PC 9/2015 - Napsali o nás

Komentáře

Transkript

PC 9/2015 - Napsali o nás
Výběr z tisku
NAPSALI O NÁS …
Připravil: Jaromír Dřízal
Tato rubrika obsahuje redakčně neupravované texty z monitoringu publicity na pekařská a obchodní
témata. Jde o spektrum různých názorů a pohledů na pekařský obor a trh získaných z médií,
které přinášíme především jako službu členům našeho Svazu pro zlepšení jejich informovanosti
o dění, souvisejícím s podnikáním v oboru. Uvedené články záměrně nekomentujeme, aby si
čtenáři mohli vytvořit vlastní názor. Případné ohlasy a reakce na zde zveřejněná témata vítáme.
Chleba z Lapeku už nyní pozná každý
14. srpna 2015; Zdroj: Jihlavský deník
V jihlavské pekárně Lapek spouštějí technologii, díky níž se objeví na bochníku název firmy
signové označení.“ V tuzemsku
zatím není takové označovaní
chleba příliš rozšířené, ale několik pekáren už jej úspěšně
používá. Na konci chlebové linky
v pekárně Lapek projíždějí bochníky pod laserem, který ve zlomku sekundy na povrch každého
z nich vypálí firemní označení.
Se zajímavou novinkou přichází
jihlavská pekárna Lapek. V jedné
z největších vysočinských pekáren
vlastní technologii, která umožňuje na každý chlebový bochník
umístit název firmy. Při nákupu
tak snadno na první pohled každý identifikuje chleba upečený
v objektu pekárny v Žižkově ulici
v krajském městě Vysočiny.
„Rozhodli jsme se pro toto značení našeho chleba, aby jej zákazník identifikoval na první pohled. Na obchodech
se snaží prosadit stále více firem, a pro
zákazníka může být někdy obtížné najít
ten chleba, který si chce koupit,“ řekl Tomáš Křemen, člen představenstva společnosti Lapek.
Název Lapek bude nyní na každém klasickém chlebovém bochníku o hmotnosti
1 200 gramů. Jiné chleby takto firma zatím značit nebude. Podle odborníků nemá
značení na chléb žádný vliv. Potvrdil to
i Tomáš Křemen: „Nemá to vliv na kvalitu
a nijak se nezmění chuť chleba. To garantujeme. Skutečně se jedná pouze o de-
Nápis je pouze na povrchu bochníku a není tak trvalý. „Dokud je chleba
na vzduchu, například v regálu, je nápis jasně čitelný. Když chleba uzavřete
do igelitového obalu, přibližně po hodině
se začne ztrácet. Z chleba se totiž po uzavření uvolňuje voda a póry jsou tak jemné, že se uzavřou, a označení zmizí,“ vysvětlil Tomáš Křemen.
Potravinářská komora:
Potraviny jsou v Česku dražší než v Německu
17. srpna 2015; Zdroj: ČTK
Pod stejnou značkou se v Německu nakoupí dvě třetiny potravin
levněji než v Česku, navíc jde často o kvalitnější výrobek, dokazuje
další test organizovaný Potravinářskou komorou ČR. Cenový rozdíl
byl podle komory i větší než třetina hodnoty. V průměru se potraviny nakoupí v Česku skoro o čtvrtinu dráž než u západních sousedů.
Podobná situace pak podle ní i u nealkoholických nápojů, které se
v Německu sladí řepným cukrem, kdežto v ČR izoglukózou. Margarín Rama je zase v Německu o 10 procent tučnější, v ČR pak
o 10 procent dražší.
Komora testovala dvacet produktů. „Nejkřiklavějšími případy byla
jahodová zmrzlina Carte ď Or, kde rozdíl činil téměř 37 procent,
nebo tuňák v olivovém oleji Rio Mare s rozdílem 40 procent,“
uvedla mluvčí komory Dana Večeřová, podle které například Kinder mléčný řez stojí o polovinu méně v Německu než v ČR. Laboratorní testy pak dokázaly větší kvalitu německých výrobků, tvrdí
komora. Jako příklad ukazuje Pizzu salámovou Dr. Oetker, která
v české verzi obsahuje šest procent salámu (německá 12 procent), je o 10 gramů lehčí a vyráběná v Polsku. „Český spotřebitel
ale lehce získá dojem, že si kupuje něco speciálního, protože v ČR
se tato pizza s mizivým obsahem salámu honosně nazývá Edizione speciale,“ podotkla mluvčí.
48
PEKAŘ CUKRÁŘ 9/2015
Výběr z tisku
Komora se snaží upozornit na vysoké marže českých řetězců
Potravinářská komora ČR se dlouhodobě snaží dokázat, že české
obchodní řetězce mají vysoké marže a stojí za vyšší cenou výrobků. Naopak nadnárodní výrobci argumentují tím, že se snaží optimalizovat cenu pro klienta a že se snaží zohlednit regionální chutě
konzumentů. Obchodníci zase tvrdí, že případné „horší“ složení
preferují zákazníci kvůli nižší ceně. Testy s podobnými výsledky
komora zveřejnila i na začátku července. Komora tak znovu nastartovala debatu o kvalitě českých potravin, v září se mimo jiné
bude ve sněmovních výborech projednávat novela zákona o významné tržní síle, kterou si potravináři a zemědělci přejí prosadit.
Vládní předloha mimo jiné zpřesňuje pojem významné tržní síly
a jejího zneužití. Zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů. Také aliancím má za zneužití
tržní síly hrozit postih. Obchodníci by si přáli naopak do novely
zapracovat případné postihy i pro dodavatele. Hrozí jinak možným zdražením potravin a snížením podílu českých produktů
na trhu.
Pekař: Mouka z kaktusu čistí střeva jako štětka
20. srpna 2015; Zdroj: Mladá fronta DNES
Když si Karel Lifka v roce 1991 s kamarádem
v bufetu na nároží hlavní ulice v Chocni koupili ke svačině rohlíky, moc jim nechutnaly.
Tehdy se chtěli oba pustit do podnikání.
„Nebudeme péct pořádné rohlíky?,“ koukli na sebe. Dnes je ten bufet jednou ze
dvou firemních prodejen Pekařství u Lifků
a malá pekárna na břehu Tiché Orlice peče
150 druhů pečiva. Pekařství, které jede
s šestnácti pekařskými zaměstnanci na třísměnný provoz, dodává pečivo do řady obchodů v Pardubickém a Hradeckém hraji.
Karel Lifka je už sice dva roky v důchodu,
ale když je třeba, sám oblékne pekařskou
zástěru. „Dnes už je velká konkurence velkých hráčů na trhu a malí pekaři to nemají
vůbec lehké. Ale pořád mě to baví, je to
hezké řemeslo,“ říká. K bílému řemeslu se
dostal jako strojař a postupně se ho naučil
a potom i své pekaře. „Původně jsme chtěli vyrábět pečivo, jako jsou například francouzské bagety. Zalíbilo se mi to ve Francii,
ale zatrhla nám to banka. Tehdejší ředitel
pro úvěry řekl, že české krky nebudou jíst
francouzské bagety. Tak jsme šli do klasického sortimentu,“ uvádí.
Rohlík musí křupnout
Nicméně „exotické pečivo“, a to i bagety
francouzského typu, jeho podnik vyrábí.
Hodně exoticky vypadá například nopalový chléb a pečivo, které obsahují kaktusovou mouku, s níž Karel Lifka začínal mezi
prvními asi před čtyřmi lety. „Je to mexická záležitost a moc zdravá. Čistí to střeva,
ale doslova. Jako štětka trubky. Mouka se
vyrábí z kaktusu opuncie a přivedl nás k ní
pan Vladimír Komínek z Prostějova, který
je spolumajitelem plantáže kaktusů přímo
v Mexiku na úpatí sopky Popocatepetl,“
říká pekař. Do jeho malého pekařství putuje kaktusová mouka přes přístav Veracruz
v Mexiku a v Hamburku ji přeloží z lodi
na kamion a doveze do Česka.
Pekařství U Lifků se na začátku dobře chytlo i proto, že se jeho pekařům podařilo už
PEKAŘ CUKRÁŘ 9/2015
rok po spuštění výroby upéci první „zdravý“ kornspitz. „Tento tmavý vícezrnný rohlík bohatý na vlákninu a minerály s pšeničným a žitným grahamem a lněnými
a sezamovými semeny je tak trochu naše
vlajková loď. Lidé si ho hodně oblíbili právě kvůli tomu, že v devadesátých letech
začali slyšet na zdravé pečivo, a tím jsme
se dostali do povědomí zákazníků,“ říká
Lifka, který se snaží mít ve svých prodejnách co nejčerstvější pečivo a na webu má
i kalendář pečení, na němž zákazníci vidí,
který den se co peče.
I jeho ale zasahuje současná situace v pekařském odvětví. Dnes je podle něj české
pečivo nejlevnější v Evropě a na vině jsou
podle něho velkovýrobci a také řetězce,
které tlačí pekaře do co nejnižších cen.
„Vznikly gigantické linky a chrlí zamražené
předpečené pečivo. Pekařské řemeslo jako
by dnes odcházelo. Skončila spousta pekařských učilišť, z takových dvaceti zůstaly
možná tři čtyři. Mně teď odešlo do důchodu asi pět lidí a já nemohu sehnat schopného pekaře, který kromě ovládání tabletu
umí i kupecké počty,“ uvádí. „Někdy si říkám, má to ještě smysl? Není lepší jít spíše
do menšího sortimentu nějakého speciálního a poctivého pečiva?“ říká muž, který důsledně dbá, aby bylo jeho pečivo poctivé.
„Místo různých ztužených rostlinných tuků
používáme klasické vepřové sádlo nebo hovězí lůj. Aby náš rohlík měl lepší chuť, aby
to i občas při jídle křuplo,“ říká pekař, který
si sám rád pochutnává na výrobcích svého
pekařství. „Mám rád naše koláčky, ovocné
koláče a buchty a je to na mně vidět,“ uvádí.
Když si občas stoupne za vál a k peci, snaží
se mít vždy co nejlépe upečené a vytvarované pečivo a chleba. „Je mi celkem jedno,
co peču. Ale vždy si svůj výrobek vymazlím.
Musí to být tip ťop. A navíc jako šéf si nemohu dovolit, abych si před zaměstnanci
a kolegy udělal ostudu. A je také dobré,
že oni vědí, že ještě umím upéct pořádný
chleba,“ říká Lifka. Tvrdí, že předtím, než se
stal pekařem, doma nic neupekl. „Jsem jen
člověk, který když si řekne, že do něčeho
půjde, jde do toho na sto procent. Všechno
ostatní musí jít stranou.“
49
Výběr z tisku
Čechům v okolí bydliště nejvíc chybí pekařství
či restaurace
21. srpna 2015; Zdroj: Hledaseobchod.cz
Čechům v okolí jejich bydliště nejvíc chybí pekařství, smíšené zboží
a restaurace. Vyplývá to z výsledků projektu Hledá se obchod, v anketě
hlasovalo přes 27 000 lidí. Podněty budou sloužit firmám a živnostníkům jako indicie, zda by měli v daném místě naději na úspěch. Vyplývá
to z www stránek projektu, za kterým stojí ČSOB. Nejvíce lidí dalo své
hlasy v kategorii potravin – téměř deset tisíc. V čele žebříčku obchodů a služeb, které Češi nejvíce postrádají, skončilo pekařství s počtem
hlasů 2 522, druhé je smíšené zboží (1 707 hlasů). Třetí se umístily
restaurace, které blízko bydliště chybí 1 605 hlasujícím.
V kategorii maloobchodu nejvíc lidí (759) postrádá u svého bydliště
prodejce oblečení. Mezi službami a řemesly nejčastěji chybí čistírna,
u volnočasových aktivit je to zase bazén a fitness centrum. „Zajímavé
kupříkladu je, že lidé chtějí rybárnu stejně často jako řeznictví,” uvedla
mluvčí projektu Martina Slavíková. Školku či jesle postrádá ve své blízkosti 396 hlasujících, hřiště pak 661.
Hlasovat je možno v osmi kategoriích – potraviny, obchod, restaurace,
služby a řemesla, zdraví, zábava, relax a volný čas, oprava a údržba
a vzdělání.
Obchody či služby, které Češi ve svém okolí nejvíce postrádají
Pořadí
Obchod či služba
Počet hlasů
1.
pekařství
2 522
2.
smíšené zboží
1 707
3.
restaurace
1 605
4.
kavárna
1 094
5.
rybárna
1 083
6.
řeznictví a uzenářství
1 074
7.
lahůdky
841
Pečivo může být součástí zdravého životního stylu
i redukčního jídelníčku
24. srpna 2015; Zdroj: Právo
Pečivo je pro mnoho lidí nedílnou součástí jídelníčku. Obvykle jej konzumujeme k snídani, a to v mnoha různých obměnách, ať už
na sladko, nebo na slano. Je ale jeho konzumace vhodná při přechodu na zdravý životní styl nebo při redukčním jídelníčku?
jídel denně, pak je pro něj vhodné v jednom z nich, tedy jednou denně, konzumovat lepek v podobě celozrnného žitného
kváskového chleba. „Takový chléb považuji za superpotravinu.
Češi konzumují málo fermentovaných potravin a tento druh lepku dodá tělu tolik potřebné probiotické bakterie. Takový druh
pečiva bych doporučil i u redukčních jídelníčků,” uzavírá Škába.
Podle primářky Moniky Golkové z kliniky A2C stačí zhruba 2 x
50 g celozrnného pečiva denně. „Pečivo vybírejte celozrnné, tmavé. Obsahuje takzvané pomalé sacharidy a z těch má naše tělo
energii po delší dobu. Bílé, většinou pšeničné pečivo má vyšší glykemický index – obsahuje více cukru a méně vlákniny. Proto nás
zasytí na kratší dobu a rychleji dostaneme zase hlad,” vysvětluje.
Pšenici ano, nebo ne?
V poslední době se velmi rozmáhá bezlepková dieta. A to nejen pro ty, kteří trpí lepkovou intolerancí, ale drží ji i obyčejní
lidé, kteří problém s trávením lepku nemají. Jenomže podle odborníků není problém v lepku samotném, jakož spíše v množství, které průměrný Čech za den zkonzumuje. „Nesouhlasím
s tím, že je lepek špatný. Průměrný Čech jí ale lepek ve většině
jídel za den. To pak tělo velmi zatěžuje a může časem docházet k nerovnováze ve střevech,” říká výživový specialista Martin Škába. Podle něj může být pečivo přirozenou a zdravou
součástí vyváženého jídelníčku. Pokud člověk konzumuje pět
50
Sacharidy a redukce hmotnosti
Osvědčenou taktikou, dodržovanou především v redukčních
jídelníčcích, je, že většina sacharidů se přijímá ráno a v dopoledních hodinách. Odpoledne a večer se pak volí sacharidy v podobě zeleniny. Pokud se člověk rozhodne ze své stravy pečivo,
ať už z jakéhokoliv důvodu, vyloučit, je potřeba přemýšlet nad
tím, čím nahradit vlákninu, obsaženou v celozrnných výrobcích.
Vláknina je obsažena v luštěninách, ovoci, zelenině, sóje, rýži,
pohance, kukuřici apod. Pokud člověka trápí zdravotní problémy, které by mohly být způsobeny intolerancí na nějakou ze složek potravy, primářka Golková doporučuje ALCAT test. „Výsledkem tohoto vyšetření z krve je přesný seznam potravin, které
jsou pro tělo vhodné a které je naopak nutno vyloučit.” V rámci
testování se ověří intolerance na více než 300 druhů potravin.
PEKAŘ CUKRÁŘ 9/2015
Výběr z tisku
Sobotka:
Řetězce nasazují všechny prostředky, ale odoláme.
31. srpna 2015; Zdroj: agris.cz
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na národních dožínkách na Zemi živitelce v Českých Budějovicích slíbil, že koalice v parlamentu prosadí schválení novely zákona
o významné tržní síle, od níž si zemědělci
a potravináři slibují posílení své pozice
v jednáních s obchodními řetězci. „Obchodní řetězce nesmějí diskriminovat české zemědělce a české a moravské potravináře,“ uvedl premiér. Podle Sobotky je
prosazení zákona velká bitva. „Řetězce se
brání tomu, abychom tuto novelu prosadili. V parlamentu nasazují všechny prostředky, ale chci slíbit, že vláda to nevzdá.
Jsme připraveni novelu zákona o významné tržní síle prosadit,“ uvedl Sobotka.
Zákon o významné tržní síle je spojován
například se současnými problémy s odbytem mléka. Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana za to mohou nejen ruské sankce a zrušení mléčných kvót
v Evropské unii, ale právě chování zahra-
zákon zpřesnit a zlepšit jeho fungování, podle obchodníků však může zdražit potraviny. Antimonopolní úřad to ale odmítá.
ničních obchodních řetězců. „Není možné,
aby zahraniční obchodní řetězce diskriminovaly české zboží na českém území, není
možné, aby České republika byla závislá
na dovozech a ztratila svoji soběstačnost,“
řekl Toman.
Novelu zákona, který platí už od roku 2010,
nyní projednávají sněmovní výbory. V září
by měly dát svá doporučení. Novela má
Ministr zemědělství Marian Jurečka na dožínkách zhodnotil letošní sklizeň obilovin
jako velice dobrou. Upozornil ale, že hospodářský rok je třeba hodnotit, až je prodáno a zaplaceno. Také připomněl, že situace
v některých komoditách není jednoduchá,
a vyzval, aby Češi nakupovali regionální výrobky. Žně v Česku letos skončily v rekordním čase zhruba o měsíc dříve než loni, výnosy obilovin se blíží loňským rekordním.
Obilí je kvalitní pro mlynáře i pekaře. Díky
dobré úrodě lze podle odborníků předpokládat, že ceny surovin a pekařských výrobků by zdražovat neměly.
Dožínky – slavnost k ukončení žní – se dodnes slaví v mnoha obcích. Vrcholí předáním dožínkového věnce a vinšováním hospodáři, večer hostinou a taneční zábavou.
Tesco prý do měsíce zahájí prodej svých středoevropských aktivit
4. září 2015; Zdroj: ČTK
O osudu další budoucnosti společnosti Tesco ve střední Evropě
se objevily nové informace. Podle zdrojů slovenského týdeníku
Trend z investičního prostředí má společnost za měsíc spustit
velký tendr na prodej celého svého středoevropského podnikání. Tyto spekulace Tesco nekomentovalo. Indicií o prodeji se
v poslední době objevuje více, například v podobě sjednocení
vedení středoevropských aktivit.
Tesco prý chce prodat svůj byznys ve střední Evropě jako jeden balík. To by pro něj mělo být výhodnější, píše Trend. Až
v případě neúspěšného prodeje celého balíku by britská společnost přistoupila k prodeji jednotlivých národních celků.
V souvislosti s prodejem se spekuluje o zájmu investičního fondu
Hartenberg, který založil Andrej Babiš a investiční bankéř Jozef
Janov. Pro Babiše by šlo o vhodné doplnění jeho agrochemické
skupiny Agrofert. Podle Trendu by zájem mohla mít i skupina J&T,
která na Slovensku už získala sítě Terno, Samoška a Hypernova.
Andrej Babiš by získáním obchodního řetězce uzavřel kruh. Maloobchodní síť je posledním, co mu zbývá v jeho obchodní filozofii z vidlí na vidličku, kdy by obhospodařoval celý dodavatelský
řetězec od výroby po finální prodej.
Cena 55 miliard
Podle dřívějších informací týdeníku Euro by se Babišův fond kvůli
společnosti Tesco mohl spojit s dravou investiční skupinou Mid Europa Partners. Česká část řetězce může vyjít na 55 miliard korun.
PEKAŘ CUKRÁŘ 9/2015
Tesco v České republice provozuje přes 200 obchodů, čerpací
stanice a obchodní centra. Na Slovensku má řetězec více než
150 prodejen, zaměstnává deset tisíc lidí a patří k největším zaměstnavatelům.
Slovenská média již dříve spekulovala, že britská maloobchodní
společnost Tesco zvažuje v rámci svého ozdravného plánu odchod z některých zemí střední Evropy, včetně ČR a Slovenska.
Firma v loňském fiskálním roce vykázala ztrátu před zdaněním
6,4 miliardy liber (235 miliard korun), což je nejhorší výsledek
v 96leté historii společnosti.
51

Podobné dokumenty