alergie na ryby a mořské živočichy

ALERGIE NA RYBY A
MOŘSKÉ ŽIVOČICHY
Alergie na ryby
Rybí maso je pro člověka důležitým zdrojem
bílkovin, nenasycených mastných kyselin, fosforu
a vitamínů rozpustných v tucích. Bohužel patří
mezi významné alergeny. V ČR je odhadem asi
50 000 lidí alergických na ryby a mořské živočichy.
Časté jsou reakce na kůži – kopřivky, otok, zažívací a dechové potíže. Může dojít i k celkové
reakci, kolapsovému stavu ­ tzv. anafylaktické reakci..
Hlavní alergen ryb je parvalbumin. Nachází se ve svalech mořských, sladkovodních ryb. Je to
bílkovina, která je odolná vůči jakémukoli zpracování ­ nezničí se vařením, smažením ani
natrávením .
Potíže vzniknou i po pozření nepatrného sousta, při kontaktu se sliznicí, s kůží. Reakci mohou
vyvolat i kontaminované potraviny, olej, ve kterém byla usmažena ryba a následně poté potravina
určená pro alergika na ryby. V některých případech nastanou potíže z výparů smažených rybích
pokrmů. Problém se vyskytuje hlavně v přímořských oblastech s hustou restaurační sítí,kde
alergici často reagují astmatickým záchvatem.
Problém po požití rybího masa může způsobovat alergen rybího parazita, Anikasis simplex
(promořeno je až 80% hejn ryb). Nežádoucí reakce způsobuje i zvýšený obsah histaminu při
špatném zpracování ryb viz dále.
K diagnóze nám pomohou:
●
●
●
pozorování a výpověď pacienta
kožní testy
laboratorní vyšetření, vyšetření specifického IgE z krve
Alergici na ryby a mořské živočichy dodržují dietní opatření a potravinu nekonzumují. Pokud je
popsaná alergie na jakoukoli rybu a zároveň potvrzena i laboratorně, potom je riziko na jinou rybu
(ať již sladkovodní či mořskou) asi 50%. Nejčastější reakce způsobuje treska, hejk, makrely.
Zkřížená reaktivita mezi rybami a jinými mořskými živočichy není.
Po vyřazení ryb z jídelníčku se nemusíme obávat nedostatku fosforu, vit D, stopových prvků.
Pestrá strava tento relativní nedostatek plně nahradí. Vhodným složením potravy nahradíme
polynenasycené mastné kyseliny ­ omega­3. Náhradu najdeme ve lněném oleji, sezamu,
avokádu, listové zelenině, ořechách nebo ve farmaceutických preparátech.
Lidé, kteří prodělali reakci na ryby dodržují eliminační dietu. Při náhodném pozření pokrmu,
kontaminované potraviny či nainhalování alergenu je nutné, aby se řídili instrukcemi lékaře.
Při reakci se podávají antihistaminika. U vážných reakcí je nutná edukace pacienta a jeho rodičů.
Pacienti jsou vybaveni pohotovostním balíčkem s léky, popř. autoinjektorem a kartičkou alergika,
na které je informace o druhu alergie a soupis léků, které je nutno podat.
Alergie na ryby nesouvisí s alergií na jod.
Tip do kuchyně
Zařazování do jídelníčku nejmenších dětí se dnes časově neomezuje, tedy ryby je možné
podávat i dětem v batolecím věku.
Neprokázal se preventivní účinek dietního vyloučení ryb z jídelníčku u těhotných a kojících
maminek.
Alergie na mořské živočichy
Krabi, krevety, humři, garnáti obsahují také velmi stabilní alergen, tropomyosin. Jde o panalergen,
který se nachází též u roztočů. Tato podobnost může způsobit tzv. zkříženou alergii a vyvolat
potíže u roztočových alergiků při konzumaci mořských specialit.
U mušlí, ústřic a šneků není zkřížená reaktivita s mořskými rybami. Těžké reakce může způsobit
konzumace mořských živočichů spojená s tělesnou námahou.
Zkřížená alergie mezi korýši a měkkýši je asi 50%. Proto při reakci na jeden druh měkkýše či
korýše je nevhodné zkoušet druh jiný.
Po reakci na mořské živočichy je doporučena eliminační dieta.
Pokud má jedinec alergii na mořské živočichy, nemusí se obávat konzumace mořských řas,
rostlin a výrobků z nich (agar E 406, karagenan E 407) ­ tyto stabilizátory, emulgátory
a zahušťovadla se hojně vyskytují v jogurtech, dětské výživě, polévkách.
Ryby, potraviny s větším obsahem histaminu
V rybím mase a dalších potravinách může být zvýšené množství histaminu, který vzniká
především působení bakterií (rizikové jsou potraviny zrající a snadno se kazící.) Ke kontaminaci
histaminem dochází většinou při protahovaném zpracovávání. Žádná úprava ­ mrazení, vaření,
grilování, uzení ­ již jeho obsah nesníží.
Zvýšený příjem histaminu a jeho snížená schopnost ho odbourat rozbíhá reakci tzv.
histaminoliberaci, která je velmi podobná té alergické. Tento jev označuje jako scomboid či
scombroid syndrom či "histaminová otrava". Nejčastější projevy jsou zažívací potíže, kopřivka na
kůži, otoky.
Závažnost reakce je dána množstvím histaminu v potravině­ čím více histaminu, tím větší rekce.
Tato úměra neplatí u alergické reakce ,kde vážnou reakci může vyvolat i nepatrné množství
alergenu. Léčbou je nízkohistaminová dieta (viz samostatná kapitola), farmakologické preparáty,
ve stádiu výzkumu je příznivý vliv vitamínu C a B6.
Zdroje
●
●
●
●
MUDr. Martin Fuchs: Alergie číhá v jídel a pití, Adéla 2005
http://www.imuno­alergo.sk/alergia­astma/alergia­na­morske­ryby­a­morske­zivocichy/
http://www.bez­alergie.cz/aktualne/10­zajimavosti­o­alergii­na­morske­plody­1496
http://www.daosin.sk/files/Daosin­brozura­web.pdf
Zhotoveno v roce 2013 pro potřeby pacientů
Alergocentrum s.r.o., Dr. E. Beneše 5, Šumperk
tel.: 588 509 028, 602 319 697
/www.alergocentrum.cz