závěrečná zpráva 2.16B. - Komplexní monitorovací systém

otanické průzkumy
Vytvoření komplexního monitorovacího systému
přírodního prostředí Moravskoslezského kraje
Číslo projektu: CZ0138
„Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“
2.16 Botanický a mykologický inventarizační
průzkum v PR Skalka
Mykologický průzkum
Závěrečná zpráva
Zpracovatelé: Ing. Jiří Lazebníček, Mgr. Zdeněk Frélich
Termín: 1. 11. 2009 – 31.12. 2010
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obsah
1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ....................................................................................................... 3
2
STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ.............................................. 3
3
HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ................................................................................. 11
3.1
STRUČNÝ SOUHRN HLAVNÍCH INFORMACÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮZKUMU ING. WOLFOVÉ......................................... 11
3.1.1 Charakteristika nálezů ............................................................................................................... 11
3.1.2 Doporučení pro management..................................................................................................... 11
4
STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ................................................................................................ 12
5
PŘEHLED DRUHŮ HUB ZJIŠTĚNÝCH PŘI MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMECH .............................................. 12
5.1
BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM SEZNAMU ........................................................ 19
6
DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ ........................................ 23
7
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO
VYUŽÍVÁNÍ............................................................................................................................................. 23
8
ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................... 24
8.1
9
DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA ................................................................................................................ 24
PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 26
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
2
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
Katastrální území: Kunčice pod Ondřejníkem
Výměra: 35,44 ha
Nadmořská výška: 747 – 964 m n.m.
Vyhlášeno: 1994
Předmět ochrany: Posláním rezervace je dle vyhlášky Okresního úřadu ve Frýdku-Místku ze dne
18.10.1993 ochrana přirozených starých jedlobučin na suťovém západním svahu horského masívu
Ondřejníku.
V plánu péče pro přírodní rezervaci Skalka na období let 2004 – 2013 jsou mmj. uváděny tyto další
významnější přírodní hodnoty v území:
•
•
•
•
•
•
•
•
2
Významná geologická lokalita – tvary zvětrávání a odnosu pískovců, vzniklé kryogenními
pochody
Komplex starých smíšených porostů s přirozenou dominancí buku
Neobyčejná stanovištní pestrost
Lokální výrazný výskyt jedle bělokoré ve starých smíšených porostech
Výskyt přirozených či přírodě blízkých lesů s původními dřevinami
Mykoflóra s řadou vzácných, zejména saprofytických a parazitických dřevních druhů hub
Z malakozoologického hlediska společenstva suťových listnatých lesů s převahou tzv.
ušlechtilých listnáčů s výskytem několika citlivých až ohrožených epigeických druhů
Fauna typická pro karpatský úsek zóny listnatých lesů
STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH
POMĚRŮ
Území přírodní rezervace se nachází v katastru obce Kunčice pod Ondřejníkem, přibližně 1 km
severně od obce. Z geomorfologického hlediska je součástí geomorfologického celku Podbeskydská
pahorkatina, podcelku Štramberská vrchovina a okrsku Ondřejník. Ondřejník je charakterizován jako
členitá vrchovina budovaná flyšovými pískovci, jílovci a jílovými břidlicemi. Z půd převládají hnědé
silně kyselé půdy, štěrkovité až kamenité. Z klimatického hlediska náleží lokalita do území mírně teplé
klimatické oblasti MT2, která se vyznačuje vlhčím létem, kratším přechodovým obdobím a vyšším
množstvím srážek. Díky tomu, že se jedná o jižní svah, je lokalita vystavena intenzívnějšímu
slunečnímu záření. Území je převážně zalesněné kromě startovací dráhy pro paragliding o celkové
výměře cca 0,3 ha.
Rezervace se nachází na v západní, jižní a jihovýchodní části Skalky, tj. na jeho vrcholu a svazích. Na
celém území přírodní rezervace převládají bohaté až svěží jedlové bučiny a obohacené klenové bučiny
svazu Eu-Fagion s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Dříve
hojná jedle bělokorá (Abies alba) z porostu z větší části vymizela. Keřové i bylinné patro je slabě
vyvinuto, nejhojnější jsou kopytník evropský (Asarum europaeum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella),
pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), borůvka černá
(Vaccinium myrtillus) a pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides). Ojediněle se vyskytuje
lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
Přírodní rezervace Skalka je jednou z mála lokalit kriticky ohroženého jasoně dymnivkového
(Parnassius mnemosyne) v ČR. V území žije také řada druhů plazů, např. ještěrka živorodá (Zootoca
vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí tu řada silně
ohrožených druhů ptáků – sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek
lesní (Bonasa bonasia), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos
leucotos), krahujec obecný (Accipiter nisus). Z drobných zemních savců žijí na území přírodní
rezervace populace myšivky horské (Sicista betulina) a rejska horského (Sorex alpinus).
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
3
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Z mykologického hlediska se zde vyskytuje mykoflóra s řadou vzácných, zejména saprofytických a
parazitických dřevních hub, vázaných svou existencí především na porosty starších jedlobučin a
acidofilních bučin. Dle údajů z mykofloristického inventarizačního průzkumu z roku 2002 (Wolfová,
2002) převládají saprofytické druhy hub, které se vyskytují jednak v listovém opadu, jednak na dřevě
odumřelých stromů, především v porostech starších jedlobučin a acidofilních bučin.
V rámci mapování Natura 2000 byly v zájmové lokalitě vymapovány tyto biotopy (dle Katalogu
biotopů):
•
•
•
•
•
L5.4 – Acidofilní bučiny – tvoří převážnou část porostů v rezervaci
X9A – Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami – především nepůvodní výsadby
smrku, vyskytují se pouze okrajově – cca 1/6 plochy
X11 – Paseky s nitrofilní vegetací – pouze jedna menší plocha, odkud startuje paragliding
S1.3 – Vysokostébelné trávníky skalních terásek – skalky porostlé pouze občasným nízkým
porostem dřevin pod vrcholem Skalky, plocha je jižně orientovaná, panuje zde proto sušší a
teplejší mikroklima
S1.5 – Křoviny skal a drolin s rybízem alpským (Ribes alpinum) – drobný výskyt pod
vrcholem Skalky
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
4
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obrázek č. 1: Lokalizace území PR Skalka (iszp.kr-moravskoslezsky.cz, 1/2010).
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
5
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obrázek č. 2: Ortofoto mapa území PR Skalka
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
7
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obrázek č. 3: Přehled vymapovaných biotopů Natura 2000 (Dle dat AOPK)
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
9
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
3
HISTORIE MYKOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ V ÚZEMÍ
Dle rezervační knihy a Plánu péče o PR Skalka proběhlo na území přírodní rezervace v minulosti
několik mykologických průzkumů. Jedná se o tyto:
•
•
Orientační mykofloristický průzkum v PR Skalka – Mgr. Jitka Wolfová, 2002
Zpráva o mykologickém průzkumu v PR Skalka – Ing. Jan Kuthan, 1975
Zpráva Ing. Kuthana podává výčet pouze zajímavějších druhů hub, zpráva Mgr. Wolfové podává
komplexní informaci o stavu lokality z mykologického hlediska.
3.1
STRUČNÝ
SOUHRN
HLAVNÍCH
Z PRŮZKUMU ING. WOLFOVÉ
INFORMACÍ
VYPLÝVAJÍCÍCH
Níže uvádíme souhrn hlavních poznatků vyplývajících z průzkumu Ing. Wolfové (10.10.2002).
3.1.1 Charakteristika nálezů
Při průzkumu bylo na území PR Skalka zjištěno celkem 73 druhů makromycet, z toho 10 druhů
askomycetů (vřeckovýtrusných) a 63 druhů basidiomycetů (stopkovýtrusných). Dále zde byl nalezen
jeden druh hlenky.
Z mykologického hlediska lze za nejvýznamnější považovat jedlobukový porost 124B80 pralesního
charakteru, kde bylo nalezeno největší množství vzácnějších druhů hub. Mnoho druhů bylo rovněž
zjištěno v navazujících starých bučinách (hlavně 124 C 80). Dalšími hodnotnými porosty jsou zejména
porosty 119D70, 119E60, 123A70 a 123B70. Další bukové, jasano-klenové suťové a jasano-olšové
porosty jsou z mykologického hlediska také významné, protože představují mizející typ stanovišť.
Na území převažují saprofytické houby. V mladších porostech rozkládají drobné větvičky a listový
opad, v pralesní části porostu je pak dostatek odumřelé dřevní hmoty vhodné jako substrát pro tyto
druhy. Zbylou část tvoří terestrické a parazitické houby.
Z mykologického hlediska patří bučiny k druhově chudším porostům, přesto zde byly nalezeny
zajímavé druhy, jako jsou korálovec ježatý (Hericium erinaceus), bondarcevka horská (Bondarzewia
montana), pórnovitka různopórá (Schizopora paradoxa), hlíva fialová (Panus conchatus), rážovka
šarlatová (Nectria coccinea), mísenka oranžová (Aleuria aurantia) a čihovitka masová (Ascocoryne
sarcoides).
3.1.2 Doporučení pro management
Z mykologického hlediska se jedná o mykoflóru s řadou vzácných, zejména saprofytických a
parazitických dřevních druhů hub, vázaných svou existencí především na porosty starších jedlobučin a
acidofilních bučin. Na provedené smrkové výsadby se vážou houby vázané na jehličnany. Díky suchu
a nepřirozeným podmínkám jsou smrky náchylnější na houbová onemocnění, což může vést
k rozšíření parazitických hub.
Výskyt saprofytických hub je redukován odstraňováním odumřelé hmoty buků, javorů a jasanů.
Ohrožením může být také výsadba mělkokořenujících smrků, což vede ke snižování obsahu vody
v povrchových vrstvách. Může se šířit ostružiník a jiné pasekové druhy, což vede k ochuzení
mykoflóry (houby díky změně mikroklimatu takřka nefruktifikují).
Při stahování dřeva dochází ke stlačování půdního povrchu a erozi, což vede k ničení podhoubí a
vysušování povrchu půdy. Absence jedle může vést k ochuzení o mykoflóru vázanou na tuto dřevinu.
Odstraňování velkých kmenů je nevhodné, cílem je vytvoření různověkého smíšeného porostu
směřujícího k pralesnímu charakteru s původní mykoflórou, která se podílí na obnově lesa.
Dlouhodobým cílem je z mykologického hlediska vytvoření komplexu přírodě blízkých jedlobučin,
jasano-olšového luhu a suťového lesa, odpovídající dřevinné skladby a věkově různorodé struktury,
směřující svým vývojem k pralesnímu charakteru s typickou mykoflórou.
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
11
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Stav jádrového porostu PR pralesního charakteru je dobrý, ale podíl jedle je třeba zvýšit, aby byl
zajištěn další rozvoj mykorhizních i dřevních hub, vázaných svou existencí na tuto dřevinu.
Doporučuje se pokračovat s výsadbami jedle, aby byla zajištěna věková rozrůzněnost.
V mladších částech bukových suťových porostů a fragmentech jasano-olšových luhů je třeba pro další
rozvoj saprofytických dřevních hub nutné zajistit ponechávání odumřelé dřevní hmoty – kmenů a
větví buků, javorů klenů, jasanů a olší na místě. Také část odumřelých kmenů starších smrků
neodstraňovat. Cílem je podpořit další vývoj porostu směrem k vytvoření lesa pralesního charakteru
s bohatým zastoupením mykoflóry.
Nepůvodní smrkové porosty je vhodné postupně šetrně nahradit původními dřevinami (buk, javor
klen, jasan).
4
STRUČNÝ POPIS METODIKY PRŮZKUMŮ
Cílem průzkumu bylo - dle zadání - zpracování aktuální mykologické inventarizace v přírodní
rezervaci a navržení doporučených managementových opatření umožňujících udržení či zlepšení stavu
předmětu ochrany PR. Na základě průzkumů byla vytvořena nálezová databáze dat. V minulosti na
lokalitě proběhly dva průzkumy, je proto možné provést i porovnání se stavem v minulosti. Průzkum
byl prováděn dle Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ (AOPK ČR, 2005), podkap. 2
Mykologická inventarizace. Vyšší pozornost byla dána výskytu ochranářsky významnějších druhů hub
(zde druhy Červeného seznamu), jejichž výskyt byl zaznamenán pomocí GPS. Zjištěná data byla
převedena do prostředí Nálezové databáze ochrany přírody - NDOP.
U zjištěných významnějších druhů hub jsou uvedeny doplňkové údaje o těchto druzích a ochranářskoekologický komentář. Výsledky jsou zpracovány tabelárně a jsou zde uvedeny datum nálezu,
lokalizace, název taxonu, relativní počet, publikovatelnost, věrohodnost, popis biotopu, poznámka,
kategorie ohrožení v Červeném seznamu a informace o tom, zda jde o saprofyta, parazita nebo zemní
houbu. Zvláště chráněné či ostatní významné druhy hub (druhy Červeného seznamu) jsou uvedeny na
podkladu ortofotomapy přiměřeného měřítka ve výsledném tiskovém formátu A3.
Optimální by bylo provádět průzkumy na lokalitě po dobu více let, toto však v rámci projektu nebylo
možno naplnit (pouze 1 vegetační sezóna). Jedna sezóna je vhodná jen pro rychlý orientační průzkum
nebo pro ty skupiny hub, které tvoří vytrvalé víceleté plodnice. Lokalita byla v průběhu roku
navštívena několikrát (5 krát), od roztání sněhu do podzimu. V případě nálezu na místě obtížně
určitelných druhů byly pořizovány vzorky, které poté byly určovány po ukončení průzkumu, případně
konzultovány s odborníky. I přesto nebylo možné určit jednoznačně všechny druhy hub a několik
druhy zůstalo neurčeno (např. stará plodnice, rozmočená apod.) – tyto nálezy proto nejsou v textu
uváděny. U vybraných druhů byla pořizována fotodokumentace.
5
PŘEHLED
DRUHŮ
PRŮZKUMECH
HUB
ZJIŠTĚNÝCH
PŘI
MYKOLOGICKÝCH
V průběhu realizace průzkumu proběhlo dohromady 5 dílčích návštěv lokality, a to v termínech:
•
•
•
•
•
27. listopadu 2009 – za slunečného počasí, v noci mírné mrazíky
31. května 2010 – deštivé a chladné počasí, podmínky nepříznivé pro růst hub
23. června 2010 – slunečné teplé počasí po delším chladném a deštivém období
8. září 2010 – teplejší příznivé počasí
14. října – přes den slunečné počasí, v noci byly mírné mrazíky negativně ovlivňující
mykoflóru
Z mykologického hlediska je obtížné predikovat, kdy jsou nejvhodnější podmínky pro růst hub, neboť
to záleží na velkém množství aspektů. Nejvíce druhů bylo zaznamenáno na počátku září, při ostatních
návštěvách nebyly podmínky zcela optimální (delší sucho, chladněji, noční mrazíky apod.). Bohužel –
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
12
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
vzhledem k delšímu pobytu v nemocnici – nemohla proběhnout návštěva lokality v půli srpna, kdy
byly pravděpodobně nejvíce optimální podmínky v rámci roku 2010.
Přehled zjištěných druhů a jejich základní charakteristiky jsou uvedeny v tabulce.
Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů v PR Skalka (2009-2010)
Č.
Název druhu
Česky
Latinsky
Popis biotopu
1.
anýzovník
vonný
Gloeophyllum
odoratum
2.
3.
bedla štětinkatá
bělochoroš
hořký
bělochoroš
modravý
boltcovitka
ucho Jidášovo
bránovitec
hnědofialový
černorosol
bukový
čirůvka
bělohnědá
číšenka
rýhovaná
dřevnatka
dlouhonohá
dřevnatka
parohatá
dřevomor
červený
ďubkatec
pohárkovitý
hadovka
smrdutá
Lepiota echinella s1.3
Oligoporus
bukový porost
stipticus
Postia caesia
smrčina
helmovka
jitřenková
helmovka
krvavá
helmovka
krvonohá
Mycena adonis
helmovka
louhová
helmovka
mléčná
helmovka
růžová
helmovka
žlutonohá
hlíva ústřičná
Mycena stipata
Pleurotus
ostreatus
bukový porost
holubinka
bezmléčná
holubinka
černající
Russula delica
bukový porost
Russula
nigricans
v bukových nebo
smíšených porostech po
celém území rezervace
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
bukový porost
Auricularia
auricula-judae
Trichaptum
fuscoviolaceum
Exidia
glandulosa
Tricholoma
albobrunneum
Cyathus striatus
mladší bučina na svahu
Xylaria longipes
bučina v dolní části
svahu
bukový porost
Xylaria
hypoxylon
Hypoxylon
fragiforme
Coltricia
perennis
Phallus
impudicus
Mycena
sanguinolenta
Mycena
haematopus
Mycena galopus
Mycena rosella
Mycena renati
bukový porost
bukový porost
bukový, případně
smíšený porost
bukový porost
bukový porost, smrčina
Charakteristika druhu
Substrát
bukový porost - v
západní nižší části
území
smíšený porost smrku a
buku
smíšený porost smrku a
buku
smíšený porost smrku a
buku
bučina
S/Z/P
S
/
Z
P, S
/
/
padlý kmen smrku
X9A
P
/
ve shlucích na kmeni
jasanu
na poraženém kmeni a
tlející větvi smrku
na tlejícím kmeni buku
L5.4
S
/
L5.4, X9A
S
/
L5.4
S
/
v jehličí
L5.4
Z
DD
na větvích a opadu buku L5.4
S
/
na mrtvém kmeni a
suchých větvích buku
na rozkládajícím se
pařezu buku
na větvích buků, mrtvé
tlející dřevo stromů
v listovém opadu
L5.4
S
/
L5.4
S
/
L5.4, X9A
S
/
L5.4, X9A
Z, S
/
X9A
Z
/
L5.4
Z
/
v listnatém a
jehličnatém opadu
v listovém opadu
L5.4, X9A
S, Z
/
L5.4
Z
/
v listnatém a
jehličnatém opadu
v opadu buku, klenu a
smrku
ve smrkovo bukovém
opadu
na tlejícím pařezu buku
L5.4, X9A
S
/
L5.4, X9A
Z
/
L5.4, X9A
Z
/
L5.4
S
/
na mrtvém kmeni buku,
více kusů na kmeni
buku
v listovém opadu
L5.4
P
/
L5.4
Z
/
v listí i jehličí
L5.4, X9A
Z
/
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
13
ČS
ČR
na několika pařezech
L5.4, X9A
smrku pod vrcholem v
bučině, několik plodnic
na kmeni buku
v trávě na skalce
S1.3
na tlejícím pařezu smrku L5.4, X9A
smíšený porost smrku a
buku
smrčina na okraji
v jehličí
rezervace v dolní části,
mladý smrkový porost v
horní části
bučina u modré značky v mechu na lesní cestě
bučina
Kód
biotopu
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Č.
Název druhu
Česky
Latinsky
25.
holubinka
hlínožlutá
Russula
ochroleuca
26.
holubinka
hořkomandlová
holubinka
mandlová
holubinka
namodralá
Russula grata
27.
28.
Russula vesca
Russula
cyanoxantha
29.
holubinka
olivová
Russula olivacea
30.
holubinka
sličná
holubinka
smrdutá
holubinka
vrhavka
Russula rosea
34.
housenice
červená
hřib hnědý
Cordyceps
militaris
Boletus badius
35.
hřib kovář
Boletus
erythropus
36.
hřib plstnatý
Boletus
subtomentosus
37.
hřib smrkový
Boletus edulis
38.
hřib žlučník
Tylopilus felleus
39.
hřib žlutomasý
31.
32.
33.
40.
41.
42.
43.
44.
45.
Russula foetens
Russula emetica
Boletus
chrysenteron
choroš měnlivý Polyporus varius
choroš
poloplástvový
choroš zimní
klanolístka
obecná
kornatka
jasanová
korovitka
terčovitá
Polyporus
brumalis
Polyporus
ciliatus
Schizophyllum
commune
Peniophora
limitata
Diatrype
disciformis
Popis biotopu
Charakteristika druhu
Substrát
Kód
biotopu
S/Z/P
ČS
ČR
převážně v bukových
porostech i smrčinách
plošně po celém území
rezervace
bukový porost na
prudkém svahu
bukový porost v západní
části rezervace
v bukovém porostu,
častěji na západní a
jihozápadní části PR
bukový porost na
západní straně rezervace
u lesní cesty
bukový porost na
prudkém svahu
bukový porost
v listovém opadu
L5.4, X9A
Z
/
v listí
L5.4
Z
/
v listí u lesní cesty
L5.4
Z
/
v podrostu
L5.4
Z
/
v listovém opadu
L5.4
Z
/
v listovém opadu u
kořenů buků
v listovém opadu
L5.4
Z
/
L5.4
Z
/
řada lokalit především v
bukových i smíšených
porostech
bukový porost na svahu
v listovém opadu
L5.4, X9A
Z
/
v listí
L5.4
Z
/
smíšený porost buku a
smrku (u modré
značky), smrčina
bukový porost, na lesní
cestě na hranici
rezervace
bukový porost s
vtroušeným smrkem v
horní části rezervace
bučina na kamenitém
svahu
kyselá bučina s
vtroušeným smrkem v
horní části rezervace
bukové porosty
v listovém opadu, v
jehličí
L5.4, X9A
Z
/
v listovém opadu
L5.4
Z
/
v trávě a mechu
L5.4, X9A
Z
/
v listovém opadu
L5.4
Z
/
v trávě a mechu
L5.4, X9A
Z
/
v listovém opadu
L5.4
Z
/
bukový porost
na padlých tlejících
kmenech buků
v opadu bukového listí
L5.4
S
/
L5.4, X9A
S
/
na kmeni a pařezech
L5.4
buku
na mrtvých větvích buku L5.4, X9A
a pařezech
na větvi jasanu
L5.4
S
/
P, S
/
S
/
L5.4
S
/
X9A
S
/
L5.4, X9A
S
/
L5.4
S
/
smíšený porost smrku a
buku
bučina
bukový porost
mladší bučina na svahu
bukový porost
46.
krásnorůžek
lepkavý
47.
kropilka
rosolovitá
Calocera viscosa smrkové a smíšené
porosty - plošně po
celém území pr
Dacrymyces
bukový porost
stillatus
48.
křehutka
condolleova
Psathyrella
candolleana
acidofilní bučina
na mrtvých tlejících
větvích buku,
pravidelně, hojně na
tlejícím dřevě
na několika tlejících
pařezech a mrtvých
větvích smrku
na ležícím mrtvém
kmeni smrku, mrtvé
větve buku
v listí
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
14
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Č.
49.
Název druhu
Česky
Latinsky
kuřátečko
hřebenité
lakovka
ametystová
lakovka obecná
Clavulina
coralloides
Laccaria
amethystina
Laccaria laccata
55.
lesklokorka
ploská
límcovka
měděnková
liška
nálevkovitá
liška nažloutlá
56.
liška obecná
57.
lošák ryšavý
58.
měkkouš
kadeřavý
muchomůrka
citrónová
muchomůrka
červená
muchomůrka
pošvatá
muchomůrka
růžovka
nedohub
zlatovýtrusý
ostropórka
topolová
outkovka
Hoehnelova
outkovka
chlupatá
Ganoderma
applanatum
Stropharia
aeruginosa
Cantharellus
tubaeformis
Cantharellus
lutescens
Cantharellus
cibarius
Hydnum
rufescens
Plicaturopsis
crispa
Amanita citrina
50.
51.
52.
53.
54.
59.
60.
61.
62.
63.
64.
65.
66.
67.
68.
69.
70.
71.
72.
73.
74.
75.
76.
77.
Popis biotopu
Charakteristika druhu
Substrát
Kód
biotopu
S/Z/P
ČS
ČR
smrčina
V jehličí
X9A
Z
/
především bukové
porosty
bukové a smíšené
porosty, s1.3
bukový porost
v listovém opadu
L5.4, X9A
Z
/
v mechu
L5.4, X9A, Z
S1.3
L5.4
P, S
/
X9A
Z
/
smrčina
na tlejících kmenech
buku
v jehličí
/
smíšený porost smrku a
buku
bukový porost na svahu
u kořenů smrku
L5.4, X9A
Z
/
v listovém opadu
L5.4
Z
/
porosty buku
v listí
L5.4
Z
/
bukový porost
v listovém opadu
L5.4
Z
/
porosty buku
na větvích buku
L5.4
S
/
bukový porost
v trávě
L5.4
Z
/
V listí
L5.4
Z
/
v listovém opadu buku a
klenu, v jehličí
v listovém opadu buku a
klenu
několikrát na hřibu
žlutomasém
v dutině uschlého buku
L5.4, X9A
Z
/
L5.4
Z
/
L5.4
Z, P
/
L5.4
P, S
/
na větvi buku
L5.4
S
/
na pařezech a
L5.4
odumírajících kmenech
buku
na mrtvých větvích buku L5.4
P, S
/
P, S
/
Amanita
bukový porost
muscaria
Amanita vaginata bukový porost, smrkový
porost
Amanita
bučina na kamenitém
rubescens
svahu
Hypomyces
bukové porosty
chrysospermus
Oxyporus
bukový porost
populinus
Trametes
v bučině u cesty
hoehnelii
Trametes hirsuta bukový porost
outkovka
jednobarvá
outkovka
pestrá
pařezník
obecný
pařezník
pozdní
patyčka
rosolovitá
Cerrena unicolor bučina
Trametes
bukový porost
versicolor
Panellus stipticus bučina v západní části
území
Panellus
acidofilní bučina
serotinus
Leotia lubrica
rozvolněný bukový
porost u lesní cesty
na tlejících větvích a
pařezech buku
na mrtvém tlejícím
kmeni buku
na mrtvé tlející větvi
buku
v trávě a mechu
L5.4
P, S
/
L5.4
S
/
L5.4
P, S
/
L5.4
Z
/
pavučinec
skořicový
penízovka
dlouhonohá
penízovka
dubová
Cortinarius
cinnamomeus
Xerula longipes
v jehličí
L5.4, X9A
Z
/
v listovém opadu
L5.4
Z
/
L5.4
Z
/
penízovka
hřebílkatá
penízovka
kuželovitá
penízovka
skvrnitá
Gymnopus
peronatus
Collybia asema
plošně po celém území
pr
bukový porost, smrčina
L5.4, X9A
Z
/
L5.4, X9A
Z
/
Rhodocollybia
maculata
smíšený porost smrku a
buku
na kmeni tlejícího buku,
jednotlivě i v menších
skupinách
v listovém opadu, v
mechu
v bukovém opadu,
jehličí
na kořenech smrku
L5.4, X9A
Z
/
Collybia
dryophila
smíšený porost smrku a
dubu
bučina v západní části
území
bukový porost
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
15
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Č.
Název druhu
Česky
Latinsky
Popis biotopu
78.
pevník
chlupatý
Stereum hirsutum bukový porost, s1.3
79.
pevník
korkovitý
pevník
krvavějící
Stereum rugosum bukový porost
Stereum
sanguinolentum
smíšený porost smrku a
buku
plstnateček
severský
pýchavka
ježatá
pýchavka
obecná
Climacocystis
borealis
Lycoperdon
echinatum
Lycoperdon
perlatum
86.
pýchavka
hruškovitá
rážovka
rumělková
rezavec datlí
87.
rezavec šikmý
bukové i smíšené
porosty
bukové i jehličnaté
porosty
smíšený porost smrku a
buku
bučina
88.
89.
rezavec
uzlinatý
ryzec bledý
90.
ryzec datlí
lycyperdon
pyriforme
Nectria
cinnabarina
Inonotus niduspici
Inonotus
obliquus
Inonotus
nodulosus
Lactarius
pallidus
Lactarius picinus
91.
ryzec liškový
92.
ryzec plstnatý
93.
ryzec zelený
94.
smolokorka
buková
spálenka
skořepatá
80.
81.
82.
83.
84.
85.
95.
96.
97.
98.
99.
strmělka
nálevkovitá
svraštělka
javorová
šafránka
červenožlutá
šedopórka
osmahlá
S/Z/P
ČS
ČR
P, S
/
L5.4
P
/
L5.4, X9A
P
/
bukový porost na
západní straně rezervace
bukový porost
v listovém opadu
L5.4
P
/
L5.4
Z
/
bukové i smíšené
porosty
L5.4, X9A
Z, S
/
L5.4, X9A
Z
/
L5.4, X9A
P, S
/
na mladším stromu břízy L5.4, X9A
P, S
/
odpadlá plodnice pod
kmenem břízy
na mrtvém kmeni buku
L5.4
P, S
/
L5.4
S
/
v listovém opadu
L5.4
Z
/
v listí
L5.4, X9A
Z
/
v jehličí i listovém
opadu
L5.4, X9A
Z
/
v trávě a v listí
L5.4
Z
/
v listovém opadu
L5.4, X9A
Z
/
na pařezu buku
L5.4
S
/
na starých tlejících
pařezech buků, na
kmínku smrku
v mechu
L5.4, X9A, P, S
S1.3
/
L5.4
Z
/
na opadaných listech
klenu
bukový a smíšený porost v listovém podrostu
L5.4, S1.3
P
/
L5.4
S, Z
/
bukový porost
L5.4
P, S
/
L5.4, X9A
Z
/
na menších tlejících
L5.4
větvích a kmíncích buků
S
/
Z
/
bukový porost
na okraji lesního porostu L5.4
v trávě
v opadu bukového listí
L5.4
Z
/
bukový porost
v listovém opadu
Z
/
bučina na kamenitém
svahu
bukový porost
Clitocybe gibba
smíšený porost listnáčů
Rhytisma
acerinum
Tricholomopsis
rutilans
Bjerkandera
adusta
bukový porost, s1.3
100. šiškovec
Strobilomyces
šiškovitý
strobilaceus
101. špička cibulová Marasmius
alliaceus
bukové i jehličnaté
porosty
bukový porost
102. špička travní
bučina
103. špička
wynneova
104. šťavnatka
na pařezech a mrtvých
větvích buku, tlející
dřevo
na kmenu buku, na bázi
buku
buková větev, na živém
kořeni smrku, kmen
buku
na kořenech smrku
Kód
biotopu
L5.4
smíšený porost buku a
smrku
Lactarius tabidus především smíšené a
smrkové porosty po
celém území
Lactarius
bukový porost
vellereus
Lactarius
bukové a smíšené
blennius
porosty
Ischnoderma
bukový porost
resinosum
Ustulina deusta
acidofilní bučina,
smrkové porosty
Marasmius
oreades
Marasmius
wynnei
Hygrophorus
Charakteristika druhu
Substrát
na pařezu buku, v
listovém i jehličnatém
opadu
na pařezech buku i
smrku, v opadu
větve buku a klenu
jako parazit na živých
kmenech listnáčů, na
mrtvých kmenech
listnáčů - buk, jasan,
javor klen
v listí
L5.4, X9A
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
16
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Č.
Název druhu
Česky
Latinsky
drvopleňová
105. šťavnatka
olivově bílá
106. štítovka jelení
eburneus var.
cossus
Hygrophorus
olivaceoalbus
Pluteus cervinus
107. šupinovka
poprášená
108. trámovka
plotní
Gymnopilus
picreus
Gloeophyllum
sepiarium
109. trepkovitka
zploštělá
110. troudnatec
kopytovitý
111. troudnatec
pásovaný
Crepidotus
applanatus
Fomes
fomentarius
Fomitopsis
pinicola
112. třepenitka
cihlová
113. třepenitka
maková
Hypholoma
sublateritium
Hypholoma
capnoides
114. třepenitka
svazčitá
115. václavka
smrková
Hypholoma
fasciculare
Armillaria
ostoyae
116. větvovka
ojíněná
117. vlčí mléko
červené
118. zelenitka
měděnková
119. zrnivka
rumělková
Vuilleminia
comedens
Lycogala
epidendrum
Chlorosplenium
aeuruginascens
Cystoderma
cinnabarinum
Popis biotopu
Charakteristika druhu
Substrát
smrčina, bučina
v jehličí, v opadu
bukového listí
bukový porost - mladší kmen buku,
porost, smrčina na okraji trouchnivějící pařez
rezervace
smrku
smrčina
v jehličí a na tlejících
pařezech
bukový porost, s1.3
na tlejícím pařezu
smrku, na tlejícím dřevě
z ohrady
bučina v dolní části
na ležícím tlejícím
svahu
kmeni buku
bukový porost, s1.3
plošně na kmenech a
tlejících pařezech buků
bukový porost
na mrtvém pahýlu
smrku, převážně na
tlejících kmenech
stromů (smrky, buky)
bukový porost
na pařezu buku
bukový porost, smrčina
v horní části rezervace,
smrčiny
bukový porost, smíšené
porosty
bukový porost
bukový porost
na několika tlejících
pařezech smrků, hojně
ve smrkových porostech
na tlejícím pařezu buku,
smrkové pařezy
na pařezech smrků,
rhizomorfy pod borkou
tlejících smrků
suchá větev buku
Kód
biotopu
S/Z/P
ČS
ČR
L5.4, X9A
Z
/
L5.4, X9A
S, Z
/
X9A
Z
/
L5.4, X9A, S
S1.3
/
L5.4
S
/
L5.4, S1.3
P, S
/
L5.4, X9A
P, S
/
L5.4
S
/
L5.4, X9A
S, Z
/
L5.4, X9A
Z, P
/
L5.4, X9A
P, S
/
L5.4
S
/
bukový porost, smrkový na pařezu smrku
porost
bukový porost
na tlející větvi buku
L5.4, X9A
Z
/
L5.4
S
/
smrčina
X9A
Z
/
v jehličí
Pozn.: S – saprofyt, Z – zemní houba, P – parazit
Během průzkumu bylo v PR Skalka zjištěno 118 druhů hub a jedna hlenka. Z toho je 52 druhů možno
charakterizovat jako saprofyty, tj. rostoucí na rozkládajících se částech organického původu (v případě
Skalky převážně tlející kmeny a větve stromů – především buků, pařezy stromů, menší větvičky, listí,
případně houby – např. nedohub zlatovýtrusý) a 67 druhů hub je zemních. Cca 25 druhů hub je možno
označit jako přechod od saprofyta po parazita, neboť se nacházejí i na dřevě živých stromů (na
kořenech, v ráně apod.), které tak oslabují. Tyto druhy nelze jednoznačně charakterizovat. V případě
PR Skalka se to týká např. druhů Climacocystis borealis (plstnateček severský), Ganoderma lipsiense
(leskloporka ploská), Trametes versicolor (outkovka pestrá), Trametes hirsuta (outkovka chlupatá),
Cerrena unicolor (outkovka jednobarvá), Kretzschmaria deusta (spálenka skořepatá), Fomes
fomentarius (troudnatec kopytovitý), Fomitopsis piniola (troudnatec pásovaný), Oxyporus populinus
(ostropórka topolová) apod.
Rezervaci lze z hlediska mykologického rozdělit na několik dílčích celků. Prvním z nich jsou
nepůvodní smrkové porosty (dle Katalogu biotopů X9A), které se nachází na místě bývalých holosečí
v několika lokalitách na území rezervace (severní část při hranici rezervace, střední část pod travnatou
plochou pro paragliding, JV část pod vrcholem, v jižní části PR). Jedná se většinou o mladé a hustě
zapojené smrkové porosty s vrstvou jehličí. Plošně nejrozsáhlejší porost tvoří bukové porosty (dle
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
17
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
katalogu biotopů L5.4 – acidofilní bučina), místy s příměsí javoru klenu a méně jasanu ztepilého a lípy
srdčité, v jižní části pod vrcholem s mladými výsadbami jedle, která zde má jinak minimální
zastoupení. Místy se nacházejí smíšené (listnaté a jehličnaté) porosty. Keřové patro je zde řídké, občas
se vyskytuje jeřáb a zimolez černý. Posledním – nejméně významným biotopem – jsou skalní terásky
s travními porosty porostlé pouze občasným nízkým porostem dřevin pod vrcholem Skalky. Jedná se o
relativně suchý biotop s nižším výskytem hub.
Z mykologického hlediska jsou nejméně zajímavé skalní terásky pod vrcholem. Výskyt hub je zde
výrazně omezován silnějším prouděním vzduchu a suchem. Nenacházejí se zde žádné druhy hub, jež
by nebyly přítomny v jiných částech rezervace. Zjištěny zde byly pouze Lepiota echinella (bedla
štětinkatá), Laccaria laccata (lakovka obecná), Ustulina deusta (spálenka skořepatá), Rhytisma
acerinum (svraštělka javorová), Gloeophyllum sepiarium
(trámovka
plotní)
a
Fomes
fomentarius (troudnatec kopytovitý). Avšak dá se předpokládat i výskyt dalších druhů vyskytujících se
v okolních porostech.
Nepůvodní smrkové porosty jsou plošně méně rozsáhlé (cca 1/7 rozlohy rezervace) a
z mykofloristického hlediska se v rámci PR Skalka jedná o méně významný biotop. Přesto tyto
porosty nejsou bezcenné. Ve smrčinách nebo ve smíšených porostech s výskytem smrku byla nalezena
řada druhů hub. Sedm z nich bylo zjištěno pouze zde - Postia caesia (bělochoroš modravý), Phallus
impudicus (hadovka smrdutá), Calocera viscosa (krásnorůžek lepkavý), Clavulina coralloides
(kuřátečko hřebenité), Stropharia aeruginosa (límcovka měděnková), Gymnopilus picreus (šupinovka
poprášená), Cystoderma cinnabarinum (zrnivka rumělková) – větší množství (45) bylo zaznamenáno
buď ve více biotopech, nebo alespoň poblíž smrků (v jehličí, pařez apod.). Ačkoliv jsou zde tyto
porosty nepůvodní a jejich ochrana není posláním rezervace, z hlediska mykologického zvyšují
diverzitu prostředí a jsou prostředím pro některé druhy hub.
Důležitější jsou však listnaté porosty (převážně bukové s příměsí javoru klenu a méně lípami a jasany
apod.), v rámci mapování biotopů určeny jako L5.4 – acidofilní bučiny, které tvoří přibližně 4/5
rozlohy rezervace. Na tento biotop je vázána většina ze zjištěných druhů hub – celkem 111. Mezi
vzácnější druhy zde patří Inonotus nidus-pici (rezavec datlí), Inonotus obliquus (rezavec šikmý),
Ischnoderma resinosum (smolokorka buková), Lycoperdon echinatum (pýchavka ježatá), Oxyporus
populinus (ostropórka topolová), Panellus serotinus (pařezník pozdní), Trametes hoehnelii (outkovka
Hoehnelova) a jako nejvzácnější na motýlí kukle parazitující Cordyceps militaris (housenice červená).
V Červeném seznamu ohrožených hub ČR se nachází jediná zjištěná houba, a tou je Tricholoma
albobrunneum (čirůvka bělohnědá), která je zařazena do kategorie DD – druh s nedostatečnými údaji.
U dalších druhů se jedná o druhy v těchto biotopech jako relativně běžné.
Ve výše položených částech přírodní rezervace pod vrcholem Skalky se nachází větší podíl mrtvého
dřeva (padlé tlející kmeny buků, pařezy apod.), proto zde byly nalézány více houby saprofytické. Mezi
nejčastější a vizuálně nejnápadnější patří např. Stereum hirsutum (pevník chlupatý) na tlejících
kmenech buků, Nectria cinnabarina (rážovka rumělková) na menších tlejících větvích, Ustulina
deusta (spálenka skořepatá) na starších tlejících pařezech buků, Fomes fomentarius (troudnatec
kopytovitý) na odumírajících kmenech buků, Rhytisma acerinum (svraštělka javorová) na opadaných
listech javoru, Trametes hirsuta (outkovka chlupatá), Cerrena unicolor (outkovka jednobarvá) a
Trametes versicolor (outkovka pestrá) na mrtvých kmenech listnáčů a Diatrype disciformis (korovitka
terčovitá) a Hypoxylon fragiforme (dřevomor červený) na mrtvých větvích a menších kmenech
listnáčů. Ve zbylých částech rezervace – tj. především západní a severozápadní svah s vyšším sklonem
– je podíl odumřelého dřeva nižší a převažují zde spíše houby zemní, kterých je zde dohromady 67
druhů. Mezi zemní patří více druhů holubinek, muchomůrek, lišek, hřibovitých hub, penízovek, ryzců
a špiček (viz tabulka výše). Díky sklonu svahů jsou půdy méně hluboké a sušší, což je také limitem
pro růst hub. I přesto zde bylo množství nalezených druhů relativně vysoké.
V průběhu roku byly nalezeny převážně běžné druhy makromycetů. Žádný druh není chráněn
zákonem č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí
vyhláškou č. 395/1992 Sb. Pouze jeden druh je zařazen do Červeného seznamu hub (makromycetů)
České republiky. Jedná se o Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD – druh
s nedostatkem údajů.
Tabulkový přehled všech nalezených druhů hub je uveden v příloze a byl také zaznamenán do NDOP.
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
18
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
BLIŽŠÍ CHARAKTERISTIKA DRUHŮ HUB UVEDENÝCH V ČERVENÉM
SEZNAMU
5.1
Na lokalitě byl v průběhu roku nalezen pouze jeden druh uvedený v Červeném seznamu ohrožených
druhů hub ČR. Konkrétně se jedná o čirůvku bělohnědou:
•
Tricholoma albobrunneum (čirůvka bělohnědá) v kategorii DD – druh s nedostatkem údajů –
jedovatá houba, klobouk bývá vyklenutý, později plochý, vláknitý, slabě lepkavý, v mládí
vínově až růžově hnědý, pak až tmavohnědý se světlejším okrajem. Dužnina má silně
moučnou vůni a nahořklou chuť. Relativně vzácná, roste na podzim. Byla nalezena v jehličí ve
smíšeném porostu smrku a buku v jihozápadní části lokality.
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
19
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Obrázek č. 4: Lokalizace výskytu druhů z Červeného seznamu
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
21
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
6
DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA
LOKALITĚ
Přírodní rezervace Skalka se nachází v dobře přístupné oblasti Ondřejníku, která je relativně hojně
navštěvována turisty. Dá se proto předpokládat, že výskyt některých atraktivnějších druhů hub může
být omezován i houbaři, a to zejména v blízkosti přístupových cest. Týká se to však pouze některých
druhů (hřibovité) a nejedná se o významnější riziko.
Důležitým substrátem pro řadu druhů hub je mrtvé dřevo. V přírodní rezervaci, především v širší
oblasti pod vrcholem, je ho přítomno relativně větší množství (dožívající nemocné stromy, suché
stojící kmeny buku, padlé tlející kmeny, silnější a slabší větve, pařezy apod.), což je jednoznačně
pozitivní skutečností nejen pro přítomnost hub, ale i řadu živočišných druhů (především ptáci a hmyz).
V nižších polohách rezervace, v jeho západní a severní části, je množství ponechávaného dřeva nižší.
V některých částech rezervace, a zejména jejím okolí, byly po předchozích holosečných těžbách
vysázeny monokulturní smrkové porosty. Pokud bude rezervace ponechána samovolnému vývoji,
nedá se - vzhledem k nadmořské výšce a přítomnosti velkého množství dospělých jedinců buku a
dalších listnáčů, které jsou zde původní – předpokládat samovolné významnější šíření smrku.
V dlouhodobějším horizontu (pokud nebude odstraněn dříve) se dá naopak předpokládat jeho
postupný ústup. Mykoflóra má i ve smrkových porostech svou hodnotu (při průzkumech byla zjištěna
řada druhů s vazbou na smrk), a je tak zvyšována diverzita biotopů v samotné rezervaci. Avšak
v kontextu širšího okolí lokality, kde se smrčiny nacházejí v plošně velkém rozsahu u samotné hranice
rezervace, nemá jejich přítomnost v rezervaci ani z mykologického hlediska podstatnější význam.
Postupné šetrné nahrazení smrku listnáči je žádoucí, případné plošné zalesnění dalších lokalit smrkem
by mělo na lokalitu negativní vliv. Za stávajících podmínek se však nedá předpokládat.
Původním druhem v rezervaci je jedle bělokorá (Abies alba). V současné době se zde však nachází
minimálně (ks), jsou vysazeny její semenáče. Na přítomnost jedle je vázáno několik zajímavých druhů
hub (dle průzkumu Wolfové v roce 2002 např. bondarcevka horská (Bondarzewia montana), čihovitka
masová (Ascocoryne sarcoides) a bělochoroš modravý (Postia caesia). Pokud by vývoj v lokalitě
nebyl usměrňován, hrozí, že zde jedle vymizí.
Výskyt saprofytických hub může být potlačován odstraňováním odumřelé hmoty buků a dalších
stromů. Ohrožením může být také další výsadba mělkokořenujících smrků, což by vedlo ke snižování
obsahu vody v povrchových vrstvách a tím i ochuzení mykoflóry. Při stahování dřeva dochází ke
stlačování půdního povrchu a erozi, což vede k ničení podhoubí a vysušování povrchu půdy.
V případě, že by došlo k plošnějšímu odstranění lesa, hrozí změna mikroklimatu, snížení vlhkosti a
zhoršení podmínek pro růst hub v dané lokalitě.
7
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH
ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Velký význam pro mykoflóru v PR Skalka má tlející dřevní hmota, která slouží jako substrát pro řadu
druhů hub. V oblasti pod vrcholem je množství tohoto dřeva vyšší, v západní a severní části nižší.
Z tohoto pohledu je žádoucí zachovat stávající stav, kdy se mrtvé dřevo neodtěžuje a zůstává v lokalitě
ponecháno k zetlení. Případná výběrová těžba malého rozsahu mykoflóře v dané oblasti nemůže
uškodit. Dále je žádoucí zajistit, aby bylo i v severních a západních nižších polohách rezervace,
množství dřeva ponechávaného k zetlení vyšší - kmenů a větví buků, javorů klenů, jasanů a olší. Také
část odumřelých kmenů starších smrků je doporučeno neodstraňovat. Cílem je podpořit další vývoj
porostu směrem k vytvoření lesa pralesního charakteru s bohatým zastoupením mykoflóry, jako
významné složky podílející se na přirozené obnově lesa.
Vzhledem k tomu, že na jedli jsou vázány některé vzácnější druhy hub, je žádoucí zajistit další
výsadbu a ochranu tohoto druhu stromu, aby bylo zajištěno jeho přežití a věková rozrůzněnost. Dle
Plánu péče pro PR Skalka bylo v plánu rozšíření rezervace o další lesní porosty, ve kterých je jedle
také přítomna. Byla by tím zajištěna její větší ochrana a z tohoto pohledu lze záměr jednoznačně
doporučit. Podíl jedle je třeba vhodné dlouhodobě zvyšovat, čímž bude zajištěn další rozvoj
mykorhizních i dřevních hub, vázaných svou existencí na tuto dřevinu.
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
23
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Dlouhodobým cílem je i z mykologického hlediska vytvoření komplexu přírodě blízkých jedlobučin,
jasano-olšového luhu a suťového lesa, odpovídající dřevinné skladby a věkově různorodé struktury,
směřující svým vývojem k pralesnímu charakteru, s typickou mykoflórou. Nepůvodní smrkové
porosty je vhodné postupně šetrně nahradit původními dřevinami (buk, javor klen, jasan). Nepřípustná
je plošná výsadba smrku. Naopak je vhodné jedince smrku či jejich skupiny dlouhodobě ponechávat
na dožití.
V rezervaci a jejím bezprostředním okolí (ochranné pásmo) je nežádoucí těžba dřeva plošně většího
rozsahu z důvodu negativního ovlivnění mikroklimatu a snížení vlhkosti.
Stávající stav představuje relativně dobré podmínky pro mykoflóru - pokud bude zachován současný
systém hospodaření a doporučená opatření, nehrozí zde významnější rizika.
8
ZÁKLADNÍ POUŽITÁ LITERATURA
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
8.1
ACTAEA (2002): Plán péče pro přírodní rezervaci Skalka na období 2004 – 2013.
Deponováno - AOPK ČR Ostrava, rezervační kniha.
Anonymus (2009): Vrstva mapování biotopů, © AOPK ČR 2009.
Čech L., Kočí M. & Prausová L. (2005): Metodika inventarizačních průzkumů,
Mykologické inventarizační průzkumy. - AOPK ČR, Praha
Chytrý M., Kučera T. & Kočí M [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK
ČR, Praha.
Kuthan, J. (1975): Zpráva o mykologickém průzkumu v SPR Skalka. Deponováno - AOPK
ČR Ostrava, rezervační kniha.
Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České
národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.
Vyhláška Okresního úřadu Frýdek-Místek ze dne 18.10.1993 o zřízení přírodní rezervace
Skalka a jejího ochranného pásma. URL:
http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/scan_vyhlasky/brow.php?frame&ID_DOC=1008&cach
eid=1265105079510 (1/2010)
Wolfová, J. (2002): Orientační mykofloristický inventarizační průzkum PR Skalka, Příloha č.
6 Plánu péče pro PR Skalka na období 2004 – 2013. Deponováno - AOPK ČR Ostrava,
rezervační kniha.
Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů.
DALŠÍ POMOCNÁ LITERATURA
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Antonín, V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. 1. Vyd. 472 p., Libri et Academia Praha
Balabán, K. et Kotlaba, F. (1970): Atlas dřevokazných hub. 133 p., SZN Praha
Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1981): Pilze der Schweiz 1 - Ascomyceten. 313 p., Mykologia
Luzern
Breitenbach, H. et Kränzlin, F. (1986): Fungi of Schwitzerland 2. Non gilled fungi. 412 p.,
Mykologia Luzern
Černý, A. (1989): Parazitické dřevokazné houby, 104 p., SZN Praha
Čeřovský, J., Podhajská, Z. et Turoňová, D. (2007): Botanicky významná území České
republiky, 408 p.
Dermek, A. (1976): Huby lesov, polí a lúk. 436 p., Osveta Martin
Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.1.
316 p., PWN-Warszawa-Krakow
Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Aphyllophorales (Bezblaszkowe) P.2.
318 p., PWN-Warszawa-Krakow
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
24
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Domanski, S. (1974): Bysidiomycetes (Podstawezaki). Thelephorales (Chropiatkowe) P.3. 351
p., PWN-Warszawa-Krakow
Gminder, A et Böhningová, T. (2009): Houby - Nový průvodce přírodou. Knižní klub Praha
Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (1999): Houby. 416 p., Aventinum Praha
Hagara, L., Antonín, V. et Baier, J. (2005): Velký atlas hub. 432 p., Nakladatelství Otto Praha
Holec, J. et Beran, M. (eds: 2007): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky.
(Red list of fungi /micromycetes/ of the Czech republic). Příroda 24: 1-282
Jülich, W. (1984): Die Nichtblätterpilze, Gallertpilze und Bauchpilze. In. Kleine Krypt.–flora,
Bd. 2b/1, Jena
Klán, J. (1989): Co víme o houbách. 310 p., SPN Praha
Kotlaba, F., Antonín, V. et Pouzar, Z. (2003): Houby. Česká encyklopedie. Reader´s Digest
Výběr, Praha
Kotlaba, F. (1984): Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1)
v Československu. Academia Praha
Kotlaba, F. (1985): Červená kniha ohrozených a vzácných druhov rastlín a živočíchov SR a
ČR. Vol. 4 Sinice a riasy, huby, lišejníky, Machorasty. 221 p., Príroda Bratislava
Kresisel, H. (1961): Die phytopathogenen Grosspilze Deutschlands. 284 p., VEB Jena
Kreisel, H. (1987): Pilzflora der Deutschen Demokratischen Republik. 281 p., VEB Verlag
Jena
Lazebníček, J. (1980): Nagygombák Czechszlovákia vegetácios öveiben – The higher Fungi in
Vegetation Tiers in Czechoslovakia. Mikológiai közlemények 3: 115-119. Budapest
Lazebníček, J. (1982): Houby a lesní společenstva. In: Souhrny Ref. VII. Celostátní
mykologické konference České Budějovice (ed. S. Šebek a kol.): 2.
Lazebníček, J. (1983): Vztah hub k vegetačním stupňům a ekologickým řadám. In: Málek, J.:
Typologický systém vojenských lesů pro ČSSR s nástinem biogeocenologie lesa: 59-60. ÚHÚ
VLS Praha
Lazebníček, J. (1985) Rozšíření hnilob dřevin poškozených zvěří. In: Mykologické listy 19: 811. ČSVSM Praha
Lazebníček, J. (1987a): Mycocoenology in Czechoslovakia. In: Studi sulle komunita Fungine
(Studies on fungi communities): Micosociologia o micocenologia; metodologia e
problematice (ed. G. Pacioni): p. 225-229. Universita degli Studi, L´Aquila
Lazebníček, J. (1987b): Houby horských a podhorských smrčin v Československu. Sborník
referátů ze semináře ČSVSM (ed J. Kuthan), p. 7-11, ČSVSM Praha
Lazebníček, J. (1987c): Dřevokazné houby a jejich funkce v lesním hospodářství. 42 p., ÚHÚ
VLS Olomouc
Maršáková-Němejcová, M., Mihálik, Š. et kol. /1977): Národní parky, rezervace a jiná
chráněná území v Československu. 476 p., Academia Praha
Michael, E. et Hennig, B. (1958): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 1. 260 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1960): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 2. 328 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1964): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 3. 286 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1985): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 4. 488 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1970): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 5. 391 p., VEB Jena
Michael, E. et Hennig, B. (1988): Handbuch fur Pilzfreunde. B. 6. 310 p., VEB Jena
Moser, M. (1963): Ascomyceten (Schlauchpilze). In: Gams H.: Kleine Krypt.–Flora, IIa, 147
p., G. Fischer Verlag, Stuttgart
Moser, M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. Ed. 4., In: Gams, H.: Kleine Krypt.-Flora,
Bd. 2b/2, Stuttgart – New York
Papoušek, T. (2004). Velký fotoatlas hub jižních Čech. 819 p., České Budějovice
Pilát, A. (1936-42): Atlas hub evropských – Polyporaceae – Houby chorošovité, 624 p., Praha
Pilát, A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých – Agaricales. Brázda
Praha
Pilát, A.: (1958): Gasteromycetes – Houby břichatky. Flora ČSR B-1, Praha
Pilát, A. (1969): Houby Československa ve svém životním prostředí, 264 p., Academia Praha
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
25
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
•
•
•
•
•
•
•
9
Plíva, K. et Žlábek, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. 316 p., SZN Praha
Příhoda, A. (1959): Lesnická fytopatologie. 363 p., SZN Praha
Svrček, M., Erhart, J. et Erhartová, M. (1984): Holubinky. 168 p., Academia Praha
Skubla, P. (1989): Tajemné huby. 359 p., Príroda Bratislava
Špaček, J. (1999): Hlenky, houby, řasy. MU Brno
Vašutová, M. (2005): Macrofungi. In: Poulíčková, A., Hájek, M. et Rybníček, K. (eds.):
Ecology and paleoecology of spring fen sof the West Carpathians. P. 131-150
Veselý, R., Kotlaba, F. et Pouzar, Z. (1972): Přehled československých hub. 424 p., Academia
Praha
PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Fotodokumentace
Příloha č. 2: Lokalizace fotografií
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
26
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Příloha č. 1: Fotodokumentace
Foto č. 1: Klanolístka obecná - relativně běžný druh na odumírajícícm a mrtvém dřevě stromů, 23.6.2010.
Foto č. 2: Korovitka terčovitá - velmi častý druh nacházející se na tlejícím dřevě stromů, 27.11.2009.
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
27
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Foto č. 3: Krásnorůžek lepkavý - hojnější druh ve smrkových porostech, 14.10.2010.
Foto č. 4: Jižní svah Skalky - výskyt hub je zde díky suššímu mikroklimatu a množství trav omezen, 14.10.2010.
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
28
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Foto č. 5: Pevník svraskalý - na kmeni buku, 23.6.2010.
Foto č. 6: Plstnateček severský - vzácnější druh, 8.9.2010.
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
29
Monitoring MSK – část 1 – Botanické průzkumy
EKOTOXA.s.r.o.
Příloha č. 2: Lokalizace fotografií
Mykologický inventarizační průzkum v PR Skalka (průzkum č. 2.16) – závěrečná zpráva
31