PDF článku ke stažení… - Data a výzkum

PDF článku ke stažení… - Data a výzkum

Vysokoškoláci – přehled hlavních sociologických
výzkumů realizovaných v ČR*
Lenka Minksová**
Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.
Higher Education Students:
An Overview of Sociological Research
Undertaken in the Czech Republic
Abstract: This article summarizes previous sociological research on higher education students in the Czech
Republic. It identifies the most important surveys carried
out in the field and provides detailed information about
twenty one higher education studies. Special attention is
paid to a number of longitudinal surveys. The information presented in this review article identifies the main
topics covered in previous higher education research.
This article concludes by making suggestions for further research by highlighting those topics that have been
examined in greater detail and those themes that have
suffered relatively neglect thus far.
Data a výzkum - SDA Info 2010, Vol. 4, No. 1: 39-60.
(c) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2010.
Článek se zabývá problematikou sociologických výzkumů studentů vysokých škol realizovaných v ČR od osmdesátých let dvacátého století až po
současnost. Ambicí tohoto článku je poskytnout přehled relevantních
výzkumů, které se o vysokoškolácích u nás prováděly, včetně přehledu hlavních tematických oblastí zkoumání.
Vysokoškoláci jsou specifickou společenskou skupinou. Jsou věkově
ohraničeni, naprostá většina z nich patří do jedné věkové kategorie. Člověk
začíná studovat na vysoké škole zpravidla kolem dvacátého roku svého života. Studentské období je již dnes chápáno jako fáze životního cyklu člověka
* Vypracováno v rámci Výzkumného záměru č. MSM0023775201 „Terciární vzdělávání ve znalostní společnosti“.
** Veškerou korespondenci posílejte na adresu: Mgr. Lenka Minksová, Centrum
pro studium vysokého školství, v.v.i., U Dvou srpů 2024/2, 150 00 Praha 5 - Smíchov; e-mail: [email protected].
- 39 -
[Říčan 2004]. Dobu vysokoškolského studia lze charakterizovat jako období
jakéhosi předstupně profesní dráhy a „zároveň jako dočasnou příslušnost
k vnitřně značně variabilní skupině, reprezentující stále větší část mládeže“
[Velký sociologický slovník 1996: 1 244]. V průběhu vysokoškolského studia
u studentů dochází ke specifické socializaci – tzv. vysokoškolská socializace
[Ondrejkovič 2004: 154–155]. Ondrejkovič hovoří o existenci subkultury
vysokoškolských studentů a způsobu jejich života. Podle něj navzdory „rozdílným sociálním podmínkám, ze kterých vysokoškoláci pocházejí, navzdory
rozdílným ambicím, rodinnému zázemí, rozdílným studijním rozhodnutím, stejně tak jako navzdory rozdílným životním zkušenostem, které jsou
zároveň odlišně vnímány, dochází k velké homogenizaci systémových charakteristik studentů vysokých škol – tzv. habitus“ [Ondrejkovič 2004: 159].
Vysokoškoláci jsou nastupující elitou, potenciálem vzdělané vrstvy občanů,
vysokoškolsky vzdělaná vrstva obyvatel se významně podílí na chodu společnosti.
Článek je strukturovaný na dvě základní kapitoly a závěrečný souhrn.
První kapitola se věnuje obecnějšímu kontextu, ve kterém výzkumy vysokoškoláků probíhají, a nabízí přehled hlavních výzkumů, které sice nejsou
primárně zaměřeny na zkoumání studentů vysokých škol, ale s využitím
jejich dat je možné hledat širší souvislosti (např. srovnání vysokoškoláků
a stejné věkové skupiny nestudující mládeže). Druhá kapitola je už zaměřena přímo na výzkumy, jejichž cílovou skupinou jsou právě vysokoškoláci.
Čtenář zde nalezne základní informaci o nejdůležitějších výzkumech provedených před rokem 1989 a zejména pak podrobný přehled výzkumů
prováděných hlavními institucemi aktivními v této oblasti (hlavně v Centru
pro studium vysokého školství a Sociologickém ústavu Akademie věd ČR).
Zvláštní pozornost je věnována longitudinálním výzkumům vysokoškoláků.
Článek uzavírá přehledová kapitola, která prostřednictvím dvou přehledových tabulek poskytuje klíčové informace o všech výzkumech vysokoškoláků
a také přehled zkoumaných tematických oblastí v jednotlivých výzkumech.
1. Kontext výzkumů vysokoškoláků
Tato kapitola vymezuje kontext, ve kterém probíhají výzkumy vysokoškoláků. Činí tak především prostřednictvím představení dvou okruhů výzkumu,
které s tématem vysokoškoláků bezprostředně souvisí: výzkumů mládeže a
výzkumů absolventů vysokých škol. Důvodem zařazení těchto výzkumů do
přehledu je možnost jejich využití při zkoumání vysokoškoláků.
1.1. Výzkumy mládeže
Mládež je sociologická kategorie, která může být vymezena buď specifickými biologickými, psychickými a sociálními znaky (specifickými zájmy,
postoji a společenským postavením), anebo může označovat ne zcela přesně
- 40 -
vymezenou věkovou skupinu [Velký sociologický slovník 1996: 635]. Věkové ohraničení mládeže je obtížné, při jeho vymezení může hrát roli několik
skutečností – geografická lokalita, kulturně–historické a sociální prostředí
a další [Geist 1992: 228]. Za spodní věkovou hranici se u nás považuje věk
mezi 14. a 15. rokem (konec školní docházky), za horní hranici pak věk do
30 let (doba ukončení materiálního a sociálního osamostatňování). Mládež
se nachází v jakémsi stavu odložené ekonomické aktivity a ve stádiu profesní přípravy; v tomto období dochází k výraznému formování osobnosti.
Následující text obsahuje přehled základních výzkumů mládeže v ČR.
Výzkum Mládež hlavního města Prahy byl realizován v roce 1975. Výběrový soubor tvořil 3 650 lidí ve věku 15–25 let trvale žijících v Praze.
Jednou ze sledovaných oblastí výzkumu byla hodnotová orientace mládeže.1 Respondenti posuzovali čtrnáct hodnotových položek2, obdobně jako u
výzkumu studentů UK v roce 1972 (viz kap. 2.1.). Výsledky tohoto výzkumu
a výsledky výzkumu studentů UK, resp. základní trendy v pořadí hodnot, se
téměř nelišily (neprokázaly se předpokládané významné diference z hlediska socioprofesionálního zařazení respondentů).3
V roce 1976 proběhl výzkum Sociálně ekonomické a kulturní orientace
obyvatel města České Budějovice4. Výběrovým vzorkem bylo 1 027 respondentů ve věku 18–60 let trvale žijících v Českých Budějovicích. Nejedná se
specificky o výzkum mládeže. Přesto je tento výzkum do přehledu zahrnut,
protože mapuje hodnotovou orientaci obyvatel města a na její měření užívá stejnou čtrnáctipoložkovou baterii jako ve výše zmiňovaném výzkumu
a výzkumu studentů UK v roce 19725. Jeho důležitost je v komparovatelnosti některých dat (především hodnotové orientace), přičemž také stojí za
zmínku, že závěrečná zjištění z tohoto výzkumu jsou obdobná jako ve výše
zmiňovaných výzkumech (nejvíce byly hodnoceny takové hodnoty, které se
přímo dotýkají životní dráhy jedince a mají individuální charakter).6
1 Podrobnější informace a také datové soubory se nepodařilo získat. Informace
o výzkumu čerpány z publikace [Čermáková, Mevaldová, Stehlíková 1983]. Autoři
publikace nehovoří o tom, jaké okruhy se v rámci výzkumu sledovaly, zaměřují se
pouze na hodnotové orientace.
2 Položky hodnotových orientací byly následující: mít dobrého životního partnera, být zdraví, mít dobrou práci/zaměstnání, mít dobré znalosti/hodně vědět, mít a
vychovávat děti, mít dobré přátele, žít v klidu a jistotě, mít dost času na odpočinek
a záliby, být užitečný druhým lidem a společnosti, mít dost peněz/vysokou životní
úroveň, rozumět lidem a světu kolem sebe, být informován o dění ve společnosti, být
politicky činný, být činný v zájmových a společenských organizacích.
3 Viz pozn. 1.
4 dtto
5 Viz pozn. 2.
6 Viz pozn. 1.
- 41 -
Tématu hodnotových orientací, ale i volnočasových aktivit a také sociální mobilitě se věnovalo další dotazníkové šetření – Společenské aktivity
mládeže a proměny její sociální struktury. Výzkum probíhal v roce 1984
na výběrovém souboru 1 561 respondentů z České republiky (čtyřstupňový
kvótní výběr, z každého kraje dva okresy – v nich náhodný výběr organizací
a v organizacích kvótní výběr podle věku, pohlaví, socioprofesní příslušnosti) [Sak 2000: 255–269].
V roce 1988 se realizoval mezinárodní výzkum Hodnotové orientace
mládeže. Jednalo se o komparativní výzkum vybraných skupin české a německé mládeže. Vyjma hodnotových orientací se pomocí dotazníkového
šetření sledovaly životní cíle a dráhy, profesionální orientace a reflexe budoucnosti, a to celkem 573 respondentů, z toho 269 vysokoškoláků a 304
středoškoláků. Bylo dotázáno vždy 100 respondentů – ze tří fakult vysokých škol a ze tří typů středních škol [Sak 2000: 255–269].
V roce 1991 proběhlo dotazníkové šetření Mladá generace a současné
problémy české společnosti. Mezi zkoumaná témata výzkumu patřily názory a postoje ke společenské transformaci, ale i hodnotové orientace, životní
cíle nebo otázka evropské integrace. Byli dotázáni respondenti ve věkovém
rozmezí 15–30 let, velikost výběrového souboru byla 587 respondentů [Sak
2000: 255–269].
Další výzkum Vývoj hodnotové orientace mládeže proběhl v roce 1993.
Pomocí standardizovaného rozhovoru se sledovaly hodnotové orientace mládeže a jejich dynamika. Velikost souboru činila 997 respondentů,
jednalo se o segmentovaný výběrový soubor (segment mládeže a segment
dospělé populace) [Sak 2000: 255–269].
V roce 1997 proběhlo na vzorku cca 1 300 mladých svobodných lidí ve
věku 18–30 let šetření pomocí řízeného rozhovoru. Výzkum Mladá generace 19977 mapoval rodinné a reprodukční chování, postoje k manželství,
rodičovství a životu, životní plány.
1.2. Výzkumy absolventů vysokých škol
Absolventi vysokých škol jsou tématem řady mezinárodních šetření, ale
také šetření na národní úrovni a na úrovni samotných vysokých škol. Z důvodu velkého množství provedených výzkumů absolventů obsahuje kapitola
pouze informaci o základních výzkumech z každé úrovně šetření.
Cheers (Careers after Graduation – an European Research Study)8 je mezinárodní výzkum absolventů vysokých škol realizovaný v letech 1998–2000. Česká republika s počtem cca 3 100 respondentů byla
7 Blíže na: http://archiv.soc.cas.cz/data/0096/0096.htm.
8 Blíže na: http://www.uni-kassel.de/incher/cheers/index.ghk; [Schomburg, Teichler 2006; Kuchař 2000].
- 42 -
jednou z 12 účastnických zemí. Hlavním cílem projektu je analýza současného vývoje vztahu mezi terciárním vzděláváním a světem práce v Evropě.
Mezi zkoumané otázky patří studium, zapojení do pracovního procesu po
ukončení studia, počínající profesní dráha a úspěch v ní, propojení mezi
vystudovaným oborem a pracovním zařazením a také propojování evropských pracovních trhů pro terciárně vzdělané.
Reflex (The Flexible Professional in the Knowledge Society New
Demands on Higher Education in Europe)9 je mezinárodní projekt absolventů vysokých škol, kterého se účastnilo 15 evropských zemí a Japonsko
v letech 2004–2007. Projekt přímo navazuje na výše zmiňovaný projekt
CHEERS. Dotazníkové šetření absolventů vysokých škol v ČR (absolventi
z let 2001 a 2002) proběhlo v roce 2006.10 Zkoumala se otázka kompetence
absolventů vysokých škol, role vzdělávacích institucí a problémy přechodu
po absolvování školy do zaměstnání. V roce 2010 v ČR proběhla další vlna
šetření nazvaná REFLEX 2010, tentokrát už nikoliv jako součást mezinárodního projektu.11
Vzhledem k takřka stejným klíčovým oblastem obou výše zmiňovaných
projektů – CHEERS a REFLEX – jsou z větší části výsledky porovnatelné
a lze tak v mnoha aspektech provádět srovnání v časových řadách nejen
zúčastněných evropských zemí, ale i uvnitř samotných zemí, a to v průběhu
jednoho desetiletí.
Absolventi vysokých škol jsou jednou ze zkoumaných populací
Centra pro studium vysokého školství (CSVŠ). CSVŠ v této oblasti realizovalo tato šetření: Úloha pracovního poradenství při nezaměstnanosti
vysokoškolských absolventů: Uplatnění absolventů VŠ 1990 na trhu práce – absolventi (1991–1993); Úloha pracovního poradenství při řešení
nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů: Uplatnění absolventů VŠ
přijatých na asistentská místa (1992); Uplatňování absolventů vysokých
škol a změny studijních programů na VŠB–TU Ostrava (1995), Uplatnění absolventů VŠB –TU Ostrava v praxi (1996–1997) a Názory studentů
a absolventů právnických fakult na jejich vysokoškolské studium (1997).
Informace o jmenovaných výzkumech CSVŠ viz Přehled sociologických šetření CSVŠ 1991–2008 [Pabian, Provázková 2008: 1­–24].
Absolventská šetření se provádějí také na mikroúrovni – na samotných vysokých školách. Řada z nich má v této činnosti bohaté zkušenosti.
9 Blíže
na:
http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/default.asp?page=svp&KID=27, http://www.fdewb.unimaas.nl/roa/reflex/; [Koucký et al. 2007].
10 Řešitelský tým byl v ČR složený z několika institucí: Středisko vzdělávací politiky
Pedagogické fakulty UK, Centrum pro studium vysokého školství, agentura Universita a firma Cinemax.
11 Blíže na http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/default.asp?page=reflex10
- 43 -
Vzhledem k tomu, že by výčet všech prováděných šetření byl velmi rozsáhlý
a naším cílem zde není podat v této oblasti zcela vyčerpávající informace, omezíme se na příklad Masarykovy univerzity v Brně (MU). Důvodem
výběru MU je, že má letité zkušenosti s výzkumy absolventů a také přehledné a snadno dostupné informace a výsledky z prováděných šetření.12
MU kontinuálně sleduje uplatnění svých absolventů v praxi a zjišťuje
jejich názory na kvalitu poskytnutého vzdělání.13 Průzkum Uplatnění absolventů MU v praxi14 byl poprvé uskutečněn v roce 1996. Smyslem průzkumu
je zjistit uplatnění absolventů v praxi, naplnění aspirací, zpětné hodnocení
studia, ale i výše mzdy (pracují-li) a další relevantní otázky. Dotazníkem
jsou oslovováni všichni absolventi denního magisterského studia všech fakult MU. Od roku 1994 se dále provádí průzkum Ukončení studia na MU
– ohlédnutí a perspektiva15. Cílovou skupinou jsou „čerství“ absolventi
magisterského studia. Dnes se již elektronickým sběrem dat každoročně
mapují vyhlídky absolventů na získání pracovního místa, ale i hodnocení
poskytovaných služeb a poradenství v průběhu studia a další relevantní
otázky.
Výzkumy absolventů vysokých škol, ať už na úrovni mezinárodní, národní, či mikroúrovni samotných vysokých škol jsou významné především
proto, že respondenti mohou zpětně reflektovat období studia na vysoké škole – mohou (mnohdy se zralým nadhledem, byť jde o subjektivní
hodnocení) reflektovat řadu významných skutečností, jako např. vliv vysokoškolského studia na rozvoj či změnu své osobnosti, přínos studia, proces
vzdělávání nebo otázky týkající se samotného fungování a podmínek na
škole.
2. Výzkumy vysokoškoláků
Kapitola se zabývá základními výzkumy vysokoškoláků a je rozdělena do
šesti podkapitol. První se věnuje vybraným výzkumům realizovaným v ČR
před rokem 1989. Výběr výzkumů je omezen dostupností literatury a infor12 Blíže na: http://strategie.rect.muni.cz/?cs/Institucionalni-vyzkum/Sociologicke-pruzkumy.
13 Nekuda hovoří o čtyřech zdrojích informací o studentech MU: výzkum mezi studenty prvních ročníků („Proč chcete studovat právě na MU, co od studia očekáváte
a jaké jsou vaše první zkušenosti?“), tzv. předmětové ankety (pravidelné hodnocení
a připomínky k vyučovaným předmětům), výzkum „čerstvých absolventů“ („Jak se
vám na naší univerzitě studovalo a co budete dělat po absolvování školy?“) a výzkum mezi absolventy univerzity s 1–3 roky praxe („Kde pracujete, jak se vám vede
a jak zpětně hodnotíte studium na naší univerzitě?“) [Nekuda 2008: 11–21].
14 Podrobné výsledky jsou přístupné na: http://strategie.rect.muni.cz/?cs/Institucionalni-vyzkum/Sociologicke-pruzkumy.
15 dtto
- 44 -
mací. Obsahem další podkapitoly je produkce výzkumné instituce Centra
pro studium vysokého školství. Následující dvě podkapitoly jsou věnovány longitudinálním výzkumům: úzce zaměřenému výzkumu hodnotových
orientací studentů prvních ročníků vysokých škol a výzkumu Studium na
vysoké škole. Další podkapitola poskytuje informace o výzkumu Národní
šetření studentů. A konečně poslední podkapitola podává stručnou informaci o výzkumech na mikroúrovni, tj. na úrovni vysokých škol.
2.1. Výzkumy vysokoškoláků realizované před rokem 1989
V ČR se před rokem 1989 realizovala řada výzkumů vysokoškoláků. Důležitým mezníkem rozvoje a realizace výzkumů zaměřených na vysokoškoláky
jsou šedesátá léta minulého století. V té době se u nás rozvíjela sociologie
mládeže jako jedna z disciplín sociologie. Vysokoškoláci (jako jedna ze
skupin kategorie mládeže) se stali významnou sledovanou skupinou a předmětem mnoha empirických šetření. Další významné období před rokem
1989 představují sedmdesátá a osmdesátá léta [Havlík, Koťa 2000: 87–96].
V roce 1972 byl spuštěn longitudinální výzkum na studentech všech fakult Univerzity Karlovy – Sociální a politický profil studentů UK.16 Výzkum
probíhal v pěti etapách v letech 1974–1978, velikost vzorku byla v každé
etapě vždy kolem 2 400 studentů. Byly vytvořeny dva soubory: soubor studentů prvních ročníků z uvedeného období (tj. pěti po sobě jdoucích prvních
ročníků) a soubor sledovaný v průběhu celého svého studia (tj. obdobné
šetření bylo prováděno na téže populaci v každém roce studia) [Stehlíková
1989: 19]. Cílem výzkumu bylo zkoumání úrovně a charakteru socioprofesionální orientace studentů UK jako celku, tj. obecné rysy orientace na
studium UK, a socioprofesionální orientace studentů různých fakult UK
a její specifiky podle profesionálního zaměření studentů. V rámci výzkumu studenti posuzovali čtrnáct hodnotových položek17, přičemž studenti
museli zároveň určit tu, kterou považují za nejdůležitější. Jeden ze závěrů výzkumu byl, že mezi studenty různých ročníků není významný rozdíl
v hodnotových orientacích a zjištěné hierarchie hodnot jsou vázány spíše na
individuální odlišnosti a specifika. Neprokázal se vliv způsobu bydlení studenta či povolání rodičů, resp. otců, a neprokázala se také předpokládaná
sociální podmíněnost hodnotových orientací studentů.
V roce 1977 proběhl výzkum Vliv vysokoškolského vzdělání na reprodukci a vývoj sociální struktury socialistické společnosti.18 Výběrovým
vzorkem bylo 2 500 studentů 1. a 5. ročníků fakult lékařských a pedagogických, ekonomických, technických (strojní fakulty) a zemědělských škol.
16 Podrobnější informace a také datové soubory se nepodařilo získat. Informace o
výzkumu čerpány z publikace [Čermáková, Mevaldová, Stehlíková 1983].
17 Viz pozn. 2.
18 Viz pozn. 15.
- 45 -
Zkoumaly se hodnotové orientace včetně postojů k budoucímu povolání.
V rámci mapování hodnotových orientací se sledoval vliv sociálního původu, a to s ohledem na typy fakult a studovaný ročník. Posuzovala se baterie
dvanácti hodnot.19
Mezinárodní komparativní výzkum Hodnotové orientace mládeže20 je
dotazníkovým šetřením z roku 1988. Zkoumal se vzorek o velikosti 573 respondentů – 304 středoškoláků a 269 vysokoškoláků. Výzkum byl do této
kapitoly zařazen proto, že jednou ze zkoumaných skupin byli vysokoškoláci. Hlavními tématy byly hodnotové orientace, životní cíle, profesionální
orientace, reflexe budoucnosti a životní dráhy.
2.2. Výzkumy realizované v Centru pro studium vysokého školství (CSVŠ)
Za dobu své existence realizovalo CSVŠ řadu sociologických výzkumů. Studenti vysokých škol byli nejčastější zkoumanou populací (ve výzkumné
produkci CSVŠ jim bylo věnováno 17 šetření) [Pabian, Provázková 2008:
1–24]. Jedním z významných realizovaných výzkumů vysokoškoláků je Sociální portrét vysokoškolských studentů, který proběhl v několika časových
vlnách, a dále pak mezinárodní projekt EUROSTUDENT III. a výzkum Studenti vyšších odborných škol a vysokých škol.
Projekt Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR zahrnoval celkem pět šetření.
Dotazníkové šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů I. proběhlo v roce 1992 na vzorku o velikosti 1 100 studentů. Cílem šetření bylo
poskytnutí obrazu sociálního zázemí a postavení studentů, zjišťovala se také
problematika financování vysokého školství a názory na zvažované změny
[Čermáková, Holda, Šrámek 1992].
Druhé dotazníkové šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů
v ČR II. proběhlo v letech 1995–1996. Hlavní téma bylo stejné jako v předchozím šetření s doplněním o otázky na názory studentů na výuku a na
budoucí uplatnění na trhu práce. Dotazník vyplnilo celkem 1 535 studentů
[Čermáková, Holda 1996].
19 Hodnoty byly jednou ze sledovaných otázek výzkumu. Bohužel se nepodařilo najít informaci, které další okruhy byly zkoumány. Hodnoty byly prezentovány následujícími indikátory: mít dobrou práci/zaměstnání, mít dost peněz a vysokou životní
úroveň, mít dost času na své záliby, mít dost času na rekreační a závodní sport, mít
dost času na uspokojování svých kulturních a uměleckých zájmů, mít dobré přátele,
mít dobrého životního partnera, mít a vychovávat děti, být informován o tom, co se
děje v naší společnosti a ve světě, být užitečný druhým lidem a společnosti, být činný
v zájmových a společenských organizacích, být zdravý.
20 Informace o výzkumu čerpány z publikace [Sak 2000: 255–269]. Úplný název
výzkumu: „Hodnotové orientace mládeže. Mezinárodní komparativní výzkum.“
- 46 -
Studentské šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR III.
proběhlo v roce 1998. Zkoumala se stejná témata jako v předchozích šetřeních, velikost vzorku byla 3 036 studentů [Holda, Straková 2000: 2–8].
Další dotazníkové šetření Sociální portrét vysokoškolských studentů
v ČR IV. bylo realizováno v roce 2002 o velikosti vzorku 1 349 studentů.
Hlavním úkolem bylo poskytnutí přehledu o tehdejším sociálně-ekonomickém postavení českých vysokoškoláků [Menclová, Baštová, Kronrádová
2003].
V roce 2005 proběhla poslední vlna Sociální portrét vysokoškolských
studentů v ČR V. – veřejné vysoké školy. Byl získán vzorek o velikosti 1 500
respondentů. Zkoumala se obdobná témata jako ve výše uvedených šetřeních [Menclová, Baštová 2005].
Projekt Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR zahrnuje v poslední vlně následující tematické oblasti:
lzákladní charakteristiky: informace o studentovi (věk, pohlaví, rodinný
stav, způsob bydlení, velikost trvalého bydliště) a vzdělanostní zázemí
(vzdělání rodičů, obory studia a vzdělání rodičů) a zaměstnání rodičů;
lokolnosti volby studia a přijetí ke studiu: motivace pro vstup na VŠ,
přechod ze SŠ na VŠ, volba VŠ, hodnocení přijímacího řízení (uspokojení vzdělanostních aspirací, opakovaná volba vzdělávací dráhy);
ldosavadní průběh studia: souběžné studium a studium v zahraničí,
změna studovaného oboru/fakulty, problémy v průběhu studia a rozvržení času studentů v průběhu studia;
lhodnocení podmínek studia na VŠ: spokojenost s celkovými podmín-
kami studia, jazyková vybavenost studentů, přístup k internetu na VŠ,
poradenství, hodnocení výuky a vyučujících, přístup k handicapovaným
studentům a činnost akademického senátu;
lsociálně-ekonomické podmínky studia: zdroje příjmů, jejich výše a
faktory, které je ovlivňují, finanční situace studentů (částka na měsíc a
výdaje spojené se studiem) a vliv na situaci rodiny, názory studentů na
školné a také na budoucí uplatnění na trhu práce;
lnázory studentů na rovný přístup mužů a žen ke vzdělání: možnosti
profesní kariéry mužů a žen ve studovaném oboru, rovnost v pracovním
uplatnění mužů a žen, názory na očekávané rozdíly při uplatnění mužů
a žen v oboru, zástupnost rolí v rodině.
Mezinárodní projekt EUROSTUDENT21 je zaměřen na sociální rozměr
vysokoškolského vzdělávání pohledem studentů. Projekt shromažďuje
komparativní data orientovaná na sociální a ekonomické podmínky stu21 Blíže na: http://www.eurostudent.eu/ a http://www.reformy-msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/vyzkum-studentu-vysokych-skol.
- 47 -
dentů vysokých škol v Evropě. Data mají velký potenciál využití na národní
i mezinárodní úrovni. Projekt EUROSTUDENT u nás probíhal ve dvou vlnách, z nichž první realizovalo CSVŠ a druhou agentura SC&C:
1) Do výzkumu EUROSTUDENT III. (Sociální a ekonomické podmínky
života studentů v Evropě) se ČR zapojila v letech 2006–2007. ČR se
tak stala jednou z 23 účastnických evropských zemí. Za ČR projekt organizovalo CSVŠ. Data byla sbírána pomocí elektronického dotazníku
(dotazník vyplňovali studenti veřejných, soukromých i státních vysokých škol), velikost vzorku činila 1 857 respondentů [Svatoň 2007].
2)EUROSTUDENT IV. (Výzkum sociální dimenze vysokoškolského vzdělávání) je pokračováním projektu. Výzkum v ČR byl zahájen v roce 2008
a konec je plánován na rok 2011. Výzkum realizuje společnost SC&C.
Bylo osloveno téměř 24 000 studentů náhodným výběrem z matriky
studentů, na dotazník odpovědělo necelých 12 000 studentů (tj. 49 %).
Mezi hlavní cíle a témata výzkumu patří zjistit všechny náklady spojené
se studiem, příjmy a zdroje, ze kterých studenti náklady na studium hradí
(rodiče, stipendia a další sociální dávky, vlastní příjmy, půjčky atd.), jak
studenti bydlí a spokojenost s bydlením. Sleduje se čas – kolik času zabere
dojíždění do školy a kolik času věnují studenti studiu, výdělečné činnosti a
jiným aktivitám. Dále se mapují názory studentů na různé formy finanční
pomoci (půjčky, stipendia) a spoluúčasti studentů (různé formy školného).
Řada otázek je také věnována participaci studentů na samosprávě a řízení
vysokých škol. Respondenti mohou dále v širším kontextu hodnotit vysokou školu a vyjádřit se i k obecnějším otázkám českého vysokého školství
a jeho reformy. Další okruh otázek se týká mezinárodní mobility studentů,
účasti na různých mezinárodních programech, zkušeností ze studia v zahraničí a plánů na studium v zahraničí včetně překážek, které uskutečnění
těchto plánů případně brání.22
Výzkum Studenti vysokých škol je součástí druhé části projektu Studenti vyšších odborných škol a vysokých škol. V rámci druhé části byli
dotazníkovým šetřením mapováni studenti vysokých škol (studenti vyšších
odborných škol byli součástí první části projektu). Výzkum byl realizován ve
spolupráci s Centrem vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK a agenturou UNIVERSITAS. Sběr dat proběhl v roce 1997, získalo se 2 054 odpovědí
studentů 1. a 4. ročníků 32 fakult českých VŠ [Holda 1998]. Zkoumalo se:
lrodinné zázemí – kulturní kapitál rodičů (vzdělání a zaměstnání rodi-
čů), sociální kapitál rodičů (vlivní známí rodičů), finanční kapitál rodičů
(příjmy rodičů, vybavení domácnosti rodičů, názory na finanční situaci
rodičů, náklady na studium);
22 Převzato z http://www.msmt.cz/reforma-terciarniho-vzdelavani/vyzkum-studentu-vysokych-skol.
- 48 -
lvzdělávací dráhy – současné studium a strategie vzdělávací dráhy (spo-
kojenost s podmínkami studia, priorita studia, způsob přechodu ze SŠ
na VŠ, postoje k opakování volby současné vzdělávací dráhy, motivy pro
volbu VŠ);
lstudijní aspirace.
2.3. Longitudinální výzkumy hodnotových orientací vysokoškoláků
Problematice hodnotových struktur a jejich empirického sociologického
zkoumání se řadu let věnuje výzkumný tým pod vedením Libora Prudkého.
Výsledkem úsilí jsou dva longitudinální výzkumy hodnotových orientací
vysokoškoláků [Prudký 2005]:
llongitudinální výzkum hodnotových orientací vysokoškoláků z let
2002–2003 a 2005;
llongitudinální výzkum hodnotových orientací vysokoškoláků Fakulty
humanitních studií UK, který probíhá od roku 2002.
Výsledky z obou výzkumů jsou srovnatelné, lze je srovnávat mezi jednotlivými roky v rámci každého výzkumu i mezi samotnými výzkumy.
Hodnotové orientace vysokoškoláků jsou longitudinálním výzkumem,
který se prováděl ve dvou časových vlnách, v roce 2002–2003 a 2005. Do
výzkumu bylo zapojeno dvanáct fakult čtyř univerzitních měst: Praha, Brno,
Ostrava, Liberec. V každém městě se výzkum uskutečňoval na třech fakultách: strojní, ekonomické/hospodářské a pedagogické. Cílovou skupinou
byli studenti prvních ročníků vybraných fakult o velikosti vzorku minimálně 100 studentů každé dané fakulty.
Na první vlně výzkumu v roce 2002–2003 se podílelo Centrum pro výzkum vývoje osobnosti a etnicity (CVVOE) při Fakultě humanitních studií
UK. Dotazníkem byli osloveni studenti prvních ročníků 11 fakult ve čtyřech
univerzitních městech. Velikost vzorku byla 1 121 respondentů, sběr dat realizoval POINT Praha. V druhé vlně z roku 2005 byli osloveni opět studenti
prvních ročníků, ale pouze z devíti fakult čtyř univerzitních měst, bylo dotázáno celkem 1 074 respondentů. Na výzkumu se podílel CESES FSV UK,
sběr dat realizoval STEM Praha.
Hodnotové orientace vysokoškoláků – FHS UK jsou druhým longitudinálním výzkumem, který se realizuje od roku 2002 s roční a od roku 2006
s dvouletou pravidelností. Zadavatelem byl v prvních třech letech CVVOE,
dále pak CESES FSV UK. Základní soubor tvoří studenti prvních ročníků
Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy (vzorek je v každém roce
sběru vždy o velikosti cca 270–400 respondentů).
Výše uvedené longitudinální výzkumy vysokoškoláků jsou významné
především z hlediska vzájemné komparovatelnosti. Dotazníky všech časo- 49 -
vých vln obou výzkumů mají stejné jádro a je možné porovnávat nejen v čase
v rámci jednoho výzkumu, ale také mezi jednotlivými výzkumy. Základ
obou výzkumů je stejný (stejná cílová populace – studenti prvních ročníků
vysokých škol a téměř shodná struktura a obsah dotazníků), a tematické
oblasti tedy budou popsány jednou s platností pro všechna šetření.
Výzkumy hodnotových struktur vysokoškoláků byly koncipovány tak,
aby výsledky byly také komparovatelné s výsledky jiných dříve provedených
šetření v této oblasti. Inspirací a základním impulsem při práci a tvorbě
konceptu výzkumu hodnotových struktur vysokoškoláků byla řada významných mezinárodních šetření, v rámci kterých se také prováděla šetření celé
populace ČR: European Value Studies – EVS (1991, 1999), Aufbruch – Bůh
po komunismu (1997) a dvě šetření v rámci International Social Survey Programme – ISSP: ISSP Národní identita (1995) a ISSP Náboženství (1998).
Pro tematický rozbor dotazníků je možné použít strukturu hodnot podle
významů a verbálního vyjádření indikátorů. Indikátory lze rozdělit do tematických skupin: hodnotové preference, hodnotové orientace, hodnotový
rámec, normy chování a sociální, ekonomické a demografické charakteristiky (převzato z [Prudký 2005]):
lhodnotové preference jako stěžejní životní hodnoty (většinou jednoslovně vyjádřené, bez specifikace obsahu) – sleduje se, na kolik jsou
v životě důležité určité skutečnosti (práce, rodina, přátelé a známí, volný čas, politika, náboženství), jaké jsou zdroje klidu a rovnováhy (doma
s rodinou, při práci, na dovolené, v kostele, sám bez lidí atd.), vlivy na
úspěšné manželství (věrnost, přiměřený příjem, děti, dobré bydlení,
shoda názorů na politiku atd.) a podstatné atributy výchovy dětí (co si
děti z výchovy mají uchovat pro život);
lhodnotové orientace – rozumí se jimi specifikace hodnotových preferencí – pomocí konkrétních otázek (výroků) se sleduje míra souhlasu
s nimi (proč jsou lidé v nouzi, míra spokojenosti v životě, soudržnost
atd.) a ochota ke změnám;
lhodnotový rámec – jedná se o skupinu indikátorů ohraničující prostor
usazování a nasměrování hodnot; hlavní indikací je smysl existence,
který je mapován řadou výroků a otázek na víru (zvláště náboženskou),
na možnost ovlivňovat svůj život a na důvěru (obecně a vůči konkrétním
aspektům života, společnosti);
lnormy chování – hlavní indikací je přijetí nebo odmítání přestupků,
řeší se otázky míry nezbytnosti řádu ve společnosti a podoba aktivit
v oblastech přestupků a norem (sleduje se přijatelnost jednotlivých výroků – ospravedlnitelnost daného jednání nebo skutečnosti);
lsociální, ekonomické a demografické vlivy – věk, pohlaví, vzdělání,
druh školy, životní styl, životní úroveň, velikost obce, v níž respondent
žije, vybavenost domácnosti (podmínky pro vzdělání) atd.
- 50 -
2.4. Longitudinální výzkum Studium na vysoké škole
Longitudinální výzkum Studium na vysoké škole proběhl ve třech časových
vlnách – v roce 200423, 2006 a 2008. Reprezentativní výzkum studentů
vysokých škol byl realizován pod vedením Petra Matějů v rámci řešených
projektů oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu
AV ČR. Cílem výzkumů je získat údaje o sociálním složení studentů, jejich
plánech, rozhodování se o studiu, hodnocení kvality výuky, ale i o názorech
na půjčky, stipendia a financování.
První výzkum Studium na vysoké škole odstartoval v roce 2004, byli
osloveni všichni studenti prvních ročníků všech veřejných a soukromých
VŠ. Podařilo se získat vzorek o velikosti cca 4 150 studentů. Respondenti
zároveň souhlasili s další spoluprací v následující vlně. Byli znovu osloveni v roce 2006, vyplněný dotazník zaslalo (poštou nebo elektronicky) cca
2 700 z nich.
Dotazníky zahrnují 10 tematických sekcí (A–J), které jsou dle potřeb
doplňovány o otázky na ověření stávající situace (co se změnilo za poslední
dva roky) a o otázky mapující názory a dopady změn, které proběhly v průběhu dvou let ve vzdělávací politice (reforma financování bydlení studentů
atd.):
lvýchozí rodina a sociální původ studentů: z jakých rodin studenti po-
cházejí (vzdělání rodičů, socio-ekonomický status, sourozenci), aspirace
na získání vysokoškolského vzdělání podle vzdělání rodičů, ekonomické
postavení rodičů, profese a postavení rodičů v jejich zaměstnání a názor
na životní úroveň rodiny;
lsoučasný stav studenta – otázky týkající se studované školy: název ško-
ly/fakulty/oboru, stupeň/typ studia, počet paralelně studovaných škol;
lpřijímací řízení, jeho efektivita a hodnocení: přechod mezi SŠ (+ sídlo
a typ SŠ + výsledky a hodnocení úrovně vzdělání na SŠ) a VŠ (období
nástupu na VŠ, motivace vstupu na VŠ) včetně důvodu výběru školy a
připravenosti na přijímací řízení, poměr přihlášených a přijatých, počet
předchozích pokusů o přijetí, soulad mezi studovaným oborem a původně zvoleným oborem, vnímání korupce, aktivity bezprostředně po
dokončení SŠ;
laspirace, představy o povolání a studijní plány: kam směřují odmítnutí
uchazeči, jakého nejvyššího stupně vzdělání chtějí dosáhnout, představa
o zaměstnání po skončení studia, zvažování studia v zahraničí, očekávaný příjem po ukončení studia (zda ho vnímají jako nadprůměrný);
lhodnocení poskytovaného vzdělání: pohled na středoškolské vzdělání,
23 Blíže viz tisková zpráva z výzkumu na: http://www.stratif.cz/attachments/
doc102/tiskova_zprava.pdf, [Simonová 2005].
- 51 -
první dojmy ze vzdělání, hodnocení VŠ vzdělání + hodnocení dosavadního vzdělání, hodnocení vybraných aspektů vysokoškolského studia
(přednášky, výuka, vyučující), silné/slabé stránky VŠ oborů, existence
anonymního hodnocení přednášek a vyučujících + názory na vysoké
školství obecně (školné, přijímací řízení);
lnáklady spojené se studiem a zdroje financování – ekonomické stránky
studia: celkové náklady spojené se studiem, zdroje financování (rodiče,
půjčky atd.), otázky na rozlišení přímých studijních nákladů (školné,
poplatky, studijní materiál) od životních nákladů (bydlení, doprava,
strava) a na roli různých zdrojů financování, současné ekonomické postavení;
lfinanční spoluúčast studentů: školné, postoje k různým aspektům fi-
nancování studia, ochota akceptovat finanční spoluúčast, hypotetické
reakce na zavedení školného, implikace zavedení různých forem finanční spoluúčasti (přímé/odložené školné, absolventská daň);
lbydlení studentů a postoje k reformě financování bydlení: kde studenti
bydlí, náklady na bydlení;
lsekce věnovaná demografickým údajům: věk, pohlaví.
2.5. Výzkum Národní šetření studentů „NAŠEST“
Národní šetření studentů „NAŠEST“24 je studentským hodnocením kvality
vybraných oblastí. Šetření je součástí rozvojového projektu Akademického
centra studentských aktivit (ACSA) 25 a plánuje se jeho opakování v následujících letech s cílem získat srovnatelná data v základních oblastech
ovlivňujících podmínky studia na českých VŠ. Zatím šetření proběhlo prvním kolem – v akademickém roce 2006/2007. Data byla sbírána dotazníkem
tak, aby byl vzorek reprezentativní na populaci studentů a studentek v ČR.
Celorepublikového šetření se účastnilo více než 14 tisíc studentů veřejných,
státních a některých soukromých vysokých škol v ČR26. Bylo použito vícestupňového náhodného výběru (náhodně vybrána přednáška a poté do
vzorku zahrnuti všichni přítomní studenti). Cílem bylo získat od studentů
pohled na základní oblasti ovlivňující podmínky studia na vysokých školách
v ČR a zahájit dlouhodobé sledování vývoje a změn v těchto oblastech.
Dotazník obsahoval výroky, u nichž byla měřena míra souhlasu respondentů, byla použita šestistupňová škála. K posouzení bylo užito celkem 32
24 http://www.acsa.vutbr.cz/nasest/index.php
25 „Národní dotazníkové šetření a systematizace procesu studentského hodnocení
kvality v ČR“.
26 Projektu se účastnilo 121 fakult veřejných VŠ, 3 pracoviště státních VŠ a 5 soukromých VŠ.
- 52 -
položek (výroků). Sledované výroky lze rozdělit do pěti tematických oblastí27:
lkvalita studia na VŠ se mapuje otázkami na možnosti hodnocení kva-
lity výuky a otázkami na kvalitu studia – zda rozvíjí odborné znalosti,
dostatek prakticky zaměřených předmětů, spokojenost s výukou jazyků,
možnosti studia v zahraničí či zapojení do výzkumu a dostatečná zpětná
vazba ze strany pedagogů;
lzjišťovaly se možnosti poradenství a atmosféra na VŠ – vztah studenta
a pedagoga (partnerský přístup a čas věnovaný studentům ze strany pedagogů, spokojenost se studiem na škole, s prací studijního oddělení a
dalších organizací či osob);
lotázky na prostředí a služby na VŠ – dostupnost studijních materiálů a
spokojenost s nimi, informačním systémem, knihovnou, kolejemi, menzou či nabízenými činnostmi a školskými aktivitami;
lotázky na informovanost a práci studentů ve studentských organizacích
na VŠ;
lposlední mapovanou oblastí jsou finanční podmínky studia na VŠ –
nutnost a možnosti přivydělávat si při studiu a názor na prospěchová
stipendia.
2.6. Výzkumy studentů na úrovni škol
Další kategorií výzkumů tvoří výzkumy studentů prováděné na samotných
vysokých školách. Obdobně jako v případě absolventských šetření by byl
výčet a pouhé zmapování výzkumů studentů náročné a přesáhl by rámec
tohoto článku. Proto jako příklad představíme pouze dvě šetření studentů.
Výběr těchto šetření slouží pouze pro ilustraci.
Profil studenta Policejní akademie ČR je výzkum realizovaný v roce
1993. Na vzorku o velikosti 283 respondentů se zkoumají hodnotové orientace, volnočasové aktivity, postoje, motivace ke studiu ale i k práci policisty,
hodnocení studia a perspektivnost oboru a také prestiž povolání policisty
[Sak, Semrád 1996].
Masarykova univerzita vedle absolventských šetření provádí mj. šetření
svých studentů. V roce 2008 realizovala např. průzkum Doktorští studující na MU – motivace, hodnocení studia, aktivity28, zaměřený na názory,
postoje a očekávání současných doktorandů včetně průběhu studia a jeho
hodnocení.
27 Rozdělení do oblastí převzato z http://www.acsa.vutbr.cz/nasest/index.
php?horiz=2&vert=503.
28 Blíže na: http://strategie.rect.muni.cz/?cs/Institucionalni-vyzkum/Sociologicke-pruzkumy.
- 53 -
Na Českém vysokém učení technickém (stavební fakulta) se již od roku
1990 provádějí sociologické průzkumy, ve kterých se sleduje vývoj názorů
studentů na některé klíčové problémy spojené se studiem a osobností studenta (viz např. [Šafránková 2005: 8–17].
Mezi nejvýznamnější zkoumané oblasti výzkumů studentů na mikroúrovni, tedy přímo na samotných vysokých školách, patří otázky spojené
s hodnocením výuky a školy, otázky spojené s úrovní vysokoškolského
vzdělávání a úrovní vysokoškolské přípravy, ale i otázky týkající se motivace ke studiu a výběru studijního oboru apod. Jednotlivé školy získávají pro
sebe řadu důležitých informací nejen o studentech, ale i o samotné škole.
Výsledky šetření mohou také odrážet řadu problémů týkajících se školství
obecně (např. propojenost teorie s praxí).
3. Shrnutí: přehled výzkumů vysokoškoláků
Následují dvě přehledové tabulky, které přinášejí klíčové informace o
výzkumech vysokoškoláků a zkoumaných tematických oblastech. První
tabulka obsahuje základní informace o výzkumech: název šetření, hlavní
téma šetření, kolonku autor/zadavatel/realizátor, dále rok terénního sběru
dat a sloupec s informací o velikosti výběrového souboru. Výzkumy jsou
v tabulce uspořádány chronologicky s výjimkou longitudinálních výzkumů,
které jsou ponechány při sobě pro přehlednost a snadnou orientaci. Jsou
vynechána malá šetření na úrovni škol. Druhá tabulka nabízí přehled třinácti zkoumaných tematických oblastí: sociodemografická charakteristika,
rodinné zázemí studenta – výchozí prostředí. Další oblasti se vztahují ke
studiu: předchozí studium, současné studium, okolnosti výběru školy a přijímacího řízení a také okolnosti přijímacího řízení včetně motivace a volby
studia. Důležitými oblastmi jsou finance a náklady na studium a bydlení.
Bohatou baterii indikátorů vyplňuje oblast postojů, názorů, představ či aspirace studenta. A konečně poslední oblast tvoří osobnost studenta.
4. Závěr
Cílem článku bylo podat přehled základních sociologických empirických
výzkumů vysokoškoláků v ČR a přehled hlavních zkoumaných oblastí. Do
přehledu a analýzy bylo zařazeno celkem dvacet jedna výzkumů vysokoškoláků, přičemž většinu z nich tvoří longitudinální výzkumy nebo ty, jež
jsou součástí rozsáhlých výzkumných projektů. Jednalo se o longitudinální
výzkum Hodnotové orientace vysokoškoláků a výzkum Studium na vysoké
škole a výzkumné projekty: Sociální portrét vysokoškolských studentů v ČR,
Studenti vyšších škol a vysokých škol a EUROSTUDENT. Samostatně stojí
Národní šetření studentů NAŠEST.
V závěrečné analýze bylo identifikováno třináct zkoumaných oblastí,
které lze seskupit do pěti tematických okruhů. První okruh tematik obsa- 54 -
- 55 -
Sociální portrét vysokoškolských
studentĤ v ýR – I.
Sociální portrét vysokoškolských
studentĤ v ýR – II.
Sociální portrét vysokoškolských
studentĤ v ýR – III.
Sociální portrét vysokoškolských
studentĤ v ýR – IV.
Sociální portrét vysokoškolských
studentĤ v ýR – V.
Studenti vyšších odborných škol
a vysokých škol
CSVŠ
CSVŠ
CSVŠ
CSVŠ
Sociální zázemí a postavení studentĤ
Sociální zázemí a postavení studentĤ
Sociální zázemí a postavení studentĤ
Rodinné zázemí, postoje, vzdČlávací
dráha, studijní motivace
1997
2005
2001
1995–
1996
1998
1992
1988
Rok
sbČru
dat
1974–
1978
1977
1 500
1 349
3 036
1 535
1 100
573 (z toho
269
vysokoškolák
Ĥ)
VýbČrový
soubor –
respondenti
cca 2 400 (v
každé etapČ)
2 500
2 054 (VŠ
studentĤ)
...pokraþování tabulky na následující stranČ>>>
CSVŠ
Sociální zázemí a postavení studentĤ
Sociální zázemí a postavení studentĤ
odd. pro
výzkum
mládeže ÚFS
ýSAV
(Ĝešitelské
pracovištČ)
CSVŠ
ÚML UK
Autor/
zadavatel/
realizátor
ÚML UK
Hodnotové orientace, hodnoty, životní
cíle, životní dráha, profesionální
orientace, reflexe budoucnosti
Hodnotové a socio-profesionální
orientace
Hodnotové orientace, postoje
k budoucímu zamČstnání
Sociální a politický profil studentĤ UK.
Vliv vysokoškolského vzdČlání na
reprodukci a vývoj sociální struktury
socialistické spoleþnosti.
Hodnotové orientace mládeže.
Mezinárodní komparativní výzkum.
Téma výzkumu
PĜehled základních sociologických výzkumĤ vysokoškolákĤ v ýR
Název výzkumu
Tabulka 1.
- 56 -
Studium na vysoké škole 2006
Hodnotové orientace vysokoškolákĤ II.
Studium na vysoké škole 2004
Hodnotové orientace vysokoškolákĤ
FHS UK
Hodnotové orientace vysokoškolákĤ
FHS UK
Hodnotové orientace vysokoškolákĤ
FHS UK
Hodnotové orientace vysokoškolákĤ I.
Hodnotové orientace
Hodnotové orientace vysokoškolákĤ
FHS UK
Hodnotové orientace vysokoškolákĤ
FHS UK
Hodnotové orientace vysokoškolákĤ
FHS UK
Hodnotové orientace vysokoškolákĤ
FHS UK
Autor/
zadavatel/
realizátor
CVVOE/Point
Praha
CVVOE/Point
Praha
CVVOE/Point
Praha
CESES FSV
UK/ Point
Praha
CESES FSV
UK/FHS UK
CESES FSV
UK/FHS UK
CESES FSV
UK/FHS UK
CVVOE/Point
Praha
CESES FSV UK
SOÚ AV ýR
2002–
2003
2005
2004
2010
2008
2006
2005
2004
2003
Rok
sbČru
dat
2002
1 121
320
390
384
390
338
323
VýbČrový
soubor –
respondenti
278
Hodnotové orientace
1 074
Sociální složení studentĤ, plány,
cca 4 150
studium, hodnocení kvality, financování
Sociální složení studentĤ, plány,
SOÚ AV ýR
2006
cca 2 700
studium, hodnocení kvality, financování
...pokraþování tabulky na následující stranČ>>>
Hodnotové orientace
Hodnotové orientace
Hodnotové orientace
Hodnotové orientace
Hodnotové orientace
Hodnotové orientace
Hodnotové orientace
Téma výzkumu
Název výzkumu
pokraþování tabulky 1
- 57 -
EUROSTUDENT IV.
EUROSTUDENT III.
Sociální a ekonomické podmínky života
studentĤ v EvropČ
Sociální a ekonomické podmínky života
studentĤ v EvropČ
Sociální složení studentĤ, plány,
studium, hodnocení kvality, financování
Studentské hodnocení kvality
Studium na vysoké škole 2008
Národní šetĜení studentĤ „NAŠEST“
Téma výzkumu
pokraþování tabulky 1
Název výzkumu
SC&C
CSVŠ
ACSA
Autor/
zadavatel/
realizátor
SOÚ AV ýR
2009
2006–
2007
2007
Rok
sbČru
dat
2008
cca 11 700
1 857
VýbČrový
soubor –
respondenti
není k
dispozici
cca 14 000
- 58 9
9
postoje k reformám, názory, rovnost pĜístupu ke
vzdČlání
prostĜedí školy (poradenství, služby)
osobnost studenta (hodnoty, normy)
9
studentské aktivity, organizace, zapojení
9
9
9
9
hodnocení poskytovaného vzdČlání, kvalita studia
otázky financí, zdroje, náklady
9
9
bydlení (sociální status)
9
9
pĜijímací Ĝízení, okolnosti volby studia, motivace
9
9
9
9
9
Národní
šetĜení
studentĤ
„NAŠEST“
9
9
9
9
9
9
9
9
9
souþasný stav studenta – škola, studium
pĜedstavy o budoucím zamČstnání, životu,
aspirace (studijní, pracovní), oþekávání
9
9
9
9
rodinné zázemí – výchozí prostĜedí
9
Studium
na VŠ
pĜedchozí studium
9
Hodnotové
orientace
VŠ
studentĤ
Studenti
VOŠ a VŠ
9
Sociální
portrét VŠ
studentĤ
v ýR
Výzkumy vysokoškolákĤ
sociodemografická charakteristika
Tematické oblasti
Tabulka 2. PĜehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškolákĤ
9
9
9
9
9
9
9
9
9
9
EURO
STUDENT
huje základní informace o studentovi a jeho zázemí. Jedná se prakticky o
záležitosti a situace, které student sám nemůže ovlivnit – sociodemografické
charakteristiky a výchozí prostředí studenta a jeho rodinné zázemí. Druhý
okruh otázek tvoří oblast studia, tj. předchozí a současné studium a okolnosti motivace, volby studia a samotné přijímací řízení. Okruh otázek také
zahrnuje služby, které škola studentům nabízí (např. poradenství). Další
velmi důležitou součástí výzkumu tvoří otázky na existenční zabezpečení
studenta, tedy mapování finanční a bytové (sociální) situace studenta. Do
čtvrté oblasti patří postoje, názory, představy a aspirace studenta. Oblast zahrnuje představy o budoucím povolání, životu a studijní či pracovní aspirace
a očekávání. Dále je pozornost věnována postojům k reformám vysokých
škol a názorům na rovnost přístupu ke vzdělání a také otázkám věnovaným hodnocení a kvalitě poskytovaného vzdělání a studia. Poslední okruh
zkoumaných tematik je zaměřen na samotného studenta, na jeho aktivity
a osobnost. V rámci něho se sleduje zapojení studenta do různých aktivit
školy a organizací, ale také samotná osobnost studenta (hodnoty, preference
apod.).
Analýzou tematik se nám odkryly oblasti, na které je při výzkumu vysokoškoláků kladen největší důraz, a také ty, které zůstávají opomíjené. Mezi
nejméně prozkoumané oblasti patří studijní minulost studenta, dále student
jako takový, např. jeho hodnotová orientace. Málo prozkoumanou oblastí
jsou také služby, které škola studentovi nabízí. Naopak téměř všechny výzkumy pochopitelně zjišťují sociodemografické charakteristiky studujících a
jejich rodinné zázemí a dále současnou studijní situaci studenta, studijní a
pracovní či životní aspirace nebo otázky na existenční zabezpečení studentů. Tento přehled ukazuje, jaká témata ve výzkumu vysokoškoláků je možné
zkoumat na základě výsledků existujících šetření a ve kterých oblastech je
naopak potřeba dalších šetření. Pro komplexnější představu o zkoumaných
tématech by bylo zapotřebí udělat přehled a analýzu např. výzkumů na
úrovni škol a také provést srovnávací analýzu výzkumů prováděných v zahraničí.
Literatura
Čermáková, Z.; Holda, D. 1996. Sociální portrét vysokoškolských studentů
v České republice. Praha: CSVŠ.
Čermáková, Z.; Holda, D.; Šrámek, J. 1992. Sociální postavení studentů vysokých škol. Praha: CSVŠ.
Čermáková, Z.; Mevaldová, E.; Stehlíková, E. 1983. Hodnotové a socioprofesionální orientace vysokoškolských studentů. Praha: Universita Karlova.
Geist, B. 1992. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing.
- 59 -
Havlík, R.; Koťa, J. 2000. „Zamyšlení nad českou sociologií výchovy, vzdělávání
a mládeže v 90. letech.“ Sociologický časopis/Czech Sociological Review 1:
87–96.
Holda, D. 1998. Studenti vyšších odborných škol a vysokých škol. Praha:
CSVŠ.
Holda, D.; Straková, E. 2000. „Sociální portrét vysokoškolských studentů v České republice.“ Aula (8) 2: 2–8.
Koucký, J. et al. 2007. Závěrečná zpráva z dotazníkového šetření projektu REFLEX v České republice. Praha: Středisko vzdělávací politiky.
Kuchař, P. 2000. Uplatnění absolventů vysokých škol. Analytická zpráva
z projektu CHEERS. Praha: Univerzita Karlova.
Menclová, L.; Baštová, J. 2005. Vysokoškolský student v České republice roku
2005. Praha: CSVŠ, MŠMT.
Menclová, L.; Baštová, J.; Kronrádová, K. 2003. Vysokoškolský student v České
republice roku 2002. Praha, Brno: MŠMT, CSVŠ, VUT, VUTIUM.
Nekuda, J. 2008. „Jak si vedou absolventi Masarykovy univerzity z let 2005 a
2006 v praxi?“ Aula (16) 2: 11–21.
Ondrejkovič, P. 2004. Socializácia v sociológii výchovy. Bratislava: VEDA.
Pabian, P.; Provázková, K. 2008. „Přehled sociologických šetření CSVŠ.“ Aula
(16) 3: 1–24.
Prudký, L. 2005. Přístupy k sociologickému empirickému zkoumání hodnot.
Praha: CESES FSV UK [interní materiál].
Říčan, P. 2004. Cesta životem. Praha: Portál.
Sak, P.; Semrád, J. 1996. Profil studenta Policejní akademie. Praha: Policejní
akademie ČR.
Sak, P. 2000. Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč.
Schomburg, H.; Teichler, U. 2006. Higher Education and Graduate Employment in Europe: results from graduate surveys from twelve countries.
Dordrecht: Springer.
Simonová, N. (ed.). 2005. České vysoké školství na křižovatce. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
Svatoň, O. a kol. 2007. EUROSTUDENT. Sociální a ekonomické podmínky života studentů v Evropě. Praha: CSVŠ.
Stehlíková, E. 1989. Hodnotové orientace studentů vysokých škol. Praha: Ústav
rozvoje vysokých škol České socialistické republiky [Výzkumná zpráva].
Šafránková, J. 2005. „Názory studentů ČVUT v Praze na studium (Výsledky
průzkumu studentů ČVUT v Praze v roce 2004).“ Aula (13) 4: 8–17.
Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996.
- 60 -