notification pursuant Article 78_EU_cs - european e

notification pursuant Article 78_EU_cs - european e

Informace týkající se článku 78 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu
rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření
evropského dědického osvědčení
Seznam 1
Orgán příslušný pro rozhodování o návrzích na prohlášení vykonatelnosti v souladu s
čl. 45 odst. 1
•
v Belgii: soud prvního stupně („tribunal de première instance“);
•
v Bulharsku;
•
v České republice: okresní soud (v Praze: obvodní soud, v Brně: Městský soud v
Brně);
•
v Německu: zemský soud („Landgericht“);
•
v Estonsku: okresní soud („Maakohus“);
•
v Řecku: soud prvního stupně („Μονομελές Πρωτοδικείο“);
•
ve Španělsku: soud prvního stupně („Juzgado de Primera Instancia“);
•
ve Francii: krajský soud („Tribunal de grande instance“);
•
v Chorvatsku: městský soud („Općinski sud“);
v Itálii: odvolací soud („Corte d'appello“);
•
na Kypru: okresní soud („Επαρχιακά Δικαστήρια“);
•
v Lotyšsku: okresní (nebo městský obvodní) soud („rajona (pilsētas) tiesas“);
•
v Litvě: Odvolací soud Litvy („Lietuvos apeliacinis teismas“);
•
v Lucembursku: okresní soud („Tribunal d’ arrondissement“);
•
v Maďarsku:
•
okresní soud („járásbíróság“), který působí v sídle krajského soudu;
•
v Budapešti: Ústřední obvodní soud v Budě („Budai Központi Kerületi
Bíróság“);
•
na Maltě:
a) občanskoprávní soud (první dvůr) („Prim’ Awla tal-Qorti Ċivili“);
b) smírčí soud („Gozo“) (vyšší příslušnost) („Qorti tal-Maġistrati (Għawdex)
fil-kompetenza superjuri tagħha“);
•
v Nizozemsku: okresní soud („voorzieningenrechter van de rechtbank“);
v Rakousku: okresní soud („Bezirksgericht“);
•
v Polsku: okresní soud („sąd okręgowy“);
•
v Portugalsku: okresní soud prvního stupně;
•
v Rumunsku: tribunál („tribunalul“);
•
ve Slovinsku: okresní soud („okrožno sodišče“);
•
na Slovensku: okresní soud („okresný súd“);
•
ve Finsku: okresní soud („Käräjäoikeus“);
•
ve Švédsku: okresní soud („Tingsrätt“).
Seznam 2
Orgán příslušný pro rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím o
návrzích v souladu s čl. 50 odst. 2
•
v Belgii: pro podání námitky (opposition) soud prvního stupně („tribunal de première
instance“), pro odvolání (appel) odvolací soud („Cour d´appel“);
•
v Bulharsku;
•
v České republice: krajský soud (v Praze Městský soud); opravný prostředek musí být
podán prostřednictvím okresního soudu, proti jehož rozhodnutí opravný prostředek
směřuje;
•
v Německu: vrchní zemský soud („Oberlandesgericht“);
•
v Estonsku: oblastní soud („Ringkonnakohus“);
•
v Řecku: odvolací soud („Μονομελές Εφετείο“), kterému podléhá soud prvního
stupně, jenž daný návrh projednával;
•
ve Španělsku: provinční soud („Audiencia Provincial“);
•
ve Francii: odvolací soud („Cour d'appel“) spadající do místní příslušnosti krajského
soudu („Tribunal de grande instance“) , který přijal nebo zamítl návrh vykonat cizí
soudní rozhodnutí;
•
v Chorvatsku: městský soud („Općinski sud“);
•
v Itálii: odvolací soud („Corte d'appello“);
•
na Kypru: okresní soud („Επαρχιακά Δικαστήρια“);
•
v Lotyšsku: krajské soudy („apgabaltiesas“) prostřednictvím příslušných okresních
(nebo městských obvodních) soudů („rajona (pilsētas) tiesas“);
•
v Litvě: Odvolací soud Litvy („Lietuvos apeliacinis teismas“);
•
v Lucembursku: odvolací soud („Cour d'appel“);
•
v Maďarsku: krajské soudy („törvényszék“), v Budapešti: vrchní krajský soud
(„Fővárosi Törvényszék)“;
•
na Maltě: odvolací soud („Qorti ta’l-Appell“);
•
v Nizozemsku: soud soudce, který projednával návrhy o předběžných opatřeních
(„voorzieningenrechter van de rechtbank“) a rozhodl o návrhu na uznání nebo výkon
rozhodnutí;
•
v Rakousku: vrchní zemský soud („Landesgericht“) prostřednictvím okresního soudu
(„Bezirksgericht“);
•
v Polsku: odvolací soud („sąd apelacyjny“) prostřednictvím okresního soudu („sąd
okręgowy“);
•
v Portugalsku:
a) odvolací soud („Tribunal da Relação“);
b) nejvyšší soud („Supremo Tribunal de Justiça“);
•
v Rumunsku: odvolací soud („Curtea de Apel“);
•
ve Slovinsku: okresní soud („okrožno sodišče“);
•
na Slovensku: krajský soud („krajský súd“) prostřednictvím okresního soudu, který
vydal napadené rozhodnutí;
•
ve Finsku: odvolací soud („hovioikeus“);
•
ve Švédsku: okresní soud („Tingsrätt‘).
Seznam 3
Orgán, u něhož lze podat opravný prostředek v souvislosti s postupem pro napadení rozhodnutí o
opravném prostředku v souladu s článkem 51
•
v Belgii: kasační soud („Cour de cassation“);
•
v Bulharsku;
•
v České republice: soud, který o návrhu na prohlášení vykonatelnosti rozhodoval
v prvním stupni;
•
v Německu: Spolkový soudní dvůr („Bundesgerichtshof“);
•
v Estonsku: nejvyšší soud („Riigikohus“);
•
v Řecku: nejvyšší soud („Άρειος Πάγος“);
•
ve Španělsku: nejvyšší soud („Tribunal Supremo“);
•
ve Francii: kasační soud („Cour de cassation“);
•
v Chorvatsku: městský soud („Županijski sud“);
•
v Itálii: nejvyšší kasační soud („Corte Suprema di Cassazione“);
•
na Kypru, Nejvyšší soud Kypru („Ανώτατο Δικαστήριο“);
•
v Lotyšsku: nejvyšší soud („Augstākā tiesa“) prostřednictvím příslušného krajského
soudu („apgabaltiesa“);
•
v Litvě: Nejvyšší soud Litvy („Lietuvos Aukščiausiasis Teismas“);
•
v Lucembursku: kasační soud („Cour de cassation“);
•
v Maďarsku: Nejvyšší soud Maďarska („Kúria“);
•
na Maltě;
•
v Nizozemsku: Nejvyšší soud Nizozemska („Hoge Raad der Nederlanden“);
•
v Rakousku: nejvyšší soudní dvůr („Oberster Gerichtshof“) prostřednictvím okresního
soudu („Bezirksgericht“);
•
v Polsku: nejvyšší soud („Sąd okręgowy“),
•
v Portugalsku: nejvyšší soud („Supremo Tribunal de Justiça“);
•
v Rumunsku: nejvyšší kasační a trestní soud („Înalta Curte de Casație și Justiție“);
•
ve Slovinsku: Nejvyšší soud Republiky Slovinsko („Vrhovno sodišče Republike
Slovenije“);
•
na Slovensku: Nejvyšší soud Slovenské republiky („Najvyšší súd Slovenskej
republiky“) prostřednictvím okresního soudu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni;
•
ve Finsku: nejvyšší soud („Korkein oikeus“);
•
ve Švédsku, odvolací soud (Hovrätt) a nejvyšší soud („Högsta domstolen“).
Seznam 4
Postup pro napadení rozhodnutí o opravném prostředku v souladu s článkem 51
•
v Belgii: zákonnost rozhodnutí posuzuje kasační soud. Nevyslovuje se ke skutkovým
okolnostem. Podání kasačního opravného prostředku podléhá zvláštnímu postupu.
Kasační soud zkoumá pouze to, zda rozsudek či rozhodnutí vydané v poslední instanci
(tj. po vyčerpání obvyklých opravných prostředků, jakými jsou zejména odvolání a
námitka) nejsou v rozporu se zákonem či neporušují určitou právní normu. Pokud by
tomu tak bylo, zruší kasační soud napadené rozhodnutí a postoupí případ jinému
soudu. Tento soud poté musí v dané věci vydat nové rozhodnutí (postoupení případu
po zrušení předchozího rozhodnutí);
•
v Bulharsku;
•
Nejvyšší soud České republiky je příslušný pro mimořádné řízení o dovolání
v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem, § 236 a násl. a
zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, § 30 a §135. Návrh na
mimořádné řízení o dovolání je přípustný proti každému rozhodnutí odvolacího soudu,
kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení
otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil
od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího
soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo
má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (viz zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 237). Pro řízení na obnovu řízení je podle
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, § 228 a násl. a zákona č. 292/2013
Sb., o zvláštních řízeních soudních, § 29 příslušný soud, který rozhodoval v prvním
stupni. Pro řízení o žalobě pro zmatečnost je v některých případech v souladu se
zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem, § 229 a násl., příslušný soud,
který rozhodoval v prvním stupni, a v některých případech soud odvolací (viz zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád § 235a), viz rovněž zákon č. 292/2013 Sb.,
o zvláštních řízeních soudních, § 29, 133 a 134;
•
v Německu: opravný prostředek, který je omezen pouze na právní otázky
(„Rechtsbeschwerde“);
•
v Estonsku: rozhodnutí oblastního soudu může být napadeno podáním opravného
prostředku u nejvyššího soudu. Opravný prostředek proti rozhodnutí může být založen
pouze na skutečnosti, že při přijímání rozhodnutí oblastní soud nesprávně použil
ustanovení hmotného práva, nebo vážně porušil ustanovení procesního práva,
přičemž tato skutečnost mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí soudu;
•
v Řecku: vykonatelnost je prohlášena rozhodujícím samosoudcem soudu prvního stupně v
řízeních ex parte (články 740 až 781 občanského soudního řádu). Opravné prostředky
podané u rozhodujícího samosoudce odvolacího soudu proti výše uvedenému rozhodnutí
rozhodujícího samosoudce odvolacího soudu se projednávají ve sporných řízeních (článek
524 občanského soudního řádu). Rozhodnutí může být zrušeno z důvodů uvedených
v článku 559 občanského soudního řádu;
•
ve Španělsku:
a) mimořádný opravný prostředek z důvodu procesní vady („recurso
extraordinario
por infracción procesal“);
b) kasační opravný prostředek („recurso de casación“);
•
ve Francii: aby bylo možno se odvolat proti rozhodnutí odvolacího soudu, musí být
podán kasační opravný prostředek. K podání kasačního opravného prostředku existuje
několik různých důvodů (porušení zákona, zneužití pravomoci, nepříslušnost soudu,
chybějící právní základ, chybějící odůvodnění, protichůdné rozsudky atd.), ale
ve všech případech soud pouze přezkoumává uplatňování práva;
•
v Chorvatsku: odvolací řízení podléhají pravidlům pro mimosoudní postupy;
•
v Itálii: opravný prostředek podaný v souvislosti s právní otázkou („ricorso per
cassazione“);
•
na Kypru, postup je popsán v bodě 35 občanského soudního řádu a v nařízení o
občanském právu procesním z roku 1996;
•
v Lotyšsku: kasační stížnost („kasācijas kārtībā“) pro porušení právních předpisů;
•
v Litvě: jedná se o řízení o kasačním opravném prostředku podaném v souladu
s vnitrostátními pravidly o soudních řízeních u kasačního soudu. Podle ustanovení
občanského soudního řádu Litevské republiky je kasační opravný prostředek možný
pouze v případě, že existují důvody uvedené v tomto článku: 1) porušení pravidel
hmotného nebo procesního práva, jež má zásadní význam pro jednotný výklad
a uplatňování právních předpisů, pokud toto porušení mohlo ovlivnit přijetí
protiprávního rozhodnutí (usnesení); 2) soud se v napadeném rozhodnutí odchýlil
od uplatňování
a výkladu
judikatury
Nejvyššího
soudu
Litvy
(„Lietuvos
Aukščiausiasis Teismas“); 3) judikatura Nejvyššího soudu Litvy („Lietuvos
Aukščiausiasis Teismas“) týkající se napadené právní otázky je odlišná. Kasační soud
přezkoumá napadená rozhodnutí a (nebo) usnesení pouze z hlediska uplatňování práva
v rámci kasačního opravného prostředku;
•
v Lucembursku: opravný prostředek u kasačního soudu („Recours en cassation“);
•
v Maďarsku: přezkumné řízení na žádost o přezkum („felülvizsgálati kérelem“);
•
na Maltě: obnova řízení („ritrattazzjoni“). Jedná se o mimořádný opravný prostředek,
jehož důvody jsou stanoveny v článku 811 zákoníku organizace soudů a civilního
řízení, v kapitole 12 sbírky zákonů Malty („Kodiċi ta’Organizzazzjoni u Proċedura
Ċivili – Kap. 12“);
•
v Nizozemsku: kasační opravný prostředek („Beroep Cassatie“). Nejvyšší soud
nepřezkoumává skutkové okolnosti případu. Nejvyšší soud funguje na základě
skutečností tak, jak byly stanoveny soudem v odvolacím řízení (v tomto případě
okresní soud). Nejvyšší soud přezkoumává, zda soud správně vyložil a uplatnil právo
a zda byl dotčený rozsudek dostatečně a srozumitelně odůvodněn. Cílem řízení o
kasačním opravném prostředku je podpořit a zajistit právní jednotnost, vývoj práva
a právní ochranu;
•
v Rakousku: „Revisionsrekurs“ (opravný prostředek omezený na právní otázky);
•
v Polsku: kasační opravný prostředek podaný z jiných důvodů než je zjištění
skutkového stavu nebo posouzení důkazů;
•
v Portugalsku: revizní opravný prostředek („recurso de revista“); nejvyšší soud
posuzuje pouze právní otázky v souladu s článkem 671 občanského soudního řádu
schváleného zákonem č. 41/2013 ze dne 26. června 2013;
•
v Rumunsku: další opravný prostředek („recurs“);
•
ve Slovinsku: podání opravného prostředku k nejvyššímu soudu („Vrhovno sodišče
Republike Slovenije“);
•
na Slovensku: mimořádný opravný prostředek („dovolanie“), který se nemusí nutně
týkat pouze právních vad v napadeném rozhodnutí;
•
ve Finsku: postup pro podání opravného prostředku u nejvyššího soudu, pokud tento
soud v souladu s kapitolou 30, § 1 až § 3 občanského soudního řádu opravný
prostředek připustí;
•
ve Švédsku: opravný prostředek („överklagande“).
Seznam 5
Orgán příslušný pro vydávání evropského dědického osvědčení
•
v Belgii: notář;
•
v Bulharsku;
•
v České republice:
(a) notář;
b) okresní soud (v Praze: obvodní soud, v Brně: Městský soud v Brně);
•
v Německu:
•
okresní soud („Amtsgericht“);
•
v Bádensku-Württembersku: notář („Amtsnotariate“);
•
v Estonsku: notář;
•
v Řecku: okresní občanskoprávní soud („Eιρηνοδικείο“);
•
ve Španělsku:
a) soud prvního stupně, který projednával věc týkající se dědictví
(„Juzgado de Primera Instancia“);
b) notář;
•
ve Francii: notář;
•
v Chorvatsku:
a) městský soud („Općinski sud“);
b) notář;
•
v Itálii:
•
obecný soud („tribunale“) pro území s platným katastrem nemovitostí;
•
notář pro území bez platného katastru nemovitostí;
•
na Kypru: okresní soud („Επαρχιακά Δικαστήρια“);
•
v Lotyšsku: notář;
•
v Litvě: notář;
•
v Lucembursku: notář;
•
v Maďarsku:
a) okresní soud („járásbíróság“);
b) notář („közjegyző“);
•
na Maltě:
(a) občanskoprávní soud (úsek dobrovolné soudní příslušnosti) („Qorti Ċivili
(Sezzjoni ta’ Ġurisdizzjoni Volontarja“);
b) notář;
•
v Nizozemsku: notář;
•
v Rakousku:
a) notář,
b) okresní soud („Bezirksgericht“);
•
v Polsku:
•
v Portugalsku:
a) registrační úředník („conservadore“) příslušný pro oblast dědického řízení;
b) oddělení matriky, podle článků 17 a 18 legislativního nařízení č. 324/2007;
c) katastrální úřad, podle článků 17 a 18 legislativního nařízení č. 324/2007;
d) úřad obchodního rejstříku, podle článků 17 a 18 legislativního nařízení
č. 324/2007;
d) notář, podle článků 17 a 18 legislativního nařízení č. 324/2007;
•
v Rumunsku: notář;
•
ve Slovinsku: okresní soud („okrožno sodišče“), který rozhodoval v dědickém řízení;
•
na Slovensku:
a) notář poveřený soudem („notár poverený súdom“), pokud řízení o dědictví
nebylo ukončeno;
b) okresní soud (okresný súd), pokud řízení o dědictví
bylo
ukončeno;
•
ve Finsku: místní matrika („Maistraatti“);
•
ve Švédsku: švédská daňová správa (Skatteverket).
Seznam 6
Orgán, u něhož lze napadnout rozhodnutí orgánu, jenž vydal evropské dědické osvědčení, v
souladu s článkem 72
•
v Belgii: soud pro rodinné záležitosti („Tribunal de la famille“);
•
v Bulharsku;
v České republice: krajský soud (v Praze: Městský soud v Praze); opravný prostředek
musí být podán prostřednictvím notáře nebo okresního soudu, proti jehož rozhodnutí
opravný prostředek směřuje;
•
v Německu: vrchní zemský soud („Oberlandesgericht“);
•
v Estonsku: okresní soud („Maakohus“);
•
v Řecku: soud prvního stupně („Μονομελές Πρωτοδικείο“);
•
ve Španělsku: soud prvního stupně („Juzgado de Primera Instancia“);
•
ve Francii:
a) ve Francii: krajský soud („Tribunal de grande instance“);
b) soud, které se zabývá sporem v původním řízení, je-li osvědčení napadeno
incidenčně před krajským soudem („Tribunal de grande instance“) nebo
odvolacím soudem („Cour d'appel“);
•
v Chorvatsku:
a) městský soud („Općinski sud“), je-li osvědčení vydáno notářem;
b) krajský soud („Županijski sud“), je-li osvědčení vydáno městským soudem
(„Općinski sud“);
•
v Itálii: obecný soud („tribunale“);
•
na Kypru, Nejvyšší soud Kypru;
•
v Lotyšsku: okresní (nebo městský obvodní) soud („rajona (pilsētas) tiesas“);
•
v Litvě: okresní soud;
•
v Lucembursku: okresní soud („tribunal d’ arrondissement“);
•
v Maďarsku: krajské soudy („törvényszék“), v Budapešti: vrchní krajský soud
(„Fővárosi Törvényszék)“;
•
na Maltě:
•
občanskoprávní soud (první dvůr) („Prim’ Awla tal-Qorti Ċivili“);
•
smírčí soud (Gozo) (vyšší příslušnost) („Qorti tal-Maġistrati (Għawdex)
fil-kompetenza superjuri tagħha“);
•
v Nizozemsku, kantonální soudce („kantonrechter“) okresního soudu;
•
v Rakousku:
a) okresní soud („Bezirksgericht“): pokud vydáno notářem;
b) příslušný vrchní krajský soud („Landesgericht“), prostřednictvím okresního
soudu („Bezirksgericht“): pokud vydáno okresním soudem;
•
v Polsku:
•
v Portugalsku: okresní soud prvního stupně;
•
v Rumunsku: soud prvního stupně („Judecătorie“);
•
ve Slovinsku: příslušný vrchní soud, prostřednictvím okresního soudu, který
osvědčení vydal;
•
na Slovensku:
a) notář, bylo-li osvědčení vydáno před
dědictví;
b) okresní soud, bylo-li osvědčení vydáno po
ukončení řízení o dědictví;
ukončením řízení o
•
ve Finsku: správní soud („hallinto-oikeus“);
•
ve Švédsku:
b) okresní soud („Tingsrätt“);
b) odvolací soud („Hovrätt“);
c) nejvyšší soud („Högsta domstolen“).
Seznam 7
Postup pro napadení rozhodnutí orgánu, který vydal evropské dědické osvědčení, v souladu s
článkem 72
•
v Belgii: byl zákonem ze dne 13. července 2013 zřízen soud pro rodinné záležitosti.
Tento nový zákon obecně rozšiřuje možnost zahájit řízení na základě návrhu (par
requête), a to v zájmu zjednodušení a snížení nákladů spojených se soudními řízeními.
V mnoha případech však i nadále zůstává možné zahájit řízení na základě předvolání
(par citation), což navrhovateli umožňuje ve větší míře ovlivnit datum, k němuž bude
věc skutečně předložena soudu;
•
v Bulharsku;
•
v České republice jsou odvolací řízení upravena zákonem č. 99/1963 Sb., občanským
soudním řádem, § 201 a násl. a zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních
soudních, § 28 a § 129 až § 132 a § 136;
•
v Německu musí být opravný prostředek podán ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy
je osoba, jež je oprávněna se odvolat, o rozhodnutí informována. Pokud má tato osoba
místo obvyklého pobytu v zahraničí, bude tato lhůta prodloužena na dva měsíce.
Opravný prostředek musí být podán písemně nebo v podobě ústního prohlášení, které
je písemně zaevidováno u soudu, a mohou z něj vyplývat právní a skutkové otázky.
Opravný prostředek se automaticky předává vrchnímu zemskému soudu. Vrchní
zemský soud může ve věci rozhodnout sám nebo věc vrátit soudu nižšího stupně s
pokynem, aby rozhodl s ohledem na stanovisko vrchního zemského soudu;
•
Estonsko: aby bylo možno evropské dědické osvědčení vydané notářem napadnout,
musí být podána žádost u okresního soudu, v jehož obvodu působí notář, který
evropské dědické osvědčení vydal. Okresní soud vydá o žádosti soudní rozhodnutí.
Proti rozhodnutí okresního soudu lze podat opravný prostředek u oblastního soudu a
proti rozhodnutí oblastního soudu týkajícího se daného opravného prostředku se lze
odvolat k nejvyššímu soudu;
•
v Řecku se odvolací řízení řídí články 495 až 500 a články 511 až 537 občanského
soudního řádu;
•
ve Španělsku:
a) žádosti o přezkum se podávají u soudu
prvního stupně a
ten tuto žádost řeší, přičemž se jedná o tentýž soud prvního stupně, který napadené rozhodnutí
vydal;
b) opravné prostředky proti rozhodnutím notáře se podávají u soudu
prvního stupně v oficiálním místě pobytu dotyčného notáře,
a to formou deklaratorní žaloby;
•
ve Francii bude evropské dědické osvědčení představovat veřejnou listinu. Podle
článku 1319 občanského zákoníku může být veřejná listina zpochybněna pouze v
řízení týkajícím se padělání. V takových řízeních je pravost předloženého dokumentu
zpochybněna během soudního řízení. Uvedená řízení se však mohou týkat pouze
veřejných listin, čímž se vylučuje možnost tvrzení o padělání soukromého dokumentu.
Tato řízení mají mnoho specifických rysů a mohou se lišit podle jurisdikce, v níž je
nárok uplatňován. Takže například nárok týkající se padělání může být v řízení
v prvním stupni i v odvolacím řízení vznesen jako hlavní věc nebo jako předběžná
otázka. U kasačního soudu lze tvrzení o padělání uplatnit pouze (dokonce i poprvé)
jako předběžnou otázku k hlavnímu opravnému prostředku. Uvedené skutečnosti
budou přezkoumány jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. Na přípustnost
se vztahují povinné podmínky. O padělání veřejné listiny je formou sdělení
vyrozuměn státní zástupce (občanský soudní řád, článek 3033, [sic, má být článek
303]). Toto pravidlo je záležitostí veřejné politiky; pokud odkaz na takové sdělení není
uveden, rozsudek se zruší v kasačním řízení (Cass. Ire civ., 18. října 1994: Juris-data
č. 1994001987). Je třeba rovněž zdůraznit, že padělání úřední nebo veřejné listiny či
použití padělaných dokumentů je podle trestního zákoníku postižitelné trestem odnětí
svobody na 10 let a pokutou ve výši 150 000 EUR. Tyto sankce se zvyšují na 15 let
odnětí svobody a pokutu ve výši 225 000 EUR, pokud se padělání a používání
padělaných dokladů dopustí osoba, které byly propůjčeny veřejné pravomoci, nebo
osoba pověřená úkolem veřejné služby, jež vykonává své služební povinnosti;
•
v Chorvatsku mohou být opravné prostředky proti rozhodnutím vydaným notářem a
týkajícím se evropského dědického osvědčení podány u městského soudu. Městský
soud rozhodující o opravném prostředku proti rozhodnutí notáře může rozhodnutí
zcela nebo částečně potvrdit, nebo zrušit. Jestliže soud rozhodnutí zruší nebo částečně
potvrdí, sám poté rozhodne ohledně zrušené části rozhodnutí. Opravné prostředky
proti rozhodnutím vydaným městským soudem a týkajícím se evropského dědického
osvědčení mohou být podány u krajského soudu. Opravné prostředky proti
rozhodnutím vydaným městským soudem a týkajícím se evropského dědického
osvědčení mohou být podány u krajského soudu. V případě opravného prostředku
podaného v zákonné lhůtě může městský soud sám vydat nové rozhodnutí o změně
napadeného rozhodnutí, a to pod podmínkou, že tím nebudou dotčena práva ostatních
stran založená na tomto rozhodnutí. Pokud městský soud sám napadené rozhodnutí
nezmění, předloží kopii dokumentace včetně opravného prostředku příslušnému
krajskému soudu, který o opravném prostředku rozhodne.
•
v Itálii se žaloba podle článku 739 občanského soudního řádu podává prostřednictvím
opravného prostředku k obecnému soudu („tribunale“), který rozhoduje na uzavřeném
zasedání. Žaloba musí být podána v závazné lhůtě deseti dnů počínaje dnem sdělení
rozhodnutí vydávajícího orgánu, pokud je předmětem žaloby jedna strana, nebo
počínaje dnem oznámení, pokud je předmětem žaloby více než jedna strana;
•
na Kypru, na postup se vztahují ustanovení zákona č. 189 (zákon o správě
pozůstalostí). Pokud žádost o soudní potvrzení dědictví nebo správu pozůstalosti není
napadena, avšak odmítne ji pozůstalostní registrační úředník, žadatel může návrhem
požádat soud o přezkoumání rozhodnutí pozůstalostního registračního úředníka. Po
projednání takového návrhu může soud z vlastního podnětu nebo na žádost jakékoli
osoby předvolat osoby, které učinily místopřísežné prohlášení či místopřísežná
prohlášení v souvislosti se závětí nebo v souvislosti s žádostí o soudní ustanovení
správce pozůstalosti, a dále je zkoumat, nebo provádět jakékoli další důkazy, které
mohou být považovány za nezbytné za účelem schválení či odmítnutí žádosti o soudní
potvrzení dědictví nebo soudní ustanovení správce pozůstalosti, a to s připojenou
závětí nebo jinak. Dále během procesu správy mohou být jisté záležitosti u soudu
rozhodnuty v souladu s ustanoveními článku 53 (v takovém případě se použije
občanský soudní řád (bod 48)) a článku 54 zákona č. 189 o správě pozůstalostí;
•
v Lotyšsku lze evropské dědické osvědčení napadnout tak, že bude u soudu podána
oddělená žaloba, jejímž cílem je prohlásit za neplatné skutečnosti uvedené
v osvědčení. Oddělená řízení umožňují jednotlivcům, kteří jsou způsobilí být
účastníky občanskoprávních řízení, aby podali žalobu k soudu na obranu svých
občanských práv, pokud byla tato práva porušena nebo napadena. Žaloba se u soudu
podává v písemné formě. Počet kopií, které se soudu předkládají při podání žaloby,
odpovídá počtu žalovaných a třetích stran sporu. Žaloba musí být předložena společně
s doklady, které potvrzují platbu státních poplatků a ostatních nákladů soudního řízení
v souladu s postupy a částkami stanovenými zákonem a v nichž jsou uvedeny
okolnosti, na jejichž základě se žaloba podává. V závislosti na okolnostech a povaze
dané věci může soudce uložit žalobci povinnost, aby předložil kopie dokladů
přiložených k žalobě pro účely jejich předání žalovanému nebo třetím stranám. V
případech stanovených právními předpisy, kdy mají být dokumenty vydány osobě
v jiné zemi, musí být k žalobám a k připojeným kopiím dokumentů přiložen řádně
ověřený překlad. Předložení překladu není požadováno po osobách, jež jsou
osvobozeny od nákladů soudního řízení;
•
v Litvě má podle zákona Litevské republiky o notářské profesi jakákoli osoba, která
považuje provedení notářského úkonu nebo odmítnutí jeho provedení za
nespravedlivé, právo podat v této souvislosti opravný prostředek u soudu, a to podle
sídla notářské kanceláře. Podle občanského soudního řádu Litevské republiky není
absence opravného prostředku důvodem ke zbavení práva požádat soud o poskytnutí
náhrady za škody způsobené nespravedlivými notářskými úkony. Proti notářským
úkonům se lze odvolat nejpozději do dvaceti dnů ode dne, kdy se odvolatel dozvěděl
nebo musel dozvědět o provedení napadeného úkonu nebo o odmítnutí provedení
úkonu, avšak nejpozději do devadesáti dnů od provedení napadeného úkonu. Soud
vyřeší případy týkající se notářských úkonů vydáním rozhodnutí. Poté, co bylo
opravnému prostředku vyhověno, soud notářský úkon zruší nebo notáři nařídí, aby
provedl zvláštní notářský úkon. Rozhodnutí soudu týkající se notářského úkonu lze
napadnout podáním odděleného opravného prostředku u odvolacího soudu,
•
v Lucembursku: písemný postup;
•
v
Maďarsku:
opravný
prostředek
(„jogorvoslati kérelem“);
•
na Maltě mohou být rozhodnutí vydávajícího orgánu napadena prostřednictvím žaloby
s místopřísežným prohlášením, která je podána k občanskoprávnímu soudu (prvnímu
dvoru), jenž je pro tento účel příslušným soudním orgánem. Žalobce pořídí kopii
žaloby s místopřísežným prohlášením pro potřeby jakékoli zainteresované osoby,
která má dvacet dnů na předložení odpovědi. Každá strana bude moci předložit důkazy
na podporu svých tvrzení / své obhajoby a po předložení všech důkazů bude muset
občanskoprávní soud (první dvůr) vydat rozsudek. Opravný prostředek proti rozsudku
občanskoprávního soudu (prvního dvora) lze podat prostřednictvím žaloby k
odvolacímu soudu a musí být podán ve lhůtě dvaceti dnů od data rozsudku soudu,
který zahájil řízení jako první;
•
v Nizozemsku je řízení zahájeno podáním žaloby. Okresní soud předvolá všechny
zúčastněné strany. Zúčastněné strany mohou předložit žalobní odpověď před
zahájením řízení, nebo se souhlasem soudce v průběhu řízení. Svou odpověď v
souvislosti se žalobou mohou rovněž přednést ústně během slyšení. Na konci řízení
soudce stanoví datum, k němuž vydá rozhodnutí;
•
v Rakousku: pokud žalobce nesouhlasí s dědickým osvědčením vydaným notářem,
který jedná jako soudní komisař („Gerichtskommissär“), musí příslušný okresní soud
ve věci dědického osvědčení vydat nové rozhodnutí. Dědické osvědčení vydané
soudním komisařem proto pozbývá účinku a je nahrazeno osvědčením vydaným
soudcem;
•
v Polsku:
•
v Portugalsku je soudním orgánem příslušným pro projednávání opravných prostředků
proti rozhodnutím, která byla přijata registračním úředníkem, soud v oblasti
příslušnosti registračního úředníka. Do 15 dnů po oznámení rozhodnutí musí žalobce
předložit registračnímu úřadu kasační opravný prostředek, jehož adresátem je soudce
daného soudu, spolu s dokumenty, které si přeje předložit podle článků 286 a 288
zákona o občanském rejstříku, schváleného legislativním nařízením č. 131/95 ze dne
6. června 1995 ve znění legislativního nařízení č. 324/2007 ze dne 28. září 2007;
•
v Rumunsku se evropské dědické osvědčení vydává na požádání notářem, který
dědické osvědčení vydal v souladu s rumunským právem. Vydání evropského
dědického osvědčení a odmítnutí jeho vydání mohou být napadnuty. Napadení vyřeší
soud prvního stupně, v jehož obvodu působí notář, který osvědčení vydal v souladu s
rumunským právem. Na toto rozhodnutí se vztahuje pouze jediný opravný prostředek.
Při řešení napadení může soud účinky evropského dědického osvědčení pozastavit.
Notář, který evropské dědické osvědčení vydal, je oprávněn evropské dědické
osvědčení opravit, pozměnit a stáhnout. V případě opravy, změny a stažení
evropského dědického osvědčení je notář povinen informovat všechny osoby, kterým
byly kopie evropského dědického osvědčení vydány. Oprava, změna a stažení
evropského dědického osvědčení mohou být napadeny. Napadení vyřeší soud prvního
stupně, v jehož obvodu působí notář, který evropské dědické osvědčení opravil,
pozměnil nebo stáhl. Na toto rozhodnutí se vztahuje pouze jediný opravný prostředek.
•
ve Slovinsku rozhodne o vydání evropského dědického osvědčení místní soud,
kterému byla dědická věc předložena. Rozhodnutí přijaté soudem v souladu
s článkem 67 nařízení, pokud jde o vydání osvědčení, může být napadeno. Právní
prostředek, který má být použit proti rozhodnutí o opravě osvědčení v souladu s čl. 71
odst. 1 nařízení, je opravný prostředek. Právní prostředek, který má být použit proti
rozhodnutí o změně nebo stažení osvědčení v souladu s čl. 71 odst. 2 nařízení, je
opravný prostředek. Opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v článku 67
nebo čl. 71 odst. 1 a 2 nařízení se podává u soudu, který rozhodnutí vydal. Soud může
své rozhodnutí změnit nebo zrušit, pokud tím nejsou dotčena práva osob, které se
rozhodnutím řídí. Pokud soud své předchozí rozhodnutí nezmění ani nezruší, postoupí
opravný prostředek soudu vyššího stupně, aby vydal rozhodnutí.
•
na Slovensku musí být opravné prostředky podány nejpozději 15 dnů po dni vydání
osvědčení, a to buď prostřednictvím notáře, který byl pro účely řízení o dědictví
jmenován a který evropské dědické osvědčení vydal před tím, než byla řízení
o dědictví s konečnou platností uzavřena, nebo prostřednictvím okresního soudu, který
evropské dědické osvědčení vydal poté, co byla řízení o dědictví s konečnou platností
uzavřena. Opravné prostředky mají odkladný účinek. Opravnými prostředky proti
evropskému dědickému osvědčení se zabývají okresní soudy;
•
ve Finsku: postup pro podání opravného prostředku u správního soudu. Proti
rozhodnutí správního soudu je možné podat opravný prostředek u nejvyššího
správního soudu, pouze pokud nejvyšší správní soud tento opravný prostředek připustí
v souladu se zákonem č. 586/1996 o soudním řízení správním.
•
ve Švédsku se na opravné prostředky použijí ustanovení zákona o soudních řízeních
(„Lagen om domstolsärenden“) (1996: 242), není-li stanoveno jinak v nařízení
č. 650/2012.