Světové zemědělství

Světové zemědělství
typy zemědělství a
produkce potravin
Zemědělství na Zemi
•
•
•
•
plocha zemědělsky využívané půdy: 36% souše
podíl orné půdy: 10%
zem. zaměstnává cca 37,5% obyv. Země
a podílí se 6% na tvorbě světového HDP
pro svět. zemědělství je charakteristická vysoká
intenzita zemědělské produkce
(čím menší plocha, tím větší intenzita využívání)
zemědělství ovlivňuje ráz krajiny:
- odlesňování
- spásání vegetace
- půdní eroze
- vodní hospodářství
Charakteristika zemědělské produkce
Zemědělství:
• zajišťuje produkci většiny potravin obyvatelstvu světa
• produkuje suroviny pro průmysl
• představuje tzv. primér
(zemědělství, lesnictví, lov, rybolov, těžba)
zemědělská
produkce
pěstování
plodin
chov
hospodářských
zvířat
Faktory ovlivňující zemědělství
1. Přírodní faktory:
a) klima - teplota, srážky, sluneční svit
b) georeliéf - nadmořská výška
c) půda - druhy, typy, matečná hornina
2. Socioekonomické faktory:
a) doprava - rychlost a možnost chlazení
b) vláda - dotace, fin. podpora
c) pracovní síla - dostupnost, levnost
d) obchod
e) technické prostředky
Způsoby zemědělské výroby
1. samozásobitelství:
- chudé státy, produkce pro vlastní spotřebu
a výměnný obchod, Afrika
2. extenzivita:
- velkoprodukce v přírodních podmínkách,
převážně v Americe
3. intezita:
- finančně náročná produkce
- stáje, skleníky, chemické hnojení, Evropa
4. příměstské zemědělství:
- produkty podléhají zkáze, náročné na dopravu
(zelenina, mléko, vejce), Evropa, Sev. Amerika
Formy vlastnictví zemědělských prostředků
• nejdůležitější je vlastnictví půdy
převažuje soukromé (rodinné) vlastnictví
další formy: družstvo či stát (socialismus)
• nejběžnější forma hospodaření je farmářství
(zvláště v USA, Austrálii a Evropě)
Rolnické hospodaření
Znaky:
- dominuje rostlinná produkce
- často se pěstují monokulturní plodiny
(pšenice, rýže, kukuřice, sója, bavlna)
- pokud je chován dobytek, pak k tahu
• Příklad: Závlahové rolnictví monzunových oblastí
- jižní Čína, JV Asie, Japonsko
- umožňuje 2-3 sklizně ročně
- pěstování rýže a zeleniny
- chov ryb na zavlažovaných polích
Rýžové pole v Číně
http://www.tuat.ac.jp/~pochi/images/Rice%20field.jpg
Pastevecké hospodaření
Znaky:
- chov skotu a ovcí na rozsáhlých travnatých plochách
(stepi, polopouště, stálezelené pastviny, horské louky)
- většinou bez rolnictví
- chov honáckým způsobem - přesuny z místa na místo
• příklady:
- polopouštní pastevectví v Severní Africe
a na Blízkém Východě
- pastevectví na stepích Ameriky a Asie
- horské oblasti Evropy a Asie
- stálezelené pastviny Skotska a Irska
- chov sobů v Arktidě
Pastevectví: gaucho s ovcemi v Argentině
http://media-2.web.britannica.com/eb-media/13/65213-050-378A1AF1.jpg
Smíšené hospodaření
Znaky:
- intenzivní produkce výroby
- doplňování rostlinné a živočišné produkce
- Evropa, severovýchod USA
Příklad:
- smíšené zemědělství alpského typu
(pastva, mléko, sýry)
- příměstské zemědělství
(vepříny, drůbežárny, zelinářství)
- produkce rychle se kazících potravin
Alpské pastevectví
http://farm1.static.flickr.com/88/219441306_ae64251cee_o.jpg
Příměstské zemědělství
chov prasat
chov drůbeže
http://www.rybarstvivm.cz/upload/www.rybarstvivm.cz/chov-drubeze/_dir/namest-001.jpg
Trendy v zemědělství
• snaha o soběstačnost států v produkci potravin
• ochrana zemědělských výrobců - zvláště EU
(cla, subvence) - rozsáhlý dovoz a vývoz
• růst významu nevýrobních funkcí
• řešení tvorby krajiny s minimálními ekologickými
dopady
ničení krajiny pastevectvím,
Madagaskar
Rostlinná produkce - gencentra
místa, odkud se šířilo pěstování kulturních plodin:
1. Čína, Nepál:
- proso, čtyřřadý ječmen, sója, batáty, bambus,
mandarinka, morušovník, čínské zelí
2. Indie:
- rýže, čirok, cizrna, kokosovník, bavlník, citrusy,
jutovník, pepřovník, cukrová třtina, zázvor, palma
ságová
• Přední Asie:
- pšenice, žito, oves, ječmen, žito, čočka, hrách, len,
sezam, hořčice, mák, jabloň, hrušeň, třešeň, mandloň,
pistácie, salát, petržel, mrkev, fíkovník
Rostlinná produkce - gencentra
• Středomořské:
- pšenice, oves, ječmen, čočka, hrách, jetel, hořčice,
řepka, brukev, petržel, tuřín, česnek, kmín, anýz, chmel
• Habešské:
- pšenice tvrdá, ječmen, čirok, čočka, hrách setý, bob
obecný, hrachor setý, len setý, sezam, řeřicha setá,
koriandr, kávovník arabský
• Jihoamerické a středoamerické:
- kukuřice, fazol obecný, paprika roční, paprika křovitá,
agáve, sisal, rajče, kakaovník, brambor,
tykev, kokainovník, tabák virginský
Rostlinná produkce
• 1. obiloviny
• pšenice - nejrozšířenější, náročná na půdy a teplo
- nejvíce: Čína, USA, Francie, Rusko
• rýže - subtropický a tropický pás, 2-3 sklizně za rok,
umělé zavlažování, terasová pole
- nejvíce: Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš, Japonsko, Egypt
• ječmen - mírný pás sev. polokoule
- nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Kanada, USA, Ukrajina
• kukuřice - na zrno nebo krmná
- nejvíce USA, Čína, Mexiko, Francie
• žito, oves - menší plochy než ostatní obil., Německo, Polsko
• SVĚTOVÉ OBILNICE: USA, jih Kanady, JV Asie,
východ Austrálie, Rusko, Francie, Argentina
2. hlíznaté plodiny:
• brambory - výživa, krmivo, průmysl (škrob, lihoviny)
- nejvíce: Rusko, Polsko, Bělorusko, USA, Čína
• batáty, maniok, jamy, taro - jedlé hlízy pěstované
v tropech (Afrika, Asie)
prodej manioku
batáty - sladké brambory
3. olejniny:
• sója - významná pro bílkoviny, tuky, min. látky,
náročná na pěstování, převážně v mírném pásu
- nejvíce: USA, Čína, Brazílie
• slunečnice - teplý mírný, subtropický pás, JV Evropa
- nejvíce: USA, Čína, Argentina
• řepka olejka - mírný pás, nenáročná,
jedlý i technický olej
- nejvíce: Evropa
• olivy - nejkvalitnější olejnina, Mediterán
nejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Tunisko, Maroko,
Turecko
slunečnice roční
olivy
lusky soji
řepkové pole
http://arsiv.ntvmsnbc.com/news/250675.jpg
http://www.oook.cz/photos/slunecnice/2797.jpg http://www.amadehotel.at/Blog/wp-content/uploads/2009/06/oliven.jpg
http://3egmbh.com/images/pm_2007_1018_Mutagenitaet_Rapsoel_13_Bild.JPG
4. technické plodiny
• cukrová řepa - mírný pás, Evropa
- nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Čína, USA
• cukrová třtina - tropy, náročná na teplo, vláhu
a sluneční svit
- nejvíce: Kuba, Brazílie, Indie, jih USA
• bavlník - subtropy (spíše suché)
- nejvíce: jih USA, Kazachstán, Čína, Indie, Egypt, Súdán
• len - mírný pás, Východní Evropa
• kaučukovník - trop. lesy
- nejvíce: Malajsie, Thajsko, Indonésie, Kongo, Brazílie
• tabák - subtropy, teplý mírný pás
- nejvíce: Turecko, Kuba, Bulharsko, Indie, USA, Čína
5. pochutiny - nápoje
• kakaovník - tropy
- nejvíce: Brazílie, Indonésie, Ghana, Nigérie, Malajsie
• kávovník- tropy, pochází z Etiopie
- nejvíce: Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Indonésie
• čajovník - hlavně asijské monzunové subtropy
nejvíce: Indie, Čína, Srí Lanka, Turecko, Japonsko, Írán
• vinná réva - teplý mírný pás, 90% na nápoj, 10% ovoce
- nejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Francie, USA, Chile
Austrálie, JAR
• chmel - mírný pás, 70% Evropa
- nejvíce: Německo, UK, ČR, Belgie, USA
6. pochutiny - koření
• slouží k chucení pokrmů tradičních regionálních kuchyní
• tropické – pepř, vanilka, skořice, hřebíček, chilli, cury
• mírný pás – kmín, křen, kopr, fenykl, majorán, oregáno
Lesnictví a zpracování dřeva
• Světová produkce je v současnosti cca 3,3 mld. m3 ročně
- na 33 % objemu světové produkce se podílí Asie
• Největším producenti surového dříví v r. 2001:
USA (481 mil. m3), Indie (296 mil. m3),
Čína (285 mil. m3), Brazílie (236 mil. m3),
Kanada (177 mil. m3), Rusko (162 mil. m3)
a Indonésie (119 mil. m3)
• Podle údajů FAO se roční světová produkce dříví
v průběhu 20. století zvýšila na více než trojnásobek
- z 1030 mil. m3 v roce 1925 na 3328 mil. m3 v roce 2001
(podle FAO, 2010)
Lesnictví a zpracování dřeva
• těžba dřeva v tropických deštných lesích
deforestace = odlesňování rozsáhlých oblastí
ničení ŽP rostlin i živočichů
Amazonie, Konžská pánev, Borneo, Sumatra
• lesy mírného pásu
částečně lze obnovovat
sev. Amerika, Evropa, Rusko
• produkce dřeva:
- topivo (Afrika)
- výroba nábytku, stavební materiál, papír
Těžba dřeva
harvestor
deforestace
Živočišná produkce
1. chov hovězího dobytka (skotu)
• svět asi 1,3 mld. kusů.
• nejvíce Indie - 196 mil. kusů, bez konzumace,
pro hinduisty je kráva posvátné zvíře
• dále Brazílie, Čína, USA, Argentina, Rusko, Austrálie
• v Africe má skot význam jako majetek
• Vývoz masa a kůže - Latinská Amerika
(llanos, pampy)
• Vývoz mléka - USA, Evropa (pastviny)
plemeno skotu limousine, Evropa
plemeno skotu zebu, Afrika
2. chov prasat
• svět 880 mil. kusů
• chov pro maso, sádlo, kůži
- nejvíce: Čína (400 mil.), USA (60 mil.),
Brazílie (30 mil.), Rusko (28 mil.)
• chov ovlivněn náboženstvím
- muslimové a židé nejedí vepřové maso
plemeno bílé ušlechtilé prase
plemeno vietnamské prase
3. chov ovcí
• svět: 1 mld. kusů
• chov pro vlnu, maso, mléko
• nejvíce - Austrálie (133 mil.), Čína (111 mil.),
Nový Zéland (50 mil.), Írán (45 mi.)
• zvláštnost v Íránu:
černé ovce - perzián (kožešina čerstvě narozených
jehňat)
• produkce vlny - Austrálie, Nový Zéland, Čína, Rusko,
Kazachstán, Argentina
ovce merino, Nový Zéland
plemeno Old Norwegian
http://agricultureguide.org/wp-content/uploads/sheep.jpg
http://www.sheep101.info/Images/Breeds/OldNorSh1.JPG
4. chov drůbeže
• zejména v příměstském zemědělství
• slepice, krůty, husy, kachny
nejvíce: Čína, JV Asie, Evropa
• na maso: tzv. brojleři = šestitýdenní kuřata
na vejce: nosná plemena, klecový chov
http://www.agd-jevisovice.cz/souboryeditor/chick.jpg
http://www.felpasz.pl/img/brojlery.jpg
5. Rybolov
• mořský i sladkovodní
• lov: kytovci - velryba jižní a grónská
žraloci, tuňáci, sledi, sardinky, makrely, tresky
mořští bezobratlí (krabi, krevety, mlži)
• největší světová loviště se nacházejí v polárních
oblastech oceánů
- Severní Atlantik, Severní Pacifik, Humboldtův
proud apod.
• největší výlovci:Japonsko, Peru, Island, Norsko,
Irsko, Kanada, Grónsko
Rybolovné oblasti
a intenzita rybolovu
pramen: NGM, říjen 2010
Největší výlovci
a konzumenti ryb
pramen: NGM, říjen 2010
Problém výživy obyvatelstva světa
• Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských
životů;
• 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla – to je více než
celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie
dohromady;
• V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o
20 %. Počet hladovějících se však zvýšil o 18 milionů;
• Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na
jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a
tuberkulózu dohromady;
• Chudí utratí za jídlo přes 70 % svých příjmů.
Průměrná americká rodina něco přes 10 %;
• Člověk potřebuje k zdravému životu 2 350 kalorií za den.
V 54 zemích nedosahuje produkce potravin úrovně,
která je nutná k nasycení obyvatelstva.
podle OSN, 2007
Problém podvýživy dětí
• Každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě;
• Každý rok se narodí 17 milionů dětí s podváhou,
protože jejich matky trpí podvýživou;
• Hladovým dětem je možné poskytnout celodenní jídlo
ve škole pouze za přibližně 19 amerických centů
(4,50 Kč);
• V Africe je osmkrát vyšší dětská úmrtnost než
v Evropě z důvodu podvýživy;
• Na následky hladu a podvýživy umírá každoročně šest
milionů dětí mladších pěti let.
Ve Francii a Itálii žije 6,2 milionu dětí stejného věku.
podle OSN, 2007
Problém podvýživy
podvýživené africké dítě
vývoj energetické vydatnosti
denní dávky potravin