Územní studie ŠUMAVA - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

Územní studie ŠUMAVA
Textová část /Analýza
červen 2008
České vysoké učení technické v Praze
(dále jen „ČVUT“), veřejná vysoká škola, Fakulta architektury
Územní studie ŠUMAVA |analytická zpráva 23. 6.2008
Obsah
Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
A Východiska
Metoda práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Teze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Širší vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
9
10
12
B Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
I. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území
Současná struktura osídlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Bydlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Rekreace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Technická infrastruktura a občanská vybavenost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Dopravní infrastruktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Horninové prostředí a geologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vodní režim v území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Hygiena životního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ochrana přírody a krajiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ochrana půdního a lesního fondu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vyhodnocení stavu nástrojů územního plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Sociodemografické podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Hospodářské podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vyhodnocení socioekonomických ukazatelů v území a jejich predikce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
20
29
41
56
63
63
66
72
85
92
94
125
136
138
II. Hodnoty
Civilizační hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přírodní hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Kulturní hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
139
156
161
III. Limity
Limity využití řešeného území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
172
IV. Zjištění (setkání se starosty, podnikateli apod.)
Zjištění prostřednictvím workshopů a rozhovorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
174
C Rozbor udržitelného rozvoje
V. Vyhodnocení SWOT – společný závěr pořizovatele a zpracovatele
a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území
prostřednictvím SWOT analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
b) souhrnná SWOT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
178
188
VI. Vyhodnocení vyváženosti
a) vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
b) vyhodnocení potenciálního ohrožení pozice území jako biosférické rezervace
v rámci mezinárodních limitů plynoucích z mezinárodních úmluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
190
197
VII. Formulace problémů k řešení v návrhu
a) Popis závad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
b) Záměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
c) Střety v území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
199
199
200
VIII. Indikátory
Indikátory navržené ke sledování vývoje řešeného území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
202
Vysvětlivky zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Seznam kartogramů, obrázků a tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
203
205
D Přílohy
A Záznam z jednání se starosty
B Záznam z jednání s Pozemkovým fondem
C Ochrana přírody v Německu a Rakousku
D Hodnoty – vyhodnocení
Autoři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
220
3
Obr. 1: Řešené území
4
Shrnutí
Řešené území jihočeské části Šumavy se vyznačuje především jedinečnou kvalitou dochovaného přírodního prostředí. Ekologický
pilíř udržitelného rozvoje je mimořádně silný, což je potvrzeno
také mimořádně vysokým podílem zvláště chráněných území přírody. Většina území vykazuje vysokou ekologickou stabilitu s malým stupněm narušenosti. Konfliktní pro udržení kvality prostředí
je růst zatížení automobilovou dopravou a důsledky některých
forem rekreačních aktivit v krajině.
Z posouzení sociálního a hospodářského pilíře vyplývá značná
různorodost území. Sociální soudržnost je poznamenána historickým vývojem: za sociálně soudržnou lze považovat vnitrozemskou část Podhůří východně od Vimperka, naopak zbytek území
je poznamenán značnými sociálními disparitami mezi jednotlivými mikroregiony a obcemi v nich. Celkově území trpí špatnou
dostupností obslužných a pracovištních center, což se projevuje mimo jiné též obtížnou dostupností veřejných infrastruktur
zejména nadmístního významu. Specifickým rysem území jsou
rozsáhlé prostory bez trvalého osídlení podél hranic a na většině
území vojenského újezdu Boletice.
Také v ekonomickém ohledu je území značně různorodé. Za
ekonomicky prosperující lze označit především obce s výraznou orientací na turistický ruch na Lipensku a v oblasti Kvildy
a Strážného díky jeho strategické poloze u hraničního přechodu;
jednostrannost takovéhoto hospodářského rozvoje je ale z hlediska udržitelného rozvoje rizikovým faktorem, navíc tento rozvoj
vyvolává sociální disparity. Ekonomicky nejslabší jsou obce ve
vnitrozemské části Podhůří východně od Vimperka; ekonomicky
problémové jsou i oblasti Volarska a Vyšebrodska (Loučovice).
Možnosti řešení problémů popsaných v jednotlivých částech
analýzy metodami a nástroji územního plánování jsou podmíněny
součinností všech rozhodujících aktérů rozvoje a koordinovaným
postupem všech úrovní a oblastí veřejné správy. Z hlediska územního plánování lze označit za prioritní problémy
posílení stability center základní obsluhy a strukturace stabilizovaných míst jasnými pravidly pro rozvoj;
zlepšení dostupnosti nadmístních center obslužných infrastruktur a pracovních příležitostí;
posílení hospodářské stability území, zejména rozšířením
spektra ekonomických aktivit, využitím místních potenciálů
a odstraněním strukturálních disparit mezi disponibilní pracovní silou a charakterem pracovních příležitostí; zaměření na
nesezónní formy a na nekonfliktní využívání přírodních potenciálů z hlediska ochrany prostředí.
Strategie rozvoje území by měla reflektovat místní a mikroregionální specifika v řešeném území a měla by přihlížet k možné variabilitě politických priorit a dlouhodobým změnám společenských
priorit. Návrhová část územní studie pro tuto strategii a z ní se
odvíjející územně plánovací dokumentace může nabídnout rozvojové scénáře a rámcově vyhodnotit jejich dopady pro jednotlivé
části řešeného území.
5
6
Východiska
A
8
Metoda práce
Tým zhotovitele si stanovil metodiku práce vycházející z požadavků vyhlášky č. 500/2006 Sb. Postup zahrnoval tyto následující
kroky, které byly představeny na kontrolních dnech objednatele:
Kontrolních dnů se zúčastňovali rovněž zástupci externích konzultantů z Regionální rozvojové agentury Šumava, o. p. s. a společnosti ATELIER 8000, spol. s r. o.
I. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území – tvorba
datové struktury pro 10 témat
data z kraje, jejich třídění, formátování a doplnění o data
stavu území, které nejsou součástí předané databáze pro potřeby studie
Zhotovitel pořádal interní porady v 3 až 5týdenním cyklu.
II. výkres limitů a kartogramy
Pro průběžné informování řídícího a koordinačního výboru byla
práce v rozpracovanosti zaslána odborným garantům k vyjádření.
Dále byla zřízena internetová stránka www.ussumava.cz. Stránka
obsahuje základní informace pro veřejnost o pořizování studie
a dále odkaz pro členy výborů, na kterém byly průběžně uveřejňovány dokumenty studie.
III. výkres hodnot
IV. swot analýzy
swot analýzy témat, přírodních podmínek a hospodářskosociálního pilíře
výsledná SWOT analýza
problémový výkres
závady
střety
VI. vyváženost území
Analýza a rozbor stavu a vývoje území je základem pro návrh
studie. Je proto zpracována na principu hledání vyváženosti tří
pilířů udržitelného rozvoje, tj. pilíře sociálního, hospodářského
a přírodního. Analýza pokrývá nezbytná témata horninového prostředí a geologie, ochrany přírody, ochrany lesa a ZPF a tématu
vodního režimu v území s ohledem na stav hygieny životního prostředí, dále osídlení a bydlení, hospodářské podmínky, rekreaci
a dopravu s ohledem na stav technické infrastruktury – inženýrských sítí.
Závěrem studie je hodnocení vyváženosti výše jmenovaných
třech pilířů území - ochrana přírodních hodnot, rozvoj kvalitních
sociálních podmínek a hospodářství v oblasti.
Rozbor a hodnocení stavu a vývoje území jsou obsaženy taktéž
v limitech území.
Důležitým principem práce byla součinnost se zadavetelem,
který vytvořil řídící výbor složený ze zástupců klíčových osobností
a institucí Jihočeského kraje. Současně byli na podnět zhotovitele jmenováni garanti jednotlivých témat z řad členů tzv. kooordinačního výboru, který čítal více než 30 zástupců odborů, obcí
a dalších organizací.
K průběžné prezentaci práce byly stanoveny kontrolní dny v sídle
zadavatele, které se odehrávaly zhruba ve dvouměsíčním rytmu.
9
Teze
Textová část
Analýza a rozbor stavu a vývoje území je základem pro návrh. Je
proto zpracována pro nezbytná témata horninového prostředí
a geologie, ochrany přírody, ochrany lesa a ZPF a téma vodního
režimu v území s ohledem na stav hygieny životního prostředí, dále
se zabývá osídlením a bydlením, hospodářskými podmínkami, rekreací a dopravou s ohledem na stav technické infrastruktury –
inženýrských sítí.
Základní tezí studie je návrh vyváženosti třech priorit území –
ochrana přírodních hodnot, rozvoj kvalitních sociálních podmínek
a hospodářství v oblasti.
Pilíř přírodních podmínek
V rámci řešení územní studie Šumava se témata enviromentálního
pilíře podrobně nezabývají „vnitřními“ problémy sledovaných tematických oblastí (jako například lesním hospodařením a kůrovcrm;
potřebou vymezovat další zvláště chráněná území či úpravy jejich
zonace; problémy druhové ochrany; nároky na managament chráněných území; modelovými výpočty znečištění ovzduší či akustického
zatížení území ze stávajících a výhledových zdrojů hluku apod.).
Zpracování těchto oblastí se zaměřuje na skutečnost, že se zpracovávají územně plánovací podklady. Jeden z úkolů územního
plánování, a tím i přiměřeným způsobem zpracovávané územní
studie, je posuzování záměrů z pohledu jejich nároků a vlivů na
změny stávajícího využití území. Z hlediska jednotlivých tematických oblastí enviromentálního pilíře bude snaha naformulovat
a vyhodnotit limity pro změny stávajícího způsobu využití území
a základní podmínky pro jejich případnou realizaci.
Rámcově lze záměry, které by vyvolaly změny ve využití území,
rozdělit do dvou skupin:
liniové záměry zajišťující prostupnost území 1 (například pro
pěší, cyklisty, běžkaře, pro automobilovou a železniční dopravu, pro plavbu na vodních tocích apod.). Cílem by mělo být
zlepšení jak dostupnosti rekreačních cílů, tak standardů spojení bydliště – nadmístní vybavenost a bydliště – pracoviště.
plošné záměry pro výstavbu na nových plochách, pokud z návrhové části studie tato potřeba vyplyne. Jedná se zejména
o případné plochy pro bydlení, dopravu, rekreaci, výrobu a komerční zařízení.
1. Vodní režim
Na základě hodnocení zdrojů povrchové a podzemní vody z hlediska jejich stávající a výhledové bilanční napjatosti, případně
pasivity, specifikovat limit podmiňující budoucí rozvoj řešeného
území. Jako dlouhodobé limity změn ve využití území jsou také
chápány lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod. Základním důsledkem klimatických změn bude totiž pokles průměrné dlouhodobé odtokové výšky. Podle dostupných scénářů
se jeví, že povodí Vltavy lze zařadit mezi nejvíce postižená povodí.
Klimatickou změnou bude zřejmě ovlivněn také sezónní chod celkového odtoku. Očekává se výrazně větší rozkolísanost průtoků
ve vodních tocích. Limity pro využití území podél vodních toků
jsou dány existencí jejich záplavových území.
2. Ochrana přírody a krajiny
Podstatná část řešeného území spadá pod velkoplošnou ochranu
přírody a krajiny. Z existence NP i CHKO vyplývají regulativy a limity pro využití území a jeho případné změny. Na jejich charakteristiku, klasifikaci a rozložení v řešeném území se soustředí analytická etapa. Analyzován bude také nezbytný managament zvláště
chráněných území z hlediska potenciálního vytváření pracovních
příležitostí jako vazba na ekonomický pilíř. Z podobného úhlu pohledu budou sledovány přístupy k této tématické oblasti na druhé
straně státní hranice, kde jsou obdobné přírodní podmínky. Cílem
je inspirace dobrými příklady a vyvarování se obdobných chyb.
Do návrhové fáze se také promítnou náměty na rozšíření spektra
dostupných přírodních atraktivit v území jako rekreační nabídka
ve vazbě na sociální pilíř.
3. Půdní fond
Pro diferenciaci celého řešeného území, z hlediska případných
změn, bude využita zejména zonace velkoplošně chráněných
území. Kritéria ochrany půdního fondu budou uplatněna zejména v návrhové části při posuzování lokalizace konkrétních
záměrů.
Zemědělská půda a les, jako nepřemístitelné součásti řešeného
území, představují určitý potenciál, který má vazbu na hospodářský pilíř (produkce dřeva a zemědělských komodit). Lesní a zemědělské hospodaření vytváří pracovní příležitosti. Logicky by
měly být přednostně využívány místními obyvateli. Obdobná situ-
Poznámka:
Nové záměry jsou podmíněny odpovědí na řadu otázek jako například: existuje deficit obytných ploch? Jakého rozsahu je potřeba nových obytných ploch? Je deficit
rekreačních zařízení v řešeném území? Musí být deficitní výstavba realizována na území NP a CHKO nebo postačuje její umístění až za jejich hranicí? Jak stanovit limit pro
kapacitu pobytové rekreace na území NP? Jaká je potřeba nové vybavenosti a nových výrobních a komerčních zařízení na území NP a CHKO? Nebylo by vhodné posilovat
tyto funkční plochy ve výrazných střediscích osídlení za hranicí řešeného území? Jak se projeví vliv „schengenského prostoru“ a následné zrušení stávajících limitů pro
zaměstnávání cizinců na území Rakouska a Německa?
1. správa účelových komunikací jako zdroj pracovních příležitostí
10
ace je u managamentu zemědělských a lesních ploch ve zvláště
chráněných územích, který je často podmíněn lidskou činností.
4. Hygiena životního prostředí
Rozvoj struktury osídlení a cestovního ruchu v řešeném území
bude orientačně posuzován z hlediska jeho vlivu na vybrané
složky ŽP, zejména na čistotu ovzduší, akustické poměry a odpady. Sledována budou kritéria vztahující se jak na obyvatele, tak
na přírodní prostředí.
5. Horninové prostředí a geologie
S rozvojem struktury osídlení a cestovního ruchu souvisí také spotřeba stavebních materiálů (zejména kámen, štěrkopísky, písky).
Vyhodnocení se zaměří na možnost využít potenciální místní
zdroje, jejich případné střety se zájmy zvláštní i obecné ochrany
přírody a krajiny. Alternativně bude posouzena možnost saturovat
potřebu nezbytných stavebních materiálů ze zdrojů mimo řešené
území. Bude také sledována vazba případné těžby nerostných
surovin na hospodářský pilíř (ekonomický přínos, zdroj pracovních příležitostí).
Sociální pilíř
6. Osídlení, bytový fond
Poměrně bohatá datová základna, zejména ze sčítání lidu, domů
a bytů 2001 podle 257 sídel (základních sídelních jednotek) a 34
obcí, umožňuje podrobně analyzovat stav řešeného území Šumavy. Důležité je i srovnání s vyššími celky (Jihočeský kraj, ČR,
případně i jiné jednotky – okresy, ORP). Databáze získaných základních dat je součástí studie, včetně popisu zdroje a metadat
(metodologických vysvětlivek k ukazatelům). Databáze zahrnuje
povinné ukazatele ÚAP podle vyhl. č. 500/2006 Sb. Jsou navrženy ukazatele, které by se měly v řešeném území průběžně sledovat a vyhodnocovat vývojové trendy trvale udržitelného rozvoje
Šumavy. Databáze umožní v návrhové části i prognózu vybraných
ukazatelů (např. počtu obyvatel).
Součástí analýzy je kategorizace sídelní struktury v řešeném
území ve vazbě na obslužnost sídel, pracovní příležitosti a dojížďku za prací a do škol a další ukazatele. Sídelní struktura je
podkladem pro návrh rozvoje území, posouzení jeho vyváženosti
a návrh řešení problémů území.
7. Rekreace
Analýzy postavené na vlastních datech umožní pojmenovat současné významné struktury rekreačních aktivit v území, známé záměry a problémy k řešení – slabé stránky rekreační funkce a střety
s ostatními funkcemi. Rekreační funkce v území vytváří vlastní
strukturu rekreačních sídel a středisek ve vazbě na rekreační potenciál území. Ten je třeba pojmenovat a navrhnout jeho cílový stav
a navrhnout řešení ve vazbě na základní sídelní strukturu.
8. Infrastruktura: občanská vybavenost
Analýza postavená na vlastních datech umožňuje stanovit sídelní
strukturu území nutnou pro návrh. Jsou analyzovány nadmístní
funkce občanského vybavení, které jsou ve veřejném zájmu –
zdravotnictví, sociální péče, školství a kultura. Závěrem analýzy je
pojmenování hlavních problémů obslužnosti v území a hlavních
střetů s ostatními funkcemi.
9. Infrastruktura: inženýrské sítě
Ze zdrojů územních plánů a databáze ČSÚ je analyzován stav
a záměry území z hlediska obsluhy inženýrskými sítěmi. Problémy
budou stanoveny na základě stávající obsluhy sídelní struktury
a struktury rekreačních potřeb.
10. Infrastruktura: doprava
U dopravního řešení území je sledována dostupnost území v několika úrovních. Dostupnost z center osídlení, kterými jsou Český
Krumlov, Vimperk, Prachatice, Volary na území Čech a Linec
a Urlichsbad na území mimo území ČR po silnicích I. až IV. třídy.
Dostupnost obcí řešeného území z center osídlení (Český Krumlov, Vimperk, Prachatice, Volary) pomocí veřejné dopravy. Dostupnost území ze silnic I. a II. třídy.
Analyzují se výstupy z rozpracovaných VÚC, sbírají se doplňující
nevektorová data (zahraniční přechody, intenzity dopravy).
Ekonomický pilíř
11. Hospodářství
Na základě vymezení lokálních pracovištních systémů v řešeném
území bude provedena jeho ekonomická strukturace a budou
charakterizovány jednotlivé pracovištní systémy a mikroregiony
z hlediska jejich ekonomického zaměření. Disparity místního
pracovního trhu budou posouzeny pomocí ukazatele poměru
mezi počty obsazených pracovních míst a ekonomicky aktivních
obyvatel a údajů o nezaměstnanosti. Rámcově bude posouzena
kapacita obecních rozpočtů a jejich skladba. V širších vztazích
bude na mikroregionální úrovni porovnán ekonomický profil řešeného území s přilehlými mikroregiony sousedních zemí.
Hodnoty
Kapitola „Hodnoty“ se zabývá dvěma hlavními hledisky – kulturně-prostorovými a krajinnými.
Šumava je jedinečná v evropském měřítku z řady hledisek. Kapitola zdůrazňuje význam méně zřetelných a obtížně měřitelných
souvislostí a jevů (a také obtížně ze zákona „chráněných“), které
přispívají k výjimečnosti Šumavy.
11
Jsou to zejména fenomén krásné přírody tvořící se sídly jedinečný
celek. Největší důraz je kladen na potřebu uchovat ráz sídel, kde
to ještě lze, pochopit filozofii restriktivních opatření při současné
podpoře růstu sídel. Rozbor umožní stanovit v návrhu zásady
pro rozvoj, které budou prostředí sídel nadále zhodnocovat po
stránce urbanistické a architektonické a nikoliv znehodnocovat.
K hodnotám patří architektonické dědictví spočívající v zachovalých vesnických objektech, formách osídlení a uspořádání krajiny, stejně jako projevy aktivit a zájmů místních obyvatel (festivaly,
sportovní akce, zachovávání tradic apod.).
„Hodnoty“ by měly inspirovat a vést obce a stavebníky při zadávání projektů, současně by měly zabránit znehodnocení prostoru
Šumavy naprosto nevhodnými zásahy.
Krajinné hodnoty považujeme za nezpochybnitelné a v rámci
státu vysoce nadprůměrné. Z tohoto důvodu není potřeba podrobnější členění a vyhledávání zvlášť hodnotných území.
Širší vztahy
Širší význam řešeného území
Širší vztahy – vnitrostátní
Z hlediska přírodního prostředí je řešené území součástí Šumavy
a Pošumaví, jejichž větší díl se nachází v západočeské části. Geomorfologicky se jedná o součást subprovincie Šumavská soustava, oblast IB Šumavská hornatina. V řešeném území a v západočeské části je oblast dále členěna na geomorfologický celek
Šumava na pravém břehu Vltavy a geomorfologický celek Šumavské podhůří na levém břehu. Národní park Šumava nacházející se jak v západočeské tak i v jihočeské části je jádrem oblasti
a je předělen v prostoru Strážného koridorem silnice I/4.
Geomorfologické uspořádání je jednou z příčin, proč je jihočeské
Pošumaví odlehlé a špatně dostupné. Spolu s absencí významných atraktivních center regionálního významu v samotném řešeném území i v jeho blízkém okolí způsobuje jistou uzavřenost
Šumavy „do sebe“, projevující se typickými atributy periferního
území, zejména omezenou příležitostí obyvatel získat v regionu
byť i jen středoškolské vzdělání a také vysokou mírou soběstačnosti v pracovních příležitostech při jejich malém spektru. Vyjížďka za prací mimo řešené území je proto poměrně málo intenzivní vzhledem k malé šíři spektra nabídky pracovních příležitostí
v řešeném území a je převážně dálková s významným podílem
nekaždodenní vyjížďky. I v tomto ohledu tedy území vykazuje typické rysy odlehlé periferie.
12
Obr. 2: Širší vztahy
Zdroj: ČSÚ 2001
Zdroj: vlastní průzkum
Z hlediska širších vztahů je v rámci řešeného území specifická
vnitrozemská část Pošumaví, která vzhledem k odlehlosti od
pošumavských center (Prachatic) spáduje spíše do vzdálených
Českých Budějovic.
Bližší údaje o intenzitě a směrování vyjížďky jsou uvedeny v části
věnované hospodářství.
Jediným významným tranzitním dopravním koridorem, který řešeným územím prochází a napojuje je na vnitrozemí, je tah silnice I/4. Vliv tohoto koridoru však působí jen v bezprostředním
okolí. Projevuje se především ve Strážném v souvislosti s hraničním přechodem. Další dopravní koridory vedené ponejvíce
v historických trasách například solné stezky napojují řešené
území na další vnější centra, nemají ale tranzitní charakter:
jedná se především o tah Český Krumlov – Rožmberk – Vyšší
Brod – Bad Leonfelden – Linz; potenciálně by bylo možno uvažovat tah Prachatice – Volary – Stožec – Freyung. Další historické
tahy byly přerušeny nebo modifikovány vznikem vojenského
újezdu Boletice a lipenské přehradní nádrže do současných
tras; to se týká hlavně tahu České Budějovice – Český Krumlov – (nyní přes Černou v Pošumaví) – Horní Planá – Zvonková
– Rohrbach. Hlavní „osa“ řešeného území procházející údolím
Vltavy mezi dvěma podélnými šumavskými hřebeny zatím nemá
větší význam pro vnější napojení řešeného území, protože je
v přiměřené časové dostupnosti nenapojuje na žádná vnější významnější centra. Situace by se mohla výrazně změnit, pokud
by došlo k zásadnímu zlepšení dopravního napojení prostoru
Černé v Pošumaví / Horní Plané na České Budějovice.
Fakt odlehlosti a perifernosti řešeného území neznamená, že se
jedná o území z hlediska širších vztahů málo významné. Některé
části řešeného území, navzájem prostorově jen slabě propojené,
mají totiž celonárodní a přeshraniční význam pro rekreaci a cestovní ruch, založený na výjimečně zachovaném přírodním prostředí. Rekreační a turistický význam řešeného území zejména
v příhraniční části od politických změn započatých v roce 1989
výrazně vzrostl. Současně ale stagnoval či upadal význam ostatních ekonomických aktivit, které v podmínkách tržní ekonomiky
a bez předchozích dotací a dalších forem zvýhodnění nebyly konkurenceschopné.
Zdrojem současné a potenciálně ještě více budoucí prosperity
v širším kontextu je tak kvalita přírodního prostředí, jež je paradoxním výsledkem jeho odlehlosti, předchozího období záměrné izolace a nízké intenzity jeho využívání a přeměny lidskou činností.
Přeshraniční vztahy
Přeshraniční vztahy jsou limitovány zároveň přírodními podmínkami a předchozí historií. Přirozené přechody hranice se nacházejí v prostoru Strážného a Stožce (historická solná stezka), a pak
až na opačném konci řešeného území v prostoru Studánky návazně na Vyšší Brod. Všechny ostatní přechody mají jen lokální
charakter, což souvisí s morfologií terénu a je dále umocněno
umělou bariérou lipenské přehradní nádrže, absencí výraznějších center poblíž hranice na obou stranách (kromě Volar, které
jsou ale postiženy stagnací) a v případě hranice s Německem též
její nepřetržitou existencí v této poloze prakticky po celou dosavadní historii.
Jedinou dálkovou trasou procházející územím a přecházející hranici je a zřejmě i nadále zůstane koridor silnice I/4 pokračující na
bavorské straně jako spolková silnice B12. Návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008 v koridoru S3 silnice I/4 v úseku Nová
Hospoda – Strážný sleduje záměr kapacitní dopravní cesty s požadavkem stabilizace v ÚPD. Na české straně není tento koridor
součástí rozvojové osy, na bavorské straně je koridor zařazen do
kategorie rozvojové osy nadregionálního významu. Dalšími koridory v bavorské koncepci prostorového rozvoje přecházejícími
přes českou hranici na Šumavě jsou (Mnichov –) Deggendorf –
Regen – Zwiesel – Eisenstein / Železná Ruda a Řezno – Cham
– Furth im Wald – Domažlice, nejedná se tedy o ekvivalent rozvojových os v české Politice územního rozvoje (Bayerische Staatsregierung 2004, Politika územního rozvoje ČR). Význam ostatních
přechodů z důvodů uvedených výše zřejmě ani do budoucna nepřekročí lokální úroveň.
Přeshraniční pohyb osob za prací by mohla výrazně změnit postupující integrace a otevření pracovního trhu Rakouska pro české
občany, pokud by došlo k zásadnímu zlepšení dopravního napojení Pošumaví na prostor Lince. Obdobně, i když zřejmě vzhledem
k menší pracovištní atraktivitě Pasova méně významně, by mohla
dále narůstat již existující vyjížďka ze západní části řešeného území
přes Strážný do prostoru Pasova. V tomto případě ale výrazné
zlepšení časové dostupnosti na bavorské straně nelze očekávat
vzhledem ke známým koncepčním materiálům týkajícím se rozvoje
dopravních sítí popsaným v příslušné části této zprávy.
Přeshraniční spolupráce je koordinována v rámci tzv. Euroregionu. Euroregion Šumava vznikl roku 1993 v Českém Krumlově.
Zahrnuje území okresů Domažlice, Klatovy, Prachatice, Český
Krumlov a Strakonice. V současné době má přibližně 125 členských měst a obcí. Zahraničními partnery Euroregionu Šumava
jsou Euregio Bayerischer Wald – Unterer Inn v Bavorsku a Regionalmanagement Mühlviertel v Horním Rakousku. Dohromady
s těmito partnery tvoří Euroregion Šumava jeden přeshraniční
celek.
Hlavní činností Euroregionu Šumava je:
zkvalitnění a koordinace přeshraniční spolupráce
reprezentace regionu
výměna informací
správa Dispozičního fondu INTERREG IIIA
účast na tvorbě strategií rozvoje a programů EU
Následující charakteristika sousedních příhraničních území je zařazena jednak s ohledem na potenciály přeshraniční spolupráce,
ale také proto, že dosavadní trendy zejména v přilehlé části Bavorska lze považovat za ukázku možného dalšího vývoje v české
části Šumavy.
13
Tab. 1: Vývoj počtu podniků a pracovních příležitostí v politickém okresu Freistadt
rok
1991
2001
poznámka
počet podniků
422
510
z toho jediný podnik >200 zaměstnanců (okresní nemocnice), 50 podniků 20–99
zaměstnanců, většina podniků do 4 zaměstnanců
počet pracovních míst
3931
4398
z toho 4063 zaměstnanci, zbytek OSVČ
Zdroj: internetové stránky obcí Freistadt, Rohrbach, Klaffer am Hochficht, Freyung, politických okresů Freistadt, Rohrbach, okresu Freyung-Grafenau
Hornorakouské Pošumaví
Rakouskou část území širších vztahů lze bilančně ztotožnit s politickými okresy Rohrbach, Urfahr-Umgebung a Freistadt. Z těchto
okresů má pouze Freistadt centrum, které lze považovat za město
(7 tisíc obyvatel). Sídlo okresní politické správy Rohrbach má
pouze 2,4 tisíc obyvatel a okres Urfahr-Umgebung vlastní centrum nemá, protože Urfahr je předměstím Lince, mimo území
okresu. Z hlediska vazby na české území je významný Freistadt
na komunikačním silničním tahu Praha – Linec v pokračování
české silnice I/3 a na železniční trati Summerau – Linz, jež je
součásti tahu Berlín – Praha – Salcburg – severní Itálie.
Ekonomika Mühlviertelu (rakouské části přiléhající k Šumavě)
je založena na malých živnostech a malých podnicích. Výrobní
činnosti jsou oborově zaměřeny na zpracování dřeva (truhlářství,
výroba nábytku, výroba pelet), kovoobrábění, stavební firmy a zemědělství. V uplynulých letech z území odešlo nebo v něm ukončilo činnost několik průmyslových podniků. Úbytek pracovních
příležitostí v důsledku pokračující deindustrializace se kompenzuje hlavně vznikem malých firem převážně nevýrobní sféry.
Významně se na pracovních místech podílí obslužná sféra. Největšími zaměstnavateli v politických okresech Freistadt a Rohrbach jsou nemocnice sídlící v okresních městech a další veřejné
služby. V politickém okrese Rohrbach s 57 tisíci obyvateli a 42
obcemi je celkem 66 škol, z toho 9 průmyslových škol, dále obchodní akademie, gymnázium s reálným gymnáziem a vyšší odborná škola v Rohrbachu a další vyšší odborná škola a lesnická
škola. Také komerční vybavení představuje podstatný podíl pracovních míst zejména v malých podnicích: z celkem 1724 podniků v okrese je 32 % obchodních, 37 % řemesla a služby a 14 %
pohostinství. Pouze 2 % všech podniků tvoří průmyslová výroba
(textil, konfekce, papírny, lomy).
V turistickém ruchu má zvláštní ekonomický význam areál Hochficht v obci Klaffer am Hochficht v těsném sousedství české hranice. Areál je vybaven osmi lyžařskými výtahy a třemi sedačkovými
lanovkami s celkovou kapacitou 12 040 osob/hod. V obci je k dispozici cca 190 lůžek v ubytovnách, dalších cca 40 lůžek ve dvou
penzionech a v privátech a dalších 22 lůžek se nabízí v selských
usedlostech. V okresním městě Rohrbach jsou dva hotely s celkovou kapacitou 58 lůžek, dále dva penziony s celkem 16 lůžky,
ubytovna se 40 lůžky, 14 lůžek v privátech a 48 lůžek v selských
usedlostech. Ze zjevného nepoměru mezi kapacitou lyžařského
areálu a ubytovací kapacitou je zřejmé, že lyžařský areál Hochficht
14
je využíván především pro krátkodobou jednodenní rekreaci, tedy
s relativně malým podílem přenocování, popřípadě návštěvníci do
areálu každodenně dojíždějí. Z dostupných odhadů lze usuzovat,
že mezi návštěvníky jsou téměř rovnoměrně zastoupeni obyvatelé
Rakouska, Bavorska a Česka. Poptávka po ubytovacích kapacitách klesá v souvislosti s obecným trendem zkracování lyžařských
pobytů v horách.
Nedostatek pracovních příležitostí zejména v odlehlých příhraničních částech vede k dálkové vyjížďce za prací do oblasti Lince
a dokonce i Vídně. Okresy Rohrbach a Freistadt mají dlouhodobě
negativní migrační saldo, jež i přes přirozené přírůstky způsobovalo úbytek počtu obyvatel. V posledních letech se pokles zastavuje respektive dochází k mírnému nárůstu. Aktivní populační
bilanci okresu Urfahr-Umgebung způsobuje především jeho jižní
část, která se stala suburbanizačním prostorem pro Linec.
Bavorské Pošumaví sousedící s jižními Čechami
Bavorská část území širších vztahů bilančně zahrnuje venkovské
okresy (Landkreise) Freyung-Grafenau, Regen a Passau. Z praktických důvodů bude předmětem analýzy především okres Freyung-Grafenau, jehož území je totožné se stejnojmenným hospodářským regionem.
Na rozdíl od české části Šumavy, zejména vlastního řešeného
území, je bavorská část sousedící s jihočeským Pošumavím hustěji osídlena (v roce 2006 měl okres Freyung-Grafenau 82 obyvatel/km2, okres Regen 83 obyv./km2, oproti zalidnění Dolního
Bavorska s 116 obyvateli/km2). V porovnání s bavorským průměrem se jedná o území řídce osídlené, které patří k regionům
s nejmenší hustotou zalidnění. Ve srovnání s přilehlou částí
rakouského Mühlviertelu a tím více s českou částí Šumavy je
ale zalidněnost bavorského Pošumaví poměrně vysoká. V pásu
území cca 30 km od jihočeské části Šumavy se v Bavorsku nachází celkem šest měst kolem 10 tisíc obyvatel (největší Regen
s 13 tisíci obyvatel, dále Hausenberg, Waldkirchen a Zwiesel kolem 10 tisíc obyvatel a menší Grafenau a Freyung. Z hlediska
dostupnosti z jihočeské části je významný především Freyung
(7 tisíc obyvatel) na pokračování silnice I/4, 13 km od hraničního
přechodu Strážný.
Bavorské Pošumaví má proti české straně širší a strukturovanější ekonomickou základnu. Celé území hospodářského regionu Freyung-Grafenau je z hlediska regionální politiky řazeno
Tab. 2: Vývoj pracovních příležitostí podle hlavních oborů činnosti v okresu Freyung-Grafenau
obor činnosti
počet podniků
počet zaměstnanců/plátců daně
zpracovatelský průmysl
58
5139 (2005); 5097 (2006)
stavebnictví
15
734 (2005); 1540 (2007, včetně malých živností)
maloobchod
625
doprava
147
pohostinství
423
změna
2000–2005: 75 %
1994–2004: 95 %
1994–2004: 99 %
1994–2004: 79 %
Zdroj: http://www.freyung-grafenau.de; Regierung von Niederbayern 2006
Tab. 3: Vývoj ukazatelů turistického ruchu v okr. Freyung-Grafenau a Regen s porovnáním za Dolní Bavorsko 2000–2006
počet funkčních
počet lůžek
využití ubytovacích
průměrná délka
okres
rok
podniků/živností
kapacit [%]
pobytu [dny]
2000
384
18 040
32,4
6,2
Freyung – Grafenau
2006
372
16 254
18,8
4,9
2000
681
23 799
33,1
6,1
Regen
2006
638
21 040
19,9
5,2
2000
2332
98 010
42,5
5,5
Dolní Bavorsko celkem
2006
2228
91 609
23,3
4,3
Zdroj: Regierung von Niederbayern 2002, 2008
do kategorie pohraničních a převážně strukturálně slabých
regionů. Převládají drobné živnosti a malé podniky (z podniků
s více než 10 zaměstnanci mají podniky do 50 zaměstnanců
81% podíl). Hrubý domácí produkt na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele v desetiletí 1994–2004 rostl poněkud menším
tempem nežli je bavorský průměr (nárůst 24,5 % oproti 27,6 %);
úhrnem v absolutních hodnotách byl však nárůst za toto období
méně než poloviční nežli celobavorská hodnota; růst tedy byl
způsoben zvyšující se produktivitou při výrazném poklesu počtu
pracovníků.
Ekonomicky je bavorská část území širších vztahů orientována na
turistický ruch, ale tato orientace je méně výrazná, nežli je tomu
v české části. Růst zaznamenala hrubá produkce zemědělství
a lesní výroby (18,8 % v období 1999–2004) a obchodu, turistického ruchu a dopravy (11,9 % v témž období). Výkon zpracovatelského průmyslu měřený hrubým produktem se propadl mezi roky
1999 a 2004 o 22 %, ale export zpracovatelského průmyslu mezi
roky 2000 a 2005 narostl o 73,7 %. To svědčí o výrazné transfor-
maci a orientaci na specializované výroby v kontextu globalizované ekonomiky.
Turistický průmysl zaznamenává od roku 1995 mírný pokles ve
všech relevantních ukazatelích: počet ubytovacích zařízení, počet
lůžek, počet pobytů a přenocování; relativně nejvíce se zkrátil průměrný pobyt návštěvníků – ze 7,8 dne v roce 1995 na 5,5 dne v roce
2005. Počet poplatníků zaměstnaných v ubytovacích službách
poklesl v období 1994–2004 o 20,9 %. Zatímco zdanitelný obrat
v maloobchodě zaznamenal v období 1994–2004 nárůst 55,7 % při
mírném poklesu zaměstnanosti v tomto sektoru, v ubytovacích službách obrat v témž období poklesl o 24 %. Dramatický pokles využití
ubytovacích kapacit je společným jevem nejen pro pošumavské
okresy, ale i pro celé Dolní Bavorsko i pro celé Bavorsko. Naproti
tomu trend zkracující se průměrné délky pobytu (zřejmě především
vlivem nárůstu krátkodobých jednodenních a dvoudenních pobytů)
je charakteristický zejména pro pošumavské okresy, zatímco v širších územích se průměrná délka pobytu zkrátila méně. Dá se usuzovat, že vývoj v pošumavské části Bavorska byl významně ovlivněn
Tab. 4: Vývoj počtu školských zařízení v okresech Freyung-Grafenau a Regen s porovnáním za Dolní Bavorsko 2000–2006
základní školy
odborné školy a učiliště
reálky, střední průmyslové gymnázia
okres
školní rok
včetně zvláštních škol
školy a obchodní akademie
2001/2002
30
8
2
3
2006/2007
29
8
3
3
2001/2002
33
7
5
2
Regen
2006/2007
31
7
5
2
2001/2002
384
121
54
37
2006/2007
371
129
58
36
15
Tab. 5: Vývoj počtu žáků středních škol v okr. Freyung-Grafenau a Regen s porovnáním za Dolní Bavorsko 2001–2006
počet obyvatel
odborné školy
reálky, střední průmyslové
gymnázia
okres
školní rok
ve věku 15–18 let
a učiliště
školy a obchodní akademie
2001/2002
2947
2126
1294
1910
2006/2007
3130
1746
1563
2000
2001/2002
2882
2089
1568
1422
Regen
2006/2007
3021
2081
2320
1389
2001/2002
40 044
38 333
22 693
27 846
2006/2007
44 081
36 153
29481
30 580
rostoucí konkurencí zařízení na české straně, zejména díky jejich
postupně se zlepšující kvalitativní úrovni.
Regionální politika v bavorském Pošumaví usiluje o vyváženější ekonomický profil založený na tradičních průmyslových
odvětvích, která jsou i nadále považována za nosná: sklářství
(Regen) a dřevozpracující výrobu včetně nábytkářství. Jako
nové obory regionální politika podporuje hlavně zpracování
umělých hmot, elektrotechniku, výrobu dopravních prostředků
a malé a střední podniky zaměřené na rukodělnou výrobu.
K tomu má většina větších obcí vymezeny rozvojové plochy
pro výrobní investice v celkové výměře za okres Freyung-Grafenau cca 36 ha.
Bavorské Pošumaví je podstatně lépe nežli česká část vybaveno
zejména středoškolskými zařízeními. To je umožněno větším
zalidněním území (okres Freyung-Grafenau i okres Regen mají
shodně 80,7 tisíc obyvatel, proti cca 32,3 tisícům obyvatel v celém řešeném území jihočeské Šumavy), ale zřejmě je to též výsledkem cílevědomé regionální politiky sledující rovnou dostupnost příležitostí pro vzdělání v regionech.
Ještě více vynikne porovnání počtů žákovských míst ve středních
školách a učilištích v obou bavorských okresech sousedících
s jihočeskou částí Šumavy s počtem obyvatel ve věku 15 až 18
let, včetně vývojového trendu ve prospěch středního odborného
školství zaměřeného na profesionální přípravu.
Potenciály a hrozby spojené s přeshraničními vztahy
Oba přeshraniční regiony, tj. Mühlviertel i bavorské Pošumaví,
prodělaly respektive prodělávají restrukturalizaci spočívající s postupující de-industrializací popřípadě novou specializací výrob
a posilováním tercierních ekonomických aktivit. Trpí bilančním
nedostatkem pracovních míst, což vede k dalšímu růstu vyjížďky
za prací a migraci mimo sledované území.
Z výše uvedených rozborů dat o vývoji ubytovacích a pohostinských služeb vyplývá, že poptávka po rekreaci na bavorské a
rakouské straně má spíše klesající tendenci, roste podíl krátkodobých pobytů; udržují se měkké formy cestovního ruchu, ty se
zpravidla kombinují s další ekonomickou aktivitou (rekreace na selských usedlostech v Mühlviertelu). Z hlediska české části Šumavy
se v případě turistického ruchu jedná spíše o konkurenční nežli
16
potenciálně kooperační vztah (dá se spekulovat, že pokles využití
ubytovacích kapacit v bavorské části je důsledkem rostoucí konkurence na české straně).
Možnosti pracovního trhu pro českou pracovní sílu ve zkoumaných přeshraničních územích jsou zřejmě velmi omezené a nelze
očekávat zásadní změnu ani v případě definitivního odstranění
bariér pro volný pohyb pracovních sil, a to též kvůli postupnému
růstu příjmové hladiny na české straně. Výrazné zlepšení dopravní
dostupnosti regionálních center Českých Budějovic a Lince v případě realizace koridorové trati a rychlostní komunikace spojující tato dvě centra by mohlo vyvolat nárůst dálkové vyjížďky za
prací z jihočeské části Šumavy (zejména z obcí v koridoru Horní
Planá – Vyšší Brod) a transformovat některé části tohoto prostoru
i na suburbánní „noclehárenskou“ zónu.
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje
B
I. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území
Současná struktura osídlení a bydlení
Současná struktura osídlení
Strukturu osídlení v krajině je možno popsat pomocí několika
ukazatelů. Nejobvyklejší je počet trvale bydlících obyvatel v určitých sídelních jednotkách (viz rámeček).
Metodická poznámka (o členění území, zjednodušeně):
Při analýze osídlení je třeba důsledně rozlišovat pojmy sídlo, ZSJ, část obce,
obec, katastrální území:
Základní sídelní jednotka (ZSJ) je pojem statistiky, zavedený od Sčítání lidu,
domů a bytů (SLDB) 1970. Tyto jednotky beze zbytku pokrývají území státu
a člení osídlení na jednoznačně územně definované jednotky. Jsou vymezeny
tak, aby byly skladebné do katastrálních území a částí obcí, pro tyto účely se
někde zavedly díly ZSJ. Pojem sídlo, v běžném slova smyslu vesnice (dříve též
osady), který nejčastěji používáme v textu této kapitoly, lze zpravidla ztotožnit
s jednou ZSJ. Větší sídla se mohu skládat z více ZSJ - vymezení územně celistvých (kompaktně zastavěných) měst vyžaduje jejich agregaci. Za ZSJ se publikují výsledky SLDB např. v Lexikonech obcí a jsou výchozí datovou základnou
pro tuto kapitolu. Od SLDB 1970 se již v řešeném území řada ZSJ vylidnila
(mají nulový počet obyvatel).
Část obce je skupina domů, resp. urbanistický celek definovaný společným
názvem a číslováním domů z jedné řady čísel popisných; jejich úředními seznamy jsou Lexikony obcí, které se vydávají po každém SLDB.
Obec je základní jednotkou samosprávy. Vymezení obcí se může měnit slučováním a rozlučováním. Města jsou obce s vyššími pravomocemi. Zvláštním typem
obce je vojenský újezd Boletice. Obec se může skládat z více částí obce a více
ZSJ na více katastrálních územích, které dohromady tvoří územní obvod obce.
V řešeném území je vymezeno (stav 5/2008) 34 obcí, 150 částí obcí, 243 ZSJ vč.
dílů, 223 kompaktních sídel, z nich 185 s trvalým obyvatelstvem a 38 bez obyvatel;
151 katastrálních území, z toho 32 bez trvalého obyvatelstva.
Elektronická databáze, která je přílohou této studie, obsahuje vybrané výsledky
SLDB 2001 (a částečně 1991), tříděné podle ZSJ, obcí a katastrálních území.
Představu o současné struktuře osídlení v řešeném území dává
kartodiagram, v němž je populační velikost jednotlivých sídel
úměrná ploše červených kroužků. Sídla, která se od roku cca
1970 zcela vylidnila, jsou znázorněna křížky.
Z kartodiagramu je zřejmý velmi vysoký počet sídel s malým
počtem obyvatel, zejména v Podhůří, dále pásová struktura
osídlení podél Vltavy a málo dominující Vimperk a Volary. Výsledná hustota zalidnění v řešeném území je mimořádně
nízká: 21 obyv./km2, proti 62 v Jihočeském kraji a 130 v ČR
(rok 2001).
Velikostní strukturu sídel ilustruje i následující graf. Jako sídla
jsou v něm použity ZSJ (základní sídelní jednotky). Pokud tvoří
souvisle zastavěné území, jsou rovněž zde agregovány jako
jedno sídlo (Vimperk, Volary, Loučovice, Nová Pec aj.). První
sloupek odpovídá ZSJ bez obyvatel – trvalé obyvatelstvo ztratily
od doby jejich vymezení před SLDB 1970. Nejde nutně o sídla
zcela zaniklá a bez zachovalých domů. Počet historických zcela
zaniklých samot nebo i relativně velkých sídel vysídlených po
roce 1945 je samozřejmě mnohem větší.
18
Obr. 3: Struktura sídel podle počtu obyvatel (2001)
Zdroj dat ke grafu: ČSÚ (SLDB 2001)
Kromě statické struktury osídlení, dané prostým počtem trvale
bydlícího obyvatelstva, je vhodné zohlednit další charakteristiky
významu sídel, resp. středisek osídlení (zvláště počet pracovních
příležitostí, obslužné kapacity, administrativní funkce a jako specifikum řešeného území případně i faktický sezónní počet obyvatel). Tomuto komplexnímu významu středisek odpovídají
i příslušné regionální vztahy, které můžeme měřit zejména jako
dojížďkové proudy. Nejdůležitějšími jsou z hlediska pravidelnosti
a „objemu“ denní vyjížďka za prací a do škol (pro ni existují data
ze SLDB). Patří sem i vyjížďka za občanskou vybaveností, ta je
však nepravidelná, je výrazněji hierarchizovaná podle frekvence
poptávky (od maloobchodu až po specializovanou nemocniční
péči) a chybí pro ni data. Vyhodnocením dostupných údajů můžeme stanovit následující schéma hierarchie vztahů v systému
osídlení řešeného území – s nutnými přesahy do nadřazených
center ve vnitrozemí:
Kart. 1: Struktura osídlení podle počtu obyvatel (2001)
Zdroj dat ke kartodiagramu: ČSÚ (SLDB 2001)
19
Obr 4: Síť elementárních regionů
Vacov
Zdíkov
Plzeň
Vimperk
Strakonice
Praha
Lenora
Volary
Prachatice
Č. Budějovice
Horní Planá
Frymburk – Lipno
Č. Krumlov
Vyšší Brod – Loučovice
růst regionálního významu
Vlevo ve schematu nahoře je uvedena základní síť elementárních
regionů (tzn. sídel se základni obslužnou a pracovní autonomií,
která si relativně podřizuji své nejbližší zázemí). Sídla na tmavším podkladu (tzn. v levém sloupci + Vimperk) patří do řešeného
území. Jsou vyznačena i dvě blízká „dvojstřediska“ s vyšší mírou
vzájemné kooperace a dělby pracovně obslužných funkcí. Naznačeny jsou vztahy k nadřazeným regionálním centrům – Vimperk,
Prachatice a Český Krumlov představují významově podobná regionální centra prvního stupně. Uvedené vztahy se samozřejmě
neprosazují absolutně, „osciluje“ zejména spád do zařízení vyšší
vybavenosti (např. do středních škol). Příkladem může být Horní
Planá s některými vazbami na Prachatice. Vazby přes státní hranici ČR jsou zatím slabé a proměnlivé (vyjížďka za prací, za maloobchodem, migrace), trend očekáváme spíše růstový, závislý na
postupném vyrovnávání pracovních trhů a dalším zeslabováním
formálních bariér.
Naznačená hierarchie osídlení je překvapivě dosti stabilní, i když
zvláště na nejnižší úrovni může doznat vývoje v čase. Příkladem
středisek, jehož urbanistická struktura svědčí o historickém
poklesu střediskového významu, jsou Hořice na Šumavě nebo
Vacov (jeho zařazení do schématu může být již věcí diskuse).
Naopak v posledních letech roste význam Lipna nad Vltavou
s Frymburkem.
Bydlení
Stav domovního a bytového fondu je nejvíce viditelným indikátorem povahy osídlení v krajině. Sčítání lidu, domů a bytů 2001
umožňuje kvalitativní rysy osídlení upřesnit řadou kvantitativních
a vcelku objektivních (tj. metodicky nekomplikovaných) charakteristik v územním detailu podle sídel (ZSJ).
Domovní a bytový fond – obložnost, vybavenost, stáří
Průměrná zalidněnost (obložnost) – počet trvale bydlících obyvatel na 1 byt – má malou variabilitu a závislosti její úrovně se
20
hledají dosti těžko. Nižší hodnoty obložnosti nacházíme ve městech s větším podílem bytů v sídlištích se stárnoucí populací, ale
i ve vymírajících vesnicích, naopak vyšší hodnoty často signalizují
vícečlenné rodiny v sídlech s novou výstavbou, atypickou sociální skladbu, např. vyšší zastoupení Romů. V řešeném území (viz
kartogram na konci kapitoly) byla zalidněnost (2,76) nepatrně
nad průměrem Jihočeského kraje (2,70) a ČR (2,67). Ilustrativní jsou zde vysoké hodnoty pro sídla Strážný a Studánky (4,00
a 3,98), Pasečná u Přední Výtoně (4,50), Dvorečná u Loučovic
(5,00) a pro řadu dalších velmi malých sídel, ale i pro Boletice
(3,32). Hodnoty nad průměrem nacházíme i v atraktivních sídlech
kolem Lipenské nádrže (Horní Planá, Frymburk), ale také v Kubově Huti a Borových Ladech, zatímco Lipno n. Vlt. se starými
„bytovkami“ je pod průměrem.
Podle ukazatelů průměrné rozlohy bytů a počtu obytných místností
je řešené území mírně pod průměrem kraje i ČR – větší byty jsou
v sídlech Podhůří, kde se svépomocí stavěly větší rodinné domky
před rokem 1989, a pak v sídlech s rozsáhlou novou výstavbou
po roce 1990 (typicky např. Frymburk). Velmi nízké parametry má
v průměru historický střed Vimperka i starší sídliště U stadionu,
dále již zmíněné Lipno n. Vlt., Loučovice nebo Želnava.
Cenzus 2001 sčítal i neobydlené byty a rozlišoval několik důvodů neobydlenosti. Nejzajímavějším je rekreační využití bytů
(resp. rodinných domů) – viz kartogram. Rekreační funkce
řešeného území se projevuje v 10,4 % takových bytů z celého
bytového fondu, proti 8,4 % v Jihočeském kraji a 3,9 % v ČR.
V řešeném území je 42 sídel, kde je 50 % a více bytů využívaných pro rekreaci. Naprostá většina jich je v Podhůří, ale několik i v příhraničí – např. Dobrá (prakticky výhradně rekreační
sídlo) nebo Černý Kříž u Stožce, dále Šindlov a Svinná Lada
u Borových Lad nebo Řasnice. Např. ve Kvildě slouží pro rekreaci čtvrtina ze 102 bytů, v Českých Žlebech 40% ze 42 bytů.
Odlišnou kategorií jsou rekreační chaty (nejde o bytový fond) –
viz kapitola o rekreaci.
Dalším ze sledovaných důvodů neobydlenosti je technická
nezpůsobilost k bydlení. Takových bytů bylo v řešeném území
0,8 % (v kraji 1,1 %). Problematické lokality jsou většinou v Podhůří, např. Boubská u Vimperka, Švihov u Drslavic. V bývalém
hraničním pásmu sídla většinou zanikla zcela, „vybydlené“ poválečné bytovky jsou např. ve Sv. Tomáši, v Přední Zvonkové
a jinde. Nejvíce viditelný problém s takovými byty je např. v Perneku u Horní Plané, kde je navíc komplikován památkovou
ochranou.
Jen orientační použitelnost mají data a kartogramy o technické
infrastruktuře trvale obydlených bytů. U podílu bytů připojených
ke kanalizaci se bohužel nezjišťoval přesně charakter této kanalizace a způsob jejího zakončení, ukazuje se ale lepší stav
v sídlech okolo Lipenské nádrže a samozřejmě ve městech. V řešeném území bylo připojených bytů 78 %, což je i úroveň celého
kraje. Velmi roztříštěný je obraz bytového fondu podle podílu vytápění z centrálních zdrojů nebo s etážovým topidlem (v řešeném
území 73 % proti 81 % v kraji), viz kartogram.
Naopak velmi ilustrativní jsou 4 kartogramy o bytovém fondu
podle období výstavby. Příslušná data ze SLDB 2001 jsou založena na otázce, v jakém období byl byt postaven nebo zásadně
rekonstruován, data jsou tedy zatížena jistou chybovostí. Nejstarší
bytový fond (do roku 1919, vč. nezjištěného období výstavby)
je v Podhůří (viz kartogram). Celkově má ovšem řešené území
kvůli redukci osídlení v pohraničním pásmu poněkud menší podíl nejstarších bytů proti kraji (10,8 proti 12,3%). Pro další kartogram jsme zvolili podíl bytů z let 1946-1970, tedy z první etapy
období „budování“ pohraničí, takových bytů je v řešeném území
zvýšený podíl – významně např. ve Sv. Tomáši, Slupečné, Lipně
n.Vlt., Želnavě, Strážném, ve většině částí obce Nová Pec a v řadě
dalších. Do této etapy patří i sídliště v Loučovicích a ve Vimperku
ZSJ Staré sídliště a U stadionu.
Do období 1970-1991 patří především výstavba panelového
Nového sídliště ve Vimperku a ve Volarech a malé soubory pak
v Horní Plané, Vyšším Brodu, Lenoře a Boleticích, „bytovky“ se
ale objevily i v lokalitách typu Kvilda.
Poslední kartogram mapuje dekádu 1991–2001, kdy se již
ve výstavbě začaly uplatňovat i tržní faktory, připravenost lokalit i privatizace půdy. Údaje o bytech postavených v této
dekádě uvádíme i v absolutních číslech. V následující tabulce
je výběr ZSJ s 10 a více byty z let 1991–2001 (podle údaje
o stáří bytů ze SLDB 2001). Po roce 1991 se dokončilo několik již dříve zahájených bytových domů (BD), nebo se využily
zainvestované rezervy v existujících sídlištích. Vznikl komplex
Marína Lipno vč. nové infrastruktury (nové centrum obce
Lipno n. Vlt. se dokončilo až později). Celé řešené území bylo
podle intenzity výstavby bytů v bytových a rodinných domech
na 1000 obyvatel v této dekádě (33 bytů/1000 obyvatel) na
úrovni kraje (34).
Tab. 6: Počty bytů postavených v letech 1991–2001 (podle SLDB 2001)
obec
Vimperk
Loučovice
Lipno nad Vltavou
Vyšší Brod
Horní Planá
Frymburk
Volary
Volary
Borová Lada
Černá v Pošumaví
Stachy
Hořice na Šumavě
Vacov
Zdíkov
Šumavské Hoštice
Nová Pec
Kubova Huť
Volary
Vyšší Brod
Lenora
Horní Vltavice
Vimperk
Stožec
Stožec
řešené území celkem
ZSJ (s 10 a více bytu
Vimperk l až III
Loučovice 1. díl
Lipno nad Vltavou
Vyšší Brod
Horní Planá
Frymburk
Volary-střed
Účelové zařízení
Borová Lada
Stachy
Hořice na Šumavě
Vlkonice
Zdíkov
Šumavské Hoštice
Nové Chalupy
Kubova Huť
Sídliště
Hrudkov
Lenora
Horní Vltavice
Boubská
České Žleby
Stožec
v rodinných domech
35
9
22
46
43
30
39
0
1
15
17
14
16
26
13
2
17
17
8
11
2
11
10
10
625
v bytových domech
57
79
66
21
14
26
11
39
35
18
13
16
12
0
5
15
0
0
4
0
9
0
0
0
446
celkem
92
88
88
67
57
56
50
39
36
33
30
30
28
26
18
17
17
17
12
11
11
11
10
10
1071
Zdroj: ČSÚ (SLDB 2001)
21
V poslední tabulce jsou uvedeny celkové počty bytů dokončených po roce 2000. Čísla vykazují stavební úřady, jsou dostupné od ČSÚ jen za celé obce (opět jsou uvedeny jen obce
s výstavbou 10 a více bytů).
Tab. 7: Počty bytů dokončených v letech 2000–2006 (podle hlášení stavebních úřadů)
obec
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Volary
69
Zdíkov
9
Stachy
17
Vacov
4
Lipno nad Vltavou
0
Frymburk
11
Horní Planá
3
Vimperk
0
Lenora
3
Vyšší Brod
2
Buk
0
Záblatí
0
řešené území celkem 126
JČK celkem
1 502
ČR celkem
25 207
5
17
14
1
0
1
5
0
2
1
0
1
63
1 819
24 758
5
8
7
16
0
0
9
0
3
2
3
0
63
1 900
27 291
10
5
2
9
0
2
9
0
4
0
2
7
57
1 460
27 127
34
18
26
6
0
4
1
0
4
4
4
1
107
2 193
32 268
6
39
10
20
21
17
10
0
3
0
2
1
140
1 956
32 863
7
8
2
2
26
10
2
37
2
4
0
1
123
1 909
30 190
celkem
na 1000 obyv
2000-2006 středního stavu
136
33,6
104
64,1
78
63,3
58
42,2
47
91,3
45
33,9
39
17,2
37
4,5
21
25,9
13
5,0
11
38,6
11
31,8
679
21,0
12 739
20,4
199 704
19,6
Zdroj: ČSÚ (výkaz Stav 7-99 o dokončených bytech)
Z tabulky vyplývá, že intenzita výstavby bytů v řešeném území je
stále na úrovni kraje i ČR. Je zřejmý i nepříliš výrazný trend růstu
výstavby díky uvolňování obchodu s hypotékami ze strany finančních institucí (po roce 2008 lze očekávat růst nervozity a omezování jejich nabídky). Pro přesnější závěry by byla potřeba i čísla
o zahájených, resp. rozestavěných bytech.
Výstavba je zjevně stále soustředěna do větších středisek jak v Podhůří, tak v oblasti Lipna. Výstavba rodinných domků pro Vimperk
se evidentně dosud realizovala v jeho okolí, město ale nyní rychle
dohání přípravu lokalit a má i jiné ambiciózní projekty pro bydlení.
V Příhraničí (zejména kolem Lipna) i v Podhůří (např. na Vimpersku, ale i na Kvildě, v Borových Ladách a v jiných nejatraktivnějších sídlech) se již realizuje, nebo je hlášen rostoucí zájem
developerů bydlení – nejen individuálního, ale i formou bytových
(apartmánových) domů. Z hlediska investorů jde o místní obyvatele se zdroji příjmů často v Praze nebo v zahraničí, o solventní
tuzemské investory nejčastěji z Prahy, trvá zájem i od cizinců,
zvláště Němců a Nizozemců. Novým trendem bude nesporně
bydlení a služby pro seniory v souvislosti se stárnutím populace (tzv. aging) u nás, ale hlavně v západní Evropě. Řešené
území má nesporný potenciál pro rozvoj bydlení přechodného
i trvalého využití, který je dán růstem prostorové i sociální mobility obyvatelstva, propojováním Evropy i hrozbou globálních rizik,
proti nimž má řešené území šanci zůstat dostupným „zeleným
ostrovem klidu a bezpečí“.
22
Seznam kartogramů podle SLDB 2001 – katastrální
území:
Zalidnění trvale obydlených bytů (2001)
Bytový fond využitý pro rekreaci (2001)
Bytový fond – připojení ke kanalizaci (2001)
Bytový fond – centrální nebo etážové vytápění (2001)
Bytový fond postavený do roku 1919 (2001)
Bytový fond postavený v letech 1946–1970 (2001)
Kart. 2: Zalidnění trvale obydlených bytů (2001)
23
Kart. 3: Bytový fond využitý pro rekreaci (2001)
24
Kart. 4: Bytový fond – připojení ke kanalizaci (2001)
25
Kart. 5: Bytový fond – centrální nebo etážové vytápění (2001)
26
Kart. 6: Bytový fond postavený do roku 1919 (2001)
27
Kart. 7: Bytový fond postavený v letech 1946–1970 (2001)
28
29
30
Rekreace
Úvod
Rekreační oblast Šumava (dále jen oblast) je území s potenciálem pro dvousezónní aktivní rekreaci pobytovou a krátkodobou.
Zimní rekreace je v území zastoupena zejména sjezdovým a běžeckým lyžováním. V území chybí obtížnější sjezdové tratě a další
pestřejší nabídka zimních sportů nebo celosezónních sportovních zařízení. V řešeném území jsou záměry na výstavbu nového
sjezdového areálu Špičák, Smrčina a zpřístupnění zimního areálu
Hochficht v Rakousku. Zároveň řada sídel má záměry na výstavbu
malých sjezdovek, které stačí pro rodinnou rekreaci a výuku.
Letní rekreace patří v oblasti Lipenska k významným střediskům
celorepublikového významu rekreace u vody (koupání a vodní
sporty), celá Šumava pak k turisticky významným oblastem v přírodním prostředí (cykloturistika, turistika a další sporty). V oblasti
Lipenska jsou záměry na zkvalitnění služeb pro rekreaci především zkvalitněním infrastruktury a služeb a výstavbou nových
areálů.
Charakteristika
Fenoménem řešeného území je neobydlené rozsáhlé přírodní
území (ostrov nedotčené přírody) horského a podhorského charakteru, a rozlehlá vodní plocha s pravým břehem jezera (Lipenská vodní nádrž 4870 ha, Olšina 138 ha). 2 Předností území je
zachovalý ráz řady sídel, která neprošla rozvojem jako sídla na
německé a rakouské straně(viz kapitola Hodnoty).
Obr. 5: Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji
2. Lipensko představuje území s dvěma celorepublikovými fenomény CR – koupání a nedotčená příroda (atlas ČR).
31
Návštěvníky území jsou především rodiny s dětmi, senioři 3, skupiny (např. školní kolektivy). Převažuje letní návštěvnost 4 v oblasti
Lipenska a vyvážená návštěvnost v oblasti západní části řešeného území.
Řešené území
Řešené území tvoří zhruba tři podoblasti cestovního ruchu (dále
CR), které se liší svým potenciálem:
Lipensko
Centrální část (NP a CHKO)
Podhůří – Volarsko a západní část řešeného území Šumavy
vč. Vimperka (dále Vimpersko)
Lipensko (Horní Planá, Černá v Pošumaví, Frymburk, Lipno,
Loučovice), mimo NP, část v CHKO v současnosti charakterizuje
sezónní rekreace letní (80 %) vázaná na Lipenskou vodní nádrž.
Obce mimo CHKO v současnosti dynamicky rozvíjí služby vestovního ruchu vč. zimních aktivit.
Volarsko charakterizuje oblast NP a CHKO, meandry Vltavy
a město Volary se svým zájmovým územím jako centrum obsluhy,
práce i specifických a unikátních kulturních hodnot.
Vimpersko s významným centrem osídlení Vimperk, představuje
výchozí bod do horské oblasti vázané na lyžařská střediska i letní
turistiku. Charakter této podoblasti vytváří malé obce Šumavského podhůří s odlišným vývojem osídlení oproti ostatnímu řešenému území. Cestovní ruch je zde rozložen na letní a zimní sezónu
s menšími extrémními rozdíly návštěvnosti oproti Lipensku.
Turistika a cykloturistika
Kvalita cyklotras i tradičních turistických tras v řešeném území ve
velmi atraktivním prostředí je známá. V rámci ČR je hustota turistických tras vysoká, stále se zkvalitňující síť cyklostezek využívá
dosud nevyužitý potenciál pro hustší cyklistickou síť a rozvoj má
ještě značné rezervy. Oproti Německu a Rakousku je značená síť
poměrně řídká.
Cyklistika jako nejvýznamnější potenciál letní rekreace v řešeném území má ještě řadu možností pro rozvoj (hustší síť, služby
na stezkách, kvalita, bezpečnost, kategorizace obtížnosti atd.)
Kart. 10: Hustota značených turistických tras
Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, Vystoupil, J. a kol., 2006
3. Obdoba složení návštěvníků jako v Bavorském lese.
4. V zimní sezóně (lyžování) tvoří domácí návštěvníci 87 %. V letní sezóně (pěší a cyklo turistika) tvoří domácí návštěvníci 25 %.
32
Kart. 11: Vybrané cyklistické trasy vč. záměrů
Rekreace u vody
V řešeném území mají velký význam střediska rekreace u vody
v podoblasti Lipenska, kde dominuje letní pobytová rekreace
u vody (koupání, vodní sporty, rybolov, vodácká turistika). Unikátním prostředím jezera je jeho málo obydlená pravá strana a jeho
rozloha v rámci ČR. Problémem jsou sezónnost, služby cestovního ruchu a kvalita ubytování, která byla v minulosti orientována
na nižší standard letní rekreace. Nedostatečná je kvantita i kvalita
krytých koupališť.
Pro rozvoj vodních sportů je důležité odstranění ochranného pásma
vodního zdroje, za který je v současnosti vodní jezero vyhlášeno.
Problémem zůstává sezónní znečištění splaškovými vodami,
které v letní sezóně u řady ubytovacích kapacit není dořešeno,
resp. nevyhovuje sezónní zatížení čistíren odpadních vod, zatížení vyvážením jímek, nebo neukázněnost ve vyvážení a sledování parametrů čistění. Odstranění tohoto problému je prioritou
řešeného území a nutnou podmínkou dalšího rozvoje.
Zdroj: Atlas cestovního ruchu ČR, Vystoupil, J. a kol., 2006
Kart. 12: Letní rekreace a turistika u vody
33
Zimní sporty
Běžecké lyžování spolu se sjezdovým lyžováním představuje nejvýznamnější aktivity zimní sezóny. Potenciál těchto aktivit nemůže
konkurovat Alpám, má však svoji klientelu, která využívá zimní sezónu pro krátkodobou návštěvu nebo týdenní pobyt. Podmínkou
je vybavenost v místě a širší nabídka zimních sportovních aktivit
pro rodiny s dětmi a školní skupiny – menší sjezdovky, a existence
obtížnější sjezdovky v řešeném území, která prozatím chybí.
Projekty k rozvoji sjezdového lyžování (Špičák, Hraničník, spoj na
Hochficht) jsou považovány za zásah do ekosystémů (po dobu
cca 2 měsíců v roce). Posílení zimní sezóny je přitom klíčové pro
celoroční využití ubytovacích kapacit Lipenska i pro zvýšení nabídky zimních aktivit. Nejkvalitnějším, nejlevnějším a nejlogičtějším projektem z hlediska rekreace je zpřístupnění areálu Hochficht lanovou dráhou.
Kart. 13: Zimní sporty a rekreace – sjezdovky
34
Ubytovací kapacity
Tab. 8: Rekreační chalupy a chaty
počet obyvatel v roce
Název obce
2001 a celkový počet bytů
Boletice
292
98
Borová Lada
284
144
Buk
284
142
826
347
Drslavice
64
49
Frymburk
1 319
553
Horní Planá
2 293
887
Horní Vltavice
390
177
Hořice na Šumavě
800
311
Kratušín
52
44
Křišťanov
141
86
Kubova Huť
114
48
Kvilda
169
104
Lenora
803
374
Lipno nad Vltavou
550
229
Loučovice
1 970
852
Nicov
92
65
Nová Pec
632
330
Nové Hutě
99
60
Přední Výtoň
266
181
Stachy
1 216
601
Stožec
219
143
Strážný
285
138
Šumavské Hoštice
395
182
Vacov
1354
856
Vimperk
15 671
3 342
Volary
4 068
1 609
Vrbice
72
59
Vyšší Brod
2 561
1 021
Záblatí
340
211
Zbytiny
300
181
Zdíkov
1 608
881
Žárovná
102
46
Želnava
131
76
CELKEM
41 763
14 427
% neobydlených
bytů
0%
26 %
27 %
4%
35 %
4%
2%
15 %
5%
50 %
21 %
8%
24 %
11 %
0%
1%
32 %
15 %
37 %
9%
23 %
39 %
14 %
13 %
32 %
4%
4%
39 %
5%
30 %
14 %
21 %
17 %
20 %
počet
chat
0
30
1
474
24
795
629
82
16
16
0
19
0
5
155
27
4
106
16
31
21
8
14
3
23
2
40
21
11
31
0
6
3
38
2 651
počet rekreačních
chalup
0
11
9
22
1
15
30
1
47
0
0
1
18
13
8
35
0
3
7
24
10
54
0
4
10
102
34
3
25
36
1
13
1
1
539
objekty chat
a chalup celkem
0
41
10
496
25
810
659
83
63
16
0
20
18
18
163
62
4
109
23
55
31
62
14
7
33
104
74
24
36
67
1
19
4
39
3 190
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
Kapacita lůžek v objektech pro rodinnou rekreaci je stabilizována,
lze předpokládat modernizace a přestavby, spojené (v případě
2 651 chat v řešeném území), s řadou problémů nedostatečné
veřejné infrastruktury (hlavně technické, např.příjezd po veřejné
komunikaci, nedostatečné vymezení parcel, lesní parcely, apod.,
koncepce likvidace splašků)
35
Kart. 14: Počet objektů individuálního rekreačního ubytování v řešeném území
36
Kart. 15: Schéma rozložení chat v řešeném území
37
Kart. 16: Schéma rozložení chalup v řešeném území
38
Tab. 9: Ubytovací kapacity řešeného území
obec
Borová Lada
Frymburk
Horní Planá
Horní Vltavice
Hořice na Šumavě
Kubova Huť
Kvilda
Lenora
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Nicov
Nová Pec
Nové Hutě
Přední Výtoň
Stachy
Stožec
Strážný
Šumavské Hoštice
Vacov
Vimperk
Volary
Vyšší Brod
Záblatí
Zbytiny
Zdíkov
Želnava
součet za obce
kód obce
545902
545457
545481
545511
550205
545520
563978
550337
550353
545597
545601
529893
550451
561568
545716
550515
550523
550531
550574
550621
550647
550671
545848
550680
550701
550728
550761
počet lůžek
hotely
0
0
455
0
0
0
0
30
0
612
0
0
0
0
49
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
65
0
1 211
počet lůžek sezónní
ubytování
0
143
0
120
0
0
0
0
0
42
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
42
0
32
0
60
18
0
457
počet lůžek
ostatní ubytování
216
1 000
1 077
2 415
191
209
415
650
457
2 284
124
163
548
628
530
1 044
358
54
12
687
578
230
298
316
0
439
38
14 961
celkem
ubytovací
216
1 143
1 532
2 535
191
209
415
680
457
2938
124
163
548
628
579
1 044
358
54
12
687
620
230
330
316
60
522
38
16 629
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001
Převaha ubytovacího zařízení (cca 2/3) je umístěna na Lipensku.
Zde jsou také převážně všechna hotelová zařízení celoročního
charakteru ale zároveň i nejnižší kategorie ubytování. V současné
době existuje hlavní (80 %) a vedlejší sezóna vytíženosti (20 %).
Struktura ubytovacího zařízení není dosud stabilizovaná, ubytování vyšší kategorie představuje 7,1 % všech lůžek. Lze tedy
předpokládat, že v řešeném území bude docházet k přestavbě,
modernizaci, nové výstavbě i úbytku cca 45 % ubytovacích lůžek,
tj. 12,5 tisíc lůžek. Zároveň se předpokládá výstavba nových lůžkových kapacit.
Tabelární přehled dokládá 23 tisíc lůžek v řešeném území. Srovnatelná oblast, která ovšem nemá takový přírodní a kulturní potenciál původní zástavby – Bavorský les 5, má kapacitu 1 obyvatele/1 lůžko (při vytížení lůžek 45,5 %). Struktura lůžek řešeného
území je zčásti sezónního charakteru.
Za předpokladu standardu 3 lůžka /1 pracovní místo, je současná potřeba 5 543 pracovních příležitostí bez nepřímých služeb a výroby.
Potenciál rozvoje ubytovacích kapacit je tedy nejen v rozvoji, ale
i náhradě odpadu sezónních a nekvalitních ubytovacích služeb.
5. Oblast Bavorského lesa nabízí cca 75 000 lůžek, převážně v zařízeních středního a vyššího standartu (hotely, penziony, apartmány aj.). Míra obsazenosti ubytovacích
zařízení dosahuje v průměru 45 %. V pestré nabídce gastronomických zařízení se nabízí především regionální pokrmy. Oblast nabízí bohatou turistickou infrastrukturu a to
nejen pro hlavní sezóny, ale i mimosezónní období. V nabídce nechybí zařízení pro rodiny s dětmi a zařízení s možností využití při špatném počasí.
Oblasti Mühlviertel a Waldviertel patří v Rakousku mezi ekonomicky slabé regiony a turisticky méně exponované oblasti. Cestovní ruch je zde, až na výjimky (lyžařský
areál Hochficht, rekreační zóna Listchau), převážně extenzivní povahy a má využití pro rekreační prázdninové pobyty, krátkodobou výletní turistiku, agroturistiku a lázeňství.
Celkový počet přenocování činí zhruba 2 miliony za rok, což vypovídá o relativně nízké ubytovací kapacitě (cca 15 000–20 000 lůžek) a o nižší míře jejich využití (okolo 25
%). Z hlediska druhové skladby převažují penziony, ubytovací hostince a ubytování v soukromí. I když se jedná o dvousezónní oblast, letní sezóna v ní jednoznačně dominuje. Oblast nabízí dostatečně rozvinutou turistickou infrastrukturu, chybí atraktivní produkty a koordinace nabídky.
39
Lázeňství
Na území nejsou žádné lázně, ale řada zaniklých lázeňských míst
je ještě zachována:
Dobrá Voda v Horní Plané – zastřešená studánka, jež má
podle tradice a pověstí léčivé účinky.
Vimperk – starší balneologická literatura uvádí ve Vimperku
dokonce dvoje lázně – Ferdinandovy a Josefovy 6.
Prachatice – bývalé lázně sv. Markéty u Prachatic leží na jižním
okraji Prachatic 7. Současné záměry jsou v lázních sv. Markéty
na vybudování léčebného centra, ubytovací kapacita 288 lůžek, 300 míst stravovacích, 140 pracovních míst. Projekt předpokládá zařízení lázeňského provozu s vlastními lékařskými
službami, ambulancemi, lékárnou a wellness zázemím.
České Žleby – klimatické lázně, zaniklé.
Lázně vojenského újezdu Boletice. Vojenské zařízení rekreačního významu. Nemají statut lázní.
Projekty zapadají do požadavků návštěvníků oblasti – formování
zdravého životního stylu (wellness), zájem o preventivní a relaxační pobyty které jsou spjaty s mimořádným místem – prameny,
klima, rašelina. Obnova takové tradice v řešeném území je možná,
projekty by však měly klást důraz na kulturní a architektonická
specifika staveb, nikoliv vytvářet takové areály, které lze postavit
kdekoliv jinde.
Záměry a další územní předpoklady pro rekreační aktivity v cestovním ruchu
rozvoj kolejové dopravy místního charakteru, rozvoj hromadné
dopravy autobusové
propojení lanovou dráhou na Hochficht 8
nové lyžařské středisko Špičák, Hraničník
malé sjezdovky u stávajících sídel a drobné vybavení rekreačními aktivitami
celoroční zařízení pro rekreaci
zkvalitnění sítě cyklotras, turistických tras (nabídka strukturovaných stezek pro různé typy návštěvníků), hipotras a in-line
tras
plochy pro vodní lyžování
plochy pro rychlobruslení, plavání a golf
obsluha turistických cest včetně sociálního zařízení a občerstvení
poznávací aktivity pro návštěvníky (zooparky, botanické sbírky
Šumavy, geologie, hydrologie) typu návštěvnického centra
Obr. 6: Lázně Sv. Markéty u Prachatic
Zdroj: J. Mejsnarová
rozhledny
střední škola hotelového typu
obnova tradičního lázeňství
Lipensko lze považovat za rozvojovou rekreační oblast. Rozvoj
je podmíněn nabídkou celoročního využití. Významná bude také
nová vazba na dálnici D3. Dalším potenciálem území je regenerace střediska cestovního ruchu – Volary, jeho propojení s Lipenskem kolejovou dopravou a podpora vzniku nových poznávacích
aktivit (zoopark a poznávací centrum).
Západní část řešeného území má vyváženější rozvoj celoroční rekreace než Lipensko, potenciálem tohoto území je „OSTROV PŘÍRODY“ a zkvalitňování služeb v něm (např. ubytovacích služeb,
rozvoj drobných služeb cestovního ruchu v rámci sídel – sportovní aktivity, malé sjezdovky) a obnova kulturních hodnot.
Struktura rekreačních středisek
Platný ÚP VÚC Šumava vymezil strukturu rekreačních středisek,
která však není blíže definovaná:
hlavní centra cestovního ruchu
vedlejší centra cestovního ruchu
rozvojová střediska cestovního ruchu a rekreace
sídlo se specifickým významem pro cestovní ruch
Kategorie nebyly při pořizování ÚPD obcí využity.
Úkolem návrhu studie by mělo být vytvoření struktury sídel jako
středisek cestovního ruchu na ose podél levého břehu Vltavy
a jezera (silnice a kolejové propojení) a navrhnout strukturu rozvojových sídel s jednoznačnými prioritami pro další výstavbu i podrobnější ÚPD.
6. Dobové prameny z roku 1899 uvádějí, že Ferdinandovy lázně jsou malé a zanedbané a Josefovy jsou nové. V roce 1920 bylo zaznamenáno v katastru Vimperka, že Josefovy lázně jsou klimatické a lázně Ferdinandovy jsou pouze místního významu. Současným výzkumem nebylo možné potvrdit existenci jmenovaných lázní.
7. Podle písemných pramenů Markétiny lázně vznikly někdy v 18. století, kdy byla postavena první lázeňská budova zvaná Doktorka. Dnes jsou dochovány jen novodobé
budovy Kaple sv. Filipa Neri v lese u lázní, zvaná Patriarcha, pochází z roku 1808, přestavěná 1861. Pseudogotická kaple sv. Markéty v lázeňském parku a novobarokní
kaple u silnice pod lázněmi pocházející z roku 1862. Kapacitu 250 lůžek měli podle dobových pramenů lázně v roce 1931, kdy se zde nacházela i celá vilová čtvrť. Bývalý
lázeňský park je dnes ve značně zdevastovaném a zanedbaném stavu.
8. Areál Hochficht na hranicích s ČR, u silničního přechodu Zvonková, představuje nejbližší sjezdové vybavení Šumavy s těžkou obtížností sjezdovek. Areál je přístupný silničním přechodem přes Zvonkovou, kde jezdí i skibus. Zkvalitnění přímého vstupu do areálu je možné lanovou dráhou z Nové Pece, popř. sjezdovkou podél lanovky.
40
Technická infrastruktura a občanská vybavenost
Technická infrastruktura a občanská vybavost ve veřejném zájmu
byly vyhodnoceny na základě rozboru struktury osídlení.
Pro účely rozboru byl stanoven seznam sídel dle ZSJ, která náleží
do současné stabilizované sítě:
Struktura osídlení
Technická infrastruktura a občanské vybavení ve veřejném zájmu
jsou úzce propojeny s významem sídel v řešeném území. Rozvoj,
modernizaci a obnovu je možné hodnotit pouze v souvislosti se
sídelní strukturou, která není v ZÚR zatím stanovena. Pro účely
hodnocení, hledání střetů a problémů slouží především:
zpřesnění vymezení rozvojových sídel – center osídlení a center základní obsluhy, kde rozvoj přesahuje svým významem
území jedné obce
zpřesnění významu sídel pro ÚAP ORP a zadání ÚP obcí 9
stanovení priorit rozvoje sídel v regionu dle navržených kategorií na základě principu hospodárnosti
stanovení územních podmínek pro rozvoj sídel s ohledem na
ochranu hodnot, podmínky pro rozvoj zastavitelného území
pro funkci bydlení, výrobu a rekreaci
Centrum osídlení
Výklad pojmu: Město pro rozvoj všech funkcí a činností náležejících do sociálního a hospodářského pilíře, zejména ploch pro
výrobu, sklady a výrobní služby nadmístního charakteru,
bydlení,
veřejnou infrastrukturu – občanského vybavení, zejména nadmístního vybavení – středního školství, kulturních zařízení,
zdravotnických služeb, sociálních služeb, komunálních služeb,
rekreace a cestovního ruchu, zejména služeb cestovního ruchu,
komplexní technické infrastruktury,
struktury dopravní obsluhy, zejména pro zájmové území centra osídlení.
Stávající struktura v řešeném území má několik charakteristik:
Provázanost veřejné infrastruktury na okresní města Prachatice a Český Krumlov
Vazby do Německa a Rakouska
Silná vyjížďka do škol a za prací (Vimperk, Prachatice, Český
Krumlov, České Budějovice)
Vypovídající obraz dojížďky řešeného území však dává relativně
méně významná dojížďka velikostních skupin 10–50 osob, která
mapuje dojížďku z malých sídel.
V řešeném území je jedno centrum osídlení – Vimperk, centra
Prachatice a Český Krumlov mají v řešeném území vymezené zájmové území, ale leží mimo.
Centrum základní obsluhy
Výklad pojmu: Obec (město) pro rozvoj základních funkcí a činností náležejících do sociálního a hospodářského pilíře, zejména
ploch pro
výrobu a výrobní služby charakteru,
bydlení,
Kart. 17: Dojížďky v řešeném území
Dojížďka velikostních skupin 50–500 osob Dojížďka za prací za hranice
Dojížďka velikostních skupin 10–50 osob
Zdroj: SLBD 2001
9. Lze předpokládat, že obce budou mít snahu přehodnotit platné územní plány do doby, než vstoupí v platnost § 102(2) SZ
41
veřejnou infrastrukturu – základní občanského vybavení v oblasti školství, kultury zdravotnictví a sociálních služeb,
rekreace a cestovního ruchu, zejména služeb cestovního ruchu,
komplexní technické infrastruktury.
Pro řešené území jsou do této kategorie zařazeny tyto obce
a města:
Návrh prověří obce
Frymburk
Borová Lada
Horní Planá
Lenora
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Stachy
Strážný
Volary
Vyšší Brod
Zdíkov
Vacov
Ostatní sídla
Výklad pojmu: Sídla jsou určená pro stabilizaci stávajících základních funkcí a činností náležejících do sociálního a hospodářského pilíře, zejména ploch pro
výrobní služby charakteru,
bydlení,
a rozvoj rekreace a cestovního ruchu, zejména zařízení pro
služby cestovního ruchu.
Struktura těchto ostatních sídel bude předmětem návrhové části,
kde bude třeba dále strukturovat typy osídlení.
Hodnocení a záměry technické infrastruktury
K hodnocení byly použity údaje: SLBD 2001, zdroj ČSÚ, aktuální
údaje obcí získané dotazníkovou akcí, popř. přímým pohovorem,
územní energetický koncept Šumava SEVEn 1998, údaje krajských dokumentů.
Vodohospodářství
Kromě území, kde již existuje skupinový vodovod, jsou nedostatečné zdroje v celé oblasti řešeného území hlavně v oblastech
s vyšší letní návštěvností. Současné návrhy vychází z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro Jihočeský kraj.
V rámci rozvojových programů jsou navrženy čistírny odpadních
vod (ČOV) pro sídla s počtem obyvatel vyšším než 500 EO, nebo
je navrženo odkanalizování pomocí společných kanalizačních
sítí pro více obcí. Návrhy Plánu rozvoje jsou však nereflektují budoucí záměry v území pravděpodobně z důvodů jejich značné
proměnlivosti a nezávaznosti.
Na území Lipenska je navrhován nový skupinový vodovod Lipensko. Centrálním vodojemem pro skupinový vodovod bude nový
42
vodojem Lískovec s úpravnou vody u osady Bližná. Zdrojem vody
bude vrt HJ-5 a Štola Josef. Na vodovod budou napojeny obce
Horní Planá, Černá v Pošumaví, Frymburk, Lipno nad Vltavou
a osady ležící v okolí Lipenského jezera.
Na vodovod by měly být napojeny další rozvojové obce (Nová
Pec, Želnava, Pernek, atd.)
Schéma dokládá stupeň zásobování počtu bytů vodovodem na
území obce. Nezobrazuje však odlišnosti mezi částí obce. Ze
schéma je patrné, že severní oblasti řešeného území jsou napojeny na místní vodovody s dostatečnou kapacitou pro trvalé
osídlení a s problémy v sezóně, kdy narůstá počet návštěvníků
a spotřeba. Značné množství obcí je zásobována lokálními zdroji,
převažuje území Vimperska-podšumaví. U těchto zdrojů je hlavně
problémem následná likvidace splaškové vody.
Výstavba polipenského vodovodu zkvalitní podmínky pro sídelní
strukturu a centra rekreace. V rozvojových plánech se uvádí vždy
obce včetně pravého břehu.
Polipenský vodovod vyřadí zdroj pitné vody z Lipenského jezera
a předpokládá se, že uvolní možnost využití jezera pro rekreaci.
Kanalizace a čistírny odpadních vod
Ze struktury osídlení je patrné, že vyhovující likvidace splaškových vod je ve Vimperku a Volarech. Ostatní rozvoj měst, obcí
a sídel řešeného území je třeba v návrhu podmínit způsobem
likvidace splaškových vod. Schéma dokládá stupeň likvidace
v řešeném území (pouze ve větších sídlech) a velké množství
obcí s bez centrální likvidace splašků. Samostatným problémem
je malá zainvestovanost chat a rekreačních chalup, zejména oblastí s velkým počtem rekreačních objektů sezónního charakteru
Čachrov, Černá v P., Frymburk, H. Planá, Lipno n. V. a Nová Pec.
Největším problémem je likvidace splašků, nepřímým důsledkem
je znečištění jezera v letním období.
Pro řešené území jsou zpracovány generely rozvoje likvidace
splaškových vod. Záměr navrhuje tato opatření:
nové ČOV v rekreačních oblastech musí být flexibilní, schopné
reagovat na výrazné výkyvy zatížení v průběhu roku
u malých sídel, zejména trvale obydlených s vybudovanou jednotnou kanalizací, kde ani v letní sezóně nepřekročí produkce
znečištění 500 EO, lze připustit výstavbu technicky a provozně méně náročných ČOV s mechanickým předčištěním
(septik) a dočištěním odpadních vod ve stabilizační nádrži,
biologickém skrápěném filtru nebo zemním filtru. Zemní filtry,
obdobně jako technicky vyspělé aktivační ČOV je vhodné instalovat v sídlech s oddílnou splaškovou kanalizací.
pro malé lokality do 50 EO realizovat čištění v septicích s dočištěním na zemních filtrech. Domovní biologické ČOV instalovat
především při zvýšených nárocích na kvalitu vyčištěné vody.
pro lokality s rozptýlenou, především chatovou zástavbou, je
záměr i pro výhled odkanalizování do jímek na vyvážení.
Kart. 18: Území obce a stupeň napojení bytů na vodovod
43
Kart. 19: Území obce a stupeň napojení bytů na centrální ČOV
44
Kart. 20: Území obce a stupeň napojení bytů na jímky
45
Tyto záměry by měly být posouzeny z hlediska potřeb vysoké
kvality vod v Lipenském jezeře; převážná část chat a sezónního
ubytování je v bezprostřední blízkosti jezera a generel nepředpokládá zpřísněnou likvidaci splaškových vod.
Mimořádně technicky kvalitní zneškodnění odpadních vod je
podmínkou rozvoje rekreace, tato podmínka musí být řešena
v rámci návrhu kategorie sídelní struktury řešeného území jako
podklad pro ÚPD.
Energetika
Zásobování plynem
V řešeném území je zásobování plynem ve větších obcích. Problémem v ostatním území je malá hustota spotřeby a vzdálenost
od liniových plynovodů. V generelech pro řešené území se předpokládá dokončení plynofikace v centech základní obsluhy.
Nadřazená soustava plynovodní sítě je navržena přes řešené
území – trasa A – cca 78,5 km dlouhá – od Lhoty pod Horami
u Temelína, po okraj řešeného území u Boletic, s přechodem nádrže Lipno u Dolní Vltavice a pokračující na pravém břehu Lipenské nádrže přes k. ú. Kyselov, podél místní komunikace, s ukončením na státní hranici.
V řešeném území se předpokládá rozvoj plynofikace v oblasti západní Šumavy, koridor Horní Vltavice – Kubova Huť – Vlčí Jámy
a Lipenska. Vzhledem k rozptýlené sídelní struktuře se nepředpokládá významnější rozvoj plynofikace celé oblasti.
Vysokotlaké plynovody – záměry
Propojení tranzitního plynovodu Transgas s tranzitní větví WAG
v Rakousku, varianta A přes Frymburk
Propojení tranzitních plynovodů Transgas s WAG varianta B
přes Frymburk, Lipno n. Vlt., Přední Výtoň, Kapličky
VTL plynovod Lenora- Strážný
VTL ZP Lenora – propojení do SRN - Strážný, Hliniště, Řasnice, Vlčí Jámy, České Žleby
VTL ZP Hodňov – Černá v Pošumaví – Horní Planá
VTL ZP Polná – Hořice na Šumavě – Polná u Českého Krumlova, Mýto u Hořic na Šumavě, Hořice na Šumavě, Boletice
VTL ZP Chvalšiny – Horní Planá (Boletice) – Horní Planá,
Polná u Českého Krumlova, Chvalšiny
VTL ZP Vyšší Brod – Loučovice – Loučovice, Vyšší Brod, Mnichovice u Loučovic
VTL ZP Vlčí Jámy – Horní Vltavice – Horní Vltavice, Houžná,
Vlčí Jámy
VTL ZP Horní Dvořiště – Studánky – Vyšší Brod – Horní Dvořiště
46
Centralizované zásobování teplem CZT
V řešeném území se předpokládá stabilizace a rozvoj již existujících systémů CZT v H. Plané, Lipně n. V., Loučovicích, Vimperku
a ve Volarech.
Rozvoj výroby a distribuce elektrické energie
Stávající pokrytí elektrickou energií je stabilizované. Rozvojové
záměry výroby a distribuce elektrické energie:
VVN 110 – Těšovice – Volary: Přívodní vedení 110 kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22 kV Volary
VVN 110 – Lipno nad Vltavou – Rybník: Přívodní vedení 110 kV
pro trakční transformovnu s rozvodnou 110/27 kV Rybník
VNN 110 – Větřní – Horní Planá: Přívodní vedení 110 kV pro
transformovnu s rozvodnou 110/22 kV Horní Planá
VNN 110 – krátké vedení Lipno nad Vltavou: Přívodního vedení 110 kV pro trakční transformovnu s rozvodnou 110/27 kV
Lipno nad Vltavou
Trakční transformovna s rozvodnou 110/27 kV Lipno nad Vltavou: Trakční transformovna s rozvodnou 110/27 kV Lipno pro
elektrifikaci tratí ČD
Transformovna s rozvodnou 110/22 kV – Horní Planá: Transformovna s rozvodnou 110/22 kV Horní Planá, která řeší deficit elektrického výkonu v dané oblasti
Transformovna s rozvodnou 110/22 kV – Volary: Transformovna s rozvodnou 110/22 kV – Volary, která řeší deficit elektrického výkonu ve Volarech a části Šumavy
Obnovitelné zdroje energie
Představují do budoucna nepostradatelnou složku kombinace
energetických zdrojů. Předpokládá se využití obnovitelných
zdrojů energie ve větším rozsahu. Velký potenciál je především ve
využití biomasy, bioplynu, zejména pak odpadního dřeva, slámy
a sena. Generely pro řešené území zdůrazňují především podporu ekologicky vhodnějšího bio paliva – zejména dřeva (úvahy
o kotelně ve Frymburku, Horní Plané) a využití tepelných čerpadel
(Borová Lada, H. Planá).
Větrné elektrárny
Nemohou se umisťovat na území NP a CHKO. V řešeném území
to znamená teoreticky využitelnou oblast severovýchodně a východně od Lipenska, pokud by nenarušily místa krajinného
rázu.
Sluneční energie
Podmínky pro využití sluneční energie v řešeném území jsou
dobré- především pro osamocené objekty, horské chaty a v místech, kde přivedení elektřiny je ekonomicky neúnosné. Toto zařízení, pokud je pro individuální objekty, nemá výraznější negativní
vliv na ochranu přírody a životní prostředí. U větších technologických objektů by bylo nutné posoudit jejich vliv na krajinný ráz.
Kart. 21: Území obce a stupeň napojení bytů na plyn
47
Kart. 22: Hodnocení zainvestovanosti území (multikriteriální hodnocení) s využitím zdroje ČSÚ
48
Malé vodní elektrárny
Využívání vodní energie má na Šumavě tradici. Malé vodní elektrárny zatím nemají vý znamný potenciál, jediný projekt existuje
v Nové peci. Individuelně bude nutné posuzovat vliv zařízení zejména na životní prostředí, na vodní režim území a na krajinný
ráz. Na druhé straně bude nutné zohlednit potřebnou míru efektivnosti investice a dobu její návratnosti. Nezbytné bude porovnání s dalšími možnými zdroji elektrické energie a jejími způsoby
zásobování.
Využití biomasy
Využívání biomasy a odpadního dřeva je omezeno režimem
ochrany v lesích patřících do NP a CHKO. Palivo může být výhledově více uplatněno v podhůří.
Závěr
Technická infrastruktura je úzce propojena se sídlení strukturou.
Při hodnocení zainvestovanosti je rozhodující pozice sídla ve
struktuře osídlení.
Lipensko je rozvojovou oblastí, kde jsou podmínkou investice do
zásobování pitnou vodou, plynofikace a modernizace a dostavba
ČOV celého území.
Sídla na spojnici Volar a Horní Plané – Pernek, Želnava, Chlum,
Pěkná, Slunečná – jsou z hlediska technické infrastruktury slabá
a jejich rozvoj bude podmíněn rozvojem zásobování pitnou vodou, kanalizací a plynofikací.
Sídla na silnici I/4 jsou v záměrech zařazena pro plynofikaci.
V těchto sídlech, a také v celé západní části Šumavy, je však rozvoj ( především služeb cestovního ruchu) podmíněn rozvojem vodovodů (hlavně nových zdrojů) a čistěním splaškových vod. Tyto
záměry se neobjevují v žádných krajských koncepcích, infrastruktura je zde závislá převážně na lokálních soustavách.
Stávající města zajišťující obsluhu území mají zainvestovanost
území na dobré úrovni. Problém je především u center základní
obsluhy: Vimperk, Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Dvořiště,
Horní Planá, Hořice na Šumavě, Kvilda, Lenora, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Stachy, Strážný, Volary, Vyšší Brod, Zdíkov.
Hodnocení a záměry občanského vybavení ve veřejném zájmu
Objem a dostupnost veřejných služeb
Významným faktorem pro ekonomickou výkonnost regionů je
objem a kvalita dostupných veřejných služeb občanského vybavení.
Statistická data o objemu a dostupnosti veřejných služeb jsou
vesměs k dispozici pouze za okresy. Z údajů jihočeské statistiky
vyplývá, že nabídka veřejných služeb v okresech Český Krumlov a Prachatice je vesměs kvantitativně menší nežli v ostatních
okresech kraje. Pro šumavskou část obou okresů to znamená, že
služby nadmístního významu, vesměs umístěné mimo tuto část
(převážně v Prachaticích, Českém Krumlově a Vimperku) jsou
poddimenzované a zároveň obtížně fyzicky dostupné.
Kart. 23: Rozmístění veřejného občanského vybavení
Rozhodující jsou investice do vodohospodářství. Samostatný problém představuje západní část řešeného území, kde jsou zejména
lokální soustavy a zdroje, které jsou většinou na hranicích kapacit.
Zdroj: vlastní šetření
49
Školství
Tab. 10: Školství
Základní škola
hodnotově
Dojížďka
Kapacita
Základní
Název
Počet Mateřská Základní
(1 bod = 1.
do
Střední
základních
umělecká
obce
obyvatel školka
škola
stupeň,
základních
škola
škol
škola
2 body=1.
škol
a 2. stupeň)
Vacov
1354
1
1
250
2
0
0
Nicov
92
0
0
0
0
dojížďka do ZS Stachy (z www.nicov.cz)
0
0
Vrbice
72
0
0
0
0
dojížďka do ZS Vacov (dle mapy)
0
0
Stachy
1216
2
2
330
4
z toho Javorník 130
0
1
Zdíkov
1608
1
1
300
2
0
0
Vimperk
8390
4
4
1530
8
1
1
dojížďka do ZS Borová Lada, na 2.stupeň do
Nové Hutě
99
0
0
0
0
0
0
ZS Zdíkov (z www.mujweb.cz/www/borlada/)
dojížďka do ZS Borová Lada, na 2.stupeň do
Kvilda
169
0
0
0
0
0
0
ZS Vimperk (z www.mujweb.cz/www/borlada/)
2. stupeň dojížďka do ZS Vimperk
Borová Lada
284
1
1
40
1
0
0
(z www.mujweb.cz/www/borlada/)
dojížďka do ZS Šumavské Hoštice
Buk
284
0
0
0
0
0
0
(z www.sumavskehostice.cz)
Žárovná
113
0
0
0
0
0
0
Šumavské Hoštice 395
1
1
200
2
0
0
Drslavice
64
0
0
0
0
0
0
Kratušín
52
0
0
0
0
0
0
Horní Vltavice
390
1
1
40
1
0
0
(z www.hornivltavice.cz)
Záblatí
352
0
0
0
0
0
0
Volary
4068
1
1
750
2
0
1
dojížďka do ZS Horní Vltavice
Kubova Huť
114
0
0
0
0
0
0
(dle www.kubova-hut.cz)
Strážný
285
1
1
40
1
0
0
Lenora
803
1
1
75
1
2. stupeň dojížďka do ZS Volary
0
0
Zbytiny
300
0
1
60
1
0
0
Stožec
219
1
1
16
1
0
0
Křišťanov
141
0
0
0
0
dojížďka do Zbytiny, 2. stupeň do ZS Volary
0
0
Boletice
292
0
0
0
0
dojížďka do ZS Chvalsiny (z www.chvalsiny.cz) 0
0
Nová Pec
632
1
1
120
1
2. stupeň dojížďka do Horní Plané
0
0
Želnava
131
0
0
0
0
dojížďka do ZS Horní Planá
0
0
Horní Planá
2293
1
2
395
4
0
0
Hořice na Šumavě 800
1
1
60
1
0
0
dojížďka na 2. stupeň do Horní Plané
Černá v Pošumaví 826
1
1
125
1
0
0
(dle www.cernavposumavi.cz)
Frymburk
1319
1
1
250
2
0
0
Přední Výtoň
266
0
0
0
0
dojížďka do ZS Loučovice
0
0
Vyšší Brod
2561
1
1
370
2
0
0
50
Základní škola
hodnotově
Dojížďka
Kapacita
Název
Počet Mateřská Základní
(1 bod = 1.
do
základních
obce
obyvatel školka
škola
stupeň,
základních
škol
2 body=1.
škol
a 2. stupeň)
Lipno nad Vltavou
550
1
1
35
1
dojížďka do ZS Loučovice
Loučovice
1970
1
2
332
4
Český Krumlov
14443
9
6
2185
12
Prachatice
11843
2
5
1900
10
V mateřských školách v okresu Český Krumlov bylo 190 míst na
1000 obyvatel do 15 let oproti krajskému průměru 195; okres
Prachatice je v počtu míst v mateřských školách dokonce nadprůměrný, z detailnějšího průzkumu se lze domnívat, že existuje
významný rozdíl mezi šumavskou a ostatní částí okresu.
Kritičtější nežli kvantitativní údaje o kapacitách veřejného vybavení se jeví fyzická dostupnost těchto zařízení. V obcích bez jakékoliv školy žije 7,23 % obyvatel řešeného území.
Ve školství se kvantitativní nerovnováhy v nabídce veřejných služeb týkají zejména míst ve středních školách (gymnasiích, středních odborných školách a středních odborných učilištích), kde
v roce 2005 bylo v okresu Český Krumlov celkem 202 míst na
1000 obyvatel ve věku do 15 let a v okresu Prachatice celkem
233 míst oproti celokrajskému průměru 364 míst.
V celém řešeném území se nachází jen jediné gymnasium ve Vimperku (z řešeného území dojíždějí studenti též do gymnasií v Prachaticích a Českém Krumlově), další dvě střední odborné školy
jsou též ve Vimperku. Pro rozvoj oblasti především pro cestovní
ruch by bylo vhodným regionálním záměrem posílení středního
školství se specializací na cestovní ruch. Teritoriálně nejvhodnější
oblastí by byly Volary.
0
0
3
3
0
0
1
1
Zdroj: internetové stránky obcí
centrum osídlení
centrum základní obsluhy
Tabelární přehled dokládá poměrně velké množství obcí s nižším
stupněm škol. Tento stav lze hodnotit jako významnou hodnotu
sociálního pilíře, kterou je třeba podporovat pro vyvážený stav
v území, tj. pro stabilizaci počtu obyvatel. Z celkem 34 obcí v řešeném území jich má 19 mateřskou školu, 8 obcí má plnou devítiletou základní školu, dalších 12 obcí mají základní školu s 1. až
5. ročníkem.
Základní
Střední
umělecká
škola
škola
Vyšší školství není v řešeném území zastoupeno a nenachází se
ani v Prachaticích.
Vítané by mohlo být působení vysokých škol z nedalekých Českých Budějovicích tématicky spojené s ochranou přírody v řešeném území, což by mohlo vyústit do prospěšné spolupráce s Národním parkem nebo a CHKO při zakládání center vzdělávání
a výzkumu.
Zdravotnictví a sociální služby
Sociální služby
Jediným statisticky sledovaným ukazatelem, kde okres Prachatice
a pravděpodobně i Český Krumlov (data nebyla k dispozici, jedná
se o odhad) mohou vykázat lepší nežli celokrajské výsledky, jsou
zařízení sociální péče pro seniory. Okres Prachatice nabízí 54,5
místa v domovech důchodců oproti celokrajským 32,0 místům.
Ale i tak lze konstatovat, že tyto služby jsou nedostatečné. Sociální služby jsou v centrech základní obsluhy zastoupené pouze
v 33% obcí, což současně dokládá velké vzdálenosti při terénní
péči s velkými dojížďkovými vzdálenostmi. Zlepšení stávající situace je možné buď takovou politikou územního rozvoje, která nebude podporovat rozvoj (druhého) bydlení v osadách a částech
obcí v odloučené poloze (starší generace bude tedy přicházet do
vybraných již vybavených sídel) nebo regionální podporou dovybavení center základní obsluhy.
51
Tab 11: Sociální služby
Název obce
Vacov
Nicov
Vrbice
Stachy
Zdíkov
Vimperk
Nové Hutě
Kvilda
Borová Lada
Buk
Žárovná
Šumavské Hoštice
Drslavice
Kratušín
Horní Vltavice
Záblatí
Volary
Kubova Huť
Strážný
Lenora
Zbytiny
Stožec
Křišťanov
Boletice
Nová Pec
Želnava
Horní Planá
Hořice na Šumavě
Frymburk
Přední Výtoň
Vyšší Brod
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Kašperské hory
Český Krumlov
Prachatice
Počet obyvatel
1354
92
72
1216
1608
8390
99
169
284
284
113
395
64
52
390
352
4068
114
285
803
300
219
141
292
632
131
2293
800
826
1319
266
2561
550
1970
1603
14 443
11 843
centrum osídlení
52
Domov s pečovatelskou službou
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
1
0
1
0
3
2
Domov důchodců
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
Zdravotnictví
specialisté (zubař,
gynekolog)
(1bod=zubař nebo
gynekolog ambulantně,
2body=zubní nebo
gynekologická
ordinace)
0
0
0
1
1
11
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
1
0
4
0
2
1
15
12
1
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
2
1
0
3
0
0
0
1
1
1
0
0
3
2
23
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
8
0
0
1
0
0
0
0
0
0
4
0
2
3
0
11
0
4
2
31
25
centrum osídlení
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
Zdravotnická záchranná
služba – výjezdové
stanoviště
specialisté ambulantně
2
0
0
3
5
15
0
1
1
0
0
0
0
0
1
0
4
0
1
2
0
0
0
0
0
0
4
3
2
4
0
3
2
3
2
25
24
Zdravotnická záchranná
služba
specialisté (zubař,
gynekolog)
0
0
0
1
3
1
0
1
1
0
0
0
0
0
1
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
1
2
0
0
1
2
1
0
1
0
nemocnice
praktický lékař +
praktický lékař
pro děti a dorost
(1bod=praktický
lékař ambulantně, 2
body=praktický lékař)
1
0
0
1
1
7
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
1
0
0
0
0
0
0
2
1
0
2
0
1
0
1
1
12
12
ambulance
praktický lékař –
ambulantně
1354
92
72
1216
1608
8390
99
169
284
284
113
395
64
52
390
352
4068
114
285
803
300
219
141
292
632
131
2293
800
826
1319
266
2561
550
1970
1603
14443
11843
praktický lékař
Vacov
Nicov
Vrbice
Stachy
Zdíkov
Vimperk
Nové Hutě
Kvilda
Borová Lada
Buk
Žárovná
Šumavské Hoštice
Drslavice
Kratušín
Horní Vltavice
Záblatí
Volary
Kubova Huť
Strážný
Lenora
Zbytiny
Stožec
Křišťanov
Boletice
Nová Pec
Želnava
Horní Planá
Hořice na Šumavě
Frymburk
Přední Výtoň
Vyšší Brod
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Kašperské hory
Český Krumlov
Prachatice
počet obyvatel
Název obce
Tab 12: Zdravotnictví
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
0
0
53
Z tabelárního přehledu vyplývá, že nemocnice se nacházejí mimo
řešené území, nejbližší jsou v okresních městech. Tento stav odpovídá záměrům zdravotnictví, nepředpokládá se jeho změna.
Pro řešené území jsou typické ambulance praktického lékaře,
který do místa dojíždí. Tato služba chybí ovšem v Nové Peci.
Klíčovou službou pro hodnocení sociálního pilíře je záchranná
služba, jejiž zařízení jsou umístěna mimo řešené území. Z toho
vyplývá vyšší dojížďková vzdálenost a delší čas dojezdu nad
požadovaný standard. Pomalá dostupnost rychlé záchranné
služby představuje zřetelnou překážku pro stabilizaci nebo růst
populace v řešeném území. V řešeném území by bylo vzhledem
k počtu návštěvníků třeba stabilizovat službu v některém z těchto
sídel – Vimperk (počet lékařů v místě a úvahy o rozvoji ubytování lázeňského typu), Volary (poloha) nebo H. Planá (poloha).
Západní část řešeného území pokrývá služba v Prachaticích, problematická je proto spíše oblast kolem Lipna.
V oblasti zdravotnické péče oba okresy hluboce nedosahují celokrajského průměru 283 obyvatele na lékaře (Český Krumlov 367
obyvatel na lékaře, Prachatice 359 obyvatel na lékaře). I po eliminaci okresu České Budějovice s výrazně nadprůměrnou vybaveností vzhledem k celokrajským zařízením je ukazatel zkoumaných
okresů ve srovnání s dalšími okresy nejméně příznivý. Lékařské
služby ambulantní péče v okresu Český Krumlov poskytuje 21,2
přepočtených lékařů a v okresu Prachatice 22,4 osob na 10 000
obyvatel oproti krajskému průměru 25,9 osob.
Jediná nemocnice je ve Vimperku, část území spáduje k nemocnicím v Prachaticích a Českém Krumlově. Samostatná ordinace
praktického lékaře se nachází pro dospělé jen v 11 obcích a pro
děti a dorost dokonce jen v 5 obcích. Do dalších 7 obcí (dospělí)
respektive 9 obcí (děti a dorost) a dalších 5 částí obcí (dospělí)
respektive 1 části obce (děti a dorost) lékař občas zajíždí. Obdobně obtížná je dosažitelnost lékařské péče stomatologické
a gynekologické. V obcích bez jakékoliv (i občasné) přítomnosti
lékaře žije 9,8 % obyvatel řešeného území.
Kulturní a další vybraná vybavenost
Tab. 13: Kulturní a vybraná sportovní zařízení
Název
počet
Kulturní
obce
obyvatel
dům
Vacov
1354
Nicov
92
Vrbice
72
Stachy
1216
Zdíkov
1608
Vimperk
8390
kult. dům
Nové Hutě
99
Kvilda
169
Borová Lada
284
Buk
284
Žárovná
113
Šumavské Hoštice
395
Drslavice
64
Kratušín
52
Horní Vltavice
390
Záblatí
352
Volary
4068
Kubova Huť
114
Strážný
285
Lenora
803
Zbytiny
300
Stožec
219
Křišťanov
141
Boletice
292
Nová Pec
632
Želnava
131
-
54
kino
knihovna
kino
kino
-
knihovna
knihovna
knihovna
knihovna
-
Galerie,
památník apod.
muzeum
galerie a muzeum
muzeum
galerie a muzeum
muzeum
-
Bazén či
koupaliště
-
sjezdovka
sjezd.
zim. st. a sj.
sjezd.
sjezd.
sjezd.
sjezd.
sjezd.
-
Název
obce
Horní Planá
Hořice na Šumavě
Frymburk
Přední Výtoň
Vyšší Brod
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Kašperské hory
Český Krumlov
Prachatice
počet
obyvatel
2293
800
826
1319
266
2561
550
1970
1603
14443
11843
Kulturní
dům
kulturní dům
kulturní dům
kulturní dům
kulturní dům
kino
knihovna
kino
kino (2x)
kino
knihovna
knihovna
knihovna
knihovna
knihovna (3x)
knihovna
centrum osídlení
Galerie,
památník apod.
muzeum
muzeum
muzeum
muzeum
muzeum
Bazén či
koupaliště
-bazén, golf
bazén
bazén
sjezdovka
sjezd.
sjezd.
-
Kulturní vybavenost je soustředěna téměř výlučně v centrech
základní obsluhy. Existuje stabilní síť knihoven s přístupem k internetu.
Početnější jsou zařízení zaměřená na návštěvníky – muzea. Sklářská tradice je zastoupena velice nevýrazně.
Řada obcí má vybavenost na zimní sporty - vleky, ikdyž jejich
atraktivita je pouze pro menší okruh návštěvníků (chybí náročné
tratě).
Závěr
Špatná dostupnost veřejných služeb je při poměrně špatné dopravní obslužnosti významným faktorem kvality života s dopady
na atraktivitu, a tudíž i ekonomickou prosperitu. Významně to kontrastuje s poměry například v přilehlé části rakouského Mühlviertelu (viz kapitola Širší vztahy). Největším problémem je udržení
menších škol v území, pokrytí sociálními službami a vybudování
záchranné služby s rychlou dojížďkou. Služby nepokrývají v oblasti sociálních a zdravotnických služeb území tak, aby byl dosažen vyvážený stav území s ostatními pilíři, tj. pilířem přírodním
a hospodářským, přičemž disparity sociálního pilíře se negativně
promítají do pilíře hospodářského.
55
Dopravní infrastruktura
Dopravní vazby v rámci Evropy, ČR, kraje
V evropských souvislostech můžeme sledovat základní dopravní
směry vedoucí řešeným územím resp. jeho okolím – jedná se
zejména o severojižní směr Praha – České Budějovice – Linec,
a to jak železniční, tak i silniční koridor. Dostavba kapacitního
silničního i železničního propojení má přispět k odstranění pozůstatků „železné opony“ v přeshraničních vazbách, přispět občanům, podnikatelům, cestovnímu ruchu a umožnit vyšší využití
potenciálu kraje.
Sledovaná oblast je ve svých okrajových polohách (z hlediska
širších souvislostí) proťata dvěma mezinárodními železničními
tratěmi. V západní poloze je to trať Plzeň – Klatovy – Železná
Ruda – Bayerisch Einstein – Zwiesel – Regen s pokračováním do
Mnichova. Ve východní poloze pak trať sítě TEN-T Praha – České
Budějovice – Horní Dvořiště – Summerau – Linec a regionálními
tratěmi České Budějovice – Český Krumlov – Černý Kříž – Volary s odbočkou Černý Kříž – Nové Údolí a Rybník – Lipno nad
Vltavou.
Trať Praha – Linec jako železniční trasa E55/E551 má prioritní
význam v evropských souvislostech. Tato trať je významná z hlediska mezistátní dopravy zboží. Jedná se IV. tranzitní železniční
koridor České republiky, který je součástí PRIORITNÍHO PROJEKTU EU č. 22 – sítě TEN-T (železniční osa Atény – Praha –
Norimberk – Drážďany s ramenem Praha – Linec. Tento úsek je
navržen na parametry dvoukolejné elektrizované tratě o rychlosti
160 km/h (současná traťová rychlost v úseku České Budějovice –
Horní Dvořiště je jen 70 km/h). Část z Prahy do Českých Budějovic je již ve výstavbě a dle usnesení vlády ČR má být dokončena
v roce 2016. Územně nedořešený je zatím úsek Ševětín – České
Budějovice; v současné době se připravuje schvalovací proces
2. změny ÚP VÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace, který koridor trasy jednoznačně vymezí.
Na propojení mezi Českými Budějovicemi a Lincem (na českém
území) byla zpracována vyhledávací studie. Při projednávání
konceptu ÚP VÚC Jihočeského kraje přijalo zastupitelstvo JČK
usnesení preferovat tzv. „kaplickou trasu“. Na základě zpracované technicko-ekonomické studie probíhají jednání v rámci EU
i s rakouskou stranou o budoucí výstavbě nové tratě, protože současná kapacita bude vyčerpána nejpozději v r. 2025.
Eurokoridor sever – jih
Iniciativa Eurokoridor Sever-jih je jedním z prostředků posilujících
význam a možnost kvalitního a kapacitního propojení středního
pásu Evropy – E55 – trasa TEN-T. Dálnice D3/R3 a IV. tranzitní
železniční koridor ČR území tanguje skrze hraniční přechod Dolní
Dvořiště stejně tak jako IV. tranzitní železniční koridor (Horní Dvořiště).
56
Mezinárodní projekt Adriatic-Baltic Landbridge, kterého se
účastní sedm evropských zemí, je zaměřen na tranzitní dopravu
s cílem propojit Jaderské a Baltské moře. Osa Balt–Jadran (přes
„Štětín-Berlín – Drážďany – Praha – České Budějovice – Linec –
Salzburg – Villach – s pokračováním na Terst / Koper a dále na
Benátky, resp. Rijeku) je na obrázku vpravo znázorněna zeleně.
Koridory silniční sítě překračující hřeben Šumavy a koncentricky
pokračují přes střední Čechy. Jsou to trasy Plzeň – Železná Ruda
– Regen, Praha – Strakonice – Strážný – Pasov a Praha, České
Budějovice – Linec. V těchto osách je kromě regionálních vazeb
umožněno i dálkové propojení středních Čech a Českobudějovicka s oblastmi Pasov, Norimberk, Mnichov a Linec.
Ve směru západ-východ je v českém předpolí důležitý dopravní
tah Klatovy – Strakonice – České Budějovice tangující území
a tah Železná Ruda – Sušice – Kašperské Hory – Vimperk –
Lenora – Volary – Vyšší Brod – Dolní Dvořiště podélně propojující severojižní radiály. Tento tah je základním propojením sídelní
struktury řešeného území.
Na všech těchto tazích dochází k řadě problémů – od nevyhovujících průjezdů sídel a rekreačních oblastí přes kolize dopravy se zájmy ochrany přírody a krajiny až po problémy specifické, lokální.
Významnou nadregionální silniční stopu v přímém sousedství
území představují trasy TEN-T – E 56 a E60 Regensburg – Pasov – Linec – Vídeň. Tato trasa spojuje důležitá sídla Podunají ve
směru západ-východ. Dálnice A3, A1, A8 jsou základní kostrou ve
směru jih-jihozápad a nadregionálního směru na sever a na jih.
Z analýz v časti rozborů VÚC Jihočeského kraje vyplývá definice
pěti hlavních dopravních multimodálních směrů kraje, které jsou
dány historickým vývojem, georeliéfními a demografickými poměry Jihočeského kraje a celého přilehlého středoevropského
prostoru. Tři z těchto směrů se dotýkají krajského města České
Budějovice a dva z těchto dopravních směrů mají radiální polohu
vůči Praze. Z hlediska Šumavy se jedná o tyto hlavní dopravní
směry: „sever-jih“ (Praha – Tábor – České Budějovice – Linec),
směr „západ-jih“ (Plzeň – Strakonice, nebo Písek – České Budějovice), směr „západ-východ“ (Klatovsko, Domažlicko – Strakonice – Písek – Tábor – Vysočina). Pro řešené území je nejpodstatnější směr „sever-západ“ (Praha – Strakonice – Pasov), ve kterém
prochází trasa R/4 a I/4.
Páteřní dopravní osou celého kraje je stavba dálnice D3 a navazující rychlostní komunikace R3 Praha – České Budějovice – Dolní
Dvořiště st. hranice. Z hlediska počtu km dálnic je Jihočeský kraj
velmi pozadu – nyní disponuje méně než 20 km dálnic z celkových cca 650 km v celé republice. Další větší úsek Tábor – Soběslav – Bošilec má být realizován do r. 2011. Navazující zahraniční
jsou vzájemně propojeny v severní části kraje celostátními tratěmi
číslo 201 Tábor – Ražice a 224 Tábor – Horní Cerekev. V severozápadní části kraje doplňuje základní kostru železniční trať číslo
200 Protivín – Zdice, která navazuje na železniční trať číslo 190.
V jižní části kraje je významným prvkem dopravní obsluhy území
soubor regionálních železničních tratí číslo 194 České Budějovice – Volary, Nové Údolí – Černý Kříž, číslo 197 Číčenice – Volary a číslo 198 Strakonice – Volary.
Navržený rozvoj železniční sítě – návrhy na výstavbu nových železničních tratí a rozsah navržených úprav stávajících železničních tratí (na rozdíl od návrhů v oboru silniční dopravy) lze považovat za progresivní, takže by měl umožňovat preferenci a dobrou
konkurenceschopnost železniční dopravy před dopravou silniční
v souladu se záměry státní dopravní politiky a dopravní strategie
Evropské unie.
Obr. 7: Projekt A-B Landbridge
Zdroj: UÚR3/07 sborník ze semináře
komunikace – rychlostní silnice S10 ve směru na Linec vyúsťující
na dálnici A7 (Linz – Unterweitersdorf) má na rakouské straně
plánové datum dokončení v roce 2014; délka 37 km, 7 tunelů.
Napojení rychlostní komunikace R3 je z místa křížení se silnicí
II/155 u Dolního Třebonína (v návrhu přeřazena jako I/39), odkud
je navržen obchvat okolo Českého Krumlova ze severu do Kájova
a dále po stávající trase silnice I/39. Dalším napojením je silnice
II/163 spojující Dolní Dvořiště a Vyšší Brod. Za vstupní brány do
řešeného území z R3 můžeme tedy považovat Kájov u Českého
Krumlova a Vyšší Brod na dolním Lipnu.
Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému území. Rozhodujícím provozovatelem železniční dopravy
v Jihočeském kraji jsou v současné době České dráhy, a. s.,
doplňujícím pak (mimo řešené území) Jindřichohradecké místní
dráhy a. s. Současná úroveň železniční sítě a železniční dopravy
na území kraje byly analyzovány v samostatném projektu kraje
a v průzkumové etapě VÚC Jihočeského kraje. Základní dopravní
kostru přibližně ve tvaru kříže tvoří celostátní železniční tratě číslo
220 Praha – Benešov u Prahy – České Budějovice s pokračováním v trati číslo 196 České Budějovice – Horní Dvořiště ve směru
„sever-jih“ jako IV. tranzitní železniční koridor ČR, který je zařazen
do evropských sítí dle mezinárodních dohod AGC, AGTC a TER,
s větví tratě číslo 226 Veselí nad Lužnicí – České Velenice, která figuruje pouze v dohodě TER. Ve směrech „západ-jih“ a „západ-východ“ představuje železniční spojení trať číslo 190 Plzeň – České
Budějovice (s pokračováním v trati číslo 199 České Budějovice –
České Velenice) a s odbočením z trati číslo 220 do železniční trati
číslo 225 Veselí nad Lužnicí – Jihlava. Výše zmíněné tahy jsou
zařazeny do doplňkové sítě TEN-T. Tyto hlavní železniční směry
Současný stav letišť a ostatních ploch byl podrobně analyzován
v rozborové etapě ÚP VÚC Jihočeského kraje. Na území Jihočeského kraje se nachází síť uznaných letištních ploch, které dle
statutu a druhu povoleného provozu členíme na veřejná mezinárodní letiště, neveřejná mezinárodní letiště, veřejná vnitrostátní letiště, neveřejná vnitrostátní letiště, plochy pro sportovní létajících
zařízení (kategorie UL), neveřejná vnitrostátní vrtulníková letiště
(heliport), neveřejná vnitrostátní vrtulníková letiště (heliport) pro
Leteckou záchrannou službu a vojenské záložní letištní plochy.
Z hlediska širších souvislostí bude mít na sledované území relevantní dopad přestavba bývalého vojenského letiště Planá
u Českých Budějovic na veřejné mezinárodní letiště České Budějovice. Jde o významný rozvojový projekt dopravní infrastruktury
v Jihočeském kraji. Armáda ČR předala toto letiště do vlastnictví
Jihočeského kraje. V současné době má statut veřejného vnitrostátního a neveřejné mezinárodní letiště kategorie 4C. Provoz
zajišťuje akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice
a. s., vlastněná Jihočeským krajem a Statutárním městem České
Budějovice. Probíhají projektové práce s cílem vybudovat veřejné
mezinárodní letiště regionálního charakteru určené pro provoz
dopravních letadel i za ztížených povětrnostních podmínek.
Ve vztahu k ochrannému režimu Národního parku Šumava je letecká činnost nad prostorem NP omezena. Civilní vyhlídkové motorové lety jsou zde podmíněny souhlasem Správy národního parku.
Pro mezinárodní regionální přelety jsou na česko-německé a česko-rakouské hranici vymezeny hraniční body, nad nimiž je možné
v určité výšce vlétávat či vylétávat nad území České republiky.
Říční (vodní) doprava je v řešeném území provozována pouze
v oblasti Lipenské vodní nádrže, která je pro celou oblast svým
plošným rozsahem i přitažlivými podmínkami pro rekreaci a vodní
sporty velmi atraktivní. Vodní doprava zde má charakter vyhlídkový, rekreační. Mimo to jsou zde provozovány přívozy, které plní
funkci každodenní dopravní obsluhy. Vyhlídkové lodě i přívozy
jsou v turistické sezóně intenzívně využívány.
57
Pravidelná (linková) osobní doprava na Lipně však bohužel v současné době provozována není. Ta by mohla (zejména ve spojení
s nabídkou cyklistických tras) představovat velmi vhodnou alternativu osobnímu automobilu. Bohužel tak tato nejkapacitnější
dopravní cesta v oblasti lipenska zůstává nevyužita.
Na konci devadesátých let se výrazně změnily priority využívání
vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje
s jeho četnými přírodními a kulturně-historickými památkami jsou
výzvou pro další rozvoj rekreační plavby. Významným projektem
dopravní infrastruktury (který se začne realizovat v tomto roce) je
splavnění jihočeského úseku Vltavy do Českých Budějovic, což
bude mít vliv i na posuzovanou oblast.
Cyklistická doprava prožívá v současné době významnou renesanci. Lze ji rozdělit na cyklistickou dopravu ve městech a cykloturistiku. Cyklistická doprava ve městech (zejména každodenní
cesty do zaměstnání, škol a za vybaveností) vystupuje jako samostatný dopravní obor, představující ekologicky příznivější alternativu osobnímu automobilu. Musí proto být zájmem dopravní
politiky a dopravní strategie měst ji podporovat vytvářením co
nejpříznivějších podmínek. Nástrojem k tomu jsou především
územní plány měst.
V převážné části Jihočeského kraje jsou velmi dobré podmínky pro
cykloturistiku. To se týká i Šumavy a jejího podhůří. Zejména na
Šumavě a v Novohradských horách přitom jízdní kolo představuje
ideální dopravní prostředek, který na jedné straně turistům zvýší
v podstatné míře jejich akční rádius (v porovnání s pěším turistou),
na druhé straně mu umožní přístup do míst, kam se nelze dostat
s osobním automobilem, přičemž je z hlediska vlivu na životní proObr. 8: Česko-rakouská cyklistická příhraniční trasa
středí daleko příznivější. Výhody jízdního kola lze znásobit kombinací s železniční dopravou, za záslužný čin nutno označit cyklobusy, jejichž provoz na území kraje byl zahájen v roce 2003.
Dle důležitosti a významu se cyklotrasy dělí na dálkové I. a II. třídy,
regionální III. třídy a místní IV. třídy.
Na síti cyklotras dominuje mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7,
jejíž součástí jsou dálkové cyklotrasy č. 11 a 12 (Praha) – Tábor –
Dolní Bukovsko – Hluboká nad Vltavou – České Budějovice – Český
Krumlov – Dolní Dvořiště – (Linz) a cyklotrasa č. 32 Greenways
Praha – Tábor – Jindřichův Hradec – Nová Bystřice – Slavonice –
Wien a další dálkové trasy. Obě trasy ovšem neprotínají řešené
území.
Územím naopak prochází Česko – rakouská příhraniční trasa (viz
obrázek).
Pěší doprava. Řešeným územím prochází evropská dálková
trasa E10. Tato trasa spojuje Německo (Nuorgam) – Česko – Rakousko – Itálii – Francii a Španělsko (Tarifa). Přes území Čech
vede od Varnsdorfu přes Prahu do Českých Budějovic a dále
řešeným územím do Vyššího Brodu – Studánek. Na tuto páteřní
síť navazuje centrální šumavská dálková trasa (více v tématu rekreace).
Osobní hromadná doprava je nedílnou součástí dopravní infrastruktury kraje. Její kvalita významně ovlivňuje dopravní chování
obyvatel a návštěvníků kraje. Osobní hromadná doprava představuje ekologicky příznivější alternativu osobnímu automobilu.
V analytické části prací ÚP VÚC JČK byla popsána úroveň současné osobní hromadné dopravy na území kraje. V řešeném
území není osobní hromadná doprava zavedena do Drslavic
v prachatickém okrese.
V rámci kraje provozuje 15 dopravců veřejnou linkovou autobusovou dopravu (mezi nimi ČSAD Jihotrans, ČSAD Autobusy ČB,
ČSAD STTRANS, ČSAD Jindřichův Hradec, COMETT Plus atd.)
a další 2 dopravci drážní dopravu (České dráhy, Jindřichohradecké místní dráhy).
Nákladní doprava bude realizována (s výjimkou cyklistického)
všemi dopravními obory (zejména silniční a železniční) po trasách tvořících dopravní infrastrukturu Jihočeského kraje. Dělba
mezi jednotlivými dopravními obory je dána především dopravní
politikou státu a kraj má jen omezené možnosti ji ovlivňovat.
Přesto je zájmem kraje upřednostňovat ekologicky příznivější
dopravní obory. V nákladní dopravě se to týká zejména kombinovaných přepravních systémů. Tyto kombinované systémy budou
realizovány po komunikačních trasách uvedených v popisu jednotlivých dopravních oborů.
Překládací terminály budou lokalizovány územními plány dotčených měst (obcí). V předkládaném návrhu ÚP VÚC jsou považovány za informativní záměr.
Logistická centra budou umístěna především na rozvojových
Zdroj: ÚAP JČK, webové stránky kraje
58
plochách uvedených v urbanistické části předkládaného návrhu
ÚP VÚC. V rámci regionu je ve státní koncepci podpory logistiky
navrhováno regionální veřejné logistické centrum pouze v Českých Budějovicích, pro které je zpracována i ekonomická studie
ve variantách. Toto logistické centrum bude mít výrazný dopad
na tranzitní nákladní dopravu v řešeném území.
V řešeném území je intenzivní kamionová přeprava dřeva a stavebnin, a to na komunikacích II. a III. třídy, které pro dané zatížení nejsou
konstruovány. Tyto problémy jsou mimo jiné důsledkem tarifně nevýhodných a provozně nepružných přepravních podmínek dráhy, která
by dopravnímu zatížení silnic mohla odlehčit.
Silniční doprava v řešeném území
Silnice R4 a I/4 Praha – Milín – Mirotice – Nová Hospoda –
Strakonice – Volyně – Vimperk – Strážný – státní hranice
Tato silnice I/4 byla zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako „hlavní“
(do evropské mezinárodní silniční sítě však zařazena není!).
Silnice je v úseku z Prahy až po Dubenec u Příbrami vybudována jako rychlostní komunikace R4, po křižovatku se silnicí
I/20 „Nová Hospoda“ byla v několika úsecích (přeložka Milín, přeložka Mirotice) upravena do homogenních parametrů,
řada úseků však přežívá v původní trase i parametrech. Silnice
R4 bude vedle dálnice D3 po dokončení v úseku Dubenec –
Nová Hospoda představovat druhou nejvýznamnější silniční
komunikaci na území Jihočeského kraje. Její dopravní význam
bude spočívat především v kvalitním silničním spojení pro radiální vztahy směrované do písecko – strakonické aglomerace
(a částečně i Prachaticka). Nezanedbatelným zůstane i její
mezinárodní dopravní význam ve směru na Pasov a bavorskou
dálniční síť.
V centrální části Vimperka je trasa vedena přeložkou (na estakádě), její pokračování je však velmi závadné – konflikt s přilehlou zástavbou, nevyhovující směrové, šířkové i výškové parametry
trasy až po Korkusovu Huť (v délce cca 4 km). Ve svém pokračování (do Horní Vltavice) překračuje trasa v obci Kubova Huť
hřbet Boubínského pohoří. Parametry v tomto úseku jsou rovněž
skromné, nikoli však záludné. Problémem tohoto úseku je však
nadmořská výška, která v Kubově Huti dosahuje 1000 m, což
způsobuje velké problémy při zabezpečení sjízdnosti v zimním
období. Jižně od Horní Vltavice je trasa vedena údolím potoka
Řasnice do Strážného, odkud stoupá k hraničnímu přechodu.
Trasa v tomto úseku prochází územím NP Šumava. V příhraničním úseku Nová Houžná – Strážný, hraniční přechod je zprovozněna přeložka.
V úseku Vimperk – Nová Houžná je navržena úprava trasy prakticky v celé délce (v základní variantě s tunelem pod Kubovou
Hutí). Záměr je v poměrně vysokém stupni předrealizační přípravy, zařazen jako veřejně prospěšná stavba. Ve VÚC JČK bylo
sice prověřeno variantní řešení zahloubenou trasou pod Kubovou Hutí, ale to již bylo v ZÚR opuštěno, mj proto, že silnice I/4
je jedinou mezinárodní silnicí I. třídy na území ČR procházející
územím národního parku. Stávající tunelová varianta bude navržena s dostatečně široce vymezeným koridorem tak, aby přesné
vedení trasy mohlo být řešeno až v navazujících dokumentacích.
Šířka koridoru umožní (jako etapové řešení) vybudování přídatných pruhů v úseků se stoupáním v potřebném rozsahu.
Silnice I/39 v úseku od I/3 Kamenný Újezd – Český Krumlov – Horní Planá – Volary – Houžná po I/4
V úseku Mokrá – Černá v Pošumaví byla dokončena přeložka, takže
v současné době je v homogenních parametrech upravena silnice
I/39 v celém souvislém úseku z Českého Krumlova až do Černé
v Pošumaví. Úprava trasy na průtahu obcí Černá v Pošumaví a lokalitou Černá v Pošumaví nádraží (místní část Hůrka obce Horní
Planá) považována za informativní záměr. Její trasu možno navrhnout v územním plánu obou dotčených obcí (za fixní body její trasy
považovat principiálně konec přeložky Mokrá – Černá v Pošumaví,
viz výše, přemostění a hráz mezi Lipenskou přehradou a „malým
Lipnem“ a západní okraj zastavěného území lokality Černá v Pošumaví, nádraží).
V úseku Horní Planá (včetně) – Želnava – Záhvozdí je navržena
přeložka, a to jako nevariantní závazný záměr veřejně prospěšné
stavby (se zákresem koridoru). Trasu přeložky ve Volarech je
možno navrhnout v územním plánu obce na jeho jihozápadním
okraji (za fixní body její trasy považovat stávající trasu silnice I/39
v lokalitě Planerův Dvůr na jižním okraji a stávající trasu silnice
I/39 v lokalitě Brixův Dvůr na západním okraji); (v ZÚR je zařazen
záměr jako územní rezerva).
Přeložka mimo zastavěné území obce Lenora a místní části
Nová Houžná je v ZÚR navržena invariantně s tunelem. Její trasu
možno navrhnout v územním plánu obce s ohledem na požadavky ochrany krajiny a přírodních hodnot mimo území NP Šumava a NPR Velká Niva (za fixní body její trasy považovat stávající trasu silnice I/39 před železničním přejezdem na východním
okraji obce ve směru od Volar a křižovatku se silnicí I/4 v Nové
Houžné).
Silnice II. třídy regionálního významu
II/141 Vodňany – Prachatice – Volary
V úseku Prachatice – Volary (mimo) je navržena stavební úprava,
a to jako závazný záměr (se zákresem koridoru). Záměr je veřejně
prospěšnou stavbou. V úseku Prachatice – Libínské sedlo je navržena přeložka ve čtyřech variantách, nicméně tento úsek není
v řešeném území.
II/163 Černá v Pošumaví – Lipno – Vyšší Brod – Dolní Dvořiště
Přeložka je v dotyku se zastavěným územím obce Černá v Pošumaví považována za informativní záměr (viz silnice I/39). Její trasu
možno navrhnout v územním plánu obce. V úseku Černá v Pošumaví – Frymburk je navržena homogenizace do normových parametrů principiálně ve stávající trase (v sídle Milná krátká přeložka)
59
jako směrný záměr; v grafické části zakreslen koridor jako nevariantní. Ve Vyšším Brodě je navržena přeložka principiálně po severním okraji zastavěného území města, a to jako nevariantní závazný
záměr (se zákresem koridoru); Přeložka v úseku Čertova Stěna –
Vyšší Brod – klášter je již vybudována ve smyslu územního plánu.
Přeložka Vyšší Brod – Dolní Dvořiště je navržena jako směrný záměr v náhorní poloze odsunuté severně cca o 1 km oproti stávající
trase (v ZÚR byl záměr vypuštěn).
Silnice II. třídy nadmístního významu
II/167 Horní Vltavice – Borová Lada – Kvilda
V návrhu ÚP VÚC je prodloužena východním směrem do křižovatky s přeložkou silnice I/4 v Horní Vltavici a to jako nevariantní
závazný záměr (se zákresem koridoru). Záměr je veřejně prospěšnou stavbou.
Vybrané ostatní silniční komunikace
III/1634 Horní Planá – Bližší Lhota – Zadní Zvonková, státní hranice: V úseku Horní Planá – Bližší Lhota („přemostění Lipna“) je ve
ÚPVÚC navržena nová trasa včetně mostu přes Lipenskou nádrž,
a to jako nevariantní záměr (se zákresem koridoru). V ZÚR bylo
stanoveno záměr mostu přes Lipno vypustit (nahražen záměrem
homogenizace silnice v úseku Želnava – P. a Z. Zvonková, který
ovšem v podstatě neřeší problém obyvatel pravého břehu Lipna,
jakož i spojení levého břehu Lipna s lyžařským areálem Hochficht). V úseku Bližší Lhota – Zadní Zvonková, státní hranice je
navržena homogenizace do normových parametrů principiálně
ve stávající trase jako směrný záměr. V současné době, tj. po otevření přechodu, zde projíždí cca 600 vozidel denně.
Obr. 9: Železniční doprava v řešeném území
Zdroj: Rozvoj dopravní infrastruktury JČK, I. Študlar
60
V řešeném území se vyskytují problémy se sjízdností komunikací v zimním období, např. celá trasa mezi Černou v Pošumaví
a Frymburkem je velmi problematicky sjízdná, zejména při hustších sněhových srážkách. Problémem jsou chybějící technika, či
její nedostatečná kapacita, v neposlední řadě omezení schopnosti efektivně likvidovat sníh a námrazu pomocí posypů solí.
Tento problém se tak stává limitem rozvoje cestovního ruchu.
Železniční doprava v řešeném území
Významnou pozornost věnuje Jihočeský kraj mimo jiné právě
zkvalitnění dopravní infrastruktury v jižní části Šumavy. V rámci
krajského projektu byl zpracován návrh obsluhy tohoto území
lehkou kolejovou dopravou, systémem tram-train. Jeho součástí
je studie prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví, vedené rekreační oblastí na levém
břehu Lipenské vodní nádrže. Byla zpracována první část studie
pro úsek Lipno nad Vltavou – Frymburk.
Stanice Nové Údolí (lokalita obce Stožec) – zde se počítá s úpravami pro přestup na autobus. Trať byla původně spojena, v osmdesátých letech však byla v úseku Jandelsbrunn – Haidmühle
snesena. V současné době se připravuje společný česko-bavorský projekt revitalizace tratě v úseku Pasov – Waldkirchen
s návaznou autobusovou dopravou v úseku Waldkirchen – Nové
Údolí a přestupem na českou železniční síť.
Na řešeném území nejsou tratě celostátního významu.
Regionální tratě normálního rozchodu
Volary – České Budějovice, Černý Kříž – Nové Údolí
Trať by měla být v cílovém stavu elektrizována a zařazena jako součást Šumavských elektrických drah. U Kladenského Rovného je
v konceptu ÚP VÚC JČK navržena úprava trasy (tunel) jako směrný
záměr; v ZÚR byl záměr vypuštěn. V současné době se připravuje
revitalizace celé tratě (optimalizace traťových poměrů ke zvýšení
cestovní rychlosti), která v oblasti lipenské vodní nádrže bude koordinována s projektem protipovodňové ochrany (možnost zvýšení
hladiny nádrže při povodňových stavech).
Rybník – Lipno
Menší úprava trasy tratě v úseku Loučovice – Lipno nad Vltavou je možná v souvislosti s výstavbou ŠED; návrh je součástí
konceptu ÚP VÚC JČK. Jinak je tato trať územně stabilizována
a nově elektrizována.
Číčenice – Prachatice – Volary a Strakonice – Vimperk – Volary
Tratě by měly být v cílovém stavu elektrizovány a zařazeny jako
součást Šumavských elektrických drah. Vyšší standard kvality
dopravní obsluhy území vyžádá drobnější stavební úpravy. V současné době se připravuje racionalizace tratě Číčenice – Volary
a střednědobě i Strakonice – Volary s cílem zvýšení bezpečnosti
provozu na regionálních tratích a omezení pobytu v jednotlivých
dopravnách.
Návrhy na nové železniční tratě
Šumavské elektrické dráhy (dále jen ŠED); jedná se „lehkou“
elektrizovanou železniční trať příměstského charakteru vedenou
na vlastním drážním tělese. Návrhy jejích tratí byly v konceptu ÚP
VÚC JČK převzaty od projektanta (IKP CE Praha), a to v aktuálních (k datu zpracování konceptu) trasách.
Z hlediska ekonomické návratnosti záměru může dát odpověď na
tuto otázku pouze studie proveditelnosti; nicméně z hlediska souladu s rozvojovými koncepcemi kraje (podpora turistického ruchu)
lze záměr hodnotit kladně, neboť představuje ekologicky příznivější
variantu dopravě silniční (zejména vůči osobnímu automobilu).
Ve studii prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví (zpracovanou IKP CE – 11/2007) byly
vyjmenovány následující přínosy:
dobudování důležitého propojení v rámci konceptu ŠED
napojení systému ŠED na koridorovou trať Praha – České Budějovice – Linz
napojení na transevropskou žele zniční síť TEN-T – prioritní
projekt č. 22
umožnění rychlého napojení Lipenska na sídelní aglomerace
měst České Budějovice a Linz
zajištění rychlé, kapacitní a ekologické dopravy v podélném
směru podél celé oblasti Lipenska
vytvoření předpokladu pro další rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu, rekreace a sportu i dalších forem podnikání dnes
limitovaných prudkým rozvojem individuální automobilové dopravy
budování ekologické dopravy, která umožní přirozenou regulaci individuální automobilové dopravy, a to i ve vazbě na postupné předpokládané zpoplatnění silnic I. tř. i nižších tříd
vytvoření předpokladu pro konání významných sportovních
akcí, jakými bylo např. MS v jízdě na raftech, ale kterou může
být i uspořádání olympijských her v Praze v roce 2020
využití systému lehké kolejové dopravy s přiblížením osídlení,
resp. klientům, tím zvýšení konkurenceschopnosti systému
vůči individuální automobilové dopravě
budování systému lehké kolejové dopravy s přiměřenými náklady
Dále byly ve studii určeny následující rizika a nutná opatření:
je nutné, aby příprava systému pokračovala s dostatečnou
akcelerací, neboť jinak může dojít k realizaci různých investičních počinů v trase dráhy, které způsobí významné překážky
v její realizaci
bude nezbytné legislativně, resp. normotvorně upravit technické parametry pro systémy lehké kolejové dopravy
bude nutné řešit opatření ve vztahu k různým limitům a konfliktům v oblasti ekologie, které jsou však technicky realizovatelné
bude nutné ze strany Jihočeského kraje i mikroregionu Lipenska a obecně šumavských obcí získat obecnou podporu pro
záměr dostavby dráhy Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví
bude nutné prosadit ve spolupráci s dalšími kraji (viz vyhodnocení
a popis podobných systémů v České republice) zařazení těchto
regionálních projektů mezi projekty Generálního plánu rozvoje
dopravní infrastruktury – GEPARDI (viz informace o vazbě na
nadřazené dokumenty), kde projekty již uvedeny byly, ale před
projednáním ve Vládě ČR byly ze seznamů vypuštěny
je nutné upravit legislativu tak, aby na výstavbu lehkých kolejových drah mohl přispívat i Státní fond dopravní infrastruktury
(zatím může přispívat pouze na výstavbu, nikoli na provoz)
V konceptu ÚP VÚC JČK byl posuzován záměr výstavby nových
železničních tratí: 1) Horní Planá (nebo Nová Pec) – Aigen v Horním Rakousku a 2) Lenora (nebo Horní Vltavice) – Kvilda (údolím
Teplé Vltavy).
V prvním případě se jedná o reminiscenci nerealizovaného záměru z doby před první světovou válkou, ve druhém případě
o námět prezentovaný autory Koncepce rozvoje kolejové dopravy
Jihočeského kraje (IKP CE Praha; na úrovni konceptu). V obou
případech, přestože v obecné poloze možno považovat železnici
za příznivou alternativu vůči automobilu z hlediska vlivu na životní
prostředí, lze předpokládat, že ekonomická efektivnost záměru
by byla problematická a průchodnost záměru (z hlediska krajinných hodnot území) velmi nejistá. Proto žádný z těchto záměrů
nebyl do předkládaného dopravního návrhu zahrnut.
Ostatní železniční síť
V návrzích rozvoje železniční dopravy a elektrické trakce kraje
zpracovaných projekční kanceláří IKP CE Praha byly v jednotlivých fázích prací navrženy „městské elektrické dráhy“ vesměs
jako pokračování elektrizovaných (lehkých) tratí v příměstských
oblastech s možností existujících vleček. Tyto návrhy se týkají
měst mimo řešené území.
V budoucnu nelze vyloučit, že může dojít k zastavení provozu na
některé (zejména regionální) dráze. Pozemky dráhy nedotčené
popisovanými záměry jsou proto považovány za územně stabilizované. Pokud by mělo dojít k zastavení provozu na některé
z uvedených drah, měla by být zařízení dráhy zakonzervována
a nikoli fyzicky likvidována.
Změnit účel využití pozemků celostátní či regionální dráhy (nutných pro zachování jejich provozu) je proto možné pouze změnou zásad územního rozvoje kraje.
Vodní doprava
Mezi sledované vodní cesty (ve smyslu zákona č. 114/95 Sb.
o vnitrozemské plavbě) na území Šumavy dále patří účelové
vodní cesty na přehradní nádrži Lipno. V současné době je zde
provozována nepravidelná a charterová osobní lodní doprava.
Hlavními přístavišti na Lipenském jezeře jsou: Lipno nad Vltavou,
Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá.
Říční toky vždy tvořily přirozenou překážku pro trasování pozemních komunikací. Ty byly v našich podmínkách od středověku
překonávány mosty. Nicméně dodnes je v místech přechodu říč-
61
ních toků silniční síť deformována chybějícími mosty. V některých
případech byla (nebo i je) absence mostů suplována přívozy.
Ty z přívozů, které ležely v trase silniční komunikace, byly donedávna provozovány silničními správami (a bezplatně) jako určitá
služebnost státu vůči veřejnosti za to, že nebyl schopen v daném
místě most zřídit. Přívozy tak byly považovány (a možno i dnes
považovat) za součást silniční sítě kraje. V současné době jsou
v kraji v provozu tři přívozy (všechny na vodní nádrži Lipno, které
napojují příhraniční oblasti za přehradou s vnitrozemím). Přívozy
fungují celoročně kromě zimních měsíců.
Jedná se o spojení: Horní Planá – Bližší Lhota (silnice III/1634),
Dolní Vltavice – Rothovský mlýn (silnice III/1638), Frymburk –
Přední Výtoň (silnice III/16312).
Cyklistická doprava
V konceptu ÚP VÚC JČK jsou určité cyklotrasy zařazeny mezi
závazné záměry (nevariantně, s návrhem koridoru) jako veřejně
prospěšné stavby, zařazeny vybrané úseky dálkových cyklistických tras, které je navrženo (pro zvýšení standardu jejich kvality
a zvýšení bezpečnosti) stavebně upravit (v některých úsecích je
se stavební úpravou spojeno i jejich přesměrování do vhodnější
trasy). V převážné míře se jedná o zřízení samostatných stezek
pro pěší a cyklisty navržených podél silnic (a to buď v jejich přidruženém dopravním prostoru, nebo na pozemcích k silničnímu
pozemku přilehlých).
V řešeném území leží cyklotrasy:
Lipno nad Vltavou – Frymburk podél II/163 v celé délce úseku
Lipno, obec – křiž. II/163 x II/162
Frymburk – Černá v Pošumaví podél II/163 v celé délce úseku
křiž. II/163 x II/162 – II/163 x I/39 (možno využít úseky II/163
při její stavební úpravě)
Horní Planá – Pernek podél I/39 v úseku Karlovy Dvory –
Horní Planá (včetně) – Pernek, křiž. III/1633 (možno využít stávající silnici I/39 v případě výstavby její přeložky, záměr však
nelze oddalovat).
Pro dobré fungování lokální sítě cyklotras v řešeném území je zapotřebí kvalitní a dostatečně kapacitní páteřní trasy vzájemně propojující mezinárodní cyklistickou trasu EuroVelo 7 ( úsek Český
Krumlov – Dolní Dvořiště – Linec) s centrální Šumavou, Rakouskem, Bavorskem a vnitrozemskou sítí Prachaticka a Strakonicka.
Hlavní zdroje informací
Koncept územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje
Sborník ze semináře v Českých Budějovicích 29. 3.–30. 3. 2007 – příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 3/07 – Prezentace VÚC JČK a města ČB
Trilaterální koncept rozvoje – Bayerischer Wald / Šumava / Muhlviertel – pilotní
projekt UNESCO – zpracovatel Terplan a. s., červen 1994, pořizovatel Ministerstvo
hospodářství ČR
Plánování rozvoje Šumavy – časopis Urbanismus a územní rozvoj č. 6/93
Studie prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví – I.etapa (IKP CE)
Prezentace Rozvoj dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti Jihočeského
kraje – Ing. Ivan Študlar, KÚ – KHEJ
Další mapové a datové podklady poskytnuté JČK
62
Horninové prostředí a geologie
Zájmové území je budováno především metamorfovanými horninami moldanubika (pestré a jednotvárné skupiny), do kterých
pronikají mladší intruze magmatických granitoidních hornin centrálního a středočeského plutonu.
Řešené území je z pohledu přítomnosti ložisek nerostných surovin
chudé. Zastoupena jsou hlavně nevyužívaná ložiska stavebního
(Výškovice) a dekoračního kamene (Křišťanov) a grafitu (Bližná).
Těsně za hranicí řešeného území jsou známa ložiska průmyslových nerostů (abrazivní granáty Ktiš, živcové suroviny Chvalšiny).
V území NP Šumava není těženo žádné ložisko nerostných surovin,
v území CHKO Šumava je těženo jediné výhradní ložisko stavebního
kamene Bližná (dobývací prostor Černá v Pošumaví), které představuje lokální zdroj této suroviny pro celou Lipenskou aglomeraci.
Jeho těžba je malá (v řádech prvních desítek tis. tun ročně) a ověřené zásoby nízké (přes 600 tis. m3). Surovina je velmi variabilní
(migmatitické ruly, erlány a dolomitické vápence), zpracovává se
v místě na drcené kamenivo. Perspektiva ložiska zůstává v lokální
rovině, kterou je schopno zásobovat do vytěžení zásob v dobývacím prostoru na základě platného plánu otvírky, přípravy a dobývání
(POPD), tj. několik desítek let v závislosti na vývoji poptávky.
Zbývající části řešeného území (tj. celé území NP a CHKO Šumava) jsou a nadále budou zcela závislé na dovozu stavebních
surovin (kamene, štěrkopísků) ze severněji položených produkčních oblastí Jihočeského kraje (stavební kámen – Prachaticko,
Českokrumlovsko, štěrkopísky – Českobudějovicko, případně
Strakonicko, Písecko).
Je zřejmé, že dovozní závislost celého regionu na základních
stavebních surovinách lze z pohledu jeho dalšího udržitelného
rozvoje hodnotit jako omezující limit.
Důvody pro tento závěr jsou následující:
transport stavebních surovin ze vzdálených produkčních oblastí (nákladní automobilová doprava) jednak zatěžuje místní
komunikace, jednak je zdrojem nadměrného hluku a emisí,
nutné mezideponie těchto materiálů mohou představovat rušivé antropogenní prvky v krajině,
v nejcennějších partií NP a CHKO Šumava (stavby, údržba
a opravy účelových komunikací) jsou aplikovány cizorodé horninové typy (granulity), které se v tomto prostoru nevyskytují.
V nedávné minulosti v celé oblasti existovala řada drobných
lůmků, těžeben a písníků, které byly příležitostně využívány jako
místní zdroje pro údržbu cest a drobné opravy. Jelikož se jedná
o ložiska nevyhrazených nerostů (stavebního kamene a písků),
která jsou součástí pozemku, zákonem 114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny (§ 16, odst. 1), v platném znění, je umožněno jejich případné využití pro stavební účely i v prostoru NP a CHKO.
Pokud vyplyne z dalšího předpokládaného vývoje osídlení v řešeném území zvýšená potřeba stavebního kamene, bylo by vhodné
prověřit způsoby jeho zajištění například účelovou studií. Jejím
cílem by bylo vyhodnocení současného stavu, předpokládaného
vývoje poptávky po stavebních materiálech, vymezení vhodných
lokalit místního významu a zhodnocení vhodnosti těchto místních
materiálů pro předpokládané terénní úpravy, údržbu komunikací
a vybrané stavební záměry v území.
Dále by by mohla rovněž dát argumentačně podloženou odpověď na otázku, zda pro udržitelný rozvoj území je s ohledem na
jeho vysokou přírodní hodnotu výhodnější import stavebních surovin či jeho minimalizace, doprovázená účelným využitím lokálních zdrojů.
Vodní režim v území
Hydrologická charakteristika zájmového území
Zájmové území řešené v Územní studii Šumavy se z hlediska
hydrologie povrchových vod nachází z převážné části v hlavním
povodí Labe. Malá část území náleží k povodí Dunaje. Z hlediska
Plánu hlavních povodí České republiky jsou tato dílčí dunajská
povodí přiřazena k hlavnímu povodí Moravy (v plném názvu
„hlavní povodí Moravy včetně dalších povodí přítoků Dunaje“).
Povodí Labe lze v řešeném území rozdělit na následující dílčí povodí (řazeno od severozápadu k jihovýchodu):
povodí horní Otavy – čhp 1-08-01
povodí Volyňky – čhp 1-08-02
povodí Blanice – čhp 1-08-03
povodí horní Vltavy (po Malši) – čhp 1-06-01
Povodí Dunaje lze v řešeném území rozdělit na následující dílčí
povodí (řazeno od severozápadu k jihovýchodu):
povodí Ilzu – čhp 4-03-01
povodí Grosse Mühl – čhp 4-04-01
povodí Kleine Mühl – čhp 4-04-02
Z hlediska podzemních vod celé řešené území spadá do krystalinika v povodí horní Vltavy a Úhlavy – číslo hydrogeologického rajonu 631. Zvodnění lze charakterizovat jako lokální. Jednotlivé kolektory jsou zpravidla odvodňovány do nejbližšího vodního toku.
Užívání vod
Plavba
Účelová vodní cesta – přehradní nádrž Lipno – dáno vyhláškou
MD č. 222/1995 Sb.
Záplavová území
§ 66 zákona č. 254/2001 Sb.
63
Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich
rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad.
Přehled stanovených záplavových území v řešeném území je uveden v přiložené tabulce.
Území určená k rozlivům povodní
§ 68 zákona č. 254/2001 Sb.
Pro účely zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad jako
preventivní opatření v záplavovém území místo jiných opatření
na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit území určená
k rozlivům povodní.
V řešeném území není úředně vymezeno žádné území určené
k rozlivům povodní.
V rámci projektu ELLA – Jihočeský kraj – Protipovodňová
opatření v územně plánovací dokumentaci bylo provedeno
navržení některých území určených k rozlivům povodní.
Jedná se o taková území, kde zaplavení neohrožuje žádné
objekty a způsobuje minimální škody. V řešeném území se
nachází jedna lokalita navržená projektem ELLA jako vhodné
území určené k rozlivům povodní. Toto navržené území nese
název Blanice pod Zbytinami (čhp 1-08-03-009) a zaujímá
plochu 52,7 ha. Jeho administrativní vymezení ve smyslu
§ 68 zákona č. 254/2001 Sb. se však v současné době nepřipravuje.
Území ohrožená zvláštními povodněmi
§ 69 zákona č. 254/2001 Sb.
Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou
být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou. Pokud pro krizové situace předpokládaný rozsah území ohrožených zvláštními
povodněmi výrazně přesahuje záplavová území, vymezí se jejich
rozsah v krizovém plánu.
V řešeném území jsou z hlediska krizového řízení (zákon č.
240/2000 Sb.) vymezena území ohrožená zvláštními povodněmi
v souvislosti s poruchami vodních děl Lipno I a Lipno II.
Posouzení bilanční napjatosti
Podzemní vody
Celé řešené území spadá do jednoho hydrogeologického rajonu – krystalinika v povodí horní Vltavy a Úhlavy. V tomto rajonu
nedochází k bilanční napjatosti zdrojů podzemní vody. To
znamená, že z hlediska rozvoje území nejsou zdroje podzemní
vody omezujícím prvkem. Tuto skutečnost lze hodnotit jako silnou stránku území. Existuje určitý rozpor, protože některé obce
nemají dostatečné místní vodní zdroje.
Tento rozpor je pouze zdánlivý. Je dán obecnou charakteristikou vlastního hydrogeologického rajonu – krystalinika.
64
Tento rajon se nevyznačuje velikými zvodněmi (jako například
Třeboňská pánev), z nichž je možno zásobovat i větší obce,
ale také velkým množstvím rozličně distribuovaných malých
zvodní (plošně, hloubkově, puklinová podzemní voda). V celkové plošné bilanci vychází území Šumavy jako bilančně nenapjaté – využívané odběry rozhodně nedosahují možností, které
toto území poskytuje. Problém zásobování vodou v konkrétní
lokalitě může být způsobován vyčerpáním kapacity konkrétní
využívané zvodně.
Obecně však platí, že v dosažitelné vzdálenosti nebo hloubce
by měla existovat další zvodeň. Její využívání však znamená vynaložení nákladů na jímání vody a vybudování nové distribuční
infrastruktury.
Dostatek podzemní vody v regionu Šumavy lze charakterizovat
jako „malé zdroje na hodně místech“.
Povrchové vody
Přímo v řešeném území se nachází dva profily, v nichž je vyhodnocována bilance množství povrchových vod – Chlum Volary na
Teplé Vltavě a Vyšší Brod na Vltavě.
Profil Chlum Volary vykazuje v posledních 5 letech napjatý
bilanční stav. V některých měsících roku dochází k tomu, že
průměrný měsíční průtok měřený vodoměrnou stanicí (tzn.
ovlivněný realizovanými odběry a vypouštěními vody) klesá
pod hodnotu Q355d (považovanou za nutný minimální zůstatkový průtok), ale nepodkročuje hodnotu Q364d. Na tuto skutečnost je nutno brát zřetel zejména při povolování nových
větších odběrů povrchové vody v povodí nad bilančním profilem. Z hlediska možného rozvoje území může tato skutečnost
znamenat určité omezení a lze ji proto hodnotit jako slabou
stránku území.
V profilu Vyšší Brod nedochází k bilanční napjatosti zdrojů
podzemní vody. Tento dobrý bilanční stav je dán zejména dotační schopností vodní nádrže Lipno I, která díky svému
velkému zásobnímu objemu umožňuje nalepšovat průtoky
v suchých obdobích. Z hlediska rozvoje území nejsou zdroje
povrchové vody omezujícím prvkem. Tuto skutečnost lze hodnotit jako silnou stránku území.
Část řešeného území se nachází v dílčích povodích, která jsou
z hlediska bilance množství povrchových vod hodnocena v profilech Březí – Kamenný Újezd na Vltavě (povodí horní Vltavy po
Malši), Sušice na Otavě (povodí horní Otavy), Husinec na Blanici (povodí Blanice) a Němětice na Volyňce (povodí Volyňky).
Tyto profily jsou hodnoceny z hlediska chování celého povodí
a bilanční stavy dosahované v těchto profilech nelze mechanicky přenášet do řešeného území, které se nachází zejména
v horních partiích těchto povodí. Vypovídací schopnosti těchto
bilančních profilů by bylo možno vyjádřit poměrem plochy, kterou v celkově bilancovaném povodí zaujímá řešené území – námět na mapovou přílohu + planimetrické vyčíslení.
Přehled ploch bilancovaných povodí :
Bilanční
Celková plocha
Dílčí bilancovaná
profil
nad profilem (km2)
plocha (km2)
Chlum Volary
340,81
340,81
Vyšší Brod
998,60
657,79
Březí – Kamenný Újezd
1 824,59
825,99
Sušice
536,17
536,17
Husinec
212,66
212,66
Němětice
383,44
383,44
fosforu a dusíku, v povrchových vodách. Eutrofizace je doprovázena rozvojem fotosyntetizujících organismů (fytoplanktonu,
obvykle sinic nebo řas) a projevuje se především ve stojatých vodách tvorbou vegetačního zbarvení nebo až vodního květu. Voda
s minimálním množstvím živin se označuje jako ultraoligotrofní,
se zvyšujícím se obsahem živin pak postupně jako voda oligotrofní, mesotrofní, eutrofní a hypertrofní. Mírou celkového množství
biomasy fytoplanktonu je ukazatel chlorofyl.
Zdroj: Povodí Vltavy
Jakost povrchové vody ve vodních tocích
Rámcová charakteristika hodnocení jakosti povrchových vod
Sledování jakosti povrchové vody (odběry vzorků a provádění jejich analýz) zajišťuje útvar vodohospodářských laboratoří Povodí
Vltavy, státní podnik, vyhodnocování zjištěných údajů provádějí
provozní střediska povrchových a podzemních vod závodu Horní
Vltava a útvar povrchových a podzemních vod generálního ředitelství. Vzorky vody z vodních toků jsou odebírány ve sledovaných
profilech obvykle s četností 1x měsíčně. Souhrnné hodnocení jakosti vody se provádí v převážné většině případů z 24 výsledků
rozborů za sledované dvouletí.
Vyhodnocování jakosti povrchové vody se uskutečňuje podle
nařízení vlády č. 61/2003 Sb. a ČSN 75 7221 „Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových vod“ z října 1998, která platí pro jednotné určení třídy jakosti tekoucích povrchových vod.
Povrchové vody (tekoucí) se ve smyslu ČSN 75 7221 zařazují
podle jakosti vody do 5 tříd:
I neznečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností a při kterém ukazatelé jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí ve vodních tocích;
II mírně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl
ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého
a udržitelného ekosystému;
III znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn
lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého,
vyváženého a udržitelného ekosystému;
IV silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují
hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze
nevyváženého ekosystému;
V velmi silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který
byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci
pouze silně nevyváženého ekosystému.
Při hydrobiologickém hodnocení jakosti vody se využívá speciální názvosloví podle úrovně eutrofizace. Eutrofizací se rozumí
růst obsahu minerálních živin (nutrientů), především sloučenin
Charakteristika jakosti povrchových vod u sledovaných vodotečí
Horní Vltava
V průběhu podélného profilu lze u jednotlivých ukazatelů jakosti
vody pozorovat odlišnosti, převažuje však průběh s mírnými nárůsty znečištění, ale až pod Českými Budějovicemi (pod soutokem s Malší) a více znatelnějšími pod soutokem s Lužnicí (tyto
nárůsty jsou mimo řešené území). BSK5 zpočátku (tj. v řešeném
území) odpovídá II. třídě jakosti vody. CHSKCr se v celém podélném profilu pohybuje ve III. jakostní třídě. Amoniakální dusík
v řešené oblasti vykazuje I. třídu jakosti vody. Dusičnanový dusík
v celém podélném profilu pozvolna narůstá, ale hodnoty nepřesahují úroveň I. třídy jakosti. Celkový fosfor je převážně ve II. třídě,
ale výrazně narůstá až pod soutokem s Lužnicí (mimo řešené
území). Celkový organický uhlík se pohybuje ve II. a III. třídě. Ukazatel FKOLI se po celé délce vodního toku pohybuje v I. třídě.
Koncentrace chlorofylu v převážné většině profilů odpovídají II.
třídě jakosti vody.
Nejnižší znečištění vykazují ukazatelé dusičnanový dusík a amoniakální dusík. Svojí průměrnou třídou jakosti vody v pěti základních ukazatelích se horní Vltava řadí mezi jakostně nadprůměrné
vodní toky v celém povodí Vltavy.
Jakost povrchové vody ve vodní nádrži Lipno I
Vodní nádrž Lipno I je využívána pro hydroenergetiku, ochranu
před povodněmi, nadlepšování průtoků ve Vltavě, k odběru povrchové vody pro úpravnu vody pro obec a papírny Loučovice a je
také významným centrem rekreace.
Znečištění bočních přítoků nádrže organickými látkami (CHSKMn,
CHSKCr) je relativně vysoké (až IV. jakostní třída), dané však již
přírodním znečištěním vodních toků v oblasti Šumavy, zejména vysokými obsahy huminových látek z rašelinišť. V posledních letech
se stále zvyšuje rekreační využívání vodní nádrže a tím narůstá
i znečišťování vody sloučeninami dusíku a fosforu. Výhledově lze
očekávat zlepšení situace, neboť jsou postupně modernizovány
stávající čistírny odpadních vod a budovány nové kanalizační sběrače pro svedení odpadních vod na centrální ČOV z přilehlých
rekreačních oblastí. V roce 2005 nebyl v nádrži zjištěn výraznější
kyslíkový deficit ani větší rozvoj vodního květu. V roce 2006 se
kyslíkové deficity u dna projevily při teplotní stratifikaci v dubnu
(koncentrace kyslíku v hypolimniu kolem 4 mg/l). V červnu do-
65
šlo díky zvýšeným průtokům ke zrušení teplotní stratifikace, která
se opět ustavila během července (koncentrace kyslíku u dna 2
mg/l) a v srpnu došlo k definitivnímu promíchání nádrže. Vodní
květ sinic byl v roce 2006 výrazněji přítomen ve střední části nádrže v červenci (sinice typu Microcystis a Woronichinia) a po celé
dolní polovině nádrže v září (sinice typu Anabaena a Woronichinia).
Rozvoj sinic je v různých letních sezónách různý, rovněž se liší
zasaženost jednotlivých lokalit. Obecně nelze konstatovat, že
rozvoj sinic je plošným problémem celé Lipenské nádrže. Nejproblémovější jsou zátoky, do kterých ústí větší množství špatně
vyčištěných nebo nečištěných odpadních vod. Ty sebou přinášejí
dostatek živin typu fosfor a dusík. Vysoká úživnost vody způsobuje v prvém kroku nárůst řas. Po jejich vegetační kulminaci a postupném odumírání vznikají teprve vhodné podmínky pro masivní
nárůst sinic. Roli hraje také teplota vody. Různý průběh počasí
během léta má za následek různou míru nástupu sinic v jednotlivých letech.
Z dlouhodobého pohledu (od napuštění nádrže po současnost)
lze pozorovat nárůst eutrofizace a s tím i výskyt sinic. Z hlediska
krátkodobého pozorování (např. posledních 5 let) nelze trend
označit za dramaticky se zhoršující, ale spíše za kolísající.
Jakost povrchové vody ve vodní nádrži Lipno II
VN Lipno II je vyrovnávací nádrž s krátkou dobou zdržení vody
a s intenzivním kolísáním výšky hladiny. Jakost vody v nádrži odpovídá jakosti přitékající z nádrže Lipno I. V roce 2006 byly v nádrži zjištěny poměrně nízké koncentrace fosforu. Obsah chlorofylu zaznamenal jarní maximum, které odpovídalo situaci ve vodní
nádrži Lipno I.
Otava
Povodí horní Otavy představuje jen velmi malou část řešené oblasti (pouze drobné přítoky Otavy). Jakost vody je vyhodnocována
až v profilech na hlavním toku – konkrétní výsledky lze jen těžko
interpretovat na malá dílčí povodí. Pouze obecně lze konstatovat,
že průměrnou třídou jakosti vody v pěti základních ukazatelích se
Otava řadí mezi jakostně nadprůměrné vodní toky v celém povodí
Vltavy.
Volyňka a Blanice
Řešenou oblastí protékají také horní úseky Volyňky a Blanice.
Tyto úseky se vyznačují malým ovlivněním lidskou činností. Jejich
vody jsou zde zatíženy pouze přirozeným znečištěním (huminové
látky). Průměrnou třídou jakosti vody v pěti základních ukazatelích se Volyňka řadí mezi jakostně nadprůměrné a Blanice mezi
jakostně mírně nadprůměrné vodní toky v celém povodí Vltavy.
66
Hygiena životního prostředí
Územní studie Šumava, oblast environmentální, hygiena životního prostředí
Analýza vstupních dat
Oblast hygieny životního prostředí zahrnuje posouzení následujících faktorů:
čistota ovzduší,
hluk,
odpadové hospodářství,
staré ekologické zátěže.
Hluk
Hluk je významným fyzikálním faktorem negativních vlivů na životní prostředí a je jednou z podmiňujících okolností pro možné
využití území i vnitřních prostorů ze zdravotních hledisek. Z těchto
důvodů jsou hlukové vlivy sledovány a pro různé způsoby využívání území i vnitřních prostorů jsou také hlukové hodnoty platnými právními předpisy limitovány.
Problematika ochrany před hlukem je legislativně řešena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Hygienické limity pro hluk jsou stanoveny nařízením vlády č.
148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku
a vibrací a jsou vztaženy k chráněným venkovním prostorům,
chráněným venkovním prostorům staveb a chráněným vnitřním
prostorům dle definice v zákoně č. 258/2000 Sb. Prioritní je tedy
ochrana veřejného zdraví.
Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové, plošné a bodové. Liniové zdroje představují v zájmovém území
silniční a železniční komunikace. Plošné zdroje hluku mohou být
průmyslové, výrobní a skladovací areály, v zájmovém území též sportovní areály a parkoviště. Jako bodové zdroje hluku působí jednotlivé
objekty, technologická zařízení na budovách a různé provozovny.
Těchto zdrojů může být celá řada, ovšem nejedná se převážně o významné jevy, které by dosáhly regionálního měřítka. Pro posouzení
vlivu hluku v rámci řešeného úkolu byla proto pozornost zaměřena
zejména na liniové zdroje, okrajově též na zdroje plošné.
Nejvýznamnější liniové zdroje hluku představují pozemní komunikace s automobilovým provozem. Řešeným územím prochází silnice
I., II. a III. třídy. Dále se zde nachází 4 železniční tratě, z toho jedna
v elektrické a ostatní v motorové trakci. Pro posouzení hlukových
emisí z komunikací byly využity údaje o intenzitách dopravy dle sčítání Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). ŘSD provádí celostátní sčítání
dopravy v pětiletých intervalech, naposledy proběhlo v roce 2005.
Pro odhad skutečného provozu na sledovaných komunikacích do
budoucna jsou použity koeficienty předpokládaného vývoje dopravních výkonů dle druhu vozidel, které vycházejí z dlouhodobého
výzkumu ŘSD (výhledové koeficienty pro období 2005–2040).
Tab. 14: Liniové zdroje hluku – intenzita dopravy (celoroční průměr za 24 hodin)
č. silnice
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
39
39
39
39
39
39
39
39
39
39
141
141
141
145
145
145
145
145
145
145
145
160
160
161
162
163
163
163
165
165
167
167
168
169
169
170
170
sčítací úsek
2-1500
2-1501
2-1510
2-1511
2-1512
2-1513
2-1520
2-1530
2-1536
2-1537
2-4831
2-0720
2-1372
2-1380
2-1390
2-1391
2-1408
2-1409
2-1410
2-3150
2-3456
2-1360
2-1370
2-1371
2-1540
2-1550
2-1560
2-1570
2-1572
2-1573
2-1575
2-1580
2-2090
2-2096
2-3750
2-2100
2-1420
2-1430
2-1440
2-1930
2-1936
2-1920
2-1926
2-1910
2-1480
2-1486
2-2690
2-3789
T
962
584
819
819
1 006
962
1 022
1 309
1 153
1 153
675
884
812
812
533
533
347
347
645
x
1 602
720
807
807
254
375
566
528
897
528
1 245
1 245
x
45
524
494
403
777
767
187
39
94
94
162
234
123
769
246
O
2 971
1 767
2 288
2 288
3 565
2 971
2 616
3 491
3 733
3 733
3 626
4 320
2 246
2 246
1 804
1 804
1 687
1 687
3 287
x
4 480
2 594
2 314
2 314
871
1 994
2 572
2 473
6 251
2 473
4 534
4 534
x
275
2 067
3 308
1 908
2 668
2 404
483
194
431
431
769
1 387
573
1 086
1 032
M
25
12
35
35
37
25
51
85
97
97
33
59
61
61
75
75
67
67
102
x
92
30
27
27
23
23
33
23
42
23
38
38
x
5
46
31
56
83
57
2
2
21
21
10
14
7
11
9
S
3 958
2 363
3 142
3 142
4 608
3 958
3 689
4 885
4 983
4 983
4 334
5 263
3 119
3 119
2 412
2 412
2 101
2 101
4 034
x
6 174
3 344
3 148
3 148
1 148
2 392
3 171
3 024
7 190
3 024
5 817
5 817
x
325
2 637
3 833
2 367
3 528
3 228
672
235
546
546
941
1 635
703
1 866
1 287
začátek úseku
zaús.171 ve Čkyni
vyús.ze 4
Vimperk k.z.
xs MK (Pasovská)-Vimperk
x s 145
Vimperk z.z.
zaús.167
zaús.39
x s 4H
vyús. 4H
vyús.ze 4
zaús.166
vyús.141 ve Volarech
Volary k.z.
Chlum z.z.
Volary k.z.
hr.okr.Prach.a Č.Krumlov
vyús.1637 H.Planá
vyús.163, Černá v Pošumaví
Hořice z.z.
zaús.39H
Prachatice k.z.
Blažejovice vyús.165
Volary z.z
hr.krajů 03 a 02
Stachy z.z.
zaús.170 Zdíkovec
zaús.168
x s MK - býv. 4
Vimperk z.z.
spojka 4 a 145
Vimperk k.z.
zaús.do 163
H.Dvořiště, 16318
vyús.ze 163 ve V.Brodě
vyús.ze 160
vyús.ze 39
vyús.162
vyús.161-V.Brod
vyús.ze 141
vyús.1652
Borová Lada
Kvilda k.z,vyús.ze 169
vyús.ze 169
vyús.168
hr.krajů 03 a 02
zaús.171
hr.okr.Strak.a Prach.
konec úseku
Vimperk z.z.
x s 145
zaús.167
Vimperk k.z.
xs MK (Pasovská)-Vimperk
x s 145
zaús.39
vyús.4H
st.hr.ČR-SRN
x s 4H
x s 145
Hořice z.z.
Volary k.z.
zaús.do 4
Volary k.z.
vyús.141 ve Volarech
Chlum z.z.
hr.ok.Prach.a Č.Krum.
vyús.1637 H.Planá
zaús.39H
vyús.163, Černá v Pošumaví
Blažejovice vyús.165
Volary z.z
zaús.do 39
Stachy z.z.
zaús.70 Zdíkovec
zaús.168
Vimperk z.z.
spojka 4 a 145
x s MK - býv. 4
Vimperk k.z.
Šumavské Hoštice
H.Dvořiště, 16318
Český Heršlág, konec
Státní hr.
vyús.1605
vyús.162
vyús.161-V.Brod
x s 160
vyús.1652
zaús.do 122
zaús.do 4
Borová Lada
zaús.do 145
vyús.167 v Kvildě
vyús.168
zaús.do 145 v Zdíkovci
vyús.171
67
171
2-1900
160
559
171
2-2140
117
576
1602
2-3760
51
147
1637
2-3490
74
242
14136
2-1373
100
336
16910
2-4460
98
716
Vysvětlivky:
T – Těžká motorová vozidla a přívěsy
O – Osobní a dodávkové automobily
M – Jednostopá motorová vozidla
S – Součet všech motorových vozidel a přívěsů
5
13
1
4
8
9
Silnice III. třídy nejsou, vzhledem k intenzitě dopravy na nich,
akusticky významné. Pozornost je tedy zaměřena na silnice I. a II.
třídy. Dle NV č. 148/2006 Sb. se hygienický limit v ekvivalentní
hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, stanoví součtem
základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční
době. Hygienický limit v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb je následující:
Hluk v okolí komunikací I. a II. třídy:
denní doba LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB
noční doba LAeq,16h = 50 + 10 - 10 = 50 dB
Hluk v okolí komunikací I. a II. třídy v případě staré hlukové zátěže:
denní doba LAeq,16h = 50 + 20 = 70 dB
noční doba LAeq,16h = 50 + 20 - 10 = 60 dB
Hluk z dopravy obecně závisí na intenzitě, skladbě, rychlosti,
a plynulosti dopravy, dále na podélném sklonu nivelety, druhu
a stavu vozovky, okolní zástavbě, konfiguraci terénu, stínění a odrazech zvuku. Orientačně lze uvést, že k překročení hladiny hluku
LAeq,16h = 70 dB v denní době dochází ve vzdálenosti 7 m od
osy komunikace již při intenzitě dopravy okolo 3 000 voz./den
s 20% podílem nákladní dopravy. To je kupříkladu stav, který odpovídá situaci na silnicích I/39 a II/141 ve Volarech. K poklesu
akustické imise pod 60 dB přitom dochází až ve vzdálenosti cca
30–50 m od osy komunikace.
Vzhledem k rozsahu řešeného území i počtu komunikací a sídel
není možno v rámci této analýzy provádět modelové výpočty
nebo měření hluku na dotčených komunikacích. Analýza tedy
spočívá ve výběru úseků komunikací, které jsou z akustického
hlediska „problematické“, tj.:
je zde pravděpodobně překračován hygienický limit pro hluk
z hlavních pozemních komunikací (60/50 dB) u zástavby ve
vzdálenosti do 30–50 m od osy komunikace,
u zástavby v bezprostřední blízkosti komunikací (např. oddělené pouze chodníkem) je pravděpodobně překračován hygienický limit pro hluk z hlavních pozemních komunikací včetně
korekce na starou hlukovou zátěž (70/60 dB),
68
724
706
199
320
444
823
Vacov, vyús.ze 170
hr.krajů 03 a 02
vyús.ze 162
vyús.ze 39
Volary z.z.
hr.krajů 03 a 02
zaús.do 4 ve Čkyni
Vacov, zaús.do 170
x s 1622 ve Větrné
hr.VVP
zaús.do 141
Kvilda, zaús.do 169
Zdroj: Sčítání ŘSD v roce 2005
při dalším rozvoji těchto lokalit je nutno zohlednit akustické
hledisko. Při nové výstavbě již není možno uvažovat korekci
pro případ staré hlukové zátěže, což může v praxi znamenat
značný odstup zástavby od komunikace nebo budování dodatečných protihlukových opatření.
Posouzení proběhlo metodou analogie dle typových modelových
výpočtů pro různé intenzity dopravy, různý podíl nákladní dopravy
a různou vzdálenost zástavby u komunikací. Hlukové imise jsou
počítány pomocí software LimA 7812-B dle francouzské národní
výpočetní metody NMPB-Routes-96. Tato metoda je doporučena
evropskou směrnicí 2002/49/EC a v Česku je legislativně zakotvena pro použití při strategickém hlukovém mapování vyhláškou
Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb.
Úsekům komunikací uvedeným v tabulce je tedy dále potřeba
věnovat pozornost. Při výběru byla zohledněna nejen akustická
emise z komunikací, ale i charakter zástavby. Důraz je kladen na
lokality s koncentrovanou obytnou zástavbou.
Akusticky „problematické“ úseky komunikací
Komunikace Sídlo
I/4
Vimperk, Horní Vltavice
I/39
Lenora, Volary, Horní Planá, Černá v Pošumaví,
II/141
Volary
II/145
Vimperk, Zdíkov, Stachy
II/163
Vyšší Brod
II/161
Vyšší Brod
Zdroj: Vlastní metodické srovnání dle zdroje ŘSD
Na sledovaných železničních tratích s motorovou trakcí je velmi
nízká intenzita nákladní dopravy. Osobní doprava je převážně
provozována motorovými vozy řady 810 s přívěsnými vozy řady
010. Riziko překračování hygienických limitů je při tomto provozu
minimální. Z hlediska akustické pohody působí negativně „pískání“ motorových vozů při průjezdu oblouky s malými poloměry,
které jsou v řešeném území z důvodu nepříznivých směrových
a sklonových poměrů četné. Tento jev je způsoben pevnými dvojkolími u používaných motorových vozů.
Poměrně specifickým zdrojem hluku v řešeném území jsou plošné
zdroje spojené s rekreačními aktivitami. Jedná se o areály sjezdo-
vého lyžování, místa letní rekreace zejména okolo vodní nádrže
Lipno, autokempinky, frekventované turistické trasy a další místa
s vyšší koncentrací turistů. S výše uvedenými zdroji jsou často spojena i parkoviště pro osobní automobily. Hluk z těchto zdrojů může
mít negativní vliv jednak na chráněné venkovní prostory a chráněné
venkovní prostory staveb (tedy obyvatelstvo), ovšem je třeba zohledňovat i vliv na faunu. Diskutovaným problémem je zejména vliv hluku
na populaci tetřeva hlušce. Celá problematika je však poměrně obtížně uchopitelná, a to z důvodu obtížné kvantifikace hlukovým emisí
i vzhledem k různé míře vlivu na trvale žijící obyvatele, na rekreanty
i na faunu. Jednotlivé lokality je třeba posuzovat individuálně.
Ovzduší
Problematika ochrany ovzduší je legislativně upravena zákonem
č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších
zákonů, v platném znění. Prováděcí předpis, který stanoví imisní
limity je nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.
Pro posouzení kvality ovzduší v zájmovém území byla opatřena
data o zdrojích emisí i o imisním zatížení území z několika zdrojů.
Zdroje emisí lze rozdělit na mobilní a stacionární, přičemž stacionární se dále dělí na zvláště velké, velké, střední a malé. Zdroje
emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány
v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO).
Stacionární zdroje jsou zahrnuty v dílčích souborech REZZO 1–3,
mobilní zdroje jsou začleněny v dílčím souboru REZZO 4.
V regionálním měřítku jsou zásadní zdroje REZZO 1, kam spadají
zvláště velké a velké stacionární zdroje. Naopak střední zdroje
(REZZO 2) mají obecně malý podíl na produkci emisí v celé ČR.
Zdroje REZZO 3 (malé stacionární zdroje) nabývají na významu
v obcích s vysokým podílem vytápění domácností tuhými palivy
a vyšší koncentrací zástavby, což je případ i některých obcí v zájmovém území.
Z mobilních zdrojů (REZZO 4) se v území uplatňují zejména silniční vozidla na frekventovaných silnicích I. a II. třídy, okrajově
též drážní vozidla a nesilniční mobilní stroje. Intenzity dopravy na
komunikacích jsou uvedeny v části hluk.
Data o imisní situaci v zájmovém území byla převzata z několika
zdrojů. Odbor ochrany ovzduší MŽP každoročně vymezuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Sdělení obsahuje
procenta území, kde došlo k překročení některého z imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, cílového imisního limitu pro ochranu
zdraví a cílového imisního limitu pro troposférický ozon pro
ochranu vegetace.
Na základě dat za rok 2005 (sdělení zveřejněno ve věstníku MŽP
č. 3/2007) platí:
nikde v zájmovém území nebyl překročen imisní limit,
nikde v zájmovém území nebyl překročen cílový imisní limit,
na 80,5 % území CHKO Šumava a na 83,4 % území NP Šumava byl překročen cílový imisní limit pro ochranu vegetace
pro troposférický ozon.
Tab. 15: Velké stacionární zdroje znečištění v zájmovém území (REZZO 1)
Provozovna
Činnost
Lira, obrazové lišty
Výroba pilařská
a rámy, a. s.1
a impregnace dřeva
KZ Mont spol. s. r. o. –
Výroba a rozvod páry
Kotelna MĚU Horní Planá
a teplé vody, výroba chladu
CENTROPOL CZ a. s. –
teplárna Loučovice
a teplé vody, výroba chladu
DVB Dveře
Výroba stavebně
Vyšší Brod a. s.2
truhlářská a tesařská
KRAML A SPOL spol. s r. o. –
Výroba kovových
lakovna
konstrukcí a jejich dílů
Městské služby Vimperk –
centrální kotelna Rokle
a teplé vody
KVINT Vimperk s. r. o. –
Odstraňování pevných
Ekologická skládka Pravětín 3
odpadů
Energetické služby
města Volary s. r. o. – kotelna
a teplé vody
Vysvětlivky k tabulce:
1 provoz již ukončen
2 Sapeli a. s. závod Vyšší Brod
3 provozovatel Městské služby Vimperk, s. r. o.
Umístění
Horní
Planá
Horní
Planá
Loučovice
Vyšší
Brod
Vimperk
Vimperk
Emise
TZL, SO2, NOx,
CO, org. látky
TZL, SO2, NOx,
CO, org. látky
TZL, SO2, NOx,
CO, org. látky
TZL, SO2, NOx,
CO, org. látky
TZL, NOx, CO,
org. látky
TZL, NOx, CO,
org. látky
Vimperk
Volary
TZL, SO2, NOx,
CO, org. látky
Zdroj: Emisní bilance za rok 2005 (www.chmi.cz)
69
Vymezení OZKO za rok 2006 nebylo dosud (leden 2008) zveřejněno, nicméně z podkladů ČHMÚ (dokument ZNEČIŠTĚNÍ
OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2006 na www.
chmi.cz) plyne:
na 1 % plochy území obcí s rozšířenou působností (ORP)
Český Krumlov, Prachatice a Vimperk byl překročen cílový
imisní limit pro benzo(a)pyren – platí pro centra obcí Vyšší
Brod, Loučovice, Horní Planá, Volary, Vimperk,
na 100 % území CHKO Šumava a na 100 % území NP Šumava
byl překročen cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace pro troposférický ozon,
na 100 % plochy území obcí s rozšířenou působností (ORP)
Český Krumlov, Prachatice a Vimperk byl překročen cílový
imisní limit pro ochranu zdraví pro troposférický ozon.
Výše uvedená publikace dále obsahuje v cca 50 tabulkách a 130
vyobrazeních podrobnou analýzu produkce emisí i imisní situace
pro všechny sledované škodliviny.
Údaje o kvalitě ovzduší byly dále získány z výsledků měření imisí.
V okrese Český Krumlov není umístěna žádná monitorovací stanice Imisního informačního systému IIS-ISKO. V okrese Prachatice
leží dvě stanice, ovšem jedna je umístěna přímo v Prachaticích
a její data jsou reprezentativní pouze pro vzdálenost 0,5–4 km.
Pro popis imisní situace v zájmovém území tedy lze použít pouze
stanici Churáňov (CCHU) umístěnou na území obce Stachy. Na
stanici probíhá automatizovaný měřící program měření škodlivin
NO, NOx, NO2, O3 a SO2 a dále manuální měřící program měření
prachu (PM10). Cíle obou měřících programů jsou stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací, přičemž naměřená data jsou
reprezentativní pro oblastní měřítko 4–50 km.
Poslední zdroj informací o imisní situaci je rozptylová studie, kterou zpracovala firma ATEM v roce 2003 jako součást Programu
snižování emisí Jihočeského kraje. V rámci této studie byly modelovány škodliviny benzen, NOx, NO2.
Na základě všech výše uvedených zdrojů dat lze k imisní situaci
v zájmovém území konstatovat:
Oxid dusičitý (NO2)
Průměrná roční koncentrace NO2 se na většině plochy zájmového území pohybuje do 10 μg.m-3, což je 25 % imisního limitu,
který činí 40 μg.m-3. V centru měst a okolo komunikací I/4, I/39,
II/141, II/145 a II/163 jsou koncentrace zvýšené do hodnot okolo
15 μg.m-3. Maximální hodinové koncentrace jsou také na většině
území výrazně pod imisním limitem. Nejvyšší koncentrace okolo
150 μg.m-3 jsou dosahovány v centru Vimperku. Jedná se o hodnoty okolo 150 μg.m-3, což je cca 75 % imisního limitu, který však
dle jeho definice může být překročen až 18krát za kalendářní
rok.
Oxidy dusíku (NOx)
Koncentrace NOx je třeba v zájmovém území sledovat vzhledem
k limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, který platí na celém
území CHKO a NP Šumava a dále v území nad 800 m n.m. Tento
imisní limit pro roční průměr je 30 μg.m-3 a je spolehlivě dodržen
70
na celém území. Nejvyšší koncentrace jsou dosahovány okolo
hlavních komunikací a pohybují se okolo 12 μg.m-3.
Oxid siřičitý (SO2)
Imisní limity pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů
a vegetace nejsou nikde v zájmovém území překračovány. Koncentrace jsou hluboko pod imisními limity
Prach (PM10)
Situace u celostátně nejproblematičtější škodliviny je relativně
dobrá. Průměrné roční koncentrace se pohybují na většině území
v rozmezí 10–30 μg.m-3, přičemž imisní limit je 40 μg.m-3. U 24hodinových koncentrací PM10 je rozhodující 36. nejvyšší naměřená
koncentrace. Imisní limit je totiž překročen, pokud je tato koncentrace vyšší než 50 μg.m-3. Dle zdrojů ČHMÚ přitom část území spadá
do pásma 20–30 μg.m-3 a část do pásma 30–50 μg.m-3. Určité riziko dosažení nebo překročení imisního limitu přesto existuje. Dle
zkušenosti k tomu dochází buď v obcích s intenzivní nákladní automobilovou dopravou nebo zejména v obcích s vysokým podílem
vytápění domácností tuhými paliv. Právě v zájmovém území přitom
podíl vytápění tuhými palivy u domácností činí převážně 80–100 %.
Výjimkou jsou města Vimperk a Volary (40–60 %) a obce Černá
v Pošumaví, Frymburk, Kvilda a Kubova Huť (60–80 %).
Troposférický ozon (O3 )
Jak již bylo výše uvedeno, na většině zájmového území je překračován cílový imisní limit pro ochranu zdraví (maximální denní osmihodinový průměr) i cílový imisní limit pro ochranu ekosystémů
a vegetace (AOT 40). Tento stav se však týká většiny území ČR.
Vzhledem k tomu, že nejvyšších koncentrací O3 je dosahováno
ve vyšších nadmořským výškách, je však zájmové území jedním
z nejhorších v tomto směru v rámci celé ČR.
Benzo(a)pyren
Škodlivinou benzo(a)pyren se vyjadřují veškeré polycyklické
aromatické uhlovodíky. Jedná se o látky s prokazatelně karcinogenními účinky na lidský organismus. Příčinou vnosu benzo(a)
pyrenu do ovzduší, je v zájmovém území nedokonalé spalovaní
fosilních paliv, jak ve stacionárních, tak i mobilních zdrojích. Ze
stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště (spalování uhlí). Z mobilních zdrojů jsou to zejména vznětové motory
spalující naftu. V roce 2006 použil ČHMÚ zpřesněnou metodiku
mapování. Nově se tak řada měst a obcí dostala do území s překročeným cílovým imisním limitem (celkem 9 % plochy ČR, kde
žije přibližně 69 % obyvatelstva). I v řešené oblasti se tato území
nachází ve Vyšším Brodě, Loučovicích, Horní Plané, Volarech
a Vimperku, přičemž riziko překračování není vyloučeno ani
v menších obcích.
Ostatní sledované škodliviny (benzen, olovo, kadmium, arsen,
nikl, oxid uhelnatý)
Koncentrace těchto škodlivin v ovzduší jsou v zájmovém území
výrazně podlimitní.
Shrnutí
Z hlediska kvality ovzduší se jedná o jeden z nejčistších regionů
v rámci celé ČR. Přesto je třeba upozornit na tyto problémy:
zvýšené koncentrace prachu a benzo(a)pyrenu v sídlech způsobené vytápěním pevnými palivy a zřejmě i dopravou,
nadlimitní koncentrace troposférického ozonu na většině zájmového území.
Odpadové hospodářství
Problematika nakládání s odpady zasahuje do oblasti hygieny
životního prostředí zejména prostřednictvím nakládání s nebezpečnými odpady, případně též dalšími činnostmi, které mohou
zprostředkovaně ovlivnit veřejné zdraví.
V současné době je v zájmovém území provozována Skládka Pravětín – skládka skupiny SOO3 dle způsobu technického zabezpečení, určená pro ukládání odpadů kategorie ostatní odpad včetně
odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek, tj. odpadů, které nelze hodnotit na základě jejich
vodného výluhu a odpadů z azbestu za podmínek stanovených
v § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů
na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a o změně vyhl.
č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (před
účinností vyhl. č. 294/2005 Sb. tzv. skládka komunálních odpadů). V současné době jsou provozovatelem skládky Městské
služby Vimperk, s. r. o.
Z hlediska nakládání s odpady je obtížná situace v místech s roztroušeným osídlením. Odvoz odpadu je ekonomicky neefektivní
z důvodu velkých vzdáleností a malého množství odpadu.
Problematická může být i „živelná“ produkce odpadů v lokalitách
s vyšší intenzitou rekreace avšak bez patřičné infrastruktury (vodácké terény, intenzivně využívané lyžařské, cyklistické a turistické trasy, okolí vodní nádrže Lipno).
V souladu s legislativními požadavky i obecnými trendy je třeba i do
budoucna snižovat množství odpadu ukládaného na skládkách.
Kromě běžné separace plastů, papíru, skla apod. bude nutné třídit
a odděleně zpracovávat i biologicky rozložitelný odpad. V rámci řešeného území a jeho bližšího okolí existuje potenciál pro zpracování
tohoto odpadu v kompostárnách, přičemž nejde pouze o domovní
odpad, ale i odpad z údržby zeleně a ze zemědělské činnosti.
Staré ekologické zátěže
Staré ekologické zátěže vyskytující se v řešeném území jsou uvedeny v tabulce č. 16.
Lokality jsou z kvantitativního hlediska hodnoceny jako lokální
a bodové, nejedná se o takové jevy, které by dosáhly regionálního měřítka.
Dále je třeba upozornit na riziko výskytu starých ekologických
zátěží na celém území Vojenského újezdu Boletice. Jedná se zejména o kontaminaci způsobenou provozem vojenské techniky
a také existencí střelnic a skladů munice. Konkrétní data však
v současnosti nejsou k dispozici. Případné další využití jednotlivých lokalit v újezdu musí být vázáno na zjištění skutečného stavu
zejména vody, půdy a horninového prostředí.
Tab. 16: Staré ekologické zátěže v řešeném území
Obec
Nicov
Zdíkov
Vacov
Borová Lada
Vimperk
Vimperk
Vimperk
Vimperk
Buk
Horní Vltavice
Lenora
Lenora
Strážný
Strážný
Stožec
Volary
Volary
Volary
Nová Pec
Vyšší Brod
Vyšší Brod
ID Zátěže
15334001
1925001
17609001
10789001
18208004
18208001
18208005
18208006
16416001
4459001
7995002
7995001
15668001
15668002
1569001
18473002
18473003
18473001
1052201
1986001
8713001
18899001
Riziko kvalitativní
3 – střední
3 – střední
4 – nízké
4 – nízké
4 – nízké
2 – vysoké
4 – nízké
4 – nízké
3 – střední
4 – nízké
3 – střední
3 – střední
3 – střední
4 – nízké
4 – nízké
3 – střední
4 – nízké
4 – nízké
4 – nízké
2 – vysoké
3 – střední
4 – nízké
Riziko kvantitativní
3 – lokální
4 – bodové
3 – lokální
3 – lokální
3 – lokální
3 – lokální
3 – lokální
3 – lokální
3 – lokální
4 – bodové
3 – lokální
3 – lokální
3 – lokální
3 – lokální
3 – lokální
4 – bodové
3 – lokální
4 – bodové
4 – bodové
3 – lokální
4 – bodové
4 – bodové
Název
Farma Nicov - Šašek
Nový Dvůr
Śáry
Farma Nový Svět – Nahodil
Farma Klášterec
Huťský Dvůr
Farma Korkusova Huť
E.ON Energie, a. s. Vimperk
Vyšovatka
Horní Vltavice
Houžná I
Houžná II
Farma Strážný
Farma Hliniště
Farma České Žleby
Mlynařovice
JČDZ a. s. skládka Volary
Chlum
Nová Pec
Plánička
Čertova Stěna
Studánky
Zdroj: www.cenia.cz
71
Použité podklady
Ředitelství silnic a dálnic ČR: Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti v roce 2005 (www.rsd.cz)
Liberko, M. (2004): Novela metodiky pro výpočet hluku ze silniční
dopravy, Planeta MŽP 2/2005
Liberko, M. (1989): Úvod do urbanistické akustiky. SNTL Praha,
1989
Vaverka J. a kol. (1998): Stavební fyzika – Urbanistická, stavební
a prostorová akustika. Vysoké učení technické v Brně , Brno
1998
Emisní bilance za rok 2005, ČHMÚ, Praha (www.chmi.cz)
Ostatnická, J. a kol. (2007): Znečištění ovzduší na území České
Republiky v roce 2006, ČHMÚ, Praha
Kužel, J. a kol. (2007): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP
o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou
kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005
Macoun, J. a kol. (2007): Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2006, ČHMÚ, Praha
Píša a kol. (2003): Rozptylová studie – Koncepce snižování emisí
a imisí znečišťujících látek v Jihočeském kraji, ATEM, Praha
Databáze starých ekologických zátěží (www.cenia.cz)
Ochrana přírody a krajiny
1. Obecná charakteristika území z pohledu ochrany
přírody a krajiny
1.1. Velkoplošně chráněná území
1.1.1. Zóny Národního parku Šumava
1.1.2. Zóny Chráněné krajinné oblasti Šumava
1.2. Území mimo NP a CHKO
1.3. Národní přírodní rezervace
1.4. Přírodní park
2. Analýza území podle vybraných sledovaných ukazatelů z úhrnných hodnot druhů pozemků
2.1. Koeficient ekologické stability
2.2. Orientační míra urbanizace posuzovaného území
2.3. Vývojové trendy
3. Základní limity využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny
3.1. Vybrané podmínky ochrany na území NP, CHKO a NPR
3.1.1. NP
3.1.2. CHKO
3.1.3. NPR
3.2. Ochranná pásma zvláště chráněných území
3.3. Výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích
3.4. Vybrané podmínky ochrany mimo VCHÚ
3.4.1. Limity využití území prvků územního systému ekologické
stability
3.4.2. Limity využití území Národní přírodní rezervace
3.4.3. Limity využití vyplývající z kategorie přírodní park
3. 5. Koncepce rozvoje velkoplošně chráněných území –
Plány péče
1. Obecná charakteristika území z pohledu ochrany
přírody a krajiny
Zhruba 90 % řešeného území (RU) zaujímají přírodovědně a kulturně-historicky cenné oblasti. V roce 1963 byla vyhlášena CHKO
Šumava. Část příhraniční oblasti získala v roce 1991 statut kategorie Národní park. Mezinárodní přírodovědný význam Šumavy
dokládá i zařazení mezi biosférické rezervace, mokřady chráněné
podle Ramsarské úmluvy a zařazení do soustavy lokalit Natura
2000 (ptačí oblasti a evropsky významné lokality).
Území NP a CHKO Šumava zahrnuje cenné horské smrčiny, rašeliniště, fragmenty subalpínských společenstev a smrkovo-bukové
lesy s javorem. Zvláštností území jsou ledovcové kary. Jedná se
především o lesnaté území se zastoupením polootevřené kulturní
krajiny – volných prostorů luk, pastvin a sídel. Důvodem ochrany
72
jsou kromě floristických zajímavostí i existující hodnotná živočišná společenstva.
O významu území vypovídá již důvod zřízení NP a CHKO uváděný
v zákoně 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
Národní park – rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené
nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž
rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný význam… (§ 15, odst. 1).
Chráněná krajinná oblast – rozsáhlá území s harmonicky
utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých
travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě
s dochovanými památkami historického osídlení… (§ 25,
odst. 1).
Obr. 11: Analýza podílu NP a CHKO v rámci řešeného území
Podíl NP a CHKO z řešeného území
ha
%
Plocha CHKO celkem
74 360
48
Plocha NP celkem
62 499
41
ostatní plocha
16 854
11
Celkem NP a CHKO
136 859
89
Celkem řešené území
153 713
100
Zdroj: vlastní výpočet dle NP a CHKO Šumava
Podíl NP a CHKO v řešeném území
Ochrana přírody a krajiny je v rámci kategorií velkoplošné ochrany
území dále rozdělena na odstupňované zóny.
Obr. 10: Chráněná území v České republice
Zdroj: www.npsumava.cz
Zdroj: MŽP
73
1.1. Velkoplošně chráněná území
1.1.1. Zóny Národního parku Šumava
NP má 3 zóny ochrany, které jsou podle § 4 nařízení vlády
č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanovují podmínky jeho ochrany, definovány následovně:
I. zóna – (přísná přírodní), zařazuje se území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami v národním parku, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy vhodné pro rychlou
obnovu samořídících funkcí. Cílem je uchování či obnova samořídících funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů do
přírodního prostředí k udržení tohoto stavu.
V rámci RU zahrnuje 3 % území. Celkově z rozlohy NP Šumava
patří do I. zóny 13 % území.
II. zóna – (řízená přírodní), zařazuje se území s významnými
přírodními hodnotami, člověkem převážně pozměněné lesní
a zemědělské ekosystémy vhodné pro omezené, přírodě
blízké a šetrné lesní či zemědělské využívání. Cílem je udržení přírodní rovnováhy, co nejširší druhová rozmanitost a postupné přiblížení lesních ekosystémů přirozeným společenstvům. Tato zóna se také využívá k turistice a rekreaci, která
není v rozporu s posláním národního parku.
V rámci RU zaujímá II. zóna 36%, v rámci celého území NP je
to 83 % rozlohy.
III. zóna – (okrajová), zařazuje se území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby.
Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro trvalé
bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to
není v rozporu s posláním národního parku.
Do RU zasahuje III. zóna 1 %, v rámci celého NP se jedná
o 4%.
Ochranné pásmo NP není vládním nařízením o vyhlášení NP
stanoveno. Obecně je tato funkce přisuzována CHKO, která NP
obklopuje z vnitrozemí.
Analýza podílu NP v rámci řešeného území
Podíl NP v řešeném území
ha
1. zóna
4 329
2. zóna
56 054
3. zóna
2 116
ostatní plocha
91 214
Plocha NP celkem
62 499
153 713
%
3
36
1
60
40
100
Obr. 12: Podíl NP v řešeném území
I. zóna = 4 % v rámci řešeného území, 10 % území z celé CHKO
Spadají sem:
všechna vyhlášená maloplošně chráněná území (mimo část
přírodní památky Královský hvozd)
lesy s přirozenou druhovou skladbou a věkově strukturované
zřetelně ohraničitelná území s kriticky a silně ohroženými
druhy rostlin (mokřady, rašeliniště, větší plochy samovolně
vzniklých lesů)
II. zóna = 17 % v rámci řešeného území, 40 % rozlohy celé CHKO
Zahrnuje všechny biotopy druhově nebo strukturálně rozmanité
s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Podmínkou
u lesů je 40% zastoupení přirozené skladby.
III. zóna = 23 % v rámci řešeného území, 44 % celé CHKO
Zahrnuje:
menší sídla, samoty
ornou půdu a intenzivně využíva né TTP na orné půdě
stejnověké a monokulturní lesy, lesy nezahrnuté do II. zóny
velké vodní nádrže
IV. zóny = 4 % v rámci řešeného území, 6 % rozlohy celé CHKO
Zahrnuje:
všechna větší sídla s rozvojovými plochami stanovenými ÚP
skládky a deponie
Obr. 13: Podíl zón CHKO v řešeném území
1.1.2. Zóny Chráněné krajinné oblasti Šumava
CHKO Šumava se dále dělí na 4 odstupňované zóny ochrany.
Stručná charakteristika jednotlivých zón je zpracována s pomocí
podkladu P. Hubený: Zóny CHKO Šumava. In: 40 let Chráněné
krajinné oblasti Šumava, sborník, 2004.
74
Analýza podílu CHKO v rámci řešeného území
Podíl CHKO v řešeném území
ha
1. zóna
6 588
2. zóna
25 804
3. zóna
36 075
4. zóna
5 893
ostatní plocha
79 353
Plocha CHKO celkem
74 360
153 713
%
4
17
23
4
52
48
100
kamenných snosů a historických cest. Paradoxem dlouhodobé
uzavřenosti oblasti je výskyt některých přírodě blízkých a přírodních společenstev, které se mohly vyvíjet víceméně bez zásahu
člověka a nebo naopak společenstev vázaných na disturbanční
činnost spojenou s vojenskými praktikami. Význam zdejší přírody
dokládá i zařazení mezi lokality soustavy Natura 2000. V roce
2005 byly Boletice prohlášeny Ptačí oblastí (rozsahem přesahuje
hranice Vojenského újezdu) a vymezeny dvě evropsky významné
lokality – Boletice a Polná.
Podíl 1. a 2. zóny
1. zóna
2. zóna
ostatní plocha
Plocha 1. a 2.zóny celkem
%
4
17
79
21
100
Boletice v první polovině 20. století
Počet sídel
Počet obyvatel
Kostely
Pošty
Školy
ha
6588
25804
121321
32392
153713
52
asi 6 500
5 (3 zničeny)
3
5
1.2. Území mimo NP a CHKO
Obr. 14: Podíl 1. a 2. zóny CHKO v řešeném území
Vojenský újezd Boletice
Zřízen usnesením vlády z 8. 10. 1949 a 8. 6. 1950 ke dni 1. 12. 1950
Rozšířen usnesením vlády z 6. 2. 1952 ke dni 1. 2. 1952
Současná rozloha
21 949 ha
Výcvik vojsk
8 222 ha
Hospodářská činnost (VLS Horní Planá)
13 726 ha
Počet sídel
4 + 2 samoty
Počet obyvatel
270
Sídlo újezdního úřadu
Boletice
Zdroj: http://www.calla.ecn.cz/data/boletice/ostatni/brozura.pdf
Do zbytku území (11 %), které nepatří do kategorie velkoplošné
ochrany, spadá jv. cíp řešeného území (Horní Dvořiště – Frymburk – Černá v Pošumaví) a dále vnitrozemská část Jihočeského
kraje.
Jedná se o předhůří Šumavy s enklávami lesa a bezlesí (louky,
pastviny, pole). Podle analýzy zemědělského využití území je část
mimo chráněné oblasti o něco více zemědělsky využita, především v sz. části (Vrbice – Vacov – Stachy), v sv. části (Slavkov –
Hořice na Šumavě) a směrem na České Budějovice v cípu řešeného území Horní Dvořiště – hranice Böhmdorf.
Koeficient ekologické stability vypočítaný z úhrnných hodnot
druhů pozemků se i zde mimo NP a CHKO souhrnně pohybuje
nad střední hodnotou 1, tzn. jedná se o relativně vyváženou a přírodě blízkou krajinu.
Specifickou oblastí je Vojenský újezd VVP Boletice, který, jako
pro veřejnost uzavřený prostor, představuje další limitu využití
území. Vysídlená oblast výcvikového prostoru značně utrpěla využitím k vojenským účelům. Opuštěna a zničená kulturní krajina
stále nese stopy existence osídlení v podobě rozbořených sakrálních staveb a venkovských domů, zničených cest, dochovaných
Kromě maloplošně chráněných územích je za významnou posilu
ekologické rovnováhy považován územní systém ekologické stability. Systém vzájemně provázaných prvků se pochopitelně vyskytuje i na území NP a CHKO Šumava, přesto v místech bez celoplošné ochrany je možné více brát tento obecný institut ochrany
za nástroj nezbytného minima pro zachování relativní ekologické
stability území. V daném území se vyskytují všechny hierarchické
stupně ÚSES – nadregionální, regionální a lokální.
1.3. Národní přírodní rezervace
Z maloplošně chráněných území jsou v rámci studie sledovány
pouze národní přírodní rezervace (NPR). Ze zákona 114/1992
sb., § 28 se jedná o: menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou
vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku.
Orgán ochrany přírody stanoví bližší ochranné podmínky. Základní podmínky využití jsou stanoveny § 29 zák. 114/1992 Sb.
V rámci řešeného území se nachází v CHKO Šumava dvě NPR –
Boubínský prales a Velká Niva. Mimo velkoplošně chráněná
území leží Čertova stěna – Luč.
1.4. Přírodní park
75
K ochraně krajinného rázu 10 je možné podle zák. č. 114/1992
Sb., § 12, odst. 3 zřídit přírodní park. Obecně závazným předpisem mohou být stanoveny omezení takového využití území,
které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení předmětu
ochrany.
Na území NP a CHKO se přírodní park nevyhlašují. Mimo chráněná území se v rámci řešeného prostoru vyskytuje v jv. cípu
přírodní park Vyšebrodsko. Podle údajů z Koncepce ochrany
přírody Jihočeského kraje se jedná o lesní celky se zbytky původních smíšených lesů, suťové a rozsáhlé skalní útvary, rašeliniště
a vlhké louky. Součástí je soustava vodních toku Menší a Větší
Vltavice se zbytky populace perlorodky říční.
2. Analýza území podle vybraných sledovaných ukazatelů z úhrnných hodnot druhů pozemků (kartogramy,
grafy, tabulky)
2.1. Koeficient ekologické stability
Kartogram k ochraně přírody a krajiny
Algoritmus: Podíl stabilních a nestabilních ploch z celkové výměry katastrálního území.
Koeficient ekologické stability (dále KES 11) byl zpracovateli počítán podle vzorce Míchal (1985), který vychází z podílu stabilních
ekosystémů/nestabilních ekosystémů. Pro výpočet byly použity
úhrnné hodnoty druhů pozemků (kultury) z databáze ČÚZK
(k roku 2007, v případě vývoj 1993–2007).
za stabilní ekosystémy byly brány: lesní pozemky, trvalé travní
porosty, vodní plochy a toky, sady, vybrané stabilní položky
z kategorie ostatní plochy 12 (14)
za nestabilní plochy byly brány: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, vinice, vybrané nestabilní položky z kategorie
ostatní plochy (14)
Rozmezí hodnot a legenda
Rozmezí
charakteristika
KES ≤ 0,10
území s maximálním narušením přírodních struktur
0,10 < KES ≤ 0,30 území se zřetelným narušením přírodních struktur
0,30 < KES ≤1,00 území intenzivně využívané
1,00 < KES < 3,00 území relativně vyvážené
KES ≥ 3,00
území přírodní a přírodě blízká
KES při nerozdělení kategorie ostatní z ÚHDP (ČUZK, 2007)
KES = S/N
KES = 4,85
Koeficient ekologické stability v rámci řešeného území vypočítaný
z úhrnných hodnot druhů pozemků (2007) vychází 4,85. Území
se tak řadí ke krajinám přírodním a přírodě blízkým.
KES pro rozdělení kategorie ostatní z ÚHDP (ČUZK, 2007)
KES = S/N
KES = 14,81
V rámci řešeného území se objevuje především jedno místo, na
kterém je patrná výrazná změna KES po rozdělení oproti kartogramu s výpočtem bez rozdělení kategorie ostatní (14, ÚHDP).
Jedná se o obec Boletice, kde velkou část pokrývá vojenský výcvikový prostor. V prvém případě se území řadí ke krajinám intenzivně využívaným a relativně vyváženým, v druhém případě při
rozdělení kategorie ostatní se jedná o přírodě blízké až přírodní
území (s KES nad 3) 13. Tato odchylka v hodnocení se bude výrazně projevovat i v případě kartogramu orientační míry urbanizace, proto i zde bude vhodné provést oba výpočty.
2.2. Orientační míra urbanizace posuzovaného území
Algoritmus: Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry katastrálního území
Na kartogramech je patrný rozdíl ve výsledku analýzy, a to v daném případě nejen pro území Boletic, kdy se výrazně mění při
rozdělení kategorie ostatních ploch z ÚHDP zastoupení urbanizovaných ploch.
10. Krajinným rázem je podle § 12 zákona zejména: přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho
estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.
11. (KES) – jedná se o číslo, které stanovuje poměr tzv. stabilních a nestabilních ploch ve zkoumaném území. Ke zjištění stavu ekologické stability území je možné použít
více vzorců od různých autorů. Obecně lze konstatovat, že čím vyšší bude KES (1 = vyváženost stabilních a nestabilních ploch), tím bude možné posuzované území hodnotit jako stabilnější.
12. Kategorie Ostatní plochy zahrnuje v rámci ÚHDP několik dalších položek, které lze z pohledu ekologické stability řadit jak mezi stabilní tak i nestabilní. Od roku 2006 je
tato kategorie rozepsána a evidována v ÚHDP (ČÚZK) rozděleně, takže lze pro výpočet KES jednotlivé položky „rozstrkat“ mezi stabilní a nestabilní plochy. Ukazuje se, že
rozklíčování kategorie ostatní přináší do hodnocení ekologické stability území velké změny oproti obvyklému převzetí kategorie ostatní do nestabilních ploch.
13. Rozdělení kategorie 14 – ostatní, však nelze dělat zcela mechanicky. K rozčleněné jednotlivých položek na stabilní a nestabilní je třeba přistoupit až po seznámení se
s území a vytipování možných, z pohledu ostatních ploch, problematických míst.
76
Kart. 24: Koeficient ekologické stability pro r. 2007 (= podíl stabilních a nestabilních ploch bez rozdělení kategorie „ostatní“)
Zdroj: vlastní výpočet podle vzorce Michal (1985)
77
Kart. 25: Koeficient ekologické stability pro r. 2007 (= podíl stabilních a nestabilních ploch při rozdělení kategorie „ostatní“)
78
Kart. 26: Orientační míra urbanizace pro r. 2007 (= podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry KÚ)
79
Kart. 27: Orientační míra urbanizace pro r. 2007 (= podíl zastavěných a ostatních ploch po rozčlenění kategorie 14
z celkové výměry KÚ)
80
2.3. Vývojové trendy
Změna koeficientu ekologické stability řešeného území byla
sledována ve vývojové řadě od roku 1993 14 do roku 2007. Pro
srovnání byl výpočet proveden také pro Jihočeský kraj a celou
Českou republiku. Vzhledem ke sledování trendu nebylo možné
počítat s rozdělenou kategorií 14 – ostatní (ÚHDP), protože pro ni
samotnou jsou ucelené informace až od roku 2006.
Dalo se předpokládat, že na území z 89 % chráněných formou velkoplošné ochrany, nebude KES nejen klesat, ale pravděpodobně
vzhledem k cílům ochrany a managementu hospodaření bude
i posilovat.
3. Základní limity využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny
Obr. 15: Koeficient ekologické stability (KES) v l. 1993–2007
Výchozí údaje:
Řešené území (RU) ............................................... 153 713 ha – 100%
NP a CHKO 15 .................................................................... 89% (RU) RU
Území Jihočeského kraje (JHK) ........................................... 11% RU
I. zóna NP a CHKO ..................................................... 3 + 4 = 7% RU
II. zóna NP a CHKO .............................................. 36 + 17 = 53% RU
III. zóna NP a CHKO ............................................... 1 + 23 = 24% RU
IV. zóna CHKO ............................................................................ 4% RU
Zdroj: vlastní výpočet, www.npsumava.cz
3. 1. Vybrané podmínky ochrany na území NP, CHKO a NPR
Vybrané podmínky 16 využití území z pohledu ochrany přírody
a krajiny jako průměty do územně plánovací dokumentace
Tab. 17: Vybrané podmínky využití území Národního parku z hlediska ochrany přírody a krajiny
Rozloha /ha/
Kategorie
zonace
% v rámci
Podmínky využití
ochrany
řešeného území
Na celém území NP není dovoleno:
– stavět nové dálnice, silnice, železnice,
průmyslové stavby, sídelní útvary, plavební kanály,
NP
62 499
elektrické vedení velmi vysokého napětí a dálkové
celkem
Šumava
40 %
produktovody
– měnit dochované přírodní prostředí v rozporu
s bližšími podmínkami ochrany národního parku
– provádět chemický posyp cest
Kromě obecně platných podmínek není navíc
v I. zóně dovoleno:
– povolovat a umisťovat nové stavby,
4 329
– měnit současnou skladbu a plochu kultur,
I.
3%
nevyplývá-li změna z plánu péče,
– vstupovat mimo cesty vyznačené
se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě
vlastníků a nájemců pozemků
III.
2 116 (1 %)
platí obecné podmínky pro celé území
II.
56 054 (36 %)
poznámky
Ochranné pásmo
tvoří CHKO
Výjimky v případech,
kdy veřejný zájem
výrazně převažuje
nad zájmem ochrany
přírody, povoluje
v každém jednotlivém
případě svým rozhodnutím vláda.
14. Rok 1993 vyplynul z existence ucelených a relativně snadno dostupných dat. Určitým impulzem byl i odkaz CHKO na rok 1992, které dle textu k návrhové části Plánu
péče CHKO považuje za výchozí stav pro hodnocení krajiny: Zachovat krajinu bez zásadní změny či poškození krajinného rázu, zachovat a rozvinout charakteristickou
estetiku území. Východiskem je stav krajiny k 31. 7. 1992. (kap. návrhu, 2.1.7. Cíle OPK v ochraně krajinného rázu).
15. Celé NP Šumava zaujímá 69 030 ha (100%), v řešeném území se z něho nachází 62 499 ha (90,5%). Obdobně CHKO Šumava zasahuje z 99 400 ha do RU 74 360 ha
(74,8%).
16. Uvedené podmínky vesměs vycházejí ze zák. č. 114/1992 Sb. Jedná se o výběr takových podmínek, které se mohou promítnout do některého z územně plánovacích
dokumentů.
81
3.1.1. Národní park
Ze zákona 114/1992 Sb., § 16, odst. (1 a 2) vyplývají pro Národní park některá omezení (jedná se o výběr):
I. zóna NP – orientační lokalizace chráněných ploch (vybrány
větší plochy):
podél st.átní hranice, především úsek Zadní Zvonková – Haidmühle
podél Teplé Vltavy, především úsek Lenora – Želnava
podél přítoku Řasnice, úsek Strážný a okolí – Knížecí Pláně
oblast severně od Kvildy směr Horská Kvilda, na hranici RU
oblast kolem Borové Lady
Omezení chodit mimo vyznačené trasy v I. zónách NP platí nadále i po otevření hranic v rámci Schengenu.
3.1.2. Chráněná krajinná oblast
Ze zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírod a krajiny lze definovat dle zonace CHKO:
nezastavitelné území (I. zóna CHKO) = je zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby, povolovat a měnit využití území (§ 26, a, b)
zastavitelné za předpokladu, že nedojde k/ke/:
hospodaření na pozemcích mimo zastavěná území obcí
způsobem vyžadujícím intenzivní technologie
Tab. 18: Vybrané podmínky využití území CHKO z hlediska ochrany přírody a krajiny
Rozloha /ha/
Kategorie
zonace
% v rámci
Podmínky využití
poznámky
ochrany
řešeného území
Ochranné pásmo
Na celém území CHKO je zakázáno:
– stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály V něm může orgán ochrany přírody
74 360
celkem
– měnit dochované přírodní prostředí v rozporu
a krajiny vymezit činnosti a zásahy,
48 %
s podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti
které jsou vázány na jeho předchozí
– provádět chemický posyp cest
souhlas. Není-li vyhlášeno jinak, platí
6 588
– je zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby
území do vzdálenosti 50 m od hranic
I.
4%
– povolovat a měnit využití území
ZCHÚ. Souhlas orgánu ochrany příNa území I. a II. je kromě jiného dále zakázáno:
rody je nezbytný ke: stavební činnosti,
CHKO
– hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí terénním a vodohospodářským úpraŠumava
způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména vám, k použití chemických prostředků
25 804
prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změnám kultury pozemku a ke stanoII.
17 %
změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci
vení způsobu hospodaření v lesích.
ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch,
používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní Výjimky v případech, kdy veřejný zájem
úpravy značného rozsahu
výrazně převažuje nad zájmem ochrany
III.
36 075 (23 %)
přírody, povoluje v každém jednotlivém
IV.
5 893 (4 %)
případě svým rozhodnutím vláda.
Zdroj: zákon 114/92 sb.
3.1.3. Národní přírodní rezervace
Omezení chodit mimo vyznačené trasy – platí u příhraničních NPR nadále i po otevření hranic v rámci Schengenu.
Tab. 19: Vybrané podmínky využití území NPR z hlediska ochrany přírody a krajiny
kategorie Název
Rozloha /ha/ podmínky využití
Boubínský
je zakázáno povolovat a umisťovat stavby, vstupovat mimo cesty vyznačené se
666,41 17
prales
souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků.
Ochranné pásmo
Velká
V něm může orgán ochrany přírody a krajiny vymezit činnosti a zásahy, které jsou
120,31 18
NPR
Niva
vázány na jeho předchozí souhlas. Není-li vyhlášeno jinak, platí území do
vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Souhlas orgánu ochrany přírody je nezbytný
Čertova
ke: stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití
stěna –
132,6 19
chemických prostředků změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu
Luč
hospodaření v lesích.
poznámky
V CHKO
V CHKO
mimo CHKO
Zdroj: zákon 114/92 sb.
17. Zdroj: http://www.boubin.cz/boubin/
18. Zdroj: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_velka_niva_cz
19. Zdroj: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_certova_stena_luc_cz
82
podstatné změně biologické rozmanitosti, struktury
a funkce ekosystémů
nevratnému poškození půdního povrchu
změně vodního režimu
vzniku terénních úprav značného rozsahu
I. zóna CHKO – zahrnuje především menší roztroušené plochy
řada menších ploch kolem hranice NP (z vnitrozemí)
rozsáhlejší celek – kolem Boubínského pralesa
3.2. Ochranná pásma zvláště chráněných území § 37 (NP,
CHKO, NPR, PR, NPP, PP)
Zde může orgán ochrany přírody a krajiny vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na jeho předchozí souhlas. Není-li vyhlášeno jinak, platí území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. Souhlas orgánu ochrany přírody je nezbytný ke: stavební činnosti,
terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických
prostředků změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu
hospodaření v lesích
3.3. Výjimky ze zákazu ve zvláště chráněných územích § 43
zák. č. 114/1992 Sb.
– výjimky podle § 16 (NP), § 26 (CHKO), § 29 (NPR), § 34 (PR),
§ 35 odst. 2, § 36 odst. 2, § 45h a § 45i v případech, kdy veřejný
zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povoluje
v každém jednotlivém případě svým rozhodnutím vláda.
3.4. Vybrané podmínky ochrany mimo velkoplošně chráněná území
3.4.1. Limity využití území prvků územního systému ekologické
stability
NR + R ÚSES – ochrana ploch před změnou využívání těchto
ploch zajištěna prostřednictvím územně plánovací dokumentace.
3.4.2. Limity využití území Národní přírodní rezervace
Ze zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny platí pro
NPR – § 29, že je zakázáno povolovat a umisťovat stavby, vstupovat mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody,
kromě vlastníků a nájemců pozemků
Tab. 20: Návrh regulačních opatření z hlediska ochrany přírody a krajiny pro funkční využití ploch z ÚP VÚC JČK
(koncept, 22. 1. 2006)
Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí
a tímto ÚP VÚC, využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním
podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES.
Jsou podmíněné, a to pouze ve výjimečných případech, nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská
zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti.
NR + R biocentra
Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného
území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším
stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto
ploch v ÚSES, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo
územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné.
Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí
a tímto ÚPVÚC, dále využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší
ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce
současných funkčních biokoridorů.
Jsou podmíněné: pouze nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV
NR + R biokoridory
atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru.
Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území
zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm
ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoli
změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti,
jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.
Zdroj: ÚP VÚC JČK
83
3.4.3. Limity využití vyplývající z kategorie přírodní park
V jv. části řešeného území se nachází přírodní park Vyšebrodsko.
Limity využití vyplývají z ochrany krajinného rázu, kdy je příslušným
orgánem posuzována míra zásahu do charakteristik a hodnot krajinného rázu. Omezení se může týkat např. povolování a umisťování
staveb, těžby nerostných surovin, výrazných terénních úprav apod.
3.5. Koncepce rozvoje velkoplošně chráněných území –
Plány péče
Na území NP a CHKO (i jiných zvláště chráněných území) je
odborným koncepčním podkladem pro rozhodování orgánů
ochrany přírody plán péče. Tento dokument slouží i jako podklad
pro jiné druhy plánovacích dokumentů (např. územní plánování).
Podle § 78 (odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb., vykonávají na území
NP, CHKO i v jejich ochranných pásmech státní správu v ochraně
přírody a krajiny jednotlivé správy (není-li stanoveno jinak). Tentýž
zákon v § 44 upřesňuje spolupráci Správ s jinými orgány státní
správy. Jedná se o vydávání závazných stanovisek k některým
činnostem ve zvláště chráněných územích. Bez tohoto stanoviska nelze na území NP a CHKO: učinit ohlášení stavby, vydat
územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně využívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen
se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či provedení
terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání
s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či
udělit souhlas podle vodního zákona. 20
Pro potřeby této studie byly poskytnuty zpracovatelům z hlediska
koncepce rozvoje NP a CHKO tyto dokumenty:
Plán péče NP Šumava – schválen v letech 2000 na období
2001–2010.
Plán péče CHKO Šumava – dosud neschválen (zpracován již v letech 1991, řada pozměňovacích návrhů), v současnosti se zpracovává nový návrh plánu péče.
Správa CHKO
V návrhu plánu péče pro CHKO je mezi krátkodobé cíle zařazen
bod k výstavbě ve volné krajině. Tu je možné podle návrhu textu
povolovat jen za předpokladu splnění „Zásad pro povolování
umisťování staveb“ a zásad vztažených ke krajinnému rázu a urbanizmu. Požadavky Správy na stavebníky vycházejí z detailního
poznání kulturně historického a urbanistického vývoje území,
jeho tradičních charakteristických znaků i drobných stavebních
detailů. Ze zásad, které jsou ve stavebních projektech sledovány,
lze zmínit především: půdorys, výška staveb, tvar a sklon střechy
a dále některé detaily stavby. Z pozice dotčeného orgánu státní
správy je náplní Správy mj. také spolupráce při tvorbě územně
plánovacích dokumentací (za ochranu přírody a krajiny) a vydávání závazných stanovisek.
Vyhodnocení dokumentace z pohledu pilíře životního prostředí
Plány péče, zonace CHKO a NP Šumava
Plány péče představují odborné a koncepční dokumenty ochrany
přírody, které na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu:
navrhují opatření k usměrňování a ovlivňování lidské činnosti
s ohledem na předmět a cíl ochrany
stanovují dlouhodobé a střednědobé úkoly ochrany přírody
zejména v péči o:
ekosystémy
biodiverzitu
krajinný ráz
Odstupňované členění území do zón ochrany přírody, s ohledem na
přírodní hodnoty, vyjadřuje způsoby a metody ochrany. Bližší charakteristiku a režim zón se upravuje obecně závazným předpisem.
Zpracování návrhu plánu péče zajišťuje Ministerstvo životního
prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
nejméně 2 roky před skončením platnosti předchozího plánu
péče.
K provedení zákona o ochraně přírody a krajiny, podle potřeb
konkrétních podmínek v území, je vydává správa národního parku
návštěvní řád. Ten se zaměřuje na ochranu národního parku před
rušivými vlivy rekreace a turistiky. Návštěvní řád jako podzákonný
právní předpis nesmí obsahovat zákazy nad rámec zákona. Návrh návštěvního řádu či jeho změny musí být před schválením
dohodnut se zástupci obcí v radě národního parku. Pokud nedojde k dohodě o podobě návrhu, rozpor projedná a rozhodne
Ministerstvo životního prostředí. Osoby trvale bydlící či pracující
v národním parku mohou být z působnosti návštěvního řádu, ve
stanoveném rozsahu, vyňaty.
V územní studii je využita zonace při tvorbě grafických výstupů
(výkres hodnot, problémový výkres). Podmínky využití území obsažené v plánech péče budou využity v návrhové etapě při koordinaci návrhu struktury dlouhodobého osídlení v řešeném území
se zájmy ochrany přírody.
Územně technický podklad NR-R ÚSES ČR a krajský generel
NR-R ÚSES
Výše uvedené materiály sloužily jako podklad pro zapracování
regionální a nadregionální úrovně ÚSES do územních plánů velkých územních celků (ÚP VÚC). Do územní studie bylo převzato
vymezení NR a R úrovně ÚSES z ÚP VÚC a nebylo tedy nutné
uvedené materiály použít.
Krajská koncepce ochrany přírody a krajiny
Řešené území leží z 89 % v NP a nebo v CHKO Šumava, které
nebyly součástí řešení Krajské koncepce ochrany přírody a krajiny. Na zbývajících 11 % řešeného území se vztahuje Krajská kon-
20. V souvisle zastavěném území obce a za splnění přesně stanovených podmínek odst. 2, § 44 není závazné stanovisko dle odst. 1 potřeba.
84
cepce ochrany přírody a krajiny, která pro tento segment krajiny
neformuluje zásadnější strategické či koncepční cíle.
Ochrana půdního a lesního fondu
Koncepce ochrany přírody a krajiny pro NP a CHKO Šumava.
Pro NP a CHKO ministerstvo životního prostředí nepořizuje Koncepce ochrany přírody a krajiny. Koncepční záležitosti vyjadřují
u velkoplošně chráněných územích přírody jejich Plány péče,
které se aktualizují zpravidla po deseti až patnácti letech.
Tvorbu plánu péče, tj. stanovení obsahu plánu péče o národní
park a jeho ochranné pásmo, postup jeho zpracování, projednávání a schvalování legislativně vymezují:
zákon č. 114/1992 Sb., § 38 a další
vyhláška č. 395/1992 Sb., § 10 (rámcový obsah)
věstník MŽP z dubna 2006, ročník XVI, částka 4: Metodický
pokyn MŽP, kterým se stanoví obsah plánu péče o národní
parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování,
projednávání a schvalování”.
Charakteristika vývoje zemědělského hospodaření na
Šumavě
Prameny a literatura
Hubený, P.: Zóny CHKO Šumava. In: 40 let Chráněné krajinné oblasti Šumava, sborník., 2004.
Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje, únor 2007. Zpracovatelé: Atem s. r.
o., EIA servis s. r. o.
Podklady od Správy CHKO Šumava – návrh kapitol nového plánu péče
VUC Jihočeský kraj (koncept, 22. 1. 2006)
Rozvoj zemědělství na Šumavě je logicky úzce provázán na její
osídlování. Z hlediska historického vývoje 21 lze výraznější změny
vysledovat v následujících obdobích:
15. a 16. století
V tomto období se snižuje počet nově zakládaných sídel přesto
se rozšiřuje plocha zemědělské půdy. Extenzivní způsob výroby
předpokládal jako jedinou možnost zvýšení úrody zvětšením obdělávané plochy. Současně s tímto jevem nastalo dělení polí a začala vznikat nová stavení. Rozvoj sklářství a zpracování železné
rudy představují nezemědělské činnosti, které jsou mnohem významnější zdroj obživy než vlastní zemědělství.
Začátek 18. století
S dalším rozvojem sklářství a těžby dřeva došlo v horské části
Šumavy k největšímu odlesnění. Do této doby lze klást vznik typické členité vrcholové Šumavy tak, jak je v obecném povědomí
vnímána. Zemědělství opět netvořilo hlavní předmět hospodářské činnosti. Přitom záviselo na kontaktech s vyspělejším hospodářským zázemím v podhůří a nížině. Zemědělský charakter si
udržely jen vesnice v podhůří.
Zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
Internet:
http://www.calla.ecn.cz/data/boletice/ostatni/brozura.pdf
http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/schengen
http://www.npsumava.cz/
18. a 19. století
V literatuře je přelom 18. a 19. století považován za dobu ukončení osidlování Šumavy, spojenou se vznikem husté sítě osad,
která přetrvala až do 20. století.
Základní systémy zemědělské činnosti v oblasti Šumavy se vyvíjely od konce 18. století až do 50. let 20. století velmi pomalu, bez
výrazných změn. Produkce se řídila pouze potřebami rodiny zemědělce. Pěstovaly se všechny základní druhy plodin 22, které zemědělec považoval z hlediska své potřeby za důležité. Rentabilita
výroby byla založena na vynakládání co nejmenších finančních
nákladů a ve velké míře vynaložené práce.
Orná půda byla součástí obecní plužiny (tj. veškeré zemědělské
půdy obce) v trojhonném 23 osevním postupu. Úhorové hospodaření přetrvalo na Šumavě až do 20. století.
Půda horských a podhorských políček byla zdrojem velkého
množství kamenů, které rolníci sbírali a odnášeli. Vznikaly tak
kamenné zídky (snosy) ohraničující polnosti. Kamenné snosy se
také používaly ke stavbě teras na svažitých pozemcích. Tyto zídky
jsou typické pro vzhled zemědělské krajiny zejména horské části
Šumavy.
21. In Šumava, příroda, historie, život; kolektiv autorů; BASET Praha 2003
22. Například žito, oves, hrách, len, zelí, tuřín, brambory.
23. Jednu část plužiny tvořila zatravněná plocha úhoru využívaná k pastvě, další část byla oseta ozimy a třetí část jařinami.
85
Původní úhory přecházely agrotechnickými a melioračními zásahy
v polokulturní a kulturní louky a pastviny (trvalé travní porosty).
V tomto stavu byly udržovány soustavou mělkých odvodňovacích
a zavlažovacích stružek, kamennými drenážemi a včasnými sklizněmi. Pastva a potažní práce tato zařízení nenarušovala a nepoškozoval se půdní povrch. Chov dobytka vyžadoval dostatečné
množství sena na dlouhé zimní období. Chov skotu se postupně
stával základním kamenem zemědělského hospodaření na Šumavě. Uvádí se, že na konci 18. století byla Šumava a její podhůří
největší oblastí v produkci masa v zemi. Pro velmi chudé orné půdy
byl skot cenným zdrojem hnoje. Potažní práce na polích i v lese zajišťoval skot 24. Ještě v 19. století byl na Šumavě kůň spíše výjimkou.
V celé oblasti Šumavy byly chováno plemeno „české červinky“.25
Výborným tržním artiklem byly šumavské husy.
S postupným úpadkem domácí rukodělné výroby se stávalo zemědělství pro stále větší počet obyvatel Šumavy jedním z hlavních
zdrojů obživy. Jednalo se však o zdroj obživy z nouze. Během 19.
století sílil odliv obyvatel z periferních oblastí vnitřní Šumavy.
Vznik Československa
Po vzniku Československa již nedošlo k výraznějšímu oživení této
oblasti. Počty obyvatel sice stouply, ale pouze ve městech a ne
ve vesnicích. Zemědělství se postupně stalo hlavním zdrojem obživy. Bylo však velmi málo výnosné, takže nebylo možné zavádět
nové pracovní postupy (např. mechanizaci), protože zemědělství
nevytvářelo potřebné finanční zdroje na investice tohoto druhu.
Šumavské zemědělství mělo samozásobitelský charakter. Záviselo především na dalším zdroji příjmů zemědělce.
2. polovina 20. století
Odsunutí šumavských obyvatel německé národnosti po skončení
druhé světové války a tzv. dosídlení se projevily i v zemědělství.
Zpočátku bylo dosídlení zajištěno přílivem jednotlivě hospodařících rolníků a byla zřizována horská pastevní družstva. Během
50. a 60. let však došlo k likvidaci jednotlivě hospodařících rolníků a pastevních družstev. Vznikají státní statky a jednotná zemědělská družstva.
Z hlediska zemědělského hospodaření byla v tomto období snaha:
maximálně využít stávající zemědělský půdní fond (ZPF)
rozšiřovat ZPF na úkor půdy ležící ladem (úhor) 26
přeměnit polokulturní louky na kulturní louky s vysokým výnosem píce
zvyšovat podíl orné půdy, v jehož důsledku dochází ke zvýšení
erozivní ohroženosti ZPF
pěstovat kukuřici na siláž (i ve zcela nevhodných přírodních
podmínkách – zejména půdních, klimatických) jako krmivo na
zimní období
zvýšit rostlinnou produkci používáním vysokých dávek průmyslových hnojiv
chránit pěstované rostliny pomocí pesticidů
o intenzivní chovy skotu a v některých lokalitách i ovcí
přizpůsobit pozemky (velikost, tvar) velkovýrobní, těžké technice
koncentrovat ustájený dobytek (výstavba velkokapacitních
stájí) s následnou nevhodnou aplikací hovězí a prasečí kejdy
na ZPF
zajistit panelovou 27 výstavbou bydlení pro chybějící pracovní
síly
Zemědělská výroba se v oblasti Šumavy stala vedle lesního hospodaření dominantním odvětvím. Živočišná výroba se zaměřovala na chov skotu kombinovaného užitkového typu.
Období po roce 1990
Dopady společenských změn po roce 1990 lze z hlediska zemědělství charakterizovat následovně:
ukončení procesu koncentrace zemědělské výroby prostřednictvím státních statků a jednotných zemědělských družstev
obnova institutu vlastnictví týkající se také půdy a zemědělského majetku
postupně vytvářená struktura subjektů hospodařících na zemědělské půdě různých právních forem 28
rapidní pokles zemědělské výroby, výrazné snížení stavu
skotu
zvyšuje se podíl půdy ležící ladem
odliv pracovních sil ze zemědělství do jiných oborů
Současnost
Ke všeobecným problémům zemědělství, které souvisejí s dlouhotrvající specifikací zemědělské politiky ČR a EU, se na Šumavě
přidávají omezující podmínky a regulativy vyplývající z velkoplošné ochrany přírody a krajiny.
Ze zvýšené ochrany mimoprodukčních funkcí šumavské krajiny
(zejména přírodně ochranářské, vodohospodářské) 29 vyplývá
omezení potenciálního spektra zemědělských technologií. Tím
se ještě více 30 snižuje tržní konkurenceschopnost konvenčního
zemědělství 31 v této oblasti.
Konvenční zemědělská produkce, která by měla být konkurenceschopná na trhu zemědělských komodit, nemůže na území NP
24. Tažní voli byli chloubou každého hospodáře.
25. Skot přizpůsobený skromným životním podmínkám. Využíval se k produkci mléka, masa a k potažním pracím.
26. Meliorace, rekultivace.
27. s nevhodnými dopady na krajinný ráz šumavských sídel
28. Soukromě hospodařící rolníci, družstva vlastníků, obchodní společnosti.
29. Včetně ochrany zachovalého krajinného rázu území.
30. Na Šumavě převažují málo příznivé přírodní podmínky pro konkurenceschopné konvenční zemědělství.
31. Otázkou však zůstává jak tento „handicap“ vlastníkům, či zemědělsky hospodařícím subjektům, nahradit, kompenzovat.
86
a CHKO Šumava představovat prvořadý cíl. V těchto územích se
může zemědělství podílet na udržování kulturního stavu krajiny
při respektování požadavků ochrany přírody.
části zemědělské produkce v „turisticky atraktivních“ komoditách, místních specialitách (kozí a ovčí sýry, masné speciality,
výrobky z kůže případně kožešin, místní suvenýry…)
využití ploch pod trvalými travními porosty pro extenzivní a tím
levnější způsoby chovu skotu (horská plemena skotu, ale i jiných užitkových zvířat: např. bizonů, chov „vysoké“ zvěře, aj.)
dotace do zemědělství, resp. na trvalé travní porosty, z titulu
zařazení většiny k. ú. do nízkoprodukčních oblastí (LFA)
kontrolovaný chov vysoké zvěře (v prostorných, leč uzavřených(!) areálech)
Charakteristika pozemků určených k plnění funkcí
lesa
Přírodní lesní oblast
Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními
a produkčními podmínkami. Podrobná typologická klasifikace
lesů v ČR v uplynulých desetiletích umožnila vymezit řadu lesních oblastí s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu
souvisejícími. Charakter určité oblasti se projevuje především
v zastoupení některých dřevin a v jejich potenciální produkci, ve
vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám oblasti odolností, růstem a kvalitou a z velké části i současným hospodářským stavem porostů.
Přírodní lesní oblasti v České republice jsou vymezeny v Příloze
č. 1 vyhlášky č. 83/1996 Sb. v počtu 41 a jejich hranice jsou zakresleny v mapovém díle OPRL.
Hranici řešeného území dosti věrně kopíruje hranice přírodní lesní
oblasti 13 – Šumava, (dále PLO 13), která však pokračuje ještě
na území Plzeňského kraje. Rozložení výměry PLO 13 v krajích
a srovnání s výměrou zájmového území je následující:
Pro účely této studie lze považovat PLO 13 za dostatečně reprezentativní pro celé zpracovávané zájmové území. Proto jsou dále
používány údaje uvedené v přehledech oblastních plánů rozvoje
lesa (OPRL) pro PLO 13 – Šumava (www.uhul.cz) a to tak, že
relativní údaje jsou použity bez úprav a absolutní údaje jsou redukovány koeficientem vypočítaným jako podíl PUPFL zájmového
území k PUPFL PLO 13:
koef. = 88 673 ha/140 378 ha = 0,63
Je potřeba zdůraznit, že takto získané údaje mají pouze orientační
charakter, avšak lze předpokládat, že pro potřeby této územní studie budou dostačující. V případě potřeby přesných údajů o stavu
lesa v řešeném území se doporučuje kontaktovat ÚHÚL Brandýs
nad L., který na základě žádosti podložené souhlasem vlastníka
lesa, může potřebná data zpracovat a poskytnout.
Lesnatost
Lesnatost je dána poměrem lesní půdy k celkové rozloze území.
Lesnatost PLO 13 – Šumava je 66,4 % a lesnatost zájmového
území je 57,7 %. Z toho vyplývá, že lesnatost jihočeské části
Šumavy je nižší než části západočeské. Zajímavé je porovnání
lesnatosti zájmového území s lesnatostí území dotčených ORP
(Český Krumlov, Prachatice a Vimperk), která činí 49,7 %. Z toho
vyplývá, že většina lesů je v rámci území těchto ORP soustředěna
právě do zájmového území. Z uvedeného přehledu dále vyplývá,
že lesnatost Šumavy je téměř dvojnásobná než je celostátní průměr.
Pro srovnání lze ještě uvést, že největší lesnatost v rámci ČR
má PLO 22 – Krkonoše (83,0 %) a naopak nejnižší lesnatost má
PLO 2b – Podkrušnohorské pánve – Mostecká a Žatecká pánev
(4,5 %). Z krajů má nejvyšší lesnatost kraj Liberecký (44,3 %)
a nejnižší lesnatost kromě Hlavního města Prahy (10,0 %) má
kraj Jihomoravský (28,0 %). (Zdroj: Statistická ročenka půdního
fondu České republiky; Český úřad zeměměřický a katastrální;
Praha 2007).
Tab. 21: Rozložení výměry PLO 13 – Šumava v krajích a srovnání s výměrou zájmového území
Kraj
Území
Výměra
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
ha
%
ha
%
PLO 13
PUPFL*
nezjištěno
nezjištěno
celková
143 687
68
67 615
32
211 302
zájmové území
PUPFL*
88 673
100
0
celková
153 647
100
0
153 647
Celkem
ha
%
140 378
100
100
88 673
100
100
*PUPFL = pozemky určené k plnění funkcí lesa ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb., § 3, odst. 1–4
Zdroj: Zdroj: OPRL, Přírodní lesní oblasti ČR – Stručný
přehled-stav k 30. 6. 2001, ÚHÚL Brandýs n. L.. 2002
87
Tab. 22: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 13, dotčených ORP, Jihočeského kraje a ČR
výměra [ha]
území
PUPFL
celková
zájmové území
88 673
153 647
PLO 13 – Šumava
140 378
211 302
dotčené ORP
*124 317
250 226
Jihočeský kraj
376 288
1 005 687
ČR
2 649 147
7 886 699
*plocha porostní
lesnatost [%]
57,7
66,4
49,7
37,4
33,6
Zdroj: OPRL, Přírodní lesní oblasti ČR – Stručný přehled –
stav k 30. 6. 2001, ÚHÚL Brandýs n. L.. 2002
Lesní společenstva a zastoupení lesních vegetačních stupňů
Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou,
v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je
rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru).
Tab. 23: Zastoupení lesních vegetačních stupňů v PLO 13
Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [%]
1
2
3
4
5
6
7
LVS*
DB
bkDB
dbBK
BK
jdBK
smBK
bkSM
zastoupení
4,0
64,4
24,2
*vymezení LVS podle systému ÚHÚL
Z lesních společenstev jsou nejvíce rozšířeny smrkové bučiny
(64,4 %), které na horských svazích udávají celé Šumavě převažující ráz. Výškově nad nimi (cca nad 900 m n. m.) jsou bukové smrčiny, také poměrně značně zastoupené (24,2 %). Lesní
vegetační stupeň smrkový dosahuje 7,1 % a kromě vlastních
smrčin jsou v něm nepatrně zastoupeny v nejvyšších polohách
jeřábové smrčiny, na pláních pak jsou dosti zastoupeny podmáčené smrčiny a méně i rašelinné smrčiny, které přecházejí
do vrchovištní kleče (0,3 %). Z podhůří doznívají jedlové bučiny
(4,0 %).
Plošně nepatrné, ale výrazné jsou reliktní bory na skalách a luhy
olše šedé při horních tocích říček a potoků. V rámci 6. a 7. LVS
značnou plochu zaujímají acerózní společenstva s javorem klenem a jilmem horským na kamenitých svazích a sutích.
Druhová skladba lesních porostů
Přirozená druhová skladba
Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba
přirozených lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách vyvinuly za současného klimatu, kdyby člověk
během historické doby nezasahoval do přírody. Byla odvozena
podle druhové skladby dochovaných zbytků přirozených lesů
a podle popisů přirozených lesů před jejich smýcením.
Převažující zastoupení jehličnatých dřevin v přirozené druhové
skladbě (63,1 %), z toho smrku 41,9 % a jedle 17,3 % a nižší zastoupení listnatých dřevin (36,9 %), z toho buku 27,3 % koresponduje s přírodními podmínkami Šumavy, vyjádřenými zastoupením
88
8
SM
7,1
9
kleč
0,3
celkem
100,0
lesních vegetačních stupňů (Tab. 3) a zcela odpovídá horské
oblasti.
Cílová druhová skladba
Cílová druhová skladba je zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, vyjádřené v procentech, které je z hlediska zabezpečení
produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané přírodní lesní
oblasti optimální (§ 1, odst. 7, písm. a, vyhl. č. 83/96 Sb.). Jinak
řečeno, cílová druhová skladba představuje ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku
porostu, které odpovídá přírodním podmínkám hospodářského
souboru jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází:
z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami – lesními typy (LT) a jejich soubory (SLT) – příloha č.4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb.
z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů – Hlava první,
oddíl druhý zákona č. 289/1995 Sb.
ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává – příloha č. 3 vyhlášky
MZe č. 83/1996 Sb.
Poměrně vysoké zastoupení jehličnatých dřevin v cílové druhové
skladbě (76,2 %), z toho smrku 60,9 % a jedle 11,8 % a nižší zastoupení listnatých dřevin (23,8 %), z toho buku 17,7 % se blíží
přirozené druhové skladbě, což je dáno opět horskými podmínkami a dále funkčním zaměřením lesa (především existence NP
a CHKO).
Současná druhová skladba
Současná druhová skladba zachycuje aktuální stav druhové
skladby lesních porostů. Převážnou měrou je odrazem hospodaření v lesích v minulosti. Na vysoké zastoupení smrku v současné
druhové skladbě má vliv již středověké lesnické hospodaření
a zejména pak trend pasečného způsobu hospodaření započatý před více než 200 lety a uplatňovaný dále v 20. století. Velmi
významně se na šumavských lesích podepsala i vichřice v roce
1870 s ohromnými polomy a následující kůrovcovou kalamitou.
Druhová skladba dřevin v PLO 13 – Šumava je uvedena v následující tabulce.
Průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů
Přirozenost lesního porostu je vyjádřena druhovou skladbou
porostu. Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako
skladba přirozených lesních společenstev.
Stupeň přirozenosti lesního porostu se posuzuje na základě porovnání současné dřevinné skladby se skladbou přirozenou.
Pro stanovení stupně přirozenosti v PLO se vycházelo z numerické databáze příslušných LHP(O) a postup byl následující:
1. Posouzení současných druhových skladeb metodou strukturovaných porostních typů (Macků, Kalinová 1996, 1999) – výsledkem je přehled porostních typů ve spektru lesních typů
2. Přiřazení přirozené druhové skladby lesním typům
3. Porovnání přirozené druhové skladby se skutečnou vyhodnocením indexu přirozenosti druhové skladby systémovou analýzou (Macků, Kalinová 1996) – index vyjadřuje rozdíl zastoupení aktuálního stavu k modelovému zastoupení v absolutních
hodnotách. Pro každou druhovou skladbu se index vypočítá
jako součet mezi indexy dřevin zastoupených a dřevin nezastoupených (chybějících)
4. Přiřazení stupně přirozenosti dle dosažené hodnoty indexu
Přirozenost lesních porostů je hodnocena podle stupnice v rozsahu stupňů 0 – nevhodný až 6 – mimořádný. Stupnice přirozenosti je uvedena v tabulce dole.
Tab. 24: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 13
Dřevina
smrk
jedle
borovice
modřín
ostatní jehličnaté
jehličnaté celkem
dub
buk
habr
jasan
javor
jilm
bříza
lípa
olše
ostatní listnaté
listnaté celkem
dřeviny celkem
současná
80,7
2,0
7,9
0,5
0,1
91,2
5,0
0,1
0,4
2,0
1,0
0,3
8,8
100,0
Tab. 25: Stupnice přirozenosti lesních porostů
Stupeň přirozenosti
0
Nevhodný
1
Velmi nízký
2
Nízký
3
Průměrný
4
Vysoký
5
Velmi vysoký
6
Mimořádný
Druhová skladba [%]
cílová
60,9
11,8
1,9
0,4
1,2
76,2
17,7
0,3
0,9
0,2
0,8
0,3
0,2
3,4
23,8
100,0
přirozená
41,9
17,3
3,1
0,8
63,1
27,0
0,3
1,7
0,3
0,9
0,1
0,3
6,3
36,9
100,0
Klasifikace druhové skladby
introdukce, druhově nevhodná – přir. skladba < 10 %
kulturní, druhově nevhodná – přir. skladba 11–30 %
kulturní – přir. skladba 31–45 %
spíše kulturní – přir. skladba 46–55 %
spíše přirozená – přir. skladba 56–70 %
blízká přirozené – přir. skladba 71–90 %
přirozená – přir. skladba > 90%
89
Průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů v PLO 13 – Šumava
a porovnání s ČR a s přírodními lesními oblastmi, vykazujícími
maximální a minimální hodnotu průměrného stupně přirozenosti,
uvádí tabulka.
Tab. 26: Průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů v PLO
13 a dalších vybraných oblastech
Průměrný
Oblast
stupeň
PLO 13
PLO 34
PLO 31
ČR
přirozenosti
3,9
4,4
2,4
3,3
Zdroj: OPRL, Přírodní lesní oblasti ČR – Stručný přehled – stav k 30. 6. 2001,
ÚHÚL Brandýs n. L.. 2002
Průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů v PLO 13 – Šumava je 3,9. V části mimo NP je nižší – 3,6, v rámci NP pak vyšší
– 4,4. Průměrný stupeň přirozenosti za celou ČR vypočítaný jako
aritmetický průměr stupňů přirozenosti všech PLO je 3,3 (pouze
orientační údaj, který nezohledňuje plochy jednotlivých PLO). Pro
srovnání je uvedena PLO 34 – Hornomoravský úval s nejvyšším
stupněm přirozenosti 4,4 a PLO 31 – Českomoravské mezihoří
s nejnižším stupněm přirozenosti 2,4.
Srovnáním hodnot průměrných stupňů přirozenosti ve výše uvedených oblastech lze konstatovat, že hodnota průměrného stupně
přirozenosti 3,9, který Šumava vykazuje, svědčí o relativně velmi
vysokém podílu zachovalých lesních porostů z hlediska druhové
skladby, zejména pak hodnota 4,4 na území NP, která se shoduje
s maximální hodnotou v rámci ČR (PLO 34).
Kategorizace a funkční zaměření lesa
Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům,
jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zá-
kon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, včetně územního systému ekologické stability
(ÚSES).
Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů.
Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak,
že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření
nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje
od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských,
tzn. že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy
mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy jsou nebo
mohou být důvodem pro eventuální zařazení lesů do kategorií
jiných než do kategorie lesů hospodářských, podle příslušných
odstavců a písmen zákona č. 289/1995 Sb.
O zařazování lesů do kategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Do
kategorie lesů zvl. určení podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995
Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze lesy
zařadit do lesů zvl. určení, ale i nemusí.
V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce.
V lesích zvl. určení (§ 8, odst. 1 a 2) je veřejný zájem na zlepšení
a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, nadřazen funkcím produkčním.
Přehled všech vyhlášených kategorií a subkategorií v zájmovém
území je uveden v následující tabulce:
Tab. 27: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem)
kategorie
subkategorie
les hospodářský
les
mimořádně nepříznivá stanoviště (§ 7a)
ochranný
vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace (§ 7b)
celkem
pásma hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně (§ 8/1a)
území nár. parků a nár. přírodních rezervací (§ 8/1c)
1. zóny CHKO, přír. rezervace, přír. památky (§ 8/2a)
lesy příměstské a rekreační (§ 8/2c)
les zvláštního
lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce(§ 8/2d)
určení
lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, klima, voda, krajina) (§ 8/2e)
lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (§ 8/2f)
uznané obory a samostatné bažantnice (§ 8/2g)
jiný důležitý veřejný zájem (§ 8/2h) – obrana státu + NPP
celkem
úhrnem
*0,01%
90
Podíl porostní plochy[%]
46,4
1,9
0,2
2,1
0,0*
29,7
1,0
0,2
0,8
1,7
5,1
1,7
11,3
51,5
100,0
Vzhledem k tomu, že značnou část oblasti tvoří NP a CHKO Šumava, je funkce lesů jednoznačně předurčena a limitována posláním, jež má Správa NP a CHKO plnit. Základním účelem je ochrana
přírody na území NP a CHKO, tvořící stejnojmennou biosférickou
rezervaci. Národní park zaujímá 29,7 % plochy zájmového území.
Šumava vyniká velkým podílem ekotypicky vhodných smrkových
populací, uzpůsobených horským oblastem. Proto poměrně vysoký podíl porostní plochy tvoří genové základny, vyhlášené převážně pro smrk (5,1 %).
Dále je potřeba zdůraznit, že na části území hospodaří Vojenské
lesy a statky ČR, s. p., divize Horní Planá. Je zde Vojenský výcvikový prostor Boletice, jehož lesy jsou zařazeny do kategorie lesů
zvláštního určení podle § 8, odst. 2, písm. h lesního zákona (11,0
%). V této subkategorii je zahrnuta i NPP Blanice (0,3 %).
Ostatní vyhlášené subkategorie, jak vyplývá z předchozí tabulky,
jsou již plošně méně zastoupené.
Specifikem tohoto území je velmi vysoký podíl lesů zvláštního
určení (51,5 %) a relativně nízký podíl lesů hospodářských (46,4
%). Z toho vyplývá, že mimoprodukční funkce lesa převažují nad
funkcí hospodářskou. Lesy ochranné zaujímají 2,1 % plochy.
Rozložení věkových stupňů
Zastoupení věkových stupňů na Šumavě má dosti vyrovnaný průběh a výrazně se neliší od normality, což svědčí o dobré péči
o lesní porosty. Silně zastoupený 10. věkový stupeň a dva následující jsou pozůstatkem velkoplošného zalesňování po větrné
a následně mniškové kalamitě v roce 1870.
Porostní zásoba
Vzhledem k velmi příznivým klimatickým a půdním podmínkám
je celková produkční potence dřevní hmoty na Šumavě velmi vysoká. Svědčí o tom velmi názorně např. údaj o průměrné zásobě
na 1 ha. Na Šumavě činí průměrná porostní zásoba 291 m3/ha,
což vysoko převyšuje průměr za celou ČR – 244 m3/ha. (Údaje
z LHP(O) platných k 31. 12. 2000). Touto hodnotou průměrné
porostní zásoby se PLO 13 – Šumava řadí na 4. místo v republice
ze všech 41 přírodních lesních o oblastí.
Pro srovnání lze uvést, že nejvyšší průměrnou zásobu 324 m3/ha
vykazuje PLO 14 – Novohradské hory, naopak nejnižší hodnotu
vykazuje PLO 1 – Krušné hory (104 m3/ha).
1. Zdroj: http://www.boubin.cz/boubin/
2. Zdroj: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_velka_
niva_cz
3. Zdroj: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_certova_stena_luc_cz
Tab. 28: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 13
Věkové
hol.
1
2
3
4
5
6
7
8
stupně
Plochy věk.
1271 8755 8908 9071 8550 9444 8967 9621 9240
stup. [ha]
Podíl ploch
0,9
6,5
6,6
6,7 6,4
7,0
6,7
7,2
6,9
věk. stup. [%]
Normální
rozložení
x 10382 10382 10382 10372 10369 10329 10230 10126
věk. stup. [ha]
Odchylka od
norm. zast.
-15,7 -14,2
-12,6 -17,6
-8,9
-13,2
-6,0
-8,8
věk. stup. [%]
Pozn.: Jako orientační údaj jsou převzaty hodnoty za celou PLO 13 – Šumava
9
10
10422 11995
11
12
11066 9768
8,2
7,3
13
14
6247
4319
4,6
3,2
15
16
2738 1871
7,8
8,9
10057
9973
9440 7784
5520
3424
2173 1488
3,6
20,3
17,2
13,2
26,1
26,0
25,5
2,0
1,4
25,7
17+
∑
2274 134507
1,7
100,0
2076 134507
8,6
-
Tab. 29: Porostní zásoba – porovnání s PLO 13, Jihočeským krajem a ČR
Platnost LHP(O) k 31. 12. 1999
Platnost LHP(O) k 31. 12. 2000
Území
Porostní zásoba
Průměrná zásoba
Porostní zásoba
Průměrná zásoba
1000 [m3] b.k.
na 1 ha [m3]
1000 [m3] b.k.
na 1 ha [m3]
zájmové území
24 624,75
292
24 501,74
291
PLO 13
39 086,91
38 891,65
Jihočeský kraj
109 139,78
268
96 850,12
264
ČR
624 565,25
242
630 482,90
244
Pozn.: Vzhledem k tomu, že souhrnné informace o stavu lesů za přírodní lesní oblasti, které jsou k dispozici na www.uhul.cz, jsou čerpány z dat LHP(O) s platností k 31. 12. 2000
a starší, byla jako srovnávací údaje za Jihočeský kraj a ČR použita data se stejnou platností, i když na výše uvedené adrese lze získat aktuální data ze souhrnných LHP a LHO.
91
Vyhodnocení stavu vývoje území – pohled
územně plánovací
1) Územní plán Šumavy
Jediná závazná ÚPD nadregionálního významu. Od té doby se
nepodařilo schválit jiný obdobný podklad nebo rozpracovat tento
dokument změnou. ÚPD přináší pohled na území ve výrazném
kontextu tehdejší doby a ve vyváženém vztahu k ostatním částem
ČR (zpracovatelem byl ústav s celorepublikovou působností).
Zastaralý podklad – obecné směrnice bez pojmů právních
předpisů; ÚPD nemá ve směrnici pro uspořádání území regulativy ani obdobné podmínky pro jednoznačné využití území.
Operuje s pojmy pětiletých plánů a evidentně neobsahuje pohled na území z hlediska nového politického systému; platnost
závazné části neodpovídá potřebám současné společnosti ani
veřejné správy.
Z ÚP Šumava platí dle § 187 odst. 7 stavebního zákona pouze
vybrané části.
2) Územní plány měst a obcí
ÚPD obcí v řešeném území je archivována na krajském úřadě.Archivy na ÚÚP ORP nejsou zatím k dispozici. Starší územní plány
jsou v rozporu se skutečností, často též v rozporu s Ptačími oblastmi Natura 2000.
Rozborem rozvojových ploch v ÚP byly zjištěny tyto skutečnosti:
navržený zábor územními plány je 880 ha zemědělské půdy
odhad nárůstu dle ÚPD cca 4 500 obyvatel v nabízených plochách
plochy pro rozvoj rekreačního ubytování jsou zahrnovány do
ploch pro bydlení
Pro nové ÚP je třeba jednotné zadávání v koordinaci ÚÚP 32, nejlépe tak, že pořizovatelem bude ÚÚP ORP namísto obcí.
obce bez územních plánů
obec
počet bydlících obyvatel k 31. 12. 2006
Boletice
257
Buk
272
Drslavice
81
Kratušín
57
Křišťanov
120
Nicov
74
Šumavské Hoštice
395
1 136
Zdroj: ŠÚ, ÚPD obcí
Vzhledem k situaci, kdy vojenský újezd otvírá část území veřejnosti, je potřeba pořídit ÚP Boletice. V jeho rámci by byl řešen
také ÚSES, který v tomto území není závazný a v některých částech území by měl být prověřen vzhledem k dalšímu využití území
a vzhledem k metodickému požadavku ÚSES – kdy systém má
92
být řádně zdůvodněn a stanoven jako minimální. V rámci studia
podkladů byly nalezeny 3 (!) velmi odlišné návrhy na řešení ÚSES
(trilaterální projekt, původní návrh NP a CHKO zahrnující velkou
část řešeného území a 2. návrh CHKO zahrnující např. rozsáhlé
biocentrum ve v. ú. Boletice mimo CHKO).
3) Územně plánovací podklady, studie, generely, velké projekty
Platná ÚPD
ÚP VÚC Českokrumlovsko I – návrh 2005 mimo řešené území,
převzaty záměry širších územních vztahů – doprava
ÚP VÚC Blanský les mimo řešené území studie, informativní
podklad
Podklady ÚPP
Územní plán velkého územního celku Jihočeského kraje –
návrh zadání je základním podkladem pro územní studii, do
analýzy byly převzaty záměry a limity území. Podklad svou
podrobností přesahuje současné požadavky na zpracování
zásad územního rozvoje (ZÚR)
ÚPN VÚC Prachaticko, koncept, EIA podklad je převzat do
konceptu UP VÚC JČK a ZÚR
ÚP VÚC Českokrumlovsko II – podklad je převzat do konceptu
UP VÚC JK a ZÚR
Program rozvoje Jihočeského kraje 2007–2013, podklad pro
zadání ZÚR jako přehled záměrů, podklad není ÚPP ani ÚPD,
nemá územní prověření, jeho záměry se prověřují v zásadách
územního rozvoje
Strategie obnovy a rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském
kraji – RERA, a. s. – Regionální rozvojová agentura jižních
Čech, podklad s celokrajskou působností, pro studii využitelný
pouze rámcově, zaměřuje se na rozvojové programy a management cestovního ruchu. Nemá územní prověření ani bilance
v potřebném měřítku.
Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji
2006 – analytická část a návrh – podklady převzaty do ostatních krajských podkladů, bude využit v ÚPD obcí, ÚAP a návrhu studie
Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji –
záměry převzaty do výkresu záměrů pokud mají vztah k řešenému území. Podklad je zaměřen na projekty pro granty,
nemá územní prověření.
Studie Boletice: dvě varianty rozvoje – Studie Jihočeského
kraje pro území vojenského újezdu Boletice (listopad 2006, autor A+U DESIGN, s. r. o.) a Vojenský újezd Boletce-Studie polyfunkčního využití území (srpen 2005, autor GeoVision, s. r. o.).
32. Po rozboru ÚAP, kde budou stanoveny problémy k řešení a stanovení řešení
vyváženo˝sti v území
Tab. 30: Vybrané údaje z územně plánovací dokumentace obcí
72
8,94
2,86
5,02
5,76
93,25
15,00
10,13
677
90
81
84,64
11,30
10,13
0,00
0,00
2,21
3,70
6,40
0,00
3,75
3,07
7,05
0,00
80,58
2,90
21,48
28,32
12,20
3,00
3,30
0,00
4,89
0,00
3,50
2,96
1,00
1,20
1,00
1,50
0,00
0,47
0,00
3,30
1,00
4,00
3,50
0,00
1,40
0,00
0,20
0,00
0,00
0,00
0,00
4,92
0,00
1,20
17,00
2,66
9,75
25,37
5,05
43,48
13,00
356,76
0,27
36,43
43,20
nárůst obyvatel dle ÚP
0,00
výhled obyv. dle ÚP
0,00
121
stav obyvatel v době zpracování ÚP
plochy pro smíšenou zónu, průmysl (v ha)
plochy pro bydlení (v ha)
odhad počtu b. j. dle plochy rozvoje
0,00
15,10
21,76
33,05
18,92
30
199,44
55,78
80,58
645
9,70
23
25,44
172
33,32
227
21,82
98
4,00
24
7,40
26
93,90
0
15,79
39
0,00
47,28
78
6,16
6,69
54
49,73
348
16,56
104
880,80 2 907,60
15,10
plochy pro rekreaci, sport (v ha)
278
827
1 318
2 213
405
792
113
167
822
576
1 918
590
90
214
1 214
214
408
1 351
7 887
4 041
74
2 654
353
312
1 666
128
30 625
plochy pro OV (v ha)
Borová Lada
Frymburk
Horní Planá
Horní Vltavice
Hořice na Šumavě
Kubova Huť
Kvilda
Lenora
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Nová Pec
Nové Hutě
Přední Výtoň
Stachy
Stožec
Strážný
Vacov
Vimperk
Volary
Vrbice
Vyšší Brod
Záblatí
Zbytiny
Zdíkov
Želnava
zábor půdy celkem (v ha)
obec
počet bydlících obyvatel k 31. 12. 2006
z toho
796
1 036
240
374
805
68
442
1 176
128
68
371
60
1 950
519
2 574
825
624
306
1 051
221
684
1 353
389
1 281
302
168
597
9 030
10 090
1 060
7,11
2 557
2 700
143
5,98
3,56
54,59
1 630
1 888
258
Zdroj: Jihočeský kraj, platná ÚPD obcí
4) Trilaterální koncept mezinárodní pilotní projekt UNESCO
1994 – jednalo se o první společné dílo 3 států, pro ČR představoval nový pohled na funkci územního plánování, především
vyváženým návrhem všech třech pilířů ÚR. Pozoruhodný je návrh
ÚSES a vymezení společné turistické zóny Hraničník a návrh rekonstrukce přirozené vegetace. V současné době je překonaný
jinými studiemi.
Landesentwicklungsprogramm Bayern vzhledem ke stáří projektu (1984) byly analýzy pouze směrné a využita byla jen část
přírodního pilíře jako informace širších vztahů.
93
Sociodemografické podmínky
Úvod
Cílem této kapitoly je charakterizovat obyvatelstvo v řešeném
území. Jeho prostorové rysy spolu se stavebními fondy po staletí
utvářejí strukturu osídlení a jsou i nositelem sociálního pilíře ve
smyslu konceptu udržitelného rozvoje. Jde o analytickou část
studie, jejíž hlavní závěry jsou koncentrovány v osvědčené formě
tabulky SWOT. Přestože predikce hlavních sociodemografických
ukazatelů bude předmětem až návrhové části studie (v podobě
variantní prognózy a doporučení pro řízení území), zmiňujeme už
zde některé obecně očekávané trendy.
Vzhledem k omezenému počtu stránek, obsáhlosti tématu i řešeného území se zde soustředíme jen na souhrnné charakteristiky,
grafy a mapy. Většina primárních dat je k dispozici mimo text v podobě databáze tříděné podle obcí, katastrů a ZSJ, nebo na požádání u zpracovatele. Na zvláštním listu jsou v tabulce uvedeny
i vysvětlivky k jednotlivým ukazatelům. Výběr indikátorů, které
jsou navrženy k průběžnému monitorování stavu sídel a obcí, je
uveden v kapitole C VIII. Témata kapitol studie mají komplexní povahu a proto se někdy nevyhneme překryvům.
Nástin regionalizace řešeného území
Řešené území, vymezené pro účel této studie, je dáno výčtem
územních obvodů 34 obcí (včetně několika měst). Sleduje na
území Jihočeského kraje přibližně hranici CHKO Šumava s přesahy do vnitrozemí. Toto „nárazníkové pásmo“ zahrnuje v severní
části pás obcí od Vacova přes Vimperk po Kratušín, dále část
vojenského újezdu Boletice, která není zahrnuta do CHKO, a konečně pás obcí od Hořic na Šumavě až po Vyšší Brod východně
od Lipenské vodní nádrže. Tento ad hoc region je tedy definován
v první řadě střetem zájmů rozvoje osídlení s ochranou přírody
v převážně horském prostředí, ve znevýhodněné periferní poloze
podél státní hranice.
Z pohledu sociálních a ekonomických disciplín, které analyzují
jevy vázané na obyvatelstvo a osídlení, jde o území dosti nesourodé. Různé ukazatele mohou vydělit různé typy vnitřně relativně
podobných podoblastí. Jejich syntézou můžeme definovat určité
základní subregiony řešeného území. To bude však předmětem
až návrhové části studie. Na začátku analýzy se můžeme opřít
např. o přírodní podmínky, neboť ty určovaly a do značné míry
i nadále určují vývoj osídlení. Schematicky můžeme vymezit následující orografické podoblasti:
Obr. 16: Nástin regionalizace řešeného území
94
horská Šumava (viz schéma – zelené plochy) – osídlení příhraničního pásma vysoké Šumavy (Trojmezenská hornatina
a malá část Kvildských plání), jemuž se svým charakterem podobá více méně souběžný vnitrozemský Boubínský hřbet. Ten
navazuje na tu část Českokrumlovské vrchoviny, jejíž osídlení
ovlivnil vojenský újezd Boletice. Navazující vnitrozemské pásmo
Blanského lesa s Kletí je již mimo řešené území, stejně i hřbet
Libínu nad Prachaticemi.
Vltavická brázda (modrá přerušovaná čára) uzavřená oběma
výše zmíněnými horskými celky paralelně se státní hranicí (řetěz
sídel podél Vltavy od Borových Lad po Vyšší Brod)
podhůří (oranžové plochy) – část šumavského podhůří od
Zbytin přes Šumavské Hoštice, město Vimperk, až po Stachy
a Nicov v kotlině pod Javornickou hornatinou, vč. Vacova a Vrbic dále ve vnitrozemí; do této podoblasti řadíme i podobné
osídlení v obci Hořic na Šumavě v Českokrumlovské hornatině. Bodové značky ve schématu představují Český Krumlov,
Prachatice a Vimperk jako významnější střediska osídlení pro
řešené území.
Z důvodu redukce nebo přímo zániku osídlení v první podoblasti – v horské Šumavě – přiřadíme tuto podoblast k Vltavické
brázdě a v dalším textu budeme pro jednoduchost rozlišovat jen
dva celky, které budeme nazývat Příhraničí a Podhůří.
Historický úvod k vývoji osídlení
Na dnešní stav osídlení řešeného území měly zcela zásadní vliv
historický a politický faktor. Kolonizace „jižního hvozdu“ probíhala pomalu. Např. Keltové, jejichž civilizační těžiště v době
před začátkem letopočtu bylo v dunajském prostoru, měli u nás
své opěrné body až ve vnitrozemském podhůří a přes hory
procházeli jen za obchodem a za těžbou zlata. Do základní
komunikační sítě patřila tzv. Zlatá stezka s několika větvemi
v radiálním směru z vnitrozemí, které kříží osu podél Vltavy souběžnou s dnešní státní hranicí. K významné kolonizaci panské
i církevní půdy (např. cisterciáky z Vyššího Brodu) došlo až ve
13. a 14. století a přivedla do území německy mluvící obyvatelstvo. Rozvinula se pravidelná struktura horského osídlení
s tradiční hierarchií tržních středisek. Další impuls přinesla až
prosperita v 16. století (již s významnou iniciativou měst) a znamenala zejména rozvoj sklářství, další ústup lesa, k omezené
těžbě kovů později přibyl i grafit. K další kolonizační vlně došlo během 18. století růstem poptávky po dřevě – zakládáním
dřevařských sídel (např. Nová Pec, Křišťanov, Knížecí Pláně)
a stavbou Schwarzenberského kanálu ke konci 18. století. Industrializace a stavba železnic v druhé polovině 19. století
přinesly vzestup Vimperku a dalších sídel (Loučovic, Černé
v Pošumaví, Horní Plané, ale i v Podhůří mimo železnici – např.
Stachů, Zdíkova, Vacova). Urbanizační proces znamenal emigraci obyvatel Šumavy do městských center – vedle Českých
Budějovic a Lince významně i do Prahy a Vídně, přesto řešené
území populačně mírně rostlo a kulminovalo před 1. světovou
válkou. Po ní a během hospodářské krize ve 30. letech minulého století se v řešeném území již projevily limity periferního
horského regionu. Rekreační funkce sídel byla na Šumavě až
do poloviny 20. století jen okrajová, na rozdíl např. od Krkonoš.
Hospodářská základna zejména malých a odlehlých sídel byla
sice na nízké úrovni, ale ve stabilizovaném stavu (krize 30. let
měla malý dopad), a to až do zlomu, způsobeném 2. světovou
válkou.
Nejdříve odsun českého obyvatelstva v roce 1938, poválečný
odsun Němců, dosídlování a centrálně řízená ekonomika
zásadně změnily sídelní strukturu a hospodářství v řešeném
území. Spuštěním železné opony, vylidněním tzv. pásma
a uzavřením vojenského újezdu Boletice došlo k dalšímu
vylidnění rozsáhlých ploch. Desítky sídel fyzicky zanikly. Na
druhé straně se posilovala vybraná větší sídla ve Vltavické
brázdě. Ve vnitrozemí se investovalo především do okresních
měst, jejichž počet se v roce 1960 zredukoval – to ilustruje
např. pomalejší růst Vimperka proti preferovaným Prachaticím,
došlo vlastně k „prohození“ jejich předválečného významu. Pokračoval úpadek zemědělství a lesnictví (rozsáhlé pohraniční
pásmo obhospodařovaly Vojenské lesy a statky), stabilizace
pracovních sil se řešila výstavbou bytových domů (a to i v malých sídlech; státní výstavba rodinných domků zde byla, ale
velmi omezená). Je nutno zmínit i investice pro armádu (Vimperk, Boletice) a pro ochranu hranic. Tento vývoj se v zásadě
nelišil od osudu jiného pohraničí. Zvláštností byla obrovská investice v podobě vodního díla Lipno (s novými sídly Lipno n.
Vlt. a Hrudkov), která je dnes možno hodnotit jako přínos pro
řešeném území, na rozdíl např. od podkrušnohorské devastující těžby uhlí.
Vývoj v Podhůří, který nebyl tolik zasažen dosídlováním a velkými
investicemi, byl přirozenější a zachoval hustou síť malých venkovských sídel a místních středisek – v tom je tato (a jedině tato) podoblast srovnatelná se strukturou osídlení v sousedním Rakousku
a Bavorsku.
Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
Data z populačních cenzů moderního typu, která jsou k dispozici pro jednotlivá sídla v souvislé řadě od cenzu v roce
1869 (s výjimkou roku 1940), umožňují objektivizovat pohled
na současný stav osídlení řešeného území, zejména představy o míře vylidňování či stabilitě sídel (sídlem se zde
rozumí část obce ve vymezení podle SLDB 2001). Soubor
těchto sídel je však redukován tam, kde nebylo možno provést přepočty časových řad ze starších cenzů. Chybí data
pro některá velmi malá nebo zaniklá sídla (jsou započtena
do okolních sídel). V roce 1940 sice proběhl soupis obyvatel v tehdejších Sudetech, ale přepočty na dnešní strukturu
jsou příliš komplikované a proto tento rok není ani obsažen
v Historickém lexikonu (ČSÚ 2006), který je zdrojem dat pro
následující grafy:
95
Obr. 17: Vývoj počtu obyvatel vybraných měst a území
(bazický index)
Obr. 18: Vývoj počtu obyvatel řešeného území podle velikosti sídel (bazický index)
Zdroj dat: Historický lexikon, ČSÚ 2006
Graf srovnává vývoj různých územních celků pomocí indexu, kdy počet obyvatel ve výchozím roce 1869 je vzat jako 100 % (resp. 1). Markantní je pokles mezi roky 1930 a 1950 jako následek řady procesů –
demografické deprese před válkou a během ní, hlavně ale nucenými
odsuny obyvatel a naproti tomu i poválečným nárůstem porodnosti
a migrací. Počet obyvatel v řešeném území jako celku byl do roku
1930 dosti stabilní (kulminoval v roce 1910) a po propadu v letech
1930–1950 z 81,3 na 30,9 tisíce obyvatel (tj. na 38 % výchozího stavu)
je až do SLDB 2001 jako celek opět stabilizován na úrovni kolem
30 tisíc obyvatel. Doplňkové křivky v grafu ukazují různé tempo urbanizace v okresních městech (více v Prachaticích než v Č. Krumlově
díky masivnější výstavbě panelových sídlišť v 70. a 80. letech). Vyniká
také mnohem pozvolnější růst Vimperka, který nedosáhl předválečné
velikosti. Totéž platí pro Jihočeský kraj i pro ČR jako celek.
Zmíněná relativní stabilita řešeného území je ale výrazně vnitřně
diferencována. Následující tabulka (s absolutními čísly) a graf
(opět pomocí indexu) to ilustrují rozdělením sídel do velikostních
skupin (podle počtu obyvatel při SLDB 2001). Platí, že čím menší
velikostní skupina sídel v roce 2001 (vč. sídel zcela vylidněných),
tím byly úbytky počtu obyvatel hlubší. Teprve sídla od 200 do 999
obyvatel měla po 2. sv. válce vzestupný trend a až skupina nad
1000 obyvatel se přibližuje své předválečné velikosti. Do této skupiny patří Stachy, Zdíkov, Frymburk, Vyšší Brod, Horní Planá, Loučovice, Volary a Vimperk (= Vimperk I až III, tzn. kompaktní město
bez částí, jako je Arnoštka, Lipka apod., které jsou hodnoceny jako
jiná malá venkovská sídla).
Poslední dva řádky v tabulce jsou klíčové, neboť velmi jasně ukazují vývoj řešeného území v kontextu ČR a kraje. Důležitý závěr je,
že v dekádě 1991–2001 byl vývoj počtu obyvatel řešeného
území příznivější než Jihočeského kraje i ČR (ve smyslu větších přírůstků, resp. stability počtu obyvatel).
Tab. 31: Vývoj počtu obyvatel řešeného území podle velikostních skupin sídel
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
0-49
19 187 21 249 20 974
20 566 20 405
19 929 19 826
50-99
14 902 16 607 16 668
17 305 17 426
16 307 15 534
100-199
5 684
6 100
6 488
7 000
7 036
7 009
7 061
200-999
18 815 19 518 18 586
18 276 18 118
17 365 17 731
1000+
16 670 18 228 19 098
19 832 21 333
20 419 21 107
řešené území (ř.ú.) 75 258 81 702 81 814
82 979 84 318
81 029 81 259
podíl ř.ú. na CR
1,00 % 0,99 % 0,94 %
0,89 % 0,84 %
0,81 % 0,76 %
podíl ř.ú. na JHC kraji 11,02 % 11,31 % 11,43 % 11,28 % 11,20 % 10,99 % 11,30 %
96
1950
5 108
5 360
3 073
4 558
12 807
30 906
0,35 %
5,61 %
1961
4 549
4 618
2 656
4 501
15 092
31 416
0,33 %
5,48 %
1970
3 222
4 055
2 532
5 150
16 466
31 425
0,32 %
5,44 %
1980
2 031
3 284
2 271
5 308
18 708
31 602
0,31 %
5,15 %
1991
1 525
2 707
1 879
5 535
20 386
32 032
0,31 %
5,14 %
2001
1 414
2 610
1 987
5 820
20 553
32 384
0,32 %
5,18 %
Složky demografické bilance
Kromě populačních cenzů jednou za 10 let je možno vyhodnotit
údaje, které průběžně sbírají matriční úřady a registr obyvatelstva
v gesci MV ČR. Evidují tzv. demografické události – narození,
úmrtí a stěhování (obdobně se sledují i rozvody, sňatky a potraty). Základní data publikuje ČSÚ jednou za rok pouze za celé
obce. Kombinační data (např. úmrtnost podle věku a příčin, stěhování podle věku a vzdělání atd.) jsou dostupné jen pro okresy
a kraje z důvodu reprezentativnosti (nahodilosti) malých souborů.
Z přirozené a migrační měny lze spočítat roční stavy obcí k 31.
12. V následujícím grafu jsou znázorněny koncové roční stavy
pro celé řešené území. Suma za celé území je zvolena proto,
že údaje za jednotlivé obce komplikují územní změny (des/integrace) obcí a chyby (zejména nepřesnou evidencí stěhování),
které se kumulují a po každém SLDB se korigují (viz zuby v grafu
pro rok 1980 a 1991). Od roku 2001 se k trvale bydlícímu obyvatelstvu počítají také cizinci s dlouhodobým povolením k pobytu.
Vývoj počtu obyvatel lze brát jako citlivý a souhrnný ukazatel
vývoje, je ale nutno mít na paměti řád čísel (absolutní rozdíly nelze přeceňovat) a problém přesnosti evidence de iure (úředně
hlášené), resp. neevidence faktické populace. Řešené území je
místně významně zatěžováno krátkodobými nárůsty faktické
populace – účastníky cestovního ruchu, případně dojíždějícími
za prací a službami. (Vyčíslení faktické populace zde nelze seriozně provést paušálně, v úvahu by přicházelo pouze ad hoc pro
konkrétní lokality a období.)
Další graf ilustruje zejména populační vlnu v druhé polovině 70.
let. Tehdy se rodily zejména 2. a 3. děti v rodině díky zvýšeným
přídavkům, tato vlna pak „prošla“ školními zařízeními všech typů
a působila značné kapacitní tenze. Děti těchto dětí se rodí v současné době; vzestup porodnosti posilují navíc porody odložené
z 90. let. Novinářský pojem baby-boom ale zdaleka neodpovídá
intenzitám ze 70. let a je zavádějící; spíše odráží problémy ze
zrušených kapacit porodnic, školek atd. Očekává se, že vlna dočasně zvýšené porodnosti brzy skončí.
Dále graf ukazuje trend poklesu počtu obyvatel po roce 1998,
který však nelze zatím přeceňovat (jinými slovy jednoduše extrapolovat) – jedná se o pokles v řádu 5 stovek obyvatel, tj. 1,5 %
z celku a který může být kompenzován např. výstavbou bytů během několika roků. Svědčí o tom i poslední dostupný údaj ČSÚ
pro populační stavy obcí k 31. 12. 2007, který pro řešené území
dává sumu 31 941 obyvatel, tedy pokles „jen“ 54 obyvatel během
roku 2007 (proti poklesu o 212 osob v roce 2006).
Výsledný populační vývoj je územně diferencován, jak naznačuje následující graf (s doplněnými stavy ke konci roku 2007),
opět pomocí bazického indexu. Subregion Příhraničí byl rozdělen na Volarsko (obce od Kvildy po Stožec) a Lipensko (obce od
Nové Pece po Vyšší Brod); zbývající obce tvoří již výše vymezené
Podhůří. Světlezelená čára znázorňuje řešené území jako celek
a čárkované křivky pro srovnání Jihočeský kraj a ČR celkem. Ač
křivky vypadají dramaticky, je třeba vzít v úvahu řád změn – jsou
to jednotky procent. Vyslovovat paušalizující závěry pro subregiony použité v grafu je nutno opatrně, neboť vývoj se liší obec od
obce (sídlo od sídla) – viz dále.
Obr. 19: Vývoj počtu obyvatel řešeného území celkem podle průběžné bilance
Zdroj dat: průběžná bilance obyvatelstva, ČSÚ
97
Obr. 20: Vnitřní diferenciace vývoje počtu obyvatel
(bazický index)
a je zde jistý trend růstu vystěhování od roku 1999. Je zatím nevýrazný a je zčásti kompenzován přirozenou měnou. Výsledná
křivka pro celkovou měnu obyvatel by se podobala křivce pro
migraci. Lze shrnout, že ve vývoji demografické měny v řešeném území nelze konstatovat v posledních 14 letech žádné
dramatické změny, pouze
1) náznak trendu celkového úbytku populace po roce 1998
2) náznak poklesu přistěhování po začátku 90. let (zřejmě klesla
migrační atraktivita obcí zejména na Lipensku po počátečním
oživení podnikání v cestovním ruchu),
3) nepatrný růst migračních obratů (součtu přistěhovalých a vystěhovalých) po roce 2000.
Migrační obrat byl poněkud zvýšený na začátku 90. let a opět po
roce 2000 (průměr za roky 1993–2006 byl 50 promile). Porovnáme-li orientačně delší časovou řadu (1971–2006) pro Jihočeský
kraj a pro řešené území, vidíme podstatně vyšší průměrnou roční
intenzitu stěhování v řešeném území proti kraji (cca 100 proti 73
promile); přesné srovnání znemožňují územní změny obcí.
Obr. 21: Přirozená a migrační měna obyvatelstva v řešeném
území
Další graf ilustruje vývoj přirozené měny (živě narození minus zemřelí)
a migrační měny (přistěhovalí minus vystěhovalí) v celém řešeném
území, a to od roku 1993, odkdy se nezměnilo vymezení obcí. Data
jsou přepočtena na 1 000 obyvatel v daném roce (tvar křivek pro absolutní čísla by byl podobný vzhledem k malým změnám základu, tj.
cca 32 tis. obyvatel řešeného území). Absolutní čísla uvádí tabulka.
Protože hrubá míra porodnosti i úmrtnosti byly podobné (kolem
10 živě narozených, resp. zemřelých na 1 000 obyv.), výsledná
křivka přirozené měny osciluje kolem nuly. Míry migrace se pohybovaly kolem 25 promile, výsledná křivka je více rozkolísaná
Tab. 32: Vývoj měny obyvatel řešeného území (absolutní čísla)
rok
živě naroz. zemřelí vystěhov. přistěhov.
přir.měna migr.měna
1993
425
333
1059
1026
92
33
1994
404
339
874
909
65
-35
1995
341
328
792
759
13
33
1996
295
353
767
756
-58
11
1997
318
356
768
704
-38
64
1998
324
297
723
718
27
5
1999
340
321
633
819
19
-186
2000
293
307
725
748
-14
-23
2001
356
321
790
842
35
-52
2002
339
295
787
857
44
-70
2003
294
346
758
777
-52
-19
2004
319
343
839
854
-24
-15
2005
331
329
921
942
2
-21
2006
316
329
784
983
-13
-199
Zdroj dat: ČSÚ (v roce 2001 došlo ke korekci stavu 1. 1. podle výsledku SLDB 2001)
98
celk.zmena
125
30
46
-47
26
32
-167
-37
-17
-26
-71
-39
-19
-212
obrat migr.
2 085
1 783
1 551
1 523
1 472
1 441
1 452
1 473
1 632
1 644
1 535
1 693
1 863
1 767
stav 1.1 . stav 31.1 2.
32 453
32 578
32 578
32 608
32 608
32 654
32 654
32 607
32 607
32 633
32 633
32 665
32 665
32 498
32 498
32 461
32 379
32 362
32 362
32 336
32 336
32 265
32 265
32 226
32 226
32 207
32 207
31 995
Graf jen doplňuje vývoj srovnáním s trendy v Jihočeském kraji
a ČR, u nichž se více projevila oživená porodnost v posledních
letech plus migrační zisky (u ČR jde o zisky zahraniční imigrací).
Křivka pro řešené území je více rozkolísaná v důsledku jeho
menší populační velikosti.
Obr. 22: Celková roční změna počtu obyvatel – srovnání
standardizovanou populaci nemusejí ukazovat žádné významné
rozdíly. Pro jednotlivá sídla (ZSJ) jsou však k dispozici pouze
stavy obyvatelstva ze SLDB. Srovnání dvou posledních cenzů pomocí indexu ukazuje následující kartogram podle sídel – Vývoj
počtu obyvatel 1991–2001. (Vyšrafované plochy představují ty
ZSJ, které byly buď zcela bez trvale bydlícího obyvatelstva, nebo
také s 10 a méně obyvateli – tady je důvodem vypuštění z kartogramu zkreslení indexu příliš malými základy.) Přestože vývoj
za jednu dekádu je nutno hodnotit opatrně, kartogram opět ukazuje mozaiku vývoje sídel. Jinými slovy – vývoj je mnohostranně
podmíněný, v této dekádě se neprosadil jeden dominantní a celoplošný faktor. Jako obecnější jev je možné v kartogramu ukázat
jen na převažující úbytky na pravém břehu Lipna, ale především
na selektivnost vývoje některých střediskových sídel a jejich bezprostředního zázemí – a to v obou směrech: město Vimperk mělo
úbytky, ale rozvíjelo se v zázemí (podcenila se územní příprava
pro rodinné domky ve městě), jinde v Podhůří naopak rostla spíš
střediska, apod.
Čtyři kartogramy na následujících stranách ilustrují stejná čísla
pohledem na jednotlivé obce. Je nutno si ale uvědomit dvě
fakta:
Metoda kartogramu, kdy relativní čísla jsou vztažena na různě
velké územní obvody obcí, může opticky zkreslovat výsledný
vjem (viz např. Boletice).
Barvy nezávisí na populační velikosti obcí, jsou použity průměry
za roky 1993–2006 přepočtené (relativizované) na střední stavy
obyvatel obcí.
Ani kartogramy neposkytují žádné triviální schéma pro interpretaci územních rozdílů v demografickém vývoji řešeného
území podle obcí. V přirozené měně se nepochybně projevuje
starší věková struktura obyvatel v Podhůří proti Příhraničí (viz
dále). Migrační zisky v Podhůří, v Kubově Huti a v některých obcích Lipenska převážně souvisejí s výstavbou bytů (rodinných
domků). Ve Strážném, Horní Vltavici atd. jde o vliv „příhraniční
ekonomiky“. Čtvrtý kartogram s typologií obcí dokládá, že období let 1993–2006 ještě znamenalo jako celek pro většinu obcí
pozitivní populační vývoj. U výjimek lze obecně konstatovat, že
po roce 1989 začala neúprosně „ztrácet“ ta sídla (obce), kde se
sešly negativní vnitřní i vnější (polohové) faktory.
Bilance obyvatelstva podle obcí může samozřejmě skrývat výrazné rozdíly uvnitř jednotlivých obcí. Populační vývoj každého
sídla ovlivňují na jedné straně faktory pro migraci – poloha, vybavenost, pracovní příležitosti, celková atraktivita, podmínky pro
novou výstavbu. Na druhé straně zejména věková (ale i vzdělanostní, profesní aj.) struktura určují konkrétní přirozenou měnu
(porodnost a úmrtnost v daném sídle), ačkoli míry přepočtené na
99
Kart. 28: Vývoj počtu obyvatel 1991–2001
100
Kart. 29: Změna počtu obyvatel přirozenou měnou – průměr za roky 1993–2006
101
Kart. 30: Změna počtu obyvatel migrační měnou – průměr za roky 1993–2006
102
Kart. 31: Celková změna počtu obyvatel – průměr za roky 1993–2006
103
Kart. 32: Typologie obcí podle bilance obyvatelstva 1993–2006
104
Sociálně geografické charakteristiky podle SLDB 2001
Další rozbor je založen na sérii kartogramů podle vybraných
ukazatelů ze SLDB 2001. Kartogramy jsou umístněny na konci
této kapitoly v pořadí, jak jsou postupně komentovány. Data jsou
přepočtena pro katastrální území. Byly opět vyloučeny ty katastry
(jsou znázorněny šrafou), které byly buď zcela bez trvale bydlícího obyvatelstva, nebo s 10 a méně obyvateli – důvodem je
zkreslení relativních ukazatelů příliš malými základy, ale také zákonná ochrana individuálních dat. Pro detailní pohled na řešené
území odkazujeme na výchozí data ve formátu MS Excel, které
jsou přílohou této studie na CD.
Metodická poznámka (o zdrojích dat):
Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (dále též cenzus 2001) je prakticky jediným pramenem pro detailní rozbor sociálních charakteristik ad hoc vymezeného řešeného
území. Primární data cenzu byla agregována a publikována za základní statistické
jednotky (ZSJ). To vyvažuje i nevýhodu jeho zastarávání. Je možno ale předpokládat, že územní struktura a trend většiny sociálních charakteristik mají jistou
setrvačnost. Srovnání dat z jednotlivých cenzů by bylo cenné, je však velmi pracné
kvůli změnám územních jednotek.
Další možné zdroje regionálních dat na úrovni alespoň obcí jsou velmi omezené:
vlastní sběr dat, ankety – neúměrně nákladné, zatěžují respondenty;
databáze ČSÚ o obcích (MOS) – soustřeďuje data ze zdrojů různé kvality a aktuálnosti, většina dat je z cenzu; obce často zastírají územní detail (např. u veřejné vybavenosti); použitelná jsou např. data úřadů práce, volební statistiky;
statistické výkaznictví a registry – jen ojediněle za obce (výstavba nových
bytů), ne zcela vyčerpávající (např. registr ubytovacích kapacit), naráží na
ochranu individuálních údajů; publikují se data až za okresy či spíše kraje;
výběrová šetření – malé výběrové soubory respondentů poskytují reprezentativní (spolehlivá) data zpravidla až za kraje (např. šetření příjmů a vybavenosti
domácností, pracovních sil, cen apod.);
jiné rezortní zdroje, např. o cizincích nebo o kriminalitě od Policie ČR, mají
často atypické územní jednotky a jsou málo spolehlivé.
Národnostní struktura a migrační stabilita obyvatelstva
V řešeném území došlo v souvislosti s 2. sv. válkou k rozsáhlé
výměně populace, která je patrná v řadě sociálních charakteristik
dodnes. Lze využít několik tradičních i méně využívaných údajů
ze SLDB, které byly získány deklaratorními otázkami ve sčítacím
archu, tj. odpovědi byly věcí svobodné volby respondenta:
Pro kartogram o národnostní skladbě jsme zvolili podíl osob
s jinou než českou, moravskou nebo slezskou národností (ačkoli
dosídlenci přicházeli i z Moravy, nebylo by zde oprávněné vydělovat pouze českou národnost). Podíl ostatních národností v celém řešeném území byl více než dvojnásobný (10 %) proti
hodnotě za celý Jihočeský kraj a byl markantní hlavně v malých
sídlech – ojediněle v Podhůří (např. v Křišťanově, Zbytinách, Pravětíně u Vimperka, Mýtě u Hořic), ale hlavně v Příhraničí (Muckov
u Černé v Pošumaví, Slupečná u Lipna n. Vlt., Dolní Vltavice, Studánky u Vyššího Brodu aj. – běžně kolem třetiny obyvatel sídla).
Nejvíce je zastoupena národnost slovenská, ale v poslední dekádě se prosazuje i vietnamská a jiné. O Romech, kteří jsou v ČR
demograficky a sociálně nejvíce odlišným etnikem, objektivní
informace bohužel scházejí, neboť se většinou přihlásili k jiné národnosti než romské (k české nebo slovenské).
Málo běžná je informace o „rodácích“, která je založena na
otázce o bydlišti matky v době narození sčítané osoby. Celý Ji-
hočeský kraj (48,0 %) a řešené území (43,3 %) mají proti průměru
ČR (52,5 %) snížený podíl lidí, které cenzus zastihnul ve stejné
obci, ze které vzešli. V řešeném území je ale podle očekávání
výrazná územní diferenciace – zatímco v Podhůří (typicky Zdíkovsko) jsou běžné dvoutřetinové podíly rodáků, v Příhraničí jsou
podstatně nižší (z větších sídel Lipno n.Vlt. 30 %, Strážný 33 %,
Černá v Pošumaví 36 %). U nejmenších sídel (např. kolem 20
obyvatel) jsou podíly rodáků minimální. Fluktuace obyvatel je
značná (jak ukázalo i zvýšené migrační saldo), pozitivním rysem
je ale schopnost obydlenost těchto sídel udržet. Bohužel chybí
možnost data o rodácích kombinovat s věkem. V každém případě
je třeba pro Příhraničí konstatovat jako negativní jev vysoký podíl
nepůvodního obyvatelstva, což zakládá problém nízké identifikace s bydlištěm a regionem.
Věková struktura, podíl věřících
Věková struktura je v řešeném území jednoznačně mladší než
je průměr ČR. Je zde mírně vyšší zastoupení dětské (0–14)
a produktivní skupiny (15–65) na úkor poproduktivní věkové skupiny. To souvisí nepochybně jak s vyšší úrovní úhrnné plodnosti
(zjednodušeně řečeno – v průměru více dětí na jednu ženu), tak
s vyšší úmrtností i vyšší intenzitou migrace (více se stěhují mladší
osoby) – tady ale můžeme usuzovat jen nepřímo z dat za celé
okresy. Regionální pohled (3 kartogramy pro 3 hlavní věkové skupiny) ukazuje pestrou mozaiku – atypická jsou opět malá sídla
v Příhraničí. Celkově nižší věkový průměr v Příhraničí je o to
zřetelnější, že v Podhůří je naopak vyšší zastoupení seniorů.
(Ukazatel průměrného věku za řešené území však nelze spočítat,
protože nejsou k dispozici individuální data.)
Se zastoupením seniorů v populaci má vysokou korelaci kartogram o zastoupení osob, které se deklarovali jako věřící – zřetelně
větší podíl věřících žije v Podhůří než v dosídleném Příhraničí.
Vzdělanost, kvalifikační předpoklady
Bezesporu klíčový faktor pro rozvoj sídel a obcí – vzdělanost
populace – je v řešeném území nepříznivá. Podíl osob se
základním vzděláním (vč. nedokončeného a nezjištěného) byl
podle cenzu 2001 v řešeném území 31 % proti 25 % v Jihočeském
kraji i ČR, zatímco podíl vysokoškoláků byl v řešeném území 5,1 %
proti 7,8 % v Jihočeském kraji a 8,9 % v ČR. Data za větší územní
celky navíc naznačují, že růst vzdělanosti je v řešeném území
pomalejší.
Dva kartogramy pro podíl osob se základním a s vysokoškolským
vzděláním ukazují pestrou mozaiku. (Mapu pro nejpočetnější kategorii, doplňkovou do 100 %, pro středoškoláky všech typů vč.
vyučených, jsme z úsporných důvodů nezařadili, data jsou však
k dispozici). Jednoduše vysvětlitelná prostorová rozrůzněnost
zde není. Obecně platí, že vzdělanější populace bydlí ve městech či aspoň větších, lépe vybavených, dostupnějších nebo jinak
atraktivních sídlech; je zde určitě pozitivní korelace s investiční
či podnikatelskou aktivitou a s výstavbou nových bytů (viz např.
105
Kubova Huť, České Žleby, samozřejmě Vimperk) – lze očekávat,
že tyto závislosti se budou prohlubovat. To zakládá obavu, že se
jednotlivá sídla nebo soubory nových rodinných domků budou
stále více odlišovat od ostatních deprivovaných (znevýhodněných) sídel, čili mohou se postupně prohlubovat sociální rozdíly a vznikat různé „odlišné světy“ třeba i blízko sebe.
Doplňkové charakteristiky sociální stability
Statistika poskytuje data pro několik dalších ukazatelů, jež mohou podpořit hypotézu, kterou signalizovaly již některé předchozí
ukazatele, a sice o stabilní („tradiční“) sociální struktuře obyvatelstva v Podhůří na jedné straně a naopak narušené v Příhraničí na
straně druhé. Nelze vést žádné triviální hranice, neboť jde o složitě podmíněné jevy. Kromě již zmíněného zastoupení věřících
osob jde např. o skladbu domácností. Z nich jsme do kartogramu
zpracovali dva typy:
Podíl domácností jednotlivců – zde se opět projevila korelace
s vyšším zastoupením seniorů v Podhůří. Jde převážně o samostatně hospodařící vdovy, které přežily své muže. Muži mají
obecně nižší naději dožití proti ženám, např. v okrese Prachatice (2001–2005) 71,3 proti 78,1 roku a v okrese Český Krumlov
71,8 proti 78,1. Ukazatel podílu domácností jednotlivců nelze chápat jako negativní (model soužití více generací v jednom bytě či
domě již u nás není běžný), ale signalizuje potřebu obcí zabývat
se zvýšenou péčí o osaměle žijící seniory. Řešené území celkově
je v tomto ukazateli shodné s Jihočeským krajem i ČR. Domácnosti mladých tzv. singles jsou novým fenoménem hlavně větších
měst.
Podíl neúplných domácností se závislými dětmi (tj. do věku,
než dostudují), čili rodin tzv. samoživitelů – tento ukazatel má již
negativní obsah a může signalizovat problémové lokality. Celkově
je řešené území v tomto ukazateli shodné s ČR (8,0 %), Jihočeský
kraj je nepatrně lepší (7,5 %). Územně jsou zajímavé shluky katastrů v Podhůří, kde je výskyt takových domácností nulový. Naopak
extrémní jsou malá sídla, např. Dolní Drkolná u Vyššího Brodu,
ZSJ s názvem Účelové zařízení (Volary), ZSJ Průmyslový obvod a Pod Sklářským vrchem (Vimperk), Hodňov (Horní Planá),
Strážný atd. – podíly zde dosahují od 30 % do 13 %.
Podobnou charakteristikou je podíl dětí narozených mimo
manželství, často jde ale o neformální svazky než neúplné domácnosti. Tzv. nesezdaná soužití se jednoznačně prosazují v demografickém chování české populace (v západní Evropě jsou
běžná ještě více). U nás je tento trend často podpořen spekulativními důvody, neboť samoživitelky snáze dosáhnou na sociální
dávky. V ČR dosahuje podíl „nemanželských“ dětí maxima v pohraničních okresech Karlovarského a Ústeckého kraje, nadprůměrné hodnoty jsou ale i v okr. Český Krumlov a Prachatice.
Jako sociálně jednoznačně negativní lze označit další ukazatele
z průběžné demografické statistiky – míry potratovosti a rozvodovosti (kartogramy nejsou přiloženy).
106
Celková hrubá míra potratovosti (na 1 000 obyv., průměr
1993–2006) dosáhla v letech 1993–2006 v řešeném území 5,5
(zatímco v ČR i v Jihočeském kraji shodně po 5,1), ovšem s nápadně zvýšenou úrovní v obcích při silnici I/4 (maximum má
Strážný 18,0), ale i na Kvildě a v pásu obcí od Černé v Pošumaví
po Vyšší Brod.
Podobný obraz má hrubá míra rozvodovosti (na 1000 obyv.,
průměr 1993–2006): řešené území 3,3; Jihočeský kraj 2,9; ČR
3,0. Extrémem je opět Strážný 5,8; dále Kvilda, Boletice, Lipno
n. Vlt. a Loučovice. Podhůří v obou těchto ukazatelích vychází
jednoznačně lépe.
Volební účast je obecně dostupným ukazatelem zájmu občanů
o věci veřejné. Signálem větší občanské aktivity v Podhůří je již
fakt, že v řešeném území právě zde vzniklo několik nových (velmi
malých) obcí odloučením, konkrétně v letech 1992 a 1993 (Křišťanov, Nicov, Vrbice, Žárovná), jedinou výjimkou jsou Nové Hutě
odštěpené od Borových Lad. Z volebních výsledků (www.czso.
cz) jsme vybrali účast při volbách do PS Parlamentu ČR 2.–3. 6.
2006 (komunální volby by vhodné nebyly, neboť mohou být
ovlivněny zcela lokálními kauzami a preferencemi). Kartogram
podle obcí není přiložen. Potvrdil vyšší volební účast v Podhůří
(v malé obci Kratušín bezmála 90 %), na čelo se zařadil ale i Stožec (76 %). Obce na Lipensku měly kolem 60 % (kromě Loučovic
s 51 %). Vimperk pouhých 55 %, nejnižší účast (pod 50 %) pak
Horní Vltavice, Želnava, Boletice; minima dosáhl odlehlý Křišťanov s 33 %. Další rozbor výsledků by zjistil inklinaci k pravici či
levici, míra nostalgie po minulosti by nejspíš korelovala s mírou
nezaměstnanosti, jak je konstatováno zejména pro Příhraničí.
Mohl se však projevit i vliv levicové inklinace na vyšší voličskou
kázeň.
Kriminalita (počet hlášených trestných činů) je jednoznačný ukazatel narušenosti sociálního prostředí. Od Policejního ředitelství
ČR jsme získali časovou řadu 2000–2007 počtů hlášených a objasněných trestných činů v detailním třídění podle „paragrafů“.
Řešené území pokrývá 6 obvodních oddělení policie: Vyšší Brod,
Lipno n. Vlt., H. Planá, Volary, Horní Vltavice (do 2001 Strážný)
a Vimperk (s přesahem obvodu do vnitrozemí).
Je zde několik metodických potíží – nejisté přiřazení obcí a tedy
obyvatel k oddělením (z toho důvodu jsme spojily 2 + 2 okrsky);
nutnost uvažovat faktickou populaci (nikoli jen trvale bydlící – vliv
na posouzení úrovně kriminality); možný vliv různé motivace policie na úplnost evidence (vliv na vývoj v čase); chybí data od
Pohraniční policie – ta však evidovala jen cca 5 % z úhrnu trestných činů.
Intenzita kriminality byla v Příhraničí jednoznačně zvýšená,
v oblasti Lipenska hned za Č. Budějovicemi. Odhad faktické populace (o dojížďku za prací a návštěvníky území) jako základu
pro intenzity by tento závěr jen mírně korigoval. Největší intenzita
byla v letech 2000–2007 zaznamenána v okrsku Horní Planá: prů-
měrně 43 trestných činů na 1000 bydlících obyvatel a rok (centrální okrsek v Č. Budějovicích měl intenzitu 54), dále v okrsku
Vyšší Brod + Lipno a Volary + Horní Vltavice shodně po cca 32
(to je úroveň Č. Krumlova), okrsek Vimperk s 20 je pod průměrem
okresních měst i Jihočeského kraje (26). V absolutních číslech
bylo v uvedených 8 letech evidováno v 6 odděleních v řešeném
území 7,9 tisíce trestných činů (z toho 1,9 tis. od recidivistů a 451
od mladistvých), objasněno bylo 53 %. Trend zjištěné kriminality
od roku 2000 je pokles.
Ekonomická aktivita, zaměstnanost a vyjížďka za prací
SLDB k 1. 3. 2001 poskytuje mj. údaje, které mohou doplnit obraz
trhu práce, jak jej sledují úřady práce (viz kapitola o hospodářském pilíři). Podíl práceschopného obyvatelstva v řešeném území
byl podle cenzu 2001 na úrovni ČR i kraje a dosáhl 51 %. Počítají
se sem i osoby momentálně nezaměstnané, studující, na mateřské dovolené, ve výkonu trestu, v domácnosti, s vlastním zdrojem
obživy apod. Z nepatrně zvýšeného podílu osob v produktivním
věku (statisticky 15–64 let), který je o 1 p. b. vyšší než v kraji,
plyne, že podíl nepracujících osob je zde vyšší. Potvrzuje to zvýšená míra nezaměstnanosti (9,3 % proti 6,3 % v kraji), od úrovně
za celou ČR (9,1 %) se však v podstatě nelišila. Údaj o nezaměstnanosti ze SLDB 2001 je samozřejmě zastaralý, ale poskytuje detailní územní strukturu, jak ukazuje kartogram. Vzhledem k datu
cenzu 1. března 2001 se projevuje i typicky zvýšená sezónní nezaměstnanost hlavně v rekreační oblasti Lipenska (např. Černá
v Pošumaví 16 %) a také Kvilda (21 %). Velkým problémem jsou
extrémní podíly nezaměstnaných v odlehlejších sídlech a málo
zalidněných sídlech – např. Hodňov u Horní Plané 50 % (ze 79 trvale bydlících obyv.), Bližná u Černé v Pošumaví 34 % (89 obyv.),
Boletice 29 % (292 obyv.), ale i řada drobných sídel okolo Vimperka. Samozřejmě, že nezaměstnanost se může skokově změnit
podle osudu jednoho podniku, v těchto lokalitách se ale jedná
spíše než o pracovní o dlouhodobě přetrvávající sociální problém, tedy o dlouhodobě nezaměstnané, kteří si zvykli na sociální dávky – jde většinou o Romy. Pro analýzu trendů a struktury
nezaměstnanosti je nutno použít data z úřadů práce, které jsou
k dispozici jen za celé obce. (Velmi kvalitní strukturovaná data
z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ jsou reprezentativní až
za celé kraje.)
Je však možno konstatovat (empiricky zjištěný) strukturální problém zaměstnanosti – za současné hospodářské konjunktury
je v řešeném území vysoká poptávka po nekvalifikovaných pracovních silách a po řemeslech, která je často uspokojována ze
zahraničí (zejména Ukrajinci – zedníci, montážníci, uklízečky…).
Chybí však pracovní místa pro vysokoškoláky, kteří z území emigrují dočasně nebo i trvale a zhoršují sociální profil jak Příhraničí,
tak Podhůří. Současně je však ale možno očekávat, že se budou
dále rozvolňovat tradiční formy práce – práce přes internet, na
částečné úvazky, v nepravidelných turnusech atd., které spolu
s růstem mobility umožní bydlet v atraktivním prostředí Šumavy,
ale mít zdroj obživy jinde. Neočekáváme tedy nezvratné a paušální zhoršování sociální (konkrétně vzdělanostní) struktury v řešeném území. Hrozí však to, že tento sociální a hospodářský vývoj bude selektivní, tzn. budou zde blízko sebe sídla deprivovaná
a sídla rozvojová.
Ve struktuře zaměstnanosti podle tzv. postavení v zaměstnání
převažují zaměstnanci, jako v celé ČR. Do kartogramu jsme zpracovali podíl dvou spojených kategorií zaměstnavatelů a osob
samostatně činných, kde lze očekávat vazbu na podnikání
v cestovním ruchu (typicky provozování penzionů), ale i řemeslné
živnosti. Tento podíl je v celém řešeném území (15,5 %) zvýšený
proti hodnotě za Jihočeský kraj (14,6 %) nebo ČR (14,4 %). Vyšší
hodnoty vidíme zejména v malých sídlech se zimní rekreací od
Javorníku, Zdíkovska po Kvildu (kolem třetiny zaměstnaných),
ve Stožci (35 %) a o poznání méně na Lipensku (nejvíce např.
Frymburk 20 %, Černá v Pošumaví 17 %, Lipno n. Vlt. 16 %. Dále
vynikají i střediska služeb jako je střed Vimperka (25 %) nebo
Vyšší Brod (17 %) a specifické Studánky u Vyššího Brodu (23 %)
a Strážný (18 %).
Ve struktuře ekonomicky aktivních podle odvětví (viz 2 kartogramy) je logicky zastoupen primární sektor (zemědělství, lesnictví, rybářství) výrazněji než jinde (10,7 % v řešeném území proti
7,7 % v kraji a 4,4 % v ČR). V malých sídlech byl často podíl osob
vázaných na zemědělství, resp. lesnictví nadpoloviční, např. Arnoštov u Křišťanova nebo Pěkná a Jelení u Nové Pece.
V zaměstnanosti v terciéru (veřejné i komerční služby) vynikají
kromě Vimperka a dalších středisek osídlení i malá sídla se silnou rekreační funkcí, nejvíce např. na Kvildě 68 % (sídlo mělo 168
trvalých obyv.), v Javorníku u Vacova 67 % (68 obyv.), Frymburku
62 % (1213 obyv.), Lipně n. Vlt. 60 %; specifický je Hrudkov u Vyššího Brodu (léčebna) nebo Strážný 64 %. Celkově je v řešeném
území podíl v terciéru 51 % proti 53 % v kraji a 58 % v ČR, jejichž
podíly zvyšují velká města.
Zbývající podíl – 38 % zaměstnaných v sekundéru (průmysl, stavebnictví, doprava) je blízký číslům pro kraj i ČR. Nadpoloviční
podíly měl sekundér podle cenzu 2001 v sídlech s průmyslovými
provozovnami – zejména v Podhůří (Vacov, Zdíkov s okolím), dále
Loučovice a Lenora. Vimperk měl průměrných 39 %.
Vyjížďkovost za prací je v ČR obecně dosti vysoká – není zde tradice se za prací stěhovat. Podíl ekonomicky aktivních osob vyjíždějících za prací mimo obec bydliště je v řešeném území celkově
(32 %) na podobné úrovni jako v kraji nebo ČR (35 % a 32 %),
jsou však místní výjimky – viz kartogram. Vysoká vyjížďkovost je
vázána na hlavní tahy do silnějších center pracovních příležitostí
ve vnitrozemí – v Podhůří např. v Šumavských Hošticích (69 %)
a okolí s vazbou na Prachatice, dále v Lenoře (65 %), H. Vltavici
(64 %) a Kubově Huti (50 %) s vazbou na Vimperk a v Hořicích
na Š. (54 %) a v Boleticích (50 %) s vazbou na Č. Krumlov. Jestliže se vcelku za prací v řešeném území necestuje více než
107
jinde, nepřekvapí ale delší trvání těchto cest. Do kartogramu
byl zpracován podíl cest překračujících 60 minut. Maxima jsou
u malých a odlehlých sídel typu Jelení u Nové Pece (33 %) a řady
dalších, nebo Kvilda (18 %), ale i Vimperk (16 %). Ani u tohoto
ukazatele nelze rozdíly dramatizovat: 11,0 % v řešeném území
proti 7,5 % v kraji, ovšem v ČR už 9,3 %.
Seznam kartogramů podle SLDB 2001 – katastrální území:
Původní obyvatelstvo (rodáci) (2001)
Osoby s jinou než českou, moravskou nebo slezskou národností (2001)
Obyvatelstvo podle věku – děti (2001)
Obyvatelstvo podle věku – produktivní věk (2001)
Obyvatelstvo podle věku – senioři (2001)
Obyvatelstvo podle víry (2001)
Domácnosti jednotlivců (2001)
Neúplné rodiny se závislými dětmi (2001)
Obyvatelstvo ve věku 15 let a více – základní vzdělání
Obyvatelstvo ve věku 15 let a více – vysokoškolské vzdělání
Zaměstnanost v priméru (2001)
Zaměstnanost v terciéru (2001)
Nezaměstnanost podle SLDB 2001
Zaměstnavatelé a samostně činní (2001)
Vyjížďka do zaměstnání (2001)
Vyjížďka do zaměstnání delší než 60 min. (2001)
108
Kart. 33: Původní obyvatelstvo – rodáci (2001)
109
Kart. 34: Osoby s jinou než českou, moravskou nebo slezskou národností (2001)
110
Kart. 35: Obyvatelstvo podle věku – děti (2001)
111
Kart. 36: Obyvatelstvo podle věku – produktivní věk (2001)
112
Kart. 37: Obyvatelstvo podle věku – senioři (2001)
113
Kart. 38: Obyvatelstvo podle víry (2001)
114
Kart. 39: Domácnosti jednotlivců (2001)
115
Kart. 40: Neúplné rodiny se závislými dětmi (2001)
116
Kart. 41: Obyvatelstvo ve věku 15 let a více – základní vzdělání
117
Kart. 42: Obyvatelstvo ve věku 15 let a více – vysokoškolské vzdělání
118
Kart. 43: Zaměstnanost v priméru (2001)
119
Kart. 44: Zaměstnanost v terciéru (2001)
120
Kart. 45: Zaměstnanost podle SLDB (2001)
121
Kart. 46: Zaměstnavatelé a samostatně činní (2001)
122
Kart. 47: Vyjížďka do zaměstnání (2001)
123
Kart. 48: Vyjížďka do zaměstnání delší než 60 min. (2001)
124
Hospodářské podmínky
Pracovní příležitosti
Lokální pracovištní systémy
Projekt INTERREG IIIB – Repus 33 vymezil na podkladu dat o pracovních místech a o dojížďce za prací v České republice pracovištní centra v obcích s alespoň 1000 evidovanými pracovními
místy. V souladu s metodikou projektu EU ESPON 34 se území, z něhož převážná část ekonomicky aktivních obyvatel dojíždí do těchto
pracovištních center, se označují jako funkční urbanizovaná území
(FUA, functional urban areas) a území spádující do těchto center
jako lokální pracovištní systémy (LLS, local labour systems).
Kart. 49: Funkční urbanizovaná území
Zdroj: REPUS 2007
Řešené území Šumavy spadá do čtyř lokálních pracovištních systémů (Repus 2006):
českokrumlovského – v řešeném území totožné vymezení
s územím okresu CK, tedy mikroregion Horní Planá, podstatná
část mikroregionu Vyšší Brod a okrajová část mikroregionu
Český Krumlov,
prachatického – v řešeném území totožné vymezení s územím
ORP Prachatice, tedy mikroregiony / území pověřených obcí
Volary a v marginální části Prachatice,
vimperského – v řešeném území totožné vymezení s územím
ORP Prachatice bez území obce Kvilda,
klatovského – obec Kvilda; orientace a intenzita dojížďkových
vztahů jsou ale nevyhraněné.
V každém lokálním pracovištním systému na základě intenzivních
dojížďkových vztahů vůči centru lokálního pracovištního systému
vymezuje Repus (2006) funkční urbanizované území. Funkční urbanizovaná území center lokálních pracovištních systémů zasahují do řešeného území především v případě Vimperka. Funkční
urbanizovaná území Prachatic a Českého Krumlova zasahují do
řešeného území jen malými částmi; Kvilda je z hlediska lokálního
pracovištního systému Klatov periferní.
Oborová struktura
V řešeném území jako celku i v jeho jednotlivých částech spadajících do lokálních pracovištních systémů Českokrumlovska,
Prachaticka a Vimperska (plus Kvilda jako součást Klatovska)
převládá jako hlavní obor podnikatelské hospodářské činnosti
obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží
a pohostinství. Tento obor výrazně dominuje zejména na Vimpersku (70,5 % všech podniků), na Českokrumlovsku je o něco
nižší nežli průměr celého řešeného území 44,2 %) a nejnižší je na
Prachaticku (31,9 %); šumavský průměr je 48,6 %. Druhý nejčastější obor podnikatelské činnosti je zemědělství, lesnictví a rybolov, který je zastoupen v řešeném území zejména na Vimpersku
(31,1 %) a Prachaticku (28,8 %). Českokrumlovská část řešeného
území má na druhém místě obor doprava a spoje (23,7 %) a zemědělství, lesnictví a rybolov jsou zastoupeny pouze 16,0 %.
Popsaná oborová struktura podnikání svědčí o velmi jednostranném zaměření ekonomických aktivit v řešeném území orientovaném v turisticky využívané části na služby v turistickém ruchu
a v ostatních částech na primární sektor, a to i přes zařazení celého území do zemědělsky méně výhodných oblastí (LFA). Na
české poměry je malé zastoupení průmyslu (16,3 % v celém řešeném území, v prachatické části řešeného území pouze 8,8 %).
Zaměření na obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství je patrné také na úrovni obcí, a to především
u obcí lépe dostupných s významnějším podílem turistického ruchu.
Malé obce ve vnitřním šumavském pásmu zejména na Prachaticku
a Vimpersku mají jako nejčastější obor podnikání zemědělství, lesnictví a rybolov, Boletice a Nicov stavebnictví. Ze sledovaných devíti
oborů podnikatelské činnosti nemají některé obce některé obory vůbec zastoupeny. Takto jednostranně se profilují zejména nejmenší
obce ve vnitřním pásmu Šumavy a Boletice. Chybějí zejména zařízení
školství, zdravotnictví a ostatní veřejné, sociální a osobní služby.
Ve struktuře podniků podle právní formy jednoznačně převládají podnikatelé – fyzické osoby s 55,6 %, v prachatické části
Šumavy ale 74,3 %. V českokrumlovské části je poměrně vysoké
zastoupení družstevních organizací (23,4 %); jejich zastoupení
v ostatních částech Šumavy je podstatně menší (1–6 %). Také
zastoupení samostatně hospodařících rolníků je malé, zejména
vzhledem k výraznému podílu priméru na ekonomických aktivi-
33. Regional Polycentric Urban System (RePUS), www.repus.it
34. Program ESPON (http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000006005) (EUROPEAN SPATIAL PLANNING OBSERVATION NETWORK - Monitorovací síť pro
evropské územní plánování) vznikl na základě potřeby členských států EU a Evropské komise z důvodu nedostatečných znalostí a rozsahu výzkumu v oblasti územního
rozvoje z pohledu evropské perspektivy.
125
tách: od 2,4 % v českokrumlovské části do 8,5 % ve vimperské
části včetně Kvildy. Podíl svobodných povolání je nejvyšší v českokrumlovské části (8,6 %), nejnižší v části prachatické (3,1 %).
Vysoký podíl malých živností obslužné sféry v území s poměrně
nízkou hladinou příjmů je spojen s vysokou závislostí řešeného
území na externích vstupech, konkrétně na turistickém ruchu.
Další významný obor podnikání, zemědělství, lesnictví a rybolov,
je rovněž problematický, a to z hlediska konkurenceschopnosti
a s ohledem na přírodní podmínky. Pracovní příležitosti, které
v obou dominantních oborech vznikají, z velké části nevyžadují
vyšší vzdělání a nejsou příjmově atraktivní.
Pracovní trh
Disparity místního pracovního trhu
Pro posouzení kvantitativní stránky disparit místního pracovního
trhu byl použit ukazatel poměru mezi počty obsazených pracovních míst a ekonomicky aktivních obyvatel. Na úrovni okresů
Český Krumlov a Prachatice i na úrovni lokálních pracovištních
systémů Českokrumlovska, Prachaticka i Vimperska (Klatovsko
nebylo pro okrajový význam z hlediska řešeného území šetřeno)
se tento ukazatel pohybuje kolem 91–92 %. Zbylých cca 8–9 %
ekonomicky aktivních obyvatel dílem vyjíždí mimo území okresu
respektive mino lokální pracovištní systém, dílem zůstává bez
zaměstnání. Lepší komunikační napojení okresu Prachatice, zejména Vimperska, umožňuje většímu podílu přebytečné pracovní
síly realizovat svoji poptávku po práci mimo vlastní okres respektive lokální pracovištní systém.
Disparity pracovního trhu v řešeném území se od stavu v rámci
celých okresů respektive lokálních pracovištních systémů nijak
zásadně neodlišují. Českokrumlovská část Šumavy dosahuje
sice ukazatele méně příznivého než celookresní průměr, ale výrazně lepšího než okres bez okresního města a centra lokálního
pracovištního systému. V šumavské části prachatického okresu
je dokonce míra disparity menší nežli celookresní hodnota a výrazně lepší než okres bez Prachatic. Při rozčlenění šumavské části
prachatického okresu na lokální pracovištní systémy respektive
území ORP Vimpersko (bez Kvildy) a Prachaticko se jako výrazně
disparitní jeví prachatická část s pouze 75% naplněním potřeby
pracovních příležitostí, zatímco vimperská část vykazuje dokonce
mírný přebytek obsazených pracovních míst nad počtem ekonomicky aktivních obyvatel.
Na úrovni obcí se v řešeném území jeví jako nevíce negativně disparitní Hořice na Šumavě, Horní Vltavice a malé obce ve vnitřním
pásu pohoří Kratušín, Drslavice a Šumavské Hoštice. Opačnými
extrémy, kdy počty obsazených pracovních míst výrazně přesahují počty ekonomicky aktivních obyvatel, jsou v krumlovské části
Boletice (o cca 35 %) – zřejmě díky pracovním místům ve vojenském újezdu, v prachatické části Stožec (o 16 %) a ve vimperské
části zejména Strážný (o 235 %!) – zřejmě v souvislosti s hranič-
126
ním přechodem – a dále řada obcí s výrazným podílem turistického ruchu: Kubova Huť, Nové Hutě, Stachy, Stožec a Kvilda
(v lokálním pracovištním systému Klatovska). Vzhledem k odlehlosti a špatné dopravní dostupnosti z vnitrozemí České republiky
se v případě dojížďky za prací do těchto obcí a území Šumavy
z velké části nejedná o dojížďku každodenní.
Pro přiblížení strukturálních disparit byl použit ukazatel poměru
mezi celkovou mobilitou za prací (součet dojíždějících a vyjíždějících) a počtem ekonomicky aktivních obyvatel. Tento ukazatel
vyjadřuje relativní míru mobility za prací a umožňuje se zejména
zaměřit na takto identifikované disparitní obce popřípadě mikroregiony. Jako výrazně strukturálně disparitní co do pracovních příležitostí se tedy jeví zejména Strážný, Boletice a Kubova Huť, tedy
území výrazně profilovaná co do struktury pracovních příležitostí
(ekonomické aktivity spojené s dálkovým hraničním přechodem,
vojenský újezd a turistický ruch). Další obce s významnou měrou
takto popsaných strukturálních disparit jsou zejména obce výrazně
zaměřené na oblast turistického ruchu hlavně na Vimpersku.
Nezaměstnanost
Z důvodů konzistence dat byla především posuzována nezaměstnanost k roku cenzu, tj. 2001. Průměrná nezaměstnanost v šumavských částech obou okresů byla větší, nežli v celých okresech a také nežli v okresech bez okresních měst. Výrazně větší
propad přitom vykazuje šumavská část okresu Český Krumlov
(rozdíl 4,25 procentních bodů vůči okresu bez okresního města).
V okresu Prachatice je tento rozdíl téměř zanedbatelný (0,44 procentního bodu); navíc je nezaměstnanost v okresu Prachatice
i v jeho šumavské části výrazně pod národním průměrem. Vimperská část Šumavy v okresu Prachatice je přitom co do nezaměstnanosti výrazně (o 2,47 procentního bodu) lepší nežli část
prachatická.
Obce s největší mírou nezaměstnanosti se v roce 2001 nacházely
především v českokrumlovské části řešeného území: kromě Lipna
nad Vltavou ve všech obcích této části Šumavy přesahovala míra
nezaměstnanosti 10 %. Extrémním případem byly Boletice s téměř třicetiprocentní nezaměstnaností v roce 2001. V prachatické
části Šumavy byly vysokou nezaměstnaností postiženy malé obce
na rozhraní Prachaticka a Volarska (Kratušín a Křišťanov) a Nová
Pec v odlehlé příhraniční části. Ve vimperské části Šumavy byla
situace co do polohy obcí s relativně vysokou nezaměstnaností
obdobná: postižen je z hlediska kraje periferní Nicov a Strážný
a především Kvilda s extrémní 21% nezaměstnaností. Dá se tedy
usuzovat, že významným faktorem vysoké nezaměstnanosti je
odlehlost obce vůči lokálním pracovištním centrům.
Podle statistiky z roku 2005 se nezaměstnanost oproti roku 2001
snížila, a to zejména v obcích, které byly v roce 2001 postiženy vysokou nezaměstnaností. Šumava s Kaplickem patří k jednomu ze
tří území Jihočeského kraje s vysokou nezaměstnaností (dalšími
jsou Dačicko a pás sousedící se Středočeským krajem). V prostoru Šumavy a Pošumaví je relativně méně nezaměstnaností
Kart. 50: Nezaměstnanost
Zdroj: ČSÚ 2005
127
zasažen rekreační prostor Lipna a Vimpersko; nejvážněji jsou
postiženy obce a prostor Boletic. Nejnověji se prohloubil rozdíl
mezi okresy Český Krumlov s 5,59 % evidované nezaměstnanosti
a Prachatice s pouze 3,6 % (červen 2007). ORP s nejvyšší zaměstnaností jsou Vyšší Brod (8,15 %), Horní Planá (7,98 %). K výraznému zlepšení došlo mezi roky 2006 a 2007 v ORP Volary
(meziroční pokles v červenci z 7,0 % na 3,96 %).
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 6 měsíců) dosahoval v roce 2005 více nežli 50 % celkové nezaměstnanosti v celkem 33 obcích z celkem 111 obcí, tj. 29,7 % obcí okresů Český
Krumlov a Prachatice. V řešeném území jsou to 4 obce z 35, tj.
11,4 % obcí (Boletice, Hořice na Šumavě, Kubova Huť a Loučovice; Boletice byly pro tento rozbor považovány za obec).
Jako problematické profese nejčastěji se vyskytující mezi dlouhodobě neobsazenými místy uvádí ÚP Český Krumlov mechaniky, seřizovače NZ, svářeče, montážní dělníky, tesaře, truhláře
a kuchaře.
Začlenění obce do funkčního urbanizovaného území nemá v řešeném území obecně významný vliv na nezaměstnanost. V případě Hořic na Šumavě, které jsou jako jediná obec českokrumlovské části Šumavy součástí funkčního urbanizovaného území
Českého Krumlova, a Kratušína na Prachaticku lze spíše hovořit
o „vyjížďce z nouze“ vyvolané nedostatkem místních pracovních
příležitostí, nežli o aktivním začlenění do funkčního urbanizovaného území.
Uvedené údaje o poměrně malém podílu dlouhodobé nezaměstnanosti v řešeném území v konfrontaci s nízkou nezaměstnaností
v letních měsících svědčí o velkých sezónních výkyvech souvisejících zřejmě se sezónností práce v službách pro rekreaci a cestovní
ruch. Nejobtížněji získávají zaměstnání osoby zdravotně postižené,
ženy a osoby se základním vzděláním popřípadě vyučení.
Intenzita a cíle pohybu za prací a vzděláním
Pohyb za prací a vzděláním v rámci řešeného území
Tento rozbor vychází z dat SLDB 2001. Podíl vyjíždějících na
ekonomicky aktivních obyvatelích obcí v šumavské části obou
sledovaných okresů byl ve sledovaném období nižší, než je tomu
Tab. 33: Struktura nabídky a poptávky na pracovním trhu v okresech Český Krumlov a Prachatice
Český Krumlov 07/2007
Prachatice 07/2007
volná pracovní místa
volná pracovní místa
aktivní
s povolením
aktivní
s povolením
uchazeči
uchazeči
politika
zaměstpolitika
zaměsto zaměst- normální
celkem
o zaměst- normální
celkem
zaměstnávat
zaměstnávat
nání
nání
nanosti
cizince
nanosti
cizince
skupina 1 –
15
3
0
3
0
15
11
0
11
0
vedoucí pracovníci
skupina 2 –
74
22
0
22
0
66
28
0
28
0
vysokoškolské kádry
skupina 3 –
163
34
5
39
0
71
61
4
65
0
technici a referenti
skupina 4 –
99
43
1
44
0
109
42
1
43
0
administrativní pracovníci
skupina 5 –
336
103
43
146
9
220
95
4
99
2
nevýrobní služby
skupina 6 –
36
6
5
11
0
dělníci
skupina 7 –
278
354
50
404
98
175
261
0
261
10
řemeslníci, mechanici
skupina 8 –
206
144
30
174
51
227
151
11
162
63
strojníci
skupina 9 –
575
45
78
123
1
252
164
18
182
89
nekvalifikovaní
nezařazení
375
0
0
0
0
26
0
0
0
0
celkem
2 157
793
216 1 009
160
1 161
813
38
851
164
Zdroj: data ÚP Český Krumlov a ÚP Prachatice
128
v celých okresech bez okresních měst. V případě českokrumlovského okresu byl tento podíl dokonce výrazně menší, a to i po
započtení města Českého Krumlova. Výrazný přebytek obsazených pracovních míst nad místními ekonomicky aktivními vykazoval Strážný (poměr 3,35), zřejmě v souvislosti s řadou aktivit
souvisejících s hraničním přechodem, dále Boletice (při velké nezaměstnanosti místních obyvatel, zřejmě v souvislosti se specifickými pracovními příležitostmi ve vojenském újezdu) a rekreačně
zaměřené obce Kubova Huť, Kvilda, Nové Hutě a v menší míře též
některé další menší obce.
Ekonomická aktivita, zaměstnanost a vyjížďka za prací
SLDB k 1. 3. 2001 poskytuje mj. údaje, které mohou doplnit obraz
trhu práce, jak jej sledují úřady práce (viz kapitola o hospodářském pilíři). Podíl práceschopného obyvatelstva v řešeném území
byl podle cenzu 2001 na úrovni ČR i kraje a dosáhl 51 %. Počítají
se sem i osoby momentálně nezaměstnané, studující, na mateřské dovolené, ve výkonu trestu, v domácnosti, s vlastním zdrojem
obživy apod. Z nepatrně zvýšeného podílu osob v produktivním
věku (statisticky 15–64 let), který je o 1 p. b. vyšší než v kraji,
plyne, že podíl nepracujících osob je zde vyšší. Potvrzuje to zvýšená míra nezaměstnanosti (9,3 % proti 6,3 % v kraji), od úrovně
za celou ČR (9,1 %) se však v podstatě nelišila. Údaj o nezaměstnanosti ze SLDB 2001 je samozřejmě zastaralý, ale poskytuje detailní územní strukturu, jak ukazuje kartogram. Vzhledem k datu
cenzu 1. března 2001 se projevuje i typicky zvýšená sezónní nezaměstnanost hlavně v rekreační oblasti Lipenska (např. Černá
v Pošumaví 16 %) a také Kvilda (21 %). Velkým problémem jsou
extrémní podíly nezaměstnaných v odlehlejších sídlech a málo
zalidněných sídlech – např. Hodňov u Horní Plané 50 % (ze 79 trvale bydlících obyv.), Bližná u Černé v Pošumaví 34 % (89 obyv.),
Boletice 29 % (292 obyv.), ale i řada drobných sídel okolo Vimperka. Samozřejmě, že nezaměstnanost se může skokově změnit
podle osudu jednoho podniku, v těchto lokalitách se ale jedná
spíše než o pracovní o dlouhodobě přetrvávající sociální problém, tedy o dlouhodobě nezaměstnané, kteří si zvykli na sociální dávky – jde většinou o Romy. Pro analýzu trendů a struktury
nezaměstnanosti je nutno použít data z úřadů práce, které jsou
k dispozici jen za celé obce. (Velmi kvalitní strukturovaná data
z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ jsou reprezentativní až
za celé kraje.)
Je však možno konstatovat (empiricky zjištěný) strukturální problém zaměstnanosti – za současné hospodářské konjunktury
je v řešeném území vysoká poptávka po nekvalifikovaných pracovních silách a po řemeslech, která je často uspokojována ze
zahraničí (zejména Ukrajinci – zedníci, montážníci, uklízečky…).
Chybí však pracovní místa pro vysokoškoláky, kteří z území emigrují dočasně nebo i trvale a zhoršují sociální profil jak Příhraničí,
tak Podhůří. Současně je však ale možno očekávat, že se budou
dále rozvolňovat tradiční formy práce – práce přes internet, na
částečné úvazky, v nepravidelných turnusech atd., které spolu
s růstem mobility umožní bydlet v atraktivním prostředí Šumavy,
ale mít zdroj obživy jinde. Neočekáváme tedy nezvratné a paušální zhoršování sociální (konkrétně vzdělanostní) struktury v řešeném území. Hrozí však to, že tento sociální a hospodářský vývoj bude selektivní, tzn. budou zde blízko sebe sídla deprivovaná
a sídla rozvojová.
Ve struktuře zaměstnanosti podle tzv. postavení v zaměstnání
převažují zaměstnanci, jako v celé ČR. Do kartogramu jsme zpracovali podíl dvou spojených kategorií zaměstnavatelů a osob
samostatně činných, kde lze očekávat vazbu na podnikání
v cestovním ruchu (typicky provozování penzionů), ale i řemeslné
živnosti. Tento podíl je v celém řešeném území (15,5 %) zvýšený
proti hodnotě za Jihočeský kraj (14,6 %) nebo ČR (14,4 %). Vyšší
hodnoty vidíme zejména v malých sídlech se zimní rekreací od
Javorníku, Zdíkovska po Kvildu (kolem třetiny zaměstnaných),
ve Stožci (35 %) a o poznání méně na Lipensku (nejvíce např.
Frymburk 20 %, Černá v Pošumaví 17 %, Lipno n. Vlt. 16 %). Dále
vynikají i střediska služeb jako je střed Vimperka (25 %) nebo
Vyšší Brod (17 %) a specifické Studánky u Vyššího Brodu (23 %)
a Strážný (18 %).
Ve struktuře ekonomicky aktivních podle odvětví (viz 2 kartogramy) je logicky zastoupen primární sektor (zemědělství, lesnictví, rybářství) výrazněji než jinde (10,7 % v řešeném území proti
7,7 % v kraji a 4,4 % v ČR). V malých sídlech byl často podíl osob
vázaných na zemědělství, resp. lesnictví nadpoloviční, např. Arnoštov u Křišťanova nebo Pěkná a Jelení u Nové Pece.
V zaměstnanosti v terciéru (veřejné i komerční služby) vynikají
kromě Vimperka a dalších středisek osídlení i malá sídla se silnou rekreační funkcí, nejvíce např. na Kvildě 68 % (sídlo mělo 168
trvalých obyv.), v Javorníku u Vacova 67 % (68 obyv.), Frymburku
62 % (1213 obyv.), Lipně n. Vlt. 60 %; specifický je Hrudkov u Vyššího Brodu (léčebna) nebo Strážný 64 %. Celkově je v řešeném
území podíl v terciéru 51 % proti 53 % v kraji a 58 % v ČR, jejichž
podíly zvyšují velká města.
Zbývající podíl – 38 % zaměstnaných v sekundéru (průmysl, stavebnictví, doprava) je blízký číslům pro kraj i ČR. Nadpoloviční
podíly měl sekundér podle cenzu 2001 v sídlech s průmyslovými
provozovnami – zejména v Podhůří (Vacov, Zdíkov s okolím), dále
Loučovice a Lenora. Vimperk měl průměrných 39 %.
Vyjížďkovost za prací je v ČR obecně dosti vysoká – není zde tradice se za prací stěhovat. Podíl ekonomicky aktivních osob vyjíždějících za prací mimo obec bydliště je v řešeném území celkově
(32 %) na podobné úrovni jako v kraji nebo ČR (35 % a 32 %),
jsou však místní výjimky – viz kartogram. Vysoká vyjížďkovost je
vázána na hlavní tahy do silnějších center pracovních příležitostí
ve vnitrozemí – v Podhůří např. v Šumavských Hošticích (69 %)
a okolí s vazbou na Prachatice, dále v Lenoře (65 %), H. Vltavici
(64 %) a Kubově Huti (50 %) s vazbou na Vimperk a v Hořicích
na Š. (54 %) a v Boleticích (50 %) s vazbou na Č. Krumlov. Jest-
129
Kart. 51: Vyjížďka za prací z obcí
Zdroj: ČSÚ 2001
130
Kart. 52: Cíle vyjížďky za prací a saturace pracovními příležitostmi v obcích
Zdroj: ČSÚ 2001
131
liže se vcelku za prací v řešeném území necestuje více než
jinde, nepřekvapí ale delší trvání těchto cest. Do kartogramu
byl zpracován podíl cest překračujících 60 minut. Maxima jsou
u malých a odlehlých sídel typu Jelení u Nové Pece (33 %) a řady
dalších, nebo Kvilda (18 %), ale i Vimperk (16 %). Ani u tohoto
ukazatele nelze rozdíly dramatizovat: 11,0 % v řešeném území
proti 7,5 % v kraji, ovšem v ČR už 9,3 %.
Z obcí v řešeném území dosahoval podíl vyjíždějících v roce 2001
více než 50 % v okresu Český Krumlov v Boleticích, Černé v Pošumaví a Přední Výtoni, přičemž se jednalo o hodnoty těsně nad
50 %. V okresu Prachatice vykazovaly malé obce ve vnitrozemské
části Pošumaví – Žárovná, Kratušín, Vrbice, Šumavské Hoštice
a Drslavice – podíl vyjíždějících mezi 70 % a extrémními 84 %,
dále obce Horní Vltavice a Lenora kolem dvou třetin vyjíždějících
a dále Kubova Huť, Zdíkov, Nicov a Buk kolem 55 %. V některých
obcích byla zaznamenána vysoká celková intenzita pohybu za
prací, vyčíslovaná jako součet dojíždějících a vyjíždějících vztažený k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel obce:
tato hodnota dosahovala více než jedna v Boleticích, Stožci, Kubově Huti, na Kvildě, v Nových Hutích, Vrbici a Žárovné; extrémní
hodnotou je 3,01 ve Strážném, zřejmě vlivem aktivit vázaných
na hraniční přechod. Poměrně vysoká intenzita pohybu za prací
vzhledem k nedostatečně rozvinuté dopravní obsluze je vysvětlitelná jednostranným zaměřením místní ekonomiky neodpovídajícím profesní struktuře místních obyvatel.
Vcelku lze v řešeném území identifikovat
„vnitrozemskou periferii“ – část vnitrozemského Pošumaví
s malými obcemi, které mají výrazný nedostatek pracovních
příležitostí, ale jejich poloha umožňuje vyjížďku do významných
pracovištních center Prachatic, Vimperka a v rostoucí míře Českých Budějovic, takže nezaměstnanost v této části řešeného
území je spíše nižší;
„prosperující místa“ – obec Strážný s ekonomikou zaměřenou
na činnosti vázané na hraniční přechod a obce zaměřené na
cestovní ruch a služby pro rekreaci – tyto obce mají bilanční převis pracovních míst nad počtem ekonomicky aktivních obyvatel,
ale současně některé z nich mají poměrně vysokou nezaměstnanost; pracovní trh se vyznačuje velkou celkovou intenzitou
dojížďky a vyjížďky;
„stabilizovaná / stagnující lokální centra“ – poměrně saturovaná
lokálně významná centra v příhraniční části Vyšší Brod, Volary
a Horní Planou; nicméně tyto obce nevykazují disponibilní kapacitu pracovních příležitostí pro potenciální spádová území dojížďky; do jisté míry lze do této skupiny zařadit i město Vimperk,
které je ale co do populačního, pracovištního a obslužného významu řádově větší.
Fakt relativní saturace příhraniční části řešeného území pracovními příležitostmi společně s odlehlostí tohoto území vůči významným pracovištním centrům vysvětlují na jedné straně poměrně
132
malý podíl „každodenní“ dálkové vyjížďky za prací a naopak relativně velké zastoupení cílů „nekaždodenní“ vyjížďky mimo okresy
a mimo kraj.
Vyjížďka mimo řešené území
Statisticky jsou hlavním cílem dálkové vyjížďky Prachatice se 758
dojíždějícími za prací a vzděláním z řešeného území v roce 2001,
bez započtení dojížďky z vlastního lokálního pracovištního systému však počet dojíždějících činí jen 307, z nich pak celých 175
dojíždí z Vimperka. Skutečně nejvýznamnějším cílem dojížďky
jsou pak České Budějovice se 695 dojíždějících za prací a vzděláním z řešeného území v roce 2001 a Praha s 506 dojíždějících.
České Budějovice jsou přitom hlavním cílem pohybu za prací
z českokrumlovské a prachatické části řešeného území, zatímco
pro Vimpersko je hlavním cílem Praha. Dalšími cíli dálkové vyjížďky ze všech částí řešeného území jsou Strakonice (210 dojíždějících), Písek (122 dojíždějících) a Plzeň (109 dojíždějících).
Pro českokrumlovskou část řešeného území je nejvýznamnějším
cílem Český Krumlov, pro ostatní části řešeného území je však
tento cíl téměř bez významu. Totéž platí i o menších pracovištních
centrech v jednotlivých lokálních pracovištních systémech, jako
jsou Kaplice, Větřní a Velešín na Českokrumlovsku a Netolice, jež
jsou cílem vyjížďky z vnitrozemské části Prachaticka a Vimperska. Menší města v sousedství řešeného území, jako například
Horažďovice, Klatovy, Sušice, nemají z hlediska dojížďkových
vztahů pro řešené území téměř žádný význam.
Hlavními zdroji dálkové vyjížďky za prací jsou přitom spíše větší
obce s relativně dobrým dopravním napojením (zejména v koridoru silnice I/4).
Tab. 34: Směrování hlavních proudů vyjížďky z řešeného území
zdrojové území vyjížďky z řešeného území
cíl vyjížďky
Vimpersko (bez Vimperka)
Vimperk
Prachaticko
Česko-krumlovsko
Praha
115
183
87
113
Mladá Boleslav
2
2
1
3
České Budějovice
68
100
113
412
Český Krumlov
1
4
17
644
Horažďovice
2
0
0
1
Kaplice
2
0
4
146
Klatovy
1
4
1
0
Netolice
11
0
37
2
Písek
32
39
25
26
Prachatice
101
175
451
27
Strakonice
96
82
17
15
Sušice
6
4
1
1
Velešín
0
0
1
24
Větřní
0
0
1
40
Volyně
49
62
30
6
Plzeň
29
45
15
19
Brno
8
15
7
13
Kvilda (Klatovsko)
8
0
2
0
0
0
0
0
0
4
0
0
0
0
0
1
0
Zdroj: ČSÚ 2001
Municipální ekonomika
Pro analýzu municipální ekonomicky byly použity objemy obecních rozpočtů po změnách za rok 2005 (velikostní koeficient obcí,
podle kterého MF přerozděluju daňové příjmy, odpovídá roku
2005). Celkový objem rozpočtů obcí v řešeném území vztažený
na jednoho obyvatele nedosahoval národního průměrného objemu 12 430 Kč/obyv. ani jihočeského průměru 9 350 Kč/obyv.
Ve většině ukazatelů se výrazně odlišuje skupina obcí s významným podílem rekreace a cestovního ruchu – Kvilda, Lipno
nad Vltavou, Borová Lada, Černá v Pošumaví – a obec Strážný
s hraničním přechodem. Tyto obce disponují několikanásobně
většími objemy rozpočtů vztaženými na obyvatele nebo na zastavěnou plochu, zejména díky vyšším daňovým příjmům (Strážný
42 140 Kč/obyv., respektive 1910 Kč/ha oproti průměru obcí
v šumavské části okresu Prachatice 9 030 Kč/obyv., respektive
561 Kč/ha) a poplatkům z vybraných činností a služeb (Strážný
28 730 Kč/obyv., respektive 1302 Kč/ha oproti průměru obcí
v šumavské části okresu Prachatice 1 560 Kč/obyv. a 97 Kč/ha),
kapitálovým a ostatním příjmům (Lipno nad Vltavou 24 300 Kč/
obyv., respektive 1166 Kč/ha oproti průměru obcí v šumavské
části okresu Český Krumlov 4 030 Kč/obyv. a 278 Kč/ha; Borová
Lada dokonce 100 950 Kč/obyv., respektive 4 678 Kč/ha oproti
průměru obcí v šumavské části okresu Prachatice 2 590 Kč/
obyv. a 161 Kč/ha). Jmenované obce jsou zpravidla méně závislé na daňových příjmech zejména díky kapitálovým příjmům.
Lipno nad Vltavou, Borová Lada a Kvilda mají také výrazně větší
(sedmi-, pěti- a čtyřnásobný) příjem z daní právnických osob,
nežli je průměr šumavských částí příslušných okresů. Na dani
z příjmů fyzických osob se ale turistická prosperita nijak zvlášť
neprojevuje: relativně největšího daňového příjmu z daně z příjmu fyzických osob dosahuje Vyšší Brod, ale meziobecní rozdíly
jsou podstatně menší, nežli tomu je v případě kapitálových příjmů
a příjmů z vybraných činností a služeb.
Jakkoliv jsou objemy příjmů z daní z nemovitostí zatím v úhrnu
daňových příjmů poměrně nevýznamné, jsou stoprocentním příjmem obcí. Lze je proto porovnávat s celkovými daňovými příjmy
větších celků. Příjmy z daní z nemovitostí obcí s významným podílem individuální rekreace jsou výrazně vyšší nežli v ostatních obcích. Obce šumavské části okresu Český Krumlov (díky relativně
velmi vysokým příjmům obcí Přední Výtoň, Černá v Pošumaví
a Lipno nad Vltavou) v tomto ukazateli hodnotou příjmu z daně
z nemovitostí 670 Kč/obyv. dokonce převyšují celokrajský průměr 540 Kč/obyv.
Malé obce mimo oblast koncentrace aktivit rekreace a cestovního ruchu tvoří z hlediska příjmů a výdajů obecních rozpočtů
poměrně homogenní skupinu bez větších odchylek.
Relativně velkým objemům rozpočtů obcí vztažených na obyvatele
odpovídají i výdaje, zejména jejich kapitálová část. Mezi relativně
„chudé“ obce patří i větší obce, jako Loučovice, Horní Planá, Stachy a Volary; město Vimperk se pohybuje v rozmezí průměru. Mezi
obce s výrazným podílem dotací na příjmech patřily v roce 2005
obce Horní Planá, Vyšší Brod a Vimperk (převážně neinvestiční dotace) a Kvilda, Nové Hutě a Strážný (převážně investiční dotace).
Ve výdajích malých obcí mimo část řešeného území s koncentrací
aktivit rekreace a cestovního ruchu převládají výdaje neinvestiční;
obce zřejmě nemají prostředky na vlastní investice.
133
Tab. 35: Porovnání příjmů rozpočtů na obyvatele v Jihočeském kraji, dílčích prostorech řešeného území a ve vybraných
obcích (2005, rozpočty po změnách)
daňový příjem
příjem z daní a poplatků z vybraných činností a služeb
kapitálové příjmy
Jihočeský kraj
9 350
1 010
1 400
okresy Jihočeského kraje
České Budějovice
9 900
1 040
950
Český Krumlov
9 320
1 000
1 980
Jindřichův Hradec
8 830
1 020
1 520
Písek
9 490
760
1 460
Prachatice
8 850
1 130
1 550
Strakonice
9 000
1 030
2 110
Tábor
9 290
1 030
1 160
dílčí prostory řešeného území
Českokrumlovská část Šumavy 10 410
1 360
4 030
Prachatická část Šumavy
8 220
710
680
Vimperská část Šumavy
9 410
1 960
3 470
příklady „bohatých“ obcí
Strážný
42 140
28 730
300
Lipno
33 460
6 650
24 300
Borová Lada
18 030
1 690
100 950
Kvilda
19 130
4 500
35 870
města
Volary
8 250
760
680
Vimperk
8 330
1 220
1 440
příklad „chudé“ obce
Vrbice
4 950
40
0
Zdroj: ČSÚ, VŠE
Celkově rozbor municipální ekonomiky potvrzuje ekonomický význam rekreace a cestovního ruchu pro prosperitu obcí, ale také
absence dalších zdrojů ekonomické prosperity v řešeném území.
Malý vliv podílu rekreačního a turistického využití na příjmech
fyzických osob znamená, že stávající podoba cestovního ruchu
jako ekonomické aktivity nemá pro výši příjmů místních obyvatel
jako podnikatelů žádný velký význam.
Použité podklady
Birmann Volker: Regionalisierte Bevölkerungsvorausberechung für Bayern bis 2025. In: Bayern in Zahlen 7/2007: 274-279
Bayerische Staatsregierung: 15. Raumordnungsbericht 1999/2002. Bayerisches Staatsministerium für Wirtschaft, Infrastruktur, Verkehr und Technologie, München 2004
Český statistický úřad: Sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ Praha 2003
Maier, Mulíček, Sýkora 2006: REPUS WP 3 – Empirical spatial urban analysis, appraisal of urban policies and elaboration of SWOT analysis. ČVUT v Praze
MMR 2006: Politika územního rozvoje České republiky. In: Urbanismus a územní plánování 3/2006 - příloha
Regierung von Niederbayern: Niederbayern 2001 in Zahlen und Grafiken. Landshut 2002
Regierung von Niederbayern: Niederbayern 2006 in Zahlen und Grafiken. Landshut 2008
Úřad práce Český Krumlov: Analýza vývoje zaměstnanosti k 30/06/2007. ÚP CK 2007
Úřad práce Prachatice: Měsíční zpravodaj Úřadu práce v Prachaticích k 31/07/2007. ÚP PT 2007
Úřad práce Prachatice: Zpráva Úřadu práce v Prachaticích o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2007. ÚP PT 2007
internetové stránky ČSÚ http://www.czso.cz
internetové stránky obcí v řešeném území, dále obcí Freistadt, Rohrbach, Klaffer am Hochficht, Freyung, politických okresů Freistadt, Rohrbach, okresu Freyung-Grafenau
http://www.freyung-grafenau.de
134
Kart. 53: Rozpočty obcí
Zdroj: ČSÚ, VŠE
135
Vyhodnocení socioekonomických ukazatelů
v území a jejich predikce
Vyhodnocení socioekonomických ukazatelů
Sociální ukazatele
Počet obyvatel v řešeném území jako celku byl do roku 1930 dosti stabilní (kulminoval v roce 1910) a po propadu v letech 19301950 z 81,3 na 30,9 tisíce obyvatel (tj. na 38% výchozího stavu)
je až do SLDB 2001 jako celek opět stabilizován na úrovni kolem
30 tisíc obyvatel. Zmíněná relativní stabilita řešeného území je
ale výrazně vnitřně diferencována. Důležitý závěr je, že v dekádě
1991 – 2001 byl vývoj počtu obyvatel řešeného území příznivější
než Jihočeského kraje i ČR (ve smyslu větších přírůstků, resp.
stability počtu obyvatel).
Lze shrnout, že ve vývoji demografické měny v řešeném území
nelze konstatovat v posledních 14 letech žádné dramatické
změny, pouze:
1) náznak trendu celkového úbytku populace po roce 1998
2) náznak poklesu přistěhování po začátku 90. let (zřejmě klesla
migrační atraktivita obcí zejména na Lipensku po počátečním oživení podnikání v cestovním ruchu),
3) nepatrný růst migračních obratů (součtu přistěhovalých a vystěhovalých) po roce 2000.
Fluktuace obyvatel je značná (jak ukázalo i zvýšené migrační
saldo), pozitivním rysem je ale schopnost obydlenost těchto sídel
udržet. V každém případě je třeba pro Příhraničí konstatovat jako
negativní jev vysoký podíl nepůvodního obyvatelstva, což zakládá
problém nízké identifikace s bydlištěm a regionem. Bezesporu
klíčový faktor pro rozvoj sídel a obcí - vzdělanost populace - je
v řešeném území nepříznivá.
Hospodářeké ukazatele
Oborová struktura podnikání svědčí o velmi jednostranném zaměření ekonomických aktivit v řešeném území orientovaném v turisticky využívané části na služby turistickému ruchu a v ostatních
částech na primární sektor, a to i přes zařazení celého území do
zemědělsky méně výhodných oblastí (LFA). Na české poměry je
malé zastoupení průmyslu (16,3% v celém řešeném území, v prachatické části řešeného území pouze 8,8%). Jako hlavní obor
převládá v podnikatelské hospodářské činnosti obchod, prodej
spotřebního zboží a pohostinství. Tento obor výrazně dominuje
zejména na Vimpersku (70,5% všech podniků), šumavský průměr je 48,6%. Druhý nejčastější obor podnikatelské činnosti je
zemědělství, lesnictví a rybolov.
136
Vysoký podíl malých živností obslužné sféry v území s poměrně
nízkou hladinou příjmů je spojen s vysokou závislostí řešeného
území na externích vstupech, konkrétně na turistickém ruchu.
Další významný obor podnikání, zemědělství, lesnictví a rybolov,
je rovněž problematický, a to z hlediska konkurenceschopnosti
a s ohledem na přírodní podmínky. Pracovní příležitosti, které
v obou dominantních oborech vznikají, z velké části nevyžadují
vyšší vzdělání a nejsou příjmově atraktivní.
Podíl práceschopného obyvatelstva v řešeném území byl podle
cenzu 2001 na úrovni ČR i kraje a dosáhl 51%.
V řešeném území se v oblasti zaměstnanosti byl empiricky zjištěn
strukturální problém zaměstnanosti – za současné hospodářské
konjunktury je vysoká poptávka po nekvalifikovaných pracovních
silách a po řemeslech, která je často uspokojována ze zahraničí
(zejména Ukrajinci – zedníci, montážníci, uklízečky…). Chybí však
pracovní místa pro vysokoškoláky, kteří z území emigrují dočasně
nebo i trvale a zhoršují sociální profil jak Příhraničí, tak Podhůří.
Údaje o poměrně malém podílu dlouhodobé nezaměstnanosti
v řešeném území v konfrontaci s nízkou nezaměstnaností v letních měsících svědčí o velkých sezónních výkyvech souvisejících
zřejmě se sezónností práce v službách pro rekreaci a cestovní
ruch.
Vyjížďkovost za prací je v ČR obecně dosti vysoká, u nás není
tradice se za prací stěhovat. Podíl ekonomicky aktivních osob
vyjíždějících za prací mimo obec bydliště je v řešeném území celkově (32%) na podobné úrovni jako v kraji nebo ČR (35% a 32%).
Jestliže se vcelku za prací v řešeném území necestuje více než
jinde, nepřekvapí ale delší trvání těchto cest.
Celkový objem rozpočtů obcí v řešeném území vztažený na jednoho obyvatele nedosahoval národního průměrného objemu
12 430 Kč/obyv. ani jihočeského průměru 9 350 Kč/obyv. Ve
většině ukazatelů se výrazně odlišuje skupina obcí s významným
podílem rekreace a cestovního ruchu – Kvilda, Lipno nad Vltavou, Borová Lada, Černá v Pošumaví – a obec Strážný s hraničním přechodem. Tyto obce disponují několikanásobně většími
objemy rozpočtů vztaženými na obyvatele nebo na zastavěnou
plochu, zejména díky vyšším daňovým příjmům. Celkově rozbor
municipální ekonomiky potvrzuje ekonomický význam rekreace
a cestovního ruchu pro prosperitu obcí, ale také absence dalších
zdrojů ekonomické prosperity v řešeném území. Malý vliv podílu
rekreačního a turistického využití na příjmech fyzických osob
znamená, že stávající podoba cestovního ruchu jako ekonomické
aktivity nemá pro výši příjmů místních obyvatel jako podnikatelů
žádný velký význam.
Celkově neočekáváme nezvratné a paušální zhoršování sociální
struktury v řešeném území. Hrozí však to, že tento sociální a hospodářský vývoj bude selektivní, tzn. budou zde vedle sebe sídla
deprivovaná a sídla rozvojová.
Predikce budoucího populačního vývoje
Jak již bylo řečeno v úvodu kapitoly, predikce hlavních socioekonomických ukazatelů bude provedena v návrhové části studie,
a to v detailu jednotlivých sídel a ve variantách. Zde se omezíme
pouze na celé řešené území s vědomím, že je vnitřně značně nehomogenní (viz zcela rozdílné předpoklady vývoje např. v Podhůří proti levobřežní části Lipenska, nebo středisek osídlení proti
periferním malým sídlům).
Budoucí počet trvale bydlících obyvatel je klíčovým ukazatelem
z řady socioekonomických ukazatelů. Shrnuje vliv celé řady faktorů, z nichž některé lze ovlivňovat nástroji regionálního rozvoje,
jiné jsou značně autonomní, tzn. těžko ovlivnitelné. Od budoucího
stavu populace se odvozují další ukazatele, z nichž hlavní jsou
věková struktura, ekonomická aktivita, nezaměstnanost, velikost
domácností, využití bytového fondu a jejich sezónní kolísání.
Přirozená měna populace je relativně autonomní proces a byla
diskutována již výše. Její projekce je poměrně exaktní – vychází
se z věkové struktury daného obyvatelstva a z odhadu budoucího
vývoje specifické plodnosti žen a úmrtností v jednotlivých věkových skupinách.
Naproti tomu odhady migrační měny jsou obtížné, ne-li nemožné
(např. ČSÚ ve svých projekcích jde pouze do úrovně krajů s tím,
že u krajů od migrace abstrahuje). Migrace reaguje na ekonomický vývoj a dostupné pracovní příležitosti ve vhodné struktuře,
na možnosti výstavby nových bytů, na stav infrastruktury, tedy celkově na kvalitu obytného prostředí, jehož součástí je i stav přírody.
Jde tedy skutečně o komplex faktorů všech 3 pilířů udržitelného
rozvoje. Z důvodu komplexnosti expertních odhadů se používá
spíše širší pojem progóza populačního vývoje pro řešené území.
V grafu níže jsou uvedeny základní varianty prognózy A - D pro
řešené území. Doplňkově jsou zařazeny i Jihočeský kraj a ČR
podle posledních projekcí ČSÚ z roku 2004 (pro kraj bez migrace, pro ČR s migrací, obě projekce jsou však upraveny podle
vývoje posledních let). Pro úplnost jsou uvedeny i 3 reálné stavy
obyvatelstva. Varianty slouží pouze pro diskusi rozmezí možných
variant budoucího vývoje:
Varianta A abstrahuje od migrace, uvažuje jen přirozenou měnu
populace, tj. rození a vymírání
Varianta B – odhaduje i migraci, a to za podmínek všeobecné restrikce vývoje, tzn. velmi omezené (na území NP Šumava nemožné)
výstavby nových bytů, stagnace pracovních příležitostí a s celým
řetězem následků pro dopravní obslužnost a infrastrukturu v řešeném území, rovněž se zde uvažuje s možným poklesem rekreačního potenciálu v důsledku velkoplošného rozvratu lesů apod.
Varianta C uvažuje zachování trendů ve vývoji populace a výstavby bytů z posledních cca 7 let
Varianta D naopak předpokládá hypotetický „boom“ v přílivu investic, obyvatel (podmíněné velmi liberální politikou státu pro imigraci ze zahraniční atd.), přesto však v realistických mezích – za
realistické např. nepovažujeme úplné využití všech rozvojových
ploch, tak jak byly navrženy v platných územních plánech některých obcí (např. 80,6 ha ploch pro nové bydlení v Nové Peci,
očekávané ztrojnásobení počtu obyvatel ve Strážném a některé
další případy).
Prognózu počtu obyvatel výmluvně ilustruje graf pomocí bazických indexů (stavy roku 1993 odpovídají 100 %). Pozor však na
jeho unáhlenou interpretaci – zejména je třeba respektovat povahu prognózy s expertním odhadem většiny vstupních faktorů.
Rovněž je třeba nepřehlédnout řád čísel a hodnotit jejich relace
k dalším územním celkům.
Obr. 23: Prognóza počtu obyvatel (v tisících, řešené území
ve 4 variantách)
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty
137
Vyhodnocení aktuálního legislativního
prostředí souvisejícího s územním rozvojem
v regionu
Na řešeném území existuje platný územní plán Velkého územního celku Šumava z r. 1992, která je v současném legislativním
prostředí -vzhledem k tomu, že nebyla aktualizována a využita
např. změnou – nevyužitelná.
Většina obcí má platnou územně plánovací dokumentaci (územní
plány) pořízené v průběhu posledních 15 let. Řada územních
plánů je ovšem v rozporu s platnou legislativou (přílišná podrobnost, vyhodnocení záborů – viz podrobněji vyhodnocení stavu
nástrojů str. 84).
V současné době se zpracovávají územně analytické podklady
obcí s rozšířenou působností (UAP ORP), které budou dokončeny
do konce roku 2008. Sledované jevy v podrobnosti katastrálních
map v JTSK nebyly zpracovateli k dispozici. Průzkumy a rozbory
územních plánů v rozsahu územně analytických podkladů nebyly
zpracovány ani pro nově schvalované územní plány.
Území je prověřeno strategiemi rozvoje celokrajského významu
(doprava, cestovní ruch, Plán péče, hospodářství) obvykle s malým územním průmětem do územně plánovací dokumentace,
která prověřuje záměry v souvislostech právních předpisů, tj. stavebního zákona a jeho vyhlášky č. 500/2006 Sb. Změnu přinesou až zásady územního rozvoje Jihočeského kraje.
Územní rozvoj řešeného území je silně ovlivněn rozdělením pravomocí mezi státní správu a samosprávu v rozsáhlých územích,
jejichž správa nepřísluší do kompetence kraje či obcí. Více viz
analýza SWOT, kapitola 12 Veřejná správa.
138
Vzhledem ke značnému podílu ploch s režimem ochrany přírody
a krajiny (NP, CHKO, NPR apod.) vytváří pro řešené území významný legislativní rámec zákon 114/1992 Sb. O ochraně přírody
a krajiny v aktuálním zněním. Z něho se odvozují režimy a omezení v chráněných územích a jejich ochranných pásmech.
Na většinu připravovaných záměrů směřujících do řešeného
území je aplikován zákon 100/2001 Sb. „O posuzování vlivů na
životní prostředí“. Posudky EIA hodnotí nové záměry, posuzují
jejich vliv na životní prostředí a případně navrhnou regulativy či
jiná omezení vztahující se k realizaci a následnému provozování
realizovaných záměrů.
V řešeném území pramení mnoho vodních toků, nachází se zde
významná víceúčelová vodní nádrž Lipno (důležitá pro rekreaci,
hydroenergetiku i jako zdroj povrchové vody) a zdroje podzemních vod. Další regulace využití území se tak mohou odvíjet i od
zákon 254/2001 Sb. „O vodách“.
Z hlediska přírodního pilíře se na legislativním rámci dále mimo
jiné podílejí zákon 289/1995 Sb. „O lesích“, zákon 185/2001
Sb. „O odpadech“, zákon č. 86/2002 Sb. „O ochraně ovzduší“,
334/1992 Sb. „O ochraně zemědělského půdního fondu“ apod.
II. Hodnoty
Hodnoty řešeného území
Úvod
Analýza hodnot byla rozdělena do tří kapitol podle společných
charakteristik.
První kapitola – civilizační hodnoty – zahrnuje aspekty, které
spoluvytvářejí bezprostřední životní prostor obyvatel Šumavy
a mají důležitý podíl na přitažlivosti regionu pro návštěvníky.
Podkapitola urbanistické hodnoty sídel se zabývá problematikou
sídel a jejich působením a uplatněním v krajině. Cílem této analýzy je vymezit oblasti potencionálních střetů rozvoje sídel a krajiny a podtrhnout významné hodnoty osídlení, které by měly být
v další územně plánovací činnosti zohledněny.
V dalších podkapitolách jsou formulovány historické souvislosti
vývoje osídlení Šumavy, upozorňuje se na existující místa či oblasti disponující doposud opomíjenými kvalitami a navrhuje jejich
využití při plánování sídelního rozvoje.
Druhá kapitola – přírodní hodnoty – je dále tříděna do oddílů
harmonická krajina, charakterizující výjimečnost řešeného území
z hlediska přírodních hodnot a rekreačního potenciálu a ochrana
přírody s výčtem chráněných území nebo míst přítomných v rámci
posuzované oblasti.
Kapitola poslední – kulturní hodnoty – zahrnuje památkovou
ochranu a společenský život, sleduje Šumavu současnou s aktivitami a činnostmi, které jsou nositeli novodobých hodnot, neboť udržují pospolitost obyvatel, vytvářejí pocit jejich patřičnosti
k místu i krajině, přivádějí návštěvníky a zvyšují tak celkovou přitažlivost regionu.
Na textovou část navazuje dílčí analýza SWOT HODNOTY, která
je zahrnuta do oddílu SWOT analýza.
Civilizační hodnoty
Řešené území je jednoznačně vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast, která ovšem zůstala
relativně uchráněna negativních vlivů civilizačního vývoje. Disponuje tedy vysoce atrkativním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem. Základním prvky ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především uplatnění sídel v harmonické krajině
a ochrana historického dědictví. Specifikou oblastí civilizačních
hodnot řešeného území je cestovní a turistický ruch, který má
díky unikátnímu prostředí a výhodné geografické poloze na
hranicích se dvěma sousedními státy výborné předpoklady ke
svému rozvoji v mnoha formách. K posílení potenciálu území
přispívají i územní rezervy, které představuje Vojenský újezd Boletice.
Ochrana civilizačních hodnot a jejich rozvoj musí probíhat tak,
aby se posílily podmínky pro sociální a ekonomickou vyváženost
území, ve kterém převládá pilíř přírodních podmínek.
Práce pojímá civilizační hodnoty s rozšířeným záběrem na urbanistické a architektonické kvality sídelního prostoru Šumavy.
Kromě nesporné důležitosti tohoto hlediska je dalším důvodem
pro šíři rozsahu analýz navazující návrhová část studie, která má
za úkol připravit urbanistickou a architektonickou „rukovětˇ“ pro
potřeby územně plánovací činnosti a stavebních aktivit v regionu.
Za další civilizační hodnoty považujeme zejména některé prvky
technické infrastruktury, dopravní infrastruktury, zařízení pro
volný čas a nadřazenou občanskou vybavenost, zejména nemocnice, střední školy a zařízení sociálních služeb. Tyto jsou blíže
popsány v kapitolách „Technická infrastruktura“ a „Občanská
vybavenost“.
Urbanistické hodnoty sídel
Vizuální uplatnění sídla v krajině
Vizuální uplatnění sídel v krajině představuje pro řešené území
mimořádně důležitý aspekt posuzování, neboť právě vizuálně vnímaná harmonie prostředí je hlavní hodnotou prostoru Šumavy
a základním měřítkem atraktivity pro její obyvatele i návštěvníky.
Sídla navíc tvoří integrální součást národního parku i chráněné
krajinné oblasti, a jejich posuzování z výše zmíněného pohledu je
proto klíčové. I v případě, kdy by došlo k jiné úpravě vztahů mezi
obcemi a národním parkem, by však byla hlediska optických vazeb sídel a krajiny nepominutelná.
Smyslem analýzy vizuálního uplatnění sídel v krajině je vyjádřit
míru exponování sídla vnímatelného ze stávající komunikační sítě
a nabídnout tak podklad pro posouzení možného vlivu konkrétních stavebních záměrů na celkovou vyváženost vztahů v území
a nalezení přiměřeného objemu i forem pro eventuelní sídelní
rozvoj.
Při hodnocení jsme se záměrně vyhýbali pojmu „krajinný ráz“,
neboť se jedná o veličinu zahrnující komplex dalších hledisek
a v rámci zadaného úkolu není možné takzvané preventivní hodnocení řešeného území detailně zpracovat. Tato hodnocení jsou
139
při pořizování územně plánovací dokumentace sídel ve zvláště
chráněných územích nezbytným podkladem a na rozdíl od řady
podstatně menších i méně významných oblastí v rámci České
Republiky, které tímto materiálem disponují, regionu Šumavy dosud chybí a měl by být co možná nejdříve zpracován.
Většina sídel se v kopcovité krajině Šumavy vizuálně významněji
uplatňuje. Jsou významnou součástí panoramatických pohledů
z blízkých i vzdálených komunikací, často se ocitají na horizontech a jsou viditelné v širokém pohledovém úhlu.
Pro hodnocení byla zvolena pětistupňová škála. Naprostá většina urbanizovaných lokalit dosahuje hodnoty 1-3, tedy vizuálního uplatnění
velmi výrazné až středně výrazné míry, urbánní rozvoj těchto sídel
tedy musí s velkým ohledem výše uvedenou skutečnost reagovat.
Celistvost sídelní formy
Celistvost sídelní formy vyjadřuje míru zachování historického
sídelního typu a jeho případné novodobé přetvoření, doplnění
novou výstavbou či degradaci.
Smyslem posouzení je rozpoznat výrazné urbanistické hodnoty
sídel, které by měly být jednoznačně formulovány a zohledněny
při tvorbě územních plánů nebo povolování či posuzování staveb
ve smyslu § 18, čl. (4) stavebního zákona.
V dostupných historických mapových dokumentech sledovala
analýza všechny prostorově oddělené jednotky, které svým vnitřním uspořádáním vytvářejí určitou sídelní formu – nebrala v úvahu
samostatně stojící objekty, statky apod. Bylo zjištěno, že v době
před II. světovou válkou existovalo v řešeném území bezmála 500
sídel, z nichž více než 200 zcela zaniklo.
Historické sídelní typy
Existuje řada studií třídění vesnických sídlel dle půdorysného
uspořádání (dle O. Máčela, E. Černého, Frolce a Vařeky), pro
potřeby této práce jsme jako klíčový podklad zvolili typologizaci
J. Pešty, která svou komplexností odpovídá druhové škále forem
v sídelním prostoru šumavského regionu. (Pešta, J., 2000: Několik poznámek ke studiu půdorysné struktury venkovských sídel
na území Čech, Průzkumy památek II/2000, str. 153 – 166.) Po
nezbytných upřesněních a úpravách v třídícím klíči zohledňujících
regionální nuance byla sídla rozdělena následujícím způsobem:
Víska (V)
Je prostorově nejmenší a v rozsahu řešeného území rovněž i nejpočetnější sídelní kategorií. Představuje drobný soubor několika
staveb se vzájemnou vazbou a v nejrůznějším formálním uspořádání. Vznikala se v mnoha časových obdobích a na celkovém
počtu sídel se v předválečném období podílela cca 20% – tento
stav se prakticky udržel až doposud.
Obr 24: Podíl zachovalých a zaniklých sídel
Trpín – mapa stabilního katastru (ČÚZK)
stávající sídla
zaniklá sídla
Subkategorie v pořadí dle historického i současného zastoupení
ve zkoumané oblasti:
hromadná soustředěná (HSO)
hromadná rozvolněná (HRO)
silniční (HSI)
hromadná návesní (NH)
pozn. formální odlišnosti jednotlivých subkategorií – viz níže)
Zdroj: L. Jablonská – vlastní mapové analýzy
Na samém úvodu posouzení formální kvality urbánního fondu,
který přečkal časy likvidace, je třeba představit všechny sídelní
typy, jimiž byl obraz jihočeské části šumavského regionu historicky
spoluvytvářen. Podrobné poznání urbanistických forem je nezbytné
především z toho důvodu, že původní obraz většiny sídel, která se
zachovala do dnešní doby, zůstal po časech socialistického hospodaření silně narušen, neřkuli setřen. Kategorizace tak pomůže
objevit a pochopit jejich charakteristickou podobu, která se pro
novou výstavbu stane předlohou a cílem, nejen pouhým prostorem
pro realizaci individuálních představ bez řádu a logiky.
140
Sídla hromadná
Vyznačují se nepravidelným uspořádáním staveb a nejčastěji úsekovou plužinou. Vznikala v členitém terénu od středověku až po 19.
století, v průběhu historie se navíc jejich podoba v mnoha případech
výrazněji měnila a je proto často velmi těžké určit stáří celé struktury.
Hromadná soustředěná (HSO)
Jedná se o formu kompaktní, shlukovou, avšak bez patrného návesního prostoru. Na celkovém počtu sídel měla při nejintenzivnějším
osídlení Šumavy podíl cca kolem 6%, tento poměr zůstal doposud
prakticky shodný. Nejčetnější zastoupení vsí středověkého původu
najdeme v nižších partiích Zdíkovska a Stach – mladší příklady,
dnes většinou již zaniklé se objevovaly ve vyšších partiích Šumavy,
kde vznikaly často živelně kolem sklářských hutí, hamrů, apod.
Vnarovy – mapa stabilního katastru (ČÚZK)
Hromadná rozvolněná (HRO)
Mladší typ hromadných vsí, který se v regionu objevoval převážně
až od 18. století v souvislosti s rozvojem dřevařského průmyslu,
je charakteristický rozptýlenou zástavbou. Narozdíl od dominantního názoru, že se jedná o formu pro území Šumavy nejtypičtější,
četnost těchto sídel byla historicky relativně malá (15% z celkového počtu – dnes 12%) a soustřeďovala se především ve vyšších
nadmořských výškách na Stachovsku, Zdíkovsku, v okolí Křišťanova a v příhraniční linii.
přírodní prvky figurují ojediněle pouze jako doprovodný element.
Plužina bývá traťová, dělená úseková, v jednom z typologických
druhů, který je uveden níže, pak záhumenicová délková. Sídla
vznikala v různých kolonizačních etapách a v předválečném
stavu osídlení jihočeské části regionu Šumavy tvořila cca čtvrtinu
celkového sídelního fondu – vzhledem k faktu, že byla ponejvíce
exponována ve vyšších nadmořských výškách blíže státní hranici,
pohybuje se dnes jejich podíl jen kolem 17%.
Hromadná silniční (SIH)
Tento typologický druh se v rámci kategorie poněkud vymyká,
způsobem půdorysného uspořádání odkazuje spíše na živelnější
založení a postupný vývoj formy. Budovy jsou vůči komunikaci
řazeny s menší pravidelností, a stejně jako u výše zmíněných hromadných sídelních typů vznikaly v různých obdobích a je často
obtížné jejich stáří přesněji datovat. Příklady lze nalézt na Javornicku a šumavských pláních.
Horní Vltavice – hromadná návesní (mapa stabilního katastru, ČÚZK)
Knížecí Pláně (PT)- mapa stabilního katastru (ČÚZK)
Silniční (SI)
Vyznačují se pravidelnější pozicí objektů vůči komunikaci, která
odkazuje na cílené založení základní formy – v oblasti Šumavy
jde téměř výhradně o sídla mladšího data, která od 18. století
vznikala v souvislosti s kolonizací vyšších poloh příhraničního
hvozdu a rozvojem dřevařského průmyslu, nejintenzivněji byly zastoupeny v oblasti mezi Strážným a Novými Hutěmi.
Subkategorie hromadných sídel:
dvorcová (D)
– vyskytuje se v oblastech, pro které jsou typické architektonické
formy dvorcového půdorysu; dnes se až na výjimky (Zadní Výtoň,
Šebestov) jedná o sídla zaniklá
Sídla komunikační
Jak je patrno z názvu, jedná se o sídla vznikající v bezprostřední
vazbě na obslužnou síť cest, které tvořily hlavní páteř celé formy
a linii, podle níž se vsi často dále rozvíjely. V obecné rovině lze
do této kategorie řadit i lokality, kde ústřední osu půdorysu představuje terénní hrana, potok či řeka, v řešeném území však tyto
Dobrá– silniční /řadová/ (mapa stabilního katastru, ČÚZK)
141
Krátká lánová (LK)
Typus, pro který je charakteristická délková záhumenicová plužina se historicky se
objevuje ve zvlněné lesnaté
krajině jihozápadního a jihovýchodního pohraničí – nejstarší
příklady klasických forem
se objevovaly již v 17. století
v níže položených lokalitách,
vzhledem ke způsobu založení plužiny jsme do této kategorie zařadili i sídla o mnoho
mladšího data, která až do 19.
Chlum – mapa stabilního katas- století vznikala vysoko v lesnatých oblastech šumavského
tru (ČÚZK)
masivu. V řešeném území najdeme krátké lánové vsi zejména v oblasti západního Frymburska,
v údolí Teplé Vltavy a příhraniční linie okolí Strážného.
a zemské hranice se dotkl pouze v oblasti jihozápadně od Černé
v Pošumaví a jižního Vyšebrodska. Díky této skutečnosti unikla sídla
masivní likvidaci a do dnešních časů se dochovala ve srovnání
s ostatními kategoriemi v relativně hojné míře a půdorysné kvalitě.
Hromadná návesní (NH)
Jak odkazuje název, spadá tato skupina svou základní charakteristikou do kategorie hromadných sídel – analýza se však soustřeďuje na utváření veřejného prostoru, nabízené třídění se proto
jeví jako nejlogičtější. Jedná se o živelněji zakládanou formu, ve
většině případů velmi raného data, s formulovaným návesním
prostorem (nejčastěji okrouhlým až nepravidelným) a ponejvíce
úsekovou plužinou. Významnou enklávu tohoto sídelního typu
najdeme v oblasti Javornicka.
Sídla komunikačního typu nesou ve svém půdoryse řadu nuancí,
užší třídění rozlišuje dále tyto subkategorie:
dvorcová (D)
– historicky ojedinělý výskyt, dnes existuje pouze Polná (SIH), jejíž původní urbánní struktura je však prakticky setřena
řadová (Ř)
– budovy jsou v této formě řazeny pouze z jedné strany komunikace. V oblasti Šumavy se jedná historicky o nepříliš četnou
formu, dnes jsou v čitelné podobě dochovány pouze tři – Dobrá,
Nová Houžná a Studenec u Stach (SI)
142
Bořanovice – hromadná návesní /okrouhlice/ (mapa stabilního
katastru, ČÚZK)
rozvolněná (RO)
– stavby jsou vůči sobě řazeny poněkud volněji, s menšími odstupy – jedná se v řešeném území o historicky nejčetnější subkategorii, do dnešní doby se jich v charakteristické podobě rovněž
dochovalo minimum – Sv. Tomáš (SI)
Návesní (N)
Pravidelností půdorysu vykazuje tato forma jednoznačný lokátorský
záměr a v obecné rovině představuje vrchol středověkého venkovského urbanismu v českých zemích. Tvar návsi je v rozsahu posuzovaného území nejčastěji okrouhlý až oválný, obdélný či nepravidelný,
plužina většinou traťová, případně dělená úseková. Tento sídelní typ
najdeme v intenzivním zastoupení na území mezi Vimperkem a Vacovem, řidčeji pak v oblasti Černé v Pošumaví, Horní Plané a Boleticka, kde ovšem řada vesnic v poválečném období zanikla.
Sídla návesní
Jedná se historicky nejpočetnější typologickou skupinu na zkoumaném území Šumavy. V dobách nejvyšší intenzity osídlení tvořila 40% celkového počtu sídel, dnešní stav se tomuto číslu rovněž přibližuje.
Centrum jednotky tvoří nejrůzněji formovaná náves, která svým tvarem často odkazuje na dobu založení sídla – od raně středověkých
vsí položených v nižších nadmořských výškách až po formy, které
do vyšších partií pohraničního hvozdu přinesla vlna velké kolonizace 13. a 14. století. Obecně platí, že návesní typus z vnitrozemí
prakticky nepronikl za pomyslnou linii Stachy – Hořice na Šumavě
Blatná – lesní lánová návesní /obdélná dvouřadá/ (mapa stabilního katastru, ČÚZK)
Lesní lánová návesní (NL)
V rámci návesních sídel jihočeské části Šumavy představuje historicky nejpočetnější skupinu, která však poválečnou likvidací urbánního fondu velice utrpěla a v naprosté většině dochovaných
vsí zcela ztratila čitelnost formy. Jak název napovídá, jedná se
o specifickou kategorii sídel s typickou délkovou záhumenicovou
plužinou, zakládaných v lesnatých oblastech od 14. do 16. století,
Dělení plužin se v četných případech zachovalo doposud a vytváří tak v kulturní krajině Šumavy jedinečnou stopu. Nejčetnější
formy návesního prostoru byly okrouhlé s radiálně uspořádanou
plužinou a obdélné dvouřadé. Významnou skupinu těchto sídel
najdeme v území mezi Zbytinami a Záblatím, početné zastoupení
mělo Boleticko i oblast sahající od jižního Vyšebrodska po Horní
Planou, kde však většina lokalit zanikla.
Podle tvaru návsi, event. dle dalších specifik rozlišujeme u sídel
návesních další možné subkategorie:
okrouhlice (OK)
– s návsí tvarově se blížící půdorysu kruhu – Švihov (NH)
radiální (RA)
– s návsí okrouhlého půdorysu a radiálně uspořádanou záhumenicovou plužinou – Milná (NL)
oválná (OV) – Kratušín (NH)
obdélná (OB)
-- obdélná náves uzavřená i v kratších frontách řadami objektů –
Horní Planá (N)
smíšená (SM)
– přechodová varianta mezi formou obdélnou a okrouhlou (radiální) – Buk (N)
obdélná dvouřadá (OB-2Ř)
– objekty jsou řazeny pouze ve dvou protilehlých frontách, kratší
strany nejsou uzavřeny; typická forma pro sídla lesní lánová návesní – Blatná (NL)
vřetenovitá (VŘ) – Vyšší Brod (NSI)
Milná – lesní lánová návesní /radiální, rozvolněná/ (mapa stabilního katastru, ČÚZK)
Silniční návesovka (NSI)
Poměrně řídce a rovnoměrně zastoupená skupina sídel se svým
charakterem řadí rovněž k formám komunikačním, kde náves
nejčastěji vřetenovitého či obdélného tvaru vzniká pouhým rozšířením procházející obslužné osy. Do této kategorie se řadí
podstatná část půdorysně nejrozsáhlejších sídel, založených již
v průběhu 13. a 14. století – Vimperk, Hořice na Šumavě, Frymburk, Vyšší Brod.
trojúhelná (TR) – Záblatí (NSI)
nepravidelná (N) – Branišov (N)
polouzavřená (PU)
– forma je jednou ze stran návesního prostoru otevřená do krajiny – Želnava (N)
rozvolněná (RO) - viz sídla komunikační – Žlábek (NL)
pozn. Ve specifických případech může být sídelní forma výsledkem spojení dvou půdorysných typů (např. silniční a hromadná
soustředěná), či kombinace více subkategorií. (např. návesní
oválná – polouzavřená). Přesné zatřídění sídel je uvedeno v tabulce, která tvoří přílohu kapitoly „Hodnoty“.
Hořice na Šumavě – silniční návesovka /vřetenovitá/ (mapa stabilního katastru, ČÚZK)
Při hodnocení sídel z hlediska celistvosti formy jsou důležité dva
aspekty vnímání. Jednak jde o zachování vlastního historického
jádra v původních pozicích a objemech staveb, na straně druhé
pak o posouzení způsobu novodobé zástavby ve vztahu k historické struktuře. Jako měřítko původní sídelní formy je brán stav na
konci II. světové války, zástavbou novodobou se chápe veškerá
stavební aktivita od počátku 50. let do současnosti.
143
Kart. 54: Sídelní typy – sídla hromadná
144
Kart. 55: Sídelní typy – sídla komunikační
145
Kart. 56: Sídelní typy – sídla návesní
146
Posouzení se tedy děje ve dvou rovinách charakterizovaných
v případě každého sídla jedno až dvoumístným kódem, složeným
buď z čísla nebo písmene, nejčastěji však v kombinaci obou vždy v pětistupňové škále. Písmena A–E určují míru zachovalosti
původní urbánní formy, čísla 1–5 pak urbanistickou hodnotu novodobé zástavby buď ve vazbě na historickou strukturu, popřípadě realizované mimo historicky urbanizované lokality. V analýze byla v případě nově realizované zástavby sledována vždy
pouze celková prostorová úroveň skupin objektů a jejich vazba
na morfologické a krajinné souvislosti – architektonická hodnota
staveb samotných byla pro toto sledování irelevantní.
Podrobná charakteristika je formulována takto
A zcela nenarušená historická sídelní forma
B mírně narušená historická sídelní forma v rozsahu max. 10% původní zástavby
C narušená historická sídelní forma v rozsahu max. 50% původní
zástavby se stále čitelnou půdorysnou strukturou
D degradovaná sídelní forma se stavebním fondem zachovalým
alespoň z 20% původního stavu, s historickou půdorysnou
strukturou však zcela nečitelnou. Tuto kategorii lze fakticky řadit
již ke skupině zaniklých sídel.
E zcela zaniklé původní sídlo (do této kategorie patří i lokality, kde
zůstaly drobné fragmenty zástavby – jednotlivé objekty či jejich
části – které však pro posuzování sídla jako jednotky ztrácejí
jakoukoli relevanci)
1 nová zástavba zcela respektující původní sídelní formu, v případě nově realizovaných celků mimo historicky urbanizované
lokality zástavba kvalitní půdorysné formy velmi vhodně reagující na terénní a krajinné souvislosti.
2 nová zástavba mírně narušující stávající sídelní formu, event.
zástavba spíše nerušící půdorysné formy bez výrazných negativních vlivů na krajinný ráz
3 nová zástavba narušující stávající sídelní formu, event. zástavba nevhodné půdorysné formy se středně silným vlivem na krajinný ráz
4 nová zástavba silně narušující stávající sídelní formu, event.
zástavba nevhodné půdorysné formy s velice silným vlivem na
krajinný ráz
5 nová zástavba likvidačním způsobem nakládající s existující sídelní formou, event. zástavba s devastujícím vlivem na krajinný
ráz
Sídla, která byla v posuzovaném území sledována, lze na základě
analýzy rozdělit do tří základních skupin:
První a nejmenší skupinu ze všech evidovaných lokalit (17%) tvoří
sídla, která do dnešní doby zůstala ve své historické půdorysné
formě prakticky nezměněna nebo byla novodobými stavebními
zásahy narušena pouze v nepodstatné míře. Vzhledem k množství sídelních jednotek, které od konce 40.tých let zanikly, je třeba
tyto lokality pro jejich vypovídající schopnost o historickém obrazu sídel v krajině vnímat jako výraznou hodnotu v území.
Druhá kategorie je zastoupena sídly, která během socialismu či
v nových poměrech po roce 1990 prošla výraznou proměnou půdorysné formy. Tato transformace zasáhla celou strukturu včetně
historického stavebního fondu, který narušila či devastovala –
tam, kde původní jádra sídel zůstala zachována, následný rozvoj
lokality na původní uspořádání reagoval necitlivě nebo jej zcela
potřel.
Poslední a nejpočetnější kategorii (44%) představují sídla zaniklá,
u nichž po likvidaci původního stavebního fondu k dalším stavebním aktivitám nedošlo. Těchto lokalit se v řešeném území nachází
209 a jejich rozložení je patrné z kartogramu Zaniklá sídla (viz
kapitola Historické stopy v území)
Jak z výše uvedeného třídění vyplývá, poměr mezi kvalitním
a narušeným sídelním prostorem je bohužel i na Šumavě v jasné
disproporci. Současný způsob velice svobodného zacházení
s půdou a nevole k jakýmkoli logickým a rozumným omezením
ve smyslu zachování nejcennějších hodnot vedou k novodobé
devastaci sídelního prostoru, která je svou nevratností bohužel
srovnatelná se stavem po čtyřicetiletém období socialistického
hospodaření. Ani zde současná urbanizace nereaguje na původní charakter osídlení, nové stavební plochy vznikají živelně
bez jednotící filosofie a v regionu dramaticky roste množství venkovských sídel s chaotickým předpolím, kde jednotliví stavebníci
dávají průchod svým představám o estetice. Právě na území Šumavy, kde propojení s krajinou představuje zásadní hodnotou,
se zcela negativně projevuje naprosto nepochopené nakládání
s pozicí objektů vůči terénní konfiguraci. Domy jsou umisťovány
s velkými odstupy od komunikací a výškové rozdíly jsou vyrovnávány rozsáhlými terénními platformami, které vytvářejí v krajině
měřítkově naprosto cizí a umělé prvky s velice negativním vizuálním efektem i v dálkových pohledech.
Na následujícím kartogramu „Sídla se silně narušenou půdorysnou strukturou“ je znázorněna mezní skupina existujících lokalit,
jejichž původní charakter byl nejsilněji narušen ať již na úrovni
historické půdorysné formy či případným novodobým stavebním
rozvojem. (sídla s tabulkovými kódy E1, E2, E3, E4, E5, D, D1, D2,
D3, D4, D5, 4, 5, A4, A5, B4, B5, C4, C5) Patří sem i enklávy, které
147
Kart. 57: Sídla se silně narušenou půdorysnou strukturou
148
byly realizovány jako nové počiny mimo historicky urbanizované
území. Ze zobrazení na úrovni jednotlivých katastrů jsou patrné
oblasti, které pro region představují největší ohrožení z hlediska
ztráty charakteristického sídelního obrazu a budoucí atraktivity
území pro turistický ruch či další rozvoj sídel. Jedná se zejména
o rekreační koridor západního břehu lipenské nádrže s nejzatíženějšími katastry Lipna nad Vltavou, Frymburka, Černé v Pošumaví, Horní Plané a Nové Pece.
Na kartogramu „Sídla s celistvou půdorysnou strukturou“ jsou
zobrazeny lokality s nejvyššími pozorovanými hodnotami z hlediska zachovalosti původních půdorysných forem i prostorové
kvality novodobé zástavby. Jedná se o sídla označená kódy A,
A1, A2, B, B1, B2, event. 1 a 2. Z kartogramu je zřejmé, že se
oblast nejzachovalejších sídelních enkláv nachází na jihovýchodním Javornicku a v okolí Šumavských Hoštic s nejpočetněji zastoupenými katastry Zdíkova, Stach a Drslavic. Tento fakt logicky
souvisí s poválečnou historií a skutečností, že většina z těchto sídel ležela v českém jazykovém prostoru a vyhnula se tak odsunu
původního obyvatelstva. Především na Javornicku jde až na výjimky o drobné osady, avšak právě v oblastech jejich intenzivního
zastoupení představují typický a velmi cenný obraz historické
sídelní krajiny. Z nejhodnotnějších lokalit kvalitou i zachovalostí
formy jmenujme především Koryto, Pravětín, Včelnou pod Boubínem, Sudslavjce, Drslavice a Mlýny.
Hodnocení celistvosti sídelní formy má význam pro prosazení diferencovaného přístupu k rozvoji sídel. Jednoduchými prostředky
územního plánování nevyžadujícími omezení stavební činnosti
bude tak možné přispět k udržení rozmanitosti a jedinečnosti
jednotlivých lokalit a tím i atraktivity pro návštěvníky, současné
obyvatele i ty, kteří se pro život na Šumavě teprve rozhodnou.
Obr. 25: Koryto – dochovaná sídelní forma, foto L. Jablonská, 2007
149
Kartogram 58: Sídla s celistvou půdorysnou strukturou
150
Architektonický ráz sídel
Na poměrně malém území jihočeské části Šumavy je soustředěno
množství regionálních forem lidového stavitelství, které stále nesou
v území výrazné stopy a charakter sídelní krajiny významně spoluvytvářejí. V rámci posuzovaného území je možné rozlišit čtyři základní
regiony (více viz kapitola „Regiony lidové architektury“), z nichž především oblast roubených staveb Šumavy a Pošumaví spolu se zděnou architekturou jihovýchodního Krumlovska (tzv. „vierkanty“) bezesporu patří k nejcennějším pokladnicím lidového stavitelství u nás.
Šumava je vzhledem ke svým klimatickým podmínkám i souvisejícímu sídelnímu vývoji samozřejmě dramaticky odlišná od jihočeské
vnitrozemské krajiny rybníků, stejně tak i fond venkovského stavitelství v podhorské a horské oblasti se v rámci regionu pochopitelně vymezuje specifickým charakterem a formami. Právě tyto skutečnosti
činí z Šumavy výjimečný region, jehož atraktivita přesahuje hranice
českého území. Dochované hodnoty je proto třeba pečlivě evidovat
a chránit a v rámci sídelního rozvoje na ně citlivě navazovat..
Smyslem analýzy bylo posoudit míru zachovalosti historicky převažujících forem zástavby a jejich uplatnění v celkovém obraze sídel
ve vazbě na novodobý stavební rozvoj (zahrnující realizované záměry od počátku padesátých let do současnosti).
Změny poměrů po roce 1990 umožnily prohlásit množství nových
památkových rezervací, zón a s navazujícími ochrannými pásmy,
což konečně umožnilo účinnou ochranu sídel vysoké urbanistické
a architektonické hodnoty.
Novodobá zástavba se chová k prostředí šumavských sídel svým
měřítkem sice ohleduplněji než stavby socialismu (kravíny, rekreační
ubytovny, apod.), avšak import „bavorských“ nebo „kanadských“
roubených domů je pro českou krajinu naprosto cizí. Novostavby
nejčastěji vycházejí z nabídky katalogové produkce bez vazby na zásadní nuance forem lokálního stavitelství, použité konstrukce, materiály i stavební detaily působí často velmi uměle. Rekonstrukce původních objektů znamenají ve velkém množství případů svým pojetím
téměř nevratnou ztrátu jedinečného charakteru – ať již nástavbami,
dostavbami, či zejména výměnou oken za konstrukce měřítkově
zcela nepatřičné. Jedním z nejzásadnějších problémů, který byl po-
drobněji rozveden v předchozí kapitole, je umisťování novostaveb na
pozemích. Stavby se nepřizpůsobují terénu, jak je běžné u původní
zástavby a ve svažitých lokalitách, kterých je v oblasti významný podíl, vytvářejí na umělých terénních platformách zejména v okrajových
částech sídel a ve volné krajině vizuálně degradující element.
Z analýzy vyplývá, že zachovalost základního tvarosloví historického
stavebního fondu je poměrně vysoká, např. vyšší než ve srovnání
se stavebním fondem příhraničních oblastí Bavorska či Rakouska.
Stále velké množství objektů totiž neprošlo zásadní přestavbou, což
bylo způsobeno odsunem německy hovořícího obyvatelstva po II.
sv. válce, nedostatečným dosídlením vesnic a obecným nedostatkem peněz na „rekonstrukci“ domů v dobách socialismu. Nepopiratelný význam měl i fenomén chalupaření, který pomohl udržet velké
množství stavebního fondu v architektonicky téměř nenarušeném
stavu. Současně ovšem platí, že novodobé stavební zásahy od 2.
poloviny 20. století do současnosti trvale snižují schopnost výpovědi o původním architektonickém výrazu sídel.
Nejčastějším výsledkem analýzy komplexní architektonické hodnoty sídel (vyjadřující míru zachovalosti historického stavebního
fondu a architektonickou kvalitu novodobé zástavby) je podle naší
5ti stupňové škály hodnocení 3 až 4, tzn. průměrné až špatné
(70% existujících sídel)
Z kartogramů, které shrnují vyhodnocená data, je patrno, že zastoupení sídel nejvyšší architektonické hodnoty (1 a 2) se prakticky
vyhýbá katastrům rekreační oblasti Lipenska, která novodobými
stavebními zásahy utrpěla nejvíce, nejintenzivnější je naopak v katastru Stach. Z nejkvalitnějších příkladů jmenujme zejména lokality
Koryto, Dobrá, Hamerské Domky, Včelná pod Boubínem, Svinná
Lada, Krousov, Mlýny, Saladín, Mlynářovice.
Z filtru všech výše uvedených analýz vystoupila řada sídel, u nichž
je přítomná nejvyšší architektonická kvalita spolu s výjimečně dochovanou původní půdorysnou formou nenarušenou novodobou
výstavbou. V případě většiny z nich se jedná o drobné osady, zde
proto uveďme především Koryto, Pravětín, Hamerské Domky, Vilémov, Sudslavice, Výškovice, Čábuze, Hodonín, Branišov a Mlýny.
Obr. 26: Příklady nevhodných zásahů (Nové Hutě)
26a) Nové Hutě – eklektické spojení nesourodých architektonických prvků, foto L. Jablonská, 2007
26 b) Branišov – nedokončený objekt vlevo – nevhodné měřítko,
tvar střechy, hmota vstupu, foto L. Jablonská, 2007
151
Kart. 59: Sídla s nejvyšší architektonickou kvalitou zástavby
152
Kart. 60: Sídla s nejnižší architektonickou kvalitou zástavby
153
Historické stopy v území
Pro nastínění historických souvislostí uvádíme výňatek z portálu
www.citadela.cz 35
Šumavu nezasáhlo pravěké a raně středověké odlesňování. Antropická tvorba bezlesí se datuje až od 12. a 13. století, kdy nastupuje vrcholně středověká kolonizace. Kolonizace Pošumaví
probíhající do r. 1200 našeho letopočtu se zastavila v údolích
velkých řek. Tato kolonizace měla výrazný radiální charakter
a nepostoupila nad 700 m nad mořem. Sídla navazovala na
stezky vedoucí radiálně přes pohoří Šumavy. Kompaktněji osídlené území leželo v prostoru dnešní Sušice u Otavy. Územím
procházely obchodní stezky mezi Zwieselem a Plzní, Strážným
a Vimperkem a Zwieselem a Sušicí. Šumava měla do té doby
výrazný periferní význam. Do r. 1500 dochází k zahuštění sídelní
sítě v předpolí Šumavy a k její stabilizaci. Kolonizace měla charakter zvyšování integrity osídlení, postupné intenzifikace hospodářských činností a plošně rovnoměrného sídelního zatížení.
Do okraje „Šumavského hvozdu“ pronikala těžba rud a sklářství.
Středověké osídlení, ač jakkoliv zasáhlo do hloubky, neovlivnilo
krajinný ráz vyšších partií Šumavy. Do r. 1700 proniklo osídlení
na několika místech do nitra Šumavy, především podél bývalých
zemských stezek. Jádrová území Královského hvozdu však zůstávají nedotčena.
Kolonizace vlastní Šumavy proběhla relativně pozdě. Závěrečná
vlna osídlení vstoupila do „hvozdu“ přibližně v polovině 18. století, v souvislosti s rozvojem sklářství a těžby dřeva. Zde musíme
hledat příčiny vzniku sekundárního bezlesí. Celková devastace
mnohde dospěla až tak daleko, že v 19. století se začalo s plánovitou obnovou a regenerací šumavských lesů. Následkem pastvy
v lese a preferenčního používání tvrdého dřeva ve sklářství došlo
k výrazné druhové změně v zastoupení dřevin, zejména k ústupu
bučin. Již v průběhu a zejména ke konci 19. století došlo v periferní, tzv. vyšší části Šumavy k výraznému odlivu obyvatelstva.
I přesto na počátku 20. století bylo území silně propojeno sítí
sídelních útvarů (vesnic) a samot. Obyvatelstvo se živilo dřevařstvím, zemědělstvím, doznívajícím sklářstvím a obchodem. Odliv obyvatelstva ze Šumavy byl velmi urychlen přesuny národů
v údobí 2. světové války (odsun Čechů před válkou a Němců po
2. světové válce). V tomto období také v důsledku tzv. studené
války došlo na Šumavě k vytvoření hraničního pásma a vojenských újezdů. V tomto prostoru byla stávající sídelní struktura
prakticky zlikvidována. Osídlení bylo z těchto prostor vytlačeno
do vzdálenosti 8 - 10 km od státní hranice, v podstatě na úroveň
sídelní kolonizace z 15. a 16. století. To vše mělo výrazný vliv
na utváření vlastní sídelní struktury i navazujících činností, paradoxně pak i na přírodní prostředí.
35. http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=mapaCHKO&site=default_cz
154
Zaniklá sídla
Fenoménem zaniklých sídel jsme se podrobněji zabývali již v kapitole „Celistvost sídelní formy“. Pro úplnost informace v tomto
oddíle některé informace znovu připomínáme.
V posuzovaném území eviduje tato analýza 479 sídel – prostorově svébytných jednotek, které uspořádádním staveb vytvářely
alespoň základní půdorysnou formaci - nejedná se tedy o samostatně stojící objekty, statky apod.
Zatímco posouzení celistvosti urbánní struktury sledovalo lokality
v jejich komplexnosti i z hlediska novodobého stavebního rozvoje, soustředí se následující analýza výhradně na míru devastace historické půdorysné formy. Z tohoto rozboru vyplývají dvě
základní kategorie:
1. sídla zaniklá, jejichž původní struktura byla zcela potřena, bez
ohledu na skutečnost, zda se lokalita v poválečném období
dále rozvíjela. (sídla s tabulkovými kódy E, E1, E2, E3, E4, E5).
V některých případech se z původní zástavby zachovala pouze
torza v podobě jednotlivých objektů – pokud však jejich počet
o nepřesáhl 10% rozsahu historického stavebního fondu, nebyl
na ně v analýze brán zřetel. Počet zcela zaniklých sídel (234)
tvoří 49% z celkového množství evidovaných jednotek.
2. sídla částečně zaniklá (s tabulkovými kódy D, D1, D2, D3, D4,
D5), jejichž historická půdorysná struktura byla téměř setřena,
rovněž bez ohledu na event, novodobý sídelní rozvoj – jedná se
o degradovanou sídelní formu se stavebním fondem zachovalým alespoň z 20% původního stavu, s historickou půdorysnou
strukturou však zcela nečitelnou. Počet těchto lokalit (80) tvoří
v posuzovaném území 17% z celkové evidence.
Z e souhrnné bilance vyplývá, že v jihočeské části Šumavy zcela
zaniklo či bylo prakticky setřeno 66% původních sídelních forem.
V kartogramu „Zcela zaniklá sídla“ jsou uvedeny všechny likvidované lokality, které se již dále stavebně nerozvíjely (s tabulkovým
kódem E). Nejvíce byla zasažena oblast Boleticka a příhraniční
linie Lipenska, Stožecka a šumavských plání.
Kart. 61: Zcela zaniklá sídla
155
Technická a dopravní infrastruktura
Přírodní hodnoty
Inženýrské sítě nadmístního významu
V řešeném území jsou plynofikovány větší obce, zásobování elektrickou energií.
Harmonická krajina
Krajinné hodnoty Šumavy považujeme za nezpochybnitelné
a v rámci státu vysoce nadprůměrné. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby se podrobnější členění a vymezování zvláště hodnotných území provádělo v rámci podrobnější územně plánovací
dokumentace (Územní plány obcí).
Na základě analýzy biogeografickcý jednotek náleží řešené
území do krajiného typu lesního, přičemž lze rozlišit krajinný ráz
oblasti NP Šumava a CHKo a ráz podhůří, které pak pokračuje
směrem do vnitrozemí. 34
Krajina Šumavy je jedinečná vazbou lesů a polootevřených plání
s pastvinami, horskými loukami a sídly. Unikátnost zachovalé horské krajiny podtrhují mokřady, ledovcová jezera a kary. Kromě
toho se silueta Šumavy výrazně uplatňuje i v dálkových pohledech z převážné části vnitrozemí jižních Čech, Horního Rakouska
a Dolního Bavorska, a korunuje tak zvlněnou krajinu podhůří
z obou stran hranice. Na rozdíl od bavorské a rakouské strany
hraničního masivu, působí pohoří při pohledu z Čech díky své
stíněné severní orientaci temně a melancholicky.
Železnice
Železnice v takto složitém terénu je cennou investicí, které slibuje do
budoucna potenciál pro dopravu návštěvníků i produkce výroby.
Občanská vybavenost
Zdravotnická zařízení
Nemocnice jsou rozmístěny rovnoměrně v relativně přijatelné
vzdálenosti. Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Veřejná infrastruktura a občanská vybavenost“.
Sociální zařízení
Existuje síť a systém péče o starší občany, který se může při prespektivě stárnutí populace stát zákaldem pro jeho další rozvoj.
Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Veřejná
infrastruktura a občanská vybavenost“.
Další civilizační hodnoty
Zařízení pro sport a rekreaci
Turistická atraktivita řešeného území je soustavně doplňována
novými zařízeními pro návštěvníky. Stávající bazény, stadiony,
vleky a další sportoviště budou základem nabídky služeb.
Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Veřejná
infrastruktura a občanská vybavenost“.
Sociální hodnoty
Relativně stabilní sociální struktura obyvatel
Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Sociodemografické podmínky“.
Nízký věkový průměr obyvatel
Podrobnější rozbor včetně grafů a tabulek je v kapitole „Sociodemografické podmínky“.
Obr. 28: Šumavské pláně, zdroj: National Parks in CR, MŽP
156
34. Stěžejním podklady pro vymezení krajinných celků je Evropská úmluva o krajině (č.13/2005 Sb.), Biogeografické členění České republiky (Culek, 1996) a Krajinný ráz (Loew, Míchal, 2003).
Obr. 27: Šumavská krajina v typickém protisvětle, zdroj: National Parks in CR, MŽP
Jakkoli působí přírodní prostředí Šumavy impozantním a panenským
dojmem, je současný stav z převážné části výsledkem lidské činnosti.
Šumavská krajina se v průběhu staletí měnila, podíl lesů byl jiný stejně
jako jejich druhová skladba, rovněž počet sídel byl oproti dnešním
dnům více než dvojnásobný. Harmonie krajiny je tedy otázkou dynamickou – konzervace nebyla prostředí Šumavy vlastní, dnes je však
reakcí na neschopnost doby udržet výjimečné hodnoty prostoru, aniž
by byla narušena harmonie jeho kulturní i přírodní složky.
Harmonii krajiny bezpochyby ovlivňuje její užívání - vedle hospodářského využití zemědělské a lesní půdy je to pak zejména
turistický ruch a rekreace. Omezení pravidelného obhospodařovávání luk a využívání pastvin vede na straně jedné k narušení
krajinného obrazu, přílišná koncentrace rekreantů ve střediscích
a zvýšený tlak na plošné zábory a výstavbu objektů mimo únosné
měřítko na straně druhé snižuje harmonické začlenění staveb
v krajině a vede následně k řetězovému efektu přesunu rekreantů
do jiných míst.
Šumava je regionem významným nejenom v národním, ale i evropském měřítku. Obě chráněná území (chráněná krajinná oblast
i národní park) jsou součástí mezinárodně vyhlášené Biosférické
rezervace UNESCO, Šumava je rovněž navržena na začlenění do
připravované sítě chráněných území European Ecological Network (EECONET).
Všechny tyto skutečnosti dokládají evropský zájem o přítomné
přírodní a krajinné hodnoty a činí nejvyšší míru ochrany území
jako zcela oprávněnou.
Rozsah zvláště chráněného území šumavského regionu se jeví
vzhledem k jednotnému charakteru území jako odpovídající.
Svým poměrem přírodních i kulturně historických složek (kulturní
krajina, sídla) je velice podobný řadě národních parků v severní
a severovýchodní Evropě, zejména v Anglii a Litvě, kde intravilány
sídel rovněž nejsou z plošné ochrany vyjmuty a tvoří tak logickou
složku přírodně krajinných hodnot.
Šumava je oblastí, kde jsou panenské přírodní celky v naprosté menšině – fenomén regionu vždy spočíval v symbióze sídel
a klimaticky nehostinné krajiny. Řada dnes chráněných biotopů
vznikla v lokalitách dříve osídlených a hospodářsky kultivovaných,
proto se domníváme, že ochrana sídelního prostoru ve vazbě
na kulturní krajinu má v rámci celého teritoria své opodstatnění
a nesmírný potenciál pro vytvoření živoucích sídelních komunit.
V případě vyjmutí sídel z plošné ochrany nastává situace, kterou
můžeme pozorovat z jižní strany šumavského masivu – v oblasti
„Bavorského lesa (Bayerischer Wald)“, kde se vytváří jednoznačně vymezená hranice mezi plochami přírodně chráněnými
(tedy i konzervovanými) a obcemi, které se stávají samostatnou
složkou, představující pouze zázemí a infrastrukturu turistického
ruchu bez vyšších ambicí na kvalitu sídelního obrazu.
Stopy historických plužin
Stopy historických plužin, tedy polností s bezprostřední vazbou na
sídlo, členěných pásy nízké až střední zeleně, představují výraznou
hodnotu kulturní krajiny. Jsou dokladem původního zemědělského
využívání území a mají zásadní vliv na krajinný obraz a jeho měřítko.
Nezanedbatelný je rovněž jejich význam pro udržení biologické rovnováhy a biodiverzity, neboť často představují cenné lokální biotopy.
V rámci scelování pozemků došlo během éry socialismu zejména
ve vnitrozemí prakticky k úplnému odstranění přirozeného prostorového dělení zemědělské krajiny – mezí a remízů. Náročnější
klimatické podmínky v horské oblasti Šumavy i jejím podhůří však
neumožňovaly intenzivní zemědělskou produkci, a proto byly tyto
významné prvky kulturní krajiny v řadě případů ušetřeny.
V rámci českého území se jedná o velice cenný důkaz historického hospodaření a přesto, že se jedná o prozatím dosti opomíjený jev, je nezbytné tento fenomén podrobně sledovat a chránit.
V území bylo nalezeno 177 lokalit plužin s čitelným prostorovým
dělením - v rámci sídla se může jednat i o několik fragmentů, které
jsou v mapových přílohách podrobně lokalizovány. Z hlediska významu byly plužiny na základě analýzy rozděleny do tří kvalitativních skupin dle míry zachovalosti a čitelnosti dělících prvků:
A souvislá plužina s výrazně dochovaným prostorovým členěním
B souvislá plužina či její podstatná část s čitelným prostorovým
členěním
C fragmenty plužiny, jejíž prostorové členění je významně setřeno
sukcesí
Obr 29: Plužiny
A – Hlásná Lhota
B – Branišov u Zdíkovce
C – Dolní Světlé Hory (zaniklá)
Zdroj: www.mapy.cz
157
Kart. 62: Lokality s nejzachovalejší plužinou
158
Nejvyšší míru zachovalosti (A,B) vykazuje 100 lokalit – jedná se
o velmi výrazné krajinné prvky dochované v souvislých celcích
v přímé vazbě na existující či již zaniklá sídla. Jejich rozmístění
je zobrazeno v kartogramu „Lokality s nejzachovalejší plužinou“
– v rámci řešeného území jsou patrné tři významné enklávy – oblast Vimperska a Záblatí, kde je intenzivně zastoupena jedinečná
radiální plužina lesních lánových vsí, a území podél příhraniční
linie mezi Strážným a Borovou Ladou, s charakteristickou rovnoběžně dělenou plužinou krátkých lánových vesnic.
Nejvýše hodnoceným lokalitám doporučujeme věnovat maximální pozornost – citovat je jako významný prvek kulturní krajiny
např. v územně analytických podkladech či je uvádět jako předmět ochrany v Plánu péče NP a CHKO Šumava
Plužiny je rovněž možné obnovovat - jejich podrobná dokumentace existuje na mapách stabilního katastru z první poloviny 19.
století, ještě prokazatelnější zdroj pak představuje letecké snímkování z roku 1949, které bylo prováděno na území celého Československa.
Ze zvláště chráněných území se v řešeném území nachází Natura
– ptačí oblasti,
Natura – evropsky významné lokality, Národní Park, CHKO
Národní přírodní rezervace
(VKP – významný krajinný prvek)
V řešeném území leží tyto Evropsky významné lokality soustavy
Natura 2000, které schválila vláda ČR na základě směrnice rady
Evropských společenství 92/43 EHS o stanovištích.
Na území leží dále tzv. Ptačí oblasti soustavy Natura 2000 vyhlášené k ochraně ptáků dle směrnice Rady Evropských společenství č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků.
Obr. 30: Jedním z chráněných dravců je kulíšek nejmenší,
foto J. Bohdal
Ochrana přírody
Zhruba 90% řešeného území zaujímají přírodovědně a kulturněhistoricky cenné oblasti. V roce 1963 byla vyhlášena CHKO Šumava, část příhraniční oblasti získala v roce 1991 statut Národního parku. Mezinárodní přírodovědný význam Šumavy dokládá
i zařazení mezi biosférické rezervace, mokřady chráněné podle
Ramsarské úmluvy a zařazení do soustavy lokalit Natura 2000
(ptačí oblasti a evropsky významné lokality).
Tab 36: Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000
Kód
Název lokality
rozloha
CZ 0313094
Čábuze
38,55
CZ 0313141
Rašeliniště Kapličky
114,64
CZ0313805
Blanice
7,44
CZ 0314024
Šumava
171 958,71
CZ 0314123
Boletice
20 348,73
Předmět ochrany
Modrásek bahenní
Střevlík Ménetriesův
Perlorodka říční, vrank obecná
Hořeček mnohotvarý český, mihule potoční, netopýr velký,
perlorodka říční, rys ostrovid, Střevlík Ménetriesův, vranka obecná,
vrápenec malý, vydra říční
Popelivka sibiřská, modrásek bahenní, modrásek očkovaný,
perlorodky říční, rys ostrovid, střevlík malý, vranka obecná
Zdroj: MŽP
Tab 37: Ptačí oblasti soustavy Natura 2000:
Kód
Název lokality
rozloha
CZ 0311041
Šumava
97 492,99
CZ 0311140
Boletice
23 565,22
Předmět ochrany
Chřástal polní, čáp černý, datel černý, datlík tříprstý, jeřábek lesní,
kulíšek nejmenší, sýc rousný, tetřev hlušec, tetřívek obecný evropský
vydra říční
Chřástal polní, datlík tříprstý, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší,
skřivan lesní
Zdroj: MŽP
159
Výchozí údaje:
Řešené území (RU)
153 713 ha –
100%
NP a CHKO Šumava 36
89% (RU) RU
Území Jihočeského kraje (JHK)
11% RU
I. zóna NP a CHKO
3 + 4 = 7% RU
II. zóna NP a CHKO
36 + 17 = 53% RU
III. zóna NP a CHKO
1 + 23 = 24% RU
IV. zóna CHKO
4% RU
pouze národní přírodní rezervace (NPR).
Tab 38: Soupis maloplošných chráněných území
typ
název
Boubínský prales
Čertova stěna-Luč
Velká Niva
Národní přírodní památka
Blanice
Přírodní rezervace
Amálino údolí
Borová Lada
Buková slať
Čertova stráň
Házlův kříž
Hliniště
Hliniště
Hornovltavické pastviny
Jasánky
Jelení vrch
Jezerní luh
Jezerní slať
Jilmová skála
Kotlina pod Pláničským rybníkem
Kotlina Valné
Kvilda-Pod políčky
Kyselovský les
Lipka I.
Malá niva
Malý Polec
Medvědí hora
Milešický prales
Muckovské vápencové lomy
Multerberské rašeliniště
Na Mokřinách
Na Mokřinách
Nad Zavírkou
Najmanka
Niva Horského potoka
Obří zámek
Olšina v Novolhotském lese
Olšinka
Opolenec
Otovský potok
Pasecká slať
Pestřice
Pláničský rybník
Pod Farským lesem
Pod Ostrohem
Pod Popelní horou
Pod Sviňovicemi
Pod Šindlovem
Podhájí
Polučí
Poušť
Pramen Vltavy
Prameniště Hamerského potoka
Pravětínská Lada
Račínská prameniště
Rašeliniště Bobovec
Rašeliniště Borková
Rašeliniště Kapličky
Rašeliniště Kyselov
Slavkovické louky
Slavkovský chlumek
Spáleniště
Spálený luh
Splavské rašeliniště
Stožec
Stožecká skála
Strážný-Pod Obecním lesem
Svatý Tomáš
Tetřevská slať
Trojmezná hora
Uhlířský vrch
Úval Zvonková
Velké bahno
Vltavské stráně
Vltavský luh
Vraniště
Vyšný - Křišťanov
Vyšný - Křišťanov
Zátoňská hora
Žďárecká slať
Žestov
36. Celé NP Šumava zaujímá 69 030 ha (100%), v řešeném území se z něho nachází 62 499 ha (90,5%). Obdobně CHKO Šumava zasahuje z 99 400 ha do RU 74 360 ha
(74,8%).
Zdroj: MŽP
160
pouze národní přírodní rezervace (NPR).
V rámci řešeného území se nachází v CHKO Šumava dvě NPR
– Boubínský prales a Velká Niva. Mimo velkoplošně chráněná
území leží Čertova stěna – Luč.
Kromě maloplošně chráněných územích je za významnou posilu ekologické rovnováhy považován územní systém ekologické
stability. Systém vzájemně provázaných prvků se pochopitelně
vyskytuje i na území NP a CHKO Šumava, přesto v místech bez
celoplošné ochrany je možné tento obecný institut ochrany více
vnímat jako nástroj nezbytného minima pro zachování relativní
ekologické stability území. V daném území se vyskytují všechny
hierarchické stupně ÚSES – nadregionální, regionální a lokální.
Plošné vymezení ÚSES je uvedeno ve výkresové části studie.
Na území NP a CHKO se přírodní park nevyhlašují. Mimo chráněná území se v rámci řešeného prostoru vyskytuje v jihovýchodním cípu přírodní park Vyšebrodsko.
Podrobnější popis způsobu ochrany přírody a pravidel je uveden
v kapitole Ochrana přírody a krajiny na str. 72.
Kulturní hodnoty
Památková ochrana
Význam Šumavy spočívá v propojení přírodních a kulturních
hodnot. Ve srovnání s ostatními národními parky (KRNAP
a NP Podyjí) je kulturní dědictví pestřejší - Šumava sousedí
s mimořádně významnými kulturními centry Českým Krumlovem (UNESCO) a Vyšším Brodem, v blízkosti řešeného
území leží nejznámější venkovská památková rezervace Holašovice (UNESCO), od středověku krajinu protínaly tři větve
významné obchodní stezky (Zlatá stezka). Všechny tyto památky představují v rámci celého území České republiky výrazné magnety.
Z pouhého srovnání údajů o památkové ochraně vyplývá, že
kulturní význam osídlení Šumavy je ve srovnání s obdobně
atraktivními regiony souvisejícími s existencí blízkého národního parku nejvýraznější.
Tab 40: Památková ochrana v řešeném území
Areál cisterciáckého
národní kulturní památka
kláštera ve Vyšším Brodě
Dobrá
venkovská památková rezervace
Stachy
Volary
Pernek
venkovská památková zóna
Chalupy
Lažiště
městská památková rezervace
Vimperk
Hořice
městská památková zóna
Chvalšiny
Vyšší Brod
Zdroj: NPÚ
V řešeném území je jediná národní kulturní památka – Areál Cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, ovšem v blízkém sousedství se nacházejí již výše zmíněné významné národní kulturní památky a památky UNESCO v Českém Krumlově a Holašovicích.
Kulturních památek je v řešeném území relativně málo– cca 200
(pro srovnání 40 000 v celé České Republice, v Jihočeském kraji
asi 5500, na Prachaticku kolem 600).
Na seznamu Národního památkového ústavu jsou uvedeny za
oblast Šumavy tyto nejohroženější památky: klášter ve Vyšším
Brodě a hotel Zlatá Hvězda ve Vimperku.
Výrazně více je v poměru k velikosti území prohlášeno venkovských památkových rezervací – Dobrá, Stachy, Volary (ČR – 61,
JČK - 16) a zón Pernek, Chalupy, Lažiště (ČR – 211, JČK – 55)
Prohlášení dalších se připravuje: Hodňov, Koryto, Kvilda – Hamerské domky, Lenora, Čábuze, Mlýny a Rohanov. Dle našich
analýz by tento počet mohl být doplněn o Vyšovatku, Vojslavice,
Sudslavice, Pravětín, Výškovice a Branišov u Zdíkovce.
Z městských památkových rezervací uvádíme jedinou, která se
v rámci řešeného území nachází ve Vimperku (ČR- 40, JČK – 7)
a tři městské památkové zóny Hořice, Chvalšiny, Vyšší Brod (ČR
– 253, JČK -25).
Archeologická naleziště
Národní památkový ústav uvádí v řešeném území 385 archeologických nalezišť, nejvýznamnější z nich keltské naleziště u Vimperka, desítky sejpů po rýžování zlata a především místa zaniklých obcí.
Tab. 39: Srovnání památkové ochrany v okolí národních parků
VPR
VPZ
MPR
MPZ
Šumava
3
3
1
2
Podyjí
0
2
1
0
Krkonoše
0
4
0
2
Tab 41: Významné archeologické lokality
katastr
Sejpy na Hamerském potoce
Kvilda, Nové Hutě
Stožecká skála
České žleby
Hrad Hus
Křišťanovice
Obří hrad
Studenec u Stach
Hrádek Kunžvart
Horní Světlé Hory
Zdroj: NPÚ
Zdroj: NPÚ
161
Regiony lidové architektury
Jihočeská lidová architektura je tvarovou a typovou pokladnicí a jednou z nejcennějších příkladů lidového stavitelství v naší republice.
Obraz půvabné vesnice s kapličkou na návsi a zdobenými štíty je
u nás poměrně rozšířeným stereotypem. Architektura venkovských
staveb jihočeského regionu je nejen výsostným symbolem jižních
Čech, ale také určitým znakem pro český venkov obecně.
Na Šumavě existuje široká škála architektonických typů, které
s sebou přineslo několik vln kolonizace a přechod od dřevěných
roubených staveb ke zděným.
Šumava leží v pásu tradiční dřevěné roubené architektury, která
ve své původní formě převládala až do poloviny 19. století, kdy
ji začala především v nižších partiích horského masivu pomalu
vytlačovat zástavba zděná. Původní objekty byly přestavovány
či alespoň omítány, čímž se často vytratily cenné prvky klasického roubeného tvarosloví a regionálních architektonických nuancí. Pošumavské roubené stavby, typické pro větší část Šumavy
a kamenné uzavřené dvorce, tzv. „vierkanty“ charakteristické pro
německou jazykovou oblast jihovýchodního Krumlovska patří
k nejcennějším příkladům lidové architektury u nás. Přestože
dnešní podoba těchto staveb pochází až ze druhé poloviny 19.
a počátku 20. století, nacházejí se mezi nimi i stavby starší.
V posuzovaném prostoru Šumavy se vyskytují i určité anomálie architektonické formy jako např. roubený dům alpského typu na Volarsku.
Na naše území se dostal z alpské oblasti přes Horní Rakousko a Bavorsko, kde je velice hojně zastoupen a kde spoluvytváří charakteristický
obraz venkovských sídel. Na české straně se kromě samotných Volar
podobné stavby nacházejí i v blízké vsi Dobrá, v ojedinělých exemplářích výjimečně i v západočeské části Šumavy. Z analýzy půdorysů
sídel i dochované fotografické a obrazové dokumentace bylo v rámci
této práce zjištěno, že se s největší pravděpodobností vyskytoval v ryzích formách i v lokalitách Krásná Hora – (Schönberg), Horní a Dolní
Sněžná (Ober, Unter Schneedorf) a Mlaka (Moorhäuser). Všechna tato
sídla jsou však dnes již zcela zaniklá. Dům alpského typu je historicky
rozšířen v prostoru českých zemí zcela výjimečně a koncentrován
prakticky na jedinou oblast. Obvyklý argument pro tvarové navázání
současné zástavby na tento typus a jeho oblíbené novodobé zavádění v jiných částech Šumavy jsou tedy naprosto mylné.
V rámci řešeného území je možné rozlišit čtyři základní regiony
lidového stavitelství (více viz kapitola regiony lidové architektury),
které stále nesou v území výrazné stopy a charakter sídel významně spoluvytvářejí.
Typologické rozlišení jednotlivých druhů:
a) dům Českokrumlovska a Horního Povltaví
Vesnice této oblasti se vyznačují ponejvíce skromnější velikostí
a jsou založeny na pravidelném lokačním půdoryse.
Typickým domem byl patrový tří až čtyřstranný dvorec, tzv. „vierkant“, na mapách stabilního katastru z 2. čtvrtiny 19. století téměř
výhradně zděný.
162
Byl opatřen jednotnou valbovou střechou podélně orientovanou
do uličního prostoru, v případě ukončení dvorce kolmými rameny
bývala střecha rovněž valbová nebo polovalbová. Dle dochovaných pramenů byly dvorce původně stavěny jako roubené, jejich
architektonická podoba se však do dnešních dnů nedochovala.
Mezi nejvýznamnější venkovské soubory patří Pernek (památková zóna), Šebanov, k ochraně je navržen Hodňov.
Obr. 31: Bělá – vierkant, dům Horního Povltaví,
foto: L. Jablonská, 2007
b) dům jihovýchodního Pošumaví
Většina sídel této oblasti prozrazuje pozdně středověké lokace na
neosídlené lesní půdě. Převládají poměrně velké kolonizační vesnice s pravidelnými obdélníkovými, čtvercovými nebo oválnými
návesními prostory, často se záhumenicovou plužinou.
Charakteristickou zástavbu pro tento prostor představují trojboké
usedlosti se dvěma patrovými staveními po stranách, krytými
valbovými střechami. Pocházejí ve většině případů z konce 19.
a začátku 20. století, čemuž odpovídá i podoba průčelí s jednoduchou eklektickou výzdobou.
Nejvýznamnějším souborem je unikátně dochované sídlo Koryto,
které je navrženo k plošné památkové ochraně jako bezesporu
nejcennější vesnice jihovýchodního Pošumaví.
Obr. 32: Koryto – trojboká usedlost, foto: L. Jablonská, 2007
c) dům šumavských plání
Pro šumavské pláně je charakteristická velmi specifická forma
dřevěné architektury. Převažují přízemní šumavské roubené
domy s velmi širokými, poměrně nízkými a rozložitými polovalbovými či sedlovými střechami se sklonem v rozsahu od 38 do 42˚–
v jejich bedněných, výrazně předstupujících štítech, se často objevuje pavlač. Významné památky se dochovaly v Dobré, Horní
Vltavici, Lenoře, Zátoni či Borových Ladách.
Obr. 34: Volarské domy alpského typu,
Obr. 33a: Šumavské roubené domy – Paseka,
Jinou netradiční odnoží jsou sklářské domy (roubené dvojdomy
v Lenoře). Mladší zděné stavby z druhé poloviny 19. století zachovávají charakteristické znaky starších domů roubených – nízké
sedlové střechy s pavláčkami ve štítech.
Památkovými rezervacemi je vyhlášena unikátně dochovaná
vesnice Dobrá a soubor tzv. Starého Města ve Volarech (ve
městě se ve skutečnosti dochoval pouze fragment původní zástavby, v 50.tých letech byl soubor téměř plošně zlikvidován –
jeden z přeživších objektů před nedávnem vyhořel). K plošné
ochraně se zvažuje Lenora a Kvilda (část Hamerské domky
a Vilémov).
Obr. 33b: Šumavské roubené domy – Svinná Lada, 2007
d) Podlesí a Javornicko
Osídlení sem pronikalo s českým obyvatelstvem již od 13. století,
jak dokládá raně gotický kostel ve Zdíkovci. Půdorysy starších
vesnic jsou často nepravidelné, stejně jako mladší osady vznikající na neobydlené lesní půdě.
Obr. 35: Branišov – roubený dům Podlesí,
Již zmíněnou výjimku představují volarské domy alpského typu,
které se do našich končin dostaly z Bavorska při kolonizaci v 16.
a 17. století. Svou dispozicí se vymykají všemu, co známe z českého venkova - pod jedinou sedlovou střechou velice mírného
sklonu (cca 25 - 30˚) je soustředěn provoz celé usedlosti, kromě
obytné části také chlévy, stáje, komory a v některých případech
i stodola. V patře, resp. přízemí, se objevují obytné místnosti,
půda slouží jako seník. Ve štítu byla dlouhá pavlač, sloužící původně k manipulaci se senem.
Starší generaci lidové architektury tvoří pozoruhodné špýcharové
domy se světnicemi roubenými často z nehraněných kuláčů
a s kamennými sýpkami. Nejcennější příklady se dochovaly v Rohanově, ve Zdíkovicích dodnes existuje archaická zděná sýpka.
163
Roubená architektura podhorských vesnic je charakteristická
dispozičně tradičními domy špýcharového, popřípadě chlévního
či komorového typu, stavěnými rovněž z nehraněných klád, často
opatřených obkladem z šindele či prken. Stavby jsou ukončeny
rozložitými polovalbovými střechami často s pavláčkami ve štítech, které spojují tento typus s domem národnostně německé
centrální Šumavy. Jedním z nejvýznamnějších souborů domů
„Podlesí a Javornicka“ jsou Stachy, dále osady v jejich okolí (Chalupy, Michalov, Šebestov, Vyšehrad), Čábuze, Rohanov, Mlýny,
Řetenice, Vrbice, Zdíkovec. Památkovou rezervací jsou prohlášeny Stachy (resp. nevelká část centra obce), památkovou zónou
pak vesnice Chalupy. K ochraně jsou navrženy sídla Čábuze,
Mlýny a Rohanov.
Obr. 36: Rohanov – špýcharový dům s roubenou světnicí,
Technické stavby
Hodnotné technické stavby a památky zvyšují přitažlivost území
a jsou dokladem stavebního umění minulosti. V řešeném regionu
je vzhledem k jeho okrajové poloze zastoupeno poměrně velmi
malé množství těchto objektů, přesto zde existuje řada pozoruhodných staveb, turisticky velice atraktivních.
V Lenoře se zachovala sklářská huť Barbora, jako jedna z nemnoha připomínek sklářství, které bylo pro Šumavu po dlouhá
desetiletí tolik typické. V obci je mimoto i obecní pec na pečení
chleba z roku 1837, která svému účelu, dnes již spíše jako turistická atrakce, stále slouží.
Na řadě míst řešeného území jsou viditelné sejpy, jako pozůstatek středověkého rýžování zlata.
Mezi technické památky lze řadit velký čtyřobloukový železniční
most u Klášterce na trati Vimperk – Volary (uveden do provozu
byl v roce 1900), či nenápadné zbytky bývalé úzkokolejky na trati
Spálenec – Arnoštov.
Turisticky atraktivní je v nedávné době opravená Klostermannova
rozhledna na Javorníku, z níž lze při příznivé viditelnosti spatřit i Alpy
- další zajímavou rozhlednou je i vyhlídková věž u Churáňova.
Tab. 42: Přehled nejvýznamnějších technických památek
Volary
volarské seníky
Horní Vltavice
most
Nová Pec
Schwarzenberský kanál
bývalá úzkokolejka
Zbytiny
Spálenec - Arnoštov
Záblatí, Řepešín
sejpy
Kvilda
sejpy
Lipka
sejpy
Čábuze
sejpy
Mladíkov
sejpy
Vimperk
sklárna
Vimperk
tiskárny
Lenora
sklářská huť Barbora
Lenora
lenorské rechle (dřevěný most)
Lenora
obecní pec na chleba
Vimperk
klášterský viadukt
Chlum, Pěkná
opevnění z roku 1938
Boletice
Albrechtovice
Želnava / Záhvozdí
Horní Planá
histor. bašta u rybníka Olšina
Zdroj: NPÚ
Patří mezi ně především plavební kanály Schwarzenberský
a Vchynicko-tetovský z přelomu 18. a 19. století, jejichž autorem je
schwarzenberský inženýr Josef Rosenauer. První z kanálů sloužil
k dopravě dřeva z lesů pod Třístoličníkem, druhý pak z oblasti
Modravska – v současnosti se zde jako reminiscence na hospodaření v šumavských hvodzdech několikrát do roka předvádějí
ukázky tradičního plavení dřeva. (Jelení Vrchy)
Období před druhou světovou válkou připomínají vojenská opevnění, která zatím nejsou dostatečně prezentována. Stejně tak není
zdůrazňován fenomén tzv. „železné opony“, pro níž se Šumava
stala téměř symbolem, snad i díky literárnímu zpracování.
164
Podstatnou položku v této kapitole tvoří výrobní stavby, které pro
svůj provoz využívaly vodní sílu (mlýny, pily, hamry, vodní elektrárny). Z dostupných mapových podkladů – především z II. (18361852) a III. (1877-1880) vojenského mapování – se podařilo zjistit,
že v posuzovaném území existovalo na konci 19. stol. více než
300 objektů, z nichž se doposud dochovala pouhá třetina. Mlýny
byly soustředěny ponejvíce v nižších nadmořských výškách, výše
v příhraničním hvozdu pak převažovaly pily a hamry. Jak již bylo
zmíněno dříve, podstatná část těchto staveb zanikla, nejzachovalejší enklávou je dnes oblast Javornicka (okolí Stach, Zdíkova,
Vacova), která byla ušetřena poválečného odsunu původních
obyvatel a následné likvidace staveb i celých sídel.
Kart. 63: Mlýny, pily, hamry
165
Místa významných historických událostí
Území Šumavy se významnější vojenské události spíše vyhýbaly.
Byla postižena třicetiletou válkou (doložené boje u Soumarského
mostu 1610–1620), další život probíhal z důvodu existující hranice mezi Rakouským mocnářstvím a Bavorskem vůči zbytku
země poměrně izolovaně. Politický zvrat přišel až s příchodem
II. světové války a následným odsunem německy mluvícího obyvatelstva. Ve druhé polovině 20. století ( zejména v 50. letech se
Šumava stala nezaviněně symbolem místa úniku obyvatel Československa před komunistickou mocí
Vymezení historické jazykové hranice
Počátky sídelního vývoje Šumavy nejsou úplně zmapovány, především pokud se týče původu a směru příchodu slovanského
obyvatelstva. Do 12. století nebyla oblast zřejmě významněji osídlena, přestože tudy procházelo několik dálkových obchodních
tras mezinárodního významu.
Obr. 37: Zlatá stezka, foto: L. Jablonská, 2007
1929 – z analýzy vyplývá, že 92% sídel z bezmála 500, které
průzkum evidoval, patřilo k německému jazykovému prostoru,
české enklávy se historicky udržely vně pomyslné linie Záblatí –
Vimperk – Nicov, jak je patrno z kartogramu „Historické jazykové
uspořádání“. Obce patřičné jazykové oblasti mají vždy prokazatelnou (více než 80%) většinu původního obyvatelstva.
Tab. 43: Původní české obce
Benešova Hora
Bořanovice
Bošice
Boubská
Branišov
Buk
Čábuze
Chlístov
Dolní Borková
Drslavice
Jaroškov
Javorník
Kosmo
Kratušín
Lhota nad Rohanovem
Masákova Lhota
Milíkov
Miřetice
Mladíkov
Nespice
Přečín
Ptákova Lhota
Putkov
Račí
Račov
Rohanov
Škarez 2.díl
Stachy
Sudslavice
Šumavské Hoštice
Švihov díl 1
Švihov díl 2
Úbislav
Vacov
Včelná pod Boubínem
Vlkonice
Vnarovy
Vojslavice
Vrbice
Výškovice
Žár
Zdíkov
Zdíkovec
Žírec
Zdroj: Historický lexikon obcí
Školství
Předškolní zařízení a základní školy, ikdyž jejich síť je v rámci kraje
podprůměrně hustá, představují důležitou kulturní hodnotu pro
identifikaci obyvatel s místem bydliště. Podrobnější popis školství
je v kapitole „Občanská vybavenost“.
Výrazný kolonizační ruch nastává v podhůří Šumavy na přelomu
raného a vrcholného středověku, mimo jiné zřejmě v souvislosti
s těžbou zlata na Otavě a jejích přítocích. Hlavními kolonizačními
centry byly Český Krumlov, klášter ve Vyšším Brodě a ve Zlaté
Koruně.
Třicetiletá válka na Šumavu těžce dolehla. Řada zpustlých vesnic byla dosídlena německy mluvícím obyvatelstvem, čímž došlo
k posunu národnostní hranice do vnitrozemí Čech.
Při vzniku samostatného Československa v roce 1918 byla naprostá většina obyvatelstva řešeného území německého původu. Při
stanovení jazykové hranice jsme vycházeli ze sčítání lidu v roce
166
Kart. 64. Historické jazykové uspořádání (stav před rokem 1945)
167
Společenský život
Místa pravidelných kulturních událostí
Kulturní a společenský život Šumavy byl silně narušen odsunem
německého obyvatelstva a následným dosídlením obyvatel bez
místního kulturního povědomí.
jových her v Hořicích na Šumavě“. poutí (Anenská pouť – ANNAFEST u kaple sv. Anny u Vyššího Brodu obnovená po padesáti
letech v roce 2001 o neděli po anenském svátku 26. července).
Obr. 38: Annafest, foto z roku 1938, zdroj: www.sumavanet.cz
Všechny instituce se vytvářely nově, relativní deficit kulturní nabídky kompenzovala či kompenzuje blízkost Českého Krumlova
nebo Českých Budějovic.
Výrazným zlomem ke zlepšení situace bylo v devadesátých letech
zrušení železné opony a otevření Šumavy.pro budoucí obyvatele
i turisty – rozvíjející se rekreace s sebou přináší i širší nabídku
kulturních a společenských akcí.
K nim náleží například obnovená tradice hořických pašijových
her (počátky sahají až do 13. stol., znovuzrození přichází s počátkem století devatenáctého). V roce 1947 se v divadle konají první
česky hrané Pašijové hry, po r. 1948 opět utichají. Nápad oživit
jednu z nejstarších tradic Pašijí v Evropě vzešel z hořické radnice
v roce 1990 - v témže roce vznikla „Společnost pro obnovu pašiTab 44: Místa pravidelných kulturních událostí
Vyšší Brod
červenec /srpen
Borová Lada
srpen
Vimperk
srpen
Vimperk
srpen
Lipno
srpen
Nová Pec
léto
Hořice
srpen
Vimperk
září
Volary
září
Stožec – Nové Údolí
léto
Horní Planá
23. 12.
Kulturní aktivity
Horní Planá
rekonstrukce parku
Kvilda
totalitní skanzen
Waldhaeuser
setkání v Bavorsku
Další festivaly se nově zakládají – Volarské slavnosti dřeva prezentující stará, některá již téměř zapomenutá řemesla (až 3 000
návštěvníků) či Městské slavnosti ve Vimperku – historický víkend na vimperském zámku. Akce připomíná významné a bohaté historické a řemeslné tradice města související zejména se
sklářstvím, knihtiskem a zpracováním dřeva.
pouť
pouť
městská slavnost
divadelní festival
hudební festival
plavení dřeva
divadlo
filmový festival
festival dřeva
výlety parní lokomotivou
divadlo
Maria Rest am Stein
Annenská pouť / Annefest
Historický Vimperk
Vimperský kašpárek
Lipno Open Air
Jelení Vrchy / Schwarzenberský kanál
Pašijové hry
Natur Vision
Slavnosti dřeva
Šumavské léto s párou
Živé jesličky
Spolek pro obnovu a rozvoj Stifterova parku na Dobré Vodě
Tab 45: Místa pravidelných sportovních událostí nadmístního významu
Kvilda
Vimperk / Zadov
Vimperk / Zadov
H. Vltavice - Kvilda
Lipno
Kvilda
168
leden
únor
červen
červen
léto
září
lyžování
lyžování
cyklistika
in-line bruslení
jachting
nohejbalový turnaj
Zimní přejezd Šumavy
Ski Maraton
Vimperská padesátka
mezinárodní závody MS a ME
od roku
1965
1986
2000
1991, 1994, 1998
1994
Zcela nový je též mezinárodní filmový festival o zvířatech – NaturVision, který vznikl ve spolupráci Vimperka a bavorských měst
Freyung a Neuschönau. Součástí festivalu jsou i mnohé doprovodné akce, jako např. studentský filmařský nebo fotografický
workshop, výstavy a fotosoutěž.
Obdobně byla založena nová tradice mezinárodního divadelního
festivalu profesionálních a amatérských loutkářských spolků
a souborů na vimperském zámku – Vimperský kašpárek.
Vzniká řada hudebních akcí a festivalů (Setkání dechovek, Vimperk – přehlídka dechových souborů z celé České republiky,
Letní kurzy žesťů, Vimperk – celostátní interpretační kurzy žesťů,
Soutěž a přehlídka mažoretkových skupin, Šumavský korbel –
mezinárodní festival harmonikářů – heligonkářů aj.)
Mezi největší atrakce sezóny patří Šumavské léto s párou – jízdy
nostalgických vlaků s parní lokomotivou. Vlaky jezdí z Nového
Údolí do Černé v Pošumaví, od roku 2004 přes Stožec, Černý
Kříž, Volary, Lenoru a Zátoň na Kubovu Huť.
Velice důležité místo ve společenském a kulturním životě Šumavy
mají i pravidelné lokální události, které si však v průběhu let získaly oblibu a věhlas přesahující hranice katastru. Jmenujme kupříkladu pravidelné pečení chleba v lenorské obecní peci každou
poslední sobotu v měsíci (duben až prosinec).
Obr. 39: Šumavské léto s párou, zdroj: www.vimperk.cz
Místa pravidelných sportovních akcí
Sportovní události jsou zaměřeny jednak na obyvatele z místa či
blízkého okolí, jednak na návštěvníky z celé republiky. Jedná se
především o akce lyžařské či cyklistické, pro které jsou v regionu nejlepší podmínky. Řada nadmístních sportovních setkání
se koná v západočeské části Šumavy (Král Šumavy apod.) a nabídka se vhodně doplňuje.
Spolkový život
Tab. 46: Přehled spolků v oblasti kultury a volného časuČeský rybářský svaz
Český svaz chovatelů
Český svaz včelařů
Český svaz žen
Český zahrádkářský svaz
DDM Prachatice
Divadelní soubor Bouček
Ekocentrum Volary
Farní charita Vyšší Brod
Filmový klub
Folk Country Šumava
Folklorní soubor LIBÍN
Hnutí DUHA Volary
JUNÁK
Kynologický klub
Mažoretky
Městská organizace rybářů
Myslivecké sdružení Pod Boubínem
Myslivecké sdružení Šumava
Myslivecké sdružení Šumava Vimperk, o. s.
Myslivecké sdružení Zdíkov
Myslivecký spolek „Vltava“
Občanské sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy
Oddíl mladých hasičů
Okrašlovací spolek Zdíkov
Pionýr
Pošumavská jižní dráha Nové Údolí – Haidmühle
Sdružení dobrovolných hasičů v jednotlivých obcích
Sdružení tělesně postižených ,místní organizace Vimperk
Sdružení zdravotně postižených
Spolek na ochranu šumavské přírody
Spolek pro obnovu a rozvoj Stifterova parku na Dobré Vodě
Spolek pro popularizaci Jižních Čech
Spolek přátel kláštera ve Vyšším Brodě
Spolek Zlatá stezka
SPONZOR KLUB ŠUMAVA
Stifterův pošumavský železniční spolek
Svaz diabetiků ČR – územní organizace Vimperk
SVIS Prachatice, dům dětí a mládeže Vimperk
Šermířský spolek Berit
Školní klub při ZŠ
Vimperská taneční škola – Fíla, s. r. o.
Základní kynologická organizace
Zdroj: Historický lexikon obcí
Podmínky pro pořádání mezinárodních akcí má lipenská přehrada, zatím nedostatečně využit je potenciál běžkařských tratí.
169
Výčet hodnot
Civilizační hodnoty
Urbanistické hodnoty sídel
Vizuální uplatnění sídla v krajině
Celistvost sídelní formy
Civilizační dědictví
Zachovalost původního architektonického typu staveb
Historické stopy v území
Technická a dopravní infrastruktura
Inženýrské sítě nadmístního významu
Železnice
Občanská vybavenost
Zdravotnická zařízení
Sociální zařízení
Další civilizační hodnoty
Zařízení pro sport a rekreaci
Sociální hodnoty
Relativně stabilní sociální struktura obyvatel
Nízký věkový průměr obyvatel
Přírodní hodnoty
Krajinný ráz
Krajinný ráz
Stopy historických plužin
Ochrana přírody
Natura 2000 (PO a EVL)
NP Šumava
CHKO
CHOPAV
Národní přírodní památka
Přírodní rezervace
Přírodní park
ÚSES (nadregionální a regionální biokoridory a biocentra)
Podzemní a povrchové zdroje vody
170
Kulturní hodnoty
Památková ochrana
Národní kulturní památka
Venkovská památková rezervace
Venkovská památková zóna
Městská památková rezervace
Městská památková zóna
Kulturní památka
Archeologická naleziště
Regiony lidové architektury
Technické stavby
Místa významných historických událostí
Školství
Společenský život
Kulturní aktivity
Sportovní aktivity
Spolková činnost
Vybavenost kulturními zařízeními (knihovny, muzea aj.)
Literatura:
Fink, R., 1992: Gruss aus dem Boehmerwald, Morsak Verlag, Grafenau
Frolec, V.,- Vařeka, J., 1983: Lidová architektura - encyklopedie, SNTL, Praha – Bratislava.
Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005 (I.,II.), 2006, ČSÚ, Praha.
Chromec Břetislav, 1935: Místopisný slovník Československé republiky, Československý kompas, Praha.
Kozák R., 2006: Volarsko, Paseka, Litomyšl
Mencl V., 1980: Lidová architektura v Československu, ACADEMIA, ČSAV, Praha.
Ortmeier Martin, 1992: Bauernhäuser in Südböhmen. Jihočeská lidová architektura. , Verlag Passavia, Passau.
Pešta, J., 2004: Encyklopedie českých vesnic, díl II., Jižní Čechy, Libri, Praha.
Pešta, J., 2000: Několik poznámek ke studiu půdorysné struktury venkovských sídel na území Čech, Průzkumy památek II/2000, str. 153 – 166.
Voděra, S. - Škabrada, J., 1983: Jihočeská lidová architektura, Jihočeské nakladatelství, České Budějovice.
Archivní mapy – císařské povinné otisky stabilního katastru, archiv ČÚZK
Letecké měřické snímkování 1946, 1947, 1949 – Pracoviště GIS Správy NP a CHKO Šumava
historické pohlednice Šumavy: archiv autorky
www:
Císařské povinné otisky stabilního katastru - http://archivnimapy.cuzk.cz/
Ortofotomapy, turistické mapy, II. vojenské mapování (1836-1852) - www.mapy.cz
Katastrální mapy - www.1188beta.cz
III. vojenské mapování – Čechy (1877-1880) - http://oldmaps.geolab.cz/
Šumava na starých pohlednicích - www.stara-sumava.cz
historické pohlednice Šumavy – www. philashop.cz
Zaniklé obce – www.zanikleobce.cz
oficiální webové stránky obcí regionu Šumavy
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=mapaCHKO&site=default_cz
http://geoportal.cenia.cz6
171
III. Limity
Limity území, které mají územní průmět, jsou zobrazeny ve výkrese limitů nebo v kartogramech (jsou součástí textů). Problematika tedy není zobrazená v jediném grafickém podkladu. Limity
v hospodářském a sociálním pilíři, které mají územní povahu, jsou
především číselné údaje. Výkres limitů tedy nezobrazuje všechny
limity, které mají územní průmět a řešení v návrhové části.
Seznam limitů řešeného území (s poznámkami, jak byly limity graficky zpracovány):
Horninové prostředí a geologie
Dobývací prostor
Chráněná ložisková území
Bloky zásob výhradních ložisek (nerostné bohatství)
Poddolované území
Sesuvy aktivní – v území se nevyskytují
Vodní režim v krajině
Limity k tomuto tématu jsou velmi omezené, nejsou dosud k dispozici ani na správě NP a CHKO. Rozhodující bude Plán povodí
Horní Vltavy. Dostupné jsou údaje o vodních zdrojích a jejich
ochraně.
Nivní půdy – významný limit pro stanovení zastavitelného území
v územních plánech obcí, je významným střetem v území s rozvojem obcí; podklad je k dispozici v podrobnosti map zobrazujících parcely, ale ne v podrobnosti katastrální mapy z BPEJ
OP vodního zdroje II. a III. stupně – 2 podklady
OP vodní nádrže II. a III. stupně
Vodní zdroje
CHOPAV
Vodní toky a vodní plochy – použit podklad ZABAGED
Zátopové území
Dosud není zpracovaný plán povodí, probíhá zjišťovací řízení
k obsahu SEA. Stanoviska úřadů územního plánování a krajského úřadu nebyla zpracovateli k dispozici. Plán bude významným podkladem pro využití území, na úseku stanovení ploch
pro retenci a rozliv dokonce prvním podkladem v území. Obsah
bude sledován ÚÚP ORP a KÚ. Pro potřeby studie byl nahrazen
vymezenými nivními půdami – viz výše.
Opatření proti záplavám
Protipovodňová opatření v oblasti
Čistota vody – k dispozici pouze číselný údaj bez územního průmětu
Pstruhové vody
Nízké znečištění povrchových vod
Hranice dílčích povodí
Přírodně hodnotné úseky vodních toků
Plochy nadprůměrně zorněné, území se zhoršenými podmínkami vodního režimu
172
Ochrana přírody a krajiny
Velkoplošná chráněná území (CHKO, národní park, zonace, přírodní park) – pro velký rozsah údajů jsou vymezeny také v kartogramech, zvláště zonace
Maloplošná zvláště chráněná území (Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památka, Přírodní rezervace)
NATURA 2000 – ptačí oblasti
NATURA 2000 – evropsky významná lokalita
Vymezení ÚSES je součástí záměrů – není v platné ÚPD (nadregionální biocentrum, regionální biocentra, nadregionální biokoridory, regionální biokoridory, ochranné pásmo nadregionálního
biokoridoru)
Biosférická rezervace UNESCO
Zemědělský půdní fond a lesy
Lesy
Nejvyšší stupeň přirozenosti lesních porostů
Oblasti s nadprůměrnou kvalitou zemědělské půdy
Hygiena životního prostředí
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – kartogram
Oblast s funkční ČOV (kartogram v textu technické infrastruktury)
Veřejná dopravní infrastruktura
Železniční dráhy
Rychlostní komunikace – návrh
Silnice I. třídy
Silnice II. třídy
Silnice III. třídy
Hraniční přechod
Intenzity dopravy členěné dle úseků sčítání
Technická infrastruktura
Stávající technická infrastruktura – podklad Krajského úřadu
Oblasti s malou zainvestovaností území inženýrskými sítěmi
Oblasti se střední zainvestovaností území inženýrskými sítěmi
Oblasti s dobrou zainvestovaností území inženýrskými sítěmi
Oblasti bez inženýrských sítí
(Kartogramy jsou součást textů.)
Struktura občanského vybavení
Centra osídlení – údaje o občanské vybavenosti nadmístního
významu obcí a měst řešeného území
Centra základní obsluhy
Sociodemografické podmínky, bydlení
Index stáří
Vzdělanostní struktura
Území s nadprůměrnou vzdělaností
Oblasti s nadprůměrným přírůstkem obyvatel
Oblasti s vysokým průměrným věkem populace
Oblasti s nejvyšší hustotou osídlení
Vojenský výcvikový prostor Boletice – plocha vojenského zájmu
Rekreace
Přírodní léčebné lázně a lázeňská místa – historické stopy lázeňství jsou součástí výkresu Hodnoty území
Hustota turistických cest – stupně
Oblasti s rekreačním ubytováním
Hospodářské podmínky
Míra nezaměstnanosti
Oblasti s nízkou mírou nezaměstnanosti
173
IV. Zjištění (setkání se starosty, podnikateli apod.)
Pro účely analýzy byly zjišťovány tyto skutečnosti na úrovni samospráv:
rozhovory s představiteli samospráv
brainstorming s představiteli samospráv
vyhodnocení územních plánů a studium vybraných územních
plánů
terénní průzkum území
konzultace s představiteli regionálních agentur a jejich podklady
Setkání se uskutečnila především díky porozumění představitelů
mikroregionů působících v řešeném území:
Mikroregion Horní Vltava - Boubínsko
http://www.hornivltava.cz
Mikroregion Horní Vltava Boubínsko tvoří tyto obce: Volary, Borová Lada, Horní Vltavice, Kubova Huť, Kvilda, Lenora, Nová Pec,
Stožec, Strážný, Vimperk, Zbytiny, Želnava.
Svazek Lipenských obcí
http://www.lipensko.cz/
Svazek Lipenských obcí tvoří tyto obce: Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Přední Výtoň a Vyšší Brod, Ktiš, Nová Pec, Stožec, Strážný,
Volary, Zbytiny.
Dále zde působí sdružení, jejichž působnost překračuje hranice
řešeného území:
Regionální sdružení Šumava
Běšiny, Borová Lada, Chudenín, Dub, Frymburk, Hamry, Hartmanice, Hlavňovice, Horní Vltavice, Horská Kvilda, Hrádek, Kašperské Hory, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Lenora, Lipno nad Vltavou,
Nová Pec, Petrovice u Sušice, Prášily, Rejštejn, Srní, Stachy, Strašín, Strážný, Strážov, Stožec, Sušice, Vacov, Velhartice, Vrhaveč,
Záblatí, Zbytiny, Zdíkov, Železná Ruda
Svaz obcí NP Šumava
Hartmanice, Kašperské Hory, Železná Ruda, Čachrov, Horní Vltavice, Horská Kvilda, Lenora, Modrava, Rejštejn, Srní, Stožec,
Strážný, Želnava.
Zjištění byla významným podkladem. Stanoviska a zjištění si
často odporovala (důvodem byla většinou data zpracování nebo
příliš velký rozsah podkladů). Setkání s neuvolněnými starosty
bylo problematické, proto byla zvolena metoda brainstorming,
kde ve spolupráci s KÚ byla včas rozeslána pozvánka na setkání
v Prachaticích. Především Lipensko, jako rozvojový region, má
174
velké množství podkladů, s různou mírou územního průmětu do
ÚPD, různou dobou zpracování a různou mírou závaznosti; pro
region Lipensko bylo čerpáno především z aktuálních územních
plánů – Lipno n. Vlt. a Frymburk, Horní Planá byla doplněna rozhovorem s představitelem samosprávy.
Rozhovory s představiteli samospráv
Kolektiv navštívil řadu představitelů samospráv nebo významných představitelů obcí, občanů, kteří mají hlavní podíl na rozvoji
obce, dále proběhla návštěva informačních center a webových
stránek obcí. Nejpřínosnější byly pohovory s představiteli obcí
a měst Vimperk, Kvilda, Borová Lada, Horní Planá, Stožec, Boletice, s neuvolněnými starosty formou pozvánky do Prachatic.
Závěry jsou sumarizovány do výstupu dle témat analýzy:
Ochrana přírody
záměr MŽP za ministra Kužvarta zmenšení CHKO z levého
břehu jezera, není však prováděcí vyhláška
ptačí oblasti NATURA neodpovídají reálné skutečnosti (vymezena i na náměstí), měly by být v souladu s nadřazenou dokumentací zonace CHKO, NP
příliš striktní zásah v NP nařizuje ekofarmám, „co mohou dělat“
při stavebním a územním řízení mění správa CHKO a NP vyjádření v rozporu s dohodnutými regulativy územního plánu (a to
se jedná např. o 2 domy namísto 1), neřekne jasná pravidla předem při povolování
území NP nemá palivové dříví (biopalivo) pro místní občany,
kteří musí topit uhlím, plyn nelze (drahý, daleko, neekonomický),
elektřina minimálně, řešením jsou ještě tepelná čerpadla
NP připravuje zooprogram
nutné malé sjezdovky (Žleby, Bor. Lada…) s vybavením u všech
míst s ubytováním
Osídlení, bydlení
obce nemají zájem o obnovu zaniklých sídel, ale o doplnění
stávajících malých sídel o 8–10 bytových jednotkách, kde bude
několik domků
Horní Planá má zájem o malý rozvoj (Hodňov, Zvonková, N.
Hůrka, Maňava), B. Lada, (N. Svět, Č. Lhota, N. Hutě) Stožec –
Žleby, Dobrá
rozvojová oblast K. Dvory u Horní Plané – přístavba (67 b. j.)
tábora
podpora příchodu trvalého obyvatelstva – nejprve chalupáři,
pak jsou trvalí
pravý břeh Lipna – žádný rozvoj, max. doplnění sídel o 3–4 obj.
(např. B. Lhota)
historický spád obyvatel byl do Lince
dojezdové vzdálenosti obslužnosti nesplňují normové požadavky (např. požárníci)
Volarsko bez dobrých pracovních příležitostí
Rekreace
nepřístupné území v zimě, nelze udržovat silnice tak, aby byl
bezpečný průjezd do rekreačních středisek
existuje generel zatížení vodní hladiny Lipna (např. plochy na
vodní lyžování které zakázala vyhláška MZe) bez průmětu do
ÚP
koupání 2 měsíce v roce (15. 7. – 30. 8.), vodní sporty déle
zimní obsazenost se zlepšuje, pomáhají jarní prázdniny, pomáhají skibusy na Hochficht (přes Zvonkovou)
lanovka na Hraničník, průsek energovod (zábor 18 ha)
běžky zimní rekreaci nespasí, nutné sjezdové lyžování
cíl obcí 2 sezóny CR
plyn obce nechtějí, dřevní hmota Horní Planá, Černá uvažuje, N.
Pec, v současnosti chybí zcela palivové dříví
rozvoj tepelných čerpadel
záměr bruslařská trasa na jezeře
kryté bazény obce neutáhnou
záměr hustší běžecké trasy
chybí údržba cyklotras (povrch, odpočinková místa, WC v citlivých místech s velkou návštěvností)
příležitost zokruhovat turistické trasy
Němci si cení turistiky na Šumavě
podpora 1 aquacentra ve Vimperku, víc se neuživí, spíše
malé bazény u penziónů (vytápění tepelnými čerpadly
v létě)
Vodní hospodářství
Lipno je vodárenská nádrž. Je to velké omezení (OBP stupeň
2.b.)
chybí vodní zdroje na celé Šumavě, většinou povrchová voda,
technologicky náročná úprava, v letních měsících zdroje při návštěvnosti 10× větší nestačí
záměr vodovod Bližná, Černá – Horní Planá ze zdroje Bližná
Životní prostředí – hygiena
v obcích v okolí Lipna nelze používat sůl na silnice
Hospodářství
rybník Olšina – intenzivní chov ryb
malá daňová vytíženost (velké území obce a málo obyvatel)
pro obyvatele je zde draho
nová výstavba – ukládání peněz, pak časem se sem stěhují
středisko Špičák přinese nové pracovní příležitosti
nedostatek dřeva, zavírá se pila, dřevo se prodává na velkou
pilu do Rakouska a Německa
soud obce Horní Planá o 450 ha lesa s vojáky
podnik LYRA (60 zaměstnanců) poslední dřevozpracující závod
hodně brownfields
vojáci zrušili opravnu, odborníci našli práci v ČB
nový podnik v Horní Plané ZAMBELLI (vyzdívky, nejhorší práce)
ekofarmy – nemohou sehnat 100 ha, největší podnik Agro Šumava
developerské projekty na domky přináší obcím velký zisk (infrastruktura, peníze na další projekty)
Infrastruktura
množství osad (sídel) jedné obce je investičně náročné, různé
úrovně infrastruktury
doprava – důležitý přechod Zvonková
doprava – neošetřené silnice (nesmí se solit, posyp je prašný,
někde se ani nesype (např. H. Vltavice – Bor. Lada)
silnice Zvonková 200 – 300 aut/den, v zimě dobré
přemostění Lipna byl požadavek otevření Zvonkové, nyní, když
je přechod otevřený, přemostění obec nechce
železnice dobrá zimní přeprava celou Šumavou, jednoznačná
podpora obcí
záměr čištění na 1 ČOV (mimo sezónu málo splašků)
základní dopravní obslužnost je dobrá 3x denně
vlak málo využívaný, dotovaný – je třeba jiný typ kolejové dopravy (např. rychlá tramvaj)
strategický plán Horní Planá – kromě přemostění je dobrý
strategické plány ostatních obcí jsou neproveditelné, tendenční,
mění se spolu se starosty
hodně pozemků se vydalo v náhradních restitucích cizím vlastníkům
obce nemají pozemky (vše náhradní restituce a spekulanti)
občas konkrétní zájemci (např. o truhlářskou dílnu, nic velkého)
nemají šanci získat pozemek; totéž platí pro ostatní služby spojené s cestovním ruchem
méně pracovních příležitostí v zemědělství (stáda nemusí nikdo
hlídat)
méně pracovních příležitostí v lese (omezená těžba a údržba)
méně pracovních příležitostí vodní plochy – chybí údržba vodotečí
starší chalupáři a chataři nechtějí žádný zdroj
řešením daňové úlevy pro nové podnikatele
Lipensko se umí domluvit (podnikatelé), Volarsko ne
vhodná střední škola hotelová
Hodnoty
Stožec má od atelieru 8000 (arch. Krupauer) zpracovaný podklad o původních stavbách a zásadách stavění (typ staveb, návrh turistických cest, golf, malá sjezdovka)
Chybí jednoznačná pravidla pro výstavbu, NP a CHKO stále
mění názor
175
Brainstorming s představiteli samospráv
Setkání bylo zorganizováno hlavně pro neuvolněné starosty,
umožnilo cílenou diskusi a diskusi individuální.
Úvodem byl popsán smysl studie. Následovala práce ve skupinách s lektory – společný popis problémů a pojmenování hodnot
v území, zpřesňování problémů bez diskuse. Výsledný zápis byl
znovu upraven všemi účastníky formou preferencí. Následně se
diskutovalo o výstupech jednotlivých skupin. Na závěr se pojmenovávaly náměty na odstranění pojmenovaných problémů. Následovala diskuse nad prioritními problémy. Výsledky byly předány
ke zpracování celému kolektivu zpracovatelů.
Schůzky se zúčastnilo 27 představitelů obcí. Záznam schůzky je
v příloze. V diskusích s představiteli obcí se bude nadále pokračovat ve fázi návrhu.
Vyhodnocení územních plánů
Územní plány, jakožto platná územně plánovací dokumentace,
představovaly pro studii zásadní podklad. Do výkresu záměrů z
nich byly převzaty rozvojové plochy strukturované dle funkce (viz
tabelární přehled –podklady kpt.I.). Abychom srovnali záměry
různých obcí dle dokumentace (velká různost ve formě zpracování, měřítku, detailu, zastaralosti dokumentace) byl zvolen zjednodušený podklad, který pro účely studie plně postačoval.
Terénní průzkum území
Terénní průzkum byl prováděn v průběhu celé fáze analýz, především z důvodu zpracování kapitoly „Hodnoty”. V jeho rámci byla
pořízena fotodokumentace více než 150 sídel. Souhlas s přístupem do 1. zóny NP a CHKO byl získán až těsně před odevzdáním
analýzy, bude využit ve fázi návrhu.
Konzultace s představiteli regionálních agentur a jejich podklady
Byla provedena konzultace s garanty: RRAS, Správa NP a CHKO
Šumava a představitelkou Svazu obcí NP Šumava. V rámci návrhu
budou provedeny další konzultace především s mikroregiony.
176
Rozbor udržitelného rozvoje
C
177
V. Vyhodnocení SWOT – společný závěr pořizovatele
a zpracovatele
a) Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím SWOT analýzy
v tematickém členění *
* modře označený text doplněn pořizovatelem
1. Horninové prostředí a geologie
SILNÉ STRÁNKY
geologicky stabilní území (bez sesuvných území)
SLABÉ STRÁNKY
relativně nižší geologické prozkoumání území
území chudé z hlediska výskytu ložisek nerostných surovin
na území NP Šumava nejsou ložiska nerostných surovin těžena s výjimkou dobývacího prostoru pro těžbu stavebního
kamene Černá v Pošumaví (zásoby přes 600 tis. m3)
málo prognózních ložisek (jen Černá v Pošumaví a Hořice na
Šumavě) (BOC)
větší část území (celý NP a část CHKO Šumava) je zcela závislá
na dovozu stavebních surovin (kámen, štěrkopísek) (LEL)
na hranicích oblasti s výskytem radonu (BOC, LEL)
omezení (příp. úplný zákaz) pro novou těžbu na území NP
a CHKO (LEL)
PŘÍLEŽITOSTI
existence řady dříve těžených drobných lomů, těžeben a písníků,
jde o místní zdroje pro údržbu cest a drobné stavební opravy
HROZBY
dovozní závislost celého regionu na základních stavebních surovinách odjinud
importované stavební materiály (například pro údržbu a opravy
účelových komunikací) představují cizorodé horninové typy
(granulity) pro cenné partie NP a CHKO Šumava, které se
v tomto prostoru nevyskytují
otevření nových těžebních lokalit a následné snížení atraktivity
území (BOC, LEL, HUB)
2. Vodní režim
SILNÉ STRÁNKY
celkově dostatek zdrojů podzemní vody (BOC, CEK)
dostatek zdrojů povrchové vody v bilančním profilu Vyšší Brod
na Vltavě, možnost navyšování průtoku z vodního díla Lipno
existence vodního díla Lipno (vyrovnává rozkolísanost přirozeného
odtoku, zásoba vody, protipovodňový efekt pod nádrží, rekreace)
178
vodní cesta na nádrži Lipno – zvýšení turistické atraktivity
ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma na nádržích s odběrem pro vodárenské účely Lipno a Husinec) (BOC, KOK)
SLABÉ STRÁNKY
bilanční napjatost zdrojů povrchové vody v bilančním profilu
Chlum – Volary na Teplé Vltavě
kvalita vody ve vodní nádrži Lipno a v řece Vltavě (až 3. třída
kvality, tj. průměr v rámci řek na území JČK, ale silné znečištění
ve srovnání s jinými charakteristikami „čisté“ Šumavy) (ZID)
PŘÍLEŽITOSTI
uvažované hájené lokality pro vznik nových vodních nádrží
(zásobníky pitné vody, vzroste turistická atraktivita území, zabezpečení zdrojů povrchové vody, protipovodňová ochrana)
využití zadržovací schopnosti lesa (ZID)
HROZBY
pasivní bilance zdrojů povrchové vody v bilančním profilu Březí –
Kamenný Újezd na Vltavě (v případě rostoucích nároků na odběry vody), kdy bilanční pasivita se může propagovat směrem
proti proudu Vltavy a zasáhnout jihovýchodní část řešené oblasti
zvyšující se eutrofizace vodní nádrže Lipno a s tím související
negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“) (KRU, ZID)
vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému snížení retenční schopnosti krajiny (LEL)
nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z koncentrovaných chatových lokalit (na okrajích měst a obcí, Lipensko) a z toho vyplývající znečištění vodních ploch a toků (KOK)
3. Hygiena životního prostředí
SILNÉ STRÁNKY
většina území s velmi nízkou akustickou zátěží
jedno z nejméně imisně zatížených území z hlediska většiny
hlavních škodlivin v ovzduší (žádné zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší, málo velkých zdrojů)
území bez skládek nebezpečných odpadů
žádné objekty nebo zařízení s nebezpečnými látkami zařazené do skupiny A, B v řešeném území (BOC)
nejsou zde staré ekologické zátěže, problémové lokality již sanovány s výjimkou území Vojenského újezdu Boletice (LEL)
SLABÉ STRÁNKY
hluková zátěž v sídlech v blízkém okolí silnic I. a II. třídy (Vimperk,
Horní Vltavice, Lenora, Volary, Horní Planá, Černá v Pošumaví,
Zdíkov, Stachy, Volary, Vyšší Brod) a v okolí železnice (CEK)
vysoké koncentrace troposférického ozónu v ovzduší s negativním vlivem na zdraví lidí i na vegetaci a ekosystémy
zhoršující se kvalita ovzduší v obcích v důsledku vytápění pevnými palivy a narůstajícího automobilismu (KOK)
kontaminace vody, půdy a horninového prostředí na území
Vojenského újezdu Boletice, nedostatečně zmapovaná a prozkoumaná, co do rozsahu a míry zátěže a potřebných nákladů
a času na odstranění (28 tis. hektarů území znečištěného municí a patrně i těžkými kovy z rozpadající se munice) (BOC,
LEL, KRU, ZID, CEK)
obtížná (ekonomicky i provozně) likvidace odpadů v řídce osídlených oblastech při vysokých nárocích na čistotu a kvalitu životního prostředí (ZID, KRU, BOC, CEK, PRU)
PŘÍLEŽITOSTI
snížení hlukové a imisní zátěže v sídlech prostřednictvím modernizace, elektrifikace a dostavby železnic, zavedení integrovaného
dopravního systému a budování obchvatů a přeložek silnic I. a II.
třídy
využívání technologií s nízkou produkcí emisí při obnově zdrojů
vytápění (tepelná čerpadla, vysoce účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace)
využití místních zdrojů (dřevo, biomasa) (CEK)
maximální míra třídění při likvidaci odpadů, možnost biologicky
rozložitelný odpad likvidovat v místě (kompostování)
HROZBY
zvyšování hluku v centrech obcích v okolí silnic I. a II. třídy zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy
riziko rušení fauny hlukem při rozšiřování rekreačních aktivit do
přírodně cenných oblastí
zvyšování koncentrací benzo(a)pyrenu a prachu (PM10) v ovzduší
v obcích s vytápěním domácností pevnými palivy a s větší intenzitou dopravy
4. Ochrana přírody a krajiny
SILNÉ STRÁNKY
plošně rozsáhlá a územně ucelená ochrana přírody a krajiny
(NP Šumava je největší v ČR, CHKO je 3. největší z 25 CHKO)
(LEL)
návaznost na sousední NP Bavorský les („zelená střecha Evropy“)
(BOC, LEL)
významné dochované přírodní plochy (prales, slatě, ledovcová
jezera)
dochované čitelné znaky kulturní krajiny (zachovalé kulturní
a technické památky v krajině jako Schwarzenberský plavební
kanál nebo Zlatá stezka) (LEL)
mezinárodní význam chráněných území
výskyt a existence některých vzácných druhů živočichů a rostlin
nejvyšší koeficient ekologické stability na většině území v porovnání s Jihočeským krajem (BOC)
nejhustější síť nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů (BOC)
vymezení ploch s režimem samovolného vývoje přírodních ekosystémů (LEL, BOC, HUB)
SLABÉ STRÁNKY
na podstatné části území přerušená kontinuita osídlení, přerušený vztah soužití s krajinou
vzájemná komunikace mezi Správou NP, CHKO a samosprávou
časté změny koncepce řízení ochrany v chráněných územích
dočasné, ale dlouhodobé narušení krajinného rázu narůstající
sukcesí (zánik horských luk a pastvin) a vznikem ploch suchého
lesa a holin v horských smrčinách (LEL)
PŘÍLEŽITOSTI
více se otevřít veřejnosti a ukázat na hodnoty území tím, že bude
možné se na ně fakticky podívat – osvěta poznáním, možnost
nahlédnout do divoké přírody, identifikace návštěvních míst pro
určení významných cílů a tím usměrnění pohybu návštěvníků, přírodní cestovní ruch (natural-based tourism) (HUB)
vytvoření rozsáhlého a ve střední Evropě jedinečného přírodního
území (HUB)
docílení vysoké mezinárodní prestiže Národního parku Šumava
(LEL)
návrat původních druhů (HUB)
zachování vysoké druhové rozmanitosti (genetická banka) (HUB)
HROZBY
přehnaná restrikce při rozhodování v území
kulturní krajina bez lidí, ochranářská Šumava
zhoršení podmínek k vzájemnému jednání (averze mezi Správou
a samosprávami, nechuť hledat východiska a kompromisy)
zhoršení pověsti a image Šumavy
znemožnění prosadit i smysluplné záměry
tlak na takovou rozvolněnost zástavby, která by neumožňovala její
efektivní napojení na veřejnou infrastrukturu (BOC, KRU)
přehnaná benevolence při rozhodování v území
neodpovídající nárůst ploch zastavěného a zastavitelného území
horských sídel
snížení estetické hodnoty krajiny
nevratné poškození přírodních hodnot v území kvůli neřízenému
a nesystémovému rozvoji urbanizovaného území (urban sprawl,
nová sídla, kontroversní projekty) (BOC, HUB)
nekoordinovaný a neuměřený vznik nových lyžařských areálů
necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, železnice,
větrné a solární elektrárny apod.) (BOC, PIC)
záměry nových vodních nádrží (BOC, HUB, PIC)
intenzivní exploataci přírodních zdrojů (HUB)
179
5. ZPF a PUPFL
SILNÉ STRÁNKY
čisté prostředí vytvářející dobrou image zemědělské produkce
(bioprodukty) (CEK)
atraktivní krajina – vyvážený poměr ploch lesů a volných
ploch
ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu travních
porostů
vysoká vláhová jistota (v kontextu dlouhodobého poklesu průměrných ročních srážkových úhrnů v ČR)
dostatek travní píce z trvalých travních porostů
vysoká lesnatost území (57,7 %)
dlouhodobě se zvyšující podíl lesů na území (ZID)
vysoký průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů
lesní porosty v území výrazně plnící mimoprodukční funkce (kategorie hospodářský les jen 46,4 %)
atraktivní a jedinečné lesní porosty v rámci ČR (HUB)
unikátní scenérie přirozeně a samovolně se vyvíjejícího lesa v ČR
(HUB)
velmi vysoká produkční potence dřevní hmoty (Šumava 291 m3/
ha oproti průměru ČR 244 m3/ha)
dřevo jako obnovitelný zdroj paliva (LEL)
lesy jako zázemí pro myslivost (BOC)
SLABÉ STRÁNKY
chladné podhorské a horské, silně humidní klima (relativně krátké
vegetační období omezuje spektrum plodin využitelných pro zemědělské hospodaření v posuzované oblasti)
nízká přirozená úrodnost půdy (kyselé, minerálně chudé, převážně jsou zde ruly, žuly, amfibolity a svory, svažité pozemky,
vysoký podíl skeletovitých půd a půd se sníženou hloubkou
půdního profilu)
zranitelnost půd na svazích vodní erozí
obtížně využitelné (či nevyužitelné) chátrající pozůstatky velkovýrobních zemědělských podniků
nedostatečně rozvinutá soustava menších zemědělských
podniků (farem) s citlivým přístupem k půdě a krajině a se starými zkušenými hospodáři majícími úzké osobní vazby k půdě
a krajině
odliv práceschopné, kvalifikované (a ochotné pracovat) pracovní
síly ze zemědělství v řešeném území
obtížná dostupnost řady pozemků v ZPF pro zemědělskou mechanizaci kvůli špatnému stavu silniční a cestní sítě
nárůst podílu neobhospodařovaných ploch (LEL)
zásahy do managementu zemědělských ploch (doby sečení,
apod.) ze strany orgánů ochrany životního prostředí (LEL)
problematické vypořádání restitučních nároků (rozpor mezi formou privatizace půdy a zájmem na obnově farem, majetková
držba, nárůst podílu cizích vlastníků půdy bez vztahu k regionu)
(KRU, CER, ZID, CEK, BOC)
180
nevhodná dotační politika státu (neumožňující efektivní vznik či
obnovu přirozených a udržitelných malých rodinných farem, nefunkční politika dotací na údržbu krajiny, apod.) (KRU, CER, ZID)
nedostatek přiměřeně malé a přitom dostatečně výkonné horské
mechanizace
stále ještě vysoké zastoupení smrku v současné druhové skladbě
(současná skladba 80,7 %, přirozená skladba 41,9 %)
nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů (CER)
útlum nebo zánik malých regionálních dřevozpracujících kapacit
(CER)
ponechávání příliš velkého množství kvalitní dřevní hmoty k zetlení na území NP (LEL)
PŘÍLEŽITOSTI
možnost vytvářet rozsáhlé pastevní areály
sílící poptávka po bioproduktech
agroturistika (ubytovací kapacity, místní speciality)
využití ploch trvalých travních porostů, pro extenzivní (levnější)
způsoby chovu skotu (horská plemena skotu, bizoni, vysoká zvěř,
apod.) (LEL)
dotace do zemědělství, resp. na trvalé travní porosty (většina katastrů je řazena do LFA)
kontrolovaný chov vysoké zvěře (v prostorných uzavřených areálech)
chov pstruhů
další posílení unikátnosti přírodního lesního prostředí v rámci celé
ČR (BOC, HUB)
ovlivnění skladby lesa na plochách po polomech směrem k vyššímu zastoupení listnatých dřevin a jedle (LEL)
HROZBY
eroze
poškozování těžkou technikou
tendence k dalšímu okyselování půd (zranitelnost rozpouštěním
a vymýváním vápníku a hořčíku, neprovádění vápnění půdy)
opouštění zemědělské půdy (ukončení hospodářské činnosti,
týká se zejména lokalit odlehlých, obtížně přístupných, následuje
nastartování prvních sukcesních stadií, rozšiřování náletu dřevin,
ve výsledku ztráta kulturního charakteru krajiny)
vznik nových velkokapacitních zemědělských zařízení (vlivem
subvencování, změně poptávky – biopaliva apod.) (BOC)
zanedbání a devastace vybudovaných melioračních staveb
zábory lokálně kvalitní zemědělské půdy, které je v území velmi
málo, pro budování údolních nádrží, případně pro zástavbu podél
cest (BOC)
zvyšující se rozkolísanost charakteru počasí (přívalové deště,
vichřice a orkány, rozkolísanost srážek, apod.), zvětšující
pravděpodobnost hospodářských ztrát na pěstovaných plodinách
zorňování trvalých travních porostů (pro pěstování obilí a energetických plodin)
necitlivá koncentrace všeho druhu, v zemědělství zejména chovu
skotu a skladovacích kapacit
chov prasat ve větším měřítku a následná problematická likvidace
kyselé prasečí kejdy
velmi vysoké početní stavy volně žijící vysoké zvěře
nárůst podílu vlastníků se sídlem mimo region bez hlubšího
vztahu k lokalitě, kde vlastní zemědělské pozemky
rozšíření bezzásahového managementu nad únosnou hranici
(konkrétní hrozby níže) (BOC)
polomy a následné kůrovcové kalamity (pokud nebude kůrovec
stabilizován) (BOC, CEK)
rozsáhlé holiny a dlouhodobá nestabilita nových lesních kultur (pokud bude kůrovec intenzivně rozšířen) (BOC, HUB, CEK)
nedostatek dispoziční dřevní hmoty (včetně palivového dřeva) na
území NP Šumava při nadměrném rozšíření ploch s bezzásahovým managementem (LEL, CER)
další rozpad vlastnické držby lesa a tím vyvolané problémy účinné
ochrany v krizových situacích (CER)
pokračování nepřirozeně příliš rychlého člověkem ovlivněného
rozpadu současných smrkových porostů na zvláště chráněných
územích ochrany přírody s bezzásahovým managementem (CER,
LEL, CEK)
nezájem o dřevo jako palivo (návrat, resp. setrvání u uhlí jako levnějšího a dostupnějšího topného média) (LEL)
neúměrně vysoký tlak na hospodářské využívání lesních ploch
a pro účely zatraktivnění území pro cestovní ruch (BOC)
nevyvážený a příliš striktní přístup orgánů ochrany životního prostředí k lesnímu hospodářství (CER)
6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
SILNÉ STRÁNKY
výhodná poloha oblasti s ohledem na evropské dopravní trasy (IV.
tranzitní železniční koridor, D3/R3, R4/I–4) a sousedství s bohatými regiony EU (Bavorsko) (BOC, CEK)
základní silniční a železniční síť zpřístupňující území (LUK)
letiště České Budějovice vytvářející v cílovém stavu podmínky pro
dostupnost regionu z celého světa
stabilizovaná síť silnic I., II. a III. třídy odpovídající současné struktuře osídlení
vysoká hustota cyklotras a existence úseků cyklostezek (LEL,
BOC)
revitalizace dopravního spojení s Horním Rakouskem (silniční
přechody Přední Výtoň, Zadní Zvonková) a Dolním Bavorskem
(Bučina), rozvoj sítě turistických přechodových bodů pro pěší
a cykloturistiku
zavedené systémy pro rekreační obsluhu území (skibusy, cyklobusy z jihočeských aglomerací)
Lipno jako významný zdroj pitné vody
plynofikace obcí podél silnice I/4
vysoký podíl obyvatel napojených na ČOV a kanalizaci na území
NP a CHKO (LEL, BOC)
SLABÉ STRÁNKY
Lipno jako přirozená dopravní bariéra, nedostatečná přístupnost
pravého břehu (nutnost využití přívozů nebo objíždění) (LUK)
území neprotíná žádná mezinárodní silnice ani celostátní železnice (BOC)
špatná dopravní dostupnost na centra celostátního a krajského
významu
chybí páteřní linka hromadné dopravy podél jezera na levém
břehu (KRU, BOC)
neodpovídající profil silnice I. třídy v úseku Volary – Horní Planá
(LEL)
špatné parametry páteřní silnice II/163 Černá v Pošumaví – Frymburk – Vyšší Brod – Dolní Dvořiště v některých úsecích
špatný stav dílčích úseků silnic, řada bodových závad, problémy
s údržbou, pomalé zkvalitňování parametrů (LEL)
nemožnost realizace obchvatů sídel přes zvláště chráněná území
(obyvatelé musí strpět dopravní zátěž na průtazích sídel)
chybějící přístup na lyžařský areál Hochficht (silnice před Zadní
Zvonkovou) (BOC, KRU)
špatný stav železničních tratí v území (špatný stav tratí, chybějící
elektrizace, nevhodná kolejová vozidla, nízká cestovní rychlost)
a stagnace, resp. zhoršování tohoto stavu (LUK)
problematická dopravní obslužnost některých obcí nedosahující
standardy kraje (zejména v sobotu a v neděli) (LEL)
sezónnost cestovního ruchu přinášející velké výkyvy v požadavcích na dopravní obslužnost
vysoké nároky na kapacitu silniční nákladní dopravy (dřevní
hmota, stavebniny, jako důsledek potřeby tyto komodity do území
dovážet a nevýhodných přepravních podmínek ze strany železničního dopravce)
ochranný režim NP a CHKO omezující další aktivity cestovního
ruchu (např. pěší turistika, vyhlídkové lety, vodní přeprava)
(ZID)
problematická sjízdnost silnic v zimním období (málo techniky,
zákaz solení silnic v zimě, hodně sněhu) (LEL, KRU, CEK)
nedostatek parkovišť (LEL)
chybí atraktivní okruh pro cyklisty, in-line brusle kolem Lipna
(KRU)
chybí pravidelná lodní doprava (KRU)
fyzická podoba mezinárodní česko-rakouské příhraniční cyklotrasy v některých úsecích neodpovídá jejímu významu, komplikované značení cyklotras, chybějící úseky cyklostezek, lokální
souběhy a konflikty cyklistů s turisty a cyklistů s automobily (PIC,
CEK, BOC)
nedostatečné zdroje pitné vody v některých oblastech, lokální
soustavy a zdroje pitné vody na hranici kapacity (CEK)
181
stále nedostatečná likvidace splašků v celém území v letní sezóně, nenapojení izolovaných enkláv, chatových osad, kempů na
kanalizaci a ČOV (vysoký podíl obyvatel napojených na ČOV je
dán také malým počtem trvale bydlících) (BOC)
různá kvalita a stáří existujících kanalizačních a vodovodních řadů
(LUK)
velice malá plynofikace sídel ve východní části řešeného území
stále ještě vysoký podíl uhlí jako topného média (LEL)
nedostatečná technická infrastruktura na ose Volary – Horní
Planá (zejména sídla Pernek, Želnava, Chlum, Pěkná, Slunečná)
chybějící technická infrastruktura v sídlech Frymburk, Lipno, Loučovice, Nová Pec, Vyšší Brod, Černá v Pošumaví a Kvilda vzhledem k jejich významu v území
z hlediska požární ochrany dojížďkové vzdálenosti neodpovídají
potřebám v území
časté výpadky elektrické energie (vítr, polomy, časté opravy) (LEL)
nedostatečné zokruhování vedení VN a NN v obcích při státní
hranici a v koncových obcích, kdy v případě výpadku elektrické
energie na jedné větvi není možné přepojit na jiný okruh (LEL)
nepropojenost informačních systémů (LEL)
PŘÍLEŽITOSTI
výstavba dálnice D3 a tím zpřístupnění Šumavy od severovýchodu
napojením na ni od Dolního Třebonína přes Český Krumlov do
Černé v Pošumaví (BOC)
výstavba rychlostní silnice R3 a tím zpřístupnění Šumavy od jihovýchodu napojením na ni od Dolního Dvořiště do Vyššího Brodu
(BOC)
vybudování rychlostní silnice R4 v úseku Praha – Nová Hospoda,
zlepšení parametrů silnice I/20 v úseku Nová Hospoda – Plzeň,
spolu se zlepšením parametrů silnice I/4 a tím zpřístupnění Šumavy od severu a severozápadu díky napojení na rychlostní
silnici R4 s možností budoucího protažení rychlostní silnice do
Vimperku, případně až do Strážného (BOC)
vybudování IV. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha –
České Budějovice – Linec s napojením Českého Krumlova regionální tratí a tím napojení Šumavy na rychlou železnicí od Prahy,
Českých Budějovic a Lince (a dále od Vídně a Insbrucku) (BOC)
možnost rozvoje integrovaného dopravního systému (včetně návaznosti na obdobné systémy v Horním Rakousku, Dolním Bavorsku) (BOC, CEK)
propojení páteřních cyklotras a turistických tras na Šumavě do
sousedních regionů v návaznosti na mezinárodní trasy Eurovelo 7
a E 10 (pěší trasa) procházející Jihočeským krajem
vybudování mezinárodního letiště České Budějovice a tím zpřístupnění pro náročnou a bohatou klientelu
vybudování systému Šumavských elektrických drah pro lehkou
kolejovou dopravu (systém tram-train) pro řešení místní dopravní
obslužnosti a rozvoj cestovního ruchu pro návrhovou rychlost do
100 km/hod (dále jen „ŠED“) v první fázi v úseku Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví (LUK, CEK)
182
obnova historických přeshraničních spojení a cest
zvýšení kapacit silničních hraničních přechodů
modernizace železničních tratí České Budějovice – Volary, Číčenice – Volary a Strakonice – Volary (optimalizace traťových poměrů, nasazení moderních vozidel) (LUK)
zvýšení atraktivity oblasti pro rozvoj cestovního ruchu výstavbou
nových lanovek a odstavných stání
vytváření podmínek a budování infrastruktury umožňující preferenci ekologicky příznivých druhů osobní dopravy (železniční,
vodní, pěší, cyklistická, in-line brusle apod.) (KRU)
vytvoření podmínek pro zvýšení podílu nákladní železniční dopravy a omezení kamionové přepravy v oblasti (zejména přepravy
dřevní hmoty)
zlepšení stavu a značení cyklistických tras a turistických stezek
napojení Lipenska lanovkou na Hochficht z Nové Pece před vrchol Hraničník (KRU)
využití nadnárodních iniciativ (Eurokoridor sever-jih, A-B Landbridge) k prosazení záměrů vedoucích ke zpřístupnění oblasti
zkvalitněním středoevropských páteřních dopravních sítí mezi
prioritní stavby EU nebo alespoň ČR (BOC, CEK)
podmíněné povolování nových investic (bydlení, cestovní ruch) vyřešením zásobování pitnou vodou, plynofikace, likvidací odpadů
a splaškových vod (např. prostřednictvím územně plánovacích
smluv) (BOC, LEL)
realizace skupinového vodovodu Frymburk, Horní Planá, Lipno,
Loučovice, Nová Pec, Vyšší Brod, Černá v Pošumaví
zrušení Lipenského jezera jako zdroje pitné vody
stanovení velmi vysokých nároků na kvalitu vyčištěné splaškové
vody, centrální způsob čištění odpadních vod, napojení také chatových osad na ČOV (KRU, LEL, BOC)
podpora projektů využívající místní zdroje energií (biomasa, pelety, tep. čerpadla) pro nová zařízení (bydlení, občanská vybavenost, zařízení cestovního ruchu)
plynofikace levého břehu Lipna páteřním VTL plynovodem (KRU)
plánovaný tranzitní plynovod propojující soustavy VVTL plynovodů ČR a Rakouska v oblasti Lipenska (BOC)
další rozvoj ICT, vyšší penetrace obyvatel i v řídce osídlených oblastech (bezdrátový internet, WAP, digitální TV, apod.), vytvoření
společného informačního systému v regionu pro místní obyvatele
i návštěvníky (LEL, BOC)
HROZBY
nedostatek finančních zdrojů (EU, státní fond dopravní infrastruktury, rozpočet státu a kraje) pro realizaci větších infrastrukturních
projektů v oblasti
nepovolování výstavby nové infrastruktury z důvodů striktní
ochrany životního prostředí (režim ve zvláště chráněných územích, ÚSES, NATURA 2000, krajinný ráz apod.) (LEL)
přistoupení na takové kompromisy (z důvodu ochrany ŽP, kulturních
hodnot, obyvatelstva) u nových záměrů infrastruktury, v jejichž důsledku se stanou provozně nerentabilní (BOC, KRU)
nárůst dopravy obecně při zvyšování počtu obyvatel a rozvoji cestovního ruchu (BOC, ZID)
nárůst individuální automobilové dopravy na úkor rozvoje veřejné
dopravy
další útlum veřejné dopravy (nedostatek financí na podporu prodělečných linek, málo linek, špatné spojení, málo obyvatel, málo
pasažérů) (LEL)
nárůst nákladní automobilové dopravy při nevybudování železničních alternativ
západní část území je limitována současným stavem technické
infrastruktury neumožňujícím bez potřebných investic další rozvoj
cestovního ruchu
nedostatek prostor pro nové skládky TKO, nutnost likvidace odpadů
mimo řešené území, prodražení likvidace odpadů (BOC, LEL)
rostoucí deficit pitné vody (zvláště v letní sezóně)
nekontrolovatelná výstavba slunečních a větrných elektráren
(podlehnutí tlaku investorů vyvolaného deformovaným tržním prostředím) (BOC, LUK)
plné uvolnění provozu motorových člunů (skútrů) na Lipně (HUB)
7. Sociodemografické podmínky
SILNÉ STRÁNKY
dlouhodobě nezáporná bilance přirozené měny obyvatelstva
oproti ČR (LEL)
kladný přirozený přírůstek mezi lety 1995–2006 (s výjimkou Horní
Plané), celkový přírůstek za téže období osciluje kolem vyrovnané
hodnoty, celkový počet obyvatel lze označit za stabilní (LEL)
relativně nízký věkový průměr populace ve srovnání s Jihočeským krajem i ČR (kromě podhorské části)
stabilní sociální struktura v podhorské oblasti
kvalitní životní prostředí
nemocnice v přijatelné dojížďkové vzdálenosti (Vimperk, Prachatice, Pasov)
stabilizovaný systém základního školství a sociální péče
slavní rodáci (CEK)
SLABÉ STRÁNKY
je zde patrný mírný odliv obyvatelstva do vnitrozemí kraje (LEL)
perifernost oblasti, špatná dopravní dostupnost regionálních center a Prahy
orografické i umělé bariéry v regionálních vazbách (vojenský
újezd Boletice, vodní nádrž Lipno, státní hranice, Národní park
Šumava)
narušení přirozené kontinuity vývoje a hierarchie osídlení po
2. světové válce, fyzický zánik nebo zanedbanost řady sídel (v historii trojí odsun obyvatelstva z regionu) (KRU)
mimořádně nízká hustota zalidnění a vysoký počet malých vesnic
celorepublikový trend vylidňování venkova mimo zázemí aglomerací (LUK)
velké sezónní kolísání počtu trvalého a přechodného obyvatelstva (sezóny jsou dosti krátké)
kromě podhůří velký podíl nepůvodního obyvatelstva a jeho slabší
identifikace s regionem (absence původních vztahů a vazeb ke
svému rodišti, bydlišti, majetku, apod.) (KRU)
pestrá národnostní i sociální skladba populace, která má segregační tendence (Romové, Vietnamci, fenomén Nizozemců)
nestabilní sociální struktura v příhraničí včetně Lipenska (nejnižší
podíl věřících v rámci JČK, vysoký podíl mimomanželských dětí,
vysoká míra potratů, lokální nárůst / pokles počtu obyvatel apod.)
(LEL, CEK, BOC)
obecně nižší adaptabilita a aktivita místního obyvatelstva (z důvodů níže uvedených) (ZID, KRU)
podprůměrná vzdělanost obyvatelstva a podprůměrné tempo jejího zvyšování
nedostatek středního školství (zejména chybí hotelová škola a zařízení vychovávající odborný personál pro služby v cestovním ruchu)
nízká průměrná mzda, nižší dynamika jejího růstu ve srovnání
s krajskou nebo národní úrovní (LUK)
nízká kupní síla obyvatelstva (LUK)
nedostatek kvalifikované pracovní síly (LEL)
migrační ztráty obyvatelstva (zejména vzdělanějšího)
vysoká zaměstnanost v primární sféře
lokálně vysoká nezaměstnanost
sezónní kolísání míry nezaměstnanosti
problematické udržení základního školství (LEL)
vysoký počet obyvatel dojíždějící za prací (LUK)
nedostatečná péče o seniory (zejména chybí domy s pečovatelskou službou) (LEL)
dlouhé dojíždění za prací, občanskou vybaveností, sociálními
službami a komplexním zdravotnictvím (LEL)
nedostatečná spolková činnost (LEL)
PŘÍLEŽITOSTI
příliv nových obyvatel střední a vyšší vrstvy z ČR i starých států
EU, podnikatelů, lidí s vyšším vzděláním, aktivních občanů díky
atraktivitě prostředí a image čisté Šumavy (KRU, BOC)
zkrácení časů dojížďky za prací a vyšší občanskou vybaveností
díky investicím do dopravní infrastruktury (KRU, BOC)
přeshraniční spolupráce ve školství a následné uplatnění generace mající dostatečné jazykové znalosti a neovlivněné železnou
oponou (BOC)
návrat „patriotů“, kteří dříve odešli z území za lepším uplatněním
do větších center (BOC)
postupný, ikdyž pomalý, nárůst vzdělanosti obyvatelstva (BOC)
rozvoj středního školství, orientovaného zejména na cestovní ruch
a služby (BOC)
vytvoření podmínek pro seberealizaci mladých, aktivních, podnikavých (LEL)
intenzivnější spolkový život (LEL)
183
HROZBY
pokračování a akcelerace sociální i prostorové segmentace obyvatelstva s tendencí k segregaci jednotlivých vrstev a skupin obyvatel (BOC, CEK)
pokračující odchod vzdělaných, aktivních a podnikavých lidí z důvodů nemožnosti uplatnit se (BOC)
stagnace oblasti a zvyšování podílů obyvatel spoléhajících se na
paternalismus veřejné a státní správy výměnou za omezení vyplývajících ze zvýšené ochrany životního prostředí (BOC)
8. Bydlení
SILNÉ STRÁNKY
image čisté Šumavy a atraktivního Lipna (viz rekreace)
nižší stáří bytového fondu (kromě podhorské části)
zájem o trvalé bydlení (vč. tzv. druhého bydlení) ze strany bohatých občanů ČR, zájem o trvalé bydlení ze strany občanů vyspělých států EU (v souvislosti s jevy, jako je stárnutí populace,
migrace, hospodářské recese, změny klimatu, obavy se zvýšení
hladiny oceánů v Nizozemsku apod.)
SLABÉ STRÁNKY
nízká kvalita domovního fondu mimo hlavní a atraktivní střediska
(LUK)
vysoké procento bytového fondu zvláště v podhůří je využíváno
pro rekreaci nikoliv pro trvalé bydlení
omezení vyplývající z ochranných pásem vodních zdrojů na nádržích s odběrem pro vodárenské účely (Lipno, Husinec) (KOK)
obtížná dostupnost občanského vybavení zvláště v zimním období
dlouhá dojížďková vzdálenost sociální péče a komplexní péče
nevyvážená struktura vybavenosti regionálních a mikroregionálních center (specializované služby, obchody) (LUK)
PŘÍLEŽITOSTI
pokračující růst zájmu o trvalé bydlení ze strany bohatých občanů
ČR a občanů vyspělých států EU v regionu
zájem o trvalé bydlení (po napojení na letiště a nadřazenou dopravní síť) ze strany bohatých vrstev z Ruska, příp. i Ukrajiny a Polska
trend vlastnit druhé bydlení v turisticky velmi atraktivní lokalitě na
„dobré adrese“
zvyšující se počet bohaté vrstvy obyvatel, kteří si mohou dovolit
druhé bydlení v rekreačně atraktivní lokalitě
uměřená obnova zaniklých sídel (LUK)
zlepšování dopravní, technické a občanské infrastruktury v regionu (BOC, LEL)
zvýšené potřeby, nároky a podnikatelské aktivity nové „bohaté“
vrstvy vyvolávají poptávku po dalších pracovních místech (zejména ve službách a občanské vybavenosti) a tím vytvářejí pod-
184
mínky pro příchod dalších nových obyvatel a potřebu staveb bydlení pro ně (BOC)
přeshraniční školství a výuka ve více jazycích
HROZBY
poškození image čisté Šumavy a image atraktivního Lipna bezbřehým a nekoordinovaným rozvojem (urban sprawl)
tlak investorů do nového bydlení v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) a lokalitách
neuvážená a živelná obnova zaniklých sídel (LUK)
přírodní kalamity (polomy, kůrovec, eutrofizace vodní nádrže
Lipno) dlouhodobě snižující atraktivitu a image Šumavy a Lipenska pro bydlení
zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity
a image regionu
9. Rekreace
SILNÉ STRÁNKY
image čisté Šumavy (neobydlené rozsáhlé přírodní území v národním parku, ostrov nedotčené přírody, myslivost, klid, vnímání
jako protipólu ztechnizovaných Alp) (BOC, HUB, PIC)
image atraktivního Lipna (mimořádně rozlehlá vodní plocha
vhodná pro koupání, jachting, vodní sporty, golf, zimní sporty, rybolov, rafting)
západní část řešeného území má vyvážený rozvoj celoroční rekreace (na české poměry výborné podmínky pro zimní sporty Zadov,
Churáňov, v létě turistika, cykloturistika)
mimořádná atraktivita cyklotras, cyklistika je zde nejžádanější aktivita
atraktivita tratí bežkařských tratí (Bílá stopa) (LEL)
atraktivita pro vodácký sport (Vltava, Lipno, divoká voda pod
Lipnem) (LEL, CEK)
vhodné podmínky pro rozvoj nových odvětví cestovního ruchu (hipoturistika, in-line brusle, dálkové bruslení, curling, apod.) (BOC,
LEL)
předpoklady pro rozvoj zařízení CR pro nejnáročnější klientelu
(vědecká a kongresová turistka NP, image čistoty, ticha, unikátní
lesy, možnosti myslivosti, rybolovu, jachtingu, golfu, lyžování,
apod.) (BOC)
příhraniční region, který leží blízko i pro zahraniční turisty (LUK)
blízkost vojenského újezdu Boletice jako „volné plochy“ pro rozvoj nových aktivit v cestovním ruchu (CEK, BOC)
množství přírodních a kulturních atraktivit, zachovalá venkovská
urbanistická i architektonická struktura v řadě sídel (CEK)
vysoká kapacita ubytovacích zařízení a služeb cestovního ruchu
vysoké procento bytového fondu (rekreační chalupy) zvláště
v podhůří je využíváno pro rekreaci
existující ubytovací zařízení pro celoroční využití
SLABÉ STRÁNKY
slabá zimní sezóna v oblasti Volarska a Vimperska, obecně je podhůří méně intenzivně využívaná oblast pro cestovní ruch oproti Lipensku a oblasti centrální Šumavy, např. okolí Churáňova (BOC)
krátká délka sezóny (v součtu zimní i letní) – v závislosti na počasí
nevyváženost letní a zimní sezóny v některých oblastech (výrazná
sezónnost rekreace, nevyužité kapacity mimo hlavní sezóny, nezvládnutý nápor množství turistů ve špičkách letní sezóny) (LUK)
nerovnoměrná a nedostatečná turistická infrastruktura (rozsah
nabídky služeb pro turisty, nevyhovující standard a kvalita ubytování a stravování, špatný servis a služby pro cyklisty a lyžaře,
chybějící nabídka aktivit v odpoledních a večerních hodinách a v
případě špatného počasí) (LEL, LUK, ZID)
chybějící zařízení vyššího a nejvyššího standardu (nejbližší a jediný pětihvězdičkový hotel je v Českém Krumlově) (BOC)
chybějící atraktivita a poznávací aktivity pro zážitkovou turistiku
(PRU, BOC, LEL)
nedostatečná hustota propojení cyklostezek na české straně
s rakouskými a bavorskými, lokální přetížení exitujících přeshraničních propojení (např. trasa kolem Schwarzenberského kanálu), málo pěších stezek pro turisty, pěší nejsou často odděleni
od cykloturistů
technické problémy s údržbou běžeckých tras (LEL, LUK)
kolísání hladiny na Lipně (CEK)
nedostatečný marketing a propagace, ne zcela využitý rekreační
potenciál (BOC, LUK)
malá spolupráce informačních středisek mezi sebou a s podnikateli v cestovním ruchu (BOC, LEL)
sílící trend jednodenní návštěvnosti (LEL)
nedostatečně využité a zpřístupněné břehy Lipna v sídelních útvarech (korza, promenády, apod.) (KRU)
zaniklá lázeňská tradice
nepřístupná část vojenského újezdu Boletice
PŘÍLEŽITOSTI
udržení image čisté Šumavy a image atraktivního Lipna jako hlavního fenoménu
prodloužení sezóny, vyrovnání rozdílů mezi letní a zimní sezónou,
zkrácení mezidobí na minimum (LEL)
rozložení aktivit do podhůří Šumavy
prodloužení doby pobytu návštěvníků (BOC, LEL)
vazba na D3/R3, R4, IV. TŽK (viz téma č. 6)
zpřístupnění vojenského újezdu Boletice a jeho následné převedení pod civilní správu (BOC)
dovybavit sídla vybaveností dle funkce ve struktuře osídlení
růst zájmu o rekreaci v atraktivních částech Šumavy, důraz na kulturní a architektonická specifika území
rozvoj střediska cestovního ruchu na ose podél levého břehu Vltavy a jezera v návaznosti na propojení systémem ŠED a silnice
Vyšší Brod – Lipno – Frymburk – Černá v Pošumaví
nové lyžařské středisko Špičák
nové lyžařské středisko Smrčina
propojení na lyžařský areál Hochficht přes lanovou dráhu na Hraničník z Nové Pece
nové lyžařské středisko Libín
zvětšení kapacity lyžařského střediska Kubova Huť směrem
k Boubínu spolu s převedením silnice I/4 do tunelu pod obcí
(BOC, KRU)
zdvojnásobení kapacity a rozlohy lyžařského areálu Kramolín
(BOC, KRU)
zvýšení kapacity vleků lyžařského střediska Zadov – Churáňov
(BOC, KRU)
sjíždění divoké vody pod Lipenskou nádrží (projekt národního
vodáckého stadionu jako unikátního produktu pro cestovní ruch)
(CEK)
zvýšení propustnosti hranice (LEL)
malé sjezdovky u stávajících sídel a drobné vybavení pro rekreační aktivity
poznávací aktivity pro návštěvníky (zooparky, Naturpark, botanické
sbírky Šumavy, geologie, hydrologie) typu návštěvnického centra
budování rozhleden
regenerace střediska cestovního ruchu Volary a Vimperk
propojení Horní Plané a Lipna nad Vltavou s Volary kolejovou dopravou
další zahuštění sítě cyklostezek, turistických tras, tras pro in-line
brusle, zejména v podhůří
využití pro cestovní ruch velmi atraktivní vodní dopravy (BOC,
CEK)
využití lesních cest pro turistické trasy (LEL)
rozvoj nových sportovních aktivit (rychlobruslení, dálkové plavání, in-line brusle, kolečkové běžky, curling, jachting na ledě
apod.)
identifikace a vybavení nástupních míst, dobudování obsluhy
turistických cest vč. sociálního zařízení a občerstvení v dostatečné blízkosti i pro rodiny s dětmi a seniory (po 2–3 hod. chůze)
(BOC)
změnit strukturu ubytovacích zařízení (počet ubytovacích kapacit
bude růst, zároveň ale budou zanikat ubytovací kapacity pro letní
sezónu a zařízení nízkého standardu ubytovacích služeb)
vznik zařízení středního, vyššího a vysokého standardu poskytovaných služeb (BOC)
obnovit tradici lázní (Lázně Sv. Markéty v Prachaticích, Ferdinandovy a Josefovy lázně ve Vimperku, klimatické lázně České Žleby,
příp. další) (KOK)
wellness hotely a zařízení (Frymburk) (CEK)
cílená státní podpora cestovního ruchu a využití fondů EU
využít potenciál pro rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty vyhledávající a oceňující čisté ovzduší a tiché prostředí (tedy většinou
starší) (KOK)
185
HROZBY
úbytek turistů a návštěvníků (LEL, CEK)
poškození image čisté Šumavy a image atraktivního Lipna bezbřehým a nekoordinovaným rozvojem (urban sprawl) rekreačních
aktivit a zástavby do dosud neobydlené krajiny (BOC, HUB)
vytlačení a znemožnění rekreačních aktivit příliš striktní ochranou
životního prostředí (BOC, KRU)
změna rázu sídel výstavbou neadresných, unifikovaných, hotelových komplexů
problém „kvetoucí vody“ v přehradní nádrži Lipno (KRU)
málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury
absence jasně formulovaných pravidel pro rozvoj a ochranu oblasti
přírodní kalamity (polomy, kůrovec, eutrofizace vodní nádrže
Lipno)
likvidace vodácké turistiky (LEL)
ztráta konkurenceschopnosti oblasti vůči jiným regionům v ČR,
Německu a Rakousku (BOC, CEK)
10. Hospodářské podmínky
SILNÉ STRÁNKY
v podmínkách střední Evropy jedinečně zachované přírodní prostředí
přírodní zdroje v území (voda a lesní porosty jako obnovitelné
zdroje energie, dřevo jako surovina)
image čisté Šumavy se zachovalým životním prostředím a s tradičními kulturními hodnotami jako základna pro nabídku bydlení
a rekreace v duchu zdravého životního stylu
stále ještě levná pracovní síla kompenzující zvýšené náklady na
dopravu surovin a zboží
vysoké procento bytového fondu (zvláště v podhůří) je využíváno pro rekreaci a vlastníkům tím generuje druhý příjem
(KOK)
SLABÉ STRÁNKY
omezené spektrum pracovních příležitostí
neexistence významnějších center pracovních příležitostí
extrémně špatná dostupnost zákazníků pro místní výrobce
velmi nízká hustota zalidnění a u toho vyplývající malá koncentrace zákazníků pro obchod a služby v okruhu dostupnosti
zátěž většiny území limity využití území vyplývajícími ze zvláštní
ochrany přírody
ústup tradičních ekonomických aktivit po roce 1990 (sklárny, pily,
papírna, dřevařské závody, mlékárna, další malé provozy)
nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla, nevyvážená struktura
pracovní síly, chybějící profese („černá řemesla“, kuchaři), nepřipravenost pracovní síly na transformaci na služby cestovnímu ruchu
186
podprůměrná úroveň příjmů v zemědělství a lesnictví ve srovnání
s oblastí služeb, obchodu ale i ve srovnání s úrovní příjmů v týchž
oborech v jiných oblastech ČR
nejisté podnikatelské prostředí (sezónnost ve stavebnictví a v cestovním ruchu) (LEL)
nezpoplatňované aktivity v cestovním ruchu (splouvání Vltavy, běžecké stopy, naučné stezky, expozice v informačních střediscích
atd.), kdy náklady nesou většinou obce (LEL)
nejistota a nedůvěra investorů vstupovat s projekty do území (LEL)
obava bank vkládat finance do regionu s přísnou a striktní ochranou životního prostředí (LEL)
prodražování staveb (ochrana životního prostředí, nároky na technickou infrastrukturu, dovoz stavebních surovin, získání úvěrů, nároky
na architektonickou kvalitu staveb, zateplení apod.) (BOC, LEL)
neexistující nebo nedostatečné finanční kompenzace pro obce
a podnikatele z důvodu nadprůměrných omezení vyplývajících
z ochrany životního prostředí (LEL, BOC)
stále existující formy šedé ekonomiky v území (LEL)
PŘÍLEŽITOSTI
další integrace ČR v rámci EU (lepší využití a další posílení aktivní spolupráce se sousedními regiony v Bavorsku a Rakousku,
participace na rozvojových projektech EU a využití na ně navazující státní dotační politiky, rostoucího ekonomického potenciálu
některých skupin obyvatel EU (zejména seniorů), oceňujících
kvalitní přírodní prostředí, jako potenciální zdroj kvalifikovaných
pracovních příležitostí v cestovním ruchu, spolupráce ve službách
s Rakouskem a Bavorskem)
rostoucí hodnota (vzácnost) nepoškozeného přírodního prostředí
a přírodních zdrojů v Evropě i v celosvětovém měřítku
nová pracovní místa zejména v cestovním ruchu, ale i v dalších
ekonomických odvětvích (KRU, BOC)
regionální politika a strategicky orientovaná dotační politika státu
systematicky podporující obnovu a zavádění nových výrobních aktivit s vysokou přidanou hodnotou využívajících místních zdrojů (zpracování dřeva, sklářství) a vzdělanost místních obyvatel zejména prostřednictvím dostupnosti středoškolského vzdělávání v regionu
projekty zlepšující možnost dopravní obsluhy v páteřovém koridoru řešeného území a tím napojení regionu na vyšší centra
mimo řešené území
napojení jihočeské části Šumavy na evropské dopravní koridory
(v ČR přes IV. železniční koridor na Prahu a v Rakousku přes Linec)
větší a nové potřeby, nároky a podnikatelské aktivity nové „bohaté“ vrstvy vyvolávají poptávku po dalších pracovních místech
(zejména ve službách a občanské vybavenosti) (BOC, KRU)
obnova starých řemesel s vazbou na šumavský region (LEL)
HROZBY
podvázání hospodářského rozvoje přílišným důrazem na environmentální pilíř udržitelného rozvoje (BOC)
zničení image čisté Šumavy a atraktivního Lipna přílišným rozvojem aktivit do volné krajiny (devastace krajiny, urban sprawl, lyžařské areály, necitlivé dopravní a technické stavby, ztráta krajinného
rázu) (BOC, PIC)
kompromisy (z důvodu ochrany životního prostředí, kulturních
hodnot, obyvatelstva) u nových projektů vedoucí ve výsledku k jejich provozní nerentabilitě (BOC, KRU)
syndrom závislosti na dotacích a vnější podpoře (viz hrozby v tématu 7)
zdražování pracovní síly v ČR (postupné vyrovnání s Německem
a Rakouskem) (BOC)
další zplošťování spektra ekonomických aktivit
odchod mladých, podnikavých, aktivních obyvatel za uplatněním
mimo Šumavu
diference mezi představami o možnostech obživy v území (výši
příjmů) a reálné výši (pracovní místa v odvětvích typických pro
region, tj. cestovní ruch, zemědělství, lesnictví, jsou a budou podprůměrně placena) (BOC, KRU)
sílící konkurence mezi regiony českými i přeshraničními (BOC,
LEL, PRU)
11. Kulturní a architektonické hodnoty
SILNÉ STRÁNKY
genius loci regionu jihočeské části Šumavy (BOC)
vazba sídel na kulturní krajinu a výjimečný přírodní rámec (zachovalý kulturní ráz krajiny, zachované technické a kulturní památky
v přírodním prostředí jako Schwarzenberský plavební kanál, Zlatá
stezka apod.) (LEL)
autenticita dochovaného historického stavebního fondu
absence naddimenzovaných rekreačních zařízení v oblasti NP
a CHKO Šumava, (ve srovnání např. s KRNAP)
SLABÉ STRÁNKY
faktická i estetická devastace sídel (zaniklá sídla, narušení urbanistické struktury sídel díky likvidaci objektů, hospodářské
budovy socialistického zemědělství, nová výstavba, nevhodné
stavební úpravy, špatný stav některých historických objektů)
četné případy nevhodného umístění i členění rozvojových ploch
v územně plánovací dokumentaci obcí bez vazby na existující urbanistickou strukturu a její měřítko
nová zástavba nerespektující regionální odlišnosti (implementace
pokleslých forem „obecného šumavského domu“, unifikované
stavby zejména pro cestovní ruch) (BOC)
formálně i materiálově nevhodně řešený veřejný prostor (používání městských prvků parteru)
absence vzorů a příkladů dochovaného historického stavebního
fondu (LEL)
neexistence odborné architektonické a urbanistické poradenské
služby pomáhající správním orgánům, obcím i investorům při
územně plánovacích procesech a při územních a stavebních řízeních (předcházení konfliktům) (LEL, BOC)
nedostatečná osvěta a vzdělávání veřejnosti (tiskoviny, poradenství) v oblasti urbanistických a architektonických zásad pro novou
výstavbu i stavební úpravy ve vazbě na regionální specifika Šumavy
chybějící vztah některých skupin obyvatel k místu bydliště
obce na Lipensku jsou svojí urbanistickou koncepcí odvráceny
od jezera (KRU)
PŘÍLEŽITOSTI
stále velký potenciál obnovy živých sídelních celků s kvalitní architekturou i veřejným prostorem přímo závislý na pochopení
nezbytnosti přísnějších podmínek pro sídelní rozvoj v chráněných
oblastech Šumavy a jejich respektování
nabídka genia loci šumavských sídel, která se u německých a rakouských sousedů postupně vytratila modernizací, unifikací veřejných prostorů a nevhodnými formami nové zástavby
rehabilitace prvků lidové architektury, historických a kulturních
památek (LEL)
obnovování tradic, kulturních a společenských aktivit
využití fenoménu jezera pro obce na Lipensku prostřednictvím
postupné změny urbanistické koncepce těchto obcí (BOC)
vznik architektonické a urbanistické poradenské služby (LEL)
HROZBY
kulturní krajina bez lidí v případě příliš striktní ochrany životní prostředí
při nadhodnocení důležitosti turistického ruchu hrozba ztráty přitažlivosti pro současné i potenciální trvalé rezidenty, Šumava jako
místo pro zábavu a ne místo pro život (LEL, HUB)
malý prostor pro vytváření komunitních vazeb a budování kořenů
nevratné zásahy rozvojových ploch obcí do krajinného rázu Šumavy
dlouhodobě narušení podoby kulturní krajiny tvořené v 18. a 19.
století zakládanými hospodářskými lesy v důsledku negativních
průvodních jevů bezzásahového managementu (polomy, kůrovcová kalamita apod.) (BOC)
12. Veřejná správa
SILNÉ STRÁNKY
vysoká aktivita kraje, spolupráce Euroregionu, svazků obcí i jednotlivých obcí při aktivním ovlivňování rozvoje infrastruktury území,
připravené záměry a projekty
SLABÉ STRÁNKY
koordinace aktivit (LEL)
rozsáhlost území v oblasti (NP a CHKO, VVP Boletice), jehož
správa nepřísluší do kompetence kraje či obcí a omezuje různé
187
formy plánování (pořízení územních plánů, dopravní plánování
apod.) (BOC, CEK)
nevyvážené pravomoci (státní správa vysoké úrovně pravomocí,
samospráva velmi malých obcí slabá, sdružení obcí nemá pravomoci na úrovni ostatních správců) (LEL)
omezování výkonu jiných správců v území (správa silnic a komunikací - zimní údržba, zkvalitňování parametrů silnic, samospráva
– schvalování ÚPD, stanoviska k rozvojovým projektům, stavebním projektům) stanovisky vydávanými orgány ochrany ŽP bez
nutnosti hledání kompromisu a racionálního konsensu
nedostatek kvalitních úředníků na straně státní správy i samosprávy (nekvalifikovaná odborná stanoviska, neschopnost věcně
argumentovat, odborné nedostatky, ideologický podtón v rozhodování apod.) (BOC, LEL, ZID)
neexistuje „celospolečenská dohoda“ nad mírou ochrany přírody
na území NP a CHKO Šumava zajišťující předvídatelný přístup
k ochraně ŽP v území, chybí strukturování a hierarchizace zájmů,
pohledů na území a možnosti jeho ochrany, řešení, využití (BOC,
LEL, KRU)
mnohovrstevnatá a příliš komplikovaná ochrana přírody a krajiny (NP, CHKO, maloplošně zvláště chráněná území, ÚSES,
NATURA), kdy se navíc jednotlivé prvky nekryjí, překrývají, či jen
částečně překrývají (BOC, LEL)
absence aktivní, pozitivní a koncepční politiky Správy NP a CHKO
Šumava v oblasti cestovního ruchu a ve vztahu k obcím (KRU)
neexistuje správce cestovního ruchu pro celý region, dobře fungující destinační agentura (LEL)
státem regulované a nízké ubytovací a rekreační poplatky (LEL)
extrémní rozdíly v příjmech obcí
malé rozpočty obcí mimo oblast soustředěné rekreace
nevyvážené pravomoci při územním a stavebním řízení, vztah
mezi stavebními úřady a Správou CHKO a NP Šumava
potřebnost podrobnější regulace citlivých ploch formou regulačních plánů nebo územních studií jako podmínek pro rozhodování
v území (dodatečné náklady pro investory nebo obce a zdržení)
(BOC, KOK)
HROZBY
nedostatek komunikace a neschopnost spolupráce mezi státními
institucemi (zejména ochranou přírody), ekonomickými subjekty
v území a územní veřejnou správou (HUB)
neustálé změny koncepce ochrany životního prostředí (nejasná
koncepce NP Šumava) (CEK)
BOC
CEK
CER
HUB
KOK
KRU
R. Boček
V. Čekajle
J. Červenka
P. Hubený
V. Kokštein
M. Krupauer
LEL
LUK
PIC
PRU
ZID
Z. Lelková
V. Lukášek
M. Picek
L. Průša
Z. Zídek
b) Souhrnná analýza SWOT
Silné stránky (S)
přírodní podmínky
mimořádně rozsáhlé a plošně ucelené území vysoké přírodní
hodnoty
území s vysoce kvalitními hygienickými parametry životního
prostředí – zejména čisté ovzduší, obecně nízká akustická zátěž prostředí
geologicky stabilní území
území s kvalitními přírodními zdroji
společnost, hospodářství, kultura a infrastruktury
stabilní a tradiční sociální struktury v podhůří
silniční síť odpovídající současné struktuře osídlení a železniční síť zpřístupňující území
významná rekreační oblast
Slabé stránky (W)
PŘÍLEŽITOSTI
zlepšování managementu obcí a manažerské kapacity jejich
správy
zlepšování kvality výkonu státní správy a přeneseného výkonu
státní správy, zlepšování odbornosti příslušných úředníků
další zkvalitnění přeshraniční spolupráce a intensivnější partnerství s rakouskými a bavorskými sousedy (LEL)
úpravy hranic (s ohledem na hranice parcely v KN) a sjednocení
hranic různých režimů ochrany přírody a krajiny (BOC)
nalezení „celospolečenské dohody“ na vyváženém konceptu
ochrany specifických přírodních a krajinných hodnot na Šumavě,
přesvědčit samosprávu a místní obyvatele o možnosti (a nutnosti)
aktivního soužití s ochranou ŽP (BOC, KRU)
188
přírodní podmínky
perifernost oblasti, obtížná dostupnost „vnitrozemí“, orografické bariéry v regionálních vazbách
nepříznivé přírodní (klimatické, půdní, morfologické) podmínky
pro konkurenceschopné konvenční formy zemědělské výroby
bilanční napjatost zdrojů povrchové vody na Teplé Vltavě
v profilu Chlum – Volary
společnost, hospodářství a infrastruktury
důsledky opakovaných mocenskopolitických a majetkoprávních
zvratů v minulosti (odtržení pohraničí, odsun Němců, uzavření
hraničního pásma, kolektivizace zemědělství, restituce a privatizace státní půdy) na strukturu osídlení; vztah člověka a krajiny,
obhospodařování zemědělské půdy a konkurenceschopnost
místních výrob; velký podíl nepůvodního obyvatelstva
mimořádně nízká hustota zalidnění, malá sídla, sezónní kolísání počtu lidí v nich
podprůměrná vzdělanost a nedostatek kvalifikované pracovní síly
narušené sociální struktury a segregační tendence národnostních a sociálních skupin kromě podhůří
omezené spektrum pracovních příležitostí a neexistence významnějších pracovištních center v řešeném území
vysoká závislost území na vnějších zdrojích a infrastrukturách – například zásobování stavebními materiály, ukládání
a likvidace tuhých odpadů, střední školství
špatná dostupnost veřejné infrastruktury (například dlouhé
zásahové časy rychlé zdravotní pomoci, požární ochrany,
obecně obtížná a časově náročná dosažitelnost nadmístních
zařízení občanského vybavení)
obce s velmi malými rozpočty a s minimem pracovních příležitostí (hlavně v podhůří)
špatný stav pozemních komunikací a nevýkonnost železnice,
nevyhovující napojení na prostor multimodálního severojižního
koridoru v prostoru Horní / Dolní Dvořiště
institucionální podmínky a ochrana hodnot
problémy ve vzájemné komunikaci o správě území mezi orgány ochrany přírody na jedné straně a orgány samosprávy
na straně druhé; neprovázanost mezi jejich kompetencemi
a odpovědnostmi
rozporný (protikladný) přístup k rozvoji cestovního ruchu v regionálním (šumavském) měřítku
nevyváženost pilířů udržitelného rozvoje
Příležitosti (O)
využití přírodních podmínek, přírodního bohatství a kulturního odkazu,
přírodní zdroje jako obnovitelné zdroje energie – voda, lesní porosty
všestranné využití pro rekreaci respektující lokální podmínky
využití probíhajících trendů a změn v poptávce,
rostoucí hodnota / vzácnost zdravého životního prostředí v Evropě i v celosvětovém měřítku ve spojení s imagí „čisté“ Šumavy jako obchodní značkou
sílící poptávka evropského trhu po zemědělských „bioproduktech“ vznikajících v neznečištěném prostředí
růst ekonomického potenciálu některých skupin obyvatel oceňujících kvalitní přírodní prostředí
zájem o trvalé bydlení v relativně bezpečném, obávanými změnami a riziky málo dotčeném prostředí
využití změn vyplývajících z integrace do EU a globální ekonomiky
hospodářství a infrastruktura
zpřístupnění a lepší propojení území investicemi především do
modernizace, zkvalitnění a doplnění dopravní infrastruktury regionálního řádu při preferenci ekologicky přijatelných dopravních modů (elektrické dráhy, silniční komunikace regionálního
významu, cyklistická infrastruktura)
cílenou podporu rozvoje drobného a středního podnikání využívajícího a zpracovávajícího místní přírodní bohatství s vysokou přidanou hodnotou
rozšíření spektra činností zemědělců (údržba kulturní krajiny,
produkce biopotravin agroturistika) a podpora uplatnění ekologicky „čisté“ zemědělské produkce se „šumavskou identitou“ na evropském trhu
projekty rozkládající nabídku rekreace a cestovního ruchu po
celém území,
rozvoj infrastruktur cestovního ruchu odpovídající očekávaným trendům
využívání technologie s nízkou produkcí emisí při obnově místních zdrojů vytápění
lokální recyklace odpadů v místě produkce (například kompostace bioodpadů) a maximální míra třídění ostatních tuhých
odpadů
Hrozby (T)
nepřirozeně rychlý, antropicky ovlivněný rozpad současných
starých smrkových porostů; polomy a následné kůrovcové kalamity, s důsledky na atraktivitu dotčených lokalit pro rekreaci
i bydlení
zvyšování cen energií zhorší ekonomickou konkurenceschopnost území
neschopnost spolupráce mezi ochranou přírody a územní veřejnou správou a samosprávou způsobí blokování investic, neřešení stávajících střetů využívání území, omezí předcházení
budoucím konfliktům a způsobí obtížné využití evropských
fondů pro zlepšení životních podmínek obyvatel
neúměrný tlak na ekologicky a sociálně kontroverzní využívání
území způsobí ztrátu autenticity sídel, narušení či dokonce
ohrožení existence přirozených a přírodě blízkých společenstev změnami půdních poměrů, nadměrným automobilovým
zatížením území
nedostatek pitné vody zejména v sezónních špičkách
prosazování neúměrně vysokých požadavků na ochranu přírody působící vylidňování sídel, neúměrné zmenšování rozsahu zemědělské půdy, nepřiměřenou koncentraci cestovního ruchu a znemožňující realizovat záměry v rozvoji kolejové
dopravy
orientace na krátkodobé ekonomické efekty a na projekty
s malým přínosem pro rozvoj území
znehodnocení image Šumavy
189
VI. Vyhodnocení vyváženosti
a) Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí,
pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území
Vyhodnocení vyváženosti představuje závěr zjištění a rozboru témat vodního režimu v území, ochrany přírody, hygieny životního
prostředí, ochrany ZPF a PUPFL, geologie, osídlení, bydlení, veřejné infrastruktury, rekreace a hospodářských podmínek.
Pilíř přírodních podmínek
Ekologická stabilita území
Za představitele vyváženosti přírodního pilíře lze použít hodnocení míry ekologické stability území. Pro řešené území však nebylo vhodné použít koeficient ekologické stability – dále KES (viz
podrobně kapitola ochrany přírody), který je pro účel posouzení
vyváženosti daného území málo diferenciovaný. Celé řešené
území totiž splňuje stupeň KES s nadprůměrnými hodnotami.
Hodnocení ekologické stability odpovídá nadprůměrnému podílu velkoplošných chráněných území přírody (dále VCHÚP). Plochy považované za stabilní 37 jsou v území rozloženy rovnoměrně
kromě urbanizovaného území větších sídel – center základní
obsluhy. Šumavské podhůří, které leží mimo velkoplošná chráněná území, patří rovněž k nadprůměrně hodnocenému území,
použijeme-li hodnocení dle koeficientu ekologické stability AOPK
v kontextu celé ČR.
Pro grafické zobrazení představitele reprezentující míru vyváženosti přírodního pilíře bylo použito vícesložkové posouzení řešeného území využitím maloplošných chráněných území přírody
a ÚSES, která podrobněji strukturuje míru ekologické stability.
Pro posouzení vyváženosti přírodního pilíře byly použity jevy: maloplošná chráněná území, ÚSES, zonace NP a CHKO.
37. Ekologická stabilita dle metodiky ÚSES – 5 tříd ekologické stability; plochy považované za stabilní 3–5. třída
190
Kart. 65: Koeficient ekologické stability pro r. 2007 (= podíl stabilních a nestabilních ploch)
Zdroj: vlastní výpočet, Michal (1985)
191
Kart. 66: Vyváženost přírodního pilíře
e legenda
stupeň 5
stupeň 4
stupeň 3
stupeň 2
stupeň 1
charakteristika
ekologická stabilita nejvyššího stupně
ekologická stabilita nejvyššího stupně s částmi
ojedinělých urbanizovaných míst, nebo zaniklých míst
území ekologicky stabilní narušené pouze částmi
ojedinělých urbanizovaných míst, nebo zaniklých
míst, zemědělskou nebo lesní výrobou
území vyvážené, ekologicky stabilní narušené
venkovskou zástavbou malých sídel, kulturní
zemědělská krajina
území (krajina) relativně vyvážené, narušené
(odpovídá KES ≥ 3) urbanizovanými celky kompaktní
venkovské, ojediněle městské zástavby, kulturní
zemědělská krajina
Na území byly SWOT analýzou a vyhodnocením stavu a vývoje
jednotlivých tématických oblastí přírodního pilíře v území
identifikovány pouze 3 významné problémy, které se týkají přírodního pilíře
nepříznivé přírodní (klimatické, půdní, morfologické) podmínky pro konkurenceschopné konvenční formy zemědělské
výroby
vysoké zastoupení smrku v současné druhové skladbě lesa
(současný podíl je zhruba dvojnásobný, než by odpovídalo přirozenému stavu)
bilanční napjatost zdrojů povrchové vody na Teplé Vltavě
v profilu Chlum – Volary
Žádný z těchto problémů nemá územní průmět, který by byl
řešitelný v ÚPD 38.
38. Jeden z významných střetů je záměr lanovky na Smrčinu s ochranou smrkových porostů. Přitom smrkové monokultury jsou identifikovány jako problém.
192
Kart. 67: Struktura osídlení
Sociální pilíř
Sociální pilíř vyjadřuje potřebu důstojného života a rozvoje lidské
osobnosti sociální péče a zdravotnictví, školství a kultury.
Ukazatelem pro hodnocení vyváženosti v oblasti sociální je stav
a vývoj veřejné infrastruktury, tj. stavu občanského vybavení ve
veřejném zájmu základního (školství, zdravotnictví a sociální
péče), občanského vybavení nadmístního (centra osídlení), spád
do škol a zaměstnání a z pohledu technické infrastruktury hodnocení zainvestovanosti obcí – viz kapitola „Veřejná infrastruktura
a občanská vybavenost“) vyhodnocení socioekonomických ukazatelů a kapitola veřejná infrastruktura.
legenda
rozmezí
f
charakteristika
území s relativně vysokou hospodářsko-sociální
centra osídlení stabilitou, sídlo nadmístní občanské vybavenosti
a místo dojížďky do škol a zaměstnání
centrum
území s průměrnou sociální stabilitou, centrum
základní
základní občanské vybavenosti a služeb
obsluhy
cestovního ruchu
území s nízkou sociální stabilitou z důvodu
ostatní sídla
vysoké závislosti na dominantní funkci
v cestovním ruchu
Kart. 68: Nástin regionalizace řešeného území
Centra osídlení se soustředěním zařízení veřejné vybavenosti
jsou České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice (všechna mimo
řešené území) a Vimperk.
Centra základní obsluhy jsou Černá v P., Frymburk, H. Planá,
Kvilda, Lenora, Lipno n. Vlt., Loučovice, Stachy, Strážný, Volary,
Vyšší Brod, Zdíkov.
Struktura osídlení v řešeném území se vyznačuje navíc mimořádně nízkou hustotou zalidnění, malými sídly a sezónním kolísáním počtu lidí v nich, podprůměrnou vzdělaností, vysokou závislostí
území na vnějších zdrojích, vybavenosti (střední školství) a infrastrukturách – například zásobování stavebními materiály, ukládání a likvidace tuhých odpadů. V řešeném území při hranicích se
projevuje špatná dostupnost veřejných služeb (například dlouhé
zásahové časy rychlé zdravotní pomoci, požární ochrany, obecně
obtížná a časově náročná dosažitelnost nadmístních zařízení občanského vybavení).
Za zvláště sociálně nestabilní části řešeného území lze považovat zejména obce s dlouhodobými úbytky počtu obyvatel přirozenou měnou (v důsledku demografického stáří), s negativní migrační bilancí
a se zvláště špatnou dostupností veřejného vybavení. Tyto obce se
nacházejí především na vnitrozemské straně Pošumaví („Podhůří“).
Struktura osídlení, která vyjadřuje postavení sídla v řešeném
území, charakterizuje současně vyváženost sociálního pilíře
193
Hospodářský pilíř
Vyváženost hospodářského pilíře lze posuzovat na podkladu
dat Projektu INTERREG IIIB – Repus 39, který vymezil na základě
údajů o pracovních místech a o dojížďce za prací v České republice pracovištní centra v obcích s alespoň 1 000 evidovanými
pracovními místy. V souladu s metodikou projektu EU ESPON 40
se území, z něhož převážná část ekonomicky aktivních obyvatel
dojíždí do těchto pracovištních center, se označují jako funkční
urbanizovaná území (FUA, functional urban areas) a území spádující do těchto center jako lokální pracovištní systémy (LLS, local labour systems) – viz kapitola hospodářské podmínky.
Provedená analýza na úrovni obcí (viz část Hospodářské podmínky) ukazuje, že téměř celé řešené území lze považovat za
hospodářsky nestabilní vzhledem k jeho periferní poloze vůči
funkčním urbanizovaným územím.
Kart. 69: Lokální pracovištní systémy
Vyváženost hospodářského rozvoje lze indikovat pomocí následujících ukazatelů:
četnost a vyváženost zastoupení jednotlivých oborů ekonomické činnosti v měřítku lokálních pracovištních systémů
disparity místního pracovního trhu a vyjížďka za prací
kapacita municipální ekonomiky (relativní objemy obecních
rozpočtů)
Provedená analýza na úrovni obcí (viz část Hospodářské podmínky) ukazuje, že téměř celé řešené území lze považovat za
hospodářsky nestabilní vzhledem k jeho periferní poloze vůči
funkčním urbanizovaným územím.
Z hlediska jednostranné ekonomické orientace jsou problémové 41
Boletice – vlivem omezení vyplývajících z existence vojenského újezdu
vnitrozemská část Pošumaví („Podhůří“)
část Lipenska orientovaná na sezónní rekreační ruch
Z hlediska disparit a zejména dálkového pohybu za prací jsou
problémové 42
Boletice
vnitrozemská část Pošumaví („Podhůří“) – obce s minimem
pracovních příležitostí
koridor podél silnice I/4 (kromě Vimperka)
Zvláště hospodářsky slabé z hlediska municipální ekonomiky
jsou všechny menší obce mimo turisticko-rekreační území Lipenska, Strážného a Kvildy s Borovými Lady 43.
Na základě těchto rozborů lze za celkově označit tyto prostory:
za hospodářsky slabé:
Boletice
vnitrozemská část Pošumaví („Podhůří“)
za hospodářsky problémové (transformační):
Loučovice
Volary s okolními obcemi
Zdroj: REPUS, 2006
za hospodářsky nevyvážené:
koridor podél silnice I/4 (kromě Vimperka)
část Lipenska, Kvilda a Borová Lada orientované na sezónní
rekreační ruch
39. Regional Polycentric Urban System (RePUS), www.repus.it
40. Program ESPON (http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000006005) (EUROPEAN SPATIAL PLANNING OBSERVATION NETWORK - Monitorovací síť pro
evropské územní plánování) vznikl na základě potřeby členských států EU a Evropské komise z důvodu nedostatečných znalostí a rozsahu výzkumu v oblasti územního
rozvoje z pohledu evropské perspektivy.
41. Podklady a podrobnější rozbor viz část Oborová struktura a data ČSÚ o oborové struktuře za obce.
42. Podklady a podrobnější rozbor viz část Ekonomická aktivita, zaměstnanost a vyjížďka za prací a tabulková příloha Pracovištní potenciál obcí
43. Podklady a podrobnější rozbor viz část Municipální ekonomika a tabulková příloha Rozpočty obcí
194
Kart. 70: Celkové vyhodnocení hospodářského pilíře
Zdroj: syntéza podkladů kapitoly Hospodářkých podmínek (data 2001–2007)
195
Závěr
Celé území je charakteristické výjimečně kvalitním přírodním
prostředím a poměrně vysokou ekologickou stabilitou (viz kartogramy 65 a 66). Ostatní pilíře udržitelného rozvoje jsou výrazně
slabší, takže převážnou část území lze z hlediska udržitelného
rozvoje území označit za nevyváženou. Pouze zájmové území
města Vimperk lze s výhradou zařadit jako relativně vyvážené
území udržitelného rozvoje všech třech pilířů. V území se nevyskytuje extrém vykazující souběh slabých všech pilířů udržitelného rozvoje.
Jako problematický z hlediska udržitelného rozvoje se jeví především sociální pilíř. Silně nevyvážená z hlediska sociálního pilíře
jsou území se sídly označenými jako ostatní (viz kartogram 67). V
síle ekonomického pilíře se jednotlivé části území a některé obce
různí, pro celé území je ale společným rysem jeho perifernost
a hospodářská nestabilita spojená s jednostranným ekonomickým profilem, jakkoliv odlišně zaměřeným v jednotlivých částech
území. Jako hospodářsky slabé se jeví především obce a území
mimo dosah cestovního ruchu. Územní měřítko ekonomických
disparit je velmi malé, výrazné rozdíly v prosperitě byly zaznamenány i mezi některými sousedními obcemi (viz kartogram 70).
Možnosti řešení hlavních problémů identifikovaných v analýzách
196
SWOT – zejména v souhrnné analýze – ve většině případů přesahují působnost územního plánování. Je zřejmé, že bude nutno
respektovat omezení daná přírodními podmínkami a předchozím
vývojem, jako je perifernost, nepříznivé klimatické podmínky pro
konvenční zemědělství a nízká hustota zalidnění; tyto skutečnosti
by měly být východiskem pro každou rozvojovou koncepci.
Hlavní rozvojové potenciály, jak je identifikovala analýza SWOT,
souvisejí s přírodním pilířem. Proto by strategie posilování sociálního a ekonomického pilíře měla tohoto potenciálu využívat, nikoliv jej však ohrožovat nebo „spotřebovávat“. Posílení sociálního a
ekonomického pilíře může spočívat v kompenzaci problémů spojených s periferní polohou založené na různých formách zlepšení
dostupnosti a kooperace, adekvátních specifickým podmínkám.
Toto posilování by tedy mělo specifika periferního území respektovat a pokud možno je spíše využívat. Udržitelný ekonomický
rozvoj by měl být založen na pokud možno mnohotvárném, diverzifikovaném a citlivém využívání místních přírodních potenciálů.
Dále jsou uvedeny konkrétní klíčové problémy, na jejichž řešení
se územní plánování může významně podílet. U každého problému je specifikováno, jak se územní plánování může na jeho
překonání účastnit.
problém
nevyvážená struktura
pracovních příležitostí
v měřítku mikroregionu
možná účast územního plánování na jeho řešení
cílevědomá spolupráce a koordinovaný postup územního plánování a regionálního rozvoje orientovaná na
rozšíření spektra pracovních příležitostí (vzdělávací instituce, pracovištní areály vzniklé rekonverzí,
orientace na formy cestovního ruchu s potřebou kvalifikovaných pracovních sil (wellness) atp.
disparitní vývoj
ekonomiky obcí
podpora rozvoje rekreačních aktivit s důrazem na „měkký“ cestovní ruch v dosud turisticky opomíjených částech
(vnitrozemské Pošumaví = „Podhůří“)
v regionu
obecně velmi špatná
dostupnost obslužných
center
zlepšení dostupnosti (rychlost, kvalita, frekvence, spolehlivost dopravy, zejména HD) alespoň v hlavích
směrech do center
návrh obslužných infrastruktur nadmístního významu využívajících možností kooperace v koridoru
Vimperk – Volary – Lipno – Vyšší Brod + Prachatice
výrazné zlepšení dostupnosti ICT pro obyvatele všech míst
b) Vyhodnocení potenciálního ohrožení
pozice území jako biosférické rezervace
v rámci mezinárodních limitů plynoucích
z mezinárodních úmluv
Biosférická rezervace Šumava
Biosférické rezervace jsou zakládány od roku 1974 a slouží k vytvoření globální sítě chráněných území, na kterých bude průběžně
možné sledovat vývoj biosféry, její stav a případné ohrožení. Cílevědomý vědecký výzkum sleduje využívání přírody pro potřeby
lidské společnosti.
Ochrana přírody je zde současně využívána pro účely revitalizace
lidskou činností poškozené přírody. Platí, že území každé BR je
chráněno podle příslušné národní legislativy a podle zde vyhlášené kategorie ochrany.
Konference UNESCO v Seville v roce 1995 zásadně mění zaměření biosférických rezervací. Důraz je kladen na trvale udržitelné
využívání místních zdrojů za současné maximální šetrnosti k přírodě. Strategickým cílem se stal trvale udržitelný rozvoj. Důležité
je co nejširší zapojení místního obyvatelstva i do řízení BR. Je
podporována ekologická výchova a vzdělávání.
Území Šumavy je od roku 1990 zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO vyhlašovaných v rámci programu Man
and Biosphere – MaB (Člověk a biosféra). BR Šumava se rozkládá
na ploše 1670 km2, zahrnuje celý Národní park Šumava a většinu
plochy CHKO Šumava. (K předpokládané úpravě hranic CHKO zatím nedošlo.)
Území BR Šumava tvoří jedinečnou rozsáhlou lokalitu atraktivní
jak z pohledu ochrany přírody, tak z pohledu využitelnosti území
k rekreaci a sportovním aktivitám. Vyhlášením CHKO Šumava
a NP Šumava dostala prioritu při případných střetech ochrana
přírody. Tento stav neznamená v žádném případě vyloučení či
bezdůvodné omezování šetrných sportovních aktivit.
Od roku 2006 probíhá na území biosférické rezervace Šumava
projekt UNEP – GEF financovaný Světovou bankou, který nese
název „Šetrný turismus – šance pro biosférickou rezervaci Šumava“. Hlavním garantem české části projektu je Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR v Českých Budějovicích. Partnerem projektu je Správa NP a CHKO Šumava.
Všeobecný cíl tohoto projektu je podporovat ochranu přírody
a trvale udržitelný rozvoj biologické diverzity, a to především prostřednictvím rozvoje směrnic trvale udržitelného turismu ve třech
zúčastněných biosférických rezervacích. Tyto směrnice musí
odpovídat ochraně přírody a trvale udržitelnému rozvoji ve zranitelné biodiverzitě horských ekosystémů za předpokladu použití
metodiky UNEP/CBD Tourism Guidelines.
Na základě analýz potřeb předmětných BR byly identifikovány
základní okruhy aktivit k řešení.
Tyto byly rozděleny do čtyř programových okruhů:
A – Podpora vypracování a realizace konceptů řízení turismu
ve vztahu k ochraně biodiverzity
Přehled existujících a vypracování nových konceptů řízení turismu
Příprava směrnic k vyplnění chybějící legislativy
Příprava a realizace turistických aktivit uchovávajících biodiverzitu v BR, včetně vývinu vhodných kritérií
Nalezení měřitelných indikátorů a modelových analýz
B – Vytvoření vhodného podpůrného prostředí
Příprava a realizace vhodných výukových programů
Podpora a marketing důležitosti biodiverzity
Alternativní příjmové aktivity šité na míru regionu, přírodě a revitalizaci kulturního a přírodního dědictví
C – Místní a mezinárodní spolupráce
Sdílení dvoj- a vícestranných zkušeností
Mezinárodní konference/setkání k nalezení okruhů spolupráce
Vytvoření prostoru pro konzultace
Podpora role nevládních organizací
D – Projektové řízení, monitoring a šíření výsledků
Náklady řízení projektu
Sledování nákladů
Vyhodnocení účinnosti vložených prostředků
Šíření výsledků projektu prostřednictvím internetu a dalších
tradičních prostředků sdělování
Každá biosférická rezervace účastněná v projektu realizuje svůj
vlastní soubor aktivit, specifický pro konkrétní podmínky BR. Klíčové aktivity (tvorba konceptů řízení turismu a otázky řízení BR
jsou společné pro všechny BR).
Projekt financovaný v rámci programu pro životní prostředí OSN
(UNEP) Světovým fondem životního prostředí GEF (Global Environmental Facility) započal v roce 2004 půlroční přípravnou
fází tvorby projektu (PDF-A). Po jejím uplynutí byl podán návrh
na Projekt střední velikosti (Medium Sized Project - MSP) v délce
trvání 3 roky. Jeho realizační fáze byla odstartována schválením
197
v dubnu 2005 v rámci subprogramu „Biodiverzita – 3: Lesní ekosystémy a průřezy napříč OP4“. Projekt je koordinován německou nevládní organizací E.T.E. (Ecological Tourism in Europe)
ve spolupráci s Katedrou geografie Univerzity v Greifswaldu, Německo. Odpovědnými za projekt jako celek jsou Michael Meyer
a Stephanie Roth. Pro každou BR je jmenován národní koordinátor, v případě BR Šumava J. Tesliar (SR). Řešitelem české části
projektu je Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, Č. Budějovice, kolektiv vedený J. Těšitelem. Odpovědnými spoluřešiteli
na Správě NP a CHKO Šumava jsou V. Silovský a J. Štemberk.
Projekt byl ukončen v březenu 2008.
Zdroje:
http://www.npsumava.cz/storage/setr_aktivity1.pdf
http://www.enviport.cz/biosfericke-rezervace-velk.aspx
http://www.rras.cz/index.php?option=com_content&task=blogsection&id=9&Itemid=69
198
VII. Formulace problémů k řešení v návrhu
Tato kapitola uvádí seznam problémů, které budou řešeny v návrhové části studie. Současně je zde uveden způsob (směr) řešení
problémů.
a) Popis závad
nedostatečná ochrana kulturních hodnot sídel (zejména urbanistických a architektonických)
stanovení regulace a zásad pro stavby formou jasných pravidel v dohodě se správou CHKO, NP
problematická kategorie zařazení sídla ve struktuře osídlení
stanovení jasných pravidel pro rozvoj
sídla ve střetu s ochranou NP
stanovení podrobné struktury osídlení s definicí pojmů tak,
aby byla navržená jasná pravidla pro rozvoj
poddolovaná území
není řešení, opatření zakládání staveb řeší dotčený orgán
území nivních půd ohrožená zastavěným a zastavitelným územím sídel
návrh pravidel pro rozvoj zastavitelného území v územních plánech, odstanění zastavitelného území z platných územních plánů
změnou, návrh opatření zastavěného území a jeho ochrana
ochrana jezera jako vodárenské nádrže
hledání řešení jiného zdroje a vyjmutí jezera ze seznamu zdrojů
pitné vody, návrh opatření, která umožní rekreační využití
sídla s nízkým stupněm zainvestovanosti především tech. infrastrukturou
návrh rozvoje tech. infrastruktury ve stanovené struktuře osídlení
identifikace brownfields v krajině, především zem. stavby a vojenské stavby
identifikace a návrh využití
plné zpřístupnění části území Boletického vojenského újezdu
vymezení území pro zpřístupnění ve spolupráci se správou voj.
újezdu, návrh na využití území
prozatím nerozvojové území Volarska
podrobnější návrh opatření specifické zóny, která poskytne příležitost pro změnu
ohroženost vodní erozí orné půdy
identifikace území pro řešení v opatření v územních plánech
bilanční napjatost zdrojů pitné vody
návrh opatření ve specifické zóně Volarska
dopravní problémy u silnic v nadm. výšce 1000m n.m.
návrh řešení a opatření
nedostupná území, těžko dostupná území pro komunální obsluhu
návrh komunikačního řešení v souladu s navrženou sídelní
strukturou
komunikační propojení levý břeh Lipenska včetně cyklistických: N. Pec – Rakousko, H. Planá –Volary
návrh tras a jejich koridorů
b) Záměry
Výkres záměrů na provedení změn v území shrnuje informace
o projektech a záměrech, které byly identifikovány v územně-plánovacích dokumentech obcí, územních plánech velkých územních celků: ÚP VÚC Šumava, ÚP VÚC Českokrumlovsko I a II, ÚP
VÚC Blanský les, konceptu ÚP VÚC Prachaticko, ÚP VÚC Jihočeský kraj a ze studií: Pravý břeh Lipna, Studie Jihočeského kraje
využití vojenského újezdu Boletice a studie Ministerstva obrany
a MŽP pro vojenský prostor Boletice.
Legenda výkresu u jednotlivých záměrů odlišuje, zda záměr pochází ze schválené a závázné územně plánovací dokumentace
(ÚP obcí a ÚP VÚC Šumava) nebo neschválené územně-plánovací dokumentace (další ÚP VÚC a studie). Výkres obsahuje
pouze záměry nadmístního významu.
Nadmístní záměry dle ÚP VÚC Prachaticko
úprava silnice I/4 v úsecích: Bohumilice – Vimperk, Vimperk Solná Lhota, Nová Houžná – Hliniště, Kubova Huť tunel, Nová
Houžná – Strážný;
úprava silnice I/39 v úsecích: Volary, Želnava – Záhvozdí,
Lenora - Nová Houžná
úprava silnice II/141 v úsecích: Libínské Sedlo – Blažejovice,
Blažejovice – Volary
napojení II/167 na I/4 u Horní Vltavice
úprava silnice III/1632 v úseku Bělá-Želnava
úprava silnice III/14516 v úseku Zdíkov - Masákova Lhota (výhled)
výstavba propojovacího vedení 110 kV Vimperk – Sušice
a Pěčnov - Záblatí - Albrechtovice – Volary
výstavba VTL plynovod Čkyně – Vimperk, Vlčí Jámy – Horní
Vltavice, Zdíkovec – Zdíkov
Nadmístní záměry dle ÚP VÚC Českokrumlovsko, ÚP VÚC
Blanský les a ÚP VÚC Jihočeského kraje
úprava silnice I/39 v úsecích Mokrá - Černá v Pošumaví, Horní
Planá – Želnava.
úprava silnice II/161 a II/163 v okolí Vyšší Brodu
přemostění Lipna Horní Planá - Bližší Lhota, silnice III/1634
koridor ŠED, úsek Lipno nad Vltavou varianta A, varianta B
(k.ú. Lipno nad Vltavou,Loučovice, Dvorečná)
koridor ŠED Lipno nad Vltavou - Černá v Pošumaví (k.ú. Lipno
nad Vltavou, Frymburk, Horní Planá, Černá v Pošumaví)
úprava železniční trati Nové Údolí, státní hranice
199
úprava železniční vlečky Nová Pec - dřevosklad (výhled)
vybudování cyklostezek Lipno nad Vltavou – Frymburk, Frymburk - Černá v Pošumaví, Horní Planá – Pernek
výstavba vedení VVN 110 - Lipno nad Vltavou – Rybník, Větřní – Horní Planá a Strakonice – Vimperk
propojení tranzitního plynovodu Transgas s tranzitní větví WAG
v Rakousku, varianta A a B
výstavba VTL plynovodu Lenora - Strážný, Čestice – Stachy
návrh vodního přístavu
návrh nových železničních hraničních přechodů Fratres
a Haidmühle
návrh nových pěších a turistických hraničních přechodů 44:
Radvanov, Mnichovice, Rožnov, Kyselov, Pestřice, Nová Pec,
Rakouská louka, Světlé hory
návrh rozvojových ploch nadmístního významu s funkcí komerční a průmyslovou (Planá u Českých Budějovic - mimo
řešené území), obytnou a smíšenou (Frymburk, Vimperk, Prachatice) a sportovně rekreační (Libín, Smrčina, Chlum, Lipno
nad Vltavou, Frymburk)
Záměry rozvoje sídelní struktury dle závazné ÚP VÚC Šumava
Jednotlivé obce jsou klasifikovány dle funkce, kterou plní v rámci
sídelní struktury:
rozvojová centra cestovního ruchu a rekreace
vedlejší centra cestovního ruchu
hlavní centra cestovního ruchu
rozvojová střediska cestovního ruchu a rekreace
hlavní centra osídlení
základní sídelní struktura
Záměry ze stávajících ÚP a RP měst a obcí v řešeném území
Z územně plánovací dokumentace obcí v řešeném území jsou
zobrazeny rozvojové plochy s převládající funkcí rekreační, výrobně-obslužnou a bydlení. Tyto rozvojové plochy byly identifikovány
v obcích: Vacov, Stachy, Zdíkov, Nové Hutě, Borová lada, Vimperk, Kubova Huť, Horní Vltavice, Strážný, Lenora, Stožec, Volary,
Zbytiny, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví, Lipno nad
Vltavou, Pření Výtoň, Loučovice, Frymburk, Vyšší Brod.
Zobrazeny jsou nadmístní záměry rozvoje technické infrastruktury. Záměry se týkají zlepšení prametrů a přeložky silnice:
I/4 v obcích Horní Vltavice, Strážný
I/39 v obcích Volary, Nová Pec, Želnava, Horní Planá
I/163 Horní Planá, Frymburk, Vyšší Brod
IV/16316 Loučovice
Z ÚP obcí Horní Vltavice, Frymburk je zobrazen návrh železnice
ŠED.
44. Záměr navazuje mimo jiné na myšlenku projektu tzv. „Hraničního chodníku“,
magistrály podél bývalé železné opony
200
Projekty, které budou předmětem posouzení v návrhové
části studie
Výkres obsahuje následující záměry:
projekt Šumavské elektrické dráhy (dále ŠED, dle „Studie
prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do
Černé v Pošumaví, I. etapa.“;
projekty lyžařských areálů Smrčina, dle konceptu ÚP VÚC JČK;
projekty rozšíření lyžařského areálu Kramolín, dle návrhu ÚP
Lipno nad Vltavou;
projekty rozšíření lyžařského areálu Kubova Huť, dle konceptu
ÚP VÚC JČK;
návrh polyfunkčního využití území vojenského újezdu Boletice, dle konceptu ÚP VÚC JČK a dle „Studie polyfunkčního
využití území, vojenský újezd Boletice“;
návrh železnice Rybník – napojení na ŠED, ve stávající trase;
zlepšení parametrů silnic I/4 Praha – Strakonice – Vimperk
- Strážný, včetně projektu tunelu pod Kubovou Hutí, dle konceptu ÚP VÚC JČK;
záměr paralelního záměru přemostění Lipna. dle ÚP VÚC
JČK, zlepšení parametrů silnice v úseku Želnava-Nová PecBližší Lhota;
zlepšení parametrů silnice I/39 Český Krumlov – Černá v Pošumaví, dle konceptu ÚP VÚC JČK.
c) Střety v území, střety se záměry konkrétních projektů
Identifikované střety v území budou v návrhové části studie navrženy na řešení formou scénářů. Pro identifikaci střetů limitů a záměrů byla softwarovými nástroji GIS vymezena všechna území,
kde dochází k průniku významných limitů a zjištěných záměrů vč.
navržené kategorizace sídelní struktury. Záměry jsou zobrazeny
ve Výkresu záměrů. Jedná se o záměry, které nejsou v platných
územních plánech znázorněny:
podrobná sídelní struktura (návrh)
hraniční přechod
vodní zdroj
trasy tech. infrastruktury (plynovod, el. vedení 110 kV, zainvestování pravého břehu, teplovod)
návrh silnic a rychlostní komunikace
železniční dráha
cyklotrasy
systém ÚSES
bloky zásob výhradních ložisek a CHLU
rozvojové plochy komerční a průmyslové, obytné a smíšené,
sportovně rekreační
lyžařské areály Špičák, Smrčina, lanová dráha Hochficht,
Chlum, malé sjezdovky
plně zpřístupněná část Boletic
Limity, s kterými jsou záměry konfrontovány jako střet:
centra osídlení vč. bezprostředního okolí
centra základní obsluhy vč. bezprostředního okolí
vodní zdroje, vodárenská nádrž
silnice a železniční dráha
nivní půda
zátopové území
ochrana přírody, zejména 1. a 2. třída ochrany, MPCHÚ
Podrobná identifikace je v příloze v tabelárním přehledu.
Střety v území zjištěné analýzou
Přehled položek, které byly hodnoceny jako vzájemné střety
1. zóna 1 NP a CHKO
2. zóna 1 NP a CHKO
ÚSES
Bloky, ložiska
Chráněná ložisková území
Nivní půdy
Území záplavy
Silnice
OP vodní zdroje, vodní nádrže
Povodeň 2002
Zvláštní povodeň pod vodním dílem
Zainvestovaný pravý břeh
Rozvojové plochy - komerční (VUC)
Rozvojové plochy - obytné (VUC)
Rozvojové plochy sportovně rekreační (VUC)
Plynovod - VTL návrh + koridory
VN,VVN + koridory
Železnice návrh
Silnice návrh - UP a VUC
Lyžařský areál Špičák
Lyžařský areál Chlum Boletice
Rozvojové plochy –bydleni (UP)
Rozvojové plochy - výrobně obslužná sféra (UP)
Rozvojové plochy - rekreační (UP)
Centra osídlení - Vimperk (1) 0,5 km buffer
Centra základní obsluhy - cca 14 (2) 0,5 km buffer
Hotel Zadní Zvonková
Tyto položky byly vzájemně prostorově vyhodnoceny a byly vyřazeny
ty, které nebyly ve vzájemném střetu z povahy svého obsahu. Následně bylo identifikováno 5 druhů střetů, které jsou níže popsány:
střet A – Zainvestování pravého břehu vs. ochrana přírody
NP zóna 1, 2, ÚSES, nivní půdy, záplavové území, OP vodních
zdrojů), dále trasa VTL plynovodu a stávající silniční síť, návrh na
rozšíření silnice na přechod Zvonková. Střety souvisí ze záměrem
zainventovat a následně rozvíjet cestovní ruch na pravém břehu
Lipenské nádrže. Rozhodnutí není řešitelné v ÚPD obcí, ale v ZUR
nebo v této studii – návrhové části formou variant rozvoje.
střet B – Sídelní struktura a její rozvoj vs. ostatní limity
území
střet s 1. a 2. zónou NP a s CHKO sídel základní obsluhy –
jedná se často o zastavěné území obce těsně sousedící
s ochranou přírodního pilíře. K ochraně přírody (hodnot nebo
limitu) se využívá instituce ochranného pásma nebo ochranné
zóny. Pro ochranu zastavěného území takový nástroj neexistuje - zastavitelné území má v územním plánu jiný princip
vzniku. Zde dochází k největším střetům, kdy pro rozvoj sídla
a změnu jeho funkce (posun k funkci rekreačního ubytování
a celoročních sportovně rekreačních služeb) není žádná možnost kompromisu dotčených orgánů. Udržení svébytnosti
sídla, posílení sociálního a hospodářského pilíře odůvodňují
požadavek na vyjmutí sídel a jejich „ochranného pásma“ (cca
500m) z 1. a 2. zóny, resp. z jeho hranice, leží-li sídlo leží přímo
na hranici NP nebo CHKO.
„střety“ se záměry technické infrastruktury jsou místního
nebo nadmístního významu, přesnou lokalizaci střetu lze řešit
v územních plánech
střety s nivní půdou - nový jev sledovaný orgány ochrany životního prostředí; jsou řešitelné v ÚPD obcí, tedy v zadání ÚPD
a změn ÚPD.
střet C – sportovně rekreační lokality vs. přírodní pilíř
Záměry z územních plánů, studií a záměry neschváleného
ÚPVÚC se vzájemně doplňují a svědčí o velké projektové připravenosti v řešeném území (např. plynofikace, rozvoj silnic).
Střet s plochami nivních půd jsou nejpočetnější – viz předchozí
střet se sídelní strukturou. Požadavek na ochranu niv je legálním požadavkem v prioritách ZUR, zadání ÚP a změn ÚP.
střety D – technická infrastruktura vs. přírodní pilíř
Jedná se o drobné střety, které lze řešit v ÚPD obcí. Zároveň
se ale jedná o významný střet obecně – záměr zainvestovat
území v limitech a hodnotách přírodního pilíře.
V záměrech chybí jakákoliv veřejná infrastruktura vyjma inženýrských sítí. Chybí především občanské vybavení ve veřejném zájmu (školství, soc. péče, zdravotnictví a kultura), které
lze uplatnit v návrhu sídelní struktury.
střety E – ÚSES vs. záměry rozvoje
ÚSES do doby schválení ÚP VÚC náleží do skupiny záměrů; je
ve střetu s řadou záměrů rozvoje sídelní struktury a sportovně
rekreačních záměrů. Řešení střetu by mělo být součástí návrhové části, vhledem k tomu, že generel ÚSES existuje ve třech
verzích (1. verze v Trilaterálním konceptu rozvoje, 2. a 3. verze
v podkladech CHKO a NP) existuje řešení kompromisem.
201
Hlavní střety zájmů v oblasti z pohledu přírodního pilíře
Vysoký podíl lesa zvláštního určení, existence dvou naprosto
protichůdných zájmových skupin: místních obyvatel a návštěvníků.
Zvyšující se tlak na využívání území vzhledem k turistické
i ekonomické atraktivitě.
Stabilizace kůrovce v základním stavu je nezbytnou podmínkou pro zpomalení nepřirozeně rychlého, antropicky ovlivněného, rozpadu současných starých smrkových porostů. Střety
vyplývají z rozdílného názoru na řešení tohoto problému.
(Zdroj: OPRL, Přírodní lesní oblasti ČR – Stručný přehled, stav k 30. 6. 2001, ÚHÚL
Brandýs n. L. 2002).
Závěr
Součástí problémového výkresu a výkresu střetů jsou komentáře
a tabelární přehled střetů.
Návrhová část studie generuje tyto úkoly k řešení v návrhové
části:
návrh řešení střetů ÚSES s rozvojovými záměry
návrh na úpravu hranic 1. a 2. zóny popř. hranic NP a CHKO
ve vybraných sídlech základní obsluhy
strategie a varianty možného rozvoje pravého břehu vč. varianty bez rozvoje
stanovení priorit – obecných požadavků při řešení rozvoje
a ochrany přírody
stanovení sídelní struktury (v kategoriích centra osídlení, centra základní obsluhy, sídla s možným rozvojem 1, sídla s možným rozvojem 2, sídla bez dalšího rozvoje) s ohledem na
rozvoj a stabilizaci občanského vybavení ve veřejném zájmu,
stanovení oblastí pro rozvoj cestovního ruchu.
VIII. Indikátory
Indikátory navržené ke sledování vývoje řešeného území
Jako doporučující výstup kapitoly „Rozbor udržitelného rozvoje“
navrhujeme pořizovateli skupinu klíčových indikátorů, které by
měly být sledovány v rámci průběžného vyhodnocování stavu
řešeného území.
Indikátory rozdělujeme do tří pilířů.
Pilíř sociální
1 Stav obyvatelstva, přirozená a migrační měna, dle obcí ročně,
dle ZSJ podle SLDB jednou za 10 let, zdroj – ČSÚ
2 Počet obyvatel dle základních věkových skupin (0-14, 15 – 64,
65 a více), dtto, ČSÚ
3 Počet bytů dokončených bytů (podle typu budovy), dle obcí
ročně, ČSÚ
4 Dopravní obslužnost – např. počet spojů (párů) veřejné dopravy
do sídla ORP ve všední den – bez přestupu / s 1 přestupem
5 Počet disponibilních míst v základních školách; počet disponibilních míst v zařízeních sociální péče – ročně, podle obcí a řeš.
území celkem, zdroj - ČSÚ a vlastní došetřování
Pilíř ekonomický
1 Registrovaná nezaměstnanost celková, příp. dlouhodobá,
mladistvých aj. – ročně podle obcí, zdroj – MPSV, resp. ČSÚ
2 Bilance pracovních sil – podíl počtu ekonomicky aktivních a pracovních příležitostí – vždy po SLDB pro celé řeš. území, případně
pro ad hoc vymezené mikroregiony nebo pro ORP, zdroj – ČSÚ
3 Daňová výtěžnost + zadluženost obecních rozpočtů, ročně,
po obcích, zdroj – MF, resp. ČSÚ
4 Podnikatelská aktivita – podíl samostatně činných atd. na
1000 obyvatel, ročně, po obcích, zdroj – Registr ekon. subjektů,
ČSÚ ,
5 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, ročně,
dle obcí, lépe dle sídel, zdroj – Registr ubyt. zařízení ČSÚ + vlastní
došetření
Pilíř enviromentální
1 Celková výměra dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km2 (limity fragmentace jsou silnice
s intenzitou dopravy vyšší než 1 000 vozidel/den a vícekolejné
železniční tratě, stav a navrhovaný stav v ÚPD
2 Míra separace (%) a materiálového využití odpadů
3 Počet stávajících starých ekologických zátěží
4 Míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů
jakosti vody
5 Míra růstu zastavěného území (podíl zastavitelných ploch
a zastavěných ploch)
Zdroj: Odůvodnění ZÚR JČK – tabulka č. 8
202
Soupis použitých zkratek
A – B Landbridge
AOT 40
AGC
AGTC
BD
BR
BSK
BPEJ
CR
CCHU
ČHMÚ
čhp
ČOV
ČR
ČSÚ
ČÚZK
D
DP
EECONET
ELLA
EO
ESPON
EuroVelo
FKOLI
GEPARDI
HS
CHKO
CHLU
CHOPAV
CHSKCr
CHSKMn
ICT
INTERREG IIIB
KES
KRNAP
k.ú.
KÚ
LFA
LHO
LHP
LT
LVS
MD
MCHÚP
MV ČR
MŽP
NATURA 2000
NN
NP
Adriatic-Baltic Landbridge
Expoziční index pro ozón
Mezinárodní dohoda o hlavních železničních magistrálách
Mezinárodní dohoda o o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy
bytové domy
Biosférická rezervace
biochemická spotřeba kyslíku (pětidenní)
Bonitované půdně ekologické jednotky
cestovní ruch
Kód měřící lokality Churáňov
Český hydrometorologický ústav
číslo hydrologického povodí
čistička odpadních vod
Česká republika
Český statistický úřad
Český úřad zeměměřičský a katastrální
dálnice
Dobývací prostor
European Ecological Network
Projekt ELLA (Elbe - Labe), Preventivní opatření k ochraně před povodněmi pomocí nástrojů
přeshraničního územního plánování
ekvivalentní obyvatelé
Monitorovací síť pro evropské územní plánování
síť cyklistických stezek, kterou organizuje Evropská cyklistická federace
termotolerantní koliformní bakterie
Generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury
hospodářský soubor
chráněná krajinná oblast
Chráněné ložiskové území
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
chemická spotřeba kyslíku (stanovení dichromanem draselným)
chemická spotřeba kyslíku (stanovení manganistanem)
Počítače a informační technologie
iniciativy EU pro Středoevropské, Jadranské, Podunajské a Jihovýchodní evropské území.
koeficient ekologické stability
Krkonošský národní park
katastrální území
Krajský úřad
(Less Favoured Areas) méně příznivé oblasti pro zemědělské hospodaření
lesní hospodářská osnova
lesní hospodářský plán
lesní typ
lesní vegatační stupeň
Ministerstvo dopravy
maloplošné chráněné území přírody
Ministerstvo vnitra ČR
Ministerstvo životního prostředí
soustava chráněných území evropského významu
nízké napětí
národní park
203
NPP
NPR
NR (např. biocentrum, biokoridor)
NV
op
OPRL
ORP
OV
OZKO
PLO
POPD
PP
PR
PUPFL
R4
R (např. biokoridor, biocentrum, ÚSES)
REPUS
REZZO
RD
RRAS
RU
ŘSD
SLDB
SLT
SWOT
ŠED
TEN-T
TER
TKO
TTP
TŽK
ÚHDP
ÚHUL
ÚAP ORP
UL
UNESCO
ÚPD
ÚP
ÚSES
ÚÚP
VCHÚ
VÚC
VN
VVN
WAP
ZABAGED
ZCHÚ
ZPF
ZSJ
ZUR
204
národní přírodní památka
národní přírodní rezervace
nadregionální
nařízení vlády
ochranné pásmo
oblastní plán rozvoje lesa
obce s rozšířenou působností
občanské vybavení
oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
přírodní lesní oblasti
Plán otvírky, přípravy a dobývání
přírodní památka
přírodní rezervace
pozemky určené k plnění funkce lesa
Rychlostní komunikcae
regionální
Regional Polycentric Urban System
registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší
rodinné domy
Regionální rozvojová agentura Šumava
řešené území
Ředitelství silnic a dálnic
Sčítání lidu, domů a bytů
soubor lesních typů
typ analýzy (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky;
O=opportunities =příležitosti; T=threats =hrozby
Šumavská elektrická dráha
Trans-European Network for Transport Program
Program transevropské dopravní sitě
Trans-European Railway
Tuhý komunální odpad
trvalý travní porost
Tranzitní železniční koridor
úhrnné hodnoty druhů pozemků
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
územně analytické podklady obce s rozšířenou pravomocí
ultra light
Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
územně plánovací dokumentace
územní plán
územní systém ekologické stability
Úřad územního plánování
velkoplošná chráněná území
velký územní celek
Vysoké napětí
Velmi vysoké napětí
Wireless Application Protocol
software
zvláště chráněné území
zemědělský půdní fond
základní sídelní jednotky
Zásady územního rozvoje
Kartogramy
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
Struktura osídlení podle počtu obyvatel (2001)
Zalidnění trvale obydlených bytů (2001)
Bytový fond využitý pro rekreaci (2001)
Bytový fond – připojení ke kanalizaci (2001)
Bytový fond – centrální nebo etážové vytápění (2001)
Bytový fond postavený do roku 1919 (2001)
Bytový fond postavený v letech 1946 – 1970 (2001),
Bytový fond postavený v letech 1971-1990 (2001)
Bytový fond postavený v letech 1991-2001 (2001)
Hustota značených turistických tras
Vybrané cyklistické trasy v řešeném území vč. záměrů
Letní rekreace a turistika u vody,
Zimní sporty a rekreace - sjezdovky
Počet objektů individuálního rekreačního ubytování v řešeném území
Schema rozložení chat v řešeném území
Schema rozložení chalup v řešeném území
Dojížďky v řešeném území
Území obce a stupeň napojení bytů na vodovod
Území obce a stupeň napojení bytů na centrální ČOV
Území obce a stupeň napojení bytů na jímky
Území obce a stupeň napojení bytů na plyn
Hodnocení zainvestovanosti území (multikriteriální hodnocení)
Rozmístění veřejného občanského vybavení
Koeficient ekologické stability pro r. 2007
Koeficient ekologické stability pro r. 2007 (při rozdělení kat. „ostatní“)
Orientační míra urbanizace pro r. 2007
Orientační míra urbanizace pro r. 2007 (při rozdělení kat. „ostatní“)
Vývoj počtu obyvatel 1991 – 2001
Změna počtu obyvatel přirozenou měnou – průměr za roky 1993 – 2006
Změna počtu obyvatel migrační měnou – průměr za roky 1993 - 2006,
Celková změna počtu obyvatel – průměr za roky 1993 - 2006,
Typologie obcí podle bilance obyvatelstva 1993 - 2006,
Původní obyvatelstvo – rodáci (2001)
Osoby s jinou než českou, moravskou nebo slezskou národností (2001)
Obyvatelstvo podle věku – děti (2001)
Obyvatelstvo podle věku – produktivní věk (2001)
Obyvatelstvo podle věku – senioři (2001)
Obyvatelstvo podle víry (2001)
Domácnosti jednotlivců (2001)
Neúplné rodiny se závislými dětmi (2001)
Obyvatelstvo ve věku 15 let a více – základní vzdělání
Obyvatelstvo ve věku 15 let a více (vysokoškolské vzdělání)
Zaměstnanost v priméru (2001)
Zaměstnanost v terciéru (2001)
Zaměstnanost podle SLDB (2001)
Zaměstnavatelé a samostatně činní (2001)
Vyjížďka do zaměstnání (2001)
Vyjížďka do zaměstnání delší než 60 min. (2001)
Funkční urbanizovaná území
Nezaměstnanost (2005)
Vyjížďka za prací z obcí
Cíle vyjížd´ky za prací a saturace pracovními příležitostmi v obcích
Rozpočty obcí
Sídelní typy – sídla hromadná
Sídelní typy – sídla komunikační
Sídelní typy – sídla návesní
Sídla se silně narušenou urbánní strukturou
Sídla s celistvou urbánní strukturou
Sídla s nejvyšší kvalitou architektonické zástavby
Sídla s nejnižší architektonickou kvalitou zástavby
Zcela zaniká sídla
Lokality s nejzachovalejší plužinou
Mlýny, pily, hamry
Historické jazykové uspořádání
Koeficient ekologické stability pro r. 2007
Vyváženost přírodního pilíře
Struktura osídlení
Lokální pracovištní systémy v řešeném území
Celkové vyhodnocení hospodářského pilíře
19
23
24
25
26
27
28
29
30
32
33
33
34
36
37
38
41
43
44
45
47
48
49
77
78
79
80
100
101
102
103
104
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
127
130
131
135
144
145
146
148
150
152
153
154
158
165
167
191
192
193
193
194
195
Obrázky
Řešené území
Širší vztahy
Struktura sídel podle počtu obyvatel
Síť elementárních regionů
Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji
Foto Lázně sv. Markéty
Projekt A-B Landbridge
4
12
18
20
31
40
57
205
Česko – rakouská cyklistická příhraniční trasa
Železniční doprava v řešeném území
Chráněná území v České republice
Analýza podílu NP a CHKO v rámci řešeného území
Podíl národního parku v řešeném území
Podíl zón CHKO v řešeném území
Podíl 1. a 2. zóny CHKO v řešeném území
Koeficient ekologické stability v letech 1993 – 2007
Vývoj počtu obyvatel vybraných měst a řešeného území
Vývoj počtu obyvatel řešeného území podle velikosti sídel
Vývoj počtu obyvatel řešeného území celkem podle průběžné bilance
Vnitřní diferenciace vývoje počtu obyvatel
Přirozená a migrační měna obyvatelstva v řešeném území
Celková roční změna počtu obyvatel – srovnání
Prognóza počtu obyvatel
Podíl zachovalých a zaniklých sídel
Koryto – dochovalá sídelní forma
Příklady nevhodných zásahů a) Nové Hutě, b) Branišov
Foto Šumavská krajina v typickém protisvětle
Šumavské pláně
Plužiny
Kulíšek nejmenší
Bělá – vierkant, dům Horního Povltaví
Koryto – trojboká usedlost
Šumavské roubené domy: a) Paseka , b) Svinná Lada
Volarské domy alpského typu
Branišov – roubený dům Podlesí
Rohanov – špýcharový dům s roubenou světnicí
Zlatá stezka
Annafest
Šumavské léto s párou
58
60
73
73
74
74
75
81
94
96
96
97
98
98
99
137
140
149
151
156
156
157
159
162
162
163
163
163
164
166
168
169
Tabulky
Vývoj počtu podniků a pracovních příležitostí v politickém okresu Freistadt
Vývoj pracovních příležitostí podle hlavních oborů činnosti v okresu Freyung-Grafenau
Vývoj ukazatelů turistického ruchu v okresech Freyung-Grafenau a Regen s porovnáním za Dolní Bavorsko 2000 – 2006
Vývoj počtu školských zařízení v okresech Freyung-Grafenau a Regen s porovnáním za Dolní Bavorsko 2000 – 2006
Vývoj počtu žáků středních škol v okresech Freyung-Grafenau a Regen orovnáním za Dolní Bavorsko 2001 – 2006
Počty bytů postavených v letech 1991 – 2001 (podle SLDB 2001)
Počty bytů dokončených v letech 2000 – 2006
Ubytovací kapacity – rekreační chalupy a chyty
Ubytovací kapacity řešeného území
Školství
Sociální služby
Zdravotnictví
Kulturní a vybraná sportovní zařízení
Liniové zdroje hluku
Velké stacionární zdroje znečištění v zájmovém území (REZZO 1)
Staré ekologické zátěže řešeném území
Vybrané podmínky využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny – NP
Vybrané podmínky využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny – CHKO
Vybrané podmínky využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny – NPR
Návrh regulačních opatření z hlediska ochrany přírody a krajiny pro funkční využití ploch z VÚC Jihočeský kraj
Rozložení výměry PLO 13 - Šumava v krajích a srovnání s výměrou ájmového území
Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 13, dotčených ORP, JČK a ČR
Zastoupení lesních vegetačních stupňů v PLO 13
Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 13
Stupnice přirozenosti lesních porostů
Průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů v PLO 13
Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem)
Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PL0 13
Porostní zásoba – porovnání s PLO 13 a ČR
Vybrané údaje z ÚPD a ÚPP obcí v řešeném území
Vývoj počtu obyvatel řešeného území podle velikostních skupin sídel
Vývoj měny obyvatel řešeného území
Struktura nabídky a poptávky na pracovním trhu v okresech Český Krumlov a Prachatice
Směrování hlavních proudů vyjížďky z řešeného území
Porovnání příjmů rozpočtů na obyvatele v Jihočeském kraji, dílčích prostorech řešeného území a ve vybraných obcích
Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000
Ptačí oblasti soustavy natura 2000
Soupis maloplošných chráněných území
Srovnání památkové ochrany v okolí národních parků
Památková ochrana v řešeném území
Významné archeologické lokality
Přehled nejvýznamnějších technických památek
Původní české obce
Místa pravidelných kulturních událostí
Místa pravidelných sportovních událostí nadmístního významu
Přehled spolků v oblasti kultury a volného času
206
14
15
15
15
16
21
22
35
39
50
52
53
54
67
69
71
81
82
82
83
87
88
88
89
89
90
90
91
91
93
96
98
128
133
134
159
159
160
161
161
161
164
166
168
168
169
Přílohy
D
Záznam zjišťování
A Setkání se starosty, únor 2008
Skupina č.1 (Stachy, Vimperk, Strážný, Křišťanov, Zdíkov, Horní Vlatavice)
Klady
Příroda, kulturní dědictví
Ekologie
Periferie zajišťující zázemí cestovního ruchu
Ekologické hodnoty
Katarze po odsunu Němců – návrat k přírodnímu prostředí
Rozšíření plochy lesa
Potenciál pro měkkou turistiku
Potenciál pro drobné zemědělství
Pečlivější hospodaření (les i krajina)
Propojení lesnictví a zemědělství
Krajinný ráz – nezastavěná krajina
Blízkost Bavorska
Klima – čisté ovzduší
Prameniště
Rozsáhlé území ochrany přírody
Turistický ruch
Problémy
Doplňkové služby – absence infrastruktury (Plavecký bazén)
Absence záchytu dopravy
Křižovatky, podjezd železnice II/145
Skládkování TKO – absence koncepce
Chátrání kulturního dědictví
Střet ekonomické kapacity a limitů ochrany přírody
Nekoncepčnost správy NPŠ a CHKOŠ – chybí zákon o NPŠ
Kontrast striktní ochrany přírody s využíváním chráněného území
Malá péče o charakter urbanizovaného území
Nepobytová turistika
Dostupnost zdravotní péče a lékárenství (o víkendech nejbližší lékárna v Českých Budějovicích)
Špatná dostupnost internetu, monopolní postavení společnosti Telefonica, malá kapacita
Špatný signál mobilního operátora
Tlak na zábor ZPF, vznik sídel ve volné krajině – zvýšení nákladů obce
Obchvat blokuje rozvoj sídla, nečištěné odpadní vody + zásobování pitnou vodou
Neprovázanost ÚP s Bavorskem
Církevní vlastnictví půdy a lesů a vojenský újezd Boletice
Špatná údržba silnic III. třídy
Nápady
Zázemí pro cestovní ruch v nástupních místech do území
Vytvoření koncepce NPŠ + kompenzace obcím při omezení + konzultace koncepce s obcemi (aktivní účast obcí)
Údržba komunikací nižších tříd
Modernizace zásobování vodou a likvidace odpadních vod
Celodenní dostupnost zdravotní péče (pohotovost, lékárna)
Dopravně propojit oblast se sousedními obcemi
Určení rozlohy parku a stanovení zónování (cílový stav), zprostupnění zelené hranice
208
celé území
celé území
celé území
Strážný
Křišťanov
celé území
celé území
Stachy, Zdíkov
celé území
celé území
Zdíkov
Zdíkov
celé území
celé území
Zdíkov
body
6
0
0
6
0
0
0
2
1
1
1
1
1
1
0
0
Kde
Vimperk
Stašsko, K. Huť
Vimperk
Vimperk
Vimperk
Vimperk
Strážný, Křišťanov, Arnoštov
Horní Vltavice
Horní Vltavice
Horní Vltavice
Celé území
Křišťanov
Křišťanov
Zdíkov, Stachy
Zdíkov, Masákova Lhota
Zdíkov
Vimperk, Křišťanov
Vimperk
NPŠ, CHKOŠ
celé území
celé území
celé území
celé území
celé území
4
2
0
1
1
0
7
0
1
1
5
0
0
2
0
1
4
10
5
1
1
0
4
2. skupina – 2 experti na alternativní energie, Horní Planá, Lipno, 2× Boletice, Vyšší Brod
Klady
Potenciál přírody pro rekreaci a regeneraci
Divoká voda pod hrází Lipna
Běžecké tratě v návaznosti na sjezdovky
Sjezdové areály
Ledová plocha včetně běžeckých stop
Přírodně cenné území (zážitková turistika)
Vodní lyže – 700 m
Sluneční energie (i další Brownfields a jižní svahy bez zemědělského využití mimo CHKO)
Zážitková a poznávací turistika, cykloturistika
Dvojsezónnost
NP Šumava – existence
Zážitková a poznávací turistika, cykloturistika
Zpřístupněné cyklo a turistické trasy
Zachování chráněných druhů – ptačí oblasti
Malé vodní elektrárny – potenciál
Lákadla cestovního ruchu – památky, rodáci
Problémy
Legální a finanční problém pro rozvoj cestovního ruchu
Národní přírodní rezervace a její ochranné pásmo
Chování turistů – bezpečnost
Nemožnost jiného než vojenského využití
Nemožnost regulace využití území – nejsou licence, které ovlivňuje obec
Omezení rozvoje ve směru sever-jih
Špatně vymezené plochy ochrany přírody a krajiny – duplicitně a v zastavěném území
Převod vlastnictví – stát (F. a P. O.) × obce – blokace rozvoje, obec to nemůže ovlivnit
Stanoviska orgánů ochrany přírody a krajiny dle politické situace a potřeby –
častý nesoulad výkladu hodnot
Legislativní problém – správní řád – chybí místní příslušnost a neznalost území
+ nulová odpovědnost „námitkářů“
Pásmo hygienické ochrany – nemožnost využití chemie – prašnost, sjízdnost – část nehody
R. 1998 vymezení hranic a neexistence zákona o NP
Chybí kontinuita dohod a názorů MŽP dle politické situace (odbornost × politika)
Nízká prostupnost hranice z důvodů ochrany přírody a krajiny (klidová území)
Problémové vedení cyklostrasy přes chráněné území, nevhodné umístění parkoviště
TI – chybí vodovod a kanalizace – dimenze pro ekvivalentní obyvatele není pro cestovní ruch
Větrné elektrárny – chybí koordinace
Nízká ekonomická síla obcí
Nízká občanská vybavenost (není pro cestovní ruch)
Nápady
Podpora ekologických projektů, které vedou k rozvoji regionu (ekoturistika, energie)
Studie potenciálu alternativních zdrojů energie i pro NP – informovanost
Udržení stavu cyklo a běžeckých tras
Lipensko
Lipensko
Sternstein, Kapličky,
pravý přeh Lipna, Stožec
Sternstein, Kapličky,
Kramolín, Špičák,
Hochficht , Zadov, Churáňov
Lipno nádrž
trojúhelník Lipno,
Vyšší Brod, Rožmberk
Lipno nádrž - Horní Planá
Horní Planá, Lenora, Volary, Zbytiny
pravý břeh Lipna
Lipensko
41 lokalit NATURA 2000
Churáňov
Blanice
Horní část Lipna
levý břeh Lipna
0
1
0
5
0
1
0
5
0
2
0
0
0
0
0
0
1
0
0
1
0
0
2
1
4
0
Lipensko
NP a CHKO
Kapličky
celé území
celé území
0
1
2
0
1
1
1
1
0
celé území
celé území
Boletice – vojenský prostor
3
2
2
Hranice
Čertova stěna
209
Záměr splavnění (blokace ČEZ, TI)
Záměry cyklotras - a) hlavní páteř, b) okruh kolem Lipna vč. in-line dráhy napojení
na Nová Pec, c) napojení na vnitrozemí, na Rakousko a Bavorsko, d) zahuštění kde
to má smysl, e) odpočívadla, hygienická zařízení
Využití ploch Natur Park Lipno pro zážitkovou turistiku
Bývalá rota PS – wellness hotel
Rozšíření silnice III. třídy
Lanová a sjezdová dráha
Páteřní běžecká trasa
Areál sjezdování včetně technického vybavení – dopravní a technická infrastruktura
Rozhledny
Rekreační komplex, přístaviště yacht
Polipenský vodovod
TI – ČOV, vodovod, kanalizace
Fotovoltaická elektrárna a kotelna na biomasu
Šumavské elektrické dráhy
Definice vodních ploch pro sport (vodní lyže) – stabilní výška rekreační vodní hladiny,
přednost před energetickými účely
Společné zařízení výcvikových prostor pro armádu i pro sport (střelba, offroad)
Zkapacitnění silnice
Splavné části Vltavy pro turisty – vyřešení koncepce, pravidla, regulace, dohled
Zpřístupnění lokalit ze studie alternativních zdrojů přímá realizace
Rozšíření kapacity lyžařského areálu
Biologické odpady - likvidace
Rozšíření areálu včetně lanovky
Spolupráce s NP na tvorbě zooparku a stezek
Obnova parku Adalberta Stiftera
Obnova církevních památek
Obnova technických a jiných kulturních památek (Schwarzenberský kanál)
Divoká Vltava
1
celé území
3
Přední Zvonková
Zadní Zvonková - Nová Pec
Nová Pec – hraničník (Hochficht)
bývalé hraniční území (dráty)
Špičák – vojenský újezd
Horní Planá, Kapličky
Karlovy Dvory
v osadách i kempech
Horní Planá
Lipno/Vltava – Horní Planá
1
1
0
3
0
2
0
1
1
1
0
1
0
levý břeh Lipna
Vltava
celé území
Kramolín
celé území
Zadov, Churáňov
celé území
celé území
0
1
1
3
1
0
3
0
0
0
1
3. skupina – Borová Lada, Kvilda, Kubova Huť, Stožec, Kratušín, Drslavice
210
Klady
Atraktivní území pro turisty
NP a CHKO – dobrá značka území
Fenomén klidu
Blízkost hranic rozšíření možností území
Historie a historické stopy v území
Zachovalá a krásná příroda
Patriotismus i „náplavy“
Dopravní dostupnost (silnice i železnice), nejvýše položená železniční stanice
Schopnost („otužilost“) vyrovnat se s tvrdšími podmínkami
Tuzemská i zahraniční poptávka po turismu (pro všechny vrstvy obyvatel)
Čisté venkovské životní prostředí
Čistá voda – zejména Blanice
Opravené sakrální stavby
Kvilda
Borová Lada a všechny obce v NP a CHKO
Borová Lada a všechny obce v řešeném území
celé území
celé území
celé území
celé území
Kubova Huť
celé území
celé území
celé území
celé území
Kratušín
1
0
0
0
0
0
0
0
2
1
1
0
0
Problémy
Nedostatečná podpora státu při ochraně kulturních památek (Husova lípa)
Kritický stav místních komunikací
Kratušín + celé území
celé území
1
2
Nedostatečné prostředky na kanalizaci u malých obcí
Stavební uzávěra na přehradu
Zastaralý vodovodní řad, nejasná pravidla pro poskytnutí dotace
Nedostatek pracovních míst v místě – především kvalifikovaných, chybí rozmanitost
Malé rozpočty obcí
Koordinace údržby silnic mezi obcemi
Nedostatečné zásobování základním sortimentem – potraviny
(placeno z peněz obce – zajíždění pojízdné prodejny)
Černé skládky
Zvýšené nároky na infrastrukturu způsobené tlakem turismu (finančně dopadá na obec)
Nechuť investorů investovat do širšího zázemí – turistické infrastruktury a nabídky aktivit
Střídání koncepcí (státu) – nejistota rozvoje obcí
Špatná legislativa – malý ekonomický příjem pro obce
Nedostatek obecních pozemků – restituce
Odchod lidí mimo území
NP – 1. zóna – bariéra pohybu
Špatná demografická struktura – ekonomický status obyvatelstva
Špatná komunikace mezi ekology a obcemi, ignorování obcí
Nedostatek financí na obnovu bytového fondu
Málo pravomocí, příliš odpovědnosti
Prostituce kolem silnice I. třídy
Nízká komunikace mezi podnikatelskými subjekty
Množství zanedbaných ploch v krajině - sukcese
Nulová provázanost turistických služeb mezi NP, CHKO a okolím
Nulová koncepce využívání biomasy – hlavně dřevo
Nevyváženost turistické sezóny
Nepoměrná kritéria přidělování dotací obcím
Hygiena životního prostředí mimo NP
Nedořešené pozemkové vztahy (restituce)
Velká vzdálenost hasičů, záchranky, policie
Malá obslužnost území hromadnou dopravou pro místní i turisty
Zatížení státní správou (o jeden stupeň navíc)
Střet zákonných zájmů – obce a NP
Nulová daň z nemovitosti z území NP
Nápady
Změna zákona o rozpočtovém určení daní a daní z nemovitostí –
řešení ekonomických problémů obcí
Infrastruktura pro „kryté“ sporty – zabezpečení turistických služeb při nepříznivém počasí
Posílit spolupráci mezi obcemi (regionální a finanční), finanční podpora
ze stany státu a kraje
Dotace na rekonstrukci obecních bytů a na výstavbu infrastruktury (ČOV)
Zachování základního školství – dostupnost, umístění
Koordinace umisťovaní občanského vybavení v území (hierarchizace center)
Vybavit lyžařské areály (zasněžování, osvětlení, stravování…)
Páteřní systém hromadné dopravy, malé autobusy, převoz kol (zapojení kraje)
Systém záchytných parkovišť a využití jejich výnosů pro obec
Koordinace a kofinancování komunálních služeb ze strany kraje
(silnice, vodovody) – provozovatel kraj a obce si najímají služby
celé území
Kratušín
Drslavice, Zábrdí, Kratušín
celé území
celé území
Drslavice
3
0
2
1
3
0
Drslavice, Kratušín
0
Drslavice, Kratušín, Kubova Huť
Kvilda, Kubova Huť, celé území
Kvilda, Kubova Huť, celé území
celé území
celé území
celé území
Borová Lada, Kvilda
NP
celé území
celé území
celé území
celé území
Stožec, Kubova Huť
celé území
celé území
celé území
celé území
celé území
celé území
celé území
Stožec
Stožec
Stožec
Stožec
Stožec
Stožec
0
3
1
3
7
0
0
0
1
0
0
3
0
1
0
0
0
1
0
1
0
0
0
0
1
1
celé území
6
celé území
2
celé území
2
celé území
celé území
celé území
Kubova Huť
Kubova Huť, Stožec
celé území
2
1
3
celé území
6
3
0
211
B Setkání 27. 2. 2008
Poznámky z pracovní konzultace související s rozpracovanou analytickou etapou „Územní studie Šumava“ (ÚSŠ)
Termín jednání: středa 27. února 2008
Místo jednání: Český Krumlov; Pozemkový úřad, Plešivec 287
Přítomni: Ing. Jan Nejedlý, ředitel PÚ Český Krumlov (Jiří Hůlka,
starosta Horní Planá /Dipl. Ing. Roman Urbanec, Ph.D., jednatel
Agrowald Rožmberk, s. r. o. /Ing. Václav Valenta, jednatel společnosti FARMA MILNÁ, s. r. o. /Ing. Vladimír Mackovič, odborný
garant zpracování přírodního pilíře ÚSŠ
Po představení přítomných a po vstupní informaci o rozpracované
analytické etapě „Územní studie Šumava“ účastníci formulovali
a vzájemně diskutovali svoje zkušenosti a názory na faktory, které
mohou ovlivnit dlouhodobý vývoj šumavského osídlení. V diskusi
byly formulovány následující podněty a připomínky:
Sociální pilíř
NP Šumava byl zřízen usnesením vlády. Obce, na jejichž
správním území byl park zřízen, se při správě svého území
opírají o zákon o obcích. Přesto, že pravomoci obcí vychází ze
zákona, musí akceptovat na svém území omezení, která jsou
de facto odvozena od pravomocí daných usnesením vlády.
Zákon o NP Šumava nebyl za 15 let trvání NP dopracován.
Podle původního záměru na zřízení NP měly být hledány možnosti
koexistence ochrany přírody, rekreace a osídlení, měl být upřesňován a zdůvodněn rozsah území NP. Z hlediska dosavadních
zkušeností samospráv šumavských obcí však dominuje ochrana
přírody bez ohledu na požadavky osídlení, na možnosti rekreace
a hlubšího systémového posouzení vyvolaných dopadů.
V území by měli být vytvářeny takové podmínky, které přispějí
ke stabilizaci trvalých obyvatel Šumavy a jejich přirozenému
nárůstu. Je žádoucí podporovat vytváření dlouhodobých vazeb obyvatel na „své“ území (na rozdíl od zvyšování počtu obyvatel umožněním druhotného bydlení).
Ekonomický pilíř
Obce ve velkoplošně chráněných územích mají omezené
spektrum možností činností ve svém správním území. Tato
omezení lze i případně ekonomicky vyčíslit, ale pro jednání
o jejich kompenzaci nejsou určeny příslušné kompetence.
Záměry na druhé straně hranice nemusí projít tak složitým
schvalovacím režimem, kterým musí projít záměry na české
straně. Přitom kvalita přírodní složky je srovnatelná. České záměry jsou proto méně konkurenceschopné.
O převodu státní půdy mezi resorty (obrana, životní prostředí)
nebo na obce, na jejichž správním území státní půda leží,
by mělo být rozhodnuto na základě systémového posouzení
možných dopadů na režim území.
212
Studie MZe prokázala, že nezbytná údržba kulturního charakteru krajiny prostřednictvím zemědělců má třetinové náklady ve
srovnání s jinými formami (účelové technické podniky apod.).
Existují rozdílné výše dotací na údržbu krajiny v obdobných podmínkách. V ČR (1 100 Kč/ha), v Rakousku (7 400 Kč/ha) a v Německu (14 000 Kč/ha). Je otázkou do jaké míry jsou rozdíly
ovlivněny rozdílnou životní úrovní v jednotlivých zemích.
Pokračuje trend úbytku pracovních příležitostí v místě (ukončení výroby v Liře, pila v Hůrce končí 29. 2. 2008).
Přírodní pilíř
Neměl by pokračovat dosavadní trend úbytku zemědělské
půdy. Některé plochy jsou ponechávány přirozené sukcesi. Ke
stabilizaci udržovaných nelesních ploch by bylo možné i na
dále využívat a rozvíjet systém evidence pozemků ELPIS.
Jako jeden z indikátorů využívání území by měl být využíván
podíl zemědělské půdy z celkové výměry.
Nedostatečně jsou formulovány dlouhodobé koncepce NP ve
vztahu například k pěstování energetických plodin, alternativním
zdrojům. Vyjádření k záměrům jsou často negativní aniž by byla
naznačena možnost hledat kompromisní řešení (např. navržená
kapacita je zamítnuta jako vysoká, ale není naznačeno jaká kapacita je v dané lokalitě z hlediska ochrany přírody přijatelná).
Na celém území NP nejsou obdobné přírodní podmínky. Výrazně se odlišuje například Lipensko od centrální Šumavy.
Přesto je na celém území NP uplatňován jednotný přístup.
Z hlediska myslivosti se jeví nesrozumitelný rozdílný přístup
k zastoupené zvěři na území NP (výrazně snížen stav jelenovitých ve srovnání s jinou zvěří, jako např. rys, vydra, vlk, los).
Využívat zkušenosti a poučit se z chyb, které vznikly na druhé
straně hranice (rekreace, výstavba, režim údržby krajiny, pravomoci obcí, výstavba větrných elektráren, kompenzace újmy
apod.).
Pufrační pásmo na hranici, jako ochrana německých a rakouských lesů před kůrovcem.
Zapsal a účastníkům jednání záznam mailem zaslal 28. února 2008
Vladimír Mackovič
C Ochrana přírody a krajiny na německé
a rakouské straně Šumavy
(Ing. Alena Šimčíková)
Přírodní park Bavorský les (Bayerischer Wald)
Vyhlášen roku 1967, z jádrové části vznikl 1970 NP Bavorský les.
Plocha 3 077 čtverečních kilometrů. Tvoří více než 3 % plochy Bavorska a patří k největším přírodním parkům Bavorska
a i celého Německa. Žije zde cca 290 000 lidí.
Úkolem přírodního parku Bavorský les je především ochrana
přírody, péče o krajinu, vytváření rekreačních možností pro
obyvatelstvo.
Součást biosférické rezervace UNESCO.
Krajina je součástí největší lesní oblasti střední Evropy. Les
zde má podíl přibližně 50 %.
Představuje strukturovanou rozmanitou krajinu obhospodařovanou malorolníky přírodě blízkým způsobem.
Jádrové části parku jsou v přírodních rezervacích a lokalitách
Natura 2000.
Extenzivní zemědělství a lesnictví umožnilo mnohde vznik nových biotopů.
Změna struktury zemědělství v Německu – ekonomicky se nevyplácí hospodaření na těžko obdělávatelných plochách tím je
ovlivněna údržba krajiny, jsou tak ohroženy biotopy i samotná
druhová ochrana.
Vznikají lada a tím se ztrácí kvalita životního prostředí na něž
jsou vázány rostlinné a živočišné druhy.
Ostatní plochy jsou naopak velmi intenzivně zemědělsky a lesnicky využívané.
Řešení problému – je využíváno řady programů (EU, Bavorský
stát) na podporu údržby těžko obhospodařovatelných míst
(zejména vlhké louky, chudé louky, údolní nivy a rašeliniště –
renaturalizace).
Bayerischer Wald, Český les, Šumava a Mühlviertel – největší souvislá lesní oblast ve střední Evropě
213
Přírodní park Bavorský les zajišťuje organizační stránku využití
programů, podporu a kompetentní poradenství.
Správa parku podporuje regionální rozvoj: ekologické zemědělství a pěstitelství – zakládání nových ovocných sadů; vydává např.
podrobné informace o pěstitelích a producentech v regionu.
Národní park Bavorský les
Založen 1970 jako první v Německu, rozšířený o nový park
1997 (oblast Falkenstein-Rachel).
Celková plocha 24 250 ha je rozdělena na 11 regionálních
služebních stanovišť.
Součást biosférické rezervace UNESCO.
Pro management je stanoven plán (NP – VO Nationalparkverordnung), přesně stanoví oblasti, kde jsou přípustná určitá
opatření včetně přechodných ustanovení pro rozšířenou část
(Falkenstein-Rachel-Gebiet).
Odborný dohled má bavorské státní ministerstvo ŽP, zdraví
a ochrany spotřebitele.
Zonace NP Bayerischer Wald
Zóna I (Naturzone) přírodní zóna
průběh přírodních procesů má přednost
v podstatě žádné plánování zásahu člověka
Plocha : 10 489 ha (= 43 % celkové plochy)
Zóna II (Entwicklungszone) zóna vývoje
rozdělena na tři oblasti
lesy by měly být postupně přenechány přírodnímu vývoji
Plocha 8 794 ha (= 36 % plochy parku) se dále dělí na při typy:
Zóna II a (lesy ve vysokých polohách severozápadní části –
oblast rozšíření)
Do roku 2017 by zde měla být účinně použita opatření v boji proti
kůrovci, aby se zabránilo rychlému a plošnému zániku smrkových lesů.
Plocha II a zaujímá 1.411 ha.
Zóna II b (ochranná zóna vysoko položených lesů – oblast
rozšíření)
Do roku 2017 by zde měla být rovněž použita účinná opatření
v boji proti kůrovci.
Plocha II b zaujímá 2 162 ha.
Zóna II c (oblast mezi ochrannou zónou kolem vysoko položených lesů v části rozšíření a v okrajových částech)
Lesy by měly postupně přivedeny k přirozenému vývoji.
Plocha II c zaujímá 5 221 ha.
Zóna III, (Randbereich) okrajová část
trvale účinná opatření na ochranu sousedních lesů
Plocha 4 542 ha (= 19 % plochy parku)
214
Zóna IV, (Erholungszone) rekreační zóna
zajištění funkce zařízení pro návštěvníky
zajištění provozu
Plocha 410 ha (= 2 % NP)
Zdroj: Zonierungskarte <pic/karte_zonierung_gesamt.jpg> (JPG 0,1 MB)
http://www.nationalpark-bayerischer-wald.bayern.de/detail/waldmanagement/
zonierung/ausfuehrlich.htms
Stručná charakteristika NP:
nepřerušená kontinuita osídlení, s tím související hustší infrastruktura
kontinuální způsob péče o krajinu – extenzivní zemědělství
a lesnictví
dynamika zonace parku směřuje k bezzásahovosti
jasně identifikovatelná návštěvní místa umožňují usměrnění
návštěvníků
přístup správy je daleko více otevřený veřejnosti, založený na
maximálním přiblížení funkce přírodních procesů a jejich porozumění návštěvníky např. průvodcovské služby, komentované
vycházky, stanování v „divoké přírodě“, větší důraz na péči
o návštěvníka, preference „poučeného“ návštěvníka
rekreace se soustředí na pěší a cykloturistiku a na prožitek
z přírody
preference autobusové dopravy před dopravou osobními
vozy
národní park není izolovaná jednotka je provázaný mnoha
vztahy s okolím, proto musí být zajištěno, aby přírodní vývoj
lesa v parku neměl žádný negativní vliv na okolí
Mühlviertel – Horní Rakousko:
lesnatá oblast s políčky charakteristická žulovými viklany, využívaná zejména k rekreaci, není plošně chráněná institutem
ochrany přírody
Národní park Mühlviertel (Rechberg) v jihovýchodní části Horního Rakouska nesousedí přímo s ČR
plocha 317 ha
typické žulové formace
extenzivní zemědělství uvnitř parku zachovalo cenné biotopy
pěší turistika, horská kola, prožitek pobytu v přírodě
výstavy pod širým nebem
znovu obnoven chov ovcí na údržbu krajiny a pro poučení návštěvníků
informace o lidovém léčitelství a pěstování bylin
prodej přírodních produktů
Zdroj: http://www.naturpark-muehlviertel.at/
Sídla se zachovalou urbánní formou a prostorovou kvalitou
základní sídelní jednotka
katastr
Švihov díl 3 - Chvalovice
Jirkalov
Kamenná Lhota
Koryto, Psí Koryto
Sudslavice
Přečínské Chalupy
Švihov díl 2 - Škarez
Švihov díl 1 - Švihov
Kratušín
Kvilda díl 2 - Františkov
Jaroškov
Úbislav
Škarez 2.díl
Čábuze
Tejmlov
Bošice
Lhota nad Rohanovem
Milíkov
Přečín
Peckov
Bořanovice
Pravětín
Vnarovy
Výškovice
Vrbice
Hodonín
Masákova Lhota
Putkov
Vyšší Brod
Horní Dvořiště
Horní Planá
Hořice na Šumavě
Stachy
Frymburk
Vimperk
Vyšovatka
Ptákova Lhota
Hamerské domky
Vilémov
Hrabice
Račov
Pernek
Zvěřenice
Svinná Lada
Dobrá
Mlynářovice
Švihov u Lažišť
Stachy
Hrabice
Koryto
Výškovice u Vimperka
Přečín
Švihov u Lažišť
Švihov u Lažišť
Kratušín
Kvilda
Jaroškov
Úbislav
Šumavské Hoštice
Čábuze
Javorník u Stach
Javorník u Stach
Lhota nad Rohanovem
Lhota nad Rohanovem
Přečín
Vlkonice u Vacova
Bořanovice u Vimperka
Pravětín
Vrbice u Vacova
Hodonín u Zdíkovce
Masákova Lhota
Putkov
Vyšší Brod
Horní Dvořiště
Horní Planá
Hořice na Šumavě
Stachy
Frymburk
Vimperk
Vyšovatka
Žár u Čkyně
Kvilda
Kvilda
Hrabice
Račov
Pernek
Zvěřenice
Svinná Lada
České Žleby
Mlynářovice
hodnota
A
A
A
A
A
A1
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A2
A3
A3
A3
A3
A3
A4
A4
B
B
B1
B1
B2
B2
B2
B3
C
C1
C1
C1
vysoká
architektonická
hodnota
poznámka
x
x
x
x
x
x
x
pouze cenné jádro
pouze cenné jádro
pouze cenné jádro
pouze cenné jádro
pouze cenné jádro
pouze cenné jádro
pouze cenné jádro
x
x
x
x
x
x
215
základní sídelní jednotka
katastr
Hlásná Lhota
Jelení
Saladín
Hlásná Lhota
Nová Pec
Saladín
hodnota
C2
D
D2
vysoká
architektonická
hodnota
x
x
x
poznámka
legenda
písmeno – dochovalost jádra – 5 stupňů / číslo – urbanistická hodnota nové zástavby – 5 stupňů
Zachovalost plužin
obec
Strážný
Vimperk
Vimperk
Vimperk
Volary
Volary
Záblatí
Záblatí
Záblatí
Zbytiny
Zbytiny
Vimperk
Volary
Kvilda
Boletice
Borová Lada
Buk
Drslavice
Frymburk
Horní Planá
Horní Planá
Horní Vltavice
Horní Vltavice
Horní Vltavice
Křišťanov
Lenora
Nicov
Přední Výtoň
Stachy
Stožec
Strážný
Strážný
Strážný
Strážný
Šumavské Hoštice
Šumavské Hoštice
Vimperk
Vimperk
216
základní sídlení jednotka
Hliniště
Pravětín
Skláře
Veselka
Krejčovice
Mlynářovice
Hlásná Lhota
Křišťanovice
Řepešín
Koryto
Sviňovice
Lipka
Milešice
Bučina
Maňávka, Česká Maňava
Knížecí Pláně
Plánička
Švihov
Milná
Hodňov
Pernek
Nová Horní Vltavice
Račí
Žlíbky
Markov
Houžná
Studenec
Zadní Výtoň
Jaroškov
České Žleby
Řasnice
Dolní Světlé Hory
Horní Světlé Hory
Silnice
Škarez 2.díl
Vojslavice
Bořanovice
Boubská
zachovalost plužin
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A
A-B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B
obec
Vimperk
Vimperk
Vimperk
Vimperk
Volary
Záblatí
Záblatí
Záblatí
Zdíkov
Vacov
Loučovice
Nicov
Nicov
Vacov
Boletice
Borová Lada
Drslavice
Horní Vltavice
Horní Vltavice
Lipno nad Vltavou
Loučovice
Nicov
Přední Výtoň
Přední Výtoň
Stachy
Stachy
Stožec
Stožec
Strážný
Strážný
Šumavské Hoštice
Vacov
Vacov
Vacov
Vacov
Vimperk
Vimperk
Vimperk
Volary
Vyšší Brod
Záblatí
Záblatí
Zdíkov
Zdíkov
Želnava
Buk
Kratušín
Vacov
základní sídlení jednotka
Hrabice
Klášterec
Vimperk-střed
Výškovice
Horní Sněžná
Albrechtovice
Horní Záblatí
Petrovice
Branišov
Vacov
Dvorečná
Nicov
Milov
Benešova Hora
Boletice
Černá Lada
Švihov
Březová Lada
Polka
Slupečná
Mnichovice
Řetenice
Jasánky
Pasečná
Jirkalov
Michalov
Nové Údolí
Stožec
Stodůlky
Strážný
Šumavské Hoštice
Nespice
Přečínské Chalupy
Rohanov
Vlkonice
Křesanov
Cejsice
Solná Lhota
Soumarský most
Vyšší Brod
Saladín
Zvěřenice
Hodonín
Račov
Želnava
Vyšovatka
Chlístov
Žár
zachovalost plužin
B
B
B
B
B
B
B
B
B
B?
B+
B+
B+
B+
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C
C?
C?
C?
legenda
A – zachovalá /B – částečně zachovalá /C – fragmenty plužin
217
Sídla s narušenou urbánní strukturou
okr.
obec
CK
Boletice
CK
Boletice
CK
Boletice
CK
Boletice
CK
Boletice
CK
Boletice
CK
Boletice
PT
Borová Lada
CK
CK
CK
CK
CK
Frymburk
CK
Frymburk
CK
Frymburk
CK
Frymburk
CK
Frymburk
CK
Frymburk
CK
Horní Dvořiště
CK
Horní Dvořiště
CK
Horní Planá
CK
CK
CK
Horní Planá
CK
Horní Planá
CK
Horní Planá
CK
Horní Planá
CK
Horní Planá
CK
Horní Planá
CK
Horní Planá
CK
Horní Planá
CK
Horní Planá
PT
Lenora
CK
Lipno nad Vltavou
CK
Lipno nad Vltavou
CK
Loučovice
CK
Loučovice
CK
Loučovice
PT
Nová Pec
PT
Nová Pec
PT
Nová Pec
CK
Přední Výtoň
CK
Přední Výtoň
PT
Stachy
PT
Strážný
PT
Strážný
PT
Vacov
PT
Vimperk
PT
Vimperk
PT
Volary
218
část obce
Boletice
Boletice
Boletice
Boletice
Boletice
Boletice
Boletice
Borová Lada
Plánička
Plánička
Plánička
Blatná
Frymburk
Milná
Milná
Milná
Milná
Český Heršlák
Český Heršlák
Bližší Lhota
CK
Horní Planá
Hory
Hory
Hory
Hory
Hory
Hory
Hory
Hory
Lenora
Slupečná
Slupečná
Loučovice
Loučovice
Loučovice
Láz
Nová Pec
Nové Chalupy
Přední Výtoň
Přední Výtoň
Stachy
Řasnice
Strážný
Vacov
Cejsice
Vimperk I
Volary
ZSJ
Arnoštov
Boletice
Boletice
Boletice
Polná
Polná
Polná
Borová Lada
Plánička
Plánička
Plánička
Blatná
Frymburk
Milná
Milná
Milná
Milná
Český Heršlák
Český Heršlák
Přední Zvonková
CK
Horní Planá
Hory
Hory
Hory
Hory
Hory
Hory
Hory
Hory
Lenora
Slupečná
Slupečná
Loučovice 1.díl
Loučovice 2.díl
Martínkov
Nová Pec
Nová Pec
Nové Chalupy
Předmostí
Přední Výtoň
Churáňov-samoty
Řasnice
Strážný
Vacov
Cejsice
Vimperk-střed
Volary-střed
ZSJ díl
urb hodnota
Arnoštov
4
Boletice
E4
Dolany
D4
Podvoří
D5
Polná
D4
Květušín
E4
Dětochov
E5
Borová Lada
D4
C4
Radslav
D5
Jestřábí I
5
Jestřábí III
5
Blatná
E4
Frymburk
A5
Milná
D4
Hrdoňov
E4
Hruštice
E5
Lojzovy Paseky
C5
Český Heršlák
E4
Valtrov
4
Přední Zvonková
E4
Horní Planá - chat. Kol.
4
Horní Planá
B4
Hory
E4
Hůrka -chatová kolonie I
4
Hůrka -chatová kolonie II
5
Hůrka a
4
Karlovy Dvory
D4
Maňava
D4
Žel. Zast Černá v Poš.
B4
Jenišov
E4
Lenora
C4
Slupečná
D4
Kobylnice
E5
Loučovice 1.díl
5
Loučovice 2.díl
5
E4
Nová Pec díl 1
E4
Nová Pec díl 2
E4
A4
Předmostí
E4
Přední Výtoň
D4
Churáňov 2
C4
Řasnice
D5
Strážný
D4
Vacov
A4
Cejsice díl 1
D4
Vimperk-střed díl 1
A4
Volary-střed
C4
okr.
CK
CK
CK
PT
PT
PT
obec
Vyšší Brod
Vyšší Brod
Vyšší Brod
Zbytiny
Zbytiny
Zdíkov
část obce
Dolní Jílovice
Studánky
Vyšší Brod
Blažejovice
Zbytiny
Zdíkov
ZSJ
Dolní Jílovice
Studánky
Vyšší Brod
Blažejovice
Zbytiny
Zdíkov
ZSJ díl
Kyselov
Studánky
Vyšší Brod
Blažejovice
Zbytiny
Zdíkov
urb hodnota
E4
C4
A4
D4
D4
A4
legenda
pův.urb. struktura
A – zcela zachována /B – mírně narušená /C – narušená /D – téměř nečitelná /E – zaniklá
nová zástavba z hlediska vztahu k původní struktuře sídla a krajinnému rázu
1 – vhodně doplňující /2 – mírně narušující /3 – narušující /4 – silně narušující /5 – devastující
219
Územní studie ŠUMAVA
Objednatel:
Jihočeský kraj
U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice, IČ: 708 906 50
zastoupený:
ve věcech smluvních RNDr. Jan Zahradník, hejtman kraje,
ve věcech technických JUDr. Luboš Průša, ředitel KÚ Jihočeského kraje, PhDr. Jan Stráský, poradce hejtmana, Ing. arch. Radek Boček,
vedoucí odd. územ. plánování
Zhotovitel:
České vysoké učení technické v Praze (dále jen „ČVUT“), veřejná vysoká škola, Fakulta architektury
Zikova 4, 166 36 Praha 6, IČ: 6480 7700
Tel. 224 354 981, mail: [email protected]
zastoupený:
ve věcech smluvních Doc. Ing. arch. Ir. Zdeněk Zavřel, na základě prohlášení rektora ČVUT,
ve věcech technických a autorských Ing. arch. Jitka Mejsnarová, autorizovaný architekt,
ve věcech technických a organizačních Ing. arch. Vít Řezáč
Autorský kolektiv
Sociální pilíř
Ing. arch. Jitka Mejsnarová
RNDr. Jiří Jedlička
Ing. Kateřina Vrbová
Přírodní pilíř
Ing. Vladimír Mackovič
Ing. Terezie Černochová
Ing. Alena Šimčíková
Ing. Zdeněk Zídek
Ing. Stanislav Mach
Ing. Květa Zelenková
Ing. Dan Bubák
Ing. Pavel Lhotský
Hospodářský pilíř
Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc
Ing. arch. Miroslav Krátký
Hodnoty
Ing. arch. Laura Jablonská
Ing. arch. Martin Augustin, PhD.
Zdeňka Zymáková
Grafika
Ing. arch. Tomáš Russe
Ing. Daniel Franke
Ing. arch. Jakub Vorel, PhD.
Ing. Filip Drda
Sazba
Jitka Krajdlová
Ing. arch. Zdeněk Černý

Územní studie ŠUMAVA - Geoportál Jihočeského kraje

Transkript

Podobné dokumenty

kasinové hry