aktuální číslo bulletinu ČSEBR

zlom
20.3.2009 9:12
O
Stránka 1
Obsah
EDITORIAL
Editorial (L. Nátr, J. Krekule) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
SEMINÁ¤ VùNOVAN¯ PROFESORU J. PAZOURKOVI
Pozvánka na semináfi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Profesor Jaroslav Pazourek – semináfi k nedoÏit˘m
85. narozeninám (J. Albrechtová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Profesor Pazourek a jeho pedagogická ãinnost (O. Votrubová) . .
Profesor Pazourek (I. Tichá) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Tfii vzpomenutí na profesora J. Pazourka (L. Nátr) . . . . . . . . . .
Bibliografie prací prof. RNDr. Jaroslava Pazourka, CSc.
(J. Kutik) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vzpomínky na rodiãe (J. Pazourek, J. Hrube‰) . . . . . . . . . . . .
Proslov Lubomíra Nátra na pohfibu
paní RNDr. Zdenky Pazourkové dne 7. srpna 2008 (L. Nátr) . . .
4
5
7
9
11
12
15
16
ODE·EL
Zdenûk ·esták a Jirka âatsk˘: UÏ jen vzpomínky… (L. Nátr) . 17
Vzpomínka na profesorku Romanu Czapik (J. Dubová) . . . . . 18
Z DOMOVA I ZE SVùTA
7th International Conference of Ph.D. Students
on Experimental Plant Biology (H. Vla‰ínová, V. Reinöhl) . . . .
Sbírka vodních a mokfiadních rostlin v Botanickém ústavu
AV âR v Tfieboni – nabídka vyuÏití v experimentální biologii
rostlin (L. Adamec a A. Kuãerová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Indian Agricultural Research Institute – prostfiedník na cestû
k zaji‰tûní potravinové a surovinové základny zemû
(D. Procházková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Potulky po Európe (Jozef ·amaj) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zpráva o hospodafiení spoleãnosti âSEBR za rok 2008
(J. Dubová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
21
24
25
30
DIPLOMOVÉ A DISERTAâNÍ PRÁCE
Root structure of maize; effect of phytohormones
(E. Husáková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vliv patogenního organismu na vybrané fyziologické
charakteristiky jeãmene (E. Mare‰ová) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vliv exogeních stimulátorÛ rÛstu na zakofieÀování kaktusÛ
(M. Matûjoviã) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vliv vodního deficitu na fotosyntézu a stomatální vodivost
chmele (Humulus lupulus L.) (O. Procházka) . . . . . . . . . . . . .
Tolerance and resistance of plants to disturbance (V. Latzel) . .
The role of clonal plants in wetlands (Petr Macek) . . . . . . . . .
31
32
33
34
35
36
1
zlom
20.3.2009 9:12
E
Stránka 2
Editorial
Milé kolegynû, váÏení kolegové,
pfieji Vám zdravé, zajímavé a úspû‰né dny roku 2009
MoÏná jste postfiehli, Ïe nበBulletin pokraãuje ve své tradici: Vychází pozdûji, neÏ jsme
slíbili, pozdûji, neÏ jsme chtûli a pozdûji, neÏ bychom rádi. Doufal jsem, Ïe Vám v Úvodníku tohoto ãísla budu moci popfiát hezké sváteãní dny, ale místo toho jsme uÏ v únoru
následujícího roku. Vûky osvûdãenou berliãkou nám budiÏ „pozdû, ale pfiece“. Leã stejnû je mi to líto a moc se omlouvám.
Toto ãíslo obsahuje pfiíspûvky ze semináfie na‰í Katedry, kter˘ byl vûnován pfiipomenutí
dlouholetého pracovníka Katedry fyziologie rostlin Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity
Karlovy, profesora Jaroslava Pazourka. Vzhledem k jeho neopominutelnému pfiínosu pro
anatomii rostlin vûfiíme, Ïe jednotlivé pfiíspûvky budou zajímavé pro mnohé ãleny na‰í
komunity experimentálních biologÛ.
Krátk˘mi vzpomínkami se vracíme k památce dvou ãesk˘ch osobností fyziologie fotosyntézy ZdeÀka ·estáka a Jirky âatského, ktefií nás s neúprosnou definitivou opustili v závûru roku 2008.
Naopak mnoho optimismu spatfiuji v pfiíspûvku vûnovaném nûkolika postfiehÛm ze souãasného zamûfiení v˘zkumu v Indii a pfiipomenutí v˘znamu i potfiebné následnosti
„Zelené revoluce“ iniciované nov˘mi odrÛdami N. Borlauga. Stejnû tak mohou b˘t zajímavé postfiehy jednoho z na‰ich slovensk˘ch kolegÛ, kter˘ uÏ má za sebou velmi úspû‰né pobyty v fiadû zahraniãních pracovi‰È. Jeho zku‰enosti a poznatky by mohly b˘t pro
leckoho z nás i cenn˘mi podnûty.
Optimismus vidím i v prvních informacích o pfiípravû dal‰í konference doktorandÛ, kterou velmi peãlivû pfiipravují brnûn‰tí kolegové a kolegynû. Prosím, zafiaìte si do svého
ãasového i profesního plánu.
A pomûrnû chudû jsme dopadli s informacemi o obhájen˘ch diplomov˘ch a disertaãních
pracích. Prosím, posílejte i Vy, ktefií jste zatím sebe nebo své studenty takto nepropagovali.
Po tomto pfiehledu ãísla je‰tû jak˘si závûr: V˘bor âSEBR poãítá uÏ pro leto‰ní rok s omezením vydávání „papírového“ Bulletinu jen na jedno dal‰í ãíslo. Vytváfiené webové stránky âSEBR by mûly tento finanãnû nákladn˘ Bulletin na papíru postupnû nahradit s tím,
Ïe bychom dlouhodobû pfie‰li na uvefiejnûní jediného ãísla roãnû. Opût Vás moc prosím
o Vበkomentáfi, návrhy, pfiipomínky.
Krásné jarní i letní dny!
Lubomír Nátr
2
zlom
20.3.2009 9:12
Stránka 3
E Editorial
Lubo‰ovi Nátrovi k tfiíãtvrtûstoletému jubileu
Jako obvykle jsem byl poÏádán, abych doplnil ãi komentoval pfiedmluvu tohoto ãísla
z virtuálního pera hlavního redaktora, Lubo‰e Nátra. Tentokrát jde o uhlazen˘ monolit do
nûhoÏ se lze sotva vmezefiovat. Nabízím ale paralelní editorial vûnovan˘ samotnému
‰éfredaktorovi. 12.ledna leto‰ního roku mu bylo 75 let. Jistû dÛvod ke gratulaci. Za obec
biologÛ, ktefií s rostlinami experimentují a jichÏ je pfiedstavitelem, i za blízké pfiátele.
V‰ichni známe jeho badatelsk˘ pfiíspûvek oboru a není tfieba bilancovat. Pokud by nûkdo
pozapomnûl, nechÈ si klikne na pfiíslu‰né webové stránky. NeÏ pfiání vyfikneme pokusme
se shrnout, proã jsme pfii‰li gratulovat.
Zaãnûme dojmy. Lubo‰ jako pedagog za katedrou ãi rétor oslovující rozmanitá shromáÏdûní obce ãi odbornou vefiejnost. ¤eãník, moderátor, diskutér i arbiter sporÛ. Souznûní formy s obsahem i fieã nepfietékající okraje my‰lenek. StráÏce tradiãních norem vystupování, vzpomínka na Gutha-Jarkovského ãi novûji pana ·paãka. Trochu jsme v tom
dynamickém pohybu svûta spoleãensky zdivoãeli. DÛvody k vûcnému dialogu se ale nezmen‰ily, snad i narÛstají. Dohodnout se mezi generacemi, v diskurzu s vefiejností i uvnitfi pestrobarevné obce. Umí‰ to a investuje‰, abys umûl. Vzpomíná‰, jak jsi nacviãoval
pro Karolinum v˘slovnost jedné latinské vûty? Jedna vûta, ale i ta vyÏaduje dokonalosti.
Máme co dohánût.
Vûnuje‰ se vûcem vefiejn˘m, pfiedev‰ím obci rostlinn˘ch biologÛ. Res publica dobou
opomíjená. Anachronismus? V osobních kalkulech závodníkÛ vûdy málo atraktivní disciplina. Co pouÏít jinou optiku. Kontinuita oboru, vytvofiení jeho vnitfiní komunikaãní sítû, zapojení do evropského ãi svûtového pfiíbuzenství, pfiedstavení domácí vefiejnosti (téÏ
daÀoví poplatníci), politikÛm, ‰ir‰í vûdecké obci. Podafiilo se Ti oÏivit nástroj takov˘ch
aktivit, âSEBR i jejího mediálního hlasatele Bulletin. AngaÏoval ses, jak se „za nás“ fiíkávalo. Marnost ãi nadûje?. Osobnû cítím, Ïe pfievaÏují indicie na stranû posledního.
Starበse o svût. V˘rok, kter˘ nemá b˘t lacinou kvûtinkou do pugétu oslavencovi. Tvá nezpochybnitelná erudice prezentuje anal˘zy, v nichÏ jsou rostliny v˘znamn˘mi globálními hráãi. Vûdecké bilancování jedné z cest na‰eho smûfiování. Hodnû jsi toho napsal.
V titulech monografii se opakují klíãová slova: v˘Ïiva lidstva, fotosyntetická produkce,
oxid uhliãit˘, neudrÏiteln˘ rozvoj, Zemû jako skleník. Závûry jsou znepokojující. Jsi racionalista a nechce‰ b˘t prorokem. Nabízí‰ tedy i racionální fie‰ení, abys nakonec stejnû
klop˘tl na problému, jak zmûnit hodnotov˘ systém lidstva. Údûl v‰ech, ktefií se pustili do
tak sloÏitého sousta. Sám si odpovídበna otázku, zda to v‰echno uvaÏování má smysl:
„Jsem pfiesvûdãen, Ïe ãím více lidí bude ochotno a schopno reálnû posuzovat stav na‰í
planety, tím adekvátnûji bude reagovat i celé lidstvo“. Není to zcela vylouãeno, tedy jen
hou‰È. Splácí‰ spoleãensk˘ dluh oboru i za nás, kdoÏ nevládnou tou správnou materií ãi
váhají s nabídkou…
V bádání jsi zaujal nezastupitelnou niku. V‰ude huseníãek a ty s archaick˘mi plodinami.
Oblíbenci jako p‰enice ãi kukufiice. Navíc pûstuje‰ i upadající vûdecká fiemesla: v˘Ïiva
rostlin, d˘chání (fotosyntéza se ov‰em drÏí), která zatím nepfiílákala ani molekulární biology a genetiky. Amplituda mûfiítek od bunûk k agrocenózám. Málokdo z té obce, co ji
zastupuje‰ se pak jako ty odváÏí do komplikovaného bludi‰tû, jak˘m je pole. Jsi zdrojem
poznání, které brání, abychom nadále hromadili poznatky v˘luãnû v pojmech genÛ a organel. Navíc, a je to i hobby, mበrád o ovládበmatematické modelování. TéÏ positivistická potfieba fiádu v tom chaosu. O tu niku se bát nemusí‰, bude se i roz‰ifiovat. Problém
v˘Ïivy lidstva nabírá na síle.
Nakonec to pfiedem zdÛvodnûné pfiání: Abys pûstoval je‰tû dlouho, co tak umí‰ a co je
pro nás v obci, kterou spravuje‰, tak potfiebn˘m tovarem. K tomu samozfiejmû nezbytné
zdraví (i peníze, ale o ty se v gratulacích vût‰inou neuvádí,), jeÏ rovnûÏ pfiejeme.
Jan Krekule
P.S.: od Honzy K. pak soukromé pfiání, abychom se ãastûji setkávali u Modrého Portugalu
(intervaly se prodluÏují, pozor!), a moÏná i odlehãili tématÛm, která na hospodu aÏ pfiíli‰
dûlná, viz v˘‰e.
3
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 4
Semináfi
4
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 5
Semináfi
Profesor Jaroslav Pazourek –
semináfi k nedoÏit˘m 85. narozeninám
Na podzim roku 2008 jsme se rozhodli uspofiádat
na Katedfie fyziologie rostlin (KFR) Pfiírodovûdecké fakulty Univerzity Karlovy (PfiF UK) v Praze
vzpomínkov˘ semináfi u pfiíleÏitosti nedoÏit˘ch
85. narozenin vynikajícího ãeského anatoma
rostlin, profesora RNDr. Jaroslava Pazourka, CSc.
Profesor Pazourek cel˘ svÛj profesní Ïivot svázal
s Univerzitou Karlovou – na Katedfie fyziologie
rostlin vystudoval a posléze pÛsobil jako profesor
anatomie a fyziologie rostlin a je moÏno ho povaÏovat za jednoho z nestorÛ ãeské rostlinné
anatomie.
Profesor Pazourek se narodil 2. záfií 1923 v Plzni. Válka zapfiíãinila jeho opoÏdûn˘ nástup na
studia na PfiF UK, která dokonãil v roce 1949.
Byl Ïákem dvou v˘znaãn˘ch osobností ãeské
rostlinné anatomie a fyziologie, profesora Bohumila Nûmce a profesora Silvestra Práta, ktefií
dlouhá léta pÛsobili na KFR. Pfiedev‰ím k profesoru Nûmcovi ho vázalo mnohaleté pfiátelství
a vûdecká spfiíznûnost nejen skrze studium vnitfiní stavby rostlin. Od roku 1949 pÛsobil na tehdej‰ím Ústavu pro fyziologii rostlin jako asistent,
od roku 1969 jako docent v oboru rostlinné anatomie. V pfielomovém konci 60. let se angaÏoval
v politickém a obãanském dûní na fakultû, kdy se
stal mluvãím platformy zastáncÛ demokratizace
spoleãnosti. Tento obãansk˘ postoj v˘raznû
ovlivnil jeho dal‰í vûdecké pÛsobení, kdy mu byla poãátkem 70. let zcela zastavena pedagogická
ãinnost. O to více se pak vûnoval v˘zkumné
a publikaãní ãinnosti. AÏ teprve politické zmûny
koncem 80. let umoÏnily plné uznání jeho v˘jimeãné vûdecké a pedagogické práce a v roce
1991 byl jmenován profesorem. V letech
1990–91 vedl Katedru fyziologie rostlin PfiF UK.
Po odchodu do dÛchodu nadále psal o biologii
rostlin a vûnoval se popularizaci oboru. Profesor
Pazourek zemfiel v Praze 12. prosince 1999 ve
vûku 76 let.
Profesor Pazourek zasvûtil cel˘ svÛj Ïivot rostlinné anatomii a jejímu rozvoji. Byl prÛkopníkem
pouÏití novû se vyvíjejících kvantitativních metod stereologick˘ch v rostlinné anatomii u nás.
Profesor Pazourek je autorem mnoha vûdeck˘ch
prací zahrnujících pÛvodní i souhrnné ãlánky
a statû, kapitoly v knihách. Za velmi dÛleÏité povaÏoval v˘zkum pro potfieby praxe – napfiíklad
expertnû spolupracoval s kriminalisty, a vypracoval celou fiadu studií aplikaãních. Mimo to povaÏoval za své poslání pfiispût ke vzdûlávání
v oboru rostlinné biologie, je autorem nûkolika
vysoko‰kolsk˘ch a stfiedo‰kolsk˘ch uãebnic
v âesku i na Slovensku. Zde bych ráda vyzdvihla
„Atlas anatomie rostlin“ publikovan˘ v roce 1997
v angliãtinû spolu s Dr. Olgou Votrubovou, kter˘
Profesor J. Pazourek
5
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 6
Semináfi
je v˘bornou uãebnicí pro studium rostlinn˘ch
struktur. SvÛj vypravûãsk˘ um, kter˘m uchvacoval své posluchaãe i ãtenáfie, zúroãoval nejen ve
vûdeck˘ch pojednáních. Byl neúnavn˘m popularizátorem – napsal celou fiadu ãlánkÛ a knih o biologii rostlin a botanick˘ch mikroskopick˘ch
technikách. Vydání poslední z tûchto knih „Vyprávûní o rostlinách“ se jiÏ osobnû nedoãkal –
vy‰la v roce 2001. Za velmi v˘jimeãn˘ poãin povaÏuji nûkolikeré vydání knihy „Tajn˘ Ïivot rostlin“ v 80. letech, která byla pfieloÏena do nûkolika jazykÛ a ukazuje mistrovské mikrofotografie
a nákresy rostlinn˘ch struktur. Tyto publikace vytvofiil s podporou jeho nejbliωí spolupracovnice
a zároveÀ celoÏivotní druÏky RNDr. ZdeÀky Pazourkové a synem Ing. Jaroslavem Pazourkem,
kter˘ se pod vedením rodiãÛ ukázal b˘t nesmírnû
zdatn˘m ilustrátorem mikroskopick˘ch struktur.
Semináfi se konal 18.11. 2008 v rámci
katedrálních oborov˘ch úterních semináfiÛ a jeho
název byl „Profesor Jaroslav Pazourek a jeho pfiínos pro rozvoj Katedry fyziologie rostlin PfiF UK
a biologie rostlin“. V úvodním referátu jsem se
pokusila pfiedstavit osobnost profesora Pazourka,
jeho vûdeckou práci a téÏ vûdeck˘ pfiínos jeho
a Dr. Pazourkové pro bilogii rostlin. V navazujících referátech vystoupili jejich blízcí spolupracovníci – Dr. Olga Votrubová, která se zamûfiila
na pedagogické pÛsobení profesora Pazourka,
doc. Ingrid Tichá, prof. Lubomír Nátr a doc. Jaromír Kutík. V diskusi vystoupili i dal‰í Ïáci a spolupracovníci pana profesora, napfiíklad Dr. Lucie
Kubínová. Semináfie se zúãastnili i oba synové
manÏelÛ Pazourkov˘ch – Ing. Jaroslav Pazourek
a Ing. Jan Hrube‰.
K mému milému pfiekvapení se semináfi setkal
s pfiízniv˘m ohlasem i u studentÛ a nenaplnily se
mé obavy, zda jim takováto vzpomínka bude mít
co fiíci, kdyÏ pana profesora, ani jeho manÏelku
neznali. Jak ukázalo jejich závûreãné hodnocení
semináfiové série v zimním semestru, bylo pro nû
velmi zajímavé uãinit exkurzi do ãasÛ vûdy, kdy
nebyly poãítaãe, vûdecká pojednání se psala na
stroji, grafy po nar˘sování byly nafoceny a fota se
lepily do manuskriptÛ. A pfiesto bylo moÏné
opublikovat tolik kvalitních prací, z nichÏ mnohé
jsou aktuální dodnes. Dobrá práce zÛstává dobrou prací i pod nánosem ãasu.
Snad mohu fiíci bez obav, Ïe semináfi byl pfiíjemn˘m, mil˘m pfiipomenutím nezapomenutelného
ãlovûka a uãitele, v˘razné vûdecké osobnosti
biologie rostlin. Jsem ráda, Ïe mû jako jednoho
ze sv˘ch posledních ÏákÛ pan profesor nauãil
odhalovat skryté krásy vnitfiní struktury rostlin
a uvûdomit si zásady etiky vûdecké práce. Byl
jasnou, charismatickou osobností, zábavn˘m vypravûãem a pfiedev‰ím nesmírnû laskav˘m ãlovûkem. Jsem ráda, Ïe jsem mûla pfiíleÏitost pana
profesora a jeho manÏelku poznat. Jsem ráda za
privilegium, kdy jsem jako student byla zvaná
k nim domÛ na náv‰tûvy. Spolu s ním a Dr. Pazourkovou jsem strávila mnoho chvil nejen u vûdy a anatomie rostlin, ale i nasloucháním vyprávûní o ãasech minul˘ch. Jsem za ty chvíle
vdûãná.
Jana Albrechtová
6
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 7
Semináfi
Profesor Pazourek a jeho pedagogická ãinnost
KdyÏ jsem pfiem˘‰lela o tom, jak nejlépe splnit
svÛj slib pfiipomenout prof. Pazourka v roli pedagoga, fiekla jsem si, Ïe nejlépe to budu schopna
udûlat formou osobních vzpomínek, a to i za cenu toho, Ïe vzpomínky jsou vût‰inou subjektivní.
Pokusím se alespoÀ své vzpomínky zasadit do
‰ir‰ích souvislostí, do rámce celkové atmosféry,
celkové situace na katedfie v tûch konkrétních
obdobích.
TakÏe se pfienesme do první poloviny 60. let. V té
dobû jsem na katedfie, kterou tenkrát vedl
prof. Prát, pracovala jako diplomant. Na katedfie
v té dobû byla dobfie patrná „nûmcovská“ tradice. V˘uce anatomie byla vûnována znaãná pozornost – o tom svûdãí i to, Ïe v dobách, kdy poãty studentÛ byly podstatnû niωí neÏ dnes, byli
na katedfie dva pedagogové, dr. Lhotsk˘ a dr. Pazourek, ktefií pfiedná‰eli anatomii a vedli anatomická cviãení. Na katedfie byla fiada diplomantÛ,
ktefií fie‰ili anatomická témata. Asi by bylo vhodné zmínit, Ïe ve svûtovém mûfiítku nebyla v té
dobû anatomie rostlin právû v popfiedí zájmu
rostlinn˘ch biologÛ; byla v té dobû povaÏována
spí‰e za disciplinu sice zajímavou a nutnou jako
vûdní základ pro obory jiné, av‰ak bez perspektivy nov˘ch v˘znaãn˘ch objevÛ. Na fakultu v té
dobû je‰tû obãas chodíval prof. Nûmec a obvykle
nav‰tûvoval právû manÏele Pazourkovy, se kter˘mi ho poutaly osobní i pracovní vztahy.
S prof. Pazourkem coby pedagogem jsem se seznámila jako tzv. pomvûd neboli pomocná vûdecká síla. To byla v té dobû funkce pro studenty,
ktefií se chtûli blíÏ seznámit s katedrou a zároveÀ
si pfiivydûlat nûjakou korunu buì pomocí v laboratofii nebo pfii v˘uce. V této funkci jsem absolvovala s prof. Pazourkem mnoho cviãení a posléze
jsem chodila i na jeho pfiedná‰ky. Pfii tomto vzpomínání jsem si uvûdomila, Ïe prof. Pazourek mÛj
pfiístup k pedagogické práci asi ovlivnil víc, neÏ
jsem si myslela. Jak˘ tedy byl prof. Pazourek jako
pfiedná‰ející? V první fiadû umûl pfiedná‰et poutavû a srozumitelnû a v jeho pfiístupu se jasnû odráÏel jeho osobní vztah k anatomii, bylo vidût, Ïe
ten obor má opravdu rád. Pfiitom dokázal neb˘t
„suchar“, obãas zavtipkoval a byl ochoten s posluchaãi diskutovat, vést dialog. To poslední nám
dnes moÏná nepfiijde jako nûco zvlá‰tního, ale
v tehdej‰í dobû to tak úplnû bûÏné nebylo.
Dal‰í, co bych ráda pfiipomnûla a co bylo pro
prof. Pazourka typické, bylo jeho pfiesvûdãení, Ïe
práci v jakémkoliv oboru by mûlo pfiedcházet
zvládnutí fiemesla, tedy v anatomii pfiedev‰ím
mikroskopování, pfiípravy preparátÛ a jejich
správného vyhodnocení. O tom svûdãí i fiada jeho prací, které byly vûnovány právû tomu fiemeslu. Pfiipomenu alespoÀ nûkteré. V prvé fiadû to
byla pfiíruãka Pracujeme s mikroskopem, která
vy‰la poprvé v roce 1961 a v novém upraveném
vydání v roce 1975. Byl také autorem skripta pro
praktická cviãení – je to vlastnû jedin˘ novodob˘
ãesk˘ uãební text vûnovan˘ praktick˘m cviãením
a tam také, vûren své zásadû zvládnout nejprve
fiemeslo, vûnoval první obsáhlé kapitoly mikroskopování a pfiípravû preparátÛ. Podrobnûj‰í údaje o pracích vûnovan˘ch „anatomickému fiemeslu“ je moÏné najít v bibliografii.
A teì se pfienesme do období pfielomu 60. a 70.
let. V té dobû byla jeho pedagogická práce násilnû pfieru‰ena v období tzv. normalizace po roce
1968. KdyÏ jsme vzpomínali s nûkter˘mi kolegy,
do kdy vlastnû profesor Pazourek uãil, vy‰lo nám,
Ïe je‰tû v roce 1971 naposledy pfiedná‰el, ale uÏ
nemohl zkou‰et a aÏ témûfi do poloviny 80. let
byl odstaven od ve‰keré pedagogické práce – nemohl pfiedná‰et, vést cviãení ani diplomanty.
Krize ve v˘uce anatomie vyústila v pfievzetí základních pfiedná‰ek z anatomie pro odborníky
tehdej‰ím vedoucím katedry, prof. Seifertem. Ten
ale nemûl k anatomii Ïádn˘ osobní vztah, byl
sv˘m zamûfiením pÛdní biolog a tak podle mého
názoru nedokázal posluchaãe pfiesvûdãit, Ïe je
anatomie zajímavá disciplína. Na katedfie pak fiadu let nebyl jedin˘ diplomant, kter˘ by se zab˘val anatomick˘m tématem. Prof. Pazourek se tenkrát hodnû vûnoval kvantitativní anatomii a byl
by mohl zajímavá témata nabídnout.
âasto se fiíká, Ïe v‰echno zlé je i pro nûco dobré.
Prof. Pazourek mûl v té dobû ãas vûnovat se práci, která ho bavila a na kterou by mu asi jinak nezb˘valo tolik ãasu. Sbíral materiál, ãasto v okolí
své chalupy, dûlal preparáty, fotografoval je a vytvofiil obsáhlou kolekci materiálÛ vhodn˘ch pro
v˘uku, které se pozdûji vyuÏily v fiadû publikací,
napfi. v knize Secret Life of Plants, která vy‰la
v nûkolika jazycích, a pozdûji v anatomickém atlasu (Atlas of Plant Anatomy), v knize, na které uÏ
jsem mûla moÏnost s ním spolupracovat. Ale je‰tû dávno pfied tím, neÏ zaãala na‰e spolupráce na
atlasu, nastala situace, která vlastnû tu na‰i pozdûj‰í spolupráci nastartovala. Dostala jsem velmi náhle za úkol pfievzít celou v˘uku anatomie.
Já jsem celou dobu pfied tím uãila fyziologii, ale
7
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 8
Semináfi
v té dobû bylo dost obtíÏné o pfiíkazech diskutovat nebo je dokonce odmítat. A tak má první cesta vedla k Pazourkov˘m, ke kter˘m jsem v té dobû obãas chodívala na kus fieãi o rÛzn˘ch
tématech, ale tentokrát hlavnû na radu co s tím,
protoÏe jsem mûla jen velmi málo ãasu na pfiípravu. Prof. Pazourek i paní dr. Pazourková mi
tenkrát velmi pomohli v prvé fiadû morálnû, tím
Ïe mû ujistili, Ïe vûfií, Ïe to zvládnu. Ale nejenom
tím. Prof. Pazourek mi poskytl ve‰keré své materiály, které on pouÏíval a dal mi jasnû najevo, Ïe
budu-li potfiebovat radu, mohu kdykoliv pfiijít. To
mi hodnû usnadnilo zaãátky mého anatomického období.
Poslední ãást mého vzpomínání bych nazvala
návrat prof. Pazourka k pedagogické práci. Kolem poloviny 80. let, kdy se klima ve spoleãnosti
i na fakultû pomalu zaãínalo mûnit, se zaãínala
mûnit i pozice prof. Pazourka. V té dobû byl vedoucím katedry uÏ prof. Nátr, kter˘ mûl s prof.
Pazourkem dobré osobní vztahy. To usnadnilo jeho návrat k pedagogické práci. Zaãalo to pomalu
a nenápadnû, nejprve moÏností b˘t konzultantem diplomov˘ch prací –mnohé z nich jsme tenkrát vedli spolu. A fiekla bych, Ïe tento velmi
skromn˘ poãátek vedl pozdûji k novému rozkvûtu anatomie rostlin na na‰í katedfie. Postupnû pfiib˘valo diplomantÛ, pozdûji i doktorandÛ, pfiib˘valo i pracovníkÛ, ktefií fie‰ili anatomická témata
nebo alespoÀ vyuÏívali anatomick˘ch pfiístupÛ
a ktefií v tomto duchu ‰kolili i diplomanty. Do
dne‰ka od té doby tûch diplomek s anatomickou
tématikou bylo rozhodnû mnoho. A byla ‰koda,
Ïe po roce 1989 toho ãasu, kter˘ prof. Pazourek
mohl vûnovat pedagogické práci nebylo mnoho.
Sice opût vedl diplomanty i doktorandy, znovu
pfiedná‰el a znovu jeho pfiedná‰ky mûly dobré
jméno u studentÛ a dokonãili jsme atlas, ale
vzhledem k tomu, Ïe se musel vûnovat v té mûnící se nároãné dobû pfiedev‰ím práci vedoucího
katedry, mûl na pedagogickou práci ãasu málo.
Byla to ‰koda, ale já pevnû vûfiím, Ïe v‰ichni, kdo
tady dnes uãíme anatomii,vycházíme z tradic,
které on ctil a rozvíjel a zároveÀ doufám, Ïe nejsme jen ctitelé tradic, ale Ïe se snaÏíme na tûch
tradicích stavût a Ïe obor anatomie má na katedfie svoji perspektivu. A z toho by mûl pan profesor
urãitû radost.
Olga Votrubová
8
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 9
Semináfi
Profesor Pazourek
Specializované odborné semináfie a konference
V 80. letech 20. století bylo zásluhou prof. Pazourka, Ïe vyvolal do Ïivota specializované semináfie rostlinné anatomie a cytologie na katedfie
fyziologie rostlin. Zadal téma a nûkter˘ ze studentÛ nebo pracovníkÛ katedry uvedl semináfi,
pfiednesl referát a následovala diskuse. Posléze
tyto semináfie vyústily dokonce v pravidelné konání tzv. DnÛ rostlinné anatomie a cytologie, které trvaly jeden aÏ dva dny a byli na nû zváni
hosté a zájemci z celé republiky. Pfiednesené
pfiedná‰ky byly publikovány v ãasopise Acta Universitatis Carolinae-Biologica (napfi. 31 (1–2) 1987)
nebo v ãasopise Biologia Plantarum 34, 1992.
Studium kvantitativní anatomie prÛduchÛ v díle
prof. Pazourka a pfiíklad dal‰ího v˘voje tohoto
smûru kvantitativní anatomie rostlin (pfiedev‰ím na
katedfie fyziologie rostlin (KFR) PfiF UK v Praze)
Prof. J. Pazourek se po cel˘ Ïivot vûnoval v˘voji
a aplikaci metod vhodn˘ch pro studium kvantitativní anatomie rostlin. Kromû metod mikroskopick˘ch a mikrotechnick˘ch se inspiroval napfi.
u stereologÛ a zavedl stereologické metody pro
hodnocení parametrÛ listové epidermis. Zavedl
tzv. mikroreliéfovou metodu pro pfiípravu preparátÛ povrchov˘ch struktur listové pokoÏky (Pazourek 1963). Princip metody spoãívá v tom, Ïe se na
zvolené místo povrchu rostliny nanese malá kapka prÛhledného bezbarvého rychle schnoucího
laku, opatrnû se rozetfie do co nejtenãí, ale souvislé vrstvy, nechá dobfie zaschnout a sejme se
pomocí ãiré lepicí pásky. Otisk se nalepí na vyãi‰tûné podloÏní sklíãko a preparát se popí‰e. Mikroreliefové preparáty jsou vhodné napfi. pro poãítání hustoty prÛduchÛ, mûfiení jejich rozmûrÛ
(délky a ‰ífiky), tvaru prÛduchové ‰tûrbiny ( kulatá
ãi více protáhlá), ale nejsou vhodné pro stanovení otevfienosti ‰tûrbiny, neboÈ pouÏit˘ lak vût‰inou
neproteãe do spodních ãástí ‰tûrbiny a nezachytí
jejich pfiesnou strukturu.
Stereologické principy se uplatÀují jiÏ pfii rozvrÏení míst na listu, kde se zhotovuje preparát, a pfiedev‰ím pak pfii hodnocení parametrÛ (Albrechtová
a Kubínová 1991, Kubínová 1991, Kubínová
1993). Pfiíkladem takovéto mravenãí a velmi peãlivé práce je napfi. hodnocení podéln˘ch a pfiíãn˘ch
gradientÛ hustoty prÛduchÛ na ãepeli listu barvínku Vinca minor L. (Pazourek 1966). Anatomické
gradienty v hustotû prÛduchÛ studoval prof. Pazourek také u listÛ jeãmene (Pazourek 1969) a kosatce (Pazourek 1970). Zásadním dílem je pak habilitaãní práce prof. Pazourka (Pazourek 1967), ve
které poloÏil základy ke kvantitativní anatomii
rostlin. Spolu s prof. L. Nátrem studovali genotypické rozdíly a heterogenitu v hustotû prÛduchÛ
u osmi genotypÛ jeãmene (Nátr a Pazourek,
1986). PrÛduchy se nezfiídka staly objektem zkoumání i v bakaláfisk˘ch (Paul 1995) a diplomov˘ch
(Voleníková 2000) pracích. PokraãovatelÛ, ktefií ‰li
ve ‰lépûjích prof. Pazourka, bylo hodnû. Napfi. Kutík (1973) studoval vztahy mezi hustotou a délkou
prÛduchÛ a epidermálních bunûk na listech magnolie a ptaãího zobu, Votrubová, Kadefiábek a Albrechtová (1992) se zamûfiili na pfiíãné a podélné
gradienty hustoty prÛduchÛ u listÛ kukufiice u rostlin, které byly podrobeny kofienové hypoxii. Pracovní skupina vedená Dr. B. Slavíkem v Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) âSAV (nyní AV âR)
v Praze se po 25 let zab˘vala studiem fyziologie
fotosyntézy u rostlin bûhem ontogeneze. V rámci
tohoto programu byla velká pozornost vûnovaná
také anatomii a morfologii listu vãetnû prÛduchÛ
(Slavík 1963, pfiehledné ãlánky viz Tichá 1982, Tichá 1985). O velmi dobré dlouholeté spolupráci
a vztazích mezi KFR PfiF UK a ÚEB svûdãí napfi.
i to, Ïe celostránkov˘ obrázek 1.6 (devût pfiíãn˘ch
fiezÛ listem fazolu bûhem ontogeneze, Tichá 1985)
zhotovil právû prof. Pazourek. Fotografování bylo
jedním z dal‰ích koníãkÛ prof. Pazourka a jeho
krásné ãernobílé zvût‰eniny rostlinn˘ch objektÛ
zdobily po desítky let zadní schodi‰tû na‰í budovy
ve Viniãné 5 od pfiízemí aÏ po druhé patro.
VraÈme se ale zpût k prÛduchÛm a dal‰ímu v˘voji tohoto smûru na KFR PfiF UK a v ÚEB AV âR.
Získaná kvantitativní anatomická data o prÛduchách jsme pouÏili ke stanovení tzv. prÛduchové
(stomatární) vodivosti (gs) pro oxid uhliãit˘ nebo
vodní páru (âatsk˘ a Tichá 1981, âatsk˘ a j. 1985,
Tichá 1988, Tichá 1997). Tyto práce pfiispûly k objasnûní podílu stomatární vodivosti, vypoãtené na
základû anatomick˘ch charakteristik, pfii fotosyntéze listu bûhem jeho ontogeneze (âatsk˘ a j.
1985, Tichá 1988, Tichá 1997). Dále pokraãovaly
práce, které bychom mohli oznaãit za „klasické“:
t˘kaly se napfi. rozmístûní prÛduchÛ na listové ãepeli (Tichá 2004a) a na adaxiální/abaxiální stranû
listu u listÛ rÛzné inzerce (Voleníková a Tichá
2001, Tichá 2004a), charakteru zavírání/otevírání
prÛduchové ‰tûrbiny vlivem kyseliny abscisové
nebo benzyladeninu (Tichá 2004b,c).
Dal‰í okruh, kterému jsme se vûnovali, byly rostliny pûstované v podmínkách in vitro. Podmínky,
ve kter˘ch tyto rostliny rostou, jsou velmi specifické, a to se projevuje i v anatomické stavbû listové epidermis (Tichá a j. 1997) a v regulaãní
9
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 10
Semináfi
funkci prÛduchÛ. Studium struktury a funkce prÛduchÛ pfiispûlo k hlub‰ímu poznání prÛbûhu
aklimatizace rostlin po pfievedení z podmínek in
vitro do podmínek ex vitro (Pospí‰ilová a j. 1999,
Tichá a j. 1999) a k pfiípadnému zkrácení doby
aklimatizace nebo ke zv˘‰ení procenta pfieÏití
rostlin pomocí aplikace kyseliny abscisové nebo
nízké a vysoké ozáfienosti (Tichá a Pospí‰ilová
2008). V‰echny tyto otázky mají velk˘ praktick˘
v˘znam pfii mikropropagaci rostlin.
A zato, Ïe jste nás pfiivedl k této problematice
a nadchl nás pro ni, Vám velmi, velmi dûkujeme,
mil˘ pane profesore Pacinko!
Ingrid Tichá
Literatura
Albrechtová, J., Kubínová, L.: Quantitative analysis
of the structure of etiolated barley leaf using stereological methods. – J. exp. Bot. 42(243):
1311–1314, 1991.
âatsk˘, J., Solárová, J., Pospí‰ilová, J., Tichá, I.: Conductances for carbon dioxide transfer in the leaf.
– In: ·esták, Z. (ed.): Photosynthesis during Leaf
Development. Pp. 217–249. Academia, Praha
1985.
âatsk˘, J., Tichá, I.: Transport a cesty oxidu uhliãitého ve fotosyntetizujícím listu. – Biol. Listy 46:
1–26, 1981.
Kubínová, L.: Stomata and mesophyll characteristics
of barley leaf as affected by light: Stereological
analysis. – J. exp. Bot. 42(241): 995–1001, 1991.
Kubínová, L.: Recent stereological methods for the
measurement of leaf anatomical characteristics:
Estimation of volume density, volume and surface
area. – J. exp. Bot. 44(258): 165–173, 1993.
Kutík, J.: The relationships between quantitative characteristics of stomata and epidermal cells of leaf
epidermis. – Biol. Plant. 15: 324–328, 1973.
Nátr, L., Pazourek, J.: Genotypic differences and heterogeneity in the stomatal frequency of barley
leaves. – Photosynthetica 20: 363–370, 1986.
Paul, J.: Stavba a ãinnost prÛduchÛ. – Bakaláfiská
práce, Univ. Karlova v Praze, Pfiírodovûdecká
fakulta, katedra fyziologie rostlin, Praha 1995.
Pazourek, J.: Studium listové epidermis mikroreliefovou metodou. – Preslia 35: 210–216, 1963.
Pazourek, J.: Anatomical gradients. – Acta Univ. Carol.-Biol. 1966: 19–25, 1966.
Pazourek, J.: Základy rostlinné kvantitativní anatomie. – Habilitaãní práce, Univ. Karlova v Praze,
Pfiírodovûdecká fakulta, katedra fyziologie rostlin,
Praha 1967.
Pazourek, J.: Anatomical gradients of stomatal apparatus in leaves of Hordeum distichon L. – Adv.
Frontiers Plant Sci. (New Delhi) 23: 9–18, 1969.
Pazourek, J.: The effect of light intensity on stomatal
frequency in leaves of Iris hollandica hort., var.
Wedgwood. – Biol. Plant. 12: 208–215, 1970.
Pospí‰ilová, J., Tichá, I., Kadleãek, P., Haisel, D.,
Plzáková, ·.: Acclimatization of micropropagated
plants to ex vitro conditions. – Biol. Plant. 42:
481–497, 1999.
Slavík, B.: The distribution of transpiration rate, water saturation deficit, stomata number and size,
photosynthetic and respiration rate in the area of
the tobacco leaf blade. – Biol. Plant. 5: 143–153,
1963.
Tichá, I.: Photosynthetic characteristics during ontogenesis of leaves 7. Stomata density and sizes. –
Photosynthetica 16: 375–471, 1982.
Tichá, I.: Ontogeny of leaf morphology and anatomy. – In: ·esták, Z. (ed.): Photosynthesis during
Leaf Development. Pp. 16–50. Academia, Praha
1985.
Tichá, I.: The use of quantitative anatomy for studying conductances for CO2 transfer in photosynthesis. – Acta Univ. Carolinae-Biologica 31:
111–119, 1988.
Tichá, I.: Physiological leaf anatomy : Leaf architecture and photosynthetic gas exchange. – Acta
Univ. Carolinae-Biologica 41: 203–215, 1997.
Tichá, I.: Stomatal patterns and patchiness in Vicia
faba leaves. – In: Book of Abstracts, Xth Days of
Plant Physiology, p. 15. Bratislava, 5–9 September
2004a.
Tichá, I.: Photosynthesis and stomatal opening in
Vicia faba L. as affected by abscisic acid and benzyladenine. – Acta Physiol. Plant. 26: 104,
2004b.
Tichá, I.: Vliv kyseliny abscisové a benzyladeninu na
otevfienost prÛduchÛ u bobu setého. – In: Vliv
abiotick˘ch a biotick˘ch stresorÛ na vlastnosti
rostlin 2004. Pp.40–44. Agron. Fak. âZU v Praze,
2004c.
Tichá, I., Obermajer, P., Snopek, J.: Stomata density
and sizes in in vitro grown tobacco plantlets. –
Acta Fac. Rerum Nat. Univ. Comenianae-Physiol.
Plant. (Bratislava) 29: 101–107, 1997.
Tichá, I., Pospí‰ilová, J.: Effect of exogenous abscisic
acid on stomatal characteristics during acclimation of in vitro-grown tobacco (Nicotiana tabacum
L.) plants. – Physiol. Plant. 133: P07–061, 2008.
Tichá, I., Radochová, B., Kadleãek, P.: Stomatal
morphology during acclimatization of tobacco
plantlets to ex vitro conditions. – Biol. Plant. 42:
469–474, 1999.
Voleníková, M.: PrÛduchové charakteristiky listÛ
rÛzné inzerce u tabáku (Nicotiana tabacum L.)
v podmínkách in vitro. – Diplomová práce, Univ.
Karlova v Praze, Pfiírodovûd. fakulta, katedra fyziologie rostlin, Praha 2000.
Voleníková, M., Tichá, I.: Insertion profiles in stomatal density and sizes in Nicotiana tabacum L.
plantlets. – Biol. Plant. 44:161–165, 2001.
Votrubová, O., Kadefiábek, J., Albrechtová: Distribution of stomata on the second leaf of Zea mays
following root hypoxia. – Biol. Plant. 34:
115–119, 1992.
10
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 11
Semináfi
Tfii vzpomenutí na profesora J. Pazourka
Z bohatého „balíku“ vzpomínek na profesora Pazourka si pfii této pfiíleÏitosti dovolím uvést následující tfii:
(1) Ve V˘zkumném ústavu obilnáfiském v KromûfiíÏi, kde jsem pÛsobil po ukonãení studia biologie na
Pfiírodovûdecké fakultû tehdej‰í University J. E. Purkynû v Brnû, jsme se nejprve vûnovali studiu
anatomick˘ch struktur stébel obilnin. Cílem bylo stanovení vztahu stavby stébla s jeho odolností
k poléhání. V rámci exkurze ãlenÛ Katedry fyziologie rostlin Univerzity Karlovy se na na‰e preparáty pfii‰el podívat i Dr. Pazourek. Bylo to moje první osobní setkání s ním. Do té doby jsem jej znal
jen „neosobnû“ jako odborníka na anatomii rostlin a mikroskopickou techniku. Dr. Pazourek si sedl
k mikroskopu a chvíli se díval na na‰e fiezy stéblem p‰enice, pak se ke mnû otoãil a povídal: „Tak
to Ïeru“. Ve mnû hrklo, protoÏe toto sousloví tehdy je‰tû k nám na Hanou z Prahy nedorazilo a já
nevûdûl, je-li to v˘raz znechucení nebo ocenûní. Následovala pfiátelská a pro mû cenná rozprava,
z níÏ jsem si mimo jiné odnesl pocit, Ïe na‰e „polní anatomie“ nedûlá ostudu. A prakticky od tohoto setkání se pozdûji odvíjelo moje dlouholeté profesní i soukromé setkávání s docentem Pazourkem a jeho paní.
(2) Po svém pfiíchodu na Katedru fyziologie rostlin UK do Prahy v roce 1976 jsem se s pfiekvapením seznamoval s bohatou experimentální ãinností docenta Pazourka vûnovanou také hodnocení kfiivek
ztráty vody z listÛ i jin˘ch rostlinn˘ch pletiv a orgánÛ. Doc. Pazourek sestrojil pro svoje mûfiení dÛmysln˘ pfiístroj a úspû‰nû navazoval na práce dr. ·kramovského i profesora Práta z 30. let minulého století. Svoje v˘sledky sice nepublikoval ve v˘znamnûj‰ích zahraniãních ãasopisech, ale stejnû
neunikly pozornosti dr. B. Slavíka, kter˘ v roce 1965 vydal první metodickou pfiíruãku vûnovanou
studiu vodního provozu rostlin. A do této knihy doc. Pazourek zpracoval kapitolu vûnovanou gravimetrickému stanovení rychlosti transpirace listÛ.
(3) Za v˘znamné privilegium povaÏuji svoje setkávání s doc. Pazourkem a jeho paní u nich doma.
âasto jsme se tam setkali ve ãtyfiech, i s mou paní, a neménû ãasto v pûti, kdy byl pfiítomen i syn
Jaroslav manÏelÛ Pazourkov˘ch. A jako privilegium z tohoto privilegia povaÏuji pozvání manÏelÛ
Pazourkov˘ch na jejich chalupu na Planiny. Chalupa není v tomto pfiípadû vhodné oznaãení pro
novû vybudovan˘ dÛm na okraji malé vesnice v krásné oblasti západních âech. Tento dÛm si manÏelé Pazourkovi vybudovali doslova vlastním rukama. A domnívám se, Ïe právû i tam spolu se sv˘m
synem proÏívali nesmírnû bohatá a krásná léta svého spoleãného Ïivota. A váÏím si toho, Ïe mi do
nûj dali tro‰ku nahlédnout.
Îivot dûlného a tvÛrãího ãlovûka je vÏdy pfiebohat˘.
Lubomír Nátr
11
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 12
Semináfi
Bibliografie prací prof. RNDr. Jaroslava Pazourka, CSc.
Pazourek, J.: Problémy vysou‰ení rostlinn˘ch orgánÛ. – Spisy Pfiírod. Fak. Karl. Univ. 194: 100–108,
1949.
Pazourek, J.: V˘roba trval˘ch mikroskopick˘ch
preparátÛ pylov˘ch zrn. – Vesmír 50: 143–144,
1949.
Pazourek, J., Pazourková, Z.: Funkce pylu pfii oplodÀování kvûtÛ ovocn˘ch stromÛ. – Ovocn. Rozhl.
43: 48–49, 1952.
Pazourek, J., Prát, S.: Jak vysychají rostlinné orgány.
– Acta Univ. Carol. Biol. 1954: 1–57, 1954.
Prát, S., Pazourek, J.: The dessication of plant
organs. – Rapp. et Commun. VIII. Congr. Int. Bot.
Paris 1954, sec. 11 – 12: 233–237, 1954.
Pazourek, J., Pazourková, Z.: Rychlé zhotovování
mikroskopick˘ch preparátÛ zdfievnatûl˘ch rostlinn˘ch orgánÛ. – Preslia 27: 437–441, 1955.
Pazourková, Z., Pazourek, J.: Nová modifikace
nigrosinové metody. – Preslia 27: 442–446, 1955.
Pazourek, J.: Vliv skladování na ztráty vody bramborov˘ch fiízkÛ. – PrÛm. Potravin 7: 408–412, 1956.
Pazourek, J.: Proã kopfiiva pálí? – Îiva 4: 90–92,
1956.
Pazourek, J.: Závislost ub˘vání vody na velikosti
bunûk duÏiny jablek. – PrÛm. Potravin 8:
475–478, 1957.
Pazourek, J.: Vliv hustoty v˘sevu na rÛst sluneãnic. –
Rostl. V˘roba 4: 531–558, 1958.
Pazourek, J.: Anatomical observations of the parasitism of Cuscuta. – Preslia 30: 121–125, 1958.
Pazourek, J.: Parasitismus kokotice. – Vesmír 37:
166–167, 1958.
Pazourek, J.: Special purpose of microscopes. –
In: The Techn. Digest., p. 18, SNTL, Praha
1959.
Pazourek, J.: Jadérko v metafázi. – Vesmír 38: 279,
1959.
Pazourek, J.: Testung verschiedener Faktoren mit
Hilfe der Mitosenanzahl. – Flora 149: 477–486,
1960.
Pazourková, Z., Pazourek, J.: Rychlé metody botanické mikrotechniky. – âSAZV, Praha 1960.
Pazourek, J.: Pracujeme s mikroskopem. – SNTL,
Praha 1961.
Pazourek, J.: Avtomatiãeskoje nabljudûnije za izmenûnijem vûsa rastiteºnogo matûriala. – Fiziol.
Rast. 8: 371–374, 1961.
Pazourek, J.: Jak ãlovûk poznával mikroskop. – âlen.
Zprav. Klubu âtenáfiÛ Techn. Lit. 7: 27–35, 1961.
Pazourek, J.: Vybavení laboratofie. – Zhotovování
mikroskopick˘ch preparátÛ. – Mechorosty. – Kapraìorosty. – Rostliny semenné. – Anatomické
metody. – In: Nûmec, B. et al.: Botanická mikrotechnika, p. 13–21, 22–29, 339–347, 348–355,
356–367, 394–407, Nakl. âSAV, Praha 1962.
Milovidov, P., Pazourek, J.: Cytologické metody. –
In: Nûmec, B. et al.: Botanická mikrotechnika,
p. 367–372, Nakl. âSAV, Praha 1962.
Pazourek, J.: Studium listové epidermis mikroreliefovou metodou. – Preslia 35: 210–216, 1963.
Pazourek, J.: K devadesátinám akademika Bohumila
Nûmce. – Pfiír. Vûdy ve ·k. 13: 573–575, 1963.
Vodák, A., Pazourek, J.: Eine neue Methode zur
Unterscheidung von Samen ber Brassica oleracea
L.– und Brassica napus L.-Arten (durch Abdruckmethode). – Proc. Int. Seed Test. Assoc. 30:
565–572, 1965.
Pazourek, J.: Automatická stanovení transpiraãních
kfiivek. – In: Slavík, B. et al.: Metody studia vodního provozu rostlin, p. 231–237, Nakl. âSAV,
Praha 1965.
Pazourek, J.: The symmetry of the lateral leaflets of
Medicago sativa L. – Biol. Plant. 7: 261–269, 1965.
Pazourek, J.: Anatomie a morfologie. – In: Roubal, J.
et al.: Botanika, uãebnice pro I. roã. SVV·,
p. 8–57, SPN, Praha 1965.
Pazourek, J.: Anatómia a morfológia. – In: Roubal, J.
et al.: Botanika, uãebnice pro I. roã. SVV·,
p. 6–56, ·PN, Bratislava 1965.
Pazourek, J.: Anatomical gradients. – Acta Univ.
Carol. Biol. 1966: 19–25, 1966.
Pazourek, J.: Základy rostlinné kvantitativní anatomie. – habilitaãní práce, PfiF UK, Praha 1967.
Pazourek, J.: Effect of age on water loss of leaves. –
Biol. Plant. 10: 27–30, 1968.
Pazourek, J.: Anatomical gradients of stomatal apparatus in leaves of Hordeum distichon L. – Adv.
Front. Pl. Sci. 23: 9–18, 1969.
Pazourek, J.: The effect of light intensity on stomatal
frequency in leaves of Iris hollandica hort., var.
Wedgwood. – Biol. Plant. 12: 208–215, 1970.
Pazourek, J.: Praktická cviãení z anatomie rostlin
pro botaniky. – skriptum PfiF UK, Praha 1970.
Pazourek, J.: Anatomie a morfologie. – In: Roubal,
J.: Botanika, uãebnice pro II. roã. gymnázií, ed. 1,
p. 8–49, SPN, Praha 1970.
Pazourek, J.: The gradients of the stomatal frequency
in successive leaves of Phragmites communis
Trin. in South Bohemia. – The density of stomata
in various ecotypes of Phragmites communis Trin.
in different habitats. – Quantitative changes of some anatomical characteristics in leaves of Iris hollandica, var. Wedgwood caused by various light
intensity. – In: Dykyjová, D. (ed.): Productivity of
Terrestrial Ecosystems, p. 111–112, 113–114,
115–116, Bot. Ústav âSAV, PrÛhonice 1970.
Pazourek, J.: Kreslení botanick˘ch mikroskopick˘ch
preparátÛ. – Pfiír. Vûdy ve ·k. 22: 43–48, 1971.
Pazourek, J.: RNDr. Stanislav Lhotsk˘, CSc. – 60 let.
– Preslia 43: 281–283, 1971.
Pazourek, J.: Akademik prof. PhDr. Silvestr Prát –
nositel státní ceny Klementa Gottwalda. – Pfiír. Vûdy ve ·k. 23: 86, 1971.
Pazourek, J.: Die Beeinflussung der Wasserabgabe
der Blätter durch das vorhergehende Aufbewahren in wasserdampfgesättigter Atmosphäre. –
Biol. Plant. 14: 89–91, 1972.
Pazourek, J.: Mûfiení a poãítání mikroskopick˘ch
struktur v botanick˘ch objektech. – Pfiír. Vûdy ve
·k. 24: 6–9, 1972.
12
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 13
Semináfi
Pazourek, J.: Praktická cviãení z anatomie rostlin
pro botaniky. (Dotisk) – skriptum PfiF UK, Praha
1972.
Pazourek, J.: The amounts of different tissues
in the leaf of Acorus calamus L. – In: Hejn˘, S.
(ed.): Ecosystem Study on Wetland Biome
in Czechoslovakia, p. 147–149, âSAV, TfieboÀ
1973.
Pazourek, J.: The density of stomata in leaves of
different ecotypes of Phragmites communis. –
Folia Geobot. Phytotax. 8: 15–21, 1973.
Pazourek, J.: The density of stomata in leaves of two
ecotypes of Phragmites communis Trin. in Southern Bohemia. – Preslia 45: 242–249, 1973.
Pazourek, J.: The effect of light intensity on some
anatomical characteristics in leaves of Xiphium
holandicum hort., var. Wedgwood. – Acta Univ.
Carol. Biol. 1971: 211–221, 1971.
Pazourek, J.: Zmûny vnitfiní struktury mrkve pfii
expanzním su‰ení. – Rostl. V˘roba 19: 911–922,
1973.
Pazourek, J.: 100 let (Akademik Nûmec). – Vûda
a Techn. MládeÏi 1973: 301–302, 1973.
Pazourek, J.: Ruãní fiezy stonkem ve ‰kolní praxi. –
Pfiír. Vûdy ve ·k. 16: 7–10, 1974.
Pazourek, J.: Pracujeme s mikroskopem. 2. vydání. –
SNTL, Praha 1975.
Pazourek, J.: Transversale anatomische Gradienten
in der Kartoffelknolle. – Biol. Plant. 17: 263–267,
1975.
·tekrtová, I., Pazourek, J.: The effect of calcium and
magnesium deficiency on stomata in leaves of
Triticum vulgare, cv. Fanal. – Acta Univ. Carol.
Biol. 1973: 227–233, 1975.
Pazourek, J.: Objemové pomûry pletiv v listech
Typha angustifolia L. and Typha latifolia L. – In:
Proc. Colloq. Appl. Stereol. Computing Earth Sci.,
Metallogr. Biol. Res., p. 227–232, Ed. House
Technol. Slov. Sci. Technol., Ko‰ice 1976.
Pazourek, J.: The volumes of anatomical components in leaves of Typha angustifolia L. and Typha
latifolia L. – Biol. Plant. 19: 129–135, 1977.
Pazourek, J.: Poznáváme vnitfiní stavbu rostlin. –
SPN, Praha 1979.
Pazourek, J.: Kvantitativní studium anatomick˘ch
charakteristik pletiv hlízy bramboru s ohledem na
její mechanické po‰kození. – Rostl. V˘roba 26:
1249–1260, 1980.
Pazourek, J.: Pozorování primárních krycích pletiv. –
Pfi. Vûdy ve ·k. 31: 162–163, 1980.
Pazourek, J.: Kofienové vlásky pod mikroskopem. –
Zahrádkáfi 1980: 249, 1980.
Pazourek, J.: 85. narozeniny akademika Práta. –
Îiva 28: 217, 1980.
Pazourek, J.: Vliv ‰kodliv˘ch látek na rostliny. I. ãást.
– Pedagogick˘ ústav hl. m. Prahy (Metodick˘ list
ML-II-8-979/80), Praha 1980.
Pazourek, J.: Vliv ‰kodliv˘ch látek na rostliny.
II. ãást. – Pedagogick˘ ústav hl. m. Prahy (Metodick˘ list ML -II- 9-979/80), Praha 1980.
Pazourek, J.: Vodivá pletiva. – Pedagogick˘ ústav
hl. m. Prahy (Metodick˘ list ML-II-34-979/80),
Praha 1980.
Pazourek, J.: Anatomie rostlin. – In: Studijní texty
pro postgraduální kurs fyziologie a genetiky rostlin II, p. 45–120, PfiF UK, Praha 1980.
Pazourek, J., Konrád, J.: Pfiíspûvek ke studiu mechanického po‰kození hlíz bramboru. – Rostl.
V˘roba 26: 871–885, 1980.
Pazourek, J.: Kvantitativní studium anatomick˘ch
charakteristik pletiv hlízy bramboru s ohledem na
její mechanické po‰kození. – Rostl. V˘roba 26:
1249–1260, 1980.
Pazourek, J., Nátr, L.: Changes in the anatomical
structure of the first two leaves of barley caused
by the absence of nitrogen or phosphorus
in the nutrient medium. – Biol. Plant. 23: 296–301,
1981.
Pazourek, J.: Der Einfluss des Flugzeugtreibstoffes
auf die Anatomie des Weizenblattes. – Arch. Phytopath. Pfl.-Schutz 18: 59–62, 1982.
Pazourek, J.: The Secret Life of Plants. – Artia, Praha
1982.
Pazourek, J.: Mûfiení a poãítání. – In: Pazourková, Z.
(ed.): Botanická mikrotechnika, p. 141–164,
Univ. Karlova, Praha 1982.
Pazourek, J.: Osobní vzpomínky na zaãátky rostlinné anatomie po r. 1945. – In: Materiály z pracovního zasedání „Vûda v âeskoslovensku 1945 –
1960“, p. 109–113, Praha 1982.
Pazourek, J.: La Vie Cachée des Plantes. – Artia,
Praha 1983.
Pazourek, J., Nátr, L.: Kvantitativní anatomická heterogenita listÛ jeãmene a genotypové rozdíly. –
In: Dny rostlinné fyziologie III, Sborník referátÛ,
p. 257–259, âs. bot. spol., Praha 1983.
Nátr, L., Pazourek, J.: Anatomical characteristics
from the physiological point of view. – In: Biogenez, struktura i funkcii fotosintetiãeskogo apparata, Tezisy dokladov, Sympozium specialistov stran
– ãlenov SEV, Praga 1984.
Pazourek, J.: Anatomické pfiístupy. – Zprávy âs. Bot.
Spol. 19, Materiály 3: 37–41, 1984.
Pazourek, J.: Základné súãasti bunky. – Metodická
pfiíruãka k souboru obrazÛ, p. 1–8, Uãebné
pomôcky n. p., Banská Bystrica 1985.
Pazourek, J.: Rastlinné pletivá. – Metodická pfiíruãka
k souboru obrazÛ, p. 1–14, Uãebné pomôcky
n. p., Banská Bystrica 1985.
Pazourek, J.: Embryogeneze vy‰‰ích rostlin. –
In: Romanovsk˘, A. a kol.: Obecná biologie,
p. 563–570, SPN, Praha 1985.
Pazourek, J.: Växternas Liv. – Tidens Förlag Stockholm – Artia, Praha 1985.
Pazourek, J.: Akademik Silvestr Prát devadesátníkem. – Îiva 33: 218–219, 1985.
Pazourek, J.: Nátr, L., âinãerová, A.: Akademik Silvestr Prát devadesátilet˘. – Vesmír 64: 699–700,
1985.
Pazourek, J.: Das Geheimnisvolle Leben der Pflanzen. – Dausien Hanau – Artia, Praha 1986.
Pazourek, J.: Jak pozorovat rostliny pod mikroskopem? 1. Nûkolik rad úvodem, 2. Rostlinná pokoÏka, 3. Co jsou to trichomy?, 4. Pyl, 5. ·krob,
6. Rostlinná pletiva. – ABC mlad˘ch technikÛ
a pfiírodovûdcÛ 31: 14–15, 1986.
13
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 14
Semináfi
Nátr, L., Pazourek, J.: Genotypic differences and heterogeneity in the stomatal frequency of barley
leaves. – Photosynthetica 20: 363–370, 1986.
Pazourek, J., Nátr, L., Marková, L.: Genotype differences in the proportion of different tissues in the
leaves of spring barley. – Biol. Plant. 29: 54–62,
1987.
Pazourek, J.: Mûfiení a poãítání v mikroskopu. –
In: Votrubová, O. a kol.: Mikroskopická technika
pro biotechnology a ‰lechtitele, P. 37–49, Vysoká
‰kola zemûdûlská, Fakulta agronomická, Praha
1987.
Pazourek, J.: Planternes Liv. – Artia Praha – Lademann, København 1987.
Konãalová, H., Pazourek, J.: Root dimorphism in
flooded Carex gracilis Curt.. – Acta Univ. Carol.
Biol. 31: 43–50, 1988.
·tranc, J., Makovec, K., Fric, V., Pazourek, J.: Stanovení vhodného teplotního a vlhkostního reÏimu
pfii dlouhodobém skladování kofienáãÛ chmele. –
Rostl. V˘roba 34: 717–722, 1988.
Bechynû, M., Souãek, J., Pazourek, J.: Hodnocení
specifick˘ch vlastností Ïlutosemenné fiepky (Brassica napus L.) . – Rostl. V˘roba 35: 509–516,
1989.
Pazourek, J.: Atlas anatomické stavby rostlin. – Univ.
Karlova, Praha 1991.
Pazourek, J.: Vûdec, akademik, pedagog, prezidentsk˘ kandidát (Bohumil Nûmec). – Nedûlní Lidové
noviny 20. 3. 1993, p. 7, 1993.
Pazourek, J.: Professor Dr. Silvestr Prát, DrSc. 1. 12.
1895 – 1. 8. 1990 – Editor-in-Chief of Biologia
Plantarum 1967 – 1974. – Biol. Plant. 38: U1,
1996.
Pazourek, J.: Votrubová, O.: Atlas of Plant Anatomy.
– Peres, Praha 1997.
Pazourek, J.: Vyprávûní o rostlinách. – Academia,
Praha 2001.
S vyuÏitím bibliografie oti‰tûné v ãasopise Preslia
55: 282–284, 1983 a s pfiispûním O. Votrubové
pfiipravil J. Kutík.
14
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 15
Semináfi
Vzpomínky na rodiãe
Koncem minulého roku jsme se s bratrem zúãastnili na pozvání Katedry anatomie a fyziologie
rostlin PfiFUK semináfie o Ïivotû a práci
Prof. Dr. Jaroslava Pazourka, CSc. Tedy pÛvodnû
to mûlo b˘t jen o nûm, ale pfiíspûvky vût‰iny jak
pfiedná‰ejících, tak pozdûji diskutujících se t˘kaly nejen tatínka, ale i maminky RNDr. Zdenky Pazourkové, CSc. To nám potvrdilo, Ïe nejen my
dva, ale ani jejich kolegové si jednoho bez druhého nedovedli pfiedstavit. Bylo to pfiíjemné odpoledne a oba jsme s radostí poslouchali, jak
hezky na „na‰e“ v‰ichni vzpomínají. Po skonãení
semináfie jsme byli poÏádáni, zda bychom mohli
do pfiipravovaného Bulletinu âSEBR napsat o rodiãích pár fiádek. Oba jsme to neprozfietelnû slíbili, protoÏe jak˘ problém mÛÏe b˘t napsat pár
fiádek o nûkom, koho tak dobfie znáte. JenÏe se
jeden problém vyskytl – co napsat o nûkom, koho tak dobfie znáte? Co vybrat z té mozaiky vzpomínek, z nichÏ v‰ak vût‰ina má vypovídající hodnotu jen pro nás? TakÏe jsme se rozhodli
pfiipomenout ne jednotlivé momentky, ale to, co
charakterizovalo na‰e dûtství a mládí.
Za prvé, jak jiÏ bylo zmínûno, to byla nerozluãnost na‰ich rodiãÛ. Doma spolu, spolu odcházeli
do práce, cel˘ den strávili v jedné laboratofii, veãer
‰li spolu domÛ a tak to ‰lo den za dnem, mûsíc za
mûsícem, rok za rokem. A za cel˘ Ïivot jsme nesly‰eli, Ïe by mezi nimi padlo ostfiej‰í slovo, do-
konce na sebe ani nezv˘‰ili hlas. Tenkrát nám to
pfiipadalo normální, aÏ mnohem déle jsme pochopili, Ïe jsme svûdky manÏelství z oblasti sci-fi,
které by dohnalo k zoufalství Dr. Plzáka a v‰echny,
ktefií se Ïiví fie‰ením manÏelsk˘ch krizí.
Dal‰ím nezapomenuteln˘m záÏitkem, vlastnû
nepfietrÏitou fiadou záÏitkÛ, byla jistota, Ïe si pro
nás rodiãe, pfies ve‰kerou oddanost své práci,
kdykoli, kdekoli a za jak˘chkoli okolností udûlali ãas. OkamÏitû, bez otázek, neokázale. Je sice
pravda, Ïe v období puberty jsem si myslel, Ïe by
si toho ãasu na mû nemuseli dûlat zase aÏ tolik,
ale dne‰ní generaci dûtí bych takové rodiãe moc
pfiál. Jsem pfiesvûdãen, Ïe ãím více by bylo takov˘ch rodiãÛ, tím ménû by bylo dûtí ulice.
A je‰tû nûco, co zní trochu starosvûtsky a v dne‰ní dobû to je jen stûÏí pouÏitelná informace. Díky
rodiãÛm víme, Ïe pravda je pravda, leÏ je leÏ,
ãest je ãest a slib Ïe nemusí b˘t vymáhán za pomoci právní kanceláfie. Dûkujeme jim za to.
Na závûr bychom chtûli podûkovat doc. Doc. Janû Albrechtové, Ph.D. a Prof. Dr. Lubomíru Nátrovi, DrSc. za zorganizování v˘‰e zmínûného
semináfie a za to, Ïe nás sametov˘m nátlakem
donutili napsat tuto vzpomínku.
Ing. Jaroslav Pazourek a Ing. Jan Hrube‰
ManÏelé Pazourkovi
15
zlom
20.3.2009 9:12
S
Stránka 16
Semináfi
Proslov Lubomíra Nátra
na pohfibu paní RNDr. Zdenky Pazourkové dne 7. srpna 2008
(nepatrnû upraveno)
Pfii tomto posledním rozlouãení s paní dr. Zdenkou Pazourkovou mám tu ãest nûkolika vûtami
pfiipomenout nám v‰em tuto mimofiádnou osobnost.
Snad nejjednodu‰eji a nejstruãnûji bych mohl vyjádfiit ty pfierozmanité vzpomínky trojslovím „rodina – Planiny – vûda“. Je to skuteãnû trojsloví
a nejsou to 3 samostatná slova. Spolu se svou paní jsem mûl to privilegium, Ïe jsem se s dr. Pazourkovou setkával nejen v rámci té vûdy, ale
pfiedev‰ím v prostfiedí její rodiny a také na tûch,
pro ni tak v˘znamn˘ch, Planinách. Rodina a Planiny se prolínaly jejím Ïivotem stejnû tûsnû jako
rodina a vûda. Ta 3 slova nepostihují 3 rozdílné ãi
dokonce soupefiící stránky Ïivota dr. Pazourkové.
Ta 3 slova ohraniãují trojúhelník vymezující náplÀ Ïivota stejnû, jako strany trojúhelníku vymezují jeho plochu.
Dr. Pazourková trávila svoje dûtství v rovinaté oblasti Polabí, ale v dospûlosti pak záhy pfiijala za
svou krajinu svého manÏela, Jaroslava Pazourka,
a poznala kouzlo pahorkatiny. Tam, v obci Planiny, spoleãnû a doslova vlastníma rukama vystavûli svÛj dÛm. Tomuto svému dílu vûnovali obrovskou energii a péãi, která jim nepochybnû
pomáhala pozapomenout na nepfiízeÀ a nûkteré
kfiivdy nûkolika desetiletí. Ale tam také jejich
vrÛstání do krajiny jim otevíralo stále vût‰í kouzla a pfiitaÏlivost tamních lesÛ, hub i troubení jelenÛ. Za mnohaleté úsilí a fyzickou námahu potom
tamní krajina, jejich opeãovávaná zahrada
a krásn˘ dÛm poskytovaly rodinû Pazourkov˘ch
jedineãné dojmy, krásné pocity souznûní s pfiírodou i pozapomenutí na ne vÏdy pfiívûtiv˘ svûtsk˘
osud.
Ale i v posledních letech, po odchodu pana profesora Pazourka, odjíÏdûla dr. Zdenka Pazourková se sv˘m synem Jaroslavem na Planiny velmi
ãasto, prakticky na kaÏd˘ víkend. A tam Ïila – nejen vzpomínáními, ale také nov˘mi proÏitky, nov˘m obohacováním svého seniorského Ïivota.
A snad proto právû tam, na Planinách, jí také
osud v jejích 85 letech a naprosto neãekanû pfiisoudil poslední bolest, z níÏ se uÏ k nám do Ïivota nevrátila.
MoÏná bych mûl podrobnûji pfiipomenout její
vûdeckou práci zamûfienou na cytogenetiku,
chromosomy a zejména pfiíslu‰né mikroskopické
metody. Domnívám se, Ïe právû toto je oblast,
kterou si mnozí z nás – s men‰ími osobními
vzpomínkami na dr. Pazourkovou – nejsilnûji vybaví. Byla úspû‰nou badatelkou. Publikovala vûdecké práce i uãební texty. Ale znovu pfiipomínám ono „vûda a rodina“. Dr. Pazourková mûla
to ‰tûstí – nebo si je moÏná vymohla ãi o nû hodnû usilovala – v tom, Ïe i ve vûdû byla s rodinou,
se sv˘m manÏelem, profesorem Jaroslavem Pazourkem. I v té experimentální práci nebo pfii
tvorbû uãebních a vûdeck˘ch textÛ s ním úzce
spolupracovala. Na Pfiírodovûdecké fakultû Univerzity Karlovy, které vûnovala celou svou vûdeckou kariéru, tvofiila dr. Pazourková a dr. Pazourek
podobou jednotu, jako napfiíklad kofien a pr˘t
rostliny. A je naprosto zbyteãné pátrat po tom,
kdo kdy z nich b˘val tím Ïivotodárn˘m kofienem
a kdo zase neménû nezbytn˘m pr˘tem.
Obûma rostliny uãarovaly. Oba sledovali jejich
drobouãké struktury – okem neviditelné, oba byli mistry mikroskopick˘ch technik. Oba patfiili
k uznávan˘m odborníkÛm s obrovsk˘m pfiínosem
i v oblasti metod.
A pro tuto celistvost rodiny paní dr. Pazourkové
i ve vûdû si dovolím na závûr citovat z poslední
knihy profesora Jaroslava Pazourka, chotû paní
dr. Zdenky Pazourkové, s níÏ se dnes louãíme.
Jsem si jist, Ïe i ona sama by dala pfiednost slovÛm svého Jarky, kterého v soukromí rodiny
oslovovala vÏdy jen „tati“, pfied sebeumnûj‰ími
vûtami sv˘ch nebo jeho kolegÛ, a tedy i tûmito
m˘mi.
Citoval jsem 2 úryvky z knihy: Jaroslav Pazourek:
Vyprávûní o rostlinách. Academia Praha. 2001.
Nelze b˘t beze smutku pfii definitivním odchodu
blízkého ãlovûka. Ale pfieji zarmoucen˘m ãlenÛm rodiny, ale také Vám i sobû, aby odchod dr.
Z. Pazourkové z na‰eho svûta, o jehoÏ zákonité
nezbytnosti stejnû v‰ichni víme, aby tento odchod v nás také vybudil to cenné a krásné, co setkáváním, skuteãn˘m nebo i jen literárním, jsme
od ní získávali. Pamatujme si v‰e dobré, ãím ona
svou rodinu, nás v‰echny i mnohé dal‰í obohatila. A rozvíjením tohoto bohatství a ‰tûstí budeme
snad nejlépe uchovávat vzpomínku na paní
dr. Zdenku Pazourkovou. NechÈ ji pfiedev‰ím takové vzpomínání provází i pfii tomto posledním
louãení.
16
zlom
20.3.2009 9:12
O
Stránka 17
Ode‰el
Zdenûk ·esták a Jirka âatsk˘: UÏ jen vzpomínky…
V prosinci minulého roku ode‰li dva v˘znamní
ãlenové na‰í rostlinnû fyziologické obce: Zdenûk
·esták (4. 8. 1932–14. 11. 2008) a Jirka âatsk˘
(27. 2. 1932–21. 11. 2008). V tomto ãísle Bulletinu na nû vzpomínáme tfiemi pfiíspûvky: Ivana ·tûtinová, redaktorka Photosynthetica, napsala v˘stiÏnou ãrtu „Tady chybí teãka…“ a vytvofiila níÏe
uvedenou koláÏ nazvanou „Zdenûk ·esták a jedno z jeho dûtí – Photosynthetica“ (viz. obr.).
Jirku âatského jsem si dovolil pfiipomenout drobnû upraven˘m nekrologem, kter˘ jsem napsal pro
Biologia Plantarum.
Lubomír Nátr
Tady chybí teãka…
…a tahle mezera se musí zmen‰it – jak ãasto
jsme sl˘chaly ãi vyrozumûly z korektorsk˘ch
znaãek, co se panu ‰éfredaktorovi je‰tû nelíbí
a co je nezbytnû nutné opravit pfied tím, neÏ svûfiíme ãerstvû vytvofien˘ svazek ãasopisu tiskárnû.
Kolikrát jsme s kolegyní Dádou Souãkovou hudraly na mnohdy aÏ pedantské poÏadavky pfiesnosti a peãlivosti, které oddalovaly k˘Ïené odevzdání ãtvrtletního úsilí k zodpovûdnosti jin˘m.
Navzdory tûmto „zbyteãnostem“ jsme v‰ak
v skrytu du‰e dobfie vûdûly a vdûãnû se spoléha-
ly na vycviãené a spolehlivé „oko ‰éfovo“, které
bylo zárukou toho, Ïe do svûta nevypustíme
k ostudû své i na‰eho ústavu nûjak˘ nepûkn˘
kousek redakãního ‰otka.
Ty zku‰ené a bystré oãi na nás teì moÏná shlíÏejí odnûkud shora, ale my uÏ se na nû bohuÏel
spoléhat nemÛÏeme. Patfiily totiÏ RNDr. ZdeÀku
·estákovi, DrSc., kter˘ nás 14. listopadu 2008
navÏdy opustil.
Jak mi trefnû napsala jedna venezuelská autorka
ãlánku v na‰em ãasopise, doktor ·esták byl „soul
of Photosynthetica“ a nebude lehk˘m úkolem za
nûj najít náhradu.
Pfiejte nám i ãasopisu, aÈ se to brzy podafií.
Ivana ·tûtinová
Jirka âatsk˘ uÏ nikdy nepfiijde
Po dlouhé nemoci zemfiel Jifií âatsk˘ 21. listopadu 2008. Opustil svou milovanou rodinu. UÏ nikdy nebude psát recense rukopisÛ pro Photosynthetica, Biologia Plantarum ãi European Journal
of Agronomy. Jednání redakãní rady Biologia
Plantarum uÏ budou bez jeho vedení.
Vûdeckou kariéru Jifiího âatského velmi podrobnû popsal Zdenûk ·esták v Biologii Plantarum
(45 (4): I–II, 2002), takÏe není tfieba k této rekapitulaci se vracet. Dovolím si spí‰e vyuÏít tuto
smutnou pfiíleÏitost zcela osobnû a spí‰e „soukromû“ pfiipomenout tohoto vynikajícího vûdce
a dobrého pfiítele.
Jirka zaãínal svou vûdeckou kariéru v 60. letech
minulého století v Ústavu experimentální botaniky v Praze. Zajímal se pfiedev‰ím o fyziologii fotosyntézy a vodního reÏimu rostlin. Vynikal jak
teoretick˘mi znalostmi, tak laboratorními dovednostmi. Pfiipomínám, Ïe v oné dobû jsme si museli vût‰inu laboratorních zafiízení a úprav dûlat
vlastními silami, protoÏe komerãních pfiístrojÛ
bylo minimum a navíc ty nejlep‰í nebyly dostupné. A Jirka opravdu umûl upravovat infraãervené
analyzátory, expoziãní komÛrky, miniaturní termoãlánky apod. Umûl vynikajícím zpÛsobem
volit a upravovat metodické postupy podle cílÛ
sv˘ch pokusÛ.
Od 90. let v‰ak Jirka vût‰inu své energie a ãasu
vûnoval uÏ pfiedev‰ím publikacím, recensím
a aktivitám v redakãních radách. K ukonãení
vlastní experimentální ãinnosti nepochybnû pfiispûla i jeho dlouhodobá tûÏká onemocnûní. Je
obdivuhodné, jakou mûrou se aÏ do posledních
let podílel na úspû‰n˘ch aktivitách Biologie Plan17
zlom
20.3.2009 9:12
O
Stránka 18
Ode‰el
tarum, i kdyÏ stále se zhor‰ující zdravotní stav byl
pro nûj obrovsk˘ hendikep.
Chci v‰ak pfiipomenout Jirku také jako velmi pfiátelského a vstfiícného kolegu. Sám jsem v onûch
60. letech zaãínal ve V˘zkumném ústavu obilnáfiském v KromûfiíÏi, na Hané, tedy v „provincii“
a daleko od Prahy. Proto pro mne a moje kolegy
b˘valo nesmírnû stimulující setkat se s Jirkou v laboratofii u mûfiících aparatur nebo na mnoha semináfiích, konferencích a symposiích. A Jirka vÏdy
velmi ochotnû nám dával k dispozici svoje literární zdroje, podrobnû se zajímal o na‰e experimentální postupy, vstfiícnû hodnotil na‰e závûry.
Samozfiejmû, v‰ichni víme, Ïe Ïivot kaÏdého
z nás jednou zaãal a musí také skonãit. Ale pak
zase jednou zji‰Èujeme, jak velk˘ je rozdíl mezi
rozumov˘m pfiijetím uvedené abstraktní pravdy
a skuteãn˘m odchodem dobrého vûdce, kolegy
a pfiítele. Je marné opakovat si, Ïe s námi trvale
zÛstávají jeho vûdecké v˘sledky a pfiátelské
vzpomínky. Pro svoje uklidnûní si to sice budeme
opakovat, ale souãasnû si uvûdomujeme, Ïe to je
jen marné chlácholení. Prostû, Jirka nám chybí
a bude chybût.
Dûkujeme Ti, Jifií âatsk˘, a naposled sbohem!
Lubomír Nátr
Vzpomínka na profesorku Romanu Czapik
(26.1.1929 – 21.2.2008)
Témûfi se nechce vûfiit, Ïe je tomu jiÏ rok, co
z Ústavu cytologie a embryologie rostlin Jagelonské univerzity v Krakovû pfii‰la zpráva, Ïe zemfiela paní profesorka Romana Czapik. Osobnû jsem
se s ní setkávala na konferencích rostlinn˘ch embryologÛ a postupnû, jak jsem ji více poznávala,
jsem si jí stále více váÏila a obdivovala ji. Zaujal
mne rozsah jejích znalostí, schopnost diskutovat
pfii jednání konferencí nejrÛznûj‰í témata rostlinné embryologie a houÏevnatost, s níÏ se snaÏila
o zavedení pofiádku ve vûdecké terminologii.
VÏdy velmi dÛraznû kritizovala, pokud se v prÛbûhu konference nebo v publikacích objevila nepfiesnost nebo nesprávnost pouÏívání termínÛ
(pfiedev‰ím v oblasti apomixe). Rostlinné embryologii se vûnovala pfieváÏnou ãást svého Ïivota, kter˘ cel˘ proÏila v Krakovû.
Narodila se 26.1.1929 v uãitelské rodinû v Krakovû. Zde také absolvovala základní ‰kolu
a gymnázium. Po maturitû zaãala studovat v roce
1948 na Fakultû matematiky a pfiírodních vûd Jagelonské univerzity. Vûnovala se botanice pod
vedením takov˘ch v˘znamn˘ch osobností jako
byli Maria Skaliƒska, Wladyslaw Szafer a Bogumil Pawlowski. Pod vedením prof. Skaliƒské
obhájila roku 1952 diplomovou práci „Cytoembryological studies on Centaurea scabiosa L.“
a v listopadu 1953 se stala asistentkou na Katedfie obecné botaniky Jagellonské univerzity (pozdûji pfiejmenované na Ústav rostlinné anatomie
a cytologie, dnes Ústav cytologie a embryologie),
kde postupnû pracovala jako odborná asistentka
a lektorka. Habilitovala se v roce 1968 se na zá-
klade monografie „Cytoembryology and problems of differentiation of triploid population of
Ornithogalum umbellatum L.“. Profesorkou byla
jmenována v roce 1979 a pozici professor ordinarius získala v roce 1994.
Soubor publikací prof. Romany Czapik je bohat˘
a rozmanit˘. Její pfiíspûvky (více neÏ 130) byly
publikovány v ãetn˘ch renomovan˘ch polsk˘ch
i zahraniãních ãasopisech. Byla také autorkou
populárnû-nauãn˘ch prací, napfi. v cyklu „Nauka
dla wszystkich“ (Vûda pro v‰echny). VÏdy dbala
na jasn˘ a precizní styl psaní i popisu, stejnû jako
na správnou terminologii. A problémÛm souãasné botanické terminologie vûnovala i jednu ze
sv˘ch posledních prací publikovanou v ãasopise
„Fragmenta Floristica et Geobotanica Polonica“.
V˘sledky prací profesorky Czapik byly a jsou
ãasto citovány ve vûdeck˘ch pracech i uãebnicích, napfi. Embryology of Compositae, Embryology of Angiosperms, Comparative Embryology
of Angiosperms, Embryology of Flowering Plants,
Current Trends in the Embryology of Angiosperms. Profesorka Romana Czapik vûdecky spolupracovala s mnoh˘mi zahraniãními vûdeck˘mi
pracovníky ve Francii, Nûmecku, âeskoslovensku i Rusku. V Praze to byla dr. Irena Novotná
z Botanického ústavu âSAV v PrÛhonicích
a v Bratislavû dr. Olga Erdelská ze Slovenské akademie vûd, která byla její dlouholetou spolupracovnicí i pfiítelkyní.
Profesorka Romana Czapik vûnovala cel˘ svÛj
Ïivot vûdû a didaktické práci. Byla mimofiádnû
pracovitá, o ãemÏ svûdãí její poãetné publika18
zlom
20.3.2009 9:12
O
Stránka 19
Ode‰el
ce. Její práce byla oceÀována jak v Polsku státními vyznamenáními jako je Zlat˘ kfiíÏ za zásluhy (1981), Medaile polské národní edukaãní
komise (1985), tak i na mezinárodní úrovni.
V roce 1990 jí byla Mezinárodním embryologick˘m kongresem v Leningradû udûlena Nava‰inova medaile a Pamûtní Holubyho medaili jí
v roce 1999 udûlila Slovenská akademie vûd
v Bratislavû.
V roce 1999 se konala v Krakovû IX. Mezinárodní konference rostlinn˘ch embryologÛ, která byla
dedikována 70. v˘roãí narození paní profesorky
Romany Czapik. K této pfiíleÏitosti bylo vydáno
zvlá‰tní ãíslo ãasopisu Acta Biologica Cracoviensia, Ser. Botanica, vol. 41, ve kterém dr. A. Jankun
shrnul kromû Curiculum vitae paní profesorky
i pfiehled jejích publikací. Odchod do dÛchodu
v‰ak pro profesorku Czapik neznamenal ukonãení vûdecké práce. Stále studovala souãasnou lite-
raturu a udrÏovala mezinárodní kontakty. Témûfi
dennû docházela na ústav, zúãastÀovala se vûdeck˘ch setkání a obhajob doktorsk˘ch prací.
Od roku 1999 do konce Ïivota publikovala je‰tû
dal‰ích 12 vûdeck˘ch prací. Nadále se aktivnû
zúãastÀovala i vûdeck˘ch konferencí v Polsku
i v zahraniãí, pfiedná‰ela i pfiedsedala sekcím.
V roce 2003 se zúãastnila také Mezinárodní konference rostlinn˘ch embryologÛ, kterou jsme pofiádali v Brnû. Poslední konferencí, které se zúãastnila, byl 54. Sjezd Polské botanické
spoleãnost ve ·tûtínû v roce 2007.
Na dal‰ích sjezdech rostlinné embryologie nám
tedy bude chybût její moudrost, laskavost
a skromnost. Stále bude pro mne vzorem dobrého pedagoga, vûdce a ãlovûka.
Jaroslava Dubová
leden 2009
19
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 20
RÛzné
7th International Conference of Ph.D. Students on
Experimental Plant Biology
MUAF Brno, Czech Republic, 30th June – 1st July 2009
Organized at the occasion of the 90th anniversary of Mendel University of Agriculture and Forestry
“News – what the plants told us”
Would you like to know what our colleagues are doing in the field of experimental biology? Come and
listen and contact them!
Do you want to be prepared for your PhD thesis defense or for presentation at an international conference? Come and try it out in a friendly atmosphere!
Supervisors, would you like to see your “successors” presenting their results? Come and contribute to
the discussions with your knowledge!
Where?
To the university city Brno in the Czech Republic, to Mendel University of Agriculture
and Forestry
When?
30th June – 1st July 2009
Registration and Abstract: deadline before 30th April 2009 – forms and more information will
be soon available at
http://kfrserver.natur.cuni.cz/csebr/
Conference language:
English
Best presentation award: 1st place 5000 CZK, 2nd place 3000 CZK, 3rd place 2000 CZK
Organization: Mendel University of Agriculture and Forestry, Brno in cooperation with the Czech
Society of Experimental Plant Biology, Masaryk University Brno, and Charles University Prague
Contacts:
e-mail:
Phone:
Dr. Helena Vla‰ínová
[email protected]
+420 545 136 058
or
Dr. Vilém Reinöhl
[email protected]
+420 545 133 344
20
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 21
RÛzné
Sbírka vodních a mokfiadních rostlin v Botanickém ústavu AV âR
v Tfieboni – nabídka vyuÏití v experimentální biologii rostlin
Lubomír Adamec, Andrea Kuãerová
Botanick˘ ústav AV âR, Úsek ekologie rostlin, Dukelská 135, 379 82 TfieboÀ
<[email protected]>
Odborné sbírky urãit˘ch taxonomick˘ch nebo
funkãních skupin rostlin udrÏované v rÛzn˘ch
botanick˘ch zahradách nebo na vûdecko-v˘zkumn˘ch pracovi‰tích univerzit a vûdeck˘ch
ústavÛ nabízejí vedle své didaktické a popularizaãní funkce obvykle i v˘hodnou moÏnost vyuÏití k odborn˘ch studiím – taxonomicky i experimentálnû orientovan˘m. Zfiejmû jen men‰í ãást
laboratornû zamûfien˘ch experimentálních biologÛ rostlin zná alespoÀ rámcovû Sbírku vodních
a mokfiadních rostlin v areálu Botanického ústavu v Tfieboni (nadále jen Sbírka) a jen málokdo si
dokáÏe pfiedstavit její moÏné vyuÏití v rámci experimentální biologie rostlin. Proto je tento pfiíspûvek mínûn nejenom jako struãné seznámení
s na‰í Sbírkou a jejím vyuÏíváním, ale i jako ‰iroká v˘zva a nabídka k vyuÏití materiálu ze Sbírky
pro nejrÛznûj‰í studijní úãely.
Sbírka v Úseku ekologie rostlin Botanického
ústavu AV âR v Tfieboni byla zaloÏena v roce
1976 jako prostfiedek ke studiu vodních a mokfiadních rostlin a od svého poãátku do souãasnosti je spojena se jménem svého zakladatele
a na‰eho star‰ího kolegy, hydrobotanika
RNDr. ·tûpána Husáka, CSc. Venkovní ãást Sbírky se rozkládá na plo‰e asi 4 ary a v souãasné podobû (obr. 1.) funguje jiÏ asi 10 let. Sbírka dnes
obsahuje asi 350 druhÛ makrofyt – pfievaÏují kvetoucí rostliny, ale pûstujeme i kapradiny, ra‰eliníky (Sphagnum) a fiasy paroÏnatky (Charophyta).
Vût‰ina rostlin pochází z âeské republiky, pfiípadnû stfiední Evropy, a jen necel˘ch 10 % druhÛ
je z jin˘ch oblastí svûta. Ve Sbírce najdeme
v‰echny ekologické formy vodních a mokfiadních
makrofyt: druhy ponofiené, volnû plovoucí, s listy
vzpl˘vajícími na hladinû i vynofiené, vytrvalé
i jednoleté. Její souãástí jsou druhy bûÏné, vzácné i silnû a kriticky ohroÏené, z nichÏ nûkteré jiÏ
(témûfi) v âR vyhynuly. Najdeme zde rostliny ra‰elini‰È, slatini‰È, rákosin a ostfiicovi‰È, vodních
tokÛ a nádrÏí, obnaÏen˘ch rybniãních den, vlhk˘ch písãit˘ch substrátÛ a slanisek. Pûstovány
jsou také v‰echny masoÏravé rostliny rostoucí
v âR. DoplÀkem je sbírka asi 60 bûÏnûj‰ích druhÛ terestrick˘ch (sub)tropick˘ch masoÏrav˘ch
rostlin umístûná ve vytápûném skleníku a svûtovû
nejvût‰í speciální sbírka vodních masoÏrav˘ch
rostlin, zahrnující asi 30 druhÛ vodních bublinatek (Utricularia) a asi 15 svûtov˘ch populací
aldrovandky mûch˘fikaté (Aldrovanda vesiculo-
sa). Je moÏno pfiipomenout, Ïe na‰e Sbírka je
sv˘m poãtem pûstovan˘ch domácích druhÛ vodních a mokfiadních rostlin nejvût‰í v Evropû a jednou z nejvût‰ích na svûtû. KaÏd˘ druh je ve Sbírce vût‰inou pûstován v 1–2 kvûtináãích nebo na
omezeném místû v pfiíslu‰né biotopové nádrÏi.
Druhy jsou oznaãeny jmenovkami s latinsk˘m,
ãesk˘m, nûmeck˘m a anglick˘m názvem a názvem ãeledi. Sbírka pfiedstavuje svou podstatou
genovou banku pro vzácné a ohroÏené druhy
rostlin: zatímco bûÏnûj‰í druhy ve Sbírce mají
jen rámcovou lokalizaci svého pÛvodu, druhy
vzácné a ohroÏené mají zpravidla lokalizaci
pfiesnou. Seznam poloÏek Sbírky s udáním pÛvodu rostlin je k dispozici na internetové adrese:
http://www.butbn.cas.cz/coll_wet/index.html .
O Sbírku se v rámci Oddûlení funkãní ekologie
rostlin na‰eho Úseku stará jedna laborantka (zahradnice) a jako odborní vedoucí tfii vûdeãtí pracovníci. Z organizaãních a ãasov˘ch dÛvodÛ je
na‰e Sbírka pfiístupná hlavnû specialistÛm a studentÛm, ale snaÏíme se v rámci moÏností provádût exkurze i pro zájemce z fiad ‰iroké vefiejnosti,
napfi. pro skupiny lázeÀsk˘ch hostÛ. Omezená
individuální prohlídka je v‰ak moÏná zdarma
kdykoliv bûhem obvyklé pracovní doby.
Jaké je souãasné odborné vyuÏití Sbírky? Sbírka
je pomûrnû intenzivnû vyuÏívána k v˘ukov˘m
a exkurzním úãelÛm pro rÛzné ‰koly od základních po vysoké, domácí i zahraniãní: kaÏdoroãnû
provedeme nûkolik desítek nejrÛznûj‰ích ‰kolních exkurzí, pfii nichÏ názornû vysvûtlujeme
biologické adaptace vodních a mokfiadních rostlin, pfiíãiny jejich ohroÏení i ohroÏení jejich biotopÛ, v˘znam tûchto rostlin a jejich mokfiadních
biotopÛ v pfiírodû i pro energetiku planety Zemû
(globální oteplování) a samozfiejmû také jednotlivé rostliny pfiedstavujeme. Sbírka poskytuje velmi
cenn˘ studijní a srovnávací materiál zejména botanikÛm – taxonomÛm, standardní materiál pro
urãování a botanické ilustrace napfi. pro vydávanou Kvûtenu âR. Materiál ze Sbírky se dále vyuÏívá k v˘uce botaniky a rostlinné ekologie na
univerzitách. Konkrétnû, Sbírka poskytla fiadu poloÏek autorÛm Kvûteny âR a poslední v˘znamnou botanickou publikací, zaloÏenou na hojném
vyuÏití materiálu ze Sbírky, je moderní urãovací
pfiíruãka R. ¤epky (2007) Mokfiadní ostfiice âeské
republiky, vydaná prostûjovskou organizací
âSOP. Od roku 1998 se kaÏdoroãnû sbírají se21
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 22
RÛzné
Obr. 1. Celkov˘ pohled na Sbírku vodních a mokfiadních rostlin v areálu Botanického ústavu AV âR v Tfieboni.
mena asi 150–200 rostlinn˘ch druhÛ, která jsou
pak pfies centrální pracovi‰tû BÚ v PrÛhonicích
nabízena domácím a hlavnû zahraniãním v˘zkumn˘m institucím v rámci tzv. Indexu Seminum – mezinárodní organizace v˘mûny semen
mezi botanick˘mi pracovi‰ti. Semínka ze Sbírky
jsou dále základem specializovan˘ch urãovacích
sbírek semen pro „makrozbytková“ pracovi‰tû
v âR i v zahraniãí. Sbírka samozfiejmû trvale
poskytuje rÛzn˘ materiál domácím botanick˘m
zahradám a specializovan˘m sbírkám – napfi. nová expozice vodních a mokfiadních rostlin v BZ
PfiF UK Na Slupi byla vybudována z na‰eho sbírkového materiálu.
Nedílnou souãástí Sbírky jsou i záchranné kultivace více neÏ 20 silnû nebo kriticky ohroÏen˘ch
druhÛ, které v souãinnosti se Správou CHKO TfieboÀsko vyuÏíváme k posílení nebo i úplné obnovû pfiírodních populací v TfieboÀské pánvi (tzv. repatriace) a dosáhli jsme v tomto fiady úspûchÛ.
BohuÏel, tou mûrou, jak ub˘vá lokalit a biotopÛ
tûchto druhÛ, bude v budoucnu stoupat v˘znam
i rozsah tûchto opatfiení aktivní ochrany diverzity
rostlin u nás i v zahraniãí. Pro nás jako odborné
vedoucí Sbírky má pûstování rÛzn˘ch ohroÏen˘ch druhÛ rostlin v kultufie – i pfies v˘znamnou
ãasovou ztrátu – velk˘ odborn˘ pfiínos, protoÏe
tímto získáváme ãasto mnoÏství velmi cenn˘ch,
nenahraditeln˘ch a dosud neznám˘ch informací
o ekologick˘ch poÏadavcích tûchto druhÛ, tzv.
„zahradnickou ekologii“ (napfi. pH substrátu nebo vody, úÏivnost substrátu, míra zastínûní
apod.), které bychom jen obtíÏnû mohli získat na
jejich pfiirozen˘ch stanovi‰tích. JestliÏe tyto druhy rostou uÏ jen na nûkolika málo zanikajících
lokalitách, stav prostfiedí na tûchto posledních lokalitách s nejvût‰í pravdûpodobností neodráÏí
ekologické optimum pro dan˘ druh, a proto nemá velk˘ informaãní v˘znam ekologické faktory
na tûchto lokalitách studovat. A navíc, na tûchto
lokalitách by nebylo moÏné cílenû mûnit rÛzné
rÛstové podmínky, kdeÏto v kultufie to jde pomûrnû snadno.
Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá, Ïe Sbírka pfiedstavuje
unikátní materiál, kter˘ je v‰ak zatím pomûrnû
málo – na rozdíl od na‰ich kolegÛ taxonomÛ – vyuÏíván k odbornému studiu experimentálními
biology rostlin. Zcela nedocenûn˘ potenciál Sbírky jako moÏného experimentálního materiálu
spoãívá hlavnû v tom, Ïe Sbírka sdruÏuje více nebo ménû ucelené taxonomické série jednotliv˘ch
domácích druhÛ vodních a mokfiadních rostlin,
které se nikde jinde v Evropû nenajdou. Napfi.
z uvádûn˘ch 51 druhÛ mokfiadních ostfiic (Carex)
v âR jich pûstujeme asi 40, pûstujeme prakticky
v‰echny druhy na‰ich rdestÛ (Potamogeton) ãi sítin (Juncus). UdrÏování takov˘chto ucelen˘ch
druhov˘ch sérií si pfiímo volá po nûjakém experimentálním vyuÏití, napfi. ve srovnávací anatomii
nebo morfologii anebo ekofyziologii, ale zfiejmû
i v molekulárních oborech. Je pfiesto moÏno pfiiznat, Ïe v minulosti byla Sbírka vyuÏívána jako
zdroj experimentálního studijního materiálu ãesk˘mi odborníky spí‰e v˘jimeãnû. MÛÏeme zmínit
namátkou cytogenetické studie populací rákosu
(H. âíÏková – ÚER BÚ TfieboÀ), karyologické studie zejména ‰áchorovit˘ch rostlin (P. Bure‰ –
KB PfiF MU Brno) a anatomické studie mokfiadních rostlin (O. Votrubová a spol. – KFR PfiF UK
Praha). Kofieny vodních rostlin ze Sbírky pouÏil
k anatomick˘m studiím prof. J. Seago z USA a turiony (zimní pupeny) vodních rostlin ke studiu respirace L. Adamec. Samotn˘ matefisk˘ Botanick˘
ústav sice disponuje se sv˘mi asi 220 zamûstnanci znaãn˘m vûdeck˘m potenciálem, ale dÛsledné
experimentální vyuÏití Sbírky jako celku na nevelkém tfieboÀském pracovi‰ti, vzhledem k jeho
souãasnému pfievaÏujícímu zamûfiení na algologii
a terénnû orientovanou funkãní ekologii rostlin
(geobotaniku), není moÏné.
A tak vlastnû jedin˘m dÛslednûji a soustavnû vyuÏívan˘m sbírkov˘m materiálem pro experimentální
22
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 23
RÛzné
Obr. 2. K nejintenzivnûji vyuÏívan˘m objektÛm Sbírky
patfií vodní masoÏravé rostliny. Bublinatka prostfiední
(Utricularia intermedia) s dvojtvar˘mi pr˘ty je ãasto vyuÏívána k experimentálním studiím.
Obr. 3. Souãástí Sbírky jsou i záchranné kultivace kriticky ohroÏen˘ch druhÛ rostlin. Na fotografii velmi vzácná
jednoletka – stozrník lnovit˘ (Radiola linoides) – typická
pro obnaÏená dna rybníkÛ a vlhká písãitá pole.
studie byly v posledních 15 letech i v souãasnosti
masoÏravé rostliny, vyuÏívané prvním autorem tohoto ãlánku. V tûchto studiích byly vyuÏívány terestrické i vodní masoÏravé druhy a jejich hlavní v˘sledky jsme pfiiblíÏili v Bulletinu âSEBR 5(1/2005):
51–55 (2006) spolu s ekofyziologickou charakteristikou této ekologické skupiny rostlin. V souhrnu,
u masoÏrav˘ch rostlin ze Sbírky byly studovány
procesy jako fotosyntéza a respirace nadzemních
ãástí i kofienÛ, anatomie, vodní provoz a kyslíkové
pomûry v kofienech, kyslíkové pomûry v pastech
bublinatek a genlisejí, minerální v˘Ïiva, rÛstové
zvlá‰tnosti, anatomie a ekofyziologie turionÛ, investice do masoÏravosti a v˘znam masoÏravosti.
Od roku 2002 je spoleãnû s kolegy z JâU v â. Budûjovicích (D. Sirová, J. Vrba) intenzivnû studována
ekofyziologie pastí bublinatek (hlavnû enzymové
aktivity Ïlázek i komensálÛ, koncentrace Ïivin)
a ãetn˘ materiál masoÏrav˘ch rostlin je vyuÏíván
k anatomick˘m studiím na Krakovské univerzitû
v Polsku (B. J. P∏achno). Speciální sbírka svûtov˘ch
populací aldrovandky se vyuÏívá jiÏ mnoho let
k molekulárnímu studiu (RAPD, sekvenování DNA)
pfiíbuzností rostlin z jednotliv˘ch kontinentÛ
a i v rámci ãeledi Droseraceae (H. ·torchová – ÚEB
Praha). ·irok˘ materiál speciální sbírky vodních
bublinatek byl poskytnut k molekulárnû-taxonomickému studiu na Mnichovské univerzitû v Nû-
mecku (A. Fleischmann). Vût‰ina z jiÏ publikovan˘ch studií na tato témata je k dispozici online ve
verzi pdf ãi doc na domácí webové stránce prvního autora ãlánku (www.butbn.cas.cz/adamec/),
a neuvádíme proto zde jejich seznam. ¤ada dal‰ích studií je je‰tû v tisku anebo se v˘sledky teprve
zpracovávají.
UdrÏování celé Sbírky vodních a mokfiadních
rostlin je pro nás ãasovû dost nároãné a pro na‰e
pracovi‰tû nákladné. Je zde nutné pfiipomenout,
Ïe v na‰em státû s podfinancovanou vûdou není
moÏné získat na akademick˘ch pracovi‰tích
grantové prostfiedky na pouhé udrÏování a provoz takov˘chto sbírek, a tak v‰echny nezbytné
náklady musí hradit samotná pracovi‰tû ze sv˘ch
rozpoãtÛ.
ProtoÏe podle na‰eho názoru Sbírka obsahuje
velmi cenné, unikátní soubory rostlin a záleÏí
nám na jejím v‰estranném vyuÏití, dovolujeme si
nabídnout materiál na‰í Sbírky ke studijnímu vyuÏití ‰iroké obci ãesk˘ch a slovensk˘ch experimentálních biologÛ rostlin, ale i v‰em ostatním
profesionálním zájemcÛm. Kromû rostlinného
materiálu mÛÏeme nabídnout i urãité zázemí
v podobû kultivaãních nádrÏí venku i ve skleníku
nebo i prostor ve fytotronu popfiípadû i volbu kultivaãních podmínek. Zájemci se mohou obrátit
mailem na prvního autora ãlánku.
23
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 24
RÛzné
Indian Agricultural Research Institute – prostfiedník
na cestû k zaji‰tûní potravinové a surovinové základny zemû
Dagmar Prochazková
([email protected])
Everything may wait but agricultural cannot (Jawaharlal Nehru)
Roku 1947 zahynuly v tehdy je‰tû koloniální
Indii pfii katastrofálním tzv. „Bengálském“ hladomoru více neÏ 4 miliony lidí. Po vyhlá‰ení indické nezávislosti roku 1947 byla otázka potravního
zabezpeãení zemû prioritní. Indická vláda ve
snaze vyhnout se dal‰ímu hladomoru zaãala v˘znamnû roz‰ifiovat plochu zemûdûlské pÛdy. Poãet indické populace v‰ak rostl rychleji neÏ potravinová produkce a nastalá situace volala po
radikálním fie‰ení. Tím byla Zelená revoluce, jejíÏ
fantastické v˘sledky uãinily Indii jedním z nejvût‰ích svûtov˘ch zemûdûlsk˘ch producentÛ.
Îádná tragedie podobná Bengálskému hladomoru se na‰tûstí jiÏ neopakovala, ale mnoÏství IndÛ
ãelí aÏ do dne‰ního dne nedostatku potravin. Klíãov˘m problémem souãasné Indie totiÏ zÛstává
explozivní populaãní rÛst. Od roku 1951, kdy
v zemi Ïilo cca. 360 milionÛ lidí, se jejich poãet
ztrojnásobil a momentálnû jiÏ pfiesahuje jednu
miliardu. Jin˘mi slovy, kaÏd˘ ‰est˘ obyvatel na‰í
planety je Ind. Podle demografick˘ch odhadÛ by
se v následujících padesáti letech mohla Indie
dostat k ãíslu 1,5 miliardy a stát se tak nejlidnatûj‰ím státem svûta. Tento nárÛst pfiiná‰í zemi logicky velk˘ tlak na zdroje potravin, vody a surovin a v neposlední fiadû zatûÏuje znaãnou mûrou
i Ïivotní prostfiedí. Produkce dostateãného mnoÏství potravin za souãasné minimalizace degradace Ïivotního prostfiedí je proto primárním cílem
indického zemûdûlství pro následující roky. Zelená revoluce tedy musí pokraãovat a jistû není
náhodou, Ïe v ãele jejího dal‰ího rozvoje stojí
ústav, na jehoÏ polích se roku 1967 zrodila –
Indian Agricultural Research Institute (IARI).
IARI je nejv˘znamnûj‰í indick˘ ústav pro zemûdûlsk˘ v˘zkum a vzdûlávání. Vzdûlávání je moÏné nejen v magistersk˘ch a doktorsk˘ch programech, ale i v rámci celoÏivotního vzdûlávání
farmáfiÛ. V˘zkum pak probíhá na 25 oddûleních,
která sice fungují samostatnû, ale zároveÀ se doplÀují a reflektují tak aktuální potfieby indického
zemûdûlství.
Vzhledem k hrozícím klimatick˘m zmûnám je
v IARI znaãná pozornost vûnována studiu schopnosti rostlin odolávat nejrÛznûj‰ím biotick˘m
a abiotick˘m stresÛm. Místní rostlinní fyziologové se napfiíklad fiadu let vûnují intenzivnímu v˘-
zkumu vlivu zv˘‰ené hladiny CO2 na rostlinnou
produkci, vlivu ethanolu na dozrávání plodÛ, vlivu kyseliny sulfosalicylové na délku Ïivota fiezan˘ch kvûtin nebo biochemickému a molekulárnû
genetickému v˘zkumu fyziologické odpovûdi
rostlin na stresy, zpÛsobené zaplavením, zasolením nebo suchem. Vzhledem k faktu, Ïe v rozvojov˘ch zemích kvÛli nedostatku betakarotenu ve
v˘Ïivû oslepne kaÏdoroãnû asi 500 tisíc dûtí, pokou‰í se tu o genetickou modifikaci banánovníku, kter˘ by v plodech mûl betakarotenu zv˘‰ené
mnoÏství.
Klasické ‰lechtitelství má v IARI samozfiejmû
dlouhou tradici. Napfiíklad v letech 1991–2001
bylo místními genetiky vy‰lechtûno na 71 nov˘ch odrÛd a jistû stojí za zmínku, Ïe se za posledních tfiicet let podafiilo zv˘‰it hektarovou
produkci v prÛmûru o více neÏ tfiicet procent.
Tak jako v‰ude, i tady se dostává do popfiedí zájmu genetické inÏen˘rství. Díky vnesenému genu z Bacillus thuringiensis se napfiíklad podafiilo
v˘znamnû zv˘‰it odolnost vybran˘ch druhÛ rostlin vÛãi zavíjeãÛm. Genom Bacillus thuringiensis je nadále studován ve snaze najít dal‰í geny
spoluúãastnící se v obrann˘ch mechanismech
vÛãi hmyzím i jin˘m ‰kÛdcÛm. Podafiilo se taktéÏ pfieãíst kompletní genomové sekvence pÛvodcÛ nûkter˘ch houbov˘ch chorob, napadajících papaju, okurku a d˘ni.
Pozornost je vûnována minimalizaci sklizÀov˘ch
a posklizÀov˘ch ztrát. Aplikací kyseliny abscisové tfii t˘dny pfied sklizní se podafiilo prodlouÏit sklizeÀ manga o 15 dní. Tunu manga je moÏné díky zde vyvinutému sklízecímu stroji sklidit za
cca 123 rupií, pfiiãemÏ poãet po‰kozen˘ch plodÛ
nepfiesáhne 3 %. Dal‰ím místním patentem je su‰árna ovoce a zeleniny na solární pohon. Byla
vylep‰ena technologie transportu mûkkého ovoce na velké vzdálenosti, stejnû tak technologie
zamrazování zeleniny.
Jak jsem jiÏ v‰ak podotkla, zemûdûlsk˘ v˘zkum
v Indii nesmûfiuje pouze k produkci dostateãného mnoÏství potravin, ale klade si za cíl i minimalizaci znehodnocování Ïivotního prostfiedí.
Intenzivnû se tedy studují vztahy mezi pÛdním
metabolismem a tûÏk˘mi kovy, jsou vyhledávány
a studovány rostliny vhodné k fytoremediaci.
24
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 25
RÛzné
V neposlední fiadû je v IARI vûnována pozornost
‰lechtûní a fyziologickému v˘zkumu rostlin, vhodn˘ch jako alternativní zdroje energie. Sem patfií
pochopitelnû fiepka olejka, pouÏívaná pro v˘robu
bionafty. Velkou budoucnost má patrnû v Indii
i gasohol (benzín s pfiídavkem deseti procent ethylalkoholu), proto v IARI studují klasické i ménû tradiãní plodiny vhodné pro v˘robu ethylalkoholu.
Kromû manioku, brambor, kukufiice nebo cukrové
tfitiny je to tfieba i nezuÏitkovaná sláma nebo obilí
nevhodné ke konzumaci. SnaÏí se také o optimalizaci pfiípravy dal‰ího zdroje alternativní energie –
bioplynu (náhrady zemního plynu) ze zemûdûlsk˘ch odpadÛ a pleveln˘ch vodních rostlin. Byla
zdokonalena fermentaãní technologie pro v˘robu
bioplynu z jak˘chkoli organick˘ch reziduí, vãetnû
bioodpadu z domácností.
Znaãn˘m environmentálním problémem souãasné Indie je pokles hladiny spodních vod. V IARI
fie‰í oddûlení vodní technologie nejen problematiku maximální utilizace vody z monzunov˘ch
de‰ÈÛ, ale snaÏí se i o optimalizaci kapkové závlahy pro jednotlivé plodiny v závislosti na jejich
v˘vojovém stadiu. Doporuãení místních vûdcÛ
ohlednû vnitfiních povrchov˘ch úprav zavlaÏovacího potrubí pfiijalo a do sv˘ch norem zahrnulo
i indické Ministerstvo zemûdûlství.
Závûrem si dovolím si ponûkud znehodnotit slova Indiry Gándhiové. Ta byla názoru, Ïe srdce
Indie tepe v jejích vesnicích. Já v takovém pfiípadû doplÀuji, Ïe IARI urãitû funguje jakoÏto vysoce v˘konn˘ kardiostimulátor. UváÏíme-li totiÏ, Ïe
více neÏ ‰edesát procent obyvatel Indie se Ïiví
zemûdûlstvím, IARI nejen Ïe napomáhá zvy‰ovat
produkci a uchovávat jeden z nejúÏasnûj‰ích pokladÛ, které Indie vlastní – její nádhernou pfiírodu – ale pomáhá zvy‰ovat i Ïivotní úroveÀ velké
ãásti jejího národa.
Potulky po Európe
Minul˘ rok som bol na konferencii v Olomouci,
ktorú v˘borne a s veºk˘m nadhºadom zorganizovali Mirek Strnad a jeho skúsení spolupracovníci.
Ich úsilie a celú konferenciu korunoval zaslúÏene úspech. V Olomouci bol aj pán profesor Nátr
z Prahy a jeho vystupovanie sa mi na prv˘ pohºad
zapáãilo. Svedãilo o jeho erudovanosti, nadhºade ale zároveÀ aj jeho skromnosti. S mojou manÏelkou sme sa po vydarenej konferencii zhodli,
zrejme podobne ako viacerí úãastníci tejto konferencie a ãitatelia Bulletinu, Ïe na takom dobrom podujatí sme uÏ dávno neboli.
O to viac ma pote‰ilo, keì som sa v marci tohto
roku prv˘ raz osobne stretol s pánom profesorom
Nátrom doma v Nitre. MoÏno sa sp˘tate preão
tak neskoro. Kto by zo star‰ích ale aj mlad‰ích
kolegov, predov‰etk˘m v âechách ale aj na Slovensku, nepoznal osobne pána profesora ako vyhranenú vedeckú osobnosÈ. Mne osobne sa to
bohuÏiaº pri mojich skoro permanentn˘ch potulkách po zahraniãí predt˘m nepodarilo. Priznám
sa hneì na úvod, Ïe to bolo pre mÀa veºmi milé
a obohacujúce stretnutie, a to po odbornej stránke ako aj z ºudského hºadiska. Myslím, Ïe aj z jeho strany bola rezonancia veºmi pozitívna a uÏ
teraz sa te‰ím na na‰e pripadné ìal‰ie stretnutie
niekedy v blízkej budúcnosti. Na podobne milé
a veºmi priateºské stretnutia s ãesk˘mi kolegami
v zahraniãí ale aj doma si z minulosti pamätám
v prípade Jána Krekuleho a Ivanky Macháãkovej.
Pán profesor Nátr vyuÏil vhodnú príleÏitosÈ
a v Nitre ma oslovil, aby som napísal krátky príspevok pre Bulletin. Táto naoko ºahká záleÏitosÈ
vyvolala vo mne neskôr urãité obavy. Nevedel
som presne, z ktorého konca by som mal zaãat,
pretoÏe téma príspevku bola síce podºa môjho
v˘beru, ale nebola presnej‰ie ‰pecifikovaná. Mal
som napísaÈ nieão o mojich zahraniãn˘ch skúsenostiach. Predstavte si teda zapáleného vedca ão
je nauãen˘ posledn˘ch pätnásÈ rokov produkovaÈ iba publikácie v angliãtine ako sa odrazu veºmi nemotorne snaÏí v materinskom jazyku napísaÈ nieão aspoÀ tro‰ku pútavého pre ãitateºa viac
menej populárno-vedeckého Bulletinu. Predmaturitné ãasy keì som na gymnáziu písal básniãky
a malé fejtóny sú uÏ dávno nenávratne preã
a moja ‰tylistika sa bohuÏial medziãasom zmenila a nadobudla prísne stroh˘ vedeck˘ ‰t˘l. Márne
som hºadal ão bude najvhodnej‰ie napísaÈ do Introduction, Material and Methods, Results a ão
nakoniec do Discussion. Názorn˘ to príklad profesionálnej deformácie. V tej chvíli som naozaj
závidel in˘m nadan˘m kolegom ich bohat˘ slovník a oãarujúce vyjadrovacie schopnosti. Bolo
mi jasné, Ïe túto oblasÈ som trestuhodne zanedbal a teraz sa mi to vráti. Pripadal som si trochu
25
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 26
RÛzné
ako slon v porceláne. Niã sa ale uÏ nedalo robiÈ,
povedal som si : « dal si sa na to a teraz musí‰ zabojovaÈ ». Jeden víkend, keì som sa oslobodil od
kaÏdodenn˘ch povinností, som sa koneãne odhodlal, a takto som poskladal zopár rozlietan˘ch
my‰lienok na papier. Pán profesor mi snáì prepáãi, Ïe to trvalo trochu dlh‰ie. O ãom teda bude
tento môj príspevok? Bude o tom, ako sa chlapec
menom Jozef vybral z malého mesta do veºkého
a z neho do sveta na skusy. Bude aj o tom, koho
na tej ceste stretol a kto ho kus cesty sprevádzal.
MoÏno si v tomto veºmi subjektívnom texte niekto nájde nieão zaujimavé alebo pouãné. Ja osobne by som bol najrad‰ej, keby sme spolu s ãitateºom pri‰li na to, Ïe veda má aj ºudsk˘ rozmer
a nie je merateºná iba impakt faktorom na‰ich
publikácií.
Tak teda zaãnime pekne po poriadku a naãrime
spolu do mojich spomienok. Z detstva si pamätám na úÏasné chvíle strávené s mojimi star˘mi rodiãmi, ktorí Ïili v dreveniciach na moravsko-slovenskom pomedzí v Javorníkoch. Veºmi
krásna, priam idylická krajina, ktorá v‰ak zároveÀ
kontrastovala s ÈaÏk˘m a niekedy doslova drsn˘m
Ïivotom ºudí ão tam Ïili. MÀa tamoj‰ia príroda
doslova uchvátila a to bol asi prv˘ základn˘ kameÀ môjho záujmu o biológiu. Najmä cez
prázdniny som veºmi rád pozoroval rastliny a Ïivoãíchy a starí rodiãia mi o nich vÏdy nieão zaujímavé aj porozprávali. Star˘ otec bol tesár a postavil desiatky dreven˘ch domov, v zime vyrábal
nábytok a ‰indle vo svojej vlastnoruãne zhotovenej stolárskej dielni. Stará mama sa starala o deti
a rodinu a spolu sa starali o malé hospodárstvo.
KaÏdé domáce zvieratko malo u nich svoje meno. Odmenou za v˘stup na kopec, kde b˘vali,
bol ãrpák dobre vychladeného kyslého mlieka,
domáci chlieb a maslo. Stará mama robila úÏasné bylinkové ãaje, malinové a ãuãoriedkové
mu‰ty a pre dospel˘ch víno. Zo v‰etkého sa vÏdy
u‰lo aj pocestn˘m a ºuìom v núdzi. Starí rodiãia
Ïili úzko spätí s prírodou. Lieky skoro nepoznali,
lieãili sa bylinkami. Z t˘ch detsk˘ch ãias sa mi
akosi automaticky vrylo do pamäti, Ïe domovom
je krajina a hlavne ºudia ão v nej Ïijú, ale okrem
iného aj to, Ïe ºudia by si mali navzájom pomáhaÈ.
Ako chlapec „ze Îiliny“, kde som skonãil gymnázium, som sa potom trochu neãakane ocitol na
‰túdiách v Bratislave. Tie sa v‰ak uskutoãnili aÏ
po malej rodinnej predohre. Moja sestra bola na
gymnáziu vynikajúca v biológii ale napriek tomu
sa dva razy na Prírodovedeckú fakultu UK v Bratislave bohuÏiaº nedostala. Naozaj ‰koda pre slo-
venskú biológiu. Ja som v‰ak bol tvrdohlav˘ chlapec a zaumienil som si, Ïe zachránim ãesÈ rodiny
a ja sa na biológiu uÏ dostaÈ musím. Na gymnáziu som v‰ak najskôr musel poriadne zapracovaÈ
v prominentnej triede. Znamenlo to asi toºko, Ïe
zatiaº ão niektorí spoluÏiaci uÏ vtedy dostávali
dobré známky podºa postavenia otecka alebo
maminky (napríklad tí, ktor˘ch mama bola riaditeºkou gymnázia alebo otecko zástupca), ja som
podobn˘ „bonus“ nemal a musel som si dobré
vysvedãenie naozaj zaslúÏiÈ sám. Nebolo to
vôbec na ‰kodu lebo som sa nauãil poctivo a tvrdo na sebe pracovaÈ a v Ïivote sa mi to neskôr
vÏdy iba zi‰lo. Môj záujem o biológiu rástol, ale
na‰a triedna uãiteºka ma celé ‰tyri roky na gymnáziu prehovárala, aby som sa rad‰ej prihlásil na
vysokú ‰kolu dopravnú v Îiline. Neºutujem, Ïe
som sa jej nedal prehovoriÈ, pretoÏe experti na
cesty na Slovensku nech˘bajú, ale dobrí biologóvia bohuÏiaº stále áno. So sestrou sme pripravili
strategick˘ plán a na prijímaãky do Bratislavy
som nakoniec i‰iel dobre pripraven˘. Na zaãiatku
sa mi triasli kolená ako sa patrí na chlapca vo veºkom meste. Na konci celodenného maratónu sa
ma pán skú‰ajúci professor sp˘tal, ão by ma najviac zaujímalo, keby ma nahódou zobrali. Vtedy
som uÏ akoby podvedome tu‰il, Ïe to nemôÏe zle
dopadnúÈ. Po prijímaãkách som si vyspevoval celú cestu, ktorú som pre‰iel pe‰o z Mlynskej doliny aÏ na hlavnú stanicu. A nakoniec sa to aj podarilo. Keì mi pri‰la pozvánka na ‰túdium,
vyskakoval som od radosti doslova do povaly. Za
to, Ïe som sa nakoniec naozaj dostal k biológii,
môÏem teda s veºkou vìaãnosÈou poìakovaÈ mojej sestre Mirke.
Samotné ‰túdium biológie v Bratislave bolo mojím prv˘m veºk˘m snom, ktor˘ sa mi naplnil. Poãas ‰túdia som stretol na katedre fyziólogie rastlín pracovit˘ch a priateºsk˘ch ºudí, ktorí ma
prilákali k rastlinnej bunkovej biológii a pletivov˘m kultúram. Predov‰etk˘m veºmi rád spomeniem pána profesora Milana Bobáka a Betku Blehovú ako zapálen˘ch uãiteºov ão vedeli
nadchnúÈ a zaujaÈ ‰tudentov. Obraz pána profesora Nûmca ako vzor v Bobákovej kancelárii sprevádzan˘ jednoduchou vetou, Ïe kaÏd˘ deÀ je
dobré a potrebné nieão vytvoriÈ v laboratóriu
a napísaÈ, mi bol vtedy a je doteraz veºk˘m vzorom. Spolu s daº‰ími kolegami a odchovancami
katedry Ferkom Balu‰kom, Jankom Jásikom
a Mirkom Oveãkom sme sa pokúsili roz‰íriÈ slovenskú cytologickú ‰kolu, ktorú zaloÏili v Bratislave páni profesori Bobák, Hudák a Herich. Nechávam na ãitateºovi posúdiÈ, ãi sa nám to aspoÀ
26
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 27
RÛzné
tro‰ku podarilo. Po ‰túdiu pri‰li daº‰ie sny, medzi
nimi aj vyskú‰aÈ si svoje sily a schopnosti v dobrom laboratóriu v zahraniãí. Vtedy a aj teraz s odstupom ãasu mi je zrejmé, Ïe pobyt v zahraniãí
bol v tom ãase nevyhnutnosÈ. Podmienky na dobr˘ biologick˘ v˘skum doma jednoducho neboli
vonkoncom vyhovujúce aj vìaka neprajnej politickej garnitúre. Teraz je uÏ situácia lep‰ia. Tak sa
stalo, Ïe som o dve generácie neskôr nasledoval
svojich star˘ch otcov, ktorí v zahraniãi hºadali
prácu, a vybral som sa v ich ‰lapajách najskôr do
Francúzska a potom do Nemecka a Rakúska, aby
som skúsil svoje vedecké ‰Èastie v zahraniãí. Nebol som sám. Viacerí moji spoluÏiaci a kamaráti
z univerzity zamierili do USA a tí ão sa trochu
usadili, tam aj rovno zostali. Poãuli sme od nich
veºa dobrého, zaujímavého, ale niekedy aj toho
menej dobrého. Niektorí z nich sa po ãase vrátili
naspäÈ na Slovensko alebo do âiech. Ja som sa
v‰ak neponáhºal a najskôr som dokonãil doma
dizertaãnú prácu, aby som mohol ísÈ rovno na
post-doc a bol samostatnej‰í. Moja predstava bola, Ïe rad‰ej zotrvám v Európe a viedli ma k tomu
hlavne rodinné dôvody. Po krátkych predná‰kov˘ch pobytoch a vedeck˘ch kurzoch v Mníchove, Aarhuse a Zürichu som napokon na prv˘
dlhodob˘ zahraniãn˘ pobyt zamieril do Toulouse, mesta ruÏí na rieke Garonne v juÏnom Francúzku. Bolo to v roku 1994. Toulouse a jeho okolie opl˘va mnoÏstvom krásnych a malebn˘ch
zákutí. Navy‰e lyÏovanie v blízkych Pyrenejách,
bicyklové túry pozdæÏ Canal du Midi spajajúci
Bordeux a Stredozemné more a samozrejme vych˘rená francúzska kuchyÀa mali tieÏ svoje ãaro.
Kolegovia v Toulouse ma prijali veºmi srdeãne.
Bol som pre nich „exotika“ z v˘chodu. Mali sme
na tie ãasy a francúzske univerzitné pomery naozaj medzinárodn˘ labák, v ktorom boli dvaja
Angliãania, jedna Ameriãanka, jeden S˘rijãan,
dvaja Slováci a jedna Poºka. Dokonca aj nበznámy francúzsky profesor Alain Boudet sa musel
preladiÈ na angliãtinu, akonáhle pre‰iel dvermi
s nadpisom „Foreign office“ na na‰ej anglojazyãnej kancelárii. TakÏe paradoxne, nakoniec pobyt
vo Francúzku bol dobr˘ aj na to, Ïe som sa
okrem zaujímavej novej práce v laboratóriu v˘razne potiahol v angliãtine. S francúz‰tinou to uÏ
bolo trochu slab‰ie, ale nejako som sa zázrakom
vÏdy dohovoril. V laboratóriu som sa napriek veºk˘m obavám pred odchodom vìaka solídnym
základom z domu nestratil. Obdobie to v‰ak nebolo vôbec jednoduché. Mal som pomocou imunochemick˘ch metód lokalizovaÈ lignifikaãné
enz˘my ako cinnamoyl CoA-redukatáza (CCR)
a cinnamyl alkohol dehydrogenáza (CAD). To sa
v‰ak predt˘m dvom pracovníkom nepodarilo.
Poriadne som sa natrápil s hybridn˘m topoºom
pln˘m polyfenolov, podobne ako môj kolega
Simon Hawkins pri jeho in situ hybridizáciách.
Ale nakoniec môj ‰trnásty pokus o vypracovanie
protokolu na imunolokalizáciu CAD a CCR predsa len korunoval úspech. Doteraz mám odloÏen˘
Ïlt˘ zo‰it s poznámkami z labáku ako ukáÏku pre
mojich ‰tudentov, keì sa im nebude dlh‰ie dariÈ.
BohuÏiaº niektorí z nich to chcú hneì zbaliÈ
a strácajú elán a trpezlivosÈ akonáhle sa im pokusy nepodaria hneì na prv˘ alebo druh˘ raz. Tu
urãite platí veta Luisa Pasteura, Ïe náhoda a ‰Èastie prajú len ãloveku ão je na ne pripraven˘. Pre
mÀa bolo dôleÏité, Ïe sme so Simonom a ìal‰ou
‰tudentkou pracovali opäÈ v dobrom vedeckom
teame (podobne ako predt˘m s profesorom Bobákom, Betkou Blehovou a Mirkom Oveãkom).
Rozumeli sme si, dôsledne sme plánovali v‰etky
na‰e pokusy a vzájomne sa dopæÀali. Simon robil
hlavne in situ hybridizácie, ja som robil imunolokalizácie a promótor GUS histochémiu sme robili obaja spoloãne. Uspe‰n˘ imuno-protokol sa mi
podaril zhruba tri mesiace pred koncom ‰tipendia, ale za ten krátky zvy‰n˘ ãas sme nakoniec
získali dôleÏité v˘sledky do troch publikácií. Pán
profesor Boudet jasal od nad‰enia. Dokonca sme
ho ako analytického chemika spolu so Simonom
nauãili anatómiu dreva. Bol to úÏasn˘ pocit. Samozrejme, Ïe napísanie publikácií a ich samotné
opublikovanie potrebovalo svoj ãas – asi tak ìal‰ie dva roky, ale to uÏ bola druhá kapitola. Môj
hlavn˘ poznatok z Toulouse bol, Ïe sa netreba pri
neúspechu vzdávaÈ a potvrdil sa mi názor, Ïe
v dobrom teame, v ktorom sa v‰etci snaÏia, sa
oplatí pracovaÈ. E‰te sa mi ako mladému post-docovi vo Francúzku vryla do pamäti jedna príhoda
z renomovaného laboratória INRA v CastanetToulousan, kde pracujú na nodulácii strukovín.
Do tohto laboratória sme spolu so Simonom chodili na mikroskopy, lebo na Univerzite Paul Sabatier sme ich nemali. Simon ako Angliãan sa r˘chlo udomácnil, na mÀa pozerali spoãiatku
s nedôverou. Keì som si v‰ak bez váhania sadol
a obsluhoval mikroskopy rôzneho druhu vrátane
toho elektrónového, ktor˘ poriadne ovládala iba
jedna pracovníãka, hneì sa postoj tamoj‰ieho
podozrievavého ‰éfa zmenil. Veºmi ma pote‰ilo,
keì som mohol star‰ím kolegom dokonca poslúÏiÈ niektor˘mi cenn˘mi radami. Pomohlo mi to
zdvihnúÈ vlastné sebavedomie. Okrem toho mi
vÏdy pomohla rada, ktorú som pred Francúzkom
dostal od profesora Bobáka. Vtedy mi povedal asi
27
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 28
RÛzné
toto: „Jozef niã sa nebojte, veì s dobr˘mi nápadmi, pracovitosÈou a vytrvalosÈou sa ãlovek aj
v zahraniãí urãite nestrati“. SnaÏil som sa toho
pridrÏiavaÈ a teraz to radím ja svojim ‰tudentom.
Krátko po pobyte vo Francúzsku sme s manÏelkou Olinkou v Bratislave stretli Ferka Balu‰ku,
ktor˘ nám predstavil pána profesora Dietra Volkmanna z Bonnu. Netrvalo veºmi dlho a zamierili
sme k nim na DAAD ‰tipendium. Bonn má v nemeckej botanike v˘znamné postavenie, pretoÏe
tam pôsobili profesori Sachs a Strasburger. Títo
dvaja páni sú bezosporu veºmi v˘znamn˘mi
osobnosÈami botaniky a fyziológie rastlín. Na‰e
zaãiatky v Bonne opäÈ neboli ºahké. Îili sme pre
vedu telom a du‰ou. Trávili sme spolu s Ferkom
poväã‰ine viac ako dvanásÈ hodín denne v labáku vrátane víkendov, aÏ k˘m sa po dlh‰ej dobe
neobjavili prvé sºubné v˘sledky. Dieter to ocenil
t˘m, Ïe nám predæÏil pobyt. âakali sme k˘m nevyjdú v tlaãi moje publikácie v Plant Physiology
a Plante, aby som podal ÏiadosÈ o Humboldtove
‰tipendium. Keì som ho dostal, s Dietrom sme sa
objímali a te‰ili doslova ako malí chlapci, keì
strelia gól na ihrisku. Toto ‰tipendium otvorilo
ìal‰ie nové moÏnosti. Práca v labáku sa darila,
s Ferkom a Dietrov˘mi ‰tudentmi a techniãkami
sme sa vypracovali na ostrieºan˘ a skvele zohrat˘
team. V Bonne, na rozdiel od Toulouse, ani prechodne uÏ nikto nepozeral na Slovákov so skepsou, práve naopak. Ferko zdokonalil a rutinne zaviedol voskovú metódu pre imunofluorescenãné
znaãenia, pritom s aktínom mu pomáhal Stano
Vitha z âesk˘ch Budûjovíc. Ja som zabehol paralelne imuno-znaãenia koloidn˘m zlatom a striebrom na úrovni transmisnej a rastrovacej elektrónovej mikroskopie. Na in situ hybridizacie sme
pozvali Janka Salaja od nás z Nitry. V‰etci spoloãne s Dietrov˘mi PhD ‰tudentmi sme sa takmer
perfektne dopæÀali. Ako predt˘m v Toulouse, na‰im cieºom bolo pouÏiÈ nezávislé ale zároveÀ integrované postupy ako imunobiochémiu (v˘roba
protilátok a ich testovanie), imunolokalizaãné
metódy v tom naj‰ir‰om slova zmysle a na rôznych úrovniach (imunofluorescencia, imunogold
elektrónová mikroskopia) a in situ hybridizácie,
tentokrát v‰ak pri ‰túdiu bunkovej steny a cytoskeletu u rastlín, predov‰etk˘m v koreni a somatick˘ch embryách. Spolu s Ferkom a Dietrom sme
doslova opl˘vali nov˘mi nápadmi. Dieter fungoval ako úÏasn˘ motivátor a zároveÀ sa ukáÏkovo
staral o svojich ºudí. Neãudo, Ïe imunolokalizaãné metódy sa ku nám do Bonnu chodili uãiÈ ‰tudenti a post-doci z in˘ch renomovan˘ch ústavov
v Nemecku, napr. od Klausa Palmeho a Czabu
Koncza z MPI v Kolíne ale aj zo zahraniãia. S viacer˘mi z nich sme potom rozbehli dlhodobú
spoluprácu, ktorá v niektor˘ch prípadoch trvá aÏ
doteraz. V˘sledky sa doslova sypali ako z vreca.
Spomínam si, Ïe na « Cell Wall meetingu »
v Norwichi a na krátkom pobyte v Leeds kolega
profesor Paul Knox sotva veril vlastn˘m oãiam pri
pohºade na tú hromadu v˘sledkov. Atmosféra
v bonnskom labáku bola proste vynikajúca, vzájomne sme si pomáhali a Èahali za jeden povraz.
Harmonicky to vyvaÏovalo prostredie, pretoÏe
na‰e laboratóriá boli umiestnené priamo v jednom zo skleníkov v krásnej botanickej záhrade.
Bola to radosÈ chodiÈ do labáku. Pre mÀa to v‰ak
bol aj pekn˘ príklad ako by mala niekedy v budúcnosti vyzeraÈ atmosféra v mojej vlastnej pracovnej skupine.
Po Bonne nasledovala cesta domov na Slovensko
a potom o pár mesiacov ViedeÀ. ëal‰ia veºmi
dôleÏitá Ïivotná skúsenosÈ. Nastúpil som pracovaÈ na Biocentre do laboratória pána profesora
Heriho Hirta ako ‰pecialista na bunkovú biológiu. Zaãínal som sám a od nuly, pretoÏe ostatní
kolegovia boli molekulárni biológovia a práve
dostali ich vôbec prv˘ epifluorescenãn˘ mikroskop. Prijali ma s nad‰ením a poriadnym balíkom
nov˘ch úloh. KaÏd˘ chcel nieão lokalizovaÈ
a hlavne maÈ r˘chlo a bezstarostne „pekn˘ obrázok“ do publikácie. Trvalo mi urãit˘ ãas, k˘m kolegovia naozaj pochopili, Ïe kvalitn˘ záber
z mikroskopu je tak˘ ist˘ dobr˘ v˘sledok ako vydaren˘ obrázok z gélu alebo mutantného fenotypu Arabidopsis. Vybral som si, okrem in˘ch experimentov, naklonovaÈ mitogén aktivované
proteín kinázy z lucerny s vyuÏitím modr˘ch
a Ïlt˘ch spektrálnych variantov odvoden˘ch od
green fluorescent proteínu (GFP) na ‰túdium ich
lokalizácií a interakcií in vivo. S t˘m klonovaním
to nebolo spoãiatku vôbec jednoduché, lebo ma
mal zauãiÈ jeden veºmi ambiciózny nov˘ postdoc z Japonska. Nebola to bohuÏiaº dobrá voºba,
pretoÏe mil˘ Hirofumi (v skratke Hiro) nemal
vôbec chuÈ nikoho zaúãaÈ. Vedel len slabo po
anglicky, ale do Viedne pri‰iel s jedn˘m veºk˘m
cieºom, Ïe nazad do Japonska pocestuje iba
s publikáciami v Science alebo Nature. Vôbec sa
t˘m netajil ale obãas bol s tou jeho snahou trochu na smiech. Takú chorobnú ctiÏiadosÈ ako
u tohto mladíka som dovtedy e‰te nezaÏil. Hiro
navrhol klonovaÈ do plazmidu, ktor˘ vyp˘tal niekde od jeho kolegov z Japonska. Plazmid, z ktorého som mal mapu iba s japonsk˘m popisom, sa
nakoniec ukázal ako úplne nevyhovujúci, ale
nበHiro si to ako správny patriot nechcel navo28
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 29
RÛzné
nok vôbec pripustiÈ. Keì klonovanie vôbec ne‰lo, vÏdy som bol na vine ja, pretoÏe japonsk˘
plazmid to predsa byÈ nemohol. Nakoniec som
naklonoval svoje kon‰trukty úplne do iného plazmidu a sám. Ako paradox Hiro potom pri‰iel ako
prv˘ si ich odo mÀa vyp˘taÈ. Na‰Èastie pomerne
r˘chlo som si na‰iel sám lep‰ích poradcov a spolupracovníkov. Na ústave boli vtedy aj dvaja Slováci a jeden z nich, MaÈo Kolísek, mi pomohol
dobr˘mi radami. ZároveÀ som na‰iel na opaãnom konci Viedne mikroskopick˘ raj v laboratóriu pani profesorky Ireny Lichtscheidl. Spolu sme
plánovali nov˘ konfokál do jej laboratória a potom som bol za odmenu jedn˘m z jeho prv˘ch
uÏívateºov. Atmosféra u Ireny bola v˘borná, aj
keì sme niekedy mikroskopovali o polnoci (to je
u nej dosÈ beÏn˘ pracovn˘ ãas). Vo Viedni som sa
opäÈ utvrdil, Ïe v experimentálnej biológii sú
úvodné ÈaÏkosti veºmi beÏn˘ jav. Potom sa zaãalo postupne dariÈ. Niektoré veci si v‰ak treba najskôr naozaj „odmakaÈ“, k˘m moÏno hovoriÈ o rutine. Postupne som zvládol in vivo lokalizácie
a okrem mojej vlastnej témy som vo voºnom ãase vypomáhal aj susednej kvasinkovej skupine
z Biocentra, ktorá robila na mitochondriách. Takto som zároveÀ na oplátku vrátil MaÈovi jeho pomoc pri klonovaní. Bol vtedy doslova nad‰en˘,
lebo mohol veºmi úspe‰ne skonãiÈ jeho PhD ‰túdium vo Viedni a odísÈ na prv˘ post-doc na Hawai. Po viac ako troch rokoch voViedni pri‰la neãakaná pozvánka vrátiÈ sa do Bonnu. OpäÈ nás
tam úÏasne prijali a pomohli v zaãiatkoch. Po úspe‰nej habilitácii v roku 2004 som si zaãal budovaÈ vlastnú skupinu. Mal som veºmi jasnú predstavu a dobrú motiváciu. Chcel som ponúknuÈ
moÏnosti ìal‰ím mlad˘m vedcom, okrem iného
aj zo Slovenska, a zaãaÈ splácaÈ v‰etko to dobré,
ãoho sa dostalo predt˘m mne. ZaloÏili sme s pracoviskom SAV v Nitre bilaterálne laboratórium
na v˘menu osôb, materiálu a mal˘ch prístrojov.
V priebehu posledn˘ch rokov pobudli krat‰í alebo dlh‰í ãas v Bonne siedmi kolegovia zo Slovenska. Návrhy projektov nám na‰Èastie vychádzali a moja skupina v Bonne sa ìalej ute‰ene
rozrástla. Te‰í ma to a pozitívne nalaìuje do budúcnosti.
Poãas môjho pôsobenia v zahraniãí v‰ak neboli
vonkoncom v‰etky veci iba také idealistické,
akoby sa snáì na prv˘ pohºad zdalo. KaÏdá minca má totiÏ aj druhú stranu. Okrem Hira z Japonska som sa stretol s viacer˘mi prípadmi extrémne
prehnanej motivácie a karierizmu, ktoré v‰ak nebudem konkrétne uvádzaÈ. V‰etky boli hnané
vidinou publikácií v top ãasopisoch. Systém
v niektor˘ch krajinách doslova tlaãí uÏ na PhD
‰tudentov, nad ktor˘mi visí Damoklov meã. Keì
napríklad od takého PhD ‰tudenta poãujete, Ïe
uÏ pred samotn˘m zaãiatkom PhD má byÈ urãen˘ poãet publikácií, poradie autorov na nich
a tieÏ ãasopis, je to naozaj na zamyslenie. Na‰li
sa aj renomovaní kolegovia, ão si od na‰ich zaãínajúcich ‰tudentov zapoÏiãali ich nápady z posterov alebo zo zamietnut˘ch manuskriptov.
U t˘ch ist˘ch kolegov sa bohuÏiaº pre vedu rozmohla taktika publikovania po telefóne a licitovania s nestrann˘mi editormi ãasopisov, do
ktor˘ch sa snaÏia pretlaãiÈ ich príspevky. Pri posudzovaní zase niektorí skúsení revieweri uplatÀujú princíp dohovárania sa po telefóne keì sa
chcú zbaviÈ nepríjemného konkurenta, ktor˘ s nimi nie je v klube. Obãas potom prídu veºmi nápadne sa podobajúce zamietavé posudky, z ktor˘ch je jasné, Ïe revieweri sa medzi sebou
dohodli ako dotyãného autora „utopiÈ“. V lep‰om
prípade to konãí t˘m, Ïe takéto váÏené osobnosti vedy odhalia a vylúãia z review procesu pre
zaujatosÈ. Nájdu sa aj takí fiãúri, ão sa nauãia od
kolegov metódu a potom ju opublikujú ako svoju vlastnú, alebo, ão je e‰te oveºa hor‰ie, jednoducho hodia cez palubu kvôli jednej publikácii
svojho b˘valého ‰koliteºa alebo ‰éfa. Niektorí sú
v tomto ohºade hotoví preborníci. BohuÏiaº princíp « publish high or perish » tlaãí niektor˘ch ºudí publikovaÈ efektívne, r˘chlo, vysoko, takmer
na objednávku. Popritom je takéto r˘chle publikovanie nie zriedkavo dosÈ otázne. ·tatistika „retractions“ v najlep‰ích ãasopisoch by asi hovorila
sama za seba. âasto to nemá niã spoloãného
s vedeckou etikou. BohuÏiaº, práve v niektor˘ch
prestíÏnych skupinách je tento problém dosÈ vypukl˘. Je to t˘m, Ïe vedecká etika a ºudsk˘ faktor
tam nahrádza studen˘ „impact factor“, ktor˘ mení slobodnú vedu na biznis. S ním je spojen˘ nezmyseln˘ tlak, vidina r˘chleho úspechu, veºk˘ch
peÀazí a nezdrav˘ karierizmus.
Jozef ·amaj
29
zlom
20.3.2009 9:12
R
Stránka 30
RÛzné
Zpráva o hospodafiení spoleãnosti âSEBR za rok 2008
ZÛstatek na bankovním úãtu spoleãnosti âSEBR ke dni 31. 12. 2007 ãinil 49 633,26 Kã
a zÛstatek hotovosti v pokladnû byl 63,8 Kã. Na poãátku roku 2008 mûla tedy na‰e spoleãnost k dispozici celkem 49 697,06 Kã.
Pfiíjmy spoleãnosti jsou tvofieny pfiedev‰ím ãlensk˘mi pfiíspûvky, jejichÏ v˘‰e byla stanovena na 500,– Kã,
pro studenty a dÛchodce 250,– Kã a pro kolegy ze Slovenska 150,– Kã.
Dal‰í moÏností pfiíjmu jsou dotace Rady vûdeck˘ch spoleãností pfii AV âR. Na podzim roku 2007 v˘bor
âSEBR podal na tuto instituci návrh projektu a na základû jeho pfiijetí jsme obdrÏeli dotaci 24 000,– Kã na vydání dvou ãísel Bulletinu. Jinak kromû malé poloÏky za úroky spoleãnost âSEBR nemûla Ïádné jiné pfiíjmy.
V˘daje spoleãnosti pfiedstavovaly v loÀském roce pfiedev‰ím platby za tisk dvou ãísel Bulletinu, dále
opoÏdûná platba ãlenského pfiíspûvku FESPB za rok 2007 a odmûny nejlep‰ím studentÛm na konferenci
mlad˘ch pracovníkÛ experimentální biologie, kterou na‰e spoleãnost pofiádala v Nov˘ch Hradech. Díky
aktivitû prof. Lubo‰e Nátra byl ãlensk˘ pfiíspûvek FESPB za rok 2008 (750 EURO) uhrazen RVS AV âR
a tedy tato ãástka nemusela b˘t hrazena z na‰ich prostfiedkÛ.
Skladba v˘nosÛ (pfiíjmÛ) spoleãnosti âSEBR v roce 2008:
ãlenské pfiíspûvky
50 150,– Kã
dotace RVS AV âR
24 000,– Kã
úroky
53,19 Kã
celkem
74 203,19 Kã
Skladba nákladÛ (v˘dajÛ) spoleãnosti âSEBR v roce 2008:
Platba poplatku FESPB 2007
19 792,50 Kã
Odmûny studentÛm na konferenci
10 000,– Kã
Tisk Bulletinu
29 484,– Kã
Tisk Bulletinu
15 000,– Kã
Bankovní poplatky
2 431,– Kã
Drobné vydání
1 653,– Kã
celkem
78 360,50 Kã
Porovnáme-li v˘nosy a náklady roku 2008, byl celkov˘ v˘sledek hospodafiení –4 157,31 Kã.
ZÛstatek na bankovním úãtu spoleãnosti âSEBR ke dni 31.12.2008 ãinil 42 128,95 Kã a zÛstatek
hotovosti v pokladnû byl 3 410,80 Kã, celkem tedy 45 539,75 Kã.
Stav ãlenské základny âSEBR a placení ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ
V roce 2008 se do fiad na‰í spoleãnosti pfiihlásilo 9 nov˘ch ãlenÛ (dr. H. Cempírková, dr. S. Zelenková,
Mgr. K. Schwarzerová, dr. J. Hájek, dr. P. Váczi, Mgr. J. Krtková, doc. D. Pavlíková, Mgr. M. Ko‰vancová
a Ing. P. Jadrná). Dva ãlenové zemfieli (dr. V. Hadaãová, dr. Z. ·esták), dva ãlenové mají pozastaveno ãlenství z dÛvodu matefiské nebo rodiãovské dovolené a tfii ãlenové poÏádali o ukonãení svého ãlenství
v âSEBR.
Celkov˘ poãet evidovan˘ch ãlenÛ ke konci roku 2008
ãestní ãlenové
Poãet ãlenÛ s povinností platit ãlenské pfiíspûvky
106
3
103
Z tohoto poãtu uhradilo pfiíspûvky za leto‰ní rok do konce záfií 2008 jen 44 ãlenÛ spoleãnosti, coÏ pfiedstavuje 40% ãlenÛ. Na základû této kontroly byla kaÏdému ãlenu, kter˘ své pfiíspûvky do tohoto data neuhradil, vypsána sloÏenka s uveden˘mi kontaktními údaji bankovního úãtu spoleãnosti a tyto sloÏenky
byly distribuovány jednotliv˘m ãlenÛm s v˘tiskem Bulletinu v záfií 2008. Ohlas na tuto aktivitu nebyl pfiíli‰ v˘razn˘, proto byl dal‰í akcí v˘boru dopis zaslan˘ ãlenÛm spoleãnosti s v˘hruÏkou ukonãení ãlenství
ve spoleãnosti pro neplnûní povinností u tûch ãlenÛ, ktefií po 2 roky pfiíspûvky neuhradí. V˘sledkem
v‰ech akcí byla skuteãnost, Ïe do konce prosince 2008 uhradilo pfiíspûvky 76 ãlenÛ spoleãnosti, tj. 74%.
Do 100% roku 2008 chybûlo ke konci prosince 12.900,– Kã.
Na ãlensk˘ch pfiíspûvcích bylo v roce 2008 vybráno celkem 50.150,– Kã. Z této sumy v‰ak na pfiíspûvky
za rok 2008 pfiipadá pouze 34.900,– Kã, rozdíl, tj. 15.250,– Kã pfiedstavuje doplatky ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ za minulá léta.
V˘bor âSEBR dûkuje v‰em ãlenÛm za uhrazení jejich ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ a vûfií, Ïe v roce 2009 bude
moÏné díky tûmto ãlensk˘m pfiíspûvkÛm uskuteãnit plánované akce spoleãnosti.
RNDr. Jaroslava Dubová, CSc.
hospodáfika âSEBR
30
zlom
20.3.2009 9:12
D
Stránka 31
Diplomové a disertaãní práce
Root structure of maize; effect of phytohormones
Diplomová práce
Autor: Mgr. Eva Husáková
·kolitel: RNDr. Ale‰ Soukup, Ph.D.
Místo a datum obhajoby:
Katedra fyziologie rostlin PfiF UK Praha
Praha, záfií 2008
Kontakt: [email protected]
This work is aimed to study the influence of the ethylene-synthesis inhibitor
(1-AOA, aminooxoacetic acid) and a synthetic auxin-analogue (1-NAA, naphtylacetic
acid) on the main-root structure development of maize (Zea mays L.) cv. Cefran with
emphasis on aerenchyma formation. In maize, aerenchyma is induced by hypoxia,
substrate mechanical impedance or ethylene. Therefore the plants have been cultivated
not only in hydropony, but in a special „paper cultivation“ minimizing stress influence
of the environment too. A strong impact of cultivation conditions has been detected,
especially concerning the amount and type of illumination. The most extended
aerenchyma has been found in the middle of the main root-lenght, the least at the root
base, with no difference among the treatments. Aerenchyma is probably formed by the
process of programmed cell death (PCD). There is an important role of ethylene in the
signalling pathway. It has been proved that auxin stimulates its synthesis. High
concentrations of 1-NAA have inhibited the plant growth, in comparison with the
concentration of 5.10–11M, that has stimulated the shoot and root growth. During the
photoperiod 16/8 the aerenchyma formation in this concentration has been stimulated.
The dark has influenced its formation positively, but 1-NAA has decreased it, compared
to the control, when applied during the dark treatment. The ethylene-synthesis
inhibitor, 1-AOA, in the concentration 200.10–6M has inhibited the growth of majority
of the plant organs and the aerenchyma formation, with no effect of illumination
conditions. The combination of 1-NAA + 1-AOA has had different impact on plant
growth under different light conditions, the negative influence on the aerenchyma
formation has been stronger than when treated with 1-AOA alone, especially during
the photoperiod 16/8.
The treatments applied have not had a strong impact on the cortex-thickness or number
of its layers, with the only exception of 1-NAA and 1-AOA, which have decreased the
number of exodermal layers. These chemicals have influenced the number and size of
late-metaxylem tracheal elements, their influence being dependent on the illumination
and cultivation place. The importance of correct statistical testing has been revealed.
Key words: aerenchyma, apoplastic bariers, auxin, ethylene, hypoxia, root, maize,
cortex, 1-NAA (naphtylacetic acid), 1-AOA (aminooxoacetic acid)
31
zlom
20.3.2009 9:12
D
Stránka 32
Diplomové a disertaãní práce
Vliv patogenního organismu na vybrané fyziologické
charakteristiky jeãmene
Diplomová práce
Autor: Ing. Eva Mare‰ová
Vedoucí diplomové práce: Franti‰ek Hniliãka
Místo a datum obhajoby: FAPPZ âZU v Praze
Praha, kvûten 2008
Jeãmen je jednou z nejv˘znamnûj‰ích a nejroz‰ífienûj‰ích obilnin svûta se ‰irok˘m vyuÏitím.
Z velkého v˘znamu pûstování jeãmene vypl˘vá
i vysoce dÛleÏitá role ochrany porostÛ jeãmene
vÛãi ‰kodliv˘m ãinitelÛm. Cílem této diplomové
práce bylo získání nov˘ch poznatkÛ o vlivu padlí travního (Blumeria graminis f. sp. hordei) na
fyziologické charakteristiky vybran˘ch odrÛd jeãmene jarního, porovnání jednotliv˘ch odrÛd
z hlediska jejich fyziologického chování v reakci
na stres a tûmito poznatky pfiispût k hledání nov˘ch alternativ a zlep‰ování ochrany jeãmene
proti padlí travnímu.
Jako pokusn˘ materiál byly vybrány tfii jarní
sladovnické odrÛdy jeãmene obecného (Hordeum vulgare conv. distichon) – moderní odrÛdy
Jersey a Malz a historická odrÛda Valtick˘.
Sledovan˘mi fyziologick˘mi charakteristikami
byla rychlost fotosyntézy, rychlost transpirace
a obsah netto energie v su‰inû jednotliv˘ch rostlinn˘ch orgánÛ. Rychlost fotosyntézy a transpirace byla mûfiena gazometricky pfiístrojem LCpro+,
obsah netto energie v jednotliv˘ch rostlinn˘ch
orgánech byl stanoven metodou spalné kalorimetrie.
Pokus byl zaloÏen jako skleníkov˘ v ãásteãnû regulovan˘ch podmínkách. Rostliny v˘‰e uveden˘ch odrÛd jarního jeãmene byly pûstovány jako
pískové kultury v nádobách s kfiemiãit˘m pískem.
Do pokusu byly zafiazeny dvû varianty – varianta
kontrolní a varianta stresovaná padlím travním.U stresované varianty byly první pfiíznaky
pfiirozeného napadení padlím travním zaznamenány v rÛstové fázi plného odnoÏování (25 DC).
Uvedené fyziologické charakteristiky byly mûfieny v následujících v˘vojov˘ch fázích (dle Zadok-
se, 1974): 13.DC, 15.DC, 25.DC, 31.DC, 39.DC,
61.DC, 75.DC, 91.DC. Získané v˘sledky byly
statisticky vyhodnoceny anal˘zou rozptylu
(ANOVA) na hladinû v˘znamnosti a = 0,05.
PrÛmûrné hodnoty rychlosti fotosyntézy byly
u stresované varianty o 13,4 % niωí v porovnání
s kontrolní variantou. U kontrolní varianty byla
rychlost fotosyntézy u odrÛdy Valtick˘ statisticky
prÛkaznû vy‰‰í v porovnání s odrÛdami Jersey
a Malz. Mezi odrÛdami Malz a Jersey nebyl u kontrolní varianty zji‰tûn statisticky prÛkazn˘ rozdíl
v rychlosti fotosyntézy. Pfii hodnocení vlivu odrÛdy
na rychlost fotosyntézy u stresované varianty se
v‰echny sledované odrÛdy mezi sebou statisticky
v˘znamnû li‰ily v rychlosti fotosyntézy. U stresované varianty byla statisticky prÛkaznû nejvy‰‰í
rychlost fotosyntézy zji‰tûna u odrÛdy Malz, následovala odrÛda Jersey, odrÛda Valtick˘ vykazovala
statisticky prÛkaznû nejniωí rychlost fotosyntézy.
Pfii hodnocení vlivu varianty na rychlost fotosyntézy byla u v‰ech odrÛd stresované varianty zaznamenána statisticky prÛkaznû niωí rychlost fotosyntézy v porovnání s kontrolní variantou.
U rostlin vystaven˘ch biotickému stresu byly prÛmûrné hodnoty rychlosti transpirace o 1,82 %
niωí v porovnání s kontrolní variantou. Rychlost
transpirace byla prÛkaznû nejniωí u odrÛdy Valtick˘ jak v kontrolní, tak ve stresované variantû
v porovnání s odrÛdami Jersey a Malz. Mezi odrÛdami Jersey a Malz nebyl zaznamenán statisticky prÛkazn˘ rozdíl v rychlosti transpirace v kontrolní ani ve stresované variantû. Pfii hodnocení
vlivu varianty na rychlost transpirace nebyl zji‰tûn
statisticky prÛkazn˘ rozdíl v rychlosti transpirace.
Obsah netto energie v jednotliv˘ch orgánech
v‰ech odrÛd u obou variant pokusu klesal v pofia32
zlom
20.3.2009 9:12
D
Stránka 33
Diplomové a disertaãní práce
dí: klas – stonek – list. PrÛmûrné hodnoty obsahu
netto energie v su‰inû listÛ byly vy‰‰í u stresovan˘ch rostlin, a to o 10,73 % ve srovnání s kontrolní variantou. U kontrolní ani u stresované varianty pokusu nebyl zji‰tûn statisticky prÛkazn˘
rozdíl mezi jednotliv˘mi odrÛdami v obsahu netto energie v su‰inû listÛ. Pfii hodnocení vlivu varianty na obsah netto energie v su‰inû listÛ byl
zji‰tûn statisticky prÛkaznû vy‰‰í obsah netto
energie v su‰inû listÛ u odrÛdy Jersey u stresované varianty. OdrÛdy Valtick˘ a Malz se odli‰ovaly v obsahu netto energie v su‰inû listÛ v jednotliv˘ch variantách pokusu pouze neprÛkaznû.
PrÛmûrné hodnoty obsahu netto energie v su‰inû
stonku byly o 14,8 % vy‰‰í u stresovan˘ch rostlin
oproti rostlinám kontrolním. V kontrolní variantû
se jednotlivé odrÛdy li‰ily v obsahu netto energie
stonku statisticky neprÛkaznû. U stresované va-
rianty nebyl zji‰tûn statisticky prÛkazn˘ rozdíl
v obsahu energie v su‰inû stonku mezi jednotliv˘mi odrÛdami. Pfii hodnocení vlivu varianty byl
zaznamenán statisticky prÛkaznû vy‰‰í obsah
netto energie v su‰inû stonku u varianty stresované.
PrÛmûrné hodnoty obsahu netto energie v su‰inû
klasu byly o 9,37 % vy‰‰í u stresované varianty
oproti kontrolní variantû. Pfii hodnocení vlivu odrÛdy na obsah netto energie v su‰inû klasÛ se jednotlivé odrÛdy li‰ily statisticky neprÛkaznû a to
jak v kontrolní, tak ve stresované variantû. Pfii
hodnocení vlivu varianty na obsah netto energie
v su‰inû klasÛ byl zji‰tûn statisticky prÛkaznû vy‰‰í obsah netto energie v klasu u stresované varianty u odrÛd Jersey a Valtick˘. U odrÛdy Malz byl
obsah energie v su‰inû klasÛ neprÛkaznû vy‰‰í
u stresované varianty oproti variantû kontrolní.
Vliv exogenních stimulátorÛ rÛstu na zakofieÀování kaktusÛ
Diplomová práce
Autor: Ing. Martin Matûjoviã
Vedoucí diplomové práce: Franti‰ek Hniliãka
Místo a datum obhajoby: FAPPZ âZU v Praze
Praha, kvûten 2008
Cílem diplomové práce bylo sledovat po dobu tfií
let (2004–2007) vliv exogenních stimulátorÛ rÛstu Atonik a Racine na zakofieÀování tfií rodÛ kaktusÛ – Turbinicarpus Buxbaum et Backbg., Melocactus Link et Otto, Echinopsis Zucc.
Rostlinám v‰ech sledovan˘ch rodÛ kaktusÛ byl
odstranûn kofienov˘ systém v místû kofienového
krãku, pouÏité odnoÏe byly taktéÏ mírnû sefiíznuty. Takto upravené fiízky byly máãeny po dobu
60 min v koncentracích 0,2, 0,3, 0,4 % pro Atonik a 0,07, 0,1, 0,2 % pro Racine.
Po máãení byly fiízky pfiemístûny na teplé, stinné
místo, kde byly v klidu a bez zálivky ponechány
10 aÏ 20 dní. Za tuto dobu vût‰inou vytvofiily
hojivé pletivo (kalus). Po vytvofiení kalusu byly
pfiemístûny na vlhk˘ písek a dále ve stínu a teple
ponechány vytváfiet ãekací kofiínky. ¤ízkovance
byly v pfiípadû potfieby zavlaÏovány. Takto bylo
postupováno aÏ do doby, kdy rostliny zaãaly vytváfiet kofieny.
Ze získan˘ch v˘sledkÛ je patrné, Ïe nejdfiíve se
vytvofiily ãekací kofiínky u vzorkÛ z prvního roku
pokusu, o 7 dnÛ pozdûji byly zaznamenány ãekací kofiínky u vzorkÛ ze tfietího roku pokusu, nejpozdûji u vzorkÛ z druhého roku. Nejvíce vzorkÛ
zakofienilo v prvním roce, následuje druh˘ rok
a nejménû vzorkÛ zakofienilo ve tfietím roce.
Nejvût‰í kofienov˘ systém tvofiily vzorky o‰etfiené
pfiípravkem Racine, kter˘ zároveÀ pÛsobil mírnû
rychlej‰í tvorbu ãekacích kofienÛ neÏ konkurenãní pfiípravek Atonik.
Z celkového hodnocení je vhodnûj‰ím pfiípravkem pouÏívan˘m k zakofieÀování kaktusÛ pfiípravek Racine, kter˘ pÛsobil rychlej‰í v˘vin kofienÛ
a zároveÀ bohat‰í kofienov˘ systém. Optimální
koncentrace pfiípravku Racine byla 0,1 %, pfiípravku Atonik 0,2%. Doba potfiebná k zakofienûní se u rodu Melocactus pohybovala kolem
46,5 dne, u rodu Echinopsis kolem 46 dnÛ
a u rodu Turbinicarpus kolem 51 dnÛ.
33
zlom
20.3.2009 9:12
D
Stránka 34
Diplomové a disertaãní práce
Vliv vodního deficitu na fotosyntézu
a stomatální vodivost chmele (Humulus lupulus L.)
Diplomová práce
Autor: Ing. Ondfiej Procházka
Vedoucí diplomové práce: Franti‰ek Hniliãka
Místo a datum obhajoby: FAPPZ âZU v Praze
Praha, kvûten 2008
Cílem diplomové práce bylo sledovat a zhodnotit
pÛsobení navozeného vodního deficitu na fyziologické charakteristiky – rychlost fotosyntézy, transpirace a stomatální vodivost u rostlin chmele. Pokus
byl zaloÏen v ãásteãnû fiízen˘ch podmínkách skleníku. Pokusn˘m materiálem byly rostliny chmele
otáãivého (Humulus lupulus L.), odrÛdy: Premiant
(âR), Magnum (SRN), Columbus (USA), novo‰lechtûní 4715 (kfiíÏení: Agnus a ‰lechtitelsk˘ materiál,
âR) a novo‰lechtûní 4788 (kfiíÏení: Magnum a Îateck˘ poloran˘ ãerveÀák, âR). Schéma nádobového pokusu zahrnovalo dvû varianty: varianta kontrolní a varianta stresovaná.
Rostliny chmele byly pûstovány v nádobách
o objemu 5 dm3 naplnûn˘ch zahradním substrátem vyrobeného z ra‰eliny a písku s upravenou
reakcí pH 5,0–6,5 a obohacen˘ Ïivinami
(N 80–120 mg ◊ l–1, P2O5 50–100 mg ◊ l–1,
K2O 100–150 mg ◊ l–1). Na plo‰e 0,03 m2 byla
pûstována vÏdy jedna rostlina s opûrnou tyãí, na
kterou byly zavedeny 2 révy. KaÏdá varianta mûla 5 opakování.
Vlhkost zeminy kontrolní varianty byla udrÏována po celou dobu pokusu na úrovni 60–70 %
maximální kapilární vodní kapacity. MnoÏství
zálivkové vody potfiebné pro zaji‰tûní této úrovnû
se zji‰Èovala gravimetricky prÛbûÏn˘m váÏením
pûstebních nádob. Bûhem pokusu bylo jednorázovû aplikováno spolu se zálivkou 60 ml Knopova Ïivného roztoku na jednu pokusnou nádobu.
Stres byl u pokusné varianty navozen ve fázi 20,
kdy byla zcela omezena zálivka (dehydratace).
Stresované rostliny se nezalévaly po dobu 20 dnÛ
a po této dobû byla u pokusn˘ch rostlin obnovena zálivka v plné v˘‰i kontrolních rostlin (rehydratace).
Ve fázi 20 (vytvofiení listÛ a révy), mikrofázích
24–28 (vytvofiení 4 aÏ 8 listov˘ch pater) byla
u rostlin na 6. aÏ 10. listu gazometricky zji‰Èována hodnota rychlosti fotosyntézy, transpirace a stomatální vodivosti pomocí pfienosného infraãerveného analyzátoru plynÛ LCpro+. Jako
optimální teplota v mûfiící komÛrce byla nastavena teplota 25 °C. Hustota ozáfiení byla
600 mmol ◊ m–2 ( s–1.
Z v˘sledkÛ mûfiení vypl˘vá, Ïe prÛmûrná rychlost
fotosyntézy kontrolních rostlin byla nejniωí
u odrÛdy Columbus (7,71 mmol CO2 ◊ m–2 ◊ s–1)
a nejvy‰‰í u genotypu 4715 (9,68 mmol
CO2 ◊ m–2 ◊ s–1). Rychlost fotosyntézy stresovan˘ch rostlin se pohybovala v intervalu hodnot od
5,02 (Columbus) do 6,65 mmol CO2 ◊ m–2 ◊ s–1
(4788). OdrÛda Premiant vykázala v kontrolních
podmínkách nejniωí transpiraci (1,33 mmol
H2O ◊ m–2 ◊ s–1), naopak genotyp 4788 mûl transpiraci nejvy‰‰í (1,48 mmol H2O ◊ m–2 ◊ s–1). Stresované rostliny mûly niωí rychlost transpirace ve
srovnání s rostlinami kontrolními, neboÈ nejniωí
transpirace byla u odrÛdy Premiant (0,94 mmol
H2O ◊ m–2 ◊ s–1) a nejvy‰‰í u genotypu 4788
(1,26 mmol H2O ◊ m–2 ◊ s–1). Stomatální vodivost
kontrolních rostlin byla od 0,078 mol ◊ m–2 ◊ s–1
(Columbus) do 0,193 mol ◊ m–2 ◊ s–1 (Magnum).
U stresovan˘ch rostlin byla stomatální vodivost
niωí ve srovnání s kontrolami. Nejniωí stomatální vodivost byla u odrÛdy Columbus
(0,031 mol ◊ m–2 ◊ s–1) a nejvy‰‰í u odrÛdy Magnum (0,111 mol ◊ m–2 ◊ s–1). Na stres nejcitlivûji
reagovala odrÛda Premiant. Jako tolerantní vÛãi
stresu suchem se jeví odrÛda Magnum a genotyp
4788.
34
zlom
20.3.2009 9:12
D
Stránka 35
Diplomové a disertaãní práce
Tolerance and resistance of plants to disturbance
Doktorská disertaãní práce
Autor: Vít Latzel
·kolitel: Jitka Klime‰ová
University of South Bohemia, Faculty of Science,
âeské Budûjovice & Institute of Botany, ASCR, v.v.i.,
Section of Plant Ecology, TfieboÀ 2008/1
The main objectives of the thesis were: (i) interpretating the most used plant attributes considered as relevant to disturbance response of species in man-made habitats and proposing a set of
more specific traits, (ii) assessing and comparing
the role of resprouting of herbs with other common plant traits in selected man-made habitats,
(iii) interpretating the role of nutrient availability
in the resprouting and seeding strategy of two related species (Plantago lanceolata and P. media),
and (iv) evaluating the costs and benefits of resistance to disturbance in the model clonal species
Trifolium repens.
This thesis demonstrates that both tolerance and
resistance of plants to disturbance are beneficial
strategies in coping with various types of disturbance events in different conditions. We demonstrated that resprouting of herbs after severe disturbance has a considerable impact on
redevelopment dynamics of herbaceous communities and is affected by the productivity of the
habitat. We pointed out that the invasibility of at
least some species is facilitated by other factors
than their better regenerative capabilities as compared to native species. We also proved and evaluated the advantages and disadvantages of resistance to disturbance in terms of the induced
defence system in the clonal plant Trifolium repens and outlined the cost-benefit balance which
is necessary to understand the mechanisms in the
evolution of induced plant defences.
35
zlom
20.3.2009 9:12
D
Stránka 36
Diplomové a disertaãní práce
The role of clonal plants in wetlands
Doktorská disertaãní práce
Autor: Petr Macek
·kolitelé: Prof. RNDr. Jan Lep‰, CSc.
Prof. Eli‰ka Rejmánková Ph.D.
University of South Bohemia, Faculty of Science,
Department of Botany, âeské Budûjovice 2009
This thesis is focused on clonal growth traits and
their response to changing environment in
wetlands. Specifically, plant responses to both
abiotic (e. g. waterlogging, salinity) and biotic
(surrounding vegetation) stressors were evaluated
in field and mesocosm experiments. Trait responses
to additions of contrasting concentrations of
nutrients and their implications for wetland
heterogeneity were studied.
More specifically, I focused on different aspects
of macrophyte ecology in two contrasting
wetland systems: neotropical freshwater marshes
of Belize and temperate wetlands (from wet
meadows to fens) of the Czech republic. In this
series of studies the first aim was to characterize
plant ability to cope with stressful environment
of seasonally flooded marshes and, especially,
cover the extreme water fluctuations (Chapter 2).
Later on, I examined the combined effects of
salinity and nutrient (nitrogen and/or phosphorus)
enrichment on growth of emergent macrophytes.
This was studied in a mesocosm experiment
with three different dominant species of Belizean
wetlands,
Cladium
jamaicense,
Typha
domingensis, and Eleocharis cellulosa s. l.
(Chapter 3). In the two former studies, only the
influence of abiotic factors was investigated.
However, to estimate the relative importance of
both biotic and abiotic factors, I distinguished
them in a large field study of Potentilla palustris
growth characteristics (Chapter 4). When
changing the perspective from a small scale to
a larger scale and estimating more realistic
marsh responses to various factors, large-scale
field experiments are needed. Results from such
an experiment are discussed in the next chapter,
allowing comparisons with earlier similar
experiments done under more controlled
conditions (Chapter 5). Previous experiments
imply that some plant growth traits are
influenced by a combination of different factors.
In the following chapter I asked whether
a change in conditions and, consequently, in
growth traits can also be reflected in species
coexistence. Furthermore, I compared growth
dynamics of populations with and without
changes in clonal growth traits (Chapter 6). In the
last chapter, I looked for the natural causes of
vegetation pattern emergence. A combination of
field experiments with animal behavioral studies
resulted in a multidimensional study overlapping
from plant – plant interaction to a broader
ecological study including various trophic levels
(Chapter 7). Such a consecutive change of
perspective enabled me to fully understand the
phenomenon of plant clonality in wetland
ecosystems. An additional aim of this thesis was
to demonstrate a wide range of methods and
approaches, which can be used for studying
plant clonality in wetland ecosystems.
Macek P., Rejmánková E., Houdková K. (2006)
The effect of long term submergence on
functional properties of Eleocharis cellulosa Torr.
Aquatic Botany 84: 251-258.
Macek P., Lep‰ J. (2008) Environmental
correlates of growth traits of stoloniferous plant
Potentilla palustris. Evolutionary Ecology 22:
419–435.
Macek P., Rejmánková E. (2007) Response of
emergent macrophytes to experimental nutrient
and salinity additions in oligotrophic tropical
wetlands. Functional Ecology 21: 478–488.
Rejmánková E., Macek P., Epps K. (2008)
Wetland ecosystem changes after three years of
phosphorus addition. Wetlands 28: 914–927.
Macek P., Rejmánková E., Lep‰ J. Dynamics of
Typha domingensis spread in oligotrophic
tropical wetlands following nutrient enrichment
(submitted)
Macek P., Rejmánková E., Fuchs R. Biological
activities as patchiness driving forces in
wetlands of northern Belize. (submitted)
36