Xpert

Tasemnice koček
TASEMNICE
DRUHY
PREPATENTNÍ
PERIODA
PATENTNÍ
PERIODA
INFEKČNÍ STÁDIA A CESTY
INFEKCE
ROZŠÍŘENÍ
V EVROPĚ
KONEČNÝ
HOSTITEL
Taenia
taeniaeformis
5-10 týdnů
Několik roků
Pozření larev
v hlodavcích
VŠUDE
Kočky
Mesocestoides
spp.
4-10 týdnů
Několik roků
Pozření larválních
stádií v mase a tkáních
VŠUDE
Kočky, psi a lišky
Dipylidium
caninum
3 týdny
Několik měsíců
Pozření larválních stádií
v blechách a všenkách
VŠUDE
Kočky, psi a lišky
Echinococcus
mulƟlocularis
28 dní
Několik týdnů
Pozření larválních
stádií v mezihos teli
(hlodavci)
Střední a východní
Evropa, Itálie, Turecko
Lišky, mývalové,
psi a kočky
Troglostrongylus brevior:
Nový příběh
Troglostrongylus brevior a T. subcrenatus
jsou metastrongyloidi (plicnivky koček).
Některé zprávy nasvědčují tomu, že za jistých
podmínek žijí T. brevior, další běžnější metastrongyloid Aelurostrongylus abstrusus
a Capilaria aerophila v sympatrii. I když
byl dosud publikován jenom malý počet
klinických popisů, Prof. Emanuele Brian
z University of Messina doložil, že respiratorní příznaky u koček infikovaných hlís cí
Troglostrongylus jsou závažné a že tato
infekce je u koťat často fatální. Diagnóza
aelurostrongylózy a troglostrongylózy je
postavena na iden fikaci prvního stádia larvy
Baermannovou metodou. Larvy L1
A. abstrusus jsou 330-400 μm dlouhé a jejich
ocasní část má tvar písmene S s dorzální
a ventrální incisurou a zřetelným háčkovitým
výběžkem. Ocasní část druhu T. brevior má
tvar S s dorzální a ventrální incisurou a postrádá výše zmíněný výběžek, přítomný
u A. abstrusus (obrázek vlevo).
NEWSLETTER
Číslo 1
PARASIT’XPERT
Pramen: ESCCAP Guideline
EDITORIAL
ŽIVOTNÍ CYKLUS
DIPYLIDIUM CANINUM
Plathelminti (ce
D. H.
1 Dospělí červi
WĞƐŶĞďŽŬŽēŬĂ spolkne
rozkouslou blechu nebo všenku
4
(tenké stƎevo)
Cysticerkoid
Trus
Články – proglŽƟĚy,
obsahují kokony s
vajíēky
Vyvíjí se v infekēní cysƟcerkoid po té,
co se vyklube dospĢlá blecha a zaēne
se ǎŝǀŝt na ŚŽƐƟƚĞůŝ
~10 dnƽ aǎ ~1 rok
(I.H. dependentní)
2 Kokony s vají čky
Dospělá blecha
I.H. pozƎe vajíēka
I. H.
3 Onkosféra – infekční
Flea
pupalkukly
stage
Stádium
Onkosféra se vyvíjí ve vývojové
fázi kukly
zárodek
Riziko pro člověka
● ZOONÓZA
● Dě se mohou infikovat
náhodně pozřenými
invadovanými blechami.
● Infikované dě mohou trpět
průjmy, boles břicha
a nevolnos .
Ochranná opatření
● Ošetření pro zevním
a vnitřním parazitům
● Sledování a vyšetřování
faeces
Larvy blech nebo
všenek
I. H. mezihostitel
D. H. definitivní hostitel
Klinické příznaky
 Zpočátku majitel neregistruje specifické
příznaky
 Proglo dy jsou viditelné v trusu
 Proglo dy migrují přes konečník ven,
způsobují svědění a „sáňkování“ zvířete
 Při masivní infestaci způsobují:
 Opožděný růst
 Trávicí problémy
se střídavými
zácpami a průjmy
 Konvulze a epilep cké záchvaty
Tasemnice psí (Dipylidium caninum) infestuje především psy a kočky, ale příležitostně i člověka. Zralé naplněné proglo dy
odcházejí z trávicího traktu defini vního
hos tele v neporušeném stavu ve faeces
nebo ak vně procházejí řitním otvorem do
perianální oblas . Následně tyto proglo dy
uvolňují kokony naplněné vajíčky. Zřídka
dojde k prasknu proglo d; kokony s vajíčky jsou pak ve vzorcích trusu viditelné.
Po pozření vajíčka mezihos telem (larvální
stádia psí nebo kočičí blechy, Ctenocephalides spp.) dojde k uvolnění onkosféry v jeho
střevě. Onkosféra penetruje střevní stěnu,
invaduje hemocoele (tělní du nu) hmyzího
mezihos tele a vyvíjí se (u dospělé blechy
vyklubané z kukly) do infekčního stádia
s názvem cys cerkoid. Dospělé blechy ukrývající v sobě tyto proglo dy tak mohou být
zdrojem infestace pro defini vní hos tele.
Ti se infikují pozřením dospělé blechy obsahující cys cerkoid. Proglo dy postupně
narůstají a zrají a plní se shluky vajíček,
uvolňují se z tasemnice a migrují k análnímu otvoru nebo jsou pasážovány trusem,
uzavírajíce tak celý vývojový cyklus.
k o n t r o l a
endoparazitů
tasemnice
nematoda
externí účinnost
klíšťata
blechy
Taenia taeniaeformis
Echinococcus multilocularis
Mesocestoides spp.
Tato tasemnice je zřídkakdy spojena s klinickými příznaky u psa či kočky. Zralé články opouštějící řitní otvor mohou ovšem
vyvolávat anální iritaci a nu zvíře třít si
zadek o zem. Tento druh využívá jako mezihos tele hlodavce.
Kočky jsou na rozdíl od psa epidemiologicky nevýznamné jako zdroj infekčních
vajíček vzhledem k tomu, že jsou zřídka
hos teli těchto tasemnic. I přes obecně
nízké riziko je důležité ošetřovat kočky
v podmínkách s vysokým rizikem.
Tato tasemnice se může vyskytovat kromě
u psů také u koček. Má nepřímý životní
cyklus, který vyžaduje alespoň dva mezihostele. První mezihos tel není známý (předpokládá se, že jím mohou být mravenci,
brouci, někteří roztoči), ale jako finální mezihos telé mohou sloužit rozliční obratlovci
nesoucí larvální stádia tasemnic (tetrathyridium) v tělní du ně, například hadi, ptáci,
ještěrky a hlodavci.
Je mi potěšením představit vám newsle er Parasit´Xpert, který je určen
všem, kteří chtějí být seznamováni
s aktuálními znalostmi z parazitologie
koček a psů, s diagnos ckými py, terapeu ckými postupy i s mnoha dalšími
zajímavými informacemi.
Parazi smus jako unikátní způsob
života je společný všem cizopasníkům,
které můžeme označit za fascinující
živočichy. Jsou jedinečně adaptováni
k přeži , v některých případech prostřednictvím velmi složitého životního
cyklu. Existuje výzkum ukazující, že někteří mohou dokonce ovlivňovat chování hos tele ve smyslu usnadnění
vlastní reprodukce. V příš ch měsících
vás seznámíme s novým a vzrušujícím
výzkumem cizopasníků koček a psů.
Současně vám umožníme nahlédnout
do procesu vědecké práce a dozvíte
se, jak znalos o zmíněných objektech
našeho zájmu v průběhu času narůstají.
Doufáme také, že vás potěší informace
a doporučení pro an parazitární kontrolu a rovněž py pro komunikaci
s vašimi klienty. Závěrem uznání všem
z vás, kteří budou číst, využívat a šířit
tyto informace a případně nám i podávat cenné komentáře.
Zvláštní poděkování pro:
dr. sc. Silva Rakočević, dr. sc. Tatjana
Šoban, prof. Emanuele Brian
a dr. sc. Luigi Venco
editor:
prof. dr. sc. Albert Marinculić
Nejkomplexnější antiparazitární
ochrana pro kočky
Prémiová technologie pro široké spektrum ochrany a pohodlnou péči o kočku
• Nová kombinace 4 prověřených účinných látek: fipronilu, S-methoprenu, eprinomectinu a praziquantelu.
• Širokospektrá spot-on ochrana proti klíšťatům, blechám (dospělci a vývojová stádia), oblým červům
a tasemnicím.
• Bezpečné pro kočky a koťata od 7 týdnů věku.
• Inovativní, přesný a praktický aplikátor pro optimální způsob ošetření.
NA KLINICE
Plicnivky koček
Se zajímavým případem plicní červivosti koček vás seznámí Dr.sc. Silva
Rakočević, spolumajitelka Kliniky pro malá zvířata „Goldi“ v Zagrebu.
Dr. sc. Rakočević popsala případ 10 měsíčního
kotěte, které přinesl na kliniku jeho velmi
starostlivý majitel před několika týdny. Majitele znepokojovaly stálé a zřetelné respiratorní po že. Na klinice kočka vykazovala intenzivní kašel, kýchání, mukopurulentní nosní
výtok a závažnou dyspneu. Po důkladném
klinickém vyšetření byl odebrán vzorek krve
pro základní hematologické vyšetření. Počty
krevních buněk vykazovaly normální hodnoty
vyjma vyšší hladiny eozinofilů (15 %). Cytologie
laryngeálního výtěru prokázala rovněž shluky
eozinofilů. Následně bylo provedeno RTG vy-
ÚDAJE O PLICNIVKÁCH KOČEK
www.mevet.eu
DESIGNED FOR PETS MADE FOR VETS*
Aelurostrongylus abstrusus, plicnivka koček, patří mezi nematoda
(které zpravidla nepřesahují délku 10 mm) se složitým životním
cyklem. Vajíčka jsou pozřena slimáky nebo hlemýždi, kteří
se mohou stát potravou ptáků nebo hlodavců a se mohou
následně stát kořis kočky a být pozřeny. V těle kočky přijaté larvy
migrují ze střeva do plic, kde žijí uvnitř bronchiolů, v alveolárních
kanálcích a plicních sklípcích. Příznaky zahrnují kašel, kýchání
a výrazný výtok z nosu.
šetření hrudníku pro zhodnocení plicního obrazu. Radiografické změny vykazovaly charakter
bronchiálního a inters ciálního plicního vzoru.
S ohledem na přítomnost eozinofilů v laryngeálním výtěru byla v rámci diferenciální diagnos ky zahrnuta do souboru možných příčin
probíhajícího patologického procesu také infekce plicními červy. Z toho důvodu byl odebrán
vzorek trusu a z něj vyhotoven přímý roztěr.
Dr. Rakočević byla poněkud překvapena, když
při pohledu do mikroskopu viděla množství
pohyblivých larev. Aby diagnóza byla přesná,
doporučila majiteli doručení dalšího vzorku
trusu na Ústav parazitologie Veterinární fakulty
v Zagrebu, kde byla následně potvrzena infekce plicnivkou Aelurostrongylus abstrusus
Baermannovou metodou. Larvy byly přibližně
330 μm dlouhé, s charakteris ckou ocasní
morfologií. Jakmile byla přesná diagnóza potvrzena, rozhodla se léčit kočku vyšší dávkou ivermec nu a s očekáváním dostupnos přípravku,
který bude mít indikační určení i pro tuto méně
obvyklou parazitózu.
JEDNO ZDRAVÍ
Toxocara caƟ:
Podceňované nebezpečí pro člověka
Předpokládá se, že navzdory
případům infekce u člověka popisovaným v literatuře, historické faktory
vedly k tomu, že Toxocara caƟ
nebyla považována jako zoonóza za
příliš důležitou, ve srovnání s Toxocara canis.
Studie s vyloučením toulavých zvířat
uváděly 8 % koček s Toxocara caƟ,
za mco jiná studie zahrnující toulavá
zvířata zjis la 42 % koček s nálezem
tohoto parazita.
INFORMACE PRO
MAJITELE KOČEK
Kdo může chytit infekci
Toxocara cati?
Kdokoliv, ale zřetelně zvýšené
riziko hrozí dětem, lidem, kteří
náhodně pozřou hlínu nebo písek
kontaminovaný vajíčky.
Jaké jsou příznaky
infekce?
Toxokaróza je závažné onemocnění.
U lidí se může objevit horečka,
problémy s dýcháním a bolest
žaludku, někdy také poruchy vidění.
Přibližně 13,9% populace USA má
pro látky ke škrkavkám Toxocara. Na
základě tohoto faktu se předpokládá,
že milióny Američanů byly exponovány působení hlístů Toxocara.
Údaje o kočičí škrkavce
Toxocara caƟ je oblý červ, vyskytující se u koček na celém světě. K transmisi zpravidla
dochází perorální formou pozřením vajíček, která jsou vylučována prostřednictvím trusu.
Po jejich spolknu se v zažívacím traktu vylíhnou larvy a začne jejich fantas cké putování
ze střeva do jater a plic cestou krevního oběhu, odkud jsou následně vykašlány a znovu
spolknuty a dospívají. Milovníci koček mohou být infikováni a charakteris cké migrující
larvičky mohou vyvolávat závažné onemocnění.
Tritrichomonas a Giardia
u diarrhoických koček
Giardia duodenalis je běžný protozoární
parazit, který kolonizuje tenké střevo
u rozličných domácích a divokých zvířat.
U koček je jedním z nejběžnějších parazitů
s celosvětovou prevalencí od 2 do 10%,
s vyšším procentem u symptoma ckých
zvířat. I když je doporučována kombinace
některých testů pro přesnou diagnózu,
prak ci obvykle používají na vní roztěr,
zejména při průjmovém faeces. V tomto
případě je rozpoznání pohyblivých trofozoitů
klíčové především proto, že podobné klinické
příznaky mohou být vyvolány chronickou
infekcí jiných bičíkovců, Tritrichomonas foetus
(Tritrichomonas blagburni). Infekce Tritrichomonas foetus (Tritrichomonas blagburni)
je považována za jednu z nejčastějších infekcí
působících koli du u domácích koček. Tato
infekce je obvyklá v útulcích a chovatelských
zařízeních a přestože se remise průjmových
stavů mohou v průběhu doby objevovat, perzistence infekce je běžná. Na na vním roztěru
je pohyb trofozoitů Giardia, používajících
čtyři páry bičíků, podobný pohybu padajícího
lis . Trichomonády plavou charakteris ckým
trhavým pohybem, který je činí nezaměnitelnými.
CO JE DŮLEŽITÉ VĚDĚT
Protože prenatální infekce se u koťat nevyskytuje, léčba ve dvoutýdenních intervalech
může začít ve věku 3 týdnů až do období dvou
týdnů po odstavení, potom 1x měsíčně až do
věku šes měsíců. Kojící feny a kočky by měly
být odčervovány společně s prvním ošetřením
jejich potomků, s ohledem na možnou patentní infekci. Infekce
Toxocara caƟ se může
objevit u starších koček
a extrémně nepravděpodobný je v tomto
věku výskyt klinických příznaků; proto
je ob žné říci, zda
je kočka infikována,
dokud není provedeno koprologické vyšetření. Toxocara caƟ
je plodným zdrojem vajíček a i jen pár
červů jich může produkovat velký počet.
Kon nuální pravidelné odčervení psů a koček
za použi vyhovujícího anthelmin ka je tedy
vhodné, pokud se neprovádí pravidelné diagnos cké testování. Anthelmin kum s úzkým
nebo širokým spektrem účinnos může být
zvoleno v závislos na riziku jedno- nebo
vícedruhové infekce endoparazity.
Klíčová pravidla pro prevenci
infekce Giardia u psů a koček
Jak léčit infekci Giardia
u psů a koček
•
•
•
•
• metronidazol 10-20mg/kg dvakrát denně po 5-10 dní
nebo kombinace 15mg/kg febantelu, 14,4 mg/kg pyrantelu
a 5mg/kg praziquantelu jednou denně po 3 dny
čis t a sušit povrchy
dodržovat osobní hygienu k zamezení šíření cyst
testy všech zvířat před umístěním mezi ostatní
karanténa a náležitá diagnóza diarrhoických zvířat
Jak preventivně chránit kočky
před infekcí Tritrichomonas
• udržovat povrchy čisté a suché
• odstranit podestýlku a desinfikovat boxy v průběhu
léčby
Jak léčit infekci Tritrichomonas
u koček
léky pro Tritrichomonas pro kočky nejsou registrovány;
ronidazol (30mg/kg dvakrát denně po 2 týdny) může být použit off
label s nejistým výsledkem (kočky musí být pečlivě monitorovány
s ohledem na neurotoxicitu)
trofozoity Giardia
Vědecký pohled
Humánní infekce je způsobena larválními stádii invadujícími svalovinu, mozek
a oko, přičemž imunitní mechanismy se
zdají být neefek vní v eliminaci infekce. Přežívání larev Toxocara lze připisovat dvěma molekulárním strategiím, vyvinutým parazitem. Za prvé uvolňuje
množství exkrečních-sekrečních produktů,
které interagují s imunitním systémem
hos tele a modulují jej. Druhou strategií je vytváření speciálního ochranného
povlaku bohatého na mucin; ten je volně
upevněn na epiku kulu parazita formou,
která dovoluje rychlé vyváznu , dojde-li
k adhezi pro látek a buněk hos tele.
dobře znatelná skupina trichomonád
Dirofilaria immiƟs:
Pravda o srdečním červu u koček
Kočky jsou ve srovnání se psy mnohem méně
vnímavým hos telem dirofilárií a mokrofilarémie
není obvyklá (zjišťována asi u 2 % případů). Pokud
je přítomna, je mikrofilarémie nestálá a krátkodobá.
Zdá se, že některé kočky jsou schopny zbavit se
infekce spontánně, pokud jsou schopny reagovat
dostatečnou imunitní odpovědí.
Z terénních studií víme, že prevalence infekce u koček
je okolo 10 % prevalence u psů v téže oblas . Zhruba
50 % koček zůstává kompletně asymptoma ckých
až do spontánního uzdravení, za mco 25 % infikovaných koček projevuje příznaky akutních dýchacích
po ží odpovídajících na terapii a u 25 % dochází
k náhlému úhynu nebo vykazují hyperakutní symptomy. Typickým příznakem u koček je horečka; červi
jsou menší než u psů a přežívají po kratší časový
úsek, přibližně po dobu dvou až tří let, tedy signifikantně méně než u psů (doba přežívání u psů je pět
až sedm let). Po experimentálních infekcích u koček
je procento červů vyvíjejících se do stádia dospělých
jedinců nižší než u psů (75 %).
.: Latero-laterální RTG snímek hrudníku kočky infikované D. immi s s projevy kašle.
Všimněte si ložiskové opacity (žlutá šipka) kaudálního plicního laloku.
Toxoplasma gondii:
Nekončící sága o kočkách a jejich obětech
Vina padá na kočku. Nebo na syrové
maso. Expozice některým z těchto
zdrojů může navodit infekci zárodkem
Toxoplasma gondii. Přítomnost tohoto intracelulárního parazita nevede u hos tele
k početným projevům. Imunodeficientní
pacien a plody těhotných žen, které se
infikovaly, mohou být ve vysokém riziku
velmi závažných komplikací. Myši infikované Toxoplasma gondii ztrácejí strach
z koček, což je prospěšné jak pro kočku,
tak pro parazita, protože kočka získá
snadno potravu a parazit se dostane, kam
potřebuje - do zažívacího traktu kočky –
což je jediné místo, kde se může pohlavně
reprodukovat a pokračovat ve svém infekčním cyklu. Nedávný výzkum Wendyho
Ingrama, postgraduálního studenta na
University of California v Berkeley, odhalil
překvapivý zvrat tohoto scénáře: dopad
působení parazita se zdá být permanentní.
Nebojácné chování u myši přetrvává
dlouho po vymizení chřipkových příznaků
toxoplasmózy a měsíce poté, co se
organismus zbavil parazitární infekce.