, nedosahnete niceho
´
´ ´ ´
´
´
´
´
dobreho podr yvanım ucty
ke svemu byvalemu manˇ
ˇ
´
ˇ ˚
˚
´ ˇ
zelskemu partnerovi. Revnivost rodicu pusobı detem
´
ˇ
´
bolest a nedozırne oslabuje jejich uctu k otci i matˇ ´ ´
´
´
ce. Varujte se tedy zranujıcıch poznamek jako naprˇ ı´
ˇ v neupln
´
ˇ vyrovnany´ na14. Jak si mohou rodice
e´ rodineˇ udrzet
´ ˇ
´ ´
zor na
uk
az
nov
an
ı?
ˇ
ˇ rozvedeny´ rodicˇ pri
´
´
ˇ rozhovoru o svem
15. Cemu by se mel
by´
valem partnerovi vyhnout?
108
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
Deti, spolupracujte se
´
´
svym osamocenym
ˇ
rodicem
´
klad: „Jsi stejny jako
˚
´
´
tvuj otec!“ A vam by´
ˇ
´
valy manzelsky part˚
ner zpusobil jakoukoli
´
bolest, porˇ ad je otcem
ˇ
nebo matkou vaseho
´ ˇ
´
ˇ
dıtete, ktere potrebu´
je lasku, pozornost
´ ˇ
´ ´
a ukaznovanı od obou
ˇ ˚
rodicu.1
´
´
´
ˇ
16
Jak se rozebıralo v predchoz
ıch kapitolach,
´ ˇ
´ ´
´ ´
´
ˇ
ukaznovanı zahrnuje vychovu a poucovanı, nejen
´ ´
´
´
´ um
˚
´
trestanı. Mnoha problem
se da zabranit dobr ym
´ ´
˚
programem duchovnı vychovy. (Filipanum 3:16) Ne´
ˇ
zbytneˇ nutne´ je pravidelneˇ chodit na kresansk
a
´ ˇ ˇ ´
˚
´
ˇ
´
´
shromazdenı. (Hebrejcum 10:24, 25) A take kazdy ty´
´
den mıt rodinne´ studium Bible. Pravda, nenı snadne´
´
´
´
´
ˇ
vest takove studium pravidelne. „Po celodennı praci
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
si skutecne chci odpocinout,“ rıka jedna svedomita
ˇ
ˇ
ˇ
matka. „Ale dusevne se pripravuji na studium se
ˇ si uvedomuji,
ˇ
ˇ to je velice
svou dcerkou, protoze
ze
´
ˇ
´
ˇ a´ nutne´
1 Nezminujeme
se o situacıch, ve kter ych
je mozn
´
´
´
´
ˇ
´ a.
ˇ se
ˇ
chranit dıteˇ pred
rodicem,
kter y´ ho tyr
Take´ v prˇ ıpade,ˇ ze
ˇ
´
´
´
druhy´ rodicˇ pokousˇ ı oslabit vasi autoritu, snad s umyslem
dıteˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
primet, aby vas opustilo, je mozna dobre pozadat zkusene pra´
´
´
´ sboru, o radu, jak mate
ˇ
tele, naprˇ ıklad starsˇ ı v kresansk
em
tuto
ˇ
ˇ sit.
situaci re
´
´
´ ´
ˇ byt
´ pravidelnou soucˇ ast
ˇ ı´ by mela
16. Jaka duchovnı opatren
ı
´ ˇ
´ ´
´
´
ˇ
ukaznovanı v neuplne rodine?
´
´
N EUPLN
E
´
RODINY MOHOU DOSAHNOUT SPOKOJENOSTI!
109
ˇ
´ ˇ ´
Sbor neprehlızı
„vdovy“
a „chlapce
bez otce“
´
ˇ ´
nutne, a protoze jı
ˇ
se nase rodinne´
´ ´
studium moc lıbı.“
17
Spolupracov´
ˇ
nık apostola
Pavla, Timoteus, byl
´ ´
´
´
zcela jisteˇ vychovavan podle biblickych
zasad svou
ˇ
ˇ
´
ˇ
matkou i babickou, ale zjevne ne svym otcem. Presto
´ ´ ˇ
se z Timotea stal vynikajıcı kresan! (Skutky 16:1, 2;
ˇ
2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15) Mu˚ zete
podobneˇ doufat
´
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
v prıznive vysledky, kdyz se sve deti snazˇ ıte vychova´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
vat „v kazni a v Jehovove myslenkovem usmer nova´
˚
nı“. (Efezanum
6:4)
´
ˇ
JAK VYHR AT BOJ PROTI OSAM ELOSTI
´
´
Jedna matka z neuplne rodiny si povzdechla:
ˇ ˇ
˚
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
„Kdyz prijdu domu a ocitnu se mezi temi ctyrmi
steˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ˇ
nami, skutecne me zavalı pocit osamelosti a zvlas
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
tehdy, kdyz uz deti spı.“ Ano, osamelost je mnohdy
ˇ ˇ ´
´ ˚
´
´ ´
nejvetsım z problemu, se kter ymi se potyka otec nebo
´
´
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
matka v neuplne rodine. Touzit po vrelem prˇ atelskem
˚ ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
vztahu a duvernych manzelskych stycıch je priroze18
´ ´
´
˚ spolupracovnık
17. Jak byl vychovavan Pavluv
Timoteus a co se
˚
ˇ
ˇ
z toho muzeme naucit?
ˇ u rodice
ˇ v neupln
´
18., 19. a) Jak se mu˚ ze
e´ rodineˇ projevit osa´ ´
´ ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ ovlad
melost?
b) Jake´ rady jsou predkl
adany na pomoc pri
anı
´
´
ˇ
´
ˇ
telesnych zadostı?
110
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
˚
´
ne. Mel by se vsak clovek snazit tento svuj problem
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
vyresit za kazdou cenu? Nektere mladsı vdovy v dobe
ˇ
´
ˇ
apostola Pavla pripustily, aby se ‚jejich pohlavnı podˇ
ˇ
nety dostaly mezi ne a Krista‘. (1. Timoteovi 5:11, 12)
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
Kdybychom dovolili, aby telesne zadosti zatlacily do
´
´ ´
ˇ
´
pozadı duchovnı zajmy, bylo by to velmi skodlive.
(1. Timoteovi 5:6)
´ ´
ˇ
ˇ
19
Jeden kresan
rekl:
„Sexualnı touhy jsou velmi sil´
˚ ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
ne, ale muzete je ovladnout. Kdyz vas takova myslen´
´
´
´
´
ka napadne, nesmıte se jı zabyvat. Musıte se jı zbavit.
˚ ˇ
´
´
ˇ ˇ
´ ˇ ´
´
´ ˇ
ˇ´
Pomuze vam take, kdyz prem
yslıte o svem dıteti.“ Bozı
´
´ ˇ
´ ´
slovo radı: ‚Umrtvujte sve telesne udy, pokud jde o po´
˚
hlavnı choutky.‘ (Kolosanum 3:5) Kdybyste se pokouˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
seli potlacit svou chu k jıdlu, cetli byste snad casopi´
´
´
ˇ
´
sy, ve kter ych by byly obrazky nadherne upravenych
´
´
´
´
´
ˇ
jıdel, a schazeli byste se s lidmi, kterı neustale mluvı
´
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´
o jıdle? Sotva! Totez platı o telesnych zadostech.
ˇ
´ ˇ
´
´
´
ˇ ´ ´
20
Nekterˇ ı kresan
e navazali znamost s neverˇ ıcım.
˚
ˇ
´
˚
´
ˇ
(1. Korinanum 7:39) Vyresili tım svuj problem? Neˇ
´
ˇ sili.
ˇ
vyre
Jedna rozvedena kresanka
varovala: „Exiˇ ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
´
ˇ
stuje jeste neco horsıho nez byt sam. Je to manzel´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
stvı s nepravym clovekem.“ Na kresanske vdovy
´
´
´
ˇ ˇ
´
´
v prvnım stoletı take nepochybne prich
azely navaly
ˇ
´
´
´
ˇ
osamelosti. Ale ty, ktere byly moudre, se stale zamest´
´
ˇ
´
´
navaly tım, ze ‚hostily cizı lidi, myly nohy svatym a poˇ
ˇ
´
skytovaly pomoc tem, kdo byli v souzenı‘. (1. Timoteoˇ
´ ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
vi 5:10) Vernı kresane, kterı v dnesnı dobe mnoho let
ˇ
´
´
ˇ
´
cekajı na bohabojneho manzelskeho partnera, se
´
ˇ
´
´
´
˚
stale zamestnavajı podobnym zpusobem. Kdykoli se
ˇ
´
´ ˇ
´
ˇ
´
jedna osmasedesatileta kresanska vdova zacala cıˇ ´
´ ˇ ˇ
´
´
tit osamela, vydala se na navstevu k jinym vdovam.
´ ´ ´
´
´
´ ´
20. a) Jake´ nebezpecˇ ı cˇ ıha na ty, kdo majı znamost s neveˇ rˇ ıcım?
´
´
´
ˇ
b) Jak s osamelost
ı bojovali lide´ v prvnım stoletı a jak je to v souˇ
ˇ
casn
e´ dobe?
´
´
N EUPLN
E
´
RODINY MOHOU DOSAHNOUT SPOKOJENOSTI!
111
´
ˇ
´
CO MOHOU DELAT MLADI LIDE
ˇ ´
ˇ
Je ve vası rodine pouze matka nebo otec? Jak v tom
´
ˇ
˚ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
prıpade muzete pomahat? Jednak tım, ze jste poslus´
˚
´
´ ´ ´ ˇ
´
ˇ ´
nı. Vzrust ani pohlavı nedava dıteti opravnenı k tomu,
´
´
´
´
aby ‚opustilo zakon sve matky‘. (Prˇ ıslovı 1:8) Jehova
´
ˇ ´
´ ´ ˇ
ˇ
vam prikazuje,
abyste byli poslusnı, a rˇ ıka, ze to naˇ
ˇ ˇ ´
´
´
ˇ
konec povede k vasemu stestı. (Prıslovı 23:22; Efeza˚
num 6:1–3)
´
ˇ ˇ ´
Bute iniciativnı a vdecnı. „Mamka pracuje v ne´
´
ˇ
´
´
ˇ
mocnici. Jejı pracovnı oblecenı se musı vyzehlit, a tak
´
ˇ
´
´ ´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
jı je zehlım,“ rıka Tony. „Mamce to pomuze, tak
to deˇ
´
´
´
´ ´
ˇ
lam.“ Jedna matka z neuplne rodiny rˇ ıka: „Casto zjisˇ
ˇ
´
´ ˇ ˇ ´
uji, ze kdyz jsem opravdu sklesla nebo podrazdena
´ ˇ
´
´
˚
ˇ
po obzvlas pernem dni v praci a prijdu
domu, moje
´ ˇ
´
˚
ˇ
dcerka se prave rozhodla prostrˇ ıt na stul a pripravit
ˇ ˇ
veceri.“
´
˚ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
Uvedomte si, ze vase spoluprace je velmi dulezita.
´
´
´
ˇ
ˇ ´
Po namahavem dnu v praci je pro rodice mozna ob´ˇ ´ ´
´
´
ˇ
tızne vest rodinne biblicke studium. Jestlize nespo˚ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
lupracujete, muzete situaci jeste zhorsit. Snazte se
´
ˇ
´
ˇ
byt pripraveni, kdyz nastane stanovena doba studia.
´
ˇ
ˇ
Predem
se pripravte
na to, co budete probırat. Jestliˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ´
´
ze jste poslusnı, vdecnı a ochotnı spolupracovat, poˇ ˇ ´
´
ˇ ˇ ˚
tesıte svou matku nebo sveho otce, a co je jeste duleˇ ˇ ´
ˇ ˇ ˇ ´
zitejsı, potesıte Boha.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ˇ ˇ
Rekla: „Zjisuji, ze kdyz chodım na tyto navstevy, sta´
´
ˇ
˚
´
ram se o domacnost a pecuji o svuj duchovnı stav,
´
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ ˇ ´
nemam cas na osamelost.“ Obzvlas prospesna, dob´
´
ˇ
´
ˇ´
´
´
ˇ
ra prace je ucit jine lidi o Bozım Kralovstvı. (Matous
28:19, 20)
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
´ ´
ˇ
21
Je pravda, ze proti osamelosti nenı zadny zazrac´ ´
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
ny lek. Je mozne ji vsak snaset pouze se silou od Je´ ´ ´
´
´
˚
ˇ pri
ˇ
ˇ prekon
ˇ
21. Jakym
zpusobem
mu˚ ze
avanı osamelosti
poma´
ˇ
hat modlitba a dobra spolecnost?
112
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´ ´
ˇ
´ ´
ˇ
hovy. Takovou sılu kresan
dostava, kdyz „vytrvava
´ ˇ
´
´
´
´
v upenlivych prosbach a modlitbach nocı i dnem“.
´ ˇ
´
´
´ ˇ ´
(1. Timoteovi 5:5) Upenlive prosby jsou uprˇ ımne zaˇ
ˇ ´
ˇ ´
´
´
dosti, ano, zadonenı o pomoc, mozna se silnymi vy˚
ˇ
ˇ
kriky a slzami. (Srovnej Hebrejcum 5:7.) Kdyz Jeho´ ´
´
´
ˇ ˇ ´
vovi vylevate sve srdce „nocı i dnem“, skutecne vam
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ
muze pomoci. Krome toho se prazdnota osamelosti
´
´
ˇ ´
´
ˇ
da do znacne mıry zaplnit dobrou spolecnostı. Dob´
ˇ
˚ ˇ ˇ
ˇ
´
ra spolecnost muze cloveku poskytnout „dobre slo´
´
´
´
ˇ
vo“ povzbuzenı, jak je to popsano v textu Prıslovı
12:25.
ˇ
ˇ
ˇ
´
22
Jestlize se pocity osamelosti obcas vynorˇ ı, a to se
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
pravdepodobne stane, uvedomte si, ze nikdo nema
´ ´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
˚
ˇ
idealnı zivot. ‚Cele spolecenstvı vasich bratr u‘ neja´
˚
´
´
kym zpusobem trpı. (1. Petra 5:9) Nemyslete stale na
´
´ ˇ
ˇ
minulost. (Kazatel 7:10) Pripomınejte si dobre veci, ze
´
˚ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
kter ych muzete mıt radost. Predev
sım se rozhodnete,
ˇ
˚
´
´
´
ze zustanete ryzı a rozradostnıte Jehovovo srdce. (Prˇ ı´
slovı 27:11)
´
´
JAK MOHOU POM AHAT DRUZ I
23
Neocenitelnou podporu a pomoc lze dostat od
˚
´ ´
˚
´ ´ ´
ˇ
spolukresan
u. Jakub 1:27 rˇ ıka: „Zpusob uctıvanı,
´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
kter y je cisty a neposkvrneny ze stanoviska naseho
´
Boha a Otce, je takovy: Starat se o sirotky a vdovy
ˇ
´
´
´
ˇ
v jejich souzenı.“ Ano, kresan
e majı povinnost po´
´
´
´
´
´
˚
mahat neuplnym rodinam. Jakymi praktickymi zpuˇ
soby by se to dalo delat?
ˇ ´
24 Je mozn
e poskytovat hmotnou pomoc. Bible
´
´
ˇ
ˇ
22. Jake´ uvahy
pomohou, kdyzˇ se cas
od casu
objevı pocity osaˇ
melosti?
´
˚
´
´
23. Jakou povinnost k rodicˇ um
z neupln
ych
rodin majı spolu´
ˇ
kresan
e?
´
´
˚
ˇ e´ neupln
´
´
24. Jakymi
zpusoby
je mozn
ym
rodinam poskytovat
pomoc?
´
´
N EUPLN
E
´
RODINY MOHOU DOSAHNOUT SPOKOJENOSTI!
113
´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
rˇ ıka: „Kdokoli vsak ma prostredky
tohoto sveta
ˇ
´
´
´
´
ˇ
ˇ
k podpore zivota a spatrı sveho bratra, kter y ma
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nouzi, a presto pred nım zavre dvere sveho nezneho
ˇ
˚
´ ´
ˇ´ ´
soucitu, jak v nem zustava Bozı laska?“ (1. Jana
˚
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
3:17) Puvodnı recke slovo, ktere je prelo
zeno jako
´
´
´
´
´
´
ˇ
„spatrı“, znamena nejen nahodne zahlednutı, ale
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
umyslne upreny pohled. To ukazuje, ze laskavy kresˇ
´
ˇ
ˇ ´
an by se mel nejprve seznamit s pomery v urcite roˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
dine a s jejımi potrebami. Mozna majı nedostatek peˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
nez. Mozna potrebuj
ı neco opravit. Nebo by snad
´
´ ´
ˇ
ˇ
´
ocenili proste pozvanı na obed nebo na spolecenske
´ ´
setkanı.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ceno:
25
Krome toho v 1. Petra 3:8 je re
„Vsichni
´ ˇ
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
smyslejte stejne, projevujte soucıtenı, mejte bratr´
ˇ ˇ ˇ
´
skou naklonnost, bute nezne soucitnı.“ Jedna mat´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
ka, ktera je sama se sesti detmi, rekla: „Je to tezke
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚
a nekdy jsem sklesla. Ale obcas mi nekdo z bratru
ˇ ´ ˇ
´
´
ˇ
nebo sester rekne: ‚Delas dobrou praci, Joano. Vy´
´ ´
ˇ
ˇ
´
sledek bude stat za to.‘ Pomaha uz to, ze druzı na
´
ˇ
´
´
´
ˇ ´
tebe myslı a ze se o tebe zajımajı.“ Zejmena starsı
´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
kresanky mohou ucinne pomahat mladym mat´
´
´
´
ˇ
´ ˇ
kam z neuplnych rodin tım, ze se jim mlade zeny moˇ ˇ
´
´
´
ˇ
hou sverit se svymi problemy, o kter ych by pro ne
ˇ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
mozna bylo neprıjemne mluvit s nejakym muzem.
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
26 Kresan
stı muzi mohou pomahat jinak. Spra´
ˇ
ˇ
ˇ
vedlivy muz Job rekl: „Vyprosoval jsem . . . chlapce
ˇ ´
ˇ
´
bez otce a kazdeho, kdo nemel pomocnıka.“ (Job
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
29:12) Nekterı kresanstı muzi se v dnesnı dobe po´
ˇ ˇ ´
˚
´
´
ˇ
dobnym prospesnym zpusobem zajımajı o deti bez
´
´
ˇ
´
otce a projevujı jim opravdovou ‚lasku z cisteho
´
srdce‘ bez postrannıch pohnutek. (1. Timoteovi 1:5)
˚
´
´
ˇ
25. Jak spolukresan
e´ mohou rodicˇ um
z neupln
ych
rodin pro´
jevit pochopenı?
´ ˇ
´
ˇ ı´ muzi
ˇ mohou pomahat
ˇ
26. Jak zralı kresan
st
detem
bez otce?
114
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
´
´
ˇ
Aniz zanedbavajı vlastnı rodinu, mohli by si obcas
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
s temito detmi domluvit spolupraci v kresanske
ˇ ˇ
´
´
sluzbe a mohli by je take pozvat do sve rodiny na stuˇ
ˇ
ˇ
dium nebo na nejakou odpocinkovou cinnost. Tako´
´ ˇ
ˇ pova laskavost by mohla dıteti bez otce velmi dobre
´
´
´
moci, aby se odvratilo od nespravne cesty.
´ ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
27 Je samozrejm
e, ze rodice v neuplnych rodinach
´
´
˚
´ ´
ˇ
musı ‚nest svuj vlastnı naklad‘ odpovednosti. (Gala˚
´ ˇ
´
´
anum 6:5) Nicmene mohou pociovat lasku svych
´
˚
ˇ
kresanskych bratru a Jehovy Boha. Bible o Jehoˇ
´ ´
ˇ
vovi rˇ ıka: „Chlapci bez otce a vdove ulevuje.“ (Zalm
´
146:9) S Jehovovou laskyplnou podporou mohou
´
´
´
neuplne rodiny dosahnout spokojenosti!
´
ˇ
´
´
´
27. Jakou podporou si rodice v neuplnych rodinach mohou byt
jisti?
´
´
J AK
MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY
´
ˇ ˚
ˇ
POM AHAT . . . RODI C UM A D ETEM, ABY SE
´
´
´
VYROVNALI S PROBL EMY NE UPLN YCH RODIN ?
˚ je „otcem chlapcu˚ bez otce
Jehova Buh
ˇ
a soudcem vdov“. (Zalm 68:5)
´
´
´ ´
´ echu
ˇ
Zakladem usp
je dobre´ planovanı.
´
´
ˇ
(Prıslovı 21:5)
´
Jehova podporuje pravo rodicˇ u˚ poskytovat
´
´ ˇ
´ ´
´
´
´
spravne ukaznovanı. (Prˇ ıslovı 1:8)
ˇ
ˇ
Moudre´ kresansk
e´ vdovy se pilneˇ venovaly
´
´
´
ˇ
dobre praci a vytrvavaly v modlitbe.
(1. Timoteovi 5:5, 10)
´ ´ ´
´
ˇ ´ ´
´
´
Soucastı praveho uctıvanı je projevovat spravny
´
zajem o „sirotky a vdovy“. (Jakub 1:27)
´
´
N EUPLN
E
´
RODINY MOHOU DOSAHNOUT SPOKOJENOSTI!
115
´
´
DESATA
K A P I TOLA
ˇ
ˇ
Kdyz je nekdo
´
z rodiny nemocny
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ k tem,
OB byl muz, kter y nepochybne patril
kdo
ˇ
ˇ
´
´ ˇ
´ ´
meli sastny rodinny zivot. Bible ho nazyva
´ ˚
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
˚
„nejvetsım ze vsech Orientalcu“. Mel sedm synu
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
a tri dcery, celkem deset detı. Take mel dostatek
˚ aby svou rodinu mohl dobre
ˇ
ˇ zabezpeprostredk
u,
ˇ
˚ ˇ ˇ ˇ ´
ˇ ˇ´
cit. A co bylo nejdulezitejsı, iniciativne rıdil duchov´ ˇ
ˇ starost o postavenı´
nı cinnost
sve´ rodiny a mel
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
svych detı pred Jehovou. To vsechno
vedlo k pev´
´
´
˚
nym, kvalitnım rodinnym poutum.
(Job 1:1–5)
2
Jobova situace neunikla pozornosti Satana,
´
´
´
ˇ sˇ ıho
nejvet
neprˇ ıtele Jehovy. Satan, kter y´ neustale
´
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
hleda zpusoby, jak by narusil ryzost Bozıch sluzeb´ ˚
´
´
ˇ st
ˇ est
ˇ ı´
nıku,
podnikl na Joba utok.
Nejdrˇ ıve znicil
´
´
jeho rodiny a potom „postihl Joba zhoubnym bolaˇ
kem od chodidla jeho nohy az po temeno jeho hlaˇ Jobovu ryzost narusˇ ı´ nevy“. Satan totizˇ doufal, ze
´
´
ˇstest
ˇ ım
a nemocı. (Job 2:6, 7)
´ ´ ´
ˇ y´ popis Jobovy choroby.
3
Bible neuvadı leka
rsk
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
Sdeluje nam vsak prıznaky teto
choroby. Job mel
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
telo pokryte larvami, na kuzi se mu nadelaly stru´
ˇ
ˇ odporny´ dech a jeho
py a zacala
se rozkladat. Mel
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
telo ohavne pachlo. Byl vycerpany´ bolestı. (Job 7:5;
´
ˇ
´
ˇ v po19:17; 30:17, 30) Utrpenım zmuceny Job sedel
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
pelu a skrabal se kusem hlineneho strepu. (Job
ˇ
2:8) Opravdu zalostn
y´ pohled!
J
´
ˇ nest
ˇ est
ˇ ım
1., 2. Jak se Satan pokusil Jobovu ryzost narusit
´
a nemocı?
´
´
ˇ Jobovo onemocnen
ˇ ı?
3. Jake´ prˇ ıznaky melo
116
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´ ˇ
4
Jak byste reagovali, kdyby vas postihla tak vaz´
ˇ ´
ˇ
ˇ´
ˇ
na choroba? V dnesnı dobe Satan na Bozı sluzeb´
´ cˇ ı´ nemocemi, jako zauto
´ cil
ˇ na Joba. Da´
nıky neuto
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
se vsak ocekavat, ze vzhledem k lidske nedokona´
´
˚
ˇ
ˇ
losti, stresum kazdodennıho zivota a stale se zhor´ ´
´
ˇsujıc
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ımu prostredı, ve kterem zijeme, obcas
nekdo
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
z rodiny onemocnı. Pres vsechna mozna preventiv´
´
´
ˇ
ˇ ´
ˇ ı´ jsme vsichni
nı opatren
nachylnı k onemocnenı,
´
ˇz malokdo
ˇ
ˇ
ˇ
bude trpet stejne jako Job. Kdyz se
i kdy
´
´
´
˚ ˇ
´
v domacnosti nahle objevı nemoc, muze to byt pro
´
´
ˇ
´
rodinu opravdu narocne. Podıvejme se tedy, jak
´
´ ´
´
´
nam Bible pomaha, abychom se s tımto stale exis´ ´
´
´
´
ˇ
ˇ
tujıcım neprıtelem lidstva dokazali vyporadat. (Kazatel 9:11; 2. Timoteovi 3:16)
JAK NA TO REAGUJETE?
´ ˇ ˇ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ a´ sˇ ı´ probleKazde narusenı bezneho zivota prin
´
´
˚
ˇ
´
my, a je zpusobeno cımkoli, a zejmena to platı, je-li
´ˇ
´
´
jeho prˇ ıcinou
dlouhodoba nemoc. I kratkodobe´ one´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
mocnenı vyzaduje urcite upravy, ustupky a obeti.
´ ˇ
´
´ ´
´
ˇ
Zdravı clenove rodiny mozna musı byt potichu, aby
ˇ nemocny´ dostatek klidu. Musı´ mozn
ˇ a´ omezit
mel
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
urcite cinnosti. Presto i male deti v mnoha rodinach
´
´
ˇ
majı s nemocnym sourozencem nebo rodicem sou´ ˇ
ˇ
ˇ
cit, i kdyzˇ obcas
potrebuj
ı pripomenout,
aby byly
´
´
˚
ˇ kratkodob
ohleduplne. (Kolosanum 3:12) Pri
e´ nemo´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ci clenove rodiny obvykle ochotne delajı, co je potre´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ba. Krome toho kazdy z rodiny by od ostatnıch oceka´
ˇ
ˇ
val podobne ohledy, kdyby onemocnel. (Matous 7:12)
ˇ
ˇ ı´ velmi va´ zn
ˇ e´
6
Co vsak,
kdyzˇ je onemocnen
5
´ ´
ˇ
ˇ a´ rodina?
4. Co obcas
prozˇ ıva kazd
´ ˇ
´
ˇ
5. Jak obvykle reagujı clenov
e´ rodiny, kdyzˇ je nekdo
z nich kratkodobeˇ nemocen?
ˇ
ˇ kdyzˇ nekter
ˇ
´
6. Jake´ reakce jsou nekdy
v rodineˇ videt,
eho
z je´
´ ˇ ´
´
ˇ
˚
jıch clenu postihne vazna, dlouhodoba nemoc?
KDYZˇ
ˇ
´
JE NEKDO Z RODINY NEMOCNY
117
ˇ
´
´
Kresane projevı
´ ´
hloubku sve lasky,
ˇ
ˇ
´
kdyz jejich manzelsky
´
partner onemocnı
ˇ ı´ beˇ zn
ˇ eho
´
ˇ
a narusen
zi´
´
vota drasticke a trva
ˇ
dlouho? Co kdyz je na´
ˇ
prˇ ıklad nekdo
z rodiny
´
ˇ
ochrnuty po mrtvici, te´
ˇ
ˇ
´
lesne postizeny nasledkem Alzheimerovy choˇ
´
´
roby nebo oslabeny´ nejak
ymi
jinymi
nemocemi?
ˇ
ˇ
´
ˇ
Nebo co kdyz nektereho clena rodiny postihne du´
´
ˇ
ˇ ˇ
sevnı choroba, naprˇ ıklad schizofrenie? Beznou po´ ˇ ´
´
´
´
ˇcate
ˇ micnı reakcı je lıtost — smutek nad tım, ze
´
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
lovany clovek tolik trpı. Za lıtostı vsak mohou
´
´
´
´
ˇ
ˇ
nasledovat jine reakce. Kdyz ostatnı v rodine zjistı,
´
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
ze nemoc jednoho clena neprıznivym zpusobem veˇ a´ je
lice ovlivnila i je a omezila jejich svobodu, mozn
´
ˇ
prepadne pocit rozmrzelosti. Snad si kladou otaz´
ˇ
ˇ
ku: „Proc se to muselo stat zrovna mne?“
´
ˇ neco
ˇ
´
7 Zda´ se, ze
podobneho
probıhalo v mysli
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Jobovy manzelky. Uvedomte si, ze jiz zazila ztratu
´
´
ˇ ´
´
svych detı a jejich rodin. Jak tyto tragicke udalosti
´
ˇ
ˇ sˇ ı´ rozpokracovaly,
nepochybneˇ pociovala stale vet
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
rusenı. Kdyz jeste k tomu videla sveho drıve cino´ ´
´
´
ˇ
ˇ
rodeho, vitalnıho manzela, jak je nynı postizen
´ ˇ
ˇ
ˇ
bolestivou, odpornou nemocı, zrejme pustila ze zre´
ˇ
˚ ˇ
ˇ
tele nesmırne dulezitou okolnost, kterou vsechny
ˇ
7. Jak na Jobovu nemoc reagovala jeho manzelka
a na co zjevˇ
ˇ
ne zapomnela?
118
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
ˇ
ˇ ona
ty tragicke´ udalosti zatlacily
do pozadı, totizˇ ze
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
i jejı manzel majı vztah k Bohu. Bible rıka: „Nakoˇ
ˇ ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
nec [Jobovi] rekla
jeho manzelka: ‚Jeste se drzıs sve
ˇ
ryzosti? Proklej Boha a zemri!‘ “ (Job 2:9)
´ ´
ˇ
8 Mnozı´ se cıt
ı znechuceni, a dokonce rozhorˇ ce´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ni, kdyz nemoc jineho clena rodiny radikalne zme´
´
´
ˇ
´
ˇ
nı jejich zivot. Kresan, kter y se nad tım zamyslı, by
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
si vsak mel nakonec uvedomit, ze mu tato situace
´ ˇ
´
ˇ
poskytuje prılezitost dat najevo opravdovost sve´
´
´ ´
´
´
´
lasky. Prava laska „je shovıvava a laskava . . ., ne´ ´
´ ´
´ ´ ˇ
´
ˇ
vyhledava sve vlastnı zajmy . . . Vsechno snasˇ ı, vse´
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
mu verı, ve vse doufa, ve vsem vytrvava.“ (1. Korin´
˚
ˇ ˚ ˇ ´
anum 13:4–7) Je tedy nesmırne dulezite, abychom
´
´
ˇ
ˇ
v sobe nenechali prevladnout negativnı pocity, ale
ˇ
ˇ
abychom se naopak ze vsech sil snazili tyto pocity
´
´
´
ovladnout. (Prˇ ıslovı 3:21)
ˇ
´
ˇ
ˇ en
ˇ ı´ dobreho
´
9
Co je mozne udelat
pro zajist
du´
´
ˇ
ˇ
chovnıho a citoveho stavu rodiny, kdyz je nekter
y´
´ ˇ
´ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
jejı clen vazne nemocen? Kazda nemoc samozrej´ ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
me vyzaduje individualnı peci a lecbu a nebylo by
´
´
ˇ
ˇ
vhodne, abychom v teto publikaci doporucovali
ne´ ˇ
´
´ ˇ
´
´
jaky druh lecebneho postupu nebo ustavnı ci do´ ´
´
ˇ Presto
ˇ
macı pe´ ce.
v duchovnım smysluˇ Jehova „po´ ˇ
´
ˇ
ˇ
zveda vsechny, kterı jsou
skloneni“. (Zalm 145:14)
ˇ
´
´
´
ˇ ´
Kral David napsal: „Sastny je kazdy, kdo jedna
´ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ohleduplne s ponızenym; v den nestestı mu Jeho´ ´
´
ˇ
ˇ zit
va opatrˇ ı unik. Jehova sam ho bude stre
a zacho´
´
ˇ
va ho nazivu . . . Jehova sˇ am ho bude podporovat
na pohovce v nemoci.“ (Zalm 41:1–3) Jehova sve´
´
´ ˇ ´
ˇ ı´
8. Ktere´ biblicke´ texty mohou v prˇ ıpadeˇ vazn
eho onemocnen
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
nekoho
z rodiny pomoci ostatnım clen
um,
aby si udrzeli
na si´
´
tuaci spravny´ nahled?
´
´
´
ˇ en
ˇ ı´ mohou po duchovnı´ a citove´ strance
9. Jaka ujist
pomahat
´ ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
rodine, ve ktere je nekdo vazne nemocen?
KDYZˇ
ˇ
´
JE NEKDO Z RODINY NEMOCNY
119
´
´ ´
ˇ
ˇ
sluzebn
ıky zachovava duchovneˇ nazivu,
i kdyzˇ jsou
ˇ
ˇ
´ ´
citove souzeni nad to, co unesou ze sve sıly. (2. Ko˚
ˇ
˚
´
rinanum 4:7) Mnoha clenum rodiny, ve ktere byl
´ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
nekdo vazne nemocen, casto prichazela na mysl
´ˇ
´
ˇ
slova zalmisty:
„Byl jsem ve velke´ mıre
trapen.ˇ Jeˇ
ˇ
´
hovo, zachovej me nazivu podle sveho slova.“ (Zalm
119:107)
´ ˇ
´
L E CIV Y DUCH
´
´ ´ ´
´
ˇ doka10
Jedno biblicke´ prˇ ıslovı rˇ ıka: „Duch muze
ˇze snest
´ jeho onemocnen
ˇ ı,´ ale zkrusen
ˇ y´ duch, kdo
´
´
˚ ˇ
´
˚ ˇ
jej muze unest?“ (Prˇ ıslovı 18:14) Duch rodiny muze
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
byt stejne jako „duch muze“ poskozen otresem.
ˇ
ˇ
ˇ
Avsak
„klidne´ srdce je zivotem
pro telesn
y´ organis´
´
ˇ
mus“. (Prıslovı 14:30) Na postoji neboli na duchu
´
´
´
ˇ
ˇ e´ mıry
clen
u˚ rodiny do znacn
zavisı, zda se rodina
´ ˇ
´ ˇ
´
´
dokaze s vaznou nemocı vyrovnat. (Srovnej Prˇ ıslo´
vı 17:22.)
ˇ eˇ pecovat
ˇ
ˇ
11
Jedna kresanka
musela trpeliv
´
ˇ
´
´
ˇ
o sveho manzela, kter y byl pouhych sest let po svat´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
be postizen mrtvicı. Vypravela: „Manzel mel tezce
ˇ
´ ˇ ˇ
ˇ
poskozenou schopnost mluvit a temer nebylo moz´
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
ne se s nım dorozumet. Prozıvala jsem nesmırne
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
psychicke vypetı, kdyz jsem se snazila rozumet
´ ˇ´
ˇ
´
ˇ
tomu, co se mi pokousı rıci.“ Predstavte si take, jake´
´
´
ˇ´
ˇ
utrpenı a pocit marnosti prozıval jejı manzel. Co
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
tito manzele delali? Prestoze to meli na kresanska
´ ˇ ˇ ´
ˇ
shromazdenı velmi daleko, sestra se ze vsech sil
´
ˇ
˚
ˇ eˇ slesnazila
zustat
duchovneˇ silna, a proto pecliv
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
dovala vsechny nejnovejsı informace od Spolecnos´ ´ ˇ´
´
ˇ
ti a udrzovala si staly prısun duchovnıho pokrmu
´
´
˚ zit
ˇ e,´ ma-li
ˇ vyrov10., 11. a) Co je nesmırneˇ dule
se rodina dobre
´
´
´
ˇ
nat s nemocı? b) Jak se s nemocı sveho
manzela
vyrovnala jedˇ
na zena?
120
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´ ˇ ´ ˇ ˇ
´
´
ˇ
v casopisech
Strazna vez a Probute se! To jı doda´ ´
ˇ ˇ
ˇ
valo duchovnı sılu, aby mohla ctyri roky pecovat
´
´
ˇ
o sveho
milovaneho
manzela
azˇ do jeho smrti.
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ym,
´
ˇ
12
V Jobove prıpade byl tım postizen
kter y´
´
˚
´ ´
´
ˇ
ˇ
zustal silny, sam Job. Sve manzelce polozil otazku:
´
´
ˇ
„Budeme prijımat od praveho Boha jen to, co je
´
ˇ
´ (Job
ˇ ımat
dobre,´ a nebudeme prij
i to, co je spatn
e?“
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
2:10) Nenı divu, ze ucednık Jakub pozdeji uvedl
´ ´
´
´ ˇ
ˇ
Joba jako vynikajıcı prˇ ıklad trpelivosti a snasenliˇ
ˇ
vosti. V Jakubovi 5:11 cteme: „Slyseli jste o Joboveˇ
ˇ
´ ´
ˇ
vytrvalosti a videli jste, jaky vysledek dal Jehova, ze
´
ˇ ˇ ´
´
Jehova je velmi nezny v naklonnosti a milosrdny.“
´
ˇ
Podobneˇ dnes v mnoha prˇ ıpadech nemocny´ clen
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
rodiny svou statecnostı pomaha ostatnım v rodine,
´
aby si k situaci zachovali pozitivnı postoj.
´
´
13
Ti, kdo se museli vyrovnavat s nemocı v rodi´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ne, se vetsinou shodujı v tom, ze nenı nijak neob´
´ˇ ˇ
ˇ
vykle,´ kdyzˇ se clenov
e´ rodiny zpocˇ atku obtızn
e
´
´
´ ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
smirujı se skutecnostı. Take zduraznujı, ze je ne´
ˇ ˚ ˇ ´
´
˚
ˇ
smırne dulezite, jakym zpusobem se kdo zacne na
´
´
´
´ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
situaci dıvat. Na zacatku je mozna obtızne zmenit
´
ˇci upravit beˇ zn
ˇ y´ provoz domacnosti.
ˇ
Pokud vsak vy´
ˇ´
ˇ ´ ´
˚ ˇ
´
nalozıme skutecne usilı, muzeme se nove situaci
˚
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
prizpusobit. Pritom je dulezite, abychom svou situ´
´
´
´
´
aci nesrovnavali se situacı jinych
lidı, kterˇ ı v rodi´
ˇ
´
ne nemajı nikoho nemocneho, a abychom si neˇ tito lide´ majı´ snazsˇ ı´ zivot
ˇ
ˇ to je
mysleli, ze
a ze
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
proste nespravedlive. Nikdo presne nevı, jaka bre´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
mena musı druzı nest. Vsichni kresane nacha´ ´ ˇ
´ˇ
ˇ
´
zejı utechu v Jezısovych slovech: „Pojte ke mneˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ nemocny´ druhym
´ pomahat,
ˇ
12. Cım nekdy
mu˚ ze
jak je to videt
´
v prˇ ıpadeˇ Joba?
´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
13. V cem
by se rodina, ve ktere´ je nekdo
vazn
e nemocen, ne´
ˇ
mela srovnavat s jinou rodinou?
KDYZˇ
ˇ
´
JE NEKDO Z RODINY NEMOCNY
121
´
´
´ˇ
´
ˇ
vsichni,
kterˇ ı se lopotıte a jste obtızeni,
a chci vas
ˇ
ˇ
obcerstvit.“ (Matous 11:28)
ˇ
´
STANOVTE SI PO RADI HODNOT
´ ˇ ˇ
ˇ
Je-li nekdo
v rodineˇ vazn
e nemocen, bylo by
´ ˇ
ˇ ˇ ´
´ ˇ
ˇ
prospesne, kdyby si jejı clenove pripomn
eli inspi´
´ ´
ˇ
˚
ˇ ˇ ´
rovana slova: „V mnozstvı radcu je uskutecnenı.“
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
(Prıslovı 15:22) Co kdyby se clenove rodiny sesli
˚
ˇ
a pohovorili si o situaci, kterou nemoc zpusobila?
´
ˇ ˇ
´
Urcite by bylo vhodne, kdyby rozhovor zahajili modˇ
´
ˇ
litbou a kdyby hledali rady v Bozım slove.ˇ (Zalm
ˇ
ˇ
25:4) Co by se melo pri tomto rozhovoru projednat?
´
ˇ eˇ by se melo
ˇ dospet
ˇ k rozhodnutım
´
Urcit
ohledneˇ le´
´
´ ´ ´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
cenı, financnıch prostredku a usporadanı v rodine.ˇ
´
ˇ eˇ pecovat?
ˇ
ˇ a´ zn
Kdo bude o nemocneho
prev
Jak ho
´ ˇ
´
v tom mohou ostatnı clenove podporovat? Jak vyˇ
ˇ a´ opatren
ˇ ı´ ovlivnı´ jednotlive´ cleny
tvoren
rodiny?
´
´
ˇ
Jak budou uspokojovany duchovnı a jine´ potreby
´ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
toho, kdo bude o nemocneho prevazne pecovat?
´
´
ˇ
ˇ
15
Jestlize se uprˇ ımne modlıme o Jehovovo vede´
´ ´
´ ˇ ˇ
´
ˇ´
ˇ
nı, rozjımame o Bozım slove a odvazne se vydame
ˇ
ˇ
cestou popsanou v Bibli, casto to vede k pozehna´ ´ ´
´
´
˚
´ ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
nym vysledkum, ktere pred
cı nase ocekavanı. Cho´
´
ˇ
ˇ
ˇ
roba nemocneho clena rodiny mozna nekdy
ne´ ´
ˇ
ˇ ´
ustupuje. Spolehame-li vsak v kazde situaciˇ na
ˇ
ˇ ´
´
Jehovu,ˇ vede to vzdy k nejlepsımu vysledku. (Zalm
´
´
´ ´
55:22) Zalmista napsal: „Tva vlastnı milujıcı laskaˇ
ˇ
vost, Jehovo, me podporovala. Kdyz mi v nitru
´
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
pribylo
mych zneklidnujıcıch myslenek, projevy
ˇ
´ ´ ˇ
´
ˇ
tve vlastnı utechyˇ polaskaly mou dusi.“ (Zalm
´
94:18, 19; viz take Zalm 63:6–8.)
14
´
ˇ stanovit spravn
ˇ ı´ hodnot?
14. Jak si rodina mu˚ ze
e´ porad
´ ˇ ˇ
ˇ
15. Jak Jehova podporuje rodiny, v nichzˇ je nekdo
vazn
e nemocen?
122
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
POMAHEJTE D ETEM
ˇ a´ nemoc v rodineˇ mu˚ ze
ˇ zpusobit
˚
´
16 Va´ zn
proble´
´
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
my take detem. Je dulezite, aby rodice detem poma´
ˇ
´
ˇ
ˇ am
hali porozumet vzniklym potreb
a uvedomit si,
´
ˇ
ˇ
ˇ
v cem mohou pomahat. Pokud v rodine onemocne´ ˇ
´
´
˚
lo dıte, je nutne jeho sourozencum pomahat, aby
´ ˇ
´
ˇ nemocnemu
´
ˇ
pochopili, ze
dıteti
je sice venov
ana
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
mimoradna pozornost a pece, ale presto to nezna´ ˇ
´ ˇ
´
´ e.ˇ
ˇ
mena, ze
ostatnı deti
jsou milovany men
Rodice
ˇ
ˇ
by nemeli pripustit, aby situace vyvolala u ostat´
ˇ ´
ˇ ı,´ ale mohou
nıch detı rozmrzelost nebo souperen
´
´
ˇ
ˇ ˇ
detem naopak pomahat, aby spolecne zvladaly si˚
tuaci, kterou choroba zpusobila, a tak si mezi se´
´
ˇ sˇ ı´ pouto a uprˇ ımnou
ˇ
bou vytvorily
pevnej
naklonnost.
ˇ obvykle reagujı´ ochotneji,
ˇ kdyzˇ rodi17
Male´ deti
´
ˇce pusob
˚
ˇ
ˇ
ı na jejich city, nez kdyz jim dlouze a sloˇ eˇ popisujı´ zdravotnı´ stav nemocneho
´
˚
zit
a zpusob
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jeho lecenı. Mely by tedy zıskat jen urcitou predsta˚ ehu
ˇ
´
vu o prub
nemoci sveho
sourozence. Jestliˇze zdrave´ deti
ˇ uvidı,´ ze
ˇ nemocneho
´
sourozence
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ delat
ˇ
onemocnenı omezuje, takze nemuze
spous´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
tu vecı, ktere ony povazujı za samozrejmost, pak
´
ˇ
ˇ
ˇ sˇ ı´ „bratrskou
k nemu
budou mıt pravdepodobn
eˇ vet
´
ˇ ˇ ˇ
´
naklonnost“ a budou ‚nezne soucitne‘. (1. Petra 3:8)
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
18 Starsˇ ım
detem by se melo pomahat, aby si uve´
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
domily, ze situace je narocna a ze od kazdeho v roˇ
ˇ
ˇ Rodice
ˇ musı´ zaplatit podineˇ vyzaduje
nejak
e´ obeti.
´
˚
´
ˇ
´
ˇ a´
ˇ
platky lekarum a ucty za leky, a proto mozn
´
ˇ
˚
´
ˇ
16., 17. Co mu˚ zeme
zduraznit,
kdyzˇ s malymi
detmi
hovorˇ ıme
o nemoci jejich sourozence?
´
´
ˇ e´ pomahat
ˇ
ˇ pro18. Jak je mozn
starsˇ ım detem,
aby porozumely
´
´ um
˚
˚
´
ˇ ı´
blem
zpusoben
ym
nemocı, a jak jim takove´ porozumen
˚
ˇ
ˇ
muze prospet?
KDYZˇ
ˇ
´
JE NEKDO Z RODINY NEMOCNY
123
´
ˇ
ˇ
nejsou schopni poskytnout ostatnım detem
vsech´
ˇ
ˇ
no, co by chteli. Budou jim to deti zazlıvat a budou
´
ˇ jsou o neco
ˇ
mıt pocit, ze
ochuzeny? Nebo situaci
´
´ ˇ ´
´
ˇ
pochopı a budou ochotne prin
est nezbytne obeti?
´ ˇ´
ˇ
Hodne zalezı na tom, jak se to s nimi rozebere, a na
´
´
ˇ
ˇ ´
tom, jaky duch v rodine zavladne. Onemocnenı
ˇ
´
ˇ
ˇ ˚
nektereho clena rodiny pomohlo mnoha rodicum
´
ˇ
ˇ
vychovat deti tak, aby se rıdily Pavlovou radou: „Nic
´
ˇ
nebudete delat ze svarlivosti, ani neprosazovat
´ˇ
´
ˇ
sami sebe, ale s ponızenostı mysli budete povazo´
ˇ
´
ˇ
ˇ
vat ostatnı za sobe nadrazene a nebudete hledet
´
´
´ ´ ˇ
´
s osobnım zajmem jen na sve vlastnı zalezitosti, ale
´
´
´ ˇ
´
s osobnım zajmem i na zalezitosti
ostatnıch.“ (Fili˚
panum 2:3, 4)
´
´ ˇ
JAK SE D IVAT NA L E CBU
´ ˇ
´
´ ´
ˇ
Vyrovnanı kresan
e´ neodmıtajı zˇ adnou le´ cbu,
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
pokud nenı v rozporu s Bozım zakonem. Kdyz ne´
´
ˇ
kdo z jejich rodiny onemocnı, horlive hledajı po´
´
ˇ eho
´
ˇ a´
moc, aby se utrpenı postizen
zmırnilo. Mozn
´
ˇ
˚
´
´
se vsak setkajı s protichudnymi odbornymi posud´ ˇ
´
ˇ
ky a ty bude nutne zvazit. Krome toho se v posled´
´
´
´
nıch letech nahle objevily nove nemoci a zdravotnı
´ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
poruchy a mnohe z nich se nedajı lecit nejakou vse´
ˇ
ˇ
obecneˇ uznavanou le´ cebnou
metodou. Nekdy
je do´ˇ ´
´
ˇ
ˇ
konce obtızne zjistit presnou diagnozu. Co by mel
ˇ
ˇ
potom kresan delat?
ˇ
´ rˇ a apostol
ˇ
20 Ackoli
jeden z pisatelu˚ Bible byl leka
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
Pavel dal svemu prıteli Timoteovi prospesnou radu
´ ´
´ ˇ
´
´
´
tykaj
ıcı se zdravı, presto
je Pısmo mravnı a duchov19
´
ˇ prevz
ˇ
19., 20. a) Jake´ povinnosti by mela
ıt hlava rodiny, kdyzˇ
´
´
ˇ
je nekdo
v rodineˇ nemocen? b) I kdyzˇ Bible nenı zdravotnicka
´
´
´
ˇ
ucebnice,
jake´ pokyny poskytuje rodinam, ktere´ se vyrovnavajı
´
s nemocı?
124
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
´
ˇ ˇ
Problemy v rodine se dajı vyresit,
ˇ
´ ˇ
´
´
jestlize jejı clenove spolupracujı
´
´
´
ˇ
˚
nı vodıtko, ne zdravotnicka ucebnice.
(Kolosanum
ˇ
´
ˇ
4:14; 1. Timoteovi 5:23) Takze pokud jde o lecbu,
´ ˇ
´
´
ˇ
musı kresansk
e hlavy rodin udelat vlastnı vyrov´
´
´ ˇ
´
ˇ ´
ˇ
nane rozhodnutı. Mozna se domnıvajı, ze potrebu´ ´
´
ˇ
´
jı zıskat vıce nez jeden odborny posudek. (Srovnej
´
´
ˇ eˇ si prej
ˇ
ˇ ı,´ aby nemocny´ clen
Prˇ ıslovı 18:17.) Urcit
je´
ˇ
jich rodiny dostal nejlepsı dostupnou pomoc, a tuto
´
ˇ ˇ
´
´
˚
pomoc vetsinou hledajı u vystudovanych lekarˇ u.
´ ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
Nekterı kresane dajı radeji prednost alternativnım
´
´
˚
˚
´ ˇ
´ ´ ˇ´
zpusobum lecenı. To take zalezı na osobnım roz´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
hodnutı. Kdyz vsak kresane resı zdravotnı proble´ ´
´
´
ˇ
ˇ
my, neprestava byt ‚Bozı slovo lampou jejich noze
ˇ
ˇ
´
ˇ
a svetlem jejich vozove ceste‘. (Zalm 119:105) Ne´
´ ´
´
´
ˇ
ustale se rıdı pokyny stanovenymi v Bibli. (Izajasˇ
KDYZˇ
ˇ
´
JE NEKDO Z RODINY NEMOCNY
125
´
´
´
´
55:8, 9) Vyhybaj
ı se tedy diagnostickym
metodam,
´
´
ˇ
ˇ ´
ktere mohou mıt neco spolecneho se spiritismem,
ˇ
´ postupum,
˚
ˇ
ˇ nichzˇ jsou porusoa take´ le´ cebn
ym
pri
ˇ
´
´
´
vany biblicke zasady. (Zalm 36:9; Skutky 15:28, 29;
´
Zjevenı 21:8)
´
´
21 Podıvejme
se na prˇ ıpad jedne´ mlade´ Asiatky.
´
ˇ
ˇ
Kratce potom, co zacala studovat se svedky Jeho´
´
ˇ
vovymi a tak poznavat Bibli, porodila nedono
ˇ senou
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
˚
holcicku, ktera vazila pouze 1470 gramu. Zena proˇ´
´ ´
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
zıvala hluboky zarmutek, kdyz jı lekarˇ rekl,
ze de´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
atko bude znacne opozdene ve vyvoji a ze nikdy
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
nebude chodit. Doporucil jı, aby dıte odlozila do
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
utulku. Jejı manzel nevedel, co majı delat. Ke komu
´
ˇ
se mela obratit?
ˇ
´
´
ˇ ˇ
22
Rıka: „Pamatuji si, co jsem se dozvedela z Bib´
ˇ
´
ˇ
ˇ
le, ze ‚synove jsou
dedictvı od Jehovy; plod bricha
ˇ
ˇ
ˇ
je odmena‘.“ (Zalm 127:3) Rozhodla se, ze si toto
´
´
ˇ
ˇ se o holci
ˇ cku
ˇ
„dedictv
ı“ vezme domu˚ a ze
postara.
´
´ˇ ´
´ ˇ
ˇ
Zpocatku to pro ni bylo obtızne, ale s pomocı kres´
´
´
´
ˇ u˚ Jehovoanskych
prˇ atel z mıstnıho sboru svedk
´
´ ˇ
´ ˇ ´
´
vych to zvladla a mohla dıteti zajistit zvlastn
ı
´
´
´
ˇ
ˇ
potrebnou peci. Za dvanact let nato dıvenka na´ ˇ ˇ ´
´
´
´
ˇ ˇ
vstevovala shromazd
enı v sale Kralovstvı a tam se
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
tesila ze spolecnosti jinych detı. Jejı matka rˇ ıka:
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
„Jsem velmi vdecna, ze me biblicke zasady podnı´
ˇ
´
tily udelat, co je spravne. Bible mi pomohla, abych
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
si udrzela ciste svedomı pred
Jehovou Bohem
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
a abych nemela vycitky svedomı, ktere´ by meˇ trapi´
ˇ
ly po cely zbytek zivota.“
´
´
ˇ
23
Nemoci nas nebudou suzovat stale. Prorok Iza´
´ ´
´
21., 22. Jaka biblicka zasada ovlivnila rozhodnutı jedne´ Asiat´
´
´
´
´
ky a jak se toto rozhodnutı ukazalo v jejı situaci jako spravne?
´ ´
´ echu
ˇ
´
ˇ
ˇ
23. Jakou ut
dava Bible nemocnemu
i tem,
kdo o neho
pe´
ˇ ı?
cuj
126
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
´
´
ˇ
jasˇ predem
poukazal na dobu, kdy „zˇ adny´ usedlık
´ ˇ
´
ˇ
nerekne: ‚Jsem nemocny.‘ “ (Izajas 33:24) Tento slib
´
´ ´ ´
´
ˇ e.ˇ Do
se splnı v rychle se blızˇ ıcım novem
svet
´
´
ˇ
´
te doby se ovsem musıme potykat s nemocemi
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
ˇ
a smrtı. Jsme vsak sastni, ze nas Bozı slovo pri´ ´ ´
´
´
´
tom vede a pomaha nam. Zakladnı pravidla chova´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nı obsazena v Bibli jsou nemenna a prevysujı pro´
´
ˇ
´
menliv
e´ nazory nedokonalych
lidı. Proto moudr y´
ˇclovek
ˇ souhlası´ se zalmistou,
ˇ
kter y´ napsal: „Jeho´
´ ´
˚
´
ˇ zpet.
ˇ Jehovoˇ
vuv zakon je dokonaly, privadı dusi
´
´ ˇ ´
˚
ˇ
ˇ e´
ˇ
va pripomınka je duveryhodna, cinı nezkusen
´
´
´
ho moudr ym . . . Jehovova soudcovska rozhodnutı
´
´
´
jsou prava; prokazala se jako zcela spravedliv
a...
ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
v jejich dodrzovanı je velka odmena.“ (Zalm 19:7,
9, 11)
´
´
´
J AK MOHOU TYTO
BIBLICK E Z ASADY POM A´ ˇ
ˇ
HAT . . . RODIN E, ABY SE VYROVNALA S VA Zˇ
´
´
ˇ ´
ˇ ˇ ´
N YM ONEMOCN EN IM A S NARU SEN IM B E ZN EHO
˚
´
ˇ
´
ˇ ´
ZIVOTA, KTER E TOTO ONEMOCN EN I ZP USOB I ?
´
´
´
´ ˇ ´
ˇ
Laska je shovıvava a vsechno snası.
˚
(1. Korinanum 13:4–7)
´
˚
ˇ
ˇ
Je dulezite´ vypestovat
si spravny´ postoj.
´
´
ˇ
(Prıslovı 18:14)
´ ˚ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
Nez se udelajı dulezita rozhodnutı, je dobre´
´
´
ˇ
hledat rady. (Prıslovı 15:22)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Kdyz v nasem
zivot
eˇ vzniknou teˇ zkosti,
Jehova
ˇ
´
´ ´
nam nabızı pomoc. (Zalm 55:22)
´
´
ˇ
Jehovovo slovo je vodıtkem ve vsech situacıch.
ˇ
(Zalm 119:105)
KDYZˇ
ˇ
´
JE NEKDO Z RODINY NEMOCNY
127
´
´
J E D E N AC T A
K A P I TOLA
ˇ
´
ˇ
Udrzujte ve sve rodine
´
pokojne vztahy
´
´ ˇ ´
ˇ
´
ˇ
IDE, kterˇ ı zijı v rodine, kde je laska, porozume´
´
ˇ
´
nı a pokojne vztahy, jsou sastnı. Snad je tako´
ˇ
ˇ
´ ˇ
va i vase rodina. Je vsak smutne, ze v mnoha ro´
´
ˇ
´
ˇ
dinach je situace uplne jina. Tyto rodiny jsou totiz
´ ˇ
´
´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
z jedne ci z vıce prıcin rozdeleny. Co rodiny rozde´
´
ˇ
ˇ
luje? V teto kapitole se budeme zabyvat tremi
ciniˇ
´
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
teli. V nekter ych rodinach nepatrı vsichni clenove
´
´
ˇ
´
´
´
ˇ ´
ke stejnemu nabozenstvı. V jinych rodinach mozna
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
deti nemajı stejne vlastnı rodice. A jeste v dalsıch
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
´
´
se zda, ze jejich cleny nutı k rozdelenı namahave
ˇ ´ ´ ´
ˇ
´
´
ˇ
vydelavanı na zivobytı nebo touha po hmotnych veˇ
´
ˇ
cech. Ovsem okolnosti, ktere jednu rodinu rozdelu´
´
˚
˚
ˇ
´
jı, nemusı na jinou vubec pusobit. Na cem to zaˇ´
lezı?
´
ˇ
2
Jednım cinitelem je to, jak se na danou situaci
´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ´
dıvate. Jestlize se uprˇ ımne snazıte pochopit stano´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
visko druheho cloveka, pravdepodobne si uvedomıˇ
´
´
ˇ
te, co je potreba k udrzenı sjednocene rodiny. Dru´
ˇ
ˇ
´
´
´
hym cinitelem je to, odkud cerpate rady. Mnozı lide
´ ´
´ ˚
˚
ˇ
se rıdı radami od spolupracovnıku, sousedu, novi´ ˚
´
´
˚
ˇ
´
ˇ
narˇ u a jinych radcu. Nekterˇ ı si vsak vyhledali, co
´ ´
ˇ´
´ ´
ˇ
o jejich situaci rıka Bozı slovo, a potom biblicke za˚ ˇ
´
ˇ
´
sady uplatnili. Jak to muze pomahat k udrzenı po´
˚
ˇ
kojnych vztahu v rodine? (2. Timoteovi 3:16, 17)
L
´
ˇ
ˇ vest
´ k rozdelen
ˇ
1. Co vsechno
mu˚ ze
ı rodiny?
´
´
ˇ
ˇ
2. Kde nekte
rˇ ı lide´ hledajı rady pro rodinny´ zivot,
ale co je nej´
ˇ
´
lepsım zdrojem takovych rad?
128
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´ ´
CO KDYZ VAS MAN ZEL JE JIN EHO VYZNAN I?
´
´ ´
˚
ˇ
Bible nas durazne nabada, abychom nevstupo´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
vali do manzelstvı s clovekem, kter y je jineho nabo´ ´
´ˇ
ˇzenskeho
´
ˇ
vyznanı. (5. Mojzısova 7:3, 4; 1. Korina˚
ˇ
ˇ ´ ˇ
num 7:39) Je vsak mozne, ze jste pravdu z Bible
´
ˇ
ˇ
ˇ ji neprijal.
ˇ
poznala az po svatbe a vasˇ manzel
Co po´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
tom? Manzelske sliby samozrejme platı i nadale.
˚
˚
ˇ
(1. Korinanum 7:10) Bible zduraznuje trvalost man´
ˇ
´
ˇ
zelskeho svazku a povzbuzuje lidi v manzelstvı, aby
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
sve rozpory resili, a ne aby z manzelstvı utıkali. (Efe´ ˇ
˚
ˇ
ˇ
zanum 5:28–31; Titovi 2:4, 5) Co vsak, jestlize se vas
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
manzel durazne postavı proti tomu, ze se venujete
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ ´
biblickemu nabozenstvı? Mozna se vam pokusı za´
´ ´
´ ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
´
branit v navstevovanı sborovych shromazdenı nebo
ˇ si nepreje,
ˇ
ˇ
ˇ
snad rekne,
ze
aby jeho manzelka
chodi´
´
˚
ˇ
la dum od domu a mluvila o nabozenstvı. Co budeˇ
te delat?
´
´
ˇ si otazku:
˚ manzel
ˇ reaguje tım4
Polozte
‚Procˇ muj
´
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
to zpusobem?‘ (Prıslovı 16:20, 23) Jestlize plne ne´
´
´
ˇ ate,
ˇ a´ ma´ o vas
chape, co vlastneˇ del
mozn
starost.
´
´
´ ´
´
ˇ
˚
ˇ
Nebo snad na nej prıbuznı vyvıjejı natlak kvuli
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
˚
tomu, ze uz nepestujete zvyky, ktere jsou pro ne du´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
lezite. Jeden manzel rekl: „Kdyz jsem byl doma sam,
´
ˇ en
ˇ y.“
´ Tento muzˇ mel
ˇ pocit, ze
ˇ kvu˚
cıtil jsem se opust
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
li nabozenstvı ztracı manzelku. Presto mu hrdost
´
ˇ se cıt´ ı´ osamel
ˇ y.´ Va´ sˇ manzel
ˇ moz-ˇ
ˇ
branila priznat,
ze
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
na potrebuje ujistenı, ze vase laska k Jehovovi ne´ ˇ
´
´ eˇ nezˇ v minulosznamena, ze
jeho nynı milujete men
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ti. Rozhodne mu venujte hodne casu.
3
´ ´
´ ˇ
ˇ
3. a) Co Bible rˇ ıka v souvislosti se vstupem do manzelstv
ı s clo´ ´
´
´ ´
ˇ
´
´
ˇ
´
vekem jineho vyznanı? b) Ktere zakladnı zasady je mozne uplat´
´ ´
ˇ
ˇ jeden manzelsk
ˇ
novat
v prˇ ıpade,ˇ ze
y´ partner je veˇ rˇ ıcı a druhy´
´ ´
neveˇ rˇ ıcı?
´
ˇ manzelka
ˇ
ˇ jejı´ man4. Jak mu˚ ze
projevovat pochopenı, jestlize
´
ˇzel ma´ jinou vıru
ˇ
nez ona?
ˇ
UDRZUJTE
´
ˇ
´
VE SVE RODINE POKOJNE VZTAHY
129
ˇ
´
ˇ
ˇ
Snazte se pochopit stanovisko druheho cloveka
´
´
ˇ
ˇ moudre,
ˇ sit
ˇ musıte
5
Chcete-li vsak
situaci re
zva´
´
ˇzit jest
ˇ eˇ neco
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
dulezitejsıho. Bozı slovo vsechny man´ ´
ˇ
´ manzel
ˇ um,
˚
ˇ
zelky
nabada: „Podrizujte
se svym
jak se
´
´
ˇ
˚
ˇ
to slusı v Panu.“ (Kolosanum 3:18) Varuje tak pred
´
ˇ
duchem nezavislosti. Krome toho slovy „jak se to slu´
´
ˇ manzelka,
ˇ
sˇ ı v Panu“ tento biblicky´ text ukazuje, ze
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ktera se podrizuje svemu manzelovi, by take mela
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
brat v uvahu, ze se ma podrizovat Panu. Musı v tom
jednat vyrovnane.ˇ
´ ´
´ ´ ´
´
ˇ kresan
ˇ
6
Soucˇ astı praveho
uctıvanı je, ze
e´ na´
´
´ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
vstevujı sborova shromazdenı a ze druhym lidem
´
´
´
´ˇ
ˇ
ˇ e´ na Bibli.
vydavajı svedectv
ı o sve´ vıre
zalozen
´ ´ ´
˚
ˇ
´
´
ˇ ı´ byt
´
Tyto dulezite oblasti
praveho uctıvanı nesmej
ˇ ´
´ ´
˚
˚
zanedbavany. (Rımanum 10:9, 10, 14; Hebrejcum
´
ˇ
ˇ
10:24, 25) Co byste tedy delala,
kdyby vam nejak
y´
´
ˇ
ˇ
ˇ vyrovnanost, jestlize
ˇ jejı´ man5. V cem
si manzelka
musı udrzet
´ ´
ˇ je jineho
´
zel
vyznanı?
´
´
ˇ pamatovat kresansk
ˇ
ˇ
6. Na jake´ zasady by mela
a manzelka?
130
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ´
ˇ
clovek najednou narˇ ıdil, abyste urcity Bozı pozada´ˇ
´
ˇ
´
ˇ
vek neplnila? Apostolove Jezıse Krista prohlasili:
´
´
´ˇ
„Musıme poslouchat Boha jako panovnıka spıse nezˇ
´
ˇ u˚ je precedens,
lidi.“ (Skutky 5:29) Prˇ ıklad apostol
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
podle nehoz se da jednat v mnoha zivotn
ıch situa´
´ ´ ´
´
cıch. Podnıtı vas laska k Jehovovi, abyste mu proka´
´
´
´
˚
zovala oddanost, ktera mu pravem patrˇ ı? Zpusobı
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
zaroven vase laska a ucta k manzelovi, ze se tuto od˚
ˇ
danost Jehovovi budete snazit prokazovat zpuso´
ˇ
ˇ
´
ˇ
bem, kter y je pro vaseho manzela prijatelny? (Maˇ
tous 4:10; 1. Jana 5:3)
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´
7
Jezıs uvedl, ze nekdy to nebude mozne. Upozor´ ´ ´
´ ´
ˇ
˚
´
nil, ze kvuli odporu proti pravemu uctıvanı se veˇ rˇ ıcı
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
clenove nekter ych rodin budou cıtit oddeleni, jako
by se mezi neˇ a zbytek rodiny dostal mec.ˇ (Matousˇ
ˇ
ˇ
ˇ
10:34–36) To zazila
jedna zena
v Japonsku. Manzel
´
´
ˇ
´
ˇ
jı kladl odpor jedenact let. Krute ji tyral a casto ji za´
´
ˇ
mykal v dome.ˇ Ona vsak
vytrvala. Pomahali jı v tom
´
´
´
´
ˇ
ˇ
pratele z kresanskeho sboru. Neustale se modlila
´
ˇ
ˇ
a cerpala
povzbuzenı z textu 1. Petra 2:20. Tato kres´
ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ
anka byla presvedcena, ze pokud zustane pevna,
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jejı manzel jednou zacne spolecne s nı slouzit Jehoˇ eˇ se to stalo.
vovi. A skutecn
´
ˇ
´
ˇ
8
Postoj sveho
manzelsk
eho
partnera mu˚ zete
´
´
ˇ
ˇ
ovlivnit mnoha praktickymi vecmi. Naprıklad jestli´
´
ˇ va´ sˇ manzel
ˇ protestuje proti vasemu
ˇ
ˇ
ze
nabozenstv
ı,
´ˇ
´ˇ
ˇ
´
ˇ
neposkytujte mu opodstatnene prıciny ke stıznosti
´
´
ˇ
ˇ
v jinych
oblastech. Udrzujte
v domacnosti cistotu.
´
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
Pecujte o svuj osobnı vzhled. Nesetrete svymi proje´
ˇ
vy lasky a vdeˇ cnosti.
Nekritizujte ho, ale naopak ho
´
´ ´
ˇ od neho
ˇ
ˇ av
podporujte. Davejte mu najevo, ze
ocek
ate
´ ´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
7. K cemu
musı byt
kresansk
a manzelka
odhodlana?
ˇ manzelka
ˇ
´
ˇ
8., 9. Jak by mela
jednat, aby svemu
manzelovi
ne´ ˇ
ˇ
´
ˇ
kladla zbytecne prekazky?
ˇ
UDRZUJTE
´
ˇ
´
VE SVE RODINE POKOJNE VZTAHY
131
´
ˇ
ˇ
vedenı jako od hlavy rodiny. Nemstete se, jestlize se
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
domnıvate, ze vam bylo ukrivdeno. (1. Petra 2:21, 23)
´
ˇ
Berte v uvahu lidskou nedokonalost, a jestlize dojde
´
´
ˇ
˚
k hadce, jako prvnı se pokorne omluvte. (Efezanum
4:26)
´
ˇ
ˇ
9
Postarejte se o to, aby manzel dostal jıdlo vcas,
´ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ ´
i kdyz jdete na shromazdenı. Jestlize je to mozne,
ˇ
ˇ v dobe,ˇ kdy va´ sˇ
ˇ
chote do kresansk
e´ sluzby
radeji
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
manzel nenı doma. Kresanska manzelka jedna
ˇ
´
ˇ
ˇ
moudre, kdyz se svym manzelem, pokud je mu to ne´
´
´
´ˇ
´
ˇ
prˇ ıjemne,´ o biblickych
myslenk
ach nemluvı. Spıse
´ ˇ´
ˇ
ˇ
se ma rıdit radou apostola Petra: „Vy manzelky, pod´
´
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ
rizujte
[se] svym vlastnım manzelum, aby nekterˇ ı,
´
´
ˇ
ˇ
jestlize nejsou poslusni slova, byli zıskani beze slo´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
va chovanım svych manzelek, protoze jsou ocitymi
´ ´
ˇ
ˇ
´
svedky vaseho cudneho chovanı spolu s hlubokou
´
ˇ
ˇ eˇ
ˇ
uctou.“
(1. Petra 3:1, 2) Kresansk
e´ manzelky,
jest
´
´
ˇ
ˇ
vıce se snazte projevovat ovoce Bozıho ducha. (Gala˚
anum
5:22, 23)
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
KDYZ MAN ZELKA NEN I KRES TANKA
ˇ je kresan,
ˇ
ˇ
ˇ
Co kdyzˇ manzel
ale manzelka
kres´
´ ´
´
anka
dava rady i pro takove situace.
ˇ ´ ´ nenı? ˇ Bible
´
´ ´
ˇ
ˇ
Rıka: „Jestlize
ma nejak
y´ bratr neveˇ rˇ ıcı manzelku,
´
´
´
ˇ ı.“
ˇ
a ona je presto svolna s nım bydlet, a ji neopoust
´ ´
´
˚
ˇ
´
(1. Korinanum 7:12) Manzely take nabada: „Neusta´
ˇ
˚
le milujte sve manzelky.“ (Kolosanum 3:19)
´ ´
ˇ vase
ˇ manzelka
ˇ
´
11
Jestlize
je jineho
vyznanı nezˇ vy,
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
zvlas peclive jı projevujte uctu a bute ohleduplny´
´
´
˚
ˇ a,
k jejım pocitum.
Je dospel
a proto si zasluhuje ta´
ˇ
´
kovou mıru svobody, aby se mohla venovat
svemu
10
´ ´
´
ˇ veˇ rˇ ıc
ˇ jednat se svou manzelkou,
ˇ
10. Jak by mel
ı manzel
ktera
´ ´
´
je jineho
vyznanı?
´ ˇ
´
ˇ manzel,
ˇ jehozˇ manzelka
ˇ
11. Jak mu˚ ze
nenı kresanka,
pouzˇ ıvat
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
rozlisovacı schopnost a taktne uplatnovat postavenı hlavy?
132
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
nabozenstvı, i kdyz s tımto nabozenstvım nesouhla´
´
´
ˇ
´
´ ´ˇ
ˇ
sıte. Kdyz s nı poprve mluvıte o sve vıre, necekejte,
´
´
´
ˇze zakoren
ˇ e´ nabo
ˇzenske´ nazory
ˇ en
ihned odlozˇ ı a na´
´
´
´
´
ˇ ˇ´
´
ˇ ˇ
ˇ
hradı je necım novym. Nerıkejte jı unahlene, ze na´
´
ˇ
´
´
bozenske zvyklosti, ktere ona a jejı rodina dlouha
´
´
´
ˇ
´
ˇ
leta udrzujı, jsou nespravne, ale naopak se snazte
´
ˇ eˇ s nı´ rozmlouvat z Pısma.
ˇ e,´ ze
ˇ pokud
trpeliv
Je mozn
´ ´
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
venujete hodne casu sborovym cinnostem, cıtı se za´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
nedbavana. Mozna se stavı proti vasemu usilı slou´
´
ˇzit Jehovovi, ale ve skutecnosti
ˇ
ˇ
vam tım chce sdelit:
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
„Potrebuji, abys mi venoval vıce casu!“ Bute trpeli´
´
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
vy. Vase laskyplna ohleduplnost jı mozna casem po´ ´ ´
ˇ aby se pripojila
´
ˇ
mu˚ ze,
k pravemu
uctıvanı. (Kolosa˚
num 3:12–14; 1. Petra 3:8, 9)
ˇ
ˇ
POUCUJTE DETI
´
´
´ ´ ´
ˇ
12
V rodine, ktera nenı sjednocena v uctıvanı, se
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ anekdy stane spornou otazkou nabozenske poucov
´ ˇ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
´
nı detı. Jak by mely byt uplatnovany biblicke zasa´ ´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ an
ˇ
dy? Prvoradou
odpovednost
za poucov
ı detı ukla´
˚
ˇ
da Bible otci, ale i matka v tom hraje dulezitou
´
´
´ˇ
´
ulohu.
(Prˇ ıslovı 1:8; srovnej 1. Mojzˇ ısovu
18:19;
´ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
5. Mojzısovu 11:18, 19.) I kdyz otec neuznava za svou
´
hlavu Krista, porˇ ad je hlavou rodiny.
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
13
Nekterı neverıcı otcove´ neprotestujı proti tomu,
´
´
´
ˇze matka poucuje
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
sve deti o nabozenskych otazkach.
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
Jinı protestujı. Co kdyz vas manzel nechce dovolit,
ˇ na sborova´ shroma´ zd
ˇ en
ˇ ı´ nebo
abyste vodila deti
´
abyste s nimi doma studovala Bibli? V tom prˇ ıpadeˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
´
˚
musıte vyrovnane plnit nekolik svych zavazku — za´
ˇ
vazek k Jehovovi Bohu, ke svemu manzelovi jako
´
´
ˇ byt
´ uplatnov
ˇ any
´
ˇ vychov
12. Ktere´ biblicke´ zasady by mely
pri
eˇ
´ ´
ˇ ı,´ i kdyzˇ manzel
ˇ a manzelka
ˇ
´
det
nejsou stejneho
vyznanı?
ˇ delat
ˇ
ˇ
ˇ jı´ manzel
ˇ zakazuje vo13., 14. Co mu˚ ze
manzelka,
jestlize
´
´ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
dit deti na kresanska shromazdenı nebo s nimi studovat Bibli?
ˇ
UDRZUJTE
´
ˇ
´
VE SVE RODINE POKOJNE VZTAHY
133
ˇ
´
´
ˇ
k hlave rodiny a ke svym milovanym detem. Jak je
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
˚
mozne plnenı techto zavazku sladit?
ˇ ˇ
ˇ
˚
14
Urcite se o tuto vec budete modlit. (Filipanum
´
´
4:6, 7; 1. Jana 5:14) Ale o tom, jaky postup zvolıte, na´
´
ˇ jednate
konec musıte rozhodnout sama. Jestlize
´ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
taktne a davate svemu manzelovi najevo, ze jeho po´
ˇ
ˇ ´
stavenı hlavy nezpochybnujete, mozna jeho odpor
´
ˇ ´
ˇ
nakonec polevı. I kdyz vam manzel zakazuje vodit
ˇ na shroma´ zd
ˇ en
ˇ ı´ nebo s nimi pravidelneˇ vest
´
deti
´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
biblicke studium, presto je muzete poucovat. Denne
´
´
´ ˇ´
si s nimi povıdejte a davejte jim dobr y prıklad a tak
´
´
ˇ
ˇ ˇ
se jim snazte co nejvıce vstepovat lasku k Jehovovi,
´
´
´
ˇ
˚
vıru v jeho Slovo, lasku k rodicum — i k otci —, las´ ´
´
ˇ ´
ˇ
kyplny ˇ zajem o jine lidi a ocenenı pro svedomitou
´
ˇ ´
ˇ
´
´
praci. Casem si otec mozna povsimne dobr ych vy´
´
˚
ˇ ´
ˇ
ˇ
sledku a mozna ocenı hodnotu vasich snah. (Prıslo´
vı 23:24)
´ ´
´ ´
ˇ manzelka
ˇ
15
Pokud jste veˇ rˇ ıcı a vase
je neveˇ rˇ ıcı, od´
´
ˇ
´
ˇ
povednost za vychovu detı „v kazni a v Jehovoveˇ my´ ´
´
ˇ
´ usmer
ˇ nov
ˇ an
´ vy. (Efezanum
˚
slenkov
em
ı“ musıte nest
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
6:4) Pri tom byste ovsem mel se svou manzelkou jed´
nat laskave,ˇ laskyplneˇ a rozumne.ˇ
ˇ
ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ
KDYZ JSOU D ETI JIN EHO VYZNAN I NE Z RODI CE
´
ˇ i nezletile´ deti
ˇ
Dnes uzˇ nenı nijak neobvykle,´ ze
´
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
zastavajı jine nabozenske nazory nez jejich rodice.
ˇ ano, v Bibli jsou rady
Jste v takove´ situaci? Jestlize
´
i pro vas.
´
´ ´
ˇ ve spo17
Bozˇ ı slovo rˇ ıka: „Poslouchejte sve´ rodice
´
´
ˇ
´
´
jenı s Panem, protoze toto je spravedlive: ‚Cti sveho
˚
otce a svou matku.‘ “ (Efezanum 6:1, 2) To zahrnuje
16
´
´ ´
´
ˇ
´
ˇ ı?
ˇ vychov
15. Za co ma veˇ rˇ ıcı otec odpovednost
pri
eˇ det
´
´ ˇ
´
ˇ jestlize
ˇ
16., 17. Ktere´ biblicke´ zasady si musı pripom
ınat deti,
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
prijımajı jinou vıru, nez majı jejich rodice?
134
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
ˇ ˚
ˇ
take zdravou uctu k rodicum. Poslouchat rodice je
´
˚ ˇ ´
ˇ ´
ˇ
sice velmi dulezite, ale nenı mozne nebrat pritom
´
´
´
´
´
v uvahu
praveho
Boha. Kdyzˇ dıteˇ dosahne takoveho
´
ˇ
ˇ´
´
veku, aby se mohlo zacıt samo rozhodovat, ma za sve
´ ´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
jednanı mnohem vetsı odpovednost. To platı nejen
´
ˇ
´
s ohledem na svetsk
y´ zakon, ale zejmena
ve vztahu
´
´
´
ˇ
ˇ
´
k Bozımu zakonu. „Kazdy z nas seˇ bude Bohu zod´
´
´ ´
´
˚
povıdat sam za sebe,“ rˇ ıka Bible. (Rımanum 14:12)
´
´ ˚
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
18
Jestlize vase nabozenske presvedcenı pusobı, ze
´
´
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ve svem zivote delate zmeny, snazte se chapat stano´
´
˚ Pravdepodobn
ˇ
visko svych
rodicˇ u.
eˇ je poteˇ sˇ ı, kdyzˇ
´
´ ´ ´
´
´
ˇ
dıky poznavanı biblickych nauk a jejich uplatnova´
´ ´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nı zacınate byt uctivejsı, poslusnejsı a pilnejsı v tom,
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ nova´ vıra
co od vas vyzaduj
ı. Pokud vsak
vase
take´
´ ˇ
´ ´
´ ´
˚
ˇ
´ ´
pusobı, ze odmıtate jejich osobnı nabozenske nazo´
ˇ a´ majı´ pocit, ze
ˇ pohrdate
ry a zvyky, mozn
odkazem,
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
kter y se vam snazili predat. Snad se take obavajı,
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
aby vam to, co delate, neuskodilo, jestlize to je ve spo´
´
ˇ
ˇ to odvracı´ vasi
ˇ polecnosti
nepopularnı nebo jestlize
´
´ ˇ
´
´
zornost od zalezitostı, ktere by vam podle jejich
´
´
nazoru mohly dopomoci k hmotnemu
blahobytu.
´ ˇ
´
´
´
´
ˇ
Prekazkou by take mohla byt pycha. Snad majı po´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
cit, ze jim vlastne davate najevo, ze vy mate pravdu
´ ı.´
a oni se myl
´
ˇ jakmile to bude mozn
ˇ e,´ snazte
ˇ se zarˇ ıdit,
19
Takze
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
aby se vasi rodice sesli s nekter ym starsım nebo ji´
´
´
´
ˇ
nym
zralym
svedkem
z mıstnıho sboru. Povzbute
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
sve rodice, aby se sli podıvat do salu Kralovstvı a po´
´
ˇ
slechli si, o cem se tam mluvı, a aby tak na vlastn
ˇ ı
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
oci zjistili, jacı vlastne svedkove Jehovovi jsou. Ca´
´
ˇ a´ odmıtav
ˇ
sem se mozn
y´ postoj vasich
rodicˇ u˚ zmır´
´
´
ˇ
ˇ
´
nı. I kdyz jsou rodice ve svem odporu neoblomnı, nicˇ ı
´ ´
ˇ ktere´ jsou jineho
´
18., 19. Jak mohou deti,
vyznanı nezˇ jejich ro´
´ˇ
ˇ
ˇ
˚
´
ˇ
dice, rodicum pomahat, aby lepe porozumeli jejich vıre?
ˇ
UDRZUJTE
´
ˇ
´
VE SVE RODINE POKOJNE VZTAHY
135
´
´
ˇ ´
biblickou literaturu svych detı a zakazujı jim chodit
´
´ ˇ ˇ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ
na kresanska shromazdenı, deti obvykle majı ne´
´
ˇ
ˇ
ˇ
kde jinde moznost si cıst, povıdat si se spolukresa´ ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
ny, prˇ ılezitostne vydavat svedectvı a pomahat dru´
´
˚ ˇ
ˇ
´ ˇ
hym. Take se muzete modlit k Jehovovi. Nektere deti
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
musı cekat, az dosahnou takoveho veku, aby mohly
´
ˇ´
ˇ
zıt samy, a pak teprve mohou delat vıc. Ale a je si´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
tuace ve vası rodine jakakoli, nezapomente
‚ctıt sve´
ˇ
ˇ
ho otce a svou matku‘. Udelejte pro udrˇ zenı po´
´
˚
ˇ
˚ ˇ
˚
kojnych vztahu v rodine, co muzete. (Rımanum
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
12:17, 18) Predevsım vsak usilujte o pokojny vztah
k Bohu.
´
ˇ ´ ´
´
ˇ ˚
NARO CNA ULOHA NEVLASTN ICH RODI C U
´
´ ˇ
Situace v mnoha rodinach je takova, ze jejich
´ ´
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
nejvetsım problemem nenı nabozenstvı, ale nevlast´ ˇ
´
ˇ ı´ deti
ˇ z predˇ
nı deti.
V mnoha domacnostech dnes zij
´
´
ˇ
ˇ
chozıho manzelstvı jednoho nebo obou manzel´
´
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
skych partneru. Deti v takove rodine jsou mozna
´
ˇzarliv
´e a rozmrzele´ nebo snad nemajı´ jasno v tom,
´
´ vern
ˇ e.´ V dusledku
˚
ˇ a´ odmıtakomu byt
toho mozn
´
´
´
´
ˇ
´
´
ˇ
jı uprımne snahy nevlastnıho rodice byt dobr ym
˚
ˇ
ˇ
otcem nebo dobrou matkou. Co muze rodine s ne´
ˇ
vlastnımi detmi
pomoci ke spokojenosti?
´
ˇ
ˇ i navzdory zvla´ stn
ˇ ım
21
Uvedomte si, ze
okolnos´
´
´ ˇ ´
´
´
ˇ
tem zde platı biblicke zasady, ktere prinasej
ı spoko´
ˇ
ˇ a´
jenost take´ do jinych
rodin. Nejakou
dobu se mozn
´ ˇ
´ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
zda, ze prehlızenım techto zasad se problem odstraˇ
´
´
ˇ to jisteˇ povede k zarmutku.
nı, ale pozdeji
(Zalm
´
´
ˇ
ˇ
127:1; Prıslovı 29:15) Vypestujte si moudrost a rozli´
ˇ
ˇ
sovac
ı schopnost; moudrost k tomu, abyste uplatno20
´
´
ˇ a´ majı´ deti,
ˇ
20. Jake´ pocity mozn
ktere´ majı nevlastnıho otce
´
nebo nevlastnı matku?
´
ˇ nevlastnı´ rodice
ˇ ocek
ˇ avat,
ˇ i navzdory jejich
21. Procˇ by meli
ze
´ ˇ ´
´
zvlastnım okolnostem jim zasady z Bible pomohou?
136
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
´
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
vali Bozı zasady s tım, ze si uvedomıte dalekosahle
´
´
´
ˇ
dobre vysledky, a rozlisovacı schopnost k tomu,
´
´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
abyste poznali, proc clenove rodiny rˇ ıkajı a delajı
´
ˇ ´ ˇ
´
ˇ
urcite veci. K tomu je take potrebna empatie, schop´
´
´
˚
´
nost vcıtit se do pocitu druheho. (Prˇ ıslovı 16:21; 24:3;
1. Petra 3:8)
´
ˇ
22
Jestlize jste nevlastnı otec nebo matka, asi si
´
ˇ
´
vzpomenete, ze pokud jste byli rodinnymi
prˇ ateli,
´
´
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
deti vas mozna rady videly. Kdyz se vsak z vas stal
´
ˇ ı´ se zmenil.
ˇ
nevlastnı otec nebo matka, postoj det
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
Deti si uvedomujı, ze jejich vlastnı otec nebo matka
´
ˇ
ˇ ´
´
uz s nimi nejsou, a proto se mozna potykajı s rozpo´ ´
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
rem, komu majı byt verne, a treba se domnıvajı, ze
si
´
´
´
ˇ
ˇ
chcete privlastnit jejich naklonnost k neprıtomne´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
mu rodici. Nekdy vam mozna zcela otevrene pripoˇ nejste jejich otec nebo jejich matka. Takomenou, ze
´
´
´
ˇ ı.´ Presto
ˇ
ve vyroky zranuj
‚se neukvapuj ve svem
ˇ
duchu, takze by ses urazil‘. (Kazatel 7:9) K tomu,
´
ˇ pocitum
˚
ˇ ı,´ potrebujete
ˇ
abyste dokazali rozumet
det
´
ˇ
rozlisovacı schopnost a empatii.
´ ´
´ ´
23
Tyto vlastnosti majı zasadnı vyznam
pro toho,
´ ˇ
´ ˇ
´ ´
´
˚
´
kdo ukaznuje. Dusledne ukaznovanı je nesmırneˇ
´
´
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
dulezite. (Prıslovı 6:20; 13:1) Vsechny deti nejsou
´ ˇ
ˇ e´ dıt´ eˇ ukaz
ˇ
stejne,´ a proto je snad potreba
kazd
no´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vat jinak. Nekterı nevlastnı rodice zjisujı, ze ale´
´
ˇ a´ lepsˇ ı,´ kdyzˇ touto stransponˇ zpocˇ atku je mozn
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
kou rodicovstvı se zabyva vlastnı rodic. Je vsak
´ ˇ
´ ´
ˇ na ukaz
nezbytne,´ aby se oba rodice
novanı do´
ˇ
´
ˇ
hodli a podporovali ho a aby zadny nenadrzo´
´
´ ˇ
´
val vlastnımu potomkovi na ukor nevlastnıho dıte´
´
˚ zit
ˇ e´ vyzadovat
ˇ
ˇ
te. (Prˇ ıslovı 24:23) Je dule
poslusnost,
´
´ˇ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ a´ pripad
ˇ
22. Procˇ detem
mozn
a obtızn
e prijmout nevlastnıho
´
otce nebo nevlastnı matku?
´ ˇ
´
´ ˇ
ˇ meli
ˇ ukaz
23. Jak by rodice
novat sve´ vlastnı i nevlastnı deti?
ˇ
UDRZUJTE
´
ˇ
´
VE SVE RODINE POKOJNE VZTAHY
137
´
´
ˇ
A jste vlastnı, nebo nevlastnı rodice,
´
´
opırejte se o biblicke rady
ˇ k nedokonalosti. Nereagujˇ ı´ zet
ale je nezbytne´ prihl
´ ˇ
´
ˇ
˚ 3:21)
ˇ
te prehnane. Ukaznujte s laskou. (Kolosanum
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
24
Pro to, aby se predeslo tezkostem v rodine,ˇ se da
ˇ
ˇ
ˇ
´
hodne udelat spolecnymi rozhovory. Mohou rodineˇ
´
˚
˚ zit
ˇ ej
ˇ sˇ ı´ veci
ˇ
ˇ
pomahat, aby zustala
zameˇ rena
na dule
ˇ
ˇ
˚
´
v zivote. (Srovnej Filipanum 1:9–11.) Take mohou
ˇ emu
´
ˇ
ˇ priˇ
kazd
clenu
rodiny pomoci zjistit, jak mu˚ ze
´
´ ˚
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
spet k dosazenı rodinnych cılu. Uprımne rozhovory
´
´ ´
v rodineˇ mohou kromeˇ toho zabranit moralnım pro´
´
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
blemum. Devcata potrebujı pochopit, jak se majı ob´
´
ˇ
´
lekat a chovat ve spolecnosti sveho nevlastnıho otce
´
ˇ v nevlastnı´ rodineˇ pomahat,
´
24. Co mu˚ ze
aby mezi rodinnymi
´
´
´
´
ˇ ıky
ˇ eho
´
ˇ k problem
´ um
˚
prˇ ıslusn
opacn
pohlavı nedoslo
v mravnım
ohledu?
138
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´ ˇ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
R˚ ADNE MANZELSTVI P´ R INASI
DUSTOJNOST A POKOJN E VZTAHY
ˇ ˚
ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ
Mnoho muzu a zen spolu v dnesnı dobe zije jako
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
manzel a manzelka, aniz spolu uzavreli zakonny sva´ ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
zek. Takovou situaci mozna musı resit clovek, kte´ ´
´
ˇ
´
r y´ se teprve stal veˇ rˇ ıcım. V nekter
ych
prˇ ıpadech je
´
´
ˇ
snad tento svazek potvrzeny verejnost
ı nebo kme´
´
´
novym
zvykem, ale nenı pravneˇ platny.´ Na podkla´
´
ˇ
ˇ
deˇ biblickeho
meˇ rˇ ıtka je vsak
nutne,´ aby manzel´
´
´
˚
ˇ
ˇ
stvı bylo radne zaregistrovano. (Titovi 3:1; Hebrejcum
´
´
ˇ
13:4) Lidem v kresanskem sboru Bible take stano´
ˇ v manzelsk
ˇ
´
´ pouze jeden
vuje, ze
em
svazku ma byt
ˇ
ˇ
˚
manzel a jedna manzelka. (1. Korinanum
7:2; 1. Ti´
´
˚
ˇ
moteovi 3:2, 12) Kdyzˇ se tomuto meˇ rˇ ıtku prizp
usob
ı´
´
ˇ
´
˚
te, udelate
um ve sve´
ˇ prvnı krok k pokojnym vztah
ˇ
rodine.ˇ (Zalm 119:165) Jehovovy pozadavky
nejsou
´
´ ´
´
´
ˇ ıc
nerealne´ ani zateˇ zuj
ı. Jehova nas ucˇ ı to, co je k na´
ˇ
ˇ
semu
prospechu.
(Izajasˇ 48:17, 18)
´
´
˚ a chlapci potrebuj
ˇ
a nevlastnıch bratru,
ı poradit, jak
´
´
´
ˇ
se majı spravne chovat k nevlastnı matce a nevlast´
´
ˇ um
˚
nım sestram. (1. Tesalonican
4:3–8)
ˇ
´
´
ˇ
´
´
´
ˇ
25
Pri plnenı narocneho ukolu nevlastnıho otce
´
ˇ ´
´ ˇ
´
nebo nevlastnı matky bute trpelivı. Vytvarenı no´
˚
ˇ
ˇ
´
´
´
vych vztahu vyzaduje cas. Zıskat si lasku a uctu
ˇ ´
´
´
ˇ ´
´ ˇ
´
˚ ˇ
detı, se kter ymi nemate zadne telesne pouto, muze
´
´ ´
ˇ ´
´ˇ
byt nelehky ukol. Ale mozne to je. Klıcem k pokoj´
˚
´
ˇ
´
´
nym vztahum v nevlastnı rodine je moudre, vnımaˇ
´
´
´
´
ve srdce, ktere ma v sobe silnou touhu lıbit se Jeho´
´
´
´
vovi. (Prˇ ıslovı 16:20) Takove vlastnosti vam pomohou
´
´
zvladat i jine situace.
´
ˇ
25. Jake´ vlastnosti mohou rodineˇ s nevlastnımi detmi
pomoci
ˇ
´
udrzet pokojne vztahy?
ˇ
UDRZUJTE
´
ˇ
´
VE SVE RODINE POKOJNE VZTAHY
139
ˇ
´
ˇ
ROZD ELUJ
SNAHY
´
´ I ´VASI RODINU
´
ˇ ´
O Z ISKAN I HMOTN YCH V EC I?
´
ˇ
´
Postoj k hmotnym vecem a problemy s nimi sou´ ´
ˇ
˚
visejıcı mohou rodinu rozdelovat mnoha zpusoby. Je
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
smutne, ze nektere rodiny jsou naruseny hadkami
´
o penıze a touhou zbohatnout nebo se alesponˇ tro´
´
ˇ
ˇ vzniknout tım,
ˇ oba
chu obohatit. Rozdelen
ı mu˚ ze
ze
´
´ ´
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
manzele chodı do svetskeho zamestnanı a pestujı si
´
´
postoj „to jsou moje penıze a tohle jsou tvoje penı´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ze“. I kdyz se manzelstı partneri, kterı oba chodı do
´ ´
´
´
ˇ
ˇ a´ zjist ´ ˇ
ˇ
´
zamestn
anı, nehadajı, mozn
ı, ze jim v casovem
´
´
´
´ ´
ˇ
ˇ ˇ
planu zbyva malo casu na sebe navzajem. Ve svete
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ ´
je stale vetsı tendence k tomu, aby otcove delsı
ˇ ´
ˇ
dobu — mesıce nebo i roky — zili mimo domov, aby
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
si vydelali vıc penez, nez by si mohli vydelat doma.
´ ˇ ´
˚ ˇ
´
´ ˚
To muze vest k velmi vaznym problemum.
´
´
ˇ ı´ techto
ˇ
ˇ e´ vytvorit
ˇ sen
ˇ
27
Pro re
situacı nenı mozn
´
´
´
ˇzadn
ˇ
a pravidla, protoze jedna rodina se musı vyrov´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
navat s jinymi tlaky a potrebami
nez druha. Presto
´
´
´
ˇ
´
ˇ
vsak mohou biblicke rady pomahat. Naprıklad Prˇ ı´
´ ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
slovı 13:10 ukazujı, ze zbytecnym sarvatkam se lide´
´
´
ˇ „se spolu radı“.
mohou vyhnout tım, ze
K tomu pa´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
trı nejen rıkat sve vlastnı nazory, ale take´ hledat
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ dıv
rady a zjisovat,
jak se na urcitou
vec
a ten dru´
´
ˇ
˚
ˇ
hy. Ke sjednocenı snah v rodine muze kromeˇ toho
´
ˇ ı´ rozpocet.
ˇ
ˇ
Nekdy,
snad na
pomoci realny´ financn
´
ˇ e´ praˇ
prechodnou dobu, je nezbytne, aby oba manzel
´
ˇ
´
ˇ
ˇ sˇ ı´
covali mimo domov, protoze musı kr yt nejake´ vet
´ ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
vydaje, zvlas kdyz majı deti nebo kdyz jsou na nich
´
´
´
´
´
´
´ prˇ ıpad
ˇ dazavislı jinı lide.´ V takovem
eˇ musı manzel
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
vat sve manzelce najevo, ze presto ma cas i na ni.
26
´
´ vecem
ˇ
´
26. Jak postoje k hmotnym
a problemy
s nimi souvisejı´
ˇ
cı mohou rodinu rozdelovat?
´
´
´
ˇ ı´ tısni?
ˇ financn
27. Ktere´ zasady mohou rodineˇ pomahat pri
140
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
´
˚ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
Muze jı spolecne s detmi pomahat s nejakou pracı,
´
´
ˇ
˚
kterou by normalne zvladla sama. (Filipanum 2:1–4)
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
28
Mejte vsak na pameti, ze penıze jsou sice v tom´ ˇ ´ ˇ ˇ ´
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
to systemu vecı nezbytne, ale neprinasejı stestı. Urci´ ˇ
ˇ
´
ˇ
te z nich nevyplyva zivot. (Kazatel 7:12) Prehnane´
´ ´
˚
ˇ
´
ˇ ´
˚ ˇ
˚
zduraznovanı hmotnych vecı muze zpusobit du´
´
´
ˇ
chovnı i mravnı zkazu. (1. Timoteovi 6:9–12) Oc lep´
´
´
ˇsı´ je hledat nejprve Bozˇ ı´ Kralovstv
ˇ
ı a Bozı spravedl´
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
nost, protoze v tom prˇ ıpade nas Buh
ujisuje, ze
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
pozehna nasemu usilı o zajistenı hmotnych potreb!
˚
ˇ vase
ˇ roˇ
(Matousˇ 6:25–33; Hebrejcum
13:5) Presto
ze
´
´ ´
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
dina vlivem urcitych okolnostı mozna nenı uplne
´
´
´
´
ˇ
ˇ
jednotna, pokud na prvnı mısto v zivote stavıte du´ ´
ˇ ´
´
ˇ
chovnı zajmy a usilujete predev
sım o pokojny vztah
˚ ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ ˇ ˇ ´
k Bohu, muzete zjistit, ze v tech nejdulezitejsıch ob´
´
lastech se z nı stala opravdu sjednocena rodina.
´
´
ˇ
28. Jake´ pripom
ınky rodineˇ pomohou, aby byla jednotna?
´
´
J AK MOHOU
TYTO BIBLICK E Z ASADY
´
ˇ
˚
POM AHAT . . . CLEN UM RODINY, ABY
ˇ
´
MEZI SEBOU M ELI POKOJN E VZTAHY ?
´
´
ˇ
ˇ
Kresan
e´ usilujı o rozlisovac
ı schopnost.
´
´
ˇ
(Prıslovı 16:21; 24:3)
´
´ manzelstv
ˇ
K tomu, aby si dvojice ve svem
ı pro´
´
´
´
jevovala lasku a uctu, nenı podmınkou, aby oba
´ ´
´
˚
byli stejneho
vyznanı. (Efezanum
5:23, 25)
´
´ ´
´
ˇ
Kresan
nikdy umysln
eˇ neporusˇ ı Bozˇ ı zakon.
(Skutky 5:29)
´ ˇ ´
´
´
ˇ
Kresane vytvarejı pokojne´ vztahy s druhymi.
ˇ ´
˚
(Rımanum 12:18)
´ ˇ
Neurazejte se. (Kazatel 7:9)
ˇ
UDRZUJTE
´
ˇ
´
VE SVE RODINE POKOJNE VZTAHY
141
´
´
DVA N ACTA
K A P I TOLA
´
Problemy,
´
´
ˇ
ktere poskozujı rodinu,
˚ ˇ
ˇ
muzete prekonat
´
´ ˇ
´
ˇ ˇ ´
TARY automobil je prave umyty a nalesteny.
ˇ´
´
´ ´ ˇ ˇ
V ocıch kolemjdoucıch se leskne a vypada temer
´
´
ˇ´ ´
jako novy. Ale pod povrchem je karoserie rozezırana
ˇ
´
´
ˇ
´
nicivou korozı. Podobne je to s nekter ymi rodinami.
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
´
Navenek sice vsechno vypada vyborne, ale usmevave
´ ˇ
´
´
ˇ´
´
´
tvare zakr yvajı strach a bolest. Ocım jinych lidı jsou
ˇ ´
´
´
ˇ´
´
skryty palcive problemy, ktere nicı pokojne vztahy
ˇ
´
´
˚
v rodine. Dva problemy, ktere mohou takto pusobit,
´
´
jsou alkoholismus a nasilı.
S
ˇ
´
˚
´
PO SKOZEN I ZPUSOBEN E ALKOHOLISMEM
´
ˇ ´
´
´
2
Bible neodsuzuje umırnene pitı alkoholickych
´
˚
´
´
´
ˇ
napoju, ale odsuzuje opilstvı. (Prıslovı 23:20, 21; 1. Ko˚
rinanum 6:9, 10; 1. Timoteovi 5:23; Titovi 2:2, 3)
ˇ
´
ˇ
´
Avsak alkoholismus je vıc nez opilstvı; je to chronic´
ˇ ˇ
´ ´
´
ka zamerenost na alkoholicke napoje a ztrata kontro´ ˇ
ˇ
ly nad jejich spotrebou. Je smutne, ze alkoholikem
˚ ˇ
´
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
muze byt nejen dospely, ale i mlady clovek.
ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
3
Bible uz pred davnou dobou ukazala, ze zneuzı´ ´
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ
vanı alkoholu muze narusit pokojne vztahy v rodine.
ˇ´ˇ
´ ´ ˇ
(5. Mojzısova 21:18–21) Rozkladne ucinky alkoholis´
ˇ
ˇ ´
ˇ
mu pociuje cela rodina. Manzelka je mozna plne za´
´
´
ˇ
´
1. Jake´ skryte´ problemy
existujı v nekter
ych
rodinach?
´
´
´
´
˚ b) Co
2. a) Jaky´ je biblicky´ nazor na pitı alkoholickych
napoju?
je alkoholismus?
´
ˇ
ˇ
ˇ
3., 4. Popiste,
jake´ u´ cinky
ma alkoholismus na manzelku
a na
ˇ
deti.
142
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
´
´
´
ujata usilım zabranit alkoholikovi v pitı nebo zvladˇ
´
´ ´
ˇ ´
ˇ
nout jeho nevypocitatelne chovanı.1 Pokousı se pred
´
´
´
nım alkohol ukr yvat nebo mu lahve s alkoholem vy´
´
˚
ˇ
ˇ
hazovat, schovavat jeho penıze a pusobit na nej pri´ ´ ´
´
ˇ
ˇ
pomınanım jeho lasky k rodine, k zivotu i k Bohu, ale
´
ˇ
´
´
alkoholik pije stale. Kdyz jejı snahy zvladnout manˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
zelovo pitı opakovane selhavajı, manzelka pociuje
´ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
zklamanı a nedostatecnost. Mozna zacne trpet pociˇ
´
ty strachu, hnevu, viny, nervozity, uzkosti a nedostat´
ku sebeucty.
ˇ
´
4 Spatnemu
vlivu otcova alkoholismu neuniknou
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
ani deti. Nektere jsou telesne napadany. Jine jsou se´
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ ´
xualne obtezovany. Snad dokonce obvinujı z otcova
˚ ˇ ˇ
alkoholismu samy sebe. Jejich schopnost duverovat
´
ˇ
ˇ
´
´ ´
druhym je casto narusena rozporuplnym chovanım
ˇ
ˇ
alkoholika. Deti nedovedou volne mluvit o tom, co se
ˇ
ˇ ´
ˇ´
ˇ
u nich doma deje, a proto se mozna naucı potlacovat
´
ˇ
´ ´ ˇ
´ ´
sve pocity, coz mıva skodlive nasledky na jejich zdra´
´
´
´ ˇ
votnı stav. (Prˇ ıslovı 17:22) Takove deti si mohou ne´
´
ˇ
˚ ˇ
dostatek sebeduvery nebo sebeucty odnest az do doˇ
spelosti.
˚ ˇ
ˇ
CO M U ZE DELAT RODINA?
ˇ
´
´
´
´ ˇ
ˇ
5 Presto
ze mnozı odbornıci rˇ ıkajı, ze se alkoholis´
´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
mus neda vylecit, vetsina z nich se shoduje v tom, ze
´
´
ˇ ´
´
ˇ ´
´ ´ ´
to je do urcite mıry mozne zachovavanım uplne abˇ
stinence. (Srovnej Matouse 5:29.) Mluvit o tom, jak se
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
da alkoholik primet, aby prijal
pomoc, je samozrejm
e
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´ ˇ
snazsı nez to udelat, protoze on obvykle popıra, ze to
´
ˇ ˇ
ˇ
´
je jeho problem. Kdyz vsak clenove rodiny podnika´
´
´
´
ˇ ´
ˇ
jı urcite kroky, aby se vyporadali s neprˇ ıjemnymi
´ˇ
´
ˇ
ˇ em
´ rode,ˇ uvedene´
1 Ackoli
zde pıseme
o alkoholicıch v muzsk
´
´
ˇ se jedna´ o alkoholicku.
ˇ
principy platı i v prˇ ıpade,ˇ ze
´
´
´ˇ ´
5. Jak se da alkoholismus zvladnout a procˇ je to obtızn
e?
´
PROBLEMY,
ˇ
´
´
ˇ
˚ ˇ
KTERE PO SKOZUJI RODINU, MUZETE PREKONAT
143
´
´
ˇ
nasledky, ktere na nich alkoholismus clena rodiny
´ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
zanechava, alkoholik si mozna zacne uvedomovat, ze
ˇ ˇ
´
´
´
´
ˇ
to skutecne je jeho problem. Jeden lekar, kter y ma
ˇ
´
˚
´
zkusenosti s pomocı alkoholikum a jejich rodinam,
´
ˇ
˚ ˇ ˇ ˇ ´
ˇ
´
ˇ
rekl:
„Myslım, ze nejdulezitejsı je, aby clenove rodiny
ˇ
´
´ ˇ ˇ ´
´
proste nadale plnili sve bezne dennı povinnosti, jak
ˇ
´
´
´
nejkvalitneji dovedou. Alkoholik tak stale vıce vidı,
´
ˇ
˚
ˇ ´
jak velice se od ostatnıch clenu rodiny lisı.“
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
6 Je-li nekdo
ve vası rodine alkoholik, mohou vam
´
´
´
ˇ
´
inspirovane biblicke rady pomahat, abyste zili tım
ˇ ´
˚
´
´
ˇ ´
nejlepsım zpusobem, jaky je v dane situaci mozny.
´ ˇ
ˇ
ˇ
(Izajas 48:17; 2. Timoteovi 3:16, 17) Uvazujte o nekte´
´
´
´
´
´
´
ˇ
r ych zasadach, ktere rodinam pomahaly vyporadat
se s alkoholismem.
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
7
Prestante ze vseho vinit sebe. Bible rˇ ıka: „Kaz´
˚
´ ´
ˇ ´
´
dy . . . ponese svuj vlastnı naklad“ a „kazdy z nas se
´
´
˚
bude
Bohu zodpovıdat sam za sebe.“ (Galaanum 6:5;
ˇ ´
˚
˚ ˇ
ˇ
ˇ
˚
Rımanum 14:12) Alkoholik se muze pokouset clenum
ˇ
ˇ
rodiny namluvit, ze za jeho stav jsou zodpovedni oni.
´
ˇ ´ ˇ
Naprˇ ıklad mozna rekne:
„Kdybyste se mnou jednali
´
ˇ
´
ˇ
´
lepe, nepil bych.“ Jestlize mu to druzı zjevne potvrdı,
´
´
ˇ
povzbudı ho, aby pil dale. I kdybychom se vsak stali
ˇ
´
´
´
ˇ ´
´
obemi okolnostı nebo jinych lidı, kazdy z nas — i alˇ
´
ˇ ´
koholici — je zodpovedny za to, co dela. (Srovnej Fili˚
panum 2:12.)
ˇ
´
´
´
ˇ
8 Nemejte
pocit, ze musıte alkoholika stale chranit
´
´
ˇ
´ ˇ´
´
´
ˇ
ˇ
pred nasledky pitı. Biblicke prıslovı o vzteklem cloveku by se mohlo hodit i na alkoholika: „Kdybys ho . . .
ˇ
´ ˇ
´
osvobodil, budes to take delat znovu a znovu.“ (Prˇ ıslo´
´ ´ ´
´
´
vı 19:19) A alkoholik pocıtı nasledky sveho pitı. A po
´
´
´
´
ˇ
6. Odkud pochazejı nejlepsˇ ı rady pro rodiny, ve kter ych
je nekdo alkoholik?
ˇ y´ za to, ze
ˇ je nekdo
ˇ
7. Kdo je zodpovedn
z rodiny alkoholik?
´
´
´
˚
ˇ e´ alkoholikovi pomahat,
8. Jakymi
zpusoby
je mozn
aby nesl na´
´
sledky sveho pitı?
144
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ ˇ
´
´
sobe vsechno uklidı nebo a rano potom, co se opil,
´
´
ˇ
ˇ ´
sam zatelefonuje svemu zamestnavateli a vysvetlı,
ˇ
ˇ
´
ˇ
proc neprisel do prace.
ˇ ´
´
´
´
9
Prijımejte pomoc od druhych. Text Prˇ ıslovı 17:17
´ ´
´
ˇrık
a: „Pravy druh miluje celou dobu a je bratrem,
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
kter y se narodil pro cas tısne.“ Mate-li v rodine al´
´
ˇ
koholika, je to tısniva situace. Potrebujete pomoc.
´ ´ ´
ˇ
ˇ
´
´
Bez vahanı se spolehnete na to, ze vas ‚pravı druho´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ve‘ podporı. (Prıslovı 18:24) Jestlize si promluvıte
ˇ ´
ˇ
´
´
s nekym, kdo vasemu problemu rozumı nebo kdo
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ sil
re
podobnou situaci, mozna vam prakticky pora´
´
´
ˇ
ˇ
dı, co mate, nebo nemate delat. Jednejte v tom vsak
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ ˇ
ˇ
vyrovnane. Mluvte s temi, jimz duverujete, s temi,
´ ˇ
˚ ˇ
´
´
´
kdo vas „duverny hovor“ uchovajı v tajnosti. (Prˇ ıslo´
vı 11:13)
˚ ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ´
ˇ
10
Naucte se duverovat kresanskym starsım.
´
´
ˇ
´
ˇ
V kresanskem sboru vam mohou hodne pomahat
ˇ ´
´
ˇ
ˇ znajı´ Bozˇ ı´ slovo
starsı. Tito zralı muzi velmi dobre
ˇ ´
ˇ
´ ´
a umejı uplatnovat biblicke zasady. Mohou se pro´
´
ˇ
´ ˇ ˇ
ˇ
kazat „jako ukryt pred
vetrem a jako skr ys pred
li´
ˇ
javcem, jako proudy vody v bezvode krajine, jako
´
´
´
´
ˇ
´
stın mohutneho skalnıho utesu ve vycerpane zemi“.
´ ˇ
ˇ ´
ˇ ´
´ ´
´
ˇ
(Izajas 32:2) Kresanstı starsı nejen chranı cely
ˇ
´
´
´ ´ ˇ
ˇ
sbor pred skodlivymi vlivy, ale take poskytujı uteˇ ˇ
´
˚
´
´
´
chu a osvezenı jednotlivcum, kterˇ ı majı problemy,
ˇ
´
´
´
ˇ´
a osobne se o takove lidi zajımajı. Vyuzıvejte jejich
´
´ˇ
pomoc v plne mıre.
´
´
´
ˇ
ˇ´
´
11
Predevsım zıskavejte sılu od Jehovy. Bible nas
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
vrele ujisuje: „Jehova je blızko tem, kterı majı zlo´
´
´
mene srdce, ˇ a ty, kterˇ ı jsou zdrcenı na duchu, zaˇ
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ ´
chranuje.“ (Zalm 34:18) Jestlize cıtıte, ze z napetı
ˇ prijmout
ˇ
ˇ
9., 10. Procˇ by rodiny alkoholiku˚ mely
pomoc a prede´
ˇ tuto pomoc hledat?
vsˇ ım u koho by mely
´
´ ´
´
´ zpusobem
˚
11., 12. Kdo a jakym
nejvıce pomaha rodinam alko˚
holiku?
´
PROBLEMY,
ˇ
´
´
ˇ
˚ ˇ
KTERE PO SKOZUJI RODINU, MUZETE PREKONAT
145
ˇ ˇ ˇ
´
Pri resenı
´
rodinnych
´ ˚
problemu mohou
ˇ
´
hodne pomahat
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
kresanstı starsı
˚
´
ˇ
ˇ
zpusobeneho zivotem v rodine, kde je alkoholik,
´
´
´
mate zlomene srdce nebo jste zdrcenı na duchu,
ˇ
ˇ
´
´
uvedomte si, ze „Jehova je blızko“. Chape, jak ne´
ˇ
´ˇ ´
ˇ ´
smırne obtızna je situace vası rodiny. (1. Petra
5:6, 7)
ˇ ´
´ ´
´
12
Verˇ ıte-li tomu, co Jehova rˇ ıka ve svem Sloˇ
ˇ
˚ ˇ
´
´
ˇ
ve, muze vam to pomoci prekonat uzkost. (Zalm
ˇ
130:3, 4; Matous 6:25–34; 1. Jana 3:19, 20) Pokud
ˇ´
ˇ
´
´
studujete Bozı slovo a zijete podle biblickych zasad,
´
ˇ
´
ˇ´
´
mate moznost zıskat pomoc Bozıho svateho ducha
´
˚ ˇ
´
´
a ten vas muze vybavit ‚mocı, ktera je nad to, co je
´ ´
´
normalnı‘, abyste den co den svou situaci zvladali.
˚
(2. Korinanum 4:7)1
´
´
ˇ
´
ˇ
1 V nekter
ych
zemıch jsou le´ cebn
a centra, nemocnice a odvy´
´
˚
kacı programy, ktere´ se specializujı na pomoc alkoholikum
a je´
´ ˇ´
´
´
jich rodinam. Zalezı na osobnım rozhodnutı, zda takovou pomoc
´
ˇ
vyhledate, nebo ne. Watch Tower Society nechce doporucovat
ˇ
´ ´ ´ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
nejakou konkretnı lecbu. Je vsak nutne davat pozor, aby se pri
´ ´
ˇ
ˇ nezapletl do cinnosti,
ˇ
ˇ ktere´ by se dohledanı pomoci clov
ek
pri
´ ´
´
´
pustil kompromisu v jednanı podle biblickych
zasad.
146
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ´ ´ ´
˚ ˇ
´
ˇ ´
Zneuzıvanı alkoholu muze vest k dalsımu pro´
´
ˇ
´
´
blemu, kter y poskozuje mnoho rodin — k nasilı v roˇ
dine.
13
ˇ
´
˚
´
´
´
ˇ
PO SKOZEN I ZPUSOBEN E NASIL IM V RODIN E
´
´
´
ˇ
´
ˇ
´
14 Prvnım
nasilnym cinem v lidskych dejinach byl
´
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
prıpad, kdy doslo k nasilı mezi dvema bratry z jedne
ˇ´ˇ
rodiny, mezi Kainem a Abelem. (1. Mojzısova 4:8) Od
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
´
te doby je lidstvo suzovano vsemoznymi druhy nasi´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
lı v rodine. Manzel tluce svou manzelku, manzelka
´
ˇ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
utocı na sveho manzela, rodice surove bijı sve male
ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ
´
´
´
´ ´
deti a dospele deti tyrajı sve zestarle rodice.
´
´
ˇ
˚
´
ˇ
ˇ
15
Nasilı v rodine nepusobı pouze skody v podobe
ˇ ´ ˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
sramu na tele. Jedna zena, kterou manzel bil, rekla:
´
´
´
ˇ ˇ
ˇ
„Musıte prem
ahat pocit velke viny a hanby. Vetsinou
´
˚
´
ˇ
chcete rano zustat v posteli a doufate, ze to byl jen
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ ´ ´
osklivy sen.“ Deti, ktere doma vidı nebo zakousejı na´
ˇ
´
´
silı, mohou, az vyrostou a budou mıt vlastnı rodinu,
´
´
samy take jednat nasilnicky.
´
´
ˇ
´
ˇ
´ ´ ´ ´
16
Nasilı v rodine nenı omezeno na telesne tyranı.
´
ˇ
´
´
´
ˇ
Utoky jsou casto slovnı. V Prıslovıch 12:18 je uvedeˇ
ˇ
´
´
´ ˇ
ˇ
no: „Existuje clovek, kter y mluvı neuvazene, jako by
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
bodal mecem.“ Nasilı v rodine se vyznacuje prave tım´ ´
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
to „bodanım“, k nemuz patrı nadavky a krik, dale ne´ ´
´ ´
´ ´
ˇ ´ ´
´ ˇ
ˇ
ustale kritizovanı, ponizujıcı urazky a vyhrozovanı
ˇ
´
´
´
ˇ ´
˚
´
´
´
telesnym nasilım. Zranenı zpusobena citovym nasi´
ˇ
´
´
lım nejsou videt a druzı lide si jich mnohdy nepoˇ
vsimnou.
´ ˇ
´
´ ´
´ ˇ
17
Zvlas smutne jsou citove utoky na dıte — na´
´ ´
´ ´ ´ ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
prıklad neustale kritizovanı dıtete a snizovanı jeho
´
´ poskozuje
ˇ
13. Jaky´ dalsˇ ı problem
mnoho rodin?
´
´
´
ˇ
14. Kdy zacalo
nasilı v rodineˇ a jaka situace je dnes?
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
15. Jak jsou nasilım v rodine citoveˇ postizeni
jejı clenov
e?
´ ´
´
´ ´
´ an
´ an
ˇ
16., 17. Co je citove´ tyr
ı a jak jsou tımto tyr
ım postizeni
ˇclenove´ rodiny?
´
PROBLEMY,
ˇ
´
´
ˇ
˚ ˇ
KTERE PO SKOZUJI RODINU, MUZETE PREKONAT
147
´
´
´
schopnostı, inteligence nebo lidske hodnoty. Takove
´ ´ ´ ´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
´ ´ ˇ
slovnı tyranı muze narusit sebevedomı dıtete. Samoˇ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
zrejm
e, vsechny deti potrebuj
ı ukaznovanı. Ale Bible
´
˚
´ ˇ
´
radı otcum: „Nepopouzejte sve deti, aby nepodlehaly
´ˇ
˚
sklıcenosti.“ (Kolosanum 3:21)
´
´
´
ˇ
JAK ZABR ANIT NASIL I V RODIN E
´
´
ˇ
ˇ´ ´
´
ˇ
Nasilı v rodine zacına v srdci a mysli lidı; nase
´ ´
´
ˇ ´
´ ˇ ´
jednanı ma pocatek v tom, jak smyslıme. (Jakub
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
1:14, 15) Tyran potrebuje
zmˇ enit zpusob myslenı, aby
´
´
˚
ˇ
ˇ
prestal jednat nasilnicky. (Rımanum 12:2) Je to moz´
ˇ´
´
ˇ
´ ˇ
´
ne? Ano. Bozı slovo ma moc menit lidi. Dokaze vymyˇ
ˇ ´
´ ´
ˇ en
tit i „silne zakoren
e“ zhoubne nazory. (2. Korina˚
˚
´
´ ´
ˇ
num 10:4; Hebrejcum 4:12) Presne poznanı Bible
˚
ˇ
ˇ
˚ ˇ
muze v lidech zpusobit takovou zmenu, ze je o nich
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ ceno,
re
ze si oblekli novou osobnost. (Efezanum
˚
4:22–24; Kolosanum 3:8–10)
´
ˇ
´
ˇ´
19 Nazor
na manzelskeho partnera. Bozı slovo
´ ´
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
ˇrık
a: „Manzele [by meli] milovat sve manzelky jako
´
´ ˇ
ˇ
sva vlastnı tela. Kdo miluje svou manzelku, miluje
˚
´ ˇ´ ´ ˇ
ˇ
sebe.“ (Efezanum 5:28) Bible take rıka, ze manzel by
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
mel sve manzelce ‚prokazovat cest jako slabsı nadoˇ
ˇ
´ ´
be‘. (1. Petra 3:7) Manzelky jsou nabadany, aby „mi´
ˇ
ˇ
ˇ
lovaly sve manzely“ a aby mely k manzelovi ˇ „hlu´
˚
´
´
bokou uctu“. (Titovi 2:4; Efezanum 5:33) Zadny
˚ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
bohabojny manzel jiste nemuze popravde tvrdit, ze
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
sve manzelce prokazuje cest, jestlize ji telesne nebo
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
´
´
slovne napada. A zadna manzelka, ktera na sveho
ˇ
ˇ´
´
´
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
manzela kricı, mluvı s nım ustepacne nebo mu ne´
´ ´
˚ ˇ
´
ˇ
ustale nadava, nemuze rˇ ıkat, ze ho opravdu miluje
´
ˇ
´
a ma k nemu uctu.
18
´ ´ ´
´
ˇ aby nejedna18. Kde zacˇ ına nasilı v rodineˇ a co lidem pomu˚ ze,
´
li nasilnicky?
´ˇ
ˇ kresan
´
ˇ
´
ˇ
19. Jak by mel
pohlızet
na sveho
manzelsk
eho
partne´
ˇ
ra a jak by s nım mel jednat?
148
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
´
ˇ
ˇ
´
Spravny nazor na deti. Deti nejen zasluhujı, ale
´
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
take skutecne potrebujı, aby jim jejich rodice proje´
ˇ´
´
ˇ
vovali lasku a pozornost. Bozı slovo mluvˇ ı o detech
ˇ
´
ˇ ˇ
jako o „dedictvı od Jehovy“ a o ‚odmene‘. (Zalm 127:3)
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
Za peci o toto dedictvı jsou rodice odpovednı Jehovo´
ˇ
ˇ
vi. Bible mluvı o ‚rysech nemluvnete‘ a o ‚posetilosti‘
ˇ
´
ˇ
˚
´
´
ˇ
detskeho veku. (1. Korinanum 13:11; Prıslovı 22:15)
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
Rodice by nemeli byt prekvapeni, kdyz se u svych detı
´
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
setkajı s posetilostı. Deti nejsou dospelı lide. Rodice
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
by proto od sveho dıtete nemeli vyzadovat vıc, nez je
ˇ
´
ˇ eˇ ren
ˇ e´ jeho veku,
prim
schopnostem a rodinnemu pro´
ˇ´ˇ
ˇ
stredı. (Viz 1. Mojzısovu 33:12–14.)
´
´ ´
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
21
Nazor na zestarle rodice. Ve 3. Mojzısove 19:32 je
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
uvedeno: „Pred sedinami bys mel povstat a osobe
´ˇ
ˇ´ ´
´
starce projevıs ohled.“ Bozı zakon tedy vychovaval
´ ´ ˇ
ˇ ´
k ohleduplnosti a velke ucte ke starsım lidem. To
˚ ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ
´
muze byt narocne, kdyz se zda, ze zestarlı rodice majı
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
prehnane pozadavky, nebo kdyz jsou nemocnı a moz´
´
´
na se nemohou rychle pohybovat nebo jim dele trva,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ˇ´ ˇ
ˇ
nez se vyjadrı. Presto by si deti mely pripomınat, ze
´
´
ˇ
´
´
ˇ ˚
ˇ cnou
majı „splacet patri
nahradu svym rodicum“.
ˇ
(1. Timoteovi 5:4) Bude to pro ne znamenat, aby se
´
ˇ
˚
´ ´
ˇ ´
svymi rodici jednali s dustojnostı a uctou, a mozna je
ˇ ˇ
ˇ
´ ´ ´ ´
´
dokonce financne podporovali. Telesne tyranı zestar´
ˇ ˚
´ ˇ
´
´
´
lych rodicu nebo jine spatne zachazenı s nimi je v na´
´ ´
´
´
prostem rozporu s jednanım, ke kteremu nas vede
Bible.
´ ´ ´
ˇ
´
´
22
Pestujte sebeovladanı. V Prˇ ıslovıch 29:11 je na´
´
ˇ ´
´
´
psano: „Hlupak, ten vypoustı celeho sveho ducha, ale
20
ˇ zodpovedn
ˇ ı´ za sve´ deti
ˇ a procˇ by nemeli
ˇ
20. Komu jsou rodice
´
´
´
ˇ
´
ˇ
mıt na sve deti nerealne pozadavky?
´
´ ´
ˇ dıv
˚
21. Jak se na zest arle´ rodice
a Buh,
a jak by se tedy s nimi
ˇ jednat?
melo
´
´
´
´
´
´
˚
ˇ
22. Ktera vlastnost je pro prekon
avanı nasilı v rodineˇ nejduleˇzitej
ˇ sˇ ı´ a jak se da´ uplatnovat?
ˇ
´
PROBLEMY,
ˇ
´
´
ˇ
˚ ˇ
KTERE PO SKOZUJI RODINU, MUZETE PREKONAT
149
´
ˇ
ˇ
kdo je moudr y, udrzuje jej v klidu az do konce.“ Jak
˚ ˇ
´
´
ˇ
˚
muzete ovladat sveho ducha? Nenechte v sobe vzr us´
´
ˇ
ˇ
tat pocit krivdy, ale vznikle problemy se naopak snazˇ
˚
ˇ
´ ´
ˇ
te rychle vyresit. (Efezanum 4:26, 27) Jestlize cıtıte,
ˇ
´ ´
´
ˇ
´
ˇ
ze se prest
avate ovladat, odejdete. Modlete se, aby vas
ˇ´
´ ´ ´
˚
Bozı duch vedl k sebeovladanı. (Galaanum 5:22, 23)
´
´
´ ´
ˇ ´
˚ ˇ
ˇ ˚
K ovladnutı emocı vam mozna pomuze, kdyz pujdete
´
ˇ´
´
´
ˇ
na prochazku nebo si zacvicıte. (Prıslovı 17:14, 27)
ˇ
´
´
ˇ
´
´
Snazte se byt „pomaly k hnevu“. (Prˇ ıslovı 14:29)
´
ˇ
´
˚
ODEJIT OD N EHO, NEBO S N IM Z USTAT?
´ ´
˚
Mezi skutky, ktere´ Buh
odsuzuje, Bible uvadı
´
´
´ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
„nepratelstvı, rozepre . . ., vybuchy hnevu“ a rıka, ze
´
´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ ı´ Bozˇ ı´ kralov„ti, kterˇ ı provadej
ı takove´ veci,
nezded
´
´ ˇ
˚
ˇ
´
stvı“. (Galaanum 5:19–21) Proto kazdy, kdo tvrdı, ze
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
je kresan, a opakovane a nekajıcne se da strhnout
´ vybuch
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ ym
ˇ
k zuriv
um
hnevu
a snad pritom
i telesn
eˇ
´
ˇ
´
ˇ
˚
ˇ
´
´
´
tyra sveho manzelskeho partnera a deti, muze byt vyˇ
´
ˇ
loucen
z kresansk
eho
sboru. (Srovnej 2. Jana 9, 10.)
´
˚
ˇ
ˇ y´ od surovych
´
Tımto zpusobem se sbor udrzuje
cist
´
˚
˚
lidı. (1. Korinanum 5:6, 7; Galaanum 5:9)
´
´
´
ˇ
´
ˇ
24
A co kresan
e, ktere jejich surovy manzelsky
´ ˇ ´
´
ˇ
´
ˇ
´
partner v soucasne dobe bije a nejevı zadne znamky
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
zmeny? Nekterˇ ı se z nejakeho duvodu rozhodli, ze se
´
´
ˇ
´
˚
surovym manzelskym partnerem zustanou. Jinı se
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
rozhodli od takoveho cloveka odejıt, protoze majı po´
´
ˇ je ohrozeno
ˇ
ˇ
ˇ
cit, ze
jejich telesn
e,´ dusevn
ı a duchovnı
´
ˇ
ˇ
zdravı, nebo dokonce jejich zivot. Co si za techto okol´
´ ˇ
´ ´ ´
´
ˇ
ˇ trpıc
nostı clov
ek
ı nasilım v rodine zvolı, to je jeho
´
´
˚
ˇ
osobnı rozhodnutı pred Jehovou. (1. Korinanum
23
´
ˇ stat,
ˇ se clen
ˇ
´
ˇ
23. Co se mu˚ ze
jestlize
kresansk
eho
sboru opako´
´
ˇ
ˇ
´
˚ hnevu
ˇ
ˇ
vane a nekajıcne da strhnout k vybuch
um
a snad pritom
´
ˇ
ˇ
´
i telesne tyra svou rodinu?
´ ´
´
´
´
ˇ st
ˇ ı´
24. a) K jakemu
jednanı se mohou rozhodnout tyran
ı manzel
´
´
ˇ
´
ˇ b) Jak mohou tyran
partneri?
eho
manzelsk
eho
partnera pod´
´
´
ˇ delat?
ˇ
porovat jeho prˇ atele´ a sborovı starsˇ ı, ale co by nemeli
150
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
ˇ´
´
Kresanstı manzele, kterı si navzajem
´ ´
´
ˇ
projevujı lasku a uctu, se budou snazit
´
ˇ ˇ
problemy rychle vyresit
´
´
´
ˇ ı´ starsˇ ı´ moˇ
7:10, 11) Prˇ atele,´ prˇ ıbuznı nebo kresan
st
´
´
´
´
ˇ
ˇ
hou v dobrem umyslu takovemu cloveku nabıdnout
´
ˇ
ˇ
´
pomoc nebo radu, ale nemeli by ho nutit k zadnemu
´
´ ´
´
´
ˇ
konkretnımu postupu jednanı. Musı se pro nekter y´
ˇ ´
´
˚
postup rozhodnout on sam. (Rımanum
14:4; Galaa˚
num 6:5)
ˇ
´
´
ˇ ´
SKODLIV E PROBL EMY SKONC I
ˇ
ˇ
´
25
Kdyz Jehova spojil Adama a Evu manzelstvım,
´ ˇ
ˇ
´
jeho zamerem nebylo, aby rodiny byly narusovany
´
´ ˇ
25. Jaky´ ma Jehova zamer
s rodinou?
´
PROBLEMY,
ˇ
´
´
ˇ
˚ ˇ
KTERE PO SKOZUJI RODINU, MUZETE PREKONAT
151
´
ˇ
´
´
takovymi skodlivymi problemy, jako je alkoholismus
´
´
˚
ˇ
´
´
nebo nasilı. (Efezanum 3:14, 15) Rodina mela byt mıs´
ˇ´
´
´
tem, kde lide budou zıt v lasce a budou mıt mezi se´
´
´
bou pokojne vztahy, mıstem, kde budou uspokojovaˇ
´
´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ny dusevnı, citove a duchovnı potreby kazdeho clena
ˇ
´
´
rodiny. Jakmile se vsak objevil hrˇ ıch, lidska rodina se
rychle zkazila. (Srovnej Kazatele 8:9.)
´ ˇ
´
´
ˇ
26 Je dobre,
ze Jehova od sveho zameru s rodinou
ˇ
´
´
´
ˇ
neupustil. Slibuje, ze nastolı pokojny novy svet, ve
´
´
ˇ ˇ
ˇ´
kterem lide „skutecne budou bydlet v bezpecı a ni˚
´
ˇ ´
´
ˇ
kdo jim nezpusobı chvenı“. (Ezekiel 34:28) V te dobe
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
uz alkoholismus, nasilı v rodine a vsechny ostatnı
´
´
ˇ
´
ˇ ´
problemy, ktere poskozujı dnesnı rodiny, budou pa´
ˇ
ˇ minulosti. Lide´ se budou usmıvat,
trit
ovsem ne
ˇ
proto, aby zakryli strach a bolest, ale proto, zeˇ naˇ ˇ ´
ˇ ˇ
´
leznou „nejvetsı potesenı v hojnosti pokoje“. (Zalm
37:11)
´
ˇ a´ ty, kdo se snazˇ ı´ zˇ ıt´ v souladu s Je26. Jaka budoucnost cek
´
ˇ
hovovymi pozadavky?
´
´
J´ AK MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY
POM AHAT . . ., ABY SE RODINA VYHNULA PRO˚
´ ˇ ˇ
ˇ
´
´
´
BL EM UM, KTER E JI VA ZN E PO SKOZUJ I ?
ˇ´ ´ ´
Jehova odsuzuje zneuzıvanı alkoholu.
´
´
ˇ
(Prıslovı 23:20, 21)
´ ´
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
Kazdy clovek je odpovedny za sve jednanı.
ˇ ´
˚
(Rımanum 14:12)
´
´ ´ ´
ˇ
ˇ
Nemame-li sebeovladanı, nemu˚ zeme
slouzit
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
Bohu prijatelne. (Prıslovı 29:11)
´ ˇ
´
´ ´
´ zestarl
˚
Pravı kresane´ majı ke svym
ym rodicˇ um
´uctu. (3. Mojzˇ ı´ sova
ˇ
19:32)
152
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
´
TRINACTA
K A P I TOLA
´
ˇ
ˇ
Co kdyz je manzelstv ı
ˇ
pred
rozpadem?
´
EDNA Italka, ktera se jmenuje Lucie, byla v roce
´ˇ
´
´
´
ˇ
1988 velmi sklıcena.1 Jejı manzelstvı po deseti
´
´ˇ
´
ˇ
ˇ
letech skoncilo. Mnohokrat se pokousela o smıren
ı
´
ˇ
ˇ
ˇ
se svym manzelem, ale proste se to nepodarilo. Doˇ to tak daleko, ze
ˇ Lucie od manzela
ˇ
ˇ
slo
odesla.
Najed´
´
nou se musela sama potykat s vychovou dvou dcer.
´ ´
´ ´
ˇ
ˇ ´
Kdyz vzpomına na tehdejsı dobu, rˇ ıka: „Byla jsem
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ zachraˇ
presvedcena, ze nase manzelstvı uz nemu˚ ze
nit nic.“
´
´
´
ˇ
2
Pokud mate problemy v manzelstvı, snad bude´
´
ˇ
ˇ
te schopni Lucii chapat. Mozna jsou vztahy ve vasem
´
´
´
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
manzelstvı napjate a vy neustale premyslıte nad tım,
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
zda se da jeste neco zachranit. V takovem prıpadeˇ
´
ˇ e,´ kdyzˇ budete uvazovat
ˇ
´
pro vas bude
prosp
eˇ sn
o teto
ˇ ´
ˇ ´
´
ˇ
´
otazce: Rıdil [Rıdila] jsem se vsemi dobr ymi radami,
´
˚ dal zapsat do Bible, aby lidem pomahal
ktere´ Buh
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
vytvaret sastne manzelstvı? (Zalm 119:105)
ˇ
ˇ
˚ a´ napeˇ
3
Kdyzˇ mezi manzelem
a manzelkou
vzrust
´
´
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
tı, mozna jim pripada, ze nejsnazsı bude manzelstvı
´
ˇ
ˇ
ukoncit. V mnoha zemıch sice zaznamenali otres´
´
´
´
ny´ vzestup rozvracenych
rodin, ale z nedavnych
´ ´
ˇ
´
´
zkoumanı vyplynulo, ze velke procento rozvedenych
J
´
ˇ eno.
ˇ
1 Jmeno
bylo zmen
´
´
ˇ polozit
ˇ lide,´ v jejichzˇ manzelstv
ˇ
1., 2. Jakou ot azku by si meli
ı
jsou napjate´ vztahy?
´
´
3. Jak mnozı lide´ a jejich rodiny reagujı na rozvod, i kdyzˇ jsou
´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
rozvody vseobecne rozsırene?
CO
ˇ
ˇ
´
ˇ
KDYZ JE MANZELSTVI PRED ROZPADEM?
153
´
ˇ ˇ
Problemy reste
rychle. A slunce
nezapadne nad
ˇ ´
´ ˇ ˇ
vası podrazdenou
´
naladou
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
muzˇ u˚ a zen
rozpadu sveho
manzelstv
ı lituje. Rada
´ ˇ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
´
techto
muzˇ u˚ a zen
trpı vet
sımi zdravotnımi proble´
ˇ
´
ˇ
ˇ
my — a to jak telesnymi, tak dusevnımi — nez lide,´
´
´ ˚
ˇ
ˇ jsou po rozvodu dloukterˇ ı v manzelstv
ı zustali.
Deti
´ ´
´
´
´
ˇ
´
ˇ a prˇ aha leta zmatene a nesastne. Trpı take´ rodice
´
´ ´
´
´
tele rozvracene rodiny. A jak se na tuto situaci dıva
´
˚
˚
ˇ
Buh,
Puvodce
manzelstv
ı?
´
ˇ
4
Jak bylo uvedeno v jedne´ z predchoz
ıch kapitol,
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
podle Bozıho zameru melo byt manzelstvı trvalym
´ˇ
ˇ
ˇ
svazkem. (1. Mojzısova 2:24) Proc se tedy tolik man´
´
´
ˇ
ˇ
zelstv
ı rozpada? Zrejm
eˇ se to nestane nahle. Obvyk´
´
´
´
ˇ
´
´
ˇ
le predchazejı vystrazne signaly. Male´ problemy
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
v manzelstvı se mohou postupne stale zvetsovat, azˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
se zda, ze
jsou neprekonateln
e.´ Kdyby se vsak
tyto
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
problemy okamzite resily pomocı Bible, dalo by se
´ ˇ
´
ˇ
rozpadu mnoha manzelstv
ı predej
ıt.
´
ˇ re
ˇ problemy
´
ˇ
ˇ sit
4. Jak by se mely
v manzelstv
ı?
154
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
ˇ ´
BU DTE REALISTI CTI
´ ˚
ˇ
ˇ
˚
5
K problemum nekdy vede to, ze jeden z partneru
´
´
´
ˇ
´ ˇ
nebo i oba majı o manzelstvı nerealne predstavy. Za´
´
´
ˇ
milovane´ romany, oblıbene´ casopisy,
televiznı pro´ ´ ´
ˇ
gramy a filmy mohou v lidech vzbuzovat ocekavanı
´
´
´
ˇ
´
ˇ
a sny, ktere se velmi lisı od realneho zivota. Kdyzˇ se
ˇ ı,´ clov
ˇ
ˇ se mozn
ˇ a´ cıt´ ı´ podvedetyto sny neuskutecn
ek
´
´
ˇ
´
ny, nespokojeny, a dokonce roztrpceny. Jak ale dva
´
´
´ ˇ ˇ ´
´
ˇ
nedokonalı lide mohou v manzelstvı najıt st
estı? Vy´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
tvorenı takoveho kvalitnıho vztahu vyzaduje usilı.
´
´
´ ´ ˇ
6
Bible nenı nerealisticka kniha. Uznava, ze man´ ˇ ´ ˇ ´
ˇ
´
ˇ
zelstvı prinası radosti, ale take varuje, ze ti, kdo do
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
neho vstoupı, „budou mıt souzenı ve svem
tele“.
˚
ˇ
(1. Korinanum 7:28) Jak jiz bylo uvedeno, oba part´
´
´
´
ˇ jsou nedokonalı´ a nachyln
neri
ı k hrˇ ıchu. Lisˇ ı se od
´
´
´
ˇ
´
ˇ
´
sebe svym dusevnım a citovym zalozenım i vycho´ ˇ
´ ´ ´
ˇ
ˇ
vou. Manzel a manzelka majı nekdy rozdılne nazory
´
´
ˇ a na prˇ ıbuzn
´
na penıze, na deti
e´ toho druheho.
Kon´
ˇ
ˇ
´
flikty mohou vznikat z toho, ze manzele nemajı dost
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ spolu, a ze
ˇ majı´ sexualn
casu,
aby delali
veci
ı pro´
´
´
ˇ
ˇ
blemy.1 Majı-li o takovych vecech mluvit, potrebu´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
jı na to mıt cas a take odvahu. Vetsina manzelskych
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
dvojic tyto problemy dokaze prekonat a dospet
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
k oboustranne prijatelnemu resenı.
´
MLUVTE SPOLU O NESHODACH
7
´
´ ˇ
´ˇ ´
ˇ e´ zjisuj
ˇ
Mnozı manzel
ı, ze
je pro neˇ obtızn
e
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
1 Nekter
e´ z techto
oblastı byly rozebırany v predchoz
ıch kapi´
tolach.
ˇ
ˇ uvedomit
ˇ
ˇ
ˇ
5. Jakou skutecnost
by si mely
vsechny
manzelsk
e´
dvojice?
´
´ ˇ
´ ´
ˇ
6. a) Jaky´ vyrovnany´ nazor na manzelstv
ı predkl
ada Bible?
´ˇ
´
ˇ
ˇ
b) Uvete nekter
e´ prˇ ıciny
neshod v manzelstv
ı.
´ ´ ˇ
˚
ˇ ych
´
ˇ nedo7., 8. Jaky´ zpusob
jednanı pri
zranen
citech nebo pri
´
ˇ
ˇ
ˇ
rozumenı mezi manzeli doporucuje Bible?
CO
ˇ
ˇ
´
ˇ
KDYZ JE MANZELSTVI PRED ROZPADEM?
155
´
ˇ ´
v klidnem duchu spolu mluvit o zranenych citech,
´
´
ˇ ´
ˇ
o nedorozumenı nebo o osobnıch nedostatcıch. Ne´
´
ˇ
´
´
ˇ
ktereho manzelskeho partnera problem mozna roz´
´
´ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
rusı a mısto aby rekl:
„Myslım, ze mi nerozumıs“, zac´ ˇ
´ ˇ
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
ne problem prehanet. Dalsı rekne: „Staras se jenom
´
´
o sebe“ nebo „Nemasˇ meˇ rad“. Jiny´ partner se nechce
´
´ ´
ˇ ´
dostat do hadky, a tak mozna odmıta reagovat.
´
´
´
ˇ
ˇ
8
Lepe udelame, budeme-li se rıdit biblickou raˇ
ˇ
ˇ
dou: „Zlobte se, a prece nehreste; a slunce nezapad´
´ ˇ ˇ
´
˚ 4:26)
ne nad vasˇ ı podrazd
enou naladou.“ (Efezanum
´ ˇ
´ ´
ˇ
´ ˇ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
Pri prılezitosti sedesateho vyrocı sveho snatku jedni
´
´
´
ˇ
ˇ e´ dostali otazku,
sastn
ı manzel
co je tajemstvım je´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jich spokojeneho manzelstvı. Manzel rekl: „Naucili
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
jsme se nikdy nejıt spat, aniz bychom vyresili nesho´
´
dy, a byla neshoda jakkoli bezvyznamna.“
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
9
Kdyz manzel a manzelka majı rozdılne nazory,
´ ´
´
ˇ
´
´
ˇ
kazdy z nich musı byt „rychly k slysenı, pomaly´
´
ˇ (Jakub 1:19) Kdyzˇ pozork mluvenı, pomaly´ k zlobe“.
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ne naslouchajı, mozna oba zjistı, ze
je nutne´ se
´
´
´
´
ˇ
ˇ
omluvit. (Jakub 5:16) Uprımny vyrok: „Je mi lıto, ze
´ˇ
ˇ
jsem ti ublızil“ vyzaduje pokoru a odvahu. Budou-li
´
´
ˇ
ˇ e´ pri
˚
ˇ neshodach
vsak
manzel
postupovat tımto zpu´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
sobem, velmi to prispeje nejen k resenı jejich proble´ ˇ ´
˚
´
˚
ˇ
´
mu, ale take k rozvinutı vreleho, duverneho vztahu,
´
´
´
kter y´ je vzajemneˇ mnohem vıce poteˇ sˇ ı.
´
ˇ
NEZANEDB AVEJTE MAN ZELSKOU POVINNOST
´ dopise Korinanum
˚
ˇ
Ve svem
apostol
Pavel dopo´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
rucoval manzelstvı proto, ze ‚prevlada smilstvo‘. (1. Ko´ ´
˚
ˇ ı´ svet
ˇ je ve srovnan
ˇ
rinanum
7:2) Dnesn
ı se starove10
´
˚ zit
ˇ a´ soucˇ ast
9. a) Co je v Bibli uvedeno jako dule
komunikace?
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
b) Co musı manzelsk
a dvojice mnohdy udelat,
i kdyzˇ to vyzaduje odvahu a pokoru?
ˇ
˚
ˇ tato
ˇ
10. Co doporucoval
Pavel kresan
um
v Korintu a mu˚ ze
´ ˇ
ˇ
rada platit i pro dnesnı kresany?
156
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ ´
kym Korintem stejne spatny, ne-li jeste horsı. Svetstı
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
lide se otevrene bavı o nemravnych vecech a neslus´
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
˚
ne se oblekajı, hlavnımi namety casopisu, knih, tele´
´ ˇ
˚
˚
´
viznıch programu a filmu jsou smyslne prˇ ıbehy — a to
´
ˇ
´
vsechno dohromady vzbuzuje nedovolene pohlavnı
´ ˇ
´
˚
´
ˇ
ˇ
touhy. Korinanum, kterı zili v podobnem prostredı,
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
apostol Pavel napsal: „Je lepsı vstoupit do manzelstvı
´ ˇ ´
˚
ˇ
nez planout vasnı.“ (1. Korinanum 7:9)
´ ˇ ´
´
˚
ˇ
ˇ
11
Proto kresan
um, kterˇ ı zijı v manzelstvı, Bible
´ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
prikazuje: „A manzel dava sve manzelce, co jı patrˇ ı,
´
´
ˇ
ˇ
´
ale a take manzelka podobne jedna se svym manˇ
˚
ˇ
ˇ si, ze
ˇ je zdu˚
zelem.“
(1. Korinanum
7:3) Povsimn
ete
´ ´ ´
´ ´
´
ˇ
ˇ
razneno davanı, ne vyzadovanı. Intimnı styky v man´
ˇ
ˇ eˇ prin
ˇ ı´ uspokojenı´ jen tehdy, kdyzˇ
ˇ a´ sej
zelstv
ı skutecn
´ ´
ˇ
´
˚
´
kazdy z partneru ma zajem o dobro toho druheho.
´
ˇ ˚
ˇ
ˇ
Bible naprıklad prikazuje manzelum, aby se svou
´ ´
ˇ
manzelkou jednali „podle poznanı“. (1. Petra 3:7) To
´ ˇ
´ ˇ
´ ´
´ ´ ´
ˇ
ˇ ım
zvlas platı pri poskytovanı a prij
anı manzelsk
e´
ˇ
ˇ
povinnosti. Pokud manzel se svou manzelkou neza´ ´
´
´
ˇ e,ˇ mozn
ˇ a´ jı´ tato stranka
ˇ
ˇ
chazı neˇ zn
manzelstv
ı nepri´ ˇ ´
nası radost.
´
´
ˇ
´
12
V nekter
ych
situacıch snad jeden partner musı
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
druhemu manzelskou povinnost odeprıt. U manzel´
ˇ em
´
ˇ ı´ cˇ
ˇ
ky by to mohlo pripadat
v uvahu
v urcit
mes
´
´
´ ´
´
ˇ
nım obdobı nebo tehdy, kdyz se cıtı velmi unavena.
´ˇ
ˇ
ˇ
(Srovnej 3. Mojzˇ ısovu
18:19.) U manzela
se to mu˚ ze
´
´ ´
´ ´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
stat, kdyz resı zavazny problem v zamestnanı a cıtı
´
ˇ
´
ˇ
se citoveˇ vycerpan
y.´ Takove´ prˇ ıpady docasneho od´
ˇ
´
´
kladu manzelske povinnosti se nejlepe zvladnou,
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jestlize si oba partneri o situaci uprımne popovıdajı
´
´
ˇ
11., 12. a) Jakou povinnost k sobeˇ navz ajem majı man zel
ˇ
´ duchu by ji meli
ˇ plnit? b) Jak by meli
ˇ poa manzelka
a v jakem
ˇ
ˇ
stupovat, kdyby bylo nutne´ manzelskou
povinnost docasn
eˇ odˇ
lozit?
CO
ˇ
ˇ
´
ˇ
KDYZ JE MANZELSTVI PRED ROZPADEM?
157
´
´
´
a dohodnou se na „vzajemnem svolenı“. (1. Korina´ ´
˚
ˇ
´
num 7:5) Tak zabranı tomu, ze by kter ykoli
z nich
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
unahlene dospel k nespravnemu zaveru. Kdyby
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vsak manzelka schvalne manzelovi odpırala manˇzelskou povinnost nebo kdyby s nı´ manzel
ˇ pri
ˇ
ˇ plne´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
nı manzelske povinnosti umyslne prestal jednat
´
ˇ
ˇ ´
´
laskyplne, kazdy z nich by druheho partnera vysta´
´
ˇ
´
ˇ
voval pokusenı. V teto situaci mohou v manzelstv
ı
´
vzniknout problemy.
´
´
´
´
ˇ´
ˇ
ˇ
13
Bozı sluzebnıci, kterˇ ı jsou v manzelstvı, se musı
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
stejne jako vsichni ostatnı kresane vyhybat porno´
ˇ
˚ ˇ
ˇ
´
ˇ
grafii, protoze v nich muze vyvolavat neciste a nepri´ ´
´
˚
´
rozene touhy. (Kolosanum 3:5) Take si musı davat
´ ´
´
´
ˇ
ˇ
pozor na sve myslenky a chovanı, kdyz jednajı
´
´ˇ
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
s kymkoli opacneho pohlavı. Jezıs varoval: „Kazdy,
´
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ k nı´ ma´ vakdo se stale dıva na nejakou
zenu
tak, ze
ˇsen,
ˇ jizˇ s nı´ ve svem
´
ˇ
ˇ
srdci zcizolozil.“ (Matous 5:28)
ˇ manzel
ˇ e´ uplatnuj
ˇ ı´ biblicke´ rady, ktere´ se ty´
Jestlize
´
ˇ
´
kajı sexu, meli by byt schopni nepodlehnout poku´
´
ˇ ı´ a nedopustit se cizolozstv
ˇ
sen
ı. Mohou se nadale ra´
´
´
´
ˇ
dovat z nadherneho intimnıho styku v manzelstvı,
´
´
´
ˇ
´
˚
ve kterem je sex povazovan za vzacny dar od Puvod´
´
´
ˇ
ce manzelstv
ı, od Jehovy. (Prˇ ıslovı 5:15–19)
´
˚
BIBLICKE DUVODY K ROZVODU
´
ˇ ve vet
ˇ sin
ˇ eˇ kresansk
´
ˇ
ˇ
Je dobre,´ ze
ych
manzelstv
ı
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
je mozne resit vsechny problemy, ktere se vyskyt´
ˇ
ˇ
nou. Nekdy
se to vsak
nepodarˇ ı. Lide´ jsou nedo´
´
´ˇ ´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
konalı a zijı v hrısnem svete, kter y´ ovlada Satan,
´
´
ˇ
ˇ
a proto se nektera manzelstvı rozpadnou. (1. Jana
ˇ v takove´ tı´ ziv
ˇ e´ situaci kresan
ˇ
5:19) Jak by se meli
e´
zachovat?
14
´ ˇ
´
ˇ
ˇ e´ smy´ slen
ˇ
13. Jak musı kresan
e´ jednat, aby si udrzeli
cist
ı?
´
´
ˇ
ˇ
14. Jaka smutna situace nekdy nastane a proc?
158
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
Jak bylo uvedeno ve druhe kapitole teto knihy,
´
˚
ˇ
ˇ
smilstvo je jedinym duvodem k tomu, aby se clovek
´
´
´
´
´
ˇ
mohl rozvest a byt volny pro nove manzelstvı.1 (Ma´
´
ˇ y´ dukaz,
˚
ˇ vam
tousˇ 19:9) Pokud mate jednoznacn
ze
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
byl vas manzelsky partner neverny, stojıte pred
´ˇ ´
´
´
˚
obtızn
ym rozhodnutım. Zustanete
nadale v man´
´
ˇzelstvı,´ nebo se date
´
rozvest? Pro to nejsou zˇ ad´
´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
na pravidla. Nekterı kresane svemu manzelskemu
´
ˇ projevil opravdopartnerovi upln
eˇ odpustili, protoze
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ povou lıtost, manzelstvı bylo zachraneno
a dobre
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
kracovalo. A dalsı se nerozvedli kvuli detem.
´ ´
ˇ a´ hrˇ ı´ sn
ˇ e´ jednan
ˇ za
16
Na druhe´ straneˇ mozn
ı melo
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ anasledek tehotenstvı nebo nejakou pohlavne pren
´
ˇsenou chorobu. Nebo je snad nutne´ chranit
ˇ
deti, kte´ ´
ˇ
re´ druhy´ z rodicˇ u˚ pohlavneˇ zneuzˇ ıva. Pred
rozhod´
ˇ ı´ zva´ zit.
ˇ Pokud
ˇ
nutım je samozrejm
eˇ nutne´ hodneˇ vec
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ sveho
se vsak
dozvıte o neveˇ re
manzelsk
eho
partne´
´
´ ´
´
´
ra a mate s nım i nadale pohlavnı styk, davate tak
´
ˇ jste mu odpustili a ze
ˇ chcete v manzelstv
ˇ
najevo, ze
ı
´ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
˚
pokracovat. Uz nenı zadny biblicky duvod k tomu,
´ a vstoupit do noveho
´
abyste se mohli rozvest
manˇzelstvı.´ Nikdo by se nemel
ˇ pokouset
ˇ ovlivnit vase
ˇ roz´
´
´
hodnutı nezˇ adanymi
radami a nikdo by toto roz´
´
´
ˇ
´
hodnutı take nemel kritizovat. S nasledky sveho
´
´
ˇ
ˇ
´
˚
rozhodnutı budete zıt vy. „Kazdy . . . ponese svuj
´ ´
˚
vlastnı naklad.“ (Galaanum 6:5)
15
´ ´
´ ´
´
ˇ
1 Biblicky vyraz, kter y se prekl
ada jako „smilstvo“, zahrnuje
´ ´
´ˇ
ˇ e´ jednan
´
cizolozn
ı, homosexualitu, styk se zvıretem
a jine´ svevol´ ´
´
˚
ˇ nichzˇ se nedovolenym
ne´ skutky, pri
zpusobem
zachazı s po´
´
hlavnımi organy.
´ duvodem
˚
ˇ
ˇ
15. a) Co je podle Bible jedinym
k tomu, aby se clov
ek
´
´ a byt
´ volny´ pro nove´ manzelstv
ˇ
ˇ
mohl rozvest
ı? b) Procˇ se nekte´ ˇ
ˇ se s nevern
ˇ ym
´ partnerem nerozvedou?
rˇ ı kresan
e´ rozhodli, ze
ˇ
ˇ
ˇ k rozvodu s proviˇ et
16. a) Ktere´ cinitele
by mohly nekoho
prim
´
ˇ
´
ˇ
ˇ nevinnilym manzelskym partnerem? b) Proc by nikdo nemel
´
ˇ nikoli?
neho
partnera kritizovat, a se rozhodne pro rozvod, ci
CO
ˇ
ˇ
´
ˇ
KDYZ JE MANZELSTVI PRED ROZPADEM?
159
˚
DUVODY K ROZLUCE
´
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
ˇ
17
Je mozne, ze v nekter ych situacıch ma nekdo
´
ˇ
pravo na rozluku nebo snad na rozvod, i kdyz se jeho
ˇ
manzelsk
y´ partner nedopustil smilstva? Ano, ale
´
´
´
´
ˇ ˇ
´
v takovem prˇ ıpade kresan
nenı volny, aby navazal
´
´ ˇ
´
novou znamost se zamerem vstoupit do noveho
´
ˇ
ˇ
manzelstvı. (Matous 5:32) Bible sice takovou rozlu´
´
ˇ
ˇ
ku dovoluje, ale s podmınkou, ze naprˇ ıklad manzel´
´
ˇ
˚
ka, ktera odejde, by mela ‚zustat nevdana nebo se
ˇ smı´ rit‘.
˚
´
ˇ
opet
(1. Korinanum
7:11) Ve kter ych
kraj´
´
´
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
nıch situacıch zrejme muze byt rozluka rozumna?
´
ˇ
ˇ
ˇ
18
Rodina mozna zacne trpet nedostatkem proto,
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
´
ze manzel je ocividne lıny a ma spatne navyky.1
´
´
ˇ
Snad cely prıjem rodiny prohraje v hazardu nebo ho
´
´
ˇ
´
´
utratı za drogy ci alkohol, na kter ych je zavisly. Bib´ ´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
le rıka: „Jestlize se nekdo nestara o ty . . ., kterı jsou
´
´
´
ˇcleny jeho domacnosti,
ˇ
ˇ
ˇ
jiste zaprel vıru a je horsı nezˇ
´
ˇ
ˇ
´
clovek bez vıry.“ (1. Timoteovi 5:8) Pokud se takovy
ˇ
ˇ
´
ˇ
muz nechce zmenit, a dokonce si snad na sve neres´
ˇ a´ jeho manzelka,
ˇ
ti bere penıze, ktere´ vydel
ta se moz-ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
na rozhodne uhajit zivotnı potreby pro sebe a pro sve´
´
´
´
ˇ tım,
ˇ dosahne
deti
ze
soudnı rozluky.
´
´
´
´
ˇ ´
ˇ
19
O takovem zakonnem prostredku
je take mozne
ˇ
´
ˇ ˇ
˚
´
ˇ
uvazovat v prıpade, ze jeden z partneru jedna s dru´
ˇ
ˇ ´
ˇ
hym neobycejne nasilnicky; snad ho opakovane bije
ˇ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
tak silne, ze tım ohrozuje jeho zdravı, a dokonce zi´
´
ˇ ma´ o rodinu zajem,
1 Zde se nejedna o situace, kdy manzel
ale
´
˚
˚
´
˚
ˇ ovlivnenı schopen se o ni postarat z duvodu, ktere nemuze
´
´
´
˚ nemoci nebo nedostatku pracovnıch
nit, naprˇ ıklad kvuli
prˇ ıle´
ˇ
zitost
ı.
´
´
´
´ ´
ˇ rozvodu uklad
17. Jaka omezenı v prˇ ıpadeˇ rozluky ci
a Bible,
´
ˇ nedoslo
ˇ k cizolozstv
ˇ
jestlize
ı?
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
18., 19. Ktere meznı situace mozna nektereho z manzelu˚ dove´
´
ˇ povazuje
ˇ
dou k tomu, ze
za rozumne´ pozˇ adat o soudnı rozluku
´
ˇ
´
´
ˇ
nebo o rozvod, i kdyz nenı volny pro novy snatek?
160
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
ˇ ˇ
ˇ
´
vot. Take v tom prˇ ıpade, ze se jeden manzelsky part´
ˇ´
´
ner stale snazı druheho partnera donutit k tomu,
ˇ
ˇ
ˇ´
´
ˇ
´
aby nejak porusil Bozı prˇ ıkazy, snad ohrozeny partˇ
´
ner uvazuje o rozluce, zejmena pokud to dojde tak
ˇ
ˇ´
´
´ ˇ
´
daleko, ze je v nebezpecı jeho duchovnı smyslenı.
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
ˇ
Mozna dospeje k zaveru, ze jedinou cestou k tomu,
´
´ˇ
aby mohl „poslouchat Boha jako panovnıka spıse
ˇ
´
´
nez lidi“, je dosahnout soudnı rozluky. (Skutky 5:29)
ˇ ˇ
ˇ
´
´
ˇ ´ ´
20
I kdyz nekoho manzelsky partner nesmırne tyra,
ˇ
´
ˇ
ˇ
rozhodne by na tohoto nevinneho cloveka nikdo neˇ
´
´
´
ˇ
mel vyvıjet natlak, bu aby od sveho partnera odesel,
´
˚
´ ˇ ´
´
ˇ ´
nebo aby s nım zustal. Zralı pratele a starsı sice mo´
´
ˇ
hou nabıdnout pomoc nebo dat biblicky podlozenou
ˇ
´
ˇ
radu, nemohou vsak znat vsechny podrobnosti o tom,
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ
co se deje mezi manzelem a manzelkou. To muze viˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
det pouze Jehova. Kresanska manzelka by ovsem ne´
ˇ
´
ˇ´
projevovala uctu k manzelstvı jako k Bozımu uspo´ ´ ´
´
´
´
ˇ
ˇrad
anı, kdyby se pomocı chabych vymluv chtela
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
z manzelstvı vymanit. Jestlize vsak nebezpecna situa´
ˇ
ce trva, nikdo by ji nemel kritizovat, kdyby se rozhoˇ
´ ˇ
´
´
ˇ
ˇ
dla pro rozluku. Presne totez platı pro kresansk
eho
ˇ
´
ˇ
manzela, kter y usiluje o rozluku.
budeme
ˇ ´ „Vsichni
´
ˇ´
´
´
˚
ˇ
stat pred
Bozı soudnı stolicı.“ (Rımanum 14:10)
ˇ
´
JAK BYLO
´
ˇ JEDNO
ˇ MAN ZELSTV I
ZACHR AN ENO PRED ROZPADEM
´
´
ˇ ıce
ˇ mes
Tri
potom, co Lucie — o ktere´ byla zmın´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ka jiz drıve — odesla od sveho manzela, setkala se
ˇ
´
ˇ
se svedky
Jehovovymi
a zacala
s nimi studovat Bib´ ´
´
´
´
ˇ
li. Vypravı: „K memu velkemu
prekvapen
ı Bible
21
´
´
ˇ
20. a) Co mohou rodine,ˇ ktera je pred
rozpadem, nabıdnout zra´
´
´
´
ˇ
ˇ
´ prˇ ıpad
lı prˇ atele´ a starsˇ ı, ale co by delat
nemeli?
b) V jakem
eˇ lide´
´
´
ˇ
ˇ a´ pouzij
ˇ ı´ biblickou zmınku
v manzelstv
ı mozn
o rozluce a rozvo´
du jako vymluvu?
´ ˇ
´
´
ˇ ze
ˇ se biblicke´ rady pro manzelstv
ˇ
21. Z jakeho prˇ ıbehu
je videt,
ı
´
ˇ cuj
ˇ ı?
osved
CO
ˇ
ˇ
´
ˇ
KDYZ JE MANZELSTVI PRED ROZPADEM?
161
´
´
´ ˇ ˇ
´
´ ˚
ˇ
predkl
adala prakticke re
senı mych problemu. Po je´
´
ˇ
´
dinem tydnu studia jsem se ihned chtela se svym
´ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
manzelem smırit. Dnes mohu rıci, ze Jehova vı, jak
´
´
´
´
ˇ
ˇ
zachranit manzelstvı, ktera jsou v krizi; jeho ucenı
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
totiz lidem v manzelstvı pomaha, aby se naucili va´
´
ˇ si jeden druheho.
´
ˇ
zit
Nenı pravda, jak nekte
rˇ ı lide´
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
´
tvrdı, ze svedkove Jehovovi rozdelujı rodiny. V mem
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
prıpade to bylo presne naopak.“ Lucie se naucila
´
ˇ
´ zivot
ˇ
uplatnovat
biblicke´ zasady ve svem
e.ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ
´
22
Lucie nenı vyjimkou. Manzelstvı by melo byt po´ ´
ˇ
ˇ
zehnanım, ne bremenem. Proto Jehova poskytl ve
´
´
´ vzacn
´ Sloveˇ ty nejlepsˇ ı´ rady pro manzelstv
ˇ
svem
em
ı,
´
´ ˇ
´
ˇ
jake kdy byly napsany.
„nezkuˇ Bible dokaze udelat
´
ˇ
´
´
seneho moudr ym“. (Zalm 19:7–11) Zachranila mno´
´
ˇ
ˇ
ho manzelstv
ı, ktera byla pred
rozpadem, a napravi´
´ ˇ ´
´
´
´ ˇ ˇ
la jina, ve kter ych byly vazne problemy. Kez vsechny
´
´
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
manzelske dvojice zcela duverujı radam, ktere´ pro
´ ´ ´
ˇ
˚
ˇ eˇ se osvedˇ
manzelstv
ı dava Jehova Buh!
Skutecn
ˇcujı!´
ˇ
ˇ duv
˚ eˇ rovat
ˇ
ˇ
ˇ
22. Cemu by mely
vsechny
manzelsk
e´ dvojice?
´
´
J AK ´MOHOU TYTO´ BIBLICK Eˇ Z ASADY
´
POM AHAT . . . CHR ANIT MAN ZELSTV I ?
´ ˇ ´ ˇ ´
ˇ
ˇ ı.´
Manzelstv
ı prin
ası radost i souzen
´
´
˚
ˇ
(Prıslovı 5:18, 19; 1. Korinanum 7:28)
ˇ re
ˇ okamzit
ˇ e.ˇ
ˇ sit
Neshody by se mely
˚
(Efezanum 4:26)
˚ zit
ˇ e´ naslouchat
V rozhovoru je stejneˇ dule
jako mluvit. (Jakub 1:19)
´
ˇ
ˇ plnit
Manzelska povinnost by se mela
ˇ ˇ ˇ
˚
nesobecky a nezne. (1. Korinanum 7:3–5)
162
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
´
C T R N AC T A
K A P I TOLA
´
ˇ´
Prozıvejte obdobı
´
´
starnutı spolu
ˇ
´
´ ´
ˇ
DYZ starneme, prochazıme mnoha zmenami.
´ ´
´ ´
ˇ
ˇ
Ztracıme zivotnı sılu. Pri pohledu do zrcadla od´ ´
´
´ ˇ
´
ˇ
ˇ yvaj
halujeme prib
ıcı vrasky, postupne se objevujı se´
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
dive vlasy, a i tech stale ubyva. Mozna trpıme
´ ´ ´
´ ˇ ´
ˇ ´
ˇ
´
´
urcitym selhavanım pameti. Vytvarejı se take nove
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vztahy, kdyz deti vstoupı do manzelstvı, a dalsı, kdyzˇ
´
ˇ
˚
ˇ
se narodı vnoucata. Odchodem do duchodu
se ne´
ˇ
´
˚
ˇ
komu naprosto zmenı obvykly zpusob zivota.
´ ´ ´
´
´
´
´
ˇ yvaj
2
Prib
ıcı leta mohou byt doopravdy svızelna.
´
ˇ
ˇ´
ˇ
(Kazatel 12:1–8) Podıvejme se vsak na Bozı sluzeb´
´
´
ˇ
nıky v biblickych
dobach. I kdyzˇ nakonec zemreli,
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
zıskali v zivote moudrost a porozumenı — to jim ve
´ ´ ˇ ´ ˇ
´
´ˇ
starˇ ı prin
aselo velke´ uspokojenı. (1. Mojzˇ ısova
25:8;
´
ˇ
35:29; Job 12:12; 42:17) Jak se jim podarilo starnout
´
´
ˇ Jisteˇ dıky
ˇ zili
ˇ v souladu se zaspokojene?
tomu, ze
´ ´
´
´
sadami,
ktere dnes nachazıme zapsane v Bibli.
ˇ
(Zalm 119:105; 2. Timoteovi 3:16, 17)
´
´
ˇ apostol
ˇ
ˇ
3
Lidem, kterˇ ı starnou, predlo
zil
Pavel ve
´
ˇ
ˇ
svem dopise Titovi prospesnou radu. Napsal: „A
´
´ ˇ ´
´
´
´ ˇ ´
ˇ umırn
jsou letitı muzi
enı v navycıch, vazn
ı, zdrave´
´
´ˇ
´
mysli, zdravı ve vıre, v lasce, ve vytrvalosti. Podobneˇ
´
´
ˇ
a se letite´ zeny
chovajı uctive,ˇ nepomlouvajı, ani ne´
´
ˇ
ˇ
ˇ
jsou zotroceny mnozstvım vına, a jsou ucitelkami
´ (Titovi 2:2, 3) Jestlize
ˇ venujete
ˇ
toho, co je dobre.“
K
´
´ ´
´ ´
´
´ zmen
ˇ am
ˇ
ˇ
1., 2. a) K jakym
u clov
eka
dochazı, kdyzˇ zacˇ ına star´
´ ´
ˇ
ˇ ym
´ lidem v bibˇ a´ selo
nout? b) Co prin
uspokojenı ve starˇ ı zbozn
´
´
lickych
dobach?
´
´
´
´
˚
ˇ am
ˇ
3. Jake rady dal starnoucım muzˇ um
a zen
apostol
Pavel?
´
PROZˇ IVEJTE
´
´
´
OBDOBI STARNUT I SPOLU
163
´
ˇ
˚
pozornost temto slovum, mohou vam pomoci, abys´
´ ˇ
´
te problemy starnutı prekonali.
ZVYKEJTE SI ´ NA
ˇ ´
SAMOSTATNOST SV YCH D ETI
´ ˇ
´
ˇ
˚
ˇ
Vymena uloh vyzaduje prizp
usobivost. Pravdiˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
vost toho je velmi dobre videt, kdyz dospele deti
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
opoustejı domov a vstupujı do manzelstvı. Tato si´
ˇ ˚
´ ˇ
ˇ
tuace mnoha rodicum poprve pripomene,
ze star´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nou. I kdyz jsou rodice sastnı, ze se z jejich detı sta´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
li dospelı lide, presto
si mnohdy delajı starosti, zda
ˇ
ˇ
ˇ
udelali vse, co mohli, aby je pripravili na samostat´
´
´
ˇ a´ je doma stale
nost. A mozn
postradajı.
´
ˇ
ˇ
ˇ
5
Je pochopitelne, ze i potom, kdyz deti odejdou
´
´
ˇ
z domova, se rodice zajımajı, jak se jim vede. „Jen
ˇ
ˇ jsou
kdyby se mi casto
ozvali, abych se ujistila, ze
´
ˇ
ˇ
ˇ
v poradku; udelalo by mi to velkou radost,“ rekla jed´ ´
ˇ dcera odena matka. Jiny´ otec vypravı: „Kdyzˇ nase
´
´ˇ ´
´
ˇsla z domova, bylo to pro nas
velmi obtızn
e obdobı.
´
ˇ
ˇ
ˇ
V nası rodine to zanechalo velkou mezeru, protoze
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ e.“
ˇ Jak se tito rodijsme vzdy
delali
vsechno
spolecn
´
´
ˇce s odchodem svych
´
ˇ
detı vyrovnali? V mnoha prˇ ı´
´
´
ˇ
´
padech tım, ze se zajımali o jine lidi a pomahali jim.
´ ´
ˇ vstoupı´ do manzelstv
ˇ
6
Kdyzˇ deti
ı, uloha
rodicˇ u˚ se
´
´
´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
zmenı. V 1. Mojzısove 2:24 je uvedeno: „Muzˇ opustı
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
sveho otce a svou matku a pridrzı se sve manzelky
´
´
´
ˇ
ˇ uznavaj
a stanou se jednım telem.“
Pokud rodice
ı
´ ´
´
´
´
ˇ
ˇ
Bozı zasadu vedenı prostrednictvım hlavy a zasadu
´ ´ ´
´
ˇ jim to, aby si udrzeli
ˇ
dobreho
usporˇ adanı, pomu˚ ze
´
´
´
˚
spravny nahled na situaci. (1. Korinanum 11:3;
14:33, 40)
4
´
´
ˇ kdyzˇ jejich deti
ˇ opoust
ˇ ej
ˇ ı´ domov,
4., 5. Jak reagujı mnozı rodice,
´
´
ˇ
a jak si nekte
rˇ ı na tuto novou situaci zvykajı?
´ ´
´
´
ˇ
˚
ˇ
6. Co clen
um
rodiny pomaha, aby si udrzeli
spravny´ nahled na
´
rodinne vztahy?
164
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
Dveˇ dcery jedne´ manzelsk
e´ dvojice se vdaly
ˇ
ˇ
ˇ ˚
a odstehovaly se z domova. Temto manzelum pak
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ zpoˇ
pripadalo, ze je v jejich zivote prazdno. Manzel
´
´ ˇ
´
ˇcatku
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
sve zete nesnasel. Kdyz vsak uvazoval o za´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
sade vedenı prostrednictvım hlavy, uvedomil si, ze
´ ˇ ´
´
´
jeho dcery nynı zijı v rodinach, za ktere jsou odpo´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
vednı jejich manzele. A tak kdyz ho nektera z dcer
´
´
´
´
ˇzadala
o radu, zeptal se jı, co si o tom myslı jejı
´
ˇ
ˇ
manzel, a pak se ujistil, ze ho bude co nejvıce pod´
´
ˇ ı´ za prˇ ıtele
porovat. Jeho zeove´ ho nynı povazuj
´
´
a jeho rady vıtajı.
´
ˇ
ˇ novomanzel
ˇ e´ sice nejed8
Co vsak
v prˇ ıpade,ˇ ze
´
´
ˇ
ˇ ´
najı nebiblicky, ale nedelajı to, co povazujı za nej´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ jizˇ
lepsı jejich rodice? Jedni manzele, jejichzˇ deti
´
´ ˇ ´
´
ˇ
vstoupily do manzelstvı, vypravejı: „Stale jim po´ ´
mahame, aby zkoumali Jehovovo stanovisko. Ale
´
´
ˇ
i kdyzˇ s jejich rozhodnutım nesouhlasıme, presto
´ ´
ˇ
ho prijımame, podporujeme je a povzbuzujeme.“
´
ˇ
´
ˇ ´
´
9
Nektere matky v urcitych asijskych zemıch po´
´ ˇ
´ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
vazujı za zvlas obtızne pripustit, ze jejich synove´
´
´ ˇ
ˇ
jsou samostatnı. Pokud vsak
respektujı kresan´ ´ ´
´
´
´
ˇ
ˇ
ske usporadanı a vedenı prostrednictvım hlavy,
´ ˇ
ˇ
ˇ e.´ Jedzjisujı, ze spory se snachami jsou zbytecn
´ ´ ˇ
´
˚
ˇ
na kresanka uznava, ze po odchodu svych synu
´
´
´
˚
˚
ˇ ˇ
z domova ma „stale vıce duvodu k vdecnosti“. Je
´ ˇ
´
ˇ
nadsena,
kdyzˇ vidı, ze
oba jsou schopni rˇ ıdit svou
´
´
ˇ
novou rodinu. Na druhe strane to pro ni i pro jejı´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ho manzela znamenalo odlehcenı od telesneho
´
´
ˇ
´
´
ˇ
´
a dusevnıho nakladu, kter y museli nest v dobe sve´
´
ho starnutı.
7
´ ´
´
ˇ jeden otec, kdyzˇ jeho
7. K jakemu
vynikajıcımu postoji dospel
ˇ z domova a vdaly se?
dcery odesly
´
ˇ
ˇ k samostatnosti svych
´
8., 9. Jaky´ postoj zaujali nekte
rˇ ı rodice
´
ˇ
´
ˇ
dospelych detı?
´
PROZˇ IVEJTE
´
´
´
OBDOBI STARNUT I SPOLU
165
ˇ
´
´
ˇ
Kdyz starnete, znovu se vzajemne
ˇ
´ ´
ujisujte o sve lasce
ˇ
˚
ˇ
´
ZNOVU UPEVN ETE SV UJ MAN ZELSKY SVAZEK
´
´
´
ˇ
ˇ
Kdyzˇ lide´ dosahnou stredn
ıho veku,
reagujı na
´
´
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
to ruzne. Nekterı muzi se snazı vypadat mladsˇ ı,
ˇ
´
´
ˇ
a proto se zacnou jinak oblekat. Mnohe zeny jsou
´
ˇ
´
´
znepokojovany zmenami
spojenymi
s klimakteriem.
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
Je smutne, ze nekterı lide strednıho veku vyvolavajı
´
´
´
ˇ
´
˚
ˇ
u svych manzelskych partneru odpor a zarlivost tım,
´
´
ˇ flirtujı´ s mladsˇ ımi
ˇ eho
´
ze
osobami opacn
pohlavı.
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
Zboznı starnoucı muzi vsak jsou „zdrave mysli“,
´
´
ˇ ı.´ (1. Petra 4:7) Poa tak nespravne´ zˇ adosti potlacuj
´
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
dobne zrale zeny se z lasky ke svemu
manzelovi
´
´
ˇ
ˇ
a z touhy lıbit se Jehovovi snazı, aby jejich manzel´
´
stvı bylo stabilnı.
´
´
´
11
Kral Lemuel pod inspiracı zapsal chvalu na
10
´
´
´
10., 11. Ktere´ biblicke´ rady lidem pomahajı, aby se vyhybali
le´ c-ˇ
´
´
ˇ
ˇ
kam strednıho veku?
166
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
´
ˇ
„schopnou manzelku“, ktera se svemu manzelovi
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
odmenuje „dobr ym a ne spatnym po vsechny dny
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
sveho zivota“. Kresansk
y manzel neprestane
oceno´
ˇ
ˇ´
vat to, jak se jeho manzelka snazı zvladnout citovou
´
´ ´
´
´ ˇ
´
ˇ
nevyrovnanost provazejıcı jejı stredn
ı vek. Laska
´
´
´
´
ˇ
ˇ
k nı ho podnecuje, aby ‚ji chvalil‘. (Prıslovı 31:10,
12, 28)
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
12
Behem rusnych let, kdy jste vychovavali deti,
´
´ ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
jste oba ochotne odlozili sva osobnı pranı a venova´
´
ˇ ı.´ Po jejich odchodu z domoˇ am
li se potreb
svych
det
´ ´ ˇ
ˇ
´
va nastava cas, abyste se znovu venovali svemu
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ´ ´
ˇ
ˇ
manzelskemu zivotu. Jeden manzel rıka: „Kdyz nase
ˇ
ˇ
dcery odesly z domova, zacal jsem zase znovu cho´ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
dit se svou manzelkou.“ Jiny manzel rˇ ıka: „Stale vza´
´ ´
ˇ
˚
ˇ
jemne pozorujeme svuj zdravotnı stav a pripomına´
ˇ
ˇ
pohyb.“ On ani
me jeden druhemu, ze potrebujeme
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
jeho manzelka nechtejı mıt pocit osamelosti,
a pro´
´
ˇ
˚
to prokazujı pohostinnost ostatnım clenum
sboru.
´
ˇ
´
Projevuje-li nekdo zajem o druhe lidi, opravdu ho to
´ ´
ˇ
obohacuje. A krome toho se to lıbı Jehovovi. (Filipa˚
˚
num
2:4; Hebrejcum
13:2, 16)
´
´
ˇ
ˇ
13
Nepripuste,
aby se mezi vami a vasˇ ım manzel´ ˇ
´
ˇ
ˇ
skym partnerem vytvorila prekazka v komunikaci.
´
´
ˇ
ˇ e.ˇ (Prˇ ıslov
Mluvte spolu otevren
ı 17:27) Jeden manzel
´ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
k tomu rıka: „Nase vzajemne porozumenı se prohlu´
´ ´
ˇ se jeden o druheho
´
buje tım, ze
zajımame a jsme
´
ˇ
ˇ
k sobe ohleduplnı.“ Jeho manzelka to potvrzuje
´ ´
´
´
ˇ a´ nam
a rˇ ıka: „Jak starneme, del
radost, kdyzˇ si spo´
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
lu dame salek caje, povıdame si a vzajemneˇ spolupra´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
cujeme.“ Jestlize jste k sobe otevrenı a poctivı, mu˚ ze
´
´ ´
ˇ manzelsk
ˇ
´
´ tesˇ
ˇ yvaj
12. Jak k sobeˇ mu˚ ze
a dvojice s prib
ıcımi lety
ˇ prilnout?
ˇ
neji
´
´
ˇ
ˇ eˇ prozˇ ı-´
13. Jakou ulohu
pro manzelskou
dvojici, ktera spolecn
´
´
´
´
ˇ
va starnutı, ma otevrenost a poctivost?
´
PROZˇ IVEJTE
´
´
´
OBDOBI STARNUT I SPOLU
167
´ ˇ
´
ˇ
´
to upevnit vas manzelsky svazek a dodat mu sılu, kte´
´ ´
´
´
ˇ
ra odrazı utoky Satana, rozvratnıka manzelstvı.
ˇ
´
ˇ
˚
V ENUJTE SE SV YM VNOU CATUM
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
Vnoucata jsou „korunou“ lidı pokrocileho veku.
´
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
(Prıslovı 17:6) Spolecnost vnoucat muze cloveku
´ ´
´ ´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
opravdu pusobit radost, je osvezujıcı a obcerstvujıcı.
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Bible pekne mluvı o babicce Loide, ktera spolecne se
´
´ ˇ
´ ´
ˇ
´ ´
svou dcerou Eunike pred
avala sve nabozenske nazo´ ´
ˇ
ˇ
ry vnukovi Timoteovi od jeho utleho veku. Kdyz ten˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
to chlapec vyr ustal, vedel, ze jeho maminka i babicka
´ ˇ´
´
si vazı biblicke pravdy. (2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15)
´
´
ˇ
ˇ
15
Prarodice tedy mohou sva vnoucata nejvıce obo´ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
hatit v teto zvlastnı oblasti. Dedeckove a babicky, sve
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
znalosti o Jehovovych zamerech jste jiz predali svym
´
´
ˇ
˚ ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ avat
detem. Nynı je muzete pred
jeste dalsı generaci.
´
´
´
ˇ
ˇ
Mnoho malych detı napjate nasloucha, kdyzˇ jim pra´ ˇ ´
´ ˇ
´
ˇ vyprav
ˇ
rodice
ejı biblicke´ prˇ ıbehy.
Samozrejm
eˇ tım ne´
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
muzete zastoupit otce, kter y ma povinnost vstepovat
´ˇ
´ˇ
´ detem
ˇ
svym
biblicke´ pravdy. (5. Mojzˇ ısova
6:7) Spıse
´
´ ´
ˇ
ˇ
mu v nı pomahate. Modlete se stejne jako zalmista:
´ ´
ˇ
ˇ neopoust
ˇ ej,
ˇ
„Dokonce azˇ do starˇ ı a do sedin
me,ˇ Boze,
´
´
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
dokud nepovım o tvˇe pazi te generaci, vsem, kterı majı
´
´
ˇ
prijıt, o tve moci.“ (Zalm 71:18; 78:5, 6)
´
ˇ nekte
ˇ
ˇ vnoucata
ˇ
16
Je smutne,´ ze
rˇ ı prarodice
tak roz´ ˇ
ˇ
´
ˇ
mazlujı, az mezi nimi a jejich dospelymi detmi
vznik´
´
´
ˇ ı.´ Dıky
ˇ
ne napet
vasˇ ı uprˇ ımne´ laskavosti se vsak
vnou´
´
ˇ
ˇ a´ snadneji
ˇ sveˇ rˇ ı´ vam,
cata
mozn
kdyzˇ nemajı chu
´
´
ˇ
´ rodicˇ um.
˚
ˇ nekdy
ˇ
ˇ avaj
neco
prozradit svym
Deti
ocek
ı,
14
ˇ Timoteus vyrustal
˚
ˇ
ˇ
14. Jak se na tom, ze
jako kresan,
zrejm
eˇ
´
ˇ
podılela
ˇ ´ jeho babicka?
ˇ sva´ vnoucata
ˇ
15. Cım mohou prarodice
velmi obohatit, ale
ˇcemu by se meli
ˇ vyhnout?
´ ´
´ˇ
ˇ
ˇ
16. Na co si prarodice majı dat pozor, aby nebyli prˇ ıcinou
nape´
ˇ
tı v rodine?
168
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
ˇ
ˇ
ze jejich shovıvavı prarodice budou stranit jim proti
ˇ
˚
ˇ
jejich rodicum. Co potom? Pouzijte
moudrost a po´
ˇ
´
ˇ
vzbute sva vnoucata, aby se svymi rodici jednala ote´ ´
´ ´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
vrene. Muzete jim vysvetlit, ze takove jednanı se lıbı
˚
Jehovovi. (Efezanum 6:1–3) Pokud to bude nezbytne,´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
mozna jim sami od sebe nabıdnete, ze si o jejich pro´
´
´
ˇ Povıdejte
ˇ
blemu predem promluvıte s jejich rodici.
si
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
se svymi vnoucaty otevrene o vsem, co jste behem let
´
´
ˇ
ˇ
poznali. Svou poctivostı a otevrenost
ı jim mu˚ zete
velˇ
mi prospet.
ˇ
˚
´
ˇ
PRIZPUSOBUJTE SE SV EMU V EKU
´ ´
´
´
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ yvaj
17
S prib
ıcımi roky zjistıte, ze nemuzete delat
´
ˇ
ˇ
vsechno, na co jste byli zvyklı nebo co byste chteli.
´ ˇ
´ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Jak se clovek dokaze smırit s tım, ze starne? Mozna
´ ´
´
´
ˇ
se cıtıte na tricet let, ale letmy pohled do zrcadla vam
´ ˇ
´
´
ˇ
prozradı,ˇ ze skutecnost je jina. Nenechte se tım zne´
ˇ
ˇ
chutit. Zalmista upenlive prosil Jehovu: „Neodvrhuj
´ ´
´ ˇ
´ ´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
me v case starˇ ı; prave kdyz selhava ma sıla, meˇ neˇ
ˇ
ˇ
ˇ
opoustej.“ Odhodlan
e se snazte napodobovat rozhodˇ
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
nutı zalmisty.
Rekl: „Buduˇ neustale cekat
a chci pri´
´
´
ˇ
´
davat ke vsı tve chvale.“ (Zalm 71:9, 14)
´
ˇ
ˇ
ˇ
18
Mnozı kresan
e´ se predem
pripravovali,
aby
´
´
´
ˇ
mohli vıce chvalit Jehovu, jakmile opustı svetsk
e´ za´ ´
ˇ
˚
mestn
anı a odejdou do duchodu.
Jeden otec, kter y´ uzˇ
´ ´
´
˚
ˇ
je v duchodu, vypravı: „Predem jsem si naplanoval, co
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
budu delat, az nase dcera vyjde ze skoly. Rozhodl
ˇ zacnu
ˇ
ˇ
jsem se, ze
s celodobou kazatelskou sluzbou,
´
´
˚
a prodal jsem svuj podnik, aby mi nic nebranilo vıc
ˇ
ˇ
˚
slouzit Jehovovi. Modlil jsem se, aby me Buh vedl.“
´
´
ˇ se blı´ zˇ ıte
˚
´
ˇ
ˇ
V prˇ ıpade,ˇ ze
k duchodov
emu
veku,
cerpejte
´ ˇ
ˇ letitı´ kresan
ˇ
17. Ktere´ rozhodnutı zalmisty
by meli
e´ napodobovat?
´ ˇ
ˇ zraly´ kresan
ˇ
18. Jak mu˚ ze
hodnotneˇ vyuzˇ ıt cas,
kdyzˇ odejde
˚
do duchodu?
´
PROZˇ IVEJTE
´
´
´
OBDOBI STARNUT I SPOLU
169
´ ˇ
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
utechu z prohlasenı naseho vzneseneho Stvoritele:
´ ˇ´ ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
„Az do starı cloveka jsem T yz; a sam vas budu stale
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
podpırat az do sedin cloveka.“ (Izajas 46:4)
´ ´
ˇ ´
´
19
Pro kazdeho nemusı byt snadne zvyknout si na
´
´ ´
ˇ
´
ˇ
˚
to, ze opustı sve zamestnanı a odejde do duchodu.
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
˚
Apostol Pavel radil letitym muzum, aby byli „umırne´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
nı v navycıch“. To od cloveka vyzaduje celkovou
ˇ
´
zdrzenlivost,
aby nepodlehal
sklonu usilovat o snad´ ˇ
˚
ˇ ´ ´
ny zivot. Po odchodu do duchodu budete mozna vıce
´
´
ˇ ˇ
´
ˇ
nez predtım potrebovat pravidelne dennı povinnosti
´
ˇ Bute tedy pilnı´ a „vzdy
ˇ
ˇ
a sebekazen.
mejte
hojnost
´
´
´
´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
prace v Panove dıle, protoze vıte, ze vase namahava
´
´
´
´
prace ve spojitosti s Panem nenı marna“. (1. Korina´
˚
ˇ rte
ˇ
ˇ svou cinnost,
num
15:58) Rozsi
abyste pomahali
´ ˇ
´
˚
´
ˇ
druhym. (2. Korinanum 6:13) Mnozı kresane to de´
´ ˇ ´
´ ´
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
lajı tak, ze sve tempo prizpusobı pribyvajıcımu veku
´ ´
´
´
´
a horliveˇ kazˇ ı dobrou zpravu. V dobeˇ starnutı bute
´
´ˇ
´
„zdravı ve vıre, v lasce, ve vytrvalosti“. (Titovi 2:2)
´
ˇ
´
JAK SEˇ DA PREKONAT
ZTR ATA
´
MAN ZELSKEHO PARTNERA
ˇ v soucasn
ˇ
´ syste´
Je smutne,´ ale pravdive,´ ze
em
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
mu vecı nakonec manzelskou dvojici rozdelı smrt.
ˇ ı´ kresan
ˇ ı,´ ze
ˇ jejich drazı´ nynı´ spı,´
ˇ
Ovdovel
e´ ved
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ uvidı.´ (Jan 11:11, 25)
ˇ
a jsou presvedceni, ze je opet
´
´ ´
´
ˇ
˚
ˇ
Tato ztrata vsak presto pusobı zarmutek. Jak se s nı
´ ˇ
˚
ˇ
ten, kdo zustal nazivu, dokaze vyrovnat?1
´
ˇ vam,
ˇ
21
Pomu˚ ze
kdyzˇ si pripomenete,
jak jednala
20
´ ˇ
ˇ sˇ ı´ rozbor tohoto nam
ˇ re
ˇ Kdyzˇ
1 Podrobnej
etu najdete v brozu
ˇ
ˇ
ˇ
´
zemre nekdo z vasich milovanych, kterou vydala Watch Tower
Bible and Tract Society of New York, Inc.
´
´
´
´
´
19. Jake´ rady dostavajı starnoucı lide?
ˇ
´ systemu
´
ˇ ı´ nakonec manzelskou
ˇ
20., 21. a) Co v soucasn
em
vec
´
´ ´
´
ˇ ı?
ˇ ym
´ lidem dala
dvojici rozdel
b) Jaky´ vynikajıcı prˇ ıklad ovdovel
Anna?
170
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
´
jedna biblicka postava. Anna ovdovela po pouhych
´ ˇ
´ ´
ˇ
sedmi letech manzelstvı a cteme o nı zaznam z doby,
´
´
ˇ ˇ
˚ ˇ
´
ˇ
kdy jı bylo ctyriaosmdes
at let. Muzeme si byt jisti, ze
´
ˇ
´
ˇ
truchlila, kdyz ztratila sveho manzela. Jak se s tım
´
vyrovnala? Nocı i dnem prokazovala Jehovovi Bohu
´
´
´ ˇ
ˇ
posvatnou sluzbu v chramu. (Lukas 2:36–38) Anna
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ
´
zila zboznou sluzbou, a to byl nepochybne uzasny
´
´
ˇ
´
protilek na zarmutek a osamelost, ktere jako vdova
pociovala.
´
´ ˇ
´
ˇ
22
Jedna dvaasedmdesatileta zena, ktera ovdovela
´ ´
ˇ ˇ ´
´
ˇ
pred deseti lety, vypravı: „Nejvetsım problemem pro
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
˚
me bylo to, ze jsem si nemela s kym povıdat. Muj
ˇ
´
ˇ
manzel byl dobr y posluchac. Mluvili jsme spolu
´
´ ´
ˇ ´ ˇ
´
ˇ ˇ
o sboru a o nası kresansk
e sluzbe.“ Jina vdova rˇ ıka:
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
„I kdyz cas ranu zahojı, presto jsem zjistila, ze pres´
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
neji receno ranu nam pomaha zahojit to, co v tom
´
´
ˇ
´
ˇ ame.
ˇ
´
case, kter y mame k dispozici, del
Mu˚ zete
lepe
´
´
´
ˇ
´
pomahat druhym.“ Jeden sedmasedesatilety vdovec
´ ˇ
´
´ ´
˚
to potvrzuje vyjadren
ım: „Vynikajıcı zpusob,
jak se
´
´ ´
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
muzete s umrtım blızkeho cloveka vyrovnat, je veno´ ´
ˇ
ˇ
´
vat se utesovanı druhych.“
˚
´ ˇ ´
´
´
B UH SI VAZ I LETIT YCH LIDI
ˇ
´
ˇ
I kdyzˇ smrt nekomu
vezme milovaneho
manzel´ ´
´
´
˚
ˇ
´
ˇ
skeho partnera, Jehova zustava stale verny, vzdy
´
´
´
´
´
spolehlivy.´ Kral David v davnych
dobach zpıval:
ˇ
„O jednu vec jsem prosil Jehovu — tu budu hledat,
ˇ
´
abych bydlel v Jehovoveˇ domeˇ po vsechny
dny sve´ˇ
´
ˇ
ˇ
ho zivota, abych pohlızel na Jehovovu ˇ prıjemnost
´
´
´
ˇ ım
a s ocenen
se dıval na jeho chram.“ (Zalm 27:4)
´
´
ˇ
24
Apostol Pavel vybızı: „Cti vdovy, ktere´ jsou
23
´
ˇ
ˇ
ˇ
22. Jak se nekter
e´ vdovy a nekte
rˇ ı vdovci vyrovnali s osame´
lostı?
´ ´
ˇ
´ echu
ˇ
´
23., 24. Jakou u´ zasnou
ut
dava Bible letitym
lidem a ze´
´
ˇ
ˇ
ˇ
jmena tem, kterı ovdoveli?
´
PROZˇ IVEJTE
´
´
´
OBDOBI STARNUT I SPOLU
171
ˇ ˇ
skutecne vdovami.“ (1. Timoteovi 5:3) Po tomto poky´
´
ˇ
˚ ˇ
ˇ
nu prichazejı rady, ze sbor muze poskytovat nezbyt´
´
´
nou hmotnou podporu vdovam, ktere si to zasluhujı
´ ´ ´ ˇ´
´
ˇ
a nemajı blızke prıbuzne. Avsak pokyn „cti“ obsahu´ ˇ
´
ˇ
ˇ
je take myslenku, abychom si techto vdov vazili.
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
Zbozne vdovy a zboznı vdovci tedy mohou cerpat vel´ ´ ˇ
´ ´
´ echu
ˇ
ˇ je
kou ut
z poznanı, ze
Jehova si jich vazˇ ı a ze
bude podporovat. (Jakub 1:27)
´
˚
ˇ
ˇ
25
„Nadhera starcu jsou jejich sediny,“ prohlasuje
ˇ´
´
´
ˇ
Bozı inspirovane slovo. Jsou „korunou krasy, kdyz
´
´
ˇ
´
´
ˇ
se nalezajı na ceste spravedlnosti“. (Prıslovı 16:31;
ˇ
ˇ
´
20:29) A tedy zijete v manzelstvı, nebo jste znovu
´
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
svobodnı, zamerujte se ve svem zivote predev
sım na
ˇ
´
ˇ
to, abyste slouzili Jehovovi. Tak budete mıt v soucas´
ˇ
´
´
´
ˇ ˇ ´ ˇ
ne dobe dobre jmeno u Boha a vyhlıdku na vecny ziˇ ˇ
ˇ
´ ´
vot ve svete, kde jiz nikdy nebudou bolesti starˇ ı.
ˇ
´ ˇ
(Zalm 37:3–5; Izajas 65:20)
´
´ ´ ´
´
˚ av
ˇ eho
´
ˇ
25. Co stale zust
a cılem lidı pokrocil
veku?
´
´
J AK´ MOHOU TYTO
BIBLICK E Z ASADY
´
´
˚
ˇ
POM AHAT . . . STAR NOUC IM MAN ZEL UM ?
´
ˇ
ˇ eho
´
ˇ
Vnoucata
jsou „korunou“ lidı pokrocil
veku.
´
´
ˇ
(Prıslovı 17:6)
´ ˇ´
´ ˇ ´ ˇ ´ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
Starı mozna prinası vıce moznost
ı slouzit
ˇ
Jehovovi. (Zalm 71:9, 14)
´
´
ˇ
Starnoucım lidem se doporucuje, aby byli
´ ˇ ´
´
´
„umırnenı v navycıch“. (Titovi 2:2)
ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
I kdyz je ovdovely clovek hluboce zarmouceny,
´ ´ ˇ
˚
ˇ
muze najıt utechu v Bibli. (Jan 11:11, 25)
´ ´ ˇ
´
´
´
´
Jehova si vazˇ ı vern
ych
lidı. (Prˇ ıslovı 16:31)
172
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
PA T N AC T A
K A P I TOLA
´
Prokazujte svym
´ ´
ˇ ˚
´
zestarlym rodicum uctu
´
´
˚
´
ASLOUCHEJ svemu otci, kter y zpusobil tve
´
narozenı, a nepohrdej svou matkou jen pro´
´
ˇ zestarla,“
´
ˇ
to, ze
radil moudr y´ muzˇ pred
davnymi
´
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
lety. (Prıslovı 23:22) Pravdepodobne reknete: ‚To
´
ˇ
ˇ sina
ˇ
bych nikdy neudelal!‘
Vet
z nas svou matkou
´
´
ˇ
ani svym otcem nepohrda, ale naopak sve´ rodice
´ ´
ˇ
´
hluboce milujeme. Uznavame, ze jsme jejich velky´
ˇ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
mi dluznıky. Rodice nam predevsım dali zivot.
ˇ
´
ˇ ˚
Zdrojem zivota je sice Jehova, ale bez svych rodicu
´
ˇ
´
bychom proste neexistovali. My nic tak vzacneho
´
ˇ
´ rodicˇ um
˚
ˇ
jako zivot svym
dat nemu˚ zeme.
A take,´ jen
ˇ
´
ˇ vy´
ˇ
si predstavte, kolik obetavosti, uzkostlive´ pe´ ce,
´
´
´
ˇ
ˇ
˚
daju a laskyplne pozornosti rodice musı vynalozit,
´ ˇ
´ ˇ
´ eho
´
ˇ
aby dıteti
pomohli projıt zivotem
od utl
veku
do
´
´ ´
ˇ
ˇ
dospelosti. Bozı slovo tedy dava velmi rozumnou
´
radu: „Cti sveho
otce a svou matku . . . Aby se ti
ˇ
dobre vedlo a abys vytrval dlouho na zemi.“ (Efeza˚
num
6:2, 3)
„N
ˇ
UV EDOMUJME
SI,
ˇ
´
´
ˇ
ZE MAJI CITOV E POTREBY
ˇ
˚
ˇ
ˇ
Apostol Pavel kresan
um napsal: „Ty [deti nebo
ˇ
ˇ´
ˇ
vnoucata] a se nejprve ucı, jak projevovat zboz´
´
´
´
nou oddanost ve sve vlastnı domacnosti a splacet
2
´
ˇ ıky
´
ˇ
1. Procˇ jsme dluzn
svych
rodicˇ u˚ a co bychom k nim tedy meli
´
ˇ jednat?
cıtit a jak bychom s nimi meli
´
ˇ e´ deti
ˇ splacet
´
˚
ˇ
ˇ cnou
2. Jak mohou dospel
svym
rodicˇ um
„patri
´
nahradu“?
PROKAZUJTE
ˇ ˚
´
´
´
´
SVYM ZESTARLYM RODICUM UCTU
173
ˇ
´
´
ˇ ˚
ˇ ˚
ˇ cnou
patri
nahradu svym rodicum a prarodicum, ne´
ˇ
ˇ
bo to je pred zrakem Boha prijatelne.“ (1. Timoteovi
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ cnou
5:4) Dospele deti tuto „patri
nahradu“ davajı
´
ˇ ˚
ˇ ˚
ˇ
´
svym rodicum a prarodicum tak, ze jim projevujı
ˇ ˇ
´
´
´ ˇ
´
´
´
vdecnost za lasku, praci a peci, kter ymi je cela ta leta
ˇ ˇ
ˇ
zahrnovali. Mohou jim projevovat vdecnost, jestlize
´
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
si naprıklad uvedomı, ze starsı lide stejne jako kdo´ ´
ˇ
´
ˇ
ı lasku a pocit jistoty, a to casto
koli jiny potrebuj
´
ˇ
ˇ
ˇ
a velmi nalehave. Podobne jako my vsichni i oni po´ ´
ˇ
´
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
trebuj
ı mıt pocit, ze jsou cennı. Potrebuj
ı videt, ze jeˇ
´ ˇ
´ ´
jich zivot ma nejaky vyznam.
´
ˇ ˚
ˇ ˚
˚ ˇ
3
Svym rodicum a prarodicum tedy muzeme pro´
´
ˇ
´
kazovat uctu tım, ze jim projevujeme lasku. (1. Ko˚
´
´
ˇ
rinanum 16:14) Pokud nebydlı s nami, meli bychom
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ˇ
si uvedomit, ze pro ne muze hodne znamenat, kdyz
´
´
´
´
˚ ˇ
ˇ
od nas dostavajı zpravy. Muzeme jim udelat velkou
ˇ
´ˇ
´
radost, jestlize jim napıseme mily dopis, zatelefonuˇ ´ ´
ˇ
´
jeme jim nebo je navstıvıme. Kdyz bylo Mijo, ktera
ˇ
´
´
zije v Japonsku, dvaaosmdesat let, napsala: „Ma
´ ´
´ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ
dcera [jejız manzel je cestujıcı sluzebnık] mi rıka:
´
ˇ
´
ˇ ´ ´
‚Maminko, prosım te, „jezdi“ s nami.‘ Kazdy tyden mi
ˇ
´
´ˇ ´
´ ˇ´
´
ˇ
posle plan jejich prıstı cesty a telefonnı cıslo tamnı´ ´
ˇ
ho sboru. Podıvam se na mapu a reknu si: ‚Aha. Te
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
jsou tady!‘ Pokazde Jehovovi dekuji za to, ze mam ta´
´ ´ ˇ
kove hodne dıte.“
ˇ
PODPORUJME JE HMOTN E
ˇ
ˇ prokazovat svym
´ rodicˇ um
˚
´
Mohl by clov
ek
uctu
´ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
take tım, ze jim zajisuje hmotne potreby?
ˇ Ano.
´
´
ˇ
˚
ˇ ı´
Ucta se casto
projevuje i tımto zpusobem.
Zidovst
´
ˇ
ˇ ´ ˚
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nabozenstı vudci v Jezısove dobe udrzovali tradici,
4
ˇ
˚
˚
´
3. Jak mu˚ zeme
rodicˇ um
a prarodicˇ um
prokazovat uctu?
´
´
´
´
ˇ
ˇ
4. Jak zidovsk
a nabozensk
a tradice nabadala lidi k tomu, aby
´ ´
´
ˇ jednali bezcitne?
ˇ
se svymi
zestarlymi
rodici
174
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
´
ˇ pokud clov
ˇ
ˇ prohlasil,
ˇ jeho penıze
ˇ majeze
ek
ze
ci
ˇ
´
tek jsou „dar zasveceny Bohu“, byl osvobozen od
´
ˇ na to, aby se postaral
povinnosti pouzˇ ıt tyto veci
´
ˇ
ˇ
o sve rodice. (Matous 15:3–6) To bylo velmi bezcit´
´
´
´
ˇ
ˇ ´ ˚
ˇ
ne. Tito nabozenstı vudci tım vlastne lidi nabadali,
´
ˇ ˚
´
aby svym rodicum neprokazovali uctu, ale aby
´
ˇ
ˇ
s nimi jednali opovrzlive a aby sobecky odmıtali viˇ
ˇ
det jejich potreby. Tak nechceme nikdy jednat.
ˇ´ˇ
(5. Mojzısova 27:16)
´
ˇ
ˇ
5 V mnoha zemıch
jsou nekter
e´ hmotne´ potreby
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ı´
ˇ
lidı pokrocilejsıho veku, naprıklad jıdlo, oblecen
´ ˇ ˇ ´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
a prıstresı, v soucasne dobe uspokojovany z pro´ ´
ˇ ı,´ ktere´ poskytuje
ˇ
stredk
u˚ socialnıho zabezpecen
´
´
ˇ
ˇ
ˇ rili
ˇ
ˇ nestat. Krome toho si mozna tito lide´ sami uset
´ ˇ´
´
ˇ ´
ˇ
jake financnı prostredky na starı. Ale pokud tyto
´
´ ˇ
ˇ
´ roˇ
prostredky
vycerpajı nebo jim nestacˇ ı, deti
svym
´ ˇ´ ´
´
ˇ
˚
ˇ
dicum prokazı uctu tak, ze se budou co nejvıce
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
snazit jejich potreby uspokojit. Jestlize nekdo pe´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
cuje o sve letite rodice, dosvedcuje tım svou zbozˇ
˚
nou oddanost, totiz oddanost Jehovovi Bohu, Puvodci rodiny.
´
ˇ
L ASKA A OB ETAVOST
ˇ ´
ˇ ´
´
ˇ
Mnoho dospelych detı reaguje na potreby
svych
´
ˇ ˚
´
ˇ
´
ˇ
´
nemocnych rodicu s laskou a obetavostı. Nekterˇ ı
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
z nich si berou sve rodice k sobe domu nebo se preˇ
´
´
´
ˇ
´
´
stehujı, aby bydleli blızko. Jinı se nastehujı ke svym
ˇ ˚
´
´
´
´
ˇ
rodicum. Takova opatrenı mnohdy velmi prospıvajı
ˇ ˚
ˇ
rodicum i detem.
6
´
´ ´ ´
´ ´
˚
5. Kdy patrˇ ı k prokazovanı ucty
rodicˇ um
take´ poskytovanı fi´
´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
nancnı pomoci, i kdyz v nekter ych zemıch poskytuje socialnı
´
podporu stat?
´
´
´ zivot
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ı´ ve svem
6. Jaka opatren
eˇ nekte
rˇ ı lide´ udelali,
aby uspoko´
ˇ
˚
ˇ
jili potreby svych rodicu?
PROKAZUJTE
ˇ ˚
´
´
´
´
SVYM ZESTARLYM RODICUM UCTU
175
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
Nekdy vsak takove presuny
nedopadnou dobre.
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
Proc ne? Mozna proto, ze se k temto rozhodnutım doˇ
´ ˇ
´
ˇ
´
spelo prˇ ılis rychle nebo pouze na zaklade citoveho
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
ˇ
rozpolozenı. Bible moudre nabada: „Chytr y uvazuje
´
´
´
´
´
ˇ
o svych krocıch.“ (Prˇ ıslovı 14:15) Predpokl
adejte na´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
prıklad, ze mate matku v pokrocilem veku, pro kte´ˇ ´
ˇ
´ ´
ˇ
rou je obtızne, aby zila sama, a vy se domnıvate, ze
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
by jı prospelo, kdyby se prestehovala k vam. Chcete´
´
ˇ
ˇ
ˇ meli
-li o svych krocıch uvazovat chytre,
byste si
´
´ ´ ˇ
´
ˇ
rozmyslet nasledujıcı veci: Jake jsou maminciny
ˇ ´
´ ˇ
´
´
ˇ
skutecne potreby? Existujı nejake soukrome nebo
´
´
´ ´
ˇ
´
´
statem podporovane socialnı sluzby, ktere poskytujı
´
´ ˇ ˇ
´
ˇ
prijatelne alternativnı resenı? Chce se maminka
ˇ
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
prest
ehovat? A pokud se prest
ehuje, jakym zpuso´
´ ˇ
´ ˇ ´
bem to ovlivnı jejı zivot? Bude muset opustit sve praˇ
˚
´
tele? Jak to asi na ni citove zapusobı? Promluvili jste
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
si s nı o vsech techto vecech? Jak by toto prest
eho´ ´
˚
´
ˇ
ˇ
vanı zapusobilo na vas a na vase deti? Kdo bude
ˇ
ˇ
ˇ
o maminku pecovat, jestlize to bude potrebovat?
Je
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
mozne se o tuto povinnost s nekym podelit? Projed´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nali jste tuto zalezitost se vsemi cleny rodiny, jichz
ˇ ´ ´
ˇ
se to bezprostredne tyka?
ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
8
Povinnost pecovat o rodice majı vsechny deti
ˇ
ˇ ´
´
´
ˇ
v rodine, a proto je mozna moudre usporadat rodin´ ´
´
nou poradu, aby se na rozhodovanı mohli podılet
ˇ
ˇ
´
´ ´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
vsichni clenove rodiny. Take vam muze prospet, kdyz
´
ˇ ´
´
ˇ
si promluvıte se starsımi v kresanskem sboru nebo
´
´ ˇ ˇ
s prˇ ateli, kterˇ ı re
sili podobnou situaci. Bible upozorˇ
´ ˚ ˇ
´
´
´
nuje: „Kde nenı duverny hovor, tam se marˇ ı plany,
´
´
ˇ
´ ´
˚
ˇ ˇ ´
ˇ
ale v mnozstvı radcu je uskutecnenı.“ (Prıslovı 15:22)
7
´
´
´
´
´
´
ˇ
´
7. Procˇ nenı dobre´ delat
unahlena rozhodnutı, ktera se tykaj
ı
´ ´
˚
zestarlych
rodicˇ u?
´ bychom se meli
ˇ poradit, kdyzˇ uvazujeme,
ˇ
8. S kym
jak pomoci
´ ´
ˇ
˚
zestarlym rodicum?
176
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
˚
V ZIJME
SE DO JEJICH
POCITU´
ˇ
ˇ
A M EJME PRO N E POCHOPEN I
´
´ ´
´
ˇ ˚
9
Mame-li svym zestarlym rodicum prokazovat
´
´
ˇ
ˇ´
˚
ˇ
uctu, potrebujeme se umet vzıt do jejich pocitu a mıt
´ ˇ ´
´ ´ ´
´ ˇ ´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
pro ne pochopenı. Pribyvajıcı leta prinasejı tezkosti,
´ ˇ
´
´ˇ ˇ ˇ ´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
a tak starsı lide zjisujı, ze je pro ne stale obtıznejsı
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
chodit, jıst a neco si zapamatovat. Mozna potrebuj
ı
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
pomoc. Deti mnohdy zacnou sve rodice prehnane
´
ˇ ı´ se rˇ ıdit
ˇ
opatrovat a pokousej
jejich zivot.
Lide´ pokroˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ ´
cilejsıho veku vsak jsou dospelı; starali se o sebe
´
ˇ
sami, sami se rozhodovali a zıskali moudrost a zivot´
ˇ
´
nı zkusenosti. Svou samostatnost a sebeuctu moz-ˇ
´
´
´
´
´
ˇ ˚
ˇ ´
na opırajı o svou ulohu rodicu a dospelych lidı. Ro´ ´ ´ ˇ
´
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
dice, kterı cıtı, ze musı vladu nad svym zivotem
´ˇ
´
ˇ
ˇ
predat
svym detem, mohou propadnout sklıcenosti
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nebo hnevu. Nekterı nelibe nesou vsechno, co snad
´
´
ˇ ı´ za snahy pripravit
ˇ
povazuj
je o nezavislost, a vzpıra´
jı se tomu.
ˇ ˇ
´
´
´
´ ˚
´
10
Resenı takovych problemu nenı snadne, ale od
´
´ ´
´
ˇ
´
ˇ
˚
nas je laskave, kdyz svym zestarlym rodicum dovo´
´
ˇ a´ nejvıce
lıme, aby se co mozn
sami o sebe starali
a sami se rozhodovali. Je moudre,´ abyste o tom, co
´
ˇ rodice
ˇ nejlepsˇ ı,´ nerozhodli drˇ ıve,
je pro vase
nezˇ si
´
´
´
˚
ˇ a´
o tom promluvıte s nimi. Kvuli starnutı mozn
ˇ
ˇ
ˇ eˇ
ˇ
o hodne prisli. Dovolte jim zachovat si, co jim jest
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
zbylo. Mozna zjistıte, ze cım mene se pokousıte rˇ ı´
´
´
ˇ
ˇ
dit jejich zivot, tım lepsı vztahy s nimi mate. Budou
ˇ
ˇ sˇ ı´ oni i vy. I kdyzˇ bude pro jejich dobro nesastn
ej
´
´
ˇ ych
´
ˇ
ˇ
zbytne na urcit
vecech
trvat, presto
prokazova´ ´
ˇ
˚
ˇ
nı ucty rodicum vyzaduje, abyste s nimi jedna´
´
˚
li s takovou dustojnost
ı a ohleduplnostı, jake´ si
ˇ
´
´ ˇ
ˇ u starsˇ ıch
9., 10. a) Cemu bychom meli
lidı venovat
pozornost
ˇ emu
´
ˇ
ˇ dospel
ˇ e´ dıt´ eˇ
navzdory jejich pokrocil
veku?
b) Co by melo
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
vzdy udelat, a podnikne jakekoli kroky ve prospech svych
roˇ
˚
dicu?
PROKAZUJTE
ˇ ˚
´
´
´
´
SVYM ZESTARLYM RODICUM UCTU
177
´
´
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
zasluhujı. Bozı slovo radı: „Pred
sedinami bys mel
´ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
povstat a osobe starce projevıs ohled.“ (3. Mojzısova 19:32)
´
´
ZACHOVEJME SI SPR AVN Y POSTOJ
´
ˇ ´ ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Dospele deti se nekdy potykajı s problemem, ze
´ ´ ´
´
´
ˇ
˚
jim prokazovanı ucty letitym rodicum komplikujı je´
´ ˇ
´
ˇ
jich predchoz
ı vztahy s nimi. Byl vas otec chladny
´
´
´
ˇ
ˇ
a nelaskavy nebo vase matka panovacna a nevlıd´
´
´ ´
ˇ a´ mate
ˇ
na? Mozn
dosud pocit zklamanı, hnevu
nebo
´ˇ
´
˚
ˇ
´
ˇ
´
ublızenı kvuli tomu, ze nebyli takovymi rodici, jake
´
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
jste chteli mıt. Muzete takove pocity prekonat?1
´ ´
´
˚
12
Basse, kter y vyrostl ve Finsku, vypravı: „Muj ne´
´
˚
´
ˇ
vlastnı otec byl dustojnıkem SS v nacistickem Ne´
ˇ
mecku. Snadno se prestal ovladal a pak byl nebez´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
pecny. Mnohokrat zbil maminku pred
myma ocima.
´
ˇ
ˇ
ˇ
Na me se jednou rozzlobil tak, ze vzal pasek a prez´
ˇ
ˇ
ˇ
kou me uhodil do obliceje. Zasahla me tak prudce,
´
ˇ jsem se skacel
ze
na postel.“
´
ˇ vsak
ˇ
ˇ eˇ jine´ povahove´ rysy. Basse doda13
Mel
jest
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
va: „Na druhe strane velmi tezce pracoval a nesetril
ˇ Nikdy mi nesilami, aby rodinu hmotneˇ zabezpecil.
´
´
ˇ el,
ˇ
projevoval otcovskou naklonnost, ale ja jsem ved
ˇze je citoveˇ poznamenany.´ Jeho matka ho vyhodila
ˇ eˇ chlapec. Vyrustal
˚
z domova, kdyzˇ byl jest
ve rvac-ˇ
´
´
´
ˇ e´
kach a jako mladık nastoupil do valky. Do urcit
´
ˇ
ˇ
mıry jsem ho umel pochopit a neobvinoval jsem ho.
´
ˇ jsem mu azˇ do jeho smrti
Kdyzˇ jsem byl starsˇ ı, chtel
´
´
ˇ
co nejvıce pomahat. Nebylo to snadne,´ ale delal
jsem,
11
´ ´
ˇ provinili takovym
´
1 Nerozebırame zde situace, kdy se rodice
´ ´ ´
´
˚ ery,
ˇ
ˇ
ˇ
zneuzˇ ıvanım sve´ moci a duv
ktere´ se da povazovat
za zlocin.
´
´
ˇ dospel
ˇ e´ dıt´ eˇ zvladnout
ˇ y´ ukol
´
ˇ
11.–13. Jak mu˚ ze
narocn
pecovat
ˇ kterˇ ı´ jsou v pokrocil
ˇ em
´ veku,
ˇ
o sve´ rodice,
i kdyzˇ k nim v minuˇ dobr y´ vztah?
losti nemelo
178
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ ˇ
ˇ
Je nemoudre o necem rozhodnout za rodice,
ˇ
aniz jsme si o tom s nimi nejprve promluvili
ˇ byt
´ mu
co jsem mohl. Azˇ do konce jsem se snazil
´
´
ˇ
ˇ
´
dobr ym synem a myslım, ze me za takoveho povaˇ
zoval.“
´
´
ˇ
14
Stejneˇ jako v jinych
vecech
i v situacıch, k nimzˇ
´ ´
´
´
ˇ
´ ete
ˇ [si]
dochazı v rodine, platı biblicka rada: „Oblekn
´
´ˇ
ˇ
ˇ
neznou naklonnost soucitu, laskavost, ponızenost
´
´
´ ˇ
´
mysli, mırnost a shovıvavost. Snasejte
dale jeden
´
´
ˇ ejte,
ˇ
druheho a velkoryse jeden druhemu odpoust
´
´ˇ
´ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
jestlize ma nekdo proti jinemu prıcinu ke stıznosti.
´
Stejneˇ jako Jehova velkoryse odpustil vam, tak jed˚
nejte i vy.“ (Kolosanum 3:12, 13)
´
ˇ
14. Kter y´ biblicky´ text se da uplatnit na vsechny
situace, i na
´ ˇ
´ ´
´
´
ˇ
ˇ
ty, ktere vznikajı pri peci o zestarle rodice?
PROKAZUJTE
ˇ ˚
´
´
´
´
SVYM ZESTARLYM RODICUM UCTU
179
ˇ
ˇ
´ ˇ
I PE COVATEL POTREBUJE PE CI
´
´
´
ˇ
´
ˇ
15
Pecovat o nemocne rodice je namahava prace —
´ ´
´
´
˚
ˇ
sklada se z mnoha ukolu, je to velka odpovednost
´
´ˇ ˇ ˇ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
a je casove narocna. Nejobtıznejsı na teto praci je
´
´ ´
ˇ
ˇ
vsak mnohdy citova oblast. Je sklicujıcı pozorovat
´
´
´
ˇ jak ztracej
ˇ a schopnost postarodice,
ı zdravı, pame
´
´ ´
rat se sami o sebe. Sandy, ktera pochazı z Portorika,
´ ´
´
ˇ
ˇ rodina.
vypravı: „Kolem maminky se tocila cela nase
ˇ
´
´
ˇ
Pecovat o ni bylo velmi umorne. Nejprve zacala kul´
˚
ˇ
ˇ
hat, potom potrebovala hul, pozdeji chodıtko a pak
´
´
´
ˇ
invalidnı vozık. Jejı stav se postupneˇ zhorsoval,
azˇ
´
´
ˇ
nakonec zemrela. Projevila se u nı rakovina kostı
´
´
ˇ
ˇ
a potrebovala stalou peci — ve dne i v noci. Koupali
´
´
ˇ
ˇ ´
jsme ji, krmili ji a cetli jı. Bylo to velmi narocne —
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
hlavne citove. Kdyz jsem si uvedomila, ze maminka
´ ´
ˇ
umıra, plakala jsem, protoze jsem ji velice milovala.“
˚
ˇ
´
ˇ
16
Co muzete v podobne situaci udelat, abyste to
´
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ
zvladli? Hodne vam pomuze, kdyz budete naslou´
´
´
ˇ budete cˇ ıst
chat Jehovovi tım, ze
Bibli, a kdyzˇ s nım
ˇ
˚
budete rozmlouvat v modlitbe. (Filipanum 4:6, 7)
´
Z praktickeho
hlediska se postarejte o to, abyste jed´ ˇ
´
ˇ dostatek spanku.
li vyvazenou potravu a meli
Tak se
ˇ
ˇ
ˇ
´
budete moci citove i telesne lepe postarat o sve´ dra´
ˇ
ˇ
ˇ kaz-ˇ
ˇ
he.´ Snad mu˚ zete
zarˇ ıdit, abyste obcas
preru
sili
´
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
dodennı pravidelny rezim. I kdyz si nemuzete udelat
´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
dovolenou, jiste je moudre naplanovat si nejaky cas
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
na odpocinek. Mozna se vam podarı s nekym se do´
´
ˇ zamluvit, aby vas na tu dobu u nemocneho
rodice
stoupil.
´ ´
ˇ dospel
ˇ ı´ lide,´ kterˇ ı´ o nekoho
ˇ
ˇ ı,´
17
Stava se, ze
pecuj
´
´
´
ˇ
ˇ
majı na sebe nerozumne naroky. Nemejte vsak pocit
´ ´
´ ´
ˇ an
ˇ nekdy
ˇ
ˇ ıc
15. Procˇ je pecov
ı o rodice
sklicuj
ı?
´
ˇ
ˇ poma16., 17. Jake´ rady mohou tomu, kdo pecuje
o sve´ rodice,
ˇ
hat, aby jednal vyrovnane?
180
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
˚ ˇ
ˇ
ˇ
´
viny za to, co nemuzete delat. Za nekter ych okolnos´
´
ˇ ´
tı mozna budete muset toho, koho milujete, dat do
ˇ
´
ˇ
ˇ
pecovatelskeho domova. Pokud o nekoho pecujete,
´
´
ˇ
ˇ eˇ ren
ˇ e´ naroky.
mejte
na sebe prim
Musıte se vyrovnaˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
´
ne starat nejen o sve rodice, ale take o sve deti, o sveˇ
´
ho manzelskeho partnera a sami o sebe.
´
´
´
S ILA NAD TO, CO JE NORM ALN I
´
´ ´
´
ˇ
Prostrednictv
ım sveho Slova, Bible, dava Jeho´
´
´
´
ˇ
va laskyplne rady. Tomu, kdo pecuje o starnoucı
´
´
´
ˇ
rodice, mohou velmi pomahat, ale nenı to jedina po´
moc, kterou Jehova poskytuje. „Jehova je blızko
´
´
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
vsech, kterı ho vzyvajı,“ napsal pod inspiracı zalmis´ ´
´
´ ´
ta. „Jejich volanı o pomoc uslysˇ ı, a zachranı je.“ Je´ ´
´ˇ ˇ ˇ ´
´
ˇ
´
ˇ
hova zachr
ˇ anı sve verne i v tech nejobtıznejsıch si´
tuacıch. (Zalm 145:18, 19)
´
ˇ
ˇ
ˇ
19
To zazila Myrna z Filipın, kdyz pecovala o matku,
´
´
´ˇ
´
˚
ktera po mrtvici zustala bezmocna. Pıse: „Nic vas ne´ˇ
´
´
´ ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
muze sklıcit vıc, nez kdyz vidıte, ze vas milovany´ trpı
´
´
´
ˇ
a nenı schopen vam sdelit, kde ho to bolı. Jako by mi
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ocima,
chradla
pred
a ja jsem nemohla nic delat.
Mno´
´
ˇ
hokrat jsem si klekla a rıkala jsem Jehovovi, jak jsem
´
´ enliv
ˇ
unavena. Plakala jsem jako David, kter y´ up
eˇ proˇ
ˇ si
sil Jehovu,
el
ˇ aby vlil jeho slzy do mechu a vzpomn
´
ˇ
ˇ
na nej. [Zalm 56:8] A Jehova mi dal pot
ˇ rebnou sılu,
´
jak slıbil. ‚Jehova se mi stal oporou.‘ “ (Zalm 18:18)
ˇ ´ ´
´ ´
´
´
´ ˇ
ˇ pecov
ˇ an
ˇ je „prˇ ıb
20
Rıka se, ze
ı o starnoucı rodice
eh,
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
kter y nekoncı sastne“. Letity clovek, stejne jako Myr´
ˇ je mu venov
ˇ
ˇ presto
ˇ
nina matka, zemre,
ze
ana ta nej´ ´ ˇ
´
ˇ
˚
ˇ
ˇ ı,´ ze
ˇ tenˇ
lepsı pece. Ale ti, kdo duverujı v Jehovu, ved
´ ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
to prıbeh nekoncı smrtı. Apostol Pavel rekl: „Mam
18
´
´ ˇ ´
18., 19. Jakou podporu slıbil Jehova a jake´ vypraven
ı ukazuje,
´
ˇ tento slib plnı?
ze
´
´
´ˇ
´
´
ˇ
ˇ ı,´
20. Ktere biblicke sliby pomahajı lidem, kterı o nekoho pecuj
´
´ ´
ˇ
ˇ
aby si zachovali optimismus, i kdyz ten, o koho pecujı, umıra?
PROKAZUJTE
ˇ ˚
´
´
´
´
SVYM ZESTARLYM RODICUM UCTU
181
´ˇ
´
ˇ
ˇ
´
nadeji v Boha . . ., ze bude vzkrˇ ısenı spravedlivych
´
´
i nespravedlivych.“ (Skutky 24:15) Lidem, kter ym ze´ ´
ˇ prin
´ echu
ˇ
ˇ na vzkrˇ ı-´
ˇ
ˇ a´ sˇ ı´ ut
mreli
zestarlı rodice,
nadeje
´
ˇsenı´ a slib, ze
ˇ Buh
˚ vytvorˇ ı´ nadhern
´y novy´ svet,
ˇ kde
´
ˇ
„smrt jiz nebude“. (Zjevenı 21:4)
´
´ ˇ´
ˇ´
ˇ
´
ˇ ˚
21
Bozı sluzebnıci si svych rodicu hluboce vazı,
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
i kdyz jejich rodice mozna jiz zestarli. (Prıslovı
´
´
´
ˇ
23:22–24) Projevujı jim uctu. Jestlize tak jednajı,
´
´ ´
´
´
ˇ
ˇ´
´
˚
osobne prozıvajı to, co rˇ ıka inspirovane prˇ ıslovı: „Tvuj
´
´ ˇ
otec a tva matka se budou radovat a ta, ktera te zro´
´
´
ˇ ´
ˇ
dila, bude mıt radost.“ (Prˇ ıslovı 23:25) A predev
sım,
´ ´
´ ´
´
ˇ
˚
jednanı toho, kdo svym zestarlym rodicum projevuje
´ ´
´
´
uctu, se lıbı Jehovovi Bohu a prokazuje uctu jemu.
´ ´ ´
´ ´
´
´ ´
ˇ a´ sˇ ı´ prokazovan
21. Jake dobre vysledky prin
ı ucty zestarlym roˇ ˚
dicum?
´
´
J AK
MOHOU TYTO BIBLICK E Z ASADY
´
´
´
´
POM AHAT . . ., ABYCHOM SV YM ZESTARLYM
ˇ ˚
´
RODI C UM PROKAZOVALI UCTU ?
´
´ rodicˇ um
˚
˚
ˇ davat
Svym
a prarodicˇ um
bychom meli
´
ˇ
ˇ
patricnou nahradu. (1. Timoteovi 5:4)
´ ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ zale
Vsechny nase
zitosti se musı dıt v lasce.
˚
(1. Korinanum 16:14)
´
˚ zit
ˇ ymi
´
S dule
rozhodnutımi se nikdy
´
´
ˇ
neukvapujme. (Prıslovı 14:15)
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
I kdyz rodice ve vyssım veku onemocnı
´
´
ˇ
a zeslabnou, musıme s nimi jednat ohleduplne.
´ˇ
ˇ
(3. Mojzısova 19:32)
´
´
ˇ
Prijde
doba, kdy nebudeme starnout a umırat.
´
(Zjevenı 21:4)
182
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´
´
SE S T N AC TA
K A P I TOLA
ˇ
´
ˇ
Zajistete sve rodine
trvalou budoucnost
ˇ
ˇ
´
DYZ Jehova spojil Adama a Evu manzelstvım,
´ ˇ
´
ˇ
´
ˇ
Adam vyjadril svou radost tım, ze prednesl prvnı
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
basen, ktera byla zaznamenana v hebrejstine. (1. Mojˇ´ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
zısova 2:22, 23) Stvoritel
vsak mel v umyslu nejen to,
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
aby svym pozemskym detem udelal radost. Chtel, aby
ˇ
´
ˇ
˚
manzelske dvojice a jejich deti jednaly podle jeho vule.
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
Prvnı dvojici rekl: „Bute plodnı a pribyvejte a naplnte
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
zemi a podmante si ji a mejte v podrızenosti morske
´ ´
´ ´
ˇ ´
ˇ ´
ryby a nebeske letajıcı tvory a kazdeho ziveho tvora,
´
ˇ´ˇ
kter y se pohybuje po zemi.“ (1. Mojzısova 1:28) To byl
´ ˇ
˚ ˇ ´
ˇ ˇ ´ ´ ´
nesmırne dulezity, odmenujıcı ukol. Kdyby Adam
ˇ ´
ˇ
ˇ
a Eva byli poslusnı a jednali presn
e podle Jehovovy
˚
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
vule, mohli byt oni a pozdeji i jejich deti velmi sastnı.
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
2
I v dnesnı dobe jsou rodiny nejsastnejsı tehdy,
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
ˇ´ ˚
ˇ
kdyz se spolecne snazı jednat podle Bozı vule. Apostol
ˇ ´
ˇ ˇ ´
ˇ
Pavel napsal: „Zbozna oddanost je prospesna ke vseˇ
´
ˇ
ˇ ˇ ´
´
´
mu, protoze ma slib zivota nynejsıho a toho, kter y ma
´
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
prijıt.“ (1. Timoteovi 4:8) Rodina, ktera zije ve zbozne
´
´ ´
´
ˇ
oddanosti a ktera se rˇ ıdı Jehovovymi radami obsaze´
ˇ
´ ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ
ˇ ˇ
nymi v Bibli, bude sastna jiz v ‚nynejsım zivote‘. (Zalm
ˇ
´ ´
1:1–3; 119:105; 2. Timoteovi 3:16) I kdyz biblicke zasaˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
dy uplatnuje pouze jeden clen rodiny, je to lepsı, nez
ˇ
ˇ
kdyby je v rodine neuplatnoval nikdo.
´
´
3
Tato kniha pojednavala o mnoha biblickych
´
´
´
´
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
zasadach, ktere prispıvajı k rodinnemu stestı.
K
´ ˇ
˚ zam
1. Jaky´ byl Jehovuv
er s rodinou?
´
ˇ ı´ dobeˇ opravdu sastn
ˇ
´
2., 3. Jak mohou byt rodiny v dnesn
e?
ˇ
ZA JISTETE
´
ˇ
SVE RODINE TRVALOU BUDOUCNOST
183
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
Pravdepodobne jste si vsimli, ze nektere z techto zasad
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ı´
se v knize objevujı nekolikrat. Proc? Protoze vyjadruj
˚
´
´
˚
ˇ ˇ ´
pusobive pravdy, ktere v nejruznejsıch oblastech ro´
ˇ
ˇ´
ˇ ´
´
dinneho zivota slouzı k dobru vecı. Rodina, ktera se
ˇ´
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
snazı tyto biblicke zasady uplatnovat, zjisuje, ze zboz´
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ ´
na oddanost skutecne „ma slib zivota nynejsıho“. Po´
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
˚ ˇ ´
dıvejme se jeste jednou na ctyri
z techto dulezitych
´
zasad.
´
´
´
HODNOTA SEBEOVL ADAN I
´ ˇ
´
ˇ
ˇ
4 Kral
Salomoun rekl:
„Jako prolomene mesto beze
ˇ
´
´ ˇ ´
´
´
zdi je muz, kter y nema zadnou zabranu pro sveho du´
´
ˇ ´ ´ ˇ
ˇ
cha.“ (Prıslovı 25:28; 29:11) Pro ty, kdo chtejı mıt sast´
ˇ
´
ˇ
´ ´
´
ne manzelstvı, je ‚potlacovanı sveho ducha‘ neboli se´ ´ ´
´
ˇ ˚ ˇ ´
´ ´ ´
´
beovladanı nesmırne dulezite. Podlehanı zhoubnym
´
´
´
ˇ ´
ˇ
emocım, naprıklad vzteku nebo nemravnym zados´ˇ ´
´ ´
ˇ
˚
´ ˇ
tem, totiz zpusobı skodu, jejız naprava trva leta — poˇ
˚
´
kud se tato skoda vubec da napravit.
ˇ ´
´
˚
ˇ
´ ˇ
ˇ
5 Zadn
y Adamuv potomek samoz
ˇ ´ rejme˚ nedokaze
´
´ ˇ
ˇ
´
sve nedokonale telo plne ovladat. (Rımanum 7:21, 22)
´ ´ ´
ˇ
˚
Sebeovladanı je vsak ovoce ducha. (Galaanum
ˇ´
´
´ ˇ
´
5:22, 23) Bozı duch v nas tedy bude vytvaret sebeovla´ ´
danı, pokud se o tuto vlastnost budeme modlit, budeˇ
´
´
me uplatnovat vhodne rady zapsane v Bibli a bude´
ˇ
´ ´ ´
´
me se stykat s temi, kdo sebeovladanı projevujı,ˇ ale
ˇ
´
´
tem, kdo ho neprojevujı, se budeme vyhybat. (Zalm
´
´
´
119:100, 101, 130; Prˇ ıslovı 13:20; 1. Petra 4:7) Takove
´ ´ ´
˚ ˇ
ˇ
ˇ
jednanı nam pomuze ‚prchat pred smilstvem‘, i kdyz
ˇ
´
˚
se dostaneme do pokusenı. (1. Korinanum 6:18) Od´
´
´
mıtneme nasilı a vyhneme se alkoholismu nebo nad
´
´ ˇ ´
ˇ
´ ´
ˇ ˇ ´
nım zvıtezıme. A nase jednanı bude klidnejsı i tehdy,
ˇ ´
ˇ
kdyz nas nekdo bude provokovat nebo se ocitneme
´
´
´ ´ ´
ˇ
˚ zit
ˇ e´ sebeovlad
4. Procˇ je v manzelstv
ı nesmırneˇ dule
anı?
´ ´ ´
ˇ nedokonaly´ clov
ˇ
ˇ vypestovat
ˇ
5. Jak si mu˚ ze
ek
sebeovladanı
ˇ
ˇ
a v cem mu to prospeje?
184
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´ ´
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
v jine narocne situaci. Ucme se vsichni,
i deti, v sobe
ˇ
´
˚ ˇ ´
rozvıjet toto dulezite ovoce ducha. (Zalm 119:1, 2)
´
´
´
´
SPR AVN Y
ˇ NAZOR NA
´ VEDEN I
PROSTREDNICTV IM HLAVY
˚ ˇ
´
´
´
Druhou dulezitou zasadou je uznavat vedenı pro´
´
ˇ
strednictvım hlavy. Pavel uvedl spravnou posloup´ ´ ´
ˇ
nost tohoto usporˇ adanı, kdyz napsal: „Chci . . ., abysˇ ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
te vedeli, ze hlavou kazdeho muze je Kristus; hlavou
ˇ
ˇ
˚
zeny je zase muz; hlavou Krista je zase Buh.“ (1. Ko˚
´ ˇ
´ ´
rinanum 11:3) To znamena, ze vedoucı ulohu v rodiˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ne ma muz, manzelka ho verne podporuje a deti po´
ˇ
˚
slouchajı rodice. (Efezanum 5:22–25, 28–33; 6:1–4)
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Povsimnete si vsak, ze vedenı prostrednictv
ım hlavy
ˇ
ˇ
´
´ ˇ ´
ˇ
prinası spokojenost jen tehdy, kdyz je uplatnovano
´
ˇ
ˇ ´
´ ˇ ´
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
spravne. Manzele, kterı zijı ve zbozne oddanosti, vedı,
ˇ
´
´
´
ˇ
ze vedenı prostrednictvım hlavy nenı diktatura. Na´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
ˇ
podobujı Jezıse, svou Hlavu. Presto
ze Jezıs mel byt
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
‚hlavou nade vsım‘, „neprisel, aby mu bylo slouzeno,
ˇ
˚
ˇ
ale aby slouzil“. (Efezanum 1:22; Matous 20:28) Poˇ ˇ
´
ˇ
´ ´
´
dobne kresansky muz zastava svou ulohu hlavy ne
´
ˇ
´
´
ˇ
k vlastnımu prospechu, ale v zajmu sve manzelky
´
ˇ ´
˚
a svych detı. (1. Korinanum 13:4, 5)
ˇ
´ ˇ
ˇ ´
7
A manzelka, ktera zije ve zbozne oddanosti, se
´
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ´
´
svym manzelem nesoutezı ani se ho nesnazı ovladat.
ˇ
´ ˇ
˚ ˇ
ˇ
´
˚ ˇ
Je sastna, ze ho muze podporovat a ze s nım muze
ˇ
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ
spolupracovat. Bible nekdy o manzelce rıka, ze ji
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
manzel jakoby „vlastnı“, a tım objasnuje, ze manzel
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
je hlavou manzelky. (1. Mojzısova 20:3) Manzelstvım
ˇ
´ ´
´
´
ˇ
se manzelka dostava pod „zakon sveho manzela“.
6
´
´
ˇ
6. a) Jakou posloupnost vedenı prostrednictv
ım hlavy stanovil
´
´
´
˚
ˇ
´
Buh? b) Na co musı pamatovat muz, ma-li ve svem
postavenı
´
ˇ est
ˇ ı´ sve´ rodiny?
ˇ
hlavy prisp
ıvat ke st
´
ˇ
´
7. Ktere´ biblicke´ zasady pomohou manzelce
plnit ulohu,
kterou
ˇ
˚
pro ni v rodine stanovil Buh?
ˇ
ZA JISTETE
´
ˇ
SVE RODINE TRVALOU BUDOUCNOST
185
ˇ ´
˚
´
ˇ
´ ´
´
(Rımanum 7:2) Bible ji zaroven nazyva ‚pomocnicı‘
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
a ‚doplnkem‘. (1. Mojzısova 2:20) Doplnuje vlastnosti
´
´
ˇ
ˇ ´
a schopnosti, ktere jejımu manzelovi chybejı, a posky´
´
ˇ
ˇ
tuje mu potrebnou podporu. (Prıslovı 31:10–31) Bib´ ´ ´ ˇ
ˇ
´
le take rˇ ıka, ze manzelka je „partnerkou“, ktera pra´
ˇ
´ ˇ
cuje bok po boku se svym manzelem. (Malachias
´ ´
ˇ
ˇ
2:14) Tyto biblicke zasady manzelovi a manzelce po´
´
´
´
ˇ
mahajı, aby oba pochopili sve postavenı v rodine
´
´
˚
´
a jednali spolu se spravnou uctou a dustojnostı.
ˇ
´
ˇ
´
‚BU DTE RYCHL I K SLYSEN I‘
´
ˇ
˚
8
V teto knize je casto kladen duraz na nezbytnost
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ sˇ ı´ lepe,
komunikace. Proc? Protoze vsechno se re
jestˇ
´
´
´
ˇ ˇ
lize lide spolu mluvı a jeden druhemu skutecne na´
ˇ
´
˚
ˇ
ˇ
sloucha. Nekolikrat bylo zdurazneno, ze komunikace
ˇ
´
ˇ
´
´ ˇ
je jako dvousmerna ulice. Ucednık Jakub to vyjadril
ˇ ´ ˇ
ˇ
´ ´
´
ˇ
´
´
takto: „Kazdy clovek ma byt rychly k slysenı, pomaly
´
k mluvenı.“ (Jakub 1:19)
´
˚ ˇ ´
´
9
Take je dulezite, abychom davali pozor na to, jak
´
´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ ˇ
mluvıme. Z neuvazene, hasterive nebo velmi kriticky
´
´ ´
´
pronesenych slov se nesklada kvalitnı komunikace.
´
´
ˇ
´ ´
ˇ
(Prıslovı 15:1; 21:9; 29:11, 20) I kdyz to, co rˇ ıkame, je
´
´
´ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
spravne, pokud je to vyjadreno hrube, pysne nebo neˇ
ˇ
ˇ
ˇ ´ ´ ˇ
ˇ ˇ
citlive, pravdepodobne to nadela vıc skody nez uzit´
ˇ ˇ ˇ
ˇ
´
´
ˇ ´
ˇ
ku. Nase rec by mela byt taktnı, ‚okorenena solı‘. (Ko˚
ˇ
ˇ
´
´
losanum 4:6) Nase slova by mela byt jako „zlata
´
´
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
jablka v strıbrnych rezbach“. (Prıslovı 25:11) Rodina,
´ˇ ˇ
´
ˇ´
ˇ komunikovat, bude
jejız clenove se naucı spolu dobre
ˇ
ˇ ˇ ´
mnohem sastnejsı.
´
ˇ
˚
ˇ
´ ´
´
NESMIRN E DULE ZITA ULOHA L ASKY
10
´
´
´
Slovo „laska“ se v teto knize objevuje mnohokrat.
´
ˇ
ˇ
˚
ˇ
8., 9. Ktere´ z asady pomohou v sem
clen
um
rodiny zlepsit
schopnost komunikovat?
´
´
´
˚ zit
ˇ y´ v manzelstv
ˇ
10. Kter y´ druh lasky je nesmırneˇ dule
ı?
186
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´ ´
´
´
Vzpomınate si, o kterem druhu lasky se mluvilo nej´
ˇ
ˇ
´
˚ ˇ
´
ˇ
drıve? Je pravda, ze v manzelstvı hraje dulezitou ulo´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
hu romanticka laska (recky eros) a ze mezi manzelem
ˇ
˚ ´
´
´
´
a manzelkou vzr usta hluboka naklonnost a prˇ atel´ ˇ
˚ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ
´
stvı (recky filia). Mnohem dulezitejsı vsak je laska vy´ ˇ
´ ˇ
´
´
´ ˇ´
jadren
a reck
ym slovem agape. Tato laska se odrazı
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
v nasem vztahu k Jehovovi, k Jezısovi a k nasim bliz´
ˇ
´
nım. (Matous 22:37–39) Je to laska, kterou Jehova
ˇ ˇ
´
projevuje lidstvu. (Jan 3:16) Je skutecne velmi prˇ ı´ ˇ
´
´
˚ ˇ
´
jemne, ze stejny druh lasky muzeme davat najevo
´
´
ˇ
´
´
ˇ
take svemu manzelskemu partnerovi a svym detem!
(1. Jana 4:19)
ˇ
´
ˇ
´ ´
11
V manzelstvı je tato uslechtila laska opravdu „do´
˚
´
konalym poutem jednoty“. (Kolosanum 3:14) Pouta
ˇ
ˇ
˚
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
manzele k sobe a pusobı, ze kazdy z nich chce delat
´
ˇ
ˇ ´
to, co je pro toho druheho a pro jejich deti nejlepsı.
ˇ
´ˇ ´
´
Jestlize se rodina dostane do obtızne situace, laska
´
´ ´ ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ´
jı pomaha re
sit problemy jednotne. Kdyz manzele
´
´
´ ´
´
ˇ
starnou, laska jim pomaha, aby se vzajemne podpo´
´
´ ˇ
´
rovali a stale si jeden druheho vazili. „Laska . . . ne´ ´
´
´ ´
ˇ
´ ˇ ´ ˇ
vyhledava sve vlastnı zajmy . . . Vsechno snası, vseˇ ˇ´
ˇ
´
ˇ
´ ´
´
mu verı, ve vse doufa, ve vsem vytrvava. Laska nikdy
´ ´
˚
neselhava.“ (1. Korinanum 13:4–8)
ˇ
´
´
´
ˇ
12
Manzelsky svazek je silny zejmena tehdy, kdyz je
ˇ ´
´
ˇ
´
upevneny nejen laskou mezi manzelskymi partnery,
ˇ ´
´
ˇ
ale predev
sım laskou k Jehovovi. (Kazatel 4:9–12)
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
Proc? Apostol Jan totiz napsal: „To znamena lasku
ˇ
´ ´
´ ´ ´
ˇ
k Bohu, ze zachovavame jeho prikazanı.“ (1. Jana 5:3)
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ ´
Manzele by tedy meli sve deti vychovavat ve zbozne
ˇ
´ ˇ
´
´
oddanosti nejen proto, ze sve deti milujı, ale take proˇ
˚
´
ˇ´ˇ
ˇ
to, ze to je Jehovuv prˇ ıkaz. (5. Mojzısova 6:6, 7) Meli
´
´
´
˚
ˇ
ˇ
11. Jak laska pusob
ı ve prospech
manzelstv
ı?
´
´
ˇ
12. Procˇ laska, kterou majı manzelsk
e´ dvojice k Bohu, jejich
´
ˇ
manzelstv
ı posiluje?
ˇ
ZA JISTETE
´
ˇ
SVE RODINE TRVALOU BUDOUCNOST
187
´
DAR SVOBODNEHO STAVU
´
´
ˇ ´
ˇ
ˇ
Ne kazdy vstoupı do manzelstvı. A ne vsechny man´
ˇ
´
ˇ
ˇ´ˇ
zelske dvojice se rozhodnou mıt deti. Jezıs byl svobod´
´
ny a o svobodnem stavu mluvil jako o daru pro toho,
´
´
ˇ
˚
˚
´
kdo v nem zustane „kvuli nebeskemu kralovstvı“. (Maˇ
´
ˇ
ˇ
tous 19:11,
12) Take apostol Pavel se rozhodl, ze se ne´
´
ˇ ı.´ Rˇ ıkal,
ˇ jak svobodny´ stav, tak manzelstv
ˇ
ozen
ze
ı jsou
˚
ˇ
‚dary‘. (1. Korinanum 7:7, 8, 25–28) Takze i kdyzˇ tato
´ ´
´ ˇ
ˇ sinou
ˇ
kniha vet
pojednava o zalezitostech,
ktere´ sou´
´
ˇ
´
ˇ ı,´ presto
ˇ
bychom
visejı s manzelstv
ım a s vychovou
det
´
ˇ zapomınat
ˇ i svobodnı´ lide´ nebo lide,´
nemeli
na to, ze
´ ˇ ´
´
´
ˇ em
´ manzelstv
ˇ
kterˇ ı zij
ı v bezdetn
ı, mohou zıskat hod´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ne pozehnanı a velkou odmenu.
´
˚
ˇ
by se vyhybat nemravnosti nejen kvuli tomu, ze mi´
´
ˇ
˚
ˇ
´
lujı jeden druheho, ale hlavne kvuli tomu, ze milujı
´
´
ˇ ´
Jehovu, kter y „bude soudit smilnıky a cizoloznıky“.
˚
˚
ˇ
(Hebrejcum 13:4) I kdyby jeden z partneru v manzel´ ˚
´
´
´
´
ˇ
stvı pusobil neprıjemne problemy, laska k Jehovovi
´
ˇ
´
´
bude druheho partnera podnecovat, aby se dale rˇ ıdil
´
´
´
´
biblickymi zasadami. Ty rodiny, ve kter ych je vzajem´ ´
ˇ
´
na laska upevnena laskou k Jehovovi, jsou opravdu
ˇ
´
sastne.
´
´
ˇ ´
˚
RODINA, KTER A JEDNA PODLE BO Z I V ULE
´
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
Kresan
se v celem svemˇ zivote zameruje
na to,
ˇ´ ˚
aby jednal podle Bozı vule. (Zalm 143:10) To je skuˇ ´ ´
ˇ ´
ˇ
tecny vyznam zbozne oddanosti. Jestlize rodiny jed´
ˇ´ ˚
´ ´
´
najı podle Bozı vule, pomaha jim to, aby upıraly po˚ ˇ ´ ˇ
˚
hled na opravdu dulezite veci. (Filipanum 1:9, 10)
ˇ´ˇ
´
ˇ
˚
ˇ sel
Jezıs naprˇ ıklad upozornil: „Pri
jsem . . . zpusobit
13
ˇ rozhodnutı´ jednat podle Bozˇ ı´ vule
˚ kaz-ˇ
13. V jake´ situaci mu˚ ze
´
˚ zit
ˇ e´
ˇ
demu
jednotlivci pomoci, aby se zameˇ roval
na opravdu dule
ˇ
veci?
188
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
rozdelenı cloveka proti jeho otci, a dcery proti jejı
´
ˇ
´
´
ˇ
matce, a mlade manzelky proti jejı tchyni. Neprate´ ˇ
ˇ
´
´
´
le cloveka vskutku budou lide z jeho vlastnı domacˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
nosti.“ (Matous 10:35, 36) Presne podle Jezısova
ˇ ´
´
´
´ ˚
´
upozornenı jsou mnozı z jeho nasledovnıku prona´
ˇ
´
´
sledovani cleny vlastnı rodiny. To je velmi smutna
˚
´ ´
´
ˇ
situace pusobıcı bolest. Presto by rodinne svazky
ˇ
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
´
nemely mıt pro nas vetsı hodnotu nez nase lasˇ´ˇ
ˇ
ka k Jehovovi Bohu a k Jezısi Kristu. (Matous
ˇ
´
ˇ
10:37–39) Pokud nekdo i pres odpor sve rodiny vy´
˚
ˇ
ˇ
´
trva, jeho odpurci se mohou zmenit, kdyz uvidı
´ ´ ˇ
ˇ ´
˚
dobre ucinky zbozne oddanosti. (1. Korinanum
ˇ
ˇ
7:12–16; 1. Petra 3:1, 2) I kdyz se to nestane, presto
´
´ ˇ ´
´
´
ˇ
´
ˇ
˚
nikdo nezıska zadny trvaly uzitek tım, ze kvuli odˇ
ˇ
poru prestane
slouzit Bohu.
´
´
ˇ´ ˚
ˇ ˚
´ ´
14
Jednanı podle Bozı vule rodicum pomaha, aby
´
ˇ
ˇ
´
´
´
´
se spravne rozhodovali. Na nekter ych uzemıch majı
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
naprıklad rodice sklon povazovat sve deti za „dob´
´
ˇ
ˇ
´
rou investici“ a spolehajı na to, ze az zestarnou, buˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
dou deti o ne pecovat. I kdyz je spravne, aby dospe´
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
ˇ
le deti pecovaly o sve starnoucı rodice, presto by
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
rodice nemeli takto uvazovat a tım vest sve deti
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
k hmotarskemu zpusobu zivota. Rodice, vasim de´ ´
ˇ
´ ´
tem neprospıva, jestlize je vychovavate k tomu, aby
´
´ ˇ
´
ˇ
´
si vıce vazily hmotneho majetku nez duchovnıch
ˇ ´
vecı. (1. Timoteovi 6:9)
´ ´
´
15 Vynikajıc
ım prˇ ıkladem byla v tomto ohledu Eu´
´
´
nike, matka Pavlova mladeho prˇ ıtele Timotea. (2. Ti´
ˇ
ˇ ´ ´
ˇ
moteovi 1:5) Eunike sice mela neverˇ ıcıho manze´ ˇ
ˇ
ˇ
la, presto se jı vsak za pomoci Timoteovy babicky
ˇ
Loidy podarilo
vychovat Timotea tak, aby usiloval
´ ˚
ˇ rodicˇ um,
˚
ˇ
14. Jak touha jednat podle Bozˇ ı vule
pomu˚ ze
aby de´
ˇ nejprospeˇ sn
ˇ ej
ˇ sˇ ı?
lali to, co je pro jejich deti
´ ´
´
ˇ
15. V cem
byla Timoteova matka Eunike´ vynikajıcım prˇ ıkladem
´
´ ˚
ˇ
´
ˇ
rodice, kter y jedna podle Bozı vule?
ˇ
ZA JISTETE
´
ˇ
SVE RODINE TRVALOU BUDOUCNOST
189
ˇ
ˇ
o zboznou oddanost. (2. Timoteovi 3:14, 15) Kdyz Tiˇ
´
´
ˇ
moteus dospel, Eunike souhlasila s tım, aby odesel
ˇ
´
´
´
˚
z domova a zacal kazat o Kralovstvı jako Pavluv spoˇ ´
´ ˇ
´
ˇ ˇ
lecnık v misionarsk
e sluzbe. (Skutky 16:1–5) Musela
´
ˇ
´
´
mıt velkou radost, kdyz se z jejıho syna stal vynikajı´
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
cı misionar. V jeho zbozne oddanosti se v dospelosti
´ ´
´
ˇ
´
´
zrcadlila dobra vychova z raneho detstvı. Eunike jisˇ ˇ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
´
te prinaselo uspokojenı a radost, kdyz slysela zpravy
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ ˇ
o Timoteove verne sluzbe, i kdyz se jı pravdepodobne
ˇ
´
˚
po nem styskalo. (Filipanum 2:19, 20)
ˇ
VASE RODINA A BUDOUCNOST
ˇ´ˇ
´ ´
ˇ ´
ˇ
16
Jezıs byl vychovavan ve zbozne rodine a jako doˇ ´
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
spely syn se radne postaral o svou matku. (Lukas
´
ˇ´ˇ
´
´
ˇ
ˇ
2:51, 52; Jan 19:26) Prvoradym Jezısovym cılem vsak
ˇ´ ˚
ˇ
ˇ
bylo plnit Bozı vuli a to pro nej znamenalo umoznit
´
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
˚
ˇ
lidem prıstup k vecnemu zivotu. To udelal, kdyz svuj
´
´ ˇ
ˇ
´
´
´ˇ
ˇ
dokonaly lidsky zivot obetoval jako vykupne za hrıs´
ne lidstvo. (Marek 10:45; Jan 5:28, 29)
ˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
17
Kdyz Jezıs zemrel,
Jehova ho pak vzkrˇ ısil k ne´
ˇ
beskemu zivotu, dal mu velkou autoritu a nakonec
´
´
´
´
´
ho dosadil do postaven
ı Krale v nebeskem Kralovstvı.
ˇ ´
ˇ
˚
´
ˇ´ˇ
(Matous 28:18; Rımanum 14:9; Zjevenı 11:15) Jezısoˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
´
va obe umoznila, ze nekterˇ ı lide byli vybrani, aby
´
´ ´
ˇ´ˇ
ˇ
´
v tomto Kralovstvı vladli s Jezısem. Tato obe take po´
´
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
skytla ostatnım uprımne smyslejıcım lidem moznost
´ ˇ
´
zıskat dokonaly zivot na zemi, kde budou obnoveny
´
´
´
rajske podmınky. (Zjevenı 5:9, 10; 14:1, 4; 21:3–5;
ˇ ´
ˇ ˇ ´ ´
ˇ
22:1–4) Dnes je nası nejvetsı vysadou to, ze tuto slav´
˚ ˇ
´
ˇ
nou dobrou zpravu muzeme oznamovat svym bliz´
ˇ
nım. (Matous 24:14)
´
ˇ
16. V cem
se Jezˇ ısˇ projevil jako starostlivy´ syn, ale co bylo jeho
´
´ cılem?
ˇ ym
prvorad
´
´
ˇ
´ vern
ˇ ym
´
17. Jakou nadhernou budoucnost umoznil
Jezˇ ısˇ svym
´
´ ˚
˚
ˇ
ˇ
ˇ
zpusobem zivota tem, kdo jednajı podle Bozı vule?
190
RODINNE´
ˇ ˇ
´
ST EST I
´
ˇ
ˇ
´
´
18 Jak ukazal
apostol Pavel, slib, ze tyto nadherne
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
´ ˇ
veci mohou trvale zıskat lide v zivote, „kter y ma pri´
ˇ ´
ˇ ´
jıt“, se vztahuje na ty, kdo zijı ve zbozne oddanosti. To
ˇ
ˇ ´
˚
´ ˇ ˇ ´
ˇ
je jiste nejlepsı zpusob, jak najıt stestı! Uvedomte si,
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ ˇ
ˇ ´
ˇ ´
ˇ´
ze „svet pomıjı a rovnez jeho zadost, ale kdo cinı Bozı
˚
˚ ´ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
vuli, zustava navzdy“. (1. Jana 2:17) Takze, a jste dıte,
ˇ
´
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ
rodic, manzel, manzelka, svobodny dospely s dıtetem,
´
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
nebo svobodny dospely bez dıtete, snazte se jednat
ˇ´ ˚
ˇ
´
´
´
podle Bozı vule. I kdyz je na vas vyvıjen natlak nebo
´ ´
´ ´
ˇ ˇ
se potykate s nesmırnymi tezkostmi, nikdy nezapoˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
mente, ze jste sluzebnıkem ziveho Boha. Delejte tedy
´
´
´
ˇ
svymi skutky radost Jehovovi. (Prıslovı 27:11) A a
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ ˇ ´
vase chovanı vede k vasemu stestı nynı a k vecnemu
´
´
ˇ ˇ
ˇ
zivotu v budoucım novem svete!
´
´
´
´
´
ˇ
18. Jakou pripom
ınku a jake povzbuzenı dostavajı rodiny i jednotlivci?
´
´
´
J AK MOHOUˇ ´ TYTO BIBLICK
E Z ASADY POM Aˇ ˇ
´
ˇ
HAT . . . VA S I RODIN E, ABY BYLA S TASTN A ?
´ ´ ´
´
ˇ
Sebeovladanı se da vypestovat.
˚
(Galaanum 5:22, 23)
´
´
´
ˇ
ˇ a manzelka
ˇ
Kdyz majı manzel
spravny´ nazor
´
´
ˇ
ˇ
na postavenı hlavy, snazı se delat to,
ˇ ej
ˇ sˇ ı.´
co je pro jejich rodinu nejprospeˇ sn
˚
(Efezanum 5:22–25, 28–33; 6:4)
´
´ ´
Ke komunikaci patrˇ ı naslouchanı.
(Jakub 1:19)
´
´ ´
ˇ
Manzelstvı upevnı laska k Jehovovi.
(1. Jana 5:3)
´
´
˚ zit
ˇ ej
ˇ sˇ ım
Nejdule
cılem rodiny je jednat podle
ˇ
´ ˚
ˇ
Bozı vule. (Zalm 143:10; 1. Timoteovi 4:8)
ˇ
ZA JISTETE
´
ˇ
SVE RODINE TRVALOU BUDOUCNOST
191
ˇ
ˇ ˇ ´
Chteli byste se dozvedet vıc?
ˇ
˚ ˇ
ˇ
´
Svedky Jehovovy muzete kontaktovat prostrednictvım
´
´
webovych stranek www.jw.org.

Podobné dokumenty

redtv.cl

redtv.cl ˇ Zamilovane pary. Jsou vsude, kam se podı´ ˇ ˇ ˇ ˇ vas — ve skole, na ulici, v obchodech. Vzdycky kdyz ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´ je vidıs, moc si prejes taky s nekym chodit. Ale jsi na ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ

Více

ZEM ˇ REL V ´ AM N ˇ EKDO BL ´ IZK ´ Y?

ZEM ˇ REL V ´ AM N ˇ EKDO BL ´ IZK ´ Y? Jak muzete zarmutek prekonat ´ et ˇ rozhodneˇ nenı´ nouze. Ne O rady na tento nam ˇ ´ ale pomu˚ zou. ˇ ´ naˇ vsechny vam Nekte rˇ ı´ lide´ vam ˇ

Více

N´aˇs kˇres ansk´yˇzivot a sluˇzba

N´aˇs kˇres ansk´yˇzivot a sluˇzba ´ ˇ Ne 5:14–19 – Nehemjas byl pokorny, nesobecky a rozvaz´ ny (w06 2/1 10 84) ´ ˇ Ne 8:8–12 – Nehemjas napomohl tomu, aby byl lid duˇ ˇ ´

Více

Kde m˚uˇzete naj´ıt´utˇechu?

Kde m˚uˇzete naj´ıt´utˇechu? ˇ et ˇ o Bohu a o tom, jak vam ´ mu˚ ze ˇ po1 Pokud se chcete vıc ´ na svedky ˇ ´ e, ˇ kde zijete, ˇ moct, obrate se prosım Jehovovy v mıst ˇ do jejich nejblizˇ sˇ ı´ pobocky. ˇ

Více