Chlumečák_02_2014

CHLUMEČÁK
měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce
III. ročník | Únor 2014 | ZDARMA
Slovo na úvod
J
ak se sešel rok s rokem, započal vlastně poslední rok naší účasti v zastupitelstvu obce. Uteklo to jako voda a za pár měsíců
budou občané Chlumce přistupovat k volebním urnám. Někdy
v květnu si to vyzkoušíme při volbách do evropského parlamentu. Poté už přijdou na přetřes volební kandidátky na zastupitele
a funkcionáře obce.
V posledních volbách se sešly dokonce volební kandidátky tři.
Skoro třicet lidí neslo na trh svoji kůži s cílem zapojit se do řízení
obce. Jsou dva problémy. Něco chtít a také ale něco umět. Na
vyšších úrovních řízení státu lze jmenovat třeba ministra, který
sice není odborník, ale lze se obklopit různými odborníky – poradci, kteří to za toho ministra odborně zvládnou. To na úrovni
obcí do pětiset obyvatel, kam patříme my, moc nejde. Byl tu sice
pokus v bývalém zastupitelstvu nasadit do řízení paní ze „4 chalup“, která ale stála obec tolik peněz, jako třeba výstavba kabin
v Habřinkách.
Ono je to asi takhle. Buď je starosta natolik „moudrý“, že si
všechno dělá sám, a ostatní se klidně vezou a moc mu do toho
nemluví nebo se najde skupina lidí, kteří se o práci pěkně podělí, a každý potom profesně ovládá tu svojí parketu. To se myslím
povedlo i v současném zastupitelstvu. Jeden dělá stavebnictví,
jeden rozumí prachům, třetí třeba odpadům atd. Nechci v žádném případě říci, že nemůže v zastupitelstvu pracovat člověk bez
předchozích zkušeností, ale maličko manažerských zkušeností to
trochu potřebuje. Určitě v pozicích starosty a místostarosty. Ti nejenom, že jsou zastupitelé, kteří zastupují obec navenek, ale přímo
se podílí na řízení Obecního úřadu.
Je u nás řada lidí, kteří by byli velkou posilou do zastupitelstva,
ale také řada ambiciozních, kteří by žádnou posilou nebyli. Spíš
by byli překážkou pro normální činnost obce. Já myslím, že určitě
naši občané při volbách rozpoznají osobnosti jednotlivých kandidátů a citlivě je případně hodí ihned do koše a ne do volební urny.
Nevím, jestli budu dál kandidovat, ale jestli se mým současným
kolegům bude chtít na čtyři roky ještě pracovat pro obec,tak bych
se pokusil znovu kandidovat. Práce je to ne jednoduchá, ale když
vidíte, že to, co děláte, k něčemu vede, je to fajn. Je to do října
ještě dlouhá doba, ale život teče jako voda.
Nevím, jestli jsou obyvatelé Velkého Chlumce spokojení s naší
činností, ale zatím nám, vyjma oněch ambiciozních obyvatelů
Chlumce, kteří se nemění, nikdo nenadává.
Tak uvidíme, je to jen zamyšlení přece.
Ilja Rozsypal, starosta
Chlumečák | únor 2014
Vodárna v Malém Chlumci na dobové pohlednici
Vodovody a studna
v Malém Chlumci
R
ád bych Vás seznámil s plány a činností kolem vodovodu.
Jak víte vodovody jsou plněny z jakéhosi srdce vodovodu
z vodárny pod „Kočičí skalou“. Ve vodárně je studna, která zadržuje pohotovostní zásobu vody. Největší problém nastává
tehdy, když dojde k nadměrné spotřebě vody v případech poruchy, kdy nekontrolovaně vytéká veliké množství vody do volné
přírody. K tomuto problému, došlo za doby mého starostování již
třikrát. Prvně praskla voda na cestě u Pavlunky, podruhé dole
ve Chlumci v kovárně a potřetí u Ivana Křenka. To se samozřejmě může stát. Samozřejmě můžou problémy nastat i v případě
dlouhotrvajícího sucha a nadměrného zalévání nebo napouštění
bazénů vodou z řádu. Jak se to ale dozvědět velmi brzy a zamezit
úplnému vyčerpání zásoby vody ve vodojemu. Nainstalovali jsme
společně s firmou Jablotron do studny zařízení, které nás informuje přes mobilní telefon o poklesu vodní hladiny ve vodojemu.
Toto zařízení posílá textovky mně, Dušanovi Eliáškovi, na pohotovost na Dobříš, a vedoucímu směny ve Vodohospodářské společnosti, která náš vodovod obhospodařuje.
Současně jsme do budovy vodojemu namontovali i zařízení,
které monitoruje pohyb nezvaných osob v prostoru vodárny. Voda
je samozřejmě za železnými dveřmi, ale domnívám se, že opatrnosti není nikdy dost.
Voda do vodárny natéká ze tří zdrojů. Ze zářezů a dvou studen
v okolí Jeleních palouků. Zářezy jsou vlastně podpovrchové vedení, které směřuje k pramenům severně od vodojemu. Standardně
je vodojem plněn z těchto zářezů a v případě nedostatku vody se
spouští čerpadla a voda je doplňována z těchto zdrojů umístěných
u Palouků a Knížecí cestě.
Letos jsme zadali společnosti Vodohospodářská Dobříš realizaci vyčištění shora uvedených zářezů – především pak vedení.
Bohužel na místech výskytu tohoto vedení docházelo v minulých
ê pokračování na straně 2
1
Zprávy Obecního Úřadu | Společenská rubrika
ê dokončení ze strany 1
letech k těžbě dřeva, stahování klád, jízdě lesní techniky a mám dojem, že by mohlo dojít
k poškození vedení nebo případnému znečištění.
Při studiu původních plánů jsme zjistili, že původně navržená velikost rezervy vody
Q OÚ odeslal pěti stavebním firmám
je mnohonásobně větší, než je současná velikost studny. Ideální by bylo zrealizovat vývýzvu k vytvoření cenové nabídky na
stavbu veliké rezervy pod současnou studnou. Je to možná běh na dlouhou trať, jednání
přístavbu sportovního areálu v Hao pozemcích s majiteli lesa, úřady, ale stálo by to zato. Investice do vody je podle mne
břinkách.
správná.
Q Na obec nastoupila na 6 měsíců na zísPoslední, co ještě musíme dodělat, je dohoda s panem Palivcem na legalizaci pozemků
kání praxe slečna Květa Nagyová, která kolem vrtů. Nabízíme majitelům lesa provést výměnu pozemků, aby pozemky byly výje odměňována z projektů EÚ.
lučně v majetku obce.
Q Obec požádal o přidělení dvou pracovstarosta
níků na práci v obci.
Q OÚ připravuje podklady pro roční
ZÁPIS Z VEŘEJNÉ SCHŮZE ZASTUPITELSTVA OBCE VELKÝ CHLUMEC
finanční uzávěrku.
Konané dne 18. 2. 2014 Ve velkém chlumci
Q Byla zadána příprava projektu osazení Na zasedání přítomno 5 zastupitelů – omluven pan Jiří Sládek, pan Jarý nebyl přítoobecních budov a čističkami odpadmen.
ních vod. Na objektu hospody v Malém 1) Schůzi zahájil starosta obce, přivítal přítomné a seznámil je s programem schůze.
Chlumci spolupracujeme s SDH.
Program byl následně jednomyslně schválen.
Q Ve spolupráci se sportovci pracujeme
2) Dále byla navržena a schválena návrhová komise ve složení pan Motl, paní Eliáškona zahájení stavby ČOV v Habřinkách. vá a pan Dušan Eliášek. Ověřovateli zápisu byli zvoleni paní Marie Rychlíková a pan
Q Budou vyplaceny první příspěvky na
Kocour.
realizaci čističek odpadních vod.
3) Předseda finančního výboru přednesl zprávu o hospodaření obce v roce 2013. Konstatoval, že příjmy obce přesáhly výdaje cca o 500 tisíc korun. Informoval přítomné,
že lze v případě potřeby tuto částku převést do roku 2014.
…
vás
pro
e
Vybírám
Rovněž seznámil přítomné s návrhem na rozpočtovou změnu č.3/2013. Pro vážnou
nemoc paní účetní nebylo možné tyto úpravy schválit v dřívějším termínu.
Zastupitelstvo tento dokument jednomyslně schválilo.
Březen – za kamna vlezem.
4) Dále pan Motl, jako předseda inventurní komise, seznámil s výsledky inventury
Panská láska, ženská chuť a březnové
majetku obce za rok 2013. Rovněž podal návrh na zrušení několika položek, zvláště
počasí není stálé.
pak projektů z období let 1999–2005, které byly vedeny v inventuře obce. Zastupitelé
V březnu vítr břízy fouká.
tento návrh jednomyslně schválili.
V březnu vítr, v dubnu déšť – pak jistě
5) Starosta seznámil přítomné s plány zastupitelstva pro rok 2014. Jedná se o výúrodný rok jest.
stavbu kabin v Habřinkách, rekonstrukci cest v Malém Chlumci, údržbě vodovodu
Březnové slunce má krátké ruce.
v zářezech, rekonstrukci rybníčku v Malém Chlumci. Informoval o stavu dostavby
Lépe od hada býti uštknut, než v březnu mateřské školky v Osově. Dále informoval o stavu financí obce uložených u spořitelny
od slunce ohřát.
a komerční banky. Odhaduje zisk na těchto investicích cca 800 tisíc korun.
Studený marec, mokrý máj – bude humno 6) Paní Eliášková přednesla návrh na příspěvek z rozpočtu fotbalistům ve výši 69
jako ráj.
tisíc korun a oddílu šipkařů ve výši 6 tisíc korun. Zastupitelstvo tento návrh jednoJestli březen kožich stáhl, duben rád by
myslně schválilo.
po něm sáhl.
7) Místostarosta seznámil přítomné s návrhy smluv ze spol. Energon ohledně výstavSníh v březnu škodí osení i vinné révě.
by el. vedení ve Velkém Chlumci a návrh spol. Energon na odkup 6m2 pozemku na
Adventní sníh dočká-li marcového, nebu- stavbu kapličky na místě stavby. Dále seznámil s návrhem smlouvy na věcné břemeno
deš jídat, sedláčku, chleba režného.
se společností ČEZ.
Březnový sníh zaorati jest, jako když
Zastupitelé tyto návrhy jednomyslně schválili.
pohnojí.
8) Zastupitelstvo obce schválilo příspěvky Českého svazu ochránců přírody ve výši
1000 Kč, a Českému svazu včelařů ve výši 3000 Kč.
9) Dále byly schváleny příspěvky na výstavbu ČOV panu D. Eliáškovi a Jiřímu Svobodovi ml. Žádost pana Hály nebyla schválena. Žádost pana Fialy byla odložena pro
doplnění některých údajů.
10) Starosta předložil návrh na směnu pozemků o stejné metrické velikosti s panem
Který dům je ve
Ivanem Veselým. Zastupitelstvo jednomyslně tento návrh schválilo.
Velkém Chlumci nejstarší?
11) Zastupitelstvo obce schválilo žádosti pana Jiřího Svobody a paní Eliáškové na
Prosím posílejte nám informace
neplacení poplatků za odpady za neobydlené nemovitosti, které jsou v jejich vlasto stáří Vašeho domu. Pokud
nictví.
chcete, zašlete i fotografii.
Zastupitelstvo žádosti schválilo.
Výsledky samozřejmě zveřejníme. 12) Zastupitelstvo schválilo tvorbu integrovaného rozvoje obcí ze spol. MAS Karlštejn.
Zastupitelé návrh jednomyslně schválili.
Malý Chlumec čp. 53
Akce zastupitelstva
a obecního úřadu:
Pranostiky na březen
Anketa!
Plán stavby: únor 1929
Stavbu provedla firma: Josef Pocházka,
mistr zednický v Hostomicích
Stavebník: manželé Holí
2
Na závěr zastupitelstvo schválilo usnesení, které přednesl předseda návrhové komise
pan Motl.
Starosta poděkoval přítomným za hojnou účast, která ho vede k přesvědčení, že není
obyvatelům lhostejná činnost obce a volených orgánů.
Schůze byla ukončena v 18.45 min.
Chlumečák | únor 2014
Poznáváme okolí
Příběh místní lokálky
Jan Kovář
Slavnostní zahajovací vlak na nádraží v Hostomicích. Sbírka M. Leštinský
Chlumečák | únor 2014
inhart Bachofen z Echtu přispěl částkou
5000 zlatých.
První spory se objevily krátce po zrodu
projektu, kdy se hlavně z ekonomických
důvodů začala prosazovat tzv. hostomická varianta – tedy trať ze Zadní Třebaně
pouze do Hostomic s pozdějším připojením Lochovic. Zkrácená varianta měla
podporu i ministerstva obchodu, stavební náklady by se snížily na 872 tisíc
zlatých, oproti 1 190 000 zlatých za trať
z Třebaně až do Lochovic. Proti zkrácené variantě protestovalo v petici zaslané
českému sněmu 17 obcí. Ten jejich žádosti
vyhověl a v roce 1897 definitivně potvrdil
variantu Zadní Třebaň-Lochovice. Další
protest vznesla obec Svinaře, když požadovala vedení trati přes svoje území,
anebo vybudování odbočky v délce 5 km.
Obojí bylo zamítnuto. Také varianta, která kvůli zjednodušení stavby posouvala
stanici Liteň asi 1 km od města, byla díky
intervencím statkáře Daubka zamítnuta.
Řešením bylo vyprojektování zpětné stanice, jak ho známe dnes. Problémem se
ukázalo být napojení lokálky na stávající
tratě v obou koncových stanicích. Podle
původních projektů měla staniční budova
i výtopna v Třebani stát na říční navigaci.
Tato varianta byla ale vzhledem k častému nebezpečí záplav zavržena. V Lochovicích zase měla být lokálka napojena
přímo na hlavní trať. To odmítlo ministerstvo železnic. Nakonec bylo vybráno
řešení, které vydrželo dodnes – souběžná
kolej až k budově nádraží.
Říšská sněmovna schválila stavbu dráhy 5. června 1896. Stavět se začalo už
v září 1900 ve 3 etapách - Z. Třebaň-Liteň,
Liteň-Hostomice a Hostomice-Loichovice. Stavba drážního spodku, pozemních
staveb a zařízení stanic stála 963 116
K, lokomotivy a vozy 230 000 K. Celková částka včetně fondu rezerv, přípravných prací, výkupu pozemků atd. byla
2 786 400 Korun. První vlak projel celou
trať už 24. srpna 1901. Byla to lokomotiva
Elbe, která vezla pracovní vlak s nábytkem a vybavením pro jednotlivé stanice.
Další zajímavosti o naší lokálce přineseme v příštím čísle.
Použitá literatura: Radim Šnábl 110 let trati
Zadní Třebaň – Lochovice
N
áš kraj byl v minulosti víc než na
průmysl orientovaný na zemědělství. Byl to kraj domkářů a statkářů, několik panských sídel a velkostatků
kolem sebe soustředilo drobný průmysl
– lihovary, cihelny, mlýny… Na jejich provoz stačila, na rozdíl od těžkého průmyslu, formanská doprava, která obstarávala
i jediné spojení s „okolním světem“.
Začátkem druhé poloviny 19. století
byly budovány v okolí železnice, které
spojovaly důležitá města a místa v monarchii, nám blízko to byla například
rakovnicko-protivínská dráha. Bylo jen
otázkou času, kdy místní velkostatkáři začnou prosazovat stavbu železnice
a její napojení na hlavní tahy i v našem
kraji. V roce 1873 žádal velkostatek knížete Schwarzenberga o vedení dráhy přes
Libomyšl do Osova (kde měl cukrovar),
Hostomic a podél hřebenů až do Příbrami. Vzhledem ke kopcovitému terénu
a finanční náročnosti se tato varianta
ukázala jako nereálná. Nebyla vyslyšena
ani žádost občanů z Hostomic z roku 1891
o zřízení zastávky mezi Běřínem a Jincemi. To byl důvod, proč se hostomický radní a statkář Greif spojil s liteňským velkostatkářem Daubkem a založili „Družstvo
pro postavení místní dráhy Zadní Třebaň-Lochovice“. Díky novému zemskému
zákonu, který podporoval malé železnice
mohli 27. října 1894 předložit na ministerstvu obchodu návrh na projekt dráhy
dlouhé 29 km s 11 stanicemi pro osobní
a nákladní dopravu. Železnice se měla
podle projektu využívat k dopravě cukrové řepy, brambor, dřeva, šamotové hlíny
z Vižiny a výrobků místního průmyslu.
Finančně se na projektu podílelo město
Hostomice (40 tisíc zlatých), velkostatkář
Daubek (30 tis.), okres Hořovice (10 tis.),
okres Beroun (6 500) a zámecký pán Re-
Pohlednice stanice Zadní Třebaň po roce 1902. Sbírka R. Šnábl
3
Společenská rubrika
Dřevař, dřevorubec, sekerník? 2. část
S
ekáči měli práci po celý rok. V létě
likvidovali zimní polomy, zpracovávali vývraty, souše a jiné poškozené
dřevo. Dřevorubci ale nepracovali jenom
ze sekerou. Museli také hloubit příkopy
na lesních cestách, opravovat štěrkem vymleté díry. Samá dřina. Nejraději ale lesní
dělník prý loupal kůru. Já vím jako kluk,
že i lidé z naší vsi v šedesátých letech minulého století tuto kůru loupali. Pepík
Vinš s tátou toto loupání provozovali až
ve Štelu. Určitě se najde v některých staveních loupačka na kůru. Sám jsem s ní
nedávno pracoval, když jsme s Láďou Kocourem připravovali špalky pro oddělení
goril v pražské Zoo. Až se dostanete do
zoologické zahrady, tak se na ty špalky
koukněte. Ty jsou z Brd a zajišťovali je pro
gorily zastupitelé obce. Naší samozřejmě.
Nikdy jsem pořádně nevěděl, proč se
kůra loupe. Jestli na pálení nebo na bůhví na co. Kůra smrku obsahuje tříslo. Toto
tříslo je potřebné v koželužství. Podle
Jana Čáky byli největší odběratelé kůry
koželuzi z Nového Knína a Kasejovic. Do-
konce tato činnost byla prý vůbec nejvíc zisková.
Dřevaři nikdy nijak nezbohatli.
Byla to dřina od úmoru do úmoru. Já,
když sem tam jdu do lesa na dříví, tak
jeden den makám a druhý den odpočívám. Kulda odpočívá i celý týden.
Jedné vesnici, která již dávno neexistuje a jmenovala se Přední Záběhlá
a dřevorubectví tam bylo pro rodiny
jediným příjmem, se říkalo Mozolov.
Proč, je jasné. Jak byli sekáči placeni,
snese jediné srovnání. Sekáč si vydělal
prý o polovinu méně, než řemeslnický
tovaryš.
V lese byly i veliké sociální rozdíly. Fořt, ten se oslovoval jedině pane,
a staří chlapi smekali před mladým adjunktem, a takový lesmistr ze zámku,
to byl skoro pánbůh. Je to jiná doba.
Dnes někteří mladí nepozdraví staršího, a natož třeba starostu. Je fakt, že jsou
to vyjímky.
Staří dřevorubci, kteří už neměli páru
na práci v lese, vyráběli šindele – dřevěná
foto: Dřevo a stavby
Gaston Muchov
prkýnka, která byla osekávána a hloubily
se do nich rýhy, aby do sebe pěkně zapadaly.
Příště něco o dřevěných stavbách na
Podrbrdsku a způsobu jejich stavění.
Dobříš „Vlaška“
kapitola osmá
Honza Štěpánek
P
rvní únorovou sobotu svítilo slunce a na hřebenech leželo sotva 5 centimetrů sněhu. Pro milovníky zimních radovánek, běžkaře a děti katastrofa.
Pro cyklovníky z Vlastizdaru den jako stvořený pro další
zimní vyjížďku!
Na parkovišti „vojenské cesty“ pod Hradcem se sešlo 7
jinochů. Cílem byl okruh přes Dobříš
a Královu stolici do Nové Vsi pod Pleší.
Tam proběhlo občerstvení v restauraci
Fantom. Cestou zpět, která vedla přes
Kytín, jsme se zastavili už tradičně
v Kovárně pro radost, abychom načerpali sílu k výšlapu na vrch Soudný a po
Hřebenovce dojeli až domů. Okruh
měřil přibližně 39 kilometrů a nastoupali (i naklesali) jsme asi 600 výškových metrů.
Krátkou ukázku jízdy po zasněžených Brdech najdete na www.youtube.com. Do vyhledávače zadejte heslo
„Vlastizdar“.
Při další vyjížďce za krásami našeho
kraje Ahoj.
4
Zastavení u bý valé
en
Chlumečák
| únor 2014
hájovny Bílý kám
fotografiie v upomínku laskavě zhotovili:
Jirka Eliášek & Ilja Rozsypal
Cyklistický Spolek
Z historie obce
Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie
nikoho nezabije – 20. část
Honza Štěpánek
Zásobování v době války (pokračování)
Rekvizice v době války
Kvůli omezení dovozu potravin byly v době žní zřízeny komise,
které odhadovaly průměrný výnos z 1 hektaru a podle toho vypočítaly, jaké množství úrody musí zemědělec odvést státu na
veřejné zásobování. Tomu se říkalo rekvizice a pro statkáře to
slovo znamenalo učiněnou pohromu. Statkáři zkoušeli různé
finty a fígle, jak co nejvíc úrody zachránit před nuceným odvodem, a schovávali úrody a zásoby, kam jen to bylo možné. Často
v zoufalství zakopávali potraviny i do země, kde se jich ovšem
většina zkazila… Nejhůř na tom byli v době války ti, kteří nevlastnili žádnou půdu. Ti byli stejně jako lidé z měst odkázání
na veřejné zásobování (kde byla kvalita potravin často katastrofální) nebo černý trh. Tam měl výhodu ten, kdo měl peníze
nebo zboží, za které mohl potraviny směnit. Za brambory, mouku nebo dokonce máslo, cukr a maso se platily částky mnohonásobně převyšující ceny z doby míru. Potraviny se směňovaly za
látky, boty, petrolej a velice žádaný byl tabák. Tabák se dodával
hlavně pro vojenské zásobování a to málo, které se dostalo na
civilní trh, bylo často velice nekvalitní. Kuřáci si proto hledali
náhradu, sušili březové a višňové listí, kůru. Od roku 1917 až
do roku 1921 se tabák prodával jen na poukázky, takzvané tabačenky.
Aby státní správa zvětšila ochotu zemědělců k odvodům úrody,
zavedla systém odměn pro ty, kteří odevzdávali nejrychleji a ve
Život v uprchlickém táboře u Českých Velenic za 1. sv. války
větším množství. Kdo se naopak snažil své povinnosti vyhnout,
mohl být potrestán nuceným odběrem bez náhrady, často za vojenské asistence. Rekvírována pro vojenské zásobování nebyla
jen úroda, ale také zvířata. Jako první se odváděl dobytek statkářům a sedlákům, později i domkářům. Ke konci války nebyl
v našich obcích nikdo, kdo by měl víc než jeden kus dobytka.
Trestný čin Antonína Grubnera
V nelehké době války, kdy se každý snažil obstarat pro sebe
a svoji rodinu to nejnutnější k životu, se stále častěji objevovaly
případy špiclování a udavačství. Často sloužilo křivé a nepodložené obvinění k osobní mstě nebo vzájemnému vyřizování
účtů. Postižený se většinou neměl šanci dovolat spravedlnosti
a byl poslán na frontu plnit tzv. válečné úkony. Četníci byli páni
situace a často rozhodovali o lidských osudech… jako v případě
A. Grubnera z Velkého Chlumce.
V lednu 1915 visel na kovárně čp. 24 ve Velkém Chlumci vystřižený obrázek z novin s podobiznou císaře Františka Josefa I. Pod
ním bylo rukou napsáno: „Máme se modliti nezabiješ, a ten lump
zabíjí na potkání.“ Děti, které šly do školy řekly o obrázku obecnímu sluhovi Antonínu Skuhrovcovi, který byl negramotný
a obrázek odnesl na četnickou stanici do Osova. Případu se velice horlivě ujal strážmistr Větvička, který se svým pomocníkem
chodil od domu k domu a každého, kdo uměl psát, nutil k napsání věty, aby mohl porovnat rukopis. Na základě udání byl za
pachatele označen Antonín Grubner (25 let) z čp. 39 ve Velkém
Chlumci. Při domovní prohlídce četnici našli noviny, ze kterých
byl obrázek vystřižen. Grubner byl zatčen a 17. května 1915 odsouzen nejvyšším zeměbraneckým soudem ve Vídni pro urážku
císaře pána na 10 let žaláře. Po dvou letech byl propuštěn při
amnestii a odvelen na italskou frontu, kde ho zajali. Domů se
vrátil až po vyhlášení republiky jako legionář. Antonín Grubner
o svém zatčení vyprávěl kronikáři panu Sváškovi a opakovaně
prohlašoval, že nic neudělal a byl odsouzen naprosto nevinně.
Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Lenka Kocourová, Ilja Rozsypal, Jarda Bob Sedláček, Jan Štěpánek,
číslo rediguje paní Bohumila Rozsypalová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel: 311584122,
fax: 311583183, email: ou­‑[email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ
(nejlépe v elektronicke podobě na email OÚ). Děkujeme.
Chlumečák | únor 2014
5
foto: Rozhledy agrárního venkova
Chléb a výrobky z mouky se směly prodávat jen na úředně vydané poukázky tzv. „chlebenky“. Zásobování měl
ve své kompetenci obecní úřad, byla zřízena aprovizační
(zásobovací) komise v čele se starostou, která měla za
úkol mouku přidělenou okresním hejtmanstvím rozdělit
mezi obyvatele. Nárok vznikal pouze těm, kteří neměli vlastní hospodářství. Obchodníci obdrželi potřebná
množství mouky z mlýnů, které byly pod úřední kontrolou a prodávali mouku (obchodníci) za úředně stanovenou cenu jen těm, kdo měl úřední lístek (chlebenku). Obchodník podle odebraného množství odstřihl část lístku
a tyto ústřižky odevzdal zásobovací komisi, aby se mohla
provést kontrola.
Lístky vydávalo okresní hejtmanství. Často se stávalo.
že pokud přišlo mouky omezené množství, byla nejprve
rozdělena mezi členy zásobovací komise a obchodníky, což
vedlo k častým sporům…
Zemědělcům, kteří pěstovali vlastní obilí vydávaly obecní
úřady tzv. mlecí výkazy. Ty sloužily jako kontrola pro úřady. Ve
mlýnech se samozřejmě mlelo i „načerno“ bez výkazů. V tom případě si ale mlynář vždy nechával půlku pro sebe.
Mimo svoje vlastní potřeby dodávali zemědělci obilí a hlavně brambory pro vojenské a veřejné zásobování. To vyvolávalo
značný odpor a nespokojenost, protože přebytky, které v době
míru mohli prodávat za tržní ceny, museli teď odevzdávat na
veřejné zásobování za pevně stanovené ceny.
Z historie obce
Jarda „Bob“ Sedláček
t místní band ve složení: pánové Sojka, Grubner,
Grubner a Kozohorský
p
1969 – Velký Chlumec č.p. 3
q posvícení Velký Chlumec
p posvícení Malý Chlumec
6
Chlumečák | únor 2014