Další podrobnosti

Transkript

Další podrobnosti
„Červené bahno“
kolontár, maĎarsko
PŘípadová studie
|1
BLOM spolu s Karoly Robert College dokončil analýzu
průběhu ekologické katastrofy v Kolontáru v
Maďarsku.
Dr. Tomor Tamás, Karoly Robert College, [email protected]
Jan Sirotek, BLOM, [email protected]
Blom spolu s Károly Robert College dokončil v posledních týdnech zpracování dat, získaných za pomoci
laserového a hyperspektrálního snímkování, která byla pořízena za účelem zmapování ekologické
katastrofy spojené s únikem „červeného bahna“ z protržené hráze odkalovací nádrže hliníkárny v severozápadním Maďarsku. Zajímavé výsledky naší práce jsou nyní k dispozici pro veřejnost.
Nejhorší ekologická katastrofa v historii Maďarska
Dne 04.10.2010 se protrhla hráz nádrže, která zadržovala odpadní červený kal a vypustila tak do okolí
600 - 700 tisíc m3 směsi červeného kalu a vody. Dolní části oblasti, vesnice Kolontár, Devecser a
Somlóvásárhely byly kompletně zaplaveny. Deset lidí zemřelo a dalších 120 osob bylo zraněno. Červený
kal zaplavil 800 ha přilehlých oblastí. Nejzávažnější devastace byla způsobena v obcích Devecser a
Kolontár, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti nádrže. Katastrofa patří k nejhorším ekologickým
katastrofám v maďarské historii.
Obr. 1: Letecký pohled na obec Kolontar zaplavené červeným bahnem (foto ČTK)
|2
Pozadí průzkumu
Bezprostředně po katastrofě, 04. 10. 2010 započaly procedury pro získání potřebných povolení a 6. října
bylo odsouhlaseno zadání. Hlavním cílem mise bylo zdokumentovat současný stav a určit další možná
poškození přehrad s rizikem nových úniků červeného kalu. Po nezbytném plánování letů a mobilizaci jsme
ve velmi krátkém časovém období 9 – 11. října provedli letecké snímkování. Štěstím v neštěstí byly
vynikající povětrnostní podmínky bez mraků. Provedli jsme celkem 3 nálety s různými senzory:



2
Termografie-NIR-VIS na ploše 4,2 km
2
LiDAR na ploše 10 km
2
Hyperspektrální snímkování na ploše 100 km
Celkem jsme provedli 12,5 hodin leteckého průzkumu a pořídili jsme 792 GB dat.
Termografie a snímkování v blízkém infračerveném pásmu
Snímkování bylo provedeno v geometrickém rozlišení lepším než 20 cm. Data byla získána ve 3 různých
pásmech:



viditelné "VIS" - 400-700 nm,
blízké infračervené "NIR" - 720-1150 nm a
tepelné "FIR" - 8 000 - 14 000 nm
Průzkum byl proveden v oblasti nejblíže k protržené hrázi s úmyslem odhalit mezery a trhliny v přehradě,
únik a "vlhká" místa v blízkosti přehrady.
Obr. 2: Teplotní obraz západní části přehrady ((C) KRF 2010)
|3
Obr. 3: Analýza tepelných a infračervených snímků ((C) KRF 2010)
Tato analýza ukázala, že neexistují žádné další lomy nebo prosakování mezi nádrží 9 a 10, a že nedošlo
k odlivu látky ze severní přehrady, ale významný únik byl identifikován na terase pod západní hrází (viz
obr. 3)..
Laserové skenování (LiDAR)
Pro skenování byl použit systém Leica ALS 60 II. Výsledkem byl přesný a podrobný digitální model reliéfu,
který nám umožnil následující analýzy:





přesný odhad množství červeného kalu rozlitého na území
výpočet skladovací kapacity přehrady
podklady pro vypracování návrh na ochranu přehrady
základní model pro modelování povodní
vymezení množství odstraněné znečištěné půdy a bahna během rekultivace prostředí
|4
Obr. 4: Senzor Leica ALS 60 II LiDAR
Sběr dat byl proveden s hustotou 4 body / m2 a data byla použita pro tvorbu digitálního modelu povrchu s
nejvyšší možnou přesností, a to 10 cm ve výšce. Digitální model byl pak převeden do formátu, vhodném
pro modelování povodní SW MIKE, kde byla provedena simulace katastrofy.
Obr. 5: Digitální model povrchu z rozbité nádrže v Kolontar ((C) Blom 2010)
|5
Obr. 6: Protipovodňová modelování založené na LiDAR DSM ((C) Technická univerzita v Budapešti 2010)
Hyperspektrální průzkum
Spolu s technologií LiDAR a termální kamerou byl použit také AISA Eagle II hyperspektrální skener s
cílem určit přesný rozsah znečištěné oblasti, stanovení míry koncentrace znečišťujících látek, zejména
těžkých kovů a stanovení tloušťky usazeného červeného kalu v krajních oblastech.
Obr. 7: Rozdělení oxidů hliníku a oxidů železa-((C) KRF 2010)
Vzhledem k silné korelaci mezi oxidy hliníku, oxidy železa a těžkých kovů, mohou být koncentrace většiny
těžkých kovů mapovány pomocí hyperspektrálnímu průzkumu.
|6
Obr. 8: Oblasti znečištěné červeným blátem - tloušťka 0-15 cm ((C) KRF 2010)
Mapa znečištěných oblastí, vytvořená na základě hyperspektrálního průzkumu byla porovnána s
katastrálními mapami s cílem vyhodnotit škody na majetku jednotlivých vlastníků. Tato mapa se bude
později používat pro odškodnění vlastníků.
Obr. 9: Klasifikovaná mapa a digitální katastrální mapa s čísly parcel ((C) KRF 2010)
Závěr
Kombinace různých metod dálkového průzkumu Země se objevila jako velmi efektivní řešení pro
hodnocení rozsahu a dopadů této obrovské ekologické katastrofy. To bylo možné na základě údajů
získaných simulací podrobného průběhu toku červeného kalu a přesného zhodnocení rozsahu a
koncentrace znečištění. Tyto technologie umožňují identifikovat možné trhliny v přehradách a nádržích, a
proto by bylo v rámci prevence podobných katastrof ideální využít tuto technologii pro systematické
sledování podobných staveb a nádrží.
|7

Podobné dokumenty

Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu

Matky kojí zodpovědně, ale zanedbávají svou stravu Slovenky se přitom chovají obvykle velmi podobně jako Češky. Zatímco na Slovensku kojí své dítě 78 % matek, v Česku je to dokonce 85 %. Čeští odborníci o nedostatcích ve stravovacím režimu kojících...

Více

UM521_Z241.61 MB

UM521_Z241.61 MB EU V/2 – 1/Z24 „Střední Evropa“

Více

Kompletní systém Viessmann zárukou efektivního využití OZE

Kompletní systém Viessmann zárukou efektivního využití OZE německé vlády do roku 2050 lze naplnit již dnes použitím techniky dostupné na trhu.

Více

ArcRevue 1/2016

ArcRevue 1/2016 či DXF, což je možnost využívaná především projektanty

Více