Východiska k pohledu na zdraví a nemoc
Transkript
Východiska k pohledu na zdraví a nemoc Východiska k pohledu na zdraví a nemoc v tělesné oblasti jsou kompatibilní s akademickým oborem "Psychologie zdraví", s Duchovní vědou (Sava Upanišada, Ájurvéde, Antroposofie). Asi nejméně jsou kompatibilní se současnou medicínou, ne však s medicínou Hippokratovou. Východiska k pohledu na zdraví a nemoc v duševní. Východiska k duchovní oblasti jsou již ryze z duchovní vědy. Východiska, která tvoří základ pohledu na onemocnění v oblasti tělesné: Neexistuje nemoc, která není psychosomatická. Nemoc ve fyzickém těle je procesem léčby onemocnění duše. Onemocnění duše je vždy spojeno s onemocněním ducha. Jsou úrovně nemoci a také jsou úrovně zdraví. Za zdraví se označují všechny stavy (úrovně nemoci i zdraví), kdy subjekt nevnímá žádný neduh. Nemoc subjektivně začíná až na té úrovni, na které si nemocný uvědomí projevenou změnu v organizmu či v psychice. Objeví se u něj tzv. neduh. Tzn. jako nemoc je označena až určitá úroveň onemocnění. Předchozí úrovně onemocnění nejsou vnímány jako nemoc. Nemoc v tělesné oblasti je principiálně jenom jedna (zakyselení organizmu, oxidační stres, napadení plísněmi a parazity). Konkrétní typ nemoci, dle jejího rozlišování současnou medicínou, určuje psychosomatický typ nemocného a druh či způsob jeho psychického zatížení. Na rychlost a intenzitu zakyselení organizmu, vznik oxidačního stresu, napadení plísněmi a parazity má vliv v prvé řadě životospráva, vliv životního prostředí, zdravotní péče a předpoklady genetické (včetně psychosomatických). Nemoce ducha Duch (v pojetí duchovní vědy) onemocnět nemůže. V běžné terminologie mluvíme o „JA“. Z pohledu ducha rozlišujeme, v jaké míře si je vědom sám sebe, tj. jaké má sebe uvědomění – sebevědomí a v jaké míře ovládá duši a tělo. Ke zdraví vede pravé sebevědomí, tj. sebevědomí postavené na vědomé správě svých potřeb příjmu a výdeje v oblasti tělesné, duševní a duchovní (viz: Wellness životospráva). Opakem je nepravé sebevědomí, které je postaveno na vědomí, že mám více než druhý majetku, fyzické síly, tělesné krásy, vědomostí, možnosti ovládat druhé, atd. Produktem ducha, který je důležitý pro duši, je přijetí mravního kodexu. Úroveň ovládání duše (přesněji její transformaci) v běžném životě nazýváme morálkou či mravností. Ovládání (přesněji transformaci) těla (těla éterického a fyzického) v běžném životě vnímáme jako nadsmyslové a božské schopnosti. Ovládání duše (těla astrálního) má mnoho kvalitativních úrovní a proto je i mnoho různých definic mravnosti. Vzhledem k tomu, že se oborníci, kteří tyto definice sestavují, nalézají na různých úrovních ovládání (transformaci) duše, tak se i JAROSLAV ŠKVAŘIL VERZE: 03 23.01.2016 STR.: 1 přirozeně různí jejich vidění mravnosti. Důležité je, že mohou mít všichni pravdu, ač se ve výkladu mravnosti neshodují s ostatními. Stejný problém jako je s pojetím mravnosti je i s pojetím pravdy, lásky a svobody. Pokud mluvíme o nemoci ducha, tak se jedná o různé formy oslabení „JA“, kdy „JA“ přestává ovládat duši a tělo a místo něj se vlády duše a těla ujímá jiný subjekt. Důvodem tohoto oslabení ducha může být zhroucení nepravého sebevědomí, když pominou vnější důvody, na kterých bylo postaveno, dobrovolné předání řízení duše „metrixovému“ mravnímu kodexu, který je přijat díky nepravému sebevědomí. Přijetí „matrixového mravního kodexu“ umožňuje i napadení z astrální úrovně. Příčiny nemocí duše Pramenem k pochopení příčin onemocnění duše je v současné době etikoterapie. Avšak je i více výkladů etikoterapie z důvodů již výše uvedených. Vědomé i podvědomé přijímání mravního kodexu ovlivňuje kultura rodiny a země, v které se narodíme, zděděný genofond a přinesená mravní vyspělost duše. Nemoc duše vzniká z vědomého i nevědomého nesouladu mezi přijatým mravním kodexem a morálkou tohoto člověka (morálkou zde rozumím míru dodržování přijatého mravního kodexu). Lze rozlišovat tyto oblasti: Morálka nemocného není v souladu s oblastí přijatého mravního kodexu, který je pouze v podvědomí. Morálka nemocného není v souladu s oblastí přijatého mravního kodexu, který je vědomý. Rozpor je ve vztahu sám k sobě. Rozpor je ve vztahu k přírodě, Bohu. Rozpor je ve vztahu k ostatnímu živému (druhým lidem nebo zvířatům, rostlinám). Co je živé a neživé je chápáno různě. Pokud je morálka osoby v rozporu s mravním kodexem přijatým společností, ve které žije, ale je v souladu s vlastním mravním kodexem, tak pak duše této osoby neonemocní. Tohoto stavu jsou zpravidla schopni dosáhnout zasvěcenci nebo zločinci. Přijetí mravního kodexu je potřebou ducha. Potřebou duše je být v souladu s mravním kodexem. Soulad s mravním kodexem rozhoduje nejenom o zdraví, ale i o celkovém duševním výkonu. Duševní výkon se navyšuje, pokud mravní kodex podporuje soulad s přírodou, přesněji jejími živly (země, voda, vzduch, oheň), jiným člověkem, rodinou, národem nebo jakýmkoliv jiným egregorem. Egregory však mohou být pozitivní i negativní. JAROSLAV ŠKVAŘIL VERZE: 03 23.01.2016 STR.: 2
Podobné dokumenty
Marihuana neškodí Martin Hulík
psychiatrických zařízení. Zhodnotit, jaký měla marihuana podíl na jejich potížích je zpětně často nemožné. Je pravda, že každý uživatel marihuany riskuje rozvoj závislosti. Ale: závislost má indivi...
VíceZátěžový test - LAKTÁTOVÁ KŘIVKA (objednávky na tel
Zátěžový test - LAKTÁTOVÁ KŘIVKA (objednávky na tel. 604 200 513) Součástí SCHWINN CYCLINGU je možnost pro zájemce provést zátěžový test, který probíhá na stacionárním kole CycleOps PRO 300PT , vyb...
Vícezde - SCM JO
doporučení pro trénink 3. Porovnání toho, jak trénuješ, jestli to má nějaký efekt, hlavně pro trenéry /lepší 2x do roka/
VíceMuzikoterapeutická relaxace
Pracuji metodou celostní muzikoterapie PaedDr. Lubomíra Holzera, která nahlíží na člověka nejen po stránce fyzické, tedy tělesné, ale také jako na bytost kulturně sociální, po stránce emoční, energ...
Více