1. Direkte Fragesatz: 2. Indirekte Fragesatz: Z přímé

Hypotaxe – Formen der Redeanführung (Subjekt, Objekt, Attributivsatz)
Stand: 30.10.2005
Mittelstufe DaF
INDIREKTE FRAGESÄTZE (INTERROGATIVSÄTZE) – NEP ÍMÁ OTÁZKA
1. Direkte Fragesatz:
2. Indirekte Fragesatz:
Z p ímé otázky se p i p evodu na nep ímou otázku stává v ta vedlejší:
(a.) u p ímých otázek, které nejsou uvozeny tázacím zájmenem se u nep ímé otázky používá ob:
(b.) u p ímých otázek bez tázacího zájmena se užívá shodné tázací zájmeno
Nep ímá otázka má po ádek slov jako vedlejší v ta (Verbum Finititum am Satzende – ur ité sloveso
na poslední pozici).
Je uvozována:
(a.) tázacím zájmenem, resp. zájmenným tázacím p íslovcem – dopl ovací nep ímá otázka –
indirekte Ergänzungsfrage
Wann kommt der Zug? Können Sie mir sagen, wann der Zug kommt?
Tázací zájmena, nap . wo, wie lange, warum, tázací zájmenná p íslovce: wofür, wonach, worauf
(b.) spojkou „ob“ – zjiš ovací nep ímá otázka – indirekte Entscheidungsfrage
Darf man hier parken? Können Sie mir sagen, ob man hier parken darf?
Ad a: w-Sätze/ w-Anschluss: Ve v t hlavní se nachází p edevším slovesa:
akzeptieren, sich ärgern, beachten, begreifen, begründen, klagen, leugnen, staunen, verstehen,
vorwerfen, übel nehmen, übersehen.
Er versteht, warum sie arbeitet. x Er versteht, ob sie arbeitet.
Ad b: ob-Sätze/ ob-Anschluss: Následuje p edevším po slovesech: erforschen, erproben, fragen,
nachfragen, überlegen, vergleichen – td. po slovesech, která slouží pro zprost edkování informací,
neudávají výpov vedlejší v ty jako danou a reálnou.
Er fragt, ob sie kommt.
Spojka ob: (1.) p ipouští alternativu, (2.) uvozuje v tu
vedlejší, jestli si chceme vybrat ze 2 alternativ 1, (3.)
používáme ji i tehdy, jestli chceme vyjád it n co
rovnocenného (ale v záporu).
V psaném jazyce se užívá p edevším v noviná ském stylu
konjunktiv I:
Der Direktor möchte wissen, ob der Gast zufrieden sei.