Právní aktuality LegaL Update 2 / 2012

Transkript

POD DROBNOHLEDEM
Zákon o obchodních korporacích
Důvěra v zápis do katastru nemovitostí
Co na to nový občanský zákoník?
PRK Partners oceněna
za nejlepší klientské služby
Děkujeme!
Právní aktuality
Legal Update
2 / 2012
editorial
Kouzlo nechtěného...
…tak nějak se stalo, že naše interní rekodifikační know-how bude od září dostupné
s nadsázkou řečeno každému, kdo má počítač a je uživatelem Aspi.
Abychom si nevysloužili výsměch všech těch, kteří na právu a výplodech právníků
shledávají pramálo kouzelného, uberu tomuhle úsloví na vzletnosti a „kouzlo
nechtěného…“ poopravím na „produkt neplánovaného…“. Seběhlo se to totiž asi takhle:
Když tři z vašich čtyř of counselů jsou významní akademici, svádí to ke zvolání
„školte naše klienty, pánové, prosím“. Člověk by v tom nadšení pro věc málem zapomněl,
že advokátní kancelář je tak dobrá, jak dobře umí to, co ji dělá advokátní kanceláří,
tedy radit klientům o právu v praxi. A nebo o právu v životě, chcete-li.
Naštěstí jsme nezapomněli ani na tohle, ani na slova klasika o tom, že „celek je více než
souhrn jeho částí“, tudíž víme, že PRK Partners bude více než jen souhrnem akademické
a praktické složky tehdy, pokud teorii s praxí skutečně propojíme.
A proto jsme před několika měsíci pověřili kolegu Petra Bezoušku koordinací projektu,
na jehož počátku bylo pár orientačně nadepsaných sloupců v jinak prázdné tabulce,
a na jeho konci pak interní databáze zachycující průnik základního teoretického
a praktického know-how naší firmy o novém soukromém právu. Výsledné dílo sleduje
zpřehlednění hlavních pojmových a obsahových rozdílů mezi starou a novou právní
úpravou metodou systematického popisu 500 klíčových hesel (právních institutů
a dalších pojmů) včetně vyznačení jejich vzájemných souvislostí.
Takhle to vypadá, že se prostě a jednoduše sepsalo, co se vědělo.
Ve skutečnosti se však na mnoha místech muselo teprve vymyslet, co se vlastně
ví. A tak si půjčím otřepané, leč pravdivé tvrzení a potvrdím, že i na počátku
mnoha našich „excelovských“ okének stálo X různých názorů a X+1 právníků.
Ale to byla konec konců právě ta pionýrská cesta, kterou jsme chtěli zahájit.
Původní účel byl tedy jasný, vytvořit si soukromého průvodce bezmála 4000
novými paragrafy, abychom uměli včas a kvalifikovaně obsloužit naše klienty
v době, kdy nebude možné opřít se ani o aktuální plody právní vědy,
ani o judikaturu. Jenže když pak v pokročilé fázi projektu projíždíte
kurzorem mezi prvním a třístým finálně zpracovaným heslem, náhle vás
napadne, jestli není škoda, aby se podle téhle kuchařky učilo vařit jen pár
desítek právníků. Jestli by třeba neměla být k dispozici klientům přímo.
Tahle myšlenka stála na počátku úvah o emancipaci databáze, na
jejichž konci padlo rozhodnutí zpřístupnit naše know-how komukoliv,
kdo se s novými zákony potřebuje nebo chce seznámit.
A tak právníci a „ajťáci“ dali hlavy dohromady a výsledný
produkt dá společnost Wolters Kluwer (provozovatel Aspi)
na trh již na podzim tohoto roku.
Nezbývá nám než doufat, že i vy na tom původně nechtěném
efektu, najdete alespoň špetku kouzla…
Hezké prázdniny. Dr. Radan Kubr, partner
obsah
Editorial
Kouzlo nechtěného
Obsah1
Korporační právo
2-8
Nový zákon o obchodních korporacích
Nový výklad ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku ve světle judikatury Nejvyššího soudu ČR
Změna úpravy finanční asistence u společností s ručením omezeným
Procesní právo
Zrušení ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu Ústavním soudem
Nemovitosti a nový občanský zákoník
Důvěra v zápis do katastru nemovitostí
8-9
9 - 10
Pracovní právo
Nové právní předpisy
Judikatura
10 - 13
Děje se v PRK Partners
PRK Partners oceněna za nejlepší klientské služby - Děkujeme!
Český den na dostihovém závodišti v Bratislavě
PRK Partners podporuje talentované studenty právnických fakult
14 - 17
English Summery
18 - 21
Věděli jste, že...?
1
PRK Part ne r s le ga l up d a te
22
korporační právo procesní právo nemovitosti a nový občanský zákoník pracovní právo děje se v PRK Partners
KORPORAČNÍ PRÁVO
Nový zákon o obchodních korporacích
Autoři:
Mgr. Jan Jaroš, LL.M.
Mgr. David Šmejdíř
V souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva došlo vedle přijetí nového občanského zákoníku
a zákona o mezinárodním právu soukromém také k přijetí zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (ZOK), a to s účinností od 1. 1. 20141.
ZOK si mimo jiné klade za cíl odstranit stávající duplicitu některých institutů občanského a obchodního
práva a zaměřit se na nezbytnou úpravu toho, co není upraveno novým občanským zákoníkem. Zároveň
však nehodlá stávající úpravu radikálně měnit, pouze ji v některých případech modernizovat a přizpůsobit
stávajícím potřebám praxe. Níže nabízíme stručné shrnutí některých změn, které dle našeho názoru ZOK
přináší.
ZOK obsahuje úpravu obchodních korporací, mezi které řadí obchodní společnosti a družstva. Evropská akciová
společnost, Evropská družstevní společnost a Evropské zájmové hospodářské sdružení jsou upraveny zejména
nařízeními a zvláštními právními předpisy.
Značná část úpravy obchodního zákoníku se přesune do nového občanského zákoníku. Jedná se např. o úpravu
nekalé soutěže, likvidace obchodních společností (s drobnou výjimkou u a. s.) atd. Úprava obchodních závazkových
vztahů již v ZOK obsažena nebude a použije se úprava obsažená v novém občanském zákoníku, čímž dojde k
odstranění duplicity u řady institutů občanského a obchodního práva.
Některé změny v obecné úpravě
Jedním z institutů, který je společný pro všechny obchodní korporace a který doznal určitých změn, je vypořádací
podíl – jeho výše se bude určovat z hodnoty obchodní korporace, v níž zanikla účast. V případě zrušení obchodní
korporace s likvidací vzniká společníkům právo na likvidační zůstatek, který se rozdělí nejprve mezi společníky
s vkladovou povinností, a poté mezi společníky ostatní (samotná likvidace je však předmětem úpravy nového
občanského zákoníku). Každá výplata zisku (nebo jiných vlastních zdrojů) bude nově podléhat testu úpadku, tzn.,
že obchodní korporace si takovou výplatou nesmí způsobit úpadek.
Další změny vztahující se k obchodním korporacím obecně souvisí se změnou úpravy jednání za obchodní
korporaci. Pro statutární (i jiné) orgány zůstane zachována povinnost jednat za společnost či družstvo s péčí
řádného hospodáře a v případě plnění pokynu valné hromady, který je v rozporu s právními předpisy, příslušný
orgán neponese odpovědnost, pokud na tuto skutečnost upozornil. Zavádí se též pravidlo podnikatelského
úsudku (tzv. business judgement rule), které stojí na koncepci, že jedná-li někdo náležitě, informovaně a v zájmu
společnosti, nemůže nést veškerá rizika, která mohou v podnikání nastat. Obě tato pravidla se budou vztahovat také
na prokuristy. Členové orgánů obchodních korporací budou mít povinnost informovat ostatní členy tohoto orgánu
v případě, že může při výkonu jejich funkce dojít ke střetu zájmů. ZOK též zavede ručení (i bývalých) členů orgánů,
pokud přivedli společnost do úpadku.
Detailnější úpravu doznala smlouva o výkonu funkce – subsidiárně se bude řídit pravidly o smlouvě příkazní
zakotvenými v novém občanském zákoníku.
V oblasti koncernů ZOK zavádí ručení tzv. vlivných osob. Ovlivní-li vlivná osoba2 chování obchodní korporace (tj.
ovlivněné osoby) k její újmě, má povinnost tuto újmu nahradit, ledaže mohla při svém ovlivnění v dobré víře rozumně
předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. Pokud v důsledku takového ovlivnění
ovlivněná osoba nemůže zcela nebo zčásti splnit dluh vůči svým věřitelům, ručí vlivná osoba věřitelům ovlivněné
osoby za splnění tohoto dluhu. Odpovědnost této (vlivné) osoby se však neuplatní v případě, že prokáže existenci
koncernu a současně, že újma vznikla v zájmu koncernu a bude v jeho rámci vyrovnána (k vyrovnání může dojít i
jiným způsobem, než v penězích). Povinnost vypracovávat zprávu o vztazích zůstává zachována.
1
2
ZOK byl prezidentem republiky podepsán dne 20. 2. 2012.
Tj. osoba, která má vliv v obchodní korporaci.
2
Některé změny v úpravě obchodních společností / korporací
Co nového u „vosek“ a „komanditek“ ?
Ke změnám v úpravě veřejné obchodní společnosti (v. o. s.) a komanditní společnosti (k. s.) pouze stručně
uvádíme, že vkladovou povinnost do v. o. s. bude nově možné splnit provedením nebo prováděním prací, či
poskytnutím nebo poskytováním služby. V k. s. dochází k jinému pojetí vkladové odpovědnosti a ručení komanditisty
skrze definici tzv. „komanditní sumy“. Úprava družstva bude detailnější a přesnější a také zavede nový druh družstva
– tzv. sociální družstvo. To by mělo nahradit současné neziskové organizace.
„Eseróčko“ za kačku
Asi nejvíce změn přináší ZOK v úpravě společnosti s ručením omezeným (s. r. o.). Dojde k celkové liberalizaci
v úpravě s. r. o. – nově bude snazší s. r. o. zakládat, neboť minimální výše vkladu společníka bude činit 1,- Kč a
současně dojde k odstranění zákazu řetězení jednočlenných společností. Vlastníci si tak ze stávajících s. r. o. budou
moci uvolnit prostředky. Dále bude umožněna existence více druhů podílů, přičemž jeden společník bude moci
vlastnit různé druhy podílů. Určí-li to společenská smlouva, může být podíl představován kmenovým listem, který je
cenným papírem na řad a nelze jej vydat jako zaknihovaný cenný papír. Kmenový list nemůže být veřejně nabízen
nebo přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu. Se souhlasem nejvyššího
orgánu společnosti bude možné započíst pohledávku společnosti na splacení vkladu proti pohledávce povinného
společníka vůči společnosti. Pro případy uložení příplatkové povinnosti zavádí právo společníka, pokud pro uložení
povinnosti příplatku nehlasoval, jednostranně vystoupit ze společnosti (tzv. abandonní právo).
Dále ZOK obsahuje některé změny související s rozhodováním na valné hromadě s. r. o. Předně umožňuje zvýhodnit
minoritní společníky fakultativním zavedením tzv. kumulativního hlasování při volbě členů orgánů společnosti (tento
institut ZOK zavádí také pro a. s.). Při tomto způsobu hlasování se standardní počet hlasů společníka násobí počtem
členů voleného orgánu a společník může pro volbu konkrétní osoby použít všechny hlasy, se kterými nakládá, nebo
jejich libovolný počet. Nebude také možné dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady, pokud účastník této
valné hromady nenechal do zápisu zapsat protest.
A co na to „akciovky“ ?
Úprava akciové společnosti (a. s.) v ZOK by měla znamenat spíše systematické změny a celkové zpřehlednění
oproti úpravě v obchodním zákoníku a dále odstranění některých přílišných tvrdostí způsobených přesahující
transpozicí Druhé směrnice (např. zjednodušení postupu při zvyšování základního kapitálu). Dojde například ke
zrušení možnosti sukcesivního založení a. s. (tento institut nebyl v praxi téměř využíván) a také k zavedení tzv.
kusových akcií, tzn. akcií bez jmenovité hodnoty3. Ohledně nabytí majetku společnosti od akcionáře (zakladatele) za
úplatu převyšující 10 % základního kapitálu v průběhu dvou let od vzniku společnosti se bude vyžadovat ohodnocení
znalcem a schválení valnou hromadou. Souhlasy dozorčí rady a příp. valné hromady při převodu majetku
společnosti v hodnotě vyšší než 1/3 vlastního kapitálu se nadále vyžadovat nebudou.
Změnu představuje zavedení omezení vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný nebo imobilizovaný cenný
papír. Takové pojetí v zásadě koresponduje s návrhem zákona o zvýšení transparentnosti právnických osob, který
v současnosti projednává vláda. Jeho smyslem je zprůhlednit akcionářskou strukturu u a. s. s akciemi na majitele.
Seznam akcionářů sice nebude veřejně přístupný, ale měly by k němu mít přístup například orgány činné v trestním
řízení. Dále bude zrušen taxativní výčet druhů akcií a společnost bude moci sama rozhodnout, jaké druhy akcií vydá.
Zajímavou novinkou v oblasti vnitřní struktury řízení a. s. je zavedení možnosti volby mezi monistickou strukturou
(tj. správní rada a statutární ředitel) nebo stávající dualistickou strukturou (představenstvo a dozorčí rada) – v obou
případech však nejvyšším orgánem společnosti zůstává valná hromada. Členy představenstva a dozorčí rady se
nově budou moci stát též právnické osoby.
3
3
Jednotlivé kusové akcie představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti.
Nový výklad ust. § 196a odst. 3 obchodního zákoníku ve světle
judikatury Nejvyššího soudu ČR
Autorky:
Mgr. Lenka Konvalinová, LL.M.
Mgr. Michaela Ericssonová
Odborná spolupráce:
Doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D.
Rádi bychom vás upozornili na významnou změnu v doposud konstantním výkladu § 196a odst. 3
obchodního zákoníku, kdy v případě absence stanovení ceny převáděného majetku podle znaleckého
posudku, byla soudy dovozována absolutní neplatnost smlouvy o převodu majetku. Tuto změnu přinesl
začátkem února 2012 Nejvyšší soud ČR, který vydal přelomové rozhodnutí, ve kterém přehodnotil svůj názor na
smlouvu o převodu majetku v případě, kdy cena převáděného majetku nebyla určena na základě posudku znalce
jmenovaného soudem.
Ačkoli o ustanovení § 196a obchodního zákoníku toho bylo již napsáno v odborné literatuře mnohé, je vzhledem k
obsahu tohoto článku vhodné zdůraznit účel zmíněného ustanovení. Tímto účelem je ochrana společnosti před
nepoctivým jednáním osob, které jsou oprávněny činit za společnost či jejím jménem právní úkony, a to tak,
aby tyto osoby neuzavíraly obchody v neprospěch společnosti ve svůj individuální prospěch. Navazujícím
účelem je pak i zajištění ochrany třetích osob, zejména věřitelů společnosti.
Ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku stanoví, že v případě, kdy společnost nebo jí ovládaná osoba
nabývá majetek za protihodnotu (ke dni nabytí) ve výši alespoň 1/10 upsaného základního kapitálu od akcionáře,
člena představenstva, dozorčí rady, či od osob jim blízkých, anebo od osoby jí ovládané a dalších osob uvedených
v tomto ustanovení, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem.
Totéž platí v případě, kdy společnost na tyto osoby úplatně převádí majetek této hodnoty (tj. ve výši alespoň 1/10
upsaného základního kapitálu).
Pokud navíc dochází k nabytí majetku do 3 let od vzniku společnosti, musí nabytí majetku také schválit valná
hromada. Výjimku tvoří pouze převody majetku v rámci běžného obchodního styku. Jedná se o takové převody,
prostřednictvím kterých společnost uskutečňuje odbyt své produkce v rámci vlastního předmětu podnikání,
nakupuje pro vlastní podnikání suroviny, energie, polotovary a další komponenty, pokud její smluvní partneři patří
do skupiny subjektů, které jsou vypočteny výše. Vyňaty z režimu § 196a odst. 3 obchodního zákoníku jsou dále
také obchody, které podléhají jinému dozorovému či dohledovému mechanismu (např. nabytí cenných papírů od
vlastního akcionáře na regulovaném trhu).
Posudek znalce, který stanoví hodnotu převáděného majetku, má zajišťovat naplnění účelu § 196a obchodního
zákoníku, tzn., aby cena převáděného majetku nebyla pro společnost nevýhodná, závislá pouze na vůli smluvních
stran, ale aby byla stanovena způsobem, který zaručí, že tato cena odpovídá reálné hodnotě majetku.
Podle dosavadních závěrů Nejvyššího soudu ČR platilo, že v případě, kdy se nejedná o převod majetku v rámci
běžného obchodního styku, ani o obchod, který podléhá dozorovému nebo dohledovému mechanismu, je smlouva
o převodu majetku absolutně neplatná tehdy, pokud cena tohoto převáděného majetku nebyla stanovena na
základě znaleckého posudku. Vzhledem k tomu, že absolutní neplatnost nelze podle většinového názoru dodatečně
zhojit, dovozovaly soudy, že ani dodatečně vyhotovený znalecký posudek nemůže na neplatnosti smlouvy o převodu
podle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku nic změnit, a to bez ohledu na to, nakolik se hodnota převáděného
majetku stanovená ve znaleckém posudku přiblížila kupní ceně.
Nejvyšší soud ČR však svým rozhodnutím ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009, změnil dosavadní výklad
ustanovení § 196a odst. 3 obchodního zákoníku. Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia vyslovil
v konkrétním rozhodnutí názor, že je zapotřebí zjišťovat nejenom existenci znaleckého posudku, ale také
skutečnost, zdali byla cena převáděného majetku sjednána jako cena tržní (tj. cena v daném místě a čase
obvyklá), a jako cena, kterou by mohla být společnost poškozena. Pokud by cena převáděného majetku byla
sjednána jako cena tržní, avšak by nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem, účelu
ustanovení § 196a obchodního zákoníku je i tak dosaženo, neboť by cena nebyla stanovena na úkor společnosti.
V takovém případě pak není důvod dovozovat absolutní neplatnost uzavřené smlouvy jen proto, že nebyl dodržen
formální postup spočívající ve stanovení ceny na základě znaleckého posudku.
4
Na základě nového rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tak dostávají nabyvatelé majetku možnost prokázat,
že ačkoli nebyla cena převáděného majetku stanovena znaleckým posudkem, odpovídala v době převodu
ceně tržní, a smlouva tak nemusí být z tohoto důvodu nahlížena jako absolutně neplatná. I pro případy
budoucích převodů lze připustit, že nevypracování posudku znalce jmenovaného soudem nezpůsobí absolutní
neplatnost smlouvy, pokud cena sjednaná ve smlouvě bude odpovídat ceně tržní.
Nutno na závěr podotknout, že dosavadní výklad způsoboval v praxi nemalé potíže, a to zejména v případech,
kdy byla neplatnost smlouvy o převodu majetku zjištěna až po několika následných převodech tohoto majetku.
Vzhledem k tomu, že následné zhojení absolutní neplatnosti není možné, všechny následné převody byly prohlášeny
za neplatné a strany si musely vracet poskytnuté plnění. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tak jistě znamená krok
správným směrem, když upřednostňuje výklad založený na účelu zákona před výkladem formalistickým a klade
důraz na ochranu zájmů společnosti.
Změna úpravy finanční asistence u společností s ručením omezeným
Autor:
Mgr. Ing. Norbert Hink
Změny obchodního zákoníku, které byly s účinností od 1. ledna 2012 provedeny zákonem č. 351/2011 Sb.,
se staly poměrně diskutovaným právním tématem uplynulých měsíců. Vedle hlavních bodů této novelizace,
kterými byly zejména změny ustanovení § 196a, výslovné připuštění limitace náhrady budoucí škody a
řešení souběhu funkcí v obchodních společnostech, ovšem v rámci těchto diskuzí zůstala poněkud stranou
úprava ustanovení regulujícího poskytování finanční asistence ze strany společností s ručením omezeným.
Přestože se jedná o textově drobnou úpravu, domníváme se, že by mohla být pro praxi akvizičního
financování významná.
Tato úprava spočívá ve vypuštění problematického odkazu na § 123 odst. 2 obchodního zákoníku z ustanovení
§ 120a odst. 1 písm. b) obchodního zákoníku. S interpretací tohoto odkazu se odborná veřejnost potýkala v zásadě
od zavedení nové úpravy finanční asistence do obchodního zákoníku v roce 2009. Na základě tohoto odkazu mělo
být na finanční asistenci obdobně použito ustanovení omezující výplatu zisku společnosti s ručením omezeným jejím
společníkům, podle něhož k výplatě nelze použít základního kapitálu, rezervního fondu ani ostatních kapitálových
fondů ani prostředků, které podle obchodního zákoníku, společenské smlouvy nebo stanov mají být použity k
doplnění těchto fondů. Uvedené ustanovení navíc určuje přiměřené použití určitých ustanovení § 178 obchodního
zákoníku, která regulují distribuci zisku v rámci akciových společností.
Hlavní námitky proti uvedenému odkazu spočívaly především v tom, že poskytování finanční asistence nemá přímou
vazbu a dopad na vlastní kapitál společnosti, a to nejen v případě poskytnutí finanční asistence ve formě zajištění,
ale ani při poskytnutí finanční asistence formou úvěru či půjčky. Tyto námitky vedly u některých odborných autorit
dokonce k závěru, že diskutovaný odkaz je nefunkční, a tedy na finanční asistenci neaplikovatelný. Podle jiných
odborných názorů však přes pochybnosti o ekonomickém ratiu uvedeného ustanovení bylo třeba na jeho základě
omezení stanovené pro částku vlastního kapitálu k rozdělení mezi společníky vztáhnout i na poskytování finanční
asistence. Judikatura přitom neměla možnost k této otázce zaujmout stanovisko.
Za uvedené situace přijala praxe celkem logicky spíše konzervativnější výklad a bylo dovozováno, že částka finanční
asistence poskytované společností s ručením omezeným nesmí převýšit částku vlastního kapitálu společnosti,
kterou je možno rozdělit mezi její společníky. V případě poskytování finanční asistence formou zajištění to pak
znamenalo limitaci výše zajišťovaných pohledávek do této částky. Pokud pomineme určité dílčí výkladové obtíže
týkající se tohoto konceptu (např. otázku, z jakých údajů a k jakému datu vycházet při stanovení této limitní
částky), představovalo toto kvantitativní omezení finanční asistence závažný problém pro banky financující akvizice
společností s ručením omezeným, které obvykle nebyly ochotny takto „okleštěné“ zajištění akceptovat.
V důsledku toho zatím nedošlo v praxi k významnějšímu využití institutu povolené finanční asistence v souvislosti
s akvizičním financováním. Namísto toho je i nadále široce aplikován obvyklý postup spočívající ve fúzi akvírované
společnosti do společnosti, která obchodní podíl ve společnosti nabyla (tzv. upstream merger), a následném
poskytnutí zajištění akvizičního financování ze strany nástupnické společnosti. Tento postup přitom přináší zase jiná
úskalí. Kromě tohoto, že financující banka není po určitou dobu vůbec zajištěna aktivy akvírované společnosti, bývá
často problém s přetrváním určitých veřejnoprávních povolení a licencí, případně i smluvních vztahů akvírované
společnosti, která realizací fúze zaniká.
5
Vypuštěním problematického odkazu na § 123 odst. 2 obchodního zákoníku z ustanovení § 120a odst. 1 písm.
b) obchodního zákoníku odpadla s účinností od 1. ledna 2012 limitace rozsahu finanční asistence poskytované
společnostmi s ručením omezeným částkou vlastního kapitálu příslušné společnosti, kterou je možno rozdělit
mezi její společníky. Jediným korektivem výše poskytnuté finanční asistence zůstává nadále pouze skutečnost, že
poskytnutí finanční asistence nesmí příslušné společnosti s ručením omezeným přivodit bezprostředně úpadek
(což v případě poskytnutí finanční asistence formou zajištění v zásadě ani nepřipadá v úvahu). Jinými slovy, pokud
poskytnutí finanční asistence splní stávající podmínky § 120a obchodního zákoníku (které nepředstavují významné
omezení) a je schváleno postupem uvedeným v tomto ustanovení, nebude podle novelizované právní úpravy
zajištění akvizičního financování poskytnuté akvírovanou společností s ručením omezeným (a tedy představující
finanční asistenci) omezeno žádnou částkou, a financující banka tak bude mít v zásadě stejné postavení a komfort,
jako kdyby jí bylo příslušné zajištění poskytnuto mimo režim finanční asistence.
Vzhledem k tomu, že novelizovaná úprava finanční asistence umožní poskytovat bankám financujícím akvizice
společností s ručením omezeným regulérní (neomezené) zajištění na aktivech akvírovaných společností, domníváme
se, že nově by se finanční asistence mohla stát (alespoň v případě společností s ručením omezeným) v praxi
skutečně využívanou alternativou k výše zmíněnému konceptu fúze a následného zajištění akvizičního financování
ze strany nástupnické společnosti. Při zachování stejné úrovně zajištění akvizičního financování totiž oproti tomuto
konceptu skýtá nepochybné výhody, a to zejména možnost poskytnout zajištění na aktivech nabývaných společností
bezprostředně po akvizici, nižší transakční náklady a rovněž zachování korporátní existence nabyté společnosti a tím
i všech jejích veřejnoprávních povolení, licencí a smluvních vztahů.
PROCESNÍ PRÁVO
Zrušení ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu
Ústavním soudem
Autorky:
Mgr. Lenka Konvalinová, LL.M.
Mgr. Marcela Gajdečková
Ústavní soud rozhodl dne 21. února 2012 nálezem, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, o zrušení ustanovení § 237 odst.
1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský
soudní řád), a to s účinností od 1. ledna 2013. Jedná se o ustanovení občanského soudního řádu, které
řeší přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního
stupně. Z pohledu nálezu Ústavního soudu se stalo důležitým posouzení jednoho z předpokladů
dovolání - dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní
stránce zásadní význam nejen pro projednávanou věc, ale pro rozhodovací činnost soudů vůbec.
Důvodem pro zrušení ustanovení byla jeho neurčitost a vágnost, neboť Nejvyššímu soudu byl dán prostor
pro nepředvídatelnou úvahu o tom, zda otázku, na kterou se dovolatel odkazuje ve svém dovolání, posoudí
jako otázku zásadního právního významu či nikoliv. K odstranění tohoto nedostatku nedošlo ani působením
judikatury Nejvyššího soudu vztahující se k výkladu a aplikaci napadeného ustanovení, která je značně nejednotná.
Dovolatel tak předem nevěděl, zda bude jeho dovolání shledáno Nejvyšším soudem přípustným či nikoliv. Tím byla
založena mezi jednotlivými dovolateli ústavně nepřípustná nerovnost.
Důsledkem rozhodovacího postupu Nejvyššího soudu o přípustnosti či nepřípustnosti dovolání s ohledem na otázku
zásadního právního významu bylo i neúměrné prodlužování řízení o dovolání způsobené zahlceností Nejvyššího
soudu, které pouze přispívá ke vzniku protiústavních průtahů a k odpovědnosti státu za škodu jimi vyvolanou.
Ústavní soud v závěru samotného nálezu vyzval zákonodárce, aby nová právní úprava dovolání obsažená
v občanském soudním řádu byla do té míry předvídatelná, že přípustnost dovolání bude zřejmá každému
potencionálnímu dovolateli ještě předtím, než opravný prostředek v podobě dovolání využije.
Nutno podotknout, že ne všichni soudci Ústavního soudu se s názorem většiny pléna Ústavního soudu ztotožnili.
Ústavní soud však v odůvodnění svého nálezu uvádí, že nastal čas k učinění systematického závěru, který by
6
nastíněný problém řešil obecně a nikoli jen v poloze jednotlivých ústavních stížností a zrušil tak úpravu nenárokového
dovolání s přáním, aby nová úprava dovolání měla již jasnou koncepci toho, jaké účely či funkce chce takový
opravný prostředek sledovat.
Zákonodárnému orgánu poskytl Ústavní soud lhůtu k přijetí nové právní úpravy do 31. prosince 2012. Účelem nové
právní úpravy dovolání by proto mělo být snížení přetížení Nejvyššího soudu v řízení o dovolání v občanskoprávních
a obchodních věcech a posílení jeho funkce při sjednocování judikatury v těchto věcech. Nová úprava dovolání
by měla omezit přípustnost dovolání na věci, které mají zásadní právní význam, a měla by se zaměřit na dovolací
důvody související s nesprávným právním posouzením věci.
Co se týče aplikovatelnosti ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu do 31. prosince 2012,
měl by Nejvyšší soud respektovat závěr Ústavního soudu vyjádřený v nálezu ze dne 6. března 2012, sp. zn. IV. ÚS
1572/11, a sice že § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu zůstává aplikovatelným právním předpisem
pro posouzení přípustnosti těch dovolání, které byly podány v době jeho účinnosti, až do jeho zrušení uplynutím dne
31. prosince 2012.
V současné době jsou projednávány návrhy nového ustanovení § 237 o. s. ř. a ustanovení s ním souvisejících.
Ministerstvem spravedlnosti byly vypracovány návrhy, které zakládají přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí
odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení
otázky hmotného nebo procesního práva – tento předpoklad je dále rozvinut skutkovými podstatami. Přípustnost
dovolání by tak měla být založena jednak tím, že se ve svém rozhodnutí odvolací soud buď odchýlil od ustálené
rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo řešil otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo byla rozhodována rozdílně anebo by měla být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena
jinak. Vzhledem ke skutečnosti, že návrh nového ustanovení § 237 o. s. ř . je stále ještě projednáván, vyčkáme na
přijetí § 237 o. s. ř. ve změněné podobě a poté se k němu případně vrátíme.
NEMOVITOSTI A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK
Autorky:
Mgr. Soňa Papáčková
Mgr. Daniela Musilová
Dlouho připravovaný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen nový občanský zákoník), který
vstoupí v účinnost dne 1. ledna 2014, přináší do českého práva řadu významných změn a nových institutů.
Mezi ustanovení nového občanského zákoníku, které vyvolávají diskuze mezi odbornou veřejností
a nepochybně přitáhnou pozornost i laické veřejnosti, patří princip důvěry v zápis v katastru
nemovitostí. O co přesně jde?
V souladu se stávající právní úpravou obecně platí, že skutečný vlastník je vlastníkem bez ohledu na stav zápisu
vlastnického práva v katastru nemovitostí. V praxi se vyskytují situace, kdy skutečný vlastník není zapsán v katastru
nemovitostí např. z důvodů, že zanedbal ohlašovací povinnost vůči katastrálnímu úřadu o nabytí vlastnického práva
nebo zapsaný vlastník nabyl nemovitost na základě neplatného právního titulu (a je tak tzv. nevlastníkem). Kupující
předmětné nemovitosti se tak nemůže spolehnout na zápis v katastru nemovitostí, čímž je oslabena pozice katastru
nemovitostí jako evidence vlastnického práva k nemovitostem. Proto obezřetný kupující absolvuje před koupí
samotné nemovitosti mnohdy finančně a časově náročné právní prověrky nabývacích titulů k nemovitosti, aby tak
předešel tomu, že v budoucnu bude jeho vlastnické právo zpochybněno.
Nový občanský zákoník, ve snaze přinést více jistoty do institutu vlastnického práva k nemovitostem, zněním
první věty § 984 odst. 1 nového občanského zákoníku posiluje postavení těch, kteří nabývají vlastnické právo k
nemovitosti, a zvyšuje důvěru v zápis v katastru nemovitostí: „Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu
se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré
víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu…“. Dle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku
je cílem tohoto ustanovení ochrana dobré víry těch, kdo nabudou věcné právo v dobré víře a za úplatu od osoby
oprávněné podle stavu zápisů ve veřejném seznamu (tj. katastru nemovitostí).
7
Výše popsané lze zjednodušeně shrnout tak, že ten, kdo je zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí, je vlastníkem
nemovitosti a je oprávněn s nemovitostí dále nakládat. Každá osoba (a to především kupující nemovitosti) se tak
bude moci spolehnout na údaje o vlastníkovi nemovitostí zapsaného v katastru nemovitostí.
Posílení postavení osob nabývajících nemovitosti za výše uvedených podmínek má i své odpůrce. Část z nich
upozorňuje na situaci, kde vlastníka připraví o vlastnictví k nemovitosti nesprávný zápis v katastru nemovitostí
způsobený chybou úředníků katastru nemovitostí. Další část odpůrců zas poukazuje na případy padělání listin, kdy
na základě takových listin dochází v katastru nemovitostí k zápisu vlastnického práva osoby, které ve skutečnosti
toto právo nenáleží.
Přikláníme se k názoru, že výše uvedené pochybnosti o principu důvěry v zápis v katastru nemovitostí lze považovat
za neopodstatněné. Nový občanský zákoník dává skutečnému vlastníkovi nástroje, za pomoci kterých se může
vůči neoprávněným zásahům do svého vlastnického práva bránit. Nový občanský zákoník umožňuje, aby skutečný
vlastník rozporoval zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí, a to do jednoho (1) měsíce ode dne, kdy se
o zápisu dozvěděl. K vyrozumění původního vlastníka (tj. prodávajícího) o převodu vlastnického práva dochází ze
strany příslušného katastrálního úřadu po tom, co katarální úřad zaregistruje vlastnické právo nového vlastníka k
předmětné nemovitosti.
V případě, že by došlo k situaci, že by skutečný vlastník nebyl o zápisu cizího vlastnického práva řádně katastrálním
úřadem vyrozuměn, nový občanský zákoník zakotvuje až tříletou lhůtu pro rozporování zapsaného vlastnictví k
nemovitosti. Tato lhůta počíná běžet dnem provedení popíraného zápisu. Po uplynutí lhůty již nebude možné, aby
se skutečný vlastník domáhal vlastnického práva od osoby, která nabyla nemovitost za úplatu v dobré víře od osoby
zapsané v katastru nemovitostí bezdůvodně. Nicméně se domníváme, že daná lhůta je dostatečně dlouhá na to,
aby umožnila skutečnému vlastníkovi zareagovat v případě, že by bylo jeho vlastnické právo k nemovitosti dotčeno
neoprávněným zápisem v katastru nemovitostí.
Na závěr je nutno připustit, že obavy spojené s uvedeným institutem nelze úplně ignorovat, ale nepochybně lze
případným negativním dopadům předejít – platí, že bdělým náleží práva! Na druhou stranu je nesporné, že daný
institut přináší s sebou i řadu pozitiv. Za všechny lze uvést možnost spolehnout se na údaje zapsané v katastru
nemovitostí, či ušetření finančních prostředků a času kupujících vynakládaných v souvislosti s prověřováním
nabývacích titulů k nemovitosti směrem do minulosti. Předpokládáme také, že zakotvením předmětného principu do
českého právního řádu dojde ke snížení počtu soudních sporů o vlastnické právo k nemovitostem.
PRACOVNÍ PRÁVO
Nové právní předpisy
Autoři:
Mgr. Matěj Daněk
Mgr. Tomáš Liškutín
Obsah:
• Prováděcí vyhláška k poskytování pracovnělékařských služeb
• Novela zákona o zaměstnanosti
• Trestní odpovědnost právnických osob
Prováděcí vyhláška k poskytování pracovnělékařských služeb
(plánovaná účinnost od 1. dubna 2012)
Ministerstvo zdravotnictví ČR mělo vydat prováděcí vyhlášku k poskytování pracovnělékařských služeb, které jsou
od 1. dubna 2012 regulovány zákonem o specifických zdravotních službách. Nic takového se nestalo
a zaměstnavatelé se tak dostali do právního vakua, jelikož mají zajišťovat pracovnělékařské služby, avšak neexistuje
účinný právní předpis, který by tyto služby specifikoval. Navíc se objevily informace, že se snad tato vyhláška ani
vydávat nebude a specifikace pracovnělékařských služeb se provede formou novelizace samotného zákona
o specifických zdravotních službách.
8
Novela zákona o zaměstnanosti
(zákon č. 1/2012 Sb.)
V souladu s evropským právem byla přijata novela zákona o zaměstnanosti postihující zaměstnavatele, kteří
umožní výkon práce cizinci bez platného povolení k pobytu (za cizince se nepovažují občané členských států
EU, EHP a Švýcarska včetně jejich rodinných příslušníků). Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a s definitivní
platností tak nabyla účinnosti k 5. lednu 2012.
Zaměstnavatelé si tak musí před zaměstnáním cizince vyžádat jeho platné povolení k pobytu. Pro potřeby
případné kontroly Státního úřadu inspekce práce je zaměstnavatel povinen kopii tohoto povolení uchovávat
po dobu zaměstnání a dobu 3 let od skončení zaměstnávání cizince. Současně je zaměstnavatel povinen
nejpozději v den nástupu tohoto cizince k výkonu práce písemně informovat příslušnou krajskou pobočku
Úřadu práce ČR o tom, že cizince zaměstnává.
Porušení uvedených povinností může mít pro zaměstnavatele nepříznivé důsledky díky stanoveným finančním
sankcím. Za nelegální zaměstnávání cizince bez povolení k pobytu totiž hrozí sankce ve výši až 10 000 000,- Kč,
nejméně však 250 000 Kč.
Výše uvedené sankce nezbavují zaměstnavatele povinnosti doplatit zaměstnanému cizinci veškeré dlužné
odměny včetně pojistného a uhradit náklady spojené se zasláním takových doplatků do třetí země. Neprokáže-li
zaměstnavatel nebo cizinec jinak, má se za to, že dohodnutá výše odměny odpovídá minimální mzdě a pracovní
poměr trval 3 měsíce.
Mezi další opatření, která mohou takto jednajícího zaměstnavatele postihnout, patří vyloučení z nároku na
všechny veřejné výhody, podpory nebo dotace, účasti na veřejných zakázkách na období až 3 let anebo
povinnost vrátit veřejné výhody, podpory nebo dotace, které byly zaměstnavateli poskytnuty v období až 12
měsíců před zjištěním nelegálního zaměstnávání.
Novela dále zavádí zvláštní případ ručení dodavatele pro případy, že jeho subdodavatel neuhradí výše uvedené
sankce za nelegální zaměstnávání. Zákon tak směřuje k zamezení řetězení jednotlivých subdodavatelů, kdy
původní subjekt, který cizince nelegálně zaměstnal, nebude k dosažení. Úřad práce ČR může za této situace
vydat rozhodnutí o tom, že za výše uvedené finanční sankce a doplatky ručí dodavatel. Prakticky by se tak
dodavatelé využívající služeb subdodavatelů měli zaměřit na to, zda tito subdodavatelé nevykonávají předmětné
činnosti formou nelegální práce cizinců.
Novela dále v této souvislosti stanoví v novém ustanovení § 136 zákona o zaměstnanosti povinnost právnické nebo
fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a zároveň kopií
povolení k pobytu cizinců. Toto ustanovení vyvolalo určité rozpaky, když povolení k pobytu a další pracovněprávní
dokumenty bývají běžně uchovávány v personálním oddělení a nikoli přímo na pracovištích, kde zaměstnanci
pracují.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) k tomu na svém webu 3. dubna 2012 zveřejnilo tiskovou zprávu.
MPSV ve zprávě avizuje, že nepředložení kopie pracovní smlouvy, dohody o práci konané mimo pracovní poměr
anebo povolení cizince k pobytu na území ČR bude automaticky vyhodnocovat jako nelegální práci.
Zmíněný postup považujeme z právního hlediska za nesprávný. Závazné právní předpisy sice stanoví povinnost
mít v místě pracoviště uvedené kopie, nicméně za porušení této povinnosti není v zákoně stanovena žádná
sankce. Nepředložení uvedených kopií tedy může inspektor nanejvýš vytknout v protokolu o provedené
kontrole.
Tisková zpráva MPSV nemůže v žádném případě nahrazovat chybějící sankci v zákoně. Nesplnění povinnosti
předložit uvedené dokumenty nelze ani na základě přání MPSV podřazovat pod jakýkoliv jiný správní delikt, natož
umožnění výkonu nelegální práce, za který je stanovena minimální pokuta ve výši 250 000 Kč (která je sama o
sobě problematická pro možný rozpor s ústavními předpisy).
Přihodí-li se tak některému ze zaměstnavatelů, že by se mu inspektorát práce chystal uložit sankci za nelegální
práci proto, že kopie uvedených dokladů nebyly předloženy ihned při prováděné kontrole, doporučujeme se
9
aktivně bránit v souladu se zákonem o inspekci práce a případně následně i v rámci správního řízení. Pro obhajobu
doporučujeme využít odborníka (advokáta nebo daňového poradce).
Naopak vítanou informací je, že MPSV připouští alespoň v některých případech splnění povinnost předložit
uvedené doklady v elektronické podobě (s možností vytištění). Sporná je také dikce zákona, který nemluví o
„zaměstnavateli“, ale o „právnické nebo fyzické“ osobě, což připouští argumentaci, že doklady by měli uchovávat
také například dodavatelé vůči zaměstnancům svých subdodavatelů.
Trestní odpovědnost právnických osob
(zákon č. 418/2011 Sb.)
Dnem 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Účelem
nové právní úpravy je regulace odpovědnosti právnických osob za jednání, k jehož účinnému, přiměřenému a
odstrašujícímu postihu zavazují Českou republiku mezinárodní smlouvy a evropské právo.
Právnickou osobou jsou myšleny zejména obchodní společnosti, družstva, občanská sdružení, obecně
prospěšné společnosti, nadace a fondy. Trestně odpovědné tak nebudou pouze spolky či společnosti bez
právní subjektivity a taxativně vyjmenované právnické osoby, a to (i) Česká republika a (ii) územní samosprávné
celky při výkonu veřejné moci. Pro úplnost dodáváme, že se tento zákon nevztahuje na trestní odpovědnost
podnikajících fyzických osob.
Trestné činy, kterých se může právnická osoba dopustit, jsou v novém zákoně taxativně vyjmenovány.
Jedná se např. o podvod, neodvedení daně nebo poškozování životního prostředí.
Právnická osoba se může stát trestně odpovědnou na základě jednání jejím jménem, v jejím zájmu nebo
v rámci její činnosti, učiněného následujícími subjekty: (i) orgány nebo členy těchto orgánů, (ii) osobami fakticky
vykonávajícími řídící nebo kontrolní činnost nebo (iii) osobami vykonávajícími rozhodující vliv na řízení konkrétní
právnické osoby (jestliže jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost
právnické osoby) anebo spáchání trestného činu (iv) zaměstnancem při plnění pracovních úkolů.
Zaměstnancem se však rozumí široká skupina osob s právnickou osobou spolupracujících. Jednoznačně se
tedy nejedná jen o zaměstnance ve smyslu pracovněprávních předpisů, tj. osobu vykonávající závislou práci v rámci
pracovního poměru nebo na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, ale např. i o člena družstva
nebo poskytovatele služeb na základě živnostenského oprávnění. Právnická osoba však nebude odpovídat za
výlučný exces těchto osob, pokud přijala a dodržela veškerá preventivní opatření, která lze od ní spravedlivě
požadovat.
Právnická i fyzická osoba odpovídají za tentýž trestný čin samostatně. Trestní odpovědností právnické osoby
není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob, jejichž páchání trestní činnosti je přičitatelné právnické osobě a
trestní odpovědností těchto fyzických osob není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby. Právnické osoby by
proto měly věnovat náležitou pozornost opatřením, kterými by trestní odpovědnosti předešly, příp. aby se jim podařilo
odvrátit následek potencionální trestné činnosti. Lze jednoznačně doporučit revizi veškerých řídících a kontrolních
činností, kontrolu a revizi sjednávání smluvních vztahů a smluvní dokumentace, nastavení detailních povinnosti
a postupů ve vnitřních předpisech (směrnicích, řádech, kodexech atd.), a to přiměřeně s ohledem na předmět
činnosti, velikost a organizační uspořádání konkrétní právnické osoby.
Judikatura
Autoři:
JUDr. Jaroslav Škubal
JUDr. Tereza Erényi, LL.M.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnance
(rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3676/2010 ze dne 10. ledna 2012)
Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele na pozici obchodní poradce a ve dnech 11. až 13. 6. 2008 čerpal
dovolenou, ale zaměstnavatel při zúčtování a výplatě mzdy tyto tři dny vykázal jako odpracované. Tento omyl
10
zaměstnavatele měl za následek, že vyplatil mzdu namísto náhrady mzdy (která bývá o něco vyšší, jelikož se
vypočítává z průměrného výdělku, do kterého se vedle základní mzdy zahrnují i dříve vyplacené variabilní složky
mzdy). V tomto případě tak byl zaměstnanec poškozen o 714,- Kč hrubého (473,- Kč čistého). Zaměstnanec
na tuto chybu zaměstnavatele žádným způsobem neupozornil, vyčkal a po 15 dnech od uplynutí data splatnosti
příslušné mzdy se zaměstnavatelem okamžitě zrušil pracovní poměr a požadoval vyplacení odstupného.
Zaměstnavatel s takovým postupem nesouhlasil, a proto se obrátil na soud, aby určil, že okamžité zrušení
pracovního poměru zaměstnancem je neplatné. Žalobu odůvodnil tím, že se ze strany zaměstnance jedná o zneužití
práva a navíc se domníval, že zaměstnanec postupoval v rozporu s dobrými mravy.
Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu je pro posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru
zaměstnancem pro nevyplacení mzdy nebo její části rozhodné, z jakého důvodu zaměstnavatel zaměstnanci
v termínu splatnosti mzdu nebo její část nevyplatil.
Nejvyšší soud proto nepovažuje okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem za platné, pokud k
němu zaměstnanec přistoupí bez vážného důvodu. První podmínkou pro okamžité zrušení pracovního poměru
zaměstnancem je skutečnost, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo její část ani po uplynutí 15
dnů ode dne splatnosti. Další podmínkou je, že takové nevyplacení není zřejmou nesprávností při výpočtu a
výplatě mzdy na straně zaměstnavatele. Pokud by šlo o zřejmou chybu, pak musí zaměstnanec zaměstnavateli
poskytnout reálnou možnost, aby chybu, omyl nebo jinou zřejmou nesprávnost odstranil. Teprve pokud
zaměstnavatel bez zbytečného odkladu chybu neodstranil a nesjednal její nápravu, případně ji není připraven
napravit, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr.
Dle Nejvyššího soudu se toto rozhodnutí v ničem nedotýká práva zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr
v případech, kdy zaměstnavatel pro (hrozící) úpadek není schopen uspokojovat práva zaměstnanců, anebo
pokud je schopen plnit své závazky, ale právo konkrétního zaměstnance neuspokojí v plné výši, ačkoli
právo zaměstnance je nesporné nebo ačkoli zaměstnanci mzda zřejmě náleží. V těchto případech totiž nelze po
zaměstnanci spravedlivě požadovat, aby pro takového zaměstnavatele nadále vykonával práci.
Nejvyšší soud tak podal poměrně důležitý a extenzivní výklad k § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, který
zaměstnanci bez dalšího umožňuje ukončit pracovní poměr okamžitě, pokud mu zaměstnavatel nevyplatí mzdu
nebo její část do 15 dnů ode dne uplynutí období splatnosti (konce následujícího kalendářního měsíce). Dle závěru
Nejvyššího soudu tak zaměstnanec nemůže k okamžitému zrušení přistoupit bez dalšího, aniž by zhodnotil okolnosti,
za kterých k nevyplacení mzdy či její části došlo.
Zároveň upozorňujeme, že s účinností od 1. 1. 2012 nemá již zaměstnanec v případě okamžitého zrušení
pracovního poměru nárok na odstupné, ale pouze na kompenzaci ve výši průměrného výdělku odpovídající délce
výpovědní doby.
11
DĚJE SE V PRK PARTNERS
PRK Partners oceněna za nejlepší klientské služby - Děkujeme!
Jsme velmi rádi, že letošní ocenění Chambers Europe Award for Excellence v kategorii nejlepší klientský
servis zamířilo do PRK Partners. Toto ocenění je každoročně udělováno renomovaným týmem desítek
hodnotitelů ze světoznámé agentury Chambers & Partners ve spolupráci s Lex Mundi, kteří se pro své
nominace v průběhu celého roku dotazují národních i mezinárodních firem po celé Evropě.
Naše advokátní kancelář PRK Partners získala cenu Chambers Europe Award for Excellence již podruhé. V listopadu
2011 jsme také vyhráli nejvýznamnější lokální cenu udělovanou právním firmám v České republice, když jsme byli
společností Epravo vyhlášeni absolutním vítězem v soutěži Právnická firma roku 2011 pro domácí právní firmu.
Radan Kubr: „Děkujeme všem našim
klientům a obchodním partnerům.
Nejen za jejich důvěru a věrnost naší značce,
ale také za ochotu podělit se o své
dobré zkušenosti s dalšími, včetně Chambers,“
a dodává: „Vždy jsme se soustředili na nejvyšší
odbornou kvalitu a zachování osobního přístupu
k našim klientům a jejich byznysu.
Věřím, že v tom výjimeční jsme.“
Wilma Lloyd-Schut, Radan Kubr, Martin Kříž, Joanna Thomas
Servis určuje výsledek.
PRK Partners podávají svým klientům
stoprocentní kvalitu.
Výsledkem je ocenění od Chambers
Europe za nejlepší klientský servis
na českém trhu.
Děkujeme, že nám fandíte.
www.prkpartners.com
P R A H A | B R AT I S L AVA | B U D A P E Š Ť | O S T R AVA
170x120_tenis.indd 1
12
5/22/12 3:19 PM
Český den na dostihovém závodišti v Bratislavě
PRK Partners se zúčastnila Velké jarní ceny. V rámci tohoto dostihu byl realizován projekt Český den, který byl
zaměřen na prezentaci českých společností, jejich produktů a České republiky obecně. Akce, na níž se předvedlo
více než 25 českých firem, přilákala 5000 návštěvníků!
Záštitu nad Českým dnem převzal velvyslanec České republiky na Slovensku Jeho Excelence Jakub Karfík. Mezi
hosty byli i kolegové z Maďarské a Polské ambasády, ředitelka Českého kulturního centra Jana Burianová a další.
První ročník se vydařil a těšíme se na pokračování v roce příštím.
13
PRK Partners podporuje talentované studenty právnických fakult
Na jaře proběhlo vyhlášení již 6. ročníku ceny Randovy nadace při Spolku českých právníků Všehrd za vynikající
diplomovou práci z oblasti soukromého práva. PRK Partners je dlouholetým sponzorem této ceny a pravidelně
podporuje činnost Randovy nadaci.
Oceněni byli následující diplomanti:
Mgr. Dominika Takáčová,
absolventka Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci na téma Odpovědnost v právu: teoretická
a komparativní analýza prosté ekonomické škody (vedoucí práce: doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D.)
Mgr. Jan Kober,
absolvent Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni za práci na téma Jméno jako objekt soukromého
práva (Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš)
Mgr. Rudolf Schichor,
absolvent Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci na téma Náhrada škody ve sportu
(JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M.)
Doc. JUDr. Věra Štangová, CSc.: „Předávání ceny Randovy nadace slouží k setkávání představitelů různých
právnických profesí, různých generací. Prospěšnost této akce pro české právní prostředí je nesporná.“
Randova nadace za podpory PRK Partners vyhlásila již 7.ročník této skvělé ceny. Bližší informace naleznete níže.
polku
S
i
ř
ce p šehrd
a
d
a
va n vníků V je právní vědy
o
d
n
vo
rá
Ra
p
.o.
ry roz kult
o
h
p
c
d
rs s.r
a
o
e
f
ý
n
p
t
h
r
k
u
c
ram rávnický
K Pa
čes
i prog
p
ry PR
entů
rámc
odpo
uje v ých stud skavé p
is
p
y
la
n
v
ntova
ce za
a tale é republi ře
elá
sk
v Če átní kanc
k
o
v
d
a
dace
a
n
y
ndov u práci
a
R
eny lomovo
c
k
í
ip
čn
7. ro nikající d
za vy
14
rce/
a auto
dělen dobí
u
t
ý
b
ůže b
kultě
évo
ace m , obhájen vnické fa
,
y nad
e
rá
ndov ové prác 012 na p čanského
a
R
Cena vi diplom 30. 9. 2 ráva ob
p
o
,
ro
d
o
ru
h
to
o
vního
ké
au
ob
011
praco
vrops
ce v
. 7. 2
od 1 é republi nčního, e mého a tně
k
ro
a
e
ým
s
k
n
v Če dního, fi ráva sou ejícím, vč imořádn
o
m
p
obch rodního oru souvis rá bude hlediska ch
á
ý
z
te
b
mezin kterém o dářství, k zejména romážděn
,
ě
o
h
či v n ího hosp voj oboru atků nas
n
z
n
národ em pro ro lnosti poz
výše
s
e
až do
příno ké využit i.
tkou
c
c
ti
rá
k
u čás
pra
o
vé p
v
o
o
m
lo
a celk
v dip
tován
ické
je do
právn 11
Cena Kč.
na na
20
ení:
0
0
dnoc ýt obháje í od 1. 7.
o
h
50 0
pro
ob
sí b
ínky
e mu
v obd
Podm ová prác publice
re
m
:
y
Diplo v České
ěji do
ndov
ě
.
jpozd dresu Ra
fakult 9. 2012
ýt ne
a
usí b ontaktní 10 00
0.
3
m
e
o
d
na k
prác
a 1, 1 Všehrd,
slána
ů
Prah
mová
Diplo . 2012 za va 26/2, h právník
o
c
0
15. 1 e Jáchym lku český Karlovy,
y
o
.
c
it
p
a
nad dresu S
iverz , Praha 1 v jednom
a
a Un
0
či na ká fakult 7, 116 4 oručena sudků
d
ic
o
h
t
opií p e
Právn urieovýc musí bý
c
C
tně k
e
y
nám. ová prác vení, vče mové prá u uveden ,
to
lo
m
o
a
Diplo ném vyho nenta dip rém bud tní adres
k
te
o
písem cího a op pisu, ve k /ky (konta
u
o
ta
o
d
n
ved odního
ma
diplo
v
a prů tní údaje ).
k
lo
konta a tel. čís
il
e-ma
eny
neři c
Part
a
.prkp
www
m
.co
rtners
e:
adac
ovy n
Rand
rd.cz
.vseh
www
na:
ískáte .cz,
m
ace z
form e@sezna 16
in
í
š
ž
c
Bli
24 0
ada
ova.n tel.: 739 3
rand
a
n
o
neb
/12
6/13
5 PM
12:1
Eva Nekvasilová, tajemnice Randovy nadace / Věra Štangová / Thomas Hrubý, člen správní rady Randovy nadace / držitelé ocenění: Jan Kober,
Rudolf Schichor a Dominika Takáčová / Robert Němec, partner PRK Partners / Hana Bakičová, členka správní rady Randovy nadace / Adam
Vojtěch, člen správní rady Randovy nadace / Jakub Lichnovský, člen správní rady Randovy nadace a partner PRK Partners
Hynek Brom, I. Místopředseda ÚOHS / Robert Němec
Vlasta Formánková / Jakub Lichnovský / Věra Štangová
Houslového duo Leoše a Jakuba Čepických
Petr Bezouška
ENGLISH SUMMARY
Corporate Law
New Act on Corporations
As a part of the recodification of Czech private law, Act No. 90/2012 Coll., Act on Corporations (AoC), has been
adopted and is effective as of 1 January 2014. It shall partially replace the current Commercial Code, especially
the parts concerning business companies and cooperatives, while contract law shall be moved to the New Civil
Code. AoC intends to modernize and adapt the legal regulation to the needs of current practice, i.e. more detailed
regulation of executive powers and liabilities or easier incorporation of limited liability companies.
New interpretation of Section 196a (3) of the Commercial Code
On 8 February 2012 the Supreme Court by its decision No. 31 Cdo 3986/2009 changed the current interpretation
of Section 196a (3) of the Commercial Code stipulating that should a company asset be transferred within the group
for consideration higher than 1/10 of the registered capital, an expert opinion must be procured based on which the
value of the transferred asset is determined unless the transfer is carried out within the ordinary course of business.
The current interpretation of this provision concluded that lack of such expert opinion at the moment of entering into
the transfer agreement completely invalidates the transfer agreement. However, this interpretation has now been
adjusted as the Supreme Court stated that lack of the expert opinion does not invalidate the transfer agreement per
se, provided that a subsequently procured expert opinion demonstrates that the transfer was carried out within the
ordinary course of business.
Amendment to the financial assistance regulation with respect to limited liability companies
Act No. 351/2011 has introduced, among other things, an amendment to the financial assistance regulation relating
to limited liability companies in the Commercial Code, effective as of January 1, 2012. This amendment consists of
deleting the cross-reference to the application of Section 123 (2) of the Commercial Code to the financial assistance
from Section 120a (1) b) of the Commercial Code. Interpretation of this reference was not quite clear; however, the
prevailing approach was that it limits the extent of the financial assistance that a limited liability company may provide
up to the amount of equity of such company distributable to its shareholders (even if the financial assistance is
provided by means of security - collateral).
By deleting the aforesaid reference, the limitation of the financial assistance provided by limited liability companies
up to the amount of distributable equity is no longer applicable. The amount of the financial assistance that can be
provided by limited liability companies is now only limited by the requirement that the financial assistance must not
cause the company to become immediately insolvent.
We believe that this amendment could make financial assistance more attractive and applicable for acquisition
financing as a reasonable alternative to the widely used concept of an upstream merger and consequent granting of
collateral by the successor company.
Civil Procedure
Cancellation of Section 273, par. 1, letter c) of Code of Civil Procedure by the Constitutional Court
The Constitutional Court decided by Judgment No. Pl. ÚS 29/11 from 21 February 2012 on cancellation of Section
273, par. 1, letter c) of the Code of Civil Procedure. The cancellation will come into effect on 1 January 2013. The
cancelled provision of the Code of Civil Procedure permitted appeal against a decision of an appellate court that
upheld a decision of a court of first instance. According to the Constitutional Court one of the prerequisites of a
review of an appeal was doubtful – the reviewing court comes to the conclusion that the contested decision has in
its merits legally fundamental importance not only for the case itself but for decision making of courts in the future.
Particularly the vagueness of this provision caused an unacceptable inequality among the appellants. The cancelled
provision should be applicable until 31 December 2012. Draft amendments of a new Section 237 and related
provisions are currently under debate.
17
Real estate and New Civil Code
Public faith in registration in the Land Register
Act No. 89/2012 Coll., the Civil Code (New Civil Code) enters into force on 1 January 2014 and implements a
number of changes and new institutes into Czech law. The new provisions of New Civil Code on public faith in
registration in the Land Register help reinforce ownership rights. These provisions strengthen the position of persons
acquiring the ownership right for a consideration in good faith from a non-owner registered in the Land Register.
After lapse of a period of three (3) years from the registration of the given right, the real owner will not be entitled to
claim the ownership right from the person who acquired the ownership right for a consideration in good faith from a
non-owner registered in the Land Register. Thus, this institute allows greater reliance on data about owners of real
estate registered in the Land Register.
Labour Law
An amendment to the Employment Act was adopted aimed at further combating of illegal work. The amendment
affects especially employers which use third-country nationals to perform work without a valid residence or
employment permit. Violation of these obligations may have adverse consequences for employers in the form
of monetary sanctions from CZK 250,000 up to CZK 10,000,000 and other negative consequences, such as
exclusion for up to 3 years from entitlement to all public benefits (e.g. subsidies). The amendment further stipulates
an employer’s obligation to have certain employment documentation available at all workplaces, which causes
difficulties in practice.
On 1 January 2012 the Act on Criminal Liability and Prosecution of Legal Entities entered into force. The aim of the
new law is to allow legal entities to be held criminally liable for the actions of their employees (or other cooperating
individuals) committed in connection with their work for the legal entity.
The Czech Supreme Court made an interesting ruling concerning immediate termination of employment by an
employee. According to the Supreme Court in addition to the statutory requirements for immediate termination (i.e.
the employer’s delay in salary payment of at least 15 days), the employee must always consider whether such delay
is not an obvious error (e.g. accountant’s miscalculation). In such case the employee must provide the employer
with an opportunity to remedy such error before he/she immediately terminates employment.
18
Inside PRK Partners
PRK Partners has been named Client Service Law Firm of 2012 - Thank you!
We are very pleased that this year’s Chambers Europe Award for Excellence in the category of best client service
was awarded to PRK Partners.
This award is granted every year by a reputable team of dozens of evaluators from world renowned agency
Chambers & Partners in collaboration with Lex Mundi, who query national and international companies from all
across Europe during the course of the year to get their nominations.
This is the second time that our PRK Partners law offices have won the Chambers Europe Award for Excellence.
In November 2011 we also won the most prestigious local award granted to law firms in the Czech Republic, when
the company Epravo declared us the absolute winner in the competition Law Firm of the Year 2011 for a domestic
law firm.
Radan Kubr stated: “Thank you to all our clients and business partners. Not just for their trust and loyalty to our
brand, but also for their willingness to share their experience with others, including Chambers,” adding, “We have
always concentrated on the highest possible professional quality and on maintaining a personal approach to our
clients and their business. I believe that we are exceptional in that regard.”
Czech Day at the racetrack in Bratislava
PRK Partners took part in the Great Spring Prize. Part of this race involved organizing the Czech day project, aimed
at presenting Czech companies, their products and the Czech Republic in general. More than 25 Czech companies
were presenting at this event and drew 5000 visitors!
The Czech Day took place under the auspices of the Czech Republic’s ambassador to Slovakia, His Excellency
Jakub Karfík. Other guests included colleagues from the Hungarian and Polish embassies, the director of the Czech
Cultural Centre Jana Burianová, and others.
This year’s event went well and we are looking forward to continuing next year.
PRK Partners supports talented law school students
The 6th annual prize from the Randa Foundation attached to Všehrd Association of Czech Lawyers for an excellent
thesis in the area of private law was announced this spring. PRK Partners has been a sponsor of this prize for many
years and regularly supports the activities of the Randa Foundation.
The following students were honoured:
Mgr. Dominika Takáčová,
graduate of the Faculty of Law at Charles University in Prague for a thesis on the topic Odpovědnost v právu:
teoretická a komparativní analýza prosté ekonomické škody (Liability in Law: A Theoretical and Comparative
Analysis of Simple Economic Damage) (faculty advisor: doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D.)
Mgr. Jan Kober,
graduate of the Faculty of Law at the University of West Bohemia in Plzeň for a thesis on the topic Jméno jako
objekt soukromého práva (A Name as an Object of Private Law) (Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš)
Mgr. Rudolf Schichor,
graduate of the Faculty of Law at Palacký University in Olomouc for a thesis on the topic Náhrada škody
ve sportu (Compensation for Damages in Sports) (JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M.)
Doc. JUDr. Věra Štangová, CSc. stated: “Awarding the Randa Foundation prize allows representatives of different
legal professions and different generations to meet. The benefit of this event for the Czech legal environment is
undisputable.”
The Randa Foundation has already announced the 7th year of this excellent prize with the support of PRK Partners.
For more information please see page 14.
19
Věděli jste, že PRK Partners
pořádá semináře a workshopy?
Pravidelně pořádáme pracovní snídaně, semináře a workshopy týkající se právních novinek.
Zejména se zaměřujeme na rekodifikaci soukromého práva v České republice, pracovní právo,
nemovitosti a korporační právo.
Na vaši žádost rádi připravíme seminář nebo workshop „na míru“ - dle vašich představ a požadavků.
Pokud máte zájem, velmi rádi Vás budeme o připravovaných akcích informovat. Stačí nás kontaktovat
na [email protected] či navštívit www.prkpartners.com.
Did you know that PRK Partners
organizes seminars and workshops?
We organize regular working breakfasts, seminars and workshops related to current legal issues.
We focus in particular on the new Czech private law, labour law, real estate and corporate law.
At your request, we can organize seminars and workshops tailored to your specific needs and
requirements.
Should you be interested, we will keep you informed about upcoming events. Just contact us at
[email protected] or visit www.prkpartners.com.
P R A H A | B R AT I S L AVA | B U D A P E Š Ť | O S T R AVA
KONTAKTY:
PRAHA
Jáchymova 26/2, 110 00 Praha 1, Česká republika
+420 221 430 111
[email protected]
BRATISLAVA
Hurbanovo námestie 3, 811 06 Bratislava, Slovensko
+421 232 333 232
[email protected]
OSTRAVA
Stodolní 1293, 702 00 Ostrava, Česká republika
+420 558 272 505
[email protected]
BUDAPEŠŤ
PRK Partners Budapest / Fábry and Partners Law Office
Fény u 16, H-1024 Budapešť, Maďarsko
+36 1 336 0443
[email protected]
www.prkpartners.com

Právní aktuality LegaL Update 2 / 2012

Transkript

Podobné dokumenty

v pflčestí per/t. pass, (vz Příčestí): chytiti — chycen (m,: chytjen

OB_Nova spolecnost sro_aktualizovane vydani2.indd - Praha