Průvodce řízením klastrů - regionální inovační strategie MSK

Průvodce řízením klastrů – příručka
pro rozvíjení a management
klastrových iniciativ
Karlsruhe Německo
Linz Rakousko
Lyon Francie
Tartu Estonsko
Wermland Švédsko
Timisoara Rumunsko
Kaliningrad Rusko
Nottingham Velká Británie
Obsah 1. Předmluva .................................................................................................................................................................. 2
2. Shrnutí ...................................................................................................................................................................... 5
3. Úvod ......................................................................................................................................................................... 5
3.1 Výzvy evropských průmyslových odvětví v době globální konkurence.............................................................. 6
3.2 Přínosy klastrových iniciativ................................................................................................................................ 7
3.3 Klastrová politika................................................................................................................................................. 7
4. Shrnutí úvodu do managementu klastrů .................................................................................................................. 9
4.1 Vytváření klastrových iniciativ............................................................................................................................... 9
4.2 Management klastrových iniciativ – pět okruhů činností .................................................................................... 10
5. Rozvíjení klastrových iniciativ ................................................................................................................................ 11
5.1 Přípravná analýza základních informací – studie proveditelnosti .................................................................... 13
5.2 Příprava rámce a interní organizace ................................................................................................................ 15
5.2.1 Strategické umístění v rámci regionu ........................................................................................................ 15
5.2.2 Definování cílů, úkolů a činností ................................................................................................................ 16
5.2.3 Vymezení odpovědného orgánu a právního subjektu ............................................................................... 16
5.2.4 Vytvoření projektového týmu ..................................................................................................................... 17
5.2.5 Zřízení poradního orgánu .......................................................................................................................... 17
5.2.6 Informační a komunikační koncept ............................................................................................................ 18
5.3 Financování ...................................................................................................................................................... 18
5.4 Zahájení činnosti klastrových iniciativ............................................................................................................... 19
6. Management klastrových iniciativ – pět okruhů aktivit ........................................................................................... 20
6.1 Informace a komunikace .................................................................................................................................. 20
6.2 Vzdělávání ........................................................................................................................................................ 22
6.3 Spolupráce........................................................................................................................................................ 23
6.4 Marketing a PR ................................................................................................................................................. 24
6.5 Internacionalizace............................................................................................................................................. 25
7. Indikátory pro benchmarking klastrových iniciativ.................................................................................................. 26
8. Odkazy na další informace..................................................................................................................................... 28
1. Předmluva
Mezinárodní networking – recept na úspěch regionu Klastrové iniciativy usnadňují a urychlují inovace, a následně je uvádějí do stavu tržní vyzrálosti, čímž zajišťují dlouhodobý ekonomický úspěch zúčastněných obchodních společností. Představují efektivní nástroj koncentrace zdrojů a financování, dosažení kritických rozměrů a zaručení šíření znalostí a odborných kvalifikací, což jsou faktory, které trvalým způsobem posilují jak jednotlivá území, tak ekonomiku. Je tudíž zvlášť důležité, aby klastry také budovaly mezinárodní networking a vystupovaly jako předmostí při propagaci regionální a přeshraniční spolupráce. Spolková země Horní Rakousy započala úspěšnou implementaci inovační politiky zaměřené na klastry v roce 1998, a od té doby trvale spolupracuje s dalšími inovativními regiony. Horní Rakousy vykazují značný pokrok zejména v oblastech vytváření klastrů a jejich dalšího rozvoje. Tato Příručka managementu klastrů je prvním dokumentem, který definuje nejdůležitější kroky, kterých je třeba pro založení klastrové iniciativy. Příručka ukazuje, jak lze úspěšně založit, financovat a rozšířit klastr. Ukázky nejlepších příkladů praktické realizace z regionů projektu CLOE (Klastry propojené napříč Evropou) tento proces objasňují ještě více. Horní Rakousy dávají tímto způsobem svoje zkušenosti k dispozici dalším regionům a pokládají tak důležitý příspěvek k úspěchu projektu CLOE. Viktor Sigl Zemský radní pro hospodářství Horních Rakous
CLOE – spojování regionů, vytváření budoucnosti Zahájením projektu „CLOE: Klastry propojené napříč Evropou“ v roce 2004 (www.clusterforum.org) vytvořil region Karlsruhe propojenou síť (network) s evropskými regiony Lyon/Francie, Linz/Horní Rakousy, Wermland/Švédsko, Tartu/Estonsko, Timisoara/Rumunsko a Kaliningrad/Rusko za účelem vybudování „Evropské sítě excellence pro zkušenosti s klastry, jejich management, sestavování a propagaci“. Partneři, většinou agentury pro ekonomický rozvoj a obchodní a průmyslové komory, mají v úmyslu navázat užší propojení mezi vysoce rozvinutými sektory svých regionů, aby posílili svoje aktivity a služby v oblasti ekonomického rozvoje. Regiony mohou být tímto způsobem marketingově využívány jako území pro obchod a investice v rámci Evropy i za jejími hranicemi, například v USA nebo Asii, a regiony samy se tímto způsobem mohou propagovat ve vztahu k jednotlivým průmyslovým odvětvím. Karlsruhe jako tzv. vedoucí partner a iniciátor projektu přispívá regionálním a nad‐regionálním sítím CLOE, jako např. „Automotive Engineering Network Süd‐west” ‐ AEN (www.aen‐
network.de), „Mobile Region Karlsruhe” (www.mobileregionkarlsruhe.de), „CyberForum” (www.cyberforum.de) a síti pro nanotechnologie „Nanomat” (www.nanomat.de), které poskytují firmám v Karlsruhe a Technologickém regionu cenné inovační podněty a dávají dohromady partnery z oblasti výzkumu, vědy a průmyslu. Tato Příručka managementu klastrů reflektuje zkušenosti, které partneři projektu CLOE získali v oblasti vytváření a rozvoje klastrů. Jedná se o první příručku, věnovanou vytváření a managementu klastrů, která přihlíží k odlišným podmínkám, které panují v zúčastněných zemích. Partneři projektu CLOE jsou připraveni dělit se o své zkušenosti s jinými regiony, čímž přebírají jeden z hlavních důvodů pro vytváření klastrů: malé a středně velké podniky budou muset zintenzivnit svoji spolupráci, aby zůstali konkurenceschopné. Plné využití potenciálu, který může region nabídnout, může zajistit pouze spolupráce mezi výzkumnými agenturami a podniky. Evropští partneři sítě CLOE za tímto účelem navážou mezinárodní kontakty, vyhledávané podniky. Toto povede nejen k přeshraniční spolupráci, ale také napomůže klastrům, které se účastní sítě, aby ve světovém měřítku upozornily nejen samy na sebe, ale i na své kvalifikace. Jsem přesvědčen, že projekt CLOE bude mít trvalý pozitivní efekt na ekonomiku svých partnerů a atraktivnost jejich lokalit pro podnikání, a oceňuji úspěch, který tento projekt až doposavad měl. Jako příklad bych uvedl připojení Nottinghamu jako přidruženého člena regionů CLOE v roce 2006, což je možnost otevřená také dalším regionům s úspěšnými klastry. Spolupráce mezi regiony, které následně vytvoří mezinárodní sítě, bude jedinou cestou, jak zajistíme silnou konkurenceschopnost Evropy v budoucnosti. Tato příručka je proto malým, ale důležitým příspěvkem k evropské konkurenceschopnosti. Heinz Fenrich Primátor Karlsruhe a prezident organizace„TechnologieRegion Karlsruhe“
2. Shrnutí
Globalizace má významný dopad na rozvoj průmyslových odvětví a regionů a jejich konkurenceschopnost. Toto nutí regionální tvůrce politik, aby přehodnotili své strategie a vyvíjeli nové aktivity. Jednou z těchto nových aktivit je rozvoj procesů tvorby klastrů a jejich integrace do inovačních procesů a strategií regionů. Akademickými a obšírně definovanými přístupy k vytváření, zakládání a managementu klastrových procesů se podrobně zabývá mnoho publikací (např. Michael Porter). Tato příručka činí další krok a je koncipována jako praktický průvodce, který poskytuje přehled základních úkolů, které je třeba podniknout nebo alespoň zvážit v rámci procesů vytváření klastrů a jejich managementu. Při tom se opírá o zkušenosti úspěšných klastrových iniciativ. Tato praktická příručka je rozvržena tak, aby pomáhala regionálním činitelům, manažerům klastrů, projektovým manažerům a jejich pomocnému personálu rozvíjet a řídit klastrové aktivity vhodným a úspěšným způsobem. Příručka managementu klastrů byla vypracována ve spolupráci se subjekty a manažery klastrů z regionů Karlsruhe, Lyon, Linz, Wermland, Tartu, Timisoara, Nottingham a Kaliningrad. CLOE „Klastry propojené napříč Evropou“ je projektem spolupráce, v současnosti mezi osmi evropskými regiony, který byl založen s cílem sdílení zkušeností, vybudování úzké spolupráce a vzájemné výměny poznatků v oblasti managementu klastrů. Klastrové podniky v klastrech partnerských organizací CLOE, které působí ve stejném odvětví, ale odlišných regionech, mohou využít přínosu zlepšené spolupráce. Projekt CLOE se nabízí jako efektivní informační aréna pro vyhledávání potenciálních obchodních a investičních partnerů v osmi rychle se rozvíjejících klastrových regionech v Evropě. 3. Úvod
V průběhu devadesátých let začalo mnoho zemí Evropské unie přijímat opatření zaměřená na klastry, s cílem posílení inovační schopnosti průmyslu a zvýšení národní konkurenceschopnosti. Vytváření sítí mezi průmyslem, výzkumnými a vývojovými centry a akademickou sférou hraje důležitou roli v rámci zavádění nástrojů k podpoře inovací, a má obrovský dopad na úspěšnost takových aktivit. Klastrové iniciativy jsou adekvátním a efektivním nástrojem pro koncentrování zdrojů a prostředků za účelem dosažení kritického množství a pro zrychlení předávání znalostí a know‐
how. Spouštění a koordinace klastrových iniciativ a sítí se staly důležitým nástrojem v rukou regionálních správ pro podporu a napomáhání rozvoje ekonomického růstu jak v technologicky vyspělých, tak tradičních odvětvích ekonomiky. 3.1 Výzvy evropských průmyslových odvětví v době globální
konkurence
Regiony a regionální podniky nyní čelí výzvám, které přináší globální trh. Konkurenceschopnost regionu neurčují jednotlivé společnosti, ale stále větší měrou inovační aktivity celých průmyslových odvětví a oborů. Konkurenceschopnost regionu se z tohoto důvodu stala ústředním tématem hospodářské a technologické politiky Evropské unie a jejích členských států. Hlavními cíly těchto politik jsou:
Podpora rozvoje inovací
Schopnost inovovat je zásadním kritériem pro úspěch regionů obecně a pro úspěch průmyslu zvláště. Zesílení globalizace ekonomiky v současné době a zvyšující míra využívání informačních technologií vytváří silný tlak na urychlení inovačních procesů. Podpora rozvoje spolupráce
Spolupráce znamená podporu rozvoje spolupráce mezi průmyslem, se zvláštním zaměřením na malé a středně velké podniky, výzkumnými ústavy a akademickou sférou. Podpora projektů zaměřených na spolupráci zvyšuje rychlost inovačních procesů a transferu technologií z výzkumných a vývojových institucí a akademické sféry do průmyslu. Podpora rozvoje internacionalizace Zejména malé a středně velké podniky nemají k dispozici dostatek zdrojů a know‐how, aby vstoupili na nové trhy. Internacionalizace se tudíž stala zásadním faktorem pro podniky a regiony, které chtějí uspět v globální konkurenci. Rozvíjení klastrových iniciativ je vhodným způsobem, jak těchto cílů dosáhnout. " 3.2 Přínosy klastrových iniciativ
Perspektiva možných přínosů klastrových iniciativ pro společnosti a regiony povzbuzuje vlády a další veřejné subjekty, aby zaváděly programy podpory klastrů. Z obecného pohledu podporuje rozvinutá koncentrace příbuzných podniků tři důležité aktivity: ■ Zvýšení produktivity (prostřednictvím specializovaných vstupů, přístupu k informacím, synergiím a přístupu k veřejným statkům), ■ Zrychlení inovací (prostřednictvím spolupráce v oblasti výzkumu a intenzivnější konkurence), ■ Vytváření nových podniků (zaplňování mezer na trhu a rozšiřovaní hranic mapy klastru). Klastrové iniciativy pomáhají regionům řídit jejich ekonomický rozvoj a získávání investic. Iniciativy též podporují obce, aby znovu zaměřily své úsilí na stávající průmyslová odvětví. Silné domácí klastrové iniciativy též napomáhají regionům získávat zahraniční investice. Klastry jsou též schopné přitáhnout národní i mezinárodní klíčové hráče z titulu své pozice hlavní platformy svých odvětví. Firmy v zahraničním vlastnictví mohou ve skutečnosti obohatit vedoucí postavení klastru a přispět k jeho modernizaci. 3.3 Klastrová politika
Druhy a obsahy klastrových politik se značně liší, jsou v každé zemi jiné. Obvykle lze vyčlenit tři typy: ■ První typ se zabývá posílením vztahů „trojité spirály“, zejména vztahů mezi průmyslem, výzkumem a vládními agenturami, tj. agenturami pro regionální rozvoj nebo agenturami pro výzkum a technologie. ■ Druhý typ se zaměřuje spíše na spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje mezi firmami a mezi podniky a výzkumnými organizacemi. ■ Třetí typ se zaměřuje na podporu spolupráce mezi podniky navzájem, bez ohledu na to, jestli je tato spolupráce realizována s výzkumnými a vývojovými institucemi, nebo je realizována horizontálně mezi konkurencí nebo vertikálně podél hodnotového řetězce. Poněvadž je v souvislosti s klastrovými iniciativami používáno několik definic, je nutné v tomto momentě zdůraznit, že předkládaný dokument je praktickou příručkou pro vytváření a management klastrových iniciativ, a že je založen na následující definici a rozlišování: Klastrové iniciativy
= organizované regionální sektorové sítě mezi ekonomickými partnery, které jsou zaměřené na zlepšení inovačního úsilí a mezinárodní konkurenceschopnosti = „nástroj inovační politiky“ =
vertikálně a horizontálně propojení ekonomičtí partneři určitého průmyslového sektoru, kteří se nacházejí ve vymezeném regionu s mezinárodní konkurenceschopností Klastr
Klastrové iniciativy se staly ústředním prvkem zlepšování růstu a konkurenceschopnosti klastrů. Představují přístup k rozvíjení a posilování klastrů, jehož popularita stále vzrůstá. 4. Shrnutí úvodu do managementu klastrů
Tato část popisuje, s pomocí několika vyobrazení a grafů, hlavní aspekty rozvoje a managementu klastrových iniciativ, které by měly být posouzeny, má‐li být zamýšlená iniciativa efektivní. Následující činnosti se obecně vztahují ke všem regionům. Podrobnější popis těchto kroků naleznete v kapitolách 4 a 5. 4.1 Vytváření klastrových iniciativ
Zjištění potřeby vybudování klastru
Analýza sekundárních dat (studie proveditelnosti)
- Průzkum současné ekonomiky a klastrové politiky - Analýza silných stránek a slabin ekonomiky - Vymezení relevantních průmyslových odvětví - Analýza podniků - Analýza potřeb podniků - Analýza subjektů
Multilaterální rozhovory se subjekty
Strategické umístění v rámci regionu
Definování cílů, úkolů a činností
Dotazníky zúčastněným stranám (podniky, výzkum a vývoj, akademická sféra)
Návštěvy podniků
Sestavení finančního rozpočtu
Založení projektového týmu
Definování ukazatelů
Sestavení informačního a komunikačního konceptu
Ustavení poradního orgánu klastru
Zřízení monitorovacího systému
Definování finanční struktury
Definování odpovědného orgánu
Zahájení klastrových iniciativ
Průběžný monitoring
Informace a komunikace
Každodenní práce v pěti oblastech činností
Vzdělávání a kvalifikace
Spolupráce
Marketing a PR
Internacionalizace
4.2 Management klastrových iniciativ – pět okruhů činností
Hlavní úkoly managementu klastrových iniciativ lze rozdělit do následujících pěti okruhů: 2. Vzdělávání a kvalifikace 1. Informace a komunikace ►Analýza vzdělávacích požadavků, které se vztahují k příslušné oblasti
► Podpora a instruktáž talentovaných zaměstnanců
►Činnosti zaměřené na kvalifikaci personálu podniku ►Pravidelné účelové akce — Workshopy a semináře — Studijní cesty zaměstnanců — Interfiremní vzdělávání — Spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími subjekty ► Podrobná databáze
► Časté rozhovory se zákazníky
► Internet / domovská stránka
►Katalog dodavatelů a služeb
►Zpravodaje
►Pravidelné akce, zájezdy vedené společností, studijní exkurze
► Měsíční zasílání informací
► Tištěné publikace
3. Spolupráce 4. Marketing a PR ►Iniciování a podpora kooperačních projektů
► Navázání kontaktů mezi potenciálními partner projektu
►Spolupráce s výzkumnými, vzdělávacími institucemi a poskytovateli specializovaných služeb
►Vytvoření programu specializované podpory ► Napomáhání vyšší míře inovativnosti
5. Internacionalizace ►Přístup k mezinárodním plánovaným akcím, kongresům, tématům, zákazníkům a trendům, ►Podpora mezinárodní spolupráce ►Podpora společností během internacionalizace
►Příprava síťových aktivit mezi srovnatelnými/komplementárními mezinárodními klastry
►Přitahování zahraničních partnerů do klastru
► Informace a marketingové materiály
► Vytváření regionální identity
►Národní a mezinárodní PR a reklamní činnosti
►Opatření k posílení reputace odvětví
Obchodní veletrhy, návštěvy společností, prezentace pro hlavní zákazníky ► Lobbing
5. Rozvíjení klastrových iniciativ
Koncept klastrové iniciativy se odvolává na některé základní premisy a ideologie, které poskytují důležité formulace této „politiky”. Některé ze základních předpokladů konceptu klastru jsou popsány níže. Premisy konceptu klastrové iniciativy
Veřejná intervence Intervence formou • zavádění • konzultace • finanční podpory klastrovým iniciativám Potřeba podniků „tahounů“ Klastry zřízené kolem velkých hráčů v oblasti inovace (aktivátorů) riziko ‐» malé a středně velké podniky ovládané velkými společnostmi Financování
Participace
Klastrová iniciativa by měla být otevřená všem podnikům • nízký vstupní práh • nízké členské poplatky • minimální závazky (např. pro účast na schůzích) Vládní dotace nezbytné v počátku ‐» startovní impuls, motivace • ambice na samofinancování • řízení nezávislou organizací Podněty ke vzniku klastrových iniciativ obvykle přicházejí od lídrů průmyslu, vlády nebo akademické sféry. Nejvlivnějšími účastníky při zřizování iniciativy jsou obvykle podniky. Vláda je důležitá, co se týče financování a zajištění přinejmenším určité úrovně organizační podpory. Následující schémata nabízejí přehled některých vybraných faktorů rozhodujících pro úspěch či neúspěch rozvoje a managementu klastrových iniciativ. Determinanty úspěchu a neúspěchu klastrových iniciativ ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
ƒ
Soustředění se na existující silné klastry, které jsou umístěny v dobrém prostředí pro podnikání Primární zaměření na aktivaci klastrů oproti jejich vytváření Klastrové iniciativy jako součást širší strategie‐zlepšení prostředí pro podnikání v určitém regionu nebo státu Klastrové iniciativy založené na sdíleném konceptuálním rámci konkurenceschopnosti Dostatečný provozní rozpočet. Faktory vedoucí k úspěchu klastrových iniciativ • Izolované klastrové iniciativy mají menší efekt • Nedostatek širšího konsenzu o hlavních determinantách ekonomického výkonu • Slabé rámce Faktory vedoucí k neúspěchu • Facilitátoři, kterým schází silné sítě klastrových iniciativ
• Nedostatek kancelářských prostor • Nedostatek dostatečných rozpočtů – problémy s udržitelností • Opomíjení budování značky regionu Zkušenosti ukazují, že k tomu, aby bylo dosaženo kritického množství, by se klastrová iniciativa měla skládat z minimálně 30‐50 členů (podniků a dalších subjektů). Toto limituje výběr sektorů klastru. Schéma níže představuje obecné fáze rozvoje klastrových iniciativ ve stylizované formě. Budování sociálního kapitálu a vytváření důvěry
Kultivace strategických propojení
Definování strategie a vize
Realizace kroků
Proces zakládání klastrových iniciativ se podstatně liší, v závislosti na účelu, který má plnit, a okolnostech, za kterých mají zúčastněné podniky spolupracovat. Následující úkoly by nicméně měly být vzaty v úvahu: ■
■
■
■
Přípravná analýza základních informací ‐ studie proveditelnosti Příprava rámce a interní organizace Financování Zahájení klastrové iniciativy 5.1 Přípravná analýza základních informací – studie proveditelnosti
Pro přípravu jasného nástinu silných i slabých stránek regionu, stejně jako za účelem zjištění, kde bude nejvíce prospěšné provést podpůrná opatření, je nezbytné provést základní průzkum ekonomické a průmyslové struktury regionu, včetně meta‐analýzy již existujících studií. Tento průzkum pro studii proveditelnosti může být proveden ve dvou krocích: a) Podle výše zmíněných aspektů by měla být provedena důkladná analýza sekundárních dat,
čímž se získá první přehled. Všechny informační kanály, jako internet, knihy, dostupné statistiky a existující dokumenty poskytují široké zmapování příslušných průmyslových odvětví. b) Vzhledem ke skutečnosti, že některé informace nelze získat analýzou sekundárních dat, je nezbytné podniknout další kroky: -
Návštěvy podniků -
Multilaterální rozhovory s příslušnými subjekty -
Vypracování dotazníků Přehled by měl navíc zahrnovat následující podstatné aspekty: ■ Přehled ekonomiky a klastrových politik, které jsou v současnosti realizovány Je důležité se seznámit s regionálním rámcem a politikami a obecnými regulacemi, které jsou aktuálně aplikovány. Toto je zásadní pro zajištění vhodného zasazení klastrové iniciativy a vyhnutí se riziku implementace nekonzistentních politik. ■ Analýzu silných a slabých stránek ekonomiky Geografická koncentrace byla od počátku ústředním tématem myšlenky klastrové iniciativy. Důvod, že geografická blízkost zůstává jádrem konceptu klastru, souvisí jak s nezpochybnitelnými, tak „nedůležitými“ aspekty. „Nezpochybnitelnými aspekty“, které jsou spojeny s přínosy, odvozenými z toho, že podniky jsou umístěny v určitých oblastech, jsou např.: -
Dostupnost specifických přírodních zdrojů nebo jiných výjimečných místních zdrojů, které mohou přispět ke společnému umístění. Geografická blízkost, která poskytuje možnosti snížení transakčních nákladů, zejména v přístupu ke znalostem a jejich předávání. Úspory z rozsahu a šíře sortimentu mohou být nejúčinněji optimalizovány pomocí omezeného množství závodů o efektivní velikosti na daném geografickém území. -
Specializace tržních dodávek s ohledem na práci, kapitál nebo technologické zdroje může být usnadněna v rámci konkrétní oblasti. Prostředky k získávání a sdílení informací na trhu a změna technologie se v rámci dané oblasti mohou stát efektivnějšími. Souhra s místními zákazníky je impulsem k procesu učení a sofistikovanější poptávky. Kromě toho jsou velmi důležité také „méně důležité aspekty”. Atraktivní pracovní podmínky, stejně jako podmínky mimopracovního vyžití mohou hrát důležitou roli. Obchodní komory, knihovny, univerzitní kampusy, sportovní arény, logistická centra, restaurace, bary, kavárny, festivaly apod. mají všechny jedinečné charakteristiky, které jsou spojené s interakcí mezi lidmi, kteří tyto služby využívají. ƒ Definování relevantních průmyslových odvětví Nejjednodušším způsobem, jak definovat relevantní průmyslová odvětví a ověřit odborné způsobilosti, je shromáždit podrobné informace o společnostech s ohledem na odvětví průmyslu, lokalitu a ekonomická data, stejně jako zvážit, kde jsou soustředěna určitá odvětví společně s jejich stěžejními kompetentnostmi. Tohoto lze dosáhnout pomocí dotazníků, aktualizovaných statistik a průzkumů. ƒ Analýza podniků, jejich silných stránek a hodnotové řetězce Identifikace silných a slabých stránek podniků je velmi důležitá. Citlivé informace ‐ jako počet společností, které tvoří odvětví, jejich počet zaměstnanců, druh výzkumu, který provádějí, atd. ‐ a exportní kvóty definují charakteristiky regionu a přispívají k vytváření kritického množství. Zkušenosti ukazují, že je větší skupiny by měly být upřednostňovány před menšími. ƒ Analýza potřeb podniků Analýza potřeb podniků včetně analýzy hodnotového řetězce musí být provedena se zaměřením na inovaci. Analýza slouží účelu vytvořit základnu pro diskuzi při definování oblastí klíčových aktivit a vymezení podrobných opatření, která by měla být klastrovou iniciativou podporována. Hlavním nástrojem této analýzy je obvykle dotazník, který je zaslán všem podnikům, které byly identifikovány v počáteční studii, který je doplněn osobními rozhovory s význačným počtem společností. ƒ Analýza relevantních subjektů výzkumu a vývoje, univerzit a dalších subjektů Aby bylo dosaženo vnitřní dynamiky, je třeba zapojit mnohé subjekty, čímž se dosáhne kritického množství. Kritické množství může sloužit jako „nárazník”, a učiní klastrovou iniciativu resistentní vůči vnějším otřesům nebo jiným druhům tlaku, včetně „ztrát” podniků, zejména mohou‐li být považovány za „klíčové podniky”. Absence kritického množství může jinak učinit region zranitelný vůči ztrátě specifických zdrojů a dovedností, které tvoří jeho hlavní stavební kameny. Měly by být vzaty v úvahu následující subjekty a provedena analýza jejich přínosu: -
Regiony Tvůrci politik Finanční instituce Odborové organizace Průmyslová sdružení ‐ ‐ ‐ ‐ Organizace zabývající se transferem technologií Obchodní sdružení Výzkumná a vývojová centra Akademická oblast Angažovanost celého hodnotového řetězce je pro úspěch klastrové iniciativy kritická. 5.2 Příprava rámce a interní organizace
5.2.1 Strategické umístění v rámci regionu
Klastrová iniciativa potřebuje ideologický rámec, uvnitř kterého může existovat a působit. Je třeba, aby bylo jasně definováno její vymezení a korelace s dalšími politikami a zejména její implementace v regionální strategii. Toto by mělo být z důvodů transparentnosti sděleno všem relevantním subjektům v rámci regionu. 5.2.2 Definování cílů, úkolů a činností
Prvním krokem každé iniciativy je definování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů. V průběhu druhého kroku by měly být definovány úkoly a činnosti, které jsou nezbytné pro dosažení těchto cílů. Cíle musí být kromě toho kvantifikovány, aby bylo možné provádět vhodné monitorování. Vhodná možností vizualizace strategických cílů je „pyramida cílů”. Cíle jsou tímto hierarchicky seřazeny, takže několik vedlejších cílů vede k vyššímu cíli. Cíle, úkoly a činnosti Posílení regionální
konkurenceschopnosti
Podpora rozvoje
mezinárodní orientace
Přitahování
nových firem
Vytváření
obchodní
značky
regionu
Podpora inovací
Organizování
akci
Zlepšování
marketingu a
PR
Podpora rozvoje
spolupráce
Smlouva
s výzkumnou a
akademickou
oblastí
Podpora
spolupráce
Podpora zvyšování
kvalifikace
Organizace
seminářů a
workshopů
5.2.3 Vymezení odpovědného orgánu a právního subjektu
Podstatným momentem je volba odpovědného orgánu klastrových iniciativ. Toto rozhodnutí by mělo být učiněno všemi odpovědnými subjekty. Případová studie V Horních Rakousech existují v současnosti tři právní subjekty, které spravují klastry a sítě. Klastrland Oberösterreich GmbH, společnost s ručením omezeným slučuje šest z celkem osmi klastrových iniciativ. Pro svoji nabídku rozličných možností synergie se osvědčila jako úspěšná organizační forma. Dalšími subjekty jsou OOe Energiesparverband (ESV) a Hornorakouská obchodní komora. 5.2.4 Vytvoření projektového týmu
Vytváření a management klastrových iniciativ vyžaduje, aby byl zřízen projektový tým pro každodenní činnosti. Velikost projektového týmu závisí na velikosti klastrové iniciativy, ale měl by zahrnovat přinejmenším 3‐5 lidí. Je třeba pečlivě uvážit kompetence členů týmu. Členové personálu, zejména manažeři klastru, by měli mít jak znalosti specifické pro dané průmyslové odvětví, tak kvalifikace s procesním zaměřením. Členové personálu by měli ovládat následující dovednosti: Vedení lidí Nápaditost a pohotovost Analytické dovednosti Manažerské dovednosti Integrita Aktivační praxe umožňující vykonávání podnikové způsobilosti (enabling capabilities) Interpersonální způsobilosti Znalosti a vize 5.2.5 Zřízení poradního orgánu
Poradní orgán klastru (10‐12 členů) -
Je výbor složený z odborníků, kteří konzultují s klastrovou iniciativou záležitosti strategického umístění, kontroly a monitorování činností sítě. -
Poskytuje podporu projektovému týmu při orientování klastrové iniciativy na současné a budoucí trhy a ohledně technologických požadavků klastru a regionu. -
Vyhodnocuje již dosažené aktivity z hlediska jejich přijetí a také přínosů pro partnerské podniky, a formuluje nové činnosti. Poradní orgán klastru získává potřebnou dokumentaci od projektového týmu a měl by se scházet nejlépe čtyřikrát za rok. Zásadní působnosti jednotlivých etap klastrové iniciativy lze popsat následovně: Budování sociálního kapitálu
Rozvíjení strategických spojení, definování strategie a vize
Realizace kroků
- vůdcovství
- aktivační praxe
- integrita
- manažerské a analytické
dovednosti
- znalosti specifické pro
konkrétní odvětví
- interpersonální dovednosti
- manažerské a analytické
dovednosti
- nápaditost a pohotovost
5.2.6 Informační a komunikační koncept
K efektivní práci klastru je zapotřebí hladce fungující informační infrastruktury. Informační systém často zahrnuje webovou stránku, která prezentuje obecné informace o klastru, seznam společností, který poskytuje stručné popisy zúčastněných podniků, „burzu“ spolupráce, kde podniky oznamují své návrhy na projekty spolupráce, agendu pro schůzky a krátké zprávy o současných aktivitách. 5.3 Financování
Zodpovědný orgán by měl mít dostatečný rozpočet k provádění významných projektů, aniž by byl nucen vyhledávat samostatné financování. Klastrové iniciativy s dobře zajištěným financováním mnohem pravděpodobněji sledují určité cíle, včetně propagace spin‐off společností, technického vzdělávání a infrastrukturních projektů. Jsou lepší při propagaci růstu klastru a trochu lepší ve zlepšování konkurenceschopnosti. Obecně existují tři různé typy financování: ‐ Časově neomezené veřejné financování Některé skupiny sdílejí názor, že permanentní poskytování dotací může vést k neefektivnosti managementu klastru a klastrových iniciativ. Zajímavé je, že zastánci tohoto názoru se nacházejí jak v podnikové, tak institucionální sféře. ‐ Dočasné veřejné financování Další skupiny zastávají názor, že klastrové iniciativy by měly být časově omezeny, aby bylo zabráněno možnosti trvalé závislosti na dotacích a byl též poskytnut prostor kooperačním aktivitám generovaným ze strany průmyslu. ‐ Veřejné/soukromé financování Klastrová iniciativa může být financována z veřejných peněz v kombinaci s poskytováním služeb za úplatu. Veřejné financování průběhem času zeslábne a podíl na nákladech ze strany podniků vzroste. Financování se mění s průběhem času: v první fázi hrají hlavní roli vládní peníze, vynaložené na podporu zahájení činnosti. V pozdějších fázích lze zpravidla pozorovat všeobecné snížení vládních dotací, zatímco finanční podpora ze sféry průmyslu a členské poplatky se stávají více a více důležitými. Klastrová iniciativa je často plánována a (spolu) financována regionálními orgány po dobu 18 měsíců s cílem prodloužení financování o dalších 18 měsíců. Po těchto třech letech by měl být klastr soběstačný a žádné další vládní dotace by neměly být potřebné. Případová studie Fond Upper Austrian Future Fund financuje velkou část místních klastrových iniciativ, ale podíl financování ze soukromých zdrojů se neustále zvyšuje díky jednotlivým příspěvkům partnerských společností. Tyto příspěvky zahrnují poplatek za propagaci ve výši 258 EUR pro malé společnosti, 516 EUR pro malé a středně velké podniky a 1 032 EUR pro velké společnosti, účastnický poplatek za pořádané akce a další poplatky za služby. Ve střednědobém výhledu do roku 2010 mají všechny klastrové iniciativy za cíl finanční soběstačnost ve výši 75%. 5.4 Zahájení činnosti klastrových iniciativ
Vhodný způsob, jak zahájit činnost klastru by měl být rozhodnut v závislosti na konkrétní situaci, specifické pro klastr. Obecně je praktické, jsou‐li aktivity klastru zahájeny brzy po spuštění klastru. Toto uvedení do života by mělo být naplánováno velmi pečlivě, aby se předešlo tomu, že zúčastněné podniky ztratí zájem na iniciativě participovat. Aby se zamezilo riziku neúspěšného startu, měla by být v počáteční fázi vytvořena pro‐inovační skupina, aby byla zajištěna stabilita uvnitř klastru. Tato centrální skupina též napomůže podnikům se vymezit v jejich vztahu ke klastru. Další výhodu by představovalo zaangažovat do klastru osobu se širokými síťovými kontakty. První konkrétní a viditelné projekty by měly být formulovány přibližně šest až devět měsíců po spuštění klastrové iniciativy, aby se demonstroval vyplývající přínos. 6. Management klastrových iniciativ – pět okruhů aktivit
Za efektivnost klastrové iniciativy nese primárně odpovědnost klastrový tým. Management klastru a členové týmu podporují iniciativu svou každodenní prací. Protože se jedná o kumulativní proces, je celkový výkon klastrové iniciativy značně ovlivněn managementem klastru a klastrovým týmem. Hlavní úkoly managementu klastrové iniciativy lze rozdělit do pěti okruhů činností. 6.1 Informace a komunikace
Jak bylo již popsáno v kapitole 4.2.6, je zřízení informačního a komunikačního systému zásadním faktorem úspěšnosti klastrových iniciativ. Všichni členové, stejně jako nezúčastněné společnosti, by měli být informováni o klastrové iniciativě samotné, jejích členech, současných aktivitách a dosažených cílech. K tomuto účelu by měly být využívány následující komunikační kanály: ■ Vybudování komunikační platformy a pravidelných setkání Komunikační platforma by měla být zřízena za účelem výměny informací, zkušeností a poznatků. Platforma by měla být oživována pravidelnými setkáními a interním fórem věnovaným partnerům. ■ Pravidelná setkání Účastníky by měly být řídící zaměstnanci klastrové iniciativy a zástupci akademické sféry a průmyslu. Na začátku by se setkání měla konat každé 3‐4 týdny, což bude prodlouženo na 3‐4 měsíce poté, co se klastrová iniciativa úspěšně rozběhne. ■ Pravidelné návštěvy podniků Manažeři klastrů by měli pořádat 5‐10 návštěv měsíčně, které by měly být zdokumentovány zprávou o návštěvě. Zprávy by měly podávat přehled aktivit a potřeb podniku. Tyto informace mohou být důležitým základem pro vytváření kooperačních projektů. ■ Pravidelné akce Úspěšnost klastrové iniciativy je životně závislá na pořádání pravidelných akcí. Tyto akce jsou zaměřeny na podporu růstu klastru a navázání výměny názorů s dalšími klastry: -
Workshopy Kulaté stoly odborníků Specializované akce Veletrhy Prezentační dny klastrů ■ Vydávání zpravodaje a měsíční aktualizace informací z odvětví a klastru Všem zúčastněným by měly být poskytovány informace o důležitých zprávách, které se týkají klastrové iniciativy a jejích součástí. Toto lze zrealizovat pomocí měsíčního zpravodaje zasílaného projektovým týmem prostřednictvím neformálního emailu. Bulletiny jsou zpravidla vytvářeny kvartálně a dostupné v tištěném i elektronickém formátu. ■ Databáze klastru / katalog dodavatelů / informace o průmyslu Zřízení databáze klastru je velmi důležité pro efektivní spravování informací o partnerech a klastrové iniciativě. Databáze by měla obsahovat přinejmenším obecné informace o partnerech (např. adresu, obrat, počet zaměstnanců) a informace o typu poskytovaných služeb. ■ Domovská stránka (homepage) Účelem domovské stránky je informovat o obsahu, členech a aktivitách v rámci klastrové iniciativy. Domovská stránka by měla zahrnovat přinejmenším informativní část (obecné údaje o klastrové iniciativě) a možnost vyhledávání partnerů. 6.2 Vzdělávání
Lidské zdroje představují základní klíčový faktor úspěchu firem. Úspěšná klastrová iniciativa by tudíž měla brát ohled na programy vyššího odborného vzdělání a měla by iniciovat a podporovat řadu vzdělávacích aktivit pro zlepšení profesní kvalifikovanosti zaměstnanců přičleněných firem. Kromě toho, že příznivě ovlivní mezifiremní sítě a propojení mezi universitami a průmyslem, mohou klastrové procesy posílit stimuly pro malé a středně velké podniky ve směru modernizace jejich interních profesních kvalifikovaností. Vzdělávací aktivity jsou realizovány formou: -
Kurzů vyššího odborného vzdělání Workshopů a seminářů Studijních exkurzí pro zaměstnance Interfiremní vzdělávání Případová studie Spouštěcím faktorem, který uvedl do pohybu vybudování iniciativy Tartu Software Klastr Initiative byla skutečnost, že se nedostatek kvalifikovaného personálu stával největší překážkou růstu a rozvoje klastru. Každá ze společností, se kterými byl prováděn rozhovor, označila nedostatek vhodného školení a vzdělávání vývojářů softwaru jako výzvu číslo jedna. Všichni se shodli na tom, že vytvoření náležitých vzdělávacích programů by v dlouhodobém horizontu bylo mnohem výhodnější, než se snažit přetahovat personál mezi sebou navzájem. Z toho důvodu byl vypracován společný vzdělávací program sestavený na míru softwarovým developerům pro University of Tartu, Tartu Vocational Training Centre, Tartu City a Tartu Science Park, který obsahuje krátkodobá, střednědobá i dlouhodobá opatření pro zajištění potřebného vzdělání, a tím umožňuje další růst klastru. 6.3 Spolupráce
Poněvadž konkurenceschopnost regionů neurčují jednotlivé společnosti, ale stále více inovační schopnosti celých průmyslových odvětví a oborů, stává se spolupráce pro vylepšení této schopnosti nezbytným faktem. S pomocí kooperačních projektů mohou být využity synergické potenciály a dojde tudíž k posílení nejen jednotlivých společností, ale celé ekonomické struktury, a to zásadním a udržitelným způsobem. Podniky v cílové skupině mají často eminentní zájem o kooperační projekty s dalšími firmami nebo výzkumnými a vývojovými institucemi. Důležitou oblastí aktivity klastrové iniciativy je tudíž iniciování, rozvoj a podpora kooperačních projektů. Tyto druhy projektů se mohou zabývat následujícími oblastmi: Výzkum a vývoj ‐ Odborná kvalifikace Výroba ‐ Organizace Marketing ‐ Informační technologie Logistika ‐ Internacionalizace ■ Iniciování a podpora kooperačních projektů Klastrová iniciativa by měla iniciovat, pomáhat rozvíjet a podporovat spolupráci mezi podniky, univerzitami a výzkumnými a vývojovými institucemi. ■ Spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi a poskytovateli specializovaných služeb Z důvodu zajištění vysoce inovativních projektů je důležité, aby byly zaangažovány výzkumné, vývojové a vzdělávací instituce a poskytovatelé specializovaných služeb. ■ Založení zvláštních podpůrných programů pro kooperační projekty Je nezbytné založit vhodný podpůrný rámec za účelem přilákání společností ke spolupráci. Pokyny k podpůrným programům pro přidělování příspěvků by měly být vypracovány způsobem, který bude vstřícný k zákazníkům. ■ Podpora kooperace Je velmi užitečné založit interní agenturu pro správu kontaktů, partnerskou agenturu pro kooperační projekty a vybudovat monitorovací systém. Případová studie Během minulých sedmi let iniciovaly a zrealizovaly hornorakouské klastry 306 produktů, procesů a tržních inovací prostřednictvím klastrových projektů, na kterých se účastnilo 1 177 společnosti. Toto přispívá k udržitelnému posílení regionální ekonomické konkurenceschopnosti. Kooperační projekty získaly podporu ve výši 14,31 milionů eur, při iniciování objemu projektů ve výši 60,7 milionů eur. 6.4 Marketing a PR
Marketing a PR posilují míru participace existujících členů a přitahují nové společnosti nebo výzkumné organizace, aby se připojili ke klastru. Tyto činnosti by proto měly být prováděny pravidelně. Mohou zahrnovat lobbing na národní i mezinárodní úrovni pro konkrétní odvětví a skládají se z následujících úkolů: -
Vytváření regionální identity Tvorba informačních a marketingových materiálů, prezentací a informačních brožur Národní a mezinárodní PR pomocí reklamních šotů, inzerátů a článků v obchodních časopisech Opatření k posílení image značky Obchodní veletrhy, návštěvy společností, prezentace pro významné zákazníky Lobbing 6.5 Internacionalizace
Odstranění obchodních bariér a posílení dopravních a komunikačních systémů, spojené s harmonizací tržních regulací, nabízí do velké míry zlepšené podmínky pro toky zdrojů a zvýšenou specializaci hodnotových řetězců napříč národními hranicemi. Pro průmysl, stejně jako pro regiony, je dnes nezbytné otevřít cestu na nové trhy a najít a přitáhnout nové partnery ke spolupráci. Klastrová iniciativa by tudíž měla podporovat své členy během jejich aktivit na poli internacionalizace. Klastrová iniciativa by měla být též otevřená další mezinárodní expanzi. Doporučujeme zvážit následující aktivity: ■ Přístup k mezinárodním akcím, tématům a trendům Klastrová iniciativa by měla být otevřená novým trendům a tématům. Účast na mezinárodních akcích je nezbytnou podmínkou. ■ Účast na mezinárodních projektech Je důležité, aby se subjekty participující na klastrové iniciativě podíleli na mezinárodních projektech v zájmu zvýšení své konkurenceschopnosti prostřednictvím těchto mezinárodních aktivit. ■ Vybudování síťových aktivit (networking )mezi různými klastry Aby byla udržena konkurenceschopnost a vysoce inovační charakter klastrové iniciativy, je důležité, aby byla udržována spolupráce s dalšími klastrovými iniciativami v dalších regionech. Tohoto lze dosáhnout buď pomocí studijních exkurzí, nebo prostřednictvím participace na projektech EU. Případová studie Dobrým případem toho, jak klastrové iniciativy spolupracují a poskytují dodatečné výhody svým partnerským podnikům v klastru, jsou workshopy zaměřené na konkrétní průmyslová odvětví v rámci projektu CLOE. Klastrové iniciativy organizují akce společně a zaměřují se na specifická témata v rámci klastru. Jsou přizváni odborníci, aby hovořili o aktuální výzkumné činnosti nebo nejlepších postupech v této oblasti. Tyto zajímavé novinky a zkušenosti přitahují partnerské podniky klastru z různých regionů, k tomu aby se akce zúčastnily, navázaly kontakt s vědeckými pracovníky, setkaly se zástupci dalších společnosti nebo jen získali informace o budoucím vývoji trhu. 7. Indikátory pro benchmarking klastrových iniciativ
Před provedením hodnocení klastrové iniciativy by měly být předem vymezeny měřitelné ukazatele. Tyto indikátory zajistí kvalitu hodnocení a mohou být použity jako referenční body (benchmarks) pro srovnání s dalšími klastrovými iniciativami. Pro každou klastrovou iniciativu by měly být stanoveny následující indikátory: 7. Indikátory pro benchmarking klastrových iniciativ Před provedením hodnocení klastrové iniciativy by měly být předem vymezeny měřitelné ukazatele. Tyto indikátory zajistí kvalitu hodnocení a mohou být použity jako referenční body (benchmarks) pro srovnání s dalšími klastrovými iniciativami. Pro každou klastrovou iniciativu by měly být stanoveny následující indikátory: Klíčová čísla Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy Kumulovaný počet zaměstnanců partnerských podniků klastrové iniciativy Kvalifikace Množství organizovaných akcí v rámci klastrové iniciativy Počet účastníků těchto akcí
Kooperační projekty Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy Počet společností, které participují na těchto kooperačních projektech v klastrové iniciativě Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními Dalšími indikátory mohou být: -
Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy Počet zaangažovaných subjektů a institucí na klastrové iniciativě Míra veřejného financování kooperačních projektů v klastrové iniciativě Míra veřejného financování v klastrové iniciativě Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy Indikátory kvality by měly být na základě těchto záznamů pravidelně monitorovány. Minimálně jednou ročně by měla být ohodnocena celá klastrová iniciativa. Toto je důležité zejména stran dosažení cílů a zhodnocení úspěchu iniciativy. Monitorování by mělo být prováděno pomocí dotazníku, který vyplní partnerské podniky a zašlou ho nazpět kanceláři manažera klastru. Monitorovací proces by měl být dokumentován a pravidelně zasílán partnerům klastrové iniciativy. 8. Odkazy na další informace
Andersson T., Schwaag Serger S., Sörvik J., Wise Hansson E., (2004): The Cluster Policy White Book.IKDE, Malmö, 2004 Clusterland Oberösterreich (2006): Clusterland Upper Austria – Innovation through Coopera‐tion. URL: http://www.clusterland.at/, download 17.01.2006 European Commission (2002): Regional Clusters in Europe ‐ Observatory of European SMEs, No. 3, Belgium 2002 European Commission (2003): Final Report of the Expert Group on Enterprise Clusters and Networks, Brussels 2002 European Commission (2003): Trend Chart on Innovation. URL: http://www.innovating‐regions.org/network/regionalstrat/chart.cfm, download 05.10.2005 Ketels C., (2003): The Development of the cluster concept – present experiences and further developments, URL: http://www.isc.hbs.edu/pdf/Frontiers_of_Cluster_Research_2003.11.23.pdf, download 20.10.2005 OECD (2001): Innovative Clusters – Drivers of National Innovation Systems. OECD Publications, OECD 2001 Ohler F., (2001): Evaluierung der oberösterreichischen Clusterinitiativen. Technopolis Forschungs‐ und Beratungsgesellschaft mbH, Wien 2001 Schneider F., Holzberger M., (2003): Volkswirtschaftliche Analyse ausgewählter Maßnahmen der oberösterreichischen Standort‐ und Technologiepolitik, Linz 2003 Sölvell Ö, Lindqvist G., Ketels C., (2003): The Cluster Initiative Greenbook. Bromma tryck AB, Stockholm 2003 9. Příloha 9.1 Kontrolní seznam vytváření klastrových iniciativ a jejich managementu Následující kontrolní seznam sumarizuje veškeré nezbytné kroky, které je nutné podniknout při rozvíjení a řízení úspěšných klastrových iniciativ. Budování klastrových iniciativ Splněno Provedení analýzy sekundárních dat / studie proveditelnosti Zmapování současně realizovaných ekonomických a klastrových politik Analýza ekonomických slabin a silných stránek Vymezení relevantních průmyslových odvětví Analýza podniků, jejich silných stránek a hodnotových řetězců Analýza potřeb podniků Analýza relevantních subjektů v oblasti výzkumu a vývoje, univerzit a dalších subjektů Multilaterální rozhovory se subjekty Strategické umístění uvnitř regionu Vymezení cílů, úkolů a aktivit Určení odpovědného orgánu / právního subjektu Ustanovení projektového týmu Informační a komunikační koncepce Zřízení poradního orgánu klastru Financování Zahájení klastrové iniciativy
Řízení klastrové iniciativy Status Informace a komunikace Vybudování komunikační platformy a pravidelných setkávání Pravidelné návštěvy podniků Pravidelné akce (workshopy, kulaté stoly s odborníky, specializované akce, veletrhy, informační dny klastru) Vydávání zpravodaje a měsíční aktualizace informací z odvětví a klastru Databáze klastru / katalog dodavatelů / informace o průmyslu Domovská stránka (homepage) Školení zaměstnanců (zaměstnanců podniků v klastru a projektového týmu) Kurzy vyššího odborného vzdělání Workshopy a semináře Studijní exkurze pro zaměstnance Interfiremní vzdělávání Spolupráce Iniciování a podpora kooperačních projektů Spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi a poskytovateli specializovaných služeb Založení zvláštních podpůrných programů pro kooperační projekty Podpora spolupráce Status Marketing a PR Vytváření regionální identity Tvorba informačních a marketingových materiálů, prezentací a informačních brožur Národní a mezinárodní PR pomocí reklamních šotů, inzerátů a článků v obchodních časopisech Opatření k posílení image značky Obchodní veletrhy, návštěvy společností, prezentace pro významné zákazníky Lobbing Internacionalizace Přístup k mezinárodním akcím, tématům a trendům Účast na mezinárodních projektech Vybudování síťových aktivit (networking) mezi různými klastry 9.2 Popis klastrových iniciativ Klastrové iniciativy v Horních Rakousech Klastrová politika Horních Rakous Od roku 1998 je implementována strategie „Strategisches Programm OÖ 2000+”, která je založena na ekonomice orientované na klastry a technologickou politiku, a jejímž cílem je posílení konkurenceschopnosti regionu. Status quo dnešní klastrové politiky v Horních Rakousech je výsledkem současného působení různých faktorů, zejména: ■ Založení společnosti TMG (Společnost pro technologii a marketing), složení jejích akcionářů a specifické struktuře financování Důležitým momentem hornorakouské politiky v oblasti technologie a lokalizace se stalo ustavení institutu TMG. TMG je neziskovou organizací zaměřenou na poskytování služeb, která nese odpovědnost za úspěšnost klastrů. Široká struktura akcionářů TMG zahrnuje všechny důležité veřejné instituce, zástupce zájmových skupin a orgánů infrastruktury. Financování Fond Upper Austrian Future Fund financuje velkou část klastrových iniciativ, přestože se podíl soukromého financování neustále navyšuje díky jednotlivým příspěvkům partnerských společností. Tyto příspěvky zahrnují poplatek za propagaci ve výši 258 EUR pro malé společnosti, 516 EUR pro malé a středně velké podniky a 1 032 EUR pro velké společnosti, účastnický poplatek za pořádané akce a další poplatky za služby. Ve střednědobém výhledu do roku 2010 mají všechny klastrové iniciativy za cíl finanční soběstačnost ve výši 75%, což lze pokládat za podnikatelský úspěch. Zbývajících 25% odpovídá ekonomickým vlivům, které nepřímo ovlivňují i neparticipující podniky. Struktura vývoje a managementu Úspěšné klastrové iniciativy v Horních Rakousech byly zahájeny v roce 1998 Automobilovým klastrem v rámci strategického programu „Horní Rakousy 2000+". Společnost TMG předložila zadání poradenské firmě s cílem vybudovat automobilový klastr, aby se vyhnula rizikům a zkrátila dobu zakládání. Se zahájením projektu bylo přizváno 25 hlavních podniků a zároveň byl pro ně vypracován program na první rok; během následujících 7 měsíců se ke klastru připojily všechny zbývající významné podniky. Bezprostřední získání důvěry cílové skupiny přineslo bezpochyby důkaz o úspěchu iniciativy a přispělo k sebevědomí hornorakouské klastrové politiky. Spolková země Horní Rakousy zároveň poskytuje silnou síť klastrových iniciativ pro své podniky, zejména malé a středně velké podniky. Hornorakouské klastrové iniciativy v číslech 1. listopad 2005 Klíčová čísla klastru Partnerské podniky 196 140 176 150 196 1 575 54 013 17 800
2 710 20 050
26 590
22 094
266 773 Tržby (úhrnem/ miliard €) 18,92 9,66 10,91 2,00 0,39 2,28 3,32 4,20 51,68 Počet účastníků Kooperační projekty 372 96 520 26 996 Počet akcí 80 Zaměstnanci (úhrnem) Vzdělávání 265 ∑ 144 15 93 111 80 155 59 44 701 7 524 281 5 452 4 915 6 518 2 904 1 911 1 425 30 930 Dokončené projekty 54 10 70 57 48 40 15 12 Počet podílejících se partnerů 220 33 300 254 131 150 50 39 Financování (Milionů €) Objem projektu (Milionů €) Objem investic 306 1 177 14,31 Poměr 1 : 4 60,7O Poměr 1 : 6 85,86 Jak je vidět výše, v minulých sedmi letech bylo prostřednictvím klastrových projektů, zahrnujících 1 177 podniků, iniciováno a realizováno 306 produktů, procesů a tržních inovací. Toto odpovídá podílu 74 % všech partnerů klastru a ukazuje, že se v Horním Rakousku vytvořila zcela nová kooperační a inovační kultura. Toto přispívá k udržitelnému posilování konkurenceschopnosti ekonomiky regionu. Kooperační projekty získaly podporu ve výši 14,31 milionů eur, a iniciovaly objem projektu ve výši 60,70 milionů eur. Toto odpovídá faktoru 1:4. Podle údajů participujících společností došlo k aktivaci dalších investic (stroje, materiál, lidské zdroje atd.), které faktorovou cenu navyšují na 1:6. Celkový objem investic (inovací) vyvolaný v minulých pěti letech dosáhl 85,86 milionů eur. Aby se dále pokračovalo v tomto úspěšném přístupu, zadala vláda Horních Rakous přípravu strategického programu „Inovativní Horní Rakousy 2010", který je koncipován jako směrnice technologické politiky pro léta 2005 až 2010. Tento program se opírá o usnesení Hornorakouské vlády a bere v úvahu nejen výsledky hodnocení, ale také změny ve Strukturálních fondech v nadcházející finanční perspektivě EU pro roky 2007–2013. Nový program „Inovativní Horní Rakousy 2010" byl připraven v extenzivní spolupráci 250 odborníků z oblasti podnikání, výzkumu a souvisejících orgánů, a v úzké spolupráci s Hornorakouskou radou pro výzkum a technologie. Jejich závěry mají formu pěti tematických oblastí, 18 strategií a 43 opatření. V souladu s národními a evropskými inovačními strategiemi se obsah programu skládá z pěti tematických oblastí výzkumu a vývoje, profesní kvalifikace, sítí, ekonomické a technologické lokality Horních Rakous a sítí Evropské unie. Budoucí cíl programu, jmenovitě zvýšení konkurenceschopnosti, je evidentní, a stejně jako předcházející program „Inovativní Horní Rakousy 2010" demonstruje tento dokument nejen pevnou orientaci na proveditelnost, ale obsahuje také vizi, formulaci hlavního cíle a strategie implementace. Cílem strategického programu „Horní Rakousy 2010" je pokračování osmi klastrových iniciativ a čtyř tématických sítí, s rámcovým tématem rozvinout ekonomiku Horních Rakous. Tyto klastry a sítě jsou nyní pod společnou střechou společnosti Upper Austrian Clusterland GmbH. www.clusterland.at www.tmg.at www.ooe2010.at Klastrové iniciativy v regionu Karlsruhe Iniciativa Automotive Engineering Network South‐West (AEN, založená r. 2004, 64 členů z Německa a Francie) spojuje podniky z jihozápadu Německa, které jsou subdodavateli, výrobci doplňků nebo systémovými partnery automobilového průmyslu. Protože je klastr zaměřen na strojírenství, je činnost klastru soustředěna na stránku poskytování služeb v automobilovém odvětví. Strojírenství, jako nejdůležitější kvalifikace pro automobilovou výrobu, bude vždy součástí hodnotového řetězce, i pokud by byly výrobní podniky potenciálně převedeny do jiných zemí. Klastrová iniciativa byla založena v prosinci 2004 a je provozována odborem pro hospodářský rozvoj bez dalšího dodatečného financování ze strany státu. Ačkoli Karlsruhe není známé automobilovou výrobou, část výroby společnosti Daimler‐Chrysler, která je realizována v Alsasku, tuto oblast ovlivňuje. Mnoho různých subdodavatelských odvětví tohoto sektoru je zde umístěno právě z tohoto důvodu. Klastr v současnosti čítá 64 členů, mezi které patří výzkumná centra, malé a středně velké podniky a logistická centra. Protože region Karlsruhe hraničí s Francií, sídlí někteří členové za hranicemi. Z tohoto důvodu může být tato iniciativa považována za jeden z mála dvounárodních regionálních klastrů. www.ae‐network.de Cyberforum (založená r. 1997, 640 členů, soukromá iniciativa) je nejstarším a největším klastrem v Karlsruhe. Založená v roce 1997, spravovaná jako soukromá iniciativa a podporovaná organizací Economic Development Karlsruhe, v současnosti čítá 640 členů z více než 500 společností v odvětvích TIMES (telekomunikace, informační technologie, média, zábavní průmysl a bezpečnost). Klastr poskytuje širokou škálu nabízených služeb, tj. měsíční setkání s přednáškami a lekcemi na zvolená témata, které jsou následovány neformálními setkáními. Toto takzvané „tržiště” umožňuje členům klastru získávat nové kontakty, nalézat nové obchodní partnery a je v regionu velmi pevně vžité. Nabízeny jsou i specializované služby začínajícím podnikům a pro oblast pracovního vzdělávání a učebních oborů. Cyberforum v současné době koordinuje vzdělávání více než 120 osob. www.cyberforum.de MobileRegionKarlsruhe (založená r. 2005, 40 členů, síť vzniklá z popudu průmyslu, mobilní řešení) je tržištěm pro různá mobilní řešení z regionu Karlsruhe. Iniciativa podporuje transfer nově vyvinutých inovačních řešení, generovaných inovačními podniky, k širší veřejnosti. Mobilní region Karlsruhe je v Německu znám jako přední klastr pro mobilní řešení. Iniciativa vznikla výhradně z popudu průmyslu a prokazuje, že přes 40 regionálních společností, které jsou v tomto specializovaném IT klastru sdruženy, porozumělo výhodám regionální spolupráce. Nejnovějším pokrokem v Karlsruhe je propojení dvou klastrů Cyberforum a Mobil‐eRegion. Klastr MobileRegion se stane součástí Cyberforum, kde bude zastupovat skupinu se specializovanými zájmy uvnitř klastru. Tato nová struktura přináší výhody jako minimalizace propouštění z důvodu přezaměstnanosti a zvýšení koncentrace na každodenní práci. www.mobileskarlsruhe.de Síť NanoMat (nanotechnologická síť s celoněmeckým rozsahem z oblastí výzkumu a průmyslu) zahrnuje tři výzkumná střediska ze sdružení Helmholtz ‐ německá výzkumná centra, deset univerzit s katedrami přírodních věd a strojírenství, Institut Maxe Plancka, Institut vědeckého sdružení Gottfrieda Wilhelma Leibnize, tři instituty Fraunhofer, Institut polské akademie věd, společnost DECHEMA a čtyři velké společnosti z různých částí Německa. Úzká spolupráce v různých výzkumných programech sítě NanoMat umožňuje partnerům, aby navzájem propojili své kvalifikace a schopnosti takovým způsobem, že projekty mohou být realizovány průběžným a interdisciplinárním způsobem už od fáze předběžného výzkumu až do fáze převedení do ekonomicky realizovatelných produktů. Síť NanoMat má silné výzkumné pozadí a byla původně založena s podporou federální vlády. Odbor ekonomického rozvoje, centrum Steinbeis‐Europazentrum a síť NanoMat zahájily pravidelná setkávání malých a středně velkých podniků a vědeckých institutů na regionální úrovni v takzvaném NanoFóru Karlsruhe. Na jedné straně si toto fórum klade za cíl informovat účastníky o nejnovějších událostech v oblasti výzkumu a umožňovat podnikům získávat informace o budoucím uplatnění jejich produktů nebo produktových řad. Na straně druhé jsou vědečtí pracovníci konfrontováni s praktickými problémy, které nastávají v podnicích. www.nanomat.de Klastrové iniciativy v regionu Tartu Klastr Software Tartu
Pozadí Klastrová iniciativa Tartu Software byla založena jako výsledek projektu Tartu Regional Innovation Strategy, který identifikoval dřevozpracující průmysl, kovoprůmysl, informační technologie a biotechnologie jako klíčové oblastí rozvoje pro region Tartu. Cílem této klastrové iniciativy je posílení konkurenceschopnosti podniků klastru Tartu Software pomocí společných kooperačních aktivit, které budou též zahrnovat univerzity, instituce odborného vzdělávání, místní samosprávy a organizace pro podporu podnikání jako např. Tartu Science Park. Dynamika klastru První firmy zabývající se vývojem softwaru byly v Tartu založeny v polovině 90. let, povětšinou osobami, které se zabývaly výzkumem na University of Tartu. Počáteční růst byl poměrně pomalý a kolem roku 2000 dosahoval odhadovaný počet osob, které pracovaly v oblasti vývoje softwaru, pouhých 150. Nicméně od začátku nového milénia se situace v klastru Tartu Software změnila. Bylo vytvořeno mnoho nových společností a ty již existující se začaly rychleji rozvíjet. V současné době zahrnuje klastr Tartu Software největší estonské firmy v oblasti vývoje softwaru jako Playtech a Webmedia, z nichž každá zaměstnává již kolem 200 lidí. Dnes klastr zahrnuje 30 firem zabývajících se vývojem software, a očekává se, že celkové číslo osob přímo zaměstnaných softwarovými společnostmi přesáhne 1000 v roce 2006. Růst klastru také odráží rychlý nárůst obratu a zisků. Hlavní trhy klastru jsou situovány za hranicemi Estonska a zahrnují silné evropské trhy a globální trhy, jako rychle rostoucí Spojené státy americké. Zaměření klastrové iniciativy Klastrová iniciativa Tartu Software se současně zaměřuje na 2 hlavní témata. Prvně, rozvíjení lidského kapitálu na všech úrovních počínaje středními školami a zařízeními odborného vzdělávání, až po univerzity a postgraduální studijní programy, protože nedostatek kvalifikovaného personálu představuje největší překážku dalšího rozvoje klastru. Zadruhé, z důvodu rychlého růstu firem se začíná projevovat nedostatek vhodných budov, do kterých by společnosti mohly expandovat. V současnosti se tudíž uvnitř této klastrové iniciativy intenzivně projednává dohoda o partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejímž účelem je vybudování realitního projektu pod
jménem „Tartu Software Tower”. Klastrové iniciativy v Nottinghamu eminate je průkopnickou iniciativou, která je zacílena na poskytování otevřeného přístupu průmyslu k typové řadě nejmodernějšího vybavení pro přípravu a charakterizaci, umístěná v srdci Spojeného království. Zasazená do areálu BioCity, nottinghamského inkubačního centra biologických věd, se iniciativa eminate zaměřuje na budování, syntézu a evaluaci nanostrukturovaných materiálů, a je odhodlána revolucionalizovat a znovu oživit oblasti tradičního průmyslového vlivu napříč mnoha odvětvími. Odborné znalosti a technologie, které má iniciativa eminate ve svém rámci k dispozici, přinesou význačné přínosy místním odvětvím, zejména strojírenství (včetně firem Aerospace, Automotive a Energy) a zdravotnictví (včetně výroby léčiv, potravin, technických textilií a lékařských přístrojů). Klíčovým cílem bude otevřít nové příležitosti k podnikání pomocí aktivního zprostředkování (facilitace) interdisciplinárního transferu technologií mezi těmito sektory. Technologie: Pokusně zaváděné technologie čas
Pokusně zaváděné technologie: •
Příprava •
Charakterizace •
GMP
Střednědobé příležitosti: •Technické textilie •Nanokompozitní materiály •Nanokeramika •Nanobiomateriály Dlouhodobé příležitosti:
•
•
Společné podniky s dalšími centry Polymerové/keramick
é nanotuby
Samo‐uspořádávající se materiály atd. Nové obchodní příležitosti Pokusně zaváděné technologie: ujímání se bezprostředních potřeb průmyslu v oblastech zpracování a materiálů. -
Syntéza a zpracování nanočástic: pro řízenou výrobu, zapouzdření a funkcionalizaci mikročástic a nanočástic pro použití zahrnující podávání léků, složení jídla, katalýzy atd. -
Potahovací zařízení: pro využití přínosů nanostrukturovaných potahů při vylepšování pevnostních vlastností, bio‐kompatibility a antimikrobiální účinnosti. -
Zařízení pro dvojchodou extruzi: zdokonalené technologie extruze a potahování pro výrobu nanokompozitů (např. polymery/keramika) za účelem vylepšení strukturních vlastností. -
Zařízení na výrobu superkritické kapaliny: pro použití pokročilých extrakčních a vylučovacích technologií k výrobě kovových, keramických a polymerový nanočástic a nanostrukturovaných materiálů s obohacenými vlastnostmi. ‐ Střednědobé a dlouhodobé technologie Odborné znalosti iniciativy eminate a jejích partnerských institucí budou též využity ke kultivování rozvoje nových nanomateriálů a architektur materiálů se středně a dlouhodobým přínosem pro průmysl. Specializovaná zkušební a výrobní zařízení budou vyvinuta ve spojení s průmyslem, a to na základě technologií, které se budou jevit jako nejslibnější pro komerční využití. Příklady zahrnují: -
Polymerové/keramické/nanotubní nanokompozity Samo‐uspořádávající se materiály Magnetické nanočástice a kontrastní činidla pro biomedicínské snímání Technické textilie Technologie litografických šablon (např. využití senzorů) Biologicky se rozkládající materiály pro lešení Nanokeramické zpracování (reakční vstřikování plastů s prášky a extruze) ‐ Charakterizace Společně s výrobními zařízeními bude umístěna řada specializovaného charakterizačního vybavení, potřebného pro výzkum, testování a modelování. Více specializovaná evaluační zařízení budou dostupná prostřednictvím partnerů konsorcia nebo prostřednictvím spolupráce s dalšími centry v rámci celosvětové sítě. ■ Služby Zaměřené na potřeby průmyslu v krátkodobém výhledu, vývoj zaměřený na aplikaci a vyhodnocení nanotechnologických přístupů pro vylepšení produktů a procesů: - kolaborativní výzkum - studie proveditelnosti - vyhodnocení smluv - pronájem vybavení, prostor a zařízení - školení a šíření znalostí - poradenství pro aplikační inženýrství www.eminate.co.uk Klastrové iniciativy v regionu Wermland Paper Province je ekonomickým sdružením, které koordinuje a zvyšuje míru spolupráce mezi zúčastněnými subjekty v dřevozpracujícím průmyslu (technologie zpracování celulózy a papíru) v oblastech Wermlandu, severního Dalslandu a Närke ve středním Švédsku. Hlavním středem zájmu iniciativy jsou obalové technologie. Blízkost surovin, moderní infrastruktury a centrální pozice v severní Evropě činí z tohoto regionu globálního lídra zmíněného průmyslového odvětví. Klastr zahrnuje kolem 250 podniků s přibližně 12 500 zaměstnanců, což z něj dělá jeden z největších klastrů v technologii zpracování celulózy a dřeva. Vytvoření sítě Paper Province v roce 1999 bylo způsobem, jak dát dohromady na jedné straně místní podniky, které se věnují dřevozpracujícímu průmyslu, a na druhé straně zákazníky, dodavatele strojového zařízení, konzultanty a další poskytovatele služeb. Cílem bylo zlepšit propagaci regionu a podpořit jeho rozvoj prostřednictvím jistého poskytnutí kompetencí. Jedním z hlavních důvodů silného postavení dřevozpracujícího a obalového průmyslu v tomto regionu jsou investice ve výši přibližně 1 miliardy SEK, které byly každoročně poskytovány minulých deset let, a byly zacíleny jak na personál, tak na technologie, za účelem zachování konkurenceschopnosti. Průmysl se též zavázal k zásadní podpoře výzkumu a vývoje a dodržování kvality a poskytování služeb. Paper Province zahrnuje mnoho velkých značek a dobře známých mezinárodních společností, kterými jsou např. Tetra Pak, Stora Enso, Billerud, Metso Paper, Kvaerner Pulping, Jaakko Pöyry atd. Existují též menší podniky s neobyčejně profesionálním personálem, které nabízejí služby a produkty hlavním hráčům, a dodávají vše od chemikálií, strojového vybavení a mechanických komponent až po technologicky špičkové systémy. Blízkost univerzity v Karlstadu, stejně jako její vliv, poskytují regionu mnoho výhod. Region Paper Province využívá své silné propojení s univerzitou k identifikování a podpoře nových výzkumných a vývojových projektů. Velká část aktivit iniciativy Paper Province je zaměřena na networking, koordinování a rozvíjení spolupráce mezi subjekty, které se účastní klastru technologií pro zpracování dřeva a celulózy ve Wermlandu, severním Dalslandu a Närke. Aktivity klastru zahrnují též marketing, získávání odborných způsobilostí, projektový development a regionální růst ve spolupráci se školami, univerzitami a regionálními, státními a mezinárodními orgány. www.paperprovince.com 9.3 Seznam klastrových iniciativ partnerských regionů a dalších mezinárodních klastrových iniciativ Klastry pro energetiku: www.oec.at Automobilové klastry: www.ae‐network.de www.automobil‐cluster.at www.mechatronik‐cluster.at www.cdt.at www.eco‐energies.net Klastr pro potravinářství: www.lebensmittel‐
cluster.at www.automotive‐cluster.fr www.lyon.cci.fr Klastr pro zdravotnictví: www.acstyria.at www.gesundheits‐
cluster.at Klastry pro nanotechnologie: www.nanomat.de www.minatec.com www.eminate.co.uk Klastr pro plasty: ICT klastry: www.compare.se www.mobileregionkarlsruhe.de www.cyberforum.de www.ka‐it‐si.de www.kunststoff‐cluster.at www.lyongame.com Bio klastr: Klastry obalového průmyslu: www.bio‐cluster.com www.paperprovince.com www.packagingarena.se
Textilní klastr: www.newtex‐cluster.com Klastry pro mechatroniku: www.mechatronik‐
Klastr pro zpracování dřeva: cluster.at www.m‐h‐c.at www.iucwermland.se
Tematické sítě: www.rio‐ooe.at www.vnl.at www.netzwerk‐hr.at www.netzwerk‐design.at www.mobileskarlsruhe.de Další: www.uvan.net 9.4 Benchmarking klastrových iniciativ Název klastrové iniciativy: Automotive Cluster Typ financování: Veřejné a soukromé financování Datum založení: 1998 Stručný popis: Založená prostřednictvím společnosti TMG, iniciativa Automobil Cluster je neziskovou organizací zaměřenou na služby, která má širokou strukturu akcionářů zahrnující všechny důležité veřejné instituce. Úspěšné zaměření klastrové iniciativy na současné potřeby regionálního průmyslu je zajištěno díky podpoře poradního orgánu klastru a výboru odborníků, který zahrnuje zástupce regionálního průmyslu. Země: Rakousko, Horní Rakousy Poslední aktualizace indikátorů: listopad 2005 Indikátor Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy Počet účastníků těchto akcí Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy Čísla Počet hodnocení za rok 265 4 18,92 miliard € 4 95 520 4 144 4 7 524 4 54 4 Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy 220 4 Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) 1:6 4 68 % 4 200 4 14 4 Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě ~ 25 % 4 Míra veřejného financování klastrové iniciativy ~ 63 % 4 ~ 20 4 Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy Název klastrové iniciativy: Health Cluster Typ financování: Veřejné a soukromé financování Datum založení: 2001 Stručný popis: Založená prostřednictvím společnosti TMG, Health Cluster je neziskovou organizací zaměřenou na služby, která má širokou strukturu akcionářů zahrnující všechny důležité veřejné instituce. Úspěšné zaměření klastrové iniciativy na současné potřeby regionálního průmyslu je zajištěno díky podpoře poradního orgánu klastru a výboru odborníků, který zahrnuje zástupce regionálního průmyslu. Země: Rakousko, Horní Rakousy Poslední aktualizace indikátorů: listopad 2005 Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 150 4 3,32 miliardy € 4 26 590 4 59 4 1 911 4 Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy 15 4 Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy 50 4 Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy Počet účastníků těchto akcí Indikátor Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě Míra veřejného financování klastrové iniciativy Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy Čísla Počet hodnocení za rok 1:6 4 84 % 4 236 1 10 1 ~ 25 % 4 65 % 1 údaje chybí ‐ Název klastrové iniciativy: Plastics Cluster Typ financování: Veřejné a soukromé financování Datum založení: 01. 04. 1999 Stručný popis: Založená prostřednictvím společnosti TMG, iniciativa Plastics Cluster je neziskovou organizací zaměřenou na služby, která má širokou strukturu akcionářů, která zahrnuje všechny důležité veřejné instituce. Úspěšné zaměření klastrové iniciativy na současné potřeby regionálního průmyslu je zajištěno díky podpoře poradního orgánu klastru a výboru odborníků, který zahrnuje zástupce regionálního průmyslu. Země: Rakousko, Horní Rakousy Poslední aktualizace indikátorů: únor 2006 Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 373 4 Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy 10,79 miliard € 4 Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy 52 599 4 Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy 102 4 5 893 4 Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy 68 4 Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy 304 4 Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Počet účastníků těchto akcí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 1:6 4 Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě 85 % 4 Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 130 4 Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě 65 4 ~ 25 % 4 40 % 4 Údaje chybí ‐ Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě Míra veřejného financování klastrové iniciativy Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy Název klastrové iniciativy: Mechatronics Cluster Typ financování: Veřejné a soukromé financování Datum založení: leden 2003 Stručný popis: Založená prostřednictvím společnosti TMG, iniciativa Mechatronics Cluster je neziskovou organizací zaměřenou na služby, která má širokou strukturu akcionářů, která zahrnuje všechny důležité veřejné instituce. Úspěšné zaměření klastrové iniciativy na současné potřeby regionálního průmyslu je zajištěno díky podpoře poradního orgánu klastru a výboru odborníků, který zahrnuje zástupce regionálního průmyslu. Země: Rakousko, Horní Rakousy Poslední aktualizace indikátorů: listopad 2005 Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 196 4 Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy 4,20 miliardy € 4 Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy 22 094 4 Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy 44 4 1 425 4 Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy 12 4 Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy 39 4 Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Počet účastníků těchto akcí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 1:6 4 Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě 84 % 4 Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 158 1 Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě 30 4 ~ 25 % 4 60 % 4 1 1 Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě Míra veřejného financování klastrové iniciativy Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy Název klastrové iniciativy: Furniture and Wood Construction Cluster Typ financování: Veřejné a soukromé financování Datum založení: leden 2003 Stručný popis: Založená prostřednictvím společnosti TMG, iniciativa Furniture and Wood Construction Cluster je neziskovou organizací zaměřenou na služby, která má širokou strukturu akcionářů, která zahrnuje všechny důležité veřejné instituce. Úspěšné zaměření klastrové iniciativy na současné potřeby regionálního průmyslu je zajištěno díky podpoře poradního orgánu klastru a výboru odborníků, který zahrnuje zástupce regionálního průmyslu. Země: Rakousko, Horní Rakousy Poslední aktualizace indikátorů: únor 2006 Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 196 3 Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy 2,2 miliardy € 3 Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy 17 800 3 Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy 111 12 4 915 12 Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy 57 12 Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy 254 12 Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Počet účastníků těchto akcí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 1:6 1 Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě 92 % 1 Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 160 12 8 1 Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě ~ 25 % 12 Míra veřejného financování klastrové iniciativy ~ 46 % 12 1 1 Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy Název klastrové iniciativy: Foodcluster Typ financování: Datum Veřejné a soukromé financování Založení: září 2000 Stručný popis: Upper Austrian Food Cluster (UA FC) je mezi‐sektorovou sítí podniků zabývajících se výrobou potravin, jejich přímých a nepřímých dodavatelů, a výzkumných a vývojových institucí a vzdělávacích zařízení. Díky využití synergií k posílení inovačního potenciálu tato síť zlepšuje regionální a supra‐regionální konkurenceschopnost. Za iniciativu Upper Austrian Food Cluster nese odpovědnost hornorakouská obchodní komora. Všechna opatření v rámci struktury klastru UA FC jsou financována spolkovou zemí Horní Rakousy, fondem Upper Austrian Future Fund, regionálními agrárními fondy, hornorakouskou obchodní komorou a příspěvky od partnerů sítě. Realizaci těchto opatření zajišťuje spolupráce s regionální zemědělskou komorou, svazem Federace rakouských průmyslníků a hornorakouskou pracovní komorou. Země: Rakousko, Horní Rakousy Poslední aktualizace indikátorů: květen 2006 Čísla Jak často je tento indikátor hodnocen v průběhu roku? 171 neustále Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy ~ 1,9 miliardy € neustále Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy 17 324 neustále Indikátor Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy Počet účastníků těchto akcí Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy 153 neustále 2 878 neustále 37 neustále Název klastrové iniciativy: BioKneX: the East Midlands Bioscience Knowledge Exchange Financování vyššího vzdělávání HEIF‐2 a regionálního rozvoje EU Typ financování: srpen 2004 Datum založení: iniciativa BioKnex byla vytvořena ve spolupráci mezi třemi univerzitami oblasti East Midlands: Nottingham Trent University, University of Nottingham a University of Leicester. Je součástí iniciativy UK Knowledge Exchange, financované Hefce (Higher Education Funding Council for England) a je jediným místem pro výměnu odborných znalostí pro biologické vědy. Organizace funguje jako styčná plocha mezi akademickou a průmyslovou oblastí s cílem zlepšit reputaci biologicko‐vědního výzkumu mezi organizacemi v oblasti East Midlands a propagovat East Midlands v mezinárodním měřítku jako region biologicko‐vědní „excelence“ s růstovým potenciálem. Stručný popis: Země: Velká Británie Poslední aktualizace indikátorů: údaje chybí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 132 1 Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy údaje chybí 1 Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy údaje chybí 1 Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy 25 1 10‐200 1 Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Počet účastníků těchto akcí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 20 1 3‐30 1 údaje chybí 1 274 1 100 1 3 1 100% 1 100% 1 údaje chybí ‐ Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě Míra veřejného financování klastrové iniciativy Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy Název klastrové iniciativy: eminate Typ financování: průmysl + státní + regionální dotace Datum založení: červenec 2005 Stručný popis: Eminate je klastrem pro centra nanotechnologického výzkumu, který byl založen s cílem řešit potřeby průmyslu v oblasti vyspělých materiálů, požadavků na utváření a charakterizaci, zejména v sektorech zdravotnictví a strojírenství. University of Nottingham je v čele této iniciativy, a v současné době realizuje kompletní modernizaci objektu ve středu města Nottingham s využitím financování z místní ARR. Další financování personálu a specializovaného vybavení bylo zajištěno od britské vlády. Země: Velká Británie Poslední aktualizace indikátorů: údaje chybí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 10 společností průběžné Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy 0,25 miliard euro ‐ Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy 10 000 ‐ Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy zatím 0 4 Počet účastníků těchto akcí zatím 0 ‐ Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 2 ‐ 20 4 75 % ‐ současně 25 % 4 zahájeny v létě 2006 4 5 univerzit ‐ 0 ‐ 50 % ‐ údaje chybí ‐ Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě Míra veřejného financování klastrové iniciativy Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy Název klastrové iniciativy: Compare Typ financování: údaje chybí Datum založení: leden 2000 Stručný popis: Průmyslový klastr světové úrovně, který poskytuje sdílenou platformu pro IT podniky v Karlstadu a regionu Wermland. Compare Karlstad je výsledkem iniciativy, která byla podniknuta před několika lety skupinou největších IT firem v regionu Karlstad. Země: Švédsko Poslední aktualizace indikátorů: údaje chybí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 85 přibližně jednou ročně Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy 200 milionů eur stejné jako výše Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy 5 000 stejné jako výše Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy 6 stejné jako výše 100 stejné jako výše Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) údaje chybí ‐ Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Počet účastníků těchto akcí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Název klastrové iniciativy: IUC Wermland Typ financování: Regionální úřady Datum založení: Konec 90. let Stručný popis: Společnost s ručením omezeným, která je vlastněna 42 nezávislými společnostmi, a která má roli hnací síly pro propojování nápadů, kapitálu, nových produktů a nových malých a středně velkých podniků v regionu. IUC je zodpovědná za vzdělávací a kvalifikační aktivity svých členů. Země: Švédsko Poslední aktualizace indikátorů: údaje chybí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 42 přibližně jednou ročně údaje chybí ‐ 500 stejné jako výše Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy 4 stejné jako výše Počet účastníků těchto akcí 50 stejné jako výše Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) údaje chybí ‐ Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Název klastrové iniciativy: The Paper Province Typ financování: ekonomické sdružení Datum založení: 1999 Stručný popis: Paper Province je ekonomickým sdružením, které koordinuje a rozvíjí spolupráci mezi zúčastněnými podniky v dřevozpracujícím průmyslu v regionu Wermland, severním Dalslandu a Närke ve středním Švédsku. Těžiště zájmu leží v obalových technologiích. Země: Švédsko Poslední aktualizace indikátorů: údaje chybí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 54 přibližně jednou ročně Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy asi 800 milionů eur přibližně jednou ročně Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy asi 10 000 přibližně jednou ročně Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy 2 stejné jako výše asi 300 stejné jako výše údaje chybí ‐ 40 stejné jako výše údaje chybí ‐ Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Počet účastníků těchto akcí Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Název klastrové iniciativy: TDI Tool and Die Innovation in Sweden Typ financování: Částečně státní a regionální veřejné finance a příjmy utržené za služby poskytnuté jednotlivým podnikům Datum založení: 2003 Stručný popis: Řízena regionálními úřady Země: Švédsko Poslední aktualizace indikátorů: údaje chybí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 15 přibližně jednou ročně Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy asi 140 milionů eur stejné jako výše Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy 700 stejné jako výše Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy 2 stejné jako výše 100 stejné jako výše Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) údaje chybí ‐ Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Počet účastníků těchto akcí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Název klastrové iniciativy: The Packaging Arena Typ financování: údaje chybí Datum založení: údaje chybí Stručný popis: Účelem iniciativy Packaging Arena je sdílení znalostí. Její vizí je „shromaždovat nejlepší odborné kvalifikace v oblasti obalové techniky na světě" a otevírat je globálnímu trhu. Za touto vizí leží jedinečné rysy regionu, jasné zaměření na spotřebitele a atmosféra otevřené spolupráce. Země: Švédsko Poslední aktualizace indikátorů: údaje chybí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok 13 přibližně jednou ročně Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové iniciativy 250 milionů eur stejné jako výše Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských podnicích klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet akcí organizovaných v rámci klastrové iniciativy 2 stejné jako výše asi 100 stejné jako výše Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet podniků, které participují na těchto kooperačních projektech klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v porovnání s investičními náklady) údaje chybí ‐ Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě Počet účastníků těchto akcí Indikátor Čísla Počet hodnocení za rok Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Počet subjektů a institucí zaangažovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování kooperačních projektů realizovaných v klastrové iniciativě údaje chybí ‐ Míra veřejného financování klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy údaje chybí ‐ Poděkování Tímto bychom chtěli vyjádřit náš dík partnerským regionům za to, že nám velkoryse poskytli svůj čas a zkušenosti. Bez nich by realizace této publikace nebyla možná: • • • • • • • město Karlsruhe TMG ‐ Technologie‐ und Marketinggesellschaft m.b.H. Horní Rakousy Tartu Science Park Lyon CCI Region Wermland Radnice města Timisoara město Nottingham Agentura pro regionální rozvoj Kaliningrad • Tisk TMG ‐ Technologie‐ und Marketinggesellschaft m.b.H. of Upper Austria HafenstraRe 47‐51 A‐4020 Linz www.tmg.at inno GmbH AuhofstraRe 171/1 A‐
1130 Wien www.inno‐
group.com Kontakty