Manuál III.modul Jihlava

Transkript

Manuál III.modul Jihlava
Změna jako proces, řízení
procesů změn a lidí
Modul III.
Bavmeseotom,jacíjsme,
pročtacíjsmeaco
sestímdádělat,
pokudvůbec
2
Opakování není jen matka moudrosti
Pravidla zpětné vazby:
1. Vyjádří se prezentující ( ten, kdo podával výkon, ať je to cokoliv).
a. Jak se cítí, čeho chtěl dosáhnout,co se povedlo
b. Jak se hodnotí na škále
c. Co by případně teď změnil, kdyby měl možnost to realizovat ještě jednou
2. Vyjádří se "diváci" (pokud jsou).
a. Jak se cítili, co se jim líbilo, co by mohli použít ( pouze pozitivně )
b. Co oni dělají jinak a proč, co by doporučili na základě svých zkušeností
3. Uzavře "moderátor" – vedoucí ZV
a. Co se mu líbilo, co by dokázal použít
b. Co on dělává jinak a proč, co by doporučil
Není dobré hledat chyby, nechat sklouznout debatu do diskuse a konfliktu. Proto je důležité dodržovat
pořadí a nemíchat "slovo" skupin. Každý má určitý časový úsek na vyjádření. Pokud na něm není
řada, má jen naslouchat – a to je někdy velmi těžké.
Všichni jsme schopni se měnit a růst.
Jen potřebujeme vědět, kde začít. A v tom bývá největší rozpor
vnímání možností a největší problém jak začít.
3
Klíčové prvky řízení procesů
Řešení problémů v sobě zahrnuje systematické chování:
•
•
•
•
•
Identifikaci problémů
Diagnózu kauz
Inventarizaci možných řešení
Vyhledání těch řešení, které jsou nejpoužitelnější (z pohledu společného přijetí)
Příprava akcí a jejich společné uskutečnění (akční plán)
spolupráce
řešení
konfrontace
problémů
a uplatňování
rozhodnutí
řízení
konfliktů
Motto: Můžete lidi přinutit, aby něco vykonali, ale nemůžete
je přinutit, aby to vykonat chtěli.
4
Sebepoznávání – osobnostní typologie
Smyslový typ lidí tíhne více k tomu:
nemilovat nové problémy, pokud nejsou k dispozici standardizované a osvědčené způsoby, jak se
s nimi vypořádat
dávat přednost uplatnění již jednou získaných dovedností před tím, získávat nové
plynule a soustavně pracovat s přesnou představou, jak dlouho to bude trvat
pracovat důkladně, dokud se nedospěje k cíli, nedůvěřovat náhlým a překvapivým inspiracím
pociťovat neklid, netrpělivost a nejistotu, když se činnost nebo problém nečekaně zkomplikují
dávat přednost přesným formulacím a odpovědím ( je za sedm minut tři spíše než budou tři,…)
dávat přednost, soustředit se na to, co se děje mnohdy bez ohledu na to, co bude, na návaznosti a
souvislosti , raději děla,t než přemýšlet a vymýšlet
dávat přednost činnostem, kde jsou hmatatelné, viditelné a praktické výsledky, raději organizovat,
vyrábět, zařizovat, než vytvářet koncepci
nešťourat do věcí, které fungují a nechápete lidi, kteří to, co funguje chtějí vylepšovat
zabývat se raději čísly a fakty, než teoriemi a idejemi
slyšet, číst a přijímat informace spíše postupně, jednu po druhé, než náhodně a neuspořádaně
pohlížet na fantazii tak trochu s nedůvěrou a nechápete lidi, kteří tráví většinu času
představováním si něčeho, mudrováním, rozjímáním apod.
začínat číst knihy, časopisy, hlášení apod. od začátku směrem ke konci a nechápete, jak někdo
může začít od prostřed nebo dokonce odzadu
necítit se dobře, nemáte-li přesné a jasné instrukce, nebo když je řečeno: „tak tohle je náš obecný
záměr a podrobnosti si projdeme později“, vadí vám také porušování a nepřesné naplňování
daných pravidel, být spíše doslovní v chápání a používání slov
dávat přednost tomu, vidět raději jednotlivé stromy, než les
věřit až tomu, co vidíte. Když se vám řekne „platba již došla“, tak se zařídit, až to uvidíte černé na
bílém na výpisu z účtu
rozhodnout, které zdroje a v jakém časovém horizontu budou zapotřebí pro dosažení cílů
5
Jako iNtuitivní typ člověka, pak máte sklony k tomu:
mít stále na paměti celkový obraz úlohy a konečnou představu řešení ve všech fázích prací
myslet na více věcí najednou a čas od času být nařčeni, že jste duchem nepřítomni a vůbec
nenasloucháte a myslíte jen na to svoje
projevovat ochotu měnit zadání, znovu definovat problémy, které řešíte a brát v úvahu nové
skutečnosti
důvěřovat intuici, tušením a vnitřnímu hlasu
souběžně zkoumat i několik možností a rychle vylučovat nereálné nebo „chybné“
nerespektovat a neuctívat formalizované postupy a raději skákat k závěrům a od nich zase na
počátek a pak se ještě ptát, zda jsme si položili tu správnou otázku
nacházet v budoucnosti inspiraci a příslib spíše, než ohrožení, zajímat se spíše o to, kam jdete,
než kde jste
potírat nudné detaily
považovat čas za relativní veličinu a pokud ještě večírek, porada nebo setkání nezačalo bez
vás, není pozdě
uvažovat nad tím „jak a proč“ věci fungují tak, jak fungují jen pro potěchu a zájem o podstatu
procesů
vtipkovat a vymýšlet slovní hříčky
vyhledávat spojitosti mezi jevy a ptát se „co to vlastně znamená?“
dávat a vyžadovat spíše obecnější odpovědi ( bude sedm spíše než bude za 5 minut sedm )
mít obtíže s pochopením lidí, kteří potřebují přesné instrukce a nemohou fungovat jen s širším
zadáním
6
Případová studie
Tomáš Baťa poslal do Afriky jednoho svého pracovníka, aby zjistil možnosti nových trhů.
Byl to člověk, který již měl zkušenosti s rozvojem regionální prodejní sítě, zřejmě typ S. Po návratu
svému šéfovi hlásil : „Nic z toho nebude, v Africe chodí skoro všichni bosi“.
Baťovi se to nezdálo a tak tam poslal ještě jednoho pracovníka, tentokráte koncepčního pracovníka
zřejmě typu N. Ten přijel a nadšeně hlásil: „Pane šéf, to je skvělé! V Africe chodí skoro všichni bosi!“
Rozvoj afrického trhu potom zajistil první pracovník s převahou typu S.
Fiktivní rozhovor
Smyslový s intuitivním
S: Kolik máme peněz na účtu ?
N : dost
S : Já se ptám: kolik ?
N : Je to v pohodě
S : Můžeš mi laskavě říct, kolik máme na účtu (
již netrpělivě )
N : Dost na to, abychom v klidu přežili léto
S : Co to má znamenat? Co mi tajíš ? Je nějaký
průšvih nebo co? Já se tě ptám na jedinou jednu
zcela jasnou a srozumitelnou věc: Kolik máme
k dnešnímu dni na účtu?! ( již s potlačovaným
vztekem )
Intuitivní se smyslovým
N : kolik peněz máme na účtu ?
S : k dnešnímu dni máme 374 865 korun 16
haléřů
N : to mi nic neříká, přežijeme léto ?
S : nájem máme 32 000 měsíčně, leasing spolkne
dvakrát 11,5 tisíce, na mzdy přes léto
vynaložíme ……………
N : promiň, ale nemám kalkulačku v hlavě. Já
bych jen potřeboval vědět, jestli s tím přežijeme
léto nebo musím začít něco shánět.
( již podrážděně )
S : vždyť ti říkám, že peněz je dost ( udiveně )
7
Jako člověk s převahou cítění (F),budete mít sklon k tomu:
nacházet uspokojení v tom, když můžete druhým udělat radost i v záležitostech, které by jiní
považovali za bezvýznamné
vyhýbat se negativním reakcím druhých
dávat přednost souladu před jasně nalinkovanými korekturami charakterů nebo situací a
zřetelnými předěly
být vnímaví a citliví vůči problémům a starostem jiných
pokládat za dobré jen takové řešení, které bere v potaz pocity jiných
dělat vše pro uspokojení potřeb ostatních, někdy i na úkor vlastního pohodlí a bezpečí
zdůrazňovat mezilidské stránky v organizačních záležitostech a vidět příčiny nezdarů
v nedostatcích v lidských vztazích
mít pocit, že lásku nelze nadefinovat a dívat se s despektem na ty, kteří se o to pokoušejí
být schopni vcítit se do postavení jiných a tázat se na to, jak jim asi je
čas od času se sami sebe ptát: „stará se vůbec někdo o to, co chci já?“ a mít problémy s tím to
projevit
neváhat vzít zpět cokoliv, co se jeví, že by mohlo jiné urazit nebo se jich dotknout
8
Jako člověk s převahou myšlení (T),budete tíhnout k tomu:
připravit si postup řešení a potom hledat optimální metody
věnovat značnou, podle jiných, až neúměrnou pozornost a péči „nejsprávnějšímu“ přístupu
k řešení
pečlivě definovat omezení, která jsou problému vlastní
postupovat tak, že budete trvale analyzovat situaci a měnit řešení
systematicky se pídit po dalších údajích
nemít potíže s obtížným rozhodováním
mít menší pochopení pro to, že se někteří při tom zabývají nepodstatnými věcmi
zachovávat klid a sebekontrolu i ve vypjatých situacích
uzavírat debaty tím, co je správné a pravdivé spíše, než tím, s čím všichni souhlasí
dokazovat různá tvrzení už jen pro jejich logickou jasnost
nemít potíže s argumentací pro i proti pro rozšíření intelektuálního obzoru
být spíše rozhodní, než ohleduplní a dávat najevo nesouhlas spíše, než mlčet a nechat lidi
v omylu, že s nimi souhlasíte
být hrdí na svou objektivitu, byť vám občas jiní mohou dávat najevo, že jste studení, necitliví
a málo ohleduplní – vy sami víte, že to není tak a že s tím city nemají nic společného
dávat přednost pravdě před lacinou oblibou a popularitou
mít pocit, že ke spolupráci nemusíte hned zrovna všechny milovat a přesto můžete dobře dělat
svou práci
více důvěřovat logickým věcem a vědecky zdůvodněným ( možná ještě teď pochybujete, zda
celá typologie je vůbec k něčemu dobrá )
pamatovat si spíše čísla a data než obličeje a jména
9
Jako Extravert, budete mít sklon k tomu:
dříve mluvit, než myslet, až se slovy Jana Wericha někdy „ucho se diví, kam to ta huba jde“
znát mnoho lidí a řadu z nich počítat ke svým přátelům
do svých aktivit zahrnovat co nejvíce lidí
nevidět nic špatného na tom, že s někým mluvíte nebo si něco čtete, zatímco v místnosti je
zapnuta televize nebo rádio
nenechat se od známých a přátel dlouho přemlouvat
dominovat v rozhovorech, nečekat, až ti druzí domluví
považovat telefony za zpestření denní činnosti a ochotně je využívat i jen ke sdělení
okamžitých nápadů a maličkostí
chodit rádi „mezi lidi“, kde vám nečiní potíže mluvit s mnohými
nelibě nést, když se nemůžete vyjádřit nebo zapojit do debaty
nalézat řešení problémů společně s druhými spíše, než o samotě
mít více potíže s nasloucháním než s vlastním projevem, pokud se nemůžete projevit cítíte se
frustrování a začínáte se nudit
nechávat si z cizích úst potvrzovat kdo jste, co jste udělali, jak vypadáte; nebýváte si zcela jisti
zda tomu tak je, pokud to nesdělí někdo druhý
10
Jste-li Introvertní typ, pak míváte sklon spíše:
dávat přednost tomu, předem si věci promyslet, neřku-li nacvičit, než je pronesete na
veřejnosti a vítat totéž u druhých
častěji používat „to si musím ještě rozmyslet“, „to ti řeknu později“
dávat přednost klidu a tichu, mít čas jen pro sebe
často zakoušet pocit, že se někdo pokouší narušit vaše soukromí, nebo by se o to mohl pokusit
koncentrovat se natolik, že přestanete vnímat televizi, rádio nebo hovor a hluk
vystupovat plaše, ať už to je, nebo není pravda
pozorně naslouchat i když míváte občas pocit, že toho lidé zneužívají
být spokojenější v malém kruhu rodiny nebo přátel
opatrně vyjadřovat své názory a nepříjemně nést, když někdo před vámi řekne to, co jste měli
připraveno
nechávat druhé vyjádřit se bez přerušování a současně totéž vyžadovat pro sebe
k tomu být sám, než jít do skupiny se bavit
11
Jako člověku s převahou usuzování (J), vám více vyhovuje:
mít pocit, že čekáte na jiné, kteří nic nemohou stihnout včas
mít pocit, že vše má své místo a řád
nemít dobrý pocit pokud věci nejsou na svém místě, nebo se neřídí pravidly pro ně
stanovenými
„vědět“, že na světě by bylo daleko lépe, kdyby všichni plnili to, co mají
mít přesný denní rozvrh a plán své činnosti
nezažívat žádná překvapení a velká již vůbec ne a dávat to okolí najevo
dělat si seznamy a pořadí věcí, které máte udělat a odškrtávat si je. Pokud se tam něco
omylem nedostalo, pak míváte tendenci si to tam dopsat a odškrtnout
mít pořádek a libovat si v něm, mít ve všem systém ( lednička, pracovní stůl, šatník,……..)
dělat věci důkladně a pořádně, dokončit to, co bylo již započato a teprve potom to pouštět ze
zřetele, i když někdy víte, že se k tomu ještě budete muset vrátit
zdůrazňovat svůj názor a to někdy až tak, že jste obviňováni, že se vztekáte a rozčilujete
12
Jako člověk s převahou vnímání (P), máte tendence :
snadno obracet pozornost jinam. To se může projevovat i tím, že se občas musíte vrátit zpět,
abyste si připomněli, co jste to vlastně chtěli
rádi zkoušet nové věci, byť jsou to banality
neplánovat příliš, raději dočkat, jak se to vyvine a podle toho se zařídit
vypadat zvenčí chaoticky a zmateně, byť tomu tak ve skutečnosti není
spoléhat na „závěrečný spurt“ daleko více, než na pravidelnou a vytrvalou práci
stíhat vše na poslední chvíli, i když ani vy sami nevíte, zda to vskutku stihnete nebo ne
nebýt zastánci pravidla „pořádek nade vše“, i když nejste odpůrce pořádku, rozhodně v něm
nevynikáte. Mnohem důležitější jsou spontaneita, tvořivost a schopnost reagovat rychle
proměňovat si práci v zábavu a potěšení, pokud něco takovým snahám odolává, pak asi nemá
smysl se tím zabývat
měnit témata rozhovoru a přeskakovat z jednoho na druhé a zase zpět
nechávat otevřené konce u všeho, kde to jde
13
Kdo je lepší?
Mnoho lidí mívá pocit, že ta jejich část určité dimenze je přece jenom, ať se na to kouká z jedné, či
druhé strany, nějak lepší. Nakonec staré české přísloví praví: „každému své milé“. Abychom předešli
nějakým pocitům nadřazenosti, nebo naopak méněcennosti podívejme se na každou charakteristiku
z té její „temnější, méně vyvinuté“ stránky.
Extraverti - často otálejí se záležitostmi, které potřebují rozvažování a klidné soustředěné
úsilí. Neznamená to, že by byli neschopní, a nebo k tomu měli nepřekonatelný
odpor, raději se tomu vyhnou a dělají něco jiného, co jim „skočí“ do jejich
dobrých úmyslů.
Introverti - naproti tomu odkládají to, v čem je obsažena interakce s jinými, nejspíše
úplně neznámými lidmi. Trvá jim déle, než opětují telefonát, častěji, než
ostatní využijí možnosti nezúčastnit se něčeho nebo vynechat setkání a umějí
si odůvodnit, proč tam nemuseli.
Lidem se smyslovým vnímáním - nevyhovují pohledy do budoucna a formulace
koncepcí a vizí. Raději se věnují nevyřízeným účtům, poště a jiným
konkrétním činnostem, které jsou zaměřeny na současnost, nebo na vyrovnání
se s minulostí.
Intuitivně vnímající lidé - se neradi zabývají „přízemnostmi“ současnosti,
podružnostmi, které nás neposunou vpřed. Raději budou přemítat o tom, jak
bude projekt vypadat, až bude hotov a co zlepšit nebo udělat nově a jinak.
Lidé s převahou myšlení - se raději budou věnovat pořádné činnosti, než si v diskusi
dávat pozor na to, zda někomu „nešlápli na kuří oko“.Raději budou
analyzovat.
Převaha cítění vede - k obcházení problémů (jako okolo horké kaše), k oddalování
kritiky, negativních hodnocení a špatných zpráv. Současně k hledání toho, co
všechny spojuje, na čem lze stavět, co může prospět a jak posílit týmového
ducha.
14
Usuzující -
budou především oddalovat odpočinek a relaxaci, zkrátka vše, co by mohlo
odvádět od práce. Nemohou snad ani na chvíli vypnout a odpočívat. Musí
alespoň uklidit, dát do pořádku to, či ono a hlídat harmonogram a nutit
ostatní, aby si mohli odškrtnout další položku na seznamu co nejdříve.
Vnímající -
by se raději viděli někde jinde, když se plánuje a činí závazná rozhodnutí.
Unikají, aby prozkoumali ještě další možnosti a podívali se na vše z jiného
úhlu pohledu, poučili se, jak to dělají jiní jinde a jak využít nové poznatky.
15
Vzájemné užitečnost jednotlivých typů
Intuitivní typy potřebují smyslové pro :
Smyslové typy potřebují intuitivní k :
Zprostředkování faktů
Lepší seznámení se s realitou
Uplatnění předchozích zkušeností
Pečlivému čtení smluv,….
Vyhmátnutí toho, na co je třeba se soustředit
v první řadě
Péči o neodchylování se od směru
Realistickému vypořádávání se s potížemi
Upoutání pozornosti nejen na příjemné stránky
situace
Převádění na nové možnosti
Upozornění na případné změny
Přípravě na budoucnost
Pomoci, jak rozeznat a předvídat trendy
Pochopení, že budoucnost stojí na současné
oběti
Převaha cítění potřebuje myšlení k :
Převaha myšlení potřebuje cítění pro :
Analýze souvislostí a důsledků
Lepšímu organizování
Schopnosti předem hledat slabiny
Změně toho, co vyžaduje změnu
Objektivnímu zvážení důkazů a fakt
Schopnosti někoho propustit, je-li to nutné
Odolávání opozici
Přesvědčování
Usmiřování
Předvídání toho, jak se druzí mohou cítit
Učení a vzdělávání
Probouzení nadšení druhých
Prodeji
Orientaci v tom, co je správné
Vážení si ostatních
16
Dominance funkcí MBTI
Introverti využívají jejich dominantní funkci vnitřně a jejich pomocnou funkci směrem k vnějšímu
světu.
Extraverti využívají jejich dominantní funkci vůči vnějšímu světu a jejich pomocnou funkci dovnitř.
Dominantní funkce & pomocná funkce jsou rozhodovány podle 'judging' nebo 'perceiving'
preference.
ISTJ
ISTP
ESTP
ESTJ
ISFJ
ISFP
ESFP
ESFJ
INFJ
INFP
ENFP
ENFJ
INTJ
INTP
ENTP
ENTJ
17
Závěr
Smíření se s tím, že ostatní se od nás liší, není snadné ani pro nejtolerantnější povahy. Jinakost
ostatních na nás klade nároky, a proto se snažíme si je usnadnit. Nejjednodušším způsobem, který
praktikujeme je „nálepkování“ nebo „škatulkování“ (kancelářská myš, do party, kliďas, pruďas,…..).
Na rozdíl od těchto jednoduchých kategorií se pokouší typologie o interpretaci rozdílů a překonávání
nedorozumění, která mohou vzniknout v naší komunikaci a styku. Kromě partnerských vztahů
vznikají největší potíže z typové odlišnosti lidí na pracovišti.
Nejhorší, co můžeme udělat a čeho se nevědomky snadno dopouštíme, že této různosti přisuzujeme
morální rozměr a negativní dimenzi. Kdo je jiný, je horší nebo to alespoň myslí zle. Doufáme, že kurz
vám pomůže takovým jednostranným odsudkům se vyhnout a současně vám poskytne vodítko pro to,
abyste lépe vycházeli s těmi jinými ostatními.
18
Spolupráce jako životní postoj
Spolupráci bychom mohli popsat:
Vysoká (nejvyšší) úroveň demokratické administrativní reflexe a postupující citlivosti, souvislá
práce mezi vedením a všemi jednotlivci ve skupině. Učitelé, vedení a ostatní zaměstnanci
spolupracují na cílech, plánech, procedurách, evaluaci a přípravě změn. Autorita je delegována
na skupiny, vlastnictví odpovědnosti je přesunuto na všechny členy. Všichni se stávají
spoluvlastníky problémů.
Na světě stále ubývá oblastí lidské činnosti, kde se může člověk prosadit sám za sebe a bez
podpory týmu. Činnosti a věci jsou stále složitější a komplexnější a vyžadují si soustředění stále
většího počtu odborníků. V takzvaném "Silicon valey", kde je soustředěna výroba a vývoj
hardware výpočetní techniky a řada softwarových firem, pracují týmy inženýrů a techniků veliké i
přes sta lidí a základem jejich práce není vynalézání, ale nalézání možností a přijatelných forem
spolupráce, bez níž není práce týmů možná
Škola a podobné systémy jsou typické tím, že člověka vnímají jako triviální stroj. Vzdělávaným se
sděluje X a vyžaduje se, aby vyšlo očekávané X. Tyto přístupy proto člověka trivializují, berou
mu schopnost tvořivosti a schopnost se sám učit. Požadují především reprodukci
19
Program rozvoje školy není akcí jednotlivce, kdy se ředitel rozhodne, ale skutečností se stává až
ve chvíli, kdy jej za své přijmou pracovníci školy a začnou jej podporovat rodiče a žáci.
Žádné chování samo o sobě není problém. Až negativní hodnocení chování vytváří problém.
Problémovému systému tak dává vzniknout komunikace
To jediné, co jsme na světě schopni sami změnit, jsme my sami. Všechny ostatní změny závisí na
rozhodnutí někoho jiného
20
Porozumění řešení problémů
Řízení procesů je kritickým faktorem implementace jakékoli inovace a závisí do značné míry na
schopnosti řešit problémy. Přístupy k řešení problémů zahrnují v sobě otevřenou diskusi a společné
rozhodování, a ne tak, jak se často děje, ignorování otázek a přehlížení nesouhlasu, které pokud nejsou
řešeny, mohou ohrozit dosažení plánovaných změn.
Ve skutečnosti tedy nejde o řešení za každou cenu, ale o postup, v němž účastníci používají
systematický přístup k řešení problémů a mají schopnost učinit a odpovědnost za implementaci
společného rozhodnutí.
Modely řešení problémů
Následující čtyři kroky jsou typické pro všechny modely řešení problémů:
• popis problému a jeho podstaty a ujasnění, co je na něm nezbytné
• identifikace možností jeho řešení
• výběr nejlepšího možného řešení
• uskutečnění akcí pro implementaci přijatého řešení
Dalším možným postupem je postup podle zkratky
zaměřen na hlavní otázky nebo rozměry problému:
•
•
•
Situace:
Plán:
Návrh:
S – P - N (situace - plán - návrh), který je
kde jsme?
kam bychom se chtěli dostat?
jak se tam dostaneme?
21
Skupina/tým může být efektivní až tehdy, když každý její člen bude přispívat ke společnému
úkolu a k vytváření skupiny podle svých možností a sil a skupina takovou roli přijme
Skupina/tým má tři základní spjaté potřeby, a to potřebu společně něčeho dosáhnout, potřebu
rozvíjet a udržovat pracovní vztahy mezi svými členy tak, aby bylo možno efektivně splnit úkol
a konečně jsou to potřeby jednotlivých členů skupiny, které však bývají různé. Tyto individuální
potřeby naplňují jak potřebu sociálních vazeb, tak i spokojení vlastních představ a potřeb zachování
života
Vedení jako spojovací článek
Dva principy pro práci vedení (člověka odpovědného za spojování lidí a zdrojů) jsou podstatné.
Prvním je „vyhledávání zdrojů“ a druhým je „facilitace používání zdrojů“. Spojovací článek
představuje lidem ve škole to nové, snaží se o validitu vytvořených vzdělávacích praktik vyvinutých
ze zdrojů nebo vzniklých při praktickém uplatňování nového, a tím pomáhá škole implementovat
vybrané programy
22
Odkrývání zdrojů
Přirozenou tendencí je porozhlédnout se okolo školy po zdrojích a využít je. Jakkoliv je to
přirozené, je současně přirozené přehlížet možné zdroje uvnitř školy. Je to proto, že je ani za zdroje
nemáme ve zvyku považovat. Při prvních krocích v projektech většina uchazečů neví, jak započítávat
vlastní zdroje a mají problémy s vyvážením finančních a jiných zdrojů projektu. Přitom rozsah
přiměřených a nevyužívaných zdrojů je až překvapivý.
Jaké jsou praktické možnosti při odhalování takových zdrojů? Stručně je lze seřadit do
následujících kategorií:
•
•
•
•
•
Lidé
Prostor
Vybavení
Profesní materiály a doplňky
Peníze
23
Tým jako základní jednotka činnosti je vynikající nástroj pro plnění složitých a jinak zřejmě
nezvládnutelných činností. Je však nutno zvážit i to, že například na zavazování tkaniček je tým
naprosto nevhodný nástroj a vede k pravému opaku než bylo cílem, a to bylo rychle a dobře zavázat
tkaničky na botách
První otázky členů:
•
•
•
•
•
•
•
•
Proč jsme v této skupině?
Je zapotřebí, aby to byl tým?
Přinese nám to nějaký prospěch?
Budeme spolupracovat nebo soutěžit?
Je cíl reálný?
Jak se bude rozhodovat?
Jak se bude hodnotit náš (můj) výkon?
Jaké budou možnosti pro rozvoj své efektivity?
Fáze projektu:
•
•
•
•
•
•
Nadšení
Deziluze
Panika
Hledání viníků
Potrestání nevinných
Pochvala a ocenění nezúčastněných
24
Vlivy na rozhodování :
Faktory osobnosti :
•
•
•
•
•
Stres
Motivace, zájem
Obavy z realizace
Odpor k předčasnému konci
Vytrvalost
Faktory zkušenosti:
•
•
•
Věk (?)
Dřívější zkušenosti
Znalosti řešení – hledání strategií, znalost problému a jeho kontextu
Faktory poznání:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Paměť
Analytické schopnosti
Logika a zdůvodnění
Schopnost hodnotit
Schopnost syntézy
Schopnost vidět celek
Kreativita
Intuice
Umění počítat
Gramotnost
25
Vybudování systému zdrojů
•
•
•
•
•
•
•
•
Bývalí kolegové
Rodinné a sociální kontakty
Vrstevníci
Vydavatelé a prodejci
Profesní asociace
Úřady
Informační systémy
Externí agentury
26
Informační systémy
Moore a Blair (1982) navrhují, že sociální či vzdělávací hnutí spojené s místním programem
rozvoje školy může být potenciální zdroj informací, idejí, legitimity, emocionální podpory,
potenciálních kolegů a finančních zdrojů. Příklady takovéhoto hnutí v USA zahrnují lidé aktivní v
učitelských centrech (Devaney, 1982), efektivní školy a efektivní učení (Mileas a Kaufman, 1985),
organizační rozvoj ve školách (Schmuck a kol. 1985), adopce prokázaných praktik (National Diffusion
Network, Educational Programs that Work), jakož i centra ředitelů a akademie (Harvard Principals’
Center 1984, 1985). V českých zemích se jedná o různé asociace a organizace působící ve školství
(např. Kritické myšlení, Zdravá škola, Daltonské školy, PAU atd.) a o možnosti studia ředitelů a
učitelů na fakultách a účast na různých kurzech krátkodobých i dlouhodobých u různých organizací a
institucí.
Pět kritických elementů pro taková hnutí je následujících:
•
•
•
•
•
Silné vědomí zaujetí pro inovace, kolem kterých je systém organizován
Pocit sdílení účelu, který vede k jednoznačným cílům
Směs sdílení informací a psychologické podpory
Efektivní facilitátor, který je zaujatý a má interpersonální dovednosti a
schopnost udržovat ostatní v produktivním zapojení
Vliv na dobrovolnost, paritu a vzájemnou výhodnost a prospěšnost
27
Chvála a kritika mají jedno společné – jsou důležité v pravý čas a na pravém místě. Chvála však není
náhrada. Finanční nebo věcnou odměnu není možno nahradit chválou a podobně ani naopak to není
možné
Motivační prvky :
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Stálý a neměnný plat (byť jakkoliv vysoký) přestává být motivací
Hodnocení věrnosti je možností, jak bojovat proti fluktuaci, pokud to je potřeba
Jasné ocenění vůle a snahy, kdy každý z nás se musí jinak snažit pro dosažení téhož výsledku
Zájem o soukromí pracovníka a pomoc v rámci možností
Dobrá atmosféra na pracovišti
Nadšení vedoucích pracovníků je nakažlivé
Možné zdroje frustrace:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Odkládání v uspokojení potřeb
Nedostatečné uspokojování některých motivů
Ztráta něčeho co má pro pracovníka hodnotu
Neúspěch
Sociálně technické změny na pracovišti
Osobní změny a ztráty
28
Implementace nových praktik totiž často (většinou) znamená i nové materiály, postupy nebo
dokonce osoby. Oblasti uvažování si můžeme rozdělit na dvě základní třídy (Loucks-Horsley a
Hergetr, již v roce 1985):
Finance pro:
•
•
•
•
•
•
•
•
Trenéry a tréninky uvnitř organizace (na počátku a následně)
Zastupování nebo vysílání učitelů na tréninky mimo organizaci
Plánování a mítinky
Materiály
Osobní podpora (koordinátoři a zdroje)
Cestovné
Vybavení
Evaluace
Čas pro:
•
•
•
•
•
Sdílení informací
Trénink (počáteční a následující)
Podporu setkávání skupin
Administrativní podporu, koordinaci
Týmová setkávání
Přiměřenost těchto zdrojů je klíčová při uskutečňování programů změn. Bez nich jsou změny buďto
malé, nebo mají programy krátkou životnost. Prostě je nutno vytvořit dostatečné zdroje financí, času,
materiálů a podpory lidem mimo jiné i za pomoci konzultantů.
29
Pojmenování problému je jen první krok k jeho řešení a ne poslední, jak se mnozí domnívají. Proto je
dobré zavést pravidlo při práci, že kritizovat a vyslovovat soudy je možné jen tehdy, když mám
alespoň jedno lepší řešení
Můžeme si uvést uváděnou škálu měřítek, která spolurozhodují o uplatnění jakéhokoliv nového
školního programu (Miles, 1987):
•
Jasnost – nové znalosti jsou přijímány s porozuměním, nejsou složité, vágní nebo
zavádějící.
•
Relevance – nové znalosti vypadají smysluplně, zapadají do běžného života a životních
zkušeností. Nemohou být nereálné, neaplikovatelné nebo nepraktické.
•
Představa uplatnění – nové znalosti se zdají být použitelné ve specifických akcích a
situacích a mohou být jednoduše vizualizovány. Bez této představy jsou akce založené na
znalostech nepoužitelné.
•
Energie, vůle – je zapotřebí zájmu, motivace, akční orientace – energie nebo vůle
realizovat nové poznatky.
•
Dovednost – je zapotřebí aktuální dovednosti v chování uskutečnit akci. Bez takové
dovednosti není možno uskutečnit akci tak, aby bylo zřejmé, že používáme právě nové
znalosti
„Musíme mít za sebou veliký kus cesty, než pro nás přestane být cestování motivačním prvkem.“
30
Co bude příště jinak ? ?
Co změním, udělám ????
Kdy a jak to udělám ???
Co si chci do příště splnit za přání ????