Základy humánní geografie

Transkript

ZÁKLADY HUMÁNNÍ GEOGRAFIE
Humánní geografie (dříve též sociální nebo socioekonomická geografie) zahrnuje dílčí disciplíny sociální geografie zaměřené na
studium obyvatelstva, sídel, zemědělství, průmyslu, dopravy a služeb. Geografie zemědělství, průmyslu, dopravy a služeb bývají
souhrnné nazývány ekonomickou geografií.
1. GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A SÍDEL
Demografie – vědní obor zabývající se složením a vývojem obyvatelstva
Geografie obyvatelstva – studuje zákonitosti prostorového rozmístění obyvatelstva v různých historických, sociálních a přírodních
podmínkách
1.1 Růst a vývoj počtu obyvatelstva
Obr. č.1 Růst počtu obyvatelstva
porodnost
1. fáze
2. fáze
3. fáze
4. fáze
úmrtnost
Počet obyvatel
čas
Obr. č.2 Demografická revoluce
Poznámky:
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
1
Slovníček pojmů
Porodnost – počet narozených na 1000 obyvatel ve sledovaném období
Úmrtnost – počet zemřelých na 1000 obyvatel ve sledovaném období
Kojenecká úmrtnost – počet zemřelých do 1 roku na 1000 živě narozených (téhož kalendářního roku
Střední délka života – udává, kolik let života má před sebou osoba určitého věku
Plodnost – poměr počtu živě narozených dětí na 1000 žen v reprodukčním věku (15 – 49) ve vymezeném období
Hrubá míra (narození, zemřelí, …) – počet událostí vztahujeme k celkovému počtu obyvatel hodnoceného území
Přirozený pohyb obyvatelstva – výsledek porodnosti a úmrtnosti ( přirozený přírůstek, úbytek)
Mechanický pohyb obyvatelstva – migrace, stěhování, pohyb za prací
Hustota zalidnění – poměr počtu obyvatelstva k ploše jím obývané
Cenzus – sčítání lidu
NEJVĚTŠÍ STÁTY SVĚTA – počet obyvatel 2005 (v tisících)
1. Čína
2. Indie
3. USA
4. Indonésie
5. Brazílie
6. Pákistán
7. Bangladéš
8. Rusko
9. Nigérie
10. Japonsko
1 306 313
1 080 265
295 734
241 973
186 112
162 420
144 319
143 420
128 417
127 765
1.2 Skladba obyvatelstva
1.2.1 Složení obyvatelstva podle pohlaví

v Evropě je mírná převaha žen

sev. Afrika a Asie – převaha mužů
1.2.2 Věkové složení obyvatelstva
a) předproduktivní věk (do 15 let)
b) produktivné věk (15 – 65 let)
c) poproduktivní věk (nad 65 let)
Věková pyramida
-
Typy věkových pyramid
grafické uspořádání věkové struktury populace
PROGRESÍVNÍ
STACIONÁRNÍ
REGRESÍVNÍ
Obr. č.3 Věková pyramida ČR 2003
2
Poznámky:
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
1.2.3 Rasové složení obyvatelstva
Rasa – je skupina lidí, kterou spojuje dlouhodobý společný vývoj, v jehož průběhu se vlivem rozdílného prostředí vytvořily shodné
morfologické a fyziologické znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, tvar lebky, nosu atd.)
1.
2.
3.
Rasa europoidní – 45% obyvatelstva, Evropa, severní Afrika, JZ Asie, přistěhovalci v Sev. Americe, Již. Americe,
Austrálii
Rasa mongoloidní – 40% obyvatelstva, V + SV + JV Asie, původní obyvatelé Ameriky (Eskymáci, Indiáni)
Rasa ekvatoriální – 11% obyvatelstva
a) negroidní skupina – Afrika, přistěhovalci v Severní Americe
b) australoidní skupina – sever Austrálie, Nová Guinea, Srí Lanka
Smíšené rasové skupiny
a) mulati – europoidní + ekvatoriální
b) zambové – ekvatoriální + mongoloidní
c) mestici – europoidní + mongoloidní
1.2.4 Národnostní složení obyvatelstva
Národ – je společenství lidí, které se vyznačuje společným historickým vývojem v jednom územním celku, stejným stupněm
společenského a hospodářského rozvoje, společnou kulturou, jazykem a vědomím sounáležitosti
Nejpočetnější národy (v milionech obyv.)
1. Číňané
1200
2. Hindustáni
350
3. Američané
260
4. Bengálci
200
5. Brazilci, Rusové
150
Členění jazyků podle národnostní skupin
1.
2.
3.
Indoevropská jazyková rodina
a) románské – francouzština, italština, rumunština, španělština, portugalština, …
b) germánské – dánština, angličtina, norština, švédština, němčina, islandština …
c) baltské – litevština, lotyština
d) helénské – nová řečtina
e) slovanské – čeština, slovenština, polština, ruština, běloruština, bulharština, …
f) keltské – irština, galština, …
Uralská jazyková rodina
a) ugrofinské - maďarština, finština, estonština, …
Altajská jazyková rodina
a) altajské – turečtina
1.2.5 Náboženská struktura obyvatelstva
1) Ateisté (nevěřící)
- hlavně v komunistických a postkomunistických zemích
- výjimky jsou Polsko a Slovensko
2) Křesťanství
- podařilo se oddělit církev od politiky
a) Římskokatolické
- jižní Evropa, Filipíny, Latinská Amerika, Irsko
b) Evangelické (protestantské)
- severní Evropa, USA, Velká Británie
c) Pravoslavné
- Balkán, východní Evropa, Etiopie
3
3) Islám
- ovlivňuje politiku – problém (kromě Turecka)
- je rozšířen od severozápadní Afriky až do jihovýchodní Asie a Indonésie
a) Sunité
b) Šíté - v menšině, Írán, Irák
- mezi Summity a Šíty panují špatné vztahy
- špatné postavení ženy ve společnosti
- nízká gramotnost
- špatné vztahy s USA a Izraelem
4) Buddhismus
- východní Asie - Mongolsko, Japonsko, jihovýchodní Asie
- nenásilí
5) Hinduismus
- Indie, Nepál
- silně ovlivňuje běžný život
- kasty
- karma - osudovost
- silný vliv rodiny (řemesla se dědí z otce na syna)
1.3 Rozmístění obyvatelstva na Zemi
a) přírodní faktory: vzdálenost od moře, nadmořská výška, klima
b)socioekonomické faktory – historicky výhodné zemědělské usedlosti, průmyslové oblasti, urbanizace
Základní dva ukazatelé rozmístění obyvatelstva:
1. kvantitativní - hustota zalidnění:
•
základní ukazatel
•
vyjadřuje počet obyvatel na 1 km2
•
ČR – 131 obyvatel na km2
2. kvalitativní – sídelní struktura:
• vyjadřuje poměr mezi městským a venkovským obyvatelstvem
• sídelní struktura světa - 49 % ve městech, 51% na venkově
• podíl městských obyvatel = stupeň urbanizace (ČR – 75 %)
•
rozvojový svět – převažuje venkovská populace, s výjimkou Latinské Ameriky
Hlavní seskupení obyvatelstva
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
země východní Asie
země J a JV Asie
státy západní Evropy
SV USA a JV Kanady
JZ USA
La Plata
Nilská delta
JV Austrálie
Obr. č.4 Hustota zalidnění obyvatelstva v roce 2000
4
1.3 Sídla
Obec- základní sídelní jednotka
Město : sídlo s určitým minimálním počtem obyvatel (př. 5000), určitým podílem zaměstnaných mimo zemědělství, charakterem
zástavby, podílem vícepatrových domů atd.
Proces urbanizace :
1. koncentrace obyvatelstva do měst
2. růst počtu obyvatel větších měst a menších měst se speciálními rysy
3. migrační růst největších měst a jejich zázemí
4. formování městského způsobu života → životní rytmus, demografické chování, vyšší mobilita
5. metropolizace – populační rozvoj největších měst a jejich zázemí
6. vznik aglomerací – pohyb obyvatelstva mezi jádrem a zázemím
7. stabilizace podílu obyvatelstva ve městech
8. ztráta obslužných funkcí nejmenších středisek
9. šíření městského způsobu života na venkov
10. přijímání městského způsobu života bez další koncentrace do měst
Související procesy:
Æ deurbanizace
Æ reurbanizace
Æ suburbanizace
Velkoměsto – město se 100 000 a více obyv.soustřeďující významné hospodářské, administrativní a obslužné funkce (Praha, Brno)
Aglomerace – území propojené s velkoměstským jádrem intenzivními hospodářskými a obslužnými procesy a hustou osobní i
nákladní dopravou, př. New York, Philadelphia, Ostrava
Konurbace – soustava aglomerací, měst a intnezivní využívaného zázemí hustě propojeného dopravními systémy a funkčními vztahy,
př. Porýní, Porůří
Megapole (megalopole) – propojení významných městských aglomerací
př. Tokajdó, Bos-Wash, San-San, Chi-pitts
Nejlidnatější města světa (2003, v mil. obyvatel, bez aglomerací)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Bombaj
Buenos Aires
Karáčí
Manila
Dilli
Sao Paulo
Soul
Istanbul
Šanghaj
Dháka
Indie
Argentina
Pákistán
Filipíny
Indie
Brazílie
Korejská republika
Turecko
Čína
Bangladéš
12,383
12,116
10,537
10,233
10,204
10,195
9,631
9,419
9,006
8,942
Poznámky:
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________
5
2. Světová ekonomika
Vývoj světové ekonomiky:
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
Sektorová struktura ekonomiky
I.
II.
III.
IV.
PRIMÁRNÍ SEKTOR: zemědělství, těžební průmysl
SEKUNDÁRNÍ SEKTOR: zpracovatelský průmysl, stavebnictví, nákladní doprava, (těžební průmysl)
TERCIÁRNÍ SEKTOR: maloobchod, administrativa, školství, zdravotní péče, služby, bankovnictví, (věda
KVARTÉRNÍ SEKTOR: věda a výzkum
a výzkum)
2.1 Zemědělství
= odvětví materiální výroby, které zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo, suroviny pro potravinářský a lehký průmysl tím, že pěstuje
kulturní rostliny a chová hospodářská zvířata
–
–
–
–
–
–
zemědělství je základní složka socioekonomické sféry
studiem zemědělství se zabývá geografie zemědělství (=vědní obor socioekonomické geografie, který studuje zákonitosti a
zvláštnosti rozmístění a diferenciace zemědělské výroby)
zemědělstvím se ve světě zabývá organizace OSN FAO (=Organizace pro výživu a zemědělství)
je to obdělávání půdy s cílem pěstovat rostliny a chovat zvířata
hlavní hospodářské odvětví (od počátku lidstva)
zdroj většiny potravin a materiálů, které potřebujeme na výrobu oděvů a mnoha průmyslových výrobků
Přibližně před 10 000-12 000 lety došlo v rozvoji lidstva k velké revoluci (=způsobilo ji poznání, že potravu lze získávat
nejen pouhým sběrem rostlin a lovem zvířat, ale také jejich chovem v zajetí a pěstováním rostlin ze semen)= vznik zemědělství ⇒ lidé
se mohli usadit, vyprodukovat více potravin ⇒ můžou se věnovat umění, řemeslům, obchodu(rozvíjet civilizaci)
Rozdělení zemědělství:
1)
typy zemědělství:
♦
rozdělení podle formy hospodaření
♦
rozdělení podle množství neboli hodnoty zemědělských výrobků vyprodukovaných
♦
rozdělení podle podnebného pásu
♦
ostatní typy zemědělství
6
A) rozdělení podle formy hospodaření:
1) samozásobitelské (naturální) zemědělství je zemědělství, které slouží k zabezpečení základních potřeb zemědělců –
samozásobitelů. Je už zastaralé a dnes se téměř nepoužívá. Na světových trzích má malý vliv. Škodí mnohem méně životnímu
prostředí než komerční zemědělství. Je doménou rozvojových zemí (hlavně tropických zemí). Má 4 hlavní druhy:
a)
lov a sběr plodin - tento druh byl v popředí do období mezi 12 000-10 000 lety. V současné době téměř vymizel (pouze až
na malé skupiny domorodců z Austrálie, Křováků z jižní Afriky, Pygmejů ze střední Afriky a Indiánů z Jižní Ameriky)
b)
kočovné pastevectví – je založené na pasení ochočených zvířat(dobytka, koz, ovcí, velbloudů, lam, jaků atd.). provádí se
obvykle na půdě nevhodné pro pěstování. Mezi známé kočovné pastevce patří: Tuaregové na Sahaře, Fulanové v oblasti
Sahelu, beduíni z jihozápadní Asie a Bachtijárové z Íránu.
c)
úhorové hospodářství - je založené na metodě „pokácej a spal”. Objevuje se po zjištění, že některé druhy rostoucích rostlin
lze pěstovat ve větším množství. V zalesněných oblastech jsou mýceny malé plochy půdy (=úhory) ⇒ přesouvání.
Provozuje se často v oblastech tropických pralesů.
d)
usedlejší formy zemědělství - zemědělci jsou usedlí (tzn. na jednom místě). Vyžadují vyšší stupeň zemědělské techniky
(např. využívá pluh). Půda se udržuje vyplevelováním, hnojením, střídáním plodin, zavlažováním
2) komerční (obchodní) zemědělství je.určené k provozování obchodu. Škodí mnohem více životnímu prostředí než samozásobitelské
zemědělství. Je moderní, využívá vědeckých metod. Hraje důležitou roli v ekonomice rozvinutých zemí. Intenzivní forma komerčního
zemědělství je plantážní zemědělství (= pěstování jedné plodiny na velkých pozemcích). Intenzivní zemědělství bylo zavedeno
v tropech, kde se pěstují banány, káva, čaj.
Druhy hospodaření v komerčním zemědělství:
a) velké farmy pěstující obilniny nebo olejnatá semena
b) zahrady se zeleninou, květinami a ovocem
c) mlékárenské farmy
d) ranče
e) smíšené farmy(zemědělské plodiny, dobytek)
3) kolektivní zemědělství není dobrovolné, je nařizováno vládou. Používá se v Číně. Známe dva druhy hospodaření :
♦
státní statky –lidé pracují jako zaměstnanci, kteří dostávají mzdu
♦
JZD(jednotná zemědělská družstva)–lidé si mezi sebe rozdělují produkci a zisky
B) rozdělení podle množství neboli hodnoty zemědělských výrobků vyprodukovaných na jeden hektar zemědělské půdy:
1) INTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ je založené na dokonalejší technice, lepší organizaci výroby zvyšující produktivitu práce a dosahující
maximální výnosy. Vyžaduje velké vstupy kapitálu. Existuje v oblastech, ve kterých jsou přírodní podmínky pro zemědělství příznivé.
Má vysoké výnosy. Rozvíjí se blízko populací velkých měst (kvůli rychlé a levné dopravě, aby se zemědělské výrobky nezkazily).
Máme několik typů intenzivního zemědělství:
♦
Zahradnictví - zahrnuje pěstování rostlin v pěstitelských školkách, ve sklenících i na polích. Je několik forem zahradnictví:
formy zahradnictví
tržní (komerční) zahradnictví
♦
Mléčné z. - je založené na dojení krav
♦
Smíšené z. je kombinace pěstování plodin a chovu hospodářského zvířectva
zelinářství
7
♦
Středomořské z. ovlivňuje středomořské podnebí (horká, suchá léta a mírné, vlhké zimy). Středomořské zemědělství se
objevuje v : oblast Středozemí, střední a jižní Kalifornie, centrální Chile, jihozápadní část Jižní Afriky, jihozápadní část
západní Austrálie a jižní část jižní Austrálie. Rozdělujeme letní plodiny (fíky, hroznové víno, olivy, vlašské ořechy) a zimní
plodiny (obilniny, zelenina).
2) EXTENZIVNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ se zabývá obděláváním rozsáhlé rozlohy půdy. Vyžaduje malý vstup kapitálu, vybavení a lidské práce na
1ha. Výnosy z hektaru jsou obecně nízké. Výnosy na 1 pracovníka jsou vysoké, protože téměř všechny práce jsou mechanizovány.
Provozuje se:
I. ve venkovských oblastech nebo v oblastech, které mají málo dešťových srážek a disponují druhy půd, které nejsou zvláště
úrodné
II.
III.
v oblastech, kde je hodnota pozemků malá a kde žije málo lidí
ve větších vzdálenostech od trhů v oblastech příliš suchých pro pěstování lesů(především v oblastech pastvin
Oblastmi extenzivního zemědělství jsou : prérie centrální Kanady a USA, severní Mexiko, roviny Venezuely zvané llanos,
planiny severovýchodní Brazílie, argentinské pampy, centrální nížiny Austrálie, mírné pahorkatiny Nového Zélandu, suché
pastviny jižní Afriky, euroasijské stepi .
Existují různé druhy extenzivního zemědělství:
♦
pěstování obilí
♦
extenzivní zahradnictví
♦
chov hospodářského zvířectva
C) rozdělení podle podnebného pásu
1)
tropické zemědělství - v tropickém pásu. Vyskytuje se zde jak samozásobitelské, tak i komerční (plantážnictví).
Produkovalo žádané výrobky (koření, vonné esence, suroviny).Tropické plodiny: banány, kakaové boby, káva, palmový
olej, rýže, kaučuk(je z kaučukovníku), cukrová třtina, bavlna, juta, tabák
2)
subtropické –je v subtropech
3)
zemědělství v mírných pásech –jsou nejpokročilejší
D) ostatní typy zemědělství
2)
♦
ekologické zemědělství je zemědělství, ve kterém se nepoužívají chemikálie ani léky (místo toho se jako hnojivo
používá dobytčí hnůj)
♦
zemědělství oceánů
♦
světové zemědělství
Odvětví zemědělství:
♦
rostlinné (základní odvětví)
♦
živočišné základní odvětví)
♦
lesnictví (samostatné odvětví)
♦
rybolov (samostatné odvětví)
8
Zemědělská výroba světa.
Z celkové rozlohy pevniny 149,2 mil. km2 využívá lidstvo pro zemědělství asi 36% plochy souše – tj. 53,7 mil. km2. Zemědělství dnes
zaměstnává asi polovinu lidí na světě.
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA ROZVINUTÝCH ZEMÍ
– dominuje v něm agroprůmyslový komplex
– má vysoký stupeň mechanizace a chemizace
– je produktivnější než u rozvojových států
Odvětví agroprůmyslového (zemědělsko-průmyslového) komplexu (souhrnu):
a) prodej zeměď. výrobních prostředků
b) zeměď.výroba
c) doprava, skladování, zpracování a odbyt zemědělských surovin a potravin
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ
– bývá úzce specializované (monokultury), zaměřená na zahraniční trhy
– je nejméně produktivní
– dominuje v něm naturální výroba
Sektory zemědělství rozvojových zemí:
7 tradiční: - nepoužívá mechanizace ani hnojiv
- pěstuje: obilniny, luštěniny, škrobnaté hlízy
- žárové hospodářství
7 moderní: - hlavně plantážní zemědělství
- využívá stroje, minerální hnojiva, umělé zavlažování
Změny v zemědělství v rozvojových státech odstartoval v 60.letech mezinárodní program ke zvýšení produkce potravin zvaný Zelená
revoluce. Výsledkem Zelené revoluce byl podivuhodný nárůst výnosů z úrody.Díky Zelené revoluci se např. Indie,Pákistán,Thajsko,
Indonésie, Čína staly v produkci obilnin soběstačnými samozásobiteli.
Složky Zelené revoluce:
(a) snaha o vyšlechtění nových druhů plodin, které by se přizpůsobily přírodním podmínkám rozvojových zemí
(b) umělé zavlažování
(c) aplikace moderní techniky a chemie
Poznámky:
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
9
2.2 Průmysl
▪ Průmysl:
¾ je rozhodující odvětví, které produkuje materiální statky (70% ku 30% zemědělství)
¾ zaměstnává asi 20% ekonomicky aktivních obyvatel, ve vyspělých státech více než ve státech rozvojových (Asijské nově
industrializované země a Latinskoamerické nově industrializované země - LANIZ se blíží vyspělým státům), vyspělé země:
30 -40 %, rozvojové země: 10 - 15%.
▪ Skladba světového průmyslu (skladba odvětví):
¾ je v pohybu, mění se ve prospěch moderních odvětví – energetika (jaderná energetika), strojírenství (elektronika) a
chemický průmysl (výroba léčiv) - a oslabuje význam tradičních odvětví – některé druhy spotřebního průmyslu (oděvní,
obuvnický, těžební, potravinářský).
▪ Státy s největším průmyslovým výstupem:
USA, Japonsko, Německo, Čína, VB, Francie, Itálie, Brazílie, Jižní Korea
▪ Klasifikace průmyslu:
1. podle postavení oboru k primární surovině:
•
těžební průmysl
•
zpracovatelský průmysl
2. podle užití finálních výrobků:
• těžký průmysl – zabývá se produkcí výrobních prostředků
• spotřební (lehký) průmysl – zabývá se produkcí spotřebních předmětů
Stranou stojí energetický průmysl – má specifický charakter, řadí se do těžkého průmyslu
Lokalizační faktory:
a) přírodní
b) ekonomicko – technické
c) sociálně – politické
Průmyslové makroregiony
1.
2.
3.
4.
Území USA
Evropa
Východní Asie
Rusko
Poznámky:
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
________________________________________________________________________________________
Doprava:
10
Ekonomická klasifikace zemí světa podle Mezinárodního měnového fondu:
¾
Člení státy světa na tyto skupiny:
1. rozvinuté (tržní) ekonomiky:
•
28 států světa
•
2 podskupiny:
1) největší ekonomiky světa, tzv. G7 - USA, Kanada, Japonsko, Velká Británie, Německo, Itálie,
Francie
2) ostatní rozvinuté ekonomiky – 21 zemí, tj. ostatní země západní Evropy, Austrálie, Izrael,
Nový Zéland a asijské nově industrializované země (Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur
a Hongkong)
2. transformující se ekonomiky:
•
28 zemí
•
3 podskupiny:
1) střední a východní Evropa
2) Kavkazské a středoasijské republiky
3) Rusko
3. rozvojové ekonomiky:
•
128 zemí
•
nacházejí se ve všech světadílech
•
Afrika – 50 zemí, Asie včetně Číny – 27 zemí, Střední východ a Evropa včetně Malty a Turecka – 17
zemí, Latinská Amerika – 33 zemí
Nejvýznamnější integrační seskupení na mapě světa:
¾
EU – 25 států - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, VB, Řecko, Španělsko, Portugalsko,
Německo, Austrálie, Finsko, Švédsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Kypr,
Malta
¾
ESVO (EFTA) – Evropské sdružení volného obchodu - Island, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko
¾
NAFTA (North American free trade agreement) - Severoamerická dohoda o volném obchodu - Kanada, USA, Mexiko
¾
MERCOSUR – Společný trh jihu - Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay
¾
ASEAN (Association of South-east Asian nations) – Asociace zemí jihovýchodní Asie - Myanmar (Barma), Laos,
Thajsko, Vietnam, Kambodža, Malajsie, Singapur, Brunej, Filipíny, Indonésie, Nová Guinea
¾
OPEC – Organizace zemí vyvážejících ropu – Alžírsko, Libye, Nigérie, Irán, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie, Katar,
Spojené arabské emiráty, Indonésie, Venezuela
¾
OECD (Organization for economic cooperation and development) – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj Irsko, Korea, Lucembursko, Slovenská republika, Austrálie, Polsko, Turecko, Mexiko, Norsko, USA, Nizozemsko, Nový
Zéland, Kanada, Portugalsko, Španělsko, Island, Maďarsko, Rakousko, Dánsko, Řecko, VB, Finsko, Belgie, Švédsko,
Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Švýcarsko, ČR
Slovníček pojmů
Hrubý domácí produkt – vyjadřuje celkovou produkci výrobků a služeb státu za určité časové období (1 rok) v daném státě
•
uvádí se v přepočtu na 1 obyvatele
•
uvádí se i přepočtený paritou kupní síly – tj. počítá s různými cenami v různých zemích, takže je vyčíslen
rovností v cenách zboží
Hrubý národní produkt – představuje obdobný ukazatel jako HDP s tím rozdílem, že zahrnuje celkovou produkci výrobků a služeb
vytvořenou nejen doma, ale i zahraničí
Index lidského rozvoje – (rozpětí 0,0 – 1,0) vyjadřuje civilizační a kulturní vyspělost jednotlivých zemí a jejich životní úroveň na
základě desítek kritérií
11