práv.stav po vydání změny č.1

Komentáře

Transkript

práv.stav po vydání změny č.1
STUDIO KAPA – ARCHITEKTURA , URBANISMUS , INTERIER , DESIGN
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ing.arch. Petr Vávra, Na Petynce 88, 169 00 Praha 6
ÚZEMNÍ PLÁN TEREZÍN
PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č.1
Záznam o účinnosti :
a)
b)
c)
d)
označení orgánu, který změnu vydal : Zastupitelstvo města Terezín
pořadové číslo poslední změny : 1
datum nabytí účinnosti poslední změny : 3.8.2011
Jméno, příjmení, funkce a podpis oprávněné osoby pořizovatele :
Zdeňka Klenorová
pověřená zastupující vedoucí odboru územního rozvoje MěÚ Litoměřice
otisk úředního razítka :
ÚZEMNÍ PLÁN TEREZÍN - PRÁVNÍ STAV PO VYDÁNÍ ZMĚNY Č.1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
POŘIZOVATEL :
Úřad územního plánování odboru územního rozvoje
Městského úřadu Litoměřice
Odpovědný zástupce : Zdenka Klenorová
OBJEDNATEL :
Městský úřad Terezín
Náměstí ČSA 179, 411 55 Terezín
IČO: 00 264 474
DIČ: CZ 00264474
Odpovědný zástupce : starostka města paní Růžena Čechová
ZHOTOVITEL :
Vedoucí projektant :
ing.arch. Petr Vávra, autorizovaný architekt ČKA 01189 - A
Urbanistická a architektonická spolupráce :
ing. arch. Petra Cibulová, autorizovaný architekt ČKA 00 670 - A
Doprava :
ing. Josef Smíšek, autorizovaný inženýr ČKAIT 0007570 v oboru dopravní stavby
ing. Jan Špilar, autorizovaný inženýr ČKAIT 0007570 v oboru dopravní stavby, Atelier
VIA
Technická vybavenost :
ing. Petr Hrdlička, autorizovaný inženýr ČKAIT 0401000 v oboru městské inženýrství,
AMI
Demografie, ekonomická aktivita :
Mgr.ing. arch. Zdeněk Černý, autorizovaný architekt ČKA
Vyhodnocení záborů ZPF, krajinná ekologie a životní prostředí :
ing. Jan Dřevíkovský, ing. Josef Krause, Atelier K, Praha
Digitální zpracování :
ing. Petr Kohoutek, ADR GIS service
Praha, leden 2012
1
I. Obsah územního plánu Terezín – právní stav po vydání Změny č.1
IA.Textová část :
a) Vymezení zastavěného území…………………………………………………………str. 3
b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot……………………str. 3
c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch,
ploch přestavby a systému sídelní zeleně……………………………………………str.3
d) Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování…………...str.7
e) Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení
podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability,
prostupnost krajiny, ochrana před povodněmi, dobývání nerostů………………..str.11
f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití
s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu………..str.15
g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření,
staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch
pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit……………..str.27
h) vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných
opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo……………………………………str.29
i) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití
územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty pro pořízení
územní studie…………………………………………………………………………..str.30
j) stanovení pořadí změn v území (etapizace)………………………………….…….str.30
k) vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které
může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen
autorizovaný architekt………………………………………………………………...str.31
l) vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení
podle § 117 odst. 1 stavebního zákona…………………………………………….str.31
m) údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené
grafické části……………………………………………………………………………str.31
IB. Grafická část
1) Výkres základního členění území………………………………………………..1 : 5.000
2) Hlavní výkres…………………………….………………………………………...1 : 5.000
3) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací………………….beze změny
2
a)
Vymezení zastavěného území
Zastavěné území bylo vymezeno na základě aktuálních mapových podkladů a projednaného konceptu k 31.12. 2007 a je přehledně vyznačeno ve výkrese č.1 Základního
členění území, resp. Hlavním výkrese č.2 územního plánu (dále ÚP) Terezín. Hranice
zastavěného území v zásadě kopíruje v mapách KN zachycenou hranici intravilánu (zastavěné území k 1.9.1966), rozšířenou o aktuální zastavěné či jinak využité pozemky.
V Terezíně zastavěné území tvoří 3 souvislé celky, které jsou vymezeny spojitě pro
Litoměřickou kotlinu, vlastní pevnost a pravobřežní část s Malou pevností. Nové Kopisty
mají vymezeno zastavěné území pro vlastní sídlo a další čtyři samostatně dislokované
lokality včetně hřbitova, obdobně pro České Kopisty je vymezeno zastavěné území pro
vlastní sídlo a 7 malých samostatných lokalit. V Počaplech je vymezeno zastavěné
území souvisle pro vlastní sídlo, směrem k Travčicím pak jsou vymezeny 4 samostatné
dislokované lokality.
b)
Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot
V řešeném území se vyskytují přírodní hodnoty vázané především na vodní toky
řek Labe a Ohře a dále jednotlivé prvky kulturního dědictví, odrážející historické souvislosti vývoje řešeného území.
Koncepce rozvoje města Terezín a jeho správního území (viz hlavní výkres č.2)
vychází jednak z podmínky respektování definovaných a chráněných hodnot území,
která je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními, jednak
z požadavku vymezení rozvojových ploch s hlavním cílem stabilizace obyvatelstva
v historicky osídlené zemědělské krajině a zázemí větších center osídlení. Změna č.1
ÚP Terezín reaguje na jednotlivé požadavky vlastníků pozemků na vymezení nových
zastavitelných ploch přičemž není negativně ovlivněna koncepce rozvoje území.
Prioritou návrhu je regenerace stávajících fondů zejména ve vymezené městské
památkové rezervaci (dále MPR) Terezín, dále využití proluk v sídlech a dostavba okrajových částí na stávající zástavbu plynule navazujících pro převážně obytnou funkci.
c)
Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch,
ploch přestavby a systému sídelní zeleně
c1) Urbanistická koncepce
Cílem urbanistické koncepce územního plánu je formovat Terezín jako multifunkční
strukturu, ve které mají a budou mít místo všechny městotvorné funkce, vzájemně se
doplňující a ve svém rozvoji podporující. Ve vztahu k historii města a zároveň malé
vzdálenosti od Prahy (cca 50km od letiště Praha Ruzyně) se předpokládá celá řada
možností využití, z nichž se nejvíce nabízí orientace na zařízení v oblasti vzdělávání
(např. se zaměřením na historii, resp. vojenskou historii s výzkumnou základnou těchto
oborů), kongresové a společenské centrum a pochopitelně turistický ruch. Dalším koncepčním záměrem je také postupnými regeneračními zásahy dle finančních možností
zpřístupnit veřejnosti ucelenou část pevnosti včetně jejího okolí tak, aby tento výsek
umožnil udělat si celkovou a úplnou představu o významu, funkci a fungování fortifikačního systému v návaznosti na optimální využití stavebních objektů uvnitř pevnosti.
3
Hlavní zásadou urbanistické koncepce návrhu jednotlivých sídel je obnova dochovaných hodnot při nabídce možnosti jejich rozvoje. Navržené zásahy do sídelních organizmů tak sestávají jak z vymezení ploch pro novou výstavbu,tak zejména z návrhu regenerace domovního fondu i ostatních tradičních prvků a hodnot urbanistické struktury.
Změnou č.1 ÚP Terezín není urbanistická koncepce měněna ani zásadněji narušena, navrhované změny vycházejí z požadavků vlastníků pozemků na vymezení nových zastavitelných ploch, kterým bylo dotčenými orgány a zastupitelstvem města Terezín vyhověno. V lokalitě Z1/2 – P1/2 – Z1/4 v Českých Kopistech se jedná o poměrně
výrazné extenzivní rozšíření ploch pro obytnou zástavbu, přičemž v sídle dosud nejsou
využity již navrhované rozvojové plochy pro stejnou funkci. Z hlediska celkové koncepce
využití území je tedy součástí návrhu i převedení části plochy Z52 z druhé etapy do etapy první a zařazení lokality Změny č.1 ÚP Terezín do druhé etapy.
Vedle přírodních a urbanistických předpokladů je důležitým faktorem pro rozvoj sídel jejich ochrana proti povodním – prioritně lokalizací návrhových ploch mimo záplavová území v kombinaci s technickými opatřeními, tj. s ochranou návrhových ploch.
Důležitou součástí návrhu je v souladu se zpracovaným plánem ÚSES územní
ochrana vymezených prvků ekologické stability krajiny a jejich průchod v kontaktu se
zastavěným územím. Návrh systému sídelní zeleně je zaměřen na regeneraci a doplnění ploch zeleně na veřejných prostranstvích, ve vazbě na systém pevnosti pak na doplnění a ochranu specifické formy zeleně pevnostního charakteru jako neoddělitelné
součásti stavební podstaty pevnosti.
c2) Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby
Zastavitelné plochy navržené územním plánem k zastavění zpravidla navazují na
současně zastavěné území obce. Zastavěné území i zastavitelné plochy jsou vymezeny
hranicí v grafické části, rozsah navržených zastavitelných ploch je nejlépe patrný
z grafické části - výkres základního členění území a hlavní výkres, kde jsou podrobně
rozlišeny jednotlivé závazné návrhové funkční plochy.
Před extenzivním rozvojem města Terezín na volné plochy, tzn. vymezováním nových zastavitelných ploch, má však jednoznačně přednost regenerace stávajícího domovního fondu, jehož kapacity viditelně a dlouhodobě převyšují investorské možnosti a
mnohé areály tak již léta hledají své nové majitele a uživatele. Cílem je v souladu
s požadavky státní památkové péče transformace bývalých vojenských areálů a dalších
nevyužitých částí MPR Terezín při striktním zachování objemů staveb a areálu jako základního principu ochrany jeho stavebně historické podstaty.
Pro nové zastavitelné plochy a plochy přestavby, které jsou označeny indexy uvedenými také v grafické části ÚP Terezín (viz výkres základního členění území č.1), jsou
v následujícím přehledu uvedeny orientační bilance (kapacity návrhových ploch), které
jsou stanoveny s ohledem na posouzení rozvojového potenciálu dotčeného území a
zároveň jako podklad pro dimenzovaní technické vybavenosti území. Z tohoto hlediska
jsou pak bilance kalkulovány jako maximalistické, z dlouhodobého hlediska limitní.
Zastavěné území, zastavitelné plochy (Z) a plochy přestavby (P) vymezené Změnou č.1 ÚP Terezín jsou vyznačeny hranicí a indexy v grafické části, (číslo před lomítkem označuje pořadové číslo změny ÚP, číslo za lomítkem pak identifikační číslo lokality v rámci této změny).
4
TEREZÍN
číslo lokalita
kapacita
plocha v ha etapa
Z1 Na Krétě – k Bohušovicím
6 RD
1,1
2
Z2 Na Krétě – pole k N.Kopistům
8 RD
1,2
2
Z3 Litoměřická křižovatka
OV-K
6,7
1
Z4 Litoměřická kotlina
OV-S
1,0
1
Z5 Horní retranchement
hřiště HZS 1,4
2
Z6 Dolní retranchement
hřiště golf
3,5
2
Z1/8 Terezín – Ltm.křižovatka
OV-S
1
Poznámka : Pro využití plochy Z3 platí podmínka respektování koridoru stávajícího vedení VVN a jeho ochranného pásma.
P1
Na Krétě autopark
6 RD
0,5
1
10 SM
0,95
1
parkoviště, MOK
1
parkoviště,MOK
1
hřiště golf
cca 14,0
2
rekr.,sport 1,15
1
rekr.,sport 2,75
1
OPS-1
cca1,0
1
3RD
0,45
1
plocha bydlení – agregace stáv. stavu
P2 Jiráskovy sady
P3 Dolní vodní brána
P4 Severní šíp
P5 Horní retranchement
P6 Horní retranchement
P7 u školy
P8 Na Krétě
P1/1 Terezín Na Krétě
NOVÉ KOPISTY
číslo lokalita
Z60 obec západ
Z61 obec sever
Z62 u hřiště - západ
Z63 u hřiště - východ
Z64 za hřištěm
Z65 k Terezínu – sever
Z66 k Terezínu – jih
Z67 čerpací stanice odp.vod
Z68 nad hřbitovem
Z69 obec jihozápad
Z1/5 Nové Kopisty
kapacita
plocha v ha
2 RD
0,15
8 RD
0,9
1 SM-V
0,4
2 SM-V
0,9
12 RD
3,2
10 RD+1 SM 2,8
12 RD
2,9
TI,V
0,1
1 RD
0,25
zem.areál
1,55
BV / 1 RD
etapa
1
1
1
1
2
2
2
1
1
1
1
P61 obec – střed
2 SM
0,6
1
plocha v ha
1,9
0,9
1,4
1,5
0,8
0,4
etapa
1
1
2
1
1
1
2
2
ČESKÉ KOPISTY
číslo lokalita
Z51 u řeky
Z52 obec – sever
Z53 obec západ
Z54 obec – jih
Z55 obec – jihovýchod
Z1/2 České Kopisty
Z1/4 České Kopisty
kapacita
9 RD
6 RD
7 RD
trénink.hřiště
3 RD
1 RD
BV / 7 RD
BV / 2 RD
5
P51 obec – střed
P52 obec – střed
P53 u Labe
P1/2 České Kopisty
1 SM
2 SM
hřiště
BV / 4 RD
0,4
0,45
0,75
1
1
1
2
kapacita
3 RD
ČOV
4 RD
BV / 2 RD
plocha v ha
0,8
0,2
0,7
etapa
1
1
2
1
POČAPLY
číslo lokalita
Z71 obec – západ
Z72 k Labi
Z74 obec – jih
Z1/3 Počaply
P71
P72
P73
P74
obec západ
obec – střed
k Trávčicím
k Trávčicím
MOK
1 RD
SM-VR
SM-VR
0,1
0,15
0,9
1
1
1
1
Návrh rozvojových ploch v jednotlivých sídlech je koncipován jako dlouhodobá
prostorová limita (viz etapizace - Hlavní výkres č.2) zastavitelného obvodu sídel s cílem
v každém ze sídel poskytnout v nabídce několik pozemků pro výstavbu, případně doplnit potřebné zařízení občanské, sportovní nebo technické vybavenosti. Společné zásady
pro využití návrhových ploch jednotlivých sídel administrativní obce Terezín, tj. Nové
Kopisty, České Kopisty a Počaply pak lze definovat takto :
- novou výstavbu na obvodu sídel situovat kontaktně vzhledem ke stávající zástavbě, zbytek pozemků směrem do volné krajiny nezastavovat
- zachovaný areál zemědělské velkovýroby v Nových Kopistech doplnit clonou izolační zeleně, aby alespoň v dálkových pohledech svým měřítkem či soliterními
stavbami nedominovaly celé obci resp. krajině
- chránit zachované uzavření a pevné vymezení prostoru návsi (Nové Kopisty)
- při přestavbách či nové výstavbě trvat na dodržení historické stavební čáry včetně
orientace hlavního hřebene
- regulace výškového zónování nové výstavby bude předmětem dalších podrobnějších dokumentací (podmíněné územní studie, architektonické řešení souborů staveb apod.), obecně platí zásada, že výstavba v obcích nepřesáhne výšku 1,5 NP,
tzn. přízemí a obytné podkroví.
- podmínka územní studie v lokalitě Z1/2 – P1/2 – Z1/4 s tím, že výstavba nepřesáhne výšku 1,5 NP, tzn. přízemí a obytné podkroví u staveb obytných a výška
hřebene nepřesáhne 4,5 metru od rostlého terénu u staveb ostatních (lokalita Z1/9)
6
d)
Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování
d1) Doprava
Vedení silnic I/15, II/608 a silnic III. třídy je možno považovat za dlouhodobě stabilizované ve svých současných trasách a kromě navrhované krátké přeložky silnice
III/2474 na jihozápadním okraji Terezína nejsou na nich navrhovány žádné úpravy.
Základní komunikační systém území je tvořen především vedením silnic silniční
sítě. Na ně přímo navazují obslužné místní komunikace, které tento systém doplňují a
mají funkci zejména v dopravním napojením jednotlivých objektů.
V Terezíně je historicky založen komunikační systém jako roštový a je možno jej
považovat za plně stabilizovaný. Navrhované úpravy souvisejí s možnou změnou
funkce využívání objektů v některých částech města, kde tak dochází ke znovuotevření
původních komunikací, které původně založený systém doplní a umožní tak chybějící
propojení. Jedná se o komunikace propojující v severní části ulice Máchovu,
Komenského a Dolní vodní bránu a dále pak ulice Husovu, 5.května a Horní vodní
bránu.
U ostatních sídel je veškeré vedení stávajících obslužných místních komunikací
plně stabilizováno a nově navrhované komunikace souvisejí vždy s rozvojovými záměry
výstavby. Tyto komunikace budou řešeny v šířkovém uspořádání jako obousměrné
dvoupruhové, u komunikací vysloveně přístupového charakteru je možná i kategorie
jednopruhových obousměrných komunikací s výhybnami.
Ve Změně č.1je navržena pouze dílčí úprava v lokalitě Z1/2 – P1/2 – Z1/4 a to
rozšíření veřejného prostranství s místní komunikací pro obsluhu obytných ploch na
šířku 8,0 metru. V lokalitě Z1/3 v Počaplech je pak podmínkou pro využití plochy pro
bydlení realizace obslužné komunikace připojené na stávající komunikaci průsečně
vzhledem ke komunikaci k lokalitě P71 a Z71 s tím, že tato nová komunikace bude plnit
zároveň funkci protipovodňové ochrany lokality.
Mimo zastavěné území města a jednotlivých sídel je vedena řada účelových komunikací především zemědělského charakteru (viz výkres č.4.1), které přímo navazují
na síť místních komunikací, jejich vedení je plně stabilizované.
Stávající vedení a navazující plochy železniční tratě č.090 Praha – Děčín jsou ve
svých plochách dlouhodobě stabilizovány a respektovány včetně vymezených ochranných pásem.
Řešeným územím je vedena Labská vodní cesta dolní Labe s plavebním stupněm
České Kopisty, navržená stání plavebních komor jsou umístěná u pravého břehu.
d2) Technická infrastruktura
Zásobování pitnou vodou
Koncepce zásobování pitnou vodou města Terezín se nebude zásadně měnit, dostatečná je kapacita akumulací i vodovodních přivaděčů. Vodovod ve vnitřním městě je
za hranicí životnosti, v rámci rekonstrukce komunikací je počítáno s postupnou výměnou zásobovacích vodovodních řadů. Rekonstruovat bude nutno i vodovodní přivaděč
DN 250 vedoucí od Želetic. V rámci rekonstrukce bude provedena úprava trasy, vodovodní řad bude veden v úseku mezi kruhovou křižovatkou a bývalým areálem vojenské
nemocnice na Krétě v těsném souběhu se silniční komunikací (V2). V rámci rekonstrukce vodovodního řadu DN 200 mezi Terezínem a Bohušovicemi bude provedena úprava
trasy tak, aby byl řad veden mimo soukromé pozemky zahrádkářské kolonie (V6).
7
Návrhy na doplnění zásobovacích vodovodních řadů byly provedeny tak, aby
umožnily zásobování nevyužívaných objektů určených k transformaci. Jedná se o tři
nové vodovodní okruhy – jeden od proviantního skladu kolem areálu jezdeckých kasáren (V5), druhý v navrhované komunikaci před objektem Kavalír 8 (V4) a třetí kolem
areálu dělostřeleckých kasáren (V3).
V návrhu ÚP Terezín je počítáno se zachováním lokálního vodovodu pro území na
pravém břehu Ohře a s možností napojení vodovodu do objektu Malé pevnosti (V7).
V Nových Kopistech jsou navrženy dvě větve vodovodu pro zásobování rozvojových ploch (V1). Jedná se o nový zásobovací vodovodní řad vedoucí v komunikaci mezi
rozvojovými plochami Z64 a Z65 a o krátký vodovodní řad na severozápadním okraji
obce pro zásobování rozvojové plochy Z61.
Stávající zásobovací řady v Českých Kopistech umožňují napojení většiny rozvojových ploch, navrženo je pouze dílčí propojení vodovodu (V8) podél břehu Labe
k zásobování rozvojové plochy Z52.
Stávající zásobovací řady v Počaplech umožňují napojení veškeré současné zástavby i
většiny rozvojových ploch, navržen je nový vodovodní okruh (V9) umožňující zásobování rozvojové plochy Z71. Krátký zásobovací řad z hlavního přivaděče je navržen pro
zásobování rozvojových ploch P73 a P74.
Kanalizace
V Terezíně je počítáno se zachováním stávajícího systému jednotné historické kanalizace, nutná je rekonstrukce přípojných vedení z jednotlivých bloků a sanace historické kanalizace dle provedeného průzkumu. Na jižním okraji velké pevnosti (od objektu
Kavalír 2) je navržena nová stoka (K5) zaústěná do historické kanalizace. Rozvojové
plochy v lokalitě Kréta a plochy v prostoru kruhové křižovatky budou napojeny na stávající kanalizaci DN 500 v ulici Kréta.
Na pravém břehu Ohře je navržena lokální splašková kanalizační síť napojená na
stávající ČOV (K7).
Založená koncepce odkanalizování v Českých Kopistech se nebude v zásadě
měnit, pro rozvojové plochy Z51 a Z 52 je navrženo prodloužení stávající sítě (K8).
V Počaplech je navržena nová splašková kanalizační síť (K11) s čistírnou odpadních vod pro 200 EO (K10), umístěnou na severním okraji zástavby. Stávající dešťová
kanalizace zůstane pro odvádění srážkových vod v provozu.
Odkanalizování Nových Kopist je řešeno návrhem nové splaškové kanalizační sítě (K2) zaústěné do čerpací stanice odpadních vod Nové Kopisty (K1), odkud bude vedeno výtlačné potrubí (K9) do kanalizačního systému Terezína. Výtlak bude veden
z čerpací stanice podél komunikace z Nových Kopist do Terezína, dále podél Bohušovické silnice a napojí se do stávajícího potrubí DN 500 v lokalitě Kréta.
Výjimečně lze povolovat domovní čistírny a to v případě možnosti napojení na
vhodný recipient s vhodnými hydrologickými parametry (dostatečný průtok a schopnost
unést zatížení vyčištěnými odpadními vodami). Při nové výstavbě i rekonstrukci komunikací je nutno snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak
provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení.
Dešťové vody budou odváděny s využitím stávajícího systému přečerpání podzemních vod vybudovaného po povodních s doplněním dešťového odvodnění návsi. Při nové výstavbě i rekonstrukci komunikací je nutno snížit rozsah zpevněných ploch a volit
vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení.
8
Zásobování plynem
Z důvodů nutnosti uvolnění rozvojových ploch nejsou v územním plánu navrhovány
přeložky VTL ani jiných plynovodních rozvodů. Nové trasy plynovodních sítí jsou navrhovány z důvodů zásobování vymezených rozvojových ploch zemním plynem.
U nově navrhovaných plynovodů se jedná o dílčí řady na území MPR Terezín,
umožňující přívod zemního plynu ke v současné době nevyužívaným objektům – plochy
P3, P4, P6 v severní části( Wieserův dům, Kavalír 6, Prachárna), plocha P5 ve východní
části (nová komunikace před objektem Kavalír 8) a plocha P7 v jižní části města.
Nový středotlaký řad (P2) je navržen k zásobování rozvojové plochy Z4 severně od
kruhové křižovatky.
Na pravém břehu Ohře je navrženo převedení stávající odběratelské regulační
stanice na distribuční stanici sloužící k připojení rozvojových ploch. Stávající VTL plynovod mezi RS Dyntec a RS Povodí Ohře bude převeden na středotlak, z něhož bude
možné připojovat jednotlivé odběratele.
Nový STL plynovodní řad (P9) je navržen v Českých Kopistech pro zásobování
rozvojových ploch Z51 a Z52.
V Nových Kopistech je navržena trasa STL plynovodu (P1) do komunikace mezi
rozvojové plochy Z64 a Z65 a na západě k rozvojové ploše Z61.
Počaply nejsou plynofikované - jejich velikost a neexistence podnikatelské sféry
(velkoodběry) neumožní ekonomickou plynofikaci. Přesto je možné sídlo z technického
hlediska plynofikovat rozšířením středotlaké místní sítě v Českých Kopistech - návrh je
zakreslen v grafické příloze (P10).
Zásobování elektrickou energií
V návrhu územního plánu je navrženo 8 nových trafostanic určených k zásobování
rozvojových nebo přestavbových ploch elektrickou energií, popř. jako náhrada za stávající trafostanice. Jejich seznam je uveden v následující tabulce :
Přehled navrhovaných trafostanic v řešeném území
Poř.č. Umístění
TSN1
Terezín - sever
E4
TSN 2
Terezín - východ
E6
TSN 3
Terezín - jih
E8
TSN 4
SV od Malé pevnosti
E9
TSN 5
náhrada TS Tyršova
E7
TSN 6
u kruhové křižovatky
E3
TSN 7
Počaply - farma
E10
TSN 8
Nové Kopisty
E1
Poznámka
Zásobování rozvojových ploch, napojena smyčkově kabelem ze stávajících trafostanic TS Máchova a TS Pražská.
Zásobování rozvojových ploch; náhrada stávající TS Fučíkova, napojena ze stávajícího kabelu.
Nová trafostanice určená k zásobování rozvojových ploch;
napojena z kabelu.
Možnost nového samostatného napojení stávajícího areálu.
Náhrada stávající trafostanice TS Tyršova v případě posunutí trafostanice
Posílení stávajícího rozvodu NN v lokalitě a zásobování rozvojových ploch.
Možnost samostatného napojení přestavbových ploch P73 a
P74
Náhrada stávající TS Nohejl
V Terezíně v rámci vnitřního města byla na základě předpokladu plného využití
stávajících objektů určených k transformaci navržena po konzultaci s provozovatelem
sítě následující opatření:
9



Rozvojové plochy v severní části řešeného území - TSN 1 bude umístěna ve svahu opevnění v sousedství realizované čerpací stanice odpadních vod, smyčkově
napojena novou kabelovou trasou (E5) ze stávajících TS Máchova a TS Pražská.
Rozvojové plochy ve východní části řešeného území - nová TSN 2 bude umístěna
v místě stávající zdi cca 35 m severně od trafostanice Fučíkova. TS Fučíkova se
nachází v místě, kde je navrhováno prodloužení stávající komunikace, proto je navrženo nahrazení TS Fučíkova novou TSN 2.
Rozvojové plochy v jižní části řešeného území - nová TSN 3 bude umístěna ve
svahu opevnění západně od objektu Kavalír 2, navrženo je posunutí stávající TS
Tyršova rovněž do svahu opevnění stejně jako TSN 3.
V návrhu územního plánu je zakreslen rovněž návrh odstranění nadzemního vedení napájejícího TS Stará škola. Stávající vedení bude ukončeno u TS Vojenská nemocnice a vedení k TS Stará škola bude zrušeno. Nové napojení kabelového systému
města z vrchního vedení je navrženo přípojkou z vrchního vedení (ke komunikaci
z kruhové křižovatky do Bohušovic) a dále kabelovým svodem do TS Kréta (E2). Uvedené řešení bude vyžadovat přestavbu TS Kréta, jinak je změna napájení města technicky možná. Nová trafostanice TSN 6 napojená z vrchního vedení 22 kV je navržena
v prostoru kruhové křižovatky.
V Nových Kopistech je navrženo zrušení části přípojného vzdušného vedení k TS
Nohejl, vedoucí přes rozvojovou plochu č. Z65 a posunutí trafostanice na okraj rozvojových ploch (TSN 8). V Českých Kopistech není navrhována změna sytému rozvodů
VN, zástavba v rozvojové ploše Z51 bude ochranné pásmo nadzemního vedení respektovat. Dále je navrženo napojení areálu, nacházejícího se severovýchodně od Malé
pevnosti, prostřednictvím samostatné trafostanice (TSN 4). U vlastního sídla Počaply
nejsou navrhovány změny v systému VN, u rozvojové plochy P74 je vzhledem ke značné vzdálenosti od nejbližší trafostanice zakresleno možné napojení z vrchního vedení
VN a realizace nové trafostanice (TSN 7).
Telekomunikace a radiokomunikace
Všechna sídla jsou napojena na novou moderní digitální ústřednu, která je umístěna v budově pošty v Terezíně. Její kapacitu lze podle rostoucí poptávky měnit.
Terezín má nově rekonstruovanou místní kabelovou telekomunikační síť. Obnova
sítě neproběhla v Bohušovické kotlině z důvodu nesouhlasu s výkopovými pracemi, dále
není obnovena síť v prostoru mezi řekou Ohří a Malou pevností.
Nové Kopisty, České Kopisty a Počaply mají nově rekonstruovanou kabelovou
síť s dostatečnou kapacitou, v každém ze sídel je umístěna 1veřejná telefonní stanice.
Procházející radioreleové trasy provozované a.s. České radiokomunikace Praha a
MV trasy provozované AČR jsou návrhem územního plánu respektovány.
d3) Občanské vybavení veřejné infrastruktury (nekomerční)
V ÚP Terezín nejsou v souladu s uplatněnými požadavky navrhována žádná samostatná zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury (ve smyslu §2, odst.1,
písm.k) bod 3 - pozemky, stavby a zařízení sloužící pro vzdělávání a výchovu, sociální
služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva), stávající zařízení jsou dlouhodobě stabilizována a pokrývají potřeby města.
10
d4) Občanské vybavení komerční
Plochy a zařízení občanského vybavení komerčního charakteru (OV-KM) jsou ve
své základní struktuře i plochách v zásadě stabilizovány, velká část těchto zařízení pak
je integrována do objektů v centrální zóně města (SM-M), resp. v obcích (SM-V). Z
ploch komerčního vybavení je vyčleněna jako samostatná funkce plocha Z3 pro plošně
rozsáhlá komerční zařízení (OV-K) u Litoměřické křižovatky.
Ve Změně č.1 ÚP Terezín je navržena plocha občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení v lokalitě Z1/8 jako rozšíření stávajícího golfového areálu
zejména o travnaté plochy bez nových trvalých staveb s podmínkou zachování stávajícího zeleného pásu podél komunikací.
d5) Veřejná prostranství
V hlavním výkrese jsou vymezeny plochy veřejných prostranství (PV), které slouží
zejména jako komunikační a shromažďovací prostory a dále plochy zeleně na veřejných
prostranstvích (ZV) jako nezastavitelná území s povinností zachování a rozvoje funkce
městské urbanizované zeleně k veřejnému využití všemi občany.
Ve Změně č.1 ÚP Terezín jsou vymezeny plochy veřejných prostranství (PV), resp.
plochy pro rozšíření stávajícího veřejného prostranství v lokalitách Z1/2 – P1/2 – Z1/4 a
v lokalitě Z 1/3, které slouží jako obslužné komunikace k navrhované zástavbě.
e)
Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení
podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické
stability, prostupnost krajiny, ochrana před povodněmi, dobývání
nerostů
Historická polabská krajina řešeného území s výraznou osou řek Labe a Ohře je
návrhem ÚP fixována jako stabilizovaná s prioritní funkcí zemědělství, resp. rekreace.
Tomu odpovídá i vymezení ploch s rozdílným způsobem využití v krajině s minimálními
návrhy na jejich změny (viz hlavní výkres č.2), které jsou navrženy výhradně jako doplnění, založení nových prvků ÚSES.
V osách nadregionálních biokoridorů (NRBK K10 a K11) jsou vložena lokální biocentra – LBC 3 K10, LBC 4 K10 a LBC 5 K10 podél Labe a LBC 1 K11, LBC 2 K11 a
LBC 3 K11 podél Staré Ohře a LBC 4 K 11 na Litoměřické kotlině. Z LBC 5 K10 přechází osa nivní na druhý břeh Labe a západně od zástavby Českých Kopist se zase vrací
na levý břeh. Lokální biokoridor LBK1 a vložené lokální biocentrum LBC1.0 a LBC 1.1 a
krátká část lokálního biokoridoru LBK4, na kterém je vloženo lokální biocentrum LBC4.1
jsou v ochranné zóně a tudíž součástí nadregionálního biokoridoru.
Navrhuje se doplnění interakčních prvků průběžně výsadbou linií stromů a keřů
podél cest a na mezích (viz hlavní výkres), které v řešeném území reprezentují linie porostů stromů a keřů, travnaté meze a malá plocha remízku louky u benzinové pumpy u
silnice do Litoměřic.
Územní plán navrhuje k registraci 1 významný krajinný prvek : Jírovcovou alej –
historickou cestu mezi Terezínem a Želeticemi s oboustrannou alejí. Cesta bude využita
pro pěší a cyklotrasu.
11
Vymezená (stabilizovaná) funkční společenstva je nutno udržovat tradičním hospodařením, lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou chránit před nevhodnými zásahy a postupně převést na věkově členěné porosty - jedná se o lesní porosty a mokřady v kotlinách pevnosti a slepé rameno staré Ohře v poloze Na koupelně.
Vymezená částečně funkční společenstva - kulturní louky na nivách – je potřeba
postupně extenzivním hospodařením a případně přísevem žádoucích druhů bylin převést na květnaté louky - LBC4 K10. Lesní porosty (monokultury) v rámci obnovy postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby – LBC1.1 část.
Nefunkční části ÚSES jsou navržené k založení zejména na polích, lesní a luční
biokoridory navržené na orné půdě je nutno založit dle projektů ÚSES. V řešeném území jsou to lokální biokoridory LBK1 a LBK4 téměř v celém rozsahu, LBC 4.1 a část
LBC1.1.
Jednotlivé prvky ÚSES v řešeném území :
Lokální biocentrum LBC 3 K10
katastrální území :
Počaply
STG :
2BC4
funkčnost :
převážně nefunkční, nevymezené
aktuální stav :
převážně pole, břehový travnatý pás se skupinami dřevin
TO,JL,VR,DB, mezi Nučničkami a Počaply pás rákosin
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu / alternativa - extenzivní louka na nivě
Lokální biocentrum LBC 4 K10
katastrální území :
Počaply
STG:
2BC4
funkčnost :
částečně funkční, vymezené
aktuální stav :
z části louka poznamenaná vysokými dávkami hnojiv, z části
rákosina na mokřadu se skupinami dřevin TO,JLVR,DB
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu
alternativa - extenzivní louka na nivě a rákosina
Lokální biocentrum LBC 5 K10
katastrální území :
České Kopisty
STG :
2BC4
funkčnost :
převážně nefunkční, nevymezené
aktuální stav :
převážně pole a břehový travnatý pás se skupinami dřevin
TO,JL,VR,DB
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu / alternativa - extenzivní louka na nivě
Lokální biocentrum LBC 1 K11
katastrální území :
Terezín, České Kopisty
STG :
2BC4
funkčnost :
částečně funkční, vymezené
aktuální stav :
- extenzivní nesklízené louky a náletový porost s původními i
nepůvodními dřevinami a skládkami odpadů před pevností.
Kopistská kotlina s mokřadem s rákosinami a mokrými nesklízenými loukami
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu
alternativa – extenzivní louky, lesoparkové ÚPN-Oravy
v okolí šípu dolního retanchementu
12
Lokální biocentrum LBC 2 K11
katastrální území :
Terezín
STG:
2BC4-5
funkčnost :
částečně funkční - vymezené
aktuální stav :
" Na koupelně" - původní meandr Staré Ohře, dnes z velké
části zasypaný skládkou. Část vodní plocha a pobřežní mokřady s olšinou - část lesní porost 302B se smíšeným porostem tvrdého luhu a borovice (místy akát). Bylinný podrost
lužního charakteru - podél cesty divoké skládky odpadů. V
západní části Travčické kotliny jsou mokřady s rákosinami,
mokré až suché nesklízené louky s nálety a původní koryto
Ohře s břehovými porosty směrem k Nové Ohři zaujímá biocentrum kulturní a extenzivní vlhké louky, lesní porost 302A olšinu s lužním podrostem a část pole
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu, mokřad, olšina
alternativa - extenzivní louka na nivě a rákosina
Lokální biocentrum LBC 3 K11
katastrální území :
Terezín
STG :
2BC4
funkčnost :
částečně funkční - vymezené, část k založení nevymezené
aktuální stav :
v Bohušovické kotlině jsou do biocentra zahrnuty mokřady s
olšinou a vlhké nesklízené louky s nálety
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu, mokřad, olšina
alternativa - extenzivní louka na nivě s občasně redukovanými nálety křovin
Lokální biocentrum LBC 4 K11
katastrální území :
Terezín
STG :
2BC4
funkčnost :
funkční - vymezené
aktuální stav :
v Litoměřické kotlině jsou do biocentra zahrnuty mokřady
s lesním porostem a nálety
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu, mokřad, olšina
alternativa - extenzivní louka na nivě s občasně redukovanými nálety křovin
Lokální biokoridor LBK 1
katastrální území :
Počaply, České Kopisty
STG :
4BC4
funkčnost :
nefunkční – k založení
aktuální stav :
pole
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu
alternativa - extenzivní louka na nivě
Lokální biocentrum LBC 1.0
katastrální území :
Počaply
STG :
1, 2BC4-5
funkčnost :
funkční - vymezené
aktuální stav :
lesní porost
cílové společenstvo :
lesní porost
13
Lokální biocentrum LBC 1.1
katastrální území :
Počaply
STG :
1, 2BC4-5
funkčnost :
nefunkční – k založení
aktuální stav :
pole
cílové společenstvo :
porosty tvrdého a měkkého luhu + vodní plocha
alternativa - extenzivní louka na nivě
Lokální biokoridor LBK 4
katastrální území :
Nové Kopisty (Bohušovice, Želetice)
STG :
4BC4
funkčnost :
nefunkční – k založení
aktuální stav :
pole
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu / alternativa - extenzivní louka na nivě
Lokální biocentrum LBC 4.1
katastrální území :
Nové Kopisty
STG :
4BC4
funkčnost :
nefunkční – k založení
aktuální stav :
pole
cílové společenstvo :
porosty tvrdého luhu / alternativa - extenzivní louka na nivě
Návrh lokalizace rozvojových ploch vychází ze snahy o zachování a ochranu krajinného rázu, není narušen systém účelových případně místních obslužných komunikací
a tak je v plném rozsahu zachována prostupnost krajiny, cyklotrasy v území sledují stávající účelové komunikace. S ohledem na charakter území a místní dlouhodobé zkušenosti nejsou navrhována protierozní opatření.
S protipovodňovou ochranou města souvisí rekonstrukce systému hradebních příkopů v pevnosti a rekonstrukce odvodňovacího kanálu Bohušovické kotliny
a odvodňovacího kanálu Litoměřické kotliny s příkopem podél glacis. Návrh vlastních
protipovodňových opatření spočívá v kombinaci rekonstrukce stávajících nábřežních zdí
a realizace nových protipovodňových zemních hrází v kombinaci s protipovodňovou zdí
a mobilním hrazením - viz Hlavní výkres č.2 :
PPO1: uzávěra Bohušovické křižovatky - protipovodňová zeď
PPO2: protipovodňová hráz s mobilní stěnou na Krétě
PPO3: uzávěra Litoměřické okružní křižovatky - protipovodňová zeď
PPO4: úprava koryta a rekonstrukce nábřežní zdi řeky Ohře.
Kromě čtyř uvedených opatření bude realizována celá řada drobnějších zásahů jako realizace spodních prahů pod mobilní hrazení, boční drážky pro zachycení hrazení
do objektů a podobné konstrukce, ve východní části města také lokální navýšení linie
stávajícího obranného valu vč. odstranění dřevinného porostu a opravy konstrukce valu.
Koncepce protipovodňové ochrany vychází z rozdělení města na tři hlavní části dle míry
protipovodňové ochrany :
1.
2.
3.
Centrální část města (Velká pevnost) – bude po realizaci PPO chráněna do úrovně
hladiny při povodni na Labi v roce 2002.
Západní část města (lokalita Kréta) - bude po realizaci PPO chráněna do úrovně
hladiny při Q100 (v Labi i Ohři).
Východní část města (pravý břeh Ohře) - bude po realizaci PPO chráněna do
úrovně hladiny při Q50 (v Labi i Ohři).
14
V lokalitách Změny č.1 ÚP Terezín jsou prvky PPO plně respektovány, protože budou chránit i nově vymezené lokality. Nově je v Počaplech v lokalitě Z1/3 navrženo dílčí
protipovodňové opatření k eliminaci nespojitě vymezené aktivní zóny záplavového území (viz Koordinační výkres č.4) – úsek místní komunikace ke zpřístupnění předmětné
lokality bude sloužit zároveň jako ochrana vymezeného zastavitelného území.
V řešeném území jsou vymezena a respektována území s různým stupněm ochrany, resp. využití nerostného bohatství – zde zejména štěrkopísků v inundacích při Labi,
nenavrhují se žádná opatření k dobývaní nerostů.
f)
Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem
využití s určením převažujícího účelu využití a prostorového
uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu
ÚP Terezín závazně stanovuje zásady funkční a prostorové regulace s cílem zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, urbanistických, kulturních a historických
hodnot území. Podmínky využití funkčních ploch jsou dány regulací přípustnosti jednotlivých funkcí v těchto územích tak, aby nedocházelo k jejich vzájemnému negativnímu
ovlivňování a tak snižování užitných hodnot území. Pro umístění každé stavby či jiné
aktivity do daného území je tedy rozhodující její funkce a z ní vyplývající nároky na
území.
Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé
řešené území. Z hlediska časového horizontu jsou plochy rozlišeny na plochy stabilizované (stav), plochy přestavby a plochy změn (návrh 1. a 2. etapa, v grafice jsou odlišeny
hustotou rastru a indexem P, resp. Z s pořadovým číslem) a plochy určené ke změně
funkce (stávající funkční využití jako hlavní funkce plochy s tím, že cílový stav plochy je
specifikován překryvnou šrafou v barvě cílové funkce).
V Hlavním výkrese č.2 uvedené typy ploch (viz barevně legenda + index) mají dále
v textu stanoven účel využití (funkce) a případně i podmínky prostorového uspořádání :
plochy bydlení v rodinných domech – městské a příměstské (BI)
a) převažující účel využití
- bydlení v rodinných domech
b) přípustné
- obytné domy charakteru RD
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- maloobchod, stravovací zařízení a nerušící provozy služeb, sloužící výhradně
pro potřebu tohoto území
- sportovní a rekreační objekty a plochy, sloužící pro potřebu tohoto území
- penziony a omezenou ubytovací kapacitou do 20 lůžek
- zařízení drobné řemeslnické výroby a služeb nerušící bydlení
d) podmínky prostorového uspořádání
- výška hlavního objektu nepřekročí 2 NP, zastavitelnost nových pozemků max. 30%
- v lokalita P1/1 případné obytné objekty budou nepodsklepené, spodní stavba pod
úrovní kóty hladiny Q100 bude zhotovena z materiálů, které odolají dlouhodobému
působení vody, kóta podlah obytných místností bude umístěna min. 30 cm nad
hladinou Q100
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
15
plochy bydlení v rodinných domech - venkovské (BV)
a) převažující účel využití
- bydlení venkovského charakteru s odpovídajícím zázemím užitkových zahrad a
možností chovu drobného hospodářského zvířectva pro vlastní potřebu
b) přípustné
- bydlení v rodinných domech s užitkovými zahradami a případným chovem drobného hospodářského zvířectva pro vlastní potřebu
- bydlení v bytových domech
- rekreace rodinná
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- penziony a omezenou ubytovací kapacitou do 20 lůžek
- zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce
- zařízení drobné řemeslnické výroby a služeb nerušící bydlení
d) podmínky prostorového uspořádání
- výška hlavního objektu nepřekročí 2 NP, zastavitelnost pozemků 30%
- v lokalitách P1/2, Z1/2, Z1/3, Z1/4 a Z1/5 výška hlavního objektu nepřekročí 1,5
NP, zastavitelnost pozemků 30%
- v lokalitách P1/2, Z1/2, Z1/3, Z1/4 a Z1/5 obytné objekty ve vymezeném záplavovém území budou nepodsklepené, spodní stavba pod úrovní kóty hladiny Q 100 bude zhotovena z materiálů, které odolají dlouhodobému působení vody, kóta podlah
obytných místností bude umístěna min. 30 cm nad hladinou Q100 a budou respektovat vymezené ochranná pásma
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy bydlení v bytových domech (BM)
a) převažující účel využití
- bydlení městského charakteru
b) přípustné
- bytové domy včetně vícepodlažní zástavby
- maloobchod, stravovací zařízení a nerušící řemeslnické provozy, sloužící pro obsluhu tohoto území
- penziony s omezenou ubytovací kapacitou do 20 lůžek
- kulturní, zdravotnická a sociální zařízení, sloužící pro potřeby území
- předškolní a školní zařízení
- sportovní a rekreační objekty a plochy, sloužící pro potřebu tohoto území
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- ostatní nerušící provozy služeb a drobné výroby
- zařízení veřejné a komunální správy
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy smíšené obytné městské (SM-M)
a) převažující účel využití
- plochy obytné ve městech využívané zejména pro bydlení v bytových domech, obslužnou sféru a nerušící výrobní činnosti převážně místního významu
b) přípustné
- bytové i rodinné domy
- zařízení veřejné administrativy a správy, pobočky a úřadovny peněžních ústavů
- maloobchodní zařízení do 800 m2 odbytových ploch
16
- kulturní a zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče
- ubytovací zařízení a veřejné stravování
- specifické formy bydlení a ubytování (koleje, internáty, ubytovny, byty služební, pohotovostní a majitelů zařízení)
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- zařízení drobné výroby a služeb s podmínkou, že vliv činností a vyvolaná dopravní
obsluha nesmí narušit funkci obytnou nad přípustné normy pro obytné zóny
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy smíšené obytné městské (SM-M1 Nemocnice Na Krétě)
a) převažující účel využití
- plochy pro obslužnou sféru, specifické formy bydlení a nerušící výrobní činnosti
převážně místního významu
b) přípustné
- zařízení veřejné administrativy a správy, pobočky a úřadovny peněžních ústavů
umisťované ve stávajících objektech
- kulturní, zdravotnická a zařízení sociální péče umisťovaná ve stávajících objektech
- ubytovací zařízení a veřejné stravování umisťované ve stávajících objektech
- specifické formy bydlení a ubytování (koleje, internáty, ubytovny, byty služební, pohotovostní a majitelů zařízení) umisťované v místě stávajících objektů
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura, jejíž realizace negativně neovlivní
stav dotčeného objektu opevnění, na němž jsou stávající objekty situovány
c) podmíněně přípustné
- zařízení drobné výroby a služeb umisťované ve stávajících objektech za podmínky,
že vliv činností a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušit funkci obytnou nad přípustné normy pro obytné zóny
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy smíšené obytné venkovské (SM-V)
a) převažující účel využití
- bydlení venkovského charakteru a umístění ostatních zařízení, která svým provozem,
vyvolanou dopravní obsluhou ani vzhledem nenaruší funkci obytnou
b) přípustné
- bydlení v rodinných domech s hospodářskými stavbami, užitkovými zahradami a
případným chovem drobného hospodářského zvířectva pro vlastní potřebu
- obchodní zařízení do 200 m2 odbytových ploch
- veřejné stravování a ubytování
- administrativa a veřejná správa
- kulturní, sociální, zdravotní a sportovní zařízení
- zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce
- zařízení drobné výroby a služeb nerušící bydlení
- odstavná a parkovací stání
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- zahradnictví
- bytové domy
17
d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání
- připouští se pouze takové stavby a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují
dopravní zátěž v území
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy smíšené výrobní (SM-VR)
a) převažující účel využití
- umístění a rozvoj drobné výroby, výrobních a nevýrobních služeb, které svým provozem a vyvolanou dopravní obsluhou nevylučují možnost bydlení
b) přípustné
- zařízení drobné výroby, výrobních a nevýrobních služeb
- sklady a veřejné provozy a administrativa
- obchodní, administrativní a správní budovy
- veřejné stravování a ubytování
- zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce
- byty služební, pohotovostní a majitelů zařízení
- odstavná a parkovací stání, garáže
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- zahradnictví
- rodinné a bytové domy
d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání
- připouští se pouze takové stavby a zařízení, které nenaruší krajinný ráz a svým
provozováním a technickým zařízením nenarušují okolní krajinu
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura, nekomerční zařízení (OV)
a) převažující účel využití
- umístění zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotnictví, církve, kultury, veřejné správy a ochranu obyvatelstva
b) přípustné
- jednotlivé typy (stupně) školských zařízení včetně jejich ubytovacích kapacit, sportovních a dalších účelových zařízení
- zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče
- účelová zařízení církví
- zařízení veřejné administrativy a správy
- kulturní zařízení, muzea, památníky
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
- zařízení pro ochranu obyvatelstva
c) podmíněně přípustné
- byty služební, pohotovostní a majitelů zařízení
d nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
18
plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OV-KM)
a) převažující účel využití
- umístění zařízení komerční občanské vybavenosti například pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby
- vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nesmí narušit sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny
- při rekonstrukcích objektů v MPR povinnost zachování min. 50% ploch obytných.
b) přípustné
- administrativní a správní budovy, peněžní ústavy
- maloobchodní zařízení do 800 m2 odbytových ploch
- veřejné ubytování a stravování
- kulturní zařízení komerčního charakteru, zábavní střediska
- sportovně rekreační a rehabilitační zařízení
- zařízení drobné výroby a služeb nerušící ostatní funkce
- hromadné parkingy a garáže s motoristickými službami
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- byty služební, pohotovostní a majitelů zařízení
d nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá (OV-K)
a) převažující účel využití
- umístění zařízení komerční občanské vybavenosti plošně rozsáhlejší většinou s
vysokými nároky na dopravní obsluhu
b) přípustné
- administrativní a správní areály, peněžní ústavy
- maloobchodní zařízení nad 800 m2 odbytových ploch
- kulturní zařízení komerčního charakteru, výstavní sály
- společenská a zábavní střediska
- hromadné parkingy a garáže s motoristickými službami
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- byty služební, pohotovostní a majitelů zařízení
- veřejné ubytování a stravování
d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání
- pro plochu Z3 bude zpracována a projednána územní studie, která zajistí respektování stávajících tras a ochranných pásem technické infrastruktury, vlastní stavby a
zařízení nenaruší krajinný ráz a svým provozováním a technickým zařízením nenarušují okolní krajinu
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OV-S)
a) převažující účel využití
- umístění tělovýchovných a sportovních zařízení
b) přípustné
- sportovní stadiony a hřiště
- účelové sportovně rekreační haly (tělocvičny, zimní stadiony, plavecké areály ap.)
- sportovní a rehabilitační zařízení
- lázeňská zařízení
19
- veřejné stravování a ubytování, maloobchod
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- byty služební, pohotovostní a majitelů zařízení
d) podmínky prostorového uspořádání
- návrhové plochy P4 a Z6 (Severní šíp, Dolní retranchement) budou užívány jako
travnaté plochy bez nových trvalých staveb
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OV-S1)
České Kopisty
a) přípustné
- umístění plochy hřiště
b) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OV-S / Z1/8)
a) převažující účel využití
- umístění tělovýchovných a sportovních zařízení
b) přípustné
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- rozšíření stávajícího golfového areálu o travnaté plochy bez nových trvalých staveb
- dočasné stavby jako přechodné zařízení služeb souvisejících s golfovým areálem
d) podmínky prostorového uspořádání
- plochy budou užívány zejména jako travnaté plochy bez nových trvalých staveb
- pro případné dočasné stavby je podmínkou prokázání splnění podmínek požadovaných hygienických limitů, které pro tato zařízení včetně chráněných venkovských
prostorů vyplynou z důsledků dopravy na silnici I/15 - v případě nesplnění těchto
limitů budou vybudována na náklady investora odpovídající protihluková zařízení.
- případné dočasné objekty ve vymezeném záplavovém území budou nepodsklepené, spodní stavba pod úrovní kóty hladiny Q100 bude zhotovena z materiálů, které
odolají dlouhodobému působení vody, kóta podlah obytných místností bude umístěna min. 30 cm nad hladinou Q100 a budou respektovat vymezené ochranná
pásma
- při využití území nebude dotčeno navržené protipovodňové opatření (PPO)
- zachování zeleného pásu podél silnice I/15
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy rekreace – zahrádkové osady (R-Z)
a) převažující účel využití
- rodinná rekreace formou zahrádek, zahrádkářských osad a kolonií, kde mohou být akceptovány stavby při splnění stanovaných prostorových regulativů
b) přípustné
- plochy zahrádek (ZPF) sloužící pro drobnou zemědělskou činnost, tj. pěstování zeleniny, ovoce, květin, okrasných rostlin pro vlastní potřebu
- zahradní domky pro uschování nářadí a ukrytí před nepohodou
- oplocení zemědělské půdy (zahrad a sadů) za účelem ochrany úrody
20
c) podmíněně přípustné
- přístřešky pro drobnou zahradní techniku
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
d) podmínky prostorového uspořádání
- výška objektů jednoduché stavby nepřekročí 1,0 NP s výškou okapové hrany
max.3,0 m a výškou hřebene max.5,0 m, výměra zastavěné plochy nepřesáhne 16
m2 s podmínkou max. zastavitelnosti pozemku 10%
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
- jakékoli nové stavby (tj. i výše uváděné), pokud by byly lokalizovány v památkovém
ochranném pásmu
plochy rekreace – zahrádkové osady (Horní retranchement R-Z1)
a) převažující účel využití
- rodinná rekreace formou zahrádek, zahrádkářských osad a kolonií, kde budou akceptovány pouze stávající stavby
b) přípustné
- plochy zahrádek (ZPF) sloužící pro drobnou zemědělskou činnost, tj. pěstování zeleniny, ovoce, květin, okrasných rostlin pro vlastní potřebu
- stávající zahradní domky pro uschování nářadí a ukrytí před nepohodou
- stávající oplocení zemědělské půdy (zahrad a sadů) za účelem ochrany úrody
c) podmíněně přípustné
- stávající přístřešky pro drobnou zahradní techniku
- stávající dopravní a technická infrastruktura
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
- jakékoli nové stavby (tj. i výše uváděné), pokud by byly lokalizovány v památkovém
ochranném pásmu
plochy průmyslové výroby a sklady (VP)
a) převažující účel využití
- umístění a rozvoj průmyslové výroby a skladových areálů
b) přípustné
- zařízení průmyslové výroby a služeb všeho druhu
- sklady a skládky materiálu
- motoristické služby všeho druhu včetně čerpacích stanic pohonných hmot
- administrativa a správa, veřejné provozy
- obchodní zařízení
- odstavné plochy pro nákladní dopravu
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- byty služební a pohotovostní majitelů a správců zařízení, zaměstnanecké ubytovny
- kulturní, zdravotnická, sociální a sportovní zařízení, sloužící pro obsluhu území
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy technické infrastruktury (TI)
a) převažující účel využití
- umístění a rozvoj ploch a zařízení technické infrastruktury místního i nadmístního
významu
21
b) přípustné
- zařízení technické infrastruktury vč. skládek
- odstavné plochy a garáže
c) podmíněně přípustné
- byty pohotovostní, majitelů a správců zařízení
- zařízení výroby a služeb, vážících se k funkci technického vybavení
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy výroby zemědělské a lesnické (VZ)
a) převažující účel využití
- umístění zařízení zemědělské a lesnické výroby a služeb
b) přípustné
- zařízení zemědělské a lesnické výroby
- sklady a skladové plochy
- zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce
- administrativa a správa
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) podmíněně přípustné
- byty pohotovostní, majitelů a správců zařízení, zaměstnanecké ubytovny
- zařízení výroby a služeb, vážících se k zemědělství a lesnictví
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy zeleně na veřejných prostranstvích (ZV)
a) převažující účel využití
- nezastavitelná území s povinností zachování a rozvoje funkce městské urbanizované zeleně
b) přípustné
- trvalé travní porosty s nízkou i vysokou zelení a s prvky drobné architektury (kašny, drobné vodní plochy, plastiky, altány apod.)
- pěší komunikace a prostory
- hřiště, víceúčelové travnaté a mlatové plochy
c) podmíněně přípustné
- účelové cesty a dráhy např. pro bikross či skatepark
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy občanského vybavení - hřbitovy (OV-H)
a) převažující účel využití
- plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť
b) přípustné
- veřejná a vyhrazená pohřebiště
- doprovodná zeleň
- zařízení a stavby sloužící výhradně pro potřeby pohřebiště
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
c) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
22
plochy zeleně ochranné a izolační (ZO)
a) převažující účel využití
- nezastavitelná území s povinností zachování a rozvoje funkce zeleně
b) přípustné
- trvalé travní porosty s nízkou, příp. vysokou zelení
c) podmíněně přípustné
- umístění víceúčelových travnatých a mlatových ploch
- protihluková zařízení a opatření
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
zeleň pevnostního systému (ZPS)
a) převažující účel využití
- nezastavitelná území s povinností zachování funkce urbanizované zeleně pevnostního systému jako nedílné součásti fortifikačních staveb a jejich zázemí
b) přípustné
- trvalé travní porosty bez plošného porostu stromů a křovin
- prohlídkové trasy, cesty
c) podmíněně přípustné
- umístění hřišť, víceúčelových travnatých a mlatových ploch bez požadavků na
spodní stavbu (zásah do podzemí)
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy zemědělské – zahrady a sady (Z-S)
a) převažující účel využití
- individuální zahrady a sady pro pěstování ovoce a zeleniny
b) přípustné
- sady na pěstování ovoce
- zahrady a další zemědělské plochy na pěstování zeleniny
- trvalé travní porosty, izolační a doprovodná zeleň
c) podmíněně přípustné
- stavby a zařízení na uskladnění produkce, přístřešky pro techniku
- účelové stavby k ukrytí před nepohodou, sociální zázemí
d) podmínky prostorového uspořádání
- výška objektů nepřekročí 1,0 NP a zastavitelnost pozemku 10%
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy lesní (PUPFL)
a) převažující účel využití
- slouží jako lesy evidované jako pozemky určené k plnění funkce lesa
b) přípustné
- pozemky určené k plnění funkce lesa
c) podmíněně přípustné
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
- pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
23
plochy zemědělské – sady, zahradnictví (Z-Z)
a) převažující účel využití
- produkční sady pro pěstování ovoce a zahradnictví
b) přípustné
- sady na pěstování ovoce, zahradnictví
- trvalé travní porosty, izolační a doprovodná zeleň
- účelové komunikace
- stavby a zařízení na uskladnění, zpracování a prodej zemědělské produkce
c) podmíněně přípustné
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
- účelové stavby k ukrytí před nepohodou, sociální zázemí
- přístřešky pro techniku
d) podmínky prostorového uspořádání
- výška objektů nepřekročí 1,0 NP a zastavitelnost pozemku 10%
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy zemědělské – orná půda (Z-O)
a) převažující účel využití
- produkční i neprodukční plochy zemědělského půdního fondu
b) přípustné
- orná půda
- ostatní zemědělsky obhospodařované plochy
- izolační a doprovodná zeleň
- zařízení zabraňující erozi a splachu půdy – protipovodňová opatření, stoky
- účelové komunikace
c) podmíněně přípustné
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
- změny kultury
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy zemědělské – louky a pastviny (Z-T)
a) převažující účel využití
- produkční i neprodukční plochy zemědělského půdního fondu
b) přípustné
- louky, pastviny a ostatní trvalé travní porosty zemědělsky obhospodařované
- izolační a doprovodná zeleň
- zařízení zabraňující erozi a splachu půdy – protipovodňová opatření, stoky
- účelové komunikace
c) podmíněně přípustné
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
- změny kultury
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
objekty pevnostního systému - OPS 1
a) převažující účel využití
- objekty pevnostního systému, jejichž vnitřní objem díky charakteru převážně podzemních staveb a zařízení a původnímu účelu nelze využít k zásadně jiným funkcím
24
b) přípustné
- prohlídkové trasy
- vnitřní i venkovní expozice
c) podmíněně přípustné
- nezbytná zařízení dopravní a technické infrastruktury
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
objekty pevnostního systému - OPS 2
a) převažující účel využití
- objekty pevnostního systému charakteru pozemní stavby, které mohou být využity
k novým, původní náplni blízkým funkcím za předpokladu zachování objemu stavby a splnění podmínek orgánů státní památkové péče
b) přípustné
- nekomerční a komerční vybavenost charakterem se blížící původnímu účelu staveb
(nemocnice, sociální služby, muzea a galerie, veřejné ubytování a stravování ap.)
- sklady a depozitáře
- výrobní a nevýrobní služby, případně sklady a skladové plochy
c) podmíněně přípustné
- nezbytná zařízení dopravní a technické infrastruktury
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy vodní a vodohospodářské (V)
a) převažující účel využití
- vodní plochy a toky a vodohospodářské stavby na nich
b) přípustné
- vodní plochy a toky, účelové a rekreační nádrže a ostatní vodní díla
- přemostění a lávky, stavidla a hráze
- krmná zařízení pro chovné rybníky
- rekreační vodní plochy, skluzavky, mola, přístaviště a jiná sportovní zařízení
- zařízení pro závlahy nebo s protipovodňovou funkcí
c) podmíněně přípustné
- nezbytná dopravní a technická infrastruktura
d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání
- v okolí vodních toků musí být oboustranně zatravněná plocha o šíři min. 4 m od osy
a zároveň min. 2 m od břehu a jednostranný volný manipulační pruh 6 m
- v záplavovém území budou upřednostněny trvalé travní porosty s postupným vyloučením orné půdy
e) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy veřejných prostranství (PV)
a) převažující účel využití
- slouží jako náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory
přístupné bez omezení, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru
b) přípustné
- ulice, chodníky, náměstí a ostatní veřejné shromažďovací prostory s možností
umístění prvků drobné architektury
- veřejná zeleň, parky
- dětská hřiště
- nezbytná zařízení dopravní a technické infrastruktury
25
c) podmíněně přípustné
- parkoviště, odstavná stání
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy dopravní infrastruktury drážní (DI-D)
a) převažující účel využití
- plochy zahrnující obvod dráhy, tzn. plochy staveb a zařízení železniční dopravy
b) přípustné
- plochy kolejišť včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů
- plochy železničních stanic, zastávek, nástupišť a přístupových cest
- plochy a budovy provozní, správní, dep, opraven, vozoven a překladišť
- doprovodná a izolační zeleň
- nezbytná zařízení technické infrastruktury
c) podmíněně přípustné
- odstavné a parkovací plochy
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy dopravní infrastruktury vodní (DI-V)
a) převažující účel využití
- plochy staveb a zařízení vodní dopravy
b) přípustné
- plochy přístavů, zdymadel, plavebních komor, jezů vč. náspů, zářezů, opěrných zdí
- plochy a budovy provozní a správní
- doprovodná a izolační zeleň
- odstavné a parkovací plochy, garáže
- jednoúčelové stavby spojené s vodní dopravou
c) podmíněně přípustné
- nezbytná zařízení technické infrastruktury
- čerpací stanice pohonných hmot
- veřejné stravování a ubytování, obchodní zařízení
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
plochy dopravní infrastruktury silniční (DI-S)
a) převažující účel využití
- plochy staveb a zařízení silniční dopravy nadmístního významu
b) přípustné
- silnice nadmístního významu (silnice I. a III. třídy a místní komunikace I., II. a III.
třídy) a jejich součásti
- doprovodná a izolační zeleň
- odstavné a parkovací plochy pro osobní, hromadnou i nákladní dopravu
- autobusové zastávky a nádraží
- hromadné a řadové garáže
- čerpací stanice pohonných hmot
- areály údržby pozemních komunikací
- jednoúčelové stavby spojené se silniční dopravou
c) podmíněně přípustné
- nezbytná zařízení technické infrastruktury
d) nepřípustné
- všechny ostatní výše neuvedené funkce a činnosti
26
g)
Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a
ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit
V samostatném výkrese č.3 ÚP Terezín jsou vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby a opatření a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit s jejich identifikačními indexy a vyznačenými čísly dotčených pozemků :
F – FUNKČNÍ PLOCHY
F1 – retenční nádrž Nové Kopisty
F2 – asanace a regenerace plochy OPS 1 Horní retranchement
F3 – asanace a regenerace plochy pevnostní zeleně glacis a předpolí Malé pevnosti
D – DOPRAVNÍ PLOCHY A ZAŘÍZENÍ
D1 – propojení MOK Nové Kopisty – připojení zemědělského areálu na III/2477
D2 – parkoviště u sportovního areálu Nové Kopisty
D3 – napojení plochy Z4 naproti obslužnému areálu G.Horejsek
D4 – úprava Bohušovické křižovatky a trasy silnice III/2474
D5 – parkoviště Terezín – pod PDA
D6 – parkoviště Terezín – Žižkovy kasárna sever
D7 – parkoviště Terezín – Dolní vodní brána
D8 – propojení MOK od Pražské k Horní vodní bráně, parkoviště Horní vodní brána
D9 – propojení (znovuotevření) Palackého ulice od Jízdárny k Horní vodní bráně
D10 – zastávky a parkoviště autobusů, parkoviště Jiráskovy sady
D11 – propojovací MOK České Kopisty
D12 – propojovací MOK Počaply
D13 – točna Počaply
D14 – rozšíření MOK Trávčice – Libotenice
D 15 – cyklostezka Doksany - Litoměřice
V – ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
V1 – zásobovací řady k novým lokalitám Nové Kopisty
V2 – zásobovací řad Terezín – Litoměřická křižovatka, přeložka a doplnění
V3 – zásobovací řady Terezín – Žižkovy kasárna
V4 – zásobovací řady Terezín – Nemocnice (bastion 8) – Horní vodní brána
V5 – zásobovací řady Terezín – Hannoverská kasárna (proviantní sklad)
V6 – zásobovací řady Terezín – Na Krétě
V7 – zásobovací řady Terezín – Horní retranchement
V8 – zásobovací řady České Kopisty
V9 – zásobovací řady Počaply
V10 – zásobovací řad Počaply - jih
K – KANALIZACE A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
K1 – plocha pro čerpací stanici odpadních vod Nové Kopisty
K2 – kanalizace Nové Kopisty
K3 – kanalizace I/15 – III/2474
K4 – doplnění kanalizace Terezín – Na Krétě
K5 – kanalizace Terezín – Hannoverská kasárna (proviantní sklad)
27
K6A – odvodňovací příkop Bohušovická kotlina
K6B – odvodňovací příkop Litoměřická kotlina
K7 – splašková kanalizace – hlavní pravobřežní sběrač na ČOV Dyntec,obnova ČOV
K8 – splašková kanalizace České Kopisty – doplnění
K9 – kanalizační výtlak z ČSOV Nové Kopisty do stokové sítě Terezína
K10 – plocha pro čistírnu odpadních vod Počaply
K11 – splašková kanalizace Počaply – doplnění
PPO – PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
PPO 1 – uzávěra Bohušovické křižovatky
PPO 2 – zemní val s mobilní stěnou Na Krétě
PPO 3 – uzávěra Litoměřické okružní křižovatky
PPO 4 – úpravy koryta a stěn řeky Ohře
P – PLYN
P1 – plynovod k návrhovým lokalitám Nové Kopisty
P2 – plynovod k návrhové lokalitě na Litoměřické kotlině - areál G.Horejsek
P3 – plynovod Terezín – PDA
P4 - plynovod Terezín – Žižkovy kasárna
P5 – plynovod Terezín – Nemocnice (bastion 8)
P6 – plynovod Pražská – Dolní vodní brána
P7 – plynovod Horní vodní brána
P9 – plynovod k návrhovým lokalitám České Kopisty
P10 – plynovod Počaply – přípojné vedení od RS České Kopisty a rozvody v sídle
E – ENERGETIKA, SPOJE
E1 – TS Nové Kopisty
E2 – venkovní vedení VN do TS u křižovatky Na Krétě
E3 – venkovní vedení VN a TS k okružní křižovatce vč. napojení Litoměřic.kotliny
E4 – TS Bastion 7
E5 – kabelové napojení TS Žižkovy kasárna
E6 – TS Nemocnice
E7 – TS Jezdecká kasárna
E8 – TS Kavalír 2
E9 – venkovní vedení a TS Malá pevnost
E10 – venkovní vedení a TS Počaply jih
U – ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
U1 – LBK 4
U2 - LBC 4.1
U3 – LBK 1
U4 – LBC 5
U5 – LBC 4K10
U6 – LBC 1.1
U7 – LBC 3K10
28
h)
Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných
opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo
V samostatném výkrese č.3 ÚP Terezín jsou vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo s jejich identifikačními
indexy a v mapě vyznačenými čísly dotčených pozemků – dále je uvedena podrobná
specifikace ploch a jimi dotčených pozemků:
F – FUNKČNÍ PLOCHY
F4 – plocha sportu a rekreace České Kopisty
k.ú. České Kopisty : pozemky p.č. 108/3, 23
F5 – plocha hřiště České Kopisty
k.ú. České Kopisty : pozemky p.č. 85/8, 11, 12 a p.č. 207
Předkupní právo : město Terezín
D – DOPRAVNÍ PLOCHY A ZAŘÍZENÍ
D1 – propojení MOK Nové Kopisty – připojení zemědělského areálu na III/2477
k.ú. Nové Kopisty : pozemky p.č. 253/1, 109/2, 4, 19
D2 – parkoviště u sportovního areálu Nové Kopisty
k.ú. Nové Kopisty : pozemek p.č. 223/1
D3 – napojení plochy Z4 naproti obslužnému areálu G.Horejsek
k.ú. Terezín : pozemek p.č. 665/14
D4 – úprava Bohušovické křižovatky a trasy silnice III/2474
k.ú. Nové Kopisty : pozemky p.č. 275/5, 154/ 4
D5 – parkoviště Terezín – pod PDA
k.ú. Terezín : pozemek p.č. 546
D6 – parkoviště Terezín – Žižkovy kasárna sever
k.ú. Terezín : pozemky p.č. 270, 271, 272, 273
D7 – parkoviště Terezín – Dolní vodní brána
k.ú. Terezín : pozemek p.č. 270
D8 – propojení MOK od Pražské k Horní vodní bráně, parkoviště Horní vodní brána
k.ú. Terezín : pozemky p.č. 204/1,2, p.č. 205/1, 221/1
D9 – propojení (znovuotevření) Palackého ulice od Jízdárny k Horní vodní bráně
k.ú. Terezín : pozemky p.č. 204/1, 208/1,3
D10 – zastávky a parkoviště autobusů, parkoviště Jiráskovy sady
k.ú. Terezín : pozemek p.č. 221/1
D11 – propojovací MOK České Kopisty
k.ú. České Kopisty : pozemky p.č. st.p. 166/1, 2 a 3, p.č. 567/10, 569/9, 14, 15,
16, 18, 27, 28, 35, 36 a 571/9
D12 – propojovací MOK Počaply
k.ú. Počaply : pozemek p.č. 63/4
D13 – točna Počaply
k.ú. Počaply : pozemky p.č. 120/1, 121/10, 135/10
D14 – rozšíření MOK Trávčice – Libotenice
k.ú. Počaply : pozemek p.č. 422, resp. části pozemků p.č. 341/1, 342, 351, 352/1,
353, 354, 361/3 a 3
D 15 – cyklostezka Doksany – Litoměřice
k.ú. Terezín : pozemky p.č. 201, 204/1, 205/1, 221/1, 223, 297/3, 299/1 a 2, 302,
452, 453, 454/1, 465, 549/1, 667/2, 678, 679, 732/1 a 2, 733/1, 735,
736/1, 737
Předkupní právo : město Terezín
29
PPO – PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
PPO 1 – uzávěra Bohušovické křižovatky
k.ú. Terezín : pozemky p.č. 484, 654/1
PPO 2 – zemní val s mobilní stěnou Na Krétě
k.ú. Nové Kopisty : pozemky p.č. 273, 192/1, 269/1, 127/1, 265, 150/1 a 3
k.ú. Terezín : pozemky p.č. 543/2, 663,
PPO 3 – uzávěra Litoměřické okružní křižovatky
k.ú. Nové Kopisty : pozemek p.č. 273
k.ú. Terezín : pozemek p.č. 549/2
PPO 4 – úpravy koryta a stěn řeky Ohře
k.ú. Terezín : pozemek p.č. 304
Předkupní právo : město Terezín
Na základě usnesení Zastupitelstva města Terezín ze dne 14. 12. 2009 se ruší
předkupní právo vymezené v ÚP Terezín pro ÚSES.
i)
Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich
využití územní studií podmínkou pro rozhodování, stanovení lhůty
pro pořízení územní studie
Ve Výkrese základního členění území č.1 jsou vymezeny návrhové plochy, jejichž
využití bude podmíněno zpracováním územních studií pro celé tyto lokality s cílem prověření urbanisticko architektonické koncepce řešení včetně řešení dopravní a technické
infrastruktury předmětných území. Jedná se o lokality, které jsou z hlediska celkové urbanistické koncepce rozhodujícími plochami zástavby ve městě i sídlech a jsou pohledově exponované zejména vzhledem k MPR Terezín :
Terezín – Z3, Z5 a P1, P5, P6
České Kopisty – Z51 a Z52
České Kopisty – Z1/2 – P1/2 – Z1/4,
Nové Kopisty – Z 63, Z64, Z65 a Z66
Pro takto vymezené plochy budou zpracovány územní studie, které budou projednány a schváleny pořizovatelem vč. vložení dat o těchto studiích do evidence územně
plánovací činnost a to ve lhůtě před zahájením jakékoli projektové přípravy nebo vlastní
investiční činnosti ve vymezeném území, nejpozději však do 8 let od vydání ÚP Terezín.
j)
Stanovení pořadí změn v území (etapizace)
Pro návrhové plochy vzhledem k jejich rozsahu ploch je navržena etapizace využití
území jako nástroj efektivního vynakládání veřejných prostředků v oblasti dopravní a
technické vybavenosti území. Proto jsou návrhové plochy seřazeny do jednotlivých
segmentů se zastavitelností převážně směrem od stávající zástavby tak, aby ještě i
v tomto rozsahu bylo možné oddělovat jednotlivé ucelené etapy, investiční celky – viz
Hlavní výkres č.1.
Využití ploch zařazených do druhé etapy je podmíněno vyčerpáním (zastavěním)
minimálně 75% ploch pro stejnou funkci v daném sídle.
Ve Změně č.1 ÚP Terezín jsou zastavitelné plochy a plochy přestavby zařazeny do
1.etapy s výjimkou lokalit Z1/2 – P1/2 – Z1/4 v Českých Kopistech, které jsou zařazeny
do 2.etapy. Jedná se zde o výrazné extenzivní rozšíření ploch pro obytnou zástavbu,
přičemž v sídle dosud nejsou využity již navrhované rozvojové plochy pro stejnou funkci
30
(lokality Z51, Z52, Z 54 i Z55). Z hlediska celkové koncepce využití území je tedy součástí návrhu i převedení části plochy Z52 z druhé etapy do etapy první a zařazení lokality Změny č.1 ÚP Terezín do druhé etapy.
Dalším cílem návrhu etapizace rozvojových ploch pak je zamezení spekulace
s pozemky, tzn. zamezení chaotické urbanizace rozvojového území podle okamžité dostupnosti pozemků.
k)
Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb,
pro které může vypracovávat architektonickou část projektové
dokumentace jen autorizovaný architekt
V Terezíně je s ohledem na ochranu kulturního dědictví vymezena městská památková rezervace (MPR Terezín) a řada objektů je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako Národní kulturní památky nebo jako nemovité kulturní památky
a jejich soubory. Pro takto definovaný okruh architektonicky i urbanisticky významných
staveb a prostorů (viz grafická část, seznam nemovitých kulturních památek pak kapitola c) Odůvodnění ÚP) může architektonickou část projektových dokumentací vypracovávat jen autorizovaný architekt, kromě stavebních úprav uvnitř budov, které nejsou zapsány v seznamu kulturních památek ČR.
l)
Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení
podle § 117 odst. 1 stavebního zákona
Objekty umístěné v MPR Terezín a objekty zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako nemovité kulturní památky a jejich soubory jsou vymezeny jako
stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení podle §117 odst.1 Stavebního zákona.
m) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů
k němu připojené grafické části
Územní plán Terezín obsahuje 31 stran textové části a 3 výkresy :
1) výkres základního členění území
2) hlavní výkres
3) výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
31
II. Obsah odůvodnění územního plánu Terezín
– právní stav po vydání Změny č.1
IIA. Textová část
a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území
včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem…………….str.33
b) Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu……………………………………str.34
c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně
vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména
ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území
c1) Celkové urbanistické řešení a ochrana hodnot území………………………..str.35
c2) Doprava……………………………………………………………………………str.49
c3) Technické vybavení území………………………………………………………str.54
d) Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ………………………….str.70
e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení
na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa…………….str.74
IIB. Grafická část
4) koordinační výkres……………………………………….………………………...1 : 5.000
4.1) koordinační výkres – doprava……………………...………………………..beze změny
4.2) koordinační výkres – vodní hospodářství…………………………………..beze změny
4.3) koordinační výkres – energetika, spoje...…………………………………..beze změny
5) výkres širších vztahů (v textové části, kapitola a)………………………………1: 50.000
6) výkres předpokládaných záborů půdního fondu………………………………...1 : 5.000
32
a)
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů
v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou
krajem
Návrh ÚP Terezín byl z hlediska širších vztahů koordinován s platnou územně plánovací dokumentací sousedních obcí a to jak stávající (ÚPN-SÚ Lovosice, Lhotka nad
Labem, Lukavec, ÚPN-O Bohušovice nad Ohří), tak současně zpracovávanou. Ve spolupráci s pořizovatelem ÚP Terezín proběhlo v průběhu prací jednání se zpracovateli,
resp. pořizovateli sousedních územních plánů (ÚP Litoměřice, ÚP Trávčice, ÚP Bohušovice nad Ohří) s cílem koordinace jednotlivých navazujících prvků ÚSES a dalších
jevů v území (výměna katastrů, návaznost komunikací apod.). Výsledky jednání jsou
společně s požadavky dotčených orgánů a správců sítí zapracovány v návrhu.
Z hlediska širších dopravních vazeb došlo v posledních letech k zásadní změně ve
vedení zejména tranzitní dopravy a to jejím převedením do již realizované trasy dálnice
D8, která je vedena jihozápadně od řešeného území. Bývalý významný tah silnice I/8,
procházející napříč územím, byl v důsledku realizace dálnice D8 tak převeden do silnic
II.třídy (II/608) jako doprovodná trasa k dálnici D8. Další významnou silnicí je tedy
v současné době silnice I/15, která však zasahuje do území pouze okrajově. Základní
komunikační systém území je tedy dnes tvořen vedením silnic I/15 a II/608. Tento systém pak doplňuje vedení silnic III.třídy, z nichž za dopravně významnější lze považovat
pouze silnici III/2474, zprostředkovávající dopravní napojení ve směru na Bohušovice a
silnici III/24056, po níž jsou realizovány i dopravní vazby ve směru na Roudnici nad Labem. Stejně jako dálnice D8 je jihozápadně od řešeného území veden významný železniční koridor trati Praha – Děčín a dále je v tomto prostoru (mimo řešené území – viz
výkres č.5) veden uvažovaný koridor (300 metrů od osy) vysokorychlostní trati.
Z ostatních druhů dopravy do území zasahuje Labská vodní cesta.
33
V současné době zatím není dokončena a vydána nová územně plánovací dokumentace pořizovaná krajem, tj. Zásady územního rozvoje (ZÚR) dle platné legislativy.
Do doby vydání ZÚR je nadřazenou ÚPD Územní plán velkého územního celku okresu
Litoměřice, schválený Vládou ČR usnesením č.110 dne 7.2.1996. Podle § 187 odst.7
Stavebního zákona byl ÚP VÚC okresu Litoměřice s účinností od 1.1. 2007 upraven do
doby vydání ZÚR Ústeckého kraje a z této úpravy vyplývá, že v řešeném území musí
být, resp. bylo respektováno – viz výkres č.5 Širší vztahy):
- NR a R ÚSES - nadregionální biokoridory Labe K10 a Ohře K11, regionální biocentrum č. 33 „Ústí Ohře“
- vymezení MPR Terezín a NKP Malá pevnost s Národním hřbitovem v Terezíně
- chráněná ložisková území a dobývací prostor
- nadmístní trasy technického vybavení území
- CHOPAV Česká křída
- záplavové území řeky Labe a Ohře vč. stanovené aktivní zóny
Z Politiky územního rozvoje ČR, schválené Vládou ČR usnesením č.561 ze dne
17.5.2006, vyplývá povinnost respektovat řešené území z jihu tangující koridor vysokorychlostní tratě (viz výkres č.5), který však nezasahuje do zastavěného území Nových
Kopist a nemá tak dopad na využití řešeného území.
Dále se na řešené území vztahuje kapitola 2 - Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, kde je požadováno „…vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech….“. Všechny vymezené zastavitelné plochy se nacházejí mimo
vymezené aktivní zóny záplavového území, v té se nacházejí pouze některé plochy pro
sport a rekreaci bez navrhovaných staveb (cvičiště HZS, tábořiště, hřiště, plochy pro
golf apod.). Výjimkou je plocha pro čistírnu odpadních vod v Počaplech, která bude
ochráněna technickými prostředky, projednanými v rámci samostatného územního řízení. Součástí návrhu ÚP jsou v souladu s požadavky PÚR rozsáhlá protipovodňová opatření (podrobně viz kapitola c3), která mají za cíl umožnit a ochránit navrhovanou výstavbu v řešeném území, které je jinak z převážné části v záplavovém území buď Labe
nebo Ohře situováno. Případné další omezující podmínky budou stanoveny vodoprávním úřadem v rámci následných řízení podle stavebního řádu.
V řešeném území se nachází a je plně respektována evropsky významná lokalita –
kontinentální biogeografická oblast „Ohře“ (CZ 0423510) v soustavě chráněných území
NATURA 2000, vyznačená v Koordinačním výkrese č.4.
b)
Údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu
Ke zpracovanému návrhu ÚP Terezín svolal pořizovatel společné jednání na den
15.4.2008 na MěÚ Terezín, kde byl projektantem proveden podrobný výklad navržené
koncepce vč. jejího zdůvodnění a doložení souladu návrhu s požadavky souborného
stanoviska ke konceptu ÚP Terezín. Výsledky projednání včetně provedených dohadovacích řízení pak byly vyhodnoceny a zpracovány pořizovatelem ÚP Terezín.
Na základě předložené „Zprávy o projednání návrhu ÚP Terezín“ vč. výsledků dohadovacího řízení pak byly zhotovitelem provedeny požadované úpravy, jejichž rozsah
a dopad do dokumentace byl konzultován na pracovním jednání pořizovatele, objednatele, orgánů státní památkové péče a pracovníků zhotovitele dne 21.10.2008 na MěÚ
v Litoměřicích. Zde bylo konstatováno, že zhotovitel provedl všechny požadované úpravy v souladu s uplatněnými požadavky dotčených orgánů a proto je možno ÚP Terezín
dokončit a předložit k vydání.
34
O pořízení Změny č.1 ÚP Terezín rozhodlo Zastupitelstvo města Terezín na svém
jednání dne 14.12.2009, Zadání této změny bylo po projednání a doplnění schváleno
Zastupitelstvem města Terezín dne 19.4.2010.
Uplatněné připomínky z veřejnoprávního projednání byly do dokumentace podle
schváleného Zadání a „Důvodové zprávy o projednání návrhu Zadání Změny č.1 ÚP
Terezín“ (MěÚ Litoměřice, 19.4.2010) zapracovány a při zpracováni návrhu zohledněny.
V návrhu Změny č.1 ÚP Terezín nebyla oproti Zadání zapracována lokalita Z1/6 (žádost
paní Zemanové, p.č. 113/29 PK, která měla být zhotovitelem prověřena) a to s ohledem
na lokalizaci pozemku mimo stávající urbanistickou strukturu předmětné lokality. Na základě „Zprávy pořizovatele o projednání návrhu Změny č. 1 územního plánu Terezín“
Zastupitelstvo města Terezín rozhodlo, že plochy Z1/7 a Z1/9 byly ze Změnyč.1 ÚP Terezín vypuštěny, což bylo beze zbytku splněno.
c)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty včetně
vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení zejména
ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území
c1) Urbanistické řešení a ochrana hodnot území
V kontextu České republiky unikátní přírodní podmínky úrodné polabské kotliny se
staly základním předpokladem rozvoje osídlení celé širší oblasti okolí Labe a Ohře
(Podřipsko, Litoměřicko). Průkazné archeologické nálezy už z doby prehistorické svědčí
o osídlení v době bronzové, odkdy kontinuální kulturně historický vývoj území probíhal
přes raný středověk, kdy je písemnou zmínkou doložena už celá řada městeček a obcí,
až do současnosti. Řešené území města Terezín je součástí rozsáhlého regionu Roudnicko - Litoměřické kotliny, která disponuje výrazně kontrastními krajinnými podmínkami.
Ty lze charakterizovat na jedné straně vysokými hodnotami přírodního a kulturně historického charakteru, zároveň však je území především podél historické vodní cesty řeky
Labe intenzivně využíváno pro průmysl (např. Štětí, Lovosice).
Vlastní pevnost je postavena napříč v široké, mělké nivě řeky Ohře pokryté písčitohlinitými holocénními sedimenty. Terén pevnosti je uměle nasypán, přičemž z obranných důvodů bylo využito zvýšené hladiny spodní vody k vytvoření složitého a důmyslného systému příkopů a inundačních kotlin zatápěných vodou. Původní meandrující
koryto řeky bylo využito jen jako součást vnějšího opevnění a mezi Velkou a Malou pevností bylo vyhloubeno nové řečiště s hlavními stavidly v tělese mostu.
Pevnostní město Terezín má velmi důležité místo v dějinách fortifikačního stavitelství v celoevropském kontextu, kdy je třeba jej hodnotit jako jedinečný doklad historického vojenského urbanismu z konce 18.století, který se zachoval téměř v celém rozsahu svého založení s minimálně narušenou půdorysnou osnovou. O výstavbě pevnosti
se uvažovalo již od poloviny 18.století, kdy původní obranný systém vytvořený v Čechách na Moravě a ve Slezsku v druhé polovině 17.století již neodpovídal metodám vedení války. 10.ledna 1870 oznamuje velitel inženýrského sboru generál hrabě Karl Pellegrini, že se císař Josef II. rozhodl postavit pevnost v prostoru vesnic Německé Kopisty
a Travčice (v té době patřící doksanskému klášteru) na řece Ohři, která byla pak na počest císařovny Marie Terezie pojmenována Terezín.
35
V průběhu několika let byla realizována pevnostní soustava, která měla svůj vzor v
návrzích školy v Meziéres. Francouzská škola získala přední místo v Evropě ve vojenském stavitelství již ve 2.polovině 17.století a svojí teoretickou činností ovlivňovala vojenské stavitelství i za hranicemi Francie. Ve 2. polovině 18.století dosáhl vývoj fortifikačních systémů nejvyšší úrovně a město Terezín patří jak po stránce vojensko taktické
tak po stránce stavební mezi nejdokonalejší pevnostní komplexy v Evropě. 9.prosince
1782 pak císař Josef II. udělil dekretem Terezínu statut svobodného královského města
a tak nic nebránilo jeho dalšímu vývoji. Katastrofálním zásahem do vývoje města jak po
stránce kulturně historické, tak především po stránce demograficko společenské, bylo
zneužití pevnosti v průběhu 2. světové války nacisty.
Pevnostní město, resp. jeho části jsou rozloženy na březích řeky Ohře ve výrazně
rovinatém terénu v nadmořské výšce cca 145 - 150 metrů. Jedinými výškovými rozdíly
jsou tu vlastní fortifikace - systém příkopů a zemních valů, které dosahují nejvyšší výšky
v západní části pevnosti. Na severu a jihu chránily pak město Litoměřická a Bohušovická kotlina, které se v případě ohrožení města mohly zatopit vodou. Původní základní
fond tvořilo asi 238 ha půdy, pozdějším odkupováním vzrostla tato výměra až na cca
398 ha půdy, opevněná část města pak zabírá okolo 36 ha.
Vlastní pevnost se skládá ze 3 částí - hlavní pevnosti na levém břehu Nové Ohře, z
malé pevnosti na pravém břehu a z horního a dolního retranchementu, vyplňujícího prostor mezi nimi. Základní půdorys pevnosti vytváří nepravidelný osmiúhelník, mírně protáhlý v severojižním směru a tento tvar též určuje skladbu vnitřního pevnostního systému. Osa každého úhlu osmiúhelníku tvoří vždy osu a střed pětibokého bastionu, který
špičkou vystupuje do předpolí. Hlavní pevnost má 5 bastionů, které jsou spojeny kurtinami v souvislý pevnostní val. Vnitřní val bastionů a kurtin obklopoval příkop, do něhož
byly umístěny vnější fortifikační články, tvořící střední obranné pásmo pevnosti - kleště
před kurtinami bastionů a raveliny. Západní fronta, která měla největší výšku byla pak
zesílena dvěma kontragardami. Vnější stranou příkopu vedla krytá cesta, kterou tvořil
zemní val po celém obvodu, mírně se svažující do předpolí pevnosti.
Území uvnitř fortifikačního prstence je rozděleno pravidelným šachovnicovým rastrem širokých ulic na jednotlivé bloky tak, jak to vyžadovala obranná funkce pevnosti.
Na základě vypracovaného celkového plánu tak vzniklo město s pravidelnou sítí pravoúhle se protínajících ulic, podstatně se lišící od měst po staletí organicky rostlých. Ulice
směřují rovnoběžně se světovými stranami a člení stavební plochu na větší čtverce či
obdélníky, které jsou rozděleny na 288 stavebních parcel. Část plochy byla též vyhrazena pro okrasné sady a vojenská cvičiště a jízdárny. Střed města tvoří obdélníkové
náměstí cca 200 metrů dlouhé a 150 metrů široké, položené na křížení os bastionů.
Uprostřed náměstí pak stála v minulosti kašna, jíž byl vyznačen střed, z něho vycházela projekce celé pevnosti. Některé plochy, v původních plánech určené k zástavbě, zůstaly volné a na jejich místech jsou nyní parky. V této části města se pak nachází asi
90% veškeré městské zástavby spolu se zařízeními občanské vybavenosti, rozmístěnými především podél náměstí. Zástavba je v zásadě výškově vyrovnaná bez výraznějších dominantních hmot tak, jak to z důvodů vojenské taktiky vyžadoval pevnostní charakter města. Zajímavé pro dnešní dobu je i to, že stavitelé dostávali příspěvek, pokud
stavěli jen jednopodlažní domy.
Nové Kopisty
Specifikem obce je její umělé založení uprostřed intenzivně využívané zemědělské
krajiny v roce 1780 pro obyvatelstvo obcí Německé Kopisty a Travčice, které byly zrušeny v souvislosti s výstavbou Terezína. Sídlo bylo založeno ve čtyřech pásech 40 metrů širokých podél východozápadně orientované návsi ve tvaru kříže. Zástavbu zprvu
tvořily zemědělské usedlosti, po roce 1950 sem bylo situováno jedno ze středisek teh36
dejšího JZD Ohře. Poválečný vývoj sídla vedl k postupnému rozšíření obytného území
vně původní urbanistické struktury podél místních komunikací a doplnění zařízení občanské vybavenosti. Jedná se o stabilizované zemědělské sídlo vykazující možnosti
dalšího rozvoje, v návaznosti na transformaci zemědělské velkovýroby se doporučuje
vymístění nevhodných provozů z obytného území, čímž bude umožněn rozvoj obytné
výstavby s možností malozemědělského zázemí a následně doplnění resp. rehabilitace
zařízení občanské vybavenosti. S ohledem na značnou pohledovou exponovanost sídla
se doporučuje při dostavbách věnovat velkou pozornost zapojení sídla do okolní krajiny.
České Kopisty
Sídlo je položeno v blízkosti Malé pevnosti na břehu Labe s jediným koncovým přístupem z Terezína, na Labi je plavební komora se zdymadlem pro vodní dopravu pod
jezem. Hospodářskou funkci má sídlo opět zemědělskou - skleníkový areál, sklady zeleniny, v minulosti zde zbyl areál živočišné výroby, zcela nevhodně umístěný v těsném
kontaktu s Malou pevností. Značný rozvoj zaznamenaly České Kopisty zvláště v posledních letech díky rozsáhlé individuální výstavbě, je zde i základní občanská vybavenost. Navrhuje se další rozvoj obytné zástavby, příp. podnikatelských aktivit ve vazbě na
přístaviště u zdymadla, rozšíření areálu skleníků a doplnění sportovní vybavenosti.
Počaply
Obec založená již v roce 1262 přímo na levém břehu Labe ve vysoce produkční
zemědělské krajině (téměř 100% závlahy) je zajímavá svým památkově chráněným
areálem kostela s farou a hřbitovem, který je výraznou krajinnou dominantou. Je možné
zde lokalizovat v omezené míře novou obytnou zástavbu téměř výhradně jako extenzivní rozvoj na zemědělskou půdu.
Návrh urbanistické koncepce územního plánu města Terezín vychází z takto definovaných hodnot území, dříve formulovaných východisek pro řešení složité problematiky „vojenského města“, aktuálních informací a v neposlední řadě porad a závěrů komise pro regeneraci MPR. To postupně vedlo k poznání, že takto složitou problematiku
nelze řešit výhradně územně technickými prostředky (územní plán, regulační plán), ale
v přímé návaznosti na zdroje financování nosných záměrů využití stávajících fondů s
cílem obnovy plnohodnotné funkce města jako živého samostatně fungujícího organismu. Územní plán by pak měl být základním i když ne dogmatickým vodítkem pro jednání s potenciálními investory a jejich rozhodování a pro zastupitele města legislativně
závazným podkladem pro posouzení navrhovaných záměrů.
Je třeba vyřešit dlouhodobě zakonzervovaný základní rozpor ve vnímání či směřování dalšího osudu Terezína - zakonzervovat určité etapy jako památníky čehokoli (fortifikačního stavitelství, šířeji vojenské historie x holocaustu, šířeji lidského utrpení) nebo
ponechat město, ať si pomůže dostupnými nástroji samo jak umí (to ale nebylo nikdy
formováno jako přirozený rostlý organismus se všemi jeho funkčními složkami, naopak
bylo státem založeno jako účelové zařízení!). Ani jeden extrém zjevně není akceptovatelný, což se ostatně ukázalo za necelých posledních 20 let a proto má a bude mít velkou váhu při obnově Terezína komunální politika, tzn. vůle či nezájem jeho vlastních
občanů o rozvoj území. Také proto je nutné budovat Terezín jako multifunkční strukturu,
ve které mají a budou mít místo všechny městotvorné funkce, vzájemně se doplňující a
ve svém rozvoji podporující. Ve vztahu k historii města a zároveň malé vzdálenosti od
Prahy (cca 50km od letiště Praha Ruzyně) se nabízí celá řada možností využití, vedle
existujícího zaměření na cestovní ruch pak např. využití území pro centrum vzdělávání
(např. se zaměřením na historii, příp. vojenskou historii, výzkumnou základnu těchto
oborů až po kongresové centrum).
37
Lokalizace vzdělávacího areálu pak na sebe nutně váže požadavky na bydlení (jak
krátkodobé - frekventantů, tak i dlouhodobé - pedagogů, servisních pracovníků), tak
především dále všech právě návazných servisních a podpůrných služeb a zařízení. Dochází tak k přirozenému doplňování funkční struktury sídla, kterou nelze jiným způsobem nařídit či jednoduše naplánovat. Tento fakt pak vzápětí přinese i další a to již dlouhodobý efekt ve vývoji města, tj. stabilizaci poskytovatelů služeb v ideálním případě jako
občanů města se všemi dalšími důsledky - poptávka po různých formách a kategoriích
bydlení, předškolní a školní vybavenosti atd. Tím se pak logicky uzavírá kruh sociodemografických vazeb a vzniká rovnováha v oblasti poptávky a nabídky jednotlivých funkcí
jako ideální cíl plnohodnotného městského organismu. Pro všechny tyto funkce jsou zde
ve smyslu předchozích informací jistě ideální podmínky.
Tak jako se dříve rozhodlo o využití objektu "U koňských hlav" na archiv se studovnami a přednáškovými sály, je možné postupně vhodně využít další opuštěné objekty a areály jako vědecká pracoviště příp. školská či školící zařízení. Může tak vzniknout
prostor např. pro krátkodobé studijní pobyty studentů architektury, archeologie, dějin
umění, historie, sociologie a dalších, který by měl i přímý přínos pro město ve formě
semestrálních prací v oblasti rekonstrukcí, tvorby zeleně, parteru apod. jak již ostatně
bylo také v minulosti s úspěchem vyzkoušeno. Tyto aktivity by pak měly mít za "projektovaný následek" postupné seznamování se nejširší veřejnosti s unikátní památkou v
mezinárodním měřítku a zajistit tak zájem o její obnovu formou dotací, grantů či podporou mezinárodních institucí.
Dalším koncepčním záměrem zpracovatele je také postupnými regeneračními zásahy dle finančních možností zpřístupnit veřejnosti ucelenou část pevnosti včetně jejího
okolí tak, aby tento výsek umožnil udělat si celkovou a úplnou představu o významu,
funkci a fungování fortifikačního systému v návaznosti na optimální využití stavebních
objektů uvnitř pevnosti (pracovně lze nazvat např. "Muzeum fortifikačního stavitelství").
Hlavní cíl návrhu pak lze lapidárně formulovat jako snahu nezničit navzdory nedostatečně fungující komunální daňové politice i nezájmu většiny státních orgánů tuto jedinečnou památku, která přežila i období 2. světové války i 40 let budování socialismu.
Snažíme se tedy nalézt kompromis mezi nutností revitalizovat město v demografické
struktuře včetně nabídky pracovních příležitostí a bydlení a potřebami postupné kvalifikované obnovy hmotově prostorové struktury města a fortifikačního systému.
Hlavní zásadou urbanistické koncepce návrhu územního plánu jednotlivých sídel je
pak obnova jejich dochovaných hodnot při nabídce možnosti jejich rozvoje. Navrhované
zásahy do sídelních organizmů tak sestávají nejen z vymezení ploch pro novou výstavbu, ale především z návrhu regenerace domovního fondu i ostatních tradičních prvků a
hodnot urbanistické struktury.
Organizace jednotlivých funkcí ve městě Terezín i jednotlivých sídlech je dána
zejména historickým vývojem sídelní struktury, návrh pak vychází též z krajinné konfigurace a tedy možností lokalizace nové zástavby s podmínkou plné zainvestovatelnosti
takové lokality (komunikace, inž. sítě).
Území městské památkové rezervace je z funkčního hlediska v územním plánu v
souladu s požadavky vyhlášky MPR klasifikováno převážně jako plochy smíšené obytné
městské, kdy zachování bytového fondu je důležitou podmínkou regenerace i v těchto
komerčně nejatraktivnějších částech města s cílem udržet dostatečné kapacity bytového
fondu jako nástroje oživení centrální zóny města. Bydlení jako základní městotvorná
funkce má nesporně své důležité místo v MPR jak z hlediska sociodemografického tak
urbanistického i v dnešní tržně orientované společnosti. V důsledku předchozí lokalizace nové tzv. komplexní bytové výstavby na volné plochy v přilehlých sídelních útvarech
docházelo k postupnému opouštění a následnému znehodnocení až devastaci nestandardně vybaveného bytového fondu v centrální části města, resp. stárnutí jeho obyvatel
38
odlivem mladé generace na sídliště v sousedních městech. V současnosti dochází k
tomu, že s ohledem na komerční atraktivitu území je bydlení v centrální, historické části
města tak jako i v ostatních zemích ze všech hledisek (cena, ztížená dopravní obsluha,
omezení legislativními předpisy v kontrastu s estetickou a kulturně historickou kvalitou
prostředí) problematické a de facto jistým luxusem se všemi uvedenými klady a zápory.
Proto je nutné regeneraci památkové rezervace v této oblasti chápat jako zásadní změnu kriterií demografického složení obyvatel a následně stavebně technických požadavků
na vlastní byty, pochopitelně přísně v intencích vyhlášky o MPR. Pro zahájení regenerace domovního fondu je však nezbytné, aby byly nejdříve realizovány nové byty jako
absolutní přírůstek bytového fondu města, umožňující postupné uvolňování domů ve
městě a jejich komplexní stavebně technickou i morální regeneraci. Proto jsou převážně v lokalitě Na Krétě navrženy plochy bydlení v rodinných domech (BI) a dále plochy bydlení v rodinných domech s možností malozemědělského zázemí (BV)
v jednotlivých sídlech (viz dále).
S ohledem na rozsah návrhových ploch je konceptu navržena etapizace využití
těchto území (viz hlavní výkres) jako nástroj efektivního vynakládání veřejných prostředků v oblasti dopravní a technické vybavenosti území.
Vzhledem k jedinečnosti urbanistické struktury města je nutné, aby pro všechny lokality výstavby byl s dostatečným předstihem zpracován návrh zástavby architektonickými ateliery s praxí v projektování v památkově chráněných územích a tento byl podroben širokému připomínkovému řízení včetně odborné komise Městského úřadu.
Také v oblasti občanské vybavenosti dostává přednost regenerace stávajícího
fondu, jehož kapacity viditelně a dlouhodobě převyšují investorské možnosti a mnohé
areály tak již léta hledají své nové majitele a uživatele. Do budoucna bude nutné regulovat rozvoj resp. dislokaci zařízení vybavenosti ve prospěch služeb a distribuce, nevyžadujících velký obrat zásobování a tím zvýšené nároky na dopravní obsluhu. Této regulace pak lze postupně dosáhnout např. omezením vjezdu vozidel s vyšší tonáží do
vnitřního města, časovým omezením vjezdu těchto vozidel apod.
Z ploch komerčního vybavení je na základě vesměs negativních zkušeností vyčleněna jako samostatná funkce plocha pro plošně náročná zařízení (OV-K, tj. velkoplošný
maloobchod, administrativně zábavní areály apod.), která vyvolávají nadstandardní nároky na dopravní obsluhu a zároveň svým charakterem degradují vnitřní prostory města
jak z hlediska hmotové struktury, tak z hlediska negativního ovlivnění maloobchodní
sítě. Jedná se o jedinou rozsáhlejší plochu Z3 za Litoměřickou okružní křižovatkou, navazující na stávající komerční areál.
V hlavním výkrese jsou podle § 34 zákona č.128/2000 Sb. o obcích vymezeny plochy veřejných prostranství (PV). Tyto plochy zahrnují náměstí a ostatní veřejné shromažďovací prostory s možností umístění prvků drobné architektury, ulice a ostatní komunikace včetně parkovišť, chodníky, veřejnou zeleň a dětská hřiště sloužící obecnému
užívání bez ohledu na jejich vlastnictví.
Zeleň na veřejných prostranstvích (ZV) je zastoupena městskými parky, náměstím,
upravenými částmi komunikací a přilehlých veřejných prostor s vycházkovými cestami a
alejemi stromů. Navržené rozšíření ploch dříve využívaných armádou významně přispěje ke zlepšení obytnosti města. Druhou částí této kategorie zeleně města jsou hřbitovy a
upravená pietní místa, zvýšenou péči je třeba věnovat celkové úpravě prostoru krematoria s vazbami na navržený nástupní prostor. Plochy stávající i navržené ke zpřístupnění
pro veřejnost je nutné postupně obnovit a esteticky i funkčně dotvořit, aleje stromů kolem náměstí a podél vycházkových cest zhodnotit z hlediska zdravotního stavu a rozhodnout o eventuelní nutnosti jejich výměny (náměstí).
39
Pro vlastní provedení obnovy jednotlivých ploch pak doporučujeme s dostatečným
předstihem zpracovat projekty úprav, protože nahodilé a živelné zásahy mohou výrazně
narušit nepochopené kompoziční záměry a vazby na okolí. Zeleň pevnostního systému
je navržená k rekonstrukci původního stavu a převážně zapojená do prohlídkového okruhu, tzn. že cílově bude mít extenzivní travnatý povrch jen s ojedinělými skupinkami
dřevin. Trávu je nutno alespoň 1x ročně posekat a odklidit, aby nedošlo k opětnému
zmlazení a náletu dřevin. Sekat je nutno travnaté plochy valů a střech objektů, ale také
dna vodních příkopů a inundačních kotlin. Také zemědělské pozemky v rámci pevnosti
budou využívány jako extenzivní louky s nutností 1-2x sklízet. V rámci úprav okolí Malé
pevnosti je nutné odstranit divoké skládky odpadků včetně celkové rekultivace jihovýchodního předsunutého šípu. Úpravy je nutno sladit se zájmy ochrany přírody, neboť
údolí Ohře je biokoridorem nadregionálního významu - součástí návrhu je v souladu se
zpracovaným plánem ÚSES také ochrana vymezených prvků ekologické stability krajiny. Ochrannou a izolační zeleň tvoří především břehové porosty vodních toků a aleje
podél cest, které doporučujeme postupně doplňovat.
Vedle přírodních a urbanistických předpokladů je důležitým faktorem pro návrh
rozvoje sídel jejich možná ochrana proti povodním – jednak lokalizací návrhových ploch
mimo reálně zaplavitelná území nebo technickým opatřením s ochranou návrhových
ploch. Kromě návrhu adjustace ploch, regenerace hmotově prostorové struktury i architektonických hodnot je v územním plánu jako komplexní územně plánovací dokumentaci
zakotveno doplnění komunikační sítě a zařízení technické infrastruktury jako nutné
podmínky pro rozvoj sídel a celého řešeného území.
Jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití byly oproti Vyhlášce č.501/ 2006
Sb. o obecných požadavcích na využívání území v souladu s §3, odst.4) dále podrobněji členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území (viz Hlavní výkres č.2)
tak, že k určitému vybranému typu plochy dle Vyhlášky (§4-19) je doplněno podrobnější
určení účelu plochy a přiřazen specifický kód – viz kapitola f) ÚP Terezín.
Změna č.1 ÚP Terezín vychází z požadavků jednotlivých žadatelů – vlastníků pozemků na provedení změn a dále výsledků projednání Zadání, kde byly specifikovány
podmínky pro provedení příslušných změn. Z hlediska zásahu do platného ÚP Terezín
lze konstatovat, že není negativně ovlivněna celková koncepce rozvoje řešeného území.
V ploše označené P1/1 je podle skutečného stavu využití území a v souladu s požadavky Vyhlášky č.501/2006 Sb. v platném znění agregována plocha pozemků p.č. 557/2 a
3, v platném ÚP Terezín samostatně vymezená jako plocha dopravní infrastruktury silniční (DI-S), do sousední plochy obytné (BI) na pozemku p.č. 557/1 stejného vlastníka a
uživatele. V lokalitě Z1/2 – P1/2 – Z1/4 v Českých Kopistech se jedná o poměrně výrazné extenzivní rozšíření ploch pro obytnou zástavbu, přičemž v sídle dosud nejsou zcela
využity již navrhované rozvojové plochy pro stejnou funkci. Z hlediska celkové koncepce
využití území je tedy součástí návrhu i převedení části plochy Z52 z druhé etapy do etapy první a zařazení lokality Změny č.1 ÚP Terezín do druhé etapy. V lokalitě Z1/8 je navržena plocha občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení jako rozšíření
stávajícího golfového areálu zejména o travnaté plochy bez nových trvalých staveb s
podmínkou respektování ochranného pásma silnice a zachování stávajícího zeleného
pásu podél komunikací.
V kapitole f) jsou stanoveny regulativy pro využití všech zastavitelných ploch, doplněny jsou i prostorové regulativy pro navrhovanou zástavbu, jejichž cílem je podmínění
realizace výstavby ve vymezených plochách splněním podmínek dotčených orgánů,
ostatní uplatňované podmínky budou respektovány v navazujících řízeních.
40
Ochrana přírody
V řešeném území je vymezena evropsky významná lokalita Ohře CZ 0423510
v systému Natura 2000, těsně mimo řešené území je vyhlášen přírodní park Dolní Poohří. Podle zákona č.114/1992 Sb. platí obecná ochrana významných krajinných prvků
(VKP) pro lesní porosty, vodní plochy, toky a nivy vodních toků, které nejsou urbanistickým návrhem dotčeny. Ochranné pásmo lesa ve vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa
není návrhem územního plánu dotčeno. Případné ojedinělé výjimky pro novou zástavbu
by musel jednotlivě investor předem projednat s dotčeným orgánem ochrany lesa.
Základem územního systému ekologické stability krajiny v řešeném území jsou dva
nadregionální biokoridory řeky Labe - NRBK K10 a Ohře - NRBK K11. Oba biokoridory
jsou reprezentovány osou vodní, vázanou na koryto a břehy toku a osou nivní, která
reprezentuje lužní společenstva na nivách řek.
Nadregionální biokoridor Labe NRBK K 10
Osa vodní :
zahrnuje koryto řeky včetně břehových porostů
Osa nivní :
u Nučniček přechází na okraj říční terasy (slepého ramene) cca
150 m od řeky a pokračuje do k.ú. Počaply. V k.ú. České Kopisty
je na hranicích k.ú. s Počaply LBC 5 K10, odtud osa přechází na
druhý břeh řeky a vrací se až západně od zástavby v Č.Kopistech
a za ústím Staré Ohře se napojuje na RBC 1294.
katastrální území :
Počaply, České Kopisty
STG :
2BC4
funkčnost :
převážně nefunkční, nevymezené
aktuální stav :
převážně pole, mezi Nučničkami a Počaply pás rákosin
cílové společenstvo : porosty tvrdého luhu / alternativa - extenzivní louka na nivě
Ochranná zóna: dle metodiky ÚSES 2 km od osy NBK na obě strany a zahrnuje
v tomto případě celé řešené území v k.ú. Počaply a České Kopisty
Nadregionální biokoridor Ohře NBK K 11
Osa vodní – Nová Ohře
katastrální území : Terezín
funkčnost :
částečně funkční, vymezená
aktuální stav :
z části regulované koryto vybudované v rámci stavby pevnosti,
mimo zástavbu Terezína travnaté břehy, s porosty TO,JL,VR,DB
Osa nivní - Stará Ohře s vloženými lokálními biocentry
katastrální území : Terezín, České Kopisty
funkčnost :
z větší části funkční, vymezená
aktuální stav :
z části regulované koryto vybudované v rámci stavby pevnosti,
mimo zastavěné území travnaté břehy, ostatní části původní přirozený tok s regulovaným průtokem vody s porosty TO,JL,VR,DB
s extenzivními z části nesklízenými loukami na nivě - v k.ú. České
Kopisty niva zorněná.
cílové společenstvo : porosty tvrdého luhu / alternativa - extenzivní louka na nivě
Ochranná zóna
2 km od osy na obě strany, zahrnuje téměř řešené území v oblasti
Terezína, kromě západní části v okolí Nových Kopist
V osách nivních nadregionálních biokoridorů jsou vložena lokální biocentra – LBC
3 K10, LBC 4 K10 a LBC 5 K10 podél Labe a LBC 1 K11, LBC 2 K11 a LBC 3 K11 podél Staré Ohře a LBC 4 K 11 na Litoměřické kotlině. Z LBC 5 K10 přechází osa nivní na
druhý břeh Labe a západně od zástavby Českých Kopist se zase vrací na levý břeh.
41
Nadregionální biokoridory ohraničuje ochranná zóna NRBK, jejíž šířka je maximálně 2 km na obě strany od osy NRBK. Jejím úkolem je podpora koridorového efektu, to
znamená, že veškeré ekologicky stabilnější části krajiny (kostra ekologické stability),
interakční prvky a lokální prvky ÚSES jsou součástí nadregionálního biokoridoru.
V našem konkrétním případě jsou to lokální biokoridor LBK1 a vložené lokální biocentrum LBC1.0 a LBC 1.1 a krátká část lokálního biokoridoru LBK4, na kterém je vloženo
lokální biocentrum LBC4.1.
Interakční prvky v řešeném území reprezentují linie porostů stromů a keřů, travnaté
meze a malá plocha remízku louky u benzinové pumpy u silnice do Litoměřic. Navržené
interakční prvky je třeba zakládat průběžně výsadbou linií stromů a keřů podél cest a na
mezích – viz grafická část.
Vymezená stabilizovaná funkční společenstva je nutno udržovat tradičním hospodařením, lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou chránit před nevhodnými zásahy
a postupně převést na věkově členěné porosty. V řešeném území jsou to lesní porosty a
mokřady v kotlinách pevnosti a slepé rameno staré Ohře v poloze Na koupelně.
Vymezená částečně funkční společenstva - kulturní louky na nivách – je potřeba
postupně extenzivním hospodařením a případně přísevem žádoucích druhů bylin převést na květnaté louky - LBC4 K10. Lesní porosty (monokultury) v rámci obnovy postupně převést na smíšený les odpovídající druhové skladby – LBC1.1 část.
Nefunkční části ÚSES jsou navrženy k založení zejména na polích, kde budou postupně zakládány. Lesní a luční biokoridory navržené na orné půdě je nutno založit dle
projektů ÚSES. V řešeném území jsou to lokální biokoridory LBK1 a LBK4 téměř
v celém rozsahu, LBC 4.1 a část LBC1.1 a osa NRBK K10 nivní podél Labe.
Plochy lokálních biocenter vložených v ose NRBK K11 jsou z větší části v kotlinách
pevnosti. Nízká hladina spodní vody je předpokladem pro trvalé udržení podmínek pro
lužní a mokřadní společenstva. Vzhledem k významu tohoto území z hlediska ochrany
památek, přírody, ale i z hlediska rekreačního zázemí Terezína, považujeme za důležité
sjednat dohodu všech zájmových stran a stanovit podmínky využívání vymezených ploch
pro ÚSES – např. kde a jakým způsobem budou zabezpečeny stávající mokřady, olšiny a
lužní lesní porosty, kde bude trvale udržováno náhradní společenstvo extenzivních luk a
travnatých ploch a jakým způsobem bude umožněna rekreace (např. lesoparkové úpravy
v okolí šípu u dolního retranchementu).
Památková ochrana
Ochrana kulturních hodnot území je zajišťována především nástroji státní památkové péče ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění.
Ochrana kulturních památek je současně zakotvena i v zákoně č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (Stavební zákon) a vyhlášce
č.135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci,
kde je povinností vymezení nesporných kulturních hodnot řešeného území jako limitů
využití území se stanovením podmínek jejich ochrany.
Vzhledem k výjimečnému kulturně historickému významu a vysoké míře autenticity
jeho urbanistické struktury a stavebního fondu bylo pevnostní město Terezín zařazeno
na „Indikativní seznam historických lokalit České republiky pro nominaci na Seznam
světového kulturního dědictví UNESCO“.
Národní kulturní památka (NKP) Malá pevnost se hřbitovem v Terezíně byla
vyhlášena usnesením vlády ČSSR č.251 ze dne 30.03.1962 a je vymezena Nařízením
vlády ČR č.171/1998 Sb. ze dne 3.6.1998 jako areál pevnosti s vodním a pevnostním
systémem a Národním hřbitovem, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty a přístupovou silnicí s alejí na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky
42
včetně těchto pozemků s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku.
Pozemky parcelní čísla : 329 (část), 330, 331, 332, 333, 334, 335, 336, 337, 338,
339, 340, 341, 342, 343, 344, 345, 346, 347, 348, 349, 350, 351, 352, 353, 354. 369,
370, 371, 372, 373, 374 a 375, budovy čísla popisná : 304, 305, 306
Památkové ochranné pásmo Národní kulturní památky Terezín, Malá pevnost
a Národní hřbitov se souborem nemovitých kulturních památek v historickém jádru
města Terezína je vymezeno rozhodnutím odboru kultury ONV Litoměřice č.j.1085-90
ze dne 20.8.1990.
Městská památková rezervace Terezín byla prohlášena nařízením vlády ČR č.
443/1992, §1, odst.2) ze dne 29.07.1992 a její hranice vymezená §2, odst.2), resp.
v příloze č.2 je zakreslena v grafické části dokumentace. Pro zabezpečení ochrany rezervace se stanovují v §3 podrobně podmínky, doplněné pro Terezín v §5.
V souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů musí být veškeré stavební zásahy do urbanistického celku (např. demolice, výstavba nových objektů), ale také zásahy do všech objektů v památkové zóně a do
jejich prostředí (např.oprava fasády, obnova barevnosti, výměna oken, dveří, střešní
krytiny, inženýrských sítí, úprava ohradních zdí a plotů, úprava terénu, zeleně a historických povrchů komunikací atd.) předem projednány s orgány státní památkové péče.
Jako ochranné pásmo městské památkové rezervace fakticky slouží již dříve vyhlášené POP NKP (viz výše) z roku 1990.
Ve státním seznamu nemovitých kulturních památek jsou zapsány památkově
chráněné objekty a areály, vyznačené v grafické příloze:
Terezín
11774 / 5-4
42436 / 5-1932
43514 / 5-2340
42645 / 5-2341
43151 / 5-2342
42479 / 5-2343
11613 / 5-2344
42735 / 5-2345
43211 (č.p. 215), 51048
(č.p.216) / 5-2346
43436 / 5-2347
43162 / 5-2348
43409 / 5-2349
42379 / 5-2350
43145 / 5-2352
43339 / 5-2353
43112 / 5-2354
43311 / 5-2355
43470 / 5-2356
42290 / 5-4712
42779 / 5-4713
42500 / 5-4714
areál Malé pevnosti
drážní vlečka s bývalou váhou č. p. 324
jezdecká kasárna č. p. 207
areál krematoria a hřbitovů
areál hřbitova
radnice č. p. 179
opevnění Hlavní pevnosti
kostel Vzkříšení Páně
soubor domů č. p. 215 a 216
dům č. p. 25 zv. Wieserův
areál nemocnice č. p. 283
bývalý důstojnický dům č. p. 84
areál dělostřeleckých kasáren č. p. 155
kasárna zv. Velká pěchotní č. p. 225
dům č. p. 128
dům č. p. 1, 2
dům č. p. 7
dům č. p. 153
dům č. p. 13, 14, 52
dům č. p. 15 - 16, 50 - 51
dům č. p. 17
43
43013 / 5-4715
42763 / 5-4716
43662 / 5-4717
42864 / 5-5001
5-5002
43812 / 5-5003
10121 / 5-5615
10124 / 5-5616
10125 / 5-5617
10123 / 5-5618
10122 / 5-5619
10889 / 5-5647
10888 / 5-5648
10895 / 5-5649
10898 / 5-5650
10897 / 5-5651
10896 / 5-5652
11614 / 5-5653
10886 / 5-5654
11624 / 5-5655
11598 / 5-5656
10914 / 5-5657
10911 / 5-5658
10909 / 5-5659
10899 / 5-5660
10900 / 5-5661
10908 / 5-5662
10915 / 5-5663
10916 / 5-5664
10919 / 5-5665
10917 / 5-5666
10918 / 5-5667
10912 / 5-5668
10901 / 5-5669
10913 / 5-5670
10910 / 5-5671
10936 / 5-5672
10934 / 5-5673
10938 / 5-5674
10935 / 5-5675
10958 / 5-5676
10957 / 5-5677
10937 / 5-5678
11613 / 5-5679
11022 / 5-5681
dům č. p. 18 - 19, 39
dům č. p. 109
dům č. p. 121
areál hřbitova sovětských vojáků
pietní místo na řece Ohři
márnice a obřadní místnosti
dům č. p. 75
dům č. p. 131
dům č. p. 132
dům č. p. 104 -106
dům č. p. 107 - 108
dům č. p. 38
dům č. p. 110,111,112
dům č. p. 20
dům č. p. 26
dům č. p. 27
dům č. p. 37
dům č. p. 120
dům č. p. 125, 126
dům č. p. 127
dům č. p. 129
areál bývalé školy č. p. 148
dům č. p. 67
dům č. p. 12
dům č. p. 21
dům č. p. 76
dům č. p. 22
kasárna č. p. 78 zv. malá pěchotní
jízdárna č. p. 260, pův. č. p. 259, 263, 264
dům č. p. 302
dům č. p. 147
dům č. p. 182
dům č. p. 68
dům č. p. 23
dům č. p. 79
dům č. p. 65
pavilon
dům č. p. 8
dům č. p. 9
dům č. p. 3, 4
dům č. p. 184
areál bývalého pivovaru č. p. 282
dům č. p. 139
základní kámen pevnosti
dům č. p. 10, 11
44
11018 / 5-5682
10956 / 5-5683
11012 / 5-5684
11023 / 5-5685
11024 / 5-5686
11020 / 5-5687
11019 / 5-5688
10955 / 5-5689
11021 / 5-5690
11013 / 5-5691
11015 / 5-5692
11017 / 5-5693
11016 / 5-5694
11014 / 5-5695
11089 / 5-5709
11095 / 5-5710
11086 / 5-5711
11094 / 5-5712
11113 / 5-5727
49591 / 5-5848
49600 / 5-5851
50912 / 5-5888
101221
101485
102507
dům č. p. 45
dům č. p. 58
dům č. p. 63
dům č. p. 69
dům č. p. 135
dům č. p. 137 - proviantní sklad
soubor domů č. p.146
dům č. p. 154, 156, 157
dům č. p. 196
dům č. p. 281, 293, 294-5
areál domu č. p. 66
dům č. p. 145
dům č. p. 180
dům č. p. 188
dům č. p. 152
dům č. p. 88
dům č. p. 213
dům č. p. 212
dům č. p. 81 - 82
dům č. p. 181
dům č. p. 183
dům č. p. 142
dům č. p. 211
dům č.p. 143
žitný mlýn č.p. 384
České Kopisty
102691
zemědělská usedlost č. p. 5 a pozemky
st.p.č. 7 a p.č. 19, 658
Nové Kopisty
43127 / 5-4602
areál usedlosti č. p. 6
Počaply
43610 / 5-2222
42590 / 5-2223
areál kostela sv. Vojtěcha
areál fary č. p. 1
V řešeném území došlo již v minulosti k četným archeologickým nálezům. V souladu s ustanovením zákona o státní památkové péči je celé řešené území třeba považovat za území s archeologickými nálezy (I. zóna archeologických památek) a proto je
nutno při vypracování jednotlivých projektů v daném území vycházet z ustanovení § 22
a § 23 zmíněného zákona.
Z hlediska péče o archeologické dědictví je nutné zabezpečit ochranu archeologických nálezů nejlépe na původním místě v zemi, tj. minimalizace všech destruktivních
zásahů na lokalitách s potvrzeným či pravděpodobným výskytem archeologických nálezů nebo při využívání nedestruktivních průzkumných metod, jak nám to ukládá Úmluva
o ochraně archeologického dědictví Evropy (tzv. Maltská konvence č.99/2000 Sb. mezinárodních smluv ve smyslu ústavního zákona č.395/2001 Sb.), k níž naše republika při45
stoupila v roku 2000. Podle článku 5, odstavce ii-a) této Úmluvy mají být archeologové
zapojeni do procesu územního plánování tak, aby veškeré záměry v území byly sladěny
se zájmy ochrany archeologického dědictví.
Stavebníci jsou již od přípravy stavby, tj. záměru provádět jakékoli zemní práce, při
nichž může být učiněn archeologický nález ve smyslu § 23, povinni tento záměr oznámit
Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na
dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická nebo
fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí jeho náklady tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící
archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět
činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.
Archeologická naleziště :
Terezín
„Kavalír č. VI“, uprostřed jižního opevnění pevnosti
kontext : ojedinělý kostrový hrob
kultura : doba laténská
Bohušovická kotlina
kontext : sídliště
kultura : mladší doba bronzová
město ( obecně )
kontext : ojedinělý kostrový hrob
kultura : s šňůrovou keramikou, starší/střední doba bronzová
intravilán města
kontext : sídliště, město
kultura : raný novověk
pevnost blízko soutoku Labe a Ohře
kontext : ojedinělý kostrový hrob
kultura : paleolit
České Kopisty
místní škola a proti ní
kontext : pohřebiště ( 8 kostrových hrobů )
kultura : únětická, doba laténská
kontext : sídliště
kultura : kanelovaná, eneolit, doba halštatská, římská
intravilán vsi
kontext : sídliště, ves
kultura : raný, vrcholný středověk, raný novověk
pozemky směrem k Labi
kontext : sídliště
kultura : neolit, kultura únětická
kontext : ojedinělý nález
kultura : se šňůrovou keramikou
novostavby rodinných domků mezi školou a Labem, proti domu čp. 58
kontext : ojedinělý kostrový hrob
kultura : se šňůrovou keramikou
46
kontext : sídliště
kultura : halštatská, laténská
stavba haly na zeleninu, jižní okraj obce
kontext : ojedinělý kostrový hrob
kultura : se šňůrovou keramikou
stavba zdymadla
kontext : sídliště
kultura : doba hradištní
v písku řeky Labe
kontext : ojedinělý nález ( římská mince )
kultura : doba římská ( 253 – 259 n.l. )
Nové Kopisty
Terezínská křižovatka – býv. pískovny (obecně)
kontext : pohřebiště ( 4 kostrové hroby a 1 žárový hrob )
kultura : starší doba římská (žár), střední/mladší doba hradištní
Dvořákova pískovna poblíž dnešní Terezínské křižovatky
kontext : pohřebiště ( 3 kostrové hroby )
kultura : se šňůrovou keramikou, zvoncovitých pohárů
kontext : sídliště
kultura : s lineární keramikou, s vypíchanou keramikou
pozemek p. Choura
kontext : ojedinělý nález
kultura : neolit
Počaply
při stavbě domu v obci
kontext : ojedinělý kostrový hrob ( bojovník s mečem )
kultura : střední doba hradištní
intravilán vsi
kontext : sídliště, ves
kultura : raný, vrcholný středověk, raný novověk
pole jižně od obce – těsně při pravé straně cesty do Trávčic
kontext : pohřebiště ( 2 kostrové hroby )
kultura : mladší doba hradištní
pole východně od obce podél cesty do Českých Kopist
kontext : sídliště
kultura : s vypíchanou keramikou, únětická
pískovna v poloze „Na večeřátkách“
kontext : ojedinělý nález ( bronzová mince )
kultura : starší doba římská ( r. 71 n.l. )
V návrhu jsou respektovány v plném rozsahu všechny památkově chráněné objekty a areály. Pro jakékoli stavební úpravy a zásahy do uvedených památek včetně úprav
jejich prostředí je povinností vlastníka objektu podle § 14, odstavec 1 zákona č.20/1987
Sb. o státní památkové péči vyžádat si předem závazné stanovisko dotčeného orgánu
státní památkové péče.
47
V řešeném území jsou vymezena území s různým stupněm ochrany, resp. využití
nerostného bohatství, zde zejména štěrkopísků v inundacích při Labi. Jejich lokalizace a
rozsah je zakreslen v Koordinačním výkrese č.4 Odůvodnění ÚP Terezín, pro přehlednost je přiložena kopie (výřez) Mapy ložiskové ochrany pro Ústecký kraj (Ministerstvo
životního prostředí, Česká geologická služba – Geofond, červen 2004) – mapa 02-43 :
Organizace a způsob těžby
Ložiska
Dobývací prostory
Chráněná ložisková území
Okresy
Další mapy
Plocha
[ha]
Suroviny
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Organizace:
B3 001900
DP 71134
CHLÚ00190000
Lubomír Kruncl, Travčice
Travčice-Počaply
Počaply u Terezína
Počaply
Organizace:
B3 001901
DP 71154
CHLÚ00190000
Gravel, spol.s r.o., Litoměřice
Nučničky-Travčice
Litoměřice
29.75
Nučničky I
29.75
Počaply
594.63
Organizace:
B3 237700
DP 71081
CHLÚ23770000
1.Stavební a.s., Litoměřice
Travčice 1
Litoměřice
Trávčice
Travčice
Litoměřice
474.46
12.25
594.63
¨
13.22
7.95
29.45
dřívější povrchová
štěrkopísky
dřívější povrchová
štěrkopísky
současná povrchová
štěrkopísky
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ÚP Terezín byl pořizován v prostředí zákona č.50/1976 Sb. v tehdy planém znění,
podle něhož rozbor udržitelného rozvoje (pořizovaný dle zákona č.183/2006 Sb.
v platném znění v souladu s příslušnými ustanoveními Vyhlášky č.500/2006 Sb. v rámci
územně analytických podkladů) nebyl jeho součástí. Podle stanoviska dotčeného orgánu - Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne
27.10.2005 č.j. 1202/2005,1261/ZPZ/05/ÚP-114 „…územní plán nebude ve smyslu
ustanovení §45i zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny mít samostatně ani
48
ve spojení s jinými významný vliv na území evropsky významných lokalit nebo ptačích
oblastí….“ a z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí „…nepodléhá posouzení
dle zákona č.100/2001 Sb. ve znění zákona č.93/2004 Sb., protože návrh zadání ÚP
města Terezín byl schválen před 1.5.2004.“
Koncepce rozvoje řešeného území je nejlépe patrná z grafické části – hlavní, resp.
koordinační výkres, kde je návrh rozvoje území konfrontován s limitami využití území,
které znázorňují jednotlivá správní rozhodnutí, týkající se ochrany území a jeho hodnot.
Ta jako jedna z priorit návrhu ÚP Terezín je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními, jejichž graficky vyjádřitelný průmět do území je zakreslen v
koordinačním výkrese č.4. Je tedy možné konstatovat, že všechny změny v území, zakotvené v tomto územním plánu, jsou navrženy s cílem nalezení optimálního způsobu
využití území, jeho hospodárného využití a k zajištění udržitelného rozvoje území.
c2) Doprava
c2.1) Silniční doprava
Silniční síť
Nadřazená silniční síť je na území sídla zastoupena tahem silnice I/15 Most – Lovosice – Litoměřice – Česká Lípa, která však územím prochází pouze okrajově. Silnice je vedena při severovýchodním okraji katastru Nových Kopist na hranici s Terezínem.
Trasa probíhá řídce zastavěnou částí sídla. Navrhované komerční plochy v této části
území jsou na tuto silnici napojeny prostřednictvím stávající místní komunikace vedoucí
západně od těchto ploch a napojující se na silnici I/15 ve vzdálenosti asi 300 metrů od
stávající okružní křižovatky. Silnice I/15 má dvoupruhové uspořádání a do prostoru řešeného území je veden ve směru od Lovosic v peážním úseku se silnicí druhé třídy
II/608. Na „terezínské“ křižovatce odbočuje do prostoru Želetic a Litoměřic. „Terezínská“
křižovatka je nově rekonstruována a má podobu okružní křižovatky. Současná trasa
silnice I/15 je tak stabilizována a nevyžaduje žádné území úpravy.
Nejvíce ovlivňuje zástavbu města Terezín tah silnice II/608 Praha - Lovosice. Je
bývalou trasou silnice I/8, jejíž funkci převzal koridor dálnice D8, který byl v nedávné
době zprovozněn. V úseku od „terezínské“ křižovatky po Lovosice je veden v peáži se
silnicí první třídy I/15. Silnice je v současné době charakterizována dopravními zátěžemi
cílového charakteru, tranzit byl z podstatné části odvedena na dálnici D8. Silnice je ve
své trase plně stabilizována.
Uvedené tahy silnic první a druhé třídy jsou doplněny silnicemi třetí třídy, které dotvářejí systém základní dopravní obsluhy území. Současný stav a parametry těchto silnic, které mají především funkci dopravního připojení jednotlivých sídel na vyšší komunikační systém, odpovídá jejich nízkému dopravnímu zatížení.
Silnice III/2474 Doksany - Brňany - Bohušovice - Terezín vzájemně tyto sídelní
útvary propojuje. Je vedena z Bohušovic při západním okraji zástavby Terezína a napojuje se do okružní křižovatky se silnici I/15. Na jižním okraji Terezína je navrhováno její
přeložení a to s pouze s mírnou rektifikací směrového oblouku s ponecháním stávajícího napojení města.
Silnice III/2477 Keblice - Nové Kopisty – křiž. I/15 je vedena v západní části sídla přes Nové Kopisty. Pro dopravu sídla nemá zásadní význam, má funkci lokálního tahu zpřístupňujícího území.
Silnice III/24711 Terezín – Nové Kopisty vzájemně propojuje obě sídla a má
pouze lokální význam.
49
Silnice III/00814 Terezín – České Kopisty napojuje část obce České Kopisty na
město Terezín. Silnice je v Českých Kopistech slepě ukončena.
Silnice III/00813 Terezín – Počaply vzájemně propojuje část obce Počaply a Terezín. Dopravní zatížení není intenzivní, silnice má přístupový charakter. Silnice je
v Počaplech u Labe slepě ukončena.
Silnice III/24056 Roudnice – Nučničky – křiž. sil. II/608 je poměrně frekventovanou silnicí třetí třídy v řešeném prostoru sídla po níž jsou vedeny i dopravní vazby směřující do Roudnice nad Labem. Tah prochází jižní částí katastru Počapel zcela mimo
souvislou zástavbu.
Silnice III. tříd je možno považovat za dlouhodobě stabilizované ve svých současných trasách a kromě navrhované krátké přeložky silnice III/2474 nejsou tedy na nich
navrhovány žádné úpravy jejich současného vedení.
Síť místních komunikací
Základní komunikační systém území je tvořen především vedením silnic silniční sítě. Na ně přímo navazují místní komunikace, které tento systém doplňují a mají funkci
především v dopravním napojením jednotlivých objektů.
V Terezíně byl současný komunikační systém byl jako roštový a je možno jej považovat za plně stabilizovaný. Jediné navrhované úpravy souvisejí s předpokládanými
změnami funkce využívání objektů v některých částech města - navrhujeme znovuotevření původních komunikací, které původně založený systém doplní a umožní tak
chybějící propojení. Jedná se o komunikace propojující v severní části ulice Máchovu,
Komenského a Dolní vodní bránu a dále pak ulice Husovu, 5.května a Horní vodní
bránu.
Funkční uspořádání komunikačního systému města je patrné z grafické přílohy a
toto uspořádání je v souladu se souběžně zpracovaným generelem dopravy. Ve funkční
třídě sběrných komunikací je tak uvažován průtah silnice II/608 vedený ulicí Pražskou.
Na to navazuje systém obslužných komunikací z nichž ve funkční třídě C2 jsou
zařazeny ulice Dlouhá a to až po napojení na silnici III/2474 na jižním okraji města a na
ni navazující propojení na Krétu, kde se tato komunikace také napojuje na silnici
III/2474. Ostatní komunikace jsou navrhovány v kategorii obslužných komunikací
funkční třídy C3 a v kategorii dopravně zklidněných komunikací ve funkční třídě D1.
Veškeré komunikace jsou dostatečně šířkově dimenzovány a téměř všechny umožňují
parkování a odstavování vozidel v jejich odstavných pruzích. Podrobné řešení
jednotlivých komunikací včetně parkování je řešeno v rámci zpracovaného generelu
dopravy města.
U ostatních sídel je veškeré vedení stávajících obslužných místních komunikací
plně stabilizováné a nově navrhované komunikace souvisejí vždy s rozvojovými záměry
výstavby sídel. Tyto komunikace jsou řešeny v šířkovém uspořádání jako obousměrné
dvoupruhové, u komunikací vysloveně přístupového charakteru je možná i kategorie
jednopruhových obou směrných komunikací s výhybnami.
Mimo zastavěné území města a jednotlivých sídel je vedena řada účelových
komunikací především zemědělského charakteru. Tyto přímo navazují na síť místních
komunikací. Jejich vedení je možné považovat za plně stabilizované a jejich šířkové
uspořádání odpovídající v současné době jednopruhovým obousměrným komunikacím
je v návrhu uvažováno doplněním o výhybny. Jejich situování však je nutné řešit
podrobnější dokumentací v rámci úprav jednotlivých komunikací.
50
Koncepce přepravních vztahů
Podkladem pro prognózu automobilové dopravy byly výsledky celostátního sčítání
silniční dopravy provedené ŘSD Praha v roce 2000 a 2005. Pro přehled jsou tyto výsledky uvedeny v následující tabulce v celkových součtech skutečných vozidel.
Intenzity
Intenzity
dopravy
dopravy
v roce 2000 v roce 2005
Silnice Číslo
úseku
Úsek
I/15
Lovosice – okružní křižovatka s II/608
okružní křižovatka s II/608 – Litoměřice
Okružní křižovatka s I/15 - Terezín
Terezín - Doksany
I/15 – Bohušovice nad Ohří
4-0087
4-1006
II/608
4-0086
4-0070
III/2474 4-4420
8449
21201
6720
3953
3955
11227
19002
8475
5244
4367
Prognóza pro
rok 2015
dle roku 2000
Prognóza pro
rok 2015
dle roku 2005
11829
29681
8870
5218
4944
13585
22992
9746
6030
4891
Pro výpočet výhledového zatížení silniční sítě byly použity růstové koeficienty dopravního zatížení a to 1,40 pro silnice I.třídy, 1,32 pro silnice II.třídy a 1,25 pro silnice
III.třídy pro přepočet roku 2000 na rok 2015 a 1,21 pro silnice I.třídy, 1,15 pro silnice
II.třídy a 1,12 pro silnice III.třídy pro přepočet roku 2005 na rok 2015. Tímto prostým
přepočtem však není zohledněn vliv širších dopravních vazeb, což se dotýká především
silnice I/15, kde s ohledem na navrhovaný nový most přes Labe v prostoru mezi Litoměřicemi a Lovosicemi by mělo dojít k přesunu dopravních vazeb mezi Litoměřicemi a Lovosicemi právě na nový most. Dá se předpokládat, že tímto řešení by dopravní zatížení
silnice I/15 ve směru na Litoměřice mělo klesnout pod úroveň cca 15.000 vozidel.
Kategorizace a funkční členění komunikací
Návrh kategorizace je proveden v souladu s „Kategorizací silniční a dálniční sítě do
roku 2030“ (ŘSD ČR – 2000). U silnice I/15 a stejně tak i u silnice II/608 je uvažována
kategorie S 9,5/80, což odpovídá jejich současnému stavu. U silnic III.třídy je uvažována
kategorie S7,5/60 pouze u dopravně významnějších silnic, tedy u silnic III/2474 a
III/24056, u ostatních je plně postačující kategorie S 6,5/40.
Šířkové uspořádání místních komunikací souvisí s návrhem jejich funkčního členění (viz.grafická příloha). U sběrných komunikací a obslužných místních komunikací
funkční třídy C2 je uvažováno se šířkovým uspořádáním v kategoriích se šířkou jízdního
pruhu 3,5 a u komunikací funkční třídy C3 s šířkou jízdního pruhu 3,0 metru nebo 2,75
dle místních podmínek. Podrobnější šířkové uspořádání včetně parkování v odstavných
pruzích je řešeno v rámci generelu dopravy.
Hlavní pěší a cyklistické trasy
Na území města je zřízena samostatná cyklistická stezka vedená z Bohušovic nad
Ohří, která vstupuje na území Terezína u hřbitova, pokračuje kolem řadových garáží po
zklidněné živičné komunikaci a za sběrnou komunikací se napojuje na cestu vedenou
kolem hradeb. Severně od průtahu silnice II/608 pak volně navazuje na cestu vedenou
ve směru na Litoměřice. Další navrhovaná cyklotrasa je vedena od jihu z Bohušovic nad
Ohří po levém břehu Ohře, v Terezíně prochází zastavěným územím a po levém břehu
pokračuje na Litoměřice. Obě trasy jsou severně od Terezína propojeny.
Od této trasy se odpojuje trasa na České Kopisty a dále po levém břehu Labe na
Počaply a Roudnici nad Labem.
Ve výkresové dokumentaci jsou vyznačeny hlavní pěší trasy převážně vyhlídkového charakteru. Tyto trasy jsou uspořádány do jednotlivých okruhů, které je možno navíc
vzájemně kombinovat. Stávající systém pěších cest tak zůstává zachován a je doplněn
některými dalšími trasami. Jsou to především kombinované pěší a cyklistické trasy vedené po obvodu hradeb a podél Ohře. V prostoru města Terezín a v jeho částech Nové
Kopisty, České Kopisty a Počaply nejsou evidovány značené pěší turistické trasy.
51
Návrh odstavných a parkovacích ploch
U stávající obytné zástavby Terezína jsou dnes potřeby parkování a odstavování
vozidel pokrývány převážně volně na terénu v odstavných pruzích místních komunikací.
Vzhledem k šířkovému uspořádání místních obslužných komunikací je možné
konstatovat, že současné kapacitní možnosti jsou dostatečné. Dále pak jsou tyto
potřeby uspokojovány v několika lokalitách řadových garáží. Podrobná bilance je řešena
v rámci zpracovaného „Generelu dopravy“ z něhož vyplývají i počty stání na jednotlivých
komunikacích. V ostatních částech území, tedy v jednotlivých obcích, nároky na
odstavná stání u nově uvažovaných ploch obytné zástavby je nutno uspokojovat
zásadně výstavbou garáží v rámci vlastních objektů či pozemků. Parkovací možnosti
pro potřeby vybavenosti jsou rozmístěny podle svých potřeb po celém území převážně v
odstavných pruzích místních komunikací. U nově navrhovaných ploch je nutno tyto
nároky pokrýt v rámci těchto pozemků. Větší nově navrhované parkovací plochy jsou
situovány ve vazbě na nově navrhované využití objektů v severní části vlastního města.
Pro návštěvníky Terezína zůstávají k dizpozici obě současné lokality záchytných
parkovišť. V jižní části města je nutno uvažovat s doplněním stávajícího parkoviště o
novou plochou pro parkování autobusů. Obě lokality jsou v přímé vazbě na hlavní
turistické atraktivity a hlavní pěší trasy.
Hromadná doprava
Hromadná doprava je a bude i nadále zajišťována autobusovými linkami, jejichž
vedení i zůstává v podstatě nezměněno. Pouze u zastávek při náměstí dochází k jejich
přemístění a to na plochu při prodlouýení Husovy ulice - v této souvislosti je navrhována
další zstávka na jižním okraji centra v křižovatce ulic Dlouhé a Na Krétě.
Zařízení automobilové dopravy
Vzhledem k památkovému charakteru města je umístění zejména čerpacích stanic
pohonných hmot realizováno mimo centrální část tohoto území - čerpací stanice
pohonných hmot jsou lokalizovány v areálu autoservisu při silnici I/15 a u silnice III. třídy
na Bohušovice n.O. (mimo řešené území města). Další dopravní vybavenost je
zastoupena nejblíže v Litoměřicích a Lovosicích.
Negativní dopady dopravy na životní prostředí
Hluk z dopravy je jedním z řady faktorů, jež nepříznivě ovlivňují kvalitu životního
prostředí v území. Negativní působení je úměrně závislé na ekvivalentní hlukové
hladině a její nejvyšší přípustné hodnotě, kterou stanovují příslušné platné předpisy.
Cílem návrhu dopravního řešení města vždy bylo dosáhnout podstatného snížení
intenzit dopravy v centru města kde jsou možnosti ochrany před negativními účinky
značně omezeny. Základním předpokladem pro snížení intenzit dopravy v prostoru
města byla realizace výstavby dálnice D8. Z hlediska širších dopravních vazeb bude
současné dopravní zatížení ovlivněno pouze realizací nového mostu přes Labe mezi
Litoměřicemi a Lovosicemi, což výrazně ovlivní dopravní zatížení v současné trase
silnice I/15.
V řešeném území jsou k dispozici údaje o intenzitách dopravy u silnic I/15, II/608
a III/2474. Údaje vychází z celostátního sčítání dopravy na silniční síti z roku 2000 a
2005 zpracované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR Praha. Teoretické výhledové dopravní
intenzity byly získány použitím převodního koeficientu pro rok 2015. Pro zjednodušení
bylo použito metodických pokynů pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany
obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy.
52
Výpočtem byla tak stanovena orientační vzdálenost izofon 60 dB(A) pro denní období a jejich poloha je uvedena v grafické části územního plánu. Vzdálenost izofony 60
dB(A) se u silnice I/15 pohybuje ve vzdálenosti 55 m (směr Lovosice) respektive 70 m
(směr Litoměřice), to by však nastalo pouze v případě, že z hlediska širších dopravních
vazeb by nebyl do té doby realizován nový most přes Labe. U silnice II/608 se tato izofona pohybuje ve vzdálenosti asi 35 metrů od osy komunikace a u silnice III/2474 pak ve
vzdálenosti asi 15 metrů a to bez započtení korekcí na místní podmínky.
Změnou č.1 ÚP Terezín se nemění koncepce dopravní infrastruktury území, je
plně respektován základní komunikační systém včetně ochranných pásem dopravních
staveb a zařízení. Úprava je navržena pouze v lokalitě Z1/2 – P1/2 – Z1/4 a to rozšíření
veřejného prostranství s místní komunikací pro obsluhu obytných ploch na šířku 8,0
metru. V lokalitě Z1/3 v Počaplech je využití plochy pro bydlení podmíněno realizací
obslužné komunikace připojené na stávající komunikaci průsečně vzhledem ke
komunikaci k lokalitě P71 a Z71 s tím, že tato nová komunikace bude plnit zároveň
funkci protipovodňové ochrany lokality.
C2.2) Železniční doprava
Prostorem je vedena jediná trať ČD č. 090 Praha - Ústí n. Labem – Děčín, která je
součástí I.železničního mezinárodního koridoru. V rámci modernizace tohoto koridoru
byly již úpravy realizovány a tak je možné tuto trať považovat za plně stabilizovanou ve
stávajících plochách. Trať je dvojkolejná, elektrifikovaná, s mezinárodním provozem. Ve
smyslu § 3 Zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a v souladu s usnesením vlády ČR č.
766 ze dne 20.12.1995 spadá do kategorie tratí jako součást dráhy celostátní.V návrhu
zůstává poloha trati plně zachována včetně železniční zastávky Nové Kopisty.
Jako limita využití území je v koordinačním výkrese zakreslena osa vč. koridoru
(300 metrů na každou stranu od osy) vysokorychlostní trati VR 1.
C2.3) Vodní doprava
Po severním okraji území je vedena Labská vodní cesta (dolní Labe) s plavebním
stupněm České Kopisty. V cílovém stavu by měla být tato vodní cesta na základě mezinárodních dohod (AGN) upravena na kategorii VI.b* (V.b) (*s tím, že bude realizována i
na Laby v SRN). S tím souvisí i přestavba vodní cesty a plavebních stupňů. Do návrhu
územního plánu bylo převzato řešení dle zpracovaného „Generálního řešení splavnění
Labe, digitalizace úseku Střekov – Mělník“ – Vodní cesty a.s. 2003, které zadalo Ministerstvo dopravy a spojů České republiky prostřednictvím Ředitelství vodních cest České
republiky. Pro návrh trasy jsou použity parametry pro plavební třídu Vb., které jsou uvedeny v zákoně o vnitrozemské plavbě č.114/1995 Sb. a vyhlášce č.222/1995 Sb. Jedná
se zejména o minimální doporučený poloměr oblouků 800 m a šířku plavební dráhy v
místě dna plně naložených plavidel 50 m. Veškeré plavební komory na vodní cestě jsou
navrženy jako zdvojené. Užitné rozměry jsou 12,5 x 190 x 4,0 m. Čekací stání komor
České Kopisty umístěná u pravého břehu jsou navržena se svislými zdmi, další směrové úpravy plavební dráhy se v řešeném území nepředpokládají.
V souladu se zákonem č.114/95 Sb. o vnitrozemské plavbě je řeka Ohře od říčního
kilometru 3,0 (Terezín) uvedena jako vodní cesta dopravně významná využitelná.
53
C3) Technická infrastruktura
c3.1) Vodní hospodářství
Vodní toky a vodní plochy
Řešené území protíná od jihu k severu řeka Ohře, severní hranice k.ú. České Kopisty a Počaply je tvořena vodním tokem Labe. Labe i Ohře jsou vodohospodářsky významnými toky dle vyhl. č. 470/2001 Sb. Jedná se o dolní úseky toků se značnými průtoky, malými spády a rozsáhlým záplavovým územím při soutoku Labe a Ohře.
V Českých Kopistech je v pl. km 41,21 situován pohyblivý hydrostatický jez
s provozní hladinou na úrovni 146,60 m n.m. Na levém břehu byl vybudován plavební
kanál s dvěma plavebními komorami. Vjezd do horního kanálu jev pl. km 41,06 a vjezd
do dolního kanálu se nachází v pl. km 41,89.
V Terezíně je na Ohři situován pohyblivý jez s provozní hladinou na úrovni 147,8
m n.m.
Hydrologická data vodních toků v řešeném území :
Velké vody Qn opakující se 1x za n let
Plocha povodí Prům. průtok Q355
[m3/s]
Tok / profil
[km2]
[m3/s]
[m3/s]
Q1
Q5
Q20
Q50
Q100
Ohře
5613,6
37,94
4,3
238
477
777 1039 1250
ústí do Labe
Labe
42690,26
187
54,4
1213 2222 3253 3790 4355
nad Ústím Ohře
Labe
48321,87
190
58,8
1435 2410 3283 3830 4420
pod ústím Ohře
V souladu s příslušnými předpisy musí být při vodním toku zachován manipulační
prostor v šíři 8, resp. 10 metrů.
Ochrana vodních zdrojů
Část řešeného území (pravý břeh Ohře) se nachází v Chráněné oblasti přirozené
akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída vyhlášené v nařízení vlády ČSR č.
85/1981 Sb.
V řešeném území se nachází několik vodních zdrojů. Dva zdroje na území Terezína (vrt T3 a vrt za vnějším okrajem pevnostního systému mezi objekty Ravelin 18 a
Kontrgarda 22), které byly dříve napojeny přívodním potrubí do vodojemu Terezín, jsou
mimo provoz a s jejich využitím pro veřejné zásobování pitnou vodou se již nepočítá.
Na pravém břehu Ohře se nachází vodní zdroj bez stanoveného ochranného
pásma, zásobující lokální vodovod společnosti Dyntec. Protože z vodovodu jsou napojeni i další odběratelé v lokalitě a vodovod má charakter veřejného vodovodu, měla by
pro tento zdroj být stanovena ochranná pásma.
Záplavová území, ochrana před povodněmi
Vodní tok Labe má stanoveno záplavové území Q 5, Q20, Q100 a aktivní zónu záplavového území. Záplavové území stanovil na návrh správce toku Krajský úřad Ústeckého
kraje 18.3. 2004 pod č.j. 3282/03ZPZ/Ko. Záplavové území Q 100 zahrnuje prakticky celé
řešené území (s výjimkou jižní části k.ú. Počaply) včetně zastavěného území sídel. Nad
stanovenou hladinu záplavového území vyčnívá pouze část pevnostního systému velké
pevnosti a řada dílčích ostrůvků. Aktivní zóna záplavového území se omezuje na úzký
pruh podél Labe a zasahuje na okraj zastavěného území Počapel a Českých Kopist.
Záplavové území Q100 a aktivní zóna záplavového území jsou zakresleny v graf. příloze.
54
Řeka Ohře má stanovené záplavové území rozhodnutím Okresního úřadu Litoměřice ze dne 30.4.2002 pod č.j. 231.2-249/01/ŽP (záplavová území Q1, Q2, Q5, Q10, Q20,
Q50, Q100) a dodatečně stanovenou aktivní zónu záplavového území. V řešeném území
přesahuje záplavové území Labe přes záplavové území Ohře.
S povodněmi souvisí nutnost gravitačního odvodnění rozsáhlých ploch, které se
vzhledem k různým zásahům v minulosti, popř. zanedbané údržbě odvodňovacích staveb po opadnutí povodňové vody gravitačně neodvodnily do recipientu. Jedná se
zejména o území Litoměřické a Bohušovické kotliny a území u Nových Kopist a rovněž
o prostor vymezený valy pevnostního systému Terezína.
Po katastrofálních povodních v roce 2002 byla zpracována řada studií, navrhujících protipovodňovou ochranu řešeného území. Studie řešily dva hlavní okruhy problémů jedním je odvodnění území po povodni, druhým vlastní protipovodňová ochrana
obytné zástavby.
V roce 2003 byla zpracována projektová dokumentace „Terezín - Sanace systému
hradebních příkopů v pevnosti“ (zpracovatel Hydroprojekt Praha), kde byl v pěti etapách
podrobně navržen postup rekonstrukce odvodnění pevnostních příkopů – kynet příkopů
fronty bastionů, kynet příkopů ravelinů a kontrgardy. V rámci projektu byla zahrnuta i
rekonstrukce odvodňovacího kanálu Bohušovické kotliny a odvodňovacího kanálu Litoměřické kotliny s příkopem podél glacis.
Návrh protipovodňových opatření byl zpracován v dokumentaci „Protipovodňová
opatření města Terezín – studie proveditelnosti“ zpracované v roce 2007 (Hydroprojekt
Praha) a navazující dokumentaci k územnímu řízení (Hydroprojekt Praha, 2008).
V dokumentaci jsou zakreslena stávající záplavová území na Labi a Ohři a Návrh protipovodňových opatření spočívá v kombinaci rekonstrukce stávajících nábřežních zdí a
realizace nových protipovodňových zemních hrází v kombinaci s protipovodňovou zdí a
mobilním hrazením. Vybrané návrhy uvedených protipovodňových opatření jsou zakresleny v grafických přílohách územního plánu:
PPO1: uzávěra Bohušovické křižovatky - protipovodňová zeď
PPO2: protipovodňová hráz s mobilní stěnou na Krétě
PPO3: uzávěra Litoměřické okružní křižovatky - protipovodňová zeď
PPO4: úprava koryta a rekonstrukce nábřežní zdi řeky Ohře
Kromě uvedených opatření bude realizována celá řada drobnějších zásahů jako
realizace spodních prahů pod mobilní hrazení, boční drážky pro zachycení hrazení do
objektů a podobné konstrukce, ve východní části města také lokální navýšení linie stávajícího obranného valu vč. odstranění dřevinného porostu a opravy konstrukce valu.
Koncepce protipovodňové ochrany vychází z rozdělení města na tři hlavní části dle
míry protipovodňové ochrany:
1.
Centrální část města (Velká pevnost) – bude po realizaci PPO chráněna do úrovně
hladiny při povodni na Labi v roce 2002.
2.
Západní část města (lokalita Kréta) - bude po realizaci PPO chráněna do úrovně
hladiny při Q100 (v Labi i Ohři).
3.
Východní část města (pravý břeh Ohře) - bude po realizaci PPO chráněna do
úrovně hladiny při Q50 (v Labi i Ohři).
V grafické příloze územního plánu jsou zakreslena stávající záplavová území Q 100.
Z důvodu přehlednosti i z hlediska významu záplavového území v územním plánování
(jako limity) se u hranice záplavového území Q100 jedná o kombinaci (z matematického
hlediska sjednocení) stanovených záplavových území Labe a Ohře. Aktivní zóny záplavových území se nacházejí v blízkosti vodního toku, proto jsou zobrazeny zvlášť.
Dále jsou v grafické příloze územního plánu zobrazeny čáry rozlivu na Labi a Ohři
po provedení protipovodňových opatření převzaté z podrobnější dokumentace (Hydroprojekt Praha).
55
Všechna protipovodňová opatření jsou ve Změně č.1 ÚP Terezín plně respektována, omezující podmínky pro zástavbu jsou definovány v příslušných regulativech (umístění obytného podlaží 30 cm nad úroveň Q 100), případně budou stanoveny vodoprávním
úřadem v rámci následných řízení podle stavebního řádu. Ochrana ploch pro novou
obytnou zástavbu navrhovanou v rámci Změny č.1 ÚP Terezín (lokality P1/1-2 a Z1/2-5)
před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní (na Vltavě a Labi z nádrže
Orlík, na Ohři z nádrže Nechranice) je zahrnuta v protipovodňové ochraně územím jedná se však o mimořádnou situaci mimo řešené území města Terezína a je ji nutno řešit
na úrovni ČR. V případě ohrožení podle stupně povodňové aktivity I –III. bude obyvatelstvo z předmětného území evakuováno do prostoru města Litoměřic, kde jsou dostatečné náhradní ubytovací kapacity i zdravotní služby (ověřeno při záplavě v srpnu 2002).
Lokality Z1/2,3,4 a P1/2 (pravý břeh Ohře) se nacházejí v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída vyhlášené v nařízení vlády ČSR č.
85/1981 Sb., z čehož však pro řešení nevyplývají žádné konkrétní podmínky.
Zásobování pitnou vodou
Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v rámci Vodárenské soustavy severní Čechy.
Terezín
Město mělo původně svůj vlastní lokální vodovod z roku 1940 zásobující převážnou část zástavby. Vodovod byl později rozšířen do místní části „Kréta“.
Původním zdrojem vodovodu byly vrty TE 1 – 3, z nichž byla voda čerpána do věžového vodojemu Terezín. Dnes jsou uvedené místní zdroje včetně přívodních řadů
mimo provoz.
V rámci vodárenské soustavy je řešené území zásobováno pitnou vodou přivaděčem DN 250 (200) napojeným z vodovodu Litoměřice (tlakový systém vodojemu Třeboutice 2 × 650 m3, (208,14/212,56mn.m.). Přivaděč je veden po mostě přes Labe do
Želetic, dále trasa prochází okrajem Terezína směrem do Bohušovic n.O., Brňan a Brozan. Z přivaděče, je provedena odbočka DN 200 do věžového vodojemu Terezín 2 x
170m3 (173,08/178,36 mn.m.), odkud vede zásobní řad DN 350 do města.
Vodovodní síť Terezína je připojena ještě novým přivaděčem DN 200 vedoucím
přímo z vodojemu Třeboutice přes Labe, České Kopisty, Počáply a Trávčice do Bohušovic n.O.
Na pravém břehu Ohře je lokální vodovod provozovaný společností Dyntec. Vodní
zdroje tohoto vodovodu se nacházejí mimo areál podniku za jižním okrajem zástavby.
Jedná se o 3 vrty, z nichž je voda svedena do společné čerpací jímky, odkud je dodávána k jednotlivým odběratelům. Vodovod zásobuje kromě vlastního závodu Dyntec
ještě závod Telib, autodílnu, sociální zařízení u parkoviště a objekt garáží pekařství.
Odběr max. 3 tis.m3/měsíc, tj. 100 m3/den = 1,15 l/s.
České Kopisty
Zásobovací řady jsou napojeny z popsaného vodovodního přivaděče vedoucího
z vodojemu Třeboutice - shybka pod korytem Labe a dále řad DN 200 do Českých Kopist, Počápel, Nučniček, Trávčic a Bohušovic n.O. Rozvodná síť byla nově realizována
v celém zastavěném území (vodovod z roku 1993).
Počaply
Počaply byly napojeny na stejnou větev jako České Kopisty z vodojemu Třeboutice. Řad DN 200 byl z Českých Kopist prodloužen do Počapel (1993), v následujícím
roce byla vybudovaná zásobní síť na celém území sídla.
56
Nové Kopisty
Hlavní řad DN 150 pro Nové Kopisty odbočuje z řadu DN 200 na okraji Terezína.
Jedná se o tlakové pásmo vodojemu Třeboutice (208,14/212,56mn.m.). Původní věžový
vodojem umístěný na jižním okraji zástavby je mimo provoz. Zásobovací vodovodní řady byly realizovány na celém území sídla v roce 1990 a obsluhují celé v současnosti
zastavěné území.
Koncepce řešení
Terezín
Koncepce zásobování pitnou vodou města Terezín se nebude zásadně měnit, dostatečná je kapacita akumulací i vodovodních přivaděčů. Vodovod ve vnitřním městě je
za hranicí životnosti, v rámci rekonstrukce komunikací je počítáno s postupnou výměnou zásobovacích vodovodních řadů.
Rekonstruovat bude nutno i vodovodní přivaděč DN 250 vedoucí od Želetic.
V rámci rekonstrukce bude provedena úprava trasy, vodovodní řad bude veden v úseku
mezi kruhovou křižovatkou a bývalým areálem vojenské nemocnice na Krétě v těsném
souběhu se silniční komunikací (V2). V rámci rekonstrukce vodovodního řadu DN 200
mezi Terezínem a Bohušovicemi bude provedena úprava trasy tak, aby byl řad veden
mimo soukromé pozemky zahrádkářské kolonie (V6).
Návrhy na doplnění zásobovacích vodovodních řadů byly provedeny tak, aby
umožnily lepší zásobování stávajících nevyužívaných objektů. Jedná se o tři nové vodovodní okruhy – jeden od proviantního skladu kolem areálu jezdeckých kasáren (V5),
druhý v navrhované komunikaci před objektem Kavalír 8 (V4) a třetí kolem areálu dělostřeleckých kasáren (V3).
V návrhu ÚP je počítáno se zachováním lokálního vodovou pro území na pravém
břehu Ohře a s možností napojení vodovodu do objektu Malé pevnosti (V7). Vzhledem
k tomu, že vodovod má charakter hromadného zásobování pitnou vodou bude nutno pro
zdroje stanovit ochranné pásmo.
V Nových Kopistech jsou navrženy dvě větve vodovodu pro zásobování rozvojových ploch (V1). Jedná se o nový zásobovací vodovodní řad vedoucí v komunikaci mezi
rozvojovými plochami č. Z64 a Z65 a o krátký vodovodní řad na severozápadním okraji
obce pro zásobování rozvojové plochy č. Z61.
Stávající zásobovací řady v Českých Kopistech umožňují napojení většiny rozvojových ploch, navrženo je pouze dílčí propojení vodovodu (V8) podél břehu Labe
k zásobování rozvojové plochy Z52.
Stávající zásobovací řady v Počaplech umožňují napojení veškeré současné zástavby i většiny rozvojových ploch, navržen je nový vodovodní okruh (V9) umožňující
zásobování rozvojové plochy č.Z71. Krátký zásobovací řad z hlavního přivaděče je navržen pro zásobování rozvojové ploch č. P73 a P74.
Stávající i navrhovaná vodovodní síť v řešeném území je zakreslena v grafické příloze. Navrhované vodovodní řady v rozvojových plochách navazují na stávající vodovodní síť, nové řady budou kladeny ve veřejných prostorech (uličních profilech) dle ČSN
736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a budou pokud možno zokruhovány. Navržená vodovodní síť bude řešena dle příslušných oborových norem se zajištěním požární vody a to v souladu s ustanovením § 29 odst. 1, písm. k) zákona
č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a v množství stanoveném ČSN 73 08 73 (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů
v obytném území budou s výjimkou samostatných koncových úseků navrhovány mini57
málně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m
(maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m), v komerčních a industriálních plochách se minimální dimenze vodovodů pohybují od 100 do 200 mm v závislosti na zastavěné ploše a požárním zatížení objektů (vzdálenost hydrantů se v nejméně příznivém případě snižuje na 80 m od objektu a 160 m mezi sebou).
Číslo
plochy
Bilance potřeb pitné vody dle jednotlivých rozvojových ploch
Počet
Lokalita
Terezín
MPR - transformace
Z1 Na Krétě - k Bohušovicím
Z2 Na Krétě - k N. Kopistům
Z3 Ltm křižovatka
Z4 Litoměřická kotlina
P1 Na Krétě - autopark
P8 Na Krétě
Terezín - celkem
České Kopisty
Z51 u řeky
Z52 obec - sever
Z54 obec - jih
Z55 obec - jihovýchod
P51 obec - střed
P52 obec - střed
České Kopisty - celkem
Počaply
Z71 obec - západ
Z74 obec - jih
P72 obec - střed
P73 k Trávčicím
P74 k Trávčicím
Počaply - celkem
Nové Kopisty
Z60 obec - západ
Z61 obec - sever
Z62 u hřiště - západ
Z63 u hřiště - východ
Z64 za hřištěm
Z65 k Terezínu - sever
Z66 k Terezínu - jih
Z68 nad hřbitovem
P61 obec - střed
Nové Kopisty - celkem
Řešené území - celkem
obyv.
(zam.)
21
28
0
0
91
11
151
RD
Průměrná denní
smíš.
potřeba
objektů
[m3/d]
32
53
11
4
7
14
119
9
15
3
1
11
14
4
7
28
63
3
4
1
7
28
7
14
42
42
42
4
14
200
532
2
8
28
8
45
104
58
[m3/d]
[l/s]
0
570,5
4,3
5,7
59,1
8,8
18,4
2,1
668,9
11,89
0,09
0,12
1,06
0,12
0,38
0,04
13,94
1
2
3
4,7
7,9
1,6
0,5
1,1
2,1
17,9
6,4
10,6
2,1
0,7
1,4
2,8
24,1
0,13
0,22
0,04
0,01
0,03
0,06
0,50
1
4
5
1,6
0,7
0,5
1,1
4,2
8,1
2,1
0,9
0,7
1,4
5,7
10,9
0,04
0,02
0,01
0,03
0,12
0,23
1,1
4,2
1,1
2,1
6,3
6,3
6,3
0,5
2,1
29,9
551,3
1,4
5,7
1,4
2,8
8,5
8,5
8,5
0,7
2,8
40,4
744,3
0,03
0,12
0,03
0,06
0,18
0,18
0,18
0,01
0,06
0,84
15,51
10
1
2
12
10
12
1
Max. hodinová
potřeba
422,6
3,2
4,2
43,8
6,5
13,7
1,6
495,5
6
8
6
3
23
Max. denní
potřeba
1
2
6
24
Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách uvedená v tabulce vychází
z těchto údajů a předpokladů :
 specifická potřeba pitné vody
:
150 l . os-1 . den-1
 koeficient denní nerovnoměrnosti kd
:
1,35
 koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh
:
1,80
 u rodinných domů se předpokládá průměrné obsazení 3,5 obyvatel
 u blíže nespecifikovaného objektu smíš. využití je počítáno s ekvivalentem 7 osob
 potřeba vody pro rozvojové a stávající nevyužívané plochy v Terezíně je převzata
z podrobnějšího územně plánovacího podkladu (Regenerace MPR Terezín – řešení
inženýrských sítí)
 samostatně byla odhadnuta potřeba areálu bývalé nemocnice na Krétě, ploch u Kruhové křižovatky a smíšeného areálu v k.ú. Počaply
Zásobení užitkovou vodou
V řešeném území se nacházejí užitkové vodovody pro zavlažování zemědělských
pozemků na rozsáhlých plochách. Jedná se o vodovody „Závlaha Ohře I. 1.stavba“ a
„Závlaha Vltava VIII“.
Závlaha Ohře I. 1.stavba
Závlaha byla uvedena do provozu v roce 1968. Zařízení sestává z čerpacích stanic a vodovodní sítě. Zdrojem pro závlahu je v současné době voda z Labe odebíraná
čerpací stanicí Prosmyky (mimo řešené území). Závlahový systém je provozován
v době vegetace od 20.3. do 31.10.
Závlaha Vltava VIII
Závlaha je z roku 1965. Zařízení k závlaze používá vodu z Labe, hlavní čerpací
stanice jsou v Českých Kopistech a Nučničkách. Jedná se rovněž o funkční závlahový
systém, který je návrhy územního plánu respektován.
Kanalizace
Stoková síť
Terezín
V historické části města na levém břehu Ohře byla v rámci výstavby pevnosti
(1780) vybudována zároveň kanalizace – v tehdejší době jako dešťové odvodnění.
V současné době je systém provozován jako jednotná kanalizace. Jednotlivé stoky jsou
průchodné obdélníkového tvaru 90/150-160cm, s klenutým stropem se vzepětím 20cm.
Stoky jsou umístěny v hloubce cca 4,5m pod terénem. Sklon stok je minimální a pohybuje se v rozmezí hodnot 0,5‰ - 1,5‰. Stoky jsou většinou vedeny středem ulic rovnoběžně ve směru jih – sever a spádovány k věstní stoce v severovýchodním rohu pevnosti. Výústní stoka má profil 1200/2000, splaškové vody jsou sváděny do objektu nově
realizované čerpací stanice, která je umístěna v místě stávajících stavidel u městského
opevnění za objektem Velké pěchotní kasárny. Výtlak odpadních vod do Litoměřic je
veden přes území Litoměřické kotliny, v rámci čerpací stanice bylo realizováno oddělení
dešťových vod do Ohře. Objekt čerpací stanice a výtlačného potrubí odpadních vod do
Litoměřic byl realizován a zkolaudován v roce 2007.
Městem prochází šest hlavních stok, které jsou kolmo napojeny na proplachovací
stoku. U každého napojení jsou hradítka. K proplachování sloužila voda z Ohře odebíraná v prostoru horních stavidel. Proplachování je nezbytné s ohledem na minimální
spády stok. V současné době není systém proplachování funkční.
59
V roce 2004 byl firmou Inset proveden podrobný „Průzkum podloží městských komunikací a obsypových vrstev kanalizace v Terezíně“. V rámci zakázky byl podrobně
zdokumentován i stavební stav konstrukce stok. V dokumentaci jsou přesně popsány
veškeré stavební závady na stokách, diagnostikována byla řada statických závad stavební konstrukce. Průzkumem podložních a obsypových vrstev bylo prokázáno významné poškození zemního prostředí v okolí konstrukcí stok, dosahující až ke spodním
konstrukčním vrstvám komunikací. Uvedené rizikové zóny se nacházejí v cca 23 úsecích o celkové orientační délce cca 250 - 300 m. Nejvíce anomálií se nachází na větvích
A, B a C (6 na větvi A, 6 na větvi B, 5 na větvi C).
K největším problémům stávající historické kanalizace patří stav přípojných částí,
které jsou ve většině případů v havarijním stavu, některé jsou zcela zavaleny, zaneseny
nebo jinak zaslepeny. Řada objektů tedy fakticky není na kanalizační síť připojena, odpadní vody jsou odváděny do podloží a vedou k nestabilitě obsypových vrstev a podloží
objektů.
Kanalizace na východním okraji Terezína v prostoru „Kréty“ a finských domků je
zřetelně novějšího data. Jedná se o trubní stoky DN 300 – 500. Stoka DN 500 je v ulici
Dukelských Hrdinů zaústěna do historické kanalizace.
Na pravém břehu Ohře je situována mechanicko-biologická ČOV v areálu podniku
Dyntec. ČOV slouží pro potřeby podniku (produkce 500m 3/měsíc). Dvě lokální ČOV se
nacházejí v areálu podniku Povodí Ohře, jedna pro odpadní vody z mytí vozidel,a další
pro čištění splašků (kapacita pro 40 EO). Vyčištěné vody jsou svedeny do Ohře.
Samostatnou kanalizaci má Památník Terezín v areálu Malé pevnosti. Kanalizace
končí v septiku a následně v čerpací stanici odkud jsou vody čerpány na okraj Českých
Kopist do místní kanalizace k společnému vyčištění na ČOV České Kopisty. Z ostatních
provozů (např. TELIB) jsou odpadní vody podchycovány v jímkách a vyváženy.
České Kopisty
V severní části sídla je vybudovaná jednotná kanalizace z roku 1972 pro rodinné
domky z betonového potrubí DN 300 – 700 původně vyústěná přímo do Labe. V ulici
podél prodejny je starší mělká dešťová stoka s vyústěním do malé vodní nádrže. Ve
zbývající části sídla byla vzhledem k nutnosti čerpání realizována oddílná splašková
kanalizace včetně nové ČOV. Na síti jsou dvě čerpací stanice. Jedna se nachází před
objektem ČOV, druhá na jihozápadním okraji sídla. Z této ČS se čerpají splašky výtlačným potrubím délky cca 230 m do nejbližší šachty gravitační kanalizace vedoucí
k centrální čerpací stanici před ČOV.
ČOV České Kopisty je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací. Základní
parametry ČOV: Qd = 78m3/den, BSK5 (přítok) 36kg/den, EO = 600. Mechanický stupeň
je řešen jako nízkozátěžová aktivace v dosazovací nádrži. Zahuštěný kal je odvážen na
ČOV Litoměřice. ČOV je částečně zakrytá, její ochranné pásmo ČOV ve smyslu TNV
756011 je 50 metrů. Na ČOV jsou přivedeny i splašky z Malé pevnosti.
Nové Kopisty
V lokalitě je žumpový systém pro podchycení splaškových odpadních vod. Systém
při zvýšených odběrech z vodovodu nevyhovuje. V prostoru návsi je dílčí dešťová stoka,
která odvádí část srážkových vod mimo náves do zasakovací nádržky.
Počaply
V místě je žumpový systém pro zachycování splaškových odpadních vod. Systém
nevyhovuje po nárůstu odpadních vod po napojení větší části obyvatel na vodovod.
Dešťové vody jsou z části zástavby odváděny dílčími dvěma stokami a to jednak do Labe, jednak do zasakovacího příkopu na jižním okraji lokality. Splašková kanalizace sídla
včetně nové ČOV je projekčně připravena
60
Koncepce řešení
V Terezíně je počítáno se zachováním stávajícího systému jednotné historické
kanalizace, nutná je rekonstrukce přípojných vedení z jednotlivých bloků a sanace historické kanalizace dle provedeného průzkumu. Na jižním okraji velké pevnosti (od objektu
Kavalír 2) je navržena nová stoka (K5) zaústěná do historické kanalizace. Stoka je zakreslena jako tlaková, v případě že se v podrobnějším projektu prokáže možnost gravitačního napojení, může být realizována jako gravitační.Rozvojové plochy v lokalitě Kréta
a plochy v prostoru kruhové křižovatky budou napojeny na stávající kanalizaci DN 500
v ulici Kréta. U napojení ploch v prostoru kruhové křižovatky se zřejmě bude jednat o
tlakovou kanalizaci.
Na pravém břehu Ohře je navržena lokální splašková kanalizační síť napojená na
stávající ČOV společnosti Dyntec (K7).
Založená koncepce odkanalizování v Českých Kopistech se nebude v zásadě
měnit, pro rozvojové plochy č. Z51 a Z 52 je navrženo prodloužení stávající sítě (K8).
V Počaplech je navržena nová splašková kanalizační síť (K11) s čistírnou odpadních vod (K10), umístěnou na severním okraji zástavby. Navrhována je uzavřená mechanicko-biologická ČOV pro 200 EO. Stávající dešťová kanalizace zůstane pro odvádění srážkových vod v provozu.
Odkanalizování Nových Kopist je řešeno návrhem nové splaškové kanalizační sítě (K2) zaústěné do čerpací stanice odpadních vod Nové Kopisty (K1), odkud bude vedeno výtlačné potrubí (K9) do kanalizačního systému Terezína. Výtlak bude veden
z čerpací stanice podél komunikace z Nových Kopist do Terezína, dále podél Bohušovické silnice a napojí se do stávajícího potrubí DN 500 v lokalitě Kréta.
Dešťové vody budou odváděny s využitím stávajícího systému přečerpání podzemních vod po povodních, doplněno bude dešťové odvodnění v prostoru návsi.
Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvedena
v následující tabulce, výpočty vycházejí ze stejných údajů a předpokladů jako výpočty
potřeb pitné vody :
 součinitel hodinové nerovnoměrnosti odtoku splaškových vod: 2,0.
Číslo plochy
Bilance produkce odpadních vod dle jednotlivých rozvojových ploch
Počet
Lokalita
Terezín
MPR - transformace
Z1 Na Krétě - k Bohušovicím
Z2 Na Krétě - k N. Kopistům
Z3 Ltm křižovatka
Z4 Litoměřická kotlina
P1 Na Krétě - autopark
P8 Na Krétě
Terezín - celkem
obyv.
(zam.)
RD
21
28
0
0
91
11
151
smíš.
objektů
6
8
6
3
23
61
10
0
Max. produkce splašků
[l/s]
23,77
0,18
0,24
2,46
0,37
0,77
0,09
27,87
Číslo plochy
Počet
Lokalita
České Kopisty
Z51 u řeky
Z52 obec - sever
Z54 obec - jih
Z55 obec - jihovýchod
P51 obec - střed
P52 obec - střed
České Kopisty - celkem
Počaply
Z71 obec - západ
Z74 obec - jih
P72 obec - střed
P73 k Trávčicím
P74 k Trávčicím
Počaply - celkem
Nové Kopisty
Z60 obec - západ
Z61 obec - sever
Z62 u hřiště - západ
Z63 u hřiště - východ
Z64 za hřištěm
Z65 k Terezínu - sever
Z66 k Terezínu - jih
Z68 nad hřbitovem
P61 obec - střed
Nové Kopisty - celkem
Řešené území - celkem
obyv.
(zam.)
RD
32
53
11
4
7
14
119
9
15
3
1
11
14
4
7
28
63
3
4
1
7
28
7
14
42
42
42
4
14
200
532
2
8
28
8
smíš.
objektů
45
104
[l/s]
1
2
3
0,27
0,44
0,09
0,03
0,06
0,12
1,00
1
4
5
0,09
0,12
0,03
0,06
0,24
0,30
1
2
12
10
12
1
Max. produkce splašků
1
2
6
24
0,06
0,24
0,06
0,12
0,35
0,35
0,35
0,03
0,12
1,68
30,85
Stávající i navrhovaná stoková síť je zakreslena v grafické příloze. Nové splaškové
a dešťové stoky budou kladeny ve veřejně přístupných plochách – v navrhovaných komunikacích nebo zelených pásech dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Odpadní vody (splaškové, vody z odstavných ploch, apod.) musí být
likvidovány způsobem odpovídajícím stávajícímu technickému pokroku a aktuálně platným předpisům na úseku vodního hospodářství (nj. § 5 vodního zákona). Výjimečně lze
povolovat domovní čistírny a to v případě možnosti napojení na vhodný recipient
s vhodnými hydrologickými parametry (dostatečný průtok a schopnost unést zatížení
vyčištěnými odpadními vodami). Srážkové vody by měly být zasakovány v místě jejich
vzniku (plošné vsakování, vsakování prostřednictvím struh, odvodňovacích příkopů,
vsakovacích jímek apod.), dovolují-li to lokální a podložní poměry a stupeň jejich znečištění. Při nové výstavbě i rekonstrukci komunikací je nutno snížit rozsah zpevněných
ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení. V území určeném k zástavbě je třeba zabezpečit, aby odtokové poměry z povrchu
urbanizovaného území zůstaly srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. aby nemohlo
docházet ke zhoršování odtokových poměrů, v záplavovém území je podmínkou zachování stávající nivelety terénu.
62
c3.2) Energetika
Větší část řešeného území (s výjimkou Počapel) je plynofikována zemním plynem,
jeho využití pro vytápění objektů však není v plynofikovaném území plošně rozšířeno.
Terezín
Výroba tepla ve městě Terezín je zajišťována na bázi zemního plynu a elektrické
energie. V menší míře se vyskytuje i využívání pevných paliv. Elektrické vytápění bylo
značně rozšiřováno v době přidělovaných dotací a neobjektivního hodnocení energetické náročnosti tohoto systému vytápění. V současné době je v Terezíně evidováno cca
180 subjektů využívajících elektrické vytápění. Dále jsou elektricky vytápěny velké objekty Národního muzea (přímotop), Malá pevnost (akumulace) a Ústav sociální péče
(akumulace).
Město bylo plošně plynofikováno. V současné době je ve městě přes 250 odběratelů plynu, ne všichni však využívají plyn pro vytápění. V návrhovém období bude
upřednostňována komplexní plynofikace objektů.
Nové Kopisty
Sídlo je plošně plynofikováno, míra využívání plynu k vytápění objektů je poměrně
nízká. V návrhovém období bude upřednostňována komplexní plynofikace objektů.
České Kopisty
Sídlo je rovněž plošně plynofikováno, zemní plyn je pro vytápění objektů málo využíván. V návrhovém období bude upřednostněna komplexní plynofikace objektů.
Počaply
Sídlo není plynofikováno, vytápění je s výjimkou elektrického vytápění řešeno lokálně na bázi převážně pevných paliv. Plošná plynofikace není v Počaplech efektivní, je
však při plné investiční účasti města možná.
Zásobování plynem
Terezín je plošně plynofikován středotlakou místní sítí o tlakové úrovni 0,3 MPa.
Tato síť je dostatečně kapacitní pro stávající i výhledové odběry zemního plynu. V roce
1998 byla rozšířena do Nových Kopist a tvoří tak jednotný celek, který je zásobován
z vysokotlaké regulační stanice umístěné na Krétě (výkon 3000 m3/h). Regulační stanice je přípojkou DN 80 napojena na vysokotlaký plynovod DN 150 Rochov - Litoměřice.
Ve východní části Terezína (na pravém břehu Ohře) se nacházejí dvě průmyslové
vysokotlaké regulační stanice (Dyntec a Povodí Ohře), které jsou napojeny na vysokotlaký plynovod DN 200 Dušníky - Litoměřice. Odbočkou z tohoto plynovodu je napojena
také distribuční regulační stanice v Českých Kopistech. Obec je plošně plynofikována
středotlakou sítí o tlakové hladině 0,3 MPa. Malé roční odběry plynu svědčí o značných
rezervách sítě.
Koncepce řešení
Z důvodů nutnosti uvolnění rozvojových ploch nejsou v ÚP Terezín navrhovány
přeložky VTL ani jiných plynovodních rozvodů. Nové trasy plynovodních sítí jsou navrhovány z důvodů zásobování vymezených rozvojových ploch zemním plynem.
U nově navrhovaných plynovodů se jedná o dílčí řady na území MPR Terezín,
umožňující přívod zemního plynu ke v současné době nevyužívaným objektům – návrhy
P3, P4, P6 v severní části( Wieserův dům, Kavalír 6, Prachárna), návrh P5 ve východní
části (nová komunikace před objektem Kavalír 8) a návrh P7 v jižní části města.
63
Nový středotlaký řad (P2) je navržen k zásobování rozvojové plochy Z4 severně od
kruhové křižovatky.
Na pravém břehu Ohře je navrženo převedení stávající odběratelské regulační
stanice podniku Dyntec na distribuční stanici sloužící k připojení rozvojových ploch. Stávající VTL plynovod mezi RS Dyntec a RS Povodí Ohře bude převeden na středotlak,
z něhož bude možné připojovat jednotlivé odběratele..
Nový STL plynovodní řad (P9) je navržen v Českých Kopistech pro zásobování
rozvojových ploch č. Z51 a Z52.
V Nových Kopistech je navržena trasa STL plynovodu (P1) do komunikace mezi
rozvojové plochy č. Z64 a Z65 a na západě k rozvojové ploše č. Z61.
Počaply nejsou plynofikované - jejich velikost a neexistence podnikatelské sféry
(velkoodběry) neumožní ekonomickou plynofikaci. Přesto je možné sídlo z technického
hlediska plynofikovat rozšířením středotlaké místní sítě v Českých Kopistech. Návrh je
zakreslen v grafické příloze (P10).
Nové plynovodní řady budou napojeny ze stávající plynovodní sítě a budou kladeny ve veřejně přístupných plochách – v navrhovaných komunikacích nebo zelených pásech dle ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení. Stávající i navrhované rozvody zemního plynu jsou včetně bezpečnostních pásem vysokotlakých plynovodů a regulačních stanic zakresleny v grafické příloze.
Bilance potřeb zemního plynu v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce, výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů :
 průměrná specifická potřeba ZP – pro RD
:
4 000 m3 . rok-1
 DTTO pro objekty smíšené funkce
:
6 500 m3 . rok-1
 maximální hodinová potřeba ZP pro RD
:
2,7 m3 . hod-1
 DTTO pro pro objekty smíšené funkce
:
3,6 m3 . hod-1
 potřeba plynu pro rozvojové souč. nevyužívané plochy v Terezíně je převzata
z podrobnějšího územně plánovacího podkladu, samostatně byla odhadnuta potřeba
areálu bývalé nemocnice na Krétě, ploch u Kruhové křižovatky a smíšeného areálu
v k.ú. Počaply
Číslo plochy
Bilance potřeb zemního plynu dle jednotlivých rozvojových ploch
Počet
Lokalita
Terezín
MPR - transformace
Z1 Na Krétě - k Bohušovicím
Z2 Na Krétě - k N. Kopistům
Z3 Ltm křižovatka
Z4 Litoměřická kotlina
P1 Na Krétě - autopark
P8 Na Krétě
Terezín - celkem
obyv.
(zam.)
21
28
0
0
91
11
151
smíš.
objektů
RD
6
8
6
3
23
10
0
64
Průměrná
potřeba
Maximální potřeba
[tis.m3/rok]
[m3/h]
1256
24
32
503
75
89
12
1991
586
16
22
235
35
52
8
954
Číslo plochy
Počet
Lokalita
České Kopisty
Z51 u řeky
Z52 obec - sever
Z54 obec - jih
Z55 obec - jihovýchod
P51 obec - střed
P52 obec - střed
Z51 u řeky
Počaply
Z71 obec - západ
Z74 obec - jih
P72 obec - střed
P73 k Trávčicím
P74 k Trávčicím
Počaply - celkem
Nové Kopisty
Z60 obec - západ
Z61 obec - sever
Z62 u hřiště - západ
Z63 u hřiště - východ
Z64 za hřištěm
Z65 k Terezínu - sever
Z66 k Terezínu - jih
Z68 nad hřbitovem
P61 obec - střed
Nové Kopisty - celkem
Řešené území - celkem
obyv.
(zam.)
smíš.
objektů
RD
32
53
11
4
7
14
32
9
15
3
1
11
14
4
7
28
63
3
4
1
7
28
7
14
42
42
42
4
14
200
532
2
8
1
2
9
1
4
5
8
1
2
12
10
12
1
1
2
6
24
45
104
Průměrná
potřeba
Maximální potřeba
[tis.m3/rok]
[m3/h]
36
60
12
4
7
13
132
24
41
8
3
4
7
86
12
16
4
7
26
65
8
11
3
4
14
40
8
32
7
13
48
47
48
4
13
219
2406
5
22
4
7
32
31
32
3
7
143
1223
Zásobování elektrickou energií
Základním zdrojem elektřiny pro řešené území je rozvodna VVN 110/22 kV Litoměřice jih, záložní dodávky elektřiny je možné realizovat z rozvoden VVN 110/22 kV
Libochovice nebo Roudnice n.L.
Veškeré provozované linky vysokého napětí jsou unifikovány na napěťovou hladinu 22 kV. Tyto linky plně postačují pro stávající i výhledový přenos elektřiny. Jejich případné rozšiřování bude ovlivněno pouze konfigurací odběratelských míst. V roce 1993
byla plně rekonstruována kabelová elektrorozvodná síť města Terezín. Pro transformaci
VN/NN je použito celkem 16 distribučních trafostanic a 11 trafostanic odběratelských.
Nízkonapěťové rozvody ve městě Terezín jsou kabelové a byly rekonstruovány v r.
1993, v tomto období také došlo k výraznému nárůstu elektricky vytápěných objektů.
I v ostatních sídlech proběhla rekonstrukce sekunderních sítí na kabelové rozvody.
Seznam distribučních i odběratelských trafostanic v řešeném území je uveden
v následující tabulce :
65
Přehled stávajících trafostanic v řešeném území
Poř.č. Název trafostanice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
Terezín
Máchova
Pražská
Tyršova
Fučíkova
Stará škola
Dukelských hrdinů
Archiv
Dlouhá
Kréta
Voj. nemocnice
Silnice
Vojenský útvar
B.Kotlina
U Biovety
DYNTEC
VÚ u Biovety
Památník
Nové Kopisty
Obec *
Nohejl
Zemědělské družstvo
Dílny
České Kopisty
U hřiště
Obec
U jezu
Vltava
Počaply
Obec
Haso
Poznámka
Staveb. výkon
Instal. výkon
2x400
2x630
2x630
2x630
2x630
2x630
3x400
2x630
630
400
2x400
2x400
2x400
2x400
1x400
2x630
3x400
2x630
400
250
400
100
Odběratelská
630
400
2x630
2x630
Distribuční
Odběratelská
Odběratelská
Odběratelská
400
400
400
400
400
250
250
250
Distribuční
Distribuční
Odběratelská
Odběratelská
2x400
2x400
400
400
2x400
2x400
250
400
Distribuční
Distribuční
Distribuční
Odběratelská
400
400
400
400
Distribuční
Odběratelská
Distribuční
Distribuční
Distribuční
Distribuční
Distribuční
Distribuční
Odběratelská
Distribuční, Odběratelská
Distribuční
Distribuční
Odběratelská
Koncepce řešení
V ÚP Terezín je navrženo 8 nových trafostanic určených k zásobování rozvojových
nebo transformačních ploch elektrickou energií, popř. jako náhrada za stávající trafostanice. Jejich seznam je uveden v následující tabulce :
Přehled navrhovaných trafostanic v řešeném území
Poř.č.
TSN1
E4
TSN 2
E6
TSN 3
E8
TSN 4
E9
Umístění
Terezín - sever
Terezín - východ
Terezín - jih
Poznámka
Zásobování rozvojových ploch, napojena smyčkově kabelem
ze stávajících trafostanic TS Máchova a TS Pražská.
Zásobování rozvojových ploch; náhrada stávající TS Fučíkova,
napojena ze stávajícího kabelu.
Nová trafostanice určená k zásobování rozvojových ploch; napojena ze kabelu.
SV od Malé pevnosti Možnost nového samostatného napojení stávajícího areálu.
66
Přehled navrhovaných trafostanic v řešeném území
TSN 5
E7
TSN 6
E3
TSN 7
E10
TSN 8
E1
Náhrada stávající trafostanice TS Tyršova v případě posunutí
trafostanice
Posílení stávajícího rozvodu NN v lokalitě a zásobování rozvou kruhové křižovatky
jových ploch.
Možnost samostatného napojení přestavbových ploch P73 a
Počaply - farma
P74
náhrada TS Tyršova
Nové Kopisty
Náhrada stávající TS Nohejl
V Terezíně (vnitřní město) byla na základě předpokladu plného využití (transformace) stáv. objektů navržena po konzultaci s provozovatelem sítě následující opatření:

Rozvojové plochy v severní části řešeného území (objekty - Kavalír 6, Dělostřelecká kasárna, Zbrojnice, Velká pěchotní kasárna – celkem cca 1040 kW) - 1x nová
TSN 1 (2x630 kVA) bude umístěna ve svahu opevnění v sousedství navrhované
čerpací stanice odpadních vod. Trafostanice bude smyčkově napojena novou kabelovou trasou ze stávajících TS Máchova a TS Pražská. Umístění trafostanice do
svahu opevnění je neobvyklé, ale je technicky možné (zřejmě za cenu zvýšených
investičních nákladů).

Rozvojové plochy ve východní části řešeného území (objekty - Kavalír 2. Proviantní sklad, Malá pěchotní kasárna – celkem cca 1300 kW) - 1x nová TSN 2 (2x400
kVA) bude umístěna v místě stávající zdi cca 35 m severně od trafostanice Fučíkova. TS Fučíkova se nachází v místě, kde je navrhováno prodloužení stávající
komunikace. Bylo navrženo nahrazení TS Fučíkova novou TSN 2. Řešení si vyžádá realizaci nové atypické trafostanice se 4 transformátory. Z provozního hlediska
bude nutné dvě dvojice transformátorů od sebe provozně oddělit, aby bylo umožněno jejich nezávislé odstavení v případě poruchy nebo nutné údržby.

Rozvojové plochy v jižní části řešeného území – (objekty - Kavalír 2. Proviantní
sklad, Malá pěchotní kasárna – celkem cca 1 250 kW) - 1x nová TSN 3 (3x630
kVA) bude umístěna ve svahu opevnění západně od objektu Kavalír 2. Výhledově
je počítáno s posunutím stávající TS Tyršova rovněž do svahu opevnění stejně jako TSN 3.
V návrhu územního plánu je zakreslen rovněž návrh odstranění nadzemního vedení napájejícího TS Stará škola. Stávající vedení bude ukončeno u TS Voj. Nemocnice
a vedení k TS Stará škola bude zrušeno. Nové napojení kabelového systému města
z vrchního vedení je navrženo přípojkou z vrchního vedení (ke komunikaci z kruhové
křižovatky do Bohušovic) a dále kabelovým svodem do TS Kréta. Uvedené řešení bude
vyžadovat přestavbu TS Kréta, jinak je změna napájení města technicky možná. Nová
trafostanice TSN 6 napojená z vrchního vedení 22 kV je navržena v prostoru kruhové
křižovatky. Nové trafostanice budou sloužit k posílení stávajícího rozvodu NN v lokalitě
a k zásobování rozvojových ploch.
V Nových Kopistech je navrženo zrušení části přípojného vzdušného vedení
k TS Nohejl, vedoucí přes rozvojovou plochu č. Z65 a posunutí trafostanice na okraj
rozvojových ploch (TSN 8). V Českých Kopistech není navrhována změna sytému
rozvodů VN, zástavba v rozvojové ploše č. Z51 bude ochranné pásmo nadzemního vedení respektovat. Dále je navrženo napojení areálu, nacházejícího se severovýchodně
od Malé pevnosti, prostřednictvím samostatné trafostanice (TSN 4). U vlastního sídla
Počaply nejsou navrhovány změny v systému VN, u rozvojové plochy č. P74) je vzhledem ke značné vzdálenosti od nejbližší trafostanice zakresleno možné napojení
z vrchního vedení VN a realizace nové trafostanice (TSN 7).
67
Stávající i navrhované trasy vedení VN a VVN jsou zakresleny včetně trafostanic
a ochranných pásem venkovních vedení v grafické příloze.
Bilance potřeb elektrické energie v rozvojových plochách je uvedena v následující
tabulce, výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů :

specifický příkon pro rodinný dům
:
17 kW

specifický příkon pro objekt smíšené funkce
:
35 kW

součinitel soudobosti
:
0,6

potřeba elektrické energie pro rozvojové a stávající nevyužívané plochy v Terezíně
je převzata z podrobnějšího územně plánovacího podkladu (Regenerace MPR Terezín – řešení inženýrských sítí)

samostatně byla odhadnuta potřeba areálu bývalé nemocnice na Krétě, ploch u
Kruhové křižovatky a smíšeného areálu v k.ú. Počaply
Číslo plochy
Bilance potřeb elektrické energie dle jednotlivých rozvojových ploch
Počet
Lokalita
Terezín
MPR - transformace
Z1 Na Krétě - k Bohušovicím
Z2 Na Krétě - k N. Kopistům
Z3 Ltm křižovatka
Z4 Litoměřická kotlina
P1 Na Krétě - autopark
P8 Na Krétě
Terezín - celkem
České Kopisty
Z51 u řeky
Z52 obec - sever
Z54 obec - jih
Z55 obec - jihovýchod
P51 obec - střed
P52 obec - střed
České Kopisty - celkem
Počaply
Z71 obec - západ
Z74 obec - jih
P72 obec - střed
P73 k Trávčicím
P74 k Trávčicím
Počaply - celkem
obyv.
(zam.)
21
28
0
0
91
11
151
smíš.
objektů
RD
32
53
11
4
7
14
119
9
15
3
1
11
14
4
7
28
63
3
4
1
8
68
[kW]
[kW]
0
3559
61
82
840
78
421
31
5072
1
2
3
153
255
51
17
35
70
581564
92
153
31
10
21
42
349
1
4
5
51
68
17
35
140
311
31
41
10
21
84
187
10
28
Soudobý výkon
6683
102
136
1400
130
702
51
9204
6
8
6
3
23
Instalovaný
výkon
Bilance potřeb elektrické energie dle jednotlivých rozvojových ploch
Nové Kopisty
Z60 obec - západ
Z61 obec - sever
Z62 u hřiště - západ
Z63 u hřiště - východ
Z64 za hřištěm
Z65 k Terezínu - sever
Z66 k Terezínu - jih
Z68 nad hřbitovem
P61 obec - střed
Nové Kopisty - celkem
Řešené území - celkem
7
28
7
14
42
42
42
4
14
200
532
2
8
1
2
12
10
12
1
1
2
6
24
45
104
34
136
35
70
204
205
204
17
70
975
11071
20
82
21
42
122
123
122
10
42
585
6192
c3.3) Telekomunikace a radiokomunikace
Telekomunikace
Všechna sídla jsou napojena na novou moderní digitální ústřednu, která je umístěna v budově pošty v Terezíně. Její kapacitu lze podle rostoucí poptávky měnit.
Terezín má nově rekonstruovanou místní kabelovou telekomunikační síť. Obnova
sítě neproběhla v Bohušovické kotlině z důvodu nesouhlasu Památkového úřadu s výkopovými pracemi. Dále není obnovena síť v prostoru mezi řekou Ohří a Malou pevností. Nové Kopisty, České Kopisty a Počaply mají nově rekonstruovanou kabelovou síť
s dostatečnou kapacitou. V každém ze sídel je umístěna jedna veřejná telefonní stanice.
Územím prochází následující dálkové telekomunikační kabely:
optický kabel Litoměřice – Brozany
optický kabel Litoměřice – Lovosice
koaxiální kabel Litoměřice
Televizní a rozhlasový program
Televizní signál je přijímán převážně z pražských vysílačů a z Bukové hory.
Z obou směrů je signál k dispozici v dostatečné kvalitě. Seznam vysílačů s čísly kanálů
je uveden v tabulce na následující stránce. Další možnosti přijímání signálů mnoha českých programů umožňuje satelitní digitální vysílání. Od původních záměrů MěU vybudovat v Terezíně kabelovou televizi bylo ustoupeno. Přijímání rozhlasového signálu veřejnoprávních rozhlasových stanic v pásmech SV, DV a VKV II je v řešeném území na
dobré úrovni.
vysílač
RKS Mahlerovy sady, Praha
RKS Mahlerovy sady, Praha
RKS Mahlerovy sady, Praha
RKS Mahlerovy sady, Praha
RKS Cukrák, Praha
RKS Cukrák, Praha
RKS Buková hora
RKS Buková hora
RKS Buková hora
program
ČT 1
Prima
ČT 2
Nova
Nova
ČT 1
ČT 1
ČT 2
Nova
69
číslo kanálu
51
24
41
37
1
26
33
50
12
výkon (kW)
10
10
10
10
30
50
20
0,1
10
Radioreleové trasy
V řešeném území se nachází následující radioreleové trasy provozované a.s. České radiokomunikace Praha:
1. Bohušovice nad Ohří 117, ZEPOS - RS Milešovka
2. Polepy 171, ZZN
- RS Milešovka
3. Terezín Komenského 148,muzeum - TVP, BTS Litoměřice (Veveří nad Ltm)
4. Terezín Malá pevnost, Principova - TVP, BTS Litoměřice (Veveří nad Ltm)
5. Terezín Komenského 148,muzeum - Terezín, Tyršova, kasárna
6. Terezín Komenského 148,muzeum - Terezín, Fučíkova 232, ubytovna
Uvedené trasy s horizontálním ochranným pásmem procházejí v takové výšce nad
terénem že nejsou návrhy územního plánu dotčeny. Radioreléové trasy se často mění,
proto nejsou v grafické části územního plánu zakreslovány.
Kromě uvedených radioreléových tras procházejí řešeným územím dvě trasy
s pásmy ochrany mikrovlnných spojů Armády ČR (zakresleny v grafické příloze). Veškerá nadzemní stavební činnost ve vyznačených pásmech ochrany musí být předem projednána s VUSS Praha, pracoviště Litoměřice.
d)
Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
Rozbor udržitelného rozvoje pořizovaný dle zákona č.183/2006 Sb. v platném znění (Stavební zákon) v souladu s příslušnými ustanoveními Vyhlášky č.500/2006 Sb.
v rámci územně analytických podkladů není k dispozici, protože ÚP Terezín byl pořizován v prostředí zákona č.50/1976 Sb. v tehdy planém znění a Zadání ÚP bylo schváleno před 1. květnem 2004.
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne
27.10. 2005 stanovisko č.j. 1202/2005, 1261/ZPZ/05/ÚP-114), kde se konstatuje, že :
- návrh zadání ÚP města Terezín byl schválen před 1.5.2004 a nepodléhá tedy
posouzení dle zákona č.100/2001 Sb. ve znění zákona č.93/2004 Sb.
- ÚP Terezín nebude ve smyslu ustanovení §45i zákona č.114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny mít samostatně ani ve spojení s jinými významný vliv na území
evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí
Proto v souladu se zněním §50, odst.1 Stavebního zákona není vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj součástí ÚP Terezín.
Na základě stanoviska odboru životního prostředí KÚ ÚK, posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 523/ZPZ/2010/SEA ze dne 4. 3. 2010 doplněného stanoviskem č.
523/ZPZ/2010/SEA ze dne 15. 4. 2010 byla zpracována samostatná dokumentace SEA
pro „plochu bydlení B3 (index Z1/2 – P1/2 – Z1/4), plochu pro umístění fotovoltaické
elektrárny FVE1 (Z1/7) a plochu pro průmyslovou výrobu a sklady (Z1/9), které podle
závěrů zjišťovacího řízení mohou způsobit výrazně negativní zásah do životního prostře
dí, ovlivnění krajinného rázu, ekologické stability území a udržitelného rozvoje území.
Na základě pokynu pořizovatele a usnesení zastupitelstva města Terezín byly
z návrhu vypuštěny lokality Z1/7 a Z1/9.
Součástí návrhu je tedy A) Vyhodnocení vlivů změny č.1 územního plánu Terezín na životní prostředí“ které je zpracováno v souladu s přílohou č.5 Vyhl. č.500/2006
Sb. jako samostatná dokumentace k tomu oprávněnou osobou (ing. Jan Dřevíkovský,
listopad 2009, autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné
způsobilosti č.j.2556/381/OPV/93, prodloužení autorizace č.j.: 47644/ENV/06, Mgr. Jiří
Bělohlávek, červen 2010). Provedené hodnocení potenciálních vlivů Změny č.1 ÚP Terezín prokazuje, že vlivy dalšího rozvoje území podle návrhu Změny č.1 ÚP Terezín
70
nejsou ve svém souhrnu významně odlišné od vlivů, které by přinesl rozvoj území ve
stávajících intencích na základě platného územního plánu. Podle zpracovatele realizace
Změny č.1 ÚP Terezín pravděpodobně nemá významný vliv na uspokojení základních
životních potřeb současných a budoucích generací, nedojde ke snížení rozmanitosti
přírody a nebudou narušeny přirozené funkce ekosystémů. Tento závěr vychází z mimo
jiné i z předpokladu, že k obdobnému masivnímu rozvoji nedochází na území všech obcí v rámci České republiky, ale je soustředěn do rozvojových oblastí vymezených Politikou územního rozvoje České republiky.
Výsledkem je tedy vydání souhlasného stanoviska za předpokladu dodržení uvedených podmínek:
- pro plochy Z1/2, Z1/4 a P1/2 vypracovat územní studii ověřující možnosti
zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů a využití ploch na
této lokalitě
- povolit využití ploch Z1/2, Z1/4 a P1/2 v druhé etapě, tj. až po vyčerpání min.
75% ploch se stejnou funkcí v daném sídle
- je všeobecně nezbytné prosazovat větší uplatnění obnovitelných zdrojů energie a
systematicky usilovat o úspory energií (např. formou zateplování objektů)
- domovní čistírny povolovat pouze výjimečně v případě možnosti napojení na
vhodný recipient s vhodnými hydrologickými parametry (dostatečný průtok a
schopnost unést zatížení vyčištěnými odpadními vodami)
- odkanalizovat veškeré objekty z hlediska splaškových vod
- pro výstavbu a rekonstrukci komunikací platí, že je nutno (především
v uzavřených obytných zónách) snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné
povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení (retenci)
(např. dlažbu)
- ostatní dešťové vody např. ze střech je vhodné likvidovat v místě a to například
zasakovacími studnami nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch
- důraz je třeba klást na dodržení minimálního koeficientu zeleně a v případě
nutnosti ho u problematických ploch navýšit. V rámci plochy zeleně mohou být
vybudovány suché poldry pro zajištění rovnoměrného odtoku nebo vsakování
přívalových srážek.
- plochy nacházející se ve stanoveném záplavovém území mohou být využívány
pouze v souladu s podmínkami stanovenými vodoprávním úřadem
- jakékoliv zásahy do území vč. kácení zeleně provádět mimo hnízdní dobu
- při rozšiřování komunikací nahradit případně kácené aleje výsadbou nových alejí
vhodných dřevin nejlépe původních přirozených druhů
- pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní
přirozené druhy rostlin
- směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady
- u všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené ÚPD
- nově navrhované obytné domy je třeba umisťovat tak, aby byly dodrženy
hygienické limity pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný
ostatní venkovní prostor tj. 55 dB v denní a 45 dB v noční době
B) Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ochrana přírody a krajiny v dopise č.j. 523/ZPZ/2010/UP-415 ze dne 17. 3. 2010 konstatoval, že
maloplošné zvláště chráněné území, ptačí oblast ani evropsky významná lokalita se
v zájmovém území nenacházejí, respektive nacházejí se v dostatečné vzdálenosti od
ploch řešených změnou č.1 ÚP Terezín. Záměr nebude mít v souladu s § 45i zákona č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost jednotlivých evropsky významných lokalit nebo ptačích
oblastí v územní působnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje.
71
Vyhodnocení vlivu Změny č.1 ÚP Terezín na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v ÚAP
Ze zpracovaných územně analytických podkladů vyplývají požadavky respektovat
stávající limity a omezení :
- celé řešené území se nachází v CHOPAV Severočeská křída – bez konkr.dopadu
- plocha označená jako B2 je dotčena hranicí památkového ochranného pásma
Národní kulturní památky Terezín, vnější část – v lokalitě P1/1 jedná se pouze o
zohlednění právního stavu v území, tj. agregaci stávající zastavěné plochy garáže do sousední plochy BI
- Plocha označená jako OV-S je dotčena následujícími limity a omezeními : hranicí OP MPR Terezín a hranicí památkového ochranného pásma Národní kulturní památky Terezín – vnější část, hranicí vyhlášeného záplavového území Q
100 Labe a Q 100 Ohře, OP silnice I. třídy, a návrhem protipovodňového opatření provedeným ve vydané územně plánovací dokumentaci – rozšíření stávajícího golfového areálu (lokalita Z1/8) o plochy dle projednané projektové dokumentace při respektování podmínek dotčených orgánů
- plocha označená jako B3 je dotčena pouze vyhlášeným záplavovým územím Q
100 Labe – lokalita Z1/2, P1/2, Z1/4 navazuje na zastavěné území a do vymezeného záplavového území zasahuje zcela okrajově a to výhradně zadními partiemi pozemků, kde vlastní stavby RD nebudou situovány – výstavba je navíc
podmíněna územní studií, kde budu tato problematika podrobně vyřešena.
- Plocha označená jako B4 je dotčena hranicí vyhlášeného záplavového území
Q 100 Labe, výhradním ložiskem štěrkopísků Travčice – Počaply, chráněným
ložiskovým územím Počaply – lokalita byla vypuštěna
- plocha označená jako B5 je dotčena hranicí vyhlášeného záplavového území Q
100 Labe a jeho aktivní zónou, výhradním ložiskem štěrkopísků Travčice – Počaply, chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) Počaply – lokalita Z1/3 byla
plošně upravena tak, aby nezasahovala do aktivní zóny záplavového území ani
vymezeného CHLÚ výhradního ložiska štěrkopísků
C)
D)
Předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek,
příležitostí a hrozeb v území
D1) Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území
Z rozboru udržitelného rozvoje území zpracovaného v rámci ÚAP pro správní
území města Terezín vyplývají následující hrozby:
- ohrožení zastavěného i zastavitelného území záplavami
- výskyt starých ekologických zátěží
- stagnace rozvoje vzhledem k omezeným investicím do bydlení
- narušení sociální struktury vzhledem k vysoké nezaměstnanosti
- omezení tvorby pracovních příležitostí vzhledem k malému množství zastavitelných ploch pro průmysl
S ohledem na rozsah a obsah navrhovaných změn lze konstatovat, že návrh ploch
pro bydlení (Z1/2, P1/2, Z1/3, Z1/4, Z1/5), vymezených na základě požadavků soukromých investorů, může pozitivně ovlivnit definované hrozby.
D2) Vliv na posílení slabých stránek řešeného území
Z rozboru udržitelného rozvoje území zpracovaného v rámci ÚAP pro správní
území města Terezín vyplývají následující slabé stránky :
- zastavěné území v aktivní zóně záplavového území
- zhoršená kvalita ovzduší (z dopravy)
Navržené řešení nemá žádný dopad na vymezené slabé stránky.
72
D3) Vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území
Z rozboru udržitelného rozvoje území zpracovaného v rámci ÚAP pro správní
území města Terezín vyplývají následující silné stránky :
- kvalitní dopravní napojení
- existence MHD
- výborná dostupnost ORP
- plynofikace
- dlouhodobý růst počtu obyvatel
- existence ZŠ a zdravotního střediska
- schválený ÚP
Příležitosti :
- rozvoj cestovního ruchu díky NKP, MPR
- vysoký turistický i rekreační potenciál
Návrh ploch pro bydlení potvrzuje silné stránky řešeného území.
D4) Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území
Navrhované plochy pro bydlení navazují na zastavěná území sídel a při navržené
regulaci (viz územní studie) nebudou mít negativní vliv na hodnoty řešeného území.
Vyhodnocení přínosu Změny č.1 ÚP Terezín k naplnění priorit
územního plánování
Priority územního plánování jsou definovány v v §18 Stavebního zákona a lze je
obecně definovat jako požadavek na zajištění udržitelného rozvoje území, tj. v územním
plánu vytvoření předpokladů k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek tří specifických oblastí – příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti
společenství obyvatel území. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje jsou zakotvené v Politice územního rozvoje (PÚR) ČR 2008, schválené usnesením vlády ČR č.929 dne 20. července 2009.
V řešeném území je definována hrozba narušení sociální struktury vzhledem
k vysoké nezaměstnanosti a vzhledem k omezení tvorby pracovních příležitostí, vyplývajícího z malého množství zastavitelných ploch pro výrobu. Řešení prevence této nežádoucí míry segregace nebo alespoň snížení její úrovně s ohledem na naprostou specifiku a z ní vyplývající ochranu jedinečného pevnostního města Terezína je nutno hledat mimo správní území města, zejména v návaznosti na Litoměřice a Lovosice, které
disponují dostatkem pracovních příležitostí a ploch pro ekonomickou základnu.
Ve všech navrhovaných plochách je požadováno ve vazbě na čl. 25) vytvářet v zastavitelných plochách podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod
jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.
Ve vztahu ke čl.26) je v ÚP Terezín řešena koncepčně protipovodňová ochrana
města návrhem rekonstrukce systému hradebních příkopů v pevnosti, rekonstrukce odvodňovacího kanálu Bohušovické kotliny a odvodňovacího kanálu Litoměřické kotliny s
příkopem podél glacis. Návrh vlastních protipovodňových opatření pak spočívá v kombinaci rekonstrukce stávajících nábřežních zdí a realizace nových protipovodňových
zemních hrází v kombinaci s protipovodňovou zdí a mobilním hrazením. Zastavitelné
plochy pro obytnou zástavbu jsou s výjimkou lokality Z1/3 vymezeny mimo stanovené
záplavové území s patřičnými podmínkami prostorového uspořádání, pro lokalitu Z1/3 je
navrženo lokální opatření.
Vzhledem k tomu, že návrh těžby surovin není předmětnou změnou navrhován,
není třeba přijímat žádná opatření ve vztahu k jakýmkoliv negativním dopadům těžby.
Koridor VR1 je v platném ÚP Terezín veden jihozápadně od města Terezín a žádná z navrhovaných změn se jej nedotýká.
E)
73
F)
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – shrnutí
F1) Vyhodnocení vlivů Změny č.1 ÚP Terezín na vyváženost vztahu podmínek
pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
obyvatel území, jak byla zjištěna v RURÚ
S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že vliv Změny č.1 ÚP Terezín na
vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a
pro soudržnost společenství obyvatel území je v předmětném území minimální, snad
mírně pozitivní vzhledem k navrhované ploše pro výrobu a skladování jako potenciálnímu zdroji pracovních příležitostí.
F2) Shrnutí přínosu Změny č.1 ÚP Terezín k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace
obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života
generací budoucích
Přínos Změny č.1 ÚP Terezín vzhledem ke zjištěným rizikům je minimální – pozitivně ovlivnit definované hrozby může návrh ploch pro bydlení (Z1/2, P1/2, Z1/3, Z1/4,
Z1/5), vymezených na základě požadavků soukromých investorů u nichž se dá předpokládat reálný zájem o realizaci jejich záměrů.
e)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení
na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa
Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát
a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným
kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a
expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy.
Rozvojem sídel navrhovaným ÚP Terezín jsou dotčeny půdy těchto charakteristik:
Charakteristika klimatického regionu
1 – klimatický region T1 – teplý,suchý
Charakteristiky hlavních půdních jednotek
01 – Černozemě modální, černozemě karbonátové na spraších, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem.
21 – Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě popřípadě i
fluvizemě na lehkých nevododržných, silně výsušných substrátech.
56 – Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké
lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé.
57 - Fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické na těžkých nivních
uloženinách, až velmi těžké, bez skeletu, příznivé vlhkostní poměry až převlhčení
Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ)
0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí
1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí
Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ)
0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká
2 – slabě skeletovitá, hluboká
74
Půdy jsou podle BPEJ rozděleny dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a
půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č. j.
OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu rozděleny do pěti tříd
ochrany zemědělské půdy.
Nejvyšší ochranu má půda I. třídy ochrany, kterou je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně. Půdy V třídy ochrany jsou zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné.
Pozemky navržené ÚP k rozvoji města Terezín a jeho částí jsou ze značné části
tvořeny půdou v I. třídě ochrany a částečně v V. třídě ochrany.
Řešené území je na části k.ú. Nové Kopisty asi z jedné třetiny součástí povodí Labe od Ohře po Bílinu, hydrologické pořadí 1-13-05, střední část řešeného území je součástí povodí Ohře 1-13-04, severovýchodní a východní část území je součástí povodí 112-03 Labe od Vltavy po Ohři.
Při navrhovaném rozvoji řešených sídel zábory zemědělské půdy neovlivní významně hydrologické a odtokové poměry v území. Kromě zpevněných ploch se předpokládá všude zasakování dešťových srážek v místě. Navrhované funkční využití území
nezvyšuje erozní ohrožení půd.
Výřez základní vodohospodářské mapy 0243 Litoměřice (bez měřítka)
ÚP Terezín navrhuje nové funkční využití vybraných lokalit určených pro bydlení,
občanskou vybavenost, výrobní činnosti atd. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby
plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou
vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla je umístěn na plochy,
navazující na stávající zástavbu. Prioritně je tedy v návrhu uvažováno s využitím stávajících fondů a rezervních ploch a celkovou intenzifikací zástavby sídelních útvarů. Při
vyčerpání ploch uvnitř zastavěných částí sídel je možno využít plochy mimo zástavbu a
to zejména takové, které tvoří proluky a území nevhodná pro zemědělskou činnost,
k efektivnější ochraně ZPF je součástí návrhu též etapizace Je možné tedy konstatovat, že je navrženo takové řešení, které je z hlediska ochrany ZPF nejpříznivější.
75
Celkový zábor ZPF dle návrhu územního plánu činí 64,0548 ha, z toho však značnou část, více jak 38% tvoří plochy pro územní systém ekologické stability krajiny a dalších 10% plochy zeleně, u kterých se nejedná o ztrátu půdy ale změnu jejího využití.
Změna č.1 ÚP Terezín předpokládá návrh nového funkčního využití vybraných lokalit určených podle požadavků na bydlení a sport. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména na plochy, navazující na stávající
zástavbu. Celkový zábor ZPF vyvolaný Změnou č.1 ÚP Terezín činí 2,898 ha, z toho
část 0,7556 ha tvoří plochy uvnitř zastavěného území.
Navrhované řešení je patrno na vyznačených lokalitách v grafické části, kde je zakreslena hranice zastavěného území podle dohody zpracovatele a pořizovatele, která
vymezuje hranici současně zastavěného území obce podle platných předpisů.
Návrhem územního plánu je zachována síť zemědělských účelových komunikací
v maximální míře, přístupnost ploch zemědělské půdy je nedotčena. Navrhované zábory
neovlivní využití stávajících areálů zemědělské výroby.
Navržené pozemkové úpravy byly v průběhu zpracování koordinována a ÚP Terezín jsou respektovány v plném rozsahu.
V řešeném území jsou provedeny investice do zemědělské půdy (závlahy – viz kapitola c3, str.54), které mohou být některými zábory dílčím způsobem dotčeny, přesto
ale systém zůstává funkční.
Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa se nenavrhuje a nepředpokládá.
Zábory ZPF dle k.ú. a BPEJ
k.ú.
České
Kopisty
plocha
č.
Z51
využití
Z52
RD
RD
RD II et
Z53
tr. Hřiště
Z54
RD
Z55
USES
RD
ÚSES
parcelní BPEJ
třída
číslo
ochrany
598/1
1.56.00
I
599
603/1
612/1
612/3
612/4
569/1
569/11
569/8
569/15
569/16
569/27
108/3
108/23
516/21
540/22
525/2
2
výměra [m ]
souč. zast.
výměra
2
území
celkem [m ]
19 513
19 513
1.56.00
I
9 511
9 511
1.56.00
I
16 574
12 623
1.56.00
1.21.10
1.56.00
1.57.00
1.56.00
1.01.00
1.21.10
1.56.00
I
V
I
I
I
I
V
I
2 077
10 112
2 552
962
1 508
2 093
1 318
42 874
76
12 189
3 514
1 508
46 285
105 143
Zábory ZPF dle k.ú. a BPEJ
k.ú.
Nové
Kopisty
plocha využití parcelní BPEJ
třída
č.
číslo
ochrany
Z1
RD II et. 150/4
1.01.00
I
150/7
Z2
RD II et. 127/1
1.01.00
I
Z3
OV-K
198/1
1.01.00
I
198/6
198/15
Z60
RD
Z61
RD
Z62
Z63
Z64
Z65
souč. zast.
výměra
2
území
celkem [m ]
12 613
12 613
12 954
91 169
12 954
91 169
223/35
237/23
237/18
237/20
237/21
237/25
237/27
1.01.00
I
1 053
1 053
1.01.00
I
9 208
9 208
SM
226/4
226/5
226/9
226/10
1.01.00
I
3 621
3 621
SM
RD II et.
RD+SM
II et.
RD II et.
223/1
223/1
192/3
192/4
127/11
127/14
127/22
127/23
127/25
1.01.00
1.01.00
1.01.00
I
I
I
10 516
24 505
30 700
10 516
24 505
30 700
1.01.00
I
31 306
31 306
127/11
145/1
109/14
1.01.00
1.01.00
1.01.00
I
I
I
832
2 477
15 268
832
2 477
15 268
USES
ČOV
RD
zem.
Areál
ÚSES
1.01.00
I
68 578
68 578
314 800
Z71
RD
63/4
94/1
94/5
1.56.00
I
8 075
8 075
Z72
ČOV
1.21.10
V
2 837
2 837
Z74
RD II et.
1.56.00
I
6 956
6 956
P72
USES
RD
ÚSES
47/1
49/1
98/3
98/5
6/2, 6/3
1.56.00
1.01.00
1.21.10
1.21.12
1.56.00
I
I
V
V
I
618
273
4 004
15 097
111 504
Z66
Z67
Z68
Z69
Počaply
2
výměra [m ]
77
ZÚ
618
130 878
149 364
Zábory ZPF dle k.ú. a BPEJ
k.ú.
Terezín
plocha
č.
Z1
Z4
Z5
Z6
P8
2
využití
parcelní BPEJ
třída
číslo
ochrany
RD II et
150/5
1.01.00
I
150/6
150/8
154/8
OV-S
hřiště
HZS
hřiště
golf
RD
665/14
výměra [m ]
souč. zast.
výměra
2
území
celkem [m ]
11 921
11 921
727/2
1.01.00
1.56.00
1.56.00
I
I
I
653
9 511
6 956
10 164
6 956
684/1
1.56.00
I
33 819
33 819
154/2
154/12
154/15
1.01.00
I
4 430
ZÚ
4 430
67 290
CELKEM
z toho ÚSES
zábory ZPF mimo ÚSES
636 597
245 741
390 856
Zábory ZPF dle k.ú. a BPEJ – Změna č.1
k.ú.
České
Kopisty
Nové
Kopisty
BPEJ
třída
ochrany
1.56.00
I
12 609
12 609
RD
RD
516/3
516/7
516/26
516/32
516/4
516/26
1.56.00
1.56.00
I
I
3 345
7 421
RD
145/12
1.01.00
I
1 390
3 345
7 421
23 375
1 390
plocha
č.
využití
Z1/2
RD
Z1/4
P1/2
Z1/5
parcelní
číslo
výměra
2
[m ]
souč. zast.
území
ZÚ
výměra ZPF
2
celkem [m ]
1 390
Počaply
Terezín
Z1/3
Z1/8
P1/1
RD
S
agregace stav
62/3
665/14
557/3
1.56.00
1.21.10
I
V
3 108
972
ostat pl.
1.01.00
I
135
ZÚ
4 080
4 080
0
135
135
28.980
21.424
CELKEM
zábory ZPF mimo zastavěné území
Zkratky použité v tabulkách:
OB
OB-V
P
SM
SPR
plochy obytné nízkopodlažní zástavby
plochy obytné nízkopodlažní zástavby
venkovského typu
parkoviště
plochy a objekty se smíšenou funkcí
plochy sportu a rekreace
VOP
VP
VZ
ZDI
ZPS
78
vodní plochy
plochy pro průmyslovou výrobu a sklady
plochy zemědělských závodů
doprovodná a izolační zeleň
zeleň pevnostního systému
Zábory ZPF dle tříd ochrany v jednotl. k.ú. mimo zastavěné území a mimo ÚSES
k.ú.
2
zábor ZPF
z toho v třídě ochrany [m ]
2
celkem [m ]
I
II
III
IV
V
České Kopisty
Nové Kopisty
Počaply
Terezín
62 809
246 222
17 868
62 860
52 697
242 271
15 031
62 860
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
10 112
0
2 837
0
CELKEM
385 808
372 859
0
0
0
12 949
Zábory ZPF podle tříd ochrany v jednotl. k.ú. mimo zastavěné území – Změna č.1
k.ú.
České Kopisty
Nové Kopisty
Počaply
Terezín
CELKEM
zábor ZPF
celkem [m2]
23 375
1 390
4 080
0
I
23 375
1 390
3 108
0
28.980
28.008
z toho v třídě ochrany [m2]
II
III
IV
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
V
0
0
972
0
972
Zábory ZPF dle BPEJ mimo zastavěné území a mimo ÚSES
BPEJ
1.01.00
1.21.10
1.21.12
1.56.00
1.57.00
CELKEM
výměra [m2] zastoupení [%]
258 796
67
12 949
3,5
0
0
113 101
29,5
962
0
385 808
třída ochrany
I
V
V
I
I
Zábory ZPF dle BPEJ v jednotl. k.ú. mimo současně zastavěné území - Změna č.1
BPEJ
České Kopisty
1.56.00
Celkem
Nové Kopisty
1.01.00
Celkem
Počaply
1.56.00
1.21.10
Celkem
Terezín
CELKEM
třída
ochrany
CELKEM
RD
výměra [m2]
TE
S
VP
agregace
stáv. st.
I
15 954
15 954
15 954
15 954
0
0
0
0
0
0
0
0
I
1 390
1 390
1 390
1 390
0
0
0
0
0
0
0
0
I
V
3 108
972
4 080
0
21 424
3 108
972
4 080
0
21 424
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
79

Podobné dokumenty

textová část odůvodnění

textová část odůvodnění Při návrhu jednotlivých ploch se vycházelo ze zastavitelných ploch schválených v platném Územní plánu sídelního útvaru Modřice, ze schválených změn Územního plánu sídelního útvaru Modřice, dále z p...

Více

Zverotice zm3 text

Zverotice zm3 text A. Řešené území změny ÚP ............................................................................................................ 4 B. Vymezení zastavěného území ..................................

Více

elektroniku - RS Components

elektroniku - RS Components Všechny vaše objednávky, seznamy výrobků, kontaktní a dodací údaje bezpečně chráněné na jednom místě a snadno dostupné odkukoliv a kdykoliv.

Více

OUP Svijany nový 20.11.2012

OUP Svijany nový 20.11.2012 Pořizovatel Městský úřad Turnov, odbor rozvoje města jako úřad územního plánování (dále jen pořizovatel), ve spolupráci s určeným zastupitelem obce Svijany zpracoval v srpnu 2011 Návrh zadání ÚP Sv...

Více

Radniční listy Olomouc 04/2013

Radniční listy Olomouc 04/2013 uzavřena komunikace tř. 17. listopadu v úseku mezi křižovatkami s ulicemi Wittgensteinova a Polská. Průjezd křižovatkou Polská x třída Svobody bude pro veškerou dopravu včetně autobusového provozu ...

Více

Oznámení o spojení územ. a staveb. řízení, zahájení společ

Oznámení o spojení územ. a staveb. řízení, zahájení společ Účele.n stavby je zajištění přívodu elektrické energie knovostavbě rodinného domu na pozemku parc.č. st.p. 136 a22Iv k.ú. Ústín lmanželúPeštukoýcli/ o Stavba spočívá ve ýstavbě nového kabelového ve...

Více