Oponent

KATEDRA ŽURNALISTIKY
Posudek na magisterskou diplomovou práci
Autor/ka:
Tereza Dardová
Titul (česky + anglicky):
Kniha – komiks – film
Trojí narativní zpracování jednoho příběhu
(Book – Comics – Film
Three Sorts of Narrativ Processing of One Story)
Oponent:
Mgr. Martin Foret
Hodnotící kritéria
Znalost literatury k tématu, použití relevantních zdrojů a
dostatečný počet odkazů; správně vedený vědecký aparát:
Charakter tématu, vymezení tématu a formulace cílů práce:
Logická výstavba práce a strukturace textu:
Volba a použití adekvátní metodologie:
Kritická reflexe zdrojů:
Dostatečná analýza problému:
Ucelené shrnutí výsledků práce a korektně formulovaný závěr:
Jazyková úroveň textu (stylistická a gramatická):
Celkové hodnocení před obhajobou:
% podíl hodnocení
na
celkové
známce
10%
10%
10%
15%
15%
15%
2
1
2
2
2
2
15%
10%
2
2
1,9
Do tabulky se vpisují celá čísla od 1 do 4, přičemž 1 = výborně, 2 = velmi dobře, 3 = dobře, 4 = nedostatečně.
Výsledné hodnocení, které tabulka na základě vepsaných hodnocení sama sečte, převeďte do navržené
klasifikaci dle platné klasifikační stupnice (1 = A; 1,5 = B; 2 = C; 2,5 = D; 3 = E; 4 = F) a vepište do řádku
níže.
Navrhovaná klasifikace před obhajobou:
C
Témata a připomínky pro obhajobu, průběh obhajoby:
(je nutno vyplnit pro kvalitní přípravu na obhajobu; počet témat a připomínek rozšiřte podle vaší potřeby)
1. Název práce „Kniha – komiks – film“, stejně jako pasáže hovořící o „třech narativech
ve třech médiích (kniha, komiks, film)“ (např. anotace na s. 4) a označení kap. 6 (s. 38)
ad. považuji za chybně formulované – proč?
2. Věnuje se práce skutečně „srovnání tří zpracování, vzniklých pomocí různých médií“
(s. 8)? O jakých médiích je řeč? (na s. 21 najdeme i formulaci „zprostředkování médiem
vypravěče“)
Jaký význam u analyzovaných textů mají pojmy adaptace a remediace?
3. V jakém vztahu jsou kategorie „autorský vypravěč“ a „vševědoucí vypravěč“ (s. 23)?
4. V jakém vztahu jsou kategorie „nerealistický prostor“ a „snový prostor“, co je myšleno
„realistickým prostorem“ (s. 35)?
5. Je grafika (grafické rozlišení promluv postav – s. 42) naratologickou kategorií, resp.
součástí narativu?
Jsou promluvy (stejně) důsledně odlišeny i v prvním vydání Erbenova textu?
6. Na čem je založeno tvrzení, že „Typickými znaky komiksu jsou: zjednodušení, typizace
[...] a expresivita.“ (s. 52)? Jde o univerzálně platnou charakteristiku komiksu?
7. Je kostra z komiksové verze (viz s. 56) postavou příběhu/narativu? (srov. formulaci
„nová postava kostra – glosátor, která nevstupuje přímo do příběhu“ – s. 106)
8. Jaký je vztah autora verbálního složky (příp. spisovatele u beletrie) a autora obrazové
složky u komiksu ke kategorii vypravěče? (srov. pasáž „Text v textových polích bude
tedy vyprávěním samotným, a ne promluvou vypravěče. Obrazová část je pak dílem
kreslíře.“ – s. 66)
9. Na čem je založeno tvrzení, že „sdělovací prostředky [literatury a komiksu] jsou menší
než filmové” (s. 104) a co je jím přesně myšleno?
10. Není „více vlastní interpretace knižní předlohy ze strany autorů [...] u ztvárnění
postav, času a prostoru“ (s. 112) v komiksovém a filmovém zpracování dáno nutně
povahou „média“?
Cítí-li vedoucí práce či oponent/ka potřebu vyjádřit se k práci či k průběhu
obhajoby verbálně, nechť tak prosím učiní zde:
Diplomantka zvolila zajímavé téma a ve své práci zkoumá, jak se narativní zpracování
příběhu balady Svatební košile liší ve zdrojovém textu Erbenově a jeho dvou adaptacích –
komiksové a filmové. (De facto tedy v analýze nejde o tři narativy, jak uvádí diplomatka,
ale o jeden narativ a jeho dvě adaptace.)
Zde se nabízí otázka: Existují jiná „neliterární“ zpracování balady (domácí či
zahraniční), která nejsou adaptací Erbenova textu? Je myslitelná jakási
rekonstrukce „přederbenovského“ (či, bez implikace časové následnosti,
„mimoerbenovského“) „jádra“ balady? Jak by pak mohla analýza (stejných textů)
vypadat a v čem by se lišila?
Nejprve diplomantka v teoretické části (kap. 5) definuje 5 základních narativních
kategorií (příběh, vypravěč, postavy, čas a prostor), jejichž podobu v jednotlivých
textech (a proměny mezi nimi) pak sleduje v analytické části práce, která je rozdělena
podle jednotlivých „médií“ (kap. 6, 7, 8). Je zřejmé, že diplomatka nastudovala značné
množství naratologické literatury a má o této oblasti nepochybně přehled, v některých
pasážích však – podle mého soudu (a nejsem expertní znalec naratologie!) – kombinuje
koncepty z nekombinovatelných teorií.
Práce je strukturována logicky, ale ne zcela vyváženě (viz obecná pasáž o fungování
komiksu vs. analogická pasáž u „knihy“ a filmu). Textu by prospělo, kdyby se podařilo
obecné kapitoly funkčněji provázat s kapitolami věnovanými jednotlivým „médiím“ (např.
kap. 5.2 a 6.2), lépe by měla být oddělena „obecná“ teorie od analýzy (např. pasáž na s.
51–54 v kap. 7 by měla být v teoretické části, zabývá se fungováním komiksu obecně, ne
rozborem komiksové verze zkoumané balady). A proč je proporčně výrazně nejméně
prostoru věnováno kategorii příběh (kap. 5.1)? Kap. 9 z výrazné části jen zbytečně
opakuje předchozí formulace a věty, Shrnutí by mělo více abstrahovat od předchozích
zjištění a kondenzovat je. Závěr by si naopak zasloužil rozpracovat.
Po formální stránce by bylo vhodnější lépe promyslet zařazování ukázek, které se v textu
opakují (viz např. citace z Erbena na s. 48 = citace na s. 50; obr. 11 na s. 55 = obr. 17
na s. 59 ad.), namísto toho, aby byly např. uvedeny jednou a bylo na ně dále
odkazováno (ukázky z komiksové verze jsou číslovány a zdrojovány, ukázky z Erbenova
textu ne), případně byly opatřeny nějakým odkazovacím aparátem přílohy. A proč je
v přílohách reprodukován text (verbální složka) všech tří analyzovaných verzí balady a ne
celý komiks a např. náhledy z filmu?
Výhrady lze mít rovněž ke stylistice – nevyjasněný je autorský subjekt (srov. např. hned
na s. 8: „zaměřuji se“ vs. „budeme pracovat“ vs. „budou vyhledány a popsány“ vs.
„práce je rozdělena“ ad.), v textu se opakují formulace, objevují se naivní formulace a
neopodstatněná tvrzení (např. „Společně s hororovými prvky pak [sexuální nádech]
dokazuje, že komiks není pouze literaturou pro děti.“ – s. 68).
Na některých místech chybí zdrojování, a původ uváděných konceptů tak není zřejmý
(např. Wagner na s. 85, Chatman na s. 86, Thompsonová s Bordwellem na s. 92).
Přes tyto nedostatky považuji práci za zdařilou – diplomantka naplnila cíle, které si
stanovila, a podařilo se ji postihnout, jak různá „média“/dispozitivy formují jednotlivé
složky příběhu. Jakkoliv by teoretické části práce slušela větší disciplína při práci
s jednotlivými koncepty a především při jejich kombinování, předložená diplomová práce
je zajímavým příspěvkem k problematice komparativní (či jak by se dnes módně řeklo
„intermediální“) naratologie a v její analytické části najdeme řadu zajímavých zjištění.
Doporučení k obhajobě:
Magisterská diplomová práce je doporučena k obhajobě , pokud celková známka před obhajobou není horší
než „dobře“.
(K řádku není třeba nic doplňovat.)
Podpis oponenta (jen v tištěné verzi):
Martin Foret, v. r.
Poznámka pro studenta/ku:
Pokud nedoporučují magisterskou diplomovou práci k obhajobě oba hodnotící posudky, obhajoba se
nekoná.
Pokud nedoporučuje magisterskou diplomovou práci k obhajobě pouze jeden hodnotící posudek, student/ka
má právo se obhajoby zúčastnit.