Proč nemám zdravé nohy?

Transkript

Hledejte mezi pěti nejčastějšími příčinami
Vlaďka Botlíková
Jak moc naše geny
ovlivňují zdravotní problémy nohou,
jejich deformity a vady?
Nebo si víc škodíme sami?
A jaké bývají nejčastější příčiny
zdravotních problémů nohou?
Můžeme si účinně pomoci od bolesti?
www.vladkabotlikova.cz
Prohlášení a obsah
OBSAH
Tento materiál obsahuje informace, které používám
při své každodenní práci. Jsou v souladu s aktuálním
stavem vědeckého poznání, nemohu však ručit za to,
že je správně využijete.
Proč e-book o cestě za zdravím vašich nohou?
Pět příčin zdravotních problémů nohou
1. Dědičnost
A nemohu za to tedy přijmout jakoukoli právní
odpovědnost.
2. Každodenní špatné „používání“ nohou
Obsah materiálu podléhá autorskému zákonu. Prosím
proto, abyste ho šířili pouze odkazem na mé
webové stránky, kde je volně a zdarma ke stažení.
4. Nadměrné dynamické zatížení
Děkuji za pochopení.
3. Nadměrné statické zatížení
5. Nevhodná obuv
Dárek na závěr: vitalizační masáž
Závěrečné shrnutí
© Vlaďka Botlíková, 2016
2
Pěkně vás tady vítám
Jmenuji se Vlaďka Botlíková.
Od dětství mě bavil pohyb v přírodě, v tělocvičně, doma,
prostě kdekoli. Později mě zajímal také profesně, bavilo mě
studovat ho a zkoumat, jak to v těle vlastně funguje. To už
mi zůstalo na celý život.
Vystudovala jsem Fakultu tělesné výchovy a sportu Karlovy
univerzity se zaměřením na zdravotní cvičení, nějakou dobu
jsem tam rovněž vyučovala na katedře tělovýchovného
lékařství.
Dnes se už přes 20 let věnuji technicky zaměřeným
studentům, kteří mají problémy se zády ze sedavého studia
a poté i ze sedavé práce u počítače. Učím také budoucí
fyzioterapeuty na našem ČVUT.
Hledáte odpovědi na otázky, proč vaše nohy nejsou
zdravé? Už si pohyb neužíváte? Tento e-book jsem napsala
právě pro vás.
Dozvíte se nejen to, proč vás chodidla i nohy mohou bolet.
Především vás však naučím, co s tím můžete dělat. Kdysi
mě totiž taky trápilo, že nevím, proč se mi operované
koleno nelepší tak dobře a rychle, jak jsem očekávala.
A proč tak dlouho bolí. A stejně jako vy jsem nevěděla, jak
mohu léčivému procesu napomoci.
Začněme pěkně „od podlahy“.
A učím rovněž učitele svých studentů, které bolí tělo:
mladé, starší i ty v důchodu, kteří se vrátili do školy jako
studenti Univerzity třetího věku (neboli, jak někteří říkají,
Univerzity třetích zubů).
I po tisících odučených hodin zdravotního cvičení a desítkách kurzů v tělocvičně i v přírodě mě stále baví učit
jiné zdravě sedět, stát, chodit a taky cvičit. Mám radost,
když cvičení přináší lidem úlevu. A nejvíc mě těší, když se
vracejí ke cvičení i dalším druhům pohybu, k nimž jsem je
přivedla. Více si o mně můžete přečíst zde.
3
Jsem moc ráda, že jste se rozhodli přijít na kloub tomu, co
vám a vašim nohám působí problémy a bolesti. Když totiž
odhalíte, co všechno může být tou prvotní příčinou, můžete
snáze vykročit k nápravě.
Možná si říkáte: „Tak fajn, teď se to dozvím a už se dál
nebudu trápit, prostě se tomu od nynějška vyhnu…“
Nebývá to vždycky tak jednoduché, jak se na první pohled
zdá. Některá rozhodnutí se nedělají tak rychle a snadno, jak
se za chvíli sami přesvědčíte. Jakmile se ale pro změnu
rozhodnete, je téměř vyhráno.
Jednu věc vám určitě mohu slíbit hned: na otázku, proč
vás bolí nohy, po přečtení e-booku už nebudete moci
odpovědět: „Jó, to já nevím…“
A toho, kdo e-book dočte poctivě až do konce, čeká
dokonce velká odměna. Totiž pomoc při vykročení na cestu
za zdravýma nohama.
Začněme malým testem: Jsem tu správně?
Máte jiný tvar chodidla a prstů nohou
než zamlada (v 15–20 letech)?
ano/ne
Máte problém vybrat si pohodlné boty,
které nikde netlačí?
ano/ne
Jste náchylní k tvorbě puchýřů,
dělají se vám otlaky nebo kuří oka?
ano/ne
Trpíte bolestmi nohou při delším stání
nebo při chůzi?
ano/ne
Bolí vás někdy nevysvětlitelně koleno, kyčel
či záda, i když jsou podle vás „zdravé“?
ano/ne
Gratuluji, pokud všechny vaše odpovědi zněly ne .
Jste tu jen ze zvědavosti. I pro vás ale může být užitečné
dozvědět se, proč ostatní něco trápí. Abyste se těmto
příčinám bolesti mohli nadále vyhýbat již poučeně.
I ten, kdo tu není ze zvědavosti, je nejspíš zvědav na
vysvětlení „záhadných“ souvislostí, které naznačil test.
4
Proč jsou nohy důležité? Proč zrovna o ně mám pečovat?
Je přece tolik „důležitějších“ částí těla, říkáte si.
ale i ramena a krk. A když jsem odhodila berle, začalo bolet
to DRUHÉ koleno!
Mnozí jste nejspíše hodně ovlivněni i tím, které zdravotní
problémy zrovna řešíte či jaké bolesti se chcete vyhnout.
Vysvětlení už dávno vidím „jako na dlani“: podvědomým
chráněním operovaného kolene se tělo nakloní více nad
zdravou nohu. Při každém kroku silněji došlápne na zdravé
chodidlo, při přenášení váhy do dalšího kroku jej zatěžuje
o něco déle než to oslabené a také se z něj více a silněji
odrazí.
Pokud máte zánět „karpálního tunelu“, zlobí vás krk,
bolavé rameno či tuhá bedra, nebudete asi věřit, že zrovna
péče o nohy by vás měla zbavit obtíží. Vaše bolest je přece
od chodidla tak „vzdálená“! Jenže v těle je vše velmi účelně
propojeno a tyto souvislosti nás leckdy velmi překvapí
(někdy i nemile).
Ani mně to kdysi nebylo jasné.
Po úrazu kolena jsem ve dvaceti letech podstoupila operaci
menisku. Když jsem se obvodní lékařky předem ptala
předem, co mám očekávat a jak se mám na stav po operaci
připravit, řekla mi stoicky: „No, počítejte s tím, že vás začne
bolet zdravé koleno. A taky budete mít puchýře na rukou.“
Zůstala jsem na ni nevěřícně koukat, vůbec jsem jí
nerozuměla. Myslela jsem si, že si ze mě dělá legraci!
Nedělala.
Po delší rekonvalescenci jsem jí ve všem dala za pravdu.
Nejprve mě od berlí bolely nejen dlaně (došlo i na puchýře),
Jak se tělo odkloní, aby se vyhnulo očekávané bolesti
v operovaném koleni, zkroutí se také záda. A poté začne
tuhnout oblast beder či bolet kříž.
Další obtíže pak mohou plynule navazovat i o jedno či dvě
„patra“ výš. Nahnuté tělo se totiž dál různě přizpůsobuje
v oblasti ramen, krku, rukou… Při vylaďování se někde
trochu ubere – například v nějakém drobném pohybu,
v poloze některého kloubu či v napětí určitého svalu. Jinde
se pak zase trochu přidá – třeba se jedno rameno trošku
nadzdvihne, předsune se bok a zpevní se šíje. A celé to
„dorovnávání“ směřuje k tomu, aby hlava a hlavně oči
koukaly rovně před sebe.
Naše chytré tělo si sice se vším poradí, ale jak vidno, není
to zadarmo.
5
Příčina 1: Dědičnost
„S tím nic nenadělám, to mám zděděné,“ slýchám jako
odpověď od některých klientů. Ano, některé vady nohou
působící bolesti mohou být vrozené.
Při narození je naprostá většina dětských nožek skvěle
pohyblivá. Vidíme to třeba, když zdvihneme miminko ve
vzduchu a necháme je, aby se nožkama dotýkalo třeba
stolku či jiné podložky. I při jemném dotyku nožka dokonale
osahává terén prstíky, různě se naklání a vytáčí. Skoro by se
dalo říci, že namísto nožky pozorujete ručičku. Tak
různorodé a pestré jsou její pohyby.
vtáčí chodidlo dovnitř – ta bývá častější u chlapců. Dost
častá je hákovitá noha (pes calcaneus), kdy dochází
k přitažení nártu k holeni – a ta bývá častější u děvčátek.
Četnost vážné formy těchto vad je zhruba 1 : 1000.
Mnohem menší četnost výskytu mají další vrozené vady:
vbočené palce (hallux valgus), kladívkovité prsty, přeložené
malíčky, vyklenuté nohy (pes cavus) nebo vbočené
a vybočené paty.
Jde většinou o mírné formy vad, které se časným cvičením
podle doporučení ortopeda a fyzioterapeuta zcela upraví.
Vážnější formy se někdy upravují operativně, většinou bez
vážných následků. Je pravda, že takové nohy jsou přece jen
z hlediska fungování „křehčí“ a při nesprávném zatěžování
se dříve přetíží. V pozdějším věku mohou být proto
náchylnější k problémům či bolestem.
Někdy se ovšem dítě narodí s vadou.
Asi nejčastější dost vážná vrozená ortopedická vada je
koňská vbočená noha (pes equinovarus), kdy se chodidlo
Než však začnete hledat „vnější“ příčiny svých problémů
s nohama, zamyslete se nad tímto tvrzením ortopeda
Christiana Larsena: Třetina vad je dědičná, ale dvě
třetiny vad nohou vznikají denním opotřebováním
a špatným používáním!
6
Příčina 2: Každodenní špatné „používání“ nohou
Řada vad a deformit nohou opravdu souvisí s dědičností
jen velmi volně. Velmi často jde o problémy získané.
Například tak, že dítě odkouká způsob chůze rodiče, způsob
nášlapu či držení těla.
Dítě ale bývá ovlivňováno také pohybovým „režimem“
zaběhnutým v rodině. Tedy tím, zda jsou rodiče zvyklí trávit
volný čas i s dítětem venku na procházce, při hrách, zda se
sami věnují nějakému sportu, zda vedou dítě k pohybu
třeba ve specializovaných kroužcích, či zda dávají přednost
vysedávání doma.
Rovněž skladba rodinného jídelníčku a způsoby stravování
praktikované v rodině mohou být další příčinou bolestí
nohou: vedou-li k nadváze.
Ty „od narození“ ploché nohy či vbočený palec tedy
mohou mít příčinu vlastně úplně jinde. „Vypěstovali“ jsme si
je nejrůznějšími nešvary v držení nohou při stoji či během
chůze. Trvalou „péčí“ až v průběhu života.
Když někde postáváte a čekáte třeba na autobus, zkuste si
uvědomit, zda stojíte na celé ploše chodidel rovnoměrně.
Nejprve se však postavte na obě nohy zhruba stejnou
vahou, nestůjte „ležérně“.
A pozorujte: Možná postáváte jen na vnitřních hranách
nohou? Nebo jen na vnějších? Možná to máte u každé nohy
jinak?
Při chůzi se chodidla nepohybují přímo vpřed
Špičky nohou se vytáčejí se ven nebo dovnitř. Někdy
jdeme nakřivo jen jednou nohou, jindy oběma nohama.
Jaké jsou nejobvyklejší nešvary a zlozvyky?
Velmi často nestojíme rovně
Chodidlo ve stoji nemá patu v ose a nedosedá přímo
seshora na zem, Achillova šlacha nesměřuje kolmo dolů, ale
pata vybočuje dovnitř nebo ven.
Tip na drobné cvičení:
Vybavují se mi scénky ze starých filmů s Charlie
Chaplinem, kdy Charlie coby „Kid“ stejně jako všechny jeho
další slavné postavy chodí …no přesně jako Chaplin!
7
Při chůzi našlapujeme na patu nakřivo
Přesně tak slavný herec na dobových plakátech stojí. A ve
svých filmech Chaplin také úplně stejně chodí: s patami u
sebe a špičkami doširoka rozevřenými.
Až půjdete z práce PĚŠKY domů, sledujte, kam směřují
vaše špičky nohou. Ven? Dovnitř? Každá jinak? Přimlouvám
se aspoň za jeden kilometr chůze, abyste vůbec měli čas
svou chůzi zkoumat.
Noha nefunguje dobře při pohybu: při chůzi se kotník vtáčí
a jakoby prolamuje dovnitř nebo ven a chodidlo včetně paty
vbočuje, nebo naopak vybočuje.
Je to tip spíše k přemýšlení než ke cvičení. Zvažte, zda se
vás křivé našlapování taky týká.
Podívejte se na některé své boty, které opravdu rádi
a často nosíte a které již dlouho nebyly „na kontrole“
u obuvníka. To, zda máte podpatky sešlápnuté a kde nejvíc,
vám leccos prozradí.
8
Zatěžujeme jednu nohu více než druhou
Špatně se odrážíme při chůzi
Obvykle to bývá důsledek buď nedostatečné nebo
nedokončené rehabilitace po úrazu či operaci na noze.
I když noha přestane bolet a je už v podstatě vyléčená,
stále ji podvědomě šetříme a začneme „kulhat“.
I během postávání se raději opíráme o silnější nohu,
zatímco druhé podvědomě ulevujeme.
Psala jsem o tom v úvodu. Zrada bývá v tom, že toto vlastně
zbytečné drobné kulhání si už
člověk sám po čase ani neuvědomuje. A také ostatní lidé už je
berou jako váš způsob chůze.
Je třeba, aby vám to řekl váš
terapeut nebo někdo z vašeho
okolí co nejdříve, dokud to je
ještě oku patrné. Leccos se pak
pozná až na speciálním vyšetření
na přístroji, který měří současně
zátěž obou nohou.
Nerovnoměrné zatěžování také bývá součástí dlouhodobého oslabení po hůře zrehabilitované vrozené vadě jedné
nohy.
Při odrazu do dalšího kroku přecházíme od paty přes
malíčkovou hranu rovnou na malík, který odraz dokončí.
Nebo přeneseme váhu z paty po vnitřní hraně rovnou na
palec. Noha je však „zkonstruovaná“ tak dobře, že má každý
krok pěkně odpružit až k palci. Když dobře funguje, odrážíme se jakoby „do zatáčky“, s postupným využitím všech
prstů, ne z paty rovnou dopředu.
I tohle nám může prozradit zevrubná prohlídka oblíbených
bot.
Společným důsledkem všech těchto zlozvyků je, že kromě
bolestí přímo v chodidle nebo v kotníku brzy cítíme rovněž
bolesti výše položených kloubů, především kolen a kyčlí.
Shrňme. Možná jsme právě přišli o obvyklou výmluvu na
své předky. Ono se nám TO neděje samo od sebe (všimněte
si úsloví: Mě TO ale bolí!). Kdepak! Za to, jak se naše nohy cítí a zda nás bolí, nebo ne, jsme spoluodpovědní.
Jde ale současně o skvělou zprávu: Když už jsme se
dokázali sami „pokazit“, můžeme se nejspíš taky
sami „opravit“.
9
Příčina 3: Nadměrné statické zatížení
Těhotenství
Této příčině určitě přitaká mnohá nastávající maminka.
Jakmile se totiž těhotenství přehoupne do druhé poloviny,
začne se každý další měsíc vynořovat spousta nečekaných
problémů.
Aby ne, většinou dost rapidní váhový přírůstek v těhotenství, a to v krátkém čase během pár týdnů až měsíců,
zamává nejen s vlastní postavou, ale i se statikou těla. Tělo
reaguje podobně jako při již popsaném pooperačním stavu.
Bolesti nohou jsou zde však dobře vysvětlitelné. Jakmile
důvod pomine a váha se postupně upraví k původnímu
„normálu“, i plosce nohy se uleví a její pružící funkce se
obnoví. Bohužel někdy se návrat k původní váze nedaří tak
rychle, jak by si maminky přály, a problémy nohou proto
přetrvávají déle.
Během těhotenství se tělo vyrovnává s poměrně velkým
a celkem rychlým nárůstem „hmoty“ vpředu, leckdy až o 25
kilogramů během pár týdnů. Tou nejběžnější reakcí je
známé prohýbání v bedrech a následné bolesti zad.
Zátěž ale konstantně působí také na celou plochu chodidel.
Pokud nohy dosud nosily například 50 kilogramů živé váhy
a najednou je tíží o 15–25 kilo víc, klenba to někdy nevydrží
a zbortí se.
K vytvoření ploché nohy neblaze přispívají i hormonální
změny v těle těhotných v souvislosti s blížícím se porodem:
tím, jak se zvyšuje elasticita oblasti pánve a kyčlí, se uvolňují také všechny vazy a kloubní pouzdra na chodidle.
10
Příčina 3: Nadměrné statické zatížení
Obezita
Přibývání na váze obvykle postupuje nenápadně, protože
je pomalé, rozložené třeba do několika let. Nadváhou dnes
trpí nejen dospělí, ale obézních rychle přibývá i mezi dětmi.
ným následkem je vbočení palců. Bývá o něco častější
u žen. Ty totiž jsou náchylnější ke vbočování kolen k sobě,
dovnitř („nohy do X“), a tedy také k většímu zatěžování
vnitřních hran chodidel.
Za posledních 20 let se jejich počet ztrojnásobil (podle studie Státního zdravotnického ústavu z roku 2010 se nadváha
a obezita vyskytují u 19 %chlapců a 9 % dívek (v obou případech jde o školáky). Extrémní obezitou, kdy v šesti letech
váží třeba 80 kg, trpí dokonce 4 % dětí!
Řešení bolestí nohou z důvodu nadváhy či obezity je nasnadě: prostě zhubnout. Radí to lékař, když vám hrozí výměna artrotického a přetěžovaného kloubu, tušíte to sami
i bez jeho rad. Ale řekněte si upřímně: jdete od lékaře s tím,
že ještě tentýž den začnete jíst radikálně jinak?
K přibývání na váze jsou
dost náchylné také ženy
během přechodu, opět
v souvislosti s hormonálními
změnami. Na celkovém
počtu obézních lidí v celé
české populaci se ale
vlastně mnohem více
podílejí muži: 60 % mužské
populace trpí nadměrnou
hmotností, mezi ženami jde
o 46 %.
Obvykle chybí silná motivace. Klouby zatím ještě drží,
chodit se ještě dá, tak člověk ani nevěří, že by těch pár
kilogramů dolů mohlo pomoci. A když bývá jinak se svým
hmotnějším tělem spokojený, říká si, proč to vlastně měnit.
Jedinou chybou té úvahy je, že jako obézní se nakonec dost
často k tomu umělému koleni či kyčli dopracuje. A obvykle
mnohem dříve, než by musel.
Nejčastějším důsledkem nadváhy a obezity je plochá noha,
tedy snížení podélné i příčné nožní klenby. Dalším nepříjem-
K tomu mohu dodat jen osobní zkušenost. Koleno zraněné
v mládí mě začalo více trápit, až když jsem během několika
let postupně přibrala 9 kilogramů. Podařilo se mi zhubnout
na mou původní váhu z mládí … a ejhle, „vedlejší“, tedy
opravdu neočekávaný efekt toho, že se opět vejdu do oblíbených kalhot, je najednou zjevný: koleno přestalo bolet!
11
Příčina 4: Nadměrné dynamické zatížení
Asi není divu, že člověka bolí nohy, když nosí těžké fošny
a vozí plné kolečko třeba s pískem. Těžká fyzická dřina,
a to nejen na stavbách, ale také na zahradě, při práci vstoje
u pásu, či při svépomocném kutilství na vlastním domě nedělá chodidlům dobrou službu. Následky jsou pak podobné
jako v těhotenství či při obezitě.
Také děti jsou následkem své „práce“ – tedy nošení
těžkých školních tašek – náchylnější ke zvětšení problémů s nohama. Váha školní tašky by podle doporučení lékařů
neměla přesáhnout desetinu váhy dítěte.
Kolik sedmiletých dětí (podle tabulek váží průměrné dítě
v sedmi letech cca 26 kg) ale nosí tašku vážící jen 2,6 kg?
Podle výzkumů je to pouze 4,5 % dětí! Nejtěžší tašky
sedmiletých prvňáků vážily téměř 7 kilogramů!
V mladším školním věku dítěte není ještě na jeho nohou
zcela ukončena přeměna chrupavek v kosti, chodidlo se
vyvíjí a růst bývá ukončen až ve věku cca 18 let. Proto se
právě vlivem velké zátěže mohou objevovat poruchy správné funkce nohou – borcení klenby může u menších dětí začít
viditelnou změnou v držení pat a poté i kolen.
12
K velkému přetížení nohou může dojít nejen při těžké
práci, ale také při sportu. Například milovníci přechodů hor
nosí týden i déle plně naložené batohy, a to třeba několikrát
za rok. Sestup z prudkého kopce přitom zatěžuje nohy,
i když jdeme nalehko.
Hledisko míry tělesné zátěže je třeba mít na paměti zvláště
u dětí, které trénují několikrát týdně až denně, a to nejen na
vrcholové úrovni. Jde jak o sporty zatěžující obě nohy
stejně, tak o sporty „asymetrické“.
U všech sportů mohou velké tréninkové dávky způsobit
celkové přetížení. Když se k nadměrné zátěži ještě přidá
únava, mohou se poškodit také drobné klouby na noze
a rozvinou se funkční poruchy v držení nohou: paty začnou
vbočovat dovnitř nebo se vybočí vně, zbortí se podélná
a/nebo příčná klenba, začnou se také deformovat prsty
nohou a podobně.
13
Někdy může dojít k přetížení plosky jen u jedné nohy.
Je to například při asymetrickém zatěžování při některých
sportech nebo po úrazu jedné nohy. Následně pak na více
zatěžované noze poklesne klenba. A může to dál pokračovat
také poklesem jedné strany pánve oproti druhé. S tímto
zešikmením pánve pak už celkem brzy hrozí problémy
v bederní oblasti páteře.
Běháte rádi?
Běh je ideální sport: jde o cyklický pohyb, zatěžující
stejnoměrně obě nohy i obě poloviny těla, je naprosto
přirozený. Lidé jej praktikovali od nepaměti, dříve z důvodu
zajištění potravy či pro přežití, dneska hlavně pro relaxaci
a zábavu. Může tedy na běhu být vůbec něco špatně?
až do bolesti 3. až 4. bříška prstu. Tahle potíž často souvisí
právě se spadlou příčnou klenbou nohy.
Hlavičky nártních kostí jsou na nártu (u začátku prstů)
spadlé často až na podložku a začnou utlačovat nervy
uložené na spodní straně chodidla mezi prsty, a to právě
pod příčnou klenbou. Někdy brnění působí i kostní výrůstky,
které se při dlouhodobém přetěžování v této části začnou
tvořit. Dost často takhle trpí nejen ženy mezi padesátým
a sedmdesátým rokem, ale právě i sportovci.
Nemusíte však ani sportovat, stačí stále nosit úzké boty
a komplikace s útlakem nervů se může objevit taky.
Ano, jde nám zde opět o míru dynamického zatížení.
K tomu se vede mezi sportovci – běžci na dlouhé tratě
množství diskuzí. Při velkém přetěžování plosky kvůli
nevhodnému dávkování tréninku může totiž dojít
k bolestivému zánětu vazivového pruhu vedoucího od paty
k prstům nohy (plantární fascie). Zánět může postupně
přerůst až ve vytváření výrůstků na kosti patní (a vzniku
patní ostruhy). A ta už bolí pekelně!
Jinou komplikací, kterou znají sportovci i lidé bojující
s nadváhou nebo trpící obezitou, je mravenčení přecházející
14
Příčina 5: Nevhodná obuv
Jdeme do lodiček: dlooouhá úzká špička, tenoučké jehly
místo podpatků s délkou minimálně deset centimetrů, ale
raději víc, ať to stojí za to!
Ženská noha na vysokém podpatku přece vypadá tak elegantně! Navíc prodlužuje postavu, zakrývá nadbytečné kilogramy… „Tyhle skvělé botky prostě musím mít!! Je mi úplně
jedno, že mě budou bolet nohy, protože tyhle boty prostě
frčí. A hlavně, i já jsem v nich hezčí!“ Spousta žen, a nejen
hvězd, to takhle má.
Podívejme se na několik příkladů diktátu módy.
Jedna švýcarská terapeutka se nám kdysi na jednom „chodidlovém“ workshopu svěřila, že taky šíleně miluje vysoké
podpatky. Dokonce v nich i přišla. Ale hned také dodala:
„Kdykoli si je vezmu, tak vím, že o to víc musím večer nohy
CVIČIT!“
Jaký problém se skrývá za nošením jehel, případně módních bot s úzkou špičkou (to se týká i mužů)? Úplně stačí
trávit alespoň v pracovní dny denně šest až osm hodin
v „byznys“ lodičkách s osmicentimetrovým podpatkem, abychom si téměř zaručeně časem „vyrobili“ některou z deformit: otlaky, puchýře, kuří oka, příčně ploché nohy, vbočený
palec, drápovité či kladívkovité prsty … a tak dál.
Co se děje s ploskou nohy v takové botě? Noha je po celý
den vlastně ve výponu, příčná klenba se prolomí dolů a celá
váha těla se přenáší na přednoží. Hlavičky skloubení nártních kostí s vlastními prsty se opřou o stélku boty a prsty se
silně smáčknou k sobě, aby se vešly do špičky.
„Dokonalé“ modely skutečně svádějí k hříchu! Neuvěřitelně
propracované botičky jsou ukázkou kreativity, jsou to skutečné umělecké kousky! Nejlépe by však pro jejich případné
majitelky bylo, kdyby je jako vzácné skvosty vystavily doma
ve vitríně. Na noze jim dělají asi takovou službu, jako pověstná španělská bota.
Silný dlouhodobý nápor a přetížení plosky v místě bříšek
prstů přivodí artrotické změny na hlavičkách nártních kostí.
Mohou tam vznikat nejprve otlaky, později drobné výrůstky.
Také dojde ke zduření a šikmému sešlápnutí výstelky pod
hlavičkami těchto kloubů a k jejímu posunu směrem ke
špičkám prstů.
15
Prsty se tím ještě více ohnou do drápovitého postavení
a oddálí od země. Při vyzutí bot pak již prsty bosých nohou
nedosáhnou normálně na zem, protože šlachy na horní
straně nártu se natolik zkrátily, že natažení prstů brání.
Vytvoří se „kočičí tlapka“. Noha je oploštělá a bolí.
rodové dispozice k tomuto oslabení cév (jejich výskyt je
v evropských zemích dvakrát častější u žen, objevuje se
u téměř 40 % žen a 20 % mužů).
Dále se taky velmi zkrátí celý lýtkový sval a především
Achillova šlacha, pomocí níž se lýtkový sval upíná na patní
kost. Lýtko se stane nepružným a tuhým. Pevný zkrácený
sval pak nenapomáhá svým pravidelným stahováním
a uvolňováním návratu krve z nohou zpět k srdci – nefunguje tedy jako pomocná pumpa pro žíly.
Tyhle „zdravotní“ polobotky nebo zdravotní domácí
boty určitě nejsou jsou ve srovnání s lodičkami „sexy“.
V nich se ale nejspíš budete moci pohybovat po celý den
bez bolestí.
Dalším neblahým efektem
zhoršeného prokrvování nohou
tedy mohou být „křečové žíly“.
Jde o rozšíření žil, jejich zbytnění, zbarvení do modra a vystoupení k povrchu právě v oblasti lýtka, podkolení a dolní vnitřní strany stehen.
Křečové žíly se tvoří více u lidí s náchylností k oslabení
cévní stěny a s nedomykavostí žilních chlopní, zvlášť mají-li
Ještě pořád vám jehly připadají přitažlivé?
Obecně by bota na denní nošení, ve které by noha
nebolela, měla splňovat pár zásad: nízký podpatek (zhruba
do tří centimetrů), prostorné přednoží, tedy spíše kulatou
špičku s dostatečným místem pro prsty, pevná pata, žádné
nerovnosti či kazy na vnitřním povrchu boty.
16
Příklad z opačné strany než boty s extrémním podpatkem
jsou boty minimalistické, naprosto bez podpatků. Jsou to
například v poslední době velice populární fivefingers,
pětiprsté boty.
Sportovci – běžci je nyní často používají při výbězích v přírodě a mnozí si je velmi chválí. Na běžeckých fórech se výhody běhání v těchto botách podrobně rozebírají, přední
běžečtí odborníci diskutují s lékaři – podiatry, ortopedy
a fyzioterapeuty.
je i používají. Kladných hodnocení je ze strany uživatelů víc
než hlasů proti.
Opatrnost je přece jen namístě, zvláště u těch, kdo si boty
koupí a hned je naplno vymění za původní běžecké boty.
U nohou nezvyklých na volnost nohy v botě (třeba ve
srovnání se speciálními odpruženými botami nošenými
dříve) může dojít ke špatnému postavení nohy při dopadu.
Jiný způsob dopadu může vést k přetížení v oblasti dotyku
se zemí a to vše k zánětu vazivového pruhu vedoucího od
paty k prstům nohy (plantární fascie).
Ano, tyto boty jsou výborné, ale je třeba si na ně zvykat
postupně: nejprve si je obout na krátké procházky, až pak
v nich vyběhnout – a i tak nejdřív na kratší vzdálenost. Tělo
vám ostatně napoví a při přetížení se bude bránit bolestí.
Výsledek diskusí se dá shrnout do několika pozorování:
starší lékaři jsou při jejich doporučování vesměs opatrnější,
ti mladší jsou spíše pro, někteří běhající odborníci na nohu
Výhodou pětiprstých bot je prostor pro jednotlivé prsty
a jejich odtažení od sebe. Jako prevence deformit prstů jsou
tedy výborné. Také přednoží může v botce s tenoučkou
podrážkou při styku s terénem dobře pracovat.
Obecně obuv na sport je další kapitola sama pro sebe.
Určitě vše ještě podrobně probereme na mém blogu.
17
Dárek na závěr: vitalizační masáž
Možná si teď říkáte: Tak fajn, a co teď já s tím? Můžu se
z toho nějak dostat? Můžu svou bolest nějak zmenšit? Co
mám dělat, čím začít?
Mám pro vás překvapení: teď hned můžete začít!
A vaše nohy mohou fungovat brzy lépe! Vezměte je do
svých rukou, a to nejen obrazně. Na chvíli jim můžete
dopřát velké blaho a nemusíte vůbec čekat na maséra.
Podívejte se na video a dejte se společně se mnou do toho.
Ve videu vás nyní naučím to, co nejvíce oceňují moji
studenti i klienti: vitalizační masáž. Obrovsky urychlí cestu
vašich nohou ke zdraví, doslova je vymrští z tuhé „pohody a
klídku“ zpátky do pestrého a pohyblivého života.
Mí studenti třetího věku ji milují úplně nejvíc! Říkají, že se
cítí ještě druhý den tak, jako by chodili po mechu. Tak dobře
jim dělá.
A potom si užijte si ten příjemný pocit ze znovuzrození
dvou „čtenářů“. Díky rozpohybování zatuhlých kloubků na
prstech a rozhýbání tuhých nártů právě vracíte svým nohám
schopnost „přečíst si“ okolní terén.
Společně tedy rozhýbeme chodidla, uvolníme nárty a prsty
u nohou budou pak jako nové. Dopřejte svým nohám
nerušených 15–20 minut pozornosti a cíleného pohybu.
18
Závěrečné shrnutí
Děkuji vám, že jste trpělivě dočetli až sem. Doufám, že
jste se už zamysleli, kdy jste byli naposledy u ševce nechat
si podrazit boty. A také se možná novým pohledem podíváte
nejen na své staré, dobře „rozšlápnuté“ boty, ale i na nohy
v nich.
Když budete chtít více prozkoumat své nohy a zjistit, jak
na tom jsou, najdete v e-booku Je moje šlapka zdravá?
jednoduché testy. Více o jednotlivých nejčastějších
problémech nohou si můžete přečíst v e-booku Vady
a deformity chodidel.
Když nás někde tělo svírá, jinde je nám jaksi velké a celkově je v něm člověk trošku „naštorc“, necítíme se v takovém
„obalu“ moc pohodlně. Když to trošku postrčíme,rozpohybujeme a prodýcháme (třeba při pravidelném cvičení),
hned je nám líp. Nejen nohy, ale i celý člověk se cítí jako
nový.
Přeji vám, ať si na svých aktivních nohách užijete spoustu
pěkných dní.
Ať se vám a vašim nohám vede dobře.
Je skvělé, pokud jste si nyní odnesli pár tipů do denní
praxe. Bude se to hodit vašim nohám tam dole v přízemí.
Užitek z toho ale pocítí i vyšší patra.
Vaše tělo je totiž schopné učit se pořád. Čas, kdy se dá
začít, není omezen ani rokem narození. Demonstrují to i mí
studenti třetího věku, kteří plni nadšení odcházejí z mých
seminářů Zdravé nohy s probuzenýma nohama i chutí dát
se „do pořádku“.
Kdyby vás lákalo dát svým nohám trochu víc péče,
můžeme se do toho pustit společně.
Své postřehy zespodu ze světa nohou, ale i z vyšších pater
našeho skvělého těla i z jiného úhlu pohledu vám občas
napíšu na svůj blog.
Vlaďka Botlíková
Kdyby vás zajímalo něco speciálního, napište mi.
19

Proč nemám zdravé nohy?

Transkript

Podobné dokumenty

Mezizenami.cz | Úvod

nohy očima lékaře - MUDr. Boris Hynek