Internet - Lesnická práce Jakubov

Internet
z
„Síť sítí“ - síť typu WAN
z
celosvětový společný přístup od počítačů
a sítí
z
globální rozšíření - stamilióny přímých či
nepřímých uživatelů
z
přes 1 mil. serverů s více než 50 mil.
WWW stránek
z
globální komunikační a informační médium
z
z
decentrálně založená struktura bez centrálního řízení a kontroly
využívání struktury zdarma
Inf2-06-08
1
Internet
Inf2-06-08
2
1
Internet
Trendy
z Každodenně rostoucí počet uživatelů
z Rostoucí rychlost datových přenosů (Internet 2)
z Multimediální informace
z Integrace Internetových služeb (včetně komerčních)
na WWW
z přibývající komercionalizace
z globalizace služeb, současný nárůst trhů
Inf2-06-08
3
Internet
Počet lidí na Internetu (podle jazyků)
Inf2-06-08
4
2
Internet
Poč
Počet lidí
lidí na Internetu (podle svě
světadí
tadílů) – cca 1,1 mld.
Inf2-06-08
5
Internet
Poč
Počet lidí
lidí na Internetu (podle svě
světadí
tadílů) – cca 1,1 mld.
Inf2-06-08
6
3
Internet
(10 Gbs)
Síť ABILENE (USA)
7
Inf2-06-08
Internet
(100 Gbs)
Síť ABILENE (USA)
Inf2-06-08
8
4
Internet
Různé aspekty „Internetové kultury“
z
z
z
z
z
z
z
z
Internet byl původně využíván v akademickém prostředí
vzájemná pomoc a podpora
důraz a respektování síťové etiky („netiqette“)
možnost zneužití např. pro politické účely, pornografii,...
ochrana dat („čirý“ Internetový uživatel)
problematické hledání trestní a právní odpovědnosti
kompromis mezi svobodou a cenzurou
problematika bezpečnosti: viry, hakeři, fire wall
9
Inf2-06-08
Internet
Historie vzniku Internetu
z
Strategický problém v období studené války: Jak bude moci
komunikovat armáda po atomové válce, bude-li zničena stávající
informační infrastruktura?
z
Centrálně řízena síť je vynikající, ale zde nepoužitelná
z
Řešení v roce 1964: Síť bez centrálního řízení, všechny uzly mají
stejný status a oprávnění k manipulaci se zprávami (odesílání,
předávání a příjem). Nejsou posílány celé, ale jsou rozděleny do
jednotlivých paketů
z
Datové pakety jsou postupně předávány od uzlu k uzlu. Výpadek
uzlu nehraje žádnou roli, jeho roli přebírá nejbližší možný uzel
Inf2-06-08
10
5
Internet
Od ARPANETu ...
z
1968 - první síť pro oddělení Pentagonu (Advanced
Research Project Agency)
z
1969 - vytvoření sítě o 4 uzlech - ARPANET
z
v sedmdesátých letech se připojují univerzity a
výzkumné ústavy - přechod na civilní využívání
z
TCP/IP (Transmission Control Protocol / Internet
Protocol) - etabluje se jakožto komunikační standard
Inf2-06-08
11
Internet
... k Internetu
z
od 90. let se hovoří o Internetu
z
13.2.1992 - uvedení Internetu do ČSFR (Cesnet)
Internet society - http://www.isoc.org
Inf2-06-08
12
6
Internet
CESNET – 5/2007 – topologie
Inf2-06-08
13
Internet
Topologie evropské
evropské sítě GÉANT
Inf2-06-08
14
7
Internet
O co jde???
World Wide Web (WWW)
z WWW je informační systém na bázi hypertextových dat
v grafickém uživatelském prostředí
z vznikl v roce 1989 v CERNu (Ženeva) jako IS pro
tamní výzkumné pracovníky
z hypermediální systém - umožňuje ve WWW
dokumentech vzájemnou vazbu a propojení mezi
multimediálními daty (texty, grafikou, audiosoubory,
videosoubory,…)
z k WWW dokumentům je možný přístup z klientských
počítačů prostřednictvím tzv. WWW-browserů
Inf2-06-08
15
Internet
Adresy v Internetu
z IP adresy
z doménové (symbolické) adresy
z uživatelské adresy
z e-mailové adresy
z URL adresy
Inf2-06-08
16
8
Internet
IP adresy v Internetu
z MAC adresa - Medium Access Control
hardwarová adresa síťového adaptéru pevně stanovená
výrobcem (v případě Ethernetu má 12
hexadecimálních číslic)
z DHCP- Dynamic Host Configuration Protocol
z BOOTP - Bootstrap Protocol
starají se o přiřazení IP adres MAC adresám v LAN (nebo se IP
adresy dají nastavit ručně na každém zařízení)
17
Inf2-06-08
Internet
Adresace - IP- adresa (IPv4)
z
IP-Adresa je složena ze čtveřice čísel (< 256), jež jsou
od sebe odděleny tečkami. Společně vytváří jednu
určitou adresu na Internetu.
z
Teoreticky lze adresovat 232 adres (4,29 miliardy)
z
Experimentálně se provozuje nové adresní schéma
(128 bitů - IPv6)
Př. : Internetovská adresa: 124. 37. 4.
7
analogie Poštovní adresa:
Čísla domů Ulice Místo
Země
z
Inf2-06-08
18
9
Internet
Adresace - IPv4 - adresa
V závislosti na rozsahu sítě se používají 3 formáty adres:
¾ adresy třídy A (7,24) - pro rozsáhlé sítě s mnoha počítači; adresa sítě
je 7 bitů, adresa hosta v síti 24 bitů
7
24
0
netid
hostid
¾
adresy třídy B (14,16) - pro střední sítě
2
14
16
¾
adresy třídy C (21,8) - pro menší sítě
3
21
10
netid
110
hostid
8
hostid
netid
19
Inf2-06-08
Internet
Adresace - IPv4 - adresa
Adresy třídy A a B mohou vytvářet vlastní adresaci subsítí:
2
10
14
netid
16
subnetid
hostid
Tabulky obsahující systém přidělených adres musí být
k dispozici na příslušných směrovačích (routerech).
• Centrální evidence přidělených IP adres i systém přidělování
nových domén se vede a organizuje v USA (evidence je
k dispozici na www.INTERNIC.NET).
http://www.internic.net/
Inf2-06-08
20
10
Internet
Adresace - IPv6
z
Teoreticky lze adresovat 2128 adres (667 miliard adres)
z
možnost adresace mobilních telefonů, každého přístroje
možnost vlastní identifikace
pro každý přístroj
0
vyšší náklady přechodu na
novou technologii
hierarchická struktura sítě
0
zabudované bezpečnostní
prvky
je nutný upgrade síťového
vybavení
0
nativní podpora kvality služeb
je třeba přizpůsobit aplikace
komunikující po síti
flexibilní hlavička
0
přínos nasazení pro řadu
systémů a aplikací je nejistý
21
Inf2-06-08
Doménové adresy v Internetu
¾ doménová adresa - symbolické
symbolické pojmenová
pojmenování uzlu
- umožň
uje snadně
umožňuje
snadnější organizaci adres v Internetu;
¾ domény 1. úrovně - cz,
cz, fi,
fi,… - zkratky stá
států nebo
speciá
speciální
lní domé
domény (com
(com,, edu,
edu, net,
net, mil,
mil, gov,
gov, org);
org);
¾ domény 2. úrovně - vslib.
vslib.cz,
cz, vlá
vláda.cz
da.cz,,…;
¾ domény 3. úrovně – tyto.vslib
tyto.vslib..cz,
cz, aquila.
aquila.vslib.
vslib.cz
¾…
¾ doménová adresa uzlu - home.tyto.
vslib..cz,
home.tyto.vslib
cz,…;
¾ DNS - Domain Naming System - zajiš
zajišťuje př
převod IP
adres na domé
doménové
nové adresy a naopak.
čtvrtek, 3. kvě
května 2007
Internet
22
11
Internet
Adresace - Domain Name System (DNS)
z Alternativní forma adresace
z je rovněž vystavěna hierarchicky
z adresa DNS obsahuje komponenty, které jsou od
sebe odděleny tečkami:
host.subdomain.domain.topleveldomain
(např.: www.hf.vslib.cz)
• častá adresace (toplevel domain):
v USA:
označení zemí:
com komerční organizace
mil vojenské organizace
gov vládní organizace
edu vzdělávací organizace
org ostatní organizace
de Německo
ch Švýcarsko
at Rakousko
uk Velká Británie
cz Česká republika
23
Inf2-06-08
Uživatelské adresy v Internetu
¾ adresa uživatele v Internetu:
user@adresa-uzlu
¾ user - uživatelské jméno,
¾ využití zejména při on-line komunikaci v
síti...
čtvrtek, 3. kvě
května 2007
Internet
24
12
E-mailové adresy v Internetu
¾ e-mail - (čti „ímejl“
mejl“) - elektronická
elektronická poš
pošta;
¾ e-mailová adresa:
jméno-uživatele@doména
¾ jméno-uživatele - nemusí
nemusí odpoví
odpovídat
uživatelské
ivatelskému jmé
jménu;
¾ doména - většinou pouze ná
název domé
domény, nikoliv
adresa konkré
konkrétní
tního uzlu.
čtvrtek, 3. kvě
května 2007
Internet
25
Internet
Uniform Resource Locator (URL)
z Browser musí „poznat“, kde se nachází hledaný
dokument; tuto adresu obsahuje URL
z URL je složen z:
- identifikace Internetovské služby (HTTP, FTP, ...)
- Internetovské adresy serveru (IP-adresy nebo jména
domény)
- umístění dokumentu na serveru
z Hypertext ve WWW stránkách je založen na
automatickém propojení URL (spojení)
Inf2-06-08
26
13
URL adresy v Internetu
¾ URL - Uniform Resource Locator - umožň
uje
umožňuje
identifikovat informač
informační zdroj na Internetu;
¾ URL adresa:
protokol://[user@]uzel[:port][/cesta][/soubor][?parametry]
nebo
mailto:e
mailto:e--mailová
mailová-adresa
Příklady:
http://www.ders
http://www.ders..cz/
cz/obd/
obd/jcu
ftp://
novak@
@home.
ftp://novak
home.hf.
hf.vslib.
vslib.cz
mailto:
jcu..cz
mailto:pavel.satrapa@
pavel.satrapa@jcu
telnet://
home..hf.
telnet://home
hf.vslib.
vslib.cz
news://
news..vslib.
news://news
vslib.cz
čtvrtek, 3. kvě
května 2007
Internet
27
Internet
Browser
z
z
z
= přístupový program k WWW
původně určen k prohlížení webovských stránek
dnes: univerzální Internetovské uživatelské rozhraní
Internet Explorer:
z WWW browser od firmy Microsoft
z podíl na trhu: cca. 70%
další:
z
z
Netscape Communicator – ústup ze „slávy“
Firefox, Mozilla, Mosaic, Opera
Inf2-06-08
28
14
Internet
Vyhledávací služby
z 2 základní formy: vyhledávací stroj, katalog
z vyhledávací stroj: zadání hledaného pojmu, výstup
ve formě vyhledaných webovských adres (AltaVista,
Lycos)
z katalog: vyhledávání podle strukturovaného
seznamu Webovských stránek (Yahoo, Seznam)
¤
robot, respektive spider-program pro automatickou
výstavbu katalogu a indexů vyhledávacích strojů
¤
zlepšení vyhledávání za pomoci komplexních dotazů
(logické operátory,…)
Inf2-06-08
29
Internet
Vyhledávací stroje
z Fulltextové indexní systémy
z dotazovací jazyky
z jednoduché zadávání dotazů
z pokročilé dotazování (booleovská logika)
z řazení dotazů podle relevance
Inf2-06-08
30
15
Internet
Elementy vyhledávacích strojů
z Robot
9 prochází web a získává stránky
z Index
9 vytváří a udržuje databázi klíčových slov a odkazů na
stránky, které tato slova obsahují
z vyhledávací stroj
9 vyhodnocuje dotazy a z indexu získává informace o
stránkách, které vyhovují dotazu
Inf2-06-08
31
Internet
Inf2-06-08
32
16
Internet
33
Inf2-06-08
Internet
Dotazovací jazyky
z Jednoduché dotazy
Æseznam slov
Æfráze v uvozovkách
Æ+ a - operátory
z Pokročilé dotazy
ÆBooleovské logika (AND, OR, NOT)
Æsdružování do závorek
Ækontextové operátory title: domain:
link:
Inf2-06-08
34
17
Internet
Vyhledávací stroje - výhody a nevýhody
z Výhody:
Ævelký rozsah, př. Altavista
Æjednoduchý přístup i pro „nepoučené“ uživatele
z Nevýhody
Æmnoho nerelevantních odkazů
Æčasto neaktuální odkazy
Æřazení odkazů
Inf2-06-08
35
Internet
Vyhledávací služby
z Předmětové katalogy
z ručně zpracované seznamy
z strukturovaný model informací
z většinou prověřené zdroje
Inf2-06-08
36
18
Internet
Hlavní kategorie katalogu Yahoo
Inf2-06-08
37
Internet
Kategorie „Business and Economics“ na Yahoo
Inf2-06-08
38
19
Internet
Kategorie „Business and Economics“ na Yahoo
Inf2-06-08
39
Internet
Předmětové katalogy
z Výhody:
z záruka kvality
z zpřesňující vyhledávání
z Nevýhody:
z menší rozsah
z obecnost popisů
z platnost odkazů
z časová náročnost vyhledávání
Inf2-06-08
40
20
Internet
Přehled: Důležité služby Internetu
E-Mail
Gopher
Newsgroups
WWW
WAIS, ARCHIE
FTP
Telnet
IRC
41
Inf2-06-08
Internet
O co jde???
FTP
z File Transfer Protocol (FTP)
z slouží k přenosu libovolných souborů (text, obraz, zvuk,
videosekvence) mezi různými počítači prostřednictvím
sítě
z jedna z nejpoužívanějších služeb Internetu
z přenos:
- “privátních“ souborů (odpovídající přístupová práva)
- celosvětově volně přístupné soubory (anonymní FTP)
Inf2-06-08
42
21
Internet
O co jde???
Telnet
z standardní služba pro připojení na vzdálené počítače
(remote login)
z uživatel může ze svého počítače pracovat na počítači
vzdáleném (terminálová emulace)
z není využívána vlastní výpočetní kapacita, ale kapacita
zvoleného vzdáleného hostitelského počítače
z možnost pouze textové emulace
z současné využití: přístup ke knihovním katalogům a
k databankám
43
Inf2-06-08
Internet a internet
¾ internet - výraz pro obecnou rozlehlou počítačovou
síť, sestávající alespoň ze dvou nebo více menších,
vzájemně propojených a komunikace schopných sítí;
¾ Internet - celosvětová síť sítí - stále častěji se ale
používá i označení „internet“;
¾ intranet - privátní síť;
¾ extranet - vnější síť;
¾ firewall - uzel oddělující intranet od extranetu.
čtvrtek, 3. kvě
května 2007
Internet
44
22
Internet
Intranet
• je založen na využití technologie WWW pro zajištění některých funkcí
podnikových informačních systémů
• umožňuje připravovat a zveřejňovat informace v rámci podnikové počítačové
sítě stejným způsobem jako v Internetu - prostřednictvím WWW stránek
• obsah stránek spojen s prvky informačního systému organizace, je řízen a
ochraňován proti neoprávněným přístupům
• je určen převážně pro veřejné sdělitelná data uvnitř organizace
• není svázán s produkty jedné firmy, tvoří otevřený standard, provozovatelný
pod různými operačními systémy a na různých technických platformách
• umožňuje jednotný přístup k různým dokumentům, které byly vytvořeny
různými aplikacemi.
• umožňuje propojení podnikových databází s prostředím WWW
Inf2-06-08
45
Internet
Tvorba webových stránek - možnosti
Dvě možnosti vytváření:
• Strukturní editory
• upravuje přímo výsledný kód
• je třeba znát jazyk HTML
• WYSIWYG editory
• zobrazují stránku už při psaní tak, jak bude vypadat v prohlížeči
• zdrojový kód se generuje automaticky
• žádná znalost jazyka není potřeba.
Inf2-06-08
46
23
Internet
Tvorba webových stránek – možnosti
Strukturní editory
• na první pohled těžkopádné, ale kdo umí HTML, dokáže s nimi bez problémů pracovat
• program vypadá jako obyčejný textový soubor, ale umožňuje trochu sofistikovanější
zadávání kódu.
• Zástupci:
• Macromedia HomeSite
• UltraEdit
• EasyPad (český)
• PSPad (český)
• Poznámkový blok neboli Notepad (nepodporuje žádné automatické zadávání
kódu)
47
Inf2-06-08
Internet
Tvorba webových stránek – možnosti
Strukturní editory
• ačkoli v minulých letech zdálo, že lidé z pohodlnosti přejdou od strukturních editorů k
wysiwyg editorům, nestalo se tak
• strukturní editory význam naopak neztrácejí
• používají je ale zejména profesionální tvůrci dynamických a jinak specifických
stránek, z důvodu naprosté kontroly nad vytvářeným kódem
• většina těchto editorů navíc dokáže třeba takové drobnosti jako zkontrolovat syntaxi
jazyka HTML, ověřit všechny odkazy, apod.
Inf2-06-08
48
24
Internet
Tvorba webových stránek – možnosti
Wysiwyg editory
•
•
•
•
wysiwyg = "What you see is what you get", tedy "co vidíš, to dostaneš„
práce s nimi je velmi pohodlná
vhodné i pro začátečníky
Nevýhody:
• neukazují úplně přesně to, co je výsledkem v prohlížeči
• občas přidávají do kódu zbytečnosti
• všechny slušné wysiwyg editory dnes nabízejí možnost přímé úpravy kódu
Inf2-06-08
• Zástupci:
• Microsoft FrontPage
• Macromedia Dreamweaver
• Adobe GoLive
• Pro vytváření stránek lze použít i Microsoft Word
49
Internet
Tvorba webových stránek – technologie
• HTML (HyperText Markup Language)
• Hypertextový značkovací jazyk sloužící k vytváření webových stránek
• XHTML (extensible hypertext markup language)
• nástupce značkovacího jazyka HTML.
• značkovací jazyk založený na specifikaci XML, pro tvorbu hypertextových
dokumentů v prostředí WWW
• CSS (Cascading Style Sheets)
• Jedná se o jazyk pro formátování způsobu zobrazení stránek napsaných v jazycích
HTML, XHTML nebo XML.
Inf2-06-08
50
25
Internet
Tvorba webových stránek – technologie
• PHP (PHP: Hypertext preprocesor)
• PHP je skriptovací jazyk nezávislý na platformě, jehož skripty se začleňují přímo
do struktury jazyka HTML a jsou prováděny na straně serveru a uživatel vidí např.
jen vygenerovaný HTML kód
• syntaxe kombinuje několik programovacích jazyků (Perl, C, Pascal a Java)
• vhodné použití PHP je např. pokud vkládáme do HTML kódu prvky, které se
opakují na všech stránkách webu (např. navigační lišta, menu).
• Další technologie:
• ASP (konkurence PHP)
• XML
• …
Inf2-06-08
51
Internet
Tvorba webových stránek – technologie
XHTML + CSS (kaskádové styly)
• oddělení obsahu a formy
• spojení těchto technologií je v současné době dostatečně vyspělou metodou, jak
vytvářet webové stránky
• technologie CSS se využívá k formátování obsahu HTML, XHTML a XML
dokumentů.
• kaskádové styly umožňují přesně určit, jak bude který element vypadat
• stylem můžeme definovat jednotný vzhled celého webu nebo dokumentu (např.
všechny nadpisy druhé úrovně budou červené)
Inf2-06-08
52
26
Internet
Tvorba webových stránek – technologie
XHTML + CSS (kaskádové styly)
• stejně tak můžeme pomocí stylu nadefinovat vzhled pro jediný výskyt určitého prvku v
dokumentu
• výhody, které kaskádové styly přinášejí, jsou redukce množství použitého kódu a
přehlednost kódu
• navíc, pokud budeme chtít např. změnit barvu písma všech nadpisů třetí úrovně na
celém webu, postačí pozměnit jen jednu položku v souboru kaskádových stylů
• pokud bychom chtěli to samé udělat na webu, který byl vytvořen jen pomocí HTML,
museli bychom měnit všechny příslušné atributy u každého nadpisu třetí úrovně
Inf2-06-08
53
27