Rybářský týdeník

Rybářský týdeník
4/14
číslo
27.
ledna
3. ročník
4 Elements Group s.r.o.
Pro milovníky ryb, rybaření - jediný elektronický týdeník pro rybáře v Česku, Moravě a Slezsku
Kapra můžeme jíst bez obav, ostatní druhy jsou ohroženy
Praha – Z více než stovky druhů ryb a vodních tvorů, které se
běžně objevují na talíři, si lze podle Greenpeace zcela bez obav
dopřát jen kapra.
Makrela, ďas, žralok, úhoř, ale
i některé druhy tresky. To je jen
několik z rybích druhů, které
ekologové doporučují z jídelníčku vynechat úplně. „Oblíbené
druhy velkých ryb, jako je tuňák,
mečoun, treska a platýs jsou
v opravdových nesnázích, jejich
populace na celém světě klesly o 90 procent – prostě jsme je snědli. Zvláště kritická je situace v evropských vodách,“ uvádí Greenpeace.
Další druhy lze doporučit podle toho, kde a jakým způsobem jsou loveny. Candáta Greenpeace doporučuje pouze z evropského rybníka,
pokud dostanete chuť na pstruha, měli byste upřednostnit toho potočního. Sledí populace na severu Evropy je vydrancovaná, zákazníci
by si proto měli v obchodech vybrat takového, který byl uloven v jiných částech Atlantiku.
Na oblasti záleží u lososa. Zatímco lov u břehů Skotska, v Aljašském zálivu či u ruského poloostrova Sachalin lososí populaci neohrožuje,
lososům odjinud by se konzumenti měli vyhnout. Pečlivě je nutné vybírat i v případě pangase, tuňáka či sardinky.
Oproti přehledům z minulých let se situace nejvíce zhoršila u tresek, lososů, ďase či candáta. Vypadly také některé doporučené oblasti
lovu u sledě, tuňáka a makrely. V žebříčku se letos poprvé ocitl humr. Až na výjimky Greenpeace jeho lov nedoporučuje.
Podle odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství FAO je nyní vyloveno, přeloveno nebo vyčerpánu téměř 90 procent hospodářsky
významných druhů ryb. V mnoha zemích chybí závazná pravidla pro rybolov, jinde jsou kvóty pro množství ulovených ryb příliš velkorysé,
varuje Greenpeace. Každá pátá ryba byla navíc podle organizace ulovena ilegálně.
Zdroj: E15
Veterináři vyhodnotili kontroly prodeje kaprů
Praha – Každoročně se o Vánocích zaměřují inspektoři krajských veterinárních správ na sezónní prodej kaprů v ulicích. V posledních týdnech roku 2013 uskutečnili inspektoři veterinárních správ přes 600 kontrol, ve 20 případech zjistili závady, což jsou asi 3 %. Nejvíce pochybení bylo administrativního rázu, někteří prodejci včas nenahlásili, kdy a kde budou ryby prodávat. Na dalším místě to bylo špatné nakládání
s odpady (prodejce nebyl schopen doložit, jak odpad likviduje) a za další to bylo neodborné nakládání s používanými nástroji a nevhodné
omračování. Ve všech případech bylo zahájeno správní řízení za účelem udělení pokuty, ty se budou pohybovat v řádu tisíců korun.
Byly zjištěny také dva případy špatného označení „třeboňský kapr“, čímž byli zákazníci uváděni v omyl. V tomto případě musejí prodejci
v Plzeňském kraji a v Praze počítat s udělením citelnější pokuty, neb jde o klamání zákazníků, což znamená, že se pokuta bude pohybovat
v řádu desetitisíců korun.
Zdroj: SVS
Zdroj znečištění Loučné, kde uhynuli pstruzi, zatím neznámý
Litomyšl – Inspektoři zatím nevědí, co způsobilo opakovaný úhyn ryb v řece Loučná u Litomyšle. Ryby v řece otrávila znečištěná voda,
která obsahovala ve vyšší koncentraci ionty amoniaku. Případem úhynu ryb se zabývá policie a Inspekce životního prostředí.
K úhynu ryb došlo 11. a 16. ledna. Poprvé rybáři odhadli, že uhynulo na 1,5 tuny a škodu vyčíslili na více než půl milionu korun. Podruhé
hasiči vylovili z řeky 120 kilogramů mrtvých ryb. Co bylo zdrojem znečištění, zatím inspektoři nevědí. Ředitel oblastní pobočky Inspekce
životního prostředí Jan Šimerda řekl, že zdroj hledají. „V současné době víme jen jedno, že příznaky otravy u pstruhů napovídají na otravu čpavkovými produkty respektive dusíkatými látkami.
Ale kde se vzaly v té vodě, nejsme zatím schopni říct, stále se to vyšetřuje,“ uvedl. „Musíme projít všechna možná povolení, všechny další doklady, nějaké provozní řády jsou na čističce. A všechny tyto věci musíme nejprZdroj: ČRo
ve prozkoumat a vyšetřit, ke kterému porušení došlo. Nebo jestli se porušila technologická kázeň,“ vysvětlil. Policejní deník - nejkvalitnější a nejrychlejší
krimi zpravodajství v Česku
přepadení, loupeže, vraždy, dopravní nehody, policejní akce
www.policejnidenik.cz
Oblázek - čtení pro všechny maminky a jejich rodiny
recepty, rady, zkušenosti, články, rozhovory, diskuse
www.oblazek.cz
Rybářský týdeník
Dolánecký potok už vede jinudy…
Podbořansko – Dolánecký potok nad Nepomyšlí na Podbořansku už teče jinudy. Vodní tok byl ve druhé polovině 20. století, kdy se odvodňovala okolní pole, napřímen a sveden do koryta z tvárnic. Nedávno došlo na opětovné přeložení jeho trasy. Nově vede přirozenou
údolnicí a svým průběhem se přibližuje původní přirozené trase potoka.
„Nové koryto potoka se skládá z 53 protisměrných oblouků a mezilehlých přímých tratí. Na trase jsou průtočné tůně, brod a skluz. Revitalizací se řešila náprava minulých úprav, které koryto toku napřímily,“ sdělil Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře. Díky vybudování oblouků
se délka koryta u Nepomyšle zvýšila z 1 080 na 1 197 metrů.
Projekt stál přes čtyři miliony korun a přispěla na něj Evropská unie. Revitalizace si klade za cíl několik zlepšení – potok má vytvořit pestřejší podmínky pro živočichy, zlepšit stav krajiny a také zpomalit povodňovou vlnu v korytě zadržením vody. „Další úseky Doláneckého
potoka nejsou zasaženy necitlivými úpravami minulé doby, takže podobné revitalizace jinde nechystáme,“ sdělil J. Svejkovský.
Dolánecký potok pramení na okraji vojenského prostoru v Doupovských horách u Podbořanského Rohozce a teče přes Nepomyšl, Buškovice, Hlubany, Podbořany, Dolánky, ke Kněžicím, kde se vlévá do Lesky, potoka, který se mezi Sedčicemi a Čejkovicemi vlévá do Liboce.
Liboc se zase u Libočan vlévá do Ohře. Právě od Doláneckého potoka se očekává ohrožení Podbořan a okolních obcí v případě povodně.
Revitalizace potoka má umožnit rozliv vody do okolní nivy, čímž dojde k útlumu rychlosti a energie povodňové vlivy.Zdroj: denik.cz
Ryby v Mořském světě někdo otrávil
Praha - Zaměstnanci Mořského světa, který má svá akvária
v pražských Holešovicích v sobotu ráno s hrůzou zjistili, že celá
jedna nádrž s vzácnými rybami je plná jen plavajících mrtvolek.
Případem se zabývá pražská policie.
„Zřejmě jim někdo dovnitř nějakým způsobem něco hodil. Asi
něco vysoce toxického, protože uhynuly všechny ryby, které
byly v nádrži. Řádově se jedná o desítky ryb amazonských.
Stejně jako ostatní naše ryby jsou vzácné, ale přesnou hodnotu
nyní vyčíslit nedokážu. Právě teď jsou u nádrže naši technici a policie, která to přijela vyšetřit,“
zaměstnankyně Mořského světa. Zdroj: novinky.cz, foto tn.cz
V chystané expozici ryb onemocněli okouni
Bystřice pod Pernštejnem – Přípravy nové expozice ryb v Bystřici nad Pernštejnem narušila nepříjemná komplikace. Několik týdnů před
otevřením začaly některé z nich hynout. Jde o dravce okouny, kteří trpí kožním parazitem. Muzejníci se je teď snaží vyléčit.
Do největšího akvária není pěkný pohled. Okouni onemocněli krupičkou, jeden dokonce plave břichem vzhůru. „Ryby jsme dostali z výlovu Velkého Dářka. Snažíme se je léčit, ale samozřejmě v sítích byly poškozeny a už si odnesly různé otěry, byly
poničené. Budeme se snažit ukazovat především zdravé ryby,“ říká vedoucí muzea Vladimír Cisár. Léčení postižených, tečkovaných ryb stojí tisíce korun. Krupičku má na svědomí parazit kožovec rybí. „Způsobuje poškození kůže ryb,
je to pro ně zřejmě dost nepříjemné. Otírají se o rostliny, můžou uhynout na udušení. Je to těžko léčitelná nemoc,“ vysvětluje veterinářka
Jaroslava Vondráčková. Pokud budou úhyny okounů pokračovat, z expozice zmizí. V obřím akváriu by tak zůstal jen impozantní sumec,
maximálně také štika. Jednotlivá akvária zobrazují život v řece, rybniční mělčině a přehradě. „V drtivé většině jsou to ryby, které můžeme potkat na Bystřicku. Především to jsou ryby horního povodí Svratky. Takže tady jsou ježdíci,
pod kamenem hrouzci,“ přibližuje vedoucí muzea. První návštěvníci dorazí v únoru nebo v březnu. Až si prohlédnou ryby v nádržích,
mohou se v poslední klenuté sklepní místnosti seznámit s vývojem sportovního rybářství od 19. století. Zdroj: denik.cz
Pokračuje revitalizace Celňáku
Město Albrechtice – Celkem devětadvacet tisíc kubíků zeminy se odstranilo ze dna vypuštěného rybníku Celňák ve Městě Albrechticích.
Na vypuštěný a vybagrovaný rybník Celňák ve Městě Albrechticích je v současné době smutný pohled. Obzvláště v této netypické zimě.
Vše by se dle představ vedení obce mělo ale brzy změnit. „V plánu je, že i nadále bude rybník po odbahnění a rekultivaci sloužit především jako místo k rekreaci a zhruba jedna třetina plochy bude vyhrazena pro sportovní rybolov,“ vysvětluje Luděk Volek, starosta Města
Albrechtic. S odbahněním se začalo hned na začátku listopadu.
„Ochránce přírody určitě potěší zřízení šesti zazimovacích tůní pro obojživelníky, i pásem pobřežních mělčin a stojatých vod. Když vše půjde
podle plánů, pak se po deseti letech podaří splnit přání nejen albrechtických rybářů revitalizovat Celňák,“ přiblížil další postup Luděk Volek.
Celkové náklady na revitalizaci oblíbeného místa se pohybují ve výši přes pět milionů korun. Vedení Albrechtic se však podařilo získat
dotace ze Státního fondu životního prostředí ve výši sedmdesáti procent. Zhruba jeden a půl milionu pak doplatí město ze svého rozpočtu.
Zdroj: denik.cz
INZERCE
Tip – Naučná stezka kolem Botiče
Praha – Projít se celkem zachovalou přírodou přímo v Praze umožňuje naučná stezka Povodím Botiče, a to v jakémkoli ročním období.
Stezka se nachází na jihovýchodním okraji Prahy, spojuje městské části Hostivař, Petrovice, Křeslice a Jižní Město a vede celou řadou
chráněných území. Trasa vede také podél Hostivařské přehrady a hradiště Šance na ostrohu Kozinec nad přehradou.
Původní niva kolem Botiče byla zatopena vodou po vybudování přehradní nádrže v letech 1959 – 1962. Je to největší vodní plocha Prahy
s maximální hloubkou 12 metrů. Středověké záznamy se zmiňují o cechu rybářském, který existoval na Botiči, a o jeho dodávkách raků
a ryb, včetně úhořů, dvoru i církevním hodnostářům, o jeho sporech s pražskou radnicí i s konkurenčním cechem staroměstských rybářů
vltavských, což dokládá dobrou kvalitu vody v potoce.
Samotný Botič patří k nejdelším pražským potokům s celkovou délkou 34,5 kilometru, z toho v Praze 21 kilometr, přičemž 1,2 kilometru teče Botič potrubím. Plocha povodí Botiče je 135,79 kilometrů čtverečních. Název Botič je doložen již od 12. století, nejčastěji
je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tedy nabýváním objemu, čili rozvodňováním. Podle jiné hypotézy přešel na potok
název jednoho z mlýnů pod Vyšehradem, odkud se postupně přenášel proti proudu až k hornímu toku. Pražané vyslovují jméno Botič
jak „měkce“, tak „tvrdě“ (Botyč). V minulosti se potoku někdy říkalo Cebron (za husitských válek), nebo také Potanka, Podanka nebo
i Zasav (v 18. století).
Zdroj: Naše voda
Hrůza! Japonci loví delfíny i velryby
Taidži – Japonci pokračují v každoročním lovu delfínů v zátoce u města Taidži. A to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Podle ekologických
organizací už ulovili přes 250 zvířat. Padesát z nich plánují prodat do
delfinárií a ZOO. Zbylých dvě stě zabijí kvůli masu.
Lov je velmi krutý. Rybáři zaženou delfíny do zátoky u města Taidži,
kterou poté uzavřou. Zvířata pak několik dní trápí, kovovými tyčemi například dělají hluk, který tvory s citlivým sluchem mate. Když už mají japonští rybáři delfíny chycené v sítích, zabíjí je úderem
kovové tyče do hřbetu. Trvá většinou 20 až 30 minut, než zvíře zemře.
Většinou vykrvácí nebo se udusí. Za živé kusy dostanou rybáři až 200 tisíc dolarů, za maso jen asi 300
eur. Po delfíním mase už ale dnes není na japonském trhu taková
poptávka. Podle odborníků navíc obsahuje vysoké procento rtuti. Pochoutka se tak jí především na venkově, v rybářských vesnicích. Nová americká velvyslankyně v Japonsku Caroline Kennedyová vyjádřila kvůli probíhajícímu lovu delfínů velké znepokojení.
Japonští rybáři mají povolený lov delfínů každoročně od září do začátku jara. Podle kvót mohou ulovit až 20 tisíc malých velryb, včetně
delfínů a sviňuch. Podle ekologických aktivistů letos rybáři ulovili i samici delfína s albíním mládětem. Japonci také nerespektují mezinárodní moratorium na lov velryb. Odvolávají se sice na to, že kytovce loví pro vědecké účely, většina
ulovených velryb ovšem nejde do laboratoří, ale do restaurací. Velrybí maso je oblíbenou a drahou pochoutkou Japonců. A to i přesto, že
stejně jako maso delfínů obsahuje velké množství nezdravých látek. „Jsme skutečně proti tomu, aby se delfíni a kytovci lovili pro obchod nebo z nějakých pseudodůvodů, jako v tomto případě, kdy se tvrdí, že
tito delfíni snědí příliš mnoho ryb, a proto je třeba je trošku zredukovat. Tyto argumenty japonská agentura pro rybolov používá i v případě
velryb a nám to přijde absurdní. My se tomu samozřejmě snažíme čelit,“ shrnuje Jan Freidinger z organice Greenpeace. Zdroj: ČRo
NEJEN O RYBÁCH
Jeleni na Šumavě dodržují původní hranice
Šumava – Jeleni na Šumavě i po desítkách let většinou dodržují hranice, které za minulého režimu vymezily elektrické dráty železné opony.
Zatímco čeští jeleni převážně končí na linii bývalé železné opony, jeleni z Německa dodnes využívají území do českého vnitrozemí až po
místa, kde dříve dráty vedly a kde mohli i tehdy v klidu pobývat. Zjistil to několikaletý výzkum jelenovité zvěře na Šumavě. Desítky jelenů
a srnců měly speciální obojky, které umožňovaly jejich satelitní sledování, sdělil šéf výzkumu Pavel Šustr.
„Věrnost území pochází z toho, že jedinci jsou v prvním roce svého života se svou matkou, ta je naučí území využívat způsobem, který si už
pak většinou osvojí a chovají se stejně,“ vysvětlil. Část jelení populace je podle pozorování usedlá, část více migruje.
Projekt telemetrie, tedy satelitního sledování, trval na Šumavě od roku 2005 do roku 2011 a vědci za tu dobu dali v Čechách obojky 50 jelenům a asi 60 srncům, v Německu mělo obojky 50 jelenů a na 150 srnců. Jeden jelen nosil obojek kolem tří let, satelit přitom každou hodinu
zaměřoval jeho pozici podle GPS souřadnic. Kromě toho obojek zaznamenával každých pět minut aktivitu zvířete.
„Jeleni se naučili využívat krajinu tak, že každý rok se vracejí na stejná místa, mají své stálé teritorium,“ uvedl Šustr. U jelena je na Šumavě
domovský okrsek, tedy území, na němž se pohybuje za potravou, rozmnožováním a péčí o mláďata, v průměru kolem 60 kilometrů čtverečních, u laní asi poloviční. Srnci mají menší teritorium v jednotkách kilometrů čtverečních. Jeleni se vydávají i na delší pochody – před zimou
deset až 15 kilometrů, v době říje i víc. „Například jelen Radek v době říje přešel ze Strážného až do oblasti Smrčiny, to je asi 20 kilometrů,“
řekl Šustr. Zdroj: tyden.cz
Mladí nechtějí být cukráři a pekaři
Praha – Vůni teplé klobásy, čerstvého chleba či lahodnou chuť zákusků zná každý. Mladých lidí, kteří by chtěli uzeniny, pečivo nebo cukroví
vyrábět, však ubývá. Dokládá to klesající zájem o potravinářské obory na jesenickém učilišti.
„Obor cukrář začíná být vzácným oborem. U pekaře je to stejné. I u kuchaře-číšníka se vytrácejí zájemci,“ konstatovala ředitelka Střední odborné školy gastronomie a potravinářství v Jeseníku Silvie Pernicová. Převedeno do řeči čísel: zatímco v roce 2009 měla škola
330 žáků, letos je to okolo 290. Například cukráři dříve zaplnili celou třídu, dnes jen polovinu. Budoucích kuchařů a číšníků nastupuje do
prvních ročníků o třídu méně než v minulosti. „Potravinářské obory jsou odborně náročné. Cukráři musí přesně znát chemii, pekaři to stejné. Cukráři navíc musí mít výtvarné cítění. Řezníci musí být vybaveni technicky, ale také znát i anatomii zvířete,“ řekla ředitelka Pernicová.
Zdroj: agris.cz
Rybářský týdeník
Vodu zkouší čistit houbami
Oregon – Ekologická nezisková organizace Ocean Blue Project zkouší v Oregonu novou metodu, jak čistit městské splašky. Ta spočívá
v použití pytlů se směsí kávové sedliny a slámy, do které bylo naočkováno podhoubí. Tyto pytle se umístí do dešťové kanalizace, aby se
přes ně filtrovala kontaminovaná voda.
Podzemní část hub tzv. mycelium (podhoubí) bude přitom rozkládat škodliviny jako jsou bakterie E. coli, různé pesticidy a oleje. V současnosti probíhají zkoušky nové metody. Organizace v jejich rámci bude testovat vzorky vody a sledovat účinky hub v pytlích. Houbaři si
nicméně mohou nechat zajít chuť, plodnice, které z tohoto podhoubí vyrostou, budou toxické.
Zdroj: 21stoleti.cz
NOVINKA
Podložka Giants fishing Unhooking Mat Carp Cradle
Velmi propracovaná a praktická podložka určená pro moderní rybáře, kteří chtějí co nejvíce
ochránit svůj úlovek. Tato podložka je co nejvíce šetrná vůči úlovku a maximálně jej ochrání
díky dvojitému polstrování (pěna a molitan). Na dně podložky je odtokový otvor, který je
překryt pogumovanou síťovinou o rozměru 30 x 24 cm. Celé dno je zakryto polstrovaným
polštářem s pogumovaným povrchem. Podložka má výklopné polstrované chrániče kolen pro
lepší pohodlí při focení ryb. Praktický vrchní kryt umožňuje rychlé zakrytí ryby, ale zároveň její
pohodlné polévání vodou okénkem 40 x 55 cm, krytým pogumovanou síťkou s velkými oky.
Celou podložku lze rozepnout jak ve vrchní části, tak z boku pro snadné a šetrné vypuštění úlovku. Podložka je plovoucí a lze v ní i snadno
vážit. Z boku podložky je kapsa pro pean a ochranou dezinfekci. Materiál použitý na výrobu je voděodolný 600D polyester.
Rozměry: 113 x 55 x 21 cm
Pod hladinou...
Recept - Cejn na bílém víně
Ingredience: 8 malých porcí cejna, 2 dl bílého vína, 1/8 I smetany, 80 g másla, 30 g hladké mouky, libeček,
strouhanka, pepř, sůl.
Postup přípravy: Porce cejna narovnáme do vymazané ohnivzdorné misky. Osolíme je, opepříme, zalijeme vínem a posypeme nadrobno nakrájeným libečkem nebo celerovou natí. Misku
přiklopíme a pečeme v dobře vyhřáté troubě 10 – 15 minut. Z poloviny másla a mouky připravíme světlou jíšku, zředíme ji smetanou a šťávou z pečeného cejna. Povaříme, až je omáčka krémovitě hustá. Nalijeme ji na cejna, posypeme strouhankou, poklademe
vločkami másla a zapečeme v troubě nebo pod grilem.
NAPIŠTE NÁM
Chcete něco zajímavého ze své místní organizace sdělit svým
kolegům rybářům? Pořádáte závody, či jste ve vašem revíru chytili kapitální úlovek? Pochlubte se, napište nám, pošlete fotku...
Budete zarybňovat nebo naopak nádrž vypouštět? Zakázali jste
ve svém revíru lovit? Řekněte nám o tom, i ostatní to bude zajímat.
Pište na [email protected]
Maminčin týdeník Turistický týdeník
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.mamincintydenik.cz
Policejní týdeník
P OLICI E
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.turistickytydenik.cz
Vinařský týdeník
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.policejnitydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.vinarskytydenik.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.zahradkaruvrok.cz
K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.hasicskytydenik.cz
Zahrádkářův rok Hasičský týdeník
4 Elements Group s.r.o. - šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt [email protected]
adresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3.
www.rybarskytydenik.cz
Rybářský týdeník
4 Elements Group s.r.o.