Úvod do pedagogiky [KPD/NÚP, KPD/KÚP] Studijní pomůcka (nejen

Transkript

Úvod do pedagogiky [KPD/NÚP, KPD/KÚP]
Studijní pomůcka (nejen) pro kombinované studium
Garant předmětu
PaedDr. Petr Bauman, Ph.D.
kancelář: TF JU, Kněžská 8, dveře č. 4.20
e-mail: [email protected]
tel.:
+420 387 773 527, +420 389 032 004, +420 775 619 337
pozn.:
konzultační hodiny ve čtvrtek 9:35–11:00
konzultace v jiných dnech a časech prosím domlouvejte telefonicky
Cíle předmětu (anotace)
Přednášky slouží jako všeobecný úvod do studia moderní pedagogiky a budují tak základ
pro studium dalších předmětů zabývajících se otázkami jednotlivých pedagogickým disciplín. Důraz je kladen na porozumění pedagogické terminologii a porozumění přístupům,
které pedagogiku pojímají jako vědu sociální a jako humanitní (filosofující) obor.
Studenti absolvováním předmětu získají:
• znalost základních pedagogických pojmů a jejich systému;
• přehled o disciplínách pedagogiky;
• znalosti o principech vědecké práce a související porozumění možnostem a omezením empirického výzkumu ve vztahu k praxi, vztahu mezi výzkumem, teorií a pedagogickou praxí
Předpoklady (očekávaná vstupní úroveň znalostí a dovedností)
Předmět nepředpokládá žádné vstupní znalosti nad rámec požadavků přijímacího řízení.
Výhodou je předchozí seznámení se s knihou Přehled pedagogiky (J. Průcha) mj. doporučovanou pro přípravu na přijímací zkoušky.
Počet kreditů:
Typ předmětu:
Doporučený ročník:
Semestr:
4
povinný
1.
ZS
Požadavky na studenta
• prostudování povinné literatury – ze základní (povinné) literatury (př. jiných zdrojů)
nastudovat tematické okruhy, které jsou obsahem kurzu
• absolvování závěrečné zkoušky
Individuální práce studenta (kontrola samostatného studia)
Pro předmět není stanovena žádná seminární práce. Kontrola samostudia spočívá
v závěrečném přezkoušení znalostí v rozsahu předepsaných témat.
Kněžská 8, 370 01 České Budějovice
+420 387 773 527
www.tf.jcu.cz
2016/17
Organizace studia
V prezenční formě studia jsou k dispozici přednášky (2 hodiny týdně). Účast na přednáškách se doporučuje, ale není dle SZŘ JU povinná. Těžištěm přednášek je propojení obsahu
studované literatury s dalším vysvětlujícím a doplňujícím komentářem. Na přednáškách
bude rovněž prostor pro dotazy ke studované literatuře a také k tomu, aby studenti měli
možnost vyzkoušet si probíraná témata dále promýšlet a diskutovat (otázky vyučujícího
směřující k ověření si, zda studenti látce rozumí, analogické k otázkám, které budou
kladeny u závěrečné zkoušky). Studenti si mohou pořizovat audiozáznamy přednášek.
V kombinované formě studia je předmět organizován v podobě 4hodinového bloku
rozvrhovaných konzultací za semestr. V rámci této rozvrhované konzultace bude prostor
pro zodpovězení otázek studentů k prostudované literatuře, představení systému učiva
a výkladu vybraných obtížnějších pasáží. Vzhledem k tomu, že k předmětu je dostupná
literatura, těžištěm předmětu je samostudium. Doporučuje se, aby student přečetl
studijní texty ještě před touto rozvrhovanou konzultací. Účast se doporučuje, není však
povinná. Studenti si mohou rovněž pořizovat audiozáznamy. Studentům jsou rovněž
k dispozici audiozáznamy přednášek prezenčního studia.
Přehled studijní literatury a dalších studijních pomůcek
Povinná základní studijní literatura
1. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru. 3. vydání. Praha: Portál, 2009. ISBN 97880-7367-567-7
(seženete v knihovnách nebo ještě lépe v knihkupectvích, bude se hodit i ke státnicím
z pedagogiky; je možné studovat i ze starších vydání)
2. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 5. vyd. Praha: Portál, 2013. ISBN: 978-80-262-0456-5
(seženete v knihovnách nebo ještě lépe v knihkupectvích, bude se hodit i ke státnicím z
pedagogiky; je možné studovat i ze starších vydání)
3. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
(jako příklad kurikulárního dokumentu k rámcovému seznámení se se strukturou a podobou
takového dokumentu, dostupný z odkazu v IS STAG)
Další studijní pomůcky
Na adrese http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/Uzitecne_odkazy.pdf
najdete odkazy na webové stránky pro pedagogickou teorii a praxi významných institucí
a badatelských pracovišť v oblasti pedagogického výzkumu.
Záznamy přednášek jsou k dispozici na datovém uložišti http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/
Způsob zakončení předmětu:
zkouška
Zkouška má podobu ústní zkoušky (obvykle cca 15 minut). Studentovi je nejprve dána
možnost, aby si zvolil tematický okruh, ze kterého má být dotazován, druhá otázka je pak
kladena z okruhu jiného, dle uvážení vyučujícího. V případě nerozhodného hodnocení
může být položena třetí doplňující otázka.
Výsledná známka je počítána takto:
100–92 % ... výborně
91–84 % ... výborně minus
83–76 % ... velmi dobře
75–68 % ... velmi dobře minus
67–60 % ... dobře
59–0 %
... nevyhověl(a)
2
2016/17
V případě neúspěchu (hodnocení nižší než 60%) se připouštějí nejvýše dva opravné termíny.
Vypisování řádných a opravných termínů zkoušek a jejich organizace probíhá dle
Studijního a zkušebního řádu JU a souvisejícího opatření děkana TF JU (dokumenty jsou
zveřejněny na internetových stránkách fakulty). Před zapsáním se na zkoušku se
studentům doporučuje, aby se pokusili ověřit si, nakolik jsou připraveni, tak, že se pokusí
odpovědět si na kontrolní otázky kladené k jednotlivým tematickým okruhům.
Obsah předmětu (přehled tematických okruhů)
Předmět tematicky pokrývá tyto okruhy:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
Úvod
Pedagogika jako věda (pohled filozofie vědy)
Pedagogika jako věda (pohled sociologie vědy)
Pedagogický výzkum
Edukační procesy a jejich kontext
Cíle, výsledky a efekty edukace
Žák: subjekt, nebo objekt edukace?
Učitel / vychovatel / pedagogický pracovník: charakteristika profese edukátora
Kurikulum
Institucionalizace edukace
Současné trendy ve výchově a vzdělávání (příklady pedagogického výzkumu)
Následuje podrobná charakteristika tematických okruhů (předtím ale dovolte několik
slov):
3
2016/17
Vážení studenti, kolegyně a kolegové,
textů, které musíte ke zkoušce prostudovat, je poměrně hodně, nicméně účelem není
naučit se (zapamatovat si) vše od A do Z, ale naopak – načtené informace by měly sloužit
jako základ vašeho všeobecného přehledu o pedagogice jako moderní vědě, na jehož
základě byste měli o problematice dále přemýšlet. Ovšem, ať chceme nebo nechceme,
vytvoření onoho všeobecného přehledu předpokládá, že si osvojíte některá fakta – teprve
s jejich využitím má smysl (na přednáškách i mezi sebou navzájem) „pilovat“ své kritické
i tvůrčí myšlení.
Protože ne vždy je snadné vybrat, která fakta jsou v záplavě informací klíčová, nabízím
stručný přehled, který by vám měl pomoci – po přečtení příslušné části textu – ověřit si,
zda jste nic důležitého nepřehlédli, případně k čemu se máte v rámci přípravy na
písemnou část zkoušky vrátit. Zdůrazňuji, že se tedy nejedná o výčet toho, co si v knihách
najít a naučit se nazpaměť bez širšího kontextu! Bez kontextu totiž není možné
informace, které si osvojíte, dále smysluplně analyzovat, posuzovat nebo rozvíjet… ani
dobře uplatnit u zkoušky.
Doporučuji připravovat se na zkoušku takto:
1. nejprve si přečtěte souvisle texty k jednotlivým tématům a poslechněte související
nahrávky přednášek (pokud jste se neúčastnili přednášek pro prezenční studium
osobně);
2. poté se pokuste samostatně (nebo ještě lépe jeden druhému) svými slovy vysvětlit
význam pojmů uvedených jako klíčové k danému tématu a pokusíte se popsat, jak
spolu tyto pojmy, resp. jevy, které jsou těmito pojmy označovány, souvisejí;
3. následně si své porozumění ověřte tak, že si pojmy dohledáte v textu;
4. pořiďte si stručné výpisky toho, co vzhledem k uvedeným pojmům považujete za
podstatné;
5. pak se pokuste zodpovědět kontrolní otázky k tématu a případně výpisky doplňte tak,
aby bylo možné se o ně dostatečně opřít (nechybělo v nich nic podstatného) vzhledem
k hledání odpovědi na kontrolní otázky;
6. porovnejte si své výpisky s dalšími spolužáky;
7. až projdete v krocích 1–6 všechna témata, před zkouškou si výpisky znovu projděte
a zopakujte.
V následujícím přehledu najdete:
•
•
•
•
výčet témat, která jsou obsahem předmětu,
příslušné texty, které je třeba k danému tématu přečíst,1
seznam pojmů, které je třeba znát a kterým je třeba rozumět,
seznam jmen, které je dobré si pamatovat.
Pokud v textech nenajdete některý pojem (příp. jméno) nebo odpověď na některou
otázku, může to znamenat dvě věci: 1) tato znalost se předpokládá i bez četby, nebo 2)
danou věc se dozvíte na přednášce (PS), resp. v rámci rozvrhovaných konzultací (KS).
V každém případě bude na přenáškách dostatek prostoru pro dotazy, k dispozici je Vám
rovněž můj e-mail, případně konzultační hodiny.
Přeji mnoho vytrvalosti při studiu – a také, aby vás studium bavilo.
Petr Bauman
1
Stránkování je uvedeno podle těchto vydání: Přehled pedagogiky (3. vyd.), Moderní
pedagogika (4. vyd.); stránkování ostatních vydání je buďto totožné, nebo se liší jen o
minimum stran. Ačkoli novější vydání obsahují aktuálnější data, to podstatné zůstává
zachováno, takže můžete studovat z jakéhokoli vydání, které seženete.
4
2016/17
1. Úvod
Osnova tématu (dílčí témata)
1. studium pedagogiky v kontextu studia vychovatelství/učitelství
2. Proč se zabývat pedagogikou? (potenciální přínos studia oboru, možnosti a meze,
rozdíl mezi „laickým“ a „odborným“ přístupem k výchově a vzdělávání)
3. vztah mezi pojmy výchova/vzdělávání a pedagogika
4. různé chápání vztahu mezi teorií a praxí
Klíčové pojmy
• pedagogika, výchova a vzdělávání
• teorie (jako uspořádaný soubor poznatků o praxi), teorie (jako uspořádaný soubor
doporučení pro praxi), praxe
• laik, odborník
Studijní materiály k prostudování
• heslo pedagogika v Pedagogickém slovníku (Průcha, J.; Walterová, E.; Mareš, J.)
• doporučuji rovněž heslo theory na anglické Wikipedii
Kontrolní otázky a úkoly
1. Vlastními slovy vysvětlete, jaký je rozdíl mezi „uvedením do studia vychovatelství“
a „uvedením do studia pedagogiky“.
2. Vysvětlete rozdíl významu pojmů „výchova ve volném čase“ a „pedagogika volného
času“.
3. Vysvětlete, v čem se liší význam slova pedagogika v následujících výpovědích:
„srovnávací pedagogika má relativně dlouhou historii“ a „pedagogika Marie Montessori
stále inspiruje velké množství učitelů, vychovatelů i rodičů“.
4. Uveďte příklad, na němž doložíte potenciální přínos studia poznatků pedagogické vědy
pro pedagogickou praxi. Na témže příkladu vysvětlete, v čem mohou spočívat omezení
pro jednoduchou aplikaci poznatků pedagogické teorie v praxi.
5. Vlastními slovy charakterizujte dvě základní varianty vztahu mezi pedagogickou teorií
a pedagogickou praxí (praxe vycházející z teorie a teorie vycházející z praxe) a
zhodnoťte úskalí, která přináší jednostrannost každého z těchto pojetí. Současně
vysvětlete, co v těchto pojetích označuje výraz teorie.
5
2016/17
2. Pedagogika jako věda (pohled filozofie vědy)
1.
2.
3.
4.
5.
6.
předmět pedagogiky
pedagogická terminologie
pedagogika jako sociální / humanitní věda z hlediska metodologie
vztah pedagogické normativní a explanativní teorie k pedagogické praxi
a k popisu/zkoumání edukační reality
paradigmata v pedagogice
pedagogika v dialogu s postmoderním myšlením: problematika hodnot a objektivity
Komentář
Tématu bude věnován obšírnější komentář. Doporučuji předem nastudovat příslušné
pasáže z literatury (viz níže) a připravit si případné otázky.
Klíčové pojmy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
výchova (v širším pojetí), výchova a vzdělávání, edukace, edukační realita
pojem (termín), terminologie, definice (konceptuální, operační/operacionalizovaná),
konceptuální rámec, přirozený jazyk
„pedagogy“, „Pädagogik“, „education sciences“
sciences, social sciences, humanities / přírodní vědy, sociální vědy, humanitní vědy
pedagogika jako věda humanitní / sociální
pozitivismus, behaviorismus, fenomenologie, hermeneutika
vědění a porozumění, jistota a pravděpodobnost
moderní (novověké) myšlení a postmoderní myšlení (ve vztahu k pojetí objektivity
a subjektivity), diskurz, relativizace, relativismus, racionalita, autenticita
(autentičnost)
exaktní věda, normální věda, paradigma, subjektivní pedagogické teorie
výzkum, normativní a explanativní (explanační) / explorativní (explorační) teorie
účel/poslání pedagogiky, instrumentální role pedagogiky (neutrálnost x
angažovanost)
filozofický pohled na otázku „co je věda“ (racionalita, objektivita / intersubjektivita /
subjektivita, empirický původ poznání)
pedagogia jako „ideologie“, antipedagogika
Důležitá jména
T. Akvinský, R. Descartes, F. Bacon, A. Comte, J. F. Lyotard, K. R. Popper, T. S. Kuhn
Pozn.: Není třeba učit se životopisy, seznamy děl apod., pouze mít rámcový přehled
o tom, kdo a jak z těchto myslitelů přispěl k našemu současnému chápání toho, co
považujeme za vědu.
6
2016/17
Studijní materiály k povinnému prostudování
•
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 13–24
•
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 13–14, 19–72.
Studijní materiály doporučené
•
doporučuji rovněž, pro inspiraci k dalšímu přemýšlení, úvodník časopisu Pedagogika
z roku 1980: HAVLÍN, J. Za pevné sjednocení ideologie s praxí. Pedagogika, č. 5/1980,
s. 557–558. (dostupné online zde: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=5503&lang=cs)
•
SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby, celá pasáž, která je k dispozici v el.
podobě (tj. kapitoly 1-3), viz http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/
1.
Popište rozdíl mezi pojetím pedagogiky jako humanitního oboru a pojetím
pedagogiky jako vědy sociální. Jak se tento rozdíl projevuje v chápání předmětu
zkoumání (výchova x edukační realita) a ve způsobu zkoumání (metodologii)? Na
příkladu vybraného pedagogického problému vysvětlete vztah mezi těmito přístupy.
2.
Proč bylo v pedagogice zavedeno rozlišení mezi výchovou „v širším pojetí“ a „v užším
pojetí“? V čem se liší význam těchto výrazů a jaký vztah mají k pojmu „vzdělávání“?
3.
Co je to „odborný pojem“? V čem se odborné pojmy liší od běžných slov? Jaký je
rozdíl v tom, když pojem „výchova“ použije laik, nebo odborník?
4.
Uveďte několik příkladů odborných pojmů, které jsou problematické (víceznačné).
Vysvětlete, co je příčinou tohoto problému. Je možné tyto pojmy definovat
jednoznačně?
5.
Vysvětlete, jak se pozitivistické principy filozofie vědy uplatnily v behaviorálním pojetí
„vědeckého zkoumání“.
6.
Stručně vyjádřete základní rozdíl mezi pozitivistickým a fenomenologickým chápáním
„skutečnosti“. Jak v této souvislosti chápete výrazy „pedagogika zkoumá edukační
realitu“ a „pedagogika se snaží porozumět tomu, co je to výchova“ (viz také téma 5).
7.
„Pedagogika budiž vědou, ovšem vědou positivistickou, tj. zakládající se na empirii, a
budiž úplně neodvislá od náboženství a filosofie…“
„…témata filozofie výchovy jsou neobyčejně závažná, … Lze (však) konstatovat, že
filozofie výchovy spíše tyto problémy otevírá, uvažuje o nich, diskutuje o nich
v obecných výpovědích, ale není schopna je řešit a vyřešit tak, aby se o to mohla
opřít vzdělávací politika a vzdělávací praxe.“
V návaznosti na tyto citáty (nebo v konfrontaci s nimi) zhodnoťte vztah pedagogiky
jako sociální vědy, pedagogiky jako humanitního („filosofujícího“) oboru, vzdělávací
politiky a pedagogické praxe.
8.
Vysvětlete, proč vědění založené na empirickém výzkumu nemůže mít povahu jistoty,
ale „pouze“ pravděpodobnosti. V této souvislosti uveďte, jak se tento problém
pokusil vyřešit K. R. Popper (falzifikace hypotéz).
9.
„…ale pochybuje se nezřídka o každé koncepci racionality, která předpokládá
obecnou platnost a nárok na univerzalitu.“ Vlastními slovy přetlumočte význam této
charakteristiky postmoderního myšlení.
7
2016/17
10. „Restaurace subjektivních a intersubjektivních jevů včetně normativních jevů, jako
jsou hodnoty, normy, principy, standardy, a jejich zařazení do oblasti racionálního
porozumění rozšiřuje koncepci racionality. A zároveň vzniká otázka, jak je možné
racionální rozhodnutí ve věci hodnot.“ Vlastními slovy vyjádřete význam tohoto
citátu.
11. Vysvětlete výraz paradigma, jak jej do filozofie vědy zavedl T. S. Kuhn, a popište, jak
nám tento konstrukt může pomoci porozumět tomu, jak se „vyvíjejí“ některé
pedagogické teorie (a jak se mohou proměňovat subjektivní pedagogické teorie, viz
také téma 8).
12. „Věda začíná tam, kde vědění … se vyhledává pro vědění samo.“
„Účel pedagogiky spočívá prvořadě v rozvíjení sebe samé jakožto vědy…“
Objasněte smysl těchto tvrzení, shrňte možné důvody pro tato tvrzení a zhodnoťte,
nakolik souhlasíte s tvrzením o účelu pedagogiky. Vysvětlete přitom vztah mezi
pedagogickou teorií a praxí, mezi pedagogikou a vzdělávací politikou.
13. „Moderní pedagogika staví na: … objektivní a přesné reflexi procesů a jevů edukační
reality bez úporné snahy o její normování či ‚přetváření‘.“
„Nelze říci, co výchova je, aniž bychom současně řekli, co výchova být má.“
Na pozadí těchto citátů vysvětlete rozdíl mezi pedagogickou teorií chápanou
explanativně a teorií chápanou normativně.
14. Vysvětlete, jak lze v jednotlivých pojetích pedagogiky rozumět výrazům teorie
a praxe.
15. Vysvětlete vztah mezi pojmy praxe, výzkum a teorie (oproti prvnímu tématu by již
porozumění této otázce mělo být o něco hlubší).
16. Vysvětlete podobnosti a základní rozdíly těchto tří způsobů „poznávání světa“
a „sdílení se o světě“: věda, umění a náboženství. Je možné tyto přístupy nějak
hierarchicky uspořádat? Pokud ano, podle jakých kritérií?
17. Vysvětlete, z hlediska praxe, „k čemu je dobré“ porozumět filozofickým souvislostem
označování pedagogiky jako „vědy“. Jak by se lišilo pochopení toho, co je pedagogika,
pokud bychom se domnívali, že pedagogika je „umění“?
18. Na konkrétních příkladech vysvětlete, co znamenají tyto atributy: „subjektivní“,
“objektivní“, „relativní“.
8
2016/17
3. Pedagogika jako věda (pohled sociologie vědy)
1.
2.
3.
kritérium konstituovanosti
struktura oboru, přehled disciplín (jejich charakteristika, základní otázky)
vztah pedagogiky k ostatním vědám
Komentář
Téma je srozumitelně a poměrně vyčerpávajícím zpracováno v knize Přehled pedagogiky,
případně je možné doplnit si informace z Pedagogické encyklopedie (ed. J. Průcha). Při
charakteristice jednotlivých disciplín není nutné zaměřovat se na podrobnosti, stačí
dokázat každou disciplínu charakterizovat příklady několika klíčových otázek či problémů,
které zkoumá. Tématu nebude v rámci výuky věnován prostor (pokud nebudou dotazy).
Klíčové pojmy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
sociologický pohled na otázku „co je věda“ (kritérium konstituovanosti)
klasifikace pedagogických disciplín, hraniční (pomezní) disciplína, interdisciplinarita
obecná pedagogika, obecná pedagogika jako teorie výchovy x jako teorie edukační
reality
dějiny pedagogiky, dějiny školství, komeniologie,
srovnávací pedagogika,
filozofie výchovy, teorie výchovy, sociologie výchovy,
pedagogická psychologie,
pedagogická antropologie, kulturní antropologie, kultura (v kontextu kulturní
antropologie)
ekonomie vzdělávání (x ekonomika vzdělávání)
speciální pedagogika, integrované vzdělávání (skupinová, individuální integrace,
inkluze)
sociální pedagogika, sociokulturní deprivace, sociální patologie
pedagogika volného času, andragogika, celoživotní učení
obecná didaktika, oborové a předmětové didaktiky, psychodidaktika, technologie
vzdělávání,
pedagogická evaluace, pedagogická diagnostika,
pedeutologie, profesní kompetence
teorie řízení školství, vzdělávací politika,
pedagogická prognostika
•
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 25–29 (podrobněji)
•
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 30–165 (netřeba detailně, stačí
rámcový přehled, dokázat stručně odpovědět na otázku, čím se která disciplína zabývá)
1.
Použijte kritérium konstituovanosti a popište, jak by bylo možné rozhodnout, zda je
„šmoulologie“ věda, nebo nikoli.
9
2016/17
2.
Uveďte příklady argumentů, proč by se někdo mohl domnívat, že pedagogika není
věda.
3.
Jaký je rozdíl, pokud určité otázky nebo určitá tvrzení považujeme za nevědecká
a pokud je označujeme jako otázky nebo tvrzení spadající do tematického okruhu,
který zatím netvoří žádnou konstituovanou vědní disciplínu (odpověď předpokládá,
že propojíte poznatky z témat 2 a 3).
4.
Objasněte možné důvody, proč v Přehledu pedagogiky není mezi disciplínami
pedagogiky ani významnými tématy současné pedagogiky uvedena náboženská
pedagogika.
5.
Jak vlastně můžeme určit, které téma je v pedagogice „významné“? Může pedagogika
sama určit, která témata by měla být významná?
6.
Uveďte příklady několika klíčových otázek či problémů, které zkoumá… (ped. disciplína)
7.
Na příkladu vybraného pedagogického problému vysvětlete, co je to interdisciplinarita
(případně multidisciplinarita) a jak souvisí pedagogika s jinými obory mimo pedagogiku.
Na příkladech otázek, které řeší, vysvětlete souvislost vybraných disciplín v rámci
pedagogiky.
8.
Prohlédněte si studijní plán svého oboru a doložte konkrétními příklady disciplín, které
jsou/budou předmětem vašeho studia, proč se obor Pedagogika volného času chápe
jako inter- nebo multidisciplinární.
10
2016/17
4. Pedagogický výzkum
1.
2.
3.
4.
druhy pedagogického výzkumu
základní výzkumné metody
zdroje informací, institucionální základna pedagogického výzkumu
validita, reliabilita, objektivita, rozlišení faktu a interpretace ve vědě
Komentář
V předmětu Úvod do pedagogiky nejde ještě o průpravu pro realizaci vlastního výzkumu.
V tomto tématu tedy stačí pouze „pasivní znalost“, tj. porozumění významu níže
uvedených pojmů (pokud na ně při četbě narazíte) a rámcový přehled o repertoáru
výzkumných metod a zdrojích informací o pedagogickém výzkumu.
Klíčové pojmy
•
•
•
•
•
•
•
•
determinanta, faktor, poznatek, kauzalita, proměnná, teorie a hypotéza, předpoklad,
fakta a interpretace, verifikace a falzifikace (ověřování hypotéz)
kvantitativní a kvalitativní výzkum, základní a aplikovaný výzkum, teoretický a
empirický výzkum, akční a strategicko-koncepční výzkum, laboratorní a terénní
výzkum, longitudinální výzkum, školní etnografie, případová studie (kasuistika),
monodisciplinární / interdisciplinární / transdisciplinární přístup, deskriptivní /
diagnostický / explorativní / evaluační přístup
věrohodnost výzkumu (prokazatelnost a ověřitelnost), validita, reliabilita,
reprezentativnost
výzkumné metody, nástroje a plány výzkumu: pozorování, dotazování / dotazník,
rozhovor, experiment, sociometrie, škálování, projektivní metody, didaktické testy,
analýza produktů činnosti, obsahová analýza, metaanalýza
odborné časopisy: Pedagogika, Pedagogická orientace, Orbis Scholae, Studia
Paedagogica, Aula, Speciální pedagogika,…
populárně-naučné časopisy a profesní tisk: Gymnasion, Informatorium 3-8,
Komenský, Moderní vyučování, Učitelské noviny, Učitelské listy
Pedagogický slovník, Pedagogická encyklopedie
MŠMT, Česká asociace pedagogického výzkumu, Česká pedagogická společnost,
Národní ústav pro vzdělávání, Národní institut pro další vzdělávání, Národní
pedagogické muzeum a knihovna J.A.Komenského, Národní knihovna ČR, IBE,
EURYDICE, ERIC, UNESCO, OECD
•
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 183–215, 220–230.
•
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 423–454.
1.
Vysvětlete souvislost mezi pojmy poznatek, hypotéza a teorie.
2.
Vysvětlete rozdíl mezi domněnkou (předpokladem), tvrzením a hypotézou.
3.
Na příkladu chyby v usuzování označované jako post hoc ergo propter hoc vysvětlete,
co je to kauzalita.
11
2016/17
4.
Stručně charakterizujte jednotlivé typy výzkumu (viz druhý bod v oddíle „klíčové
pojmy“) a uveďte příklad výzkumného problému (výzkumné otázky), který by mohl
jednotlivé typy výzkumu ilustrovat.
5.
Na příkladu z pedagogické praxe (např. v kontextu zjišťování a hodnocení
vzdělávacích výsledků) uveďte, proč je důležité věnovat pozornost validitě a reliabilitě
výzkumných nástrojů a metod.
6.
Které metody výzkumu může pedagog využít při vlastním akčním výzkumu?
7.
Jaký je rozdíl mezi časopisem populárně-naučným a odborným? Jmenujte alespoň
několik zástupců obou těchto typů.
8.
Vyjmenujte několik názvů českých/zahraničních odborných časopisů / institucí
důležitých pro pedagogický výzkum.
9.
Charakterizujte základní rozdíly mezi výzkumem kvantitativním a kvalitativním a na
přikladu vysvětlete, jak se mohou tyto výzkumné přístupy doplňovat. Při výkladu se mj.
opřete o rozdíl mezi pozitivistickým a fenomenologickým chápáním vědy (téma 2).
10. Na příkladu vysvětlete, co v kontextu výzkumu znamená „behaviorální přístup“.
12
2016/17
5. Edukační procesy a jejich kontext
1.
2.
3.
výchova a vzdělávání x edukační realita
edukační prostředí (v mikro-, mezo-, makro- perspektivě)
edukační procesy a jejich determinanty
Klíčové pojmy
•
•
•
•
•
•
•
edukační realita, edukační procesy, edukační prostředí, edukační konstrukty
bezděčné, záměrné, řízené učení; intencionalita
struktura edukačního procesu, vstupní determinanty, kontext, multifaktorová povaha
edukačních procesů
socializace, výchova, vzdělávání, enkulturace
vzdělání x výcvik
výchova a vzdělávání, edukace, edukátor, edukant
výuka, učení, vyučování
•
•
SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby, s. 3–6
•
heslo výchova v Pedagogickém slovníku (Průcha, Walterová, Mareš)
1.
Popište, jak souvisejí významy pojmů edukační realita, edukační procesy, edukační
prostředí, edukační konstrukty.
2.
„Musíme se tedy ptát, když nahradíme např. pojem výchova pojmem edukace, co
získáváme a co ztrácíme.“ Pokuste se odpovědět na tuto otázku obsaženou v citátu
z knihy od prof. Skalkové.
3.
„Edukační realita je jakýkoliv úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají nějaké edukační procesy.“ Uveďte, na jakých východiscích (z hlediska filozofie vědy) tato
definice edukační reality stojí.
4.
Uveďte příklady ilustrující učení bezděčné, záměrné a řízené.
5.
„Celkově bylo zjištěno, že žáci žijící v nejodlehlejších a izolovaných místech nebo děti
z kočujících rodin vykazovaly nejnižší úroveň vzdělávacích výsledků. Laponské děti se
silným norským kulturním zázemím dosahovaly lepších výsledků než jiné laponské
děti. Obdobná zjištění byla dosažena ve Finsku a na Aljašce. Podle autorů to vede
k nevyřešené a rozporuplné otázce: Na jedné straně se vzdělávací politika uvedených
zemí snaží podporovat jazyk a kulturní identitu etnických minorit—což však
nekoreluje s lepšími vzdělávacími výsledky takto podporovaných populací. Na druhé
straně, čím je větší kulturní a jazykové sblížení či splynutí s majoritním etnikem, tím
je vzdělanostní úroveň dětí z etnických minorit vyšší.“ Je v citaci popisovaný problém
nějak relevantní z hlediska ČR?
6.
Na příkladu konkrétní pedagogické situace ilustrujte multifaktorovost pedagogických
jevů.
13
2016/17
7.
Vlastními slovy charakterizujte tři odlišná vymezení výchovy dle Pedagogického
slovníku a vysvětlete, v čem se liší. Zhodnoťte slabé a silné stránky těchto pojetí.
8.
Popište, za jakých okolností může být žák edukátorem a učitel edukantem.
9.
Na příkladech odlište významy pojmů socializace a výchova.
10. Uveďte, z jakých důvodů je možné kritizovat, že v praxi nebo v teorii dochází
k záměně významu slov vzdělání a výcvik. Jaké praktické důsledky může mít, pokud
význam těchto slov přestaneme rozlišovat?
14
2016/17
6. Cíle, výsledky a efekty edukace
1.
2.
3.
4.
5.
6.
cíle a hodnoty ve výchově
vzdělávací politika (Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020)
výsledky a efekty edukace
kvalita ve vzdělávání
zjišťování vzdělávacích výsledků jako nástroj vzdělávací politiky
efektivnost a akontabilita
Klíčové pojmy
•
•
•
•
•
cíle (záměry) výchovy a vzdělávání, školská politika, priority, koncepce
standardy, kritéria
výsledky a efekty edukace
pedagogická evaluace: kvalita, přidaná hodnota, akontabilita ve vzdělávání,
efektivnost edukace
OECD, PISA, TIMSS, PIRLS
•
Další doporučené studijní materiály
•
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, pasáže věnované cílům
vzdělávání
•
Doporučuji alespoň prolistovat dokument Strategie vzdělávací politiky České republiky
do roku 2020 a porovnat jej s jeho předchůdcem Národní program rozvoje vzdělávání
v České republice (Bílá kniha).
K tématu směřování českého školství doporučuji např. některé podněty zařazené do
diskuse organizované sdružením Lípa, konkrétně diskusní téma č. 28 z roku 2011: „2.
Kam směřuje české vzdělávání“, materiály jsou dostupné zde:
http://www.lipa.cz/temata.htm
•
•
K tématu využití či zneužití mezinárodních srovnávacích výzkumů vzdělávací politikou
doporučuji stať O. Kaščáka a B. Pupaly PISA v kritickej perspektíve (1. číslo časopisu
Orbis Scholae z roku 2011 (http://www.orbisscholae.cz/archiv/2011/2011_1_03.pdf)
a diskusní příspěvek S. Stěcha PISA – nástroj vzdělávací politiky nebo výzkumná
metoda? tamtéž (http://www.orbisscholae.cz/archiv/2011/2011_1_07.pdf).
1.
Jak souvisejí hodnoty a cíle? Vysvětlete tuto souvislost na příkladu v pedagogickém
kontextu.
2.
Proč není v současné době jednoduché (někteří dokonce tvrdí že to není vůbec
možné) formulovat nějaké obecně přijatelné cíle vzdělávání? (Svoji argumentaci byste
měli mj. propojit s bodem postmoderní myšlení v tématu 2). Měla by se pedagogika
snažit takové cíle stanovit?
3.
Uveďte příklady několika cílů aktuální vzdělávací politiky v ČR.
15
2016/17
4.
„Věda (alespoň ve funkcionalistickém, resp. pozitivistickém smyslu) překračuje své
kompetence, když se snaží stanovit cíle vzdělávání, které obecně nemají empirický,
objektivní charakter, ale jsou spojeny s hodnotovými soudy. Pedagogická věda je
může pouze popisovat, porovnávat, zkoumat, jak jednotlivé principy po svém
zavedení do praxe ovlivnily průběh a produkty edukačních dějů apod. ... To vyvolává
v moderní společnosti závažnou otázku, odkud mají odvozovat svou oprávněnost
(legitimitu) cíle vzdělávání a postupy užívané k jejich dosahování.“ Pokuste se
navrhnout vlastní zdůvodněnou odpověď na otázku uvedenou v závěru citátu.
5.
„Sám ukazatel přidané hodnoty ještě nestačí na adekvátní vystižení kvality
edukace...“ Souhlasíte s tímto tvrzením? Proč?
6.
Podle jakých kritérií je/by měla být hodnocena kvalita vzdělávání?
7.
Jsou obtížněji zkoumatelné vzdělávací výsledky, nebo efekty? Proč?
8.
Charakterizujte některý mezinárodní výzkum vzdělávacích výsledků a stručně shrňte
jeho nejvýznamnější nálezy.
9.
Prohlédněte si níže uvedenou tabulku:
VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA VYBRANÝCH SKUPIN OBYVATELSTVA ČR
(VĚK 15 LET A VÍCE)
Vzdělání
Pracovní síla
Nezaměstnaní
5 136 258
100,00%
420 433
100,00%
základní
399 782
7,78 %
103 645
24,65 %
střední bez
maturity
2 257 602
43,95 %
207 115
49,26 %
střední s
maturitou
1 809 846
35,24 %
92 834
22,08 %
vysokoškolské
669 028
13,03 %
16 839
4,01 %
Zdroj: Český statistický úřad, 3. čtvrtletí 2004 (zaokrouhleno)
Poznámky:
- Pracovní síla = všichni práce schopní obyvatelé ČR (bez studentů, důchodců, zdr.
postižených apod.)
- Pro „nematematiky“: procentní podíl = část / celek x 100. (Dle tohoto vzorce byla např.
celková míra nezaměstnanosti 420433 / 5136258 x 100 ≅ 8,2 %.)
Přičemž existuje tvrzení že „...Čím vyšší je úroveň dosaženého vzdělání jednotlivce,
tím vyšší je jeho šance na pracovním trhu získat zaměstnání a zároveň tím nižší je
riziko, že se stane nezaměstnaným. (Průcha, J.: Moderní pedagogika, 1. vyd., s. 381)“
Vyvracejí údaje uvedené v tabulce výše uvedené tvrzení, nebo nikoli?
10. Na příkladech vysvětlete rozdíl mezi vzdělávacími efekty a efektivitou pedagogické
práce.
16
2016/17
7. Žák: subjekt, nebo objekt edukace?
1.
2.
3.
4.
Žák jako subjekt edukace vs. „tradiční“ definice výchovy
Výchova jako… (záměrné působení, interakce, doprovázení, vytváření podnětných
situací)
Psychologie učení a její důsledky pro pojetí edukace
Vybrané problémy sociologie výchovy
Klíčové pojmy
•
•
•
•
•
•
•
•
•
subjekt, objekt
behavioristický model učení, konstruktivistický model učení,
sociální konstruktivismus, kognitivní socializace, zóna nejbližšího vývoje, pedagog
jako facilitátor
inteligence, teorie rozmanitých (mnohačetných) inteligencí, vrozená x podmíněná
prostředím, teorie (inteligenčního) deficitu
vzdělávací příležitosti, deprivace (kulturní, sociální, jazyková), teorie jazykového
deficitu, učební (studijní) předpoklady
pozitivní diskriminace (affirmative action)
sociální determinanty edukace, Bernsteinova teorie determinovanosti vzdělávání,
jazykový deficit
mastery learning
vzdělávací dráha, koedukace
Důležitá jména
B. F. Skinner, J. S. Bruner , J. Piaget, L. S. Vygotskij, V. Příhoda, A. Binet, H. Gardner,
A. Jensen, H. J. Eysenck, Ch. Jencks, J. S. Coleman, B. Bernstein, W. Labov,
B. S. Bloom
• PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 107–169.
1.
Říkáme, že žák je subjekt edukace. Co tato formulace znamená? Jaká rizika přináší to,
když v edukačním procesu nerespektujeme fakt, že žák je subjektem? Jaká rizika
může naopak představovat respektování této skutečnosti?
2.
Jednotlivá pojetí výchovy uvedená v Pedagogickém slovníku (viz také téma 5)
posuďte z hlediska toho, zda představují edukanta spíše jako subjekt, nebo spíše
jako objekt edukace.
3.
Vysvětlete, v čem spočívá etické a psychologické hledisko tvrzení, že žák je
subjektem edukace.
4.
„Pojem výchovy je podezírán, že imanentně obsahuje momenty dominantního
potlačování subjektu a jednostranné uplatňování moci vychovatele.“ Zasaďte tento
citát do příslušného kontextu a vyjádřete jeho význam vlastními slovy.
17
2016/17
5.
Vysvětlete rozdíl mezi behavioristickým a konstruktivistickým modelem učení.
V rámci odpovědi uveďte do souvislosti pojmy: subjekt, objekt, stimul, prekoncept,
reakce, asimilace, akomodace, kognitivní konflikt.
6.
Co znamená předávat hodnoty? V rámci odpovědi ukažte, jak se jednotlivá
paradigmata psychologie učení (behaviorismus, konstruktivismus, sociální
konstruktivismus) odrážejí v tom, jak na tuto otázku lze odpovědět.
7.
„Čtvero měření prokazovalo shodné výsledky: žáci z židovských rodin měli nejvyšší
inteligenci, kdežto žáci z polských rodin nejnižší inteligenci. To vedlo Příhodu
k hypotézám, jež jsou dodnes aktuální: ‚Může se přitom jednati jenom o dvě
možnosti: buď ..., nebo ... .“ Doplňte chybějící části citátu vlastními slovy.
8.
„Hypotéza o dědičnosti intelektových schopností je založena na víře, že existují lidé,
kteří jsou geneticky méněcennými oběťmi svých vlastních vrozených deficitů. (...) Ti,
kdo zdůrazňují dědičnost inteligence a selektivní používání inteligenčních testů,
implikují, že školní vzdělávání a sociální vlivy prostředí...“(Leon Kamin, Věda a
politika) Doplňte chybějící konec citátu vlastními slovy.
9.
„Testy inteligence jsou připravovány pro bělošskou populaci, tím jsou ‚kulturně
zkresleny‘, a proto v nich děti z etnika Afroameričanů podávají nižší výkony.“
Vysvětlete, co znamená v citátu zmíněné „kulturní zkreslení“.
10. Dejte mi tucet nemluvňat, poskytněte mi možnost je vychovávat a já vám zaručím,
že vyberu-li náhodně kteréhokoli z nich, vzdělám je pro jakýkoli typ speciální
profese—lékař, právník, umělec, obchodník ... bez ohledu na jejich talent, sklony, rasu
či na povolání jejich rodičů.“ Zformulujte protichůdné stanovisko v pomyslném sporu
„genetika“ vs. „výchova“.
11. „Pojem ‚jazykový deficit‘ je součástí moderního mýtu pedagogické psychologie ...
je zvlášť nebezpečný, protože odvrací pozornost od skutečných nedostatků naší
vzdělávací soustavy k imaginárním defektům dětí.“ Zasaďte tento citát do
příslušného kontextu a vysvětlete jeho relevanci z hlediska diskusí o inkluzivním
vzdělávání.
12. Platí-li Jensenova teorie deficitu, co to v praktických důsledcích znamená pro výuku,
respektujeme-li žáka jako subjekt edukace? Považujete Jensenovu teorii deficitu za
rasistickou?
13. Je podle Vás pozitivní diskriminace dobrým nástrojem pro odstranění nerovnosti ve
vzdělávacích příležitostech? Proč? Týká se problematika nerovnosti ve vzdělávacích
příležitostech také ČR?
14. Stručně charakterizujte Gardnerovu teorii mnohačetných inteligencí (zejm. příklady
jednotlivých typů inteligence). Je dle vašeho mínění možné tyto inteligence
hierarchizovat z hlediska formulace cílů formálního vzdělávání (lze říci – a zdůvodnit –
které typy inteligence by mělo vzdělávání rozvíjet přednostně)? Považujete za vhodné
o takové hierarchizaci uvažovat z hlediska cílů zájmového vzdělávání?
15. Vysvětlete teorii mastery learning, uveďte jméno jejího autora a vysvětlete, jak
souvisí s vybranou teorií inteligence.
16. „Koedukace nemůže být považována za automatický a nedotknutelný princip
veřejného školství, ale musí být trvale teoreticky a prakticky reflektována.“ Vysvětlete
vlastními slovy význam tohoto citátu.
18
2016/17
8. Učitel / vychovatel / pedagogický pracovník:
charakteristika profese edukátora
1.
2.
3.
4.
učitel a vychovatel: podobnosti a rozdíly profese, vzájemný vztah
profesní standardy a problémy profesionalizace učitelství / vychovatelství
profesní dráha učitele/vychovatele
charakteristika pedagogického pracovníka dle zákona 563/2004 Sb.
Klíčové pojmy
•
•
•
•
•
•
učitel, vychovatel, edukátor, pedagogický pracovník (Zákon o pedagogických
pracovnících)
profese (ve významu užívaném v sociologii), složky profesní kompetence
učitele/vychovatele, feminizace, prestiž
profesní dráha učitele/vychovatele (začínající, expert, vyhasínající), syndrom vyhoření
osobnostní charakteristiky učitele/vychovatele
(pedagogické) myšlení učitele/vychovatele, subjektivní pedagogické teorie
teorie kauzálních atribucí, pygmalionský efekt / sebesplňující předpověď
•
•
Zákon 563/2004 Sb. (stačí rámcová orientace, přehled o vymezených kategoriích
pedagogických pracovníků)
Doporučené materiály k dalšímu studiu
•
Vzhledem k aktuálnosti (a kontroverznosti) tématu doporučuji „vygooglovat“ heslo
standard profese učitele a podívat se na několik odkazů (porovnat oficiální dokumenty, komentáře v diskusích apod.). V této souvislosti doporučuji zajímavý nástroj
pro sebehodnocení učitele (do jisté míry lze aplikovat také na další pedagogické
profese) nazvaný Rámec profesních kvalit učitele (http://www.nuov.cz/ae/ramecprofesnich-kvalit-ucitele).
•
K tématu subjektivné pedagogické teorie doporučuji stať T. Janíka Subjektivní teorie
učitelů a možnosti jejich výzkumu. Dostupné zde: (http://www.ped.muni.cz/
weduresearch/texty/janiksubjektivniteorieok.pdf)
1.
Na příkladech vysvětlete rozdíl významu pojmů učitel, vychovatel, edukátor, pedagog,
pedagogický pracovník.
2.
Jmenujte alespoň několik příkladů profese pedagogického pracovníka, jak je vymezuje
zákon 563/2004 Sb. Charakterizujte požadavky, které jsou dle tohoto zákona
kladeny na tyto pracovníky.
3.
Stručně popište tři nejběžněji uváděné etapy ve vývoji profesní dráhy učitele a
řekněte: (1) zda by podle vás bylo možné o podobných etapách hovořit i v případě
vychovatele a (2) zda každý člověk musí na své profesní dráze nutně projít všemi
těmito etapami?
19
2016/17
4.
Jaký je rozdíl, hovoříme-li o pedagogické práci jako o povolání, o profesi, nebo
o zaměstnání?
5.
„Neexistuje univerzální definice dobrého či efektivního učitele/vychovatele.“ Uveďte
možné důvody, proč tomu tak je. Vnímáte tuto skutečnost jako problém?
6.
Shrňte pozitiva a rizika trendu profesionalizace, resp. tvorby profesního standardu
učitelství/vychovatelství.
7.
Jaký je rozdíl mezí teorií subjektivní a vědeckou? Máte také nějakou osobní
„pedagogickou teorii“, která se projevuje ve vaší práci?
8.
„Učitelé chápou příčiny úspěchu/neúspěchu žáků v závislosti na tom, jaký obraz
o žácích si vytvořili, resp. jaká očekávání k nim vztahují.“ Jaký jev, resp. teoretický
konstrukt, tento citát popisuje?
9.
Je podle vás správné odvozovat z názorů (zkušených) učitelů/vychovatelů závěry pro
obsah studia učitelství/vychovatelství? Proč ano/ne?
10. Považujete pygmalion-efekt za jev pozitivní, nebo negativní?
11. Může pedagog v práci s dětmi „prezentovat“ hodnoty, které vyznává?
12. Je pro vás přijatelné, aby byl vychovatel kuřák? Proč?
20
2016/17
9. Kurikulum
1.
základy teorie kurikula
Komentář
Tématu je třeba věnovat velkou pozornost, bude stěžejní pro navazující předmět Obecná
didaktika.
Klíčové pojmy
•
•
•
•
•
kurikulum, zprostředkující (means-end) x vstřícné/zkušenostní (encounter) pojetí
kurikula
formy / fáze kurikula (koncepční, projektová, realizační, rezultátová, efektová);
kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené
dimenze kurikula (ideová, obsahová, organizační, metodická)
formální kurikulum, neformální kurikulum, skryté kurikulum, nulové kurikulum
kurikulární reforma, národní kurikulum, RVP, ŠVP, klíčové kompetence
• PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 235–268.
1.
Uveďte alespoň tři různé významy pojmu kurikulum, jak jsou užívány v pedagogické
terminologii.
2.
Vysvětlete základní rozdíl v pojetí kurikula z hlediska orig. označení: means-end,
encounter. Propojte tato pojetí se soudobými koncepcemi vzdělávání (viz předmět
Soudobé koncepce vzdělávání a jejich historická východiska) a uveďte, ke kterým
koncepcím nebo teoriím mají jednotlivá pojetí blízko.
3.
Vysvětlete a příklady ilustrujte, co je to kurikulum zamýšlené, realizované a
dosažené. Jaký smysl má toto rozlišení pro pedagogickou praxi?
4.
Pro každou z forem kurikula (koncepční, projektová, realizační, rezultátová, efektová)
uveďte jeden příklad edukačního konstruktu, jenž tuto formu kurikula reprezentuje.
5.
Popište a na příkladech z prostředí zájmového vzdělávání vysvětlete návaznost
jednotlivých forem kurikula.
6.
Pro každou z jednotlivých dimenzí kurikula (ideová, metodická, obsahová,
organizační) v jeho realizační fázi uveďte příklad, který by tuto dimenzi ilustroval.
V kontextu výchovy ve volném čase nebo náboženské výchovy (v závislosti na
studovaném oboru) vysvětlete, co je to skryté kurikulum. Je tento koncept nějak
relevantní pro pedagogickou praxi? Pokud ano, v čem například? Pokud ne, proč?
7.
Vysvětlete, jak se ideová dimenze kurikula podílí na transformaci jednotlivých forem
kurikula.
8.
Jak souvisejí cíle, obsahy, metody a organizační formy pedagogické práce? Vysvětlete
tyto souvislosti teoreticky a doložte je příklady různých pedagogických situací.
21
9.
2016/17
Definujeme-li skryté kurikulum jako „normy a postoje, které se žáci naučí uvnitř
edukační instituce, ale které nejsou výslovně uváděny mezi vymezenými cíly dané
instituce,“ můžeme vůbec skryté kurikulum zařadit mezi ostatní předměty zájmu
moderní pedagogiky (tj. můžeme je podrobit zkoumání)?
10. Rozlište význam pojmů formální vzdělávání a formální kurikulum (použijte tyto
výrazy v kontextu, který objasní jejich význam).
11. Rozlište význam pojmů neformální vzdělávání a neformální kurikulum (použijte tyto
výrazy v kontextu, který objasní jejich význam).
12. Popište aktuální strukturu kurikulárních dokumentů pro předškolní, základní nebo
střední vzdělávání v ČR.
13. Vysvětlete, jak souvisí cenzura nebo autocenzura s pojmem nulové kurikulum?
14. Co je to vzdělávací program? Popište obvyklou strukturu takového dokumentu
(obecně nebo na konkrétním příkladu – např. RVP ZV).
15. Co jsou to klíčové kompetence? Vysvětlete funkci tohoto konceptu v kontextu
kurikulární reformy. Zhodnoťte relevanci tohoto konceptu pro výchovu ve volném
čase.
16. Popište rizika, díky nimž hrozí, že nahrazení dřívějších vzdělávacích programů (jejich
učebních osnov) školními vzdělávacími programy v rámci kurikulární reformy nevyřeší
problémy, díky nimž bývají osnovy kritizovány (přetěžování žáků, zaměření na
faktografii apod.). V rámci odpovědi využijte své znalosti o determinantách
edukačního procesu.
22
2016/17
10. Institucionalizace edukace
1.
2.
3.
4.
individuální a skupinová edukace
školy a školská zařízení
vzdělávací systém a ISCED
kvalita školy / vzdělávací instituce a problém (auto)evaluace
Klíčové pojmy
•
•
•
•
•
•
•
funkce školy (instituce pro řízenou edukaci): personalizační, kvalifikační, socializační,
integrační
kvalita školy, autoevaluace, Česká školní inspekce
kritérium, komparace, indikátor
psychosociální klima
normovaný čas vyučování, reálný čas vyučování, příležitost k učení, čas pokrytý
učivem, čas aktivního učení
Key Data on Education in Europe, Education at a Glance: OECD indicators
ISCED 0–6: preprimární / primární / nižší sekundární / vyšší sekundární /
postsekundární / první stupeň terciárního / druhý stupeň terciárního vzdělávání
•
•
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika, s. 307–353, 387–422.
PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky; Úvod do studia oboru, s. 246–250
•
K tématu kvalita školy a autoevaluace doporučuji navštívit web projektu Cesta ke
kvalitě (http://www.nuov.cz/ae), zejm. přehled kritérií uvedených jako oblasti kvality
školy (http://www.nuov.cz/ae/oblasti-kvality-skoly), některé evaluační nástroje
(http://www.nuov.cz/ae/manualy-evaluacnich-nastroju) a související publikace. Mezi
evaluačními nástroji lze najít také ty, které se týkají zjišťování a hodnocení klimatu
školy, třídy nebo učitelského sboru – může to být způsob, jak více do hloubky
porozumět také tomuto bodu.
1.
Stručně popište vzdělávací systém české republiky. Vyjmenujte dva příklady
vzdělávacích institucí v ČR ke každému stupni ISCED.
2.
Zhodnoťte možná pro a proti, která se uvádějí v diskusi o individuálním (domácím)
vzdělávání. Doporučuji rovněž nahlédnout do školského zákona (561/2004 Sb.), jak
je zde rámec individuálního vzdělávání vymezen.
3. Vysvětlete, v čem spočívá personalizační, kvalifikační, socializační a integrační funkce
vzdělávacích institucí a – dle studovaného oboru – zhodnoťte význam těchto funkcí
z hlediska fungování institucí realizujících výchovu ve volném čase / náboženskou
výchovu (nakolik jsou tyto funkce důležité z hlediska cílů výchovy ve volném čase /
náboženské výchovy).
23
2016/17
4.
„Vážnost školy spočívá v tom, že má možnost bezprostředně pracovat na
odstraňování barbarství v člověku, a v tomto směru tradiční škola selhala. ... Heinrich
Himmler vyrostl ve staré buržoazní rodině s dobrým humanitním vzděláním.“ Na
pozadí tohoto citátu zhodnoťte jednotlivé funkce školy jako instituce pro řízenou
edukaci. Analogicky se pokuste charakterizovat funkce vybraného typu školského
zařízení.
5.
Stručně popište a na příkladu vysvětlete, co je to psychosociální klima a jak se
v pedagogické praxi může projevovat. Které nejvýznamnější faktory se podílejí na
utváření klimatu malé sociální skupiny (školní třídy, pedagogického sboru, případně
školy)?
6.
Uveďte příklady několika kritérií pro posouzení kvality školy nebo školského zařízení.
7.
Pokuste se uvést několik argumentů pro a proti vytváření „žebříčků“ škol podle jejich
kvality.
8.
K níže uvedeným termínům přiřaďte odpovídající popis; své porozumění uvedeným
termínům prokažte tím, že do pomyslného vzorce efektivnosti využití času
disponibilního pro výuku doplníte čitatele a jmenovatele:
normovaný čas vyučování
•
•
čas, kdy se vyučování uskutečnilo (nebylo znemožněno
např. absencí vyučujícího)
reálný čas vyučování (výuky)
•
•
čas, kdy žáci provádějí učební činnosti vyžadující
aktivizaci jejich kognitivní kapacity
využitý čas vyučování
(výuky)
•
•
souhrn času v realizované výuce, kdy se žáci dostávají
do příležitostí k učení
čas pokrytý učivem
•
•
souhrn času vymezeného příslušným kurikulárním
dokumentem jako celková hodinová dotace
čas aktivního učení
•
•
úsek výuky, v němž učitelé nebo žáci provádějí
činnosti s určitým kurikulárním obsahem
Efektivnost využití času pro výuku = ————————————————
24
2016/17
11. Současné trendy ve výchově a vzdělávání
1.
2.
Aktuální trendy ve výchově a vzdělávání (dle zájmu a dotazů studentů)
Příklady pedagogických výzkumů
Komentář
Jedná se o téma „nadstavbové“, resp. doplňující výklad základních deseti tematických
okruhů, s cílem propojit uvedení do pedagogiky jako vědy sociální s aktuálně diskutovanými společenskými tématy a tématy pedagogického výzkumu podle zájmu studentů
(a v rozsahu, který umožní zbývající čas). Na příkladech různých způsobů prezentace
výzkumných zjištění, praktických doporučení, názorů apod. by měli studenti porozumět
odlišnostem stylu primárních vědeckých studií, stylu populárně naučného a stylu
publikací, které nemají ráz odborný, resp. vědecký.
•
Příklady výzkumných studií dostupné ve složce
http://www2.tf.jcu.cz/~bauman/KPD_NUP_KUP/Vyzkumne_studie
•
Internetové portály věnované problematice výchovy a vzdělávání
•
Internetové portály odborných a populárně-naučných časopisů věnovaných
pedagogické problematice
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Najděte internetové stránky (alespoň dva české portály), na nichž jsou publikovány
odborné výzkumné studie s pedagogickou problematikou.
Najděte internetové stránky, na nichž jsou prezentovány populární formou vědecké
poznatky z oblasti pedagogiky nebo příbuzných disciplín.
Najděte internetové stránky zveřejňující profesně-odborné informace pro
pedagogickou veřejnost.
Najděte internetové stránky, na nichž jsou prezentovány názory na pedagogickou
problematiku neodborného charakteru.
Jaká témata jsou aktuálně diskutována v odborných pedagogických periodikách?
Jaká pedagogická témata jsou diskutována mezi „laickou veřejností“ a obecně
v médiích?
Jmenujte několik kritérií, podle nichž je možné odlišit publikace odborné, populárně
naučné a neodborné či „pavědecké“.
25

Úvod do pedagogiky [KPD/NÚP, KPD/KÚP] Studijní pomůcka (nejen

Transkript

Podobné dokumenty

teze - Ústav obecné lingvistiky

CSEH- RossTechNote_PreProcessHandling_Oct2012

nebezpečné chemické látky a přípravky včetně prevence závažných

informace o studiu - České vysoké učení technické v Praze

HUM_VSK01_Obecna psychologie - Courseware

ORL číslo 20132

Navigátor: Průvodce didaktikou cizích jazyků

ZDROJE-PRO-Učitelství-pro-střední-školy-KNIHOVNA-UTB