Koňské stezky

Transkript

Koňské stezky
Koňské stezky
v Broumovském příhraničí –
vypracování studie realizace
Vypracování této studie je aktivitou projektu
„Koňské stezky v Broumovském příhraničí – vypracování studie realizace“.
Reg. č. CZ.3.22/3.3.02/13.03681
Zpracoval: ing. Vladimír Hrubý a kolektiv
Rok zpracování: 2014
Tento projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis
0
OBSAH
1. Úvod .................................................................................................................................................... 3
2. Cíl ......................................................................................................................................................... 4
3. Použitá literatura a metodiky. ............................................................................................................. 4
4. Přírodní, historické a ekonomické souvislosti ..................................................................................... 4
4.1. CHKO Broumovsko a cestovní ruch .............................................................................................. 4
4.2. Historie využití koní na Broumovsku ............................................................................................ 5
5. Teoretická východiska ......................................................................................................................... 6
5.1 Venkovská turistika ....................................................................................................................... 6
5.2 Agroturistika .................................................................................................................................. 7
5.3 Koňská turistika (hipoturistika) ..................................................................................................... 8
6. Srovnání hipoturistiky s pěší turistikou a cykloturistikou.................................................................... 9
7. Analýza současných podmínek, východiska ...................................................................................... 10
7.1 Turistika na koni v ČR .................................................................................................................. 10
7.2. Zkušenosti ze zahraničí ............................................................................................................... 12
8. Výběr koně a výbava pro jezdce ........................................................................................................ 13
8. 1 Výběr koně.................................................................................................................................. 13
8.2 Výstroj koně................................................................................................................................. 13
8.3 Výstroj jezdce .............................................................................................................................. 14
8.4 Očkování ...................................................................................................................................... 14
9. Zásady pohybu po koňských stezkách v ČR ..................................................................................... 14
10. Jezdecké trasy a různé povrchy ...................................................................................................... 15
10.1 Z hlediska koní ........................................................................................................................... 16
10.1.1 Tvrdý povrch ........................................................................................................................... 16
10.1.2 Pružné povrchy ....................................................................................................................... 17
10.1.3 Měkký povrch ......................................................................................................................... 18
10.1.4 Hluboký povrch....................................................................................................................... 18
10.1.5 Sypký povrch .......................................................................................................................... 18
11. Hierarchické schéma sítě hipostezek ............................................................................................. 19
11.1 Páteřní síť .................................................................................................................................. 19
11.2 Regionální cesty......................................................................................................................... 19
11.3 Lokální cesty a okruhy ............................................................................................................... 20
11.4 Souhlas majitelů pozemků ........................................................................................................ 20
11.5 Souhlas dalších subjektů ve vybraných územích ...................................................................... 21
1
12. Vyznačení jezdecké stezky - metodika ........................................................................................... 21
13. Infrastruktura a inventář ................................................................................................................. 23
13.1 Stanice ....................................................................................................................................... 23
13.1.1 Minimální požadavky na jezdeckou stanici a její vybavení ................................................ 23
13.2 Úvaziště .................................................................................................................................... 24
13.3 Informační tabule a panely ....................................................................................................... 25
13.4 Ohrady pro koně........................................................................................................................ 26
14. Situace na Broumovsku ................................................................................................................... 28
13. Zájmové území – vymezení a popis ................................................................................................. 29
14. Návrh jezdeckých stezek - popis...................................................................................................... 31
14.1. Popis zajímavých míst na trase................................................................................................. 31
14.1.1 Historické objekty ............................................................................................................... 31
14.1.2 Přírodní a rekreační zajímavosti ........................................................................................ 31
14.2 Profil trasy ..................................................................................................................................... 32
15 Popis návrhu trasy ........................................................................................................................... 33
15.1 První úsek páteřní trasy: st. hranice Božanov, Studená Voda - Křinice, Amerika – Jetřichov km
0 -16 ................................................................................................................................................... 33
15.2 Druhý úsek páteřní trasy: Jetřichov – Libná km 16 - 33 ........................................................... 35
15.3 Odbočka: úsek Vernéřovice – Ruprechtický Špičák ................................................................. 37
15.4 Odbočka: úsek Jetřichov – Hejtmánkovice - Ruprechtický Špičák ............................................ 39
16. Závěr ................................................................................................................................................ 42
17. Přílohy.............................................................................................................................................. 42
2
1. Úvod
Koňská turistika se v posledním desetiletí stala velmi žádanou formou turistiky. Bylo
postupně vyznačeno poměrně velké množství koňských stezek, takže v současné době je
v České republice přes 2 000 km koňských stezek. Paradoxem je, že na Broumovsku není
vyznačena žádná stezka. Koňská turistika ( taktéž hipoturistika) nabízí v porovnání s
ostatními
formami turistiky téměř ideální možnost propojení zdravého využití volného času, pobytu v
přírodě, budování vztahu ke zvířatům, krajině a k ochraně životního prostředí s plány
rozvoje cestovního ruchu ve venkovském prostředí. Celé území Broumovska je součástí
CHKO Broumovsko, takže jakýkoliv rozvoj šetrné turistiky je vítán a podporován. V zájmu
dalšího využití přírodního bohatství zdejšího regionu je nutné mít na zřeteli zachování kvality,
rozmanitosti a krásy zdejšího venkovského prostředí.
Studie se zabývá využitím koní jako významného faktoru trvalé udržitelnosti cestovního
ruchu na Broumovsku, které bezprostředně sousedí s Polskem. Na polské straně je využívání
koňské turistiky poměrně populární. Svědčí o tom i fakt, že těsně za státní hranicí je
vyznačena koňská stezka Sudecki Szlag Konny v délce 350 km. Možnost napojení na tuto
páteřní stezku v Polsku vedla k záměru realizovat tento projekt jako projekt vzájemné
přeshraniční spolupráce. Rozvoj netradičních forem ekologické turistiky, kterou jízda na koni
určitě je, přispívá i k následnému rozvoji služeb spojených s putováním na koni a přispívá tak
k ekonomickému rozvoji příhraničních oblastí.
Studie má být shrnutím nejdůležitějších informací a podkladem pro následné zřízení a
vyznačení jednotlivých úseků koňských stezek v regionu Broumovska včetně jejich napojení
hipostezky na polské straně. V České republice se poměrně dobře využívá možnost realizovat
práce na vytváření celého systému rozvoje turistiky na koni jako atraktivní novinky v
cestovním ruchu systematicky a od počátku koordinovaně na celém území, s uplatněním výše
uvedených zásad a na základě jednotné koncepce, jejíž součástí je i tato studie.
3
2. Cíl
Cílem studie bylo upozornit na možnost využitelnosti koní pro cestovní ruch v regionu
Broumovska a přilehlé příhraniční oblasti s Polskem. Studie představuje zařazení koní pro
využití v cestovním ruchu, určení pozitivních i negativních vlivů na životní prostředí,
možnosti rozvoje doprovodných služeb a pod. Cílem tedy bylo navrhnout koňské stezky
s jejich charakteristikou, zpracovat mapové podklady a identifikovat vlastnické vztahy na
dotčených pozemcích.
3. Použitá literatura a metodiky.
Při zpracování studie bylo použito několik metod získávání potřebných informací. V první
přípravné fázi probíhalo studium dostupné literatury z českých a zahraničních zdrojů, které
tuto problematiku nějakým způsobem řeší. Z českých zdrojů práce M. Páskové (2008), ing.
M. Andrlové (2006), Bc. A. Krzytkové a dalších autorů. Jelikož v našem prostředí je
nedostatek dostupné literatury zabývající se problematikou koňské turistiky byly při studiu
této problematiky poměrně značně využívány naše i zahraniční (polské) internetové portály,
které poskytly fundované a obsáhlé informace a metodiky týkající se zřizování a využití
koňských stezek. V průběhu vlastní realizace studie byly provedeny konzultace se zástupci
dotčených obcí, chovateli koní, poskytovateli různých služeb. Zásadním úkolem studie bylo
navržení tras, které propojí území Broumovska s přilehlým polským územím.
4. Přírodní, historické a ekonomické souvislosti
4.1. CHKO Broumovsko a cestovní ruch
Území CHKO Broumovsko historicky až do začátku 13. století vyznačovalo nehostinnou
přírodou, pokrývaly jej husté nepřístupné lesy. Přesto však území protínaly probíhaly
historické stezky a hraniční přechody, podél nichž vznikala později vznikala sídliště.
K prvnímu osídlení Broumovsko došlo cca v roce 1213 za vlády Přemysla Otakara II, který
věnoval území dnešního Policka a následně Broumovska břevnovským benediktinům, kteří
měli zásadní vliv a význam k dalšímu rozvoji Broumovska díky rozvoji zemědělství,
dřevařství a textilního průmyslu. Vznikla tak současná struktura krajiny, jejíž hlavním rysem
jsou kompaktní vesnice vystavěné podél vodních toků, odlesněná údolí a převážně zalesněné
4
svahy hor. Krajina byla do poloviny 19. století soustavně odlesňována a přeměňována na
zemědělskou půdu, která přinášela tehdejším hospodářům poměrně dobré hospodářské
výnosy, což je patrné na výstavbě velkých zemědělských usedlostí tzv. statek broumovského
typu ve všech vesnicích.
V roce 1991 byla zřízena Chráněná krajinná oblast Broumovsko, která má rozlohu 41 tis. ha.
Tato skutečnost významně ovlivňuje hospodářský rozvoj regionu z hlediska omezení velkých
průmyslových investic a rozvoje dopravní infrastruktury. Proto se rozvoj turistiky jeví jako
jeden z významných elementů pro využití trvale udržitelného rozvoje regionu. Snaha
poznávat zdejší přírodu i historii, sžívat se s přírodou je v rozsáhlém území CHKO
Broumovsko jednou z poměrně významných potřeb místních obyvatel, ale i jeho návštěvníků.
Zásadním problémem je stanovení rozsahu a druhu hospodářského využití území, které bude
v souladu s ochranou území, ale zároveň umožní jeho rozvoj po stránce společenské i
ekonomické.
Koňská turistika představuje z tohoto hlediska aktivitou, která je k přírodnímu prostředí velmi
šetrná. Ve své podstatě nevyžaduje žádné rozsáhlé investice ani budování složité a drahé
infrastruktury a především nevyvolává žádné velké zásady do přírodního prostředí.
Turistika na koni na rozdíl od pěší turistiky, cykloturistiky, mototuristiky a vodní turistiky je
poměrně novým a netradičním a nemasovým způsobem využívání volného času v přírodě.
Z těchto faktů toho vyplývá malá obecná informovanost o fungování, potřebách a možnostech
turistiky na koni, zvláště zde na Broumovsku. Hipoturistika se může stát při dodržování
základních a jednoduchých pravidel důležitou součástí trvale udržitelného rozvoje regionu v
kombinaci s ostatními druhy turistiky, především pěší a cykloturistiky.
4.2. Historie využití koní na Broumovsku
Významnou hospodářskou činností na Broumovsku bylo zemědělství. Chov koní u nás prošel
několika vývojovými etapami charakteristickými pro jednotlivé oblasti. Rovněž i zde v
pohraničí německy hovořící usedlíci byli schopni se zaujetím a obvykle na velmi vysoké
úrovni provozovat chov koní určených především pro využití v hospodářství. Největší mírou
byly koně využívány jako tažná zvířata v zemědělství a zároveň sloužila pro zapojení do
povozů pro dopravu materiálu, zboží ale i lidí. Podobně jako jinde v pohraničí existoval na
Broumovsku komunikační systém obchodních stezek, které spojovaly jednotlivé oblasti v
zemi i mimo ni (Slezsko) Tyto stezky sloužily pro pohyb pro pěší, jezdce a soumary, ne pro
5
povozy, jelikož šířka těchto stezek pohyb povozů tažených koňmi neumožňovala. V průběhu
dalších století probíhala postupná kolonizace a kultivace půdy, která umožnila rozvoj
zemědělství s využitím koní až do 60. let 20. stol. V současné době se situace výrazně a
zásadně se změnila a kůň se na Broumovsko nejen vrátil, ale stal se neodmyslitelnou součástí
charakteristiky regionu díky soukromým chovatelům v mnoha obcích (Božanov,
Martínkovice, Křinice, Jetřichov, Vernéřovice, Adršpach, Velká Ves a další). Charakteristické
je zde velké rozšíření pestré směsice různých, pro tuto chovatelskou oblast i netradičních
plemen koní, které často slouží pro volnočasové využití a turistiku.
5. Teoretická východiska
Koňské stezky zaznamenávají v posledním desetiletí poměrně velký rozvoj systematický
rozvoj lze datovat do roku 2003, kdy se projekt realizovaný v Jihočeském kraji pod názvem
"Turistika na koni" stal vzorovým projektem pro další rozvoj hipostezek. Tato část studie
objasňuje zařazení hipostezek do infrastruktury pro cestovní ruch a zároveň vysvětluje
nejdůležitější odborné pojmy a výrazy.
5.1 Venkovská turistika
Pojem venkovská turistika a agroturistika je charakterizován mnoha výrazy. Přesto však lze
charakterizovat tento pojem jako způsob turistiky, který se provozuje ve venkovském
prostředí s využitím všech charakteristických krajinných prvků (pozemky, lesy apod.). Jedná
se využívání volného času (dovolené) putováním venkovskou krajinou formou pěší turistiky
cykloturistiky, horolezectvím, rybařením, lovem apod. Významnou aktivitou je poznávání
historických památek na venkově. Zde na Broumovsku existuje ve vesnicích velice významná
skupina barokních broumovských kostelů, statky broumovského typu a další.
6
5.2 Agroturistika
Dle M. Stříbrné (2005) „Agroturistika je forma venkovské turistiky. Její výjimečnost spočívá
v přímém spojení turistů a návštěvníků se zemědělským prostředím (pole, louky, lesy, rybníky
v majetku zemědělského podnikatele. Slouží jako doplňkový příjem.“ A právě na venkově se
agroturistika přímo nabízí. Velké zkušenosti s tímto způsobem trávení volného času mají
v sousedním Polsku, o čemž svědčí mnoho objektů v přilehlém pohraniční (Radków,
Mieroszów a další).
Význam agroturistiky pro farmáře. Agroturistika se jeví být významným doplňkem pro
zlepšení hospodářské činnosti zemědělců a farmářů především může:
- přinést vedlejší finanční příjmy
- vytvořit nové pracovní příležitosti
- dojít ke zhodnocení stávajícího často poškozeného majetku
- přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti farmáře
- v nepolední řadě pomůže s odbytem vlastních výpěstů, výrobků a surovin (ovoce, zelenina,
mléko, mléčné výrobky apod.)
Velkou výhodou agroturistiky je, že hosté se za farmářem a jeho službami dopraví sami.
Význam agroturistiky pro turisty spočívá v několika rovinách a jedná se především o
- únik z města před shonem a realitou běžného života
- zážitky z venkovské přírody
- dochází k přímému kontaktu s domácími a hospodářskými zvířaty
- často se jedná o přátelské prostředí – farmy rodinného typu
- dochází k seznámení se s krajinou, místní kulturou, zvyky, tradicemi a lidmi
- poznávání chodu farmy a zemědělské výroby
- možnost zábavy, zotavení i klidu pro dospělé i děti na čerstvém vzduchu
- v některých případech možnost pomáhat s drobnými pracemi- kydání, dojení apod.
- možnost sportovního vyžití – jízdy na koních, pěší i cykloturistika, horolezectví apod.
7
Cestovní ruch a rekreace v krajině vyvolává řadou negativních jevů a vlivů. Jedná se např. o
zábor zemědělské a lesní půdy, ohrožení zdrojů pitné vody, poškozování vzhledu krajiny a
znečišťování krajiny skládkami pevných odpadů, zvýšené nebezpečí požáru, poškozováním
půdy, rostlinstva sešlapáváním apod.
Pro zajištění ochrany krajiny a životního prostředí je třeba využívat možnosti získávání
dotačních zdrojů z EU a národních zdrojů pro rozvoj agroturistiky za účelem vybudování
potřebné infrastuktury – vytvoření značených turistických tras, vybudování sociálního zázemí,
vydávání edukačních a informačních materiálů apod.
5.3 Koňská turistika (hipoturistika)
Jezdectví je kromě sportu v současné době také stále více vyhledávanou formou aktivního
trávení volného času a odpočinku. Koňská turistika patří k tzv. měkké turistice, která se snaží
při svém provozování harmonizovat potřeby turistů a místního obyvatelstva, neničit přírodu
ani kulturní unikátnost místa. Hipoturistika nabízí ideální možnost spojení zdravého využití
volného času v přírodě, budování vztahu ke zvířatům, ke krajině a k ochraně životního
prostředí. Koňská turistika a s ní související infrastruktura jezdeckých tras a objektů je novou,
rychle se rozvíjející formou rekreace, kterou může k trávení svého volného času využívat
velká skupina obyvatel v každém věku.
Hipoturistiku lze rozdělit do těchto tří skupin:
1. Vycházky na koni. Pod tímto pojmem chápeme překonávání vzdálenosti 7 – 30 km jízdy
v terénu za jednu až čtyři hodiny Jízda má svou pohybovou, technickou a poznávací složku.
Na vycházky se nevyžaduje žádná speciální výstroj koně. Pokud je v plánu přestávka, je
dobré mít ohlávku a vazák
2. Výlety a túry. Jedná se cesty trvající celý den v terénu s překonáním vzdálenosti 30 – 70
km. Mají všechny obsahové složky, důraz je kladen zejména na složku pohybovou,
technickou a poznávací. Pro tuto formu se nevyžaduje žádné speciální vybavení.
3. Putování na koni. Mluvíme o něm tehdy, když se spojí několik celodenních túr do
jednoho celku. Putování může být organizované hvězdicově nebo řetězově.
Hlavní dominantní roli hraje poznávací složka. Jedná se o organizačně náročnou aktivitu a je
k němu potřebné dobré zázemí služeb na trase.
8
Výše uvedené rozdělení jednotlivých forem turistiky na koni nám zároveň ukazuje, jakým
způsobem je vhodné připravovat a vytvářet cestovní podmínky a druhy jezdeckých tras. Z
těchto požadavků také vychází základní rozdělení infrastuktury pro turistiku na koni.
6. Srovnání hipoturistiky s pěší turistikou a cykloturistikou.
Jezdecké turistika je forma ekoturistiky, čímž se řadí k šetrným formám truistiky. Společně s
pěší turistikou a cykloturistikou se jedná o způsoby podobně rychlého putování krajinou.
Tabulka č. 1 Porovnání jezdecké turistiky s pěší a cykloturistikou
Rychlost pohybu
Ohledy na roční
dobu
Bezpečnost
Pěší turistika
Pomalejší
Ne
Náklady
Nízké
Při neznalosti
Může jít dál
terénu
Odklízení trusu po koni
Odpočinek
Téměř kdekoliv
Dodržování zásad
Především v
a pravidel
CHKO, NP
Vhodná výstroj
Zajištění ubytování
Není nutné
Cykloturistika
Rychlejší
Ano
Hipoturistika
Rychlejší
Ano
Přilba doporučena, Přilba doporučena,
do 15-ti let povinná do 18-ti let
povinná
Střední
Vysoké
Může jet dál nebo
Většinou se musí
jít pěšky vedle kola vrátit (ohradník)
Nutné
Téměř kdekoliv
Potřebuji úvaziště
Především v
Nutné celoplošně
CHKO, NP
Pumpička a lepící
Sedlové brašny
sada
Není nutné, ale je
Téměř nutné, pro
to výhoda
koně zajistit
krmení a ustájení
(Zdroj: A. Jelínková)
Z výše uvedeného je patné, jak se zvyšuje náročnost vybavení pro jednotlivé způsoby
cestování. Pěší turistika je nejméně náročná, naopak hipoturistika vyžaduje vyšší požadavky
na vybavení a na chování.
9
7. Analýza současných podmínek, východiska
7.1 Turistika na koni v ČR
Síť koňských stezek v ČR není tak hustá jako v sousedních zemích např. v Německu
Rakousku a Polsku. První hipotrasa, která prochází oblastí Hrubého Jesníku, byla v ČR
otevřena v roce 1998. Následně byly realizovány na území České republiky další obdobné
projekty. V rámci celé ČR je vyznačeno přes 2 tis. km hipostezek. Značené jezdecké stezky
existují v jižních Čechách, ve středních, východních a severních Čechách a na severní
Moravě. Velmi aktivní jsou v Jihomoravském kraji, kraji Vysočina, Středočeském kraji,
Zlínském kraji a Plzeňském kraji. Ve vazbě na budované stezky se zřizují úvaziště pro
bezpečné uvázání koní na trasách stezek a u jednotlivých stanic. Projekty se též věnují
otázkám vzdělávání jezdecké veřejnosti z oblasti dopravy koní, zdravovědy, veterinární
problematiky, školení značkařů stezek apod. Významné úsilí je věnováno propagaci turistiky
na koni jak mezi profesionály v cestovním ruchu, tak mezi širokou veřejností.
Bohužel tyto aktivity se Broumovsku zcela vyhnuly a doposud nebyly v regionu realizovány
projekty obdobného charakteru, které by umožnily vyznačení hipostezek.V současné době
není na Broumovsku vyznačen ani jeden metr koňské stezky. Rovněž s poskytováním služeb
je místní region pozadu až na světlé výjimky – Jízdárna Hejtmánkovice p. Netíka a Farma
Turov.
Nejbližší značená koňská stezka vede z Radvanic do České Skalice. (Viz obrázek níže.)
.
10
11
7.2. Zkušenosti ze zahraničí
V rámci vyznačování stezek na Broumovsku a jejich následné napojeni na síť v Polsku je
nejdůležitější vazba tohoto regionu na Polsko. Počátek turistiky na koni v Polsku se datuje na
rok 1876, kdy se konal první výlet do hor. V horských oblastech Polska se chovají huculské
koně, které tomuto typu turistiky nejvíce vyhovují. V roce 1990 byla založena jezdecká
turistika u PTTK (obdoba Klubu turistů u nás). Roku 1996 vznikla Komise jezdecké turistiky
PTTK, která provádí celostátní koordinaci jezdecké turistiky. V Polsku každý rok přibývá
turistů na koni a rozšiřuje se značení hipostezek. Mezi nejdelší patří 600 km dlouhý Szlak
Transbeskidski. Kolem státní hranice na Broumovsku se táhne Sudecki szlak konny, který je
rozdělený na dvě části Východní část úsek Ladek Zdr. – Karpacz v délce 210 km, vede kolem
st. hranice s Broumovskem a plánuje se na jeho napojení na naše hipostezky. Druhá část západní v délce 148 km pokračuje z Karpacze do Kliczkowa.
Schéma značené Sudetské koňské stezky na polské straně
12
8. Výběr koně a výbava pro jezdce
8. 1 Výběr koně
Výběr koně hraje důležitou roli. Nepsaným pravidlem je, že více toho jezdci najezdí na koni
zapůjčeném než vlastním. V turistických jízdárnách se většinou jedná o níže uvedená plemena či
křížence. Kohoutková výška se zpravidla pohybuje okolo 145 – 160 cm. Mezi hlavní vlastnosti,
které by kůň měl mít, patří: klidný a vyrovnaný charakter, měl by se snášet s ostatními koňmi,
nenáročný na stravu a velice důležité je, aby byl zvyklý na uvazování. Měl by mít zdravé nohy a
záda. Nejčastější plemena jsou: hucul, hafling, shagya arab, appalosa, quarter horse, paint horse,
dále se setkáváme s kříženci chladnokrevných plemen: českomoravský belgik, norik, slezský
norik.
8.2 Výstroj koně
Na delší vyjížďky mohu i z vlastní zkušenosti potvrdit, že lépe se cestuje ve westernovém
sedle, nežli v anglickém. Proto se zaměřím spíše na western, když o anglickém typu ježdění
se také zmíním.
Westernové sedlo je pohodlnější pro jezdce i pro koně, rozkládá jezdcovu váhu rovnoměrněji
a má lépe řešené úvazky a úchyty pro uvázání výstroje
a uchycení sedlových brašen. Další velkou výhodou westernového sedla je,
že jezdec nepotřebuje žádnou speciální výbavu, na rozdíl od anglického typu ježdění.
Mezitypem je sedlo australské, je pohodlné a má kroužky na uchycení výbavy. Pro turistiku je
možno využít i vojenské sedlo, které bylo vyvinuto pro vojáky. V dnešní době se od tohoto
staršího, ale kvalitního typu sedla upouští.
Další nedílnou součástí je uzdečka s otěžemi, pomocí kterých jezdec koně ovládá. Kůň má v
hubě udidlo. Dále potřebujeme ohlávku a vodítko nebo dlouhé lano k uvázání koně. Výběr
obojího ukazují praktické zkušenosti a výchova koně. Použití dlouhého lana může být
nebezpečné, neboť se kůň může snadno zamotat. Někteří koně potřebují horolezecké lano i
karabinu, aby se neurvali, jiným stačí obyčejná ohlávka a další, zpravidla westernoví jezdci
používají provazovou, tzv. „parelliho“ ohlávku. Již jsme se setkali v praxi i s pouty na koně.
13
8.3 Výstroj jezdce
Jezdec je obvykle ustrojen do pohodlných kalhot, nízkých nebo vyšších bot, které u
zkušených jezdců mohou být doplněny špornami. Kalhoty mohou být překryty dlouhými
legínami, které chrání před zimou a deštěm. Jezdcovu košili může doplnit šátek a praktická
vesta s kapsami na drobnosti. V nepříznivém počasí využijeme dlouhý kabát, tzv. „australák“.
Westernový styl podtrhne nepromokavý klobouk. Již si příliš nedovedeme představit, že
bychom necestovali v jezdeckých kalhotách s celokoženým sedem, bezpečnostní vestou,
přilbou a několika reflexními prvky ve výstroji. Anglické sedlo není pro delší putování
vhodné, přesto se využít dá také.
8.4 Očkování
Pro koně je povinné očkování proti chřipce a tetanu. Rovněž se doporučuje vyšetření krve na
infekční anémii. Očkování má mít kůň zapsáno v modrém průkazu koně. Při delších
vyjížďkách nebo putováních je dobré vzít si očkovací průkaz s sebou pro případnou kontrolu,
neboť jezdecké stanice mají na kontrolu těchto údajů nárok. Rovněž je velmi důležité
pravidelně koně odčervovat. Jezdci by měli být očkováni povinně proti tetanu.
9. Zásady pohybu po koňských stezkách v ČR
•
S ohledem na životní prostředí a provozu na stezce jsou nejvýhodnější menší skupinky
složené ze tří, max. z osmi jezdců.
•
Nevjíždějte do luk, polí a lesních porostů a nerušte zvěř.
•
Dbejte místních omezení a nařízení na některých úsecích stezky (klid pro zvěř, těžba
dřeva).
•
Buďte ohleduplní k ostatním uživatelům stezek. Upozorněte lidi před sebou, že budete
přejíždět, a zpomalte tak, abyste je bezpečně minuli. Chodce míjíme zásadně v kroku,
zvláštní opatrnost věnujeme také cyklistům. Předjíždíme výhradně zleva.
•
Na frekventované nebo rozbahněné stezce jezděte v zástupu. Buďte ohleduplní k
povrchu stezky, který kopyta koní mohou poškodit.
•
Cválejte pouze v bezpečných a přehledných úsecích, překážky z důvodu bezpečnosti
raději překročte nebo obcházejte. Úzké ohyby cesty projíždějte krokem.
14
•
Pokud se rozhodnete tábořit mimo stanici, učiňte tak na vyhrazeném tábořišti nebo na
místě, kde vám to povolil majitel pozemku.
•
Chraňte prostředí stezky. Odvezte si s sebou všechny odpadky a nezapomeňte ze
stezky odstranit i trus vašeho koně.
•
Buďte očima a ušima sítě stezek. Upozorněte stanici na možné problémy (vyvrácené
stromy, poškozené značení, vysypané odpadky, sesuv půdy apod.)
•
Volně pobíhající psi na stezku nepatří. Z bezpečnostních důvodů se toto pravidlo
vztahuje také na prostor tábořišť a jezdeckých stanic.
•
Každý jezdec vjíždí na stezku na vlastní nebezpečí. Pokud při jízdě utrpí újmu nebo
úraz daný charakterem prostředí nebo terénu, nemůže požadovat náhradu po
vlastníkovi lesa či pozemků, ani po žádném dalším zainteresovaném subjektu.
•
Mějte na paměti, že ostatní lidé na stezce nemusejí znát koně a jejich reakce. To, jak
se zachováte, vytvoří obraz místních jezdců.
(Zdroj: Andrlová Milena, Na koni křížem krážem po Česku, str. 31)
10. Jezdecké trasy a různé povrchy
Přehled různých povrchů cest a jejich vhodnosti pro vedení jezdecké trasy.
Ideálním povrchem pro jezdeckou stezku je dostatečně pevná, ale přitom pružná cesta –
v našich podmínkách toto nejlépe splňují polní a lesní cesty, cesty na hrázích rybníků, vhodné
je i vedení koní po středních travnatých pásech cest. Stezka může být vedena, pokud nelze
jinak, i po dostatečně široké krajnici méně frekventované komunikace - vyhovují především
silnice 3. třídy nebo místní a obslužné komunikace. Stezky tvořící hlavní páteřní trasy vedou
jak v nejdůležitějších směrech a napojují se na síť do sousedních krajů a zemí, tak mohou vést
i na dalších významných trasách (historická trasa).
Je třeba, aby v okolí stezek bylo dostatek stanic pro přenocování jezdců a koní. Na trase je
potřebný dostatek míst vhodných k odpočinku, možnost občerstvení a napojení koní.
Stezka by měla vést zajímavým prostředím (historické památky, přírodní zajímavosti, voda,
romantický terén). Trasy musí být přizpůsobovány terénním podmínkám při dodržení
naplánovaného směru. V případě, že na vybrané trase jsou místa, která mohou znamenat
překážku pouze pro některé jezdce a koně (brodění řeky) je vhodné pro daný úsek vyznačit i
variantní trasu.
15
10.1 Z hlediska koní
Tak jako u lidí i u koní je povrch důležitý prvkem a může výraznou měrou ovlivnit jejich
zdraví a pohodlí. Tvrdý povrch šetří šlachy - šlachový aparát je nejméně namáhaný, ale
dlouhotrvající vliv muže poškodit klouby. Měkký nebo dokonce hluboký povrch sice šetří
klouby, ale namáhá šlachy, může dojít ke kulhání koně a jeho následnému vyřazení z
provozu.
10.1.1 Tvrdý povrch
Jedná se především o asfalt, zpevněné cesty, dlažební kostky, zámková dlažba, beton, skála,
suchá pole a louky a pastviny.
Vliv asfaltu na koně:
- šetří šlachy koní
- lze po něm na krátké vzdálenosti klusat,
- v městské zástavbě nejvhodnější a nejpohodlnější povrch, často jediný možný (nekonfliktní)
nevýhody:
- okovaným koním klouže,
- vlhký či namrzlý klouže všem koním,
- kůň s nákladem se může pohybovat jen krokem,
- většinou jde o povrch silnice: nutná zvýšená opatrnost, či sesednutí a vedení koně
Dalším tvrdým povrchem mohou být dlažební kostky, zámková dlažba, beton:
Výhody jsou obdobného charakteru jako asfalt, ale mokré více kloužou.
nevýhody:
- povrh je vhodný pouze pro krok, takže cesta trvá delší dobu a může být až nudná
16
Skalnatý povrch:
Z tvrdých povrchů se jedná o nejhorší možnou variantu, zvláště pokud se jedná tvrdé horniny.
V tomto případě je lepší koně vést a umožnit mu lehčí chůzi.
výhody: v závislosti na tvrdosti horniny, např. pískovec je měkčí a proto může být pro koně i
pohodlný
nevýhody - tvrdší horniny (žula apod.)
- vystupující skály mohou poškodit nohy zvláště u nekovaných koní
- někteří koně mohou na takovém povrchu zakopávat, klouzat nebo se dokonce i zranit
- skalnatý povrch nebo podklad velmi zpomaluje rychlost pohybu jezdců
Je-li velké sucho, lze za velmi tvrdý povrch považovat i neudržované louky a pastviny,
uježděné polní cesty, kamenité lesní cesty apod.
10.1.2 Pružné povrchy
Jedná se především o lesní cesty, pěšinky, louky, polní cesty, trávníky, hlinitopísčité cesty.
Pružný povrch je pro jízdu na koni krajinou ideální. Jde většinou o pěšinky, lesní cesty, cesty
vedoucí loukami, travou, listím popřípadě jehličím zasypané chodníky.
výhody:
- šetří koňům klouby i šlachy
- umožňuje pohyb v rychlejším tempu - klus i cval
- je to příjemné i pro jezdce
- velmi vhodné jsou staré úvozové cesty
nevýhody:
- za deště mohou rozmoknout a změnit se v hluboké cesty
- u lesních cest mohou být určitým nebezpečím vystupující kořeny, po kterých koně mohou
uklouznout zvláště za deštivého počasí jsou kořeny velmi kluzké a velmi nebezpečné
17
10.1.3 Měkký povrch
Za měkký povrch lze považovat zavlažovanou nebo namoklou louku, lesní cestu s měkkým
podkladem. Tyto povrchy je pohodlný a zvláště vhodné pro jezdeckou turistiku. Hlavní
nevýhodou je nebezpečí podmáčení těchto cest při déle trvajících srážkách, kdy se může
změnit v hluboký a často pro stezku naprosto nevhodný a někdy i neprůchodný. Zvláštní
pozor se musí dávat na svazích, kdy může dojít k nečekanému uklouznutí koně.
10.1.4 Hluboký povrch
Vyskytuje se na podmáčených loukách, technikou narušených polních a lesních cestách, na
oraništích a zamokřených polích, močálech a v blízkosti vodních toků. Jedná se o takový
povrch, na němž se koně boří a kůň se propadá nad spěnkový kloub (první kloub nad
kopytem).
výhody:
- nepoužívaný ani pěšími ani cykloturisty, obvykle nevhodný i pro automobily
nevýhody:
- větší námaha pro koně, kteří se do něj boří
- možné nebezpečí zranění z předmětů ukrytých pod povrchem – kameny, železo, plechovky a
pod.
Jde-li o část úseku stezky, již lze v bezprostředním okolí obejít či která vzniká jen za určitých
klimatických podmínek, lze ji "dočasně uzavřít" a uživatele upozornit a informovat o důvodu.
Pokud lze najít náhradní cestu, měl by být tento úsek úplně vynechán a stezka vedena jinudy.
Vznikají-li na rozměklé půdě louže, které lze vcelku dobře odhadnout pohledem a voda v nich
je čirá, kůň jimi projde.
10.1.5 Sypký povrch
Jedná se o štěrk, písek, kamínky, kačírek a pod. Písek, je-li vlhký, může se bořit, a není-li
hluboký, nemusí pro koně znamenat žádnou vyšší námahu při jeho přecházení. V lese se často
nacházejí cesty zpevněné sypaným štěrkem různé velikosti. Není snadné určit, zda je horší
štěrk menší či vetší, ale menší štěrky jsou obvykle menším zlem a dají se lépe přejít.
výhody:
- šetří půdní podklad
18
- nedrží se v něm voda
nevýhody:
- nepohodlný a velmi náročný pro překonání pro koně i pro jezdce svou nestabilitou (u větších
štěrků)
- nebezpečí vzniku otlaku u koní, vzniku různých zranění od rozseknutí
či natržení kůže až po hlubší rány, zaseknutí kamene mezi podkovu a kopyto, nebezpečí
olámání kopytní stěny (zejména u neokovaných koní) a vyřazení koně z využívání.
Nedlouhý úsek posypaný velkým štěrkem (řádově několik metrů), lze vždy překonat krokem
či sesednutím. Pokud se takový úsek na stezce nachází či má nacházet, bylo by dobré se
informovat, zda jde jen o zpevnění úseku lesní cesty pro těžší techniku, či zda jde o některou z
fází ve zpevňování cesty. V takovém případě by bylo možné tento úsek do stezky zařadit,
nelze-li jinak, neboť bude znamenat zdržení a zvýšenou opatrnost. Je-li takových úseku na
stezce více, začnou se jí uživatelé vyhýbat a stezku bude možné dříve či později považovat
za"mrtvou" - nikdo ji nebude používat. Z hlediska povozu je takový povrch také nevhodný.
11. Hierarchické schéma sítě hipostezek
Schéma sítě má strukturu o třech úrovních:
11.1 Páteřní síť
Jsou to hlavní cesty přes celou zemi, případně území kraje. Mají nadnárodní význam, na
hraničních bodech navazují na již vybudovaná, nebo předpokládaná pokračování v jiných
regionech a zemích. V ideálním případě budou jednou spojovat celou Evropu. Umožňují a
jsou vhodné pro jezdeckou turistiku formou puntování na koni, kdy je jezdec několik dní v
terénu a turistická infrastruktura mu zajistí ubytování, stravu a veškerý komfort pro něj i koně.
Jejich délka je ve stovkách kilometrů. Je složena z jednotlivých úseků o délce 30 – 70 km,
které jsou odděleny koňskými stanicemi.
11.2 Regionální cesty
Jsou jezdecké stezky spojující buď jednotlivé páteřní trasy s lokálními centry hipoturistiky
nebo propojující jednotlivé linie páteřní sítě. Mají strategický regionální význam, doplňují
19
turistické možnosti a dotvářejí význam oblasti pro rekreační využití. Snaží se v jezdci vyvolat
zájem o daný region a dopřát mu možnost pobytu v přírodě. Jejich délka je udána v desítkách
kilometrů.
11.3 Lokální cesty a okruhy
Na této úrovni bychom mohli stezky rozdělit na dva okruhy.
Prvním jsou okružní cesty v okolí jezdeckých center. Jsou největším přínosem pro místní
poskytovatele jezdeckých služeb. Často slouží více pro pravidelnou sportovní jízdu, čemuž
odpovídá četnost a frekvence využití.
Druhým typem jsou motivační trasy za určitým cílem (historickými a kulturními památkami,
přírodními skvosty), které mohou být odbočkou z trasy páteřní nebo regionální. Jejich
význam je spíše rekreační, či dokonce komerční.
Délka bývá od několika málo kilometrů k desítkám kilometrů. Mají lokální význam, zájem na
jejich vybudování a údržbě je tedy mezi obecními či regionálními institucemi či jezdeckými
kluby.
11.4 Souhlas majitelů pozemků
Pro realizaci jezdeckých stezek byla zvolena praxe fungující již 120 let v rámci Klubu
českých turistů při vytváření systému značených stezek pro pěší turistiku. Po vytipování trasy
vhodné pro vedení stezky je třeba vyhledat všechny majitele či nájemce trasou dotčených
pozemků. Potřebné informace je možno zjistit jak na katastrálních úřadech, tak na obcích,
příp. u lesních správců, orgánů ochrany přírody. Majitelé jsou osloveni, jsou informováni o
významu stezky a výhodách jejího zřízení a požádáni o písemný souhlas s vyznačením stezky
na svém pozemku (vzor jednoduchého formuláře v příloze č. 2).
V souhlasu jsou pozemky popsány co nejpodrobněji, nevyžaduje se uvedení parcelního čísla, i
když je toto výhodou. Souhlas nemá platnost žádného dokumentu typu věcného břemene nebo
smlouvy. Praxe ukazuje, že tento jednoduchý způsob jednání s majiteli pozemků se
dlouhodobě osvědčil a zajišťuje dostatečnou stálost tras stezek. Důležité upozornění – je třeba
zdůraznit, a to i při jednání s majiteli pozemků, že vznik značené jezdecké stezky neznamená
povinnost jezdců používat výhradně tuto stezku. Vyznačení stezky slouží nikoli jako
restriktivní krok, jezdci na koních dále mají možnost využívat k pohybu veškerá území, kde to
platná legislativa nezakazuje. Je však předpoklad, že jezdci budou vyznačenou stezku
využívat ve vlastním zájmu a tak budou eliminovány případy, kdy by jezdci např. při ztrátě
orientace použili z hlediska jezdců i majitelů méně vhodné trasy. Při přípravě tras stezek je
20
kromě majitelů pozemků velmi užitečná spolupráce s obcemi. Obce jsou v řadě případů
majiteli pozemků, avšak důležitá je podpora obce pro vlastní myšlenku turistiky na koni.
Nebylo by dobré budovat stezku tam, kde občané a zástupci obce k této aktivitě zaujímají
zcela záporné stanovisko.
11.5 Souhlas dalších subjektů ve vybraných územích
V územích podléhajících některému ze stupňů ochrany vyplývající z legislativy týkající se
ochrany přírody a krajiny, ev. v územích podléhajících režimu památkové péče, je kromě
souhlasu vlastníka či nájemce pozemku zajišťován i souhlas orgánů ochrany přírody, ev.
orgánů památkové péče.
12. Vyznačení jezdecké stezky - metodika
Pro značení stezek bude využita metodika značení turistických tras používané Klubem
českých turistů (KČT). Vyznačení jezdecké stezky se bude provádět značkami malovanými
nejlépe písmomalířskými barvami na kmeny stromů, telegrafní sloupy a jiná vhodná místa,
dle potřeby na zvláštní kůly (délka 2 m, buď dřevěné, nebo plastové).
Čtvercová značka bílé barvy má rozměr 10 x 10 cm, v jejím středu je umístěn barevný terčík
o průměru 6 cm v jedné ze čtyř používaných barev (červená a modrá pro hlavní trasy, zelená
pro trasy vedlejší, žlutá pro místní spojky, odbočky).
Stezky vyznačené stejnou barvou by se neměly rozdvojovat nebo křížit, možné je to jen ve
zcela naléhavých a výjimečných případech.
Na exponovaných a důležitých místech, nimiž jsou křižovatky, odbočky apod. jsou značky
doplněny o rozcestníky, což jsou směrovky obdobné turistickým značkám pro pěší.
21
22
13. Infrastruktura a inventář
13.1 Stanice
Stanicí se rozumí zvláštní zařízení sloužící jednak na jedné straně jezdcům a na druhé koním.
O jejich provoz se starají nejčastěji soukromí chovatelé koní, popřípadě poskytovatelé
ubytovacích a pohostinských a fungují na komerční bázi. Zvlášť významné je jejích umístění
na páteřních stezkách nebo v jejich blízkosti. Slouží i jako výchozí body pro lokální jezdecké
okruhy, které slouží pro potřeby jejich klientů a jejich správa je často v jejich režii.
13.1.1 Minimální požadavky na jezdeckou stanici a její vybavení
• Možnost přespání pro 3-4 koně a všechny jezdce
• Zřízena pevná ohrada
• Možnost zakoupit krmení pro koně - seno, jádro
• Bezproblémový přístup k vodě
• Dostupnost zařízení pro základní hygienu pro jezdce
• Možnost volného stanování
• Dostupnost veterináře, kováře, přepravce apod.
Podle možností poskytovatele služeb další vybavení zdarma i za úhradu zlepšuje kredit
stanice. Při objednávání pobytu na stanici je nutné se předem ohlásit a zjistit, zda je ve stanici
v konkrétním termínu volno a zdali jsou služby k dispozici. Bude vhodné pořídit kompletní
seznam jezdeckých stanic v regionu s vyznačením poskytovaných služeb, aby měli jezdci
k dispozici aktuální a úplné údaje o stanicích. Vybavení stanic a rozsah poskytovaných služeb
závisí na jejich poskytovateli. Především se jedná se o různé úrovně ubytování (od
jednoduchých po komfortní), možnost stravování, vybavení a zázemí pro ustájené koně, např.
mytí a sprchování koní, dostupnost veterináře, kovář, poskytování krmení, druh a způsob
ustájení - vazné stání venku či uvnitř, kvalita ohrady, stájí, boxů, zda je či není venkovní či
krytá jízdárna a další i nadstandardní vybavení.. Některé stanice nabízejí široké spektrum
dalších doprovodných služeb, např. půjčení kola, míčové hry, využití bazén, hřiště, možnost
rybaření, houbaření apod.
Pro potřeby Broumovska byl vytvořen dotazník pro jezdeckou stanici - viz příloha č. 3.
23
13.2 Úvaziště
Úvazištěm se rozumí zařízení na jezdecké stezce, které slouží ke krátkodobému odpočinku
koní a jezdců. Jedná se o krátkodobé přivázání koně. Nejčastěji v místech určených
k odpočinku. Jedná se o přístřešky, volně stojící lavičky, altánky, tábořiště, místa na koupání,
brody či „stání“ u restaurací, obchodů, ale také u přírodních a kulturních pamětihodností –
kostely, hrady, zámky, přírodní útvary apod. Jedná se jednoduché dřevěné zařízení zhotovené
z masivního horizontálně upevněná kláda o délce cca 4 m ve výšce 1,0 – 1,2 m. Tato kláda je
upevněná na kůlech zapuštěných do hluboko země. Úvaziště slouží k bezpečnému uvázání
koně. Rozeznáváme dva typy jednoduchých úvazišť:
Typ A - přímé
Typ B – rohové
Pro vybudování úvaziště je potřeba mít k dispozici dostatečně velký prostot o rozměrech cca
5x3 m. Před vybudováním úvaziště je nutné mít vyřešené povolení od vlastníka pozemku. Na
nákladech na zřízení úvaziště ve velké míře mohou podílet poskytovatelé služeb, kteří rovněž
zajišťují jejich údržbu a pečují o čistotu okolí.
Úvaziště pro koně
24
13.3 Informační tabule a panely
Informační tabule a panely je vhodné instalovat na nejvíce exponovaných místech jezdeckých
stezek. Poskytují jezdcům i ostatním návštěvníkům dostatek informací nejen o stezce, ale
mohou na nich být uvedené informace a mapy o síti dalších tras v regionu. Kromě mapy by
tabule měla obsahovat i text pravidel chování na stezce. Nabízí se i možnost tématiku koní
zahrnout jako zastavení do naučných stezek (lesní práce soustřeďování dříví koňmi, kulturní a
přírodní pamětihodnosti apod.).
Informační tabule je vhodné umístit na těchto místech:
- ve východištích tras
- v kříženích páteřní trasy s lokálními okruhy
- v místech, kde jsou kulturní a přírodní zajímavosti, památky, předměty zvláštní ochrany
- v místech panoramatického rozhledu po krajině
- u úvazišť apod.
Je vhodné, aby instalované tabule odpovídaly v místě zběhlým parametrům, co do rozměru a
co do vzhledu. Mají splňovat parametry stejné jako informační tabule pro pěší. Obvykle se
jedná o panely o rozměry 100 – 150 cm šířky a cca 70 – 100 cm do výšky. Jsou upevněny na
dřevěných popřípadě kovových sloupcích zapuštěných dostatečně hluboko do země (cca 100
cm). Vyrobeny jsou z impregnované nebo natřeného dřeva (kulatina nebo hraněné řezivo). Při
jejich umisťování je potřebné postupovat v souladu se stavebním zákonem a je vhodné jejich
umístění konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.
25
Informační panel z pohledu jezdce i koně
13.4 Ohrady pro koně
Kruhové ohrady jsou univerzálním inventářem – mohou sloužit jak pro přenocování či
odpočinek koní hostů, tak i mimo turistickou sezónu pro výcvik vlastních koní na stanici.
Kruhová ohrada
26
Pro klasická pevná oplocení ohrad se nejčastěji používá dřevo. Je to materiál tzv.
„ekologický“, který je velice vhodný jako krajinotvorný prvek. Jedná se materiál, který je
velice výhodný pro jeho příznivé prvotní pořizovací náklady. Jeho nevýhodou je jistě kratší
životnost, kterou lze prodloužit různými prostředky. Vhodné je opálit špičky kůlů před tím,
než je budeme instalovat, nebo je natřít (napustit) nějakým životnímu prostředí šetrným
konzervačním přípravkem. Tento typ oplocení je vhodné doplnit elektrickým ohradníkem.
Klasická ohrada z dřevěných hrázek
27
14. Situace na Broumovsku
Hlavním cílem studie je vypracování návrhu k vytvoření páteřní stezky vedoucí napříč celého
území Broumovska tak, aby bylo zajištění celkového propojení regionu se sousedním Polska,
kde je v současné době již hlavní koňská stezka vyznačena (viz kap. 7.2). Jako nejlepší a
nejefektivnější se jedná o návaznost přes státní hranici ve Zdoňově – Libné, v Božanově –
Studené Vodě a na Rupechtickém Špičáku. V těchto lokalitách je vzdálenost značené koňské
stezky probíhající na polském území nejmenší. Na této trase by vznikla první koňská páteřní
stezka v regionu Broumovska. Ze strany provozovatelů koňských stanic je o tuto aktivitu
velký zájem, jeví se, že v každé obci, které by se trasa stezky dotýkala, by mohla vzniknout
jezdecká stanice. Rovněž ze strany samospráv dotčených obci je k této aktivitě poměrně
kladný přístup. Jednou z aktivit vlastní realizace stezky bude výběr vhodných míst pro
úvaziště, potřebná k odpočinku koní i jezdců. Hlavní otázkou však je, kdo bude tuto
navrhovanou stezku realizovat a z jakých finančních zdrojů se budou náklady na zřízení
stezky hradit.
Po několika jednáních se zástupci obcí a odborné veřejnosti se nakonec došlo k náízoru, že
nejlepším řešením by bylo, aby se hlavním realizátorem stal Dobrovolný svazek obcí
Broumovsko. Tento svazek sdružuje všechny obce na Broumovsku a z hlediska
mikroregionálního má na rozvoj území poměrně značný vliv a velké možnosti. Jedním ze
zdrojů financování by mohl být zdroje z MAS Broumovsko+. MAS věnuje rozvoji
mikroregionu a turistiky velkou pozornost a v minulých letech již některé projekty na rozvoj
turistiky na Broumovsku podpořila. Dalším zdrojem by mohl být program česko-polské
přeshraniční spolupráce.
Navržená páteřní trasa s Božanova do Libné probíhá napříč celým územím Broumovského
výběžku od severu k jihu a měří celkem cca 33 km. Propojuje nejen koňskou stezku na
polském území, ale zároveň v okolí průběhu trasy se vykytují zvlášť cenná přírodní území a
kulturní památky. Můžeme jmenovat Adršpašsko – Teplické skály. Broumovské stěny,
skupina Broumovských barokních kostelů apod. Kromě této hlavní páteřní trasy se nabízejí
dvě odbočky. Jako velice vhodné se nabízejí odbočky z této páteřní trasy přes Meziměstí na
Ruprechtický Špičák a dál k chatě Andrzejówka, kde je jezdecká stanice s úvazištěm. Další
odbočka vede z Jetřichova do Hejtmánkovic a pak dál přes Hynčice směrem
k Ruprechtickému Špičáku a dál opět k chatě Andrzejówka. Celá tato páteřní trasa i její větve
jsou pro jezdeckou stezku vytipované po jednání se zástupci samospráv dotčených obcí.
28
V další přípravné fázi bude potřeba oslovení majitelů pozemků a získání patřičných souhlasů
se vstupem na pozemky a umístěním značení a případné doprovodné infrastruktury.
Vytvořením páteřní trasy by však realizace dalších místních tras (např. okružních), popř. mezi
jednotlivými stanicemi, bude záviste na aktivitě jednotlivých podnikatelských subjektů z řad
chaovatelů koní a poskytovatelů služeb. S přibývajícím počtem stanic by se měla poptávka po
značení nových tras zvyšovat. V některých případech mají chovatelé již okružní trasy v okolí
jezdeckých center vytipované tak aby časová náročnost jízdy se pohybovala cca od jedné do
tří hodin. Značení těchto lokálních tras bude především v zájmu poskytovatelů služeb a jejich
návštěvníků.
13. Zájmové území – vymezení a popis
V zájmovém území v současné době neexistuje žádná značená hipotrasa, ať páteřní nebo
okružní, na rozdíl od sousedního Polska. Z tohoto důvodu si jezdci vytvářejí své trasy, čímž
vznikají časté konflikty s vlastníky a nájemci pozemků, Tito v mnoha případech zabraňují
volnému pohybu jezdců i na stávajících účelových komunikacích. Existence značených tras
na polském území nabízí možnost napojení v rámci realizace projektů přeshraniční spolupráce
ČR-Polsko. Výhodou je, že díky Schenghenskému prostoru je možno překračovat hranice
kdekoliv i přes tzv. „zelenou hranici“. To platí i pro jezdce na koni, je však nutno dodržovat
platné veterinární předpisy pro pohyb koní do zahraničí.
Odpočinek po putování po Broumovsku
29
Mapa Broumovska
(Zdroj: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=mapa&site=CHKO_broumovsko_cz)
30
14. Návrh jezdeckých stezek - popis
Krajina regionu Broumovska je silně fragmentována překážkami přírodního charakteru, jako
jsou vodní toky, prudké svahy, skály a strže, frekventované silnice, železnice či různá
zástavba. Vznikají tak riziková místa při křížení tras s vozovkami v případě jejich využívání
pro krátké úseky. Respektovat je třeba pásma hygienické ochrany vod a zvláště chráněná
území, v nichž platí různá omezení. Všem těmto problémům se při navrhování tras jsme se
snažili vyhnout, nebo je řešit, především z hlediska bezpečnosti jezdců. Velmi aktuální jsou
v současné době problémy vzniklé při konfrontaci koňské turistiky s majiteli a nájemci
pozemků, se zemědělci a lesními hospodáři. V neposlední řadě se setkáváme s možností
konfliktu s jinými uživateli tras, především pěšími turisty a cykloturisty.
Od navrhovaných tras očekáváme dynamický rozvoj netradičního způsobu turistiky šetrného
k životnímu prostředí.
14.1. Popis zajímavých míst na trase
14.1.1 Historické objekty
-
kostel sv. Maří Magdalény v Božanově z roku 1743 – K.I. Dientzenhoffer
-
kaple sv. Anny v Martínkovicích
-
kaple P. Marie Sněžné ve Křinicích
-
KAPLE SV. Huberta ve Křinicích
-
kostel sv. Arch. Michaela ve Vernéřovicích
-
kostel sv. Anny ve Vižňově
-
kostel Nejsv. Trojice ve Zdoňově
14.1.2 Přírodní a rekreační zajímavosti
-
areál Zalew v Radkowě (PL) v blízkosti st. hranice v Božanově, Studené Vodě
-
Broumovské stěny - Božanovský Špičák 773 m n.m. s kamennými útvar, Koruna 772
m n.m., Zaječí rokle v Martínkovicích, Hvězda
-
Chata pod Korunou v Martínkovicích
-
Resturace Amerika ve Křinicích
-
Adršpašsko –Teplické skály
-
Javoří Hory, Ruprechtický Špičák
31
14.2 Profil trasy
1. Profil prvního úseku – Božanov – Jetřichov, 0 – 16 km
Božanov
Jetř
Jetřichov
- křižovatka
2. Profil druhého úseku – Jetřichov
Jetř
– Libná, 16 – 33 km
Jetřichov - křižovatka
Libná
32
15 Popis návrhu trasy
15.1 První úsek páteřní trasy: st. hranice Božanov, Studená Voda - Křinice,
Amerika – Jetřichov km 0 -16
Začátek trasy je na státní hranici s Polskem. Směrem do Polska dojde k propojení z Radkova
na značenou trasu ve Vambeřicích. Směrem na českou stranu povede stezka po stávající
místní asfaltové komunikaci. Stezka vede při okrajích luk, takže je možnost jet na samé
krajnici komunikace po travnaté ploše. Po ujetí cca 300 m dojedeme k bývalému dětskému
táboru, který kdysi býval venkovským zámečkem. Dnes slouží k rekreačním aktivitám. Po
pravé straně odbočky k tomuto objektu se nacházejí velmi pěkná boží muka. Odtud
pokračujeme dál směrem k Božanovu k místu zvanému Červený vrch. Zde je poměrně velké
převýšení. Po překonání kopce se nám na samém vrchu objeví pěkný výhled na celou
Broumovskou kotlinu. Pokračujeme cestou z kopce do horního konce Božanova. Poté
odbočíme doleva směrem ke Koruně a pokračujeme až k vodní nádrži. Vodní nádrž pod
Korunou v minulosti sloužila jako protipožární nádrž a zároveň i jako přírodní koupaliště. Zde
je možno koně vykoupat. Odtud pokračujeme vpravo po lesní cestě až k Chatě pod Korunou
v Martínkovicích. Zde je v turistické sezóně o víkendech otevřeno, takže se zde můžou koně i
s jezdci zastavit a odpočinout si. Po zaslouženém odpočinku pokračujeme dál po místní
komunikaci směrem ke kapli sv. Anny pod lesem a odtud podél lesa po polní a lesní cestě
směrem ke Křinicím k Restauraci Amerika. Při jízdě podél hrany Broumovských stěn se
otevírá opět celkový pěkný výhled na Broumovsko a Javoří hory.
U Ameriky se můžeme opět zastavit a občerstvit se ve zdejší restauraci. V blízkosti Ameriky
se nachází stáj s chovem koní pana Gaislera, zde by mohla být vhodná jezdecká stanice přímo
u trasy. Od Ameriky pokračujeme dál po lesních cestách kolem kaple sv. Huberta směrem k
Jetřichovské křižovatce, kde se nachází konfliktní bod, jelikož zde jezdci budou muset
překonat hlavní silnici II/303 vedoucí z Náchoda do Broumova. Jiná možnost přechodu není
zde možná. Po překonání tohoto krizového bodu pokračujeme po silnici III/30323 na horní
konec Jetřichova. Zde bude vhodné zřídit odbočku z této páteřní trasy směrem do
Hejtmánkovic, kde se nachází Jízdárna Hejtmánkovice, která poskytuje veškeré potřebné
zázemí pro jezdce i koně. Zde také končí první plánovaný úsek. V jeho blízkosti na konci
Jetřichova se nachází stáj koni paní Zelené. Celý tento úsek měří cca 16 km.
33
Úsek 1: Božanov - Jetřichov
34
15.2 Druhý úsek páteřní trasy: Jetřichov – Libná km 16 - 33
Druhý úsek začíná u Jetřichovské křižovatky a pokračuje do horního Jetřichova. Po
absolvování cca 1 km po asfaltové silnici přijedeme do obce a pokračujeme ještě cca 450 m
po silnici směrem do Březové k místnímu písníku a betonárce. Po modré turistické trase
míjíme písník a dále po lesní cestě pokračujeme směrem k Březové. Po přejezdu silnice do
Teplic n. Met. pokračujeme přes Březovou, opět po modré, kolem nádraží po místní asfaltové
komunikaci a pak dále po polní cestě do Vernéřovic. Ve Vernéřovicích míjíme po pravé
straně barokní kostel a pokračujeme do centra obce po asfaltové komunikaci k obecnímu
úřadu. Zde se dáme do leva a pokračujeme dál po místní asfaltové komunikaci k bývalé
poutní kapli. Odtud po žluté turistické trase vede trasa směrem na Bukovou horu, která je
známa tragickými událostmi po 2. světové válce. Zde se naskytují krásné výhledy na severní
část Broumovského výběžku. Z Bukové hory sjedeme po polní cestě do na křižovatku do
Zdoňova. Ze Zdoňova pak pokračujeme po velmi zdevastované komunikaci až do Libné ke
státní hranici, zde česká část páteřní koňské stezky cca po 33 km končí. Po překročení státní
hranice s Polskem je možné sjet do Chelmska, kde probíhá pokračování Sudetské koňské
stezky a je možné se na ni pohodlně napojit.
Cesta do Libné
35
Druhý úsek: Jetřichov – Libná
36
15.3 Odbočka: úsek Vernéřovice – Ruprechtický Špičák
Velice vhodná se jeví vytvoření odbočky z hlavní páteřní cesty Božanov – Libná (červeně
značená) vedoucí z Vernéřovic od studánky (bývalé poutní místo) na Ruprechtický Špičák,
kde v bezprostřední blízkosti státní hranice opět vede koňská stezka na polské straně.
Po odbočení z páteřní stezky Božanov – Libná pokračujeme po polní cestě k rybníčku v
oblasti zvané Na vyhlídce. Odtud pokračujeme polní cestou směrem do Meziměstí, kde po
mostku překonáme řeku Stěnavu a ocitneme se v blízkosti komunikace, která vede ke státní
hranici ve Starostíně. Podél této komunikace po louce dojdeme až k železničnímu přejezdu ve
Starostíně. Zde se musíme napojit na silnici a poté z ní odbočíme na nově vybudovanou
cyklostezku, která vede až ke kostelu ve Vižňově ve vzálenosti cca 1,8 km. Z Vižňova se
dáme po modře značené turistické trase Na Pomeznici směrem k Ruprechtickému Špičáku.
Těsně pod Ruprechtickým Špičákem odbočíme na lesní cestu a traversem dojedeme až ke
státní hranici, kde je možnost napojení na Sudetskou koňskou stezku na polské straně a dojet
až k chatě Andrzejówka, kde je jezdecká stanice. Délka tohoto úseku je cca 11 km.
Pohled na Ruprechtický Špičák od Vernéřovic – cíl odbočky
37
Odbočka: Vernéřovice – Meziměstí – Ruprechtický Špičák
38
15.4 Odbočka: úsek Jetřichov – Hejtmánkovice - Ruprechtický Špičák
Část 1: Na horním konci Jetřichova se nabízí vytvoření odbočky z páteřní trasy Božanov –
Libná (označená červeně) směrem do Hejtmánkovic a dál přes Hynčice na Ruprectický
Špičák. V zatáčce v horní části Jetřichova odbočíme kolem křížku směrem na Hejtmánkovice
a pokračujeme po polní cestě až do Hejtmánkovic. Tato cesta nás dovede k Jízdárně
Hejtmánkovice, kde je nejen chovatelská stanice koní, ale i penzion s možností ubytování a
dalším potřebným servisem pro koně i jezdce. Odtud pokračujeme po zdejší komunikaci
k obecnímu úřadu a zde přejedeme most a dáme se směrem do polí k Ráji. Po překonání
mírného navýšení sjedeme směre k Hynčicím a překonáme po mostě řeku Stěnavu a sjedeme
na silnici do Hynčic.
Část 2: Po ujetí cca 750 m odbočíme před chovnou stanicí ryb do Uhlířské rokle, kterou
pokračujeme až na samou státní hranici, kde se napojíme na hraniční cestu (modře značená) a
po ní pokračujeme až k Ruprechtickému Špičáku, kde se můžeme napojit na polskou stezku,
která kopíruje celý Broumovský výběžek. Pokud budeme pokračovat dál, dojedeme až
k jezdecké stanici na chatě Andrzejówka. Vyznačením této odbočky dojde k propojení páteřní
koňské stezky vedoucí od severu k jihu Broumovska na východní hranici vedoucí po Javořích
horách. Jednotlivé odbočky tak tvoří menší okruhy, které je možno zdolat i během jednoho
dne. Délka tohoto úseku je cca 13 km.
Jízdárna Hejtmánkovice – stanice s plným vybavením
39
Odbočka: Jetřichov – Hejtmánkovice – Ruprechtický Špičák
část 1
40
Odbočka: Jetřichov – Hejtmánkovice – Ruprechtický Špičák
část 2
41
16. Závěr
Předmětem projektu byla příprava vhodných tras k využití (k označení) pro koňské stezky v
příhraničním území Broumovska s návazností na již označenou koňskou stezku na polské
části hranice.
Příprava projektu začala výběrem vhodných cest z mapových podkladů a následným terénním
průzkumem s ohledem na dodržení zákonů upravujících pohyb koní, respektování požadavků
ochrany životního prostředí a na bezpečnost. Při výběru cest byl brán ohled na neceloročně
využitelné cesty např. zemědělsky využívané plochy, frekventované silnice a přírodní
překážky.
Samozřejmě se také pohlíželo na to, aby byla na trase zajištěna dostatečná nabídka služeb k
přenocování jezdců a koní, odpočinku a občerstvení.
Do zmapování tras byli zapojeni místní chovatelé koní provozovatelé jezdeckých stanic,
poskytovatelé dalších služeb v oblasti cestovního ruchu a představitelé obcí.
Po vytipování tras vhodných pro vedení stezky byli ve většině případů vyhledáni majitelé či
nájemci trasou dotčených pozemků. Tito majitelé budou v další fázi osloveni a informováni
o významu stezky a výhodách jejího zřízení. Následně s nimi bude podepsáno prohlášení se
souhlasem k průjezdu a proznačení stezky na jejich pozemku.
Výstupy projektu jsou podkladem k vybudování tras koňských stezek, které jsou vhodným
produktem cestovního ruchu. Tyto stezky, které spojí území česko – polského příhraničí
můžou nabídnout jinou formu aktivní turistiky a díky tomu dojde k většímu přílivu turistů do
této atraktivní oblasti.
V dalším období bude pokračovat další propagace projektu a snaha získání realizátorů
jednotlivých částí stezek a v neposlední řadě se budou shánět finanční prostředky na označení
a vybudování jednotlivých úseků koňských stezek.
17. Přílohy
Příloha č. 1: Dotazník.
Příloha č. 2: Předběžný souhlas majitele (nájemce) pozemku.
Příloha č. 3: Dotazník jezdecké stanice
Příloha č. 4: Sudetská koňská stezka - popis
42
Příloha č: 1
Dotazník k projektu „Koňské stezky na Broumovsku – vypracování studie
realizace“
1. Věk: ………….
2. Žena - muž
3. Nejvyšší dosažené vzdělání: Základní – středoškolské – vysokoškolské
4. Jste majitelem koní? Ano – Ne
5. Máte zájem o putování v sedle? Ano – Ne
6. Jste příznivcem hipostezek? Ano – Ne
7. Využil/a jste dříve hipostezku? Ano - Ne
8. Máte dostatek informací o hipostezkách v ČR? Ano - Ne
9. Máte zájem o pronajmutí koně? Ano – Ne
10. Máte zájem o nauku jízdy na koni před putováním? Ano – Ne
11. Máte zájem o doplňkové programy (cykloturistika, adrenalinový sport apod)? Ano – Ne
12. Máte zájem o doprovodnou osobu (průvodce)? Ano – Ne
13. Máte zájem o mapy hipostezek s připraveným popisem? Ano – Ne
14. Chcete se dozvědět v rámci putování informace o zájmovém regionu? Ano – Ne
15. Považujete z hlediska turistiky na koni region Broumovska za atraktivní? Ano – Ne
Děkujeme za poskytnuté informace.
Název projektu: „Koňské stezky na Broumovsku – vypracování studie realizace“,
reg.č. 3.22/3.3.02/13.03681
Tento projekt je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis
43
Příloha č. 2
Předběžný souhlas majitele (nájemce) pozemku
Vážený pane/paní
dovolujeme si Vás oslovit ve věci projektu, který se realizuje na území Broumovska pod
názvem Koňské stezky na Broumovsku – zpracování studie realizace.
Tento projekt vznikl za účelem zlepšení podmínek pro netradiční formu turistiky, která není
masová a která je šetrná k životnímu prostředí. V našem regionu se nabízí možnost propojení
takovéto páteřní koňské stezky na existující koňskou stezku v Polsku, která probíhá podél
hranic. Jsme velice rádi, že se na Broumovsku podařilo najít několik míst, která může poutník
se svým koněm využít pro občerstvení a odpočinek. Tato místa je třeba propojit stezkami,
které budou velmi jednoduše označeny (obdobnými značkami jako pro pěší turistiku), aby
jezdci, kteří krajinu neznají, nebloudili, popřípadě se nepohybovali po nežádoucích trasách.
Chtěli bychom Vás požádat o Váš předběžný souhlas s tím, aby byla označena, po konzultaci
s Vámi, taková stezka na následující trase:
…………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………
Předpokládáme, že se po stezce budou pohybovat nepravidelné malé skupinky cca 2 – 5 ti
jezdců na koních.
Děkujeme Vám mnohokrát za Vaši spolupráci a pomoc.
Za realizátora projektu:
---------------------------------V
Dne
Souhlas:
Předběžně souhlasím s vyznačením jezdecké stezky na výše uvedené trase:
Jméno:…………………………… Datum:……………………… Podpis:…………….
44
Příloha č. 3
Koňské stezky na Broumovsku – zpracování studie realizace
DOTAZNÍK PRO JEZDECKÉ STANICE - ZÁJEMCE O POSKYTOVÁNÍ
UBYTOVÁCÍCH SLUŽEB
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Stanice
Název: …...……………………………………………………………………………….
Adresa: ………………………………………PSČ……………. Okres .…………………
Kraj……………………………………………………………
Tel.:………………………………………Email.………………………………………..
www………………………………………. fax .………………………………………...
Provozovatel
Název/jméno:……………………………………………………………………………..
Adresa:……………………………………………………………………………………
Kontakt:…………………………………………………………………………………..
Provoz stanice celoroční sezónní od ………………do………………………….
Jazyková znalost: angličtina němčina ruština polština ostatní……….
Možnost placení platebními kartami : ANO NE
UBYTOVÁNÍ
Hotel ( nejméně 10 pokojů pro hosty, stravování, každodenní úklid, stlaní lůžek)
Hotel garni (viz. hotel, stravování menšího rozsahu – pouze snídaně)
Pension (viz. hotel, nejméně 5 pokojů pro hosty, omezenější nabídka služeb)
Turistická ubytovna (viz. hotel, jednoduché ubytovací zařízení)
Chatová osada (chaty, sruby, bungalovy)
Ubytování v soukromí
Počet pokojů:
jednolůžkové………. dvoulůžkové……..... třílůžkové……… čtyř a
vícelůžkové………………. Počet lůžek celkem…………………………
Vybavení ubytování:
sprchy teplá voda bezbariérový přístup samostatné sociální zařízení společné sociální zařízení
možnost domácích mazlíčků (domácí zvířata)
45
Možnost stanování:
počet míst pro stany ………………….…………………………………………….…
stany vlastní – počet míst pro stany: ………………………………………………….
možnost zapůjčení stanů – počet stanů: ………………………………………………
spaní pod přístřeškem – počet míst: ...………………………………………………..
westernové ubytování……………………………………………….............................
SLUŽBY POSKYTOVANÉ UBYTOVACÍM ZAŘÍZENÍM
Stravování : není kuchyňka k dispozici snídaně polopenze plná penze
Vybavení : Společenská místnost, Rádio, Televize, Telefon, Možnost praní, žehlení, Kurty
Ping-pong, Parkoviště, Úschovna lyží a kol, Sauna, Solárium, Hřiště,
Jiné……………………………………………………………………………………..
Obchod s potravinami v místě vzdálen ……………………. km
Obchod se smíšeným zbožím v místě vzdálen ……………………… km
Restaurace v místě vzdálen ……………………… km
Občerstvení v místě vzdálen ……………………… km
Koupání - bazén v místě vzdálen ……………………… km - přírodní koupaliště v místě
vzdálen ……………………… km
Rybaření v místě vzdálen ……………………… km
Lyžování - sjezd v místě vzdálen ……………………… km - běžky v místě vzdálen
……………………….km
Cykloturistika, Pěší turistika, Houbaření
Zajímavosti okolí: tipy na výlety, návštěvy přírodních a kulturních zajímavostí
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………
Další tipy:………………………………………………………......................................
Případná omezení: ……………………………………………………………………….
46
KONĚ
Ustájení venku:
boxy – počet míst …………, vazná stání – počet míst …………………
místa k uvázání koní – počet míst ………..
Ustájení uvnitř:
boxy – počet míst ………, vazná stání – počet míst ………, volná stáj – počet míst
……………
výběh – pevná ohrada – počet výběhů …………………………………………………
výběh – el. ohradník – počet výběhů ………………………………………………......
pastvina – pevná ohrada – počet míst ………………………………………………….
pastvina – el. ohradník – počet skupin koní …………………………………………...
V místě jsou ustájeni vlastní koně ANO NE, počet ........................................................
Krmení v ceně: seno pastva nasečená tráva jádro
Krmení k zakoupení: oves granule jiné jadrné krmivo
Ošetřování koní provádí: provozovatel majitel koně
Služby v místě:
venkovní jízdárna krytá, jízdárna kruhová ohrada, skokový materiál, sedlovna, sprchování
koní, cvičitel, průvodce jezd.stezkou, doprava zavazadel, přeprava koní, zabezpečené
odstavení přívěsu
Možnost zapůjčení koní – počet ……………plemena …………………………………
Další služby ………………………………………………………………………………
Místní kontakty:
Veterinární lékař ………………………………………………..
Kovář – podkovář ………………………………………………
Přeprava koní ………………………………………………… ...
Tipy: na konkrétní stezky v okolí (délka tras, náročnost, příp. značení, průjezdnost pro kočár –
bryčku, vzdálenost k dalším stanicím a občerstvením): ………………………….........
…………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………
Děkujeme za vyplnění dotazníku.
47
Příloha č. 4.
Sudetská koňská stezka - popis
VÝCHODNÍ ÚSEK
•
0,0 km. Etapová stanice (stáj) - "Słoneczna Dolina", 57-540 Lądek Zdrój, ul. Stójków
46, Tel. +48 748 147 960, 665290245 nebo 693908857,
www.slonecznadolina.pl, [email protected] nebo [email protected],
Bożena i Stanisław Tomkiewiczowie.
Stójków u Lądka-Zdrój. Vesnice mezi obcemi Lądek-Zdrój a Stronie Śląskie nad řekou Biała
Lądecka. Podél Stójkowa vede železniční trať spojující město Kłodzko s obcí Stronie Śląskie,
která je však od roku 2004 mimo provoz.
Góry Złote (čes. Rychlebské hory). Horské pásmo ve Východních Sudetech, které se táhne 40
km od sedla Przełęcz Kłodzka po sedlo Przełęcz Trzech Granic (1116 m n.m.) na
jihovýchodě. Góry Złote jsou charakteristické velmi rozmanitou geologickou stavbou.
Můžeme zde najít i mnohé stopy po hornické činnosti. Turistické zajímavosti: Muzeum
48
zlatého dolu v obci Złoty Stok, rozhledny na Velkém Javorníku (Jawornik Wielki) a
Borůvkové hoře (Borówkowa), zřícenina hradu Karpień a Radochowská jeskyně.
Przełęcz Farna Lgota. Sedlo (502 m n.m.) oddělující vrcholy Siniak a Kierzna v Masivu
Sněžníku (Krowiarki) (čes. masiv Králického Sněžníku). V prostoru sedla se nachází
sloupovitá kaplička s mariánským znakem a obrazem Krista.
Kąty Bystrzyckie. Malá vesnice v pásmu Krowiarki zmíněna poprvé v roce 1346 v listině
krále Jana Lucemburského. K rozvoji sídla přispěla těžba železné rudy. V horní části vesnice
se nachází pozdně gotický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Interiér má skromnou výzdobu,
je zde barokní hlavní oltář s obrazem patronky chrámu. V posledních letech byly odhaleny
středověké malby.
Skanzen Gottwaldówka. Nachází se na vyvýšení a jedná se o historický soubor
hospodářských budov z 19. století, kde se nyní nachází galerie grafik a výstava starých krajek.
Název skanzenu je odvozen od příjmení předválečného majitele statku. Mezi exponáty je mj.
komže papeže Benedikta XVI.
Stronie Śląskie. Město na soutoku toků Morawka a Biała Lądecka. Založení sídla bylo
spojeno s těžbou železné rudy. V 18. století zde vznikla sklárna. K rozvoji okolí přispěla
kněžna Mariana Oranžská, která v 19. století koupila zdejší panství. V roce 1967 bylo Stronie
Śląskie povýšeno na město. Zajímavosti: Muzeum minerálů, barokní kostel sv. Materny se
sochami rodiny Klahrů a umělá vodní nádrž Stara Morawa.
Przełęcz Pod Chłopkiem. Sedlo s názvem Przełęcz pod Chłopkiem (733 m n.m.) leží západně
od Stronia Śląského a rozděluje vrcholy Wilczyniec a Chłopek, jemuž vděčí za svůj název.
Nachází se zde křižovatka turistických tras a již neprovozovaný mramorový lom.
Krowiarki. Nepříliš vysoké, členité horské pásmo ve Východních Sudetech, které je součástí
masivu Králického Sněžníku (pol. Masyw Śnieżnika). Krowiarky jsou na jihu ohraničeny
sedlem Przełęcz Puchaczówka a na severu údolím Dolina Białej Lądeckiej. Z geologického
hlediska je ve velké míře tvoří metamorfované horniny s krasovými jevy, které se v rámci
celých Sudet (Krkonošsko-jesenické soustavy) zde vyskytují nejhojněji. Zajímavosti: Skalní
útvar Pasterskie Skały poblíž Idzikowa, jeskyně „Na Ścianie”, zámky v Trzebieszowicích a
Żelaznu – jedná se vylidněné vesnice.
49
Sedlo Przełęcz Puchaczówka. Sedlo Puchaczówka (860 m n.m.) odděluje masiv Králického
Sněžníku (pol. Masyw Śnieżnika) od pásma Krowiarki. Vede tudy vojvodská silnice č. 392:
Stronie Śląskie - Bystrzyca Kłodzka. V sedle je výklenková kaple z 19. století a salaš s
občerstvením.
CHKO Śnieżnicki Park Krajobrazowy. Ochrana v rámci CHKO se vztahuje na vrcholové
partie Východních Sudet. Byla vyhlášena v roce 1981. CHKO má rozlohu 28 800 ha a její
ochranné pásmo 14 900 ha. Cílem je ochrana významných krajinných prvků, zejména
krasových útvarů. Vyskytuje se zde řada chráněných druhů rostlin a živočichů, 80% rozlohy
CHKO tvoří lesy. Na území chráněné krajinné oblasti se nachází pět přírodních rezervací.
Masiv Králického Sněžníku (pol. Masyw Śnieżnika). Druhé nejvyšší horské pásmo v polské
části Sudet s nejvyšší horou Śnieżnik (čes. Králický Sněžník, 1425 m n.m.). Geologickou
stavbu masivu Králického Sněžníku tvoří především metamorfované horniny a vápence,
v nichž se vyvinuly krasové jevy (např. Medvědí jeskyně /pol. Jaskinia Niedźwiedzia/).
V okolí obce Stronie Śląskie se těží různobarevné mramory. Na celém území je vyhlášena
CHKO Śnieżnicki Park Krajobrazowy. Těsně pod nejvyšším bodem se nachází turistická
chata „Na Śnieżniku”, odkud turisté vyrážejí obdivovat překrásné východy slunce na
Králickém Sněžníku.
Isabelina cesta (pol. Droga Izabeli). Nezpevněná cesta, která vede traverzem po svahu Černé
Hory (pol. Czarna Góra) od sedla Przełęcz Puchaczówka. Obdobně jako ostatní lesní cesty
v masivu Králického Sněžníku i tato cesta byla vytýčena na pokyn kněžny Mariany Oranžské
v 19. století.
Černá Hora (pol. Czarna Góra, 1205 m n.m.). Jedna z nejvyšších hor masivu Králického
Sněžníku (pol. Masyw Śnieżnika) . Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna a nachází se horní
stanice sedačkové lanovky, která jezdí z vesnice Sienna. Na východním svahu je lyžařský
areál Czarna Góra s 8 km sjezdovek.
Sněžnické sedlo (pol. Przełęcz Śnieżnicka). Toto horské sedlo v masivu Králického Sněžníku
(pol. Masyw Śnieżnika) leží v nadmořské výšce 1123 m n.m. a odděluje vrcholy Średniak
(1210 m n.m.) a Králický Sněžník (1425 m n.m.). Je to důležitá křižovatka turistických tras a
lesních cest.
50
•
19,6 km. Etapová stanice (stáj)- Chata PTTK "Na Śnieżniku" im. Zbigniewa
Fastnachta, 57-514 Międzygórze, tel. +48 748 135 130, 501 63 11 34,
email: [email protected], Jacek Fastnacht.
Chata „Na Śnieżniku“. Jedná se o jednu z nejstarších turistických chat v regionu. Dnešní
budova pochází z roku 1871 z doby, kdy masiv Králického Sněžníku intenzívně připravovala
k využívání Mariana Oranžská – majitelka těchto panství. Tato stavba fungovala jako hospoda
švýcarského typu pro turisty putující na vrchol Králického Sněžníku. Chata nese jméno
dlouholetého provozovatele tohoto místa Zbygněva Fastnachta.
•
28,4 km. Stanice, pastvina – Gospodarstwo Agroturystyczne „Łyseniówka” - Dariusz
Miazgowicz, ul. Śnieżna 2; 57-522 Międzygórze, tel. +48 748 135
203, [email protected].
Międzygórze. Vesnice v údolí potoka Wilczka na úpatí Králického Sněžníku (pol. Śnieżnika).
Vznik sídla se datuje do 16. století a souvisí s osadou dřevorubců, která se později proměnila
na hornickou osadu. Významný rozvoj Międzygórze zaznamenalo v 19. století, kdy osadu
včetně okolí koupila kněžna Mariana Oranžská. V té době vznikla řada staveb tyrolského
typu, rozvíjela se léčebná péče a zimní sporty. Nyní se jedná o jednu z nejkrásnějších obcí ve
Slezsku s malebnou architekturou zakomponovanou do krajiny okolních kopců. Zajímavosti:
domy tyrolského typu z 19. století, Pohádková zahrada (Ogród Bajek), vodopád na Wilczce,
dřevěný kostel sv. Josefa.
Pohádková zahrada (Ogród bajek). Leží na svahu hory Toczek nad obcí Międzygórze.
Pohádková zahrada (Ogród Bajek) je místo, kde jsou na poměrné malé ploše rozmístěné
sochy hrdinů dětských pohádek. Autorem této myšlenky byl lesník Izydor Kriesten, který na
začátku 20. století vyrobil ze dřeva první pohádkové domečky a postavičky.
Igliczna (845 m n.m.). Charakteristický vrchol v masivu Králického Sněžníku (pol. Masyw
Śnieżnika), jehož západní svah je velmi prudký. Na vrcholu stojí mariánský chrám Matky
Boží Sněžné s křížovou cestou a turistická chata.
Chrám Matky Boží Sněžné. Počátky mariánského kultu na hoře Igliczna souvisejí s místním
obyvatelem Christophem Veitem, který v roce 1750 z pouti do chrámu Maria Zell přivezl
kopii sošky Matky Boží Sněžné a postavil ji na vrcholu hory v dřevěné skřínce. Soška se
proslavila četnými zázraky, a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového chrámu. V roce 1781
51
byl poblíž vrcholu postaven barokní kostel. V interiéru byla umístěna zázračná soška, kterou
v roce 1983 korunoval papež Jan Pavel II. Chrám Matky Boží Sněžné na hoře Igliczna je
cílem mnohých poutí.
Chata na hoře Igliczna. Pod chrámem stojí turistická chata „Igliczna“. První hospoda vznikla
na tomto místě v 19. století pro poutníky a turisty, kteří míří na vrchol hory Igliczna.
V budově je provozováno občerstvení.
Szklary. Malá osada na poutní stezce k chrámu na hoře Igliczna. Kdysi hojně obydlená
vesnice, v současnosti dávná obydlí připomínají pouze nepatrné zříceniny. U křižovatky
červené a žluté stezky stojí rekreační středisko.
•
38,6 km. Stanice, pastvina – „Agrowypoczynek”, 57-500 Bystrzyca Kłodzka ul. Pławnica
43, Tel. +48 748 130 001, 601 426
008, www.agrowypoczynek.com, [email protected], Marta i Grzegorz
Kruk.
Rów Górnej Nysy (Propadlina Horní Nisy). Příkopová propadlina rozdělující masiv
Králického Sněžníku (pol. Masyw Śnieżnika) a Bystřické hory (pol. Góry Bystrzyckie), která
vznikla v důsledku tektonických pohybu v době, kdy se na území Kladska nacházelo moře.
Písek a štěrk nanášené v dalších obdobích vyplnily hlubokou propadlinu, kterou nyní protéká
řeka Kladská Nisa (pol. Nysa Kłodzka). Propadlina Horní Nysy tvoří hranici mezi Středními a
Východními Sudety.
Bystrzyca Kłodzka. Město v Kladském okresem, které leží v kotlině Kladské Nysy mezi
Bystřickými horami na západní straně a vysočinou Idzikowa na východě. Jedná se o jedno
z největších měst v regionu. Leží na přirozeném svahu nad řekou Kladskou Nisou. Město si
zachovalo původní uspořádání z dob středověku a díky tomu se zde dochovala řada památek.
První informace o místě pochází z roku 1252 a již v následujícím století bylo českým králem
Janem Lucemburským povýšeno na město. Zajímavosti: Filumenistické muzeum, gotický
kostel sv. Archanděla Michaela, hradby s vodní bránou a věžemi, eklektická radnice a
kamenný pranýř z roku 1556.
Bystřické hory (pol. Góry Bystrzyckie). Toto nepříliš vysoké horské pásmo se táhne na úseku
40 km ve Středních Sudetech a jeho nejvyšší horou je Jagodna (997 m n.m.). Geologicky jej
tvoří staré metamorfované horniny v jižní části Bystřických hor a sedimentární horniny,
52
zejména pískovec se zajímavými skalními útvary. Od roku 1981 je významná část tohoto
pásma chráněnou oblastí. Z přírodovědného hlediska je nejzajímavějším místem rezervace
„Torfowisko pod Zieleńcem", která je přístupná návštěvníkům a je vyhlášena pro ochranu
unikátní rašelinní vegetace.
Sedlo Spalona (pol. Przełęcz Spalona). Jedná se o charakteristické ploché místo (811 m n.m.)
na silnici spojující město Bystrzyca Kłodzka s vesnicemi v údolí Orlice, které ale ve
skutečnosti sedlem není. Název je odvozen od níže situované vesnice. Je to důležitá
křižovatka silnic a turistických tras. Je zde chata „Jagodna“.
•
51,1 km. Etapová stanice (stáj) - chata PTTK „Jagodna”, Spalona 6, 57-500 Bystrzyca
Kłodzka, tel. +48 748 119 816, www.schronisko.spalona.pl
Chata PTTK (Polského turistického a vlastivědného spolku) – „Jagodna”. Chata na sedle
Spalona pochází z roku 1933, kde vznikla v místě původní hospody („Hartmannsbaude”).
Objekt se stal oblíbeným místem po postavení silnice (tzv. Sudetské dálnice), spojující město
Bystrzyca Kłodzka a vesnice v horní části řeky Orlice. Stylová budova je dnes s ohledem na
vhodnou polohu hojně navštěvována turisty. V zimní sezóně jsou u chaty v provozu lyžařské
vleky.
Hlavní sudetská trasa Mieczysława Orłowicze (pol. Główny Szlak Sudecki im. Mieczysława
Orłowicza). Červeně značená Hlavní sudetská trasa vede všemi většími sudetskými horskými
pásmy. Koncept jejího zřízení se objevil v roce 1947 na zasedání Sudetského výboru
Polského tatranského spolku. V roce 1973 se patronem trasy stal významný polský propagátor
turistiky Mieczysław Orłowicz.
Mostowice. Řadová (též řetězová) ves v údolí Orlice u silnice z Międzylesie do Zieleńce.
Barokní kostel Navštívení Panny Marie pochází z období 1781-1782. Ve vesnici se částečně
dochovala zástavba z 19. století. Ve vesnici je silniční hraniční přechod do České republiky.
Lasówka. Dlouhá turistická vesnice nad Divokou Orlicí s četnými příklady sudetské
architektury. Vznik osady je spojen se sklářským mistrem Franzem Peterhanselem, který zde
v 17. století postavil první sklárnu. Obdobně jako jiné obce v údolí Orlice se i Lasówka po 2:
světové válce vylidnila. Nyní se zde nachází několik penzionů. V centrální části stojí kostel
sv. Antonína z roku 1910.
53
Sudetská silnice (pol. Droga Sudecka). Německý projekt silnice vedoucí podél české hranice
měl umožnit rychlý přesun vojsk na druhou stranu v případě války. Stavební práce byly
zahájeny a realizovány ve 30. letech 20. století. Záměr byl uskutečněn pouze částečně. Práce
byly přerušeny po dohodě podepsané v Mnichově v roce 1938 mezi Českem a Německem.
Zieleniec. Vznikl v roce 1719 na svazích Orlice a Šerlichu jako příhraniční pastýřská a lesní
osada. Proto má rozptýlenou zástavbu, která sahá do nadmořské výšky 950 m (nejvýše
položená vesnice v Sudetech). V 19. století vznikly první hospody, později upravené na
útulny pro poutníky. S postupem času se Zieleniec stal nejznámějším letoviskem v celém
Kladsku. Nyní je to velké lyžařské středisko s nabídkou ubytování v různých kategoriích.
S ohledem na svou polohu Zieleniec nabízí dobré sněhové podmínky zpravidla až do poloviny
dubna.
•
72,2 km. Etapová stanice (stáj) – „Ranczo Panderoza” Podgórze 24, 57-340 Duszniki
Zdrój, tel. +48 748 669 129, 607 672 007, www.panderoza.pl, [email protected],
Leszek Janicki.
Duszniki-Zdrój. Město u staré obchodní stezky do Čech, s dochovaným středověkým
urbanistickým uspořádáním. V kostele sv. Petra a Pavla je pozoruhodná kazatelna z roku
1710, která je ve tvaru velké ryby s řečništěm umístěným v tlamě. Kromě toho je v chrámu
velmi cenný oltář zobrazující 14 svatých pomocníků. Papírenské muzeum, které sídlí ve
starém papírenském mlýně z roku 1605, dnes nabízí možnost ruční výroby papíru. Lázeňská
čtvrť, která je výrazně oddělena od historického jádra města, se nachází nad řekou Bystrzyca
Dusznicka. Zdejší prameny byly známé již před třicetiletou válkou, ale k léčbě jsou využívány
až od konce 18. století. Dusznické lázně si rychle získaly dobré jméno a popularitu. Léčil se
zde mj. skladatel Fryderyk Chopin, básník Zygmunt Krasiński a básník a spisovatel Karl von
Holtein.
Złotno. Vesnice v jižní části Stolových hor poblíž obce Duszniki-Zdrój. Vznik osady je spojen
se slévárnou litiny, která se zde objevila v 19. století.
Łężyce. Řadová (též řetězová) ves ve Stolových horách založená na přelomu 13./14. století.
Kostel sv. Máří Magdalény byl postaven v roce 1694, později v 19. století byla dostavěna věž.
V horní části vesnice se nachází rezervace „Łężyckie Skałki”.
54
Stolové hory (pol. Góry Stołowe). Stolové hory jsou jediným pohořím deskovitého typu
v Polsku. Název pochází od nejvyšší hory – Velké Hejšoviny (pol. Szczeliniec Wielki), která
svým vzhledem připomíná stůl. Celé Stolové hory jsou zvrásněným dnem dávného moře ve
formě horizontálně položených pískovců. V důsledku nerovnoměrného zvětrávání v pískovci
vznikly zajímavé skalní útvary. V reliéfu Stolových hor lze vyčlenit 3 úrovně: nad hlavní
(prostřední) náhorní plošinu vyčnívají vyšší desky, stolové hory Hejšovina (919 m n.m.), Bor
(pol. Skalniak, 915 m n.m.) a Narożnik (851 m n.m.) se skalními bastiony, kdežto nejnižší
úroveň se dochovala jen částečně. Stolové hory to není jen nejvíce známá Velká Hejšovina,
ale celý masiv táhnoucí se od obcí Chełmsko Śląskie a Mieroszów přes Broumovské stěny a
skalní města mezi Teplicemi a Adršpachem na české straně po Pekelné údolí (pol. Piekielna
Dolina) u lázeňského městečka Polanica-Zdrój. Na většině území Stolových hor je od roku
1993 vyhlášen Národní park Stolových hor, kde je možné se pohybovat pouze po
vyznačených turistických stezkách a veřejných komunikacích.
Fort Karola. Na hoře Ptak se nachází pozůstatky pruské pevnůstky, Fort Karola, z roku 1790,
který měl být podporou pro pevnost Srebrna Góra při obraně před očekávaným útokem
rakouských vojsk. Nikdy však k tomu nebyl využit, dnes je ale dobrým vyhlídkovým místem
na Karłów a Hejšovinu.
Karłów. Vesnice na rozsáhlém palouku mezi lesy na prostředním patře Stolových hor.
Vznikla jako lesní osada na úpatí Hejšoviny na začátku 18. století. Franz Pabel, její rychtář na
přelomu 18. a 19. století, vytyčil první přístupové cesty na Hejšovinu a zpřístupnil
návštěvníkům tamní skalní labyrint. V roce 1813 byl jmenován prvním evropským
turistickým průvodcem.
Národní park Stolových hor (Park Narodowy Gór Stołowych). Byl vyhlášen nařízením vlády
ze dne 16.9.1993. Po drobné úpravě hranic park zaujímá rozlohu 6340 ha, z toho na 376 ha
platí přísná ochrana. Hlavním úkolem je zde ochrana všech složek živé a neživé přírody
(zejména fantastických pískovcových skal). Správa parku sídlí v Kudowě-Zdroji, kde se
nachází i malé muzeum věnované obojživelníkům.
Batorovská rašeliniště (pol. Torfowiska Batorowskie). Soubor vrchovištních rašelinišť ve
Stolových horách u místní komunikace s historickým názvem Kręgielny Trakt (něm. Kegel
Straβe). Kdysi jich bylo mnohem více, v současné době je v rámci rezervace chráněno pouze
Wielkie Torfowisko Batorowskie, které si zachovalo svůj původní charakter. Můžeme zde
vidět řadu chráněných rostlin, včetně borovice blatky (lat. Pinus rotundata).
55
Batorówek. Osada ve Stolových horách založená v 18. století dřevorubci a uhlíři, kteří
pracovali pro sklárnu v Batorowě. Nyní je zde hájovna a několik domů. Vhodné výchozí
místo na Skalne Grzyby (Skalní hřiby).
Skalne Grzyby, neboli Skalní hřiby je velký soubor zajímavých pískovcových skal, které se
táhnou podél hrany dolního patra Stolových hor. Jako turistická zajímavost byly
identifikovány a propagovány po velkých polomech koncem 50. let 20. století. Nyní většina
skal obrůstá novým lesním porostem.
•
101,1 km. Stanice, pastvina - "Łowisko" 57-330 Szczytna, ul. Chocieszów 26, tel. +48 748
690 259, 604 438 967, Adam Abramowicz.
•
101,7 km. Etapová stanice (stáj) – „Rancho Vaquera”, 57-320 Polanica Zdrój ul.
Chocieszów 39a tel. +48 607 993 989, 607 993 985, Daria Ostrowska i Reinhold Liedtke.
Wambierzyce. Koncem 17. století tehdejší majitel Wambierzyc (Vambeřic), Daniel
Osterberg, zahájil výstavbu vesnice a její centrum uspořádal na vzor Jeruzaléma. Bylo
postaveno 12 bran, na okolních kopcích se objevilo 76 kaplí. I názvy navazuji na Svatou
zemi. Nad náměstím (Panny Marie) se tyčí honosná fasáda barokního chrámu Navštívení
Panny Marie. Současný kostel pochází z 18. století a má velmi v tomto regionu netypické
uspořádání - téměř oválná loď a k ní napříč situovaný (také oválný) presbytář, které jsou
obklopené ochozy (pro poutníky) s 11 kaplemi. Uvnitř je korunovaná v roce 1980 dřevěná
soška Matky Boží Královny rodin. Wambierzyce jsou nadále významným poutním místem,
v samotném centru vesnice a na okolních kopcích je téměř 100 kaplí, soch svatých a studní.
Ścinawka Średnia. Velká vesnice nad řekou Stěnavou (pol. Ścinawka) pocházející ze 14.
století. Velmi se rozrostla na přelomu 19. a 20. století, když vznikl železniční uzel, který
přispěl k rozvoji průmyslu. Kostel sv. Máří Magdalény ze 14. století postavený jako gotický
chrám prošel barokní přestavbou v první polovině 18. století. V dolní části vesnice u hlavní
silnice stojí původně evangelický kostel z r. 1925. Ve Ścinawce Górné (Horní) jsou
pozůstatky kdysi půvabného renesančně-barokního zámku Sarny.
•
113,6 km. Stanice, pastvina – „Zamek Kapitanowo”, 57-410 Ścinawka Średnia, ul. Marii
Konopnickiej tel. +48 748 733 671, 601 069 038, www.zamekkapitanowo.pl.
Hora Svaté Anny (pol. Góra Świętej Anny, 647 m n.m.). Vyvýšení na pahorkatině Wzgórza
Włodzickie nacházející se jižně od města Nowa Ruda. Na vrcholu je kamenná rozhledna
56
postavená v roce 1911. Kdysi byla zpřístupněna návštěvníkům, nyní je využívána operátory
mobilních sítí (není přístupná turistům). Níže – u rozvětvení cest – barokní kaple sv. Anny a
zřícenina turistické chaty.
•
118,6 km. Etapová stanice (stáj) - Górska Turystyka Konna "Overo", 57-400 Nowa
Ruda, ul. Nowa Osada 5, tel. +48 748 725 746, 507 251 553, 509 469,
496, www.overo.pl, [email protected], Stefan Kobak.
Nowa Ruda. Velké a rozlehlé město v údolí řeky Włodzica a jejich přítoků. Nowa Ruda byla
založena ve 12. století na dříve neobydleném a nevyužívaném území. V roce 1336 byla
povýšena na město. Koncem 15. století se v okolí Nowé Rudy začala systematicky rozvíjet
těžba černého uhlí. Dnes je to město jako turistický cíl poněkud zapomenuté. Zajímavosti:
Muzeum podzemního hornictví, radnice. Muzeum Josepha Wittiga.
Pahorkatina Wzgórza Włodzickie. Pásmo nevysokých hor ve Středních Sudetech, které se
táhne na úseku 20 km. Na severu pahorkatina hraničí se Sovími horami a na jihu s Kladskou
kotlinou. Nejvyšším místem je Włodzicka Góra (757 m n.m.) v západní části pohoří, na které
se nachází zřícenina rozhledny.
Świerki. Dlouhá řadová ves v údolí Włodzice u silnice z Wałbrzychu na Nowou Rudu.
Vznikla na začátku 14. století a po dlouhou dobu byla majetkem dvou rodin: von Stillfriedů a
von Larischů. Od 18. století se místní obyvatele živili domáckým tkalcovstvím a po jeho
úpadku cestovním ruchem. Barokní kostel sv. Mikuláše postavený v polovině 18. století na
místě původního chrámu.
•
136,3 km. Stanice, pastvina - Gospodarstwo Turystyczne – Maciej Urbaś, Sierpnica, ul.
Świerkowa 14 58-340 Głuszyca, tel./fax +48 748 456 458, 748 456 570, 509 561
485, www.urbasiowie.pl,[email protected].
Sierpnica. Vesnice v Sovích horách zmíněna poprvé koncem 14. století. V době husitských
válek byla tato obec zcela zničena. K opětovnému osídlení došlo v 16. století po zjištění
výskytu ložisek železa a olova. V polovině 19. století zde fungoval černouhelný důl a za 2.
světové války v okolí existovalo velitelství tábora Gross Rosen. Ve východní části vesnice
stojí dřevěný kostel Matky Boží Sněžné postavený v letech 1548-1564.
57
CHKO Park Krajobrazowy Gór Sowich. CHKO byla vyhlášena roku 1991 a zaujímá rozlohu
8 140 ha. Hlavním úkolem je zde zachovat přírodní, kulturní a estetické hodnoty prostředního
masivu Sovích hor s nejvyšší Velkou Sovou (1 015 m n.m.).
Osówka. Jeden ze tří objektů záhadného Komplexu Riese, který je přístupný návštěvníkům.
Název komplexu (Obr) navazuje na velikost celé akce uskutečňované během 2. světové války
v Sovích horách. Existují různé teorie vysvětlující účel obrovských investic realizovaných na
tomto území. Jedno je ale jisté – při hloubení štol zemřela řada nevinných lidí. V Osówce
můžeme vidět řadu nedokončených budov a dobře dochovanou štolu.
Głuszyca Górna. Vesnice v kotlině řeky Horní Bystřice (pol. Górna Bystrzyca) u města
Głuszyca. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven protestanty v 16. století. Zničený
během třicetileté války prošel následně celkovou rekonstrukcí. V západní části vesnice je
melafyrový lom.
144,3 km. Etapová stanice (stáj) - Agroturystyka „Podkówka”, ul. Sudecka 3, 58-340
Łomnica, tel. +48 748 808 434, 604 120 922, www.podkowka.net.pl.
CHKO Park Krajobrazowy Sudetów Wałbrzyskich. Byla vyhlášena v roce 1998 a patří
k nejmladším chráněným krajinným oblastem na území Dolního Slezska. V rámci oblasti jsou
chráněny zejména území pohoří Kamienne Góry a Wałbrzyskie Góry, a to na celkové rozloze
6 493 ha. Dominantní zde jsou lesní plochy, které zaujímají 80% rozlohy. Zvláštní ochrana se
vztahuje na teplomilné rostliny vyskytující se na prudkých svazích horských pohoří.
Góry Suche (čes. Javoří hory). Vysoké horské pásmo, které je součásti pohoří Kamienne Góry
(čes. Meziměstská vrchovina), a na českou stranu pokračuje Javořími horami. Říká se jim
„Sudetské Tatry“, a to s ohledem na jejich velká převýšení. Je to dáno geologickou stavbou
Suchých, respektive Javořích hor, jichž podloží tvoří tvrdá melafyrová hornina (trachybazalt).
Nejvyšší horou je Waligóra (936 m n.m.), pod níž je turistická chata „Andrzejówka”.
•
152,9 km. Etapová stanice (stáj) - Chata PTTK „Andrzejówka”, Rybnica Leśna, 58-350
Mieroszów, tel. +48 748 424 883, www.andrzejowka.com.pl
Chata PTTK „Andrzejówka”. Chata byla zprovozněna roku 1933 díky snaze předsedy
Valbřiského horského spolku (Waldenburger Gebirgsverband) Anderse Bocka. Od svého
začátku se díky poloze na zajímavém místě těšila velkému zájmu turistů. I v současné době
58
objekt navštěvuje spousta turistů. Níže v místě s názvem Hala pod Klinem je lyžařský areál. U
chaty se nachází největší křižovatka turistických tras v celém pohoří Kamienne Góry.
Sokołowsko. Patří k nejkrásnějším obcím v Sudetech. Leží přímo uprostřed polských Javořích
hor. Tento přímý kontakt s přírodou měl velký vliv na pozdější rozvoj osady. Do 19. století se
Sokołowsko nijak nelišilo od jiných vesnic v regionu, které žily ve stínu nedalekého hradu
Radosno. V 19. století do tehdejšího Görbersdorfu přijela sestřenice pruského polního
maršálka Blüchera - Marian von Colomb. Byla nadšena léčebnými metodami, spočívajícími
v polévání pacientů vodou, a zavedla tyto procedury i v Sokołowsku. V této léčbě pak
pokračoval doktor Herman Brehmer. Velká sláva Sokołowska lákala stále větší počty nových
pacientů. Městečko se rozrůstalo a získalo tak řadu zajímavých budov, včetně léčebného
sanatoria doktora Brehmera, které svým vzhledem připomíná středověký hrad. V lázních
vznikl i malý pravoslavný kostel pro hosty z východu. Na vzor této malé obce bylo ve
Švýcarsku založeno známé středisko Davos.
Mieroszów. Nevelké městečko na úpatí Meziměstské vrchoviny (pol. Góry Kamienne) na
řekou Stěnavou (pol. Ścinawka). Svůj rozvoj vděčí své poloze na obchodní stezce spojující
Čechy se Slezskem. V 14. století se její význam zvýšil, protože správní centrum z nedalekého
hradu Radosno bylo přestěhováno na území dnešního Mieroszowa. Byl povýšen na město a
došlo k postupnému rozvoji. Od 16. století se Mieroszów a jeho okolí stal součástí panství
Hochbergů ze zámku Książ. V 18. století rozvoj pokračoval vznikem velkého tkalcovského
střediska.
Różana. Řadová ves v obci Mieroszów ležící podél Čertova potoka (pol. Czarci Potok).
Nachází se zde nejpohodlnější hraniční přechod malého pohraniční styku s ČR směrem k
Adršpašským skalám. U křižovatky silnice na Krzeszów a Chełmsko Śląskie stojí kovárna
z 18. století. U silnice do vesnice Łączna jsou četné pískovcové výchozy.
•
167,0km. Etapová stanice (stáj) - Gospodarstwo Agroturystyczne "Rajska Dolina",
Łączna 25, 58-350 Mieroszów, tel. +48 748 458 756, 748 801 183, 665 148
038, www.rajskadolina.prv.pl, Aleksander Nowaczyk.
Pohoří Zawory. Leží jižně od Chełmska Śląského. Jedná se o nejsevernější okraj Stolových
hor. Tvoří ho kvádrové pískovce, což můžeme obdivovat v podobě zajímavých skalních
útvarů - Čertovy skály (pol. Czartowskie Skały). V minulosti byly oblíbeným turistickým
cílem, nyní jsou turisty navštěvované zřídka. Přes Zawory mimo jiné vede hraniční stezka.
59
Chełmsko Śląskie. Leží v Kamennohorské kotlině nad řekou Zadrna. Od samotného počátku
byla osada spojena s cisterciáckým opatstvím v nedalekém Krzeszowě. Od 16. století se osada
rozvíjela jako tkalcovské středisko, a proto je zde řada památek souvisejících s řemeslnickou
činností. V roce 1707 byly postavené tkalcovské domy s podloubím, nazývané „Dvanáct
apoštolů“, a v roce 1763 domy tkalců damašku tzv. „Sedm bratrů“ - do dnešního dne se
dochoval pouze jeden. Dominantou města je obrovský barokní kostel Svaté Rodiny, na jehož
vzniku pracovala řada významných umělců z období baroka.
Vraní hory (pol. Góry Krucze). Je to nejzápadnější pásmo Meziměstské vrchoviny (pol. Góry
Kamienne). Na české straně je nejvyšším bodem celého pohoří Královecký Špičák (881 m
n.m.). Západní hranici tvoří údolí řeky Bobr, východní potoky Zadrna a Szkło a ne severu se
Vraní hory v místě průlomu Zadrné spojují s pohořím Czarny Las. Nejnavštěvovanějším
místem je přírodní rezervace „Kruchy Kamień“ se zajímavými porfyrovými skálami.
•
180,1 km. Etapová stanice (stáj) - „Turystyka Konna Podlesie”, ul. Przyjaciół Żołnierza
6, 58-420 Lubawka, Tel. +48 515 090 262, 691 131
303, http://www.podlesie.com/, [email protected], Radosław Sujecki.
Lubawka. Město na soutoku potoku Czarnuszka a řeky Bobr v údolí nazývaném Libavská
brána (pol. Brama Lubawska). Kdysi velké průmyslové středisko, zejména pletárenské a
tkalcovské. Vznik města se datuje do 13. století a je spojen s cisterciáky z Krzeszowa.
Strategická poloha města v oblasti jednoho z nejpohodlnějších hraničních přechodů
v Sudetech způsobila, že od nejdávnějších dob tudy vedla jedna z nejdůležitějších cest.
Zajímavosti: Barokní kostel Navštívení NMP a radnice s okolními domy.
Bukówka. Malá vesnice na trase spojující Lubawku a Kowary. V severní části vznikla v roce
1988 vodní nádrž (Jezioro Bukówka). O výstavbě hráze bylo rozhodnuto po tragické povodni
v roce 1897. V místě dnešní přehrady byla v letech 1903-1905 na bázi reliéfu terénu
postavena první hráz. Dnešní délka čelní uzávěry má 265 m, na boční straně 600 m a vodní
plocha má 199 ha.
•
185,5 km. Etapová stanice (stáj) -„Eko-Tourist-Farm”, Bukówka 71, 58-420 Lubawka,
tel. +48 757 411 395, 603 543 961, [email protected], Barbara i Kazimierz Jochymek.
Kovarské rozcestí (pol. Rozdroże Kowarskie). Horské sedlo, které tvoří hranici mezi
Krkonošemi a Pomezním hřebenem (pol. Lasocki Grzbiet). Významná křižovatka dopravních
60
tahů (zde se kříží silnice na Pomezní sedlo (pol. Przełęcz Okraj) a do Lubawky) a turistických
tras.
Krkonoše. Krkonoše jsou nejvyšší horské pásmo v Sudetech. Táhnou se od Novosvětského
průsmyku (pol. Przełęcz Szklarska) v Jakuszycích na západě k Libavské bráně na
jihovýchodě. Na západní a severozápadní straně hraničí s Jizerskými horami, na
severovýchodě s Janovickým Rudohořím (pol. Rudawy Janowickie). Pásmo Krkonoš je
dlouhé 36 km. Po nejvyšších hřebenech vede státní hranice. Na polské straně je třetina, na
české dvě třetiny celého pohoří. Na dlouhém úseku – od Novosvětského průsmyku k sedlu
pod Sněžkou (pol. Przełęczy pod Śnieżką) - se táhne hlavní krkonošský hřbet - Slezský hřbet.
Krkonoše se výrazně liší od jiných pohoří. Například se zde vyskytuje několik ledovcových
karů. Nejkrásnější, ač nahánějící hrůzu, jsou Sněžné jámy, Labský důl, Úpská Jáma nebo –
uchvacující harmonickým půvabem – Kocioł Małego Stawu (čes. Jáma Malého rybníka).
Další výjimečností jsou četné skalní skupiny rozmanitých, někdy až udivujících tvarů. Pro
ochranu unikátní přírody Krkonoš byl vyhlášen Karkonoski Park Narodowy (1959), na české
straně pak Krkonošský národní park, který zaujímá velkou část nejvyšších partií Krkonoš.
Pomezní sedlo (pol. Przełęcz Okraj). Oblíbené turistické místo v Krkonoších oddělující
Střechu (pol. Kowarski Grzbiet) od Pomezního hřebene (pol. Grzbiet Lasocki). Od 18. století
se zde rozvíjelo pastýřství, stavěly se salaše a pastýřské boudy. Od 19. století se oblibě těšily
sjezdy na rohačkách pořádané ze sedla do Kowar. Ještě nedávno zde byl hraniční přechod do
České republiky, nyní je již možné volné překračování hranice. V prostoru sedla je parkoviště
a turistická chata.
Kowary. Jedno z nejstarších měst v okolí, leží v údolí Jedlice mezi pohořím Krkonoš a
Janovického Rudohoří (pol. Rudawy Janowickie). V roce 1513 osada byla povýšena na
město. Kowary se staly známým střediskem železného průmyslu, pak se zde rozvíjelo
tkalcovství. Po roce 1945 pod dohledem sovětských odborníků se zde těžily uranové rudy.
Zajímavosti: měšťanské domy z 18. století, radnice, kostel Panny Marie, kovarské štoly
zpřístupněné turistům. Největší turistickou zajímavostí Kowar je Park miniatur Dolního
Slezska. Návštěvníci se zde mohou seznámit se zámky, kláštery a celými městskými jádry
dolnoslezských měst. Stavby jsou prezentovány v měřítku 1:25. V Radocinách se nachází
renesanční zámek Nowy Dwór.
Ściegny. Dlouhá řadová ves na úpatí Krkonoš, která na jihu hraničí s Karpaczí. V horní části
je turistická zajímavost pro děti – Městečko Western City navazující na dávný život Divokého
61
západu. Pro návštěvníky je v nabídce řada atrakcí, mj. projížďky na koni, přepadení banky,
jízda na „umělém“ býku.
•
209,7 km. Etapová stanice (stáj) - „Western City”, Ściegny k/Karpacza, tel. +48 757 619
560, 601 911 817,www.western.com.pl, [email protected], Jerzy i Teresa Pokój.
ZÁPADNÍ ÚSEK
Mysłakowice. Velká vesnická obec v Jelenohorské kotlině. V roce 1816 vesnici získal pruský
polní maršálek Gneisenau. Od roku 1821 vesnici pronajímal pruský král Friedrich Wilhelm
III. a využíval ji jako letní sídlo. Po smrti majitele celé panství převzala císařská rodina, která
je držela až do roku 1918. Královský zámek prošel novogotickou přestavbou v letech 18321844. Nyní zde sídlí základní škola. U zámku vznikl anglický park se dvěma rybníky. V okolí
bylo postaveno několik staveb romantického rázu. Mysłakowický parkový komplex společně
se sousedními zámeckými parky patřil k největším umělým krajinářským komplexům. V
polovině 19. století se na území Jelenohorské kotliny osídlila skupina náboženských
emigrantů z Tyrolska. O protestanty, kteří sem přicházeli z údoly řeky Zillery, se staral
Erdmann Fleidl. Celkem přišlo 416 Tyroláků, kteří postavili 67 domů ve svém tradičním stylu
(v jednom z nich dnes sídlí muzeum).
•
217,1 km. Etapová stanice (stáj) - Agroturystyka „U Luizy”, ul. Wojska Polskiego 29a,
58-533 Mysłakowice, tel. +48 757 131 462, 607 708 210, www.uluizy.pl, [email protected],
Luiza Dyrschka.
Miłków. Vesnice v obci Podgórzyn, která se táhne podél potoka Miłkówka. První zmínky o
Miłkowě pochází již z 13. století. Vzkvétal zde papírenský průmysl, na přelomu 17. a 18.
století sem přišli laboranti – odborníci na lidové lékařství. Ve své historii vesnice patřila
významným rodům. V 19. století došlo k rozvoji mnoha odvětví, byl zde: mlýn, pila, cihelna,
rozvíjel se textilní průmysl. Od roku 1895 měl Miłków železniční spojení s Jelení Horou a
Karpaczí. Ve vesnici je farní kostel sv. Hedviky a evangelický kostel, který však jen stále více
chátrá. Na vnějších zdech kostela jsou četné náhrobní desky a kamenné kříže. Na jednom
kříži je vytesané chodidlo a meč. U zdi stojí pranýř. Ozdobou Miłkowa je zajímavý barokní
zámek, který stojí uprostřed obce a dnes funguje jako hotel.
62
Podkrkonoší (pol. Pogórze Karkonoskie). Leží mezi Krkonošemi a Jelenohorskou kotlinou.
Z jihu je ohraničeno horskými hřbety klesajícími směrem k ploché kotlině. Jižní hranice není
pevně daná.
Sosnówka. Řadová ves v Podkrkonoší v obci Podgórzyn. Hřbitovní kostel sv. Martina
pochází z 18. stol. Poblíž je původně evangelický barokní kostel sv. Matky Boží
Ostrobramské z roku 1820. V horní části vesnice se nachází kaple sv. Anny. Kaple umístěna
na svahu Grabowce vznikla v místě dávného pohanského kultu. Kapli nechal postavit hrabě
Schaffgotsch. U kaple vyvěrá Pramen lásky, o kterém hovoří četné legendy.
•
229,0 km. Podgórzyn. Řadová ves v údolí řeky Podgórna. První zmínky o osadě pochází z
roku 1305. Osada se proslavila v 19. století brusírnou skla. Na autobusové točně u žulové
skály stojí tramvaj, která je připomínkou již nefunkční trati mezi Jelení Horou a
Podgórzynem.
Z Podgórzynu vede spojnicová stezka dlouhá 2,6 km k Agro-Tour-Farm Zachełmie 47, 58562 Podgórzyn, tel. +48 757621353, Hanna Kurowska.
Podgórzynské rybníky. V severní části Podgórzynu je soubor chovných rybníků o rozloze 106
ha, které ve středověku založil řád cisterciáků z nedaleké obce Cieplice.
Suchá protipovodňová nádrž Cieplice. Vznikla v letech 1904-1905. Ze severní strany je
ohraničena zemním násypem dlouhým 1300 m. Jižní okraje nádrže zaujímají chovné rybníky.
Ve střední části valů, jejichž základ je cca 50 m široký, se nachází žulová hráz, která během
povodně vzdouvá vodu do výšky 7,9 m.
Sobieszów. Městská část Jelení Hory nacházející se na hranici jelenohorské kotliny a
Podkrkonoší na úpatí hory Chojnik, nad potokem Wrzosówka. Osudy Sobieszowa jsou úzce
spjaty s hradem. Osada vznikla zřejmě jako služebná ves a patřila rodině Schaffgotschů, kteří
sem po požáru hradu v roce 1675 přestěhovali své sídlo. V Sobieszowě se nachází dva
kostely: stojící na vyvýšení původně gotický kostel sv. Martina z 18. století, který prošel
celkovou přestavbou, a původně evangelický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z druhé
poloviny 18. století. Na kopci stojí barokní zámek rodiny Schaffgotschů.
Suchá protipovodňová nádrž Sobieszów. Největší retenční nádrž Jelenohorské kotliny vznikla
v letech 1904-1908 na řece Kamienna. Užitková plocha nádrže má 200 ha, ale objem, s
ohledem na výšku zemního násepu, je až 10,3 mil. m3.
63
Kamienna. Horská řeka na úpatí Krkonoš, která pramení pod Mumlavskou horou (1 120 m
n.m.), v Jelení Hoře vtéká do Bobru. Mezi Sklářskou Porubou (pol. Szklarska Poręba) a
Piechowicemi tvoří malebný průlom v kamenném řečišti obklopeném lesy (jednou za rok na
tomto úseku probíhá závod v horské kanoistice). Celková délka řeky činí 35 km.
•
238,5 km. Etapová stanice (stáj) - Eko-Farm, ul. Pakoszowska 69, 58-573 Piechowice, tel.
+48 757 612 214, 694 390 434, Franciszek Serniuk.
Jizerské hory. Je to nejzápadnější pásmo Sudet. Na východě Jizerské hory hraničí
s Jelenohorskou kotlinou a Krkonošemi, na jihu není hranice přesně daná a vede mezi
Kořenovem a Libercem, odkud pak vede tektonickým zlomem na sever k Frýdlantu a dál na
východ. Po překročení polské hranice Jizerské hory pokračují přes obce Pobiedna, Krobica,
Gierczyn a Kwiciszowice ke kotlině Staré Kamienice. Pásmo Jizerských hor má několik
hřbetů. Na polské straně se jedná o oddělené údolími řeky Kwisy a Malé Kamienné hřbety:
Kamienicki (nižší – severní) a Wysoki (vyšší - jižní). Nejvyšší dominantou je Wysoka Kopa
(1 126 m n.m.) v masivu Zielona Kopa.
Bobrowe Skały. Žulorulové skály na východním svahu kopce Ciemniak. Severní okraj tvoří
dvacetimetrová skalní stěna, na které je vyhlídka. Kdysi to byl oblíbený turistický cíl, nyní je
poněkud zapomenutý. Skálami vede modrá turistická stezka.
Kopaniec. Malá vesnice na východním okraji Kamenického jizerského hřebene, v nadmořské
výšce 450-750 m. Svou neobyčejnost vděčí výjimečným krajinářským, historickým a
kulturním hodnotám. K zajímavostem vesnice patří tajuplné kamenné valy, krásné historické
inzertní sloupy, kostel sv. Antonína, středověká lesní sklárna. Kromě toho ve vesnici působí
Lidové divadlo Kopaniec, středověká skupina Cornu Cervi, Galerie umění Wysoki Kamień,
galerie Na Płocie a replika středověké osady.
Středověká osada Kopaniec je věrná rekonstrukce osady z 13. století zemědělského a
řemeslnického rázu. Je postavena na kruhovém půdorysu, obklopena přírodním oplocením,
prezentuje architekturu, řemesla a zvyky třináctého století. Můžeme se zde seznámit
s dávným způsobem práce, poslechnout si středověkou živou hudbu, obdivovat tanec a
zábavné divadelní formy prezentované umělci.
Antoniów. Vesnice ve východní části Kamenického jizerského hřebene, která leží na svazích
kopců Kowalówka a Świerczek. Prvními obyvateli vesnice byli skláři z Piechowic a
64
nedalekého Chromce. Název vesnice je odvozen od jména hraběte Antonína Schaffgotsche. V
jedné chatě se nachází proslulá vitrážová dílna manželů Chlepowských.
•
252,7 km. Etapová stanice (stáj) – Convenders, Antoniów 77, 58-512 Stara Kamienica,
tel. 506092881, Tomasz Lach.
Proszowa. Vesnice z 13. století s četnými hrázděnými a podstávkovými domy z 19. století. Ve
vesnici je pozdně gotický kostel, který prošel mnoha přestavbami.
•
255,3 km. Stanice, pastvina - Agroturystyka „U Zuzanny” Proszowa 35, 59-630 Mirsk,
tel. +48 757 839 176, 660 682 409.
Przecznica. Malá vesnice na úpatí Jizerských hor spojená s hornickou činností, která byla v
okolí provozována již od doby středověku. V 18. století byly otevřeny nové doly měděných,
arsenových a kobaltových rud. V okolních kopcích je možné i dnes najít pozůstatky po
těžební činnosti. Zachovalo se zde několik podstávkových domů.
•
262,5 km. Etapová stanice (stáj) - Osada jeździecka „Bata”, Mlądz 51, 59-630 Mirsk, tel.
+48 603 356 844, Barbara, Edyta i Tadeusz Głęboccy
Mirsk. Město ležící nad řekou Kwisou v Mirské kotlině. První zmínka pochází z 13. století.
V následujícím století byl Mirsk povýšen na město. Jako většina těchto území patřil rodině
Schaffgotschů. V 18. století se město rozvíjelo jako soukenické a později textilní středisko.
Vyrábělo se zde punčochy, které se vyvážely až do Ameriky. Do dnešního dne si město
zachovalo uzavřenou zástavbu s úzkými ulicemi a starými domy. V centru stojí renesanční
radnice z roku 1559, kterou ničily četné požáry. K poslední obnově došlo v 19. století. Poblíž
náměstí je farní kostel Zvěstování Panny Marie postavený v letech 1562 – 1567 v místě starší
stavby.
Pogórze Izerskie (čes. Frýdlantská pahorkatina). Severní předpolí Jizerských hor, které
zaujímá velké území mezi Lužickou Nisou na západě a Bobrem na východě. Geologická
stavba je různorodá (především metamorfované horniny přikryté postglaciálním tillem a
pískem) s občasnými sopečnými komíny. Osou pahorkatiny je řeka Kwisa.
Wolimierz. Vesnice z poloviny 17. století založená náboženskými exulanty ze Slezska, kteří
prchali před rakouským pronásledováním. V 17 a 18. století středisko tkalcovství.
65
•
269,6 km. Etapová stanice (stáj) - Gospodarstwo Rolne, Wolimierz 4, 59-814 Pobiedna,
tel. +48 75 756 470 232, 601 935 228, 665 447 228, Wioletta i Ryszard Sosnowscy.
Giebułtów. Velká vesnice na pahorkatině Pogórze Izerskie, jejíž první písemná zmínka
pochází ze 14. století. Po územním členění byla až do roku 1815 v Horní Lužici. Tuto
skutečnost využívali slezští i čeští protestanti, kteří se hromadně účastnili evangelických
bohoslužeb ve farním kostele (1654-1744). Chrám byl postaven v 16. století. Začátkem 18.
století byl pak přestavěn v barokním slohu.
Świecie. Řadová ves, která vznikla ve 14. století u hradu Świecie. Později středisko
domáckého tkalcovství.
•
274,7 km. Etapová stanice (stáj) - Agro-Eko „U Elzbiety” Świecie 147, 59-820 Leśna, tel.
+48 667 945 509, Elżbieta Skomerska.
•
276,8 km. Etapová stanice (stáj) - Agroturystyka „Bikówka” Świecie 92, 59-820 Leśna,
tel. +48 757 242 963, 509 421 076, 509 459 245, Justyna i Dariusz Bik.
Hrad Świecie. Tyčí se na kopci nad řekou Bruśnik, jedná se o gotický hrad postavený pro
svídnicko-javorského knížete Bernarda ve 14. století. Po požáru v roce 1527 byl zámek
obnoven a rozšířen. Od roku 1760 byla pevnost opuštěna a od doby požáru v roce 1827
chátrala. Později byl v prostorách hradu provozován zájezdní hostinec.
Kwisa. Řeka, která pramení na severních svazích Vysokého jizerského hřeben. Vytéká ze tří
pramenišť (Widły I-III), teče do Świeradowa- Zdroje v údolí mezi Vysokým a Kamenickým
jizerským hřebenem. Zvlášť zajímavý úsek Kwisy se nachází mezi městy Gryfów Śląski a
Leśna, kde řeka vytváří dvě vodní nádrže - Leśna a Złotniki. Podél řeky vedla historická
hranice mezi Slezskem a Lužicí.
Miłoszów. Řadová ves podél potoku, známá brusírnou říčních perel z nedaleké Kwisy, která
zde fungovala v 17. století.
•
281,6 km. Etapová stanice (stáj) - Farma pod Wulkanem , Miłoszów 43, 59-820 Leśna,
tel. +48 757 211 955, 601 934 700, 512 183 054, Katarzyna Chudzińska.
Grabiszyce. Vesnice ze 14. století, která patřila až do doby třicetileté války České koruně.
Náboženští exulanti zde rozvíjeli domácké tkalcovství.
66
•
288,6 km. Etapová stanice (stáj) – Gospodarstwo Agroturystyczne „Powierzówka”.
Grabiszyce Górne 34,59-820 Leśna, Tel. +48
757243319, www.powierzowka.republika.pl, [email protected], Agata i
Wojciech Powierza.
Platerówka. Řadová ves – nejmenší obec v Polsku. Dnešní název pochází od ženského
praporu jména Emilie Plater z doby 2. světové války. Demobilizované vojákyně praporu se
osídlily ve vesnici, která získala jméno Platerówka.
Siekierczyn. Velká a téměř 5 km dlouhá vesnice – sídlo obce. Od poloviny 19. století do 30.
let 20. století se v okolí těžilo hnědé uhlí a rašelina. V dávných důlních dílech jsou dnes
chovné rybníky.
Pisarzowice. Vesnice z 13. století, do dnešní doby zemědělského rázu, která má dobré půdní a
klimatické podmínky.
Henryków Lubański. Vesnice na severovýchod od Lubáně nad potokem Złoty Stok.
Pozornost si zaslouží kostel sv. Mikuláše. Chrám procházel mnoha přestavbami (mimo jiné
obnovou po válce v 50. letech 20. století), má relikty staršího kostela. V horní části vesnice
roste nejstarší strom v Polsku – tis, jehož stáří se odhaduje na více než 1200 let (přírodní
památka).
Nawojów Łużycki. Vesnice nad řekou Kwisou táhnoucí se podél silnice z Lubáně na
Nowogrodziec. Nejzajímavějším objektem je renesanční zámeček z let 1570 – 1571
postavený Christophem von Tschirnhausem a podle jeho projektu. Zajímavá je renesanční
galerie s bohatě zdobenou lodžií opřenou na sloupech. V části zámku je zřízen kostel Krista
Krále.
•
323,9 km. Etapová stanice (stáj) - Agroturystyka „Krystyna”, Nawojów Łużycki 30, 59800 Lubań, tel. +48 757 216 705, 757 216 794, Krystyna Kowalska.
Gierałtów. Vesnice v obci Nowogrodziec. V první polovině 16. století osada patřila městské
radě Lubáně. V letech 1852-1866 patřilo toto panství hudebníku Adolfu von Hensletovi. V
vesnici je barokní kostel sv. Antonína. V parku obklopujícím renesanční zámeček se
dochovala řada významných druhů stromů.
67
Wykroty. Stará slovanská osada, která ve středověku patřila rytířským rodům. Na začátku 19.
století byla součástí majetku zakladatele Hornolužického vědeckého spolku Karla Gottloba
von Antona. Kostel sv. Michala a sv. Anny byl postaven v letech 1689-1690. V nedalekém
Godzieszowě, u silnice Zgorzelec – Boleslawiec, je kamenný Napoleonův stůl, který stojí
v místě, kde císař údajně jedl.
•
342,9 km. Stary Gaj – kolonie vesnice Czerna, na okraji lesního komplexu – Bory
Dolnosląskie.
Bory Dolnośląskie (Dolnoslezské bory). Dolnoslezské bory je největší ucelený lesní prostor
ve Střední Evropě. Celková rozloha činí cca 165 tis. ha. Tento obrovský areál je součástí
Slezsko-lužické nížiny. Geologická stavba a reliéf jsou ve velké míře výsledkem zalednění,
po kterém zde zůstaly obrovská množství písků. Charakteristikou místní krajiny je velké
množství rybníků, které se nachází mezi lesy, a také rašeliniště a duny.
Kliczków. Vesnice v obci Osiecznica. Ve 13. století zde Bolko I. postavil nad řekou Kwisou
hrad. Na přelomu 16. a 17. století jej Rechenberkové přestavěli na renesanční zámek. Další
přestavbu prováděli Solmsové v první polovině 19. století, zejména v letech 1879-1882, kdy
byl objekt zvětšen podle projektu Karla von Grosheima a Jindřicha Kaysera. Nyní je v zámku
exkluzivní hotelový komplex. Kolem zámku je malebný park. Na východní straně zámku je
ojedinělý hřbitov koní. Ve vesnici se nachází kostel Tří králů postavený v 16. století.
V interiéru je pozdně gotický triptych s výjevem Klanění tří králů.
358,3 km. Etapová stanice (stáj) – Zamek Kliczków, Kliczków 8, 59-724 Osiecznica, +48
609 61 22 23, 757 340 700,www.kliczkow.com.pl, [email protected].
68

Podobné dokumenty

Soupis ztrát IR 81 od počátku války do 5.4.1915.

Soupis ztrát IR 81 od počátku války do 5.4.1915. Janowice Roškovce Havaj Bystrá Repejov Varechovce Sukov Oľka Valentovce Javorská (598) Radvaň nad Laborcom Kobyla (637)

Více

Raspenavský zpravodaj

Raspenavský zpravodaj O loupežnické jeskyni O loupežnické jeskyni pod Skalním hradem jistě slyšelo mnoho lidí. Ale již méně jich ví, kde se nachází a ještě méně jich ji navštívilo. A není divu, neboť k ní nevede žádná t...

Více