Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje

Transkript

Výzkumný projekt 10.08.06.1.59.6
z pověření Spolkového úřadu pro stavebnictví a prostorové uspořádání
(Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung) :
Výstavba východ – Syntéza společných
německo-českých záměrů územního rozvoje
směřujících k posílení územní soudržnosti
Dílčí zpráva
Drážďany a Brno, stav k 12. lednu 2006
Leibniz-Institut für ökologische
Raumentwicklung e. V. (IÖR)
Ústav územního rozvoje
(Institut für Raumentwicklung)
Zadavatel
Bundesamt für Bauwesen und Raumordnung (BBR)
Deichmanns Aue 31-37
53179 Bonn
SRN
Zpracovatel
Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR)
Weberplatz 1
01217 Drážďany
SRN
Ve spolupráci s:
Ústav územního rozvoje (ÚÚR)
(Institut für Raumentwicklung)
Jakubské náměstí 3
601 00 Brno
Česká republika
Projektový tým
IÖR:
ÚÚR:
Dr.-Ing. Markus Leibenath (vedoucí projektu)
Dip.-Ing. Robert Knippschild
Cand. Dipl.-Geogr. Anke Hahn
Cand. Dipl.-Geogr. Dana Simon
Ing. Igor Kyselka, CSc.
Ing. arch. Josef Markvart, CSc.
Ing. Marie Polešáková, PhD.
Mgr. Robert Veselý
Tato dílčí zpráva není vyjádřením názoru německé a české vlády, nýbrž je v
kompetenci zpracovatelů (IÖR a ÚÚR).
2
IÖR / ÚÚR: Syntéza společného německo-českého záměru
v oblasti územního rozvoje – dílčí zpráva (listopad 2005)
Shrnutí
Cíl zprávy
Cílem předložené dílčí zprávy je předložit výsledky tří prvních z celkem šesti pracovních
kroků projektu. Pracovní krok 1 obsahuje hodnocení relevantních projektů a označení
klíčových témat velkoplošné německo-české spolupráce v územním rozvoji. Předmětem
pracovního kroku 2 je porovnání německého a českého systému plánování. V pracovním
kroku 3 byly vypracovány prvky možného modelu rozvoje pro rozšířené německo-české
pohraničí.
Klíčová témata velkoplošné německo-české spolupráce v územním rozvoji
Projekty INTERREG-IIIB s německou a českou účastí se vyznačují především třemi
klíčovými tématy: (a) protipovodňová ochrana a management povodí, (b) rozvoj dopravy a
(c) ochrana přírody a životního prostředí a rozvoj krajiny. Vezeme-li v úvahu i jiné
velkoplošné německo-české projekty, lze uvést další dvě klíčová témata, a to ekonomika +
technologie a kultura.
Anketa, při níž byli dotazováni němečtí a čeští aktéři regionálního a zemského plánování,
ukázala, že odborné pojmy jsou často různě interpretovány a že informační podklady jsou
nedostatečné. Dále pak bylo ještě jednou zdůvodněno, že „doprava“ je klíčovým tématem, a
byla jmenována řada investičních záměrů v oblasti dopravy, které vyžadují vzájemnou
koordinaci. Za klíčové téma v oblasti ekonomiky byla označena konkurence týkající se
investic, dotací, pracovních míst a příjmů z daní. Zároveň byly konstatovány synergické
potenciály v mezinárodním (přeshraničním) marketingu cestovního ruchu a při vytváření
přeshraničních průmyslových zón a sítí podniků.
Dalšími klíčovými tématy jsou větrné elektrárny a velkoplošná maloobchodní zařízení, která
byla uváděna mnoha německými respondenty. Problém spočívá v tom, že projekty tohoto
druhu mají přeshraniční účinky, aniž by se k nim – viděno ze strany NSR - konala
odpovídající řízení za účasti obou stran.
Závěry vyplývající ze srovnání systémů plánování v Německu a v České republice
V Německu je až šest úrovní veřejné správy /Spolek, země, vládní okresy (správní obvody),
okresy (venkovské okresy) a obce/, které ovlivňují územní plánování, resp. vykonávají
kontrolní (dohlédací) funkci, zatímco v České republice jsou to po provedené reformě veřejné
správy jen tři úrovně veřejné správy (národní stát, kraje a obce). Také hloubka regulace
v regionálním plánování (regionální plán – územní plán velkého územního celku) je také
v obou zemích různý. V českém plánovacím systému hrají zřejmě obce větší roli než
v německém.
V Německu je využívání obnovitelných energií privilegováno zákonem o obnovitelných
energiích. V České republice existuje podobný zákon (č. 180/2005 Sb.), takže v souladu
3
s evropskými zákony lze počítat s narůstajícím využíváním větrné energie. Zdá se, že řízení
výstavby větrných elektráren z hlediska pravidel prostorového uspořádání je v Německu
promyšlenější než v České republice. Jejich schvalování na místní úrovni je však v ČR
naopak nákladnější než v SRN, zvláště pokud existuje územní plán obce, v němž je pro daný
záměr třeba učinit příslušné změny. Posouzení projektů větrných elektráren z hlediska EIA je
povinné v obou zemích. Pokud jde o velkoplošná maloobchodní zařízení, je jejich
povolování, zvláště u objektů nad 1.200 m2, v ČR jednodušší než v SRN.
Podle německého práva musí být územně významné plány a opatření, které mohou mít
značné účinky na sousední státy, s těmito státy v souladu se zásadami vzájemnosti a
rovnocennosti odsouhlaseny. Podobné povinnosti vyplývají ze směrnice EU o ekologickém
auditu pro plány a programy (směrnice SEA). Kromě toho oba státy podepsaly konvenci
Espoo o účasti veřejné správy a veřejnosti sousedního státu při projednávání projektů
podléhajících EIA a s možnými negativními dopady na území sousedního státu. Dosud
ovšem nebyla uzavřená žádná dvoustranná smlouva, která by konkretizovala konvenci
Espoo. Přes všechny existující právní předpisy se zdá, že otázka odsouhlasování/koordinace
výstavby větrných elektráren a maloobchodních velkoplošných provozoven není v současné
době uspokojivě vyřešena.
Budoucí vývoj rozšířeného německo-českého pohraničí a možné varianty politických jednání
V rozšířeném německo-českém pohraničí existují velké rozdíly mezi městem a venkovem.
Pro budoucí rozvoj celého území mohou být velmi důležitá velkoměsta. Zatímco Mnichov
ještě patří k západoevropskému jádrovému prostoru („Modrý banán“ / Pentagon), leží Praha,
Berlín a Wroclaw ve středoevropském pentagonu jakožto možné nové zóny ekonomické
integrace. Je pravděpodobné, že území ležící mezi velkoměsty, se vyvinou buď v hlavní
(jádrové, základní, Scharnier) a spojovací (Brücken-, s víceméně souvislým osídlením)
prostory mezi Východem a Západem, nebo převezmou funkci ekologických vyrovnávacích
prostor. Prvně jmenovaný případ platí především pro Duryňsko a Sasko, druhý pro východní
Bavorsko a severní a západní Čechy.
Ministerstva národních vlád odpovědná za prostorové uspořádání mohou přispět k posílení
institucionálních kapacit a rozhodovací schopnosti aktérů na nižších úrovních. V tomto směru
se jeví jako podstatné především tyto čtyři sféry pro jednání:
1. zdokonalení informačních podkladů,
2. vytvoření závazných mezistátních předpisů pro vzájemnou oboustrannou účast na
postupu plánování pro stavební záměry s přeshraničními účinky,
3. úprava právních rámcových podmínek k usnadnění přímého odsouhlasování přes
hranici,
4. rezervování prostředků na spolufinancování přípravy regionálních konceptů rozvoje.
4
Možnosti ministerstev ovlivnit rozvoj rozšířeného německo-českého pohraničí jsou v součtu
omezené. U klíčových témat, jako je doprava, protipovodňová ochrana, ochrana životního
prostředí a cestovní ruch je nutná spoluúčast nejen četných nestátních aktérů z podniků a
občanské společnosti. Kromě toho existují i silné závislosti a propletence mezi úrovněmi
politicko-administrativních systémů, protože mnohá rozhodnutí může učinit jen EU, nebo
aktéři na úrovni regionů a obcí.
5
Obsah
1
Pozadí, cíle a metodika zprávy..................................................................................... 9
1.1
Plánované zřízení německo-české pracovní skupiny pro prostorový
rozvoj.....................................................................................................................9
1.2
Poskytnout základní informace a ukázat politické možnosti ...............................10
1.3
Rozšířené německo-české pohraničí ..................................................................11
1.4
Analýza dokumentů, telefonní interview a písemné dotazování .........................13
2
Klíčová témata velkoplošné německo-české spolupráce v územním
rozvoji........................................................................................................................... 14
2.1
Výsledky hodnocení projektů INTERREG-IIIB a jiných velkoplošných
projektů s německou a českou účastí .................................................................14
2.2
Výsledky ankety datazující zástupce zemského a regionálního
plánování.............................................................................................................18
2.2.1
Výsledky telefonního interview v německém pohraničí ...................... 18
2.2.2
Výsledky písemného a telefonního interview v českém
pohraničí............................................................................................. 21
2.2.3
Shrnutí klíčových témat vyplynuvších z dotazování ........................... 23
2.3
Větrné elektrárny a velkoplošná maloobchodní zařízení v německočeském pohraničí ................................................................................................23
2.3.1
Větrné elektrárny v německo-českém pohraničí ................................ 23
2.3.2
Velkoplošné maloobchodní prodejny v německo-českém
pohraničí............................................................................................. 26
2.3.3
Shrnutí klíčových témat v souvislosti s využíváním větrné
energie ............................................................................................... 26
2.4
Celkové shrnutí: Možná klíčová témata velkoplošné německo-české
spolupráce v územním rozvoji.............................................................................27
3
Srovnání systémů plánování vztahujících se k prostoru v Německu a
v České republice........................................................................................................ 28
3.1
Mezioborové plánování celého území.................................................................28
3.2
Oborové plány pro větrné elektrárny ...................................................................34
3.3
Oborové plánování týkající se velkoplošných maloobchodních zařízení ...........38
3.4
Závěry pro přeshraniční koordinaci prostorového rozvoje ..................................39
4
Budoucí rozvoj rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru a
politické možnosti jednání ......................................................................................... 42
4.1
Aktuální situace rozšířeného německé-českého pohraničního prostoru.............42
4.2
Pozice německo-českého pohraničního prostoru ve struktuře
evropských metropolí ..........................................................................................44
4.3
„Středoevropský krystal“ jako možný evropský region zesílené
ekonomické integrace v německo-českém pohraničním prostoru? ....................48
4.4
Návrh tématických okruhů pro jednání ministerstev Německa a České
republiky mající územní a regionální rozvoj ve své kompetenci .........................51
Použitá literatura.................................................................................................................. 54
Přílohy................................................................................................................................... 59
A-1: Přehled projektů INTERREG-IIIB s německou a českou účastí..........................61
A-2: Přehled velkoplošných projektů a iniciativ v německo-českém pohraničí,
realizovaných mimo rámec INTERREG-IIIB .......................................................86
A-3: Interviewpartner ................................................................................................102
A-4: Stručný obsah připravovaného nového stavebního zákona v České
republice............................................................................................................104
7
Seznam obrázků
Obr. 1:
Koncepční uspořádání projektu „Syntéza německo-českého záměru
prostorového (územního) rozvoje“.................................................................. 11
Obr. 2:
Přehledná mapa rozšířeného německo-českého pohraničního
prostoru........................................................................................................... 12
Obr. 3:
Přehledná mapa prostoru CADSES ............................................................... 14
Obr. 4:
Projekty INTERREG-IIIB-CADSES s německou a českou účastí .................. 15
Obr. 5:
Průměrná rychlost větru v České republice .................................................... 24
Obr. 6:
Poloha plánovaného větrného parku u Chomutova........................................ 25
Obr. 7:
Systém plánování v Německu ........................................................................ 31
Obr. 8:
HDP na obyvatele ve střední Evropě v roce 2002 .......................................... 42
Obr. 9:
Výdaje na výzkum a rozvoj ve střední Evropě v roce 2000 ............................ 43
Obr. 10:
Panevropské dopravní koridory ...................................................................... 44
Obr. 11:
Modrý banán................................................................................................... 45
Obr. 12:
Západoevropský Pentagon............................................................................. 46
Obr. 13:
Možný středoevropský Pentagon ................................................................... 47
8
1
Pozadí, cíle a metodika zprávy
1.1
Plánované zřízení německo-české pracovní skupiny pro prostorový rozvoj
I německo–české pohraničí se vyznačuje ve srovnání s evropským průměrem podobně jako
německo-polské pohraničí nízkou hustotou obyvatelstva, skrovnou ekonomickou silou a
zčásti špatným dopravním spojením. Ve spojitosti s hlavním cílem polycentrického a
vyváženého prostorového rozvoje formulovaného v Evropském konceptu prostorového
rozvoje (EUREK) to znamená, že se musí rozvíjet i mimo evropské jádrové prostory
ekonomicky silné a v globálním měřítku konkurenceschopné regiony. Proto je cílem
německé spolkové politiky posilovat v Evropě úlohu rozšířeného německo-českého a
německo-polského pohraničí, jehož rozšíření je vymezeno metropolitními regiony BerlínBrandenburg, Mnichov, Praha, Vratislav, Poznaň a Štětín.
Na druhé straně už vedle velkého počtu přeshraničních kooperačních iniciativ na regionální
a místní úrovni existuje intenzívní velkoplošná spolupráce mezi Spolkovou republikou
Německo a Českou republikou. Nejdůležitějším nástrojem v tomto ohledu je společenská
iniciativa EU INTERREG IIIB ve středo- a jihoevropském kooperačním prostoru CADSES
(Central, Adriatic, Danubian and South-Eastern European Space).
Asi odlišně než ve vztazích mezi Polskem a Německem zatím dosud neexistuje bilaterální
vládní komise s výborem pro prostorové uspořádání. V r. 2004 však pan státní tajemník Tilo
Braune a tehdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj paní Ivana Hanačíková z Českého
ministerstva pro místní rozvoj dali podnět k vytvoření společné německo-české pracovní
skupiny pro spolupráci v územním rozvoji. Bylo mj. dosaženo dohody o tom, že pracovní
skupina by se měla zabývat následujícími tématy:
•
výměna informací k metodice a organizaci prostorového uspořádání v obou státech
(národní legislativa, spolupráce na evropské a regionální úrovni, orientační rámce pro
kraje, resp. spolkové země);
•
spolupráce v nadnárodních projektech v rámci iniciativy EU INTERREG III B;
•
definování budoucího společného integračního rámce pro rozvoj dopravy a ekonomiky;
•
odsouhlasení větších investic do infrastruktury s přeshraničními účinky (mj. v oborech
doprava, vodní hospodářství, obchod a vzdělávání);
•
zesíťování metropolitních oblastí Praha-Saský trojúhelník (-Berlin/Brandenburg) a PlzeňNorimberk.
Obě vlády také jmenovaly členy této pracovní skupiny, která se má pravděpodobně v únoru
2006 v Erfurtu sejít na ustavující schůzi. V přímé návaznosti na tuto schůzi má být
uspořádán seminář s rozšířeným okruhem účastníků.
9
Ustavující schůze pracovních skupin i seminář mají být v rámci společného projektu
připraveny německým a českým výzkumnými ústavy zabývajícími se problematikou
územního rozvoje. IÖR dostal proto pověření, aby společně s Ústavem územního rozvoje
realizoval odpovídající výzkumný projekt, v jehož rámci vznikla tato dílčí zpráva.
1.2
Poskytnout základní informace a ukázat politické možnosti
Tímto výzkumným projektem se sledují tyto obsahové cíle:
•
vyhodnocení přeshraničních německo-českých kooperačních projektů v oblasti územního
rozvoje a identifikace klíčových témat německo-české spolupráce v oblasti územního
rozvoje;
•
souhrnný popis systémů prostorového plánování v Německu a České republice a popis
kroků za oblast územního plánování nutných pro realizaci velkoplošných maloobchodů a
větrných elektráren;
•
formulování modelu rozvoje pro rozšířené německo-české pohraničí;
•
vypracování doporučení pro budoucí jednání v rámci německo-české spolupráce
v oblasti územního rozvoje.
Projekt sestává z 6 základních prvků či pracovních kroků (viz obr. 1):
•
pracovní krok 1 – vyhodnocení relevantních projektů a identifikace klíčových témat
velkoprostorové německo-české spolupráce v oblasti územního rozvoje;
•
pracovní krok 2 – německo-české porovnání systémů plánování, to znamená shrnutí a
vzájemné porovnání systémů prostorového (územního) plánování a porovnání právních
podkladů pro povolování velkoplošných maloobchodních zařízení a větrných elektráren;
•
pracovní krok 3 – formulování možného modelu rozvoje pro rozšířený prostor německočeského pohraničí;
•
pracovní krok 4 – organizační a obsahová příprava ustavující schůze pracovní skupiny
pro prostorový rozvoj a navazujícího jednodenního semináře a součinnost při jejich
přípravě;
•
pracovní krok 5 – shrnutí pracovních výsledků a výsledků diskuse a formulování
politických doporučení pro budoucí německo-českou spolupráci v územním rozvoji;
•
pracovní krok 6 – koordinace spolupráce IÖR a ÚÚR.
10
Koncepční uspořádání projektu „Syntéza německo-českého záměru prostorového
(územního) rozvoje“
(1) Vyhodnocení relevantních
projektů a identifikace klíčových
témat
(2) Porovnání systémů plánování
vč. porovnání právních podkladů
k vybraným klíčovým tématům.
(3)
Formulová
ní
možného
velkoplošn
ého
modelu
rozvoje.
(4) Ustavující schůze pracovní skupiny a seminář:
Příprava a součinnost při realizaci.
(6) Koordinace spolupráce IÖR a ÚÚR.
Obr. 1:
(5) Shrnutí výsledků a formulování politických
doporučení pro jednání.
Cílem předkládané dílčí zprávy je prezentace výsledků prvních tří pracovních kroků.
1.3
Rozšířené německo-české pohraničí
Hovoří-li se o německo-českém pohraničí, myslí se tím buď území podporované ze
společenské iniciativy EU INTERREG IIIA, nebo oblast euroregionů. Takto definované
pohraničí odpovídá pásmu širokému na obou stranách hranice 50 – 100 km.
Na rozdíl od toho se prostor, na nějž se vztahuje předkládaná zpráva, označuje jako
rozšířené německo-české pohraničí. Protože zde stojí ve středu zájmu nikoli místní nebo
regionální, nýbrž velkoplošná přeshraniční spolupráce, byl zkoumaný prostor definován
poměrně široce. Jeho vnější rozsah je vymezen přibližně městy Praha, Mnichov, Norimberk,
Erfurt, Berlín a Vratislav (viz obr. 2).
11
Obr. 2:
12
Přehledná mapa rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru
1.4
Analýza dokumentů, telefonní interview a písemné dotazování
Projekt je založen v podstatě na vyhodnocení tištěných materiálů a na internetových
výzkumech. Pro identifikaci klíčových témat velkoprostorové německo-české spolupráce v
oboru prostorového rozvoje (pracovní krok 1) byly nadto ještě na německé straně
realizovány telefonické interview a na české straně písemné ankety. Tento odlišný postup
byl dohodnut mezi oběma partnerskými ústavy – IÖR a ÚÚR a je to kvůli různé komunikační
kultuře: v Německu je návratnost v případě dotazníků, které jsou do veřejných zařízení
zasílány poštou, často pouze 50 – 60 procent. V Česku zase je spíš neobvyklé to, aby
zástupci úřadů podávali oficiální informace telefonem. Jak telefonické interview, tak
dotazníky vycházejí z jednotného seznamu otázek, takže výsledky jsou srovnatelné.
Hlavní otázky interview a dotazníků zněly:
•
Které velkoprostorové přeshraniční prostorové problémy jsou obzvlášť naléhavé?
•
Ve kterých oblastech jsou přeshraniční potenciály pro rozvoj, jejichž využití by mělo být
podpořeno přeshraniční spoluprací na vládní úrovni?
•
Které probíhající nebo ukončené přeshraniční kooperační projekty jsou zvlášť důležité a
mohly by sloužit jako příklad pro jiné regiony?
Do anket byli vedle zástupců oborů větrná energie a maloobchod zapojeni především také
zástupci zemského a regionálního plánování a euroregionů. Toto rozšíření okruhu adresátů
má dvojí funkci: Za prvé, informace o přeshraničních problémech a rozvojových
potenciálech, které jsou v regionu k dispozici, by měly být použity pro projekt. Za druhé,
regionální aktéři, kteří se pak později mají účastnit práce pracovní skupiny pro regionální
rozvoj nebo plánovaného veřejného semináře, by měli být zapojeni do procesu od začátku.
Seznam dotazovaných aktérů je v Dodatku.
Všechny informace k tématu „velkoplošná maloobchodní zařízení“ spočívají na elaborátech,
které vypracovala firma Contextplan z pověření Německého semináře pro urbanismus a
hospodářství (DSSW) a Společnost advokátů Nörr Stiefenhofer Lutz v rámci projektu
INTERREG-III-B „Vital Cities“ (města k životu) (Contextplan 2005 a Nörr et al. 2005).
Spolkové ministerstvo hospodářství podporovalo zvláště Zprávu Contexplan.
13
2
Klíčová témata velkoplošné německo-české spolupráce
v územním rozvoji
2.1
Výsledky hodnocení projektů INTERREG-IIIB a jiných velkoplošných projektů
s německou a českou účastí
Cílem iniciativy Společenství, která má název INTERREG, je přispět k vyrovnanému rozvoji a
integraci evropského prostoru a překonat rozdělující účinek hranic. Tato iniciativa
Společenství je tématicky zaměřena ve třech směrech, resp. má 3 části: A, B a C. Část A je
zaměřena na podporu regionálního rozvoje přímo v pohraničních regionech, část C je
zaměřena na zlepšování politiky rozvoje a soudržnosti mezinárodní a meziregionální
spolupráce, zatímco část B, o kterou v dalším textu jde, má podporovat mezinárodní
spolupráci a udržitelný rozvoj Společenství. Přitom mají být zohledněna a aplikována zvláště
doporučení EUREK. Iniciativa INTERREG IIIB je realizována v rámci celé řady prostorů
pokrytých jednotlivými programy, při čemž kooperační prostor, k němuž patří Česká
republika i Německo, je jen jeden a nazývá se prostor zemí CADSES (viz obr. 3).
Obr. 3:
Přehledná mapa prostoru CADSES
(JTS 2005: o. S.)
V prostoru CADSES existuje 24 projektů realizovaných ve vzájemné kooperaci Německa a
České republiky (viz obr. 4).
14
Obr. 4:
Poř. č.
Projekty INTERREG-IIIB-CADSES s německou a českou účastí
P
Akronym
r
o
j
e
k
t
y
Charakteristika projektů
1
ACCRETe
Zemědělství a klimatické změny: jak snížit účinky a hrozby vyvolané
člověkem
2
CER²
Clustery středoevropských regionů pro energii získávanou ze sítě
obnovitelných zdrojů
3
CITYREGIO
Regionální ekonomický rozvoj kooperací města s jeho zázemím
4
COHESION
Integrované koncepty zvyšování soudržnosti evropského prostoru
5
ELLA
ELBE/LABE – Preventivní opatření protipovodňové ochrany
prostřednictvím transnárodního prostorového uspořádání
6
IdeQua
Osa identity a kvality sahající od Baltského moře k Egejskému moři
7
ILUP
Integrované plánování využití území
8
LHASA
Stabilizace velkých obytných oblastí
9
MAGIC
Správa podzemních vod v oblastech kontaminovaných průmyslem
10
ODERREGIO
Transnárodní akční program prostorového plánování protipovodňové
ochrany v povodí Odry
11
PLANET CENSE
Síť plánovačů pro střední a jihovýchodní Evropu
12
RainDROP
Směrnice pro zmírňování účinků přívalových vod
13
RARE
Obnova železnic
14
RDA-Net CEDA
Síť agentur pro regionální rozvoj v oblasti střední Evropy, Podunají a u
Středozemního moře
15
READY
Obnova a rozvoj v oblastech důlní těžby
16
REVITAMIN
Revitalizace oblastí bývalé těžby hnědého uhlí
17
SIC!
Realizace koridoru podle projektu SUSTRAIN
18
SISTEMaPARC
Prostorový informační systém transnárodního ekologického
managementu chráněných oblastí a regionů CADSES
19
SURE
Úspěšná obnova a úprava prostředí v okolí zásahů do infrastruktury
20
TAQI
Transnárodní zlepšování kvality ovzduší jako řídící nástroj regionálního
plánování
21
TECNOMAN
perspectives
Perspektivy managementu lokalizace sítě TEN a uzlů koridorů
22
TRANs-IT
Regionální transferové aktivity v síti pro rozvoj podnikání a relaxačního
cestovního ruchu, s podporou IT
23
TWIST
Doprava zaměřená na konkrétní společenské akce
24
VITAL CITIES
Konsolidace polycentrických urbánních systémů podporováním drobných
prodejen ve vnitřních částech měst
Aby bylo možno zjistit klíčová témata dosavadní velkoplošné německo-české spolupráce,
bylo provedeno hodnocení projektů INTERREG IIIB. Kromě všeobecných kritérií, jako jsou
15
např. doba realizace nebo zájmové území projektu, se pozornost soustředila na následující
otázky:
•
Jaká témata nebo problémy projekt řeší?
•
Co lze v konkrétních případech říci k současné situaci a možnému budoucímu rozvoji
rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru?
Podle těchto kritérií a otázek byly zpracovány pro všechny projekty stručné charakteristiky –
krycí listy (viz Přílohy).
Vyhodnocení ukázalo, že projekty lze zhruba rozdělit na dvě skupiny. V první skupině jsou
projekty, u nichž se jedná o všeobecná průřezová témata, např. využití obnovitelných zdrojů
energie nebo oživení čtvrtí kolem nádraží, nebo o témata, na jejichž řešení se nepodílejí
žádní partneři z rozšířeného německo-českého pohraničního prostoru. Ve druhé skupině
jsou naopak projekty, na nichž se podílejí partneři z rozšířeného německo-českého prostoru
a které se týkají – i když ovšem nikoliv výlučně – prostorových problémů tohoto území.
Těžištěm projektů, které z hlediska tématu a struktury partnerů mají vztah k německéčeskému pohraničnímu prostoru, je hranici překračující protipovodňová ochrana a správa
povodí. V této souvislosti je třeba především jmenovat projekty ELLA a ODERREGIO, kde se
jedná zřejmě o řešení říčních soustav obou řek, Odry a Labe. Projekt ILUP se zabývá nejen
řekou překračující hranici, ale je zaměřen spíše na transnacionální výměnu zkušeností ve
správě řek a méně se již zajímá o německo-českou spolupráci.
Další výrazné těžiště je patrné v oblasti přeshraničního rozvoje dopravy. Pro německočeskou spolupráci je nepochybně stěžejní program SIC!, v němž strany zúčastněné na
projektu řeší zlepšení dopravní dostupnosti a vzájemné vztahy mezi dopravou a územním
rozvojem. Středem zájmu je panevropský dopravní koridor IV z Berlína a Norimberka přes
Prahu do Vídně a Budapešti. Významný je také projekt TECNOMAN PERSPECTIVES, který
se zabývá využitím impulsů k rozvoji transevropských dopravních sítí. Projekt TWIST se sice
bezprostředně netýká přeshraničních dopravních sítí, avšak téma zpřístupnění venkovských
regionů napojením na místní (příměstskou) osobní dopravu by mohlo být pro řídce osídlené
části německo-českého pohraničí rovněž významné.
Třetím stěžejním bodem je přeshraniční ochrana přírody, životního prostředí a tvorba krajiny.
Projekt SISTEMaPARC je v tomto směru zcela klasický. Cílem je zde rozvoj a zesíťování
sousedních národních parků v různých státech a výstavba společných informačních systémů
přesahujících hranici. K projektovým regionům patří kromě Česko-saského Švýcarska
s jejich dvěma národními parky také Krkonoše, kde je jeden český a jeden polský národní
park. U jiných projektů z tohoto tématického okruhu není jejich přeshraniční charakter tak
výrazný: SURE (Rekultivace horských a báňských regionů), TAQI (čistota ovzduší) a
REVITAMIN (revitalizace bývalých báňských regionů) a READY (rovněž revitalizace
bývalých báňských regionů). Z toho je zřejmé, že na obou stranách německo-české hranice
a česko-polské hranice jsou citlivé oblasti vyžadující zvýšenou ochranu. Mimoto existuje řada
dílčích regionů, které jsou z hlediska své horské polohy nebo důlní činnosti ekonomicky i
ekologicky znevýhodněné a vykazují zvláštní potřebu sanace a rozvoje.
16
Z jiných projektů vyplývají další možná klíčová témata německo-české spolupráce v oblasti
územního rozvoje. Jsou to projekty: IDEQUA, kde jde o rozvoj přeshraničního cestovního
ruchu, PLANET CENSE, který je zaměřen na spolupráci v územním plánování, a projekt
„Vital Cities“ zaměřený na urbanistický rozvoj a budování velkoplošných prodejen.
Vezmeme-li v úvahu pouze projekty INTERREG-IIIB s německou a českou účastí, rýsují se
především následující tři klíčová témata:
•
protipovodňová ochrana a správa povodí
•
rozvoj dopravy
•
ochrana přírody a životního prostředí a tvorba krajiny.
Tento obrázek je však poněkud zkreslený, protože např. neexistují žádné projekty
INTERREG-IIIB s německou a českou účastí, které by se věnovaly výslovně otázkám
spolupráce mezi firmami na obou stranách hranice nebo kulturním otázkám.
Právě v tématických okruzích ekonomiky, technologie a kultury existuje celá řada
velkoplošných německo-českých kooperačních projektů a zařízení, které by byly financovány
jinak než přes INTERREG. Zvláště průmyslové a obchodní komory a instituce pro podporu
hospodářství se v posledních letech velmi angažovaly v přeshraniční spolupráci, a to např.
v rámci projektů InnoDreiländereck, ARGE28,3-CIP (Three Countries Innovation Push;
Inovační iniciativa tří zemí), Regioport a IMPRO. Také v kulturní oblasti existují aktivity, jako
např. „Festival střední Evropy“. Kromě toho existují konkrétní velkoplošné projekty zaměřené
na témata, jimiž se INTERREG IIIB zabývá jen všeobecně. Je to např. projekt ERGONET,
v němž kooperuje přes hranici 62 podniků veřejné osobní dopravy (viz Přílohy, tab.
„Velkoplošné přeshraniční německo-české projekty a zařízení, které nejsou financovány
prostřednictvím INTERREG IIIB“, kterážto tab. si ovšem nečiní nárok na úplnost).
Jestliže tedy vezmeme v úvahu nejen projekty INTERREG-IIIB, nýbrž i jiné velkoplošné
německo-české projekty, je možno dodatečně identifikovat následující klíčová témata:
•
ekonomika a technologie
•
kultura.
V dalších kapitolách pojednáme o problémech, příležitostech a naléhavých úkolech
velkoplošné německo-české spolupráce z pohledu regionálních aktérů.
17
2.2
Výsledky ankety datazující zástupce zemského a regionálního plánování
2.2.1 Výsledky telefonního interview v německém pohraničí1
Partneři interview charakterizovali řadu přeshraničních projektů, problémů a potenciálů
rozvoje. Tyto projekty, problémy a potenciály jsou shrnuty v dalším textu do tematických
okruhů. Zdá se, že témata „Regionální plánování a obecná správa“ a „doprava“ stála
dotazovaným osobám obzvlášť za zmínku, protože je uváděli téměř všichni aktéři. Další
skupiny odpovědí vyplývají z oblastí „Hospodářství“, „Životní prostředí a turistický ruch“ a
„Kultura, obyvatelstvo a společenské a sociální otázky“.
Regionální plánování a všeobecná správa
Rozdílné systémy plánování a veřejné správy v Německu a Česku byly postaveny do
popředí jako hlavní příčina chybějících přeshraničních kooperací (srov. Kap- 3). Nadto bylo
s politováním konstatováno, že vymezení regionů pro plánování v České republice a
v Německu není vzájemně zkoordinováno a neodpovídá stávajícím přeshraniční funkčním
souvislostem. Tak je například saský region pro plánování Saská Kamenice – Krušné hory
ve funkčním ohledu velmi silně orientován na český region Karlovy Vary, ačkoliv jeho území
hraničí převážně s Ústeckým krajem. Tím je vypracování přeshraničních konceptů rozvoje
ztěžováno.
Z německého pohledu vede dosud ne zcela ukončená reforma veřejné správy v České
republice k tomu, že kompetence pro zájmy prostorového plánování se často mění a není
jasné, kdo je příslušnou kontaktní osobou/partnerem k jednání pro německé úřady. Kromě
toho bylo podotknuto, že stejné odborné termíny mají v každém z obou států vždy jiný
význam. Už probíhaly a probíhají četné projekty s cílem vytvořit společnou informační bázi
pro pracovníky veřejné správy v obou zemích. K tomu patří oba projekty EU – CLARA@EU a
ENLARGE-NET (viz Seznam projektů v Příloze).
Přeshraniční koordinace je ztížena i tím, že české obce mají k dispozici širší plánovací
kompetence než jejich německé protějšky. Stavební úřady mohou například udělovat
stavební povolení poměrně rychle. Podle názoru některých německých partnerů interview
jsou příslušná ustanovení v České republice pojata příliš uvolněně.Proto by mělo být
přednostně podporováno sbližování legislativních a plánovacích podkladů, například
prostřednictvím smluv nebo dohod o prostorovém uspořádání mezi oběma národy. Kromě
toho je žádoucí intenzivnější výměna informací jako celek a zvýšené přeshraniční
harmonizace (koordinace) v záležitostech plánování, přičemž by musely být institucionální
rámcové podmínky pro to ještě teprve vytvořeny. První podněty k tomu byly už v polovině 90.
let v podobě přeshraničních konceptů rozvoje pro Krušné hory (Roch aj. 1995), Euroregion
Egrensis = Chebsko) (Roch aj. 1994), čtyři saské euroregiony (Miller aj. 1999), střední
bavorsko-české pohraničí (Jurczek 1996) a pro území styku tří zemí (Český
1
18
Tuto podkapitolu včetně výzkumu, který je jejím podkladem, vypracovala paní kand. Dipl.Geogr. Anke Hahn (Universita Trevír) jako součást své diplomové práce v říjnu a listopadu 2005
v IÖR.
les/Šumava/Mühlviertel (BayStMinLU 1994), na něž by podle názoru dotázaných osob měl
být ostatně brán ze strany politiky větší zřetel.
Bylo poukazováno také na to, že aktivity plánované německé-české pracovní skupiny pro
prostorový rozvoj by měly být zharmonizovány se sasko-českou pracovní skupinou, která
existuje od května 2005.
Zvlášť byly zdůrazňovány dva přeshraniční projekty, v nichž jde o zharmonizování
plánovacích podkladů. Je to modelový záměr přeshraniční realizace strategické EIA na
úrovni regionálního plánování v místě styku tří států Saska, Polska a České republiky (viz
Seznam projektů v Příloze) a další projekt, který obsahuje přeshraniční informační systém o
prostoru za účelem výměny digitálních geografických dat mezi Bavorskem a Českou
republikou.
Doprava
Německo-české pohraničí disponuje ve srovnání s evropskými jádrovými oblastmi
v důsledku topografických daností a periferní polohy v zemi méně dobře vybudovanou
dopravní sítí.
Pro Sasko je zlepšení silniční a železniční infrastruktury v panevropském dopravním
koridoru IV z Berlína přes Drážďany, Prahu a Vídeň do Bratislavy významným naléhavým
přáním.
Tomuto cíli slouží především projekt Interreg-IIIB (viz výše) (s.o.), jehož
prostřednictvím má být
s předstihem urychlena výstavba velkoprostorové dopravní
infrastruktury ve střední a východní Evropě, aby byl usnadněn hospodářský rozvoj těchto
regionů. Z bavorského pohledu stojí naproti tomu v popředí plány výstavby tras Norimberk
– Praha (dálnice přes Smrčiny) a výkonnější silniční a železniční spojení z Mnichova přes
Řezno do Prahy. Studie proveditelnosti prostorového uspořádání k tzv. „trase Dunaj-Vltava“
se zpracovává.
S ohledem na regionální přeshraniční dopravu byl jako problém uveden malý počet
neporušených hraničních přechodů v oblasti středního Krušnohoří a v některých bavorskočeských hraničních regionů. Opraveny by měly být nejen mezinárodní, ale i regionální
dopravní trasy. Za konfliktní je považována zvyšující se konkurence mezi Bavorskem a
Saskem při získávání finančních prostředků na projekty výstavby silnic.
Ekonomika
Dle vyjádření respondentů mají strukturální rozdíly mezi Německem a Českou republikou
v mnoha případech za následek, že německé podniky lokalizované v pohraničí přemísťují
z důvodu nižších nákladů svou výroby do Čech. Přitom sídlo ředitelství firmy zůstává
většinou v Německu. Politování nad tímto vývojem vyjádřili především respondenti
z Bavorska. Tradiční sklárny a porcelánky v německém pohraničí trpí také tím, že zahraniční
investoři dávají často přednost České republice. Vznik rovnoprávných kooperací v prostoru
19
pohraničí je dle názoru německých respondentů ztížen konkurenčním bojem o pracovní
místa, daňové příjmy a subvence.
Respondenti poukázali na to, že firmám obou zemí se v důsledku integrace do Evropského
vnitřního trhu otevírají nové trhy a místa podnikání, a to především v pohraničí.
Hospodářskou spolupráci by bylo možno podpořit vytvářením „kreativního prostředí“
v podobě sítí malých a středně velkých podniku na obou stranách hranice. V některých
projektech jsou už patrné začátky intenzivnější spolupráce, např. ve formě hranice
překračující průmyslové zóny v oblasti německo-polského-českého trojúhelníku v rámci
svazku měst Žitava – Hrádek nad Nisou – Bogatynia. Bavorsko-český portál „Regioport“ má
napomáhat vytváření obchodních vztahů mezi podniky v pohraničí a sloužit jako virtuální
vzdělávací a informační platforma (viz Seznam projektů v příloze).
Životní prostředí a cestovní ruch
Přeshraniční protipovodňová ochrana v Sasku a Čechách hraje, přinejmenším od
katastrofálního vylití Labe v r. 2002, významnou roli. V projektu Interreg-IIIB „ELLA“ (s.o.)
mají být vypracovány státní hranici překračující strategie a plány, které budou efektivně čelit
povodňovému riziku. Sporným tématem v souvislosti pohraniční řeky Elbe / Labe je budování
staveb na vzdutí vody (vzdouvacích stupňů) na území pohraničí. Zejména německá strana
tento záměr odmítá, ale i v Čechách je spornou otázkou. Někteří respondenti dali podnět
k tomu, aby bylo provedeno užší sladění předpisů týkajících se ochrany životního prostředí.
V této souvislosti poukázali zvláště na projekt INTERREG-IIIB SISTEMa-PARC (s.o.).
Národní parky Saské a České Švýcarsko a horská oblast Krušných hor usilují o zapsání do
seznamu lokalit světového dědictví UNESCO.
Rozvojové potenciály existují i v oblasti cestovního ruchu. Prostřednictvím přeshraničních
marketingových strategií mají být vytvořeny společné německo-české destinace. Prvním
takovým pokusem je projekt „Lázeňské srdce Evropy“ pro oblast Bavorsko-Čechy-Sasko (viz
Seznam projektů v příloze). Všeobecně bylo zdůrazněno, že společný rozvoj a realizace
opatření v rámci přeshraničního managementu regionu je hlavním úkolem pro budoucí
spolupráci v cestovním ruchu.
Kultura, obyvatelstvo a společenské a sociální problémy
Jako překážka hlubší spolupráce byla často zmiňována nedávná minulost, která stále ještě
ovlivňuje vztahy mezi Němci a Čechy. Zejména události před, během a po druhé světové
válce jsou považovány za důvod zčásti ještě velmi distancovaných vztahů mezi lidmi na
obou stranách hranice. Další překážkou vytváření společné, hranici překračující identity je
jazyková bariéra.
Jako další problém uváděli respondenti vystěhovávání obyvatel z českého, ale zčásti i
německého pohraničí.
20
Projekt „Dobré sousedství“ (viz Seznam projektů v příloze), vypracovávaný Svobodným
státem Bavorsko ve spolupráci s Universitou Kaiserslautern, je zaměřen na zlepšení
sousedských vztahů mezi Němci a Čechy. K tomu má sloužit podpora výměny informací,
přeshraniční spolupráce a modelových projektů v oblasti vzdělávání. Existují už rozmanitá
partnerství mezi německými a českými vysokými školami. Dále existují nabídky na
vzdělávání dětí a mládeže, např. na jazykovou výuku, dvojjazyčné vyučování ve školách a
německo-české mateřské školky.
Někteří respondenti si stěžovali na chybějící koordinaci ve zdravotnictví a zvláště záchranné
službě. Spolupráce mezi zařízeními záchranné služby a nemocnicemi na české a německé
straně by umožnila vytvořit hustší síť zařízení záchranné služby.
2.2.2 Výsledky písemného a telefonního interview v českém pohraničí
Na rozdíl od Německa byla v České republice anketa provedena pouze mezi pracovníky
krajských úřadů,
ne
však mezi zástupci
euroregionů nebo ministerstev
viz Seznam partnerů interview v Dodatku).
Regionální plánování a obecná správa
Dotázaní uvedli, že územní plánování je v přeshraniční měřítku nedostatečně koordinováno
a že chybí vzájemné informace. Konají se sice přeshraniční pracovní porady, které však
nejsou formalizovány a konají se mimo rámec státoprávních předpisů. Taková setkání a
výměna informací jsou sporadické a uskutečňují se výlučně z osobní iniciativy. Rozhodující
je, do jaké míry jsou zúčastněné osoby ochotny vyměňovat si informace a stále je
aktualizovat. Výsledky rozhovorů jsou zcela nezávazné.
České obce nejsou povinny být v koordinačním vztahu se sousedními obcemi v Německu.
Německá strana má však velký zájem vyjadřovat se například k problematice větrných
elektráren nebo velkoplošných maloobchodních zařízení v Česku. Na německé straně - a to
vyjádřili zvláště dotazovaní z kraje Liberec s ohledem na region pro plánování Horní Lužice
– Dolní Slezsko – je vcelku velký zájem o prodiskutování územních plánů. Proto se zde
průběžně vyměňují informace a zkušenosti, ale ovšem na základě dobrovolnosti a
především na úrovní územních plánů některých regionálních územních jednotek.
Podle názoru většího počtu dotázaných je obtížné vytvořit vlastní přeshraniční databáze. To
platí obecně pro mapy a prostorové informace o území, jakož i obzvláště pro témata
doprava, technická infrastruktura a ochrana přírody. Problém spočívá v tom, že systémy
souřadnic nejsou kompatibilní, že se pracuje v různých měřítkách a že geometrie linií na
mapách nejsou koordinovány v přeshraničním měřítku. Částečně také zcela chybí příslušné
informace pro sousední zemi.
Další obtíže jsou podle názorů českých dotázaných osob důsledkem toho, že územní
plánování a regionální plánování je v České republice organizováno odděleně, zatímco
v Německu jsou oba typy integrovány. To je zdrojem četných nedorozumění. Zcela obecně
21
je překážka spolupráce spatřována z důvodu rozdílných kompetencí. K tomu přistupuje ještě
jazyková bariéra, kterou lze překonávat pouze pomocí tlumočníků a překladů, ale přesto
vede ke spíše jemným chybným interpretacím a nesprávným hodnocením, protože jsou
pojmy překládány špatně nebo nepřesně nebo protože se beze všeho nedají přeložit.
Doprava
Dopravu uvádějí čeští dotázaní jako problémovou oblast. Chybí vlastní informace o
plánované výstavbě přeshraničních dopravních komunikací. Prostorová koordinace by byla i
zde výhodou. (Například nové silniční spojení Liberec – Zittau/Žitava).
Z hlediska kraje Plzeň je překážkou pro výstavbu přeshraniční dopravní infrastruktury téměř
souvislé pásmo chráněných přírodních území, k nimž patří vedle chráněných přírodních
území v užším slova smyslu oba národní parky, event. různá území v rámci Natura -2000.
Do značné míry otevřená je podle názoru dotázaných výstavba možných vysokorychlostních
železničních tratí Berlín –Praha – Budapešť a Norimberk – Praha a možné intenzivnější
využití Labe jako trasy pro lodní dopravu.
Početné hraniční přechody, dosud neprostupné pro automobily, by měly být uvolněny pro
motorizovanou dopravu a být zřízeny další hraniční přechody pro cyklisty a pěší.
Ekonomika
Vypracovávání přeshraničních konceptů rozvoje by mohlo být usnadněno stále vyšším
stupněm koordinace mezi plánovači, čímž by bylo možno podporovat se navzájem při
akvizici subvencí z EU.
Jeden z dotázaných prezentoval jako problém plánování umístění investiční výstavby
v jednom státě, která by mohla negativně ovlivnit ekonomickou situaci c jiném státě, jako
například nákupní centra, benzinové pumpy, průmyslové oblasti nebo chráněné přírodní
oblasti.
Na užší interkomunální spolupráci sousedních obcí (např. Vejprty – Bärenstein nebo
Jiříkov – Ebersbach – Neugersdorf) a na budování přeshraničních podnikatelských aktivit se
pohlíží jako na šanci. V této souvislosti byl zmíněn plánovaný ekonomický park Philippsreuth
– Strážný.
Životní prostředí a turistický ruch
Dotázaní vidí č¨šance v přeshraniční rozvoji turistického ruchu tím, že stávající rekreační
oblasti budou dále rozvíjeny a zpřístupněny nové. Pomocí společného regionálního
marketingu mají být nově vznikající destinace turistického ruchu prezentovány do zahraničí a
dány na trh.
K tematice
životního prostředí bylo málo údajů. Bylo zdůrazněno
revitalizace/rekultivace bývalých průmyslových nebo těžebních ploch („Brownfiellds“).
22
téma
2.2.3 Shrnutí klíčových témat vyplynuvších z dotazování
Dotazování německých a českých aktérů regionálního a zemského plánování dává jistě
úplný obrázek o všech klíčových tématech. Nicméně je to momentální snímek důležitých
problémů a příležitostí, jak je aktéři vnímali.
Velmi často byly uváděny institucionální nesouměrnosti a obecné problémy dorozumívání,
které existují i v mnoha jiných hraničních prostorech. Specifičtější jsou už připomínky, že
odborné termíny jsou často různě vykládány a že vzájemné informační podklady jsou
nedostatečné.
Tématu dopravy přikládali téměř všichni respondenti velkou váhu. Konkrétně uvedli
následující problémy a projekty:
•
vytvoření kompromisu mezi výstavbou dopravní infrastruktury a ochranou přírody,
•
výstavba vzdouvacích stupňů na Labi,
•
vysokorychlostní železniční trať Drážďany – Praha a Norimberk – Praha (resp.
panevropský dopravní koridor IV),
•
vytvoření dodatečných hraničních přechodů pro chodce a cyklisty,
•
dálnice Norimberk – Praha na území Smrčin (pohoří na hranici Čech a Německa),
•
zlepšení silničního a železničního spojení mezi Mnichovem a Prahou (specielně dráha
Dunaj – Vltava).
Hlavní téma v hospodářské oblasti je konkurence ve vztahu k investicím, dotacím a
podporám, pracovním místům a výběru daní. Na druhou stranu bylo zřejmé, že existuje
významný synergický potenciál v oblasti přeshraničního marketingu v cestovním ruchu a při
vytváření přeshraničních průmyslových zón a podnikatelských sítí.
Kromě toho v odpovědích mnoha německých respondentů byla zmiňována témata „větrné
elektrárny“ a „velkoplošná maloobchodní zařízení“, jimiž se budeme podrobněji zabývat
v následující kapitole. Je třeba ovšem konstatovat, že pro české respondenty obě tato
témata nepředstavují žádné problémy.
2.3
Větrné elektrárny a velkoplošná maloobchodní zařízení v německo-českém
pohraničí
2.3.1 Větrné elektrárny v německo-českém pohraničí
Na obou stranách německo-české hranice už existují četné větrné elektrárny. Na mapách
Saského zemského úřadu pro životní prostředí a geologii (LfUG 2004a a 2004b) jsou
zakresleny tři v blízkosti hranice se nacházející stanoviště větrných elektráren, a to mezi
23
Annaberg-Buchholz a Olbernhau a další v blízkosti obcí Schellerhau, Börnersdorf-Bretenau,
Neugersdorf a Zittau. Také na české straně byly postaveny větrné elektrárny, např.
v Petrovicích (poblíž německé obce Bahratal) nebo v Loučné (poblíž německé obce
Oberwiesethal). Německá spolková vláda podporuje výstavbu větrných elektráren na
českém území Krušných hor prostřednictvím programu BMU (Bundesministerium für
Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit) „Pilotní projekty zahraničí“, ve výši několika
milionů Euro (Hudalla 2005: 7).
Větrné elektrárny dosahují výšky stožáru až 100 m a průměru rotoru cca 70 m. Jelikož jsou
stavěny na exponovaných místech, jsou viditelné i v sousední zemi na vzdálenosti desítek
kilometrů, což představuje problém zvláště v přírodní a turisticky významné krajině Krušných
hor, která je téměř nedotčena silniční sítí.
Především na české straně se plánuje výstavba dalších větrných elektráren. Informace o
plánovaných větrných elektrárnách jsou obecně obtížně dostupné. Nepodařilo se je získat
např. v Úřadu hlavního města, ani v zemských úřadech Spolkového svazu pro větrnou
energii. Také v Česku nejsou investoři ochotni tyto informace poskytovat.
Česko musí podle smlouvy s EU zvýšit podíl obnovitelných energií na celkově vyráběné
energii do roku 2010 ze současných tří na šest % (Hudalla 2005: 7). Proto byl vydán národní
český zákon (č. 180/2005 Sb.), v jehož zdůvodnění je formulován cíl zvýšit roční výrobu
elektřiny z větrných elektráren do r. 2010 na celkem 930 Gigawatthodin. V jiném dokumentu
(základní varianta pro státní koncepci energetiky) se uvádí, že do r. 2030 by to mělo být
dokonce 1.600 Gigawatthodin ročně (jedná se o telefonicky sdělenou informaci, kterou je
třeba považovat za orientační).
Krušné hory patří mezi největrnější oblasti České republiky (viz obr. 5), takže z českého
hlediska jsou pro instalaci větrných elektráren takřka předurčené.
Obr. 5:
24
Průměrná rychlost větru v České republice
(Czech Venti / Proventi 2005: 8)
U mnoha záměrů byly již podány oficiální žádosti o povolení, popř. se už hledají způsoby
jejich financování. Průzkumem na českých krajských úřadech bylo zjištěno:
•
Liberecký kraj: 7 povolených a 3 plánované větrné elektrárny a 9 ve stadiu posuzování
EIA.
•
Ústecký kraj: nejméně 300 větrných elektráren (bez rozlišení povolených, plánovaných a
EIA).
•
Karlovarský a Plzeňský kraj: větrné elektrárny se plánují, ale žádné bližší informace
nebyly poskytnuty.
•
Jihočeský kraj (ČB): žádné údaje.
Z německé strany nejsou žádné informace od německých ani od českých respondentů.
V současné době nejdiskutovanějším je projekt větrného parku v prostoru mezi Chomutovem
a Annaberg-Buchholz (viz obr.), kde má být postaveno 83 stožárů o výšce 80 m, průměrem
vrtule 80 m a celkovém výkonu 155 megawatt. Pro tento velký projekt bylo 27. října 2005
vydáno kladné rozhodnutí z hlediska EIA. Dodavatel už hledá investory (Czech Venti a
Proventi 2005).
Obr. 6:
Poloha plánovaného větrného parku u Chomutova
(Czech Venti und Proventi 2005: 6)
25
2.3.2 Velkoplošné maloobchodní prodejny v německo-českém pohraničí
Šetření, které provedla firma Contexplan v rámci projektu „Vital Cities“, neobsahuje skoro
žádné údaje o těchto prodejnách v německo-českém pohraničí, pouze je tam konstatováno,
že neexistuje žádný jejich seznam a že v Kraslicích v blízkosti hraničního přechodu směrem
na Klingenthal se plánuje velkoplošné nákupní a zábavní centrum o ploše 21.500 m2
(Contexplan 2005: 80).
Dotazovaní zástupci zemského a regionálního plánování se o tomto centru u Kralic rovněž
zmínili, někteří také o projektu ve Folmavě, resp. České Kubici v blízkosti Furth im Wald, a
uvedli, že toto téma není pro plánování v saských regionech Oberes Elbtal/horní Polabí /
Osterzgebirge/východní Krušnohoří a Oberlausitz/Horní Lužice-Niederschlesien/Dolní
Slezsko významné.
Problematika je vcelku podobná jako u větrných elektráren. Na české straně je výstavba
plánována a realizována podle českého práva, má však dopady i na německou stranu.
Obavám a pochybnostem německé veřejnosti však není věnována uspokojivá pozornost,
protože – jak to vidí německá strana – neexistuje žádné dostačující přeshraniční řízení
(pozn. překl.: a zřejmě ani žádný právně závazný podklad k zajištění účasti souseda na
takovém územním řízení). V Německu je kromě toho velká nejistota, které projekty
maloobchodních zařízení jsou na české straně plánovány.
2.3.3 Shrnutí klíčových témat v souvislosti s využíváním větrné energie
Na obou stranách hranice existují jak větrné elektrárny, tak i velkoplošná maloobchodní
zařízení. Především v České republice má být v pohraničí postaveno několik set větrných
elektráren, které mohou být viditelné z německého vnitrozemí. Nejdůležitější projekt tohoto
druhu je plánovaný velký větrný park u Chomutova v Ústeckém kraji, nedaleko AnnabergBuchholz. Pokud jde o hypermarkety plánované v pohraničí, jejich počet bude zdaleka nižší.
Zatím jsou k dispozici jen informace o plánovaných nákupních centrech v Kraslici a Folmavě
/ České Kubici.
Vlastní klíčovost tématu spočívá v tom, že projekty toho druhu mají přeshraniční účinky, ale
dle názoru německých aktérů se nekonají žádná dostačující přeshraniční projednání (územní
řízení).
26
2.4
Celkové shrnutí: Možná klíčová témata velkoplošné německo-české spolupráce
v územním rozvoji
V projektech INTERREG-III B s německou a českou účastí se rýsují především tři klíčová
témata:
•
protipovodňová ochrana a management povodí,
•
rozvoj dopravy,
•
ochrana přírody a životního prostředí a rozvoj krajiny.
Vezeme-li v úvahu i jiné velkoplošné německo-české projekty, lze uvést další dvě klíčová
témata:
•
ekonomika a technologie
•
kultura.
Anketa, při níž byli dotazováni němečtí a čeští aktéři regionálního a zemského plánování
poukázali v anketě na to, že odborné pojmy jsou často různě interpretovány a že informační
podklady jsou nedostatečné. Dále pak bylo ještě jednou zdůvodněno, že „doprava“ je
klíčovým tématem, a byla jmenována řada investičních záměrů v oblasti dopravy, které
vyžadují vzájemnou koordinaci. Za klíčové téma v oblasti ekonomiky byla označena
konkurence týkající se investic, dotací, pracovních míst a příjmů z daní. Zároveň byly
konstatovány synergické („součinnostní“) potenciály v mezinárodním (přeshraničním)
marketingu cestovního ruchu a při vytváření přeshraničních průmyslových zón a sítí podniků.
Větrné elektrárny a velkoplošná maloobchodní zařízení představují další klíčová témata,
která však uváděli pouze německé dotazované osoby. Vlastní hlavní problém zde spočívá
v tom, že projekty tohoto typu mají přeshraniční vlivy, aniž by se – z německého pohledu konala dostatečná přeshraniční projednání (územní řízení).
27
3
Srovnání systémů plánování
v Německu a v České republice
3.1
Mezioborové plánování celého území
NĚMECKO
vztahujících
se
k prostoru
ČESKÁ REPUBLIKA
Veřejná správa
Pro pochopení německé správní struktury a systému
plánování má zásadní důležitost spolkový princip
vymezení na centralistickou nebo decentralizovanou
státní formu. Státní moc je v Německu rozdělena mezi
Spolek a 16 spolkových zemí, přičemž Spolku přísluší
spíše zákonodárství (legislativa) a spolkovým zemím
spíše správa. Všeobecně je třeba rozdělit
zákonodárství v Německu na výhradní zákonodárství a
souběžné zákonodárství. Na poli výhradního
zákonodárství Spolku mají spolkové země oprávnění
k zákonodárství pouze tehdy, když a pokud jsou
k tomu výslovně zmocněny spolkovým zákonem,
pokud Spolek svého legislačního práva nevyužívá.
Spolek má právo vydávat právní normy, když je
vyvolána nutnost nastolit spolkovým zákonodárstvím
prostřednictvím právní úpravy rovnocenné životní
podmínky na celém spolkovém území. Zákon o
prostorovém uspořádání je záležitostí Spolku, protože
slouží vytvoření rovnocenných životních podmínek na
celém spolkovém území (Čl. 70-74 GG –
Grundgesetzes – Ústavy; § 1 a 2 zákona o
prostorovém uspořádání).
Tato struktura vede v každé spolkové zemi
k regionálním zvláštnostem a má vliv na strukturu
prostoru. V následujícím textu se prezentují nejprve
kompetence, právní základy a formální nástroje
souhrnného nadřazeného plánování, než se bude
věnovat pozornost neformálním nástrojům, postupům
relevantním pro prostorové plánování a přeshraniční
koordinaci. Vedle mezioborového a nadmístního
plánování patří k systému plánování i oborové
plánování. Protože domény větrná energie a
velkoplošné prodejny jsou z politického hlediska
v německo-českém pohraničí obzvlášť významné,
bude se blíže přistupovat zvláště k těmto oběma
dvěma typům oborového plánování.
ČR je unitární stát v čele s prezidentem.
Moc zákonodárná náleží Parlamentu ČR. Parlament
sestává z Poslanecké sněmovny (200 členů) a Senátu
(81 členů).
Moc výkonná náleží prezidentovi a vládě. Vláda se
skládá z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů.
Moc soudní je tvořena nezávislými soudy. Soustavu
soudů tvoří Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší
správní soud a vrchní, krajské a okresní soudy.
Česká republika má kontinentální systém veřejné
správy sestávající ze státní správy a samosprávy. Na
regionální a municipální úrovni jsou samosprávné
orgány pověřeny výkonem státní správy ve
vymezeném rozsahu.
Ústřední orgány státní správy
Ústředními orgány státní správy jsou ministerstva a
ústřední úřady. ČR má 15 ministerstev. Územní
plánování je v kompetenci Ministerstva pro místní
rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním
orgánem státní správy ve věcech regionální politiky,
bytové politiky, územního plánování a stavebního
řádu, cestovního ruchu a pohřebnictví. Dále je v ČR 12
ústředních úřadů. Pro územní plánování je důležitý
Statistický úřad, Český úřad zeměměřický a
katastrální, Český báňský úřad a Státní úřad pro
jadernou bezpečnost.
Krajské orgány
Kraje jsou jednotky veřejné správy na regionální
úrovni. Státní správou je pověřen krajský úřad,
samosprávu vykonává krajské zastupitelstvo. V čele
kraje stojí hejtman. V ČR je 14 krajů, přičemž hlavní
město Praha je samostatným krajem. Největší kraj je
Moravskoslezský s cca 1,2 mil. obyvatel, nejmenší je
Karlovarský s cca 0,3 mil. obyvatel.
Obecní orgány
Obec je základní jednotkou veřejné správy na lokální
úrovni. Státní správou je v rozdílném rozsahu podle
významu obce pověřen obecní úřad, samosprávu
vykonává zastupitelstvo obce. V čele obce stojí
starosta. V ČR je v současnosti více než 6250 obcí.
Velikostní struktura velice roztříštěná. 26% obcí má
méně než 200 obyvatel a pouze 5 obcí (měst) má více
než 100 tisíc obyvatel což je 0,1% z celkového počtu.
V roce 2002 proběhla reforma veřejné správy, v jejímž
rámci byly zrušeny okresní úřady. Okresní úřady byly
výhradně orgánem státní správy. Jejich kompetence
byly částečně převedeny na krajské úřady a částečně
na vybrané obce, které byly pověřeny výkonem státní
správy. Podle rozsahu kompetencí rozlišujeme:
•
28
Obce s pověřeným úřadem, (tzv. obce II. stupně).
NĚMECKO
ČESKÁ REPUBLIKA
Tyto obce vykonávají státní správu ve vymezeném
rozsahu. V současnosti existuje 388 obcí II. stupně.
•
Obce s rozšířenou působností, (tzv. obce III.
stupně). Tyto obce vykonávají státní správu
v rozšířeném rozsahu. V současnosti existuje 206
obcí s rozšířenou působností. Obce s pověřeným
úřadem a obce s rozšířenou působností mají
vymezeny správní obvody, sestávající ze správních
obvodů přidružených obcí. Jsou zpravidla sídlem
stavebního úřadu.
Kompetence, právní základy a formální nástroje souhrnného nadřazeného plánování
Spolkovým státním zřízením je určován i systém
prostorového plánování. Kompetence jsou rozděleny
mezi Spolek, spolkové země a obce, přičemž Spolku
přísluší pouze rámcová legislace, ale nikoli přímé
ovlivňování právně účinnými plánovacími nástroji
(plány). Přesto Spolek vykonává vliv prostřednictvím
zásad prostorového uspořádání formulovaných
v zákoně o prostorovém uspořádání (ROG), například i
modelů prostorového rozvoje jako neformálních
nástrojů ustanovených v ROG (§ 13 ROG).
Na rozdíl od Spolku mají spolkové země k dispozici
dalekosáhlé kompetence k prostorovému plánování a
odpovídající právní a plánovací instrumentarium.
Právní základy zemského a regionálního plánování
vymezují rámec zákona o prostorovém uspořádání a
jsou specifické pro zákony o zemském plánování
v každé spolkové zemi. Spolkové země jsou povinny
vypracovat pro své prostorové uspořádání nadřízené
plány pro celé své území, respektujíce zásady
prostorového uspořádání (např. v Sasku plán rozvoje
spolkové země). Kromě toho je pro dílčí prostory nutno
vyhotovit samostatné plány mající podobný charakter
jako plány prostorového uspořádání pro celé území
(regionální plány). V Německu existují v případech
povinnosti realizovat (dosl. nositelství) regionální
plánování rozmanité modely (nositeli jsou zemské
okresy, vládní presidia (předsednictva vlády, tj.
zemská zastupitelstva), nebo vlastní sdružení k tomuto
účelu založená). Ačkoliv regionální plánování je
součástí zemského plánování, bylo toto nositelství
v některých spolkových zemích komunalizováno, to
znamená, že kompetence byla dána obcím a
zemským okresům.
V souladu s obecní samosprávou jsou k místnímu
plánování (územní plánování sídelních útvarů)
kompetentní obce. Plán využití ploch je přitom nutno
vyhotovit pro celé území obce; jím se řídí způsob
využití půdy vyplývající z urbanistického rozvoje.
Zastavovací plán je nutno odvodit z plánu využití
ploch, obec o něm rozhodne jako o ustanovení a řídí
urbanistické uspořádání, pokud jde o navenek právně
závazná, tj. pro občany závazná ustanovení . Územní
plánování sídelních útvarů musí být přizpůsobeno
cílům prostorového uspořádání. Právním základem je
stavební zákon (BauGB) a nepřímo zákon o
prostorovém uspořádání (ROG, viz. obr.).
Základní pojetí
Územní plánování má v České republice dlouholetou
tradici, spadající až do období Rakouska – Uherska.
Územní plánování se vždy vyznačovalo důrazem na
urbanistickou koncepci, regulaci zástavby, ochranu
památek a v novějším období na ochranu přírody a
životního prostředí. Otázky sociálně ekonomické byly
vždy (i v období socialismu, kdy byly řešeny jinými
nástroji) potlačovány. I současné územní plánování se
blíží německému pojetí zejména u územních plánů
obcí (obdoba Flächenutzungsplan) a regulačních
plánů (obdoba Bebaungsplan).
Cíle územního plánování
V současnosti platí zákon č. 50/1976 o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který byl
od svého vzniku několikrát novelizován. Tento zákon
je na dobu svého vzniku poměrně kvalitní a
progresivní, čehož důkazem je fakt, že přežil rozpad
federálního Československa i změnu politického
uspořádání. Zákon stanoví tyto cíle a úkoly:
•
územní plánování soustavně a komplexně řeší
funkční využití území, stanoví zásady jeho
organizace a věcně koordinuje výstavbu a jiné
činnosti ovlivňující rozvoj území,
•
územní plánování vytváří předpoklady
k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních,
civilizačních i kulturních hodnot v území, zejména
se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu
jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší,
•
územní plánování ve svých cílech prosazuje
zásady komplexnosti při využívání území a
změnách jeho využívání, soustavnosti a kontinuity
a zohledňuje všechny sociální,ekonomické a
kulturní dopady rozvoje území. Respektuje také
princip udržitelného rozvoje v území.
Územní plánování
•
stanoví limity využití území,
•
reguluje funkční a prostorové uspořádání území,
•
určuje nutné asanační, rekonstrukční či rekultivační
zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího
využití,
•
vymezuje chráněná území, chráněné objekty,
oblasti klidu a ochranná pásma a zabezpečuje
ochranu všech chráněných území, chráněných
objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,
•
určuje zásady a podmínky pro věcnou a časovou
koordinaci místně soustředěné výstavby,
•
posuzuje a hodnotí územně technické důsledky
29
NĚMECKO
ČESKÁ REPUBLIKA
připravovaných staveb a jiných opatření v území,
•
řeší umístění staveb, stanoví územně technické,
urbanistické a architektonické zásady pro jejich
projektové řešení a realizaci,
•
navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho
nejefektivnější rozvoj; navrhuje pořadí výstavby a
využití území,
•
navrhuje územně technická a organizační opatření,
nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a
využití území.
Orgány územního plánování
Obecní úřad pořizuje územní plán obce, který se
zpracovává pro celé správní území. Územní plán
schvaluje zastupitelstvo obce. Ty obce, které nemají
ekonomické a odborné předpoklady k pořízení
územního plánu, mohou požádat o pořízení obec
s rozšířenou působností. Schvalování takového plánu
je v kompetenci zastupitelstva příslušné obce.
Krajský úřad pořizuje územní plány velkých územních
celků (zpravidla pro celé území kraje), vykonává funkci
nadřízeného orgánu pro obecní úřady a pořizuje
územně plánovací podklady pro svou potřebu. Krajské
zastupitelstvo schvaluje územní plán velkého
územního celku.
Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje územně
plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost,
vykonává funkci nadřízeného orgánu pro kraje a
zpracovává koncepci rozvoje resortu, včetně návrhu
nových předpisů.
Ministerstvo obrany pořizuje a schvaluje územně
plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady
na území vojenských újezdů.
30
Obr. 7: Systém plánování v Německu
Státní struktura
Úrovně plánování
Právní základy
Spolek
Prostorové
uspořádání
Zákon o prostorovém
uspořádání (ROG)
Plánovací nástroje
Věcné obsahy
---
Zásady
prostorového
uspořádání
Modely
Spolkové země
Prostorové
uspořádání ve
spolkových zemích
(Zemské
plánování)
ROG a zákony o
zemském plánování
Regionální
plánování
Obce
Územní plánování
obcí
Plán prostorového
uspořádání (např. Plán
rozvoje spolkové
země)
Cíle
prostorového
uspořádání
Regionální plán
Plán využití ploch
Zobrazení
způsobu využití
půdy
Zastavovací plán
Ustanovení pro
urbanistický řád
Stavební zákon
(BauGB)
(Vlastní zpracování vycházející z Turowskiho:2005:896)
31
NĚMECKO
ČESKÁ REPUBLIKA
Nástroje
Neformální nástroje
Kromě formálního instrumentaria jsou v Německu
k dispozici ve stále větší míře neformální plánovací
nástroje. Důvodem je pokračující zeštíhlení a
deregulace plánování a požadavek více zapojit do
procesů plánování aktéry, jichž se týká realizace.
Slabiny formálního instrumentaria byly zjištěny zvláště
na regionální úrovni.
Regionální koncepty rozvoje (REK – Regionale
Entwicklungskonzepte) jsou zatím uvedeny v ROG (§
13) jako neformální nástroj, který má pomoci při
podpoře realizace plánů prostorového uspořádání. Na
rozdíl od spíše restriktivních formálních plánů mají být
REK zřízeny spíše jako pozitivní plánování nabídky.
Model, cíle a opatření jsou zpravidla formulovány na
základě regionálních potenciálů a slabin. Vedle
dokumentu má velký význam postup zpracování, aby
byli do fáze zpracování zapojeni aktéři, jichž se týká
realizace. Existují už i přeshraniční REK, například
v německo-francouzském pohraničním regionu
(prostorový model pro mandátní území Hornorýnské
konference „Společná budoucnost pro Horní Porýní“).
Modely prostorového rozvoje jsou nadřazené a
názorné představy cílů pro prostor, jejichž spolunositeli
je většina obyvatel a institucí a které mají řídit
rozhodnutí vztahující se k prostoru a prostorový rozvoj.
Modely jsou buď vědomě formulovány za účelem
řízení prostorového rozvoje, nebo mohou růst
nevědomě jako kolektivní konsensus. Jsou normativní,
ideálního typu a názorné a mají být akceptovány ve
vzájemném konsensu. Kromě toho musí učinit složité
věcné obsahy a systémy cílů jasně srozumitelnými a
sdělovat je. Pro německo-polské pohraničí asi už
existuje model rozvoje určeného přeshraničního
prostoru.
Územně plánovací podklady
Územně plánovací podklady jsou nepovinné,
nezávazné studijní, analytické a koncepční materiály,
sloužící zejména pro pořízení a zpracování územně
plánovací dokumentace. Zákon připouští, že v případě
kdy neexistuje platná územně plánovací dokumentace,
je možno využít tyto podklady jako podklad pro územní
rozhodnutí. Tohoto bylo v určitém období využíváno
zejména u venkovských obcí, kdy urbanistická studie
navrhovala územní plán obce. V současnosti se od
této praxe upouští. Územně plánovací podklady se dělí
na:
•
urbanistickou studii, která řeší koncepční, územně
technické a urbanisticko-architektonické podmínky
využití území,
•
územní generel, který řeší rozvoj jednotlivých
složek v území,
•
územní prognózu,
•
územně technické podklady, které tvoří soustava
průběžně aktualizovaných údajů o stavu území.
Územní plán velkého územního celku
Územní plán velkého územního celku se zabývá
především širšími vztahy na úrovni kraje, stanoví
regionálně významné limity využití území, hlavní
rozvojové plochy, koridory dopravy a technické
infrastruktury a regionální systémy ekologické stability.
V současnosti se zpracovává zpravidla pro celé území
kraje. Plán slouží zejména pro koordinaci územních
plánů obcí.
Územní plán obce
Je základním dokumentem územního plánování.
Stanoví urbanistickou koncepci, funkční využití
jednotlivých ploch, vymezuje hranici zastavěného a
zastavitelného území obce a určuje základní regulaci
území. Zpracovává se pro celé správní území obce.
Po dohodě může být pořízen i pro území více obcí.
Regulační plán
Stanoví podmínky využití jednotlivých pozemků a
určuje regulační prvky plošného a prostorového
uspořádání. Pořizuje se pro část území obce anebo
pro celé území. Regulační plán stanoví podrobné
podmínky pro vydání územního rozhodnutí.
Územní rozhodnutí
Územní rozhodnutí je správní rozhodnutí, na jehož
základě je možno umístit do území stavbu, měnit
využití území a chránit důležité zájmy v území. Územní
rozhodnutí vydávají stavební úřady jako výsledek
územního řízení.
Řízení
Zemské plánování jako správní úroveň příslušná pro
prostorové uspořádání má pro realizaci cílů a zásad
prostorového uspořádání různé nástroje. Plánování a
opatření odporující prostorovému uspořádání lze
v časových lhůtách, nebo bez nich zamítnout, pokud
jsou cíle prostorového plánování s ním v rozporu.
Pokud jsou nadřazené plány (např. Plán rozvoje
spolkové země Sasko) aktualizovány nebo nově
zpracovány, musí jim být podřízené plány (například
32
Pořizování územně plánovací dokumentace
Pořizování územně plánovací dokumentace se
považuje za výkon státní správy v působnosti krajů a
obcí. Pořizování je formalizovaný úřední postup, který
umožňuje aby uplatnili svá stanoviska zástupci tzv.
dotčených orgánů státní správy (orgány jiných
ministerstev hájících např. ochranu památek,ochranu
přírody, bezpečnost nebo hygienu), majitelé staveb a
NĚMECKO
saské regionální plány) přizpůsobeny.
Teprve před několika lety bylo umožněno činit
odchylky od cílů. Pokud se záměr odchyluje od cílů
prostorového uspořádání, může příslušný zemský úřad
při zapojení resortních úřadů (v ČR označené jako
DOSS) a dotčených obcí v jednotlivých případech
připustit odchylky od cílů, pokud je záměr obhajitelný
z hlediska prostorového uspořádání a pokud tím
nejsou dotčeny hlavní rysy plánování.
Řízení o prostorovém uspořádání (ROV Raumordnungsverfahren) musí být realizováno
v případě jednotlivých záměrů s nadmístním
významem pro prostor (např. projekty velkoplošných
prodejen, rozsáhlá zařízení pro volný čas nebo
dálnice) a slouží testování únosnosti pro prostorové
uspořádání v celkovém plánování před připuštěním
(povolením), předepsaným zákony týkajícími se
příslušného odvětví. Předmětem ROV je určení
jednotlivého záměru s nadmístním významem pro
prostor, tedy určení, zda záměr ROV podléhá, nebo
nepodléhá, testování alternativ, vyslechnutí
zúčastněných úřadů a účasti veřejnosti. Nakonec je
rozhodnuto, zda záměr požadavkům prostorového
uspořádání odpovídá, neodpovídá, nebo odpovídá
pouze v určité míře. Posledně uvedený případ je
nejčastější. Větrné elektrárny zpravidla ROV
nepodléhají.
Cílem EIA je testovat účinky projektů a záměrů na
životní prostředí včetně všech interakcí a zlepšit
akceptaci v řadách veřejnosti. Pro test životního
prostředí předepisuje zákon o EIA stanovené řízení (k
tomu viz kapitola Schvalovací řízení a právní základy
pro větrnou energii). Další fází vypracovávání EIA je
strategický test životního prostředí (SUP strategische
Umweltprüfung, SEA). Zde je třeba respektovat
požadavky jsoucí v zájmu životního prostředí a možné
značné dopady na životní prostředí už při
vypracovávání programů a plánů. V průběhu SEA jsou
předepsány tyto kroky:
•
screening/předběžný průzkum (SEA je, nebo není
nutné),
•
scoping (určení rozsahu vyšetřování),
•
zpráva o životním prostředí (příslušný úřad vysvětlí
možné účinky na životní prostředí a alternativy),
•
účast veřejnosti,
•
event. přeshraniční konzultace,
•
respektování postojů a event. (výsledků)
přeshraniční konzultace,
•
informování zúčastněných úřadů a veřejnosti,
•
přezkoumání, zda budou použita plánovaná
opatření a zda odpovídají cílům plánu nebo
programu.
ČESKÁ REPUBLIKA
pozemků a v neposlední řadě i zástupci veřejnosti.
Pořizování má tyto fáze:
•
příprava, projednání a schválení zadání. Zadání
územně plánovací dokumentace schvaluje ten
orgán, který bude schvalovat návrh územně
plánovací dokumentace;
•
zpracování konceptu a jeho projednání;
•
zpracování konečného návrhu;
• schválení návrhu (provádí orgán samosprávy).
Přiměřeně podle tohoto postupu se pořizují i změny
platné dokumentace. Schválená územně plánovací
dokumentace je závazným podkladem pro vydávání
územních rozhodnutí.
Územní řízení
Územní řízení je správní řízení, které vede stavební
úřad. Účastníky stavebního řízení je navrhovatel
(žadatel o územní rozhodnutí) a osoby, jejichž
vlastnická práva mohou být dotčena (většinou
sousedé). Účastníkem řízení je dále obec a orgány,
kterým toto postavení přiznává zákon (dotčené orgány
státní správy). Závazným podkladem pro územní
rozhodnutí je schválená územně plánovací
dokumentace. Neexistuje-li územně plánovací
dokumentace, opatří stavební úřad jiné podklady
(např. urbanistickou studii).
Územní rozhodnutí vydávají stavební úřady.
V současnosti existuje 722 stavebních úřadů, které
jsou součástí krajských úřadů a vybraných obecních
úřadů.
Přeshraniční koordinace
Německý zákon o prostorovém uspořádání obsahuje v § 16 ustanovení, že plánování a opatření významná pro
prostor, která mohou mít značný vliv na sousední státy, musí být podle zásad vzájemnosti a rovnocennosti s nimi
zkoordinována (odsouhlasena). Formulace stejného znění se nalézají také v čl. 22 odst. 4 věta 4 Bavorského
zákona o zemském plánování a v § 10 Saského zákona o zemském plánování. V České republice srovnatelná
zákonná ustanovení nejsou.
V praxi dochází k přeshraniční koordinaci v prostorovém plánování mezi Německem a jeho sousedy na různých
úrovních. Na celostátní úrovni existují četné vládní komise, jako například Německo-polská vládní komise pro
33
NĚMECKO
ČESKÁ REPUBLIKA
příhraniční a regionální spolupráci. Výbor pro prostorové uspořádání zde formuluje doporučení k prostorovému
rozvoji v pohraničí. Mezi Německem a Českou republikou taková vládní komise nebo výbor pro prostorové
uspořádání ještě neexistuje. Na úrovni spolkových zemí jsou další grémia pro koordinaci zemského a
regionálního plánování a prostorového uspořádání (například Sasko-česká pracovní skupina Prostorový rozvoj).
Zvláště euroregiony na západní hranici Německa se angažují při vytváření přeshraničních rozvojových koncepcí.
Doposud spočívá přeshraniční koordinace na dobrovolném a neformálním základě.
Kromě toho jsou tu mezinárodní závazky k přeshraniční spolupráci v oblasti testování životního prostředí. EIA je
v přeshraničním rámci regulována Konvencí Espoo. Při očekávaných negativních účincích na sousední země
musí být před povolením záměru na něm účastny úřady i veřejnost. Německo ratifikovalo tuto konvenci v r. 2002,
Česká republika v r. 2001. Za účelem další přeshraniční koordinace učinilo Německo dohodu o spoluúčasti
úřadů a veřejnosti s Nizozemím, Švýcarskem a Francií. Podobná dodatečná dohoda existuje mezi Českou
republikou a Rakouskem. Německý spolkový úřad pro životní prostředí podal v letech 1998-2000 návrh
výzkumného záměru s cílem vypracovat doporučení pro realizaci Smlouvy OSN-ECE o EIA v souvislosti
s přeshraniční oblastí mezi Německem a Českou republikou. Jednání o obsahu týkající se německo-české
dohody o přeshraniční EIA za účelem konkretizace Konvence OSN-ECE-Espoo měla být ukončena v r. 2004,
aby bylo lze odsouhlasit návrh dohody v obou státech s jinými resorty, než bude moci dojít k oficiálnímu uzavření
dohody.
Při strategickém testu životního prostředí (SUP, SEA) existuje už text směrnice EU, takže členské státy musí
zkoordinovat své plány prostorového uspořádání v přeshraniční měřítku. Dotčeným sousedním státům je třeba
transparentně doložit, jak je na jejich pochybnosti a námitky brán zřetel. Rozhodnutí je nutno dokumentovat a
odůvodnit a podrobně rozvést rozumné alternativy plánování.
Oborové plánování
Kromě souhrnného nadřazeného plánování je
prostorové plánování celého území regulováno
četnými oborovými plány. I v těchto oborových plánech
je nutno rozlišovat mezi formálními a neformálními
nástroji. Za prvé jsou specifické oborové plány (např.
Plán spolkových dopravních tras), za druhé mohou být
oborové plány integrovány do plánů prostorového
uspořádání (např. saský dílčí plán „Využití větru,
zajištění a těžba surovin“ jako součást regionálního
plánu Uckermark-Barnim).
V následujících kapitolách se má blíže hovořit zvláště
o doméně větrná energie a velkoplošné prodejny,
protože zde existuje z politického hlediska potřeba
přeshraniční koordinace.
Předpokládá se, že počátkem roku 2007 bude v České republice uveden v platnost nový
stavební zákon. Nejdůležitější principy nového zákona jsou shrnuty v příloze.
3.2
Oborové plány pro větrné elektrárny
NĚMECKO
ČESKÁ REPUBLIKA
Priorita využívání větrné energie
Na základě zákona o obnovitelných energiích (EEG) a
četných podpůrných programů stojí Německo zatím ve
využívání větrné energie (celkový instalovaný výkon)
v čele světové produkce; počet zařízení se jen v letech
1998 – 2002 zdvojnásobil. V důsledku EEG nahrazují
dodávky proudu z obnovitelných energií energii
vyráběnou podniky pro zásobování energií. Během
tohoto značného zvyšování využívání větrné energie
34
NĚMECKO
dochází stále častěji ke konfliktům s jinými typy
využívání území. Od r. 1996 jsou větrné elektrárny
podle stavebního práva privilegovány, a mohou být
tudíž obecně povoleny mimo kompaktní zástavbu.
Kvůli zamezení újmy obrazu krajiny nebo její
koncentrace lze vykázat zóny koncentrace, v nichž, a
pouze tam, jsou větrné elektrárny obzvlášť
privilegovány, nebo přípustné.
ČESKÁ REPUBLIKA
Regulace prostorovým uspořádáním
Pro vykázání (vymezení území pro) zařízení na
využívání větrné energie existuje ve spolkových
zemích rozličné instrumentarium. Obecně zná
prostorové uspořádání tři nástroje pro zajištění ploch
pro určité využívání. V oboru využívání větrné energie
lze se nadít dosažení regulace a koncentrace zařízení
pomocí těchto nástrojů.
Prioritní území odpovídá cíli prostorového uspořádání,
a tím klade nejpřísnější požadavky. Cíl, resp. prioritní
území musí být definitivně zváženy úřadem příslušným
pro prostorové uspořádání, a jsou tudíž pro následující
fáze plánování závazné. Prioritní území pro využívání
větrné energie dávají těmto formám využití absolutní
přednost před jinými typy využití a potvrzují z hlediska
zemského plánování jejich nezávadnost. Vykázání do
jiných území plánu nejsou však vyloučena; působení
koncentrace se tudíž dá prosadit jen podmíněně.
Vyhrazené území odpovídá zásadě prostorového
uspořádání, a je tudíž zadáním pro následné
zvažování (posuzování) a rozhodování o vymezení.
Na vyhrazených územích se při následném zvažování
tomuto využívání přiznává před jinými typy využití
zvláštní důležitost. Vyhrazená území také nevypovídají
nic o koncentraci využívání.
Třetí formou vykázání je vhodné území. Tím mají být
směrována opatření a záměry do území, která jsou pro
ně obzvláště vhodná. Na každé využívání vhodného
území je třeba pohlížet jako na nezávadné.
Odpovídající opatření a záměry mimo tato území jsou
vyloučeny. Určením vhodného území je proto nutno
nasměrovat koncentraci využívání a zařízení do tohoto
určeného území.
Větrné elektrárny mohou být vyloučeny v důsledku cílů
prostorového uspořádání, které jsou s jejich
budováním v rozporu. Využívání větrné energie je
často předmětem věcně (oborově) specifických dílčích
prostorů v regionálních plánech.To se týká zvláště
regionů, v nichž při využívání větrné energie například
v důsledku dobrých lokálních podmínek nastává
potřeba zvláštních regulativů (například Oborový dílčí
plán „Využití větru, zajištění a těžba surovin“ jako
součást regionálního plánu Uckermark-Barnim).
Za území s významným klimatologickým potenciálem
větrné energie je v České republice považováno území
s roční průměrnou rychlostí větru v úrovni 10 m nad
terénem přesahující 4,0 m/s.
Obecně lze umístit větrnou elektrárnu či soustavu
větrných elektráren jen ve volné krajině, tedy mimo
hranice zastavěného a zastavitelného území obce.
Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj a
Ministerstva životního prostředí připouští minimální
vzdálenost 500 m či 1000 m (dle typu sídla) pro tzv.
vysokou větrnou elektrárnu (výška stožáru větší než
35 m o výkonu 1,5 MW a více).
V následujícím textu jsou strukturovaně popsány kroky
za oblast územního plánování, které musí investor
podniknout pro úspěšnou realizaci záměru výstavby
větrné elektrárny či soustavy větrných elektráren.
Územní plánování na úrovni obce a právní řízení na ochranu proti imisím
Z hlediska stavebního práva mohou být větrné
elektrárny povoleny podle § 35 odst. 1 věta 5
stavebního zákona jako privilegované stavební
záměry.V plánu využití ploch mohou být vykázány
vyhrazené plochy, které zajišťují dostačující odstup od
jiných typů využití. Pro povolení větrných elektráren
jsou při 1-2 zařízeních příslušné nižší úřady
stavebního dozoru (zemský okres nebo město) a
v případě větrných parků (tři a více zařízení) vždy
Krok 1
Investor si ověří na stavebním úřadě (obecním úřadě),
zda je vůbec možné či nikoliv na vytipovaném území
z důvodu existujících územních limitů podmíněných
stavbami či ochranou přírody a krajiny (viz příloha 1)
realizovat záměr výstavby větrné elektrárny. (Např.
pokud celé území obce leží v národním parku, vylučuje
to výstavbu větrných elektráren. Mohou být však
uděleny výjimky.)
35
NĚMECKO
podle spolkové země krajské správní orgány, státní
úřady pro životní prostředí nebo jiné. Kromě toho jsou
v případě větrných parků nutná právní řízení na
ochranu proti imisím podle Spolkového zákona o
ochraně proti imisím (BImschG), která vyžadují rovněž
spoluúčast veřejnosti (3 – 5 zařízení – zjednodušené
řízení podle § 19, v případě 6 zařízení a více oficiální
řízení podle § 10). V rozporu s povolením mohou být
tyto zájmy:
•
ustanovení v plánech využití ploch nebo cíle
prostorového uspořádání a zemského plánování,
•
ochrana přírody a péče o krajinu,
•
ochrana památek,
•
přírodní charakter krajiny a její úloha jako rekreační
oblasti,
• konfigurace sídla a obraz krajiny.
Obce a nositelé prostorového plánování mohou nadto
prostřednictvím § 35 odst. 3 BauGB zamezit
koncentraci větrných elektráren, pokud je to v rozporu
s veřejnými zájmy, pokud lze např. očekávat škodlivé
působení na životní prostředí a tyto důvody při
zvažování převažují. Na úrovni plánů prostorového
uspořádání a plánů využití ploch však nesmí docházet
k negativnímu plánování, to znamená záměr nesmí být
blokován, nýbrž musí být zabezpečen a být vykázán
na jiném místě v plánovaném území.
ČESKÁ REPUBLIKA
Krok 2
Investor osloví se svým záměrem obec. Nezbytnou
podmínkou pro realizaci jeho záměru je souhlas obce obec se vysloví, zda chce nebo nechce na svém
území větrné elektrárny (bez souhlasu obce je zcela
nemožné zrealizovat záměr). V některých případech
se již konala obecní referenda. Již v této fázi je možno
nahlížet do územního plánu obce.
Krok 3
Investor vstoupí v jednání s příslušným stavebním
úřadem (případně jiným určeným orgánem – např.
odborem rozvoje obce s rozšířenou působností – tuto
informaci sdělí investorovi obec). Mohou nastat dva
případy:
Krok 3, Varianta A - Obec má platný územní plán obce
Stavební úřad s investorem projedná územní plán
obce (včetně limitů a regulativů).
Pokud je v územním plánu vymezena plocha pro
větrné elektrárny, je zahájeno územní řízení (viz další
informace v bodě 3A, 3B a 3A,3B).
V současnosti drtivá většina obcí nemá v územním
plánu obsaženu funkci využití plochy pro větrnou
elektrárnu (využití plochy pro větrnou elektrárnu nelze
vyčíst z regulativů). Protože výstavba větrné elektrárny
znamená v tomto případě změnu využití plochy, je
nutno pořídit změnu územního plánu obce.
Pořizování změny územního plánu obce:
•
pořizovatelem změny územního plánu obce je
obec, je tedy nezbytná shoda obce se záměrem
investora (v případě malých obcí se na základě
jejich žádosti stane pořizovatelem příslušná obec
s rozšířenou působností),
•
investor jako iniciátor změny územního plánu obce,
nese náklady spojené s jejím pořizováním,
•
investor poskytne stavebnímu úřadu všechny nutné
podklady,
•
investor spolupracuje po celou dobu pořizování
změny územního plánu obce se stavebním úřadem
a obcí.
Proces pořizování změny územně plánovací
dokumentace obce se skládá z několika fází:
•
příprava, projednání a schválení zadání změny,
•
zpracování, projednání a schválení konceptu
změny,
•
zpracování konečného návrhu změny,
• schválení návrhu změny.
Součástí územního plánu obce (tedy i změny) je
kapitola Nároky navrhovaného řešení na zemědělský a
lesní půdní fond – viz krok 5. vynětí pozemků ze
zemědělského půdního fondu.
Poté co má obec schválenu změnu územního plánu
obce zahájí stavební úřad územní řízení, na základě
kterého vydá či nevydá územní rozhodnutí o umístění
stavby. V tomto případě je závazným podkladem pro
územní rozhodnutí schválená změna územního plánu
obce. Vydané územní rozhodnutí musí být v souladu
s územním plánem obce (se změnou územního
plánu).
36
NĚMECKO
ČESKÁ REPUBLIKA
Krok 3, Varianta B - Obec nemá územní plán obce
Tato situace může být pro investora v podstatě snazší.
Stavební úřad zahájí „pouze“ územní řízení. Investor
předloží potřebné podklady dle požadavků stavebního
úřadu. Ty stavební úřad porovná a vyhodnotí s
dostupnou územně plánovací dokumentací (územní
plán velkého územního celku) a dostupnými územně
plánovacími podklady (urbanistická studie obce,
územní generel), případně provede šetření v terénu.
V případě významného záměru výstavby větrných
elektráren může stavební úřad požadovat zpracování
územně plánovacích podkladů (pokud nejsou
k dispozici) či dokonce územního plánu obce.
Výsledkem územního řízení je či není vydání
územního rozhodnutí, na jehož základě je možno
umístit stavbu (větrné elektrárny) do území.
Územní řízení je mnohem méně náročný proces, než
pořizování změny územního plánu obce.
Krok 3, Varianty A a B
Pořizování změny územního plánu obce je
formalizovaný postup, kde uplatňují svá stanoviska
formou připomínek zástupci tzv. dotčených orgánů
státní správy, majitelé staveb a pozemků a veřejnost.
Územní řízení je formalizované správní řízení, jehož
výsledkem je vydání územního rozhodnutí. Účastníky
jsou navrhovatel změny, osoby, jejichž vlastnická
práva mohou být dotčena, a dotčené orgány státní
správy.
Velmi významným dotčeným orgánem státní správy
jsou příslušné orgány ochrany přírody. Proces
rozhodování o umístění jednotlivých staveb zejména
soustav větrných elektráren vyžaduje úzkou
součinnost orgánů územního plánování (stavební
úřady, odbory územního plánování krajských úřadů) a
orgánů ochrany přírody.
Na územní řízení a územní rozhodnutí navazuje
stavební řízení a vydání stavebního povolení.
Krok 4: EIA (viz dále)
Hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)
Větrné parky s větrnými elektrárnami vyššími než 35 m
nebo s výkonem u každé přesahujícím 10 kW
podléhají
•
EIA v případě 20 nebo více větrných elektráren,
•
v případě 6 – 19 větrných elektráren musí být
nejprve podrobeny všeobecné předběžné zkoušce,
nebo
•
v případě 3 – 5 větrných elektráren předběžné
zkoušce týkající se jejich lokalizace.
Všechny další záměry nepodléhají EIA. EIA musí být
provedena pouze tehdy, pokud záměr podle
posouzení příslušných úřadů obecně (všeobecná
předběžná zkouška) nebo na základě specifických
lokálních daností (předběžná zkouška vztahující se k
lokalizaci) může mít značné negativní vlivy na životní
prostředí.
Základem pro EIA je zákon o EIA na základě úkolu
zadaného EU (Směrnice EIA) a povolovacího řízení
podle zákonů vztahujících se k příslušným
odbornostem. Řízení EIA se člení do pěti kroků:
Podle zákona č 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, je záměr na výstavbu větrné
elektrárny s celkovým výkonem vyšším než 500 kW
nebo s výškou stojanu přesahující 35 m předmětem
posuzování podle tohoto zákona, a to tehdy, pokud se
tak stanoví v tzv. zjišťovacím řízení podle § 7 tohoto
zákona. Zjišťovací řízení případně posuzování vlivu
záměru na životní prostředí provádí referáty životního
prostředí krajských úřadů (případně Ministerstvo
životního prostředí):
•
investor podá tzv. oznámení pro zjišťovací řízení,
•
probíhá zjišťovací řízení (rozhodne, zda proběhne
posuzování vlivu záměru na životní prostředí nebo
ne),
•
výsledkem posuzování je souhlasné, podmínečně
souhlasné (požadující např. snížení počtu větrných
elektráren, změna umístění atd.) nebo zamítavé
stanovisko.
EIA se dotýká různých záměrů (viz Příl. č. 1 zákona č.
100/2001 Sb.). Řada těchto záměrů je vnímána
37
NĚMECKO
•
konstatování povinnosti EIA (vždy podle záměru –
viz výše),
•
řízení scooping (příslušný úřad informuje nositele
záměru o nutnosti předložit předepsané podklady o
vlivech záměru na životní prostředí; dále se
objasňuje předmět, rozsah a metody EIA),
•
podklady nositele úkolu (nositel záměru předloží
příslušnému úřadu podklady podstatné pro
rozhodnutí, k tomu patří i vyšetření životního
prostředí, které musí vypracovat nositel záměru;
alternativní zkouška je dobrovolná),
•
spoluúčast úřadů a veřejnosti (příslušný úřad vyzve
ke spoluúčasti jiné příslušné úřady, vyžádá si jejich
stanoviska a zajistí veřejnosti náhled do těchto
podkladů jejich vystavením; pokud lze očekávat
účinky na životní prostředí v jiném státě, děje se to
také v přeshraničním měřítku);
•
souhrnné znázornění/záznam (vyhotoví je
příslušný úřad před rozhodnutím a obsahuje
vyjádření zúčastněných úřadů a veřejnosti).
ČESKÁ REPUBLIKA
veřejností ze zorného úhlu jejich vlivu na krajinný ráz.
Hodnocení vlivů na krajinný ráz bylo na základě
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
začleněno do EIA. Podle § 12 tohoto zákona je pro
umísťování a povolování staveb stejně jako dalších
činností, které by mohly rušit nebo měnit krajinný ráz,
nezbytný souhlas orgánů ochrany přírody.
Konvence Espoo reguluje EIA v přeshraniční rámci. Pokud lze očekávat negativní účinky na sousední země,
musí se před povolením záměru na něm podílet také úřady a veřejnost tohoto státu (viz výše, kapitola 3.1.)
Územní plánování na úrovni obce a právní řízení na ochranu proti imisím (pokračování)
Krok 5, Vynětí pozemku pro záměr ze ZPF
(zemědělský půdní fond)
Referáty životního prostředí jednotlivých krajských
úřadů rozhodují o vynětí pozemku ze ZPF.
O vynětí se fakticky rozhodne již během procesu
pořizování změny územního plánu obce. Součástí
územního plánu obce (tedy i pořizované změny) je
kapitola „Nároky navrhovaného řešení na zemědělský
a lesní půdní fond“. Také zde mohou být podány
připomínky k záměru. Z vypořádání připomínek
vyplyne souhlasné nebo zamítavé stanovisko k vynětí.
Může dojít také k tomu, že souhlas k vynětí se týká jen
části záměru.
Vlastní vynětí pozemků ze ZPF probíhá na základě
schválené změny územního plánu obce. Z pohledu
investora se jedná již jen o formální akt. Investor
zaplatí jednorázově státu poplatek za vynětí pozemku
ze ZPF. Cena je určena předpisem, odvíjí se od bonity
půdy.
Tentýž proces probíhá i v případě lesní půdy.
3.3
Oborové plánování týkající se velkoplošných maloobchodních zařízení
K tomuto tematickému okruhu vypracovala firma Contextplan z pověření DSSW (das
Deutsche Seminar für Städtebau und Wirtschaft) elaborát (Contextplan 2005:26 a 32-34)
teprve nedávno. Kromě toho existuje rozsáhlý právní posudek právních rámcových
podmínek lokalizace maloobchodu v České republice (Nörr aj. 2005). Proto se zde
nebudeme zabývat celkovým přehledem.
38
V tomto právním posudku je ostatně zajímavá tato pasáž, v níž jde o přeshraniční
zharmonizování plánování maloobchodní sítě v České republice:
„Podle stávající české právní situace nevyplývá také žádná povinnost
zharmonizovat záměr na základě přeshraničního EIA (posuzování vlivů na ŽP).
Taková povinnost přeshraniční spolupráce byla zavedena novelou zákona v r.
2004. Okruh povinných záměrů je ovšem omezen zvlášť na ty záměry, jež jsou
zmíněny v příloze 1. Pro nákupní centra, která jsou uvedena v příloze 2, povinnost
přeshraniční spolupráce podle českého práva nevyplývá. Tato povinnost Rovněž
nevyplývá, pokud je pochybné, zda by záměr vyhověl realizaci směrnice SEA,
protože záměry uvedené v příloze dvě k této směrnici jsou paušálně vyloučeny.
V dalším předpokládá české právo přeshraniční spolupráci při EIA na ministerské
úrovni. Podle českého práva informuje ve formě zprávy příslušný úřad o výsledku
EIA ministerstvo životního prostředí, které v případě nutné přeshraniční koordinace
zaangažuje ministerstvo zahraničí“ (Nörr a jiní 2005:38).
Ve zprávě firmy Contextplan se konstatuje, že velkoplošná maloobchodní zařízení v Česku
se řídí podle stavebního zákona územním plánem obce. Lokalizace větší než 3.000 m2
povinně podléhají EIA. V Německu se toto řízení děje podle zastavovacího plánu nebo
podle § 34 v intravilánu, není-li zastavovací plán, event. podle § 35 v extravilánu.
V intravilánu jsou však takové záměry přípustné pouze do 1.200 m2, o větších rozměrech
pouze v jádrových nebo zvláštních územích a v extravilánu pouze tehdy, pokud s tím nejsou
v rozporu veřejné zájmy nebo cíle prostorového uspořádání. Proto se zdá, že schvalování
zvláště velkoplošných lokalizací větších než 1.200 m2 bude v České republice probíhat
jednodušeji než v Německu (Contextplan 2005:26 a 32-34).
3.4
Závěry pro přeshraniční koordinaci prostorového rozvoje2
Systémy prostorového plánování v České republice a v Německu se v několika podstatných
bodech liší. Rozdíly se vztahují hlavně k rozdílné správní struktuře v obou státech.
Federální systém v Německu je protějškem spíše centrálního systému v České republice.
Zatímco v Německu existují ve spolkových zemích rozmanité zákony o plánování a
plánovací postupy, v České republice jsou jednotné. V Německu se v podobě Spolku,
spolkových zemí, vládních okresů, plánovacích regionů, Zemských krajů a obcí vyskytuje až
šest úrovní, které ovlivňují prostorové plánování, event. vykonávají kontrolní funkci, zatímco
v České republice jsou po reformě veřejné správy v podobě národního státu, krajů a obcí
(obcí s rozšířenou působností) tři, event. čtyři úrovně.
Český systém plánování je tudíž přehlednější než německý. Regionální správní úrovni
v České republice (Region = kraj), která je příslušná i pro regionální plánování, jsou
podřízena krajská zastupitelstva. Ve srovnání s německým systémem z toho vyplývá šance
krátké cesty od odborné přípravy opatření relevantního pro prostor až k politické legitimizaci
2
Tato kapitola byla vypracována společně v IÖR a v ÚÚR. Nereprodukuje však oficiální stanovisko Českého ministerstva pro regionální rozvoj nebo dotazovaných okresů. Totéž samozřejmě
platí analogicky také pro německou stranu.
39
a realizaci. Je však třeba mít na paměti, že na základě teprve krátkodobých zkušeností se
správními strukturami v r. 2002 jsou postupy a pravomoci zavedeny teprve v malém rozsahu
a že správní orgány si nejsou ještě stoprocentně jisté.
Hloubkový dosah řízení v regionálním plánování (regionální plán = plán velkého územního
celku) je v obou zemích rovněž rozdílný. Zatímco v Německu se regionální plány
vypracovávají většinou v měřítku 1:100 000, jsou české územní plány velkého územního
celku v měřítku 1:50 000 podrobnější a jejich propojovací účinek silnější („Regionální
stavební právo“). Dále se zdá, že obce hrají v českém plánovacím systému významnější
úlohu než v Německu. Zvláště obce s rozšířenou působností mohou přebírat i nadmístní
úkoly.
Neformální nástroje prostorového uspořádání a regionálního plánování jsou v Německu
výraznější a běžnější. Lze to zpětně odůvodnit na jedné straně větší zkušeností německé
strany s neformálními nástroji nebo intenzivnějším zaměřením na realizaci u stávajícího
formálního instrumentaria na české straně.
Podle německého práva musí plánování a opatření významná pro prostor, které mohou mít
značné účinky na sousední státy, podle zásad vzájemnosti a rovnocennosti s těmito státy
odsouhlasena. V České republice neexistují srovnatelná zákonná ustanovení, Kromě toho
existují mezinárodní závazky k přeshraniční spolupráci v oblasti EIA. Konvence Espoo
reguluje EIA v přeshraniční rámci. Při očekávaných negativních vlivech na sousední země se
musí před připuštěním záměru na tom podílet také úřady a veřejnost z této země. Německo
ratifikovalo tuto konvenci r. 2002, Česká republika v r. 2001. Doposud neexistuje žádné
německo-česká dohoda o přeshraniční EIA, která by konkretizovala Konvenci OSN ECE
Espoo. V případě strategické EIA (tj. SEA) stanoví naproti tomu již text směrnice EU, že
členské státy musí své plány prostorového uspořádání zkoordinovat v přeshraničním rámci.
V Německu se v současnosti
privileguje využití regenerativních/obnovitelných energií
zákonem o obnovitelných energiích. V České republice existuje podobný zákon (č. 180/2005
Sb.). Je tudíž třeba počítat – také na podkladě evropských dohod – s dalším vzestupem
využívání větrné energie. Zdá se, že regulace prostorového uspořádání pro větrné elektrárny
je v Německu ve zralejším stadiu než v České republice. Zatímco v Německu existuje
zvláště se zvolením vhodného území účinný nástroj k řízení a koncentraci větrných
elektráren na regionální úrovni, je v České republice k dispozici pouze relativně obecný
regulativ o vyloučení zařízení a odstupu. Naproti tomu se zdá být schvalování na české
straně nákladnější než na německé, zvláště pokud je k dispozici územní plán obce, který
musí být kvůli záměru pozměněn. V obou zemích je pro větrné elektrárny povinná EIA.
Zdá se, že velkoplošná maloobchodní zařízení větší než 1 200 m2 jsou v České republice
povolována snáze než v Německu. Pro nákupní střediska v blízkosti hranice nemusí
přeshraniční EIA být podle českého práva realizována.
Nutnost přeshraniční koordinace mezi oběma systémy plánování vyplývá zvláště
z rozdílných struktur veřejné správy. Na základě těchto rozdílů se při přeshraniční spolupráci
vyskytují propletence mezi více úrovněmi, které vyžadují od aktérů podílejících se na nich
ochotu ke kooperaci přesahující jednotlivé úrovně. Paritní konstelace nemohou být vždy
40
zaručeny. I v oblasti větrné energie a velkoplošného maloobchodu se postupy při zákazu a
povolení v České republice a v Německu od sebe liší.
Proto je důležité pravidelné, oboustranné informování o záměrech a plánech přesahujících
hranice a relevantních k prostoru, jakož i výměna informací o plánovacích postupech a
procesech a o aktuálních záměrech legislativy (novelizace, prováděcí nařízení, limity atd.).
Nadále je nutno usilovat o společné neformální rozvojové koncepty za účelem překonání
asymetričnosti v systémech plánování a ve správních strukturách.
41
4
Budoucí rozvoj rozšířeného německo-českého pohraničního
prostoru a politické možnosti jednání
4.1
Aktuální situace rozšířeného německé-českého pohraničního prostoru
Německo-český pohraniční prostor je zvláště podél hranice osídlen poměrně řídce. Tak
hustota obyvatelstva v Horní Falci je 111,7 obyv/km2 (německý průměr je 230,6) a v regionu
NUTS-II jihozápadní Čechy je to 66 obyv/km2,) (český průměr: 129,6)
(EU KOM 2004) 188 a 200). Hustota obyvatelstva Saska a severních Čech naproti tomu
odpovídá příslušnému národnímu průměru.
Na pozadí vcelku spíše skrovné hustoty obyvatelstva vystupují rozdíly mezi městem a
venkovem o to výrazněji.
Nejvýznamnější metropole rozšířeného německé-českého
pohraničního prostoru jsou hlavní města států – Berlín a Praha. Vedle toho jsou další
velkoměsta jako Mnichov, Vratislav, Norimberk, Lipsko-Halle, Drážďany a Erfurt.
Rozdíl mezi velkými městy je stejně tak patrný, pozorujeme-li prostorový vliv ukazatelů
„hrubý domácí produkt na obyvatele“ a „výše výdajů na výzkum a rozvoj“ (viz obr.).
Obr. 8:
HDP na obyvatele ve střední Evropě v roce 2002
(EU-KOM 2005: 35)
42
Obr. 9:
Výdaje na výzkum a rozvoj ve střední Evropě v roce 2000
(EU-KOM 2004: 53)
Oblasti mezi velkými městy nejsou
jen převážně
řídce osídleny, nýbrž jsou
charakterizovány též přírodními prvky, které situaci pohraničí navíc posilují. Tím se myslí
především pásmo pohoří od Českého lesa až k Jizerským horám a Krkonoším na české
západní a severní hranici.
Současně vede tento přírodní potenciál k tomu, že zejména na německo-české hranici byla
vyhlášena celá řada chráněných území (NP, CHKO) a území v soustavě NATURA 2000.
Proto je jádrové území německo-českého příhraničního prostoru možné charakterizován jako
území s vysokým podílem souvislých volných (přírodních) prostorů.
Tyto potenciály přírodního prostoru a například vysoká hustota lázní vedou k tomu, že
z hlediska turistického ruchu je tento užší německo-český pohraniční prostor atraktivní.
Na druhé straně plní německo-český pohraniční prostor důležitou spojovací funkci mezi
západní a východní Evropou. To se projevuje přibližně v tom, že území bude protnuto třemi
panevropskými dopravními koridory II (Berlín ů Varšava – Minsk – Moskva), III
(Berlín/Drážďany – Krakov – Kijev) a IV (Norimberk /Drážďany – Praha - Vídeň – Budapešť
(viz obr.).
43
Obr. 10:
Panevropské dopravní koridory
(CEMAT 2000: 6)
4.2
Pozice německo-českého pohraničního prostoru ve struktuře evropských
metropolí
Metropole nebo metropolitní regiony jsou lokality, jejichž funkce vždy přesahují státní/národní
hranice. Jako motory společenského, ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje si mají
uchovat výkonnost a konkurenceschopnost a přispívat k tomu, aby byl proces evropské
integrace urychlen (Sinz 2005:1). Zařazení mezi metropole má význam i vzhledem
k budoucímu rozdělování evropských finančních prostředků ze strukturálních fondů –
především v rámci nového Cíle 2 – jakož i pro přidělování prostředků na výstavbu
velkoplošné dopravní infrastruktury (Ravior/Gustedt 2005:3; Sinz 2004.37 n.).
Pro zařazení mezi metropole nebo metropolitní regiony je vedle určitých symptomů vybavení
a fungování důležitá také schopnost spojovat v regionu potenciály, které jsou k dispozici, a
kooperativně jich používat. To znamená, že prezentace a uvedení na trh v mezinárodní
konkurenci se může zdařit jen prostřednictvím fungující vnitrostátní organizace. V důsledku
toho musí metropole chápat sebe samy jako regionální sítě, které mohou dosáhnout svých
nadregionálních cílů pouze kooperací partnerů (Sinz 2004:36 a 38).
Například na rozdíl od Spojených států má Evropa k dispozici pouze jeden jádrový prostor.
Nachází se přibližně mezi Londýnem a Milánem. Existují rozmanité obrazy zviditelnit tento
jádrový prostor. Nadále je znám jako „modrý banán“, což navrhl Brunet již v r. 1989 (viz obr.).
44
Obr. 11:
Modrý banán
(Brunet, hier zitiert aus BUND Freiburg 2005: o. S.)
Podobným směrem se ubírá obraz západoevropského Pentagonu, který zahrnuje města
Londýn, Hamburk, Mnichov, Milán a Paříž (viz obr.). Takto definované území v sobě spojuje
18 % plochy, 41 % obyvatel. 49 % HDP a 75 % výdajů na vědu a rozvoj v dřívější EU 15
(EU-KOM 2004:27).
45
Obr. 12:
Západoevropský Pentagon
(Nordregio 2005: 12)
Kromě tohoto západoevropského jádrového prostoru existují v rozšířené EU další zóny se
zvýšenou ekonomickou dynamikou a nadprůměrnou integrací do světové ekonomiky. K nim
patří středomořské pobřeží mezi Milánem a Barcelonou, region Öresund a oblast Pobaltí
mezi Tallinnem, Rigou, Stockholmem a Helsinkami. Ve střední Evropě je cluster zesílené
ekonomické aktivity mezi městy Berlín, Varšava, Budapešť, Vídeň a Praha. Tento prostor,
jejž lze označit rovněž za možný „středoevropský Pentagon“, sdružuje v sobě nadto
aglomerace Štětín, Krakov/Katovice, Poznaň, Vratislav, Bratislavu a „saský trojúhelník“ měst
Lipsko-Halle, Drážďany a Chemnitz - Zwickau (viz obr.). A právě v něm jsou zahrnuta česká
velkoměsta Brno a Ostrava.
46
Obr. 13:
Možný středoevropský Pentagon
(Vlastní návrh na základě: Nordregio 2005: 12)
Co znamená tato analýza pro pozici česko-německého pohraničního prostoru v evropské
metropolitní struktuře? – Lze konstatovat, že v rozšířeném německo-českém pohraničním
prostoru je veliký rozdíl mezi městem a venkovem a že velkoměsta mají být pro budoucí
rozvoj celého prostoru obzvláště důležitá. Zatímco Mnichov náleží do západoevropského
jádrového prostoru (Modrý banán/Pentagon), leží Praha, Berlín a Vratislav už ve
středoevropském Pentagonu jakožto v možné nové integrační zóně světové ekonomiky. Z
velkoprostorového hlediska
leží tedy německo-český pohraniční prostor
mezi
západoevropským Pentagonem a středoevropským Pentagonem.
Kromě toho je důležité konstatování, že v rozšířeném německo-českém pohraničním
prostoru leží celá řada evropských metropolí. Jsou to města Praha, Vratislav, Mnichov,
Norimberk, Lipsko, Drážďany a Berlín, která s výjimkou Berlína patří do sítě evropských
metropolí METREX. Z hlediska německé konference ministrů prostorového uspořádání tvoří
47
„saský trojúhelník“ „potenciální metropolitní region evropského střihu“, zatímco regionu
Norimberk se přisuzují „symptomy evropského metropolitního regionu“ (Sinz 2005:1n.)
V následující podkapitole se bude zkoumat otázka, jaký obraz se hodí pro znázornění
velkoprostorové přeshraniční spolupráce mezi Německem a Českou republikou.
4.3
„Středoevropský krystal“ jako možný evropský region zesílené ekonomické
integrace v německo-českém pohraničním prostoru?
Označení „evropský region zesílené ekonomické integrace“ bylo vymyšleno na základě
pojmu „zóna ekonomické integrace“, který je v současnosti předmětem zvýšené pozornosti.
Je v těsném spojení s modelem „Polycentrický prostorový rozvoj a nový vztah mezi městem
a venkovem“, který byl navržen v rámci Evropského konceptu prostorového rozvoje
(EUREK). Podle něj nabízí taková zóna kvalitní globální ekonomické funkce a služby, které
umožňují vysokou úroveň příjmů a dobře rozvinutou infrastrukturu. V rámci EUREK se
pohlíží na další integrační zóny světové ekonomiky – vedle evropského jádrového prostoru –
jako na potřebné, aby byla posílena konkurenceschopnost EU, urychlen ekonomický rozvoj a
vytvořena další pracovní místa. K dosažení tohoto cíle musí v budoucnosti být přiznána
větší důležitost kvalitním a globálním službám i ve velkoměstech mimo jádrový prostor.
Je zřejmé, že německo-český pohraniční prostor momentálně netvoří evropský region
zesílené ekonomické integrace, který by se mohl měřit se silnými západoevropskými
regiony. Jaká perspektiva nebo jaký obraz budoucnosti se však pro tento prostor hodí?
V této souvislosti se vyplatí pohlédnout pro srovnání na německo-polský pohraniční prostor,
pro nějž byla navržena vize „německo-polský dům“. Tento pojem platí pro přeshraniční
pětiúhelník měst Berlín – Drážďany – Vratislav – Poznaň – Štětín. Nositeli modelu německopolského domu jsou německá a polská vláda. Obě strany potvrdily, že v tomto prostoru dají
vzniknout hospodářskému regionu, který bude fungovat jako most mezi novými a starými
členskými státy. Tak se dojde k realizaci příspěvku k polycentrickému rozvoji v Evropě
(Selke 2004:1n.).
Na příkladu německo-polského pohraničního prostoru je možno názorně ukázat, jak jsou
politické představy modelů přeshraničních hospodářských regionů na východní hranici
Německa ještě daleko od současné situace (Selke 2004?2, 7, 11 a 16):
•
Neexistuje politický konsensus ohledně cílené práce na rozvoji pohraničního prostoru
směrem k evropskému hospodářskému regionu.
•
Zájmy aktérů nebyly dosud uvedeny na společného jmenovatele.
•
Označení „německo-polský dům“ ještě není všude akceptováno.
•
Obecně je sotva možno cílenou podporou ekonomiky rozvíjet v regionech vysoce kvalitní
ekonomické zóny.
48
•
I přes ojedinělé pozitivní rozvoje není ekonomická perspektiva pohraničního prostoru
jako celek příznivá.
•
Dopravní infrastruktura je nedostatečná a vykazuje závažné nedostatky.
•
Pohraniční prostor je poznamenán psychologickými, event . sociokulturními bariérami
vůči sousedovi na druhé straně hranice, ekonomickými obavami z konkurence a
jazykovými problémy.
K tomu by se mohlo dodat, že soužití Poláků a Němců je ještě stále ovlivňováno vzájemnými
předsudky, které jsou živeny moderními dějinami války a vyhánění. To je jedním z důvodů,
proč se přeshraniční povědomí identity obyvatelstva rozvíjí velmi málo.
Všechny tyto charakteristiky lze bez problémů přenést na německo-český pohraniční
prostor. K psychologickým
a sociokulturním bariérám zde přistupují ještě přirozené
prostorové bariéry v podobě Středohoří, které přeshraniční propojení sítěmi infrastruktury
ještě ztěžují. Při vypořádávání se s prostorovými modely pro německo-český pohraniční
prostor jsou tyto zábrany v každém případě pozorovatelné.
Aby bylo možno model jako „německo-polský dům“ a s ním spojenou představu situovat a
uskutečnit jako evropský hospodářský region, „vyžaduje to cílenou politickou hranice
přesahující snahu mnoha různých úřadů a společenských skupin na obou stranách hranice“
(Selke 2004:7). Proto by bylo snadno pochopitelné, že by takový model měl být formulován
na základě široké společenské diskuse.
Na pozadí strukturálních deficitů německo-českého pohraničního prostoru, četných
bariér mezi Čechy a Němci a nutnosti integrace regionálních aktérů do vypracování
přeshraničního modelu se na následující závěry může z hlediska politického
poradenství pohlížet pouze jako na ideový náčrt nebo hru názorů.
Modelem pro další rozvoj německo-českého pohraničního prostoru
„středoevropský krystal“ (viz obr.).
by mohl být
49
Obr. 14: „Středoevropský krystal“
Legenda: Rozšířený německo-český pohraniční prostor
Euroregion
(silná linie) Státní hranice
Spolková země, kraj, vojvodství
50
Vládní kraje
Plánovaný region
Pojem „krystal“ vyplývá z fasetovité struktury obrazu, který vznikne, když spojíme velká
města německo-českého pohraničního prostoru čarami. Odkazuje na tradici výroby skla a
keramiky na tomto území. Skleněný krystal je průhledný a průsvitný – symbol funkce
spojení a propojení německo-českého pohraničního prostoru sítěmi na rozhraní mezi
západoevropským jádrovým prostorem EU a možným novým středoevropským Pentagonem.
Krystal může však sám o sobě být i šperkem – symbolem ekologických potenciálů,
kulturně historických zvláštností a četných rekreačních a lázeňských míst v regionu.
Krystal se však vyznačuje tím, že má rozmanité fasety:
Především sasko-český dílčí prostor je také regionem technologie a průmyslu.
Nadto existuje na obou stranách hranice množství veřejných i soukromých vysokých škol a
jiných vzdělávacích zařízení, které kooperují v přeshraničním měřítku (např. sasko-česká síť
vysokých škol mezi Technickou univerzitou v Saské Kamenici a Západočeskou univerzitou
v Plzni), pročež můžeme hovořit také o přeshraniční krajině výzkumu a vzdělávání.
Tím může model středoevropského krystalu vyjadřovat četné potenciály a silné stránky
německo-českého pohraničního prostoru. Obrázek ukazuje zřetelně, že metropolitní
regiony Praha, Mnichov, Norimberk, saský trojúhelník a Vratislav představují nosné
rohové pilíře tohoto prostoru a jeho budoucího rozvoje.
Vhodným stanovením politických priorit pro prostorový rozvoj a odpovídajícím regionálním
marketingem by se v příštích letech měla zlepšit
i konkurenceschopnost hranice
přesahujícího
velkoregionu. Kromě toho by se politika posílení německo-českého
zájmového spádového prostoru měla zaměřit na působení proti skepsi, která v některých
vrstvách obyvatelstva existuje proti přeshraniční kooperaci jdoucí do větší hloubky. To bude
možné nejspíše tak, že bude pro lidi v pohraničí dosaženo zcela praktických zlepšení životní
situace.
V následující podkapitole se navrhuje pět pásem pro jednání, která jsou vhodná především
pro úroveň národních vlád.
4.4
Návrh tématických okruhů pro jednání ministerstev Německa a České republiky
mající územní a regionální rozvoj ve své kompetenci
Ministerstva, která jsou příslušná pro prostorové uspořádání na národní úrovni, mají jen
omezené možnosti ovlivnit rozvoj německo-českého pohraničí. U klíčových témat jako
doprava, protipovodňová ochrana, ochrana životního prostředí a turistický ruch nejsme
odkázáni pouze na spoluúčast četných nestátních aktérů z podniků a občanské společnosti.
Kromě toho existují i silné závislosti a propletence mezi úrovněmi politicko-.správních
systémů, protože četná rozhodnutí může učinit pouze EU anebo regionální či obecní aktéři.
51
V tomto smyslu se jedná v případě přeshraničního rozvoje o typický problém víceúrovňové
governance.
Národní vlády však mohou přispět k posílení institucionální kapacity, a tím schopnosti aktérů
rozhodovat na nižší než celonárodní úrovni. V tomto ohledu se jeví jako podstatné čtyři pole
působnosti, které budou dále podrobněji osvětleny:
1. Zlepšení informačních podkladů,
2. Vytvoření závazných mezistátních regulativů pro oboustranné podílnictví na plánovacím
procesu pro stavební záměr s přeshraničními účinky,
3. Změna rámcových
koordinací,
právních
podmínek pro usnadnění přímých přeshraničních
4. Poskytnutí prostředků kofinancování na vypracování regionálních konceptů rozvoj,
5. Společné zastoupení přeshraničních požadavků vůči Evropské unii.
Ad 1.: Zlepšení informačních podkladů by se mělo vztahovat za prvé na informace o
nástrojích, postupech, kompetencích a možných změnách zákonů v oblasti prostorového
rozvoje a za druhé na informace o prostorových strukturách a problémech. Lidé z praxe si
mnohokrát stěžovali, že jsou dnes stejně jako dříve informování nedostatečně o systémech a
postupech plánování v příslušené sousední zemi. Příručky jako Německo-česko-slovenská
příručka ARL už nejsou po reformách veřejné správy České republice a na Slovensku
aktuální. Kromě toho se mnoho konkrétních přeshraničních problémů vnímá různě anebo
nejsou opravdu tematizovány a řešeny.
Ad 2.: Aby došlo k celkovému zlepšení vzájemného podílení se na plánovacím procesu pro
stavební záměr s přeshraničními účinky a aby především i aktérům z pohraničních regionů
byla lépe objasněna jejich práva a povinnosti, velmi by pomohlo, kdyby se Česká republika a
Německo dohodly na společném objasnění nebo na návodu pro přeshraniční podílení se
úřadů a veřejnosti na záměrech týkajících se životního prostředí. Mezi Nizozemím a
Německem, mezi Francií, Německem a Švýcarskem a mezi Českou republikou a
Rakouskem už takové doplňkové dohody k takzvané Konvenci Espoo existují. Doplňkové
mezistátní dohody velmi podrobně regulují, jak se má formovat přeshraniční řízení (postupy
podílení se) (viz BMU 2005a: o.S). Srovnatelná dohoda mezi Českou republikou a
Německem byla sice vypracována, ale dosud nebyla podepsána (BMU 2005b:o.S.).
Ad 3. Další problém spočívá v tom, že regionální aktéři sice často o problémech a šancích
vědí a informují se přes hranice o možnostech řešení, ale pak při realizaci narážejí na limity
jejich suverenity a právních kompetencí. V otázkách sociálních záležitostí, ale také například
ochrany přírody a při záměrech vztahujících se k infrastruktuře a dopravě lze řešení
přesahujících hranice dosáhnout pouze individuálními státními smlouvami. Proto by se mělo
uvažovat o tom, zda přeshraniční kompetence k jednání regionálních a místních aktérů
může být zlepšena buď rámcovou mezistátní dohodou analogickou Karlsruhské smlouvě,
anebo evropským regulativem (heslo: Evropské svazy pro územní spolupráci – ETVZ).
52
V této době je neuspokojivá také přeshraniční koordinace záměrů významných pro prostor,
které mohou mít značné dopady na sousední zemi. Příslušné úřady si o tom vyměňují
informace, ale mapové a textové dokumenty zpravidla nejsou přeloženy. Kromě toho se
zdá, že nelze vždy opakovat postup, jak se zachází s námitkami a názory ze sousední země.
Nápomocné by mohlo proto být uzavírání dalších mezistátních dohod za účelem
konkretizace § 16 ROG.
Ad 4. Čtvrtá možnost jednání se vztahuje k vypracování přeshraničních konceptů
prostorového rozvoje. Protože v moderních společnostech je úspěšný regionální rozvoj
možný pouze tehdy, když kooperuje více společenských aktérů z různých odvětví, jsou
odpovídající koordinační a plánovací podněty potřebné. První základy byly položeny
prostřednictvím přeshraničních konceptů z 90. let (Roch aj. 1995; Roch aj. 1994; Jurczek
1996 a BayStMinLU 1994). Tyto koncepty byly v praxi však jen málo respektovány, protože
vznikly spíše jako vědecká dobrozdání odborníků a méně jako výsledek přeshraničních
dialogů. Proto je třeba vytvořit nové, „moderní“, hranici přesahující koncepty, které by byly
projednávané v úzké spolupráci regionálních a lokálních činitelů. V trojúhelníku Sasko,
severní Čechy, a Dolní Slezsko o takovém konceptu už existují velmi konkrétní představy.
Realizace této ideje však dosud zkrachovala na tom, že území projektu na subvence
z INTERREG IIIA je příliš velké a pro INTERREG IIIB příliš malé. Alternativní finanční
prostředky nebyly k dispozici. Tím dochází k strukturální finanční mezeře, která by
eventuálně mohla být vyplněna národními vládami.
Ad 5. Jak již bylo zmíněno v úvodu k této podkapitole, nelze určité úkoly a požadavky, které
souvisí s rozvojem německo-českého pohraničního prostoru, řešit pouze mezistátní
kooperací, ale vyžadují zaangažování evropských institucí. Toto platí například pro
strukturální politiku nebo výstavbu velkoplošných dopravních spojení. Zde by bylo žádoucí
vypracovat společné německo-české postoje již v raných fázích vytváření politiky a také o
nich v Bruselu společně informovat. Přitom by se mělo poukázat zvlášť na to, aby se posílil
význam evropských metropolitních regionů a aby byly mezi sebou lépe propojeny.
53
Použitá literatura
Všeobecná literatura
ARL / FA STU / ÚÚR (1997): Deutsch-Slowakisch-Tschechisches Handbuch der Planungsbegriffe.
Hannover. ARL.
ARL (1998): Methoden und Instrumente räumlicher Planung. Handbuch. Hannover. ARL.
ARL / IGPiK (2001): Deutsch-Polnisches Handbuch der Planungsbegriffe. Hannover. ARL.
BayStMinLU (Hrsg.; 1994): Entwicklungskonzept Bayerischer Wald/Sumava
(Böhmerwald)/Mühlviertel. Materialien für den bayerischen Teil. München.
BMU (= Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit) (2005): Kurzinfo
Umweltprüfungen UVP/SUP. Online verfügbar:
http://www.bmu.de/umweltvertraeglichkeitspruefung/downloads/doc/36046.php, 25.11.2005
Braam, Werner (1999): Stadtplanung. Düsseldorf. Werner-Verlag.
BUND Freiburg (2005): Die Verscheußlichung des Breisgaus. Online verfügbar:
http://vorort.bund.net/suedlicher-oberrhein/projekte/flaeche/verscheusslichung_flugblatt.htm,
24.11.2005.
CEMAT (= Europäische Raumordnungsministerkonferenz) (2000): Leitlinien für eine nachhaltige
räumliche Entwicklung auf dem europäischen Kontinent. Online verfügbar:
http://www.bbr.bund.de/raumordnung/europa/download/cemat_leitlinien.pdf, 23.11.2005
Contextplan (2005): Regionale Abstimmung von Standortentwicklung im Grenzraum im Rahmen des
Interreg IIIB-Projekts „Vital Cities“ (Work Packages 3.3.2) im Auftrag des Deutschen Seminars
für Städtebau und Wirtschaft (DSSW). Berlin: Contextplan.
Czech Venti / Proventi (2005): Větrný Park Chomutov [= Windpark Chomutov], Online verfügbar:
http://www.czechventi.cz/czech/projekt/files/vetrny_park_chomutov.pdf, 03.11.2005
Danielzyk, Rainer (2005): Informelle Planung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung:
Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 465-469.
Dehne, Peter (2005): Leitbilder in der räumlichen Entwicklung. In: Akademie für Raumforschung und
Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 608-616.
EU-KOM (= Europäische Kommission) (1997): Mitteilung der Kommission. Energie für die Zukunft:
Erneuerbare Energieträger. Weißbuch für eine Gemeinschaftsstrategie und Aktionsplan.
Brüssel. Online verfügbar: http://europa.eu.int/comm/energy/library/599fi_de.pdf, 10.06.2005
EU-KOM (= Europäische Kommission) (1999): EUREK Europäisches Raumentwicklungskonzept. Auf
dem Wege zu einer räumlich ausgewogenen und nachhaltigen Entwicklung der Europäischen
Union. Online verfügbar:
http://europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/pdf/sum_de.pdf,
23.11.2005
EU-KOM (= Europäische Kommission) (2004): Eine neue Partnerschaft für die Kohäsion. Konvergenz,
Wettbewerbsfähigkeit, Kooperation. Online verfügbar:
http://europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/cohesion3/cohesion
3_de.htm, 23.11.2005
EU-KOM (= Europäische Kommission) (2005): Mitteilung der Kommission. Dritter Zwischenbericht
über den Zusammenhalt: Auf dem Weg zu einer Partnerschaft für Wachstum, Beschäftigung
und Zusammenhalt. Online verfügbar:
http://europa.eu.int/comm/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/pdf/interim3/com(20
05)192full_de.pdf, 23.11.2005
Freistaat Sachsen, Staatsministerium des Innern (2003): Landesentwicklungsplan Sachsen. In Kraft
seit 16. Dezember 2003. Dresden.
54
Fürst, Dietrich / Scholles Frank (2001): Handbuch Theorien + Methoden der Raum- und
Umweltplanung. Dortmund. Dortmunder Vertrieb für Bau- und Planungsliteratur.
Goppel, Konrad (2005): Landesplanung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung:
Höhnberg, Ullrich (2005): Instrumente zur Verwirklichung von Raumordnung und Landesplanung. In:
Akademie für Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung.
Hannover. ARL. Seite 483-488.
Hudalla, Anneke (2005): Berlin fördert Windräder im Nachbarland. Sächsische Zeitung vom
15.08.2005: 7
Internationales Wirtschaftsforum Regenerative Energien (o.J.): Genehmigungsverfahren von
Windenergieanlagen und Planungsaspekte. http://www.iwr.de/wind/raum/genehm030801.html.
Abgerufen am 14.10.2005.
Internationales Wirtschaftsforum Regenerative Energien (o.J.): Planungsaspekte im Vorfeld von WEAVorhaben. http://www.iwr.de/wind/raum/r_vorgab.html. Abgerufen am 14.10.2005.
JTS (= INTERREG IIIB CADSES, Joint Technical Secretariat) (2005): 18 participating countries.
Online verfügbar: http://www.cadses.net/en/programme/18countries.html, 08.11.2005
Jurczek, Peter (1996): Grenzüberschreitendes Entwicklungskonzept „Mittlerer bayerisch-tschechischer
Grenzraum“. München, Prag.
Kirste, Stephan (2005): Das Zusammenwirken von Raum- und Bauleitplanungsrecht dargestellt am
Beispiel der Zulässigkeit von Windenergieanlagen. In: Deutsches Verwaltungsblatt Heft 16
2005. Seite 993-1004.
Knieling, Jörg / Weick, Theophil (2005): Regionale Entwicklungskonzepte. In: Akademie für
Raumforschung und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL.
Seite 928-933.
LfUG (= Sächsisches Landes für Umwelt und Geologie) (2004a): Windenergie- und
Wasserkraftanlagen im Regierungsbezirk Chemnitz (Stand: 31.12.2004). Online verfügbar:
http://www.umwelt.sachsen.de/de/wu/umwelt/lfug/lfuginternet/documents/Uebersichtskarte_WEA_C_311204.pdf, 09.11.2005.
LfUG (= Sächsisches Landes für Umwelt und Geologie) (2004b): Windenergie- und
Wasserkraftanlagen im Regierungsbezirk Dresden (Stand: 31.12.2004). Online verfügbar:
http://www.umwelt.sachsen.de/de/wu/umwelt/lfug/lfuginternet/documents/Uebersichtskarte_WEA_DD_311204.pdf, 09.11.2005.
Mayer-Metzner, Helmut (2005): Die regionalplanerische Steuerung der Errichtung von
Windenergieanlagen. In: Bayrische Verwaltungsblätter 5/2005. Seite 129-137.
Müller, Bernhard / Wiechmann, Thorsten / Beier, Markus et al. (1999): Gemeinschaftliches
Entwicklungs- und Handlungskonzept für die vier sächsischen Euroregionen. Dresden.
Nordregio (2005): ESPON 1.1.1 Potentials for polycentric development in Europe. Project report. Online available: http://www.espon.lu/online/documentation/projects/thematic/1873/fr1.1.1_revised.pdf, 23.11.2005
Priebs, Axel / Zeck, Hildegard (2005): Großflächiger Einzelhandel. In: Akademie für Raumforschung
und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 415-419.
Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien (2000): Regionalplan OberlausitzNiederschlesien. Festgestellt durch Satzung am 10. November 2000, verbindlich seit 30. Mai
2002. Bautzen.
Roch, Isolde / Hübler, Karl-Hermann / Hana, Willi / Mundil, Richard et al. (1995): Leitlinien und
Entwicklungsziele des sächsisch-böhmischen Erzgebirges. Berlin.
Roch, Isolde / Jurczek, Peter / Mundil, Richard (1994): Grenzüberschreitendes Entwicklungskonzept
für das Dreiländereck Bayern-Böhmen-Sachsen. München u.a.
Rühl, Christiane (2001): Planungsrechtliche Aspekte der Ansiedlung von Windenergieanlagen. In:
Zeitschrift für Umwelt- und Planungsrecht 11+12/2001. Seite 413-419.
55
Runkel, Peter (2005): Raumwirksame Fachplanungen. In: Akademie für Raumforschung und
Runkel, Peter (2005): Ziele, Grundsätze und Erfordernisse der Raumordnung. In Akademie für
Seite 1315-1322.
Sächsisches Staatsministerium des Innern (2004): Raumordnung und Landesentwicklung in Sachsen.
Dresden.
Schink, Alexander (2005): Umweltverträglichkeitsprüfung/Umweltprüfung. In: Akademie für
Seite 1191-1200.
Schink, Alexander (2005): Umweltverträglichkeitsprüfung/Umweltprüfung. In: Akademie für
Seite 1191-1200.
Schmidt, Ingo (1997): Wirkung von Raumordnungszielen auf die Zulässigkeit privilegierter
Außenbereichsvorhaben. Zugleich eine rechtliche Untersuchung über die landesplanerische
Behandlung von Windkraftanlagen. Beiträge zum Siedlungs- Wohnungswesen und zur
Raumplanung Band 175. Münster.
Schmitz, Gottfried (2005): Regionalplanung. In: Akademie für Raumforschung und Landesplanung:
Scholich, Dietmar (2005): Vorranggebiet, Vorbehaltsgebiet, Eignungsgebiet. In: Akademie für
Seite 1261-1265.
Scott, James (2005): Grenzüberschreitende Raumordnung. In: Akademie für Raumforschung und
SMI (= Sächsisches Staatsministerium des Innern) (2004): Raumordnung und Landesentwicklung in
Sachsen. – Online verfügbar:
http://www.sachsen.de/de/bf/staatsregierung/ministerien/smi/smi/upload/LE_broschuere_2004.
pdf, 24.11.2005
Stich, Rudolf / Schmidt-Eichstaedt, Gerd (2005): Bauleitplanung. In: Akademie für Raumforschung
und Landesplanung: Handwörterbuch der Raumordnung. Hannover. ARL. Seite 75-82.
Turowski, Gerd (2005): Raumplanung (Gesamtplanung). In: Akademie für Raumforschung und
Upmeier, Hans-Dieter / Brandenburg, Christoph (2004): Neues Baugesetzbuch 2004 und weitere
wichtige Gesetze. München. Werner Verlag.
Wirtschaftsministerium Baden-Württemberg (2003): Windfibel. Windenergienutzung - Technik,
Planung und Genehmigung. Stuttgart.
Německé zákony a právní předpisy
Stavební zákoník (BauGB). Ze dne 23. června 1960 (BGBl I 1960, 341). V novém znění dle úředního
oznámení z 23. 9. 2004 I 2414; naposled pozměněn článkem 21 G ze dne 21. 6. 2005 I 1818.
K dispozici [online] http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/rog/index.html, odkud byl stažen
26. 10. 2005.
Bavorský zákon o zemském plánování (BayLplG) ze dne 27. prosince 2004, online na
http://www.stmwivt.bayern.de/landesentwicklung/bereiche/recht/laplages.pdf, 28. 11. 2005.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (UVPG). Ze dne 12. února 1990 (BGBI I 1990,205),
v novém znění dle úředního oznámení z 25. 6. 2005 I 1757, 2797; pozměněn čl. 2 G ze dne
24. 6.2005 I 1794). K dispozici [online]
http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/uvpg/index.html. Stažen dne 26. 10. 2005.
56
Zákon o ochraně před škodlivými vlivy na životní prostředí, a to znečištěním ovzduší, hlukem, otřesy a
podobnými událostmi (BImschG): Ze dne 15. března 1974 (BGBl I 1974, 721, 1193). V novém
znění dle úředního oznámení z 26. 9. 2002 I 3830; naposled pozměněn čl. 1 G v. 25. 6. 2005 I
1865). K dispozici [online] http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/bimschg/index.html. Stažen
dne 26.10.2005.
Zákon o prostorovém uspořádání a zemském plánování Svobodného státu Sasko (zákon o zemském
plánování - SächsLPlG) = Článek 1 zákona, který nově upravuje zemské plánování a mění
saský stavební řád. Ze dne 14. prosince 2001. K dispozici [online]
http://www.sachsen.de/de/bf/staatsregierung/ministerien/smi/smi/upload/SchsLPlgG.pdf,
stažen dne 28. 11. 2005.
Ústava Spolkové republiky Německo (GG). Ze dne 23. května 1949 (BGBl I S. 1) (BGBl III 100-1).
Naposled změněn pozměňovacím zákonem z 26. července 2002 (BGBl I S. 2863). K dispozici
[online] http://www.bundesregierung.de/Gesetze/-,4222/Grundgesetz.htm. Stažen dne
26. 10. 2005.
Zákon o prostorovém uspořádání (ROG). Ze dne 18. srpna 1997 (BGBl I 1997, 2081, 2102). Naposled
změněn článkem 2b G v. 25. 6. 2005 I 1746. K dispozici [online]
http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/rog/index.htm. Stažen dne 26. 10. 2005.
České zákony a právní předpisy vztahující se k větrným elektrárnám
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 214/2001 Sb., kterou se stanoví vymezení zdrojů
energie, které budou hodnoceny jako obnovitelné, § 2 a § 3.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z
obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla.
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
stavebního zákona.
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 135/2001 Sb.,o územně plánovacích podkladech a územně
plánovací dokumentaci.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
§ 4, § 5, § 5a, § 12, § 16, § 26, § 45 Lit. e), h) a i), § 49, § 50, § 56 odst. 1, § 77 a § 78.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění zákona č. 93/2004 Sb., § 3
písm. b), § 4 odst. 1 a § 10a odst. 1, příloha č. 1, 2, 3 a 4.
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o elektronických komunikacích), § 2 písm. r), § 103 a § 104.
Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně
některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, § 4 a § 5 odst. 4.
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád – platný od 1. 1. 2006.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
ICAO-Annex 14 Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví.
Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí (zatím je v návrhu)
ke koordinaci řešení vysokých větrných elektráren v územně plánovací dokumentaci a
v územně plánovacích podkladech.
57
Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ze dne 14. 9. 2005 k vybraným aspektům postupu
orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle
zákona č. 114/1992 Sb., které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren.
Nařízení vlády č.195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce,
§ 2.
Úplné znění zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v
energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), jak vyplývá z
pozdějších předpisů, § 2 odst. 2, pism. a) a 29, § 33.
58
Přílohy
59
A-1: Přehled projektů INTERREG-IIIB s německou a českou účastí
ACCRETe – Agriculture and Climate Changes: how to Reduce human Effects and Threats
•
Keine eigene Homepage!
•
Informationen unter:
http://www.cadses.net/en/projects/apprpro.html?projectId=1008
Laufzeit
•
09/2005-12/2007
Leadpartner
•
Province of Parma
Beteiligte deutsche Partner
•
University of Rostock
Beteiligte tschechische Partner
•
Czech Hydrometeorological Institute, Praha
Räumlicher Bezug
(beteiligte Länder, geographisches
Gebiet)
•
Griechenland, Italien, Deutschland, Tschechische Republik,
Slowenien, Rumänien
Behandelte Themen und Probleme
•
Klimaschutz
Aussagen zur gegenwärtigen Situation
des erweiterten dt.-tschech. Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Aussagen zur möglichen zukünftigen
Entwicklung des erweiterten dt.-tschech.
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
Das Projekt ist aufgrund der Partnerstruktur und des
geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum nicht relevant.
•
Kein spezifisch grenzüberschreitendes Thema.
Internetadresse
61
CER² – Central European Regions Cluster for Energy from Renewables NETwork
Internetadresse
•
http://www.cer2.net/
Laufzeit
•
11/2003-10/2006
Leadpartner
•
arsenal research (AR), Wien
•
WFG – Association for Business Development Schwäbisch Hall
•
CALLA – Association for environmental conservation, Ceske
Budejovice
•
VERONICA - Czech Union for Nature Conservation - basic org.
Veronica, Brno
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Österreich, Deutschland, Polen, Tschechische Republik,
Slowakische Republik, Ungarn, Slowenien
•
Erneuerbare Energien
•
Nicht vorhanden
Grenzraums
•
Spezifischere Aussagen eventuell in den erarbeiteten
Energiekonzepten (vgl. Homepage): Basisversion,
Klimaschutzversion, Wirtschaftsbelebungsversion sowie
Nachhaltigkeitsversion
Fazit
•
geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum nur eingeschränkt relevant.
•
Grenzüberschreitender Charakter des Themas unklar.
62
CITYREGIO – Regional economic development through city-surrounding co-operation
Internetadresse
•
http://cityregio.aufbauwerk-leipzig.de/index.asp
Laufzeit
•
03/2001-12/2005 (Umsetzung)
Leadpartner
•
Stadtverwaltung Leipzig
•
City of Leipzig, Department for Economics and Labour
•
Leipziger Land Distrikt, Leipzig
•
Muldentalkreis, Grimma
•
Landkreis Delitzsch, Delitzsch
•
Regional Development Agency of Pilsen region, Plzen
•
City of Plzen (Mayor’s Office / Urban planning and development
department ), Plzen
•
Association of municipalities of Pilsen region, Plzen
•
Business and Innovation Centre Plzen, Plzen
•
University of West Bohemia, Plzen
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Stadtregionen in Oberösterreich (Linz), Westböhmen (Pilsen) und
Westsachsen (Leipzig)
•
Mobilisierung ungenutzter Wirtschaftspotentiale durch die
Etablierung von Stadt-Umland-Kooperationen und
Clusterentwicklung
¾ Regionales Standortmanagement, Erschließung
zukunftsorientierter und innovativer Wirtschaftsfelder,
Erfahrungsaustausch mit internationalen Partnern
•
Erhalt der Wettbewerbsfähigkeit auch für Zentren 2. Ordnung
•
Konkurrenzdruck im Bereich der Wirtschaftsförderung durch
Globalisierung und EU-Integration
•
Mangelnde intraregionale Kooperation und Koordination
•
Wettbewerbssituation zwischen Zentren und Umland, besonders
im Bereich der Wirtschaftsförderung
•
Vgl. Homepage:
•
Wirtschaftsunterstützung und –entwicklung
¾ Mobilisierung und Vernetzung des endogenen regionalen
Wirtschaftspotentials
Vertikale Wirtschaftsketten
Entwicklung der Humanressorcen (Projektleitung der
Arbeitsgruppe bei der Stadt Plzeň)
¾ Verbesserung der regionalen Arbeitsmarktsituation
•
Verbesserung der Umweltsituation durch rationellere
Landnutzung
•
geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum durchaus relevant.
•
Grenzraums
Fazit
63
COHESION – Integrated Concepts Enhancing Cohesion of European Space
•
•
http://www.asista.cz/eng/cohesion.htm
Laufzeit
•
03/2001-12/2005
Leadpartner
•
Central Union of Vine and Wine Producing Co-operative Organisations of Greece (KEOSOE), Athen
• b&s - Unternehmensberatung und Schulung für den Ländlichen
Internetadresse
Raum GmbH, Leipzig
•
ASISTA s.r.o., Most
• District Economic Chamber of Most (DECM), Most
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Weinanbaugebiete in Griechenland, Deutschland, Österreich,
Tschechien, Italien, Bulgarien und Rumänien
•
Informationsaustausch von Modellen der Regionalentwicklung
•
Sicherung der Wettbewerbsfähigkeit der Weinprodukte
•
Aufbau eines Netzwerkes mit Akteuren aus dem Bereich „Wein,
Weinbau, Weintradition“
•
Nicht vorhanden
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
Das Projekt ist für den deutsch-tschechischen Grenzraum nicht
relevant.
•
Es handelt sich nicht um ein spezifisch grenzüberschreitendes
Thema.
64
ELLA – ELBE/LABE – Vorsorgende Hochwasserschutzmaßnahmen durch transnationale Raumordnung
Internetadresse
•
http://www.ella-interreg.org/
Laufzeit
•
07/2003-06/2006
Leadpartner
•
Saxon State Ministry of Interior (SMI), Dresden
•
Sächsisches Staatsministerium des Innern
•
Bundesministerium für Verkehr, Bau- und Wohnungswesen
(BMVBW) - Deutscher Verband für Wohnungswesen,
Städtebau und Raumordnung eV., Berlin
•
Ministerium für Bau und Verkehr des Landes Sachsen-Anhalt,
Magdeburg
•
Landkreis Stendal
•
Sächsisches Staatsministerium für Umwelt und Landwirtschaft
•
Sächsisches Landesamt für Umwelt und Geologie
•
Gemeinsame Landesplanung Berlin-Brandenburg (GL BB),
Potsdam
•
Bundesanstalt für Gewässerkunde, Koblenz
•
Deutscher Verband für Wohnungswesen, Städtebau und
Raumordnung e.V., Berlin
•
Bundesministerium für Verbraucherschutz, Ernährung und
Landwirtschaft, Bonn
•
Ministry for Regional Development of the Czech Republic (MMR),
Praha 1
• Ústí region (Ust-Kr), Usti nad Labem
• South Bohemian Region (S-Boh-Kr), Ceske Budejovice
•
Region of Pilsen (KraPi), Pilsen
• Královéhradecký kraj, Hradec Králové
•
Central Bohemia Region (KraCeBoh), Praha 5
• Region Liberec (KraLi), Liberec
• Pardubický kraj, Pardubice
• Ministry of Environment of the Czech republic, Praha 10
• Elbe River Basin Authority, Hradec Kralove 3
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Elbeeinzugsgebiet in Deutschland, Tschechien, Ungarn, Polen
•
Grenzüberschreitende Kooperation fast aller regionaler
Raumplanungsinstitutionen des Elbebeckens zum vorbeugenden
Hochwasserschutz
¾ Entwicklung einer gemeinsamen Strategie
¾ Bereitstellung von Daten und Informationen über
Risikopotenziale, Maßnahmen etc. (Gefahrenkarten, etc.)
¾ Verbesserung der Raumplanungsinstrumente
•
Vgl. Homepage:
•
Langfristige Strategie im Hochwasser-Management fehlt
•
Gemeinsamer rechtlicher Rahmen fehlt
•
Strategie mit detaillierten Aussagen vorgesehen
Grenzraums
65
Fazit
66
•
geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum von sehr hoher Relevanz.
•
Hochwasserschutz im Einzugsgebiet der Elbe ist ein spezifisch
grenzüberschreitendes Thema.
IdeQua – identity and quality axis reaching from the Baltic Sea to the Agean Sea
Internetadresse
•
http://www.idequa.net/
Laufzeit
•
11/2003-12/2006
Leadpartner
•
InvestitionsBank des Landes Brandenburg, Potsdam
•
Investitionsbank des Landes Brandenburg, Potsdam
•
Internationale Bauausstellung (IBA) Fürst-Pückler-Land, GmbH,
Großräschen
•
Landkreis Dahme-Spreewald, Lübben
•
Stadt Cottbus
•
Hansestadt Rostock
•
Non profit Herder Association Mecklenburg/West Pomerania,
Rostock
•
German Association for Housing, Urban and Spatial Development, Berlin
•
Hungarian Tourism Board, Frankfurt am Main
•
Romantik Hotel "Alte Försterei", Zinna
•
Town Turnov - Local Authority, Turnov
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Deutschland, Tschechische Republik, Ungarn, Rumänien,
Bulgarien, Griechenland
•
Etablierung einer Identitäts- und Qualitätsachse von der Ostsee
bis zur Ägäis
¾ Erarbeitung von Bausteinen kultureller Identität im
Projektraum
¾ Bestandsaufnahme touristischer Dienstleistungen entlang
der Route und Analyse bestehender Qualitätskriterien
¾ Bewerbung und Vermarktung der Route als touristisches Ziel
•
Schwerpunkte: Herausstellung und Vermarktung der
Besonderheiten und Alleinstellungsmerkmale, Umsetzung
internationaler Qualitätsstandards in mittelständischen
Touristikbetrieben, Stärkung regionaler Wirtschaftskreisläufe
•
Regional übergreifendes, eventuell identitätsstiftendes Element
und zugleich verbindendes Merkmal ist die touristische
Attraktivität (vgl. Homepage)
Grenzraums
•
Entwicklungskonzepte, Maßnahmenkataloge vorgesehen
Fazit
•
geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum relevant.
•
Die Entwicklung europäischer Tourismusrouten und die
Vernetzung touristischer Angebote sind grenzüberschreitend
bedeutsame Themen.
67
ILUP – Integrated LandUse Planning
Internetadresse
•
http://www.ilup.org/
Laufzeit
•
01/2002 – 12/2006
Leadpartner
•
Federal Ministry of Agriculture, Forestry, Environment and Water
Economics, (BMLFUW) Forest Division, Wien
•
Freistaat Bayern, Bayerisches Staatsministerium für Regionale
Entwicklung und Umwelt, Abteilung 5, Wassermanagement,
München
•
Ekotoxa Opava Ltd., Opava
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Flussräume in Niederösterreich, Steiermark, Niederbayern, Ober
Pomoraví (Tschechien), Bezirk Feldbach (Ungarn), Norden
Griechenlands
•
Integrierte Landnutzungsplanung und Flussmanagement
•
Nachhaltiger Hochwasserschutz
•
Vgl. Homepage:
•
In Risikozonen (z.B. Donaubereich) ist Wasserwirtschaft
entscheidend für Raumentwicklung)
•
Risikopotential in Flussräumen ist auf Grund des hohen
Nutzungsdrucks stark gestiegen
•
Probleme: Hochwasser, Eutrophierung, Änderung des
Fließverhaltens, Reduzierung der Überschwemmungsgebiete
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
•
Flussmanagement und Hochwasserschutz sind auch
grenzüberschreitend bedeutsame Themen.
68
LHASA – Large Housing Areas Stabilisation Action
Internetadresse
•
http://www.lhasa-online.net/
Laufzeit
•
04/2003-03/2006
Leadpartner
•
Bezirksamt Marzahn-Hellersdorf der Stadt Berlin
•
Bezirksamt Marzahn-Hellersdorf der Stadt Berlin
•
iprom Immobilien- und Projektmanagement Gesellschaft mbH,
Berlin
•
Stadt Leipzig
• German Association for Housing, Urban and Spatial Development, Berlin
• City of Plzen - Urban Planning and Development Department,
Plzen
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Großwohnsiedlungen in Deutschland, Italien (Venedig),
Tschechien, Slowakei, Ungarn (Budapest), Polen (Warschau)
•
Weiterentwicklung von Großwohnsiedlungen in städtischer
Randlage
¾ Vier Hauptbereiche: Städtebau, Sanierung, Partizipation und
lokale Ökonomien
•
Vgl. Homepage:
•
Großwohnsiedlungen in Ostdeutschland: hoher Leerstand und
Fluktuation
•
Großwohnsiedlungen in osteuropäischen Staaten: unklare
Eigentumsverhältnisse, fehlender Lebensraum, fehlendes Grün,
Probleme mit sozialen Randgruppen (z.B. Roma), baulicher
Verfall sowie Fehlen von integrierten Planungsinstrumenten
Grenzraums
•
Extensive und naturnahe Gestaltung von Wohnfolgelandschaften
erforderlich (vgl. Homepage)
Fazit
•
•
69
MAGIC – Management of Groundwater at Industrially Contaminated Areas
Internetadresse
•
http://www.magic-cadses.com/
Laufzeit
•
06/2005-03/2008
Leadpartner
•
Central Mining Institute (GIG), Katowice (PL)
•
Landeshauptstadt Stuttgart
•
Institute of Public Health Ostrava
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Deutschland, Polen, Tschechische Republik
•
Grundwassermanagement
•
Nicht vorhanden
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
•
70
ODERREGIO – Transnational Action Program Spatial Planning for Preventive Flood Protection in the
Oder Catch
Internetadresse
•
http://www.oderregio.org/
Laufzeit
•
12/2002-12/2006
Leadpartner
•
Gemeinsame Landesplanungsabteilung Berlin-Brandenburg,
Potsdam
•
Gemeinsame Landesplanungsabteilung Berlin-Brandenburg,
Potsdam
•
Bundesministerium für Verkehr, Bau- und Wohnungswesen,
Berlin
•
Sächsisches Staatsministerium des Innern, Abteilung
Landesentwicklung, Dresden
•
Ministerstvo pro místní rozvoj CR, Prag
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Einzugsgebiet der Oder in Deutschland, Tschechien und Polen
•
Schaffung eines grenzüberschreitenden Handlungsprogramms
zur raumordnerischen Hochwasservorsorge im Einzugsgebiet der
Oder
¾ Technischer Hochwasserschutz
Verstärkung des Deichsystems, Schaffung von
Retentionsvolumen, Bau von Umflutkanälen etc.
¾ Nichtbauliche Maßnahmen
Verbesserung der Datensituation, Information der Bürger
etc.
•
Vgl. Homepage:
•
Vorbeugender Hochwasserschutz verbesserungswürdig
(gemeinsame Strategien und gemeinsames Verständnis des
Schutzes bisher zu schwach ausgeprägt)
Grenzraums
•
Vgl. Handlungskonzeption, 5. Kapitel „Analyse und Bewertung
der Handlungsfelder“ (veröffentlicht 06/2000 im Rahmen der
ersten Phase von OderRegio, Interreg ll)
Fazit
•
geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum, der auch die Stadt Breslau
einschließt, relevant.
•
Hochwasserschutz ist ein spezifisch grenzüberschreitendes
Thema, sofern es sich – wie hier – um grenzüberschreitende
Flusseinzugsgebiete handelt.
71
PLANET CENSE – Planners Network for Central and South East Europe
Internetadresse
•
http://www.planet-cense.net/
Laufzeit
•
11/2003-10/2006
Leadpartner
•
Austrian Institute for Regional Studies and Spatial Planning
(ÖIR), Wien
•
Federal Ministry for Transport, Building and Housing repr. by
German Association for Housing Urban and Spatial Development, Berlin
•
Ministry for Labour and Construction Mecklenburg-Vorpommern,
Schwerin
•
Joint Spatial Planning Department of Berlin and Brandenburg,
Potsdam
• Deutscher Verband für Wohnungswesen, Städtebau und
Raumordnung e.V., Berlin
• Ministry of Regional Development, Prague
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Albanien, Bosnien-Herzegowina, Bulgarien, Deutschland,
Griechenland, Italien, Kroatien, Österreich, Polen, Rumänien,
Serbien-Montenegro, Slowakische Republik, Slowenien,
Tschechische Republik, Ungarn
Î CADSES
•
Schaffung eines Netzwerkes von nationalen
Raumplanungsinstitutionen und Experten im gesamten CADSESRaum (setzt Zusammenarbeit von Vision Planet fort)
•
Drei Bausteine:
¾ "Europäisches Raumplanungsportal" (ESP GATEWAY):
Förderung der Anwendung und Weiterentwicklung des
EUREK
¾ "Forum für Raumwirksamkeitsanalysen": u.a. zwei
Pilotprojekte ("Metropolennetzwerke in Zentral- und
Südosteuropa" und "Transnationale Nord-SüdVerkehrskorridore").
¾ Planet-Cense-Abschlusskonferenz
•
Gemeinsame Planungspraxis noch verbesserungswürdig
Grenzraums
•
Raumentwicklungsstrategie (für den gesamten CADSES-Raum!)
vorgesehen
•
Abschlussbericht zum Projekt „Metropolennetzwerke in Zentralund Südosteuropa“ (erscheint 2006) wird Szenarien enthalten
Fazit
•
•
Die Teilnehmen sind relativ allgemein und offen definiert, aber
zum Beispiel die Anwendung des EUREK ist ein spezifisch
grenzüberschreitendes Thema.
72
RainDROP – Development of Stormwater Operational Practices Guideline
•
•
Informationen vorhanden unter:
Laufzeit
•
07/2005-06/2007
Leadpartner
•
City of Karviná (CZ)
•
Municipality of Kupferzell
•
City of Karviná
•
The Vsetín Microregion
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Deutschland, Tschechische Republik, Slowakische Republik,
Griechenland
•
Erstellung von Generalentwässerungsplänen
•
Nicht vorhanden
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
•
•
•
Laufzeit
•
07/2005-12/2006
Leadpartner
•
Euroconsultants SA GAIAOSE SA, Thessaloniki
•
Stadt Karlsruhe
•
THEMA CONSULTING, S.R.O., Prague
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Griechenland, Rumänien, Slowenien, Deutschland, Tschechische
Republik
•
Umgestaltung und Sanierung von Bahnhöfen und nachhaltige
Entwicklung der umliegenden städtischen Gebiete
•
Nicht vorhanden
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
•
Internetadresse
RARE – Railroad Areas Reclaim
Internetadresse
73
RDA-Net CEDA – Regional Development Agencies Network in Central European, Danubian and Adriatic
Area
•
•
Informationen unter
Laufzeit
•
10/2002- 09/2005
Leadpartner
•
Regione Abruzzo, L’Aquila
•
Markland G.m.b.H, Falkensee
• Agentura pro regionalni rozvoj, Ostrava
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Italien, Deutschland, Tschechien, Österreich, Slowakei,
Slowenien, Rumänien, Ungarn und Ukraine
•
Errichten eines Netzwerkes europäischer Regionaler
Entwicklungsagenturen
•
Aufbau eines Expertenpools
•
Erhöhung der Kompetenzen und Humanressourcen für das
Management
•
Nicht vorhanden
Grenzraums
•
Aufbau eines raumplanerischen Kompetenznetzwerkes („virtual
resource center“), welches nationale und regionale Regierungen
berät und unterstützt (vgl. Homepage)
Fazit
•
•
Internetadresse
74
READY – Rehabilitation and Development in Mining Regions
Internetadresse
•
http://www.ioer.de/projekte/p_164.htm
Laufzeit
•
12/2003-11/2006
Leadpartner
•
Stadt Oelsnitz / Erzgebirge
•
Stadt Oelsnitz
•
Institut für Ökologische Raumentwicklung (IOER)
•
Gräfenhainichen
•
Johanngeorgenstadt
•
Lugau
•
Meuselwitz
•
Schlema
•
Schöneck
•
Landkreis Wittenberg
•
Zwickau
•
Freistaat Sachsen /Sächsisches Ministerium des Inneren
•
City of Chodov
•
City of Horni Slavkov
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Bulgarien, Deutschland, Italien, Österreich, Rumänien, Slowakei,
Tschechien
•
Sanierung und Entwicklung von Bergbaustädten
•
Verbesserung ihrer ökologischen, sozialen und wirtschaftlichen
Situation
•
Vgl. Homepage:
•
Meist monostrukturierte Wirtschaft
•
Großflächige und dauerhafte Umweltschädigungen
•
Begrenzte Innovationsfähigkeit
•
Negatives Image bei den Investoren
•
Übergewicht an patriarchalischen Strukturen
•
Spezielle Infrastruktur, die neuen Herausforderungen noch
angepasst werden muss
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
•
Das Thema der Revitalisierung ehemaliger Bergbaugebiete ist
teilweise auch grenzüberschreitend von Bedeutung, zum Beispiel
im Erzgebirge.
75
REVITAMIN – Revitalisation of former brown coal mining areas
Internetadresse
•
http://www.revitamin.net/
Laufzeit
•
01/2004-12/2005
Leadpartner
•
Weißenfels Rural District
•
Landkreis Weißenfels
•
Wirtschaftsamt Burgenlandkreis, Naumburg
•
isw Institut für Strukturpolitik und Wirtschaftsförderung
gemeinnützige Gesellschaft mbH, Halle
•
Sächsische Akademie der Wissenschaften, Leipzig
•
ECOVAST European Council for the Village and the Small Town,
Weißenfels
•
Geokompetenzzentrum Freiberg e.V.
•
Central German Park of the Environment and Industrial Culture,
Zeitz
•
Montan Bildungs- und Entwicklungsgesellschaft mbH Theißen
(MBEG)
•
Halle - Dessau Industrie- und Handelskammer, Halle
•
•
State Ministry for Building and Transport of Saxony-Anhalt, Magdeburg
•
Saxon State Ministry for Economic Affairs and Labour (SMWA)
•
Saxon State Agency of the Environment and Geology (LfUG),
Freiberg
•
Central German brown coal company, Theißen
•
Lusatian and Central German brown coal administration company
(LMBV), Berlin
•
Euro-Regions of the Ore Mountains, Most
•
Municipality of Most
•
Most Chamber of commerce and industry
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Deutschland, Österreich, Slowenien, Slowakische Republik,
Tschechische Republik
•
Revitalisierung von ehemaligen Bergbaugebieten und –flächen
•
Entwicklung einer transnationalen computergestützten
Entscheidungshilfe für Bergbauregionen
•
Konzeptionelle Überlegungen zum Schutz der historischen
Gebäude
•
Aufbau eines Informations- und Kooperationsnetzwerkes für die
Bergbauregionen
•
Originäre Landschaft durch Bergbau verändert und teilweise
zerstört (vgl. Homepage)
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
•
Das Thema der Revitalisierung ehemaliger Bergbaugebiete ist
zum Teil auch grenzüberschreitend von Bedeutung.
76
SIC! – Sustrain Implement Corridor
Internetadresse
•
http://www.sustrain-ic.net/english/project.htm
Laufzeit
•
01/2003- 01/2006
Leadpartner
•
Amt der Burgenländischen Landesregierung – Europabüro,
Eisenstadt
•
Freistaat Sachsen, Staatsministerium des Inneren, Referat
Grenzüberschreitende Planung, Dresden
•
Gemeinsame Landesplanung Berlin – Brandenburg, Potsdam
•
Freistaat Thüringen, Staatskanzlei, Abteilung Raumordnung und
Landesplanung, Erfurt
•
Ministry of Labour and Construction Mecklenburg-Vorpommern,
Schwerin
•
Bundesministerium für Verkehr, Bau und Wohnungswesen
(BMVBW), Berlin
•
Ministry for Regional Development, Czech Republic, Prague
•
Ministry for Transport, Czech Republic, Prague
•
Untersuchter Kernraum: NO-Österreich, Tschechien,
Ostdeutschland, NW-Ungarn, W- und S-Polen, W- und
Zentralslowakei
•
Erweiterter Untersuchungsraum: Österreich, Deutschland,
Ungarn, Slowakei, Polen
•
Untersuchung der Wechselwirkungen zwischen Ausbau der
Verkehrsinfrastruktur und Raumentwicklung (mit langfristigen
Impulsen für einen wirtschaftlichen Aufschwung)
•
Verbesserung der Erreichbarkeit als Voraussetzung für
ökonomische Prosperität
•
Einleitung von Entscheidungsprozessen für eine nachhaltige
Verkehrsinfrastruktur
•
Große Entfernung zum Kernraum der EU (vgl. Homepage)
•
Verstärkung regionaler Disparitäten (zwischen “Blauer Banane“
und neuen Beitrittsländern)
•
Hohe Kosten für den Infrastrukturausbau (vgl. Homepage)
•
Wachsende Verkehrsströme in Ost-West-Richtung könnten die
Verkehrssituation in Westeuropa noch verschlechtern, wenn es
nicht gelingt, die transeuropäischen Korridore in Richtung Ostund Südosteuropa den veränderten Bedingungen anzupassen
(vgl. Homepage)
•
Vgl. SIC! Interim Report (Nov. 2004), 2. Kapitel „Results WP2
and WP3 – Infrastructure and supply/Demand forecast“:
•
Bedeutende Achse (beim Bahnverkehr) im Jahr 2000 (vgl. S. 70)
¾ Hamburg-Berlin/Hannover-Leipzig-Dresden-Prag-Brno
¾ Prag-Prerov-Ostrava-Katowice
Räumlicher Bezug
Gebiet)
77
Grenzraums
Fazit
78
•
Grenzraum kann Teil einer „New Banana“, eines neuen
ökonomischen Zentrums von Europa, werden
•
Private-Public-Partnerships zur schnellen Realisierung der
Infrastrukturinvestitionen notwendig
•
Etablierung eines hochrangig besetzten transnationalen
„Transport Steering Committees“ zur Abstimmung und politischen
Akzeptanz der fachlichen Vorschläge (v.a. im Zusammenhang
mit PPP)
•
Vgl. SIC! Interim Report (Nov. 2004), 2. Kapitel „Results WP2
and WP3 – Infrastructure and supply/Demand forecast“:
¾ Starkes Wachstum (beim Bahnverkehr) in der Ost-West
Achse Hamburg/Leipzig-Berlin-Poznan-Warschau, ebenso in
der Achse Salzburg-Linz-Wien-Budapest (vgl. S. 70)
¾ Kein Wachstum (beim Bahnverkehr) in der Achse DresdenPrag (vgl. S. 70)
¾ Katowice-Ostrava-Wien-Graz als Nord-Süd-Korridor (vgl. S.
70)
¾ Engpässe im Jahr 2020: alle Agglomerationen, DresdenUsti, Vsetaty-Kolin (im Norden von Prag), Prerov-Ostrava
(vgl. S. 108)
•
geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum von sehr hoher Relevanz.
•
Die großräumige Verbesserung der verkehrlichen Erreichbarkeit
ist ein spezifisch grenzüberschreitendes Thema.
SISTEMaPARC – Spatial Information Systems for Transnational Environmental Management of Protected
Areas and Regions in CADSES
•
http://www.ioer.de/sistemaparc/
•
http://www.tu-dresden.de/sistemaparc/project.html
Laufzeit
•
01/2004-12/2006
Leadpartner
•
University of Dresden, Institute of Photogrammetry and Remote
Sensing (UD-DE), Dresden
•
Technische Universität Dresden, Fachrichtung
Geowissenschaften, Institut für Photogrammetrie und
Fernerkundung
•
Institut für ökologische Raumentwicklung e.V. (IÖR)
•
Ministry of Environment and Agriculture - National Park Administration "Sächsische Schweiz" Bad Schandau (NPAS-D)
•
•
Saxon State Foundation for Nature and Environment, Bad
Schandau
•
Office for Regional Planning Oberes Elbtal / Osterzgebirge,
Radebeul
•
Faculty of Environmental Studies
University of Jan Evangelista Purkyne, Ústí nad Labem
Internetadresse
• Bohemian Switzerland National Park Administration, Krásná
Lípa
• Správa CHKO CR - Správa CHKO Labské pískovce, Decín IV
• National Park Administration Krkonose, Vrchlabí
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Tschechische Republik, Polen, Ungarn, Österreich, Slowenien,
Italien und Deutschland
•
Entwicklung und Vernetzung von Schutzgebietsregionen
•
Aufbau gemeinsamer grenzüberschreitender und transnationaler
Kommunikations- und Managementplattformen für den Schutz
des Naturerbes
•
Aufbau grenzübergreifender Datenbanken für Monitoring- und
Planungsaufgaben
•
Vgl. Homepage
•
Mehrere unterschiedliche Verwaltungs- und
Managementstrukturen sowie GIS-Systeme arbeiten am Schutz
des Naturerbes
•
Einheitliche Datengrundlagen fehlen
•
GIS wird in den Schutzgebieten bereits intensiv genutzt, Bedarf
an Kooperation und internationalem Austausch
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
•
Das grenzüberschreitende Management natürlicher Ressourcen
und insbesondere die Entwicklung benachbarter Nationalparke
sind spezifisch grenzüberschreitende Themen.
79
SURE – Successful Restoration and Rehabilitation Accompanying Infrastructural Interventions
Internetadresse
•
http://www.sureproject.net/index.php
Laufzeit
•
01/2004-12/2006
Leadpartner
•
Federal Research Institute for Agriculture in Alpine Regions
(BAL), Raumberg-Gumpenstein (AT)
•
Hochschule Anhalt (University of Applied Science), Köthen
•
MIBRAG mbH, Theißen
•
OSEVA PRO Ltd., Grassland Research Station Roznov – Zubri
(OSEVA), Zubri
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Italien, Griechenland, Deutschland, Tschechische Republik,
Slowakische Republik, Österreich
•
Rekultivierung und Wiederherstellung von Landschaften unter
Berücksichtigung ökologischer Gesichtspunkte auch unter
extremen Standortsbedingungen, drei Schwerpunkte:
¾ Wiederherstellung von Steilflächen in hohen Lagen
¾ Rekultivierung zerstörter Standorte nach infrastrukturellen
Baumaßnahmen
¾ Rekultivierung von ehemaligen Tagebaugebieten
•
Erschließung der Bergregionen für den Tourismus, der Ausbau
der Infrastruktur (u.a. Verkehr, Leitungen) und die
Rohstoffgewinnung führten zu einer Zerstörung hunderter
Quadratkilometer Land (vgl. Homepage)
Grenzraums
•
Aktionsplan vorgesehen
Fazit
•
•
Das Thema der Rekultivierung von Landschaften kann unter
Umständen auch grenzüberschreitend von Bedeutung sein.
80
TAQI – Transnational Air Quality Improvement: A Management Tool for Regional Planning
•
Keine eigene Homepage
•
Laufzeit
•
07/2003-07/2006
Leadpartner
•
Austrian Environmental Expert Group (AEEG), Wien
•
Bavarian Environmental Protection Agency (Bayrisches
Landesamt für Umweltschutz), Augsburg
•
Czech Hydrometeorological Institute (CHMI), Prague
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Deutschland, Österreich, Italien, Tschechische Republik,
Slowakische Republik
•
Verbesserung der Luftqualität im europäischen Zentralraum
•
Schaffung einer homogenen, transnationalen und aktuellen
Emissionsdatenplattform
•
Nicht vorhanden
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum höchstens indirekt relevant.
•
Die Verbesserung der Luftqualität ist prinzipiell ein spezifisch
grenzüberschreitendes Problem.
Internetadresse
81
TECNOMAN perspectives – TEN and Corridor Nodes Position Management Network perspectives
Internetadresse
•
http://www.tecnoman.net/
Laufzeit
•
01/2003-12/2005
Leadpartner
•
Office of the State Government of Styria, Department 16 A, State
Planning and Regional Development, Graz
• Economic Region Chemnitz-Zwickau, District Office of Chemnitz
County, Glauchau
•
City Of Pilsen, Plzen
•
City of Ostrava, Department of Economic Development, Ostrava
•
SOUTH BOHEMIAN REGION – THE REGIONAL AUTHORITY,
Ceské Budejovice
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Österreich (Wien, Graz, Kärnten, Oberösterreich), Griechenland
(Thessaloniki, Halkidiki, Pieria), Deutschland (ChemnitzZwickau), Ungarn (Südliche Tiefebene), Tschechien (Ostrava,
Plzen, Südböhmen), Polen (Wroclaw), Serbien (Belgrad),
Rumänien (Westregion)
•
Entwicklung strategischer Konzepte für die zukunfts- und
nachfrageorientierte Entwicklung von Wirtschaftsstandorten in
den TEN und TINA Knotenpunkten (TEN…Städte bzw. Regionen
entlang der transeuropäischen Verkehrsnetze und ihrer
Verlängerung)
Î Knotenmanagement
•
Drei thematische Fokusse: Umgang mit bestehenden Strukturen,
Neuentwicklung von Wirtschaftsstandorten (Leitung: ChemnitzZwickau) und integrierte Entwicklungskonzepte für funktionelle
Agglomerationen
•
Ostrava und Plzen als Knotenregionen (vgl. Homepage)
Grenzraums
•
Von folgenden Partnern sollen noch regionale Beiträge auf der
Homepage veröffentlicht werden:
¾ Chemnitz-Zwickau: „Neuentwicklung von
Wirtschaftsstandorten”
¾ Wroclaw: „Neuentwicklung von Wirtschaftsstandorten“ und
„Integrierte Entwicklungskonzepte für funktionelle
Agglomerationen“
Fazit
•
•
Das Thema weist auch grenzüberschreitende Aspekte auf.
82
TRANs-IT – Transfer Regional Activities in Networks for Business Development and Wellness-Tourism
supported by Information Technologies
Internetadresse
•
http://www.transit-eu.net/index.php?show=news&lang=de
Laufzeit
•
01/2004-06/2006
Leadpartner
•
Kreisverwaltung Burgenlandkreis, Naumburg
•
Burgenlandkreis, Naumburg
•
Institute for structural policy and economic development (registered association), Halle
•
ZSG Zeitzer Standortgesellschaft mbh, Tröglitz
•
Kurgesellschaft Bad Kösen mbH
•
Ministry for Building and Transport, Magdeburg
•
Eurovision LTD, Brno
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Österreich, Tschechien, Deutschland, Ungarn
•
Einsatz von Informations- und Kommunikations-Technologien
(IuK) zur Lösung konkreter Probleme im ländlichen Raum
¾ Herausbildung tragfähiger partnerschaftlicher
Handlungsansätze durch Know-how-Transfer
¾ Vernetzung innerhalb der Region, regionale
Ressourcenmobilisierung und aktive Einbindung in
überregionale Innovationsnetzwerke
•
Förderung und elektronische Vermarktung zukunftsorientierter
Formen des Tourismus, insbesondere von Wellnessangeboten
•
Studie „Vergleich der Teledichte in den Partnerregionen“ (Dez.
2004):
¾ Informations- und Kommunikations-Technologien sind ein
starker Wachstumsmarkt (vgl. S. 12)
¾ Unterschiedliche Ausprägung der Telekommunikation im
Landkreis Südmähren (vgl. S. 7)
•
Ausarbeitung „Überblick regionale Kur- und Wellness-Angebote
und Empfehlungen für transnationale Vermarktungsstrategie“:
¾ Auslastung relevanter Hotels bisher zu gering, individuellere
Angebote notwendig (S. 151 ff.)
•
Studie „Vergleich der Teledichte in den Partnerregionen“ (Dez.
2004):
¾ Zielstellungen der Partnerregionen formuliert (S. 9 ff.)
•
Ausarbeitung „Überblick regionale Kur- und Wellness-Angebote
und Empfehlungen für transnationale Vermarktungsstrategie“:
¾ Mögliche Maßnahmen formuliert (vgl. S. 150 ff.)
Schaffen einer gemeinsamen Plattform zur Vermarktung
Implementierung eines IT-gestützten Buchungssystems
etc.
•
•
Grenzraums
Fazit
83
TWIST – Transport with a social target
•
•
http://www.cadses.net/templates/tyTP_standard.php?id=965&top
ic=projects%2Fapprpro
Laufzeit
•
01/2004 – 12/2006
Leadpartner
•
Regione Abruzzo, L’ Aquila
•
Oberhavel Besitz- und Verwaltungsgesellschaft mbH,
Germendorf
•
Technologiezentrum Verkehrstechnik GmbH Hennigsdorf
•
Technostart Unternehmens- und Technologieberatung GmbH,
Berlin
•
Dopravní podnik mesta Ceské Budejovice, a.s.
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Deutschland, Griechenland, Italien, Tschechische Republik,
Ungarn
•
Neuorganisation des öffentlichen Verkehrs und damit der
Mobilität für benachteiligte Personengruppen in ländlichen
Gegenden
¾ Analyse der Nachfrage nach öffentlichen Verkehrsmitteln
¾ Austausch von Erfahrungen
¾ Aufbau neuer Verkehrssysteme
•
Nicht vorhanden
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
geographischen Bezugs für den erweiterten deutschtschechischen Grenzraum – mit Einschränkungen – relevant.
•
Die Organisation des öffentlichen Verkehrs in ländlichen
Gebieten ist auch grenzüberschreitend relevant.
Internetadresse
84
VITAL CITIES – Consolidation of Polycentric Urban Systems through the Promotion of the Settlement of
Retail Trade Businesses in Inner Urban Areas
Internetadresse
•
http://www.vital-cities.net/
Laufzeit
•
02/2003-02/2006
Leadpartner
•
InvestitionsBank des Landes Brandenburg (ILB), Potsdam
•
InvestitionsBank des Landes Brandenburg, Potsdam
•
German Association for Housing, Urban and Spatial Development, Berlin
•
Joint Spatial Planning Department Berlin-Brandenburg (GL BB),
Potsdam
•
Bavarian State Ministry for State Development and Environmental Affairs, München
•
Saxon State Ministry of Interior, Dresden
•
City of Potsdam
•
Association of Interests City Centre registered Association Frankfurt (Oder) (IGIS)
•
City of Görlitz
•
Federal Association Medium and Large-scale Retail Enterprises
(BAG), Berlin
•
German Association for Housing, Urban and Spatial Development (DV), Berlin
•
ECE Project Management Ltd., Berlin Branch Office, Berlin
•
Association of Consumer Research Prague (GfK)
Räumlicher Bezug
Gebiet)
•
Deutschland, Italien, Österreich, Ungarn, Tschechien, Polen
•
Stärkung polyzentrischer Städtesysteme und Unterstützung der
Raumentwicklung in der CADSES-Region
¾ Untersuchung des Einkaufs- und Konsumverhaltens der
Kunden
¾ Darstellung und Erläuterung der rechtlichen
Rahmenbedingungen der Projektstaaten für die Ansiedlung
von Einzelhandelsvorhaben in Innenstädten
¾ Abhalten von Einzelhandelsforen
•
Vgl. Homepage:
•
Hohe Bedeutung nicht-integrierter Einzelhandelsstandorte (und
damit erhöhtes Verkehrsaufkommen, Umweltprobleme,
Zersiedlung)
•
Kaufkraftverlust in den Innenstädten
Grenzraums
•
Nicht vorhanden
Fazit
•
•
Die Frage der Lokalisierung von Einzelhandelseinrichtungen
stellte ein grenzüberschreitend bedeutsames Thema dar.
85
A-2: Přehled velkoplošných projektů a iniciativ v německo-českém pohraničí, realizovaných mimo rámec INTERREG-IIIB
Akronym
3-CIP Projekt
Vollständige
Bezeichnung
Three Countries
Innovation Push
•
Partner
Laufzeit
Wirtschaftsförderung Sachsen
GmbH (WFS) (Lead Partner)
20042006
•
Agentur für regionale Entwicklung
GmbH
•
Marschallamt der Wojewodschaft
Wielkopolskie
•
Region Ústí
•
Agentur für regionale Entwicklung
Wrocław
•
ZukunftsAgentur Brandenburg
GmbH (ZAB)
•
Regionale Entwicklungsagentur
Egrensis
•
Marschallamt der Wojewodschaft
Lubuskie
Finanzier
ung
EU
Kurzbeschreibung
•
•
86
Ziele:
−
In den pl. und tschech.
Partnerregionen sollen neue
innovative Ansätze wirtschaftlicher
Kompetenzfelder identifiziert und
analysiert werden
−
Entwicklung von 3-Länder
Kernbranchen-Kooperationen,
Organisation von Kernbr.-Konferenzen
und regionalen Kooperationstreffen mit
Workshops
−
Entwicklung eines Handbuches mit
einem nachhaltigen Aktionsplan für die
3-CIP Partnerregionen (Fokus:
Erarbeitung einer gemeinsamen
Strategie, eines gemeinsamen
Aktionsprogramms und der
Umsetzung des Projektes)
Internet-Adresse
http://www.3cip.com/
Kernbranchen:
−
Automobile, Maschinenbau,
−
Energietechnik, Chemie,
Mikroelektronik, Textil, Glas, Nahrung,
Baustoffe etc.
Akronym
AGV
ARGE 28
Vollständige
Bezeichnung
Arbeitsgemeinschaft
Verkehr im deutschtschechischpolnischen
Grenzraum
Arbeitsgemeinschaft
der
Wirtschaftskammern
entlang der Grenzen
zu den mittel- und
osteuropäischen EUBeitrittsländern
Partner
•
Dornier Consulting GmbH
•
Verkehrsverbünde
•
TU Dresden
•
Planungsbüros
•
SMI, SMWA
•
Regionale Planungsstelle
Bautzen
•
Partner aus Liberec, Prag, Polen
•
28 Industrie- und
Handelskammern,
Handwerkskammern und
Wirtschaftskammern aus
Deutschland, Österreich, Italien
und Griechenland
Laufzeit
Finanzier
ung
Seit 2003
k. A.
Kurzbeschreibung
•
Seit 1998
k. A.
bavaria bohemia
kultur online
•
Stadt Schönsee (Lead Partner)
•
Landkreis Schwandorf
•
Gemeindevereinigung "Chance
für Südwesten" (CZ)
Seit 2003
INTERREG III A
Beitrag zur Lösung offener
Fragestellungen und
Verkehrsprobleme im Grenzraum
•
Kerngebiet ist zunächst Euroregion Neiße,
später gesamter Grenzraum von der
Ostsee bis Bayern
•
Ziele:
•
Bbkult.net
Ziel:
−
•
−
Förderung des Binnenmarktes
zwischen bisherigen und neuen EUMitgliedern
−
Anpassung der Wirtschaftstrukturen
mit Bulgarien und Rumänien
Internet-Adresse
http://www.tudresden.de/srv/agv/
http://www.arge28.d
e/
Maßnahmen:
−
Positionspapiere mit Forderungen an
die Politik
−
2002-2005: Pilotprogramm:
„Gemeinsam mit Europa wachsen“ –
Unterstützung für kleine und
mittelständische Unternehmen (KMU)
−
Grenzübergreifende Projekte
Internetplattform zur
grenzüberschreitenden Kulturinformation
der Nachbarregionen Oberpfalz und
Pilsen
87
http://www.bbkult.n
et/
Akronym
CEE
CLARA@eu
88
Vollständige
Bezeichnung
Central Eastern
Europe
Cooperation of Local
and Regional Authorities in the Regions of
Karlovy Vary, Chemnitz and Oberfranken
at the moment of
Enlarging the Union
Partner
Laufzeit
Finanzier
ung
•
Bavarian Ministry of Economy,
Infrastructure, Transport (Lead
Partner)
k. A.
k. A.
•
co-operations between software companies of the participating countries
http://www.ceepartners.com/
•
Technology F.A.S.T. GmbH.,
Munich
•
Other countries: Czech Republic,
Slovak Republic, Republic of
Croatia, the Republic of Slovenia,
Romania, Hungary, Bulgaria
•
Regierung Oberfranken (Lead
Partner)
20042006
EU
•
Grenzüberschreitendes
Kompetenznetzwerk aller Institutionen der
öffentlichen Verwaltung
•
Ziel:
http://www.regierun
g.oberfranken.baye
rn.de/htm/clara@eu
/[email protected]
•
Regionspräsidium Karlovy Vary
•
Regierungspräsidium Chemnitz
•
Verwaltungspräsidien in
Chemnitz
•
EUREGIO EGRENSIS
•
Bayreuth
•
Vogtlandkreis
Kurzbeschreibung
−
Internet-Adresse
Herausforderungen in der Verwaltung
durch den EU-Beitritt neuer Staaten
meistern
Akronym
Dienstleistun
gszukunft (D
LZ)
Vollständige
Bezeichnung
Dienstleistungszukunf
t durch Kooperation,
Mobilität, Qualifikation
und Transformation
Partner
Laufzeit
Finanzier
ung
k. A.
EU
•
ver.di Sachsen (Lead Partner)
•
ver.di Bundesvorstand Berlin
•
ver.di Bezirke Ostsachsen /
Dresden-Oberelbe und
Chemnitz-Erzgebirge / Vogtland
Zwickau
•
Gewerkschaft HTV Wien
•
Interregionaler Gewerkschaftsrat
Elbe- Neiße
•
Berufsfortbildungswerk Sachsen
•
Berufsförderungsinstitut
Niederösterreich
•
Arbeitsamt Bautzen
•
Hochschule Zittau-Görlitz
•
•
•
Gewerkschaft Solidarnosc
Jelenia Gora
•
Gewerkschaft CMKOS Liberec
•
Gewerkschaft CMKOS Usti nad
Labem etc.
Kurzbeschreibung
•
Thema:
−
•
Entwicklungen und Folgen der EUErweiterung für den
Dienstleistungsbereich und sich
daraus ergebende gewerkschaftlichen
Gestaltungsmöglichkeiten
Ziele:
−
Förderung der Mobilität von
ArbeitnehmerInnen in den
Beitrittsregionen
−
Sicherung und Förderung von
vertretbaren Arbeits- und
Einkommensbedingungen
−
Vermeidung von Lohn- und
Sozialdumping
Klinikum Görlitz
−
Deutsche
Berufsausbilderverband e.V.
Görlitz
Abbau von Ängsten und
Informationsdefiziten
−
Branchenorientiertes Sprach- und
Kommunikationstraining
•
Deutsche
Berufsausbilderverband e.V.
Görlitz
•
TU Chemnitz
•
Chemnitzer Verkehrsbetriebe
•
Dresdner Verkehrsbetriebe
•
AOK Sachsen
•
F. Ebert-Stiftung Warschau
•
•
Projektregionen:
−
Regierungsbezirk Dresden
−
Regierungsbezirk Chemnitz
−
Bundesland Niederösterreich
Partnerregionen:
−
Wojewodschaft Niederschlesien
−
Region Libercesky´kraj
−
Region Ustecky´kraj
89
Internet-Adresse
http://www.dienstlei
stungszukunft.de/dr
esden/pro_beschrei
bung.html
Akronym
DTIHK
EGRONET
90
Vollständige
Bezeichnung
DeutschTschechische
Industrie- und
Handelskammer
Gemeinsames
Nahverkehrssystem
der deutschen
Bundesländer
Bayern, Thüringen
und Sachsen sowie
des tschechischen
Bezirks Karlovy Vary
Partner
IHKs
•
Verkehrsverbund Vogtland
•
Verkehrsbund Mittelsachsen
•
Kraj Karlsbad
•
Landkreise Hof, Wunsiedel,
Tirschenreuth, Neustadt, SaaleOrla
•
Stadt Hof
•
54 Verkehrsunternehmen
Laufzeit
Finanzier
ung
Seit 1993
k. A.
Seit 2000
k. A.
Kurzbeschreibung
•
Selbstverständnis:
−
Mittler von Wirtschaftsbeziehungen
zwischen beiden Ländern
−
Pflegt und vertieft die Beziehungen
zwischen Geschäftsleuten und
Unternehmen aus Deutschland und
Tschechien
−
Moderator zwischen den Betrieben
−
Forum für den Erfahrungsaustausch
−
Vertritt die Interessen ihrer Mitglieder
gegenüber der Politik und nichtstaatlichen Institutionen
−
Begleitet und betreut deutsche
Unternehmen, die sich in Tschechien
engagieren wollen
•
Externes Projekt der EXPO 2000
•
Inhalt:
−
Möglichkeit, mit Straßenbahnen,
Bussen und Zügen der Freistaaten
Bayern, Thüringen und Sachsen sowie
des Bezirks Karlovy Vary (Karlsbad)
die Region zu erkunden
−
Nur ein einziger Fahrschein, das
EgroNet-Ticket, für die Nutzung aller
Verkehrsangebote
−
Aufeinander abgestimmte Fahrpläne
Internet-Adresse
http://www.dtihk.cz/
http://www.egronet.
de/
Akronym
ENLARGENET
Vollständige
Bezeichnung
Cross-border networks between cities
and regions in
Saxony, Lower Silesia and Northern
Bohemia for preparing the EUEnlargement
Partner
•
Landeshauptstadt Dresden (Lead
Partner)
•
Regierungsbezirk Dresden
•
Wojewodschaft Niederschlesien
•
Bezirk Ústecky kraj
•
Stadt Chemnitz
•
Stadt Wrocław
•
Stadt Ústí nad Labem
•
Sächsisches Kommunales
Studieninstitut Dresden
•
Leibniz-Institut für ökologische
Raumentwicklung e. V. (IÖR),
Dresden
Laufzeit
20032005
Finanzier
ung
EU
Kurzbeschreibung
•
•
ETB Neiße
e.V.
Eurotransfer- und
Beratungsring Neiße
e. V.
-
Seit 1993
k. A.
Ziele:
−
Lokale und regionale Behörden auf die
administrativen, wirtschaftlichen und
sozialen Konsequenzen der EUErweiterung vorbereiten
−
Nutzung der mit der EU-Erweiterung
verbundenen Entwicklungschancen
−
Aufbau dauerhafter Netzwerke und
Kooperationsstrukturen
zwischen
Verwaltungen und weiteren Akteuren
beiderseits
der
bisherigen
EUAußengrenze
−
Erfahrungen
austauschen,
gemeinsame Strategien hinsichtlich
der EU-Erweiterung erarbeiten und
diese in enger Abstimmung und
Zusammenarbeit umsetzen.
Internet-Adresse
http://enlargenet.dresen.de
Arbeitsweise
−
3 öffentliche Konferenzen
−
20 moderierte dreisprachige
Arbeitsgruppen-Workshops
−
Website, Newsletter etc.
•
Beratungszentrum für
grenzüberschreitenden
Technologietransfer in der EUROREGION
NEISSE (v.a. für kleine und
mittelständische Unternehmen)
•
Partner von IRC Saxony
91
http://www.etbneisse.de/
Vollständige
Bezeichnung
Akronym
EU RegioPart
EU-MEDEAST
k. A.
Regional cross border
networking in the
health and social
sector
Partner
•
•
Bildungswerk der Sächsischen
Wirtschaft e.V.
•
Berufsbildungsverein Annaberg
e.V.
•
AMSF Assoziation internationaler
Zusammenarbeit von Firmen
•
PONTERA obcanské sdruzeni
•
Ministerium für Arbeit, Soziales,
Gesundheit und Frauen des
Landes Brandenburg (ev.
Leadpartner)
•
Festival Mitte
Europa
92
-
Bildungsförderwerk ARBEIT UND
LEBEN Sachsen gGmbH (Lead
Partner)
Laufzeit
Finanzier
ung
k. A.
EU
Kurzbeschreibung
•
Ziel:
−
Seit 2004
EU
•
•
Stadtverwaltungen in Cottbus
und DD
Fachliche Unterstützung von
Unternehmen in der Grenzregion, um
die Existenz der Unternehmen in der
Region kurz- und langfristig zu
festigen
Unternetzwerk von ENLARGE-NET für
das Gesundheits- und Sozialwesen
Gesunde und Soziale Städte
−
Gesundheitsvorsorge
Gesundheitsversorgung
•
Sächsisches Staatsministerium
für Soziales
−
Humanressourcen
•
Urzad bzw. Kraje von Zielona
Góra, Wroclaw, Usti
−
Ältere und Behinderte
•
Einrichtungen der
Gesundheitswirtschaft
Seit 1992
EU
•
http://www.regiopart
-sachsen.de/
http://eu-medeast.dresden.de/
Teilnetzwerke:
−
−
Zahlreiche Künstler
Internet-Adresse
Festival, von Dresden nach Waldsassen,
von Cheb nach Děčín im Zeitraum Mitte
Juni bis Anfang August
http://62.91.30.75/st
art.asp?breite=115
2
Akronym
GRENAH
GRIPS
Vollständige
Bezeichnung
Entwicklung
grenzüberschreitende
r
Planungsinstrumente
im Nahverkehr
Grenzlandprojekt für
Arbeitnehmerinnen
und Arbeitnehmer
von der Ostsee bis zu
den Alpen
•
Partner
Laufzeit
Finanzier
ung
Verkehrsverbünde Oberelbe
(Lead Partner), Mittelsachsen,
NOL, Vogtland
Seit 2004
EU
•
TU Dresden, Verkehrs- und
Infrastrukturplanung
•
Behörden in Polen und
Tschechien
•
DGB Bezirk Berlin-Brandenburg
(Lead Partner)
•
Mehrere DGBs
•
Arbeit und Leben Berlin
•
DAA Institut Brandenburg Ost
•
IG BAU Bezirk Oberfranken
•
IG BCE Bezirk Marktredwitz-Selb
•
IMU-Institut für Medienforschung
und Urbanistik GmbH
•
ISA CONSULT GmbH
•
KOWA
•
Qualifizierungsförderwerk
Chemie QFC GmbH
•
schiff-gmbh
•
TIBAY e. V.
Seit 2003
EU
Kurzbeschreibung
•
•
•
Ziele:
−
Attraktiverer grenzüberschreitender
ÖPNV für eine
ländergrenzenübergreifende
Mobilitätssicherung mit dem ÖPNV
−
Verbesserung der
Kommunikation sowie Kooperation
zwischen den Entscheidungsträgern
im Nahverkehr
Ziele:
−
Arbeitnehmer in den deutschpolnischen und deutsch-tschechischen
Grenzregionen befähigen, die EUErweiterung aktiv mitzugestalten und
dadurch Ängste abzubauen
−
Wettbewerbsfähigkeit der
Grenzregionen und der betroffenen
Sektoren insgesamt verbessern
Maßnahmenbereiche:
−
Entwicklung von sozio-ökonomischen
Strategien für die Grenzregion im
Dialog mit Vertreter/innen aus
Gewerkschaften, Politik und Wirtschaft
−
Regionale Aktionen zur Lösung
konkreter Probleme in Betrieben und
Kommunen
93
Internet-Adresse
http://www.tudresden.de/srv/gren
ah/
http://www.gripsinitiative.de/content/
index.php
Akronym
Vollständige
Bezeichnung
Partner
•
Gute
Nachbarschaft
•
I2-Net
IMPRO
94
Bayrisches Staatsministerium für
Wirtschaft, Infrastruktur, Verkehr
und Technologie, Abteilung
Landesentwicklung (Lead
Partner)
Laufzeit
k. A.
Finanzier
ung
INTERRE
G III A
Kurzbeschreibung
•
•
TU Kaiserslautern, Lehrstuhl
Regionalentwicklung und
Raumordnung
Interregional
Internationalisation
Network
20 Service Centres in 5 Ländern
(Deutschland, Österreich, Ungarn,
Polen, Slowenien)
k. A.
Interessenverbund
Metall- und
Präzisionstechnik
Ost-Erzgebirge e.V.
Unternehmen im Bereich der
Feinmechanik
k. A.
EU
Ziel:
−
•
http://www.gutenachbarschaft.info
Teilprojekte:
−
Aufbau eines rechtlich-administrativen
Informationssystems
−
Leitfaden für Sponsoring von
Projekten
−
Förderung der Zusammenarbeit von
Medien
−
Unterstützung des bayr.-tschech.
Schüleraustausches
−
Broschüre über „Best practices“
grenzüberschreitender Projekte
−
Informationen über den Arbeitsmarkt
−
Projekt „bayer.-tschech. Austausch im
Kindergartenbereich“
−
Workshops zur Vermittlung
interkultureller Kompetenz
Ziel:
−
k. A.
Abbau von Vorurteilen und
Berührungsängsten
Internet-Adresse
Kooperationsanbahnung für kleine und
mittlere Unternehmen in europäischen
Grenzregionen
•
Interessenverbund traditioneller Metallund Präzisionstechnik- Hersteller im OstErzgebirge mit Zentrum Glashütte
•
Arbeitsfelder:
−
Fertigungskooperation
−
Erzeugnisentwicklung
−
Grenzüberschreitende Kooperation
−
Fach- und Führungskräfte
http://www.coregio.
net/cms/ziel/36100/
EN/
http://www.impropraezision.de/
Akronym
InnoDreiländ
ereck
IRC Saxony
Vollständige
Bezeichnung
Innovationsnetzwerk
in der Region
Oberlausitz /
Niederschlesien
Innovation Relay
Centre Saxony
Partner
•
•
Hochschule Zittau/Görlitz
•
71 IRCs (an denen 240
Organisationen beteiligt sind) in
allen Regionen der EU
•
Jugendforum
Deutschtschechisches
Jugendforum
Regionale Technologiezentren in
Hoyerswerda, Niesky, Bautzen,
HY
•
Laufzeit
Finanzier
ung
Seit 2003
k. A.
Seit 2004
(?)
EU
IRCs durch eine öffentliche
Ausschreibung innerhalb des 6.
Rahmenprogramms für
Forschung und technologische
Entwicklung der Europäischen
Gemeinschaft ausgewählt
Etwa 40 deutsche und
tschechische Jugendliche
k. A.
k. A.
Kurzbeschreibung
•
•
Ziele:
−
Stärkung der Wettbewerbsfähigkeit
der KMU
−
Erarbeitung einer Innovationsstrategie
und eines leistungsfähigen
Innovationssystems
Ziele:
−
Förderung des transnationalen
Technologietransfers zwischen kleinen
und mittleren Unternehmen
−
Hilfe bei der Vermittlung und Nutzung
von europäischen
Forschungsergebnissen
•
Schwerpunkte: Nanotechnologie,
Technologien der Mikrosysteme
•
Ziele:
−
Vernetzung der Akteure im
Jugendbereich
−
Interessenvertretung der Jugend auf
allen politischen Ebenen
95
Internet-Adresse
http://www.innodreil
aendereck.de/
http://www.ircsachsen.de/
http://www.ahoj.info
/delivery/page.php?
id=9
Vollständige
Bezeichnung
Akronym
Kleines
Dreeck
Kurherz
Europa
96
Städteverbund
Kleines Dreieck
-
Partner
Laufzeit
Finanzier
ung
Seit 2001
k. A.
Kurzbeschreibung
•
Zittau
•
Bogatynia
−
Entwicklung der Wirtschaft
•
Hrádek nad Nisou
−
Trilateraler Gewerbegebietsverbund
und Optimierung des
Gewerbeflächenmanagements
−
Förderung der
Unternehmerzusammenarbeit
−
Gemeinsame Entwicklung und
Vermarktung touristischer Angebote
−
Entwicklung Verkehr und Ver- und
Entsorgung
−
Ausbau der Verkehrsinfrastruktur
−
Schaffung effektiver ÖPNV-Systeme
−
Gemeinsame Konzepte zur Ver- und
Entsorgung
−
Entwicklung des Lebensraumes
−
Integrative Arbeit der Schulen und
gemeinsame Kinder- und Jugendarbeit
−
Initiativen zur Entwicklung der
Dreisprachigkeit
−
Revitalisierung der Städte
−
Öffentlichkeitsarbeit nach Innen und
Außen
•
12 Bäderorte in Deutschland und
Tschechien
k. A.
k. A.
•
•
Aufgaben:
Grenzüberschreitende Kooperation der
Bäderorte
Internet-Adresse
http://www.zittau.de
/kleines-dreieck/
http://www.kurherze
uropas.com/
Akronym
Lebenslange
s Lernen Bildungsnetz
werk Elbe Neiße - Oder
Partnerschaf
tsveranstaltu
ngen
Vollständige
Bezeichnung
Grenzüberschreitend
e Bildungsoffensiven
für Arbeitnehmer in
KMU sowie
Kurzzeitarbeitslose in
den Grenzregionen
zu Polen und
Tschechien
Regionale
Partnerschaftsveranst
altungen im
Dreiländereck PolenTschechienDeutschland für den
Maschinen-, Anlagenund Metallbau, das
Baugewerbe, den
Tourismus und den
Einzelhandel
Partner
•
Bildungswerk Ost-West
GmbH (Lead Partner)
•
Wirtschaftsentwicklungs- und
Qualifizierungsgesellschaft mbH
•
Institut für Berufspädagogik der
Technische Universität Dresden
•
Deutsche Private
Finanzakademie
•
Initiative zur Entwicklung der
Vereinbarkeit von Arbeit und
Familie (EVA)
•
Tschechische und polnische
Partner
•
Technologie- und
Gründerzentrum Bautzen (Lead
Partner)
•
7 Partner aus Deutschland, 6 aus
der Tschechischen Republik und
2 aus Polen
Laufzeit
Finanzier
ung
Kurzbeschreibung
Internet-Adresse
2004 2006
EU
•
Qualifizierung, Umschulung und
Steigerung der beruflichen und
geografischen Mobilität von
Kurzzeitarbeitslosen sowie zu gering
qualifizierten Arbeitnehmern
http://rcswww.urz.tu
dresden.de/~ast/Ne
tzwerk/
20042006
EU
•
Gegenstand der Unternehmertreffen:
http://www.oberlaus
itz.com/sites/partne
rschaftsveranstaltu
ngen/
−
Verstärkte Nutzung
unternehmensnaher Dienstleistungen
−
Informationen über rechtliche
Rahmenbedingungen,
−
Bildung von Kooperationen
−
Aufbau grenzüberschreitender
Geschäftsbeziehungen
97
Akronym
Regioport
Vollständige
Bezeichnung
Grenzüberschreitend
es Wirtschaftsportal
•
98
Restructuring, Economic development and Vitalisation supported by
Innovation and Technologytransfer Activities and the
Extension
of cooperation
Laufzeit
Finanzier
ung
Landkreise Cham und Regen
(Lead Partner)
k. A.
EU
•
IPM Institut in Pilsen
•
IHKs
•
Handwerkskammer in
Niederbayern/Oberpfalz
•
REVITLAE
Partner
Kurzbeschreibung
•
Gemeinsame Business-Plattform für die
ostbayerische Region und die westtschechischen Bezirken
•
folgende Portaldienste:
Passauer Neue Presse,
Mittelbayerische Zeitung,
Straubinger Tagblatt
•
Bezirksregierungen in Pilsen,
Karlsbad, Budweis
•
Universität Pilsen
•
Wirtschaftskammer Pilsen
•
GmbH (Lead Partner)
•
Amt der Steiermärkischen
Landesregierung
Österreich/Steiermark
•
Telepark Bärnbach Errichtungsund Betriebs GmbH
Österreich/Steiermark
•
Small Business Development
Centre / Euro INFO Centre Ljubljana Slovenia
•
Stadt Miskolc
Ungarn/Nordungarn
•
North-Hungarian Regional Development Agency Ungarn/Nordungarn
20042007
EU
•
•
−
Branchenbuch
−
Kooperationsbörse
−
Immobilienbörse
−
Beraternetzwerk
−
Jobbörse
−
Veranstaltungsbörse
Ziele:
−
Kooperationen zu Wissens- und
Technologietransfers
−
Hilfestellungen bei der Entstehung von
Clustern und Netzwerken
−
Kooperation, Innovation und
technischer Entwicklung von KMU
Internet-Adresse
http://www.regioport
.com
http://www.revitae.n
et/revitae/revitae_d
e.nsf
Arbeitsweise:
−
Gemeinsame
Workshops und Events für Vertreter
von Wirtschaft und Verwaltung
Akronym
SPIRITInitiative
SUP-Projekt
TANDEM
Vollständige
Bezeichnung
Training, Coaching,
Qualifizierung von
Arbeitnehmerinnen
und Arbeitnehmern
für
eigenverantwortliche
zukunftsfähige
Entwicklung der
deutsch-polnischen
und deutschtschechischen
Grenzregionen
Strategische
Umweltprüfung für die
RegionalplanungsEntwicklung eines
transnationalen Prüfund
Verfahrenskonzeptes
für Sachsen, Polen
und Tschechien
(Projekt 165)
Koordinierungszentru
m Deutsch Tschechischer
Jugendaustausch
Partner
•
DGB Bildungswerk BerlinBrandenburg Wilhelm Leuschner
(Lead Partner)
•
Vgl. Partner bei GRIPS
•
IÖR (Lead Partner)
•
BTU Cottbus
•
Regionaler Planungsverband
Bautzen
•
Marschallamt Breslau
•
Marschallamt Lebuser Land
•
Kraj Liberec
•
Lraj Usti
Koordinierungszentren in
Regensburg und Pilsen
Laufzeit
Finanzier
ung
k. A.
EU
20042006
INTERRE
G lll A
Seit 1996
•
•
D:
Bund
und
Länder
CZ:
nat.
Reg.
Kurzbeschreibung
Internet-Adresse
•
„Entwicklung und Umsetzung eines
Qualifizierungsprogramm mit einem
Online Bildungs-Portal für gefährdete
Gruppen von Arbeitnehmer/innen für die
deutschen Grenzregionen“ (vgl.
Homepage)
http://www.spiritinitiative.de
•
Ziele:
http://www.ioer.de/i
oer_projekte/p_165.
htm
•
−
Grenzüberschreitende Öffentlichkeitsund Behördenbeteiligung
−
Etablierung eines vergleichbaren
Prüfansatzes der SUP
−
Entwurf eines grenzüberschreitenden
Umweltmonitoring-Konzeptes
Ziel:
−
•
Jugend- und Schüleraustausch
zwischen der Bundesrepublik
Deutschland und der Tschechischen
Republik ausweiten
4 Hauptaufgaben:
−
Beratung und Information
−
Vermittlung von Austauschpartnern
−
Weiterqualifizierung
−
Finanzielle Förderung
99
http://www.tandemorg.de/start.php
Akronym
Umgebindela
nd
Virtuelle
Forstbehörd
e
Vollständige
Bezeichnung
Umgebindeland
Dreiländereck
Das sächsischböhmische
Waldportal
Partner
•
Euroregion Neiße
•
Landkreis Löbau/Zittau
•
Landkreis Bautzen
•
Landkreis S. Schweiz
•
Euroregion Nisa (CZ)
•
Landkreis Zgorzelec (PL)
•
Landkreis Luba (PL)
•
Euroregion Nysa (PL)
•
Landesforstpräsidium Sachsen
(Lead Partner)
•
Forsteinrichtungsinstitut UHUL
(CZ)
Laufzeit
Seit 1997
20032005
Finanzier
ung
Kurzbeschreibung
Div.
Quellen,
u. a.
INTERRE
G lll A,
LEADER+
usw.
•
EU
•
•
West-East Business
Partnership
•
•
100
Zusammenschluss von Euro Info
Centres (in Augsburg, Berlin,
Chemnitz, Wiesbaden,
Osnabrück, Nürnberg, Lahr, DD,
Erfurt, Leipzig, München)
Partner in Belgien, Italien, Polen,
Slowenien, Spanien, Tschechien
(BIC Pilsen), Ungarn
k. A.
k. A.
•
Erhalt der Umgebindehäuser
−
Bis 2006: Erarbeitung eines REK
Ziel:
Grenzüberschreitende
Zusammenarbeit in den Bereichen
Wald, Forst- und Holzwirtschaft
http://www.saechsis
ch-boehmischerwald.info
Informations- und Datenplattform
Ziel:
−
•
http://www.umgebin
deland.de
Maßnahmen:
−
−
•
WEB_P
„Schlüsselprojekt der Oberlausitz“ (vgl.
Homepage)
Internet-Adresse
Unternehmen beim Aufbau von
Geschäftskontakten mit den neuen
Mitgliedsstaaten unterstützen
http://www.westeastpartnership.net/
Arbeitsweise:
−
Kooperationsbörsen
−
Fachseminare
Akronym
Wirtschaftsk
ooperation
Zukunftsfond
s
Vollständige
Bezeichnung
Kontaktzentren für
SächsischTschechischPolnische
Wirtschaftskooperatio
n
DeutschTschechische
Zukunftsfonds
Partner
•
IHK in Dresden und in
Südwestsachsen
•
Generalkonsulate in Polen und
Tschechien
•
GmbH
•
Tschechisches Zentrum Dresden
•
Vereinigung tschechischer
Unternehmen in Deutschland
•
Deutsch-Tschechische IHK
•
Deutsch-Polnische
Wirtschaftsförderungsgesellschaf
t AG
•
Regierungen in Deutschland und
der Tschechischen Republik
Laufzeit
Finanzier
ung
k. A.
k. A.
1997 2007
Regierung
en in Dtl.
und CZ
Kurzbeschreibung
•
Verbund von Kontaktbüros
•
Ziel:
•
•
Unterstützung für sächsische
Unternehmen bei deren
grenzüberschreitenden gewerblichen
Aktivitäten zu Polen und Tschechien
−
Förderung und Stärkung der
Wirtschaftskooperation
Zwischenstaatliche Institution
Ziel:
−
•
•
−
Förderung der Verständigung
zwischen Deutschen und Tschechen
Arbeitsweise:
−
Deutsch-tschechisches
Gesprächsforum
−
Büro für Opfer des
Nationalsozialismus (Bearbeitung von
Anträgen für Entschädigung etc.)
−
Stipendien für Auslandsaufenthalte
von Studenten
Prioritäten: Jugendprojekte,
Schulaustausche und Bildung
101
Internet-Adresse
http://www.polentschechienkontakt.info/servlet/
portal?knoten_id=9
731&sprache=deu
http://www.fb.cz/Def
ault.aspx?lang=de
A-3: Interviewpartner
Lfd. Nr.
Name, Vorname
Funktion
Art des Interviews
(Telefoninterview oder
schriftl. Befragung)
Branchenvertreter Windenergie
1.
Kloz, Ing.
Oddělení OZE, MPO (Abteilung
“Erneuerbare Energiequellen“ des
Industrie- und Handelsministeriums)
Telefoninterview
2.
Kreibich, Eckard Dr.
Landesbüro Sachsen des Bundesverbands
Windenergie e.V., Dresden
Telefoninterview
3.
Lexová, Ing. Klára
Odbor posuzování vlivů na životní
prostředí, MŽP
Referat für Beurteilung der Wirkungen auf
die Umwelt des Umweltministeriums
Telefoninterview
4.
N.N.
EGÚ Brno, a.s. (EGÚ Brno, AG)
Telefoninterview
5.
N.N.
Odbor ŽP a zemědělství, KÚ Ústeckého
kraje (Referat „Umwelt und Landwirtschaft“
des Bezirksamtes von Ústecký Bezirk)
In Zusammenarbeit mit
Frau Novotná vom
Ústecký kraj
6.
N.N.
Odbor rozvoje venkova, zemědělství a ŽP,
Liberecký kraj (Referat „Landentwicklung,
Landwirtschaft und Umwelt“ des
Bezirksamts des Liberecký kraj)
Frau Lauermannová vom
Liberecký kraj
7.
N.N.
Stavební úřad ve Frýdlantu, Liberecký kraj
(Baubehörde in Frýdlant, Liberecký kraj)
Frau Lauermannová vom
Liberecký kraj
8.
Paulsen, Thorsten
Leiter Öffentlichkeitsarbeit im
Hauptstadtbüro des Bundesverbands
Windenergie e.V., Berlin
Telefoninterview
9.
Werle, Norbert
Vertriebsingenieur bei der Gamesa Wind
GmbH, Aschaffenburg
Telefoninterview
vedoucí Oddělení územního plánování, KÚ
Karlovarského kraje (Leiterin der Abteilung
„Raumplanung“ des Bezirksamtes des
Karlovarský kraj)
Fragebogen und
ergänzendes
Telefoninterview
Leiter Regionale Planungsstelle Chemnitz
Telefoninterview
Landes- und Regionalplanung
10.
11.
Češková, Ing. arch. Jana
c Fischer, Dr. Frank
12.
Fuess, Peter
Regionsbeauftragter der Region
Regensburg im Sachgebiet 350 „Landesund Regionalplanung“ der Regierung der
Oberpfalz, Regensburg
Telefoninterview
13.
Goppel, Prof. Dr. MDirig.
Konrad
Leiter der Abteilung IX „Landesentwicklung“
im Bayr. Staatsministerium für Wirtschaft,
Infrastruktur, Verkehr und Technologie,
München
Telefoninterview
14.
Heinrich, Dr. Peter
Leiter Regionale Planungsstelle Bautzen
Telefoninterview
15.
Koller, Helmut
Leiter der Abteilung „Raumordnung, Bauund Wohnungswesen“ beim
Regierungspräsidium Dresden
Telefoninterview
16.
Kropop, Sebastian
Leiter Regionale Planungsstelle Plauen
Telefoninterview
17.
Lauermannová, RNDr.
Kateřina
vedoucí Odboru územního plánování a
stavebního řádu, KÚ Libereckého kraje
Fragebogen und
ergänzendes
102
Lfd. Nr.
Name, Vorname
Funktion
Art des Interviews
(Telefoninterview oder
schriftl. Befragung)
(Leiterin des Referates „Raumplanung und
Bauordnungsrecht“ des Bezirksamtes des
Liberecký kraj)
Telefoninterview
18.
Münke, Eike
Leiter der Abteilung 5 „Raumordnung, Bauund Wohnungswesen“ beim
Regierungspräsidium Chemnitz
Telefoninterview
19.
Musil, Ing. arch. Jaromír
vedoucí Odboru regionálního rozvoje, KÚ
Karlovarského kraje (Leiter des Referates
„Regionalentwicklung“ des Bezirksamtes
des Karlovarský kraj)
Fragebogen
20.
Novotná, Ing. Jolana
Ústeckého kraje (Leiterin der Abteilung
„Raumplanung“ des Bezirksamtes des
Ústecký kraj)
Fragebogen und
ergänzendes
Telefoninterview
21.
Russig, Dr. Heidemarie
Leiterin Regionale Planungsstelle Radebeul
Telefoninterview
22.
Tomšík, Ing. Viktor
vedoucí Oddělení územního plánování a
stavebního řádu, KÚ Jihočeského kraje
(Leiter der Abteilung „Raumplanung und
Bauordnungsrecht“ des Bezirksamtes des
Jihočeský kraj)
Fragebogen
23.
Trawnicek, Dr. Edgar
Leiter des Referats 45 „Europäische
Raumplanung, Fachplanung“ im
Sächsischen Staatsministerium des Innern,
Dresden
Telefoninterview
24.
Treml, RNDr. Václav
Plzeňského kraje (Leiter der Abteilung
„Raumplanung“ des Bezirksamtes von
Plzeňský Bezirk)
Fragebogen
25.
Voss, Dr. Jochen
Leiter Sachgebiet 350 „Raumordnung,
Landes- und Regionalplanung“ der
Regierung von Oberfranken, Bayreuth
Telefoninterview
26.
Weber, Dr. Jürgen
Leiter Sachgebiet 350 „Raumordnung,
Landes- und Regionalplanung“ der
Regierung von Niederbayern, Landshut
Telefoninterview
Euroregionen
27.
Ebenhöh, Beate
Geschäftsführerin Euroregion Erzgebirge/
Krusnohori, Freiberg
Telefoninterview
28.
Ehm, Harald
Geschäftsführer Euroregion Egrensis,
Arbeitsgruppe Bayern e.V., Marktredwitz
Telefoninterview
29.
Preußscher, Christian
Geschäftsführer Euroregion Elbe/ Labe,
Pirna
Telefoninterview
30.
Sammer, Kaspar
Geschäftsführer Euroregion Bayrischer
Wald/ Böhmerwald, Freyung
Telefoninterview
31.
Schulz, Achim
Geschäftsführer Euroregion Egrensis,
Arbeitsgruppe Vogtland/ Westerzgebirge
e.V., Plauen
Telefoninterview
32.
Watterott, Gerhard
Geschäftsführer Euroregion Neisse/ Nysa,
Zittau
Telefoninterview
103
A-4: Stručný obsah připravovaného nového stavebního zákona v České republice
V současnosti je zpracován a v parlamentu projednáván návrh nového zákona o územním
plánování a stavebním řádu. Návrh zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj.
Spolupředkladateli jsou Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo vnitra. Návrh přináší
tyto nové principy:
•
Vychází z principu udržitelného územního rozvoje, který chápe jako vyrovnaný a
vyvážený rozvoj ekonomický, sociální a enviromentální.
•
Důsledně hájí volnou krajinu a nepovoluje rozšiřovat zastavěné území obce bez
schválené ÚPD.
•
Zřizuje na obcích III. stupně úřady územního plánovaní. Tyto úřady jsou kompetentní pro
pořizování ÚPD ostatních obcí. Krajský úřad může přidělit kompetenci pro pořizování i
dalším obcím.
•
Orgány územního plánování na krajské a obecní úrovni poskytují předběžné územně
plánovací informace.
•
Nově se upravuje veřejné projednávání při pořizování ÚPD a stanovuje se funkce
zástupce veřejnosti.
•
Krajské úřady a úřady územního plánování zpracovávají průběžně územně analytické
podklady pro svůj správní obvod jako jednotnou soustavu informací o území.
•
Na celostátní úrovni Ministerstvo pořizuje nový nástroj pod názvem Politika územního
rozvoje. Je to dokument strategického charakteru, který koordinuje resortní strategie a je
závazný pro pořizování ÚPD krajů.
•
Na krajské úrovni pořizuje kraj povinně územně plánovací dokumentaci celého území
kraje pod názvem Zásady územního rozvoje. Tento dokument se každé 2 roky
aktualizuje.
•
Územní plán (obce) vymezuje zastavěné území a zastavitelné plochy mimo toto území.
Může stanovit povinnost zpracovat pro zastavitelnou plochu regulační plán. Při
pořizování územního plánu je možno upustit od konceptu. Územní plán je závazný
v celém svém rozsahu.
•
Návrh regulačního plánu zpracovává žadatel, anebo se zpracovává z podnětu obce.
Obec anebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu smlouvou o spoluúčasti
žadatele na vybudování nové veřejné infrastruktury.
•
Nově se ustanovuje územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území jako opatření
obecné povahy.
•
Ustavuje se předkupní právo a náhrady za změny v území.
104
Předpokládá se, že nový stavební zákon bude uveden v platnost počátkem roku 2007.
105

Syntéza společných německo-českých záměrů územního rozvoje

Transkript

Podobné dokumenty

Čtěte zde.

Riebe d cz