Thayensia supplementum I. - Správa národního parku Podyjí

Komentáře

Transkript

Thayensia supplementum I. - Správa národního parku Podyjí
© Vratislav Drlík†, Vít Grulich, Julius Klejdus, Lea Maňáková, Antonín Reiter, Správa Národního
parku Podyjí a Jihomoravské muzeum ve Znojmě.
2
THAYENSIA (ZNOJMO) 2005, Suppl. I: 3–6.
ISSN 1212-3560
VRATISLAV DRLÍK – UČITEL,
PŘÍRODOVĚDEC A SPOLUZAKLADATEL
JIHOMORAVSKÉHO MUZEA VE ZNOJMĚ
Julius K l e j d u s 1, Lea M a ň á k o v á 2
2
1
Branišovice 110, 671 77
Pod mlýnem 3, 785 01 Šternberk
Vratislav Drlík se narodil 17. září 1886 ve venkovské rodině v Hrabové na Zábřežsku.
Už jako chlapec byl velmi nadaný a prakticky od malička miloval přírodu. Jeho rodiče
mu však mohli dopřát jen studium na střední škole, a tak po maturitě na gymnáziu a doplňovací maturitě na učitelském ústavu v Brně nastoupil dráhu učitelskou. Učil na více
místech a od roku 1913 působil jako řídící učitel ve Skaličce.
Hned po vypuknutí první světové války však odešel na frontu. Z ruského zajetí se
potom jako jeden z prvních přihlásil do československých legií. Protože dobře ovládal
ruštinu i další jazyky, stal se velitelem kanceláří různých dělostřeleckých útvarů a s 1 dělostřeleckým plukem cestoval přes Sibiř do
Vladivostoku. V Irkutsku se však v roce 1919
spolu s dalšími socialisticky orientovanými
legionáři dostal do známého konfliktu československých legií, který skončil internováním
vůdců vzpoury.
Po strastiplné cestě kolem světa (z Vladivostoku přes USA) se domů vrátil až v dubnu
1920. Několik měsíců učil v rodné Hrabové,
ale už od září 1920 byl pověřen řízením nově
založené menšinové jednotřídky ve Vikýřovicích u Šumperka. Jako učitel i menšinový
veřejný a osvětový pracovník si zde počínal
velmi zdatně a v srpnu 1921 byl povolán
k řízení šumperského českého národního
školství.
Ve své mimoškolní veřejné činnosti pro
českou menšinu v Šumperku se Vratislav
Drlík soustředil zejména na pomoc při řešení
hospodářských a sociálních otázek českých
novousedlíků, úředníků, živnostníků i děl3
Učitel Vratislav Drlík ve své třídě (Znojmo-Louka, 30. léta 20. století).
Vratislav Drlík provází prezidenta Dr. Edvarda Beneše při návštěvě znojemské rotundy 13. 6. 1947.
4
níků, věru nevítaných mezi šumperskými německými měšťáky. Jako člen městského
a okresního zastupitelstva v Šumperku vystupoval v tomto směru vždy neobyčejně
odvážně a úspěšně.
Velmi významná byla i jeho publicistická činnost. Do denního tisku, zejména regionálního časopisu Kraj, který sám řídil, napsal desítky a stovky aktuálních článků
a zpráv. Obsáhlejší stati, většinou materiálově cenné a dodnes užitečné demografické
a sociologické sondy do ekonomické a národnostní problematiky severní Moravy,
publikoval v olomouckém orgánu Národní jednoty Stráž Moravy.
Jednoznačně pokroková orientace jeho veřejné práce v Šumperku však vedla časem
ke sporům s představiteli školské administrativy i s vedením Národní jednoty, které
nakonec řešil odchodem ze Šumperka. V září 1933 přijal ředitelské místo na obecné
škole ve Znojmě-Louce.
Pro Šumperk byl ale jeho odchod ztrátou. Dodatečně si to tehdy uvědomili i jeho
političtí odpůrci. Také olomoucké ústředí Národních jednot velmi lituje jeho odchodu
a projevuje mu ústy dr. Richarda Fischera a Adolfa Kubise uznání jeho „národního
díla na severní Moravě a za dlouholetou soustavnou spolupráci v ústředním výboru,
v okrsku Národní jednoty pro Šumpersko a severním sboru Národní jednoty vřelé díky
a vděčnou oddanost“.
I ve Znojmě je Vratislav Drlík záhy v popředí na poli kulturní, politické i osvětové
činnosti. Nejaktivněji se uplatňoval v Dělnické akademii jako její předseda a ve znojemské odbočce Svazu přátel SSSR, kterou v roce 1935 sám založil.
Při mobilizaci v září 1938 nastoupil dobrovolně vojenskou službu v Košicích. Po
mnichovském diktátu evakuoval se svou rodinou ze Znojma do Vrahovic u Prostějova
a teprve v prosinci 1938 dostal místo ředitele školy v Brně, ale už po roce byl jako
bývalý příslušník československých legií zproštěn školní služby a přidělen pracovním úřadem do továrny Svět v Židenicích. Tam pokračoval s kolektivem odbojových
pracovníků ještě intenzivněji v tom, co započal na Znojemsku: opatřoval finanční
výpomoc rodinám postiženým německými okupanty. Činnost skupiny však byla vyzrazena a došlo k jejímu pozatýkání. 23. února 1943 byl Vratislav Drlík i s dalšími
členy skupiny odvezen gestapem přímo z továrny a internován „Pod kaštany“ a po
dvou dnech převezen do Kounicových kolejí. Na pobyt v nich a „výslechy“ si odnesl
trvalou památku v podobě vyražených zubů a hluboké rány na zádech. Koncem června
byl dopraven k oberlandesgerichtu ve Vratislavi (tehdejší Breslau), kde pro vítězství
říše v očekávání soudu a rozsudku dral v samovazbě peří a lepil sáčky. Jen obrovskou
náhodou, zásluhou tlumočníkovy odvahy, ušel trestu smrti, aby po odsouzení ke
čtyřem letům koncentračního tábora nastoupil na tvrdou cestu nacistického trestance
ve slévárně v Breslau-Schönau a poté v Meineckově továrně v Breslau-Carlowitz.
S blížící se frontou byli vězni postupně přemístěni do Waldheimu, poté do Radobýlu,
pak k opevňovacím pracím do Drážďan a po jejich vybombardování do Pirny, kde je
začátkem května 1945 potkalo osvobození.
Již 15. května 1945 se vrátil do Znojma a znovu se pouští do práce. Byl však nesmírně
oslabený útrapami, podvýživou i nemocí. O svých „zážitcích“ z koncentračního tábora
dokonce odmítl vyprávět i doma své rodině. Jen co se trochu zotavil z těžkých útrap
nacistických kriminálů, nastoupil podle výzvy československé vlády na předokupační
působiště ve Znojmě. S elánem jemu vlastním se nadšeně pustil do nových úkolů, spojených s oživením českého života ve Znojmě a s dosídlením regionu. Jako pokrokový
5
učitel a osvědčený veřejný pracovník byl povolán do lidosprávy znojemského národního
výboru, kde mu bylo svěřeno řízení zemědělského referátu.
Uprostřed pilné práce odchází Vratislav Drlík v únoru 1947 do důchodu. I když byl
zdravotně poznamenán vězeními a válkou, neodešel z veřejného života. S maximální
houževnatostí soustředil svůj zájem zejména na obnovu zpustošeného znojemského
muzea. Ve spolupráci s kolektivem muzejní rady shromáždil rozebrané muzejní sbírky.
Po jejich reinstalaci bylo pod Drlíkovým vedením „Jihomoravské muzeum královského
města Znojma“ předáno opět veřejnosti a jeho kulturní činnost obnovena v takovém
rozsahu a hloubce, že se záhy stalo nosným článkem kulturního dění celého regionu.
Právem se mu dostalo za jeho záslužnou a obětavou práci mnoha poct a veřejných
uznání, od čestného uznání ministerstva kultury ČSR a vyhlášení muzea za „vzorně
průkopnickou instituci“ až po jeho jmenování doživotním čestným ředitelem ústavu
(13. 6. 1947).
Pro obnovenou edici knižních tisků znojemského muzea připravil Vratislav Drlík
5 svazků výročních zpráv o muzejní činnosti za rok 1947 až 1950 a napsal i monumentální práci o historii „70 let musea královského města Znojma“, velmi příznivě přijatou
veřejností i muzejními kruhy.
Oproštěn školských povinností se začal věnovat také své stálé lásce, přírodě. Protože znal velmi dobře přírodní poměry Znojemska, všechno své úsilí začal věnovat
především jeho flóře. Po léta sbíral, třídil a zpracovával svůj herbář (cca 1400 položek),
který nazval „Květena Znojemska“ a jehož obsah se posléze rozhodl připravit pod stejným titulem ke knižnímu vydání. Více než 300 stran tohoto rukopisu, koncipovaných
s přihlédnutím k ekologickým podmínkám celé sledované oblasti, bylo dokladem jeho
velkých odborných znalostí. Nakonec se vydání obsáhlé knihy přes úspěšnou subskripci
shodou okolností neuskutečnilo (údajně pro nedostatečný příděl papíru, jak vyplývá
z textu dopisu od Krajského nakladatelství v Brně, Kobližná 4, ze dne 8. 2. 1957, který
byl zaslán Františce Drlíkové, manželce Vratislava Drlíka). Obdobný osud postihl i připravovanou a veřejně ohlášenou brožurku o „Našich léčebných a jedovatých bylinách“
též soustředěnou na území znojemského okresu.
Pro práci v terénu podchytil mimořádný zájem dospělejší mládeže. Výsledky vědecké
práce popularizoval nejen názornými výstavami z oboru botaniky, geologie a mineralogie, ale i tématickými přednáškami.
Nadměrné zatížení a jeho charakteristická pracovní posedlost, okupační martyrium
a nejednou i lidské nepochopení, osočování a zášť ho nakonec doslova uštvaly. Prvního
března roku 1955 zdolal těžký infarkt všechna jeho další předsevzetí a plány a Vratislav
Drlík náhle zemřel.
Jak na Šumpersku ve 20. a na počátku 30. let, tak i na Znojemsku ve 30. letech minulého století a po válce si Vratislav Drlík plným právem získal velkou a trvalou autoritu jako
pokrokový učitel, obětavý vlastenec, velmi schopný organizátor veřejného a kulturního
života a později i jako skvělý vědecký a muzejní pracovník. Jeho bohatý a často až dramatický život byl životem skromného a velmi ušlechtilého člověka s upřímným vztahem
k druhým lidem a ke svému okolí. Mimořádná celoživotní práce Vratislava Drlíka je
ukázkovým příkladem vzácné osobní obětavosti, nezměrné píle, nadšení a umu.
Podle literární podkladů a ústních či písemných sdělení rodinných příslušníků Vratislava Drlíka
sestavili vnuk a pravnučka.
6
THAYENSIA (ZNOJMO) 2005, Suppl. I: 7–292.
ISSN 1212-3560
KVĚTENA ZNOJEMSKA 1950–1954
FLORA OF THE ZNOJMO REGION, 1950–1954
Vratislav D r l í k †, Vít G r u l i c h 1, Antonín R e i t e r 2
1
Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy university, Kotlářská 2, Brno,
e-mail: [email protected]
2
Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Přemyslovců 8, 669 45 Znojmo, e-mail: [email protected]
Abstract: Flora of the Znojmo region was written by the first of the authors and was not published either
at the time of its origin or at any later time. It describes the historical distribution of almost 1500 taxons of
vascular plants, and it is the only comprehensive source of information on the flora of the region between
the end of the 19th century (OBORNY 1879, 1883–1886) or the beginning of the 20th century (HIMMELBAUR
& STUMME 1923) and the period of intense botanical studies at the end of the 20th century (GRULICH 1997).
At present the manuscript has been supplemented by references to revised herbarium items, commented
and evaluated. The most important merit of the work is in records of the flora of plant communities either
vanished or heavily suppressed by changes in the land use during the second half of the 20th century (salt
marshes, waterlogged meadows, extensively used fields and pastures). It contains the last (or some of the
last) dated reports on the occurrence of several plant species in the Czech Republic (Camelina sativa,
Ceratocephala testiculata, Lolium remotum, Lolium temulentum, Scandix pecten-veneris) or in Moravia
(Myosotis discolor, Ornithogallum umbellatum, Turgenia latifolia). Many plant species, documented by
Drlík, have not been confirmed as occurring in the Znojmo region at present.
Keywords: flora, historical herbarium, South-Moravian Museum, south-western Moravia, Czech Republic
ÚVOD
Snad by se mohlo zdát, že vydání Drlíkova rukopisu o květeně Znojemska po 50 letech
od dokončení postrádá smysl. Za to půlstoletí se krajina velmi podstatně změnila – byly
rozvráceny majetkové vztahy v zemědělství, po vzniku státních statků a družstev začaly
ohromné nevratné změny v přírodním prostředí. Drlíkova práce má přesto i po tolika
letech značnou hodnotu. Je především důležitým dokumentem o rozšíření stovek druhů
rostlin v regionu, k nimž shromáždil bohatou dokumentaci. Unikátní je zejména skutečnost, že souběžně s rukopisem zůstaly ve sbírkách znojemského muzea zachovány jeho
herbářové doklady. Právě srovnání údajů v rukopise s dokladovým sbírkovým materiálem
dovoluje posoudit úroveň Drlíkova bádání a kriticky interpretovat jeho záznamy.
7
METODICKÉ POZNÁMKY
Vratislav Drlík zpracoval Květenu Znojemska v letech 1950–1953. Jeho rukopis nebyl
ve své době vydán (KLEJDUS, MAŇÁKOVÁ 2005) a strojopisné kopie připravené k vydání
byly v průběhu let ztraceny (Klejdus úst. sdělení). Proto bylo jako podklad pro nynější
vydání díla nutno využít rukopisný autorův materiál. Konkrétně se jedná o 9 strojopisných stran úvodního textu a 297 stran rukopisu psaného tužkou a doplněného barevnými
vpisky (viz obr. 1 a 2). Ani tento rukopis není bohužel úplný, k dispozici jsou číslované
stránky 3–299, první dvě strany se najít nepodařilo. Také na několika místech uvnitř
rukopisu jsou nedokončené pasáže, které byly patrně doplněny až v pozdějších (ztracených) verzích díla. Tato místa jsou v kapitole Systematický přehled nálezů komentována poznámkou. Původní Drlíkův text tedy představuje kapitola „Květena Znojemska
– původ a charakteristika“ a větší část kapitoly „Systematický přehled nálezů“, ostatní
oddíly práce byly doplněny současnými spoluautory.
Přepisování rukopisu do digitální podoby přineslo s sebou určité potíže a rukopis
bylo nutno v některých detailech upravit. Především se jedná o řadu zkratek, které se
v rukopisu vyskytují. Jednotlivé druhy jsou v rukopise číslovány, toto číslování zůstalo
zachováno. Druhy, jež číslovány nejsou, považoval Drlík patrně v regionu za sporné,
případně vymizelé, jak vyplývá z poznámek v textu. Číslovány nejsou také nižší taxony
(poddruhy), resp. číslován je vždy jen první z nich u každého druhu. U čísla druhu se
v některých případech vyskytují symboly. Prvním je hvězdička (*), kterou jsou označeny taxony Drlíkem nenalezené či nedokladované – toto označení zůstalo zachováno.
Druhým symbolem je trojúhelník – ten označuje taxony nepůvodní, ať už pěstované nebo
zavlečené či zplanělé – tento symbol byl nahrazen velkým písmenem N před číslem
či jménem taxonu. Třetím symbolem použitým před jménem taxonu je X označující
hybridy (zůstalo zachováno). Dále se v komentáři ke každému druhu objevuje symbol
S nebo P. Jedná se zřejmě o přiřazení taxonu k středoevropským (S) či panonským (P)
druhům, některé druhy jsou řazeny k oběma kategoriím (vyskytuje se jak zápis SP tak
PS). Také v tomto případě zůstaly symboly u druhů ponechány tak, jak jsou použity
v rukopise. Tyto symboly u části druhů chybí, jedná se zejména o pěstované, zplanělé
či zavlečené taxony, ale i o některé druhy autochtonní. V části rukopisu bylo místo
písmena S používáno M, některé z těchto případů opravil již Drlík červenou pastelkou,
ostatní byly upraveny (sjednoceny) při přepisu. U většiny druhů se vyskytuje také římská
číslice, případně interval, označující patrně dobu kvetení – též bylo ponecháno. V první
polovině rukopisu se vyskytují u jednotlivých druhů také písmenné zkratky K, C, Ea,
Es, E, které se zřejmě vztahují k areálové charakteristice středoevropských prvků (viz
3. odstavec v kapitole „Květena Znojemska – původ a charakteristika“). Tyto zkratky
byly často již Drlíkem přepisovány či přeškrtány, takže je nelze spolehlivě přečíst. Navíc
nejsou zastoupeny v celém rukopisu, proto se domníváme že sám Drlík od jejich použití
upustil a nebyly tedy přepsány ani u těch druhů, kde je přečíst lze.
Formou zkratek jsou v rukopise citovány také literární prameny. Pro přehlednost
byly při přepisu sjednoceny a to na celé jméno prvního autora dané publikace, to je
navíc vysazeno kapitálkami, jak je u citací obvyklé. V rukopise se vyskytují nejčastěji
Obr. 1. Původní vzhled rukopisu Květeny Znojemska
Fig. 1. The original manuscript of the “Květena Znojemska”
8
9
10
odkazy na Obornyho, buď takto celým jménem, nebo jako Ob. – v přepise vždy jako
OBORNY, analogicky Dostál, Dost. = DOSTÁL, Himmelbaur, Himmelb., Himmel., Him.
= HIMMELBAUR, Laus = LAUS, další jen ojediněle – Podp. = PODPĚRA, Pol. = POLÍVKA.
V přepise přehledu druhů nejsou doplněny plné citace, neboť u Obornyho není jisté,
o které dílo se v jednotlivých případech jedná, u ostatních by plné citace se spoluautory
a letopočty neúměrně prodlužovaly text a místy by se obtížně včleňovaly do Drlíkových větných konstrukcí. Plné znění citací je následující: OBORNY = OBORNY (1879
nebo 1883–1886), DOSTÁL = DOSTÁL et al. (1948–1950), HIMMELBAUR = HIMMELBAUR,
STUMME (1923), LAUS = LAUS (1908), PODPĚRA = PODPĚRA (1926–1930) a POLÍVKA =
POLÍVKA et al. (1928). V rukopise jsou též odkazy na údaje Františka Švestky, patrně
se jedná o ústní informace.
Další zkratky použité v rukopise by byly bezpochyby v tiskovém vydání upraveny
(doplněny) i samotným Drlíkem, proto jsou v přepisu též doplněny (resp. plně vypsány). Jedná se o opakující se rodová jména (v rukopise zkrácena na první písmeno
a tečku), dále o často opakované lokality, např. žel. – doplněno na železniční, úd. na
údolí, i j. na i jinde, Kraví h. = Kraví hora, Traus. mlýn = Trausnický mlýn, Kateř.
dvůr = Kateřinský dvůr atd. Podobně byla v přepisu sjednocena Drlíkem nejednotně
používaná slova Cornštejn a Cornštýn na frekventovaněji použité Cornštýn, Oborny
a Oborný na Oborny. Vynechány byly také zjevné chyby, např. dvakrát zapsaná jedna
lokalita ve výčtu a podobně.
V rukopise je užita nomenklatura odpovídající Dostálově květeně (DOSTÁL et al.
1948–1950), někdy se však v detailech odlišuje. Pro snazší orientaci v synonymice
a vztazích mezi Drlíkem užívanými a recentně platnými jmény taxonů byla doplněna
současná jména všude tam, kde se od Drlíkova pojetí odlišují. Současná nomenklatura
je dle Klíče (KUBÁT et al. 2002), jména jsou uvedena na druhé řádce pod původním
Drlíkovým jménem taxonu, menším a odlišným fontem. Pro snazší nalezení jednotlivých druhů v textu je na konci práce připojen rejstřík obsahující bez rozlišení všechny
použité druhové kombinace, jak původní, tak i recentní.
K Drlíkově práci se váže též herbář uložený v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.
V rukopise není herbář přímo zmiňován. Zda byl odkaz na herbář včleněn do ztracených
strojopisných kopií, s jistotou nevíme. Je ale zřejmé, že pro potřeby současného vydání
Drlíkova díla je srovnání rukopisu s existujícím dokladovým materiálem zcela zásadní.
Navíc se u herbářových položek vesměs zachovaly originální složky a schedy a velkou
většinu z nich je proto možno s naprostou jistotou vztáhnout k taxonům z textu tak,
jak je Drlík původně určil. Proto byl odkaz na jednotlivé herbářové položky do textu
vložen, opticky je opět odlišen menším písmem a odlišným fontem, než jsou vysazeny
původní části rukopisu. Čísla před položkami odpovídají inventárním číslům ve sbírkovém fondu pracoviště botaniky Jihomoravského muzea. Celý Drlíkův herbář kriticky
přehlédl Vít Grulich, pokud není u jednotlivých položek uveden žádný údaj o revizi
znamená to, že o jejich determinaci nebyla pochybnost. U revidovaných položek je
připojen výsledek revize a jméno specialisty; většina revizí proběhla v roce 2004. Aby
byla snadno dostupná informace o všech dokladových položkách ke každému druhu,
Obr. 2. Původní vzhled rukopisu Květeny Znojemska
Fig. 2. The original manuscript of the “Květena Znojemska”
11
tedy i těch, které sám Drlík určil chybně a byly v rámci provedené revize přeurčeny,
jsou k jednotlivým druhům přiřazeny i tyto položky. Od položek vztažených k danému
taxonu Drlíkem se redeterminované doklady odlišují tím, že jsou ohraničeny lomítky
a obsahují údaj o Drlíkově původní determinaci.
Přestože údaje uvedené v rukopise končí rokem 1953, Drlík pokračoval ve sběru
dokladového materiálu i v roce 1954. Je možné, že ve ztracených verzích rukopisu
byly i tyto novější poznatky zahrnuty. V každém případě rozšiřují spektrum Drlíkem
zjištěných druhů jednak o některé exotické rostliny sebrané v zámeckých parcích, ale
také o význačné a vzácné druhy autochtonní. Považovali jsme za vhodné včlenit také
informaci o těchto položkách do textu, neboť významně doplňuje a uceluje Drlíkovo
dílo.
Posledním současným doplňkem do přehledu nálezů jsou poznámky k některým
vzácným, taxonomicky komplikovaným či jinak zajímavým druhům a skupinám.
Vzhledem k počtu těchto poznámek se jeví přehlednější jejich umístění přímo k jednotlivým taxonům a ne do samostatného oddílu textu, od původního Drlíkova textu se
stejně jako všechny ostatní recentní zásahy odlišují menším písmem a odlišným fontem. Při odkazech na recentní herbářové položky jsou použity zkraty kolekcí: BRNU
= herbář katedry botaniky Masarykovy university Brno, MMI = herbář Regionálního
muzea v Mikulově, MZ = herbář Jihomoravského muzea ve Znojmě, ROZ = herbář
muzea v Roztokách u Prahy.
PODĚKOVÁNÍ
Editoři by na tomto místě rádi poděkovali všem dalším kolegům, bez jejichž přispění by nebylo
možné úspěšné dokončení díla a zhodnocení rukopisu. Za pomoc při přepisování rukopisného originálu děkujeme Janě Táborské, za možnost využití historického herbáře děkujeme Jihomoravskému
muzeu ve Znojmě, za pomoc při vyhledávání a zpracování údajů z herbářových položek děkujeme
botaničkám muzea Radmile Šeniglové-Dvořákové a Lydii Bravencové. Za revizi herbářových položek
patří naše poděkování Petru Burešovi, Petru Dančákovi, Jiřímu Danihelkovi, Michalu Ducháčkovi,
Františku Dvořákovi, Lubomíru Hroudovi, Zdence Hroudové, Jaroslavu Koblížkovi, Olze Rotreklové, Jaroslavu Rydlovi, Vladimíru Řehořkovi, Radomíru Řepkovi, Karlu Sutorému, Otakaru Šídovi,
Petru Šmardovi, Milanu Štechovi, Janu Štěpánkovi, Bohumilu Trávníčkovi a Jiřímu Zázvorkovi. Za
technickou pomoc při pořizování obrázků děkujeme Jaroslavu Frecerovi, za technickou a finanční
podporu Správě Národního parku Podyjí. Zvláštní poděkování přísluší panu MVDr. Juliu Klejdusovi,
vnukovi Vratislava Drlíka, který v rodinném archivu uchoval originál rukopisu a jeho deponováním do
jihomoravského muzea inicioval a umožnil jeho současné vydání. Přípravu studie k vydání částečně
podpořil Výzkumný záměr MŠM 143100010.
12
KVĚTENA ZNOJEMSKA – PŮVOD A CHARAKTERISTIKA
Znojemsko je zajímavé po stránce floristické tím, že se na jeho území stýkají dvě
květeny: panonská a středoevropská.
Panonská květena, kterou jinak můžeme nazvat květenou stepní, pochází z jihoruských stepí u Černého moře a pronikla k nám trojí cestou: od jihu z území kol Středozemního moře, střední cestou podél Dunaje a přes uherskou nížinu a severní cestou
podél Karpat.
Středoevropská květena podle svého zeměpisného rozšíření patří buď ke kosmopolitům, rozšířeným po celé zeměkouli, druhům cirkumpolárním, vyskytujícím se na severní
polokouli, druhům eurosibiřským, rozšířeným v Evropě a v Asii až po Altaj, euroasijským druhům, rozšířeným v Evropě a v Asii s jižní hranicí na Himalajích a konečně
k evropským druhům, které nepřekračují Ural. Některé prvky středoevropské květeny
patří k t. zv. „teplomilným“, které jsou obyčejně průvodci květeny panonské.
Podle rozšíření panonské a středoevropské květeny můžeme rozdělit Znojemsko na
tři oblasti. První zabírá východní část okresu po čáru Hnánice, Znojmo, Horní Dunajovice. Geologickým podkladem této oblasti jsou třetihorní usazeniny a diluviální spraš.
Průměrná roční teplota je 10° C, pršek málo (Znojmo 500 mm, Jaroslavice 475 mm).
Většina území je kulturní půdou už od prehistorických dob, jak ukazují četné archeologické nálezy. Původní step byla zatlačena na místa, která pro nedostatek půdního krytu
se nedají obdělávat. Jsou to buď pastviska (Kraví hora u Znojma, Načeratický kopec,
Kraví a Kamenná hora u Tasovic), nebo kamenité a skalnaté stráně podél Dyje a některých potoků (Hradiště, Znojmo pod hradem, stráně na obou březích Dyje mezi vsí Dyjí
a Tasovicemi, skalní stráně na Křepickém potoku u Horních Dunajovic), dále kamenité
kopečky sem tam vystupující z panonské nížiny (na př. 223 u Krhovic, amfibolitový
lom přímo u vesnice), vysoké meze v úvozech, u polí a vinic (Sedlešovice – Konice,
Hodonice, Slup – Jaroslavice stráň nad Danížem), okraje cest a podobná místa.
Na některých místech v této oblasti, a sice tam, kde byly odkryty původní usazeniny (jíly) moře, které v třetihorní době pokrývalo tuto část Znojemska, zachovala se t.
zv. slanistá nebo slanomilná květena (halofyty). Taková slaniska jsou na př. u Šatova,
Vrbovce, Načeratic, Jaroslavic, Stošíkovic, Oleksovic i jinde (obr. 3).
V rostlinných společenstvech této oblasti převládá květena panonská a ji doprovázející květena teplomilná. Středoevropská květena v tomto území převládá ve
společenstvech lužních hájů, bažinných luk a vod. Tato společenstvy tvoří tu ostrovy
středoevropské květeny mezi květenou panonskou.
Z význačnějších jedinců panonské květeny rostou v I. oblasti: hlaváček plamenný,
rohohlavec rovnorohý, pryskyřník illyrský, křez zední a tenkolistý, večernice smutná,
kozinec bezlodyžný, zběhovec yva, čilimník položený, radyk prutnatý, hadí mordec
šedý a milička chlupatá.
Z květeny teplomilné: hlaváček jarní, lebeda růžová, lesklá a tatarská, travěnka prodloužená, komonice zubatá, řepeň durkoman, topol bílý, křivatec nízký a rosička brvitá.
Z květeny slanomilné: obligátní (rostoucí jen na slanisté půdě): sivěnka slatinná, hvězdnice bažinná, smetanka malokvětá, ostřice žitná a ostřice ječmenovitá, z fakultativních
(mohou růst i na půdách jiných): jetel jahodovitý, ledenec luštinatý, jitrocel slatinný, zeměžluč sličná, slanobýl obecný, skřípina přímořská a skřípinec Tabernaemontanův.
Druhá, střední oblast, sahá k čáře Čížov, Šumná, Vranovská Ves a Jevišovice.
Panonská květena je v této oblasti hojně rozšířena, ale středoevropská květena je tu
13
mnohem více než v oblasti první. Obě květeny se tu hojně prolínají, bojujíce o svůj
životní prostor. Proto můžeme toto území nazvat „bojištěm“ obou květen. Název tento
jest však jen obrazný, poněvadž boj byl dávno skončen a obnovuje se pouze tam, kam
zasáhne lidská ruka. Tak na př. vykácení lesů v Gránici ve středověku i v novější době
mělo za následek obsazení holých strání květenou panonskou a teplomilnou.
Ve druhé oblasti se rozkládají velké lesní komplexy, které jsou sídlem středoevropských lesních společenstev.
Podnebí území je o něco chladnější, pršek o něco více (Šumná 544 mm, Jevišovice
516 mm). Geologickým podkladem jsou krystalické břidlice (ruly, svory a fylity). Část
území lesem nepokrytá je většinou kulturním územím různé hodnoty.
Panonská květena „bojové“ oblasti je zatlačena na jižní svahy kamenitých nebo skalnatých strání (Jevišovice, Střelice, Bojanovice, Černín, Vevčice, Mikulovice, Plaveč,
Olbramkostel, Mašovice, Únanov, Hluboké Mašůvky i jinde), na skaliska pnoucí se
Obr. 3. Mapka slanisek na Znojemsku
Fig. 3. Map showing salt marshes in the Znojmo region
14
nad údolími řek a potoků (Býčí skála, Šóbes, Nový Hrádek, Viničná u Čížova, všechna
tato místa nad Dyjí, zříceniny Lapikusu nad Plenkovickým potokem, skalnaté útesy
nad Jevišovkou u Jevišovic, Vevčic, Rudlic, Plavče a Výrovic). Panonská květena
zabrala také v tomto území okraje středoevropských lesů (Purkrábka od Suchohrdel
k Těšeticům, Tvořihrázský les podél Únanovského potoka i jinde).
Středoevropská květena „bojového“ území zabírá velké lesní prostory (Mikulovický
les, Purkrábku, Tvořihrázský les, lesy u Plavče, Hlubokých Mašůvek, Kravska, Bojanovic a Jevišovic), lesní louky, bažinatá a vlhká místa a vodní plochy.
Význačnější druhy panonské květeny ve II. oblasti jsou: černucha rolní, rýt žlutý,
višeň mahalebka, čilimník řezenský, medovník, čistec roční, barvínek menší, mařinka
barvířská, ochmet evropský, hlaváč šedivý, hvězdnice zlatovláska, křivatec český, česnek
žlutý, kosatec dvoubarevný a tomkovice jižní.
Teplomilné květeny: sasanka hajní, hlaváček letní, oměj jedhoj, silenka ušnice,
jetel jahodovitý, hrachor hliznatý, bolehlav blamatý, kakost krvavý, rozrazil klasnatý,
podražec křovištní, pelyněk ladní, smil písečný, turan ostrý, pupava bezlodyžná, ostřice
nízká, ježatka kuří noha, sveřep bezbranný a vousatka.
Třetí, nejmenší část okresu, zabírá nejzápadnější část a je oblastí středoevropské
květeny. Panonská květena pronikla na toto území jen podél Dyje a zabrala tu hlavně
skalní útesy zvedající se nad řekou (Ledové sluje u Vranova, skaliska pod serpentinami
silnice k Onšovu, hradní skála, Švýcarské údolí, několik skalnatých výběžků pod Zálesím, skalnatá šíje „Baba“ pod Bítovem, Cornštýn, dyjské stráně u Podhradí). Všechnu
ostatní půdu zabírá květena středoevropská. Její doménou jsou tu hlavně lesy, které
mají v některých místech ráz horských lesů i s některými příslušníky horské květeny,
pak jsou to lesní i údolní louky, pastviny, bažiny a vodní plochy.
Tato oblast středoevropské květeny je pahorkatinou, ležící většinou nad 400 m nadmořské výšky. Podnebí je drsnější než v ostatních částech Znojemska (Bítov má střední
roční teplotu 9° C, tedy o celý stupeň méně než Znojmo). Pršek tu spadne mnohem
více, než na východě (Bítov 583 mm, tedy o více než 100 mm proti Jaroslavicům).
Z panonské květeny pronikají podél Dyje do oblasti středoevropské květeny mezi
jinými: koniklec obecný velký, tařice skalní, lomikámen cibulkonosný, čilimník černající, vičenec ligrus, pryšec mnohobarvý, brslen bradavičnatý, máčka rolní, ožanka
kalamandra, divizna rakouská, mařinka psí, locika dubová, bělozářka větvitá, chrpa
latnatá porýnská a strdivka sedmihradská.
Z teplomilných: šedivka šedá, devaterník, hvozdík kartouzek, mochna stříbrná a jarní,
růže vinná, skalník, tolice srpovitá, jetel alpský, pryšec obecný, šalvěj luční, divizna
velkokvětá, rozrazil trojklanný, svízel nízký, pavinec horský, locika kompasová, rmen
barvířský, kopretina chocholičnatá, pelyněk pravý, srpek obyčejný, česnek horský,
ostřice časná, lipnice smáčknutá, sveřep střešní a bezbranný.
Znojemská květena čítá celkem 1205 druhů původních kromě 75 plemen (subspecií)
a 62 hybridů (kříženců). Druhů cizího původu, ale úplně zdomácnělých je 35, ostatních cizích, převážně pěstovaných, druhů i plemen je 190. V poslední době vymizelo
21 druhů, 2 plemena a 2 kříženci, nově bylo objeveno 39 druhů a 2 plemena.
Zajímavé je rozdělení květeny podle hojnosti výskytu. Z 1315 botanických prvků
(druhů původních, zdomácnělých a plemen) připadá na prvky, které se vyskytují vzácně
a řídce, 459, t. j. o málo více než jedna třetina, dvě třetiny připadají tedy na prvky, které
se vyskytují častěji, hojně nebo obecně.
15
Z 1315 původních a zdomácnělých druhů, jakož i plemen, patří k panonské květeně
227, teplomilné 241 a středoevropské 847 prvků.
Zajímavé je také rozdělení panonské a teplomilné květeny po jednotlivých oblastech.
Panonské květeny od východu k západu ubývá. V oblasti panonské nížiny zůstávají
104 panonské prvky, z toho většina (55 %) vzácných, do oblasti bojové proniká už jen
72 panonských prvků a do oblasti středoevropské květeny proniká jenom 51 prvek. Při
tom počet vzácných panonských prvků klesá ve II. oblasti na 13 a v oblasti středoevropské květeny se vyskytují pouze 3 vzácné druhy.
Teplomilné květeny naopak od východu k západu přibývá (I. oblast 55, II. 89 a III.
96 teplomilných). Při tom však vzácných teplomilných prvků od východu k západu
ubývá (I. 31, II. 12 a III. oblast 2), stejný zjev, jako u květeny panonské.
Boj proti pronikání panonské květeny na západ znamená boj proti stepi. Teprve socialistické státní zřízení umožnilo výstavbu zařízení proti pronikání stepi na Znojemsko. Děje
se tak zřizováním větrolamů, obnovou rybníků, zalesňováním, stavbou zavodňovacích
kanálů, odstraňováním chyb spáchaných špatným lesním hospodářstvím. (Na Znojemsku
bylo na př. napácháno mnoho škody t. zv. akátovou horečkou na konci minulého století,
kdy bylo vykáceno mnoho dubových lesíků a na jejich místě zasázeny akáty.)
Lidovědemokratické zřízení zavádí také řádnou ochranu přírodních památek, tedy
i botanických, jednak ochranou vzácných botanických jedinců, jednak ochranou bo-
Obr. 4. Mapka botanicky zajímavých území regionu
Fig. 4. Map showing areas of botanical interest
16
tanicky cenných nalezišť (obr. 4). Na Znojemsku jedná se na př. o ochranu vzácného
střevičníku nebo kosatce nízkého, jakož i zřízení státních přírodních reservací na záchranu míst s vynikající květenou a na záchranu některých slanisek.
SYSTEMATICKÝ PŘEHLED DRUHŮ
Pozn.: V rukopise chybí první dvě strany, tedy druhy 1–9. K části těchto druhů se vztahují následující herbářové položky:
Lycopodium clavatum L. Plavuň vidlačka.
Položka: 1249 – Olbramkostel, les k Šimperku, podle cesty, sine dato
Equisetum arvense L. Přeslička rolní.
Položka: 1250 – Vranovská Ves, 25. 06. 1950
Equisetum sylvaticum L. Přeslička lesní.
Položka: 1251 – Vranovská Ves, 25. 06. 1950
Equisetum palustre L. Přeslička bahenní.
Položka: 1252 – Jevišovka u Plavče, 27. 06. 1950
Equisetum fluviatile L. Přeslička poříční.
Položka: 1253 – Hostěrádky, rybník, 25. 06. 1950
Equisetum ramosissimum Desf. Přeslička větevnatá.
Položka: 1254 – Horní Gránice u Bezkova, 12. 11. 1953
Cystopteris fragilis (L.) Bernh. Puchýřník křehký.
Položka: 1255 – Gránické údolí, 03. 07. 1952
10. Phegopteris dryopteris (L.) Feé. Bukovinec kapraďovitý.
Gymnocarpium dryopteris (L.) Newman. Bukovník kapraďovitý.
Roztroušeně. S. Mločí údolí, Vranovská Ves, okolí Šimperského rybníka. OBORNY:
Ledové sluje, údolí Dyje u Hardeku, Devět mlýnů, Nesachleby, Lukov, Gránice.
VII–VIII.
V humosních lesích a na stinných skalách.
Položka: 1256 – Mločí údolí před vyústěním, 04. 07. 1952
11*. Phegopteris robertiana (Hoffm.) A. Br. Bukovinec Robertův.
Gymnocarpium robertianum (Hoffm.) Newman. Bukovník vápencový.
Na skalních sutích, ve štěrbinách zdí. Ojedinělý. S. OBORNY: údolí Dyje u Devíti mlýnů,
Hardeku a Vranova. HIMMELBAUR ještě u Nového Hrádku. DOSTÁL: v Českomoravské
vysočině. VI–VIII.
Pozn.: V současné době velmi ojediněle nalézaný druh; existují pouze pozorování z vápencových
skal v okolí Hardeggu (GRULICH 1997).
17
12. Dryopteris filix-mas (L.) Schott. Kapraď samec.
Ve stinných lesích, na skalách. Hojná. S. VI–IX.
Položka: 1257 – Gránice – Athyrium filix-femina, rev. V. Grulich
13. Dryopteris austriaca (Jacq.) Woyn. subsp. spinulosa. Kapraď rakouská ostnitá.
Dryopteris dilatata (Hoffm.) A. Gray. Kapraď rozložená.
V humosních vlhkých lesích. Roztroušeně. S. Mločí údolí, Trausnice, Plaveč, Popický
žleb, lesy mezi Šumnou a Vranovskou vsí. OBORNY: Ledové sluje, údolí Dyje u Vranova
a Hardeku, jako zvláštnost v Gránici. LAUS: údolí Dyje. VII–VIII.
Položka: 1258 – Gránické údolí, 03. 07. 1952
13. Polystichum lobatum (Huds.) Presl. Kapradina laločnatá.
Polystichum aculeatum (L.) Roth. Kapradina laločnatá.
Na humosních kamenitých půdách jehličnatých lesů. Řídká. S. Trausnice u konce,
OBORNY: údolí Dyje mezi Vranovem a Hardekem, jako řídkost v Gránici u Znojma.
LAUS: údolí Dyje. VII–IX.
Položka: 1259 – Trausnice – pravý břeh Dyje, 06. 11. 1953
Pozn.: Výrazný průvodce humózních podhorských lesů. Z poslední doby existují pouze pozorování
z Braitavy na jih od Vranova nad Dyjí (GRULICH 1997).
14. Asplenium septentrionale (L.) Hoffm. Sleziník severní.
Na nevápenných výsluných skalách. Dosti rozšířen. S. Gránice, Trausnice, Hradiště,
Suchý kopec. OBORNY: údolí Dyje a údolí sousední. VII–IX.
Položka: 1260 – Gránice – zeď, 03. 06. 1951
X Asplenium germanicum Weis = Asplenium septentrionale × trichomanes. Sleziník
německý.
Asplenium × alternifolium Wulf. = Asplenium septentrionale × A. trichomanes. Sleziník střídavolistý.
Na skalách mezi rodiči. Roztroušeně. S. Znojmo podhradí, Gránice při hospodářské
škole. HIMMELBAUR: Leska, Suchý Kopec, Králův stolec, údolí Dyje u Hardeku. LAUS:
Znojmo. VII–VIII.
Položka: 1261 – Gránice, pod hospodářskou školou, 1953
15. Asplenium trichomanes L. Sleziník červený.
Na skalách, zdech i lesní kamenité půdě. Rozšířen. S. Trausnice, Suchý kopec, OBORNY:
obecně rozšířený (Znojmo). VII–VIII.
Položka: 1262 – Trausnice, 16. 05. 1950
16. Asplenium ruta-muraria L. Sleziník routička.
Štěrbiny ve skalách a zdech. Dosti rozšířen. S. Znojmo, Trausnice. OBORNY: Gránice,
údolí Dyje od vsi Dyje nahoru. III–X.
Položka: 1263 – Hradní kaple, 04. 08. 1950
18
17. Athyrium filix-femina (L.) Roth. Papratka samice.
Ve vlhkých stinných lesích. Rozšířena. S. Gránický les, Popický žleb, Podhradí, Pavlický, Olbramkostelský les atd. VII–IX.
Položky: /1257 – Gránice – ut Dryopteris filix-mas, rev. V. Grulich/
1264 – Citonice, les za dubem vpravo, 03. 06. 1952
18. Pteridium aquilinum (L.) Kuhn. Hasivka orličí.
Světlé lesní paseky. Řídce. S. OBORNY: les Bradava [Braitava] u Vranova, Ledové sluje,
HIMMELBAUR (Větrník u Čížova). VII–IX.
Položka: 1265 – les Čížov – Lesná, 18. 08. 1954
Pozn: Na Znojemsku velmi vzácně (cf. SLAVÍK 1986), recentně zaznamenán pouze v oblasti Větrníku
(GRULICH 1997), odkud pochází i Drlíkův sběr.
19. Polypodium vulgare L. Osladič obecný.
Mechaté lesy, stinné skály. Hojný. S. Lančov, Mločí údolí, Gránice, Plaveč, Bítov, Jevišovické a Bojanovické lesy, Suchý kpec. OBORNY: Vranov, Znojmo hojně. VIII–IX.
Položka: 1266 – Lančov, 11. 07. 1951
ODD. 2. SPERMATOPHYTA. ROSTLINY SEMENNÉ.
Pododd. 2a. Gymnospermae. Nahosemenné.
Třída F. Ginkgoinae.
Řád IX. Ginkgoales. Jinanokvěté.
N 20. Ginkgo biloba L. Jinan dvoulaločný.
Původem z východní Asie; často se u nás pěstuje v parcích. Zámecký park v Jaroslavicích.
Položka: 1267 – Jevišovice, zámek, 22. 11. 1953
Třída G. Coniferae. Jehličnany.
Řád X. Taxales. Tisokvěté.
Čeleď 13. Taxaceae. Tisovité.
21. Taxus baccata L. Tis červený.
Roste vzácně jako podrost jehličnatých a smíšených lesů. S. Bítov, zámecká zahrada, Gránice, Jazovice (řed. Weidenthaler), Jevišovice zámek. OBORNY: les Bradava
[Braitava] u Vranova, údolí Dyje u Hardeku. LAUS: Vranov, údolí Dyje. DOSTÁL: údolí
Dyje. III–IV.
Položka: 1268 – Bítov, zámecká zahrada, 28. 05. 1952
19
Řád XI. Abietales. Jedlokvěté.
Čeleď 14. Abietaceae. Jedlovité.
22. Abies alba Mill. Jedle bělokorá.
Spolu se smrkem nebo bukem tvoří podhorské a horské lesy. Roztroušeně. S. Bítov,
Šumná, Mločí údolí, (Podmolí?). V–VI.
Položka: 1271 – Bítov, 1951
N 23. Abies sibirica Ledeb. Jedle sibiřská.
Původní ze Sibiře. U nás zřídka v parcích pěstována. Gránice.
Položka: 1270 – Gránice, 05. 11. 1953
N 24. Abies concolor Lindl. et Gord. Jedle ojíněná.
Původní z Kalifornie. U nás zřídka v sadech pěstována. Znojmo, Fučíkovy sady.
Položka: 1269 – Znojmo, Fučíkovy sady, 12. 11. 1953
N 25. Pseudotsuga taxifolia (Poir.) Britt. Douglaska tisolistá.
Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco. Douglaska tisolistá.
Původní ze Severní Ameriky, u nás sázená v parcích i v lesních kulturách. Šumná, velká
alej, Jevišovice, Kravsko, zámek. IV–V.
Položka: 1272 – Šumná, 08. 11. 1953
26. Picea excelsa Link subsp. vulgaris (Link) A. Gr. Smrk ztepilý obyčejný.
Picea abies (L.) Karsten. Smrk ztepilý.
V nížinách řidší, v pahorkatinách nejrozšířenější lesní strom. S. IV–VI.
Položka: 1273 – Gránice, 05. 11. 1953
Picea rubra Link
Položka: 1274 – Jevišovice, lesík u černínské silnice, 13. 05. 1954
N Picea pungens Engelm. Smrk pichlavý.
Původní ze Severní Ameriky, u nás již 200 let pěstovaný. Jevišovice, zámek, Hradištský
les, Kravsko, Znojmo. V.
Položka: 1276 – Trausnice, 06. 11. 1953
27. Larix decidua Mill. I. subsp. europaea DC. Modřín opadavý evropský.
Larix decidua Mill. Modřín opadavý.
Roste v horských oblastech, v nížinách sázen. S. Kraví hora. OBORNY: Bítov, Vranov,
Jevišovice. HIMMELBAUR: kol Znojma a jinde nově vysazen. IV–VI.
Položka: 1277 – Kraví hora, 11. 04. 1951
20
N 28. Pinus divaricata (Ait.) Cours. Borovice banksovka.
Pinus banksiana Lamb. Borovice banksovka.
Ze Severní Ameriky. Pěstována v lesích na špatné půdě. Kuchařovice, lesík k Únanovu,
Hradištský les nad údolím Dyje, Šumná.
Položka: 1278 – Šumná, 08. 11. 1953
29. Pinus silvestris L. Borovice sosna.
Pinus sylvestris L. Borovice lesní.
Původní v nížinách na písčinách a ve vřesovištích. Nejrozšířenější lesní strom v teplejší
pahorkatině. Obecný. S. V–VI.
Položka: 1279 – Kraví hora, sine dato
N Pinus mugo Turr. II. subsp mughus (Scop.) Domin. Borovice kleč.
Pinus mugo Turra. Borovice kleč.
V horském a subalpinském pásmu. V parcích a lesích kulturních vysazován. Mašovice.
Položka: 1280 – Mašovice, 07. 11. 1952
N 30. Pinus nigra Arnold. Borovice černá.
Původní v jižní Evropě. Z pěstovaných borovic je u nás nejčastější. Kraví hora, Hradišťský les, Purkrábka, Kuchařovice, Suchohrdelský lesík, Gránice. VI–VII.
Položka: 1281 – Kuchařovice, 26. 6. 1951
N Pinus falcata Valck-Surin. Smrk sitka.
Picea falcata Valck-Surin. Smrk sitka.
Původní ze Severní Ameriky. U nás již přes 100 let sázený na vlhkých půdách a v lesích
kulturních. Gránice.
Pinus rigida Mill.
Položka: 1282 – Jevišovice, nad přehradou, 23. 04. 1954
N 31. Pinus strobus L. Borovice vejmutovka.
Ze Severní Ameriky. U nás se pěstuje v parcích i v lesích. Kraví hora, Šumná, Mločí
údolí, Kravsko, Gránice. VI–VII.
Položka: 1283 – Kraví hora, 11. 1953
Čeleď 15. Taxodiaceae. Tisovcovité.
N 32*. Sequoia gigantea (Lindl.) Decne. Sekvoje mamutí.
Sequoiadendron giganteum (Lindl.) Buchholz. Sekvojovec obrovský.
Původní z Kalifornie. Těžko snáší naši zimu. V zimě r. 1929 téměř všechny sekvoje
vymrzly. Na Znojemsku jediná sekvoje je před zámkem v Kravsku.
21
Čeleď 16. Cupressaceae. Cypřišovité.
N 33. Thuja occidentalis L. Zerav západní.
Ze Severní Ameriky. V Evropě již 100 let sázeny, zvláště na hřbitovech. Kravsko,
Gránice.
Položka: 1285 – Znojmo – hrad, 10. 04. 1951
N 34. Thuja orientalis L. Zerav východní.
Platycladus orientalis (L.) Franco. Zeravec východní.
Původní v Číně. Často sázený v parcích a na hřbitovech. Znojmo – hrad,
Kravsko.
Položka: 1284 – Kravsko, 10. 11. 1953
N 35. Chamaecyparis
Pozn.: V rukopise chybí na tomto místě několik druhů (nedokončená stránka).
39. Juniperus communis L. I. subsp. eucommunis Briq. Jalovec obecný pravý.
Juniperus communis L. subsp. communis. Jalovec obecný pravý.
Jako podrost v lesích, ve vřesovištích a na pastvinách. Rozšířen. S. Kraví hora, Popické vřesoviště, Hradiště, Smoha, Černín, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Starý Petřín,
Mločí údolí. IV–V.
Položka: 1286 – Smoha u Citonic, 17. 4. 1952
N 40. Juniperus sabina L. Jalovec chvojka.
Původní v Alpách. U nás místy pěstován. Jedovatý. Gránice proti Pivcovu prameni,
Znojmo – podhradí. IV–V.
Položka: 1287 – Znojmo, Gránice – stráň proti Pivcovu prameni, 13. 05. 1951
Pododd. 2b. Angiospermae. Krytosemenné.
Třída I. Dicotyledoneae. Dvouděložné.
Podtřída Ia. Archichlamydae. Prvoobalné.
Řád XIII. Ranunculales. Pryskyřníkokvěté.
Čeleď 18. Magnoliaceae. Šácholanovité.
Magnolia. VI–IX.
Pozn.: Také na tomto místě je rukopis nedokončen.
Čeleď 20. Nymphaeaceae. Leknínovité.
43. Nymphaea candida Presl. Leknín bělostný.
Ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Vzácný. S. Tasovice, jedna tůňka na Kraví
hoře (1951). VII–VIII.
22
Položka: 1288 – Kamenná hora u Tasovic, jezírka, 16. 6. 1951 – Nymphaea cf. alba, rev. J. Rydlo
Pozn.: Drlík nalezl před 50 lety lekníny v lomu u Tasovic; pozoruhodné je, že na této druhotné lokalitě stále rostou (2003, A. Reiter). Jejich původ není jasný, navíc herbářová položka neumožnila
jednoznačnou determinaci. Rostliny bude nutné podrobit novému podrobnějšímu zkoumání.
44*. Nuphar lutea (L.) Sm. Stulík žlutý.
Ve stojatých vodách. S. OBORNY: Hrušovany. V–VIII.
Čeleď 21. Ceratophyllaceae. Růžkatcovité.
45. Ceratophyllum demersum L. Růžkatec ponořený.
Ve vodách, zpravidla hromadně. Roztroušeně. S. Hodonice, Stošíkovice, Načeratice.
OBORNY: Nesachleby, Dobšice, Jaroslavice. VI–IX.
Položky: 1289 – Hodonice, rybník, 02. 07. 1951 – přimíšena Chara sp., rev. V. Grulich
/1290 – Tasovice, splav, tůň, 26. 6. 1951 – ut Ceratophylum submersum, rev. J. Rydlo/
46. Ceratophyllum submersum L. Růžkatec potopený.
Ve stojatých vodách. Dosud znám z mála míst, protože byl často přehlížen. S. Tasovice, tůňka u splavu. OBORNY, HIMMELBAUR nemají druh uveden, LAUS a DOSTÁL mezi
nalezišti neuvádějí Znojmo. VI–VII.
Položka: 1290 – Tasovice, splav, tůň, 26. 6. 1951 – Ceratophylum demersum, rev. J. Rydlo
Pozn.: Druh Ceratophyllum submersum je na jižní Moravě dosti vzácná rostlina s nepravidelným
výskytem (cf. DANIHELKA et al. 1995). Snadno se šíří vodními ptáky, občas se na lokalitě objeví masově a po několika letech zase spontánně zmizí. V současné době byl na Znojemsku opakovaně
zjištěn ve Vrboveckém rybníce (2003, 2004, A. Reiter) a na více lokalitách v oblasti Trávního Dvora
(2003 A. Reiter, R. Dvořáková, 2004 MZ, leg. L. Reiterová).
Čeleď 22. Ranunculaceae. Pryskyřníkovité.
N 47*. Paeonia officinalis L. Pivoňka lékařská.
Původem z jižní Evropy, často u nás pěstována zvláště plnokvětá odrůda. V–VI.
48. Caltha palustris L. I. subsp. eupalustris Dost. Blatouch bahenní pravý.
Caltha palustris L. s. l. Blatouch bahenní.
Louky a příkopy. Rozšířen. S. Gránice, údolí Bojanovického potoka, Šumná, Šimperský rybník, Smoha, Lechovice, Švýcarské údolí, Lančov, Zálesí a mnohá jiná místa.
III–VI.
Položka: 1291 – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950
49. Trollius europaeus L. I. subsp. globosus (Lam.) Dom. Úpolín evropský kulovitý.
Trollius altissimus Crantz. Úpolín nejvyšší.
Na bažinatých loukách. Dosti vzácný. S. Šumná u Šimperka, Kravsko pod Tvarůžkem,
Zálesí (hojný). LAUS uvádí Olbramkostel (týká se asi nálezů u Šimperského rybníka).
V–VI.
23
Položka: 1293 – Šimperský rybník, 18. 05. 1950
Pozn.: Na konci 20. století upolín zmizel z většiny lokalit na Znojemsku, a to vinou rekultivací
vlhkých luk i v souvislosti s eutrofizací potočních niv. V 80. – 90. letech 20. století byl ještě pozorován na více místech v okolí Zálesí, Šumné a v západní části NP Podyjí (GRULICH 1997), dnes je
mimořádně vzácný.
N 50. Helleborus niger L. Čemeřice černá.
Pochází z jižní Evropy. Pěstuje se v zahrádkách pro velké bílé květy, které se již v zimě
rozevírají. I–II.
Helleborus viridis L. Čemeřice zelená.
Položka: 1294 – Jubilejní park, 06. 05. 1954
51. Nigella arvensis L. Černucha rolní.
Plevel na polích a rumištích. Roztroušeně. P. Hradiště, Únanov, Hluboké Mašůvky,
Černín, Horní Dunajovice. OBORNY: Lukov, Mašovice, Znojmo, Dobšice, Popice,
Konice a od Hodonic na východ. VI–X.
Položka: 1292 – Hradiště, 17. 06. 1950
Pozn.: Jeden z ustupujících, dnes velmi vzácných druhů plevelů; v nejbližším okolí Znojma není
v současnosti znám. Na Znojemsku v posledních letech pozorován v okolí Skalice u Hostěradic
(Gruna in litt.).
52. Isopyrum thalictroides L. Zapalice žluťucholistá.
Ve světlých listnatých lesích. Roztroušeně až hojně. S. Gránice, Nesachleby, údolí Plenkovického potoka, údolí Jevišovky mezi Rudlicemi a Plavčí. OBORNY mimo to uvádí:
Únanovský potok, Vranov a Hodonice. III–V.
Položka: 1295 – břeh Dyje proti vsi Dyji, 02. 04. 1951
53. Actaea spicata L. Samorostlík klasnatý.
Stinné listnaté lesy. Roztroušen v severovýchodní části. S. Vranov, Švýcarské údolí,
Cornštýn, Zálesí, Lančov, Dolina u Plavče. OBORNY ještě uvádí: Mločí údolí. V–VI.
Položka: 1296 – Vranov nad Dyjí, přehrada, 28. 05. 1950
54*. Cimicifuga foetida L. Ploštičník smrdutý.
Cimicifuga europaea Schipczinskij. Ploštičník evropský.
V listnatých lesích na humosní půdě. Vzácný. S. OBORNY, HIMMELBAUR a LAUS uvádějí jako naleziště: Ledové sluje u Vranova. DOSTÁL: střední Podyjí nad Znojmem.
VII–VIII.
Pozn.: Ploštičník patří k nejvzácnějším rostlinám Znojemska, kde dosahuje absolutního jihozápadního bodu celkového areálu. Na lokalitě u Ledových slují přežívá nevelká populace (GRULICH
1996c, 1997).
24
55. Aquilegia vulgaris L. I. subsp. euvulgaris Dom. Orlíček obecný pravý.
Aquilegia vulgaris L. Orlíček obecný.
Ve stinných listnatých lesích. Dosti vzácný. S. Lančov za Luitgardiným dvorem. OBORNY
uvádí: Ledové sluje, údolí Dyje od Cornštýna, Bítov, Jevišovice, Plaveč. V–VII.
Položka: 1297 – Lančov, paseky za Luitgardiným dvorem, 28. 05. 1950
Pozn.: Přirozený výskyt orlíčku na Znojemsku byl zaznamenán především ve světlých lesích a křovinách na bazickém, zejména vápencovém podkladu; dnes silně ustupuje. Dříve známá lokalita
na Granátových jamách u Čížova zřejmě zanikla, ostatní uváděné výskyty v NP Podyjí (GRULICH
1997) se zřejmě týkají rostlin zplanělých z kultury.
56. Consolida segetum Gray I. subsp. arvensis (Opiz) Sóo. Ostrožka stračka polní.
Consolida regalis S. F. Gray. Ostrožka stračka.
Polní plevel. Obecná. SP. VI–IX.
Položka: 1298 – Hradiště, 31. 05. 1950
N 57. Consolida ajacis (L.) Schur. Ostrožka znamenaná.
Consolida ajacis (L.) Schur. Ostrožka zahradní.
Z jižní Evropy, pěstuje se v zahradách a zplaňuje. Pole pod Kraví horou (1950).
VI–VIII.
Položka: 1299 – Sedlešovice, pole pod Kraví horou, 09. 06. 1950
58. Aconitum lycoctonum L. I. subsp. vulparia (Rchb.) Sch. Thell.
Oměj vlčí mor pravý.
Aconitum lycoctonum L. subsp. lycoctonum. Oměj vlčí mor.
V listnatých lesích v podhorském a horském pásmu. S. OBORNY: údolí Dyje od Raabsu dolů roztroušeně, také u Ledových slují, Hardeku, Kozí stezce u Lukova a v údolí
potoka mezi Lukovem a Čížovem. VI–VII.
Položka: 1300 – Podhradí nad Dyjí, 24. 07. 1954
59. Aconitum anthora L. I. subsp. euanthora Dom. Oměj jedhoj pravý.
Aconitum anthora L. Oměj jedhoj.
Na skalních svazích a křovinatých pahorcích. SP. Hradiště, pod poslední vilou do
údolí. OBORNY uvádí Ledové sluje u Vranova, jakož vůbec v údolí Dyje od Cornštýna
do Tasovic roztroušeně, např. svahy Viničné hory u Čížova, Kozí stezka u Lukova,
Pelzberk u vsi Dyje, Dlouhý Šóbes proti Devíti mlýnům, Býčí skála, Frauenholz u Tasovic, údolí Jevišovky u Plavče a Hlubokých Mašůvek. LAUS uvádí: Vranov, Znojmo,
DOSTÁL: údolí Dyje a Jevišovky. Z četných těchto nalezišť nyní zachránila se snad jen
místa méně přístupná. VIII–IX.
Položka: 1301 – Hradiště, pod Goldhammerovou vilou, 24. 08. 1950
Pozn.: Zdá se, že výskyt oměje jedhoje nedoznal větších výkyvů četnosti. V údolí Dyje, zejména
v NP Podyjí, je stále četný, rovněž populace v údolí Jevišovky je relativně stabilní (GRULICH 1996a,
1997).
25
60. Anemone silvestris L. Sasanka lesní.
Anemone sylvestris L. Sasanka lesní.
Výslunné svahy, okraje lesů. Roztroušeně. PS. Hradiště, Sedlešovice, Nový Šaldorf.
OBORNY uvádí: Tasovice, údolí Dyje, Lesky, Gránice, Dobšice, Purkrábka, Jevišovice,
na těchto nalezištích povětšině vyhubena. IV–VI.
Položka: 1302 – Hradiště, 02. 05. 1950
Pozn.: Druh velmi citlivý na vliv eutrofizace ve vegetaci, v současné době značně ustupuje. V poslední době zjištěn jen na nevelkém počtu lokalit, zejména v lesostepních polankách na vápencovém
podkladu v okolí Čížova a Lukova; ještě v 90. letech 20. století zaznamenaný výskyt mezi Novým
Šaldorfem a Konicemi (GRULICH 1997) zřejmě zanikl.
61. Anemone nemorosa L. Sasanka hajní.
Stinné listnaté háje. Hojně rozšířena. S. Znojmo, Nesachleby, Únanov, Plaveč, Hluboké
Mašůvky, Horní Dunajovice, Mikulovice, Jevišovice, Vranovská Ves, Olbramkostel,
Šumná, Štítary, Zálesí, Vranov, Chvalatice, Bítov, Lančov, Podhradí, Mašovice, Podmolí, Lukov, Čížov. III–V.
Položka: 1303 – Gránice, lesík za viaduktem, 01. 04. 1951
62. Anemone ranunculoides L. I. subsp. typica Ulbr. Sasanka pryskyřníkovitá jarní.
Anemone ranunculoides L. Sasanka pryskyřníkovitá.
V lesích a na vlhčích lukách. Rozšířena. S. Nesachleby, Trausnice, Gránice, Horní Dunajovice, Plaveč, Šumná, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí i na jiných místech. III–V.
Položka: 1304 – Nesachleby, lesík, 30. 03. 1951
63. Hepatica nobilis Mill. Jaterník podléška.
Ve stinných lesích. Hojný. S. Gránice, Trausnice, Lapikus, Popický žleb, Podhradí atd.
III–V.
Položka: 1305 – Gránice, les, 16. 03. 1951
64. Pulsatilla vulgaris Mill. I. subsp. grandis (Wender.) Zamels et Paegle.
Koniklec statný velkokvětý.
Pulsatilla grandis Wenderoth. Koniklec velkokvětý.
Na výslunných pahorcích. Dosti rozšířen. P. Kraví hora, Suchý kopec, Trausnice,
Gránice, Popický žleb, Konice, Hluboké Mašůvky na Příčníku, Tasovice, ves Dyje,
Černín. III–V.
Položka: 1306 – Suchý kopec u Popic, 20. 03. 1951
Pozn.: V současné době je u nás koniklec velkokvětý znám asi na 200 lokalitách. Znojemsko patří
k oblastem, kde se stále ještě vyskytuje dosti často, avšak jednotlivé populace jsou ohrožovány
destrukcí i sukcesí ruderální vegetace nebo expanzí ovsíku.
65. Pulsatilla pratensis (L.) Mill. I. subsp. nigricans (Störck) Asch. Graeb.
Koniklec luční načernalý.
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Skalický. Koniklec luční načernalý.
26
Na suchých kopcích a stráních. Roztroušeně. P. Načeratice u slatiny, Hradiště, Černín.
OBORNY uvádí: obecný u Znojma, Popic, Dyje, Nesachleb, Načeratic a Tasovic. Ze
všech těchto míst, kromě Načeratic, koniklec luční vymizel. IV–V.
Položka: 1307 – Načeratice – Dyje, výhon u slatiny, 02. 04. 1951
Pozn.: Ačkoli je koniklec luční na Znojemsku mnohem vzácnější než předchozí druh, nevelké
populace se stále udržují i na některých lokalitách, kde je V. Drlík nepozoroval (GRULICH 1997).
66. Myosurus minimus L. Myší ocásek nejmenší.
Zaplavovaná místa a jako plevel na vlhkých polích, často hromadně. Roztroušeně. S.
Derfli ce, Střelice, Bítov, zátoka u Švýcarského údolí, dvůr Vrančov u Bítova na poli.
Z míst vyjmenovaných OBORNYM (Pelzberk, Popice) a HIMMELBAUREM (ves Dyje, Popice, Nesachleby, Přímětice, Znojmo, Podmolí, Mašovice, Městský lesík) myší ocásek
zmizel. IV–V.
Položka: 1308 – Derflice, Kamenná hora, 02. 05. 1951
Pozn.: Myší ocásek nejmenší se dnes objevuje pouze periodicky na přechodně existujících vhodných
stanovištích a má trvalou tendenci ústupu. Na Znojemsku byl v průběhu 90. let 20. století zaznamenán např. u Lukova (GRULICH 1997), v roce 2003 také u Lančova, Horního Břečkova a Hrabětic
(MZ, leg. R. Dvořáková, A. Reiter, L. Reiterová).
67. Ceratocephalus testiculatus (Cr.) Kern. Rohohlavec rovnorohý.
Ceratocephala testiculata (Cranz) Besser. Rohohlavec rovnorohý.
Hlinité stráně. Vzácný. P. Na břížku pod státní silnicí mezi Starým Šaldorfem a Dobšicemi, na vysoké mezi mezi státní silnicí k Dobšicím a městem. OBORNY uvádí jako
naleziště Karolininy sady a Gránice pod hospodářskou školou. Z obou těchto míst
rohohlavec zmizel. III–V.
Položka: 1309 – Dobšice, pod státní silnicí, mez pod Znojmií, 19. 03. 1951 (obr. 5)
Pozn.: Drlíkova pozorování a sběr představují jedny z posledních údajů o výskytu rohohlavce
rovnorohého v České republice. Dnes patří k vyhynulým druhům české květeny (HOLUB, PROCHÁZKA
2000).
Ceratocephalus falcatus L. Pers. Rohohlavec srpovitý.
DOSTÁL uvádí mezi nalezišti Znojmo. Ale již OBORNY v Květeně Moravy (str. 1227)
praví: U Znojma a Třebíče, kde podle Schlossera byl nalezen, neroste.
Pozn.: Všechny údaje o výskytu tohoto druhu na území České republiky se vztahují k druhu předcházejícímu (CHRTKOVÁ in Květena ČSR 1).
68. Ranunculus illyricus. L. Pryskyřník illyrský.
Na suchých travnatých svazích. Dosti vzácný. P. Nesachleby, Býčí skála, Koráb u Horních Dunajovic. OBORNY: Havraníky, Tasovice, Konice, Gránice, Purkrábka. Ve většině
těchto míst asi vyhuben. V–VI.
Položka: 1310 – Nesachleby – Kuketaj, 18. 05. 1952
Pozn.: Několik lokalit v okolí Znojma dosud existuje (GRULICH 1997), avšak z řady míst od Drlíkových
dob neexistují nová pozorování.
27
69*. Ranunculus lingua L. Pryskyřník veliký.
V bažinách a u vod. Vzácný. S. OBORNY: u Trabingerova dvoru, ve vodních tůních podle
dráhy, Hrušovany – Novosedly. V–VIII.
Pozn.: Na jižní Moravě dnes zcela vyhynul (Rybka in litt.).
70. Ranunculus flammula L. I. subsp. euflammula Syme. Pryskyřník plamének.
Ranunculus flammula L. Pryskyřník plamének.
Na vlhkých půdách a v mělkých stojatých vodách. Dosti rozšířen. S. Louky u Olbramkostela. VI–X.
Položka: 1311 – Olbramkostel, louka, 01. 10. 1950
71. Ranunculus sceleratus L. Pryskyřník lítý.
Příkopy a břehy rybníků. Dosti rozšířen. S. Starý Šaldorf, Hodonice, Bojanovická pila,
Stošíkovice, Božice – Hója, Lančov. (OBORNY a HIMMELBAUR uvádějí pouze Znojmo
a Jevišovice.) VI–X (22. XI. 1953 hojně kvetoucí).
Položka: 1312 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950
72. Ranunculus arvensis L. Pryskyřník rolní.
Polní plevel. Rozšířen. PS. Kraví hora, Plaveč, Lančov. V–VII.
Položka: 1313 – Sedlešovice, pole na Kraví hoře, 15. 05. 1950
Pozn.: Druh v poslední době velmi vzácný, pozorovaný na Znojemsku na ojedinělých lokalitách. Kromě výskytu u Podmolí (GRULICH 1997) nalezen v roce 2003 u Lukova (V. Grulich a L. Reiterová).
73*. Ranunculus sardous Cr. Pryskyřník sardinský.
Na vlhkých polích, v příkopech a bažinách. Vzácně. P. OBORNY: vlhká pole podle
Jevišovky u Hrušovan. V–IX.
Pozn.: Z konce 20. století existuje z jižní Moravy jen několik pozorování pryskyřníku sardinského;
na Znojemsku v 80. letech 20. století dokladován od Šafova (V. Grulich).
74. Ranunculus bulbosus L. Pryskyřník hliznatý.
Ranunculus bulbosus L. Pryskyřník hlíznatý.
Suché louky, travnaté pahorky. Rozšířen. S. Trausnice, Čertův mlýn, Býčí skála,
Citonice, Kravsko. V–VIII.
Položka: 1314 – Kravsko, 09. 05. 1950
75. Ranunculus repens L. Pryskyřník plazivý.
Vlhké louky, příkopy, břehy vod. Obecný. SP. V–VIII.
Položka: 1315 – Znojmo, louky, 10. 05. 1950
Obr. 5. Rohohlavec rovnorohý (Ceratocephala testiculata) – část herbářové položky MZ č. 1309.
Fig. 5. Ceratocephala testiculata – part of herbarium item MZ 1309.
28
29
30
76. Ranunculus polyanthemus L. Pryskyřník mnohokvětý.
Ranunculus polyanthemos L. Pryskyřník mnohokvětý.
Ve světlých listnatých lesích. Hojný. PS. Gránice, Kraví hora. V–VII.
Položka: 1316 – Znojmo, Gránice, 17. 05. 1951 – Ranunculus acris L., rev. V. Grulich
77. Ranunculus lanuginosus L. Pryskyřník kosmatý.
Ve stinných humosních lesích. Roztroušeně. S. Švýcarské údolí, Čertův mlýn, údolí
Jevišovky u Rudlic, Lančov, Zálesí. V–VII.
Položka: 1317 – Bítov, Cornštýn, zřícenina hradu, 14. 05. 1950
78. Ranunculus acer L. Pryskyřník prudký.
Ranunculus acris L. Pryskyřník prudký.
Na loukách a v lesích. Obecný. S. V–X.
Položky: /1316 – Znojmo, Gránice, 17. 05. 1951 – ut Ranunculus polyanthemus, rev. V. Grulich/
1318 – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950
79. Ranunculus auricomus L. I. subsp. vulgaris (Čel.) Dost.
Pryskyřník zlatožlutý pravý.
Ranunculus auricomus agg. Pryskyřník zlatožlutý.
Vlhké lesy a louky, jako plevel v zahradách. Hojný. S. Hradiště, Trausnice, Mločí údolí,
Kraví hora, Gránice, Smoha, Bítov atd. IV–VI.
Položka: 1319 – Popice u Znojma, Trausnice, 04. 1951
80. Batrachium fluitans (Lam.) Wimm. Lakušník vzplývavý.
Stojaté a volně tekoucí vody. Rozšířený. S. Dyje u Krhovic, Dyje v Trausnicích (v Dyji
takřka po celém toku). VI–VIII.
Položka: 1320 – Dyje u Krhovic, 19. 06. 1950
Pozn.: Druh vázaný na tekoucí vodu; od dob Drlíkových zanikl výskyt v úseku vzdutí Znojemské
přehradní nádrže.
81. Batrachium circinatum (Sibth.) Spach. Lakušník okrouhlý.
Ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Roztroušeně. S. Borotice, Tasovice (tůně na
Kraví a Kamenné hoře), Olbramkostel, řeka Dyje. OBORNY: Gránice. V–IX.
Položky: 1321 – Kamenná hora u Tasovic, jezírka, 18. 06. 1951
1322 – Borotice, příkop, 08. 08. 1950
Pozn.: Na Znojemsku vzácný lakušník, v poslední době pozorovaný jen v rybníčku na západním
okraji Popic (GRULICH 1997).
Obr. 6. Kravinec španělský velkokvětý (Vaccaria hispanica subsp. grandiflora) – část herbářové
položky MZ č. 1472.
Fig. 6. Vaccaria hispanica subsp. grandiflora – part of herbarium item MZ 1472.
31
82. Batrachium aquatile (L.) Dum. Lakušník vodní.
Stojaté a mírně tekoucí vody. Dosti rozšířen. S. Tůň v lomu u Vracovic, Kamenný vrch
u Derflic, Olbramkostel – rybník u vsi, rybník Čekal. OBORNY a HIMMELBAUR uvádějí
pouze rybník u Boskovštejna, již mimo okres. V–VIII.
Položky: 1323 – Milíčovice – Vracovice, lom, 13. 05. 1952
1324 – Derflice, Kamenný vrch, 02. 05. 1951
1325 – Olbramkostel, rybník, 31. 06. 1951
83. Batrachium paucistamineum Tausch II. subsp. trichophyllum (Chaix) Dost.
Lakušník chudoprašný niťolistý.
Batrachium trichophyllum (Chaix). Lakušník niťolistý.
Ve stojatých vodách nížin. Vzácný. Božice – rybník v Hóji. S. OBORNY uvádí jako
naleziště Jevišovice, Plenkovice, Dyji u Znojma (vzácně), tůňku nad Mašovickým
dvorem (hromadně). V–VIII.
84. Ficaria verna Huds. em. Hay. I. subsp. euverna Hay. Orsej jarní pravý.
Ficaria verna subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve. Orsej jarní hlíznatý.
Stinná místa, louky. Rozšířen a hromadně. S. III–V.
Položka: 1326 – údolí Dyje u Znojma, 21. 03. 1951
Ficaria verna Huds. em. Hay. II. subsp. calthifolia (Rchb.) Vel.
Orsej jarní blatoucholistý.
Ficaria calthifolia Rchb. Orsej blatoucholistý.
Ojediněle. V lesích a křovinách na travnatých místech. Akátový lesík u Kateřinského
dvora nad Dyjí. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. IV–VI.
Položka: 1327 – Oblekovice, stráň nad Dyjí pod Kateřinským dvorem, 18. 03. 1951
Pozn.: Dosti vzácný teplomilný druh, zdá se, že na jižní Moravě se však v posledních letech šíří.
Na Znojemsku pozorován např. na řadě míst ve východní části ochranného pásma NP Podyjí
(GRULICH 1997).
85*. Thalictrum aquilegiifolium L. Žluťucha orlíčkolistá.
Ve světlých lesích a na lukách. S. OBORNY a HIMMELBAUR: Lukov, údolí Dyje pod Hardekem. LAUS: údolí Dyje. V–VII.
Pozn.: Na Znojemsku vzácný podhorský druh, v posledních letech pozorován v několika jedincích
v údolí Klaperova potoka pod Čížovem (GRULICH 1997).
86*. Thalictrum minus L. III. subsp. elatum (Koch) Dost. Žluťucha menší
vyvýšená.
Thalictrum minus subsp. elatum (Jacq.) Stoj. et Stefanov. Žluťucha menší vyvýšená.
Na křovinatých a kamenitých stráních. PS. OBORNY: Pelcberk, Kamenná hora u Tasovic,
Kozí stezka u Lukova, u Tvořihráze a v Purkrábce. LAUS: Znojmo. VI–VII.
32
87*. Thalictrum lucidum L. Žluťucha lesklá.
Na vlhkých lukách. P. OBORNY: kol Jevišovic, údolí Dyje u Vranova, mezi Znojmem
a Trausnickým mlýnem (?). VI–VIII.
Pozn.: Výskyt v údolí Dyje pod Vranovem byl ověřen (GRULICH 1997), zatímco lokalita blíže Znojma
nepochybně zanikla po výstavbě přehradní nádrže. Další lokality zjištěny v území východně od
Znojma, zejména v okolí Hrušovan nad Jevišovkou.
Thalictrum flavum L. Žluťucha žlutá.
Na vlhkých lukách. S. OBORNY: louky mezi Hodonicemi a Tasovicemi. Třeba ji škrtnout ze seznamu znojemské flory, ježto louky mezi Tasovicemi a Hodonicemi byly
přeměněny na pole. VI–VIII.
Pozn.: Na jižní Moravě se v současné době s jistotou vyskytuje pouze v nivě Dyje na Břeclavsku; staršími badateli nebyla žluťucha žlutá vždy spolehlivě odlišována od předcházejícího, mnohem hojnějšího druhu.
88. Adonis vernalis L. Hlaváček jarní.
Výslunné palouky a svahy. P. OBORNY: V Purkrábce mezi Suchohrdly a Těšeticemi na
jednom výslunném svahu hromadně, v oblasti Hóji u Hrušovan (?). IV–V.
Položka: 1328 – Purkrábka u Těšetic, na lesní cestě, 15. 05. 1951
Pozn.: Na izolované lokalitě v Purkrábce se hlaváček jarní vyskytuje doposud.
89. Adonis flammeus Jacq. Hlaváček plamenný.
Adonis flammea Jacq. Hlaváček plamenný.
Jako plevel v obilí. Vzácný. P. Horní Dunajovice, Tvořihráz. OBORNY uvádí: Hodonice,
Jaroslavice, Strachotice, Tasovice, Derflice, Znojmo, Suchohrdlí a mnoho jiných míst.
LAUS: Znojmo, Jaroslavice. Mnohá tato naleziště bude třeba škrtnout. V–VII.
Položky: 1329 – Horní Dunajovice, 15. 06. 1953
/1330 – Hradiště, 17. 06. 1950 – ut Adonis aestivalis, rev. V. Grulich/
Pozn.: Velmi vzácný polní plevel; na konci 20. století dokonce považovaný za nezvěstný druh české
květeny (HOLUB et al. 1977), v 90. letech znovu potvrzený na více nalezištích. Na Znojemsku v 1. polovině 90. let zjištěn u Popic (GRULICH 1997) a Šatova, u Miroslavi a mezi Skalicí a Vedrovicemi.
90. Adonis aestivalis L. Hlaváček letní.
Plevel obilí. Rozšířen v panonském a smíšeném území dosti hojně. P. Hradiště, Purkrábka, Vrbovec, Načeratice, Derflice, Plaveč, Bojanovice, Jevišovice, Horní Dunajovice. V–VII.
Položky: 1330 – Hradiště, 17. 06. 1950 – Adonis flammea, rev. V. Grulich
1331 – Krhovice, pole, 12. 05. 1950
Pozn.: Na rozdíl od předcházejícího druhu se s hlaváčkem letním stále nehojně setkáváme v teplejších částech Znojemska.
91. Clematis vitalba L. Plamének plotní.
V křovinách. Dosti rozšířen. PS. Údolí Dyje u Znojma (hojně), Suchohrdly, Hradiště, Gránice, Mločí údolí, Horní Dunajovice. OBORNY uvádí také ves Dyje a Tasovice. VI–IX.
Položka: 1332 – Popice, Trausnické údolí, 19. 06. 1950
33
92. Clematis recta L. Plamének přímý.
Výslunné stráně. Roztroušeně. P. Trausnice, Hradiště, Tasovice, Olbramkostel, Hluboké
Mašůvky. OBORNY uvádí také údolí Dyje u Vranova a Lukov. VI–VII.
Položka: 1333 – Popice, Trausnické údolí, 27. 05. 1950
Pozn.: Zdá se, že plamének přímý od Drlíkových dob poněkud ustoupil, ačkoli např. v NP Podyjí
byl zaznamenán na více místech (GRULICH 1997).
Clematis orientalis L. Plamének východní.
Zdivočele ze zahrad. DOSTÁL: potok Leska u Znojma. Třeba škrtnout ze seznamu, ježto
údolí Lesky je dnes zcela kultivováno. VI–VII.
Čeleď 23. Berberidaceae. Dřišťálovité.
93. Berberis vulgaris L. Dřišťál dráč.
Berberis vulgaris L. Dřišťál obecný.
Výslunné stráně a světlé háje, často pěstován. Dosti rozšířen. S. Znojmo, Trausnice,
Kraví hora, Popice, Výrovice. OBORNY: údolí Dyje od Cornštýna dolů, údolí Jevišovky,
Gránice a Leska. IV–VI.
Položka: 1334 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
Mahonia aquifolium (Pursh) Nutt. Mahónie cesmínolistá.
Položka: 1335 – Jevišovice, zámek, 17. 11. 1953
Čeleď 24. Aristolochiaceae. Podražcovité.
94. Asarum europaeum L. Kopytník evropský.
Ve stinných a vlhkých lesích a křovištích. Hojný. S. Trausnice, Gránice, Purkrábka,
údolí Jevišovky, údolí Plenkovického potoka, Šumná, Lančov, Zálesí, Podhradí, Hója
u Božic. III–IV.
Položka: 1337 – Šumná, 14. 05. 1950
95. Aristolochia clematitis L. Podražec křovištní.
Okraje lesů a křoviska. Dosti rozšířen. P. Hradiště, Trausnice, Hodonice, Tasovice,
Jaroslavice, Borotice . OBORNY uvádí též Vranov a Jevišovice. V–VII.
Položka: 1336 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
Pozn.: Jižní Moravou zřejmě probíhá severovýchodní hranice přirozeného rozšíření (HOLUBOVÁ,
SLAVÍKOVÁ 1964, SKALICKÁ in Květena ČSR 1), předpoklad původnosti podražce v oblasti podporuje
výskyt monofágního motýla pestrokřídlece podražcového (Zerynthia polyxena), který se zde dodnes
vyskytuje. Ve východní části Znojemska je podražec stále roztroušený, nejzazší lokalita je dnes
známa v údolí Dyje pod Šóbesem (GRULICH 1997).
34
Řád XV. Papaverales. Mákokvěté.
Čeleď 25. Papaveraceae. Mákovité.
96. Chelidonium majus L. Vlaštovičník větší.
V hájích, lesích, v pobřežních křovinách a v houští v blízkosti lidských obydlí. Rozšířen
po celé oblasti. PS. V–IX.
Položka: 1338 – Znojmo, pod hradem, 03. 08. 1950
97*. Glaucium corniculatum (L.) Curtis. Rohatec růžkatý.
Ojediněle. P. Strachotice. OBORNY: u Dobšic (?), Jaroslavic, Sedlešovic (?), Strachotic.
VI–VIII.
Pozn.: V současné době nejsou ze Znojemska známy žádné lokality.
98. Papaver rhoeas L. Mák vlčí.
Jako plevel v polích a na pustých místech. Obecně rozšířen. PS. V–VI.
Položka: 1339 – Znojmo – Leska, 12. 06. 1950
99. Papaver dubium L. I. subsp. turbinatum (DC.) Dost. Mák pochybný čihovitý.
Papaver dubium L. Mák pochybný.
Plevel na úhorech a pustých místech. Dosti rozšířen. P. Hradiště. OBORNY: kol Znojma
hojně, Hnanice, Vranov, Jaroslavice, údolí Jevišovky aj. V–VI.
Položka: 1340 – Hradiště, 15. 05. 1950 – Papaver confine, rev. V. Grulich
Pozn.: Taxonomicky obtížná skupina, rozpadající se v České republice zřejmě na čtyři samostatné
druhy. Na Znojemsku byly zjištěny tři: Papaver dubium L., mák pochybný (roste převážně na polích,
zejména v západní části území), P. confine Jord., mák časný (dává přednost teplomilné travinobylinné
nebo mírně ruderalizované vegetaci, na Znojemsku dosti hojný) a P. maculosum Schur, mák bělokvětý,
který se vyskytuje pouze v nejteplejších polohách, zpravidla v teplomilné ruderální vegetaci.
100. Papaver argemone L. Mák polní.
Na polích. Roztroušeně. SP. Lančov, Bojanovice. OBORNY uvádí: Hradiště, Mašovice,
Sedlešovice, Kraví hora, Suchohrdly, Popické údolí. V–VIII.
Položka: 1341 – Lančov, 14. 05. 1950
Pozn.: Zdá se, že mák polní roste především v polích na kyselém krystalinickém podkladu ve
střední a západní části Znojemska (GRULICH 1997).
N 101. Dicentra spectabilis (L.) Lem. Srdcovka nádherná.
Pěstovaná a vzácně zplaňující. Původem z Číny. V–VI.
Položka: 1342 – Podhradí, venkovská zahrádka, 20. 05. 1954
102. Corydalis fabacea (Retz.) Pers. Dymnivka bobovitá.
Corydalis intermedia (L.) Mérat. Dymnivka bobovitá.
Ve vlhkých a humosních hájích. Velmi roztroušeně. S. Údolí za Býčí skálou. OBORNY:
údolí Dyje u Znojma jako zvláštnost, hojněji Nový Hrádek a Podmolí. III–V.
35
Položka: 1343 – údolí za Býčí skálou, 23. 03. 1951 – Corydalis solida, rev. V. Grulich
Pozn.: Dymnivka bobovitá je zřejmě nejméně častá ze tří druhů rodu, které byly prokázány na
Znojemsku. Roste spíše jednotlivě v různých typech lesní vegetace, např. v NP Podyjí je známa
na více lokalitách (GRULICH 1997).
103. Corydalis solida (L.) Sw. Dymnivka plná.
Křoviny a humosní háje. Hojná až obecná. S. III–V.
Položky: /1343 – údolí za Býčí skálou, 23. 03. 1951 – ut Corydalis fabacea, rev. V. Grulich/
1344 – Oblekovice, Nesachleby – lesík, 18. 03. 1951
Pozn.: V pahorkatinné části Znojemska nejhojnější dymnivka, roste spíše v sušších typech lesů.
104. Corydalis cava (L.) Schw.-Koerte. Dymnivka dutá.
Dosti rozšířena. S. Býčí skála, údolí Dyje proti vsi Dyje, Jevišovka u plavečského
mlýna. OBORNY: Dyje od Vranova do Tasovic, údolí Jevišovky. III–V.
Položka: 1345 – údolí za Býčí skálou, 23. 03. 1951
Pozn.: Na Znojemsku dosti hojná, roste ve velmi humózních typech lesů, a to jak v pahorkatinné
západní části, tak i v lužních lesích východní části.
105. Fumaria officinalis L. I. subsp. euofficinalis Dost. Zemědým lékařský pravý.
Fumaria officinalis L. subsp. officinalis. Zemědým lékařský pravý.
Hojně rozšířen. PS. Hradiště, Kraví hora, Suchohrdly, Pavlice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Výrovice, Stošíkovice aj. IV–IX.
Položka: 1347 – Hradiště, 02. 05. 1950
106. Fumaria officinalis L. II. subsp. wirtgenii (Koch) Hegi.
Zemědým lékařský Wirtgenův.
Fumaria officinalis subsp. wirtgenii (Koch) Arcang. Zemědým lékařský Wirtgenův.
U nás dosud s jistotou jen na Znojemsku, ale pravděpodobně rozšířenější ale přehlížený (DOSTÁL). P. OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí subspecie. Hradiště, Hodonice,
Sedlešovice. IV–VIII.
Položka: 1346 – Hradiště, stráň, 24. 05. 1951
107. Fumaria rostellata Knaf. Zemědým zobánkatý.
Na polích a pustých místech. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, Konice.
OBORNY: Bohumilice, Gránice, Citonice, Znojmo. VI–IX.
Položka: 1348 – Hradiště, 10. 05. 1950
108. Fumaria vaillantii Lois. Zemědým Vaillantův.
Na polích, kamenitých místech, ve vinicích. Roztroušeně. P. Ves Dyje, Tasovice, Hodonice, Býčí skála, Horní Dunajovice. OBORNY: kol Znojma hojně. V–X.
Položka: 1349 – Dyje, na mezi k Tasovicím, 25. 05. 1951
36
109. Fumaria schleicheri Soy.-Will. Zemědým Schleicherův.
Na úhorech a polích, v zahradách a vinicích. Porůznu. P. Znojmo, Kraví hora, Hradiště,
Suchohrdly, údolí Jevišovky u Plavče. OBORNY: kol Znojma, Havraníků. V–X.
Položka: 1350 – Znojmo, Na valech, zeď, 29. 05. 1951
Čeleď 27. Brassicaceae. Brukvovité.
N 110. Brassica oleracea L. Brukev zelná.
Původní ze západní Evropy. Prastará užitková rostlina, často zdivočelá. (kapusta, zelí,
brukev, květák). V–X.
Položka: 1351 – Hradiště, 04. 11. 1953 – Brassica sp., rev. V. Řehořek
N 111*. Brassica napus L. Brukev řepka.
Velmi stará užitková rostlina neznámého původu. Často zdivočuje. (řepka olejka, tuřín).
IV–V – VII–VIII.
N 112*. Brassica campestris L. Brukev polní.
Brassica rapa L. Brukev řepák.
Prastará užitková rostlina původem z hornatých krajů kol Středozemního moře. Na
polích zdivočuje. (řepák olejný, vodnice). IV–X.
N 113. Brassica nigra (L.) Koch. Brukev černá.
Původem asi od Středozemního moře. Úplně zdomácněla a často zdivočuje na rumištích, náspech, u cest na polích i jinde. Celkem pořídku. Hradiště, Citonice – Bezkov.
VI–VII (X).
Položka: 1352 – Přímětice, 19. 10. 1953, rev. V. Řehořek
N 114. Sinapis arvensis L. Hořčice rolní.
Jako plevel hojně rozšířená. Kraví hora, Leska atd. VI–VIII (–X).
Položky: 1353 – Sedlešovice, Kraví hora – na okraji polí, 04. 06. 1952, rev. V. Řehořek
/1357 – Lechovice – Prosiměřice, 30. 05. 1951 – ut Raphanus raphanistrum, rev. V. Řehořek/
N 115. Sinapis alba L. Hořčice bílá.
Leucosinapis alba (L.) Spach. Hořčice bílá.
Původem asi od Středomoří. Pěstuje se a snadno zplaňuje jako plevel. Přímětice, Popice,
Sedlešovice, Hodonice. VI–VII.
Položka: 1354 – Přímětice, pole, 19. 10. 1953, rev. V. Řehořek
37
N 116. Diplotaxis muralis (L.) DC. Křez zední.
Na okrajích polí a zdech. Hojný. P. Znojmo, Suchohrdly, Konice, Kuchařovice, Modré
sklepy, Únanov, Hodonice, Horní Dunajovice. VI–IX.
Položka: 1355 – Znojmo, hrad, 24. 07. 1950, rev. V. Řehořek
N 117. Diplotaxis tenuifolia (Jusl.) DC. Křez tenkolistý.
Na suchých, kamenitých a písčitých místech, polích, skalách, zdech a náspech. P. Hradiště, Suchohrdly, Jaroslavice. OBORNY: Sedlešovice. VI–VIII.
Položka: 1356 – Jaroslavice, stráň nad vsí, 15. 06. 1951, rev. V. Řehořek
N 118. Raphanus raphanistrum L. Ředkev ohnice.
Namnoze obecná a velmi pospolitá jako plevel na polích. PS. VI–VIII.
Položka: 1357 – Lechovice – Prosiměřice, 30. 05. 1951 – Sinapis arvensis, rev. V. Řehořek
N 119. Raphanus sativus L. Ředkev setá.
Užitková rostlina hybridního původu. Zřídka zplaňuje. VI–VIII.
Položka: 1358 – Popice, 10. 06. 1950, rev. V. Řehořek
120. Rapistrum perenne (L.) All. Řepovník vytrvalý.
Na výslunných stráních. Vzácně. P. Lechovice cihelna. OBORNY uvádí: okraj silnice
Znojmo – Hostěradice, u Jevišovic, údolí Dyje u vsi Dyje, Strachotic, Jaroslavic, údolí
Lesky u Znojma, Purkrábka u Suchohrdel. Z většiny těchto míst řepovník asi vymizel.
VI–VIII.
Položky: 1359 A – Lechovice, cihelna, 16. 10. 1953, rev. V. Řehořek
1359 B – Únanov, polní cesta směr Kuchařovický lesík, 30. 06. 1954, rev. V. Řehořek
Pozn.: Řepovník roste v současné době vzácně jen ve východní části Znojemska.
121. Conringia orientalis (L.) Andr. Hořinka východní.
Na polích a úhorech. Řídce. P. Jaroslavice, Slup. OBORNY hojně v podyjských údolích,
řidčeji u Jaroslavic, Strachotic, Hodonic. V–VII.
Položky: 1360 A – Slup – Jaroslavice, pole, 18. 05. 1951, rev. V. Řehořek
1360 B – Dyje, pole od tasovické silnice k řece, 31. 05. 1951, rev. V. Řehořek
Pozn.: Hořinka východní nebyla v posledních letech na Znojemsku potvrzena.
122. Lepidium draba L. Řeřicha vesnovka.
Cardaria draba (L.) Desv. Vesnovka obecná.
Původem ze stepí Asie. Dnes zdomácnělá na mezích, u cest, rumištích, pustých místech
i jinde. Obecná. P. V–VI.
Položka: 1361 – Znojmo, 13. 05. 1950
38
123. Lepidium campestre (L.) R. Br. Řeřicha ladní.
Lepidium campestre (L.) R. Br. Řeřicha chlumní.
Cesty, travnatá místa a úhory. Dosti rozšířena. PS. Načeratice, Derflice, Dolina u Plavče,
údolí Jevišovky u Plavče, Výrovice, Pavlice, Lančov. OBORNY: Purkrábka, Sedlešovice,
Konice, Strachotice, Jaroslavice. VI–VII.
Položka: 1362 – Jevišovice, u silnice k Černínu, 31. 05. 1952, rev. V. Řehořek
?124*. Lepidium perfoliatum L. Řeřicha prorostlá.
Na chudých loukách, písčinách a náplavech. OBORNY udává: R. 1872 na okrajích pole
na Pelzberku u vsi Dyje (Richter) a na železničním svahu u Citonic. V–VI.
Pozn.: Novější údaje o výskytu na Znojemsku chybějí.
125. Lepidium ruderale L. Řeřicha rumní.
Na pustých místech. Obecná. PS. V–VII.
Položka: 1363 – Znojmo, Na valech, 24. 05. 1951, rev. V. Řehořek
126*. Coronopus procumbens Gilib. Vraní nožka rozprostřená.
Coronopus squamatus (Forsskĺl) Aschers. Vranožka šupinatá.
Cesty a slaniska. P. OBORNY uvádí: velmi ojediněle a řídce kolem Znojma, pole u Hrušovan. HIMMELBAUR mezi Suchohrdly a vsí Dyjí (?). V–VIII.
Pozn.: Ze Znojemska nejsou známy z poslední doby žádné údaje.
N 127*. Isatis tinctoria L. Boryt barvířský.
Ve starověku a středověku pěstován jako barvířská rostlina. Ze zahrad zplaněl. OBORNY
jako naleziště uvádí Vrbovec a Jaroslavice, železniční násep mezi Miroslaví, Břežany
a Hrušovany. V–VII.
Pozn.: Nejbližší recentní lokality leží na Pavlovských vrších.
128. Biscutella laevigata L. Dvojštítek hladkoplodý.
Biscutella laevigata subsp. varia (Dum.) Rouy et Foucaud. Dvojštítek hladkoplodý
proměnlivý.
Na skalách a výslunných pahorcích. Roztroušeně. PS. Hradiště, Býčí skála, Trausnice,
Čertův mlýn. OBORNY uvádí: Vranov, Hnanice, ves Dyje, Tasovice. IV–VII.
Položka: 1364 – Hradiště, 02. 05. 1950, rev. V. Řehořek
Pozn.: Převážně v žulové části NP Podyjí od Znojma po Lukov téměř souvisle, pak u Hardeggu
(GRULICH 1997). Recentně roste také kolem Tasovic, údaj od Vranova nebyl v posledních letech
potvrzen.
Thlaspi montanum L. Penízek horský.
Na kamenitých stráních a skalách. P. OBORNY (str. 1154): údaj Schlosserův o výskytu
Thlaspi montanum v květeně Moravy jest škrtnout. HIMMELBAUR ani LAUS neuvádějí.
DOSTÁL: údolí Dyje (u Vranova).
39
Pozn.: V okolí Hardeggu (není však jasné, jestli na straně české nebo rakouské) pozoroval penízek
horský SUZA (1935). V 90. letech 20. století zde byl marně hledán. V údolí Dyje existuje bohatá
populace na rakouské straně mezi Drosendorfem a Uherčicemi nedaleko našich hranic, nejbližší
výskyt na Moravě je znám z údolí Jihlavy z PR Dukovanský mlýn (ČECH et al. 2002).
129. Thlaspi alpestre L. I. subsp. gaudinianum (Jordan) Gill. et Magne.
Penízek alpinský Gaudinův.
Thlaspi caerulescens J. Presl et C. Presl. Penízek modravý.
Na kamenitých a výslunných svazích. Roztroušeně až hojně. P. Popice, Hradiště, Devět
mlýnů (Švestka). OBORNY: v Podyjí od Cornštýna k Tasovicům, údolí Jevišovky a mezi
oběma řekami. IV–VI.
Položky: 1365 A – Popice, stepní lesní stráň, 03. 04. 1951
1365 B – Hradiště, 05. 1950 – Lepidium sp., rev. V. Grulich
130. Thlaspi arvense L. Penízek rolní.
Jako plevel v poli. Obecný. PS. IV–X.
Položka: 1366 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950
131. Thlaspi perfoliatum L. Penízek prorostlý.
Na polích, pustých místech a výslunných pahorcích. Obecný. PS. IV–VI.
Položka: 1367 – Znojmo,Gránice, 20. 04. 1950
132. Capsella bursa-pastoris (L.) Med. Kokoška pastuší tobolka.
Na polích, úhorech rumištích i jinde, plevel. Obecná. PS. III–XI.
Položka: 1368 – Znojmo, hrad, 13. 05. 1950
133. Vogelia paniculata (L.) Horn. Řepinka latnatá.
Neslia paniculata (L.) Desv. Řepinka latnatá.
Původní ze stepí jihovýchodu, u nás zdomácněla na polích, u cest, na zdech a rumištích.
Rozšířena. PS. Gránice, Slup, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice. V–VII.
Položka: 1369 – Slup, úhor, 18. 05. 1951, rev. V. Řehořek
134. Lunaria rediviva L. Měsíčnice vytrvalá.
Ve stinných kamenitých smíšených lesích a vlhkých roklích. Vzácná. S. Cornštýn,
Bítov. OBORNY uvádí: Švýcarské údolí (?). V–VII.
Položka: 1370 – Bítov, Cornštýn, 14. 05. 1950
Pozn.: Podhorský druh, v údolí Dyje ojediněle sestupuje až téměř ke Znojmu (GRULICH 1997).
135. Alyssum saxatile L. I. subsp. arduini (Fritsch) Hay. Tařice skalní Arduinova.
Aurinia saxatilis subsp. arduini (Fritsch) Dostál. Tařice skalní Arduinova.
Na výslunných skalách. Dosti rozšířena. P. Znojmo, Trausnice, Gránice. IV–V.
Položky: 1371 A – Znojmo, skála pod Kramerovou vilou, 16. 04. 1951
1371 B – Znojmo, 16. 04. 1950
40
136. Alyssum montanum L. I. subsp. eumontanum (Baumg.) Thell. Tařice horská
pravá.
Alyssum montanum L. subsp. montanum. Tařice horská pravá.
Na suchých výslunných skalách a pahorcích. Dosti rozšířena. PS. Hradiště, Derflice,
Načeratice. OBORNY: Prosiměřice, Dyje, Tasovice, Znojmo. V–VI.
Položka: 1372 – Hradiště, 17. 05. 1950, rev. V. Řehořek
Pozn.: Lokality v okolí Znojma, v současnosti zcela ojedinělé, leží na západní hranici výskytu
druhu na jižní Moravě.
Alyssum desertorum Stapf. Tařice stepní.
DOSTÁL (a také LAUS) uvádí jako naleziště okolí Jaroslavic. Ale již OBORNY v květeně
(str. 1161) praví: Podle Schlossera roste na jednom písčitém pahorku u Jaroslavic. Byla
však v novější době (tj. kolem r. 1880) marně na tomto místě hledána. VI–VII.
Pozn.: Schlosserův údaj není zcela spolehlivý (cf. SMEJKAL in Květena ČR 3).
137. Alyssum calycinum L. Tařice kališní.
Alyssum alyssoides (L.) L. Tařice kališní.
Na suchých výslunných stráních, pustých místech, úhorech a jinde. Rozšířena až obecná. PS. Gránice, Kateřinský dvůr, Derflice, Načeratice, Hodonice, Dobšice, Plaveč,
Jevišovice, Horní Dunajovice, Štítary. VI–IX.
Položka: 1373 – Znojmo, Gránice, 06. 05. 1950, rev. V. Řehořek
138. Berteroa incana (L.) DC. Šedivka šedá.
Na suchých výslunných místech, rumištích i v polích jako plevel. Velmi obecná.
P. VI–IX.
Položka: 1374 – Popice, Trausnice, 17. 06. 1950
139. Erophila verna (L.) Besser. Osívka jarní.
Na skalách, písčinách, polích, rumištích aj. Obecná. PS. III–VI.
Položka: 1375 – Lančov, pole, 14. 05. 1950
N 140*. Armoracia rusticana (Lam.) G., M. a S. Křen selský.
Původem z jv. Ruska, kde roste na březích řek a potoků. U nás se pěstuje pro kořen
palčivé chuti, tu a tam zdivočuje. V–VII.
141. Dentaria bulbifera L. Kyčelnice cibulkonosná.
Ve stinných lesích. Roztroušeně. S. Lančov, Bítov, Švýcarské údolí, Zálesí, Podhradí,
Bojanovické lesy. OBORNY uvádí ještě Lukov. IV–V.
Položka: 1376 – Lančov – Bítov, 14. 05. 1950
41
142. Dentaria enneaphylla L. Kyčelnice devítilistá.
Dentaria enneaphyllos L. Kyčelnice devítilistá.
Ve stinných lesích. Dosti vzácná. Švýcarské údolí, Cornštýn. OBORNY: Lančov, údolí
Dyje u Nového Hrádku a Hardeku. IV–VI.
Položky: 1377 A – Švýcarské údolí, u chat vpravo od bývalé úzkokolejky, 09. 05. 1952
1377 B – Bítov, Cornštýn – svah k silnici, 23. 04. 1953
Pozn.: Druh podhorských bučin, v současnosti patří na Znojemsku k vzácnostem; tak např. na několika lokalitách v NP Podyjí (GRULICH 1997), u Střelic (1988, V. Grulich), na více místech v oblasti
Vranovské přehrady (2003, 2004, A. Reiter).
143. Cardamine impatiens L. Řeřišnice nedůtklivá.
Ve stinných lesích. Dosti hojná. S. Trausnice, Šumná – Onšov, Zálesí, Podhradí, Pavlice,
Dolina a Bažantnice u Plavče, Lapikus. OBORNY uvádí také lesy u Bítova. V–VI.
Položka: 1378 – Znojmo, údolí Dyje u plovárny, 28. 05. 1951
144. Cardamine pratensis L. Řeřišnice luční.
Na vlhkých lukách a ve vlhkých lesích. Rozšířena v celém území. S. IV–VI.
Položka: 1379 – Znojmo, 05. 1950
145. Cardamine hayneana Welw. apud Rchb. Řeřišnice Hayneova.
Cardamine matthioli Moretti. Řeřišnice Matthioliho.
Na mokrých lukách. Vzácná. S. Dyje u Znojma. V–VI.
Položka: 1380 – Znojmo, Dyje u Starého Šaldorfu, 01. 05. 1951
Pozn.: Na zbytcích luk ve východní části Znojemska výskyt druhu není dodnes vyloučen; na
Břeclavsku je místy hojná.
146*. Cardamine dentata Schultes. Řeřišnice zoubkatá.
Cardamine dentata Schult. Řeřišnice bahenní.
V bažinách, vodních příkopech. Vzácná. S. OBORNY: u Hlubokých Mašůvek a v Popickém žlebu. V–VI.
Pozn.: Výskyt tohoto druhu, dosti často zaměňovaného, ale někdy i přehlíženého, se na Znojemsku
nepodařilo spolehlivě prokázat (BUREŠ 1996).
147. Cardamine amara L. Řeřišnice hořká.
U pramenů a v příkopech. Rozšířena. S. Trausnice, Dobšice, Dyje, Vranovská Ves,
Šimperský rybník, Jevišovice, Zálesí. V–VI.
Položka: 1381 – Lančov, 14. 05. 1950
148. Barbarea vulgaris R. Br. I. subsp. euvulgaris Hayek. Barborka obecná pravá.
Barbarea vulgaris R. Br. subsp. vulgaris. Barborka obecná pravá.
Na lukách a březích. Hojná až obecná. PS. Znojmo, Dobšice, Trausnice, Starý Šaldorf
atd. IV–VI.
42
Položka: 1382 A – Znojmo, Hradní kaple, 24. 07. 1950, rev. V. Řehořek
Pozn.: Herbářová položka č. 1382 byla původně směsný materiál, který obsahoval i druh Sisymbrium loeselii.
Barbarea vulgaris R. Br. II. subsp. arcuata (Opiz) Hayek.
Barborka obecná obloučnatá.
Barbarea vulgaris subsp. arcuata (R. Br.) Hayek. Barborka obecná obloučnatá.
Na lukách a březích. Roztroušeně. S. Gránice. OBORNY uvádí: Vranov, Onšov, Šumná
aj. IV–VI.
Položka: 1383 – Gránice, pole, 27. 05. 1951, rev. V. Řehořek
149. Cardaminopsis arenosa (L.) Hayek. Řeřišničník písečný.
Na rozmanitých podkladech. Rozšířen. S. Trausnice, Čížov. OBORNY: u Znojma obecný.
IV–VI.
Položka: 1384 – Čížov, úhor, 08. 06. 1951
150. Cardaminopsis halleri (L.) Hayek I. subsp. euhalleri Hayek.
Řeřišničník Hallerův pravý.
Cardaminopsis halleri (L.) Hayek. Řeřišničník Hallerův.
Na lukách, ve vlhkých lesích. Na cestě od Bítova k Cornštýnu. Na Znojemsku nový.
S. OBORNY: chybí ve znojemském kraji. IV–VI.
Položka: 1385 – Bítov, k Cornštýnu, 23. 04. 1953
Pozn.: Podhorský druh; v dyjském údolí je recentně znám pouze z okolí Hadreggu na rakouské
straně (GRULICH 1997).
151. Arabis turrita L. Huseník převislý.
Ve světlých lesích a na kamenitých stráních. Roztroušeně. SP. Gránice pod městem,
Trausnice, Hradiště. OBORNY uvádí: Ledové sluje, Šobes, Cornštýn, Hnánice, Čížov,
Mločí údolí. IV–V.
Položka: 1386 – Znojmo, Gránice, pod městem, 05. 05. 1951
152. Arabis pauciflora (Grimm) Garcke. Huseník chudokvětý.
Ve světlých hájích a na pasekách. Roztroušeně. SP. Trausnice, Býčí skála, Plaveč
(Dolina, údolí Jevišovky), Lapikus, Olbramkostel, Pavlice, Lančov – Bítov. OBORNY
uvádí: Mločí údolí, Nový Hrádek, Lukov, Dlouhý Šobes. V–VII.
Položka: 1387 – Lančov – Bítov, 15. 05. 1950
*? Arabis hirsuta (L.) Scopoli I. subsp. sessilifolia Gaudin. Huseník chlupatý
přisedlý.
Arabis hirsuta (L.) Scopoli. Huseník chlupatý.
V křovinách a na kamenitých místech. S. OBORNY uvádí Trausnický mlýn. Při regulaci
Dyje v Trausnicích asi zmizel. V–VI.
Pozn.: Na Znojemsku se vyskytují s jistotou dva typy z okruhu A. hirsuta agg. Drlíkův doklad představuje poněkud vzácnější A. sagittata (Bertol.) DC., nedoložené záznamy nelze interpretovat.
43
153. Arabis hirsuta (L.) Scopoli II. subsp. sagittata (Bertol.) Rchb.
Huseník chlupatý střelovitý.
Arabis sagittata (Bertol.) DC. Huseník střelovitý.
Na stráních a v lesích. Řídce. S. Gránický les, Starý Petřín. OBORNY: Trausnický mlýn.
VI–VII.
Položka: 1388 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950, rev. J. Štěpánek
154. Turitis glabra L. Strmobýl lysý.
Arabis glabra (L.) Bernh. Huseník lysý.
Na kamenitých stráních a okrajích lesů. Hojný až obecný. S. Hradiště, Bítov atd. VI–VII.
Položka: 1389 – Bítov, lesní stráň, 17. 06. 1951
155. Nasturtium officinale R. Br. Potočnice lékařská.
V prameništích a na březích. Vzácně. S. Ve vsi Dyji pod mostem přes řeku Dyji,
Dobšice, pramenisko na louce u Dyje. Pro Znojemsko nová. OBORNY, HIMMELBAUR ani
DOSTÁL neuvádějí pro území. (IV) V–VII (VIII).
Položka: 1390 – Dobšice, Dyje pod mostem, odvodňovací příkop, 04. 06. 1953
Pozn.: V okolí Dobšic nebyl druh v poslední době ověřen, avšak existuje další nedaleká lokalita
v obci Slup (1990, V. Grulich, 2004 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková).
156. Rorippa austriaca (Cr.) Bess. Rukev rakouská.
Na písčitých březích a mokrých lukách. Roztroušeně. P. Popice, Hnánice (Švestka).
OBORNY: Načeratice, Načeratice – Tasovice, Trausnice, Derflice. V–VII (VIII).
Položka: 1391 – Popice, 10. 06. 1950, rev. V. Řehořek
157. Rorippa amphibia (L.) Bess. Rukev obojživelná.
Na březích vod a v příkopech. Řídce. S. Načeratice – Dyje. OBORNY: Plenkovický
rybník. V–VII.
Položka: 1392 – Načeratice – Dyje, 31. 05. 1951, rev. V. Řehořek
158. Rorippa silvestris (L.) Besser. Rukev lesní.
Rorippa sylvestris (L.) Besser. Rukev obecná.
Na březích a vlhkých polích. Rozšířena. Údolí Dyje, Lančov, Stošíkovice – Oleksovice,
Únanov atd. IV–IX.
Položka: 1393 – údolí Dyje, 02. 06. 1950 – Rorippa sylvestris + R. palustris + Sisymbrium
altissimum, rev. V. Řehořek et J. Danihelka
159. Rorippa islandica (Oeder) Borbás. Rukev islandská.
Rorippa palustris (L.) Besser. Rukev bažinná.
Na březích vod, v příkopech. Obecná. S. Lančov u přehrady, Olbramkostel u Čekálského
rybníka, Tasovice na Kamenné hoře atd. VI–IX.
Položky: /1393 – údolí Dyje, 02. 06. 1950 – ut Rorippa silvestris, rev. V. Řehořek et J. Danihelka/
1394 – Lančov, přehrada, 27. 05. 1950, rev. V. Grulich
44
Rorippa barbareoides (Tausch) Čelak. Rukev barborkovitá.
Rorippa × anceps (Wahlenb.) Rchb. Rukev proměnlivá.
OBORNY uvádí: jeden příkop na cestě z Tasovic do Načeratic. Přeměnou cesty na silnici
zmizela ze stanoviště. HIMMELBAUR ji už nemá v seznamu. VI–VII.
N 160. Matthiola incana (L.) R. Br. Fiala šedivá.
Původem z jihu. Pěstuje se u nás v zahrádkách, zřídka zdivočuje. IV–X.
Položka: 1395 – Znojmo, Pivovarská zahrada, 06. 1951, rev. V. Řehořek
161. Hesperis tristis L. Večernice smutná.
Na suchých výslunných stráních. Velmi roztroušeně. P. Skalnatý břeh Dyje u Tasovic,
Kamenná hora u Tasovic, svahy nad Nesachleby. V–VI.
Položka: 1396 – Tasovice, břeh Dyje, 02. 05. 1950, rev. V. Řehořek
Pozn.: Kromě výskytu u Tasovic se večernice smutná vyskytuje ještě na Šóbesu (GRULICH 1997).
N 162. Hesperis matronalis L. s. s. Večernice vonná.
Hesperis matronalis L. subsp. matronalis. Večernice vonná.
Původem z Italie. Často pěstována v zahradách a roztroušeně zplaňuje. P. Lukov, u vsi.
V–VII.
Položka: 1397 – Lukov, u vsi, 12. 06. 1951, rev. V. Řehořek
163. Hesperis silvestris Crantz. Večernice lesní.
Hesperis sylvestris Crantz. Večernice lesní.
Na kamenitých a křovitých svazích. Roztroušeně. P. Býčí skála, Lapikus, Šóbes, Podhradí. OBORNY: Tasovice, ves Dyje, Hradiště, Cornštýn. V–VI.
Položky: 1398 A – Plaveč, Lapikus, 19. 05. 1952, rev. V. Řehořek
1398 B – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950, rev. V. Řehořek
Erysimum erysimoides (L.) Fritsch. Trýzel trýzelovitý.
Erysimum odoratum Ehrh. Trýzel vonný.
Na kamenitých pahorcích. OBORNY i HIMMELBAUR uvádějí jako naleziště okolí Znojma
(ojediněle). Domnívám se, že kulturizací a zastavěním bylo naleziště asi zničeno.
VI–VII.
Pozn.: Výskyt v okolí Znojma se nepodařilo ověřit, avšak druh dosud roste na vápencích v údolí
potoka Fugnitz nad Hardeggem (GRULICH 1997).
164. Erysimum durum Presl. Trýzel tvrdý.
Na skalách a kamenitých stráních. Velmi řídce. P. Suchý kopec u Popic, Hodonice pískovna. OBORNY uvádí: kol Jaroslavic rozptýleně. VI–VIII.
Položka: 1399 – Popice, Suchý kopec, 11. 08. 1950, rev. V. Řehořek
45
165. Erysimum cheiranthoides L. Trýzel cheirovitý.
Erysimum cheiranthoides L. Trýzel malokvětý.
Na nivách, březích a polích. Rozšířen. SP. Kraví hora, Hradiště, Prosiměřice, atd. V–IX.
Položka: 1400 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950, rev. V. Řehořek
166. Erysimum repandum Hoejer ap. L. Trýzel rozkladitý.
Na polích a rumištích. Hojný. P. Kuchařovice, Hodonice, Bojanovice atd. IV–VII.
Položka: 1401 – Kuchařovice, 07. 05. 1950, rev. V. Řehořek
Pozn.: Trýzel rozkladitý patří nyní na Znojemsku k velmi ojedinělým plevelným rostlinám; z poslední
doby pochází nález od Šatova (1994, V. Grulich) a od Ječmeniště (Řepka in STEJSKAL 2001).
167. Erysimum diffusum Ehrh. Trýzel rozvětvený.
Na suchých výslunných svazích a písčitých polích. Velmi řídce. P. Jaroslavice. OBORNY
uvádí také Strachotice. VI–VII.
Položka: 1402 – Jaroslavice, meze mezi vinicemi, 15. 06. 1951, rev. V. Řehořek
Pozn.: Na Znojemsku stále roste na několika lokalitách ve východní části.
168. Alliaria officinalis Andr. Česnáček lékařský.
Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande. Česnáček lékařský.
Na okrajích lesů a v pobřežních křovištích. Obecný. S. Znojmo, Purkrábka, Kuchařovice atd. IV–VI.
Položka: 1403 – Znojmo, podhradí, 05. 1950
169. Sisymbrium strictissimum L. Hulevník tuhý.
Sisymbrium strictissimum L. Hulevník nejtužší.
Na keřnatých stráních a v pobřežních houštinách. Roztroušeně. PS. Hradiště, Trausnice,
Modré sklepy, Podhradí. OBORNY: lesík u Dobšic. V–VIII.
Položka: 1404 – Hradiště, 20. 06. 1950, rev. V. Řehořek
170. Sisymbrium loeselii Jusl. Hulevník Loeselův.
Na rumištích, u cest, na zdech a skalách. Rozšířen. P. Gránice, Kraví hora, Sedlešovice – Konice, Konice – Popický žleb, Modré sklepy, Jaroslavice. OBORNY: podyjské vsi. VI–VII.
Položky: 1382 B – Znojmo, Hradní kaple, 24. 07. 1950, původně směsný materiál, který obsahoval
i pol. č. 1382 A , což je Barbarea vulgaris, rev. F. Dvořák
1405 – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950, rev. V. Řehořek
/1408 A – Znojmo, Městský lesík, rumiště, 21. 05. 1951 – ut Chamaeplium officinale;
Sisymbrium officinale + S. loeselii, rev. V. Grulich/
171. Sisymbrium altissimum L. Hulevník nejvyšší.
Sisymbrium altissimum L. Hulevník vysoký.
Na výslunných stráních a náspech. Dosti rozšířen v oblasti panonské květeny. P. Konice,
ves Dyje, Derflice, Načeratice, Sedlešovice. OBORNY: Jaroslavice. V–VII.
Položky: /1393 – údolí Dyje, 02. 06. 1950 – ut Rorippa silvestris, rev. V. Řehořek et J. Danihelka/
1406 – Konice, meze, 14. 05. 1951, rev. V. Řehořek
46
172. Sisymbrium orientale Torner. Hulevník východní.
Na rumištích a zdech. Dosti rozšířen. P. Sedlešovice, Trausnice. OBORNY: železniční
násep u Dobšic, Gránice, podyjské vesnice od Znojma do Jaroslavic, údolí Jevišovky
od Lechovic. VI–VII.
Položky: 1407 A – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950, rev. V. Řehořek
1407 B – Sedlešovice, 20. 05. 1950, rev. V. Řehořek
173. Chamaeplium officinale (L.) Wallr. Hulevníkovec lékařský.
Sisymbrium officinale L. Hulevník lékařský.
Na rumištích a v plotech. Obecný. SP. Městský lesík, Kraví hora atd. V–IX.
Položky: 1408 A – Znojmo, Městský lesík, rumiště, 21. 05. 1951 – S. officinale + S. loeselii, rev.V. Grulich
1408 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 09. 1951, rev. V. Řehořek
174. Arabidopsis thaliana (L.) Heyn. Huseníček Thalův.
Arabidopsis thaliana (L.) Heynh. Huseníček rolní.
Suchá výslunná místa. Obecný. P. Hradiště atd. (III) IV–V.
Položka: 1409 – Hradiště, 29. 03. 1951
175. Camelina microcarpa Andr. Lnička maloplodá.
Camelina microcarpa DC. Lnička drobnoplodá.
Plevel v polích a na rumištích. Hojně rozšířena. SP. Dyje, Derflice, Hodonice, Tasovice,
Milíčovice, Lančov atd. V–VII.
Položka: 1410 – Derflice, 09. 05. 1951
Camelina alyssum (Mill.) Thell. Lnička tařicovitá.
Jako plevel výhradně mezi lnem. SP. OBORNY: Čížov, Bítov, HIMMELBAUR jen Čížov.
Poněvadž však len se na Znojemsku po odchodu Němců nepěstuje, bude třeba C. a.
vyškrtnout. VI–VII.
Camelina sativa (L.) Crantz. Lnička setá.
Položka: 1275 – Kravsko, 07. 08. 1954
Pozn.: Zřejmě jde o jeden z posledních nálezů druhu na území České republiky. V současné době
považován za vyhynulý (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).
176. Descurainia sophia (L.) Webb et Berth. Úhorník léčivý.
Descurainia sophia (L.) Prantl. Úhorník mnohodílný.
Anthropofilní druh, u cest, na rumištích, tratích, návsích. Hojně rozšířen. SP. Znojmo,
Suchohrdly, Plaveč atd. (IV) V–VII.
Položka: 1411 – Znojmo, u městského lesíka, 25. 05. 1950, rev. V. Řehořek
47
Čeleď 28. Resedaceae. Rýtovité.
177. Reseda lutea L. Rýt žlutý.
Na kamenitých místech i jako plevel. Hojně rozšířen. P. Znojmo, Kraví hora, Kuchařovice, Purkrábka, podyjské vsi, Lechovice, Únanov, Výrovice, Horní Dunajovice,
Vranov i jinde. V–IX.
Položka: 1412 – Znojmo, hradní zeď, 10. 06. 1950
178. Reseda luteola L. Rýt barvířský.
U cest a na rumištích. Roztroušeně. P. Hradiště, Hodonice, Purkrábka. OBORNY: Citonice, Bezkov, Dyje, Strachotice, Vrbovec, Hrušovany. VI–IX.
Položka: 1413 – Suchohrdly, Purkrábka, 31. 05. 1950
Pozn.: Vzácný druh, v poslední době ověřen v okolí Hradiště a Mašovic (GRULICH 1997).
Čeleď 29. Cistaceae. Cistovité.
179. Helianthemum nummularium (L.) Miller II. subsp. ovatum (Viv.) Sch. Th.
Devaterník penízkový vejčitý.
Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum (Wahlenb.) Holub. Devaterník velkokvětý
tmavý.
Na výslunných stráních a pastvinách. Hojný. SP. Kraví hora, Popice, Hluboké Mašůvky,
Plaveč, Bojanovice, Jevišovice, Pavlice, Znojmo, Zálesí, Milíčovice, Lesná, Lančov,
Jazovice i jinde. VI–IX.
Položka: 1414 – Sedlešovice, Kraví hora, 20. 05. 1950
Čeleď 30. Tamaricaceae. Tamaryškovité.
180. Tamarix gallica L. Tamaryšek francouzský.
Tamarix parviflora DC. Tamaryšek malokvětý.
Původní ve středomoří, u nás někdy pěstován. Znojmo, Hradiště, Přímětice, Kravsko
i jinde. VI–VIII.
Položka: 1415 – Hradiště, zahrada, 22. 05. 1951
Čeleď 32. Violaceae. Violkovité.
181. Viola tricolor L. I. subsp. eutricolor Lyme. Violka trojbarevná pravá.
Viola tricolor L. subsp. tricolor. Violka trojbarevná pravá.
Na lukách, skalách a písčinách, na kamenité a jílovité půdě. Obecná. SP. Trausnice,
Dyje, Býčí skála, Pavlice, Podhradí atd. IV–X.
Položka: 1416 – Dyje, Dyje, pravý břeh, skály, 31. 05. 1951 – Viola tricolor subsp. saxatilis, rev. J.
Danihelka
48
Viola tricolor L. II. subsp. saxatilis Schmidt pro sp. Violka trojbarevná skalní.
Viola tricolor subsp. saxatilis (F. W. Schmidt) Arcang. Violka trojbarevná skalní.
Na kamenitých stráních. Roztroušeně až řídce. SP. Býčí skála. OBORNY: údolí Dyje od
Cornštýna, údolí Jevišovky. VI–VIII.
Položky: /1416 – Dyje, Dyje, pravý břeh, skály, 31. 05. 1951 – ut Viola tricolor subsp. eutricolor,
rev. J. Danihelka/
1418 – Popice, Býčí skála, 10. 06. 1951, rev. J. Danihelka
Pozn.: Typický taxon dyjského údolí, zejména v NP Podyjí (GRULICH 1997).
Viola tricolor L. III. subsp. arvensis (Murr.) Gaud. Violka trojbarevná rolní.
Viola arvensis Murray. Violka rolní.
Jako plevel v polích. Obecná. SP. Hradiště, Konice, Popice, Únanov atd. IV–X.
Položka: 1417 – Hradiště, 20. 05. 1950 – Viola sp., rev. J. Danihelka
182. Viola canina L. II. subsp. montana (L.) Fries. Violka psí horská.
Viola canina subsp. ruppii (All.) Schübl. et Mart. Violka psí horská.
Na pastvinách a ve vřesovištích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Šumná, Vranovská Ves,
Bojanovická pila, Dolina u Plavče, Zápověď u Jevišovic. IV–VII.
Položka: 1419 – Šumná, 09. 06. 1950 – Viola canina L. s. l., rev. J. Danihelka
Pozn.: Taxonomická identita rostlin z příbuzenského okruhu violky psí z okolí Znojma je nejasná.
? 183*. Viola stagnina Schult. Violka slatinná.
Na vlhkých lukách a slatinách. Sporná. S. OBORNY: Purkrábka u Suchohrdel, Popický
žleb (?). HIMMELBAUR a LAUS však už neuvádějí na Znojemsku. DOSTÁL: u Znojma.
V–VII.
Pozn.: Violka slatinná je známa z nivních luk při dolní Dyji na Břeclavsku (cf. DANIHELKA et al. 1995).
Výskyt ve východní části Znojemska není zcela vyloučen, konkrétní doklady chybějí. K lokalitám,
které uvádí Oborny, bude třeba dohledat herbářovou dokumenaci.
184*. Viola erecta Gilib. Violka vzpřímená.
Viola elatior Fries. Violka vyvýšená.
Na vlhkých lukách a v luzích. Ojediněle. S. OBORNY nemá na Znojemsku. HIMMELBAUR:
Hrušovany, Jevišovka. V–VI.
Pozn.: Violka vzpřímená se i v současnosti velmi vzácně vyskytuje na Břeclavsku (DANIHELKA et al.
1995). Výskyt v nejvýchodnější části Znojemska nebyl v poslední době potvrzen.
185. Viola mirabilis L. Violka divotvárná.
Ve světlých humosních hájích. Hojná. S. Hradiště, Smoha, Plaveč, Purkrábka, Plenkovice, Koráb u Horních Dunajovic, Bojanovické lesy, Šimperk, Švýcarské údolí,
Pavlice. IV–V.
Položka: 1420 – Hradiště, les za křížem na cestě k Mašovicím, 07. 04. 1951, rev. J. Danihelka
49
186. Viola silvatica Fries. Violka lesní.
Viola reichenbachiana Bor. Violka lesní.
V lesích a křovištích. Hojná v severní části. S. Gránice, Šumná, Bojanovice, Horní
Dunajovice, Bítov. OBORNY: Kravsko, Plaveč, Lukov, Vranov. IV–VI.
Položka: 1422 – Šumná, 06. 05. 1950 – Viola riviniana, rev. J. Danihelka
187. Viola riviniana Rchb. Violka Rivinova.
V humosních lesích listnatých, řidčeji jehličnatých. Dosti rozšířena. S. Hradiště, Smoha,
Purkrábka, Kravsko, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Vranovská Ves, Šumná,
Švýcarské údolí, Zápověď, Bojanovice, Bítov. IV–V.
Položky: 1421 – Hradiště, 07. 05. 1950, rev. J. Danihelka
/1422 – Šumná, 06. 05. 1950 – ut Viola silvatica, rev. J. Danihelka/
188. Viola rupestris Schmidt. Violka skalní.
Viola rupestris F. W. Schmidt. Violka písečná.
Na výslunných stráních a písčitých půdách. Hojná. S. Býčí skála, Hradiště, Plaveč, Jevišovice, Hostěrádky, Koráb, údolí Bojanovického potoka. OBORNY: Popice, Konice,
Havraníky, Hnánice, Hodonice, Mramotice, Podmolí, Tvořihráz. IV–VI.
Pozn.: Violka písečná patří na Znojemsku k velmi vzácným druhům (viz GRULICH 1997); není jisté,
jestli byla na všech Drlíkem uváděných lokalitách správně determinována.
189. Viola hirta L. Violka srstnatá.
Na lukách, svazích a v lesích. Obecná. SP. Tasovice – Načeratice, Purkrábka, Trausnice
atd. III–V.
Položky: 1423 – Tasovice, křoví směr Načeratice, 02. 04. 1951 – Viola × scabra, rev. J. Danihelka
/1425 – Šumná, Šimperk, 08. 04. 1951 – ut Viola collina; Viola collina + V. hirta, rev.
J. Danihelka/
/1426 – Dyje, lesík k Tasovicím, 18. 04. 1951 – ut Viola ambigua, rev. J. Danihelka/
/1428 – Dyje, 18. 05. 1951 – ut Viola sepincola subsp. austriaca, rev. J. Danihelka/
X Viola permixta Jord. = Viola hirta × odorata. Violka pomíchaná.
Viola × scabra F. Braun = Viola hirta × V. odorata.
Světlé lesy a křoviny. Zřídka mezi rodiči. SP. Hradiště. OBORNY: Kuketaj, Kraví
hora, Kravsko.
Položky: /1423 – Tasovice, křoví směr Načeratice, 02. 04. 1951 – ut Viola hirta, rev. J. Danihelka/
1424 – Kravsko, louka pod zámkem, 03. 1953 – Viola odorata, rev. J. Danihelka
190. Viola collina Bess. Violka chlumní.
Ve světlých hájích a křovinách. Roztroušeně. SP. Šimperk, Smoha. OBORNY: Čížov,
Lančov, Lukov, údolí Dyje u Znojma, Popický žleb. III–IV.
Položka: 1425 – Šumná, Šimperk, 08. 04. 1951 – Viola collina + Viola hirta, rev. J. Danihelka
Pozn.: V okolí Znojma vzácná violka; v poslední době známo jen několik nalezišť, především na
vápencích kolem Hardeggu (GRULICH 1997).
50
191. Viola ambigua W. K. Violka obojetná.
Na suchých lukách a výslunných stráních. Vzácně. P. Ves Dyje v lesíku za hřbitovem.
HIMMELBAUR: Gránický les, Nesachleby, Kraví hora. OBORNY nezná druh. DOSTÁL neuvádí na Znojemsku. IV–V (někdy VIII–IX).
Položka: 1426 – Dyje, lesík k Tasovicím, 18. 04. 1951 – Viola hirta, rev. J. Danihelka
Pozn.: Na stepních lokalitách ve východní části Znojemska se violka obojetná dosud vyskytuje,
např. na Ječmeništi (Řepka in STEJSKAL 2001), ovšem Drlíkova dokladová položka byla chybně
determinována.
192. Viola sepincola Jord. em. Becker I. subsp. cyanea (Čelak.) Becker.
Violka křovištní modrá.
Viola suavis M. Bieb. Violka křovištní.
Ve světlých listnatých lesích a křovinách. Vzácná. P. Železniční násep u Dobšic, ves
Dyje – malá bočná údolí při řece. OBORNY: Gránice, Leska, Kravsko, Znojmo. IV–V.
Položka: 1427 – Dobšice – Suchohrdly, železniční násep, 25. 03. 1951, rev. J. Danihelka
Viola sepincola Jord. em. Becker II. subsp. austriaca (Kern) Beck.
Violka křovištní rakouská.
Viola suavis M. Bieb. Violka křovištní.
Ve světlých travnatých lesích. Vzácně. P. Ves Dyje. HIMMELBAUR kol Znojma řídce,
Hrušovany. OBORNY nezná název. DOSTÁL: Hrušovany u Znojma. III–V.
Položka: 1428 – Dyje, 18. 05. 1951 – Viola hirta, rev. J. Danihelka
Pozn.: Violka křovištní roste na jižní Moravě pouze druhotně (KIRSCHNER, SKALICKÝ in Květena ČR
2). V současné době neznáme ze Znojemska žádnou konkrétní lokalitu, nejblíže roste v Mikulově
(ibid.).
193. Viola odorata L. Violka vonná.
V křovinách, na lukách a na okrajích lesů. Rozšířena. SP. Hradiště. OBORNY: Znojmo,
údolí Dyje u Znojma, Kravsko, Bítov, Gránice, Leska. III–IV (VIII–IX).
Položky: /1424 – Kravsko, louka pod zámkem, 03. 1953 – ut Viola × permixta, rev. J. Danihelka/
1429 – Hradiště, 21. 03. 1951, rev. J. Danihelka
Čeleď 39. Portulacaceae. Šruchovité.
194. Portulaca oleracea L. I. subsp. silvestris (Gars.) Thell. Šrucha zelná lesní.
Portulaca oleracea L. subsp. oleracea. Šrucha zelná pravá.
Zplanělá a zdomácnělá jako plevel na písčitých půdách. Hojná. PS. Znojmo, Hradiště,
Derfli ce, Hodonice. OBORNY uvádí také: řidčeji u Vranova. VI–X.
Položka: 1546 – Hradiště, 16. 08. 1950
51
Čeleď 41. Silenaceae. Silenkovité.
195. Moehringia trinervia (L.) Clairv. Mateřka trojžilná.
V lesích a křovinách. Hojná. S. Znojmo, Gránice, Popický žleb, Kateřinský dvůr, Plaveč,
Trausnice, Čertův mlýn, Pavlice, Horní Dunajovice, Lančov. V–VI.
Položka: 1430 – Znojmo, Gránice – železniční svah před viaduktem, 03. 05. 1953
196. Arenaria serpyllifolia L. I. subsp. euserpyllifolia Briq.
Písečnice douškolistá pravá.
Arenaria serpyllifolia L. Písečnice douškolistá.
Na polích a kamenitých stráních. Obecná. SP. Hradiště, Plaveč, Únanov atd. V–X.
Položka: 1431 – Hradiště, 09. 05. 1951
197. Holosteum umbellatum L. Plevel okoličnatý.
Na polích a suchých travnatých místech. Obecný. SP. Gránice atd. III–V.
Položka: 1432 – Znojmo, Gránice, 19. 03. 1951
198. Stellaria nemorum L. Ptačinec hajní.
Ve stinných hájích. Roztroušeně. S. Trausnice, Popický žleb. OBORNY: údolí Dyje
u Vranova. V–VI.
Položka: 1433 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
199. Stellaria media (L.) Vill. I. subsp. eumedia Briq. Ptačinec žabinec pravý.
Stellaria media (L.) Vill. Ptačinec prostřední.
Hlavně na vlhčích kulturních půdách. Obecný. SP. III–XI.
Položka: 1434 – Znojmo, Staré město, v zahradě, 09. 03. 1953
Stellaria media (L.) Vill. II. subsp. pallida (Piré) Asch. Graeb.
Ptačinec žabinec měkký.
Stellaria pallida (Dum.) Crépin. Ptačinec bledý.
Na písčitých lesních půdách. Vzácně. S. Trausnice. OBORNY: Bažantnice u Znojma.
DOSTÁL: u Znojma. HIMMELBAUR a LAUS neuvádějí Znojemsko. IV–V.
Položka: 1435 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
Pozn.: V nejteplejších částech Znojemska se tento druh občas nalézá, zejména na písčitých podkladech. Je však zřejmě přehlížený a ve skutečnosti zřejmě není příliš vzácný.
200. Stellaria holostea L. Ptačinec velkokvětý.
V sušších hájích a křovinách. Obecný. S. Purkrábka atd. IV–VI.
Položka: 1436 – Suchohrdly, Purkrábka, 07. 05. 1950
52
201. Stellaria alsine Grimm. Ptačinec kuřičkový.
Stellaria alsine Grimm. Ptačinec mokřadní.
Na bažinatých lukách a březích vod. Roztroušeně. S. Únanov, Olbramkostel, Pavlice.
V–VI.
Položka: 1437 – Zálesí, lesní potok, 21. 05. 1953
202. Stellaria graminea L. Ptačinec trávovitý.
V křovinatých lesích, na pasekách a vlhkých loukách. Rozšířen. Únanov, Mašovice,
Lančov atd. V–VII.
Položka: 1438 – Mašovice, 25. 05. 1951
Moenchia erecta (L.) G. M. et Sch. Bělička přímá.
Moenchia erecta (L.) G., M. et Sch. Bělička vzpřímená.
Na písčité půdě a suchých pahorcích. OBORNY: uváděná v Schlosserově květeně pro Znojmo. V novější době nebyla už na území nalezena. DOSTÁL: pochybné (Znojmo). IV–V.
Pozn.: Schlosserovy údaje ze Znojemska, jak se ukazuje, nejsou příliš spolehlivé. Novější zdroje,
např. DVOŘÁKOVÁ in Květena ČR 2, je neberou v potaz.
203. Cerastium arvense L. I. subsp. commune Gaud. Rožec rolní obecný.
Cerastium arvense L. Rožec rolní.
Na travnatých místech. Obecný. SP. Rudlice, Výrovice atd. IV–IX.
Položka: 1441 – Rudlice, stráň, 07. 05. 1951
204. Cerastium vulgatum L. I. subsp. caespitosum Gilib. s. s. Rožec obecný trsnatý.
Cerastium holosteoides subsp. triviale (Spenner) Möschl. Rožec obecný luční.
Na travnatých místech. Obecný. S. Znojmo, Gránice, Trausnice, Hodonice, Šimperský
rybník, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Lančov atd. IV–X.
Položky: 1442 A – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950
1442 B – Znojmo, údolí Dyje u Starého Šaldorfu, 01. 05. 1951
Pozn.: Zcela běžný druh rožce, který se zde dosud vyskytuje obecně. Poněkud řidčeji je na Znojemsku nalézán i dříve nerozlišovaný druh Cerastium lucorum (např. GRULICH 1997), k němu se
vztahuje i Drlíkem nesprávně determinovaná položka 1439 a možná i další nedoložené údaje.
205. Cerastium semidecandrum L. Rožec pětimužný.
Na suchých travnatých místech a písčinách. Dosti rozšířen. SP. Dyje ves, Tasovice,
Trausnice – Čertův mlýn, Zálesí. OBORNY: Načeratický kopec, Nesachleby, Popická
úžlabina, Havraníky aj. III–VI.
Položka: 1443 – Tasovice – Dyje, suché stráně, 19. 04. 1951
206. Cerastium pumilum Curt. I. subsp. obscurum (Chaub.) Sch. Th.
Rožec nízký tmavý.
Cerastium pumilum Curtis. Rožec nízký.
53
Na suchých stráních. Roztroušeně. SP. Konice, Bojanovice, Švýcarské údolí. OBORNY:
Znojmo, Dyje, Nesachleby, Hradiště, Havraníky, Tasovice, Bohumilice. IV–VII.
Položka: 1439 – Švýcarské údolí, 14. 05. 1951 – Cerastium lucorum, rev. V. Grulich
Pozn.: Obtížná skupina jednoletých rožců, která často způsobuje determinační záměny. Nedoložené
literární údaje nedovolují učinit si obrázek o správnosti Drlíkova určování. Cerastium pumilum bylo
na Znojemsku prokázáno (GRULICH 1997).
207. Cerastium brachypetalum Pers. I. subsp. strigosum (Fr.) Dost.
Rožec krátkoplátečný hubený.
Cerastium brachypetalum Pers. Rožec krátkoplátečný.
Na výslunných travnatých místech. Roztroušeně. SP. Hradiště u Vřesové studánky a pod
Eliáškem. OBORNY: údolí Dyje, Gránice, ves Dyje, Nesachleby. IV–VI.
Položky: 1444 A – Hradiště, pod Eliášem, 07. 05. 1953
1444 B – Hradiště, u vřesové studánky, 30. 04. 1953
Cerastium brachypetalum Pers. II. subsp. tauricum (Kern.) Dost.
Rožec krátkoplátečný taurský.
Cerastium brachypetalum Pers. Rožec krátkoplátečný.
Roztroušeně. P. Kraví hora. OBORNY: Znojmo, Hradiště, Nesachleby. V–VI.
Položka: 1445 – Sedlešovice, Kraví hora, stráň nad Dyjí, 19. 04. 1951
Pozn.: V současné botanické literatuře se tyto poddruhy vesměs nerozlišují.
Cerastium tomentosum L. Rožec plstnatý.
Položka: 1440 – Sedlešovice, Kraví hora, 18. 05. 1954
208. Malachium aquaticum (L.) Fries. Křehkýš vodní.
Myosoton aquaticum (L.) Moench. Křehkýš vodní.
V bažinách a příkopech. Hojný. S. Trausnice, ves Dyje, Borotice, Jaroslavice, Božice
– Hója, Plaveč, Lančov, Podhradí. V–IX.
Položky: 1446 A – Plaveč, Jevišovka, 27. 06. 1950
1446 B – Lančov, přehrada, 09. 07. 1950
209. Minuartia viscosa (Schreb.) Sch. Th. Kuřička lepkavá.
Na výslunných pahorcích. Dosti hojně. P. Lančov. OBORNY: kol Znojma, mezi Načeraticemi, Bohumilicemi a Dyjí, Kraví hora proti Sedlešovicím, výšiny mezi Konicemi
a Havraníky, Gránice u zastávky, Popická úžlabina, Býčí skála aj. V–VII.
Položka: 1447 – Lančov, 11. 07. 1950 – Gypsophila muralis, rev. V. Grulich
Pozn.: Kuřička lepkavá patří k nejvzácnějším druhům moravské květeny. Ve starších dobách byla
ze Znojemska doložena, např. Obornym. Jak však dokazuje Drlíkův sběr, lokalitu Lančov nelze
brát v potaz, protože sebrané rostliny představují poněkud hojnější šater zední.
Minuartia fasciculata (L.) Hiern. Kuřička svazčitá.
Minuartia fastigiata (Sm.) Rchb. Kuřička svazčitá.
Na suchých svazích. DOSTÁL uvádí Hardek u Znojma. OBORNY a ostatní ji vůbec neuvádějí v květeně Znojemska. Hardek je už v Rakousku. VII–VIII.
54
Pozn.: Kuřička svazčitá byla objevena poblíž Hardeggu (SUZA, ŠMARDA 1932), na několika místech
na moravské i rakouské straně byla na zdejších vápencích potvrzena i v průběhu 90. let 20. století
(GRULICH 1997).
210. Minuartia setacea (Thuill.) Hay. Kuřička štětinkatá.
Na kamenitých pahorcích. Vzácná. P. Kamenná hora u Tasovic. OBORNY: svahy za
Bohumilicemi. V–VIII.
Položka: 1448 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950
Minuartia verna (L.) Hiern. Kuřička jarní.
Minuartia verna agg. Kuřička jarní.
Na kamenitých svazích. DOSTÁL uvádí Jaroslavice u Znojma podle Schlossera. OBORNY
však silně pochybuje (str. 1118). V–VI.
Pozn.: Z okruhu kuřičky jarní existuje z jižní Moravy pouze jediný doklad druhu Minuar tia collina,
údajně sbíraný na Šibeničníku u Mikulova, avšak ani v tomto případě není zcela jasná hodnověrnost (DVOŘÁKOVÁ in Květena ČR 2).
211. Sagina procumbens L. I. subsp. glaberrima (Neilr.) Dost.
Úrazník položený lysý.
Sagina procumbens L. Úrazník položený.
Na vlhké písčité půdě. Rozšířen. SP. Trausnice, Derflice, Hluboké Mašůvky, Jevišovice,
Pavlice, Lančov atd. V–X.
Položka: 1449 – Derflice, skály za vesnicí, 05. 05. 1951
212. Spergula arvensis L. Kolenec rolní.
Na polích a úhorech. Hojně rozšířen. SP. Znojmo (Cínová hora), Olbramkostel, Milíčovice, Hluboké Mašůvky atd. VI–X.
Položka: 1450 – Olbramkostel, v obilí, 09. 08. 1950
213*. Spergularia marginata (DC.) Kitt. Kuřinka obroubená.
Spergularia maritima (All.) Chiovenda. Kuřinka obroubená.
Na vlhkých slanistých místech. P. OBORNY: v okolí Hevlína. DOSTÁL: jižní Morava,
zvláště Znojemsko. VII–IX.
Pozn.: Ze Znojemska existují pouze nedoložené údaje z 19. a 20. století, jejich přehled uvádí
GRULICH (1987).
214*. Spergularia salina Presl. Kuřinka solná.
Na slaniskách. P. OBORNY: u Hrušovan, u Trabingerova dvora pod Hraběticemi a u Hevlína. V–IX.
Pozn.: V 80. letech 20. století ještě dokladována od obce Jevišovka (GRULICH 1987).
55
215. Spergularia rubra (L.) Presl. Kuřinka červená.
Na písčité půdě a cestách. Rozšířená. SP. Kateřinský dvůr, Cínová hora, Únanov, Horní
Dunajovice, Lančov atd. V–IX.
Položka: 1451 – Oblekovice, Šibeniční vrch nad Kateřinským dvorem, 31. 05. 1951
216. Herniaria glabra L. Průtržník lysý.
Na suchých písčinách. Hojný. SP. Kraví hora, Býčí skála, Popice, Hodonice, Hluboké
Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Pavlice, Lančov, Bítov aj. VII–IX.
Položka: 1452 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 05. 1951
217. Scleranthus perennis L. Chmerek vytrvalý.
Na kamenité a písčité půdě. Rozšířen. SP. Hradiště, Kraví hora, Popice, Přímětice, Citonice – Bezkov, Výrovice, Jevišovice, Pavlice, Mramotice atd. V–IX.
Položka: 1455 – Hradiště, 25. 05. 1950
218. Scleranthus annuus L. I. subsp. euannuus Thell. Chmerek roční pravý.
Scleranthus annuus L. Chmerek roční.
Na písčitých polích, skalách a pastvinách. Obecný. SP. Gránice, Znojmo, Únanov, Tasovice, Plaveč, Lančov atd. III–X.
Položky: 1454 A – Znojmo, Gránice, úhor, 19. 08. 1950
1454 B – Lančov, seg., 09. 09. 1950
Scleranthus annuus L. II. subsp. polycarpos (L.) Thell.
Chmerek roční mnohoplodý.
Scleranthus polycarpos L. Chmerek mnohoplodý.
Na suchých a kamenitých svazích. Roztroušeně. P. Hradiště, Šibeniční kopec, Popice,
Derflice – Načeratice, Pavlice. IV–VI.
Položka: 1453 – Oblekovice, Šibeniční vrch nad Kateřinským dvorem, 31. 05. 1951
219. Agrostemma githago L. Koukol polní.
Na polích jako plevel. Hojný. SP. VI–X.
Položka: 1456 – Znojmo, pole, 05. 06. 1950
Pozn.: Drlíkův sběr je jedním z posledních datovaných nálezů koukolu na Znojemsku. Ačkoli se
tento druh vyskytoval v minulosti plošně skoro po celém území České republiky (SLAVÍK 1986),
dnes patří k mimořádným vzácnostem (ČEŘOVSKÝ in ČEŘOVSKÝ et al. 1999).
220. Lychnis flos-cuculi L. Kohoutek luční.
Na lukách. Rozšířen v celém území. S. V–VIII.
Položka: 1457 – Olbramkostel, 18. 05. 1950
56
221. Melandrium album (Mill.) Garcke. Knotovka bílá.
Silene latifolia subsp. alba (Mill.) Greuter et Burdet. Silenka širolistá bílá.
Na travnatých místech a jako plevel v polích. Hojně rozšířena. S. Trausnice, ves Dyje,
Dobšice, Konice, Popice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Stošíkovice, Výrovice, Vranov
atd. VI–IX.
Položka: 1458 – Strachotice, arv., 11. 05. 1950
222. Melandrium diurnum (Sibth.) Fries. Knotovka červená.
Silene dioica (L.) Clairv. Silenka dvoudomá.
Na lukách a ve světlých lesích. Roztroušeně. S. Trausnice, Švýcarské údolí, Lančov,
Cornštýn, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje u Hardeku, dolů k Devíti mlýnům,
ojediněle u Býčí skály. V–VIII.
Položka: 1460 – Lančov, les, 14. 05. 1950
X Melandrium dubium Hampe = Melandrium album × diurnum. Knotovka
pochybná.
Silene dioica × S. latifolia subsp. alba. Silenka pochybná.
Nezřídka mezi rodiči. Leska. V–VIII.
Položka: 1459 – Znojmo, Leska – nem., 22. 05. 1950 – Silene nutans, rev. V. Grulich
Pozn.: Vzhledem k chybné determinaci herbářového dokladu není jisté, zda se tento kříženec
skutečně na Znojemsku vyskytuje.
223. Melandrium noctiflorum (L.) Fries. Knotovka noční.
Silene noctiflora L. Silenka noční.
Na polích a jako plevel. Roztroušeně. SP. Leska, Přímětice, Únanov, Cínová hora, Mašovice, Hodonice, Lechovice, Stošíkovice, Vranov. OBORNY: hojně na Hrušovansku.
VII–IX.
Položka: 1461 – Znojmo, Leska, u nemocnice, 12. 06. 1950
224*. Melandrium viscosum (L.) Čelak. Knotovka lepkavá.
Silene viscosa (L.) Pers. Silenka lepkavá.
Na písčitých polích a lukách. Vzácně. P. OBORNY: Hója u Božic na světlých místech.
V–VI.
Pozn.: Z okolí Božic v současné době není druh znám, nejbližší lokalita, kde byl druh ještě nepříliš
dávno pozorován, leží na Dunajovických kopcích (1982 MMI, leg. V. Grulich).
225. Viscaria vulgaris Bernh. Smolnička obyčejná.
Lychnis viscaria L. Smolnička obecná.
Na suchých pahorcích. Hojná. S. Trausnice, Hradiště, Popice, Konice, Kraví hora,
Plaveč, Pavlice, Bojanovice, Jevišovice, Zápověď u Vevčic, Starý Petřín atd. V–VII.
Položky: 1462 A – Lukov, 29. 05. 1951
1462 B – Popice, Trausnice stráň, 05. 1950
57
226. Silene cucubalus Wibel I. subsp. vulgaris (Gaud.) Bech.
Silenka nadmutá obecná.
Silene vulgaris (Moench) Garcke subsp. vulgaris. Silenka nadmutá pravá.
Na suchých loukách, světlých lesích, podle cest. Hojná. S. Trausnice, Kraví hora, Býčí
skála, Hodonice, Tasovice, Borotice, Stošíkovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Lapikus,
Horní Dunajovice, Podhradí i jinde. V–X.
Položka: 1463 – Popice, Trausnice, 12. 06. 1950
227. Silene dichotoma Ehrh. Silenka rozsochatá.
Pochází z východní Evropy. Zavlečena asi obilím. Hojná. SP. Znojmo, Kraví hora, Gránice, Leska, Únanov, Plaveč, Jevišovice, Černín, Horní Dunajovice, Tasovice, Pavlice,
Horní Břečkov, Podmolí, Mašovice, Starý Petřín. Za OBORNYHO (v letech 1880) rostla
zdivočele pouze na Červeném kopci u Brna. VII–VIII.
Položka: 1464 – Znojmo, u městského lesa, 31. 07. 1953
228*. Silene longiflora Ehrh. Silenka dlouhokvětá.
Silene bupleuroides L. Silenka dlouhokvětá.
Na travnatých a kamenitých stráních. Ojediněle. P. DOSTÁL uvádí naleziště Jaroslavice.
Silene longiflora nemá v seznamu ani OBORNY ani HIMMELBAUR, LAUS neuvádí ji na
Znojemsku. VI–VIII.
Pozn.: Druh byl u Jaroslavic zjištěn teprve ve 20. letech 20. století (1929 BRNU, leg. Jirásek) – proto
jej starší autoři neuvádějí. V poslední době zde však již nebyl pozorován, a je proto považován za
vyhynulý druh květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).
229. Silene otites (L.) Wib. I. subsp. euotites Asch. Graeb. s. str. Silenka ušatá pravá.
Silene otites (L.) Wib. Silenka ušnice.
Na výslunných písčitých stráních a pastvinách. Hojná ve velkém okruhu kol Znojma.
P. Kraví hora, Cínová hora, Popice, Suchý kopec, Hradiště, Konice, Tasovice, Suchohrdly, Olbramkostel, Kuchařovice, Únanov, Výrovice, Plaveč. V–VII.
Položka: 1466 – Popice, Suchý kopec, 15. 06. 1950
Silene otites (L.) Wib. II. subsp. pubescens (Schur.) Dost. Silenka ušatá pýřitá.
Silene otites (L.) Wib. Silenka ušnice.
Na výslunných pahorcích a písčitých místech. Roztroušeně. P. Gránice, Kraví hora,
Plaveč, Černín. V–VII.
Položka: 1465 – Znojmo, Gránice, 1953
Silene otites (L.) Wib. III. subsp. pseudo-otites (Bess.) A. Gr. Silenka ušatá nepravá.
Silene otites agg.
Stanoviště stejné jako předešlá. Roztroušeně. P. Hradiště, Hodonice, Žerůtky. V–VII.
Položka: 1467 – Hradiště, stráň, 11. 05. 1953
58
230. Silene nutans L. I. subsp. eunutans Dost. Silenka nící pravá.
Silene nutans L. Silenka nicí.
Na kamenitých místech, okrajích lesů a křovištích. Rozšířená. S. Hradiště, Kraví
hora, Trausnice, Popice, Zápověď u Bojanovic, Dolina u Plavče, Milíčovice, Lančov
aj. VI–VIII.
Položky: /1459 – Znojmo, Leska – nem., 22. 05. 1950 – ut Melandrium dubium, rev. V. Grulich/
1468 – Hradiště, 20. 06. 1950
231. Cucubalus baccifer L. Nadmutice bobulnatá.
V pobřežních křovinách. Vzácně. S. Hodonice rybník, Lechovice břeh močálu na stezce
k zámku. OBORNY: Hrušovany, Jevišovka – Trabingerův dvůr. VII–IX.
Položka: 1469 – Hodonice, rybník, 16. 07. 1951
232*. Gypsophila paniculata L. Šater latnatý.
Na výslunných pahorcích a písčinách. P. OBORNY: na železničním náspu mezi Hodonicemi a Božicemi. DOSTÁL: v jz. nížině od Znojma po Břeclav. LAUS ji neuvádí na
Znojemsku. VI–VIII.
Pozn.: Donedávna velmi vzácně (snad dosud ?) na železničním náspu západně od nádraží Božice
(1995, V. Grulich).
233. Gypsophila muralis L. Šater zední.
Na vlhké písčité půdě, polích a březích. Roztroušeně. SP. Trausnice, Olbramkostel na
cestě k Šimperku. VII–X.
Položky: /1447 – Lančov, 11. 07. 1950 – ut Minuartia viscosa, rev. V. Grulich/
1471 – Olbramkostel, cesta k Šimperskému r., 13. 08. 1950
234. Tunica prolifera (L.) Scop. Hvozdíček prorostlý.
Petrorhagia prolifera (L.) P. W. Ball et Heywood. Hvozdíček prorostlý.
Na písčitých polích a výslunných stráních. Dosti hojný. P. Konice, Suchý kopec, Derflice, Tasovice, Jevišovice, Černín. VI–IX.
Položka: 1470 – Popice, Suchý kopec, 04. 05. 1950 – Dianthus cf. pontederae, rev. V. Grulich
Pozn.: Hvozdíček prorostlý není na Znojemsku, např. v NP Podyjí, příliš vzácný (GRULICH 1997).
Drlíkovy lokality zpochybňuje chybně determinovaný doklad.
235*. Vaccaria segetalis (Neck) Garcke. I. subsp. pyramidata (Medik.) Dost.
Kravinec obilní jehlancovitý.
Vaccaria hispanica subsp. grandiflora (DC.) Holub. Kravinec španělský velkokvětý.
Jako plevel na polích. P. OBORNY: u Tasovic, vsi Dyje, Načeratic, Hradiště a Znojma.
Našel jsem jej asi r. 1936 na polích mezi Sedlešovicemi a silnicí k Havraníkům. VI.
Vaccaria segetalis (Neck) Garcke. II. subsp. grandiflora (Fisch.) Dom.
Kravinec obilní velkokvětý.
Vaccaria hispanica subsp. grandiflora (DC.) Holub. Kravinec španělský velkokvětý.
59
Na kamenitých stráních a v polích ojediněle. Vzácný. P. Únanov v poli u Purkrábky.
Šatov (Fr. Švestka). Na Znojemsku dosud neuváděn. VI.
Položka: 1472 – Únanov, seg., 13. 06. 1950 (obr. 6)
Pozn.: V současné době nezvěstný druh květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). V novější
literatuře, např. v novém Klíči (KUBÁT et al. 2002) nebývají poddruhy rozlišovány.
236. Dianthus armeria L. Hvozdík svazčitý.
Na výslunných keřnatých stráních a na okrajích světlých lesů. Roztroušeně. SP. Kraví
hora, Gránice, Býčí skála, Únanov, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Koráb u Horních Dunajovic. VI–VIII.
Položky: 1473 A – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950
1473 B – Únanov, 13. 06. 1950
237. Dianthus carthusianorum L. I. subsp. vulgaris Gaud.
Hvozdík kartouzek obyčejný.
Dianthus carthusianorum L. Hvozdík kartouzek.
Na suchých výslunných travnatých místech. Hojný. SP. Kraví hora (bílé květy), Gránice,
Hodonice, Únanov, Plaveč, Horní Dunajovice, Horní Břečkov. VI–VIII.
Položky: 1474 A – Sedlešovice, Kraví hora, 02. 06. 1951
1474 B – Popice, Suchý kopec, 20. 05. 1950
Pozn.: Okruh hvozdíku kartouzku na jihozápadní Moravě představuje obtížný taxonomický problém. Zřejmě se zde vyskytují dva typy, mezofilnější (zřejmě Dianthus carthusianorum) roste spíše
v západní části území, xerofilnější (zřejmě D. pontederae) ve východní části území. Populace
z vřesovišť nejsou jednoznačně přiřaditelné ani k jednomu z vyhraněných typů.
238. Dianthus pontederae Kern. Hvozdík Pontederův.
Na suchých stepních stráních. Vzácný. P. Kraví hora. OBORNY neuvádí na Znojemsku.
HIMMELBAUR a LAUS: údolí Dyje u Znojma. V–VI.
Položky: /1470 – Popice, Suchý kopec, 04. 05. 1950 – ut Tunica prolifera, rev. V. Grulich/
1475 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950
Pozn.: Viz poznámka k předešlému druhu.
239. Dianthus deltoides L. Hvozdík slzičky.
Dianthus deltoides L. Hvozdík kropenatý.
Na suchých travnatých místech a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Hradiště, Bojanovický
les, Horní Břečkov, Lančov. OBORNY: S bílými květy na popické výšině. VI–X.
Položka: 1476 – Hradiště, 24. 08. 1950
240. Dianthus gratianopolitanus Vill. Hvozdík sivý.
Na skalách a ssutích. Vzácný. S. Na dvou místech na skalních stěnách vranovské přehrady, pod Chvalaticemi. (řed. Weidenthaler). V–VII.
Položka: 1477 – Chvalatice, 02. 07. 1953
Pozn.: Všechny údaje o výskytu hvozdíku sivého z Moravy se vztahují k hvozdíku moravskému
(Dianthus moravicus Kovanda), který byl rozlišen teprve nedávno (KOVANDA 1983). Recentně je známo
pouze šest lokalit (ČEŘOVSKÝ, GRULICH in ČEŘOVSKÝ et al. 1999), Drlíkem doložená je jedna z nich.
60
241. Dianthus superbus L. I. subsp. typicus (A. Gr. var.). Hvozdík pyšný pravý.
Dianthus superbus L. subsp. superbus. Hvozdík pyšný pravý.
Velmi řídce. S. Olbramkostel, Hostěrádky, Lesná, Smoha. OBORNY: lesy u Jevišovic,
Kravsko. VI–IX.
Položka: 1478 – Olbramkostel, les, 13. 08. 1950
Pozn.: Hvozdík pyšný pravý v druhé polovině 20. století prudce ustoupil. Na Znojemsku byl
ještě v průběhu 80–90. let 20. století pozorován v lese mezi Kravskem a Bojanovicemi (GRULICH
1996b).
242. Saponaria officinalis L. Mydlice lékařská.
Na březích a v křovištích. Hojně rozšířena. S. Znojmo – Marešov, Trausnice, Gránice, Načeratice, ves Dyje, Stošíkovice – Oleksovice, Šumná – Onšov, Horní Břečkov,
Lančov i jinde. VI–IX.
Položka: 1479 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950
N 243. Saponaria ocimoides L. Mydlice bazalkovitá.
Pěstovaná. Podhradí. V–VII.
Položka: 1480 – Znojmo, Sady podhradí, 09. 05. 1950
Čeleď 42. Amaranthaceae. Laskavcovité.
N 244. Amaranthus hybridus L. I. subsp. hypochondriacus (L.) Thell.
Laskavec zvrhlý pravý.
Amaranthus hypochondriacus L. Laskavec červenoklasý.
Na rumištích, jinak pěstován. Roztroušeně. Tasovice, Derflice, Sedlešovice, Borotice,
Stošíkovice, Černín. VII–X.
Položka: 1481 – Tasovice, zahrádka, 19. 08. 1950
Amaranthus hybridus L. II. subsp. chlorostachys (Willd.) Hej.
Laskavec zvrhlý zelenoklasý.
Amaranthus powellii S. Watson. Laskavec zelenoklasý.
Na rumštích. Načeratice. Plemeno rozšiřující se v posledních letech nápadně rychle.
VII–IX.
Položka: 1482 – Načeratice, 20. 09. 1951
Amaranthus hybridus L. III. subsp. paniculatus (L.) Hej. Laskavec zvrhlý latnatý.
Amaranthus cruentus L. Laskavec krvavý.
Na rumištích. Roztroušeně. Hradiště, Stošíkovice – Oleksovice, Černín i jinde.
VII–X.
Položka: 1483 – Hradiště, zahrádka, 06. 08. 1950
61
N 245. Amaranthus retroflexus L. Laskavec ohnutý.
U cest, na rumištích. Obecný. PS. Znojmo, Sedlešovice, Suchohrdy, Purkrábka, Tasovice, Derflice, Plaveč, Jevišovice, Stošíkovice atd. VII–X.
Položky: 1484 A – Sedlešovice, 03. 07. 1950
1484 B – Borotice, rumiště, 08. 08. 1950
N 246. Amaranthus albus L. Laskavec bílý.
Původem ze Sev. Ameriky, u nás již zdomácněl. Roztroušeně. Znojmo, Sedlešovice,
Hodonice, Borotice, Jaroslavice. OBORNY ještě nemá, rovněž HIMMELBAUR ani LAUS.
POLÍVKA (1928): Nalezen i na Moravě. VII–IX.
Položky: 1485 A – Znojmo, Velká Františkánská ulice, 25. 08. 1951
1485 B – Znojmo, pod hradem, 21. 07. 1951
N 247*. Amaranthus angustifolius Lam. Laskavec úzkolistý.
Amaranthus graecizans L. subsp. sylvestris (Vill.) Brenan. Laskavec úzkolistý planý.
Na rumištích, podél cest a příkopů. Roztroušeně. P. OBORNY: okolí Znojma, Hradiště,
v podyjských nížinách. VII–IX.
N 248*. Amaranthus lividus L. II. subsp. typicus (L.) Thell. Laskavec blít pravý.
Amaranthus blitum L. Laskavec hrubozel.
Dříve pěstován v již. a stř. Evropě; dnešní rozšíření u nás celkem nejasné. OBORNY:
Znojmo, Hradiště, Nesachleby, Dyje, Hrušovany. VII–IX.
Čeleď 43. Chenopodiaceae. Merlíkovité.
Pozn.: Čeleď Chenopodiaceae patří ke skupinám, v nichž se Drlík dopouštěl četných determinačních
chyb. Rukopisné údaje, které jsou doloženy nesprávně determinovanou položkou, nelze považovat
za hodnověrné; četnost mylných určení v celé čeledi vede k tomu, že ani údaje k druhům, k nimž
existují správné determinované položky, nemohou být bez pochybností akceptovány.
249*. Polycnemum arvense L. Chruplavník polní.
Polycnemum arvense L. Chruplavník rolní.
Na vlhčích polích a úhorech. P. OBORNY: kol Lukova, Čížova. Obecný v okolí Znojma
(?) a Jaroslavic, Božic, Hrádku a Hrušovan. VII–IX.
250. Polycnemum heuffelii Lang. Chruplavník Heuffelův.
Na suchých písčitých polích jen v okruhu panonské květeny. Vzácný. P. Hodonice,
Znojmo pod hřbitovem. OBORNY nezná tento druh. DOSTÁL: Znojemsko. VII–IX.
Položky: 1486 A – Hodonice, písčité pole nad vesnicí směr Krhovice, 23. 08. 1951 – Salsola kali,
rev. V. Grulich
1486 B – Želetice, 09. 08. 1954 – Salsola kali, rev. V. Grulich
Pozn.: Vzhledem k chybně determinovaným položkám nejsou Drlíkovy údaje věrohodné.
62
251*. Polycnemum verrucosum Lang. Chruplavník bradavičnatý.
Polycnemum arvense L. Chruplavník rolní.
Na suchých písčitých místech. P. OBORNY: Hradiště, DOSTÁL: Znojemsko. VIII–IX.
Pozn.: V současných literárních pramenech je tento taxon zahrnován do variability chruplavníku
rolního.
252. Polycnemum majus A. Braun. Chruplavník větší.
Na písčitých místech a úhorech. Hodonice. OBORNY nezná druh. DOSTÁL: na místech
jako P. verrucosum. VII–IX.
Položka: 1487 – Hodonice, 22. 11. 1953 – Salsola kali, rev. V. Grulich
Pozn.: Ani v případě chruplavníku většího nelze Drlíkův rukopisný údaj považovat za věrohodný.
N 253. Beta vulgaris L. I. subsp. esculenta (Salisb.) Guerke.
Řepa burák jedlá (cukrovka).
Beta vulgaris L. Řepa obecná.
Pěstovaná. Byla vypěstována ze slanomilné B. maritima L., rostoucí divoce na pobřeží
Atlantického oceánu a Středozemního moře. V–IX.
Položka: 1488 – Citonice, pole, 11. 08. 1950
254. Chenopodium polyspermum L. Merlík mnohosemenný.
Na polích mezi okopaninami. Rozšířen. PS. Znojmo, Trausnice, Býčí skála, Olbramkostel, Purkrábka i jinde. VII–IX. (MP).
Položky: 1489 – Olbramkostel, 07. 08. 1950
2592 – Popice, Trausnice, Býčí skála, 02. 07. 1951
255. Chenopodium vulvaria L. Merlík smradlavý.
Chenopodium vulvaria L. Merlík smrdutý.
U cest a na rumištích. Roztroušeně. P. Plenkovice. OBORNY: Hojný kol Znojma, v nížinách podél Dyje a okolo Hrušovan. VI–IX.
Položka: 1490 – Plenkovice, náves, 15. 07. 1951
256. Chenopodium hybridum L. Merlík zvrhlý.
Na rumištích. Hojný. SP. Znojmo, Hradiště, Trausnice, Vrbovec, Jaroslavice, Purkrábka,
Prosiměřice, Jevišovice atd. VI–IX.
Položky: 1491 – Sedlešovice, rumiště, 03. 07. 1950
/1492 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 13. 07. 1950 – ut Chenopodium murale, rev. V. Grulich/
257. Chenopodium murale L. Merlík zední.
Na rumištích a návsích. Dosti hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Leska, Horní Dunajovice
atd. VI–IX.
Položka: 1492 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 13. 07. 1950 – Chenopodium hybridum, rev. V. Grulich
Pozn.: Ačkoli lze předpokládat, že na Znojemsku se tento druh vyskytoval, chybně determinovaná
položka lokality z Drlíkova rukopisu zpochybňuje.
63
258. Chenopodium urbicum L. Merlík městský.
Na rumištích a cestách. Dosti hojný. PS. Purkrábka, Plaveč, Derflice, Jaroslavice, Podhradí a jiná místa. VII–IX.
Položka: 1493 – Suchohrdly u Znojma, Purkrábka, údolí, 22. 08. 1950
259. Chenopodium album L. Merlík bílý.
Na polích, zahradách, u cest. Hojný. SP. DOSTÁL: nadmíru proměnlivý druh, který u nás
potřebuje, zvláště na jihu Moravy a na Slovensku, podrobného zpracování. VII–X.
Položky: 1494 – Znojmo, podhradí, 04. 08. 1950
/1498 – Hradiště, pole, 18. 09. 1951 – ut Chenopodium ficifolium, rev. V. Grulich/
2593 – Hradiště, 06. 08. 1950
X Chenopodium × pseudostriatum Zschacke = Chenopodium album × Ch. strictum.
Roztroušeně mezi rodiči. Hradiště, Olbramkostel nádraží. OBORNY nemá hybrid.
Položka: 1495 – Hradiště, 04. 08. 1950
260. Chenopodium strictum Roth. Merlík tuhý.
Na rumištích, u cest a na polích. Dosti hojný. P (?). Znojmo, Konice, Derflice, Jaroslavice, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Olbramkostel, Horní Dunajovice. IX–X.
Položka: 1496 – Lechovice, 07. 09. 1953
261. Chenopodium opulifolium Schrad. Merlík kalinolistý.
Na rumištích, u cest. Dosti rozšířen. P. Znojmo, Hradiště, Plaveč. OBORNY: údolí Dyje
od Znojma dolů. VI–IX.
Položka: 1497 – Znojmo, staré město, 08. 06. 1953
262. Chenopodium ficifolium Sm. Merlík smokvolistý.
Chenopodium ficifolium Sm. Merlík fíkolistý.
Na polích, rumištích a též na slanistých půdách. Roztroušeně. P. Hradiště, Načeratice,
Tasovice, Stošíkovice, Horní Dunajovice, Jevišovice. VII–X.
Položka: 1498 – Hradiště, pole, 18. 09. 1951 – Chenopodium album, rev. V. Grulich
Pozn.: Chenopodium ficifolium je na Znojemsku celkem běžný druh (GRULICH 1997). Chybně určený
doklad zpochybňuje Drlíkem jmenovaná místa nálezů.
263. Chenopodium glaucum L. Merlík sivý.
V blízkosti lidských obydlí, původně slanobytný druh. Dosti rozšířen. SP. Znojmo,
Hradiště, Vrbovec, Jaroslavice, Stošíkovice, Plaveč, Horní Dunajovice. VII–IX.
Položka: 1499 – Hradiště, náves, 18. 09. 1951 – Atriplex tatarica, rev. V. Grulich
Pozn.: Chybně určená položka je důvodem, proč ani ostatní nedoložené lokality nejsou důvěryhodné; druh se zcela jistě na Znojemsku vyskytuje (cf. GRULICH 1997).
64
264. Chenopodium rubrum L. Merlík červený.
Na obnažných dnech rybníků, rumištích. Roztroušený. SP. Purkrábka. OBORNY: Znojmo,
Hrušovany. VI–X.
Položka: 1500 – Suchohrdly u Znojma, Purkrábka, 22. 08. 1950
265. Chenopodium crassifolium Hornem. Merlík tučnolistý.
Chenopodium chenopodioides (L.) Aellen. Merlík slanomilný.
Na slaniskách jižní Moravy. Vzácný. P. Stošíkovice. OBORNY: Hrušovany. VII–IX.
Položky: 1501 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 25. 07. 1953 – Atriplex sagittata, rev.
V. Grulich
1501 B – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951 – ?, rev. V. Grulich
Pozn.: Velmi vzácný druh merlíku, považovaný v poslední verzi Červeného seznamu za nezvěstný
(HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Jeden z Drlíkových dokladů je prokazatelně chybně determinován, určení
druhého dokladu je pochybné. Nelze mít jistotu, že Drlík druh skutečně pozoroval.
Chenopodium foliosum (Moench) Aschers. Merlík listnatý.
Původem z jižní Evropy. U nás zplaňuje jen pořídku (Znojmo) (DOSTÁL). OBORNY: jen
zřídka pěstován a ještě řidčeji zplaňující; kdysi u Znojma. VI–VIII.
266. Chenopodium bonus-henricus L. Merlík všedobr.
Kolem lidských obydlí. Hojný. SP. VI–IX.
Položka: 1502 – Citonice, záhumení, 10. 08. 1950
N 267*. Spinacia oleracea L. špenát setý.
Původní pravděpodobně v Orientu, u nás pěstován jako zelenina a hojně zplaňuje.
VII–IX.
N 268. Atriplex hortensis L. Lebeda zahradní.
Původní asi ze střední Asie. Pěstuje se, pořídku zplaňuje. Hodonice, na hrázi rybníka.
OBORNY: okolo Znojma. VII–IX.
Položka: 1503 – Hodonice, na hrázi rybníka, 23. 08. 1951
269. Atriplex nitens Schkuhr. Lebeda lesklá.
Atriplex sagittata Borkh. Lebeda lesklá.
Na pustých místech. Rozšířena. Znojmo, Strachotice, Jaroslavice, Borotice, Stošíkovice.
P. OBORNY: Hrušovany. VIII–X.
Položky: /1501 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 25. 07. 1953 – ut Chenopodium
crassifolium, rev. V. Grulich/
1504 A – Strachotice, u řeky, 07. 08. 1950
1504 B – Jaroslavice, 14. 09. 1950
65
270. Atriplex oblongifolia W. et K. Lebeda podlouhlolistá.
Na pustých místech a u cest. Hojná. Znojmo, Hradiště, Vrbovec, Hodonice. SP. OBORNY:
kol Znojma, vsi Dyje, Strachotic, Jaroslavic, Hrušovan. VIII–X.
Položka: 1505 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951
271. Atriplex patula L. Lebeda rozkladitá.
Na rumištích a u cest. Hojně rozšířena. Znojmo, Oblekovice, ves Dyje, Hodonice atd.
SP. VII–IX.
Položka: 1506 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951
272. Atriplex hastata L. Lebeda střelovitá.
Atriplex prostrata subsp. latifolia (Wahlenb.) Rauschert. Lebeda hrálovitá širokolistá.
Na rumištích, u cest, původně slanistá. Roztroušeně. Stošíkovice, Plaveč, Horní Dunajovice. SP. VI–IX.
Položka: 1507 – Stošíkovice na Louce, 09. 07. 1953
273. Atriplex rosea L. Lebeda růžová.
U cest a na pustých místech. Roztroušená. Suchohrdly, Hodonice. P. OBORNY: hojná
u Strachotic, Jaroslavic a Hrušovan. VII–X.
Položka: 1508 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951
274. Atriplex tatarica L. Lebeda tatarská.
Na rumištích a u cest. Dosti hojná. Znojmo, Hradiště, Leska, Sedlešovice, Stošíkovice.
P. OBORNY: kolem Znojma. VIII–X.
Položky: /1499 – Hradiště, náves, 18. 09. 1951 – ut Chenopodium glaucum, rev. V. Grulich/
1509 – Stošíkovice na Louce, 24. 08. 1951
2594 – Znojmo, podhradí, 24. 07. 1950
Kochia prostrata (L.) Schrad. Bytel položený.
Kochia prostrata (L.) Schrad. Bytel rozprostřený.
Na písčitých místech. HIMMELBAUR a LAUS – Jaroslavice (1917). DOSTÁL: okolí Znojma.
OBORNY neuvádí na Znojemsku. VII–IX.
N 275. Kochia scoparia (L.) Schrad. Bytel metlovitý.
Kochia scoparia (L.) Schrad. Bytel metlatý.
Původem z jv. Evropy, zplaňuje hojně zvl. v teplejších krajích. Lechovice, Bohumilice.
VII–IX.
Položka: 1510 – Lechovice, u dvora, 08. 08. 1950
N 276. Kochia trichophylla Schinz et Thell.
Kochia scoparia (L.) Schrad. Bytel metlatý.
Pěstovaný jako dekorativní rostlina a pořídku zplaňující. Strachotice.
Položka: 1511 – Strachotice, náves, 25. 07. 1951
66
277. Salsola kali L. Slanobýl dráselný.
Salsola kali L. Slanobýl draselný.
Na písčitých půdách. Dosti rozšířen. P. Znojmo, Dobšice, Hodonice, Lechovice. OBORNY: houfně kol Znojma, v podyjských vsích, Šatov, Strachotice, Jaroslavice, Hrušovany.
VII–IX.
Položky: /1486 A – Hodonice, písčité pole nad vesnicí směr Krhovice, 23. 08. 1951 – ut Polycnemum heuffelii, rev. V. Grulich/
/1486 B – Želetice, 09. 08. 1954 – ut Polycnemum heuffelii, rev. V. Grulich/
/1487 – Hodonice, 22. 11. 1953 – ut Polycnemum majus, rev. V. Grulich/
1512 – Hodonice, pískovna, 23. 08. 1951
Čeleď 44. Polygonaceae. Rdesnovité.
278. Rumex maritimus L. Šťovík přímořský.
V příkopech, na březích a obnažených dnech vodních nádrží. Roztroušeně. S. Vranovská
přehrada, Olbramkostel, Stošíkovice, Božice – Hója. OBORNY: Hrušovany. VI–X.
Položka: 1513 – Olbramkostel, rybník, 09. 08. 1950
279. Rumex obtusifolius L. II. subsp. silvester (Wallr.) Rech. Šťovík tupolistý lesní.
Rumex obtusifolius var. microcarpus Dierbach. Šťovík tupolistý lesní.
Na vlhkých lesních cestách a na březích řek. Rozšířen. S. Trausnice, Hodonice, Jevišovice aj. VI–VII.
Položka: 1514 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – Rumex aquaticus, rev. V. Grulich
Pozn.: Jeden z nejběžnějších šťovíků na Znojemsku (cf. GRULICH 1997) je paradoxně doložen
položkou, na níž je druh ve zkoumaném území vzácný.
280. Rumex stenophyllus Sim. non Led. Šťovík úzkolistý.
Na slanistých půdách. Vzácný. Na slaniskách u Strachotic a Stošíkovic. OBORNY, HIMMELBAUR ani DOSTÁL nemají. Pro Znojemsko nový. VII–IX.
Položka: 1515 – Strachotice 68, 25. 07. 1951
Pozn.: Rumex stenophyllus provází jihomoravská slaniska, kromě toho je občas druhotně zavlékán
(KUBÁT in Květena ČR 2). Na Znojemsku byl v nedávné době zjištěn na zbytcích slanisek na západním okraji Čejkovic a u Stošíkovic (GRULICH 1987), v roce 2004 byl dokladován také u Vrboveckého
rybníka (MZ, leg. L. Reiterová).
281. Rumex conglomeratus Murr. Šťovík klubkatý.
V příkopech, na březích a u cest. Hojně rozšířen. S. Gránice, Borotice, Horní Dunajovice, Šumná, Horní Břečkov, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. VI–IX.
Položky: 1516 A – Borotice, příkop, 24. 06. 1950
1516 B – Lančov, 10. 07. 1950
282. Rumex crispus L. Šťovík kadeřavý.
V blízkosti lidských obydlí, v příkopech. Hojně rozšířen. S. Znojmo, Leska, Načeratice,
Tasovice, Horní Dunajovice, Jevišovice, atd. VI–IX.
Položka: 1517 – Znojmo, Leska, staveniště nemocnice, 12. 06. 1951
67
283. Rumex sanguineus L. Šťovík krvavý.
Ve vlhkých lesích a příkopech. Roztroušeně. SP. Břeh Dyje za Býčí skálou, Stošíkovice.
OBORNY: podyjské nížiny pod Znojmem. VI–IX.
Položky: 1518 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951
1518 B – Popice, břeh Dyje za Býčí skálou, 20. 07. 1951
284*. Rumex hydrolapathum Huds. Štovík koňský.
V údolních vodách. Řídký. S. OBORNY mezi Hrušovany a Novosedly. VII–IX.
285*. Rumex aquaticus L. Šťovík vodní.
Na březích a v příkopech. Velmi roztroušeně. S. OBORNY: údolí Dyje od Vranova roztroušeně (Vranov, Trausnický mlýn, Dobšice). VI–VIII.
Položka: /1514 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – ut Rumex obtusifolius, rev. V. Grulich/
Pozn.: Šťovík vodní Drlík doložil na Obornyho lokalitě u Trausnického mlýna, ale chybně určil (viz
též poznámka k druhu R. obtusifolius). Ačkoli tato lokalita zřejmě zanikla po vybudování Znojemské
přehrady, více lokalit v břehových porostech řeky Dyje existuje stále (GRULICH 1997).
286*. Rumex scutatus L. Šťovík štítnatý.
Zdivočelý. DOSTÁL uvádí Znojmo. OBORNY: na skalách pod znojemským hradem proti
nové vodárně, úplně zdivočelý, pravděpodobně zbytek prastaré zahradní kultury.
VI–VIII.
287*. Rumex thyrsiflorus Fingerh. Šťovík rozvětvený.
Na mezích a sušších loukách. DOSTÁL: MS stř. a již. VII–IX.
Pozn.: Drlík tento druh zřejmě nedokázal rozlišit od příbuzného druhu Rumex acetosa. Starší autoři, např. OBORNY (1883–1886) jej ze Znojemska udávali a dnes je v jeho teplejší východní části
rozšířen prakticky souvisle.
288. Rumex acetosa L. Šťovík kyselý.
Na vlhkých loukách a v příkopech. Obecný. S. Trausnice, Mašovice, Lapikus, Plaveč
– Výrovice, Starý Šaldorf , Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, atd. VI–VIII.
Položka: 1519 – Mašovice, úhor, 10. 06. 1950
289. Rumex acetosella L. Štovík menší.
Na písčité půdě, úhorech a skalách. Obecný. SP. Hradiště, Trausnice, Suchý kopec,
Lančov, Jevišovice atd. VI–IX.
Položka: 1520 – Popice, Suchý kopec, 04. 05. 1950
N 290*. Rheum undulatum L. Reveň rebarbora.
Rheum rhabarbarum L. Reveň kadeřavá.
Pěstuje se jako zelenina. VI–VII.
68
291. Polygonum bistorta L. Rdesno hadí kořen.
Bistorta major S. F. Gray. Rdesno hadí kořen.
Na vlhkých loukách. Roztroušeně. S. Šumná, Olbramkostel, Lančov, Štítary, Zálesí.
OBORNY: Jevišovice, Bojanovice, Čížov. VI–VIII.
Položka: 1521 – Štítary, louka, 27. 08. 1950
292. Polygonum amphibium L. f. natans. Rdesno obojživelné f. plovoucí.
Persicaria amphibia (L.) Delarbre. Rdesno obojživelné.
Na bažinatých místech a ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Leska, Hodonice, Citonice, Bítov, Olbramkostel i jinde. VI–VIII.
Položky: 1522 – Chvalatice, rybníček mezi Bítovem a Chvalaticemi, 27. 08. 1950
/2340 – Plenkovice, Plenkovický rybník, 15. 07. 1951 – ut Potamogeton natans, rev.
J. Rydlo/
Polygonum amphibium L. f. terrestris. Rdesno obojživelné suchozemský status.
Persicaria amphibia (L.) Delarbre. Rdesno obojživelné.
Na vlhkých polích a vyschlých dnech vod. Borotice. VI–IX.
Položka: 1523 – Borotice, louky, 29. 07. 1953
293. Polygonum lapathifolium L. I. subsp. nodosum (Pers.) Danser.
Rdesno blešník uzlovité.
Persicaria lapathifolia (L.) Delarbre subsp. lapathifolia. Rdesno blešník pravé.
Na březích, polích a návsích. Hojně rozšířen. SP. Údolí Dyje u Znojma, Načeratice,
Vrbovec, Derflice, Jaroslavice, Olbramkostel, Horní Dunajovice, Purkrábka, Výrovice,
Bezkov, Lesná, Zálesí, Podhradí. VI–IX.
Položka: 1524 – Krhovice, pole, 07. 08. 1950
Polygonum lapathifolium L. II. subsp. tomentosum (Schrank) em. Danser.
Rdesno blešník plstnaté.
Persicaria lapathifolia subsp. pallida (With.) Á. Löve. Rdesno blešník bledé.
Na písčitých půdách. Daleko vzácnější než subsp. I. Olbramkostel, Šumná – Onšov,
Derfli ce. P. OBORNY: údolí Dyje u Znojma, kol Hrušovan, Hrádku. VI–IX.
Položka: 1525 – Olbramkostel, rybník, 23. 06. 1953
294*. Polygonum brittingeri Opiz. Rdesno Brittingerovo.
Persicaria lapathifolia subsp. brittingeri (Opiz) Soják. Rdesno blešník skvrnité.
V poříčích a na obnažených dnech. Řídce. S. OBORNY: břehy Dyje ve Znojmě. VII–IX.
295. Polygonum persicaria L. Rdesno červivec.
Persicaria maculosa S. F. Gray. Rdesno červivec.
Na březích, písčinách a v okopaninách. Obecné. SP. Purkrábka, Koráb, Výrovice
– Plaveč, Borotice, Lančov atd. VII–X.
Položky: 1526 A – Lančov, přehrada, 10. 07. 1950
1526 B – Strachotice, 28. 08. 1954
69
296. Polygonum hydropiper L. Rdesno peprník.
Persicaria hydropiper (L.) Delarbre. Rdesno peprník.
V příkopech, křovištích a na vlhkých lesních místech. Hojný. S. Hodonice, Borotice,
Šimperský rybník atd. VI–X.
Položka: 1527 – Šumná, Šimperk, 05. 08. 1951
297. Polygonum mite Schrank. Rdesno útlé.
Persicaria mitis (Schrank) Asenov. Rdesno řídkokvěté.
Na březích a vlhkých místech. Dosti hojně. S. Purkrábka, Olbramkostel, Lančov atd.
OBORNY: Znojmo, Dobšice, Dyje, Strachotice, Jaroslavice, Hrušovany. VI–X.
Položky: 1528 A – Olbramkostel, příkop k lesu, 09. 08. 1950
1528 B – Lančov, louka u přehrady, 11. 07. 1951
298. Polygonum minus L. Rdesno menší.
Persicaria minor (Huds.) Opiz. Rdesno menší.
Na březích, polích a v křovištích. Řídce. S. Ves Dyje, Olbramkostel, Šimperský rybník,
Stošíkovice. VI–VIII.
Položka: 1529 – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950
299. Polygonum aviculare L. I. subsp. aequale (Lindman) A. Gr.
Rdesno ptačí truskavec.
Polygonum aviculare L. Truskavec obecný.
Obecné. SP. Popice, Derflice, Plaveč, Smoha atd. VI–X.
Položka: 1530 – Popice, náves, 10. 06. 1950
Polygonum aviculare L. II. subsp. heterophyllum (Lindman) A. Gr.
Rdesno ptačí různolisté.
Polygonum aviculare L. Truskavec obecný.
Na vlhkých polích a u cest. Rozšířen. Hodonice atd. VI–X.
Položka: 1531 – Hodonice, sine dato
Polygonum aviculare L. III. subsp. neglectum (Besser) Hejný.
Rdesno ptačí přehlížené.
Polygonum rurivagum Bor. Truskavec vesnický.
Na písčitých půdách. Roztroušeně. Cínová hora u Znojma, Hradiště, Mramotice – Přímětice, Citonice – Bezkov, Jevišovice. OBORNY: Frauenholz u Tasovic. VI–X.
300. Fagopyrum convolvulus (L.) H. Gross. Pohanka opletka.
Fallopia convolvulus (L.) Á. Löve. Opletka obecná.
Na polích a úhorech jako plevel. Rozšířena. SP. Znojmo, Načeratice, Lančov, atd.
VII–IX.
70
Položky: 1532 A – Znojmo, podhradí, 06. 1950 – Fallopia dumetorum, rev. V. Grulich
1532 B – Lančov, pole, 08. 07. 1950
/1533 – Těšetice, 22. 08. 1950 – ut Fagopyrum dumetorum, rev. V. Grulich/
Pozn.: Ačkoli byla opletka obecná bezpochyby i v Drlíkově době na Znojemsku běžná, vzájemné
determinační záměny zpochybňují autorem uváděné lokality.
301. Fagopyrum dumetorum (L.) Schreb. Pohanka křovištní.
Fallopia dumetorum (L.) Holub. Opletka křovištní.
V pobřežních křovištích a vlhkých houštinách. Obecná. S. Těšetice atd. VII–IX.
Položky: /1532 A – Znojmo, podhradí, 06. 1950 – ut Fagopyrum convolvulus, rev. V. Grulich/
1533 – Těšetice, 22. 08. 1950 – Fallopia convolvulus, rev. V. Grulich
Pozn.: Opletka křovištní je sice poněkud méně hojná než předchozí druh, ale i ona ve srovnání
s polovinou 20. století, kdy Drlík pracoval, byla zřejmě na Znojemsku dosti rozšířena. O uvedené
lokalitě platí totéž, co o předchozím druhu.
N 302. Fagopyrum sagittatum Gilib. Pohanka střelovitá.
Fagopyrum esculentum Moench. Pohanka obecná.
Pěstuje se na polích v krajích podhorských. Lančov. VII–VIII.
Položka: 1534 – Lančov, pole, 10. 07. 1950
Čeleď 45. Santalaceae. Santalovité.
303. Thesium linophyllon L. Lněnka lnolistá.
Na travnatých místech i v lesích. Roztroušeně. PS. Hradiště, Smoha. OBORNY: okolí
Znojma, Hnánice, Lukov, Vranov, Těšetice, Jevišovice. VII–VIII.
Položka: 1535 – Hradiště, 01. 06. 1950
304. Thesium dollineri Murb. Lněnka Dollinerova.
Na písčinách a úhorech. Ojediněle. SP. Strachotice slanisko. OBORNY: v Lesce r. 1871
v několika exemplářích, od té doby nic. HIMMELBAUR: ves Dyje. VII–VIII.
Položka: 1536 – Strachotice, slanisko, 25. 07. 1951
Pozn.: Významný nález dnes velmi vzácného druhu, v posledním desítiletí pozorovaného pouze
u Šatova, avšak již těsně za hranicemi České republiky na území Dolních Rakous (GRULICH 1996b).
Další lokality na Znojemsku leží u Miroslavi a Hostěradic (ČEŘOVSKÝ in ČEŘOVSKÝ et al. 1999, Gruna
2002 in litt.).
Čeleď 46. Loranthaceae. Ochmetovité.
305. Loranthus europaeus L. Ochmet evropský.
Na dubech. Dosti rozšířen. P. Popice, Kateřinský dvůr, Smoha, Jevišovice, Božice
– Hója. OBORNY: Vranov, Znojmo, Dyje, Hodonice a jiné. V–VI.
Položka: 1537 – Popice, směr les Na dubech, 14. 08. 1950
71
306. Viscum album L. Jmelí bílé.
Na borovicích, smrcích a jedlích i listnatých stromech. S. Gránice, Hradiště, Kravsko,
Plaveč. OBORNY: Vranov, Bítov a mnohé jiné. III–IV.
Položka: 1538 – Znojmo, Horní Gránice, 01. 04. 1951 – Viscum album subsp. austriacum, rev.
V. Grulich
Pozn.: Na Znojemsku se vyskytují (s nestejnou frekvencí) všechny tři rozlišované poddruhy jmelí.
V údolích řek je nejčastější V. a. subsp. austriacum (Wiesb.) Vollmann (j. b. borovicové), zatímco
v nížinných částech zřejmě převládá V. a. subsp. album (j. b. pravé), které parazituje na listnáčích.
V podhorských částech se místy objevuje i V. a. subsp. abietis (Wiesb.) Abromeit (j. b. jedlové).
Čeleď 47. Ulmaceae. Jilmovité.
307. Ulmus laevis Pall. Jilm vaz.
V lesích a na březích vod. Rozšířen. S. Trausnice, Nesachleby, Tasovice, Plaveč aj.
III–IV, plody V–VI.
Položka: 1539 – Popice, Trausnice, 03. 04. 1951
308. Ulmus carpinifolia Gled. Jilm habrolistý.
Ulmus minor Mill. Jilm habrolistý.
V luzích a lesích. Roztroušeně. S. Trausnice, Jevišovice – zámek. III–IV, plody V–VI.
Položka: 1540 – Popice, Trausnice, za plovárnou, 03. 04. 1951
309. Ulmus scabra Mill. Jilm drsný.
Ulmus glabra Huds. Jilm drsný.
Ve smíšených lesích. Roztroušeně. S. OBORNY: hojně kol Znojma, Vranov, Tasovice.
III–IV, plody V–VI.
Položka: 1541 – Popice, Trausnice, 20. 04. 1950
Ulmus pumila L.
Položka: 1542 – Kravsko, zámek, 26. 05. 1954
Čeleď 48. Moraceae. Morušovníkovité.
N 310*. Morus nigra L. Morušovník černý.
Původní z Přední Asie. Pěstován v sadech. Plaveč. OBORNY: hojnější v okolí Znojma.
V, plody VII–IX.
N 311. Morus alba L. Morušovník bílý.
Původem z Asie. Pěstován jako krmivo pro bource morušového. Hradiště, Lechovice.
V, plody VII–IX.
Položka: 1543 – Hradiště, náves, 10. 06. 1951
72
Čeleď 49. Urticaceae. Kopřivovité.
312. Urtica urens L. Kopřiva žahavka.
Na rumištích a v zahradách jako plevel. Obecná. SP. V–XI.
Položka: 1544 – Znojmo, podhradí, 07. 08. 1950
313. Urtica dioica L. I. subsp. vulgaris (Wedd.) Dost. Kopřiva dvoudomá pravá.
Urtica dioica L. Kopřiva dvoudomá.
Ve vlhkých lesích, na rumištích i jinde. Obecná. SP. VI–X.
Položky: 1545 A – Znojmo, hrad, 24. 07. 1950
1545 B – Popice, Trausnice, 06. 08. 1950
Čeleď 50. Cannabaceae. Konopovité.
314. Humulus lupulus L. Chmel otáčivý.
V pobřežních houštinách. Obecný. S. Trausnice, Popický žleb, Gránice, údolí Dyje
a Jevišovky i přítoků. VIII–IX.
Položka: 1547 – Popice, Trausnice, břehy Dyje, 06. 08. 1950
N 315. Cannabis sativa L. Konopě setá.
Cannabis sativa L. Konopí seté.
Původní z Přední Asie. Od pradávna se pěstuje a hojně zplaňuje. Lechovice, Borotice.
VI–VIII, plody IX–X.
Položka: 1548 – Borotice, pole, 08. 08. 1950
Pozn.: Z východní části Znojemska existuje v poslední době více údajů o příbuzném druhu Cannabis ruderalis Janisch (cf. CHRTEK 1982).
Čeleď 52. Crassulaceae. Tučnolistovité.
316. Sedum telephium L. III. subsp. maximum (L.) Rouy et Cam.
Rozchodník veliký největší.
Hylotelephium maximum (L.) Holub. Rozchodník velký.
Na skalách a v křovinách. Hojný. P. Trausnice, Hradiště, Dobšice, Švýcarské údolí.
OBORNY: hojně kol Znojma, Vranova, Jevišovic i jinde. VIII–IX.
Položka: 1549 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950
317. Sedum rupestre L. Rozchodník skalní.
Sedum reflexum L. Rozchodník skalní.
Na kamenitých a písčitých místech a zdech. Hojně rozšířen. SP. Popice, Kraví hora,
Popický žleb, Podhradí. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov, Lukov, Mašovice, Dyje
i v celém okolí Znojma hojný. VI–VIII.
Položka: 1550 – Popice, Suchý kopec, 10. 06. 1950
73
N 318. Sedum spurium M. B. Rozchodník zvrhlý.
Sedum spurium M. B. Rozchodník pochybný.
Původní z Kavkazu. U nás často se pěstuje a zplaňuje. Znojmo, Bítov. VI–VIII.
Položka: 1551 – Znojmo, Sady podhradí, 10. 06. 1950
319. Sedum album L. Rozchodník bílý.
Na skalách a zdech. Hojný. SP. Znojmo, Hradiště, Horní Dunajovice, Bítov, Podhradí.
OBORNY: obecný v okolí Znojma, údolí Dyje od Cornštýna k vsi Dyje. VI–IX.
Položka: 1552 – Znojmo, skály pod Znojmem, 10. 06. 1950
320. Sedum sexangulare L. I. subsp. boloniense (Loes.) Fenzl.
Rozchodník šestiřadý boloňský.
Sedum sexangulare L. Rozchodník šestiřadý.
Na písčinách, skalách a zdech. Rozšířen. SP. Hradiště, Lančov, atd. VI–VIII.
Položka: 1553 – Lančov, suché louky, 11. 07. 1950 – Sedum sexangulare + S. acre, rev. V. Grulich
321. Sedum acre L. I. subsp. euacre Dost. Rozchodník ostrý pravý.
Sedum acre L. Rozchodník ostrý.
Na skalách, zdech a suchých stráních. Rozšířen. SP. Popice, Horní Dunajovice atd.
V–VIII.
Položky: /1553 – Lančov, suché louky, 11, 07. 1950 – ut Sedum sexangulare subsp. boloniense;
Sedum. sexangulare + S. acre, rev. V. Grulich/
1554 – Popice, Popické údolí, suchá stráň, 04. 06. 1952
322. Sempervivum tectorum L. Netřesk střešní.
Na skalách, zdech a střechách. Roztroušeně. SP. Hradiště, Olbramkostel. OBORNY:
Gránice, údolí Dyje u Znojma. VI–VII.
Položka: 1555 – Hradiště, 16. 08. 1950
323. Sempervivum soboliferum Sims. Netřesk výběžkatý pravý.
Jovibarba globifera (L.) Parnell subsp. globifera. Netřesk výběžkatý pravý.
Na skalách a kamenitých pastvinách. Dosti rozšířen. Hradiště, Konice, Hluboké Mašůvky,
Pavlice. OBORNY: Vranov, kol Znojma, údolí Dyje, Lesky a Gránice i jinde. VI–IX.
Položka: 1556 – Hradiště, Eliášova kaple, 07. 1952
Čeleď 53. Saxifragaceae. Lomikamenovité.
324. Saxifraga tridactylites (L.) Engl. Irm. Lomikámen tříprstý.
Saxifraga tridactylites (L.) Engl. Irm. Lomikámen trojprstý.
Na skalách a suchých pastvinách. Roztroušeně. SP. Suchý kopec u Popic, Žerůtky
rozcestí. OBORNY: na svazích Dyje, Lesky, Gránice, Tasovice, Vranov. IV–VI.
74
Položka: 1557 – Žerůtky, ostroh, 18. 04. 1953 – Saxifraga bulbifera, rev. V. Grulich
Pozn.: Chybně určená položka zpochybňuje Drlíkem uváděnou lokalitu; ani nedoložený údaj ze
Suchého kopce není věrohodný – druh zde nebyl v poslední době zjištěn (GRULICH 1997) a ani
ekologické podmínky na této lokalitě druhu neodpovídají. Na Znojemsku byl prokázán pouze na
bazičtějších substrátech, např. na vápencích ve střední části NP Podyjí, ale i v okolí Miroslavi.
325. Saxifraga bulbifera L. Lomikámen cibulkatý.
Na suchých lukách, ve světlých lesích a na kamenitých stráních. Hojný. SP. Nesachleby,
Býčí skála, Kraví hora, Gránice, Konice, Popice, ves Dyje, Suchohrdly, Purkrábka,
Plaveč, Koráb u Horních Dunajovic, Šumná. OBORNY: Tasovice, Mašovice, Mramotice,
Vranov. VI–VII.
Položky: /1557 – Žerůtky, ostroh, 18. 04. 1953 – ut Saxifraga tridactylites, rev. V. Grulich/
1558 – Oblekovice, Nesachleby, les, 01. 05. 1951
326. Saxifraga granulata L. I. subsp. eugranulata Engl. Irm.
Lomikámen zrnatý pravý.
Saxifraga granulata L. Lomikámen zrnatý.
Na lukách, travnatých a kamenitých stráních. Hojný. S. Hradiště, Popice, Býčí skála,
Olbramkostel, Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, údolí Jevišovky u Zápovědi, Jevišovice, Lančov, Zálesí. V–VII.
Položka: 1559 – Popice, vřesoviště, 04. 05. 1950
Saxifraga caespitosa L. I. subsp. decipiens (Ehrh.) Engl. Irm.
Lomikámen trsnatý klamný.
Saxifraga rosacea subsp. sponhemica (C. C. Gmelin) D. A. Webb. Lomikámen trsnatý křehký
DOSTÁL uvádí údolí Dyje. Podle OBORNYHO naleziště je už na rakouské straně. V–VII.
Pozn.: Druh byl v posledních letech potvrzen na moravské straně údolí Dyje na skále pod vranovským zámkem (DRÁBKOVÁ 1999).
327. Chrysosplenium alternifolium L. Mokrýš střídavolistý.
Ve vlhkých lesích a podle potoků. Dosti rozšířen. S. Trausnice, Nesachleby, Bojanovické rybníky, Švýcarské údolí. OBORNY: Vranov, Bítov, Lukov, Devět mlýnů, Mločí
údolí u Znojma. V.
Položka: 1560 – Oblekovice, lesík u Nesachleb, 22. 03. 1951
N 328. Ribes rubrum L. Meruzalka červená.
Ribes rubrum L. Rybíz červený.
Severoevropský a sibiřský druh, u nás běžně pěstovaný. Lukov. OBORNY: zdivočele
kol Znojma. V.
Položka: 1561 – Lukov, 26. 04. 1951
75
N 329. Ribes aureum Pursh. Meruzalka zlatá.
Původní ze Severní Ameriky. U nás často pěstován v parcích a zahradách a někdy
zplaňuje. IV–V.
Položka: 1562 – Hradiště, 27. 04. 1951 – Ribes odoratum Wendl. fil., rev. V. Grulich
Ribes alpinum L. Meruzalka alpínská.
Ribes alpinum L. Rybíz alpínský.
LAUS uvádí údolí Dyje. Podle OBORNYHO však už na rakouské straně. IV–VI.
Pozn.: Vzácný druh podhorského charakteru, v současné době je znám na více místech v údolí
Dyje v NP Podyjí, a to zejména na rakouské straně (GRULICH 1997).
330. Ribes grossularia L. Meruzalka srstka.
Ribes uva-crispa L. Srstka angrešt.
Na sklaních svazích v lesích a v plotech. Dosti rozšířena. S. Trausnice, Gránice. OBORNY:
údolí Dyje od Bítova do Znojma, údolí Jevišovky. IV–V.
Položka: 1563 – Popice, Trausnice, 10. 04. 1951
331. Parnassia palustris L. Tolije bahenní.
Na bažinatých loukách. Roztroušeně. S. Štítary, Onšov, Smoha, Bezkov. OBORNY:
v severní části kraje obecný, v okolí Znojma jen zřídka (je už vyhuben). VIII–IX.
Položka: 1564 – Štítary, louka pod Heleniným dvorem, 27. 08. 1950
Pozn.: Všeobecně mizející druh vlhkých slatinných stanovišť; poslední prokázanou lokalitou na Znojemsku je lesní louka u potoka mezi Horním Břečkovem a Čížovem v NP Podyjí (GRULICH 1997).
332. Philadelphus coronarius L. Pustoryl věncový.
Původní z jižní Evropy. Běžně pěstován v zahradách a ojediněle zplaňující. Znojmo
– podhradí. V–VI.
Položka: 1565 – Znojmo, podhradí, 02. 06. 1950
Čeleď 54. Rosaceae. Růžovité.
N 333. Physocarpus opulifolius (L.) Maxim. Tavola kalinolistá.
Původní ze Severní Ameriky. Pěstuje se v zahradách a nezřídka zplaňuje. Znojmo
podhradí. OBORNY: kol Znojma v polodivokém stavu. V–VIII.
Položka: 1566 – Znojmo, podhradí, 25. 05. 1950
N 334. Spiraea hypericifolia L. Tavolník třezalkolistý.
Původní z jv. Asie. Pěstuje se a ojediněle zplaňuje. Hradiště. IV–VI.
Položka: 1568 – Hradiště, 30. 04. 1951
76
N 335. Spiraea media Schmidt I. subsp. oblongifolia (W. K.) Dost.
Tavolník prostřední pravý.
Z jižní Evropy. Pěstován i zplanělý na kamenitých svazích. Znojmo podhradí. V–VI.
Položka: 1567 – Znojmo, podhradí, 17. 05. 1950
Spiraea salicifolia L. Tavolník vrbolistý.
Položka: 1569 – Kravsko, 27. 07. 1954
236. Aruncus vulgaris Rafin. Udatna lesní.
Ve vlhkých lesích a křovinatých roklích. Roztroušeně. S. Švýcarské údolí. OBORNY:
Ledové sluje, Devět mlýnů. V–VII.
Položka: 1570 – Švýcarské údolí, 18. 06. 1950
Pozn.: Podhorský druh, prokázaný v povodí Dyje ve vlhkých chladných lesních údolích až po úroveň
Lukova (GRULICH 1997). Starý údaj z oblasti Devíti mlýnů nebyl ověřen.
237. Filipendula ulmaria (L.) Maxim. I. subsp. pentapetala (Gilib. sp.) Dost.
Tužebník jilmový pětiplátečný.
Filipendula ulmaria (L.) Maxim subsp. ulmaria. Tužebník jilmový pravý.
Na vlhkých lukách, v hájích a pobřežních křovinách. Dosti hojně. S. Znojmo, Trausnice,
Gránice, Derflice, údolí Bojanovického potoka. OBORNY: Lančov, Čížov, Bítov, Vranov,
lesy kol Jevišovic, na lukách mezi Jevišovkou a Trabingerovým dvorem. VI–VIII.
Položka: 1571 – Popice, Trausnice, 20. 06. 1950
338. Filipendula hexapetala Gilib. Tužebník šestiplátečný.
Filipendula vulgaris Moench. Tužebník obecný
Na sušších místech a travnatých svazích. Roztroušeně. S. Gránice, Kraví hora, Derflice – Načeratice, Hodonice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Koráb u Horních Dunajovic.
OBORNY: Čížov, Jevišovice, ves Dyje, Nesachleby, Purkrábka, mezi Jevišovkou a Trabingerovým dvorem. V–VII (VIII–IX).
Položka: 1572 – Znojmo, Gránice, suché stráně, 11. 06. 1950
339*. Rubus saxatilis L. Ostružiník skalní.
V podhorských listnatých lesích. S. OBORNY: Ledové sluje u Čížova. V–VI.
Pozn.: Bylinný ostružiník, který z Ledových slují znal už OBORNY (1879), byl na této historické lokalitě
potvrzen také v roce 1991 (GRULICH 1996c).
340. Rubus idaeus L. Ostružiník maliník.
V lesích, zvláště na pasekách. Hojný. Kraví hora, Trausnice, Hradiště, Olbramkostel,
Šumná, Pavlice, Lančov, Bítov, Horní Dunajovice i jinde. VI.
Položka: 1573 – Tasovice, Kraví hora u Tasovic, 18. 05. 1952, rev. B. Trávníček
77
Rubus subg. Rubus
Pozn.: Ostružiníky patří z hlediska určování mezi nejproblematičtější krytosemenné rostliny.
Dřívější literární údaje o výskytu jednotlivých druhů prakticky nelze použít, protože metodický
přístup k jejich taxonomii je na přelomu 20. a 21. století odlišný od snah o jejich determinaci před
50 lety (HOLUB in Květena ČR 4, TRÁVNÍČEK, HAVLÍČEK in KUBÁT et al. 2002). V posledních letech byla
věnována zvláštní pozornost ostružiníkům i na moravsko-rakouském pomezí a bylo zde zjištěno
více než 20 druhů (GRULICH 1997, TRÁVNÍČEK, MAURER 1998). Drlíkovy herbářové položky byly v roce
2004 revidovány.
341*. Rubus suberectus Anders. Ostružiník vzpřímený.
Rubus nesensis W, Hall. Ostružiník vzpřímený.
Ve vlhkých lesích. S. Lesná na Větrníku, Býčí skála. OBORNY: les Bradava [Braitava]
u Vranova. VI.
342*. Rubus sulcatus (Vest) Sudre. Ostružiník brázditý.
Na pasekách a v pobřežních křovinách. Roztroušeně. S. Vranovská Ves u hájenky,
Trausnice, Pavlice, Kraví hora. OBORNY: Lesná – Čížov. VI–VII.
343. Rubus plicatus Whe. et Nees. Ostružiník řasnatý.
Ve vlhkých lesích a křovinách. Dosti hojný. S. Lesná, Šumná, Vranovská Ves, Olbramkostel, Koráb. VI–VIII.
Položky: 1574 A – Olbramkostel, nádraží, 09. 07. 1953 – Rubus kuleszae Zielinski, rev.
B. Trávníček
1574 B – Šumná, 29. 06. 1953 – Rubus grabowskii Günther et al. + R. clusii Borbás, rev.
B. Trávníček
1574 C – Čížov, Větrník, 03. 06. 1953 – Rubus radula Weihe + R. clusii Borbás, rev.
B. Trávníček
344. Rubus candicans (Whe.) Focke. Ostružiník bělostný.
Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.
V řídkých lesích, lomech a křovinách. Roztroušeně. S. Kravsko, Koráb. OBORNY:
u Znojma. VI–VII.
Položka: 1575 – Mikulovice, Koráb u Horních Dunajovic, 03. 07. 1953 – Rubus austromoravicus
Holub, rev. B. Trávníček
X Rubus pseudoplicatus Hruby = Rubus candicans × plicatus Hruby.
Ostružiník zvrásnělý.
Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.
S. Býčí skála. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá tento hybrid.
Položka: 1577 – Popice, Býčí skála, 05. 07. 1953 – Rubus austromoravicus Holub + R. gothicus
s. l. + R. grabowskii Gunther et al. + R. gracilis J. Presl et C. Presl, rev. B. Trávníček
78
345. Rubus thyrsantus Focke.
Rubus grabowskii Günther et al. Ostružiník latnatý.
S. Městský lesík, Pavlice. OBORNY: Podmolí, Mašovice, Ledové sluje, Dlouhý Šóbes,
Čížov, Lukov, Pavlice – Šumná, Švýcarské údolí.
Položky: /1574 B – Šumná, 29. 06. 1953 – ut Rubus plicatus; Rubus grabowskii + R. clusii, rev.
B. Trávníček/
1576 – Pavlice, směr hájenka, 27. 06. 1953 – Rubus cf. montanus Lej., rev. B. Trávníček
/1577 – Popice, Býčí skála, 05. 07. 1953 – ut Rubus × pseudoplicatus; Rubus austromoravicus + R. gothicus s. l. + R. grabowskii + R. gracilis, rev. B. Trávníček/
346. Rubus tomentosus Borkh. Ostružiník plstnatý.
Rubus canescens DC. Ostružiník šedavý.
Na kamenitých stráních a ve světlých křovinách. Dosti hojný. S. Vranovská Ves, Šumná,
Hradiště. VII–VIII.
Položky: 1578 A – Vranovská Ves, Kóta nad hájenkou u Vranovské Vsi, les, 1952 – Rubus austromoravicus Holub + Rubus canescens DC., rev. B. Trávníček
1578 B – Hradiště, 31. 05. 1953, rev. B. Trávníček
347. Rubus bifrons (Vest) Sud. Ostružník různolistý
V lesních světlinách a křovištích, na kamenitých stráních. Dosti hojný. Cínová hora,
Konice, Kravsko, Šumná. VI–VIII.
Položky: 1579 A – Hluboké Mašůvky, les k Plavči, 04. 07. 1953, rev. B. Trávníček
1579 B – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 06. 1953, rev. B. Trávníček
348. Rubus hedycarpus Focke. Ostružiník sladkoplodý.
Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.
Na výslunných okrajích lesů a křovin. Roztroušeně. S. Mašovice. OBORNY: kol Znojma,
Podmolí, Lukova, mezi Lukovem a Hardekem, u Pavlic a Olbramkostela, v Tvořihrázském lese. VI–VII.
Položka: 1580 – Mašovice, nad hájenkou u silnice, 24. 06. 1953 – Rubus armeniacus Focke, rev.
B. Trávníček
349. Rubus vilicaulis Koehl. Ostružiník chlupatoosý.
Rubus gracilis J. Presl et C. Presl. Ostružiník huňatý.
V lesních světlinách a křovištích. Vzácný. S. Horní Břečkov u silnice nedaleko křížku.
OBORNY: les mezi Pavlicemi a Šumnou blíž hájenky. VII–VIII.
Položky: /1577 – Popice, Býčí skála, 05. 07. 1953 – ut Rubus × pseudoplicatus; Rubus austromoravicus + R. gothicus s. l. + R. grabowskii + R. gracilis, rev. B. Trávníček/
1581 – Horní Břečkov, U křížku, 10. 07. 1953, rev. B. Trávníček
350. Rubus gremlii Focke. Ostružiník Gremliův.
Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.
Na lesních okrajích. Roztroušeně. S. Vranovská Ves, Olbramkostel, Jevišovice zámek.
OBORNY: lesy u Pavlic, mezi Podmolím a Devíti mlýny, mezi Čížovem a Lukovem, na
Větrníku u Vranova. VII–VIII.
79
Položky: 1582 A – Vranovská Ves, lesy u Vranovské Vsi, 27. 06. 1953 – Rubus clusii Borbás, rev.
B. Trávníček
1582 B – Vranovská Ves, hájenka, 27. 06. 1953 – Rubus clusii Borbás + Rubus sp., rev.
B. Trávníček
351. Rubus caesius L. Ostružiník ježiník.
Ve světlých lesích, v pobřežních houštinách, na úhorech a polích. Obecný. S. V–VI.
Položky: 1583 A – Popice, Trausnické údolí, 28. 05. 1951 – Rubus cf. caesius L., rev. B. Trávníček
1583 B – Znojmo, Gránice, 03. 06. 1951, rev. B. Trávníček
X* Rubus agrestis W. K. = Rubus caesius × tomentosus. Ostružiník plotní.
Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.
S. OBORNY: v okolí Olbramkostela, Pavlic, Vranovské Vsi, Šumné, Čížova, Lukova,
Vranova. (Pod Rubus fossicola Holuby).
352. Potentilla alba L. Mochna bílá.
V suchých lesích a na křovinatých pahorcích. Dosti roztroušeně. SP. Kraví hora, Lapikus. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov a na svazích Dyje až ke Znojmu, Sedlešovice,
ves Dyje, Purkrábka, Tvořihráz. IV–V (–XI).
Položka: 1584 – Sedlešovice, Kraví hora, okraj lesa k Sedlešovicím, 24. 04. 1950
353. Potentilla rupestris L. Mochna skalní.
Ve světlých lesích a na skalnatých stráních. Roztroušeně. SP. Lukov, Olbramkostel
u Čkalova. OBORNY: Dyjské svahy u vsi Dyje, Čížov, Olbramkostel – Šumná, údolí
Dyje Vranov – Hardek. V–VII.
Položka: 1585 – Lukov, okraj lesa při potoku Lukov – Čížov, 12. 06. 1951
354. Potentilla argentea L. Mochna stříbrná.
Na výslunných travnatých svazích, písčinách a úhorech. Obecný. P. Kraví hora, Suchohrdly, Načeratice – Derflice, Plaveč, Lapikus, Jevišovice, Milíčovice, Podhradí atd.
V–VIII (–X).
Položky: 1587 – Hradiště, 1950
/1588 – Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950 – ut Potentilla collina
subsp. wibeliana, rev. V. Grulich/
/1589 – Hodonice, suché stráně, 11. 06. 1951 – ut Potentilla collina subsp. wiemanniana,
rev. V. Grulich/
355. Potentilla canescens Bess. Mochna našedlá.
Potentilla inclinata Vill. Mochna šedavá
Na výslunných svazích. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Vlčí důl, Derflice. OBORNY: Znojmo, Vranov, Mašovice, Hrušovany aj. V–VIII (–X).
Položka: 1586 – Derflice, výhony, 05. 05. 1951
80
356. Potentilla collina Wibel I. subsp. wibeliana (Wolf).
Mochna chlumní Wibelova.
Potentilla collina Wib. Mochna chlumní.
Na suchých pastvinách. Roztroušeně. P. Hradiště, Starý Šaldorf, Bohumilice, Hodonice,
Pavlice, Lančov. V–VI.
Položka: 1588 13– Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950 – Potentilla argentea,
rev. V. Grulich
Pozn.: Druh Potentilla collina Drlík zaměňoval s příbuzným avšak mnohem hojnějším druhem
P. argentea. Ani další údaje o mochně chlumní nejsou příliš věrohodné; v současné době nebyl
tento taxon v okolí Znojma zaznamenán.
Potentilla collina Wibel III. subsp. wiemanniana (Guent. Schum.).
Mochna chlumní Wiemannova.
Potentilla collina Wib. Mochna chlumní.
Na výslunných pahorcích. Roztroušeně. P. Hradiště, Hodonice. V–VIII.
Položka: 1589 – Hodonice, suché stráně, 11. 06. 1951– Potentilla argentea, rev. V. Grulich
Pozn.: Viz poznámka k předešlému taxonu.
357. Potentilla recta L. Mochna přímá.
Na suchých keřnatých svazích a mezích. Dosti rozšířena. SP. Hradiště, Kraví hora,
Sedlešovice – Konice, Popice, Býčí skála, Tasovice, Krhovice, Lančov. VI–VIII.
Položka: 1590 – Hradiště, 01. 06. 1950
358. Potentilla supina L. Mochna poléhavá.
Na vlhkých píscích, březích, rumištích. Dosti hojná. SP. Vlčí důl, Olbramkostel, Pavlice,
Bojanovice, Derflice, Načeratice, Hodonice, Lechovice – Stošíkovice, Božice – Hója,
Švýcarské údolí, Lančov. OBORNY: sem tam u Znojma, Hrušovany. VI–IX.
Položky: 1591 A – Olbramkostel, vypuštěný rybník, 30. 06. 1951
1591 B – Švýcarské údolí, vyschlé koryto potoka, 09. 09. 1950
Potentilla chrysantha Trev. Mochna zlatokvětá.
Potentilla thuringiaca Link. Mochna durynská.
Na suchých stráních. P. DOSTÁL uvádí Hradiště u Znojma. OBORNY, LAUS a HIMMELBAUR
ji neznají na tomto nalezišti. Autor ji také marně tam hledá. V–VIII.
Pozn.: Původ Dostálova údaje není jasný; druh zde nebyl prokázán ani průzkumem v poslední době.
359. Potentilla heptaphylla Rusl. II. subsp. rubens (Crantz) Hegi.
Mochna sedmilistá načervenalá.
Potentilla heptaphylla L. Mochna sedmilistá.
Na výslunných stráních a křovinách. Roztroušeně. SP. Hradiště, Smoha – Horní
Břečkov, Tvořihráz – Výrovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mikulovice. OBORNY: kol
Znojma. IV–VI (–X).
Položky: 1592 A – Tvořihráz, háj na rozcestí Tvořihráz – Výrovice, 25. 04. 1952
1592 B – Horní Břečkov, Smoha, mez u louky, 14. 04. 1951
81
360. Potentilla verna L. Mochna jarní.
Potentilla tabernaemontani Aschers. Mochna jarní.
Na travnatých výslunných svazích a krajích lesa. Obecná. SP. Hradiště, Leska, Konice
atd. III–VI.
Položka: 1593 – Znojmo, Leska, 06. 04. 1951
361. Potentilla arenaria Borkh. Mochna písečná.
Na suchých skalnatých a písčitých stráních. Roztroušeně. SP. Kamenná hora u Derflic.
OBORNY: v okolí Znojma hojná až obecná, u Jaroslavic, Hrušovan. III–IV.
Položka: 1594 – Derflice, Kamenná hora, 02. 05. 1951
X* Potentilla subrubens Borb. = Potentilla arenaria × heptaphyla. Mochna červenavá.
Potentilla filiformis Vill. Mochna nitkovitá.
DOSTÁL: mezi rodiči u Znojma. OBORNY: mezi rodiči řídce, údolí Dyje u Znojma
(1880).
362. Potentilla erecta (L.) Raeu. Mochna nátržník.
Na lukách i v lesích. Hojná. S. Šimperk, Pavlice atd. V–VIII (–XI).
Položka: 1595 – Šumná, okraj lesa, louky u Šimperského rybníka, 20. 05. 1951
363. Potentilla reptans L. Mochna pětilístek.
V příkopech a vlhkých okrajích cest, v zahradách. Hojná. S. Starý Šaldorf, Hodonice,
Tasovice, Vrbovec, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Pavlice, Lančov. VI–VIII.
Položka: 1596 – Znojmo, Gránice, 07. 06. 1950
364. Potentilla anserina L. Mochna husí.
Na návsích a březích. Hojná. SP. Znojmo, Načeratice, Hodonice, Tasovice, Stošíkovice,
Plaveč, Švýcarské údolí, Lančov i jinde. V–VIII.
Položka: 1597 – Hodonice, náves, 16. 05. 1951
365. Fragaria vesca L. Jahodník obecný.
Na pasekách, v křovištích a travnatých svazích. Hojná. SP. IV–IX.
Položka: 1598 – Hradiště, 27. 04. 1951
366. Fragaria moschata Duch. Jahodník truskavec.
V lesích a na mýtinách. Rozšířen. SP. V–VI.
Položka: 1599 – Sedlešovice, Kraví hora, 19. 04. 1951
367. Fragaria viridis Duch. Jahodník trávnice.
Na suchých výslunných svazích. Rozšířena. SP. V–VI.
Položka: 1600 – Popice, Suchý kopec, 24. 04. 1952
82
368. Geum urbanum L. Kuklík městský.
V lesích, křovinách a příkopech. Hojný. S. Hradiště, Trausnice, Kateřinský dvůr, Hodonice atd. V–X.
Položka: 1601 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
369. Agrimonia eupatoria L. I. subsp. officinalis (Lam.) Gams. Řepík lékařský pravý.
Agrimonia eupatoria L. Řepík lékařský.
V lesích, na pasekách, loukách, pastvinách, mezích. Hojný. SP. Sedlešovice, Mašovice,
Plaveč, Tvořihrázský les, Horní Dunajovice, Mikulovice, Jevišovice, Konice, Popice,
Horní Břečkov, Lesná, Lančov atd. VI–VIII (–X).
Položka: 1602 – Lančov, 18. 06. 1950
370. Sanguisorba officinalis L. Krvavec toten.
Na vlhkých lukách. Hojný. S. Gránice, Hodonice, Bojanovice, Šimperk, Smoha, Horní
Břečkov, Podmolí – Mašovice, Lesná – Onšov, Zálesí aj. VI–IX.
Položka: 1603 – Hodonice, louky, 07. 08. 1950
371. Sanguisorba minor Scop. I. subsp. dictyocarpa (Spach) Gams.
Krvavec menší síťkoplodý.
Sanguisorba minor Scop. Krvavec menší.
Na výslunných pahorcích i pustých místech. Dosti hojný. S. Kuchařovice, Trausnice
– Čertův mlýn, Načeratice – Derflice, Tasovice, Suchohrdly, Horní Dunajovice, Plaveč,
Jevišovice, Lančov. V–VI.
Položky: 1604 A – Kuchařovice, 1950
1604 B – Derflice, pole, 16. 05. 1951
372. Aphanes arvensis L. Nepatrnec rolní.
Na polích. Velmi roztroušeně. S. Lukov. OBORNY: Čížov, Lesná, Vranov atd. V–IX.
Položka: 1605 – Lukov, úhory, 12. 06. 1951
Pozn.: Nepatrnec rolní patří do skupiny mizejících podhorských acidofilních plevelů. V posledních
letech byl pozorován v NP Podyjí u Čížova (2001, L. Reiterová).
Alchemilla vulgaris agg.
Pozn.: Taxonomicky obtížná skupina. Problémem je i nejednoznačná interpretace jmen, používaných
ve starších pramenech; i herbářové položky vyžadují ještě revize specialistou.
373. Alchemilla hybrida L. em. Mill. I. subsp. pubescens (Lam.) Gams.
Kontryhel zvrhlý pýřitý.
Alchemilla glaucescens Wallr. Kontryhel sivý.
Na suchých místech. Velmi roztroušeně. S. Šumná, Bojanovický les, Hluboké Mašůvky.
OBORNY: louky u Šimperku, Čížov. V–VIII.
Položky: 1606 A – Šumná, železniční násep pod Štítarskou silnicí, 04. 05. 1953
1606 B – Onšov, louky, 08. 06. 1951 – ? , rev. V. Grulich
83
374. Alchemilla silvestris Schmidt. Kontryhel lesní.
Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.
Na lukách a okrajích lesů i potoků. Roztroušeně. S. Andělský mlýn u Mašovic, Milíčovice, Lukov, Lesná – Onšov, Zálesí. VI–IX.
Položka: 1607 – Lukov, výšina nad Lukovem, 29. 05. 1951 – Alchemilla monticola + A. glaucescens,
rev. V. Grulich
375. Alchemilla pratensis Schmidt. Kontryhel luční.
Alchemilla vulgaris agg.
Na lukách a u potoků. Roztroušeně. S. Šumná, Olbramkostel, Bojanovická pila (rybníky), Zálesí. VI–IX.
Položky: 1608 A – Šumná, 14. 05. 1950 – Alchemilla monticola, rev. V. Grulich
1608 B – Onšov, pramenné louky nad přehradou, 08. 06. 1951 – ?, rev. V. Grulich
1608 C – Citonice, louka, 01. 06. 1951 – Alchemilla cf. vulgaris, rev. V. Grulich
376. Alchemilla acutiloba Opiz. Kontryhel ostrolaločný.
Alchemilla vulgaris L. Kontryhel ostrolaločný.
Na loukách a u potoků. Velmi roztorušeně. S. Olbramkostel, Lančov, Zálesí, Bítov.
VI–IX.
Položka: 1609 – Bítov, lesní louka, 17. 06. 1951
Rosa
Pozn: V současné době přijímaný druhový koncept není zcela ve shodě s pojetím, které používali
starší autoři. Některé jimi vymezené taxony nelze jednoznačně přiřadit k těm, které rozlišují dnešní
určovací příručky (cf. KUBÁT et al. 2002). Ačkoli chybně určeného materiálu v Drlíkově kolekci nebylo
kupodivu mnoho, problémem zůstává věrohodnost nedoložených údajů.
377. Rosa gallica L. Růže galská.
Na okrajích lesů a mezích. Dosti rozšířena. P. Hradiště, Kraví hora, Olbramkostel,
Kravsko, Bojanovická pila, Koráb, Vranov, Lančov. OBORNY: Podmolí, Načeratice,
Konice, Popice, Jaroslavice, Hója u Božic, Hrádek. VI–VII.
Položky: 1610 – Šatov, mez u Šatova, sine dato
1611 – Hradiště, 12. 06. 1950
/1622 A – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 06. 1952 – ut Rosa coriifolia subsp. vosagiaca,
rev. V. Grulich/
N 378*. Rosa alba L. Růže bílá.
Rosa × alba L. Růže bílá.
Původní v Přední Asii. V Evropě odedávna pěstována a ojediněle zplaňující. DOSTÁL:
u Znojma. VI–VIII.
84
N 379*. Rosa turbinata Ait. Růže čihovitá.
? Kulturní hybrid nejasného původu
Původu neznámého. Často pěstována a ojediněle zplaňuje. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY:
jeden keř v Gránici, horní okraj levého svahu za rolnickou školou a v Lesce na okraji pole
na pravé údolní stěně (?). Na cestě z Frauenholzu u vsi Dyje do Načeratic, na okraji pole
daleko od lidských příbytků, pokrývá plochu několika čtverečních sáhů (?). VI–VII.
380. Rosa jundzillii Bess. Růže Jundzillova.
Ve světlých lesích a křovinatých stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora. OBORNY:
Devět mlýnů, Konice, Čížov. VI.
Položka: 1612 – Sedlešovice, Kraví hora, okraj lesa u Sedlešovic, 10. 06. 1952
Rosa micrantha Sm. Růže malokvětá.
Na okrajích lesů a v křovinách. Ojediněle. SP. Suchohrdelský lesík na okraji k Dobšicům. OBORNY: jeden právě vyhynulý keř v Gránici (1881). VI.
Položka: 1615 – Suchohrdly, lesík, 02. 06. 1953
381. Rosa eglanteria L. Růže vinná.
Rosa rubiginosa L. Růže vinná
Na mezích a travnatých, křovinatých výslunných stráních. Hojná. P. Kraví hora, Suchohrdly, Únanov, Plaveč, Mikulovice, Horní Dunajovice, Kravsko, Jevišovice, Tasovice,
Smoha, Lesná, Lančov. VI–VII.
Položka: 1616 – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 06. 1952
382. Rosa elliptica Tausch. Růže eliptičná.
Rosa elliptica Tausch. Růže oválnolistá.
Na výslunných, křovinatých a skalnatých stráních. Roztroušeně. SP. Načeratice – Dyje.
OBORNY: ves Dyje mezi vsí a nádražím, Tasovice, cesta z Dyje do Dobšic, v Lesce mezi
Dobšicemi a Znojmem. VI–VII (–VIII).
Položky: 1618 A – Načeratice – Dyje, 11. 06. 1952
1618 B – Vrbovec, okraj lesa, řada keřů při rybníce, 30. 08. 1954
383. Rosa canina L. I. subsp. vulgaris Gams. Růže šípková pravá.
Rosa canina L. Růže šípková.
V lesích, houštinách, kamenitých stráních a mezích. Obecná. SP. V–VII.
Položka: 1620 – Hradiště, 01. 06. 1950
Rosa canina L. II. subsp. dumetorum (Thuill.) Parm. Růže šípková křovištní.
Rosa canina L. Růže šípková.
Na výslunných křovinatých stráních a okrajích lesů. Roztroušeně. S. Hradiště, Hodonice, Hluboké Mašůvky, Podhradí. OBORNY: kol Znojma obecná. V–VI.
Položka: 1619 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 06. 1952
85
X Rosa jacquiniana Dost.: Rosa canina II. dumetorum × gallica. Růže Jacquinova.
? Taxon nejasné klasifikace.
Kraje lesů. Ojediněle. P. HIMMELBAUR: Kraví hora.
384. Rosa coriifolia Fries I. subsp. vosagiaca (Desp.) R. Kell. Růže kožolistá vogéská.
Rosa dumalis Bechst. Růže podhorská.
V křovinách a světlejších lesích. Roztroušeně. SP. Hradiště, Suchohrdly, Trausnice,
Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice. OBORNY: Cornštýn, Vranov, Devět mlýnů,
Hnánice, Podmolí, Lukov, Čížov, Lesná, Vracovice, Citonice, okolí Znojma, Gránice,
Popice, Konice, Nesachleby, Tasovice i jinde. VI–VII.
Položky: 1622 A – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 06. 1952 – Rosa gallica, rev. V. Grulich
1622 B – Plaveč, les mezi Plavčí a Hlubokými Mašůvkami, 12. 06. 1952
Pozn.: Na Znojemsku se tato růže roztroušeně vyskytuje; chybně určený sběr zčásti zpochybňuje
nedoložené lokality.
Rosa coriifolia Fries III. subsp. eucoriifolia Christ. Růže kožolistá pravá.
Rosa dumalis Bechst. Růže podhorská.
V světlejších lesích a houštinách. Roztroušeně. S. Hluboké Mašůvky, Znojmo – Kuchařovice, Pavlice, Lančov. OBORNY: Čížov, Vranov, Cornštýn. VI–VII.
Položka: 1623 B – Plaveč – Hluboké Mašůvky, okraj lesa, 12. 06. 1952
* Rosa majalis Herrm. Růže májová.
V pobřežních houštinách. DOSTÁL: údolí Dyje. OBORNY a HIMMELBAUR neuvádějí.
VI–VII.
Pozn.: V ČR velmi vzácný druh růže, sice snadno poznatelný, ale méně zkušenými sběrateli také
často mylně determinovaný. Na jižní Moravě není původní, v minulosti se však pěstoval jako
okrasná rostlina, a to zejména v plnokvětém kultivaru. Některé keře stále ještě přežívají, např.
v Hnanicích (GRULICH 1997).
385. Rosa spinosissima L. Růže nejtrnitější.
Na výslunných skalnatých svazích a mezích. Dosti hojná. P. Hradiště, Kraví hora, Popice, Tasovice, Bábovec u Plavče. OBORNY: údolí Dyje od Znojma dolů hojně, Těšetice,
Suchohrdly, Konice, Jaroslavice. V–VI.
Položka: 1625 – Hradiště, 05. 06. 1950
N 386. Rosa foetida Herrm. Růže žlutá.
Původní z Přední Asie. U nás často pěstována a ojediněle zplaňující. Derflice. OBORNY:
Leska, les Bradava [Braitava] u Vranova. VI.
Položka: 1626 – Derflice, vlevo od školy, 27. 05. 1952
86
387. Rosa agrestis Savi. Růže polní.
V křovištích a na mezích. Vzácná. P. Nesachleby, cesta ke Kateřinskému dvoru. OBORNY
nezná na Znojemsku. VI–VII.
Položka: 1617 – Oblekovice, Nesachleby, na cestě ke Kateřinskému dvoru, 11. 06. 1952
Rosa pendulina L. Růže převislá.
Položka: 1624 – Znojmo, podhradí – nad stezkou nad přehradou před velkým záhybem,
20. 05. 1954
388. Padus racemosa (Lam.) C. K. Schn. I. subsp. typica (C. K. Schn.) Dost.
Střemcha hroznovitá.
Prunus padus L. Střemcha obecná.
Ve vlhkých hájích a v pobřežních křovinách. Dosti rozšířena. S. Nesachleby, Popický
žleb, Plaveč – Výrovice. V–VI.
Položka: 1627 – Oblekovice, Nesachleby – lesík, 01. 05. 1951
N 389. Prunus serrulata Lindl. (Slíva) sakura.
Prunus serrulata Lindl. Sakura ozdobná.
Původní v Japonsku. U nás často v plnokvětých růžových formách pěstována pod
jménem „sakura“. Znojmo u hradní kaple, Gottwaldova ul. IV–VI.
Položka: 1628 – Znojmo, nádvoří pivovaru, 26. 04. 1951
390. Prunus mahaleb L. (Slíva) mahalebka.
Prunus malahaleb L. Mahalebka obecná
Na výslunných stráních. Dosti hojná. P. Trausnice, Kraví hora, ves Dyje, Tasovice.
OBORNY: hojně v údolí Dyje u Znojma, Devíti mlýnů, Vranova. IV–V.
Položka: 1629 – Popice, Trausnické údolí, 25. 04. 1951 – Prunus mahaleb subsp. simonkaii
Pénzes, rev. V. Grulich
391. Prunus fruticosa Pall. Slíva křovitá.
Prunus fruticosa Pall. Třešeň křovitá.
Na výslunných skalnatých stráních. Řídce. P. Konice. OBORNY řidčeji kol Znojma
i jinde. IV–V.
N 392. Prunus cerasus L. I. subsp. eucerasus A. Gr. (Slíva) višeň pravá.
Prunus cerasus L. Třešeň višeň.
Původní z Kavkazu. Od pradávna se pěstuje a často zplaňuje. IV–V.
Položka: 1630 – Znojmo, Louka, sine dato
Prunus cerasus L. III. subsp. acida (Dum.) A. Gr. (Slíva) višeň kyselá.
Prunus cerasus L. Třešeň višeň.
Původem z jv. Evropy. Na výslunných stráních, podél cest zdomácnělá. Konice, Mikulovice. OBORNY: zdivočele na svazích Dyje u Znojma. IV–V.
Položka: 1631 – Konice, pontické kopce, 19. 04. 1953
87
N 393. Prunus avium L. (Slíva) třešeň.
Prunus avium (L.) L. Třešeň ptačí.
Původní z přední Asie, u nás zdomácnělá. V listnatých hájích a na výslunných křovinatých stráních. Hradiště. OBORNY: zdivočelá kol Znojma, Vranova, Jevišovic. IV–V.
Položka: 1632 – Hradiště, 16. 04. 1951
N 394. Prunus domestica L. I. subsp. insititia (Jusl.) Poir. (Slíva) švestka slíva.
Prunus insititia L. Slivoň obecná.
Pěstuje se v mnoha formách netrnitých. V teplých krajích často zplaňuje v podobě
trnité. Tasovice – ves Dyje. IV–V.
Prunus domestica L. II. subsp. italica (Borkh.) Hegi. (Slíva švestka) bluma.
Prunus insititia L. Slivoň obecná.
Běžně pěsována v mnohých kulturních formách (ryngle). IV–V.
Položka: 1634 – Tasovice – Dyje, 19. 04. 1951
Prunus domestica L. III. subsp. oeconomica (Borkh.) C. K. Schn. (Slíva) švestka
pravá.
Prunus domestica L. Slivoň švestka.
Pěstována jako pravé švestky v různých odrůdách. IV–V.
Položka: 1633 – Hradiště, sad, 27. 04. 1951
395. Prunus spinosa L. (Slíva) trnka.
Na výslunných svazích, okrajích lesů a v křovištích. Obecná. SP. III–IV.
Položka: 1635 – Tasovice – Dyje, 19. 04. 1951
N 396. Prunus armeniaca L. (Slíva) meruňka.
Původní z Asie. U nás v nejteplejších krajích často pěstována. Znojmo a odtud ve všech
podyjských vsích. III–IV.
Položka: 1636 – Znojmo, Louka, 18. 04. 1951
N 397. Prunus persica (L.) Batsch. (Slíva) broskvoň.
Původní z Asie. Pěstuje se ve Znojmě a v podyjských vsích, zvláště ve vinicích (Konice
– broskvový sad). III–IV.
Položka: 1637 – Popice, 19. 04. 1951
N 398. Amygdalus communis L. Mandloň obecná.
Prunus dulcis (Mill.) D. A. Webb. Mandloň obecná.
Původní ze záp. Asie. V Evropě od pradávna pěstována, u nás i na Znojemsku. Hradiště
(3 kusy), Konice vysázeno 500 kusů. III–IV.
Položka: 1638 – Hradiště, v domě za branou, 26. 03. 1953
88
399. Cotoneaster integerrima Medik. Skalník celokrajný.
Na skalách a výslunných stráních. Dosti hojný. SP. Kraví hora, Hradiště, Gránice, Býčí
skála, Suchý kopec, Tasovice. OBORNY: údolí Dyje od Vranova k Hodonicům hojně,
údolí Jevišovky roztroušeně. IV–VI.
Položka: 1639 – Popice, Býčí skála, 20. 04. 1951
N 400. Cydonia oblonga Mill. Kdoule podlouhlá.
Původní z Přední Asie. U nás v nejteplejších krajích pěstována a tam také zplaňující.
Hradiště, úvoz Znojmo – Dobšice. OBORNY: Konice, Havraníky, Hodonice, Tasovice.
V–VI.
Položka: 1640 – Znojmo, Louka, zahrada u loucké školy, 14. 05. 1951
401. Pirus communis L. I. subsp. piraster (L.) Hegi. Hrušeň obecná polnička.
Pyrus pyraster (L.) Burgsdorf. Hrušeň polnička.
Na výslunných křovinatých stráních a ve světlých lesích. Roztroušeně. Ves Dyje.
OBORNY: kol Znojma nezřídka. IV–V.
N Pirus communis L. II. subsp. nivalis (Jacq.) Hegi. Hrušeň obecná sněžná.
Pyrus nivalis Jacq. Hrušeň sněhobílá.
Původní snad z jv. Evropy, u nás zplaněle na jižní Moravě. Kraví hora. OBORNY: v kultivovaném i polodivokém stavu kol Znojma, Hradiště, Popice, Konice, Suchohrdly,
Kuchařovice. IV–V.
Položka: 1641 – Hradiště, stráň, 17. 04. 1953
N Pirus communis L. III. subsp. sativa (Lam. et DC.) A. Gr.
Hrušeň obecná sázená.
Pyrus communis L. Hrušeň obecná.
Pěstované stromy v různých sortách.
Položka: 1642 – Hradiště, 27. 04. 1951
402. Sorbus aucuparia L. Jeřáb ptačí.
V lesích a na stráních, často pěstován kol silnic. Roztroušeně. S. Znojmo – Městský
lesík, Trausnice, Čertův mlýn. V–VII.
Položka: 1644 – Znojmo, Městský lesík, 21. 05. 1951
403. Sorbus torminalis (L.) Cr. Jeřáb břek.
V lesích a křovištích. Roztroušeně. P. Údolí u Býčí skály, Citonice, Výrovice. OBORNY: u Nového Hrádku, Trausnického mlýna (?), Mločí údolí, v Lesce (?), v Purkrábce
u Suchohrdel i jinde. V–VI.
Položka: 1643 – Citonice, les u rybníka, 01. 06. 1951
89
N 404. Sorbus intermedia (Ehrh.) Pers. Jeřáb prostřední.
Zplanělý ve světlých hájích a na křovinatých stráních. Znojmo, alej u městského lesíka
pěstován. V–VI.
Položka: 1645 – Znojmo, alej u městského lesa, 21. 05. 1951
405. Sorbus cretica (Lindl.) Fritsch. Jeřáb krétský.
Taxon nelze jednoduše ztotožnit s dnes rozlišovanými druhy.
Na výslunných skalnatých stráních. Vzácně. P. Hradiště. DOSTÁL: v poříčí Dyje. V–VI.
Položka: 1646 – Hradiště, 22. 05. 1951
406. Sorbus aria (L.) Cr. Jeřáb muk.
Na suchých skalnatých stráních. Roztroušeně. SP. Hradiště, Popice, Trausnice, Bojanovická pila (pěstován u silnice). V–VI.
Položka: 1647 – Bojanovice, pila u silnice, sine dato
407. Malus silvestris Mill. I. subsp. acerba (Mér.) Mansf. Jabloň lesní.
Malus sylvestris Mill. Jabloň lesní
V lesích a na keřnatých stráních. Velmi roztroušeně. S. Švýcarské údolí. OBORNY:
Trausnický mlýn. V.
Položka: 1649 – Švýcarské údolí, 13. 05. 1951
N Malus silvestris Mill. II. subsp. mitis (Wallr.) Mansf. Jabloň lesní sázená.
Malus domestica Borkh. Jabloň domácí.
Původní z Přední Asie. Pěstuje se v různých kulturních formách a nezřídka zplaňuje.
Švýcarské údolí, Hradiště. V–VI.
Položka: 1648 – Švýcarské údolí, 13. 05. 1951
408. Crataegus monogyna Jacq. Hloh jednosemenný.
V lesích, na stráních a v plotech. Hojný. S. Kraví hora, Hradiště, Trausnice, Gránice,
Purkrábka, Mikulovice, Kravsko, Plaveč, Jevišovice. OBORNY: okolí Znojma. V–VI.
Položka: 1650 – Znojmo, Gránice, stráň, 05. 05. 1951
409. Crataegus oxyacantha L. Hloh ostrotrnný.
Na stráních, v lesích a v houštinách. Dosti hojný. SP. Gránice, Švýcarské údolí u Štítar,
Kravsko, Jevišovice i jinde. V–VI.
Položka: 1651 – Mikulovice, Koráb, 24. 04. 1953
N 410. Mespilus germanica L. Mišpule německá.
Původní v Přední Asii a jv. Evropě. Pěstuje se jako ovocný strom. Hradiště. V–VI.
Položka: 1652 – Hradiště, 05. 1950
90
Amelanchier lamarckii Schroeder.
Položka: 1653 – Kravsko, zámek, 26. 05. 1954
Čeleď 55. Caesalpiniaceae. Sapanovité.
N 411. Gleditschia triacanthos L. Dřezovec trojtrnný.
Původní ze Severní Ameriky, u nás v teplejších krajích vysazovaný. Trausnice u plovárny, Jevišovice zámek, les za Oleksovicemi. VI–VII.
Položka: 1654 – Popice, Trausnice za plovárnou, 24. 06. 1951
Čeleď 56. Viciaceae. Vikvovité.
Sophora japonica L. Jerlín japonský.
Položka: 1659 – Hodonice, za nádražím, 19. 08. 1954
N 412. Lupinus perennis L. Vlčí bob vytrvalý.
Ze Severní Ameriky. U nás pěstován v zahradách a často zplaňuje, zvláště v lesích.
Býčí skála, Šumná, Bojanovice, Jevišovice. V–VIII.
Položka: 1660 – Šumná, les, 25. 05. 1950
N 413. Lupinus luteus L. Vlčí bob žlutý.
Původní z již. Evropy. Někdy pěstován na poli a často zplaňující. Lechovice. V–IX.
Položka: 1661 – Lechovice, 29. 07. 1953
414. Genista germanica L. Kručinka německá.
Na křovinatých stráních a v lesích. Dosti hojná. S. Hradiště, Býčí skála, Bojanovický
les, Horní Dunajovice, Olbramkostel, Šumná, Smoha. V–VI.
Položka: 1663 – Mašovice, les, 21. 05. 1950
415. Genista tinctoria L. I. subsp. vulgaris (Spach) Dost.
Kručinka barvířská obyčejná.
Genista tinctoria L. Kručinka barvířská.
V křovinách, ve světlých lesích a na sušších loukách. Hojná. S. Hradiště, Kraví hora,
Trausnice – Čertův mlýn, Dolina u Plavče, Lapikus, Hluboké Mašůvky, Bojanovice,
Olbramkostel, Pavlice, Zálesí, Podhradí. VI–VII.
Položka: 1664 – Lančov, stráň, 18. 06. 1950
416. Genista pilosa L. Kručinka chlupatá.
Na výslunných stráních. Hojná. SP. Hradiště, Kraví hora, Býčí skála, Konice, Popice, Mikulovice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Černín, Purkrábka, Kravsko, Bítov. IV–VII.
Položky: 1665 – Popice, Býčí skála, 16. 04. 1953
1669 B – Popice, 18. 05. 1950
91
N 417. Laburnum anagyroides Medik. Štědřenec zlatý déšť.
Původní z jižní Evropy. Hojně se pěstuje a místy zplaňuje. Znojmo podhradí. IV–VI.
Položka: 1666 – Znojmo, podhradí, 16. 05. 1950
418. Sarothamnus scoparius (L.) Wimm. ex Koch. Janovec metlatý.
Cytisus scoparius (L.) Link. Janovec metlatý.
Na písčitých půdách. Dosti hojný. S. Gránice, Popice, Únanov, Výrovice, Jevišovice,
Kravsko. OBORNY: Havraníky, Vranov. V–VI.
Položka: 1667 – Popice, vřesoviště, 04. 05. 1950
419. Cytisus procumbens (W. K.) Spr. Čilimník poléhavý.
Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Popice. OBORNY: údolí Dyje
od Devíti mlýnů do Znojma, Sedlešovice, ves Dyje, Hodonice a sousední výšiny. IV–VI.
Položka: 1668 – Popice, 18. 05. 1950
420. Cytisus nigricans L. Čilimník černající.
Na výslunných stráních a v suchých lesích. Dosti hojný. P. Hradiště, Sedlešovice, Plaveč,
Podhradí (?). OBORNY: Znojmo, Havraníky, Hnanice, Šatov. VI–VIII.
Položka: 1669 A – Hradiště, 13. 06. 1950
421*. Cytisus austriacus L. Čilimník rakouský.
Chamaecytisus austriacus (L.) Link. Čilimník rakouský.
Na kamenitých a křovinatých svazích. P. OBORNY: na železničním náspu Hodonice
– Božice, mezi Novosedly a Hrušovany, mezi Hrušovany a Jevišovkou, mezi Pravicí
a Hrušovany. VI–VIII.
Pozn.: Čilimník rakouský patří k vzácnějším druhům jádra jihomoravské teplé oblasti, nejvíce lokalit
má na Břeclavsku. Na Znojemsku byl v poslední době zjištěn u Pravic (1987 MMI, leg. V. Grulich)
a Oleksovic (2003 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková)
422. Cytisus supinus L. Čilimník nízký.
Chamaecytisus supinus (L.) Link. Čilimník nízký.
Ve světlých lesích. Roztroušeně. SP. Šumná, Olbramkostel, Pavlice, Čížov, Vranov
(přehrada), Lančov. OBORNY: Lesná, Podmolí, Mašovice. IV–VIII.
Položky: 1670 A – Vranov nad Dyjí, přehrada, 19. 06. 1951
1670 B – Čížov, lesní pastvina, 08. 06. 1951
1671 – Lančov, 13. 05. 1950
424. Cytisus ratisbonensis Schaef. I. subsp. biflorus (l’ Hér) Gams.
Čilimník řezenský dvoukvětý.
Chamaecytisus ratisbonensis (Schaeffer) Rothm. Čilimník řezenský.
Na kamenitých výslunných stráních. Dosti hojný. P. Hradiště, Konice, Býčí skála, Ma92
šovice, Výrovice, Bojanovice, Mikulovice. OBORNY: Devět mlýnů, Znojmo, ves Dyje,
Tasovice, Bantice, Smoha, Hnánice, Ledové sluje. IV–VI.
Položky: 1672 A – Popice, 08. 05. 1950
1672 B – Konice, pontický kopec za vsí, 19. 04. 1953
1672 C – Hradiště, díl za pivovarským žlebem, 21. 04. 1953
Cytisus ratisbonensis Schaef. II. subsp. elongatus (W. K.) Gams.
Čilimník řezenský prodloužený.
Chamaecytisus ratisbonensis (Schaeffer) Rothm. Čilimník řezenský.
Na výslunných skalnatých a křovinatých stráních. Dosti hojný. P. Hradiště, Popice, Olbramkostel, Kravsko, Vranovská Ves, Jevišovice, Mikulovice. OBORNY: Devět mlýnů,
Znojmo, ves Dyje, Tasovice, Bantice, Smoha, Hnanice, Ledové sluje. IV–VI.
425. Ononis spinosa L. Jehlice trnitá.
U cest, na pastvinách. Velmi hojná. SP. Znojmo, Dobšice, Kraví hora, Gránice, Hluboké
Mašůvky, Černín, Horní Dunajovice, Kuchařovice, Suchohrdly, Načeratice, Vrbovec,
Borotice, Podmolí, Mašovice atd. VI–IX.
Položka: 1655 – Krhovice, rud., 19. 06. 1950
426. Trigonella monspeliaca L. Pískavice thessalská.
Trigonella monspeliaca L. Pískavice thesalská.
Na suchých vyprahlých místech. Ojediněle. P. Hodonice pískovna. OBORNY: mezi kopci
za Nesachleby, Kamenná hora u Tasovic. III–V.
Položka: 1673 – Hodonice, u pískovny, 11. 06. 1951
Pozn.: Pískavice thesalská byla pozorována v letech 1991 a 1993 na skalkách pod znojemským
hradem (GRULICH 1996b), z pozdější doby nálezy chybějí.
N 427. Trigonella foenum-graecum L. II. subsp. culta (Alef.) Gams.
Pískavice řecké seno pěstovaná.
Slup (zplanělá). Dříve se na Znojemsku pěstovala. VI–VII.
Položka: 1674 – Slup, pole, 18. 05. 1951
N Trigonella coerulea (L.) Ser. Pískavice modrá.
Původní z východního Středomoří. U nás někdy pěstována a zplaňující. DOSTÁL: Znojmo. Na Znojemsku se nepěstuje. Ani OBORNY ji neuvádí (1880). VI–VII.
428. Melilotus dentatus (W. K.) Pers. Komonice zubatá.
Na slaniskách. Řídce. SP. Strachotice, Hodonice, Stošíkovice (!), Lechovice, Načeratice.
OBORNY: na Jevišovce od Hrušovan k Prosiměřicům roztroušeně. V–IX.
Položka: 1656 – Strachotice, Strachotice 68, 25. 07. 1951
93
429*. Melilotus altissimus Thuill. Komonice nejvyšší.
Na vlhkých lukách a v luzích. Ojediněle. S. OBORNY: Hrušovany nad Jevišovkou. VII–IX.
430. Melilotus officinalis (L.) Lam. Komonice lékařská.
Na úhorech, na skalnatých stráních, u cest. Hojná. S. Znojmo, Derflice, Načeratice,
Kuchařovice, Hodonice, Tasovice, Lechovice, Stošíkovice, Vrbovec, Horní Dunajovice,
Plaveč atd. V–IX.
Položka: 1675 – Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950
431. Melilotus albus Medik. Komonice bílá.
Na rumištích, u cest. Hojná. S. Kraví hora, Konice, Oblekovice, Načeratice, Derflice,
Tasovice, Hodonice, Stošíkovice, Horní Břečkov, Lančov. V–VIII.
Položka: 1676 – Strachotice, 19. 06. 1950
432. Medicago lupulina L. Tolice dětelová.
Na travnatých místech a lukách. Obecná. S. V–X.
Položka: 1677 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
433. Medicago falcata L. Tolice srpovitá.
Na úhorech, pastvinách, rumištích. Obecná. SP. V–X.
Položka: 1679 – Hradiště, 01. 06. 1950
X Medicago varia Mart. = Medicago falcata × sativa. Tolice měňavá.
Medicago × varia Martyn = Medicago falcata × M. sativa. Tolice měňavá.
Kříženec, jemuž se dobře daří mezi oběma rodiči. Načeratický kopec. OBORNY: Znojmo,
Dobšice, Tasovice, Vranov, Lančov, Lukov, Podmolí.
Položka: 1681 – Oblekovice, Sexenberg [Načeratický kopec], 30. 05. 1950
N 434. Medicago sativa L. I. subsp. macrocarpa Urban. Tolice vojtěška velkoplodá.
Medicago sativa L. Tolice setá.
Prastará pícní rostlina zplaňující na výslunných travnatých místech. V–X.
Položka: 1678 – Popice, seg., 03. 07. 1950
435. Medicago prostrata Jacq. Tolice rozprostřená.
Na výslunných skalách a kamenitých svazích. Ojediněle. P. Hodonice – Krhovice.
DOSTÁL: údolí Dyje od Pálavských kopců k Hardeku. IV–VII.
Položka: 1680 – u silnice Hodonice – Krhovice, 16. 05. 1951, rev. V. Grulich
Pozn.: Drlíkův údaj z prostoru mezi Hodonicemi a Krhovicemi odpovídá dosud existující izolované
lokalitě na okraji lomu na severním okraji Krhovic (KIRSCHNER, ŠTĚPÁNEK in Květena ČR 4).
94
436. Medicago minima (L.) Grufb. Tolice nejmenší.
Na úhorech a suchých stráních. Dosti hojná. SP. Hradiště, Znojmo, Starý Šaldorf, Býčí
skála, Hodonice, Rudlice, Jevišovice. OBORNY: Dobšice, ves Dyje, Strachotice, Derflice,
Jaroslavice, Konice, Popice. IV–VII.
Položka: 1682 – Rudlice, stráň u mlýna, 07. 05. 1951
437. Trifolium dubium Sibth. Jetel pochybný.
Na suchých lukách a pastvinách. Rozšířen. SP. Dyje – Tasovice, Kraví hora, údolí Plenkovického potoka mezi Plavčí a Hlubokými Mašůvkami, Starý Šaldorf. V–X.
Položka: 1683 – Tasovice – Dyje, kopce k Tasovicím, 28. 05. 1952 – Trifolium campestre, rev. V. Grulich
Pozn.: Zdá se, že Drlík měl problémy s určováním drobných žlutokvětých jetelů. Lokality těchto
druhů (T. dubium, T. campestre a T. aureum) nejsou úplně věrohodné, ačkoli je zřejmé, že všechny
tři se na Znojemsku vyskytují (cf. GRUICH 1997).
438. Trifolium campestre Schreb. Jetel ladní.
Na lukách a úhorech. Hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Konice – Popice, Derflice – Načeratice, Jaroslavice, Plaveč, Horní Dunajovice, Bojanovice, Jevišovice, Stošíkovice
– Oleksovice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Lančov, Zálesí. VI–X.
Položky: /1683 – Tasovice – Dyje, kopce k Tasovicím, 28. 05. 1952 – ut Trifolium dubium, rev.
V. Grulich/
1684 – Znojmo, Leska, stav., 07. 07. 1950
/1685 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950 – ut Trifolium strepens, rev. V. Grulich/
439. Trifolium strepens Cr. Jetel chrastivý.
Trifolium aureum Pollich. Jetel zlatý.
Na sušších loukách, na pasekách a stráních. Roztroušeně. S. Kraví hora. OBORNY: hojně
kol Vranova, Znojma aj. VI–VIII.
Položka: 1685 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950 – Trifolium campestre, rev. V. Grulich
440. Trifolium parviflorum Ehrh. Jetel malokvětý.
Trifolium retusum L. Jetel malokvětý.
Na suchých pahorcích. Řídce. P. Hodonice pískovna. OBORNY: pahorky jižně od Znojma
(Kamenná hora u Tasovic, Strachotice, Načeratický kopec). V–VII.
Položka: 1687 – Hodonice, pískovna, 11. 06. 1951, rev. V. Grulich
Pozn.: Druhy Trifolium retusum a T. striatum byly v minulosti často zaměňovány, Drlík však své
doklady determinoval správně. V poslední době byl tento druh zjištěn na několika místech v okolí
Popic a Havraníků (GRULICH 1997).
N 441. Trifolium hybridum L. I. subsp. fistulosum (Gilib.) Rouy. Jetel zvrhlý dutý.
Trifolium hybridum L. Jetel zvrhlý.
Na vlhkých lukách a písčinách zplaňující. Rozšířen. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Načeratice,
Jaroslavice, Stošíkovice, Olbramkostel, Horní Břečkov, Lančov, Starý Petřín. V–IX.
Položka: 1688 – Lančov, arv., 29. 05. 1950
95
442. Trifolium repens L. Jetel plazivý.
Na lukách, v úhorech, v pobřežních křovinách. Obecný. SP. V–X.
Položka: 1689 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
443. Trifolium montanum L. Jetel horský.
Na lesních lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. S. Býčí skála, Konice, Únanov, Hluboké
Mašůvky, Lančov. V–VIII.
Položka: 1690 – Lančov, lesní louka, 04. 05. 1950
444. Trifolium fragiferum L. Jetel jahodnatý.
Na slaných půdách a půdách bohatých dusičnany. P. Znojmo – Marešov, Načeratice
– Derfli ce, Tasovice, Stošíkovice – Prosiměřice (!), Lechovice, Kuchařovice, Únanov,
Oblekovice, Plenkovice. OBORNY: na Dyji od Znojma, Vrbovec, Šatov, Podmolí, Mašovice, na Jevišovce, Vítonice, v nížině od Hrušovan a Jevišovky. VI–IX.
Položky: 1662 A – Hodonice, rybník, 02. 07. 1951
1662 B – Tasovice, stráň proti Tasovicím, 19. 08. 1950
445. Trifolium striatum L. Jetel žíhaný.
Na suchých kopcích a stráních. Velmi roztroušeně. P. Derflice. OBORNY: Načeratický
kopec, Kraví hora (?), dyjské svahy mezi Konicí a Znojmem, ves Dyje. V–VIII.
Položka: 1691 – Derflice, výhony, 05. 06. 1951
Pozn.: Ačkoli byl druh Trifolium striatum občas zaměňován s podobným jednoletým jetelem T.
retusum, Drlíkova položka je určena správně. V poslední době byl tento vzácný druh nalezen
u Havraníků (2002, V. Grulich).
446. Trifolium arvense L. Jetel kočičí.
Na suchých půdách, písčinách, úhorech a ve vřesovištích. Obecný. P. V–IX.
Položka: 1692 – Popice, Suchý kopec u Popic, 10. 06. 1950
N 447. Trifolium incarnatum L. Jetel inkarnát.
Pěstuje se na polích a často zplaňuje na lukách, v příkopech a podle cest. V–VII.
Položka: 1693 – Konice – Sedlešovice, 20. 05. 1950
448. Trifolium pratense L. I. subsp. eupratense A. Gr. Jetel luční pravý.
Trifolium pratense L. Jetel luční.
Na lukách, v příkopech a na pasekách. Běžně pěstován. Obecný. S. V–X.
Položka: 1694 – Hradiště, 24. 05. 1950
96
449. Trifolium medium L. Jetel prostřední.
Na lesních lukách a ve světlých lesích. Dosti rozšířen. SP. Gránice, Mločí údolí, Konice
– Popice, Hluboké Mašůvky, Onšov, Lančov, Podhradí. VI–VIII.
Položky: 1695 A – Znojmo, Gránice, 22. 06. 1951
1695 B – Onšov, lesy, 08. 06. 1951
450. Trifolium alpestre L. Jetel alpský.
Na lukách a pastvinách, ve světlých lesích. Hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Hodonice,
Tasovice, Suchohrdly, Lapikus, Horní Dunajovice, Kravsko, Olbramkostel, Smoha,
Bítov. VI–VIII.
Položka: 1696 – Sedlešovice, Kraví hora, 20. 05. 1950
451. Trifolium rubens L. Jetel červenavý.
Na okrajích hájů a výslunných strání. Roztroušeně. P. Šumná – Vranovská Ves, Hluboké
Mašůvky – Plaveč. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov, Čížov, Lesná, Lukov, Znojmo
(?), Hnánice, Konice, ves Dyje i jinde. VI–VII.
Položka: 1697 – Vranovská Ves – Šumná, příkop u silnice, 01. 07. 1951
452*. Trifolium ochroleucum Huds. Jetel bledožlutý.
Trifolium ochroleucon Huds. Jetel bledožlutý.
Na suchých lukách a lesních světlinách. Ojediněle. SP. OBORNY: Pelcberk u Dyje,
Kuketaj u Nesachleb, Kraví hora a údolí Lesky u Znojma. Dnes pochybný na všech
těchto nalezištích. VI–VII.
453. Anthyllis vulneraria L. III. subsp. vulgaris (Kern.) A. Gr. s. s.
Úročník bolhoj obyčejný.
Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria (Sag.) Duvigneaud. Úročník bolhoj obecný.
Na suchých loukách a výslunných stráních. Dosti hojný. SP. Hradiště. VI–IX.
Položky: 1698 A – Hradiště, 20. 05. 1950 – Anthyllis vulneraria subsp. polyphylla, rev. V. Grulich
1698 B – Jevišovice – Střelice, 05. 08. 1954
Pozn.: Určování poddruhů úročníku je obtížný problém, který vyplývá z introgrese mezi autochtonními populacemi na přirozených stanovištích a dlouhodobě kultivovanými typy neznámého
původu, které byly zejména v minulosti pěstovány jako pícnina. Většina rostlin nacházených
v přírodě nese znaky právě této introgrese; podobná situace panovala s jistotou i v době, kdy na
Znojemsku působil V. Drlík.
Anthyllis vulneraria L. IV. subsp. polyphylla (Kit.) Hay. Úročník bolhoj mnoholistý.
Anthyllis vulneraria subsp. polyphylla (DC.) Nyman. Úročník bolhoj mnoholistý.
Na výslunných pastvinách a loukách. Roztroušeně. P. Znojmo – Městský lesík, Bojanovický les. OBORNY: Jevišovice, údolí Jevišovky, Popické údolí, Kraví hora, Derflice,
ves Dyje, Lukov, Čížov, Vranov. V–VIII.
Položky: /1698 A – Hradiště, 20. 05. 1950 – ut Anthyllis vulneraria subsp. vulgaris, rev. V. Grulich/
1699 B – Bezkov, pole, 05. 08. 1954
97
Anthyllis vulneraria L. V. subsp. kerneri (Sag.) Dom. Úročník bolhoj Kernerův.
Anthyllis vulneraria subsp. pseudovulneraria (Sag.) Duvigneaud. Úročník bolhoj obecný.
Na travnatých stráních a často pěstován. Nejčastější plemeno. SP. Lukov. V–IX.
Položka: 1700 – Lukov, okraj lesa, 12. 06. 1951
454. Lotus corniculatus L. I. subsp. eucorniculatus A. Gr. Štírovník růžkatý pravý.
Lotus corniculatus L. Štírovník růžkatý.
Na lukách, lesních světlinách. Hojný. S. Znojmo, Dobšice, Kateřinský dvůr, Derflice
– Načeratice, Hodonice, Purkrábka, Horní Dunajovice, Plaveč, Horní Břečkov, Podhradí – Starý Petřín. V–X.
Položky: 1701 A – Znojmo, Městský lesík, rum., 17. 07. 1951
1701 B – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950
Lotus corniculatus L. II. subsp. tenuifolius (L.) Hartm. Štírovník růžkatý
tenkolistý.
Lotus tenuis Willd. Štírovník tenkolistý.
Na slaniskách. Roztroušeně. P. Hodonice, Derflice, Načeratice, Stošíkovice. OBORNY:
údolí Dyje pod Hrušovany. V–IX.
Položky: 1658 A – Plenkovice, rybník, 15. 07. 1951
1658 B – Hodonice, rybník, 17. 07. 1951
455. Tetragonolobus siliquosus (L.) Roth. Ledenec luštinatý.
Tetragonolobus maritimus (L.) Roth. Ledenec přímořský.
Na slaniskách. Roztroušeně. P. Slaniska u Načeratic, Derflic a Vrbovce. OBORNY: kol
Jaroslavic, HIMMELBAUR: u Hrádku a Hrušovan. V–VII.
Položka: 1657 – Strachotice, louka za Kateřinským dvorem, 11. 05. 1950
Pozn.: Ve východní a střední části Znojemska byl ledenec ověřen i v současnosti, např. u Travního
dvora (2003 MZ, leg. L. Reiterová a R. Dvořáková), Vrbovce (2003 MZ, leg. A. Reiter) a na náspu
trati mezi Pustým kopcem a Šatovem (GRULICH 1997).
456. Dorycnium pentaphyllum Scop. II. subsp. germanicum (Gremli) Hegi.
Bílojetel pětilistý německý.
Dorycnium germanicum (Gremli) Rikli. Bílojetel německý.
Na výslunných stráních. Velmi roztroušeně. Kraví hora. OBORNY: okolí Znojma, na
více místech v Lesce (?), mezi Suchohrdly a Dobšicemi (?), Purkrábka a Tvořihráz,
ves Dyje (?). VI–VII.
Položka: 1702 – Sedlešovice, Kraví hora směrem k Sedlešovicím, 09. 06. 1950
Pozn.: Bílojetel německý zasahuje do nejteplejší části Znojemska od východu. Lokalita na Kraví hoře,
kterou Drlík doložil herbářovou položkou, v novějších pramenech není uváděna (cf. GRULICH 1997)
a zřejmě zanikla. Z jmenovaných lokalit dosud roste v lese Purkrábce (1988 MMI, leg. V. Grulich).
N 457. Galega officinalis L. Jestřabina lékařská.
Často pěstovaná a zplaňující na vlhkých loukách. Ojediněle. Derflice, louka u hospody,
náves u potoka. OBORNY: okolí Jaroslavic. HIMMELBAUR: Hrušovany. VII–VIII (–X).
Položka: 1703 – Derflice, u hospody, 26. 07. 1951
98
N 458. Robinia pseudoacacia L. Trnovník akát.
Původní ze Severní Ameriky, u nás velmi hojně ve volné přírodě vysazován a běžně
zplaňující. V oblasti pontické květeny tvoří téměř všechny drobné lesíky na stepních
trávnících. V–VI.
Položka: 1704 – Znojmo, 15. 05. 1950
Robinia viscosa Vent. Trnovník lepkavý.
Položka: 1705 – Znojmo, zeď na Jezuitském náměstí, 01. 06. 1954
459. Colutea arborescens L. Žanovec měchýřník.
Na suchých stráních. Velmi řídce. P. Kraví hora a při trati u Sedlešovic, u trati nedaleko
strážního domu u šatovské silnice. V–VIII.
Položka: 1706 – Sedlešovice, Kraví hora, svah k Sedlešovicím, 09. 06. 1950
N 460. Caragana arborescens Lam. Čimišník stromovitý.
Původní ze Sibiře. U nás často pěstován a ojediněle zplaňující. Znojmo podhradí,
Hradiště. V–VI.
Položka: 1707 – Znojmo, podhradí, 02. 05. 1950
461. Astragalus glycyphyllos L. Kozinec sladkoplodý.
Astragalus glycyphyllos L. Kozinec sladkolistý.
Ve světlých lesích a křovinách a v pobřežních houštinách. Rozšířen. SP. Znojmo, Gránice, Mločí údolí, Olbramkostel, Plaveč, Černín, Horní Dunajovice, Smoha, Šumná
– Onšov, Horní Břečkov, Podhradí. V–X.
Položka: 1708 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950
462. Astragalus exscapus L. Kozinec bezlodyžný.
Na výslunných svazích. Vzácně. P. Ves Dyje na železničním náspu u vsi. V–VII.
Položka: 1709 – Dyje, na železničním náspu mezi vsí a tratí nedaleko viaduktu, 04. 06. 1953 (obr. 7)
Pozn.: Na jižní Moravě patří kozinec bezlodyžný k velmi vzácným rostlinám (ČEŘOVSKÝ, BĚLOHOUBEK
in ČEŘOVSKÝ et al. 1999). Ze Znojemska pocházejí údaje z okolí obce Dyje, kde však byl v posledních desítiletích marně hledán. Drlíkův doklad představuje zřejmě jedno z posledních datovaných
pozorování.
463. Astragalus cicer L. Kozinec cizrnovitý.
Na výslunných stráních a okrajích lesů. Dosti řídce. P. Hodonice, Tasovice. OBORNY:
kol Znojma (?), Dyje (?), Jaroslavic. VI–VIII.
Položka: 1710 – Hodonice, hráz rybníka, 16. 07. 1951
99
464*. Astragalus austriacus Jacq. Kozinec rakouský.
Na výslunných pahorcích. Vzácný. P. OBORNY: kolem Jaroslavic v úvozech. HIMMELJaroslavice, ves Dyje (?), Tasovice (?). VI–VIII.
BAUR:
Pozn.: Kozinec rakouský roste na sprašových lokalitách v jihovýchodní části Znojemska. Dosud
přežívá na více místech v oblasti mezi Jaroslavicemi a Ječmeništěm (ŠVESTKA, GRULICH 1990).
465. Astragalus onobrychis L. Kozinec vičencovitý.
Na suchých pastvinách a křovinatých stráních. Hojný. P. Kraví hora, Sedlešovice – Konice, Hodonice, Tasovice, Únanov, Tvořihrázský les, Mikulovice – Němčičky, Želetice
– Horní Dunajovice, Výrovice, Bítov. VI–VII.
Položka: 1711 – Sedlešovice, Kraví hora, 09. 06. 1950
466. Oxytropis pilosa (L.) DC. Vlnice chlupatá.
Na výslunných stráních. Vzácná. P. Lamplberk u Slupi. OBORNY nemá pro Znojemsko.
VI–VIII.
Položka: 1712 – Strachotice, Lamplberk, sine dato
Pozn.: Vlnice chlupatá patří na Znojemsku mezi velmi vzácné druhy. Drlíkovu lokalitu se podařilo
potvrdit i v posledních letech (STEJSKAL 2001); překvapivě však byla objevena i na Bílém kříži
u Uherčic (TICHÝ 1996).
467. Coronilla varia L. I. subsp. typica (Beck) Dost. Čičorka pestrá pravá.
Securigera varia (L.) Lassen. Čičorka pestrá.
Na lukách a okrajích cest. Obecná. P. Hradiště, Leska, Derflice – Načeratice, Lančov
atd. V–IX.
Položka: 1713 – Hradiště, 24. 05. 1950
468*. Onobrychis viciaefolia Scop. I. subsp. arenaria (Kit.) Thell.
Vičenec ligrus písečný.
Onobrychis arenaria (Kit.) DC. Vičenec písečný.
Na výslunných stráních. P. DOSTÁL: MS jižní. OBORNY ani HIMMELBAUR nerozeznávají
subsp. VI–VII.
Onobrychis viciaefolia Scop. III. subsp. sativa (Lam.) Thell. Vičenec ligrus setý.
Onobrychis viciifolia Scop. Vičenec ligrus.
Běžně pěstován jako pícní rostlina a obecně jako původní. P. Purkrábka, Hodonice,
Milíčovice atd. V–VII.
Položka: 1714 – Suchohrdly u Znojma, Purkrábka, 31. 05. 1950
Obr. 7. Kozinec bezlodyžný (Astragalus exscapus) – herbářová položka MZ č. 1709.
Fig. 7. Astragalus exscapus – herbarium item MZ 1709.
100
101
102
N 469*. Vicia articulata Hornem. Vikev článkovaná.
Původní z východního Středomoří; u nás často na písčitých úhorech zplaňující. DOSTÁL:
Znojemsko. OBORNY: Pěstuje se hojně jako pícnina, sem tam přechodně zplaňuje, tak
u Znojma, vsi Dyje, Jaroslavic (1880). Dnes se nepěstuje. V–VII.
470. Vicia hirsuta (L.) S. F. Gr. Vikev chlupatá.
Na suchých lukách, úhorech a rumištích. Hojná. S. Hradiště, Kraví hora, Popice, Gránice, Únanov, Pavlice, Lančov, Starý Petřín, Bítov i jinde. V–VIII.
Položka: 1715 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1950
471. Vicia tetrasperma (L.) Schreb. Vikev čtyřsemenná.
Na suchých travnatých místech, písčinách a úhorech. Hojná. SP. Znojmo, Starý Šaldorf,
Hradiště, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Jevišovice, Milíčovice, Lančov,
Zálesí. V–VII (IX–X).
Položka: 1716 – Lančov, louka, 11. 07. 1950
472. Vicia pisiformis L. Vikev hrachovitá.
Ve stinných lesích. Roztroušeně. S. Gránice, Býčí skála, Dolina u Plavče, Lapikus,
Suchohrdly, Purkrábka, Švýcarské údolí, Lančov, Bítov. OBORNY: Lukov, ves Dyje,
hojná v údolí Jevišovky. V–VIII.
Položka: 1717 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950
473. Vicia dumetorum L. Vikev křovištní.
Ve světlých lesích a houštinách. Roztroušeně. S. Horní Leska, Hluboké Mašůvky
– Plaveč, Purkrábka. OBORNY: lesy kol Lukova a Vranova. VI–VIII.
Položka: 1718 – Purkrábka, 22. 08. 1950
474. Vicia cassubica L. Vikev kašubská.
Na výslunných keřnatých stráních. Velmi řídce. P. Derflice – Načeratice pontické kopce. OBORNY: Lukov, na cestě z Podmolí k Devíti mlýnům. HIMMELBAUR: Nový Hrádek.
VI–VII.
475. Vicia silvatica L. Vikev lesní.
Vicia sylvatica L. Vikev lesní.
Ve vlhkých lesích. Dosti hojná. S. Olbramkostel, Smoha, Lančov. OBORNY: hojná v lesích
u Jevišovic a Vranova, Bítov, Šumná, údolí Únanovského potoka. VI–VIII.
Položka: 1719 – Lančov, 18. 06. 1950
Obr. 8. Ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) – část herbářové položky MZ č. 1837.
Fig. 8. Hibiscus trionum – part of herbarium item MZ 1837.
103
476. Vicia cracca L. I. subsp. vulgaris Gaud. Vikev ptačí obyčejná.
Vicia cracca L. Vikev ptačí.
Na vlhkých loukách, úhorech, ve světlých lesích. Hojně rozšířena až obecná. S.
VI–VIII.
Položka: 1721 – Hradiště, 11. 06. 1950 – Vicia tenuifolia, rev. V. Grulich
Pozn.: Vikev ptačí roste na Znojemsku běžně, Drlíkova poznámka o hojném výskytu je na místě.
Vicia cracca L. II. subsp. tenuifolia (Roth) Gaud. Vikev ptačí tenkolistá.
Vicia tenuifolia Roth. Vikev tenkolistá.
Na lukách, polích, ve světlých lesích. Dosti hojná. S. Gránice, Hradiště, Býčí skála,
Načeratice, Stošíkovice, Jevišovice, Lesná. VI–VIII.
Položky: /1721 – Hradiště, 11. 06. 1950 – ut Vicia cracca subsp. vulgaris, rev. V. Grulich/
1722 – Znojmo, Gránice, 27. 05. 1951
N 477. Vicia villosa Roth I. subsp. euvillosa Cav. Vikev huňatá pravá.
Vicia villosa Roth. Vikev huňatá.
V obilí a na výslunných stráních, vesměs zplanělá nebo jako píce pěstovaná. Hradiště,
Plaveč, Jevišovice. OBORNY: údolí Dyje od Znojma dolů, okolí Hnanic, Havraníků
a Devíti mlýnů. VI–VIII.
Položky: 1720 A – Jevišovice, na poli pod zámkem, 13. 06. 1951
1720 B – Hradiště, 04. 11. 1953
478. Vicia grandiflora Scop. I. subsp. sordida (W. K.) Dost.
Vikev velkokvětá špinavá.
Vicia grandiflora Scop. Vikev velkokvětá.
Na úhorech a pastvinách. Vzácná. P. Načeratice u cesty k Šibeničníku. OBORNY: Jaroslavice, Podmolí (1879). V–VI.
Položka: 1723 – Oblekovice – Načeratice, u cesty k Šibeničníku, 31. 05. 1951
479. Vicia lathyroides L. Vikev hrachorovitá.
Na pastvinách, úhorech a suchých loukách. Velmi roztroušeně. SP. Hradiště – pod
Eliáškem, Gránice pod klášterní zahradou. OBORNY: Šumná, suchá místa na lukách
mezi plovárnou a Trausnicí (?), Mločí údolí (?), Kuketaj (?). IV–VI.
Položka: 1724 – Hradiště, pod sv. Eliáškem, 16. 03. 1953
480. Vicia sativa L. I. subsp. angustifolia (L.) Gaud. Vikev setá úzkolistá.
Vicia angustifolia L. Vikev úzkolistá.
Na pastvinách a úhorech. Ojediněle. S. Lukov úhory. OBORNY: na vlhkých lukách
u Šumné. V–VI.
Položka: 1725 – Lukov, úhory, 29. 05. 1951
104
N Vicia sativa L. II. subsp. obovata (Ser.) Gaud. Vikev setá obvejčitá.
Vicia sativa L. Vikev setá.
Původní ze Středomoří. U nás někdy pěstována a často zplaňující na úhorech a polích.
Smoha, Vranovská Ves. IV–VI.
Položka: 1726 – Vranovská Ves, seg., 02. 06. 1950
481. Vicia sepium L. Vikev plotní.
Na lukách, mezích, ve světlejších lesích a v příkopech. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Citonice, Čertův mlýn u Mašovic, Lančov atd. V–VII.
Položka: 1728 – Citonice, 09. 05. 1950
482. Vicia pannonica Cr. I. subsp. typica (Beck) Dost. Vikev panonská pravá.
Vicia pannonica Crantz subsp. pannonica. Vikev panonská pravá.
Jako plevel v obilí, na mezích a náspech zdivočelá. Ojediněle. P. Hradiště, Derflice
– Načeratice, Znojmo – Starý Šaldorf. OBORNY: ojediněle údolí Dyje u Znojma (1880),
Suchohrdly, Městský lesík (?). IV–VI.
Položky: 1729 – Derflice, výhony, 05. 06. 1951 – Vicia pannonica subsp. striata, rev. V. Grulich
/1730 – Hradiště, 08. 06. 1950 – ut Vicia pannonica subsp. striata, rev. V. Grulich/
Pozn.: Je zajímavé, že Drlík v herbářových dokladech vzájemně zaměnil oba poddruhy vikve panonské, nápadně odlišné barvou květů – subsp. pannonica kvete bledožlutě, zatímco subsp. striata
kalně nachově. V okolí Znojma se oba poddruhy vyskytují přibližně stejně hojně doposud.
Vicia pannonica Cr. II. subsp. striata (M. Bieb.) Hay. Vikev panonská žíhaná.
Vicia pannonica subsp. striata (M. Bieb.) Nyman. Vikev panonská žíhaná.
Na mezích a jako plevel v obilí. Ojediněle. P. Suchohrdly. IV–VI.
Položky: /1729 – Derflice, výhony, 05. 06. 1951 – ut Vicia pannonica subsp. typica, rev. V. Grulich/
1730 – Hradiště, 08. 06. 1950 – Vicia pannonica subsp. pannonica, rev. V. Grulich
Pozn.: Viz předešlá poznámka.
N 483. Vicia faba L. Vikev bob.
Původní ze Středomoří, odedávna pěstován jako pícnina a často zplaňující. Kuchařovice. V–VII.
Položka: 1731 – Kuchařovice, 26. 05. 1951
Vicia lutea L. Vikev žlutá.
Položka: 1727 – Šumná, Šimperk – rybník, mladý les k dráze, 12. 08. 1954, rev. V. Řehořek
N 484. Lens culinaris Med. Čočka kuchyňská.
Prastará kulturní rostlina, původní z východního Středomoří a Střední Asie. Hradiště,
Smoha. V–VII.
Položka: 1732 – Hradiště, 08. 06. 1950
105
N Lathyrus sativus L. Hrachor setý.
Původní z Přední Asie. U nás vzácně pěstován. DOSTÁL: dodnes v již. MS, na Znojemsku. Dnes se nepěstuje.
485. Lathyrus hirsutus L. Hrachor chlupatý.
Na slanistých půdách. Roztroušeně. P. Slaniska: Strachotice, Načeratice, Derflice,
Vrbovec. Pro Znojemsko nový druh. DOSTÁL neuvádí slanisté půdy jako naleziště.
VI–VIII.
Položka: 1733 – Strachotice, 25. 07. 1951
Pozn.: Hrachor chlupatý byl pozorován na úhoru západně od Hnanic ještě v 90. letech 20. století
(GRULICH 1997).
486. Lathyrus silvester L. I. subsp. platyphyllus (Retz.) Dost. Hrachor lesní pravý.
Lathyrus sylvestris L. Hrachor lesní.
V lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Býčí skála, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky,
Smoha, Lančov, Bítov. OBORNY: Ledové sluje, Jevišovice. VII–VIII.
Položka: 1734 – Lančov, arv., 10. 07. 1950
Lathyrus silvester L. II. subsp. latifolius (L.) Hegi. Hrachor lesní širolistý.
Lathyrus latifolius L. Hrachor širolistý.
Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Načeratický kopec – svah ke Kateřinskému
dvoru, Znojmo – Starý Šaldorf, rybník Jankovec, Horní Dunajovice, Smoha, Šumná.
OBORNY: řídce Hrušovany. VI–VIII.
Položka: 1735 – Načeratice – Dyje, křoví od střelnice, 31. 05. 1951
487. Lathyrus tuberosus L. Hrachor hlíznatý.
Na polích a úhorech. Hojně rozšířen. P. Kraví hora, Gránice, Derflice, Načeratice, Vrbovec, Hluboké Mašůvky, Výrovice, Jevišovice i jinde. VI–VII.
Položka: 1736 – Sedlešovice, Kraví hora, arv., 09. 06. 1950
N 488. Lathyrus aphaca L. Hrachor pačočkový.
Původní z Přední Asie. U nás jako plevel ojediněle zplanělý. P. Derflice (1951). HIMGránice, železniční násep (1917), DOSTÁL: Podyjí. V–VII.
MELBAUR:
Položka: 1737 – Derflice, pole, 05. 05. 1951
N 489*. Lathyrus clymenum L. s. l. I. subsp. euclymenum Briq.
Hrachor popínavý pravý.
Lathyrus clymenun L. Hrachor popínavý.
Původní ze Středomoří; u nás ojediněle zplaňující (DOSTÁL: již. Morava). V–VI.
106
490. Lathyrus pratensis L. Hrachor luční.
Na lukách. Hojný. SP. Popice, Načeratice, Vranov, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky,
Bojanovice, Lesná, Zálesí, Bítov, Podhradí i jinde. VI–VII.
Položka: 1738 – Popice, Louka pod Suchým kopcem u Popic, 10. 06. 1950
491*. Lathyrus paluster L. Hrachor bahenní.
Na bažinatých lukách. Vzácně. P. OBORNY: v železničních příkopech mezi Hrušovany
a Novosedly, bažinaté louky mezi dvorem Trabingerovým a silnicí Hrabětice – Hevlín.
VI–VIII.
492. Lathyrus vernus (L.) Bernh. Hrachor lecha.
V listnatých lesích a křovinách. Obecný. S. Hradiště, Gránice, Trausnice, Bojanovice,
Šumná, Zálesí, Bítov, Hója u Božic. IV–V.
Položka: 1739 – Popice, Býčí skála, křoví, 16. 04. 1951
493. Lathyrus niger (L.) Bernh. Hrachor černý.
Ve světlých hájích. Dosti hojný. S. Kraví hora, Trausnice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice,
Dolina u Plavče, Purkrábka, Mikulovice – Koráb, Olbramkostel, Šumná, Pavlice, Smoha.
Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: Devět mlýnů, ves Dyje (?), Hnánice, Lukov. V–VII.
Položka: 1740 – Sedlešovice, Kraví hora, 20. 05. 1950
494*. Lathyrus pannonicus (Kram.) Garcke II. subsp. versicolor (Gmel.) Janch.
Hrachor panonský různobarvý.
Lathyrus pannonicus subsp. collinus (Ortmann) Soó. Hrachor panonský chlumní.
Na výslunných stepních stráních. Ojediněle. OBORNY: Purkrábka u Těšetic. IV–VI.
Pozn.: Ojedinělý údaj z jihozápadní části Moravy nebyl od konce 19. století zřejmě ověřen. Na stejné
lokalitě se vyskytuje i hlaváček jarní, který na jižní Moravě často provází podobný typ stanovišť.
495. Lathyrus montanus Bernh. Hrachor horský.
Lathyrus linifolius (Reichard) Bässler. Hrachor horský.
Ve světlých lesích a na lesních lukách. Vzácný. S. Šumná, železniční násep mezi Šumnou a Štítarskou silnicí. Dosud na Znojemsku neuváděn. IV–VI.
Položka: 1741 – Šumná, železniční násep pod hájenkou ke Grešlovému Mýtu, 04. 05. 1953
Pozn.: Doložený sekundární výskyt subatlantského druh, který se přirozeně v České republice
vyskytuje převážně v severních a západních Čechách (SLAVÍK 1998). V publikované mapce tato
lokalita není podchycena.
N 496. Pisum sativum L. s. l. I. subsp. arvense (L.) A. Gr. Hrách setý peluška.
Pisum sativum L. Hrách setý.
Jak plevel v polích, někdy setý ve směsce (peluška). Znojmo – Kuchařovice. OBORNY:
Jaroslavice, Strachotice, ves Dyje. V–VI.
Položka: 1742 – Starý Šaldorf – Dobšice, na polích u řeky Dyje, 01. 07. 1953
107
N Pisum sativum L. s. l. II. subsp. hortense (Neilr.) A. Gr. Hrách setý zahradní.
Pisum sativum L. Hrách setý.
Do tohoto plemene patří naše pěstované hrachy. V–VII.
Položka: 1743 – Znojmo, seg., 12. 05. 1950
N 497. Phaseolus vulgaris L. Fazole obyčejná.
Phaseolus vulgaris L. Fazol obecný.
Původní z tropické Ameriky. U nás pěstován jako zelenina a ojediněle zplaňující.
VI–VIII.
Položka: 1744 – Znojmo, seg., 07. 07. 1950
N 498*. Glycine soja (L.) Sieb. Zucc. Soja luštinatá.
Glycine max (L.) Merrill. Sója luštinatá.
Původní z východní Asie. U nás místy kdysi pěstována, dnes se pěstování obnovuje.
VII–VIII.
Čeleď 57. Platanaceae. Platanovité.
N 499. Platanus orientalis L. Platan východní.
Původní z jihovýchodní Evropy a západní Asie. U nás často pěstován ve stromořadích
a parcích. Znojmo – Mansberk, Trausnice, Plaveč – Bažantnice (4 obrovské stromy). V.
Položka: 1745 – Popice, alej v Trausnickém údolí, 17. 08. 1950 – Platanus occidentalis, rev. V.
Řehořek
Čeleď 58. Juglandaceae. Ořešákovité.
N 500. Juglans regia L. Ořešák královský.
Původní v jihovýchodní Evropě a v západní Asii. U nás hojně pěstován v teplejších
krajích jako ovocný strom. IV–V, plody IX–X.
Položka: 1746 – Derflice, 02. 05. 1951
N 501*. Juglans nigra L. Ořešák černý.
Původní ze Severní Ameriky, u nás někdy sázený v parcích, na jižní Moravě v lesních
kulturách. Gránice (1 strom), lužní háj mezi Božicemi a Hrušovany. V, plody X.
Čeleď 59. Betulaceae. Břízovité.
502. Carpinus betulus L. Habr obecný.
Ve smíšených listnatých hájích. Obecný. S. Trausnice, Mločí údolí, Plaveč, Jevišovice,
Šumná, Smoha atd. IV–V, plody X.
Položka: 1747 – Hradiště, Mločí údolí, 25. 04. 1951
108
503. Corylus avellana L. Líska obecná.
Ve světlých listnatých hájích a v křovinách. Hojná. S. III–IV, plody VIII–X.
Položky: 1748 – Popice, Trausnice, 23. 03. 1951
1749 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951
N 504. Corylus colurna L. Líska turecká.
Původní z jižní Evropy. U nás pěstována v parcích a stromořadích. Trausnice. III–IV,
plody IX–X.
505. Betula pendula Roth. Bříza bělokorá.
V listnatých a jehličnatých lesích. Roztroušená až hojná. S. Ve všech lesích. IV–V.
Položka: 1750 – Sedlešovice, Kraví hora, 19. 04. 1951
506. Alnus glutinosa (L.) Gaertn. Olše lepkavá.
V zaplavovaných hájích, bažinách a kolem toků. Hojná. S. II–IV.
Položka: 1751 – Znojmo, Gránice, 11. 03. 1951
507. Alnus incana (L.) Moench. Olše šedá.
V luhových hájích a podél toků. Řídká. S. Leska, Gránický les, Bojanovice. OBORNY:
Zápověďu Jevišovic. III–IV.
Položka: 1752 – Znojmo, horní Leska, 09. 02. 1952
Čeleď 60. Fagaceae. Bukovité.
508. Fagus silvatica L. Buk lesní.
Fagus sylvatica L. Buk lesní.
V podhorských listnatých lesech, jinde vysazován. S. Velmi řídce vysazován. Plaveč
– Bažantnice, Jevišovice u zámku, Kravsko, Gránice i jinde. IV–V, plody X.
Položka: 1753 – Znojmo, Gránice, 08. 05. 1951
N 509. Castanea sativa Mill. Kaštanovník jedlý.
U nás jen vysazovaný jako jednotlivé stromy. Znojmo – údolí Dyje u plovárny.
VI–VII.
Položka: 1754 – Popice, Trausnice, u plovárny, 26. 09. 1950
N 510. Quercus rubra L. Dub červený.
Původní ze Severní Ameriky, u nás hojně v parcích i lesních kulturách vysazovaný.
Trausnice, Městský lesík, Hradišťský les, Mločí údolí, Šumná, Kravsko, Citonice,
Božice i jinde. V–VI.
Položka: 1755 – Popice, Trausnice, 24. 04. 1953
109
511. Quercus cerris L. Dub cer.
V pahorkatině tvoří cerové nebo smíšené řídké doubravy. P. Znojmo sad, Nesachleby.
OBORNY: Peclberk – křovisko více než 100 kusů (zůstalo několik jedinců). Jako strom
v háji Hója mezi Božicemi a Hrušovany. V–VI.
Položka: 1756 – Popice, Trausnice, 06. 07. 1950 – Quercus. cerris + Q. robur, rev. V. Grulich
512. Quercus pubescens Willd. Dub šipák.
Na výslunných pahorcích. Roztroušeně. P. Suchohrdelský lesík, Gránický les, Mikulovice, Nesachleby. OBORNY: Purkrábka, Tvořihráz, Hnánice. IV–V.
Položka: 1757 – Mikulovice, okraj lesa u cesty, 24. 04. 1953
513. Quercus robur L. em. Simk. Dub letní (křemelák)
Hlavní součást doubrav v nížinách. Hojný. SP. V–VI.
Položky: /1756 – Popice, Trausnice, 06. 07. 1950 – ut Quercus cerris; Quercus cerris + Q. robur,
rev. V. Grulich/
1758 – Hradiště, 03. 05. 1951 – Quercus petraea, rev. V. Grulich
514. Quercus petraea (Mattusch.) Liebl. Dub zimní (drnák).
Na skalnatých půdách tvoří smíšené lesy. Hojně rozšířen. SP. V.
Položky: /1758 – Hradiště, 03. 05. 1951 – ut Quercus robur, rev. V. Grulich/
1759 – Hradiště, stráň, 13. 08. 1950
Čeleď 61. Salicaceae. Vrbovité.
515. Populus alba L. Topol bílý (linda).
V lesích podél řek vysazovaný, na jižní Moravě původní. Dosti hojný v lužních lesích
a podél Dyje a Jevišovky v území panonské květeny. S. Podél Dyje od Znojma dolů,
Gránice, Plaveč – Bažantnice. III–IV.
Položka: 1760 – Prosiměřice, sine dato
516. Populus tremula L. Topol osika.
V lesích, křovinách a luzích. Obecný. S. III–IV.
Položka: 1761 – Štítary, les, 26. 03. 1951
517. Populus nigra L. Topol černý.
V poříčí velkých toků, jinak v lesích a luzích. Hojný. P. Leska u Dobšic (památný
strom), Plaveč – Bažantnice (obrovské stromy), Hója u Božic aj. Ve formě pyramidata
(topol vlašský): Kravsko, Znojmo. III–IV.
Položka: 1762 – Dobšice, Leska k Dobšicím, památný strom, 28. 05. 1952
110
518. Salix fragilis L. Vrba křehká.
Podél toků a ve vlhkých křovinách. Hojná. S. III–IV.
Položka: 1763 – Popice, Trausnice, 25. 04. 1951
519. Salix triandra L. Vrba trojmužná.
V pobřežních houštinách. Dosti hojně rozšířena. S. Trausnice, ves Dyje, údolí Plenkovického potoka atd. IV–VI (X).
Položka: 1764 – Popice, Trausnice, 30. 04. 1951
520. Salix alba L. Vrba bílá.
Na březích a vlhkých lukách. Hojná. S. Leska, Derflice atd. IV–V.
Položka: 1765 – Derflice, 09. 05. 1951
X Salix rubens Schrank = Salix alba × fragilis. Vrba červenavá.
Salix × rubens Schrank = Salix alba × S. fragilis. Vrba červenavá.
Často pěstovaný, zřídka planě rostoucí kříženec (DOSTÁL). OBORNY: Hrušovany, v území
Hója mezi Hrušovany a Božicemi.
N 521. Salix babylonica L. Vrba babylonská.
Původní ve východní Asii, ale již dávno u nás pěstována v parcích a hřbitovech pod
jménem „vrba smuteční“. Trausnice. IV–V.
Položka: 1766 – Popice, Trausnice před plovárnou, 30. 04. 1951
522. Salix cinerea L. Vrba popelavá.
Na březích, u příkopů a na vlhkých lukách. Hojná. S. Kateřinský dvůr, Leska atd.
III–IV.
Položka: 1767 – Sedlešovice, Kraví hora, 06. 05. 1953
X Salix pontederana Willd. = Salix cinerea × purpurea. Vrba Pontederova.
Salix × pontederana Willd. = Salix cinerea × S. purpurea. Vrba Pontederova.
Ojediněle. Popický žleb.
Položka: 1768 – Popice, Popický žleb blízko Trausnic, 12. 05. 1951
523. Salix caprea L. Vrba jíva.
Podél toků, u příkopů, v lesích a na skalách. Obecná. S. III–V.
Položka: 1769 – Hradiště, údolí k Andělskému mlýnu, 29. 03. 1951
524. Salix aurita L. Vrba ušatá.
Ve vlhkých lesích a na vlhkých lukách. Ojediněle(?). S. OBORNY: Gránice. IV–V.
Položka: 1770 – Popice, údolí za Býčí skálou, 26. 04. 1953 – S. aurita + Salix sp., rev. J. Koblížek
111
X Salix capreola Kern. = Salix aurita × caprea. Vrba jívovitá.
Salix × capreola Kern. = Salix aurita × S. caprea Heg. Vrba jívovitá.
OBORNY: jedna samčí rostlina v rokli na cestě z Lukova do Hardeku (1880).
525*. Salix repens L. Vrba plazivá.
Na bažinách, slatinách a mokrých lukách. Vzácně. S. OBORNY: okolo Hrušovan.
HIMMELBAUR: Čížov. IV–V.
Pozn.: Starší autoři zřejmě neodlišovali vrbu rozmarýnolistou (Salix rosmarinifolia L.), k níž se
vztahují i ojedinělé nálezy z nedávné doby, např. na slatinné louce pod Ledovými slujemi u Vranova
(cf. GRULICH 1997).
526. Salix viminalis L. Vrba košařská.
Salix viminalis L. Vrba košíkářská.
Na březích a zaplavovaných půdách. Roztroušeně. S. Tasovice, Šumná – Šimperk, Přímětice. OBORNY: Hodonice, Znojmo, Devět mlýnů. III–V.
Položka: 1771 – Tasovice, břeh Dyje u mostu, 25. 03. 1951
527. Salix purpurea L. Vrba červenice.
Podél potoků a na vlhkých loukách. Hojná. S. Břeh Dyje u vsi Dyje. IV.
Položka: 1772 – Dyje, břeh řeky mezi vsí a lomem, 25. 03. 1951
Čeleď 62. Geraniaceae. Kakostovité.
N 528*. Pelargonium Burm. Pelargonie.
Pěstované druhy pocházejí z různých kříženců.
529. Geranium phaeum L. Kakost hnědočervený.
Na vlhčích lukách a v lesních křovinách. Roztroušeně. S. Trausnice, Býčí skála, Lančov.
OBORNY: údolí Dyje u Vranova, Nový Hrádek, Devět mlýnů, v lese Pavlice – Šumná
hojně. V–IX.
Položka: 1773 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
530. Geranium pratense L. Kakost luční.
Na lukách. Hojný. S. Kraví hora, Trausnice, Přímětice, Stošíkovice, Horní Břečkov,
Starý Petřín, Lančov, Zálesí (s bílými květy), Podhradí. VI–IX.
Položka: 1774 – Sedlešovice, Kraví hora, louka, 09. 06. 1950
112
531. Geranium palustre L. Kakost bahenní.
Na vlhkých lukách. Vzácně. S. Švýcarské údolí, Gránice. VI–IX.
Položka: 1775 – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950
Pozn.: Kakost bahenní je na jihozápadní Moravě vzácný. Oborny jej vůbec neznal a výslovně
uvádí jeho absenci (OBORNY 1883–1886). Dnes je známo více lokalit (cf. GRULICH, CHYTRÝ 1993,
GRULICH 1997).
532. Geranium sanguineum L. Kakost krvavý.
Na křovinatých stráních. Dosti hojný. P. Kraví hora, Trausnice, Býčí skála, Popice, Tasovice, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky. OBORNY: údolí Dyje od Bítova do Tasovic
hojně i na výšinách kolem. LAUS: Jevišovice. V–IX.
Položka: 1776 – Popice, Trausnice, 1950
N 533. Geranium pyrenaicum Burm. Kakost pyrenejský.
Původní ze západní Evropy, u nás zplaňující. Hojný. SP. Znojmo, Sedlešovice, ves Dyje
– Dobšice, Hodonice, Plaveč – Výrovice, Jevišovice. OBORNY: u Vranova, Hrušovan.
V–X.
Položka: 1777 – Hodonice, 12. 05. 1950
534. Geranium dissectum Jusl. Kakost dlanitosečný.
Na úhorech a pustých místech. Řídký. S. Derflice – Načeratice, Hodonice, Jevišovice,
Vranov. OBORNY: údolí Lesky (?). V–X.
Položka: 1778 – Vranov nad Dyjí, přehrada pod dětským domovem, 01. 06. 1952
535. Geranium columbinum L. Kakost holubičí.
Na výslunných stráních a úhorech. Dosti hojný. P. OBORNY: rozšířen v jižní části Znojemska. V–VII.
Položka: 1779 – Bítov, Baba u Bítova, 25. 05. 1954 – Geranium divaricatum, rev. V. Grulich
Pozn.: Kakost holubičí se dosud roztroušeně na Znojemsku vyskytuje; ačkoli je Drlíkem doložen
chybně determinovanou položkou, celková charakteristika výskytu je vcelku výstižná.
536. Geranium pusillum L. Kakost nízký.
Na pastvinách a úhorech. Obecný. P. Znojmo, Mašovice, Horní Dunajovice atd.
V–X.
Položky: 1780 A – Znojmo, 1950
1780 B – Mašovice, 30. 06. 1951
537*. Geranium divaricatum Ehrh. Kakost rozkladitý.
Na křovinatých a kamenitých stráních. P. OBORNY: roztroušeně v údolí Dyje u Znojma
a zvláště v okolí města. Marně po něm již delší dobu pátrám. V–VII.
113
Položka: /1779 – Bítov, Baba u Bítova, 25. 05. 1954 – ut Geranium columbinum, rev. V. Grulich/
Pozn.: Z Drlíkovy poznámky vyplývá, že o přítomnosti vzácného kakostu rozkladitého měl informace, ale nepodařilo se mu jej rozlišit. Herbářový doklad, který se k tomuto druhu vztahuje, určil jako
mnohem hojnější a ekologicky zcela odlišné G. columbinum. V současné době je G. divaricatum
na Znojemsku známo jen ze dvou lokalit v NP Podyjí (GRULICH 1997), a rovněž z lokality, odkud
pochází Drlíkův doklad (2002, A. Reiter).
538. Geranium robertianum L. Kakost smrdutý.
V křoviscích, lesích, na zdech a pustých místech. Obecný. SP. V–X.
Položka: 1781 – Znojmo, 1950
539. Erodium cicutarium (L.) l’Hér. Pumpava rozpuková.
Jako plevel v polích, na úhorech, podél cest. Obecná. SP. IV–VIII.
Položka: 1782 – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950
Čeleď 63. Oxalidaceae. Šťavelovité.
540. Oxalis acetosella L. Šťavel kyselý.
Ve stinných lesích. Dosti hojný. S. Šumná, Kravsko, Bojanovice, Pavlice, Švýcarské
údolí, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí. IV–VI.
Položka: 1783 – Šumná, silv., 1950
541. Oxalis stricta L. Šťavel tuhý.
Oxalis fontana Bunge. Šťavel evropský.
Na stinných obdělávaných půdách. Roztroušeně. SP. Trausnice, Kraví hora, Plaveč,
Horní Dunajovice, Načeratice, Borotice. V letech 1880 rostl pouze v sadech města
Znojma a u Hrušovan (OBORNY). VI–X.
Položka: 1784 – Jaroslavice, ar., 14. 09. 1950
Pozn.: Nejběžnější druh žlutých šťavelů na jižní Moravě se složitou synonymikou. K originální Drlíkově položce se později dostala další schéda, která druh označuje jako šťavel Dillenův, Xanthoxalis
dillenii (Jacq.) Holub. Kdo tuto revizi provedl, není jasné, je možné, že šlo o nesprávně pochopenou
synonymiku. Šťavel Dillenův (Oxalis dillenii Jacq. ) byl na Znojemsku zjištěn vzácně taktéž (GRULICH
1997), Drlíkem sebrané rostliny však představují druh Oxalis fontana.
Oxalis corniculata L. Šťavel růžkatý.
DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY: 1879 také v sadech města Znojma. VI–IX.
Čeleď 65. Linaceae. Lnovité.
542. Linum catharticum L. Len počistivý.
Na lukách, pastvinách, náplavech. Hojný. S. Kraví hora, Gránice, Oblekovice, Hodonice,
Únanov, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Výrovice, Koráb. VI–VIII.
Položka: 1785 – Lančov, louka, 18. 07. 1950
114
Linum flavum L. Len žlutý.
Na výslunných svazích. OBORNY: na okraji jednoho pole nad Vranovem vzácně (dr. Salomon před r. 1880). VI–VII.
543. Linum tenuifolium L. Len tenkolistý.
Na suchých stepích. Velmi řídce. Únanov na Špilberku. P. OBORNY: Leska (?), Znojmo
– Suchohrdly (?), Znojmo – Kuchařovice (?), železniční násep u Dobšic. VI–VII.
Položka: 1786 – Únanov, pont. svahy, 07. 07. 1953
544*. Linum austriacum L. Len rakouský.
Na výslunných stráních. Roztroušeně kol Znojma (HIMMELBAUR). OBORNY: Hradiště
(?), údolí Lesky na cestě do Suchohrdel (?) a na Kuchařovické cestě (?), u Louky (?)
a Ratišovic. V–VII.
Položka: /1787 A – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 – ut Linum usitatissimum, rev. V. Grulich/
Pozn.: Podle současných terénních zkušeností s lnem rakouským nejen ze Znojemska, ale z celé
jižní Moravy, se zdá, že zde roste pouze druhotně. Body signalizující přirozený výskyt tohoto druhu
mimo jiné i u Znojma v publikovaném kartogramu (SLAVÍK 1998) i charakteristika výskytu v Květeně
ČR (HROUDA in Květena ČR 5) jsou diskutabilní.
N 545. Linum usitatissimum L. Len užitkový.
Linum usitatissimum L. Len setý.
Původní snad z Přední Asie; u nás od pradávna pěstován a často zplaňující. Na Znojemsku se kdysi pěstoval na Vranovsku. Zplanělý: Kraví hora, Olbramkostel. VI–VIII.
Položky: 1787 A – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 – Linum austriacum, rev. V. Grulich
1787 B – Olbramkostel, na mezi mezi tratí a cestou od nádraží, 08. 07. 1952
Čeleď 67. Rutaceae. Routovité.
546. Dictamnus albus L. Třemdava bílá.
Ve světlých hájích a křovinách, na zarostlých skalách. Dosti hojná. P. Hradiště, Mločí
údolí, Býčí skála, Nesachleby, Kateřinský dvůr, Lapikus, Purkrábka, Koráb. OBORNY:
Lukov. V–VI.
Položka: 1788 – Hradiště, 16. 05. 1950
Čeleď 68. Simaroubaceae. Simarubovité.
N 547. Ailanthus glandulosa Desf. Pajasan žláznatý.
Ailanthus altissima (Mill.) Swingle. Pajasan žláznatý.
Původní z Číny, u nás často v parcích a stromořadích pěstován. Znojmo Leska, Šumná.
VII.
Položka: 1789 – Znojmo, Leska, 03. 06. 1954
115
Čeleď 69. Polygalaceae. Vítodovité.
548. Polygala major Jacq. Vítod větší.
Na suchých výslunných stráních. Roztroušeně. P. Rudlice. OBORNY: Purkrábka, Hnánice,
Šatov, Mašovice, Lukov, Čížov, Býčí skála, u Jevišovic. VII–VIII.
Položka: 1790 – Rudlice, lesní cesta od mlýna do Zápovědi, 31. 05. 1952
549. Polygala comosa Schkuhr. Vítod chocholatý.
Na sušších lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. S. Citonice – Smoha, Kraví hora,
Lančov. OBORNY: Býčí skála, Lukov, Čížov, Nesachleby, Mašovice. V–VII.
Položky: 1791 A – Sedlešovice, Kraví hora, 02. 06. 1951
1791 B – Citonice, Smoha na cestě, 01. 06. 1951
550. Polygala vulgaris L. I. subsp. euvulgaris Syme. Vítod obyčejný pravý.
Polygala vulgaris L. Vítod obecný.
Na lesních lukách, mýtinách a ve vřesovištích. Hojný. S. Popice, Plaveč, Bojanovice,
Koráb, Pavlice, Lukov, Lesná, Vranov. V–VIII.
Položka: 1792 – Lukov, 29. 05. 1951
Polygala vulgaris L. II. subsp. oxyptera (Rchb.) Maly. Vítod obyčejný ostrokřídlý.
Polygala multicaulis Tausch. Vítod ostrokřídlý.
Stanoviště jako předešlý. Roztroušeně. S. Gránice, Olbramkostel, Bojanovice, Lukov.
OBORNY: údolí Dyje u Znojma řídce, Purkrábka u Suchohrdel, Mašovice (Kopanina),
Podmolí, Nový Hrádek. V–VIII.
Položka: 1793 – Znojmo, Gránice, suchá stráň za vodojemem, 27. 05. 1951
Čeleď 70. Euphorbiaceae. Pryšcovité.
551. Mercurialis annua L. Bažanka roční.
Jako plevel v polích a na rumištích. Obecná. SP. Hradiště, Kraví hora, Plaveč atd.
V–X.
Položka: 1794 – Hradiště, pole, 06. 08. 1950
552. Mercurialis perennis L. Bažanka vytrvalá.
Ve vlhčích lesích. Hojná. S. Znojmo – podhradí, Gránice, Trausnice, Hluboké Mašůvky,
Olbramkostel, Hója u Božic, Šumná, Lančov, Zálesí, Bítov, Podhradí. IV–VI.
Položka: 1795 – Znojmo, Gránice, 1950
116
553. Mercurialis ovata Sternb. et Hoppe. Bažanka vejčitá.
Ve světlých lesích. Ojediněle. PS. Dyjská stráň proti elektrárně v Trausnicích, údolí
před Býčí skálou. OBORNY: Tasovice (?), HIMMELBAUR: ves Dyje (?). IV–V.
Položky: 1796 A – Popice, Trausnický mlýn – Býčí skála na cestě, 11. 04. 1951
1796 B – Popice, Trausnice, 26. 04. 1953
Pozn.: Bažanka vejčitá má na Znojemsku více lokalit (cf. GRULICH 1996b). Při výzkumu flóry v NP
Podyjí se Drlíkovu lokalitu podařilo ověřit – v tomto území patří k nejlépe prosperujícím.
N 554*. Ricinus communis L. Skočec obecný.
Původní z Afriky; u nás někdy pěstován. Znojmo v zahrádkách. VIII–X.
N 555. Euphorbia lathyris L. Pryšec skočcový.
Původní z jižní Evropy, u nás někdy pěstován a zřídka zplaňuje. Znojmo. VII–VIII.
Položka: 1797 – Znojmo, zahrady – částečně zplanělý, sine dato
556*. Euphorbia palustris L. Pryšec bahenní.
V bažinách. Velmi řídce. P. OBORNY: ojediněle kol Hevlína. HIMMELBAUR: Hrušovany,
ves Jevišovka. V–VI.
Pozn.: Pryšec bahenní má na jižní Moravě centrum výskytu v dolním Podyjí (CHRTEK, KŘÍSA in
Květena ČR 3). I recentně je znám z příkopů u trati Jevišovka – Hrušovany (2004, V. Grulich) a od
Hevlína (koncem 90. let 20. století, V. Grulich a L. Reiterová).
557. Euphorbia polychroma Kern. Pryšec mnohobarvý.
Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Kraví hora, Nesachleby, Purkrábka,
Lapikus, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Jevišovky, Hluboké Mašůvky, Plaveč, údolí
Dyje od Vranova. V–VI.
Položka: 1798 – Hradiště, 05. 1950
558. Euphorbia dulcis L. Pryšec sladký.
V humosních lesích a luzích. Hojný. SP. Gránice, Trausnice, Hradiště, Plaveč, Horní
Dunajovice, Olbramkostel – Šimperk, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Podhradí.
OBORNY: Ledové sluje, údolí Dyje u Vranova, údolí Jevišovky do Tvořihráze, Hluboké
Mašůvky, Purkrábka, Citonice, Bezkov, Lukov, Hnánice. V–VI.
Položka: 1799 – Znojmo, Gránice, 1950
559. Euphorbia angulata Jacq. Pryšec hranatý.
Ve stinných lesích a v křovinách. Velmi roztroušeně. SP. Znojmo, Hluboké Mašůvky,
Bojanovická pila. OBORNY: Lukov, Čížov, lesy Olbramkostel – Šimperk (?), Purkrábka
a Smoha (?). V–VI.
Položka: 1800 – Znojmo, 1950
Pozn.: Drlíkovy údaje doplňují rozšíření vzácného druhu české květeny. I recentně má v NP Podyjí
dosti velký počet lokalit (GRULICH 1997).
117
560. Euphorbia platyphyllos L. Pryšec plocholistý.
Ve světlých křovinách, v příkopech a podél cest. Roztroušeně. P. Načeratice, Derflice,
Strachotice, Borotice, Stošíkovice, OBORNY: Hodonice. VI–VIII.
Položky: 1801 A – Strachotice, slatinka, 18. 07. 1951
1801 B – Borotice, příkop, 24. 06. 1950
1801 C – Derflice – Tasovice, 19. 08. 1950
561. Euphorbia helioscopia L. Pryšec kolovratec.
Jako plevel v polích, zahradách a na rumištích. Obecný. PS. Znojmo, Sedlešovice, Tasovice, Lechovice, Oleksovice, Přímětice, Mramotice, Únanov, Plaveč, Horní Dunajovice,
Mašovice, Bezkov atd. IV–X.
Položka: 1802 – Znojmo, pole, 1950
562*. Euphorbia salicifolia Host. Pryšec vrbolistý.
Ve výslunných křovinách. Vzácný. P. HIMMELBAUR: ves Jevišovka, Hrušovany (1918).
V–VI.
Pozn.: Údaje jsou pravděpodobně postaveny na mylné determinaci. Doklady z těchto lokalit
v českých herbářích chybějí, lokality neuvádí ani poslední zpracování v Květeně (CHRTEK, KŘÍSA
in Květena ČR 3).
563. Euphorbia cyparissias L. Pryšec chvojka.
Na výslunných stráních, ve světlých lesích, podél cest. Obecný. PS. Hradiště, Kuchařovice atd. IV–VII.
Položka: 1803 – Kuchařovice, 07. 05. 1950
564. Euphorbia esula L. Pryšec obecný.
Na pastvinách, v houštinách, podle cest. Obecný. PS. Znojmo, Dobšice, Oblekovice,
Sedlešovice, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice atd. VI–VII.
Položka: 1804 – Znojmo, 1950 – Euphorbia virgata, rev. V. Grulich
Pozn.: Pryšec obecný i p. prutnatý se vyskytují na Znojemsku celkem běžně (GRULICH 1997), determinační záměna není v rozporu s výše uvedenou charakteristikou.
565. Euphorbia virgata W. K. Pryšec prutnatý.
Na výslunných stráních, v křovinách a podél cest. Dosti rozšířen. PS. Kraví hora, Popice, Derflice – Načeratice, Suchohrdly, Horní Dunajovice atd. V–VIII.
Položky: /1804 – Znojmo, 1950 – ut Euphorbia esula, rev. V. Grulich/
1805 – Vranov nad Dyjí, stráň u přehrady, 18. 05. 1953
566. Euphorbia falcata L. Pryšec srpovitý.
Jako plevel na polích. Dosti rozšířen. P. Znojmo – Kuchařovice, Hradiště, Kraví hora,
Únanov, Šumná. OBORNY: kol Hodonic a Tasovic. VI–IX.
Položka: 1806 – Hradiště, 17. 06. 1950
118
567. Euphorbia peplus L. Pryšec okrouhlý.
Jako plevel v polích a zahradách. Obecný. P. Znojmo, Horní Dunajovice atd. VI–X.
Položka: 1807 – Znojmo, Hrad, u brány, 12. 06. 1950
568. Euphorbia exigua L. Pryšec drobný.
Jako plevel v polích, na úhorech a pustých místech. Hojný. P. Znojmo – Kuchařovice,
Cínová hora, Leska, Přímětice, Únanov, Načeratice, Podmolí – Mašovice, Lančov.
OBORNY: Lukov, Vranov. V–X.
Položka: 1808 – Lančov, 04. 09. 1950
Čeleď 71. Callitrichaceae. Hvězdošovité.
Pozn: Určování hvězdošů není jednoduché a většinu sterilních rostlin není možno určit (viz jeden
z níže citovaných herbářových dokladů). Interpretace Drlíkových rukopisných údajů je navíc komplikována tím, že v literatuře, kterou používal, není uveden celkem hojně rozšířený druh Callitriche
cophocarpa Sendtn.
569. Callitriche palustris L. em. Druce. Hvězdoš bahenní.
Ve stojatých vodách. Dosti rozšířen. S. Kravsko, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky,
Plaveč, Tasovice, Šumná – Onšov, Zálesí. OBORNY: Plenkovice, Znojmo, Hodonice.
IV–X.
Položky: 1809 A – Kravsko, tůň na potoce za Kravskou továrnou směr Hluboké Mašůvky,
26. 04. 1952 – Callitriche sp. indet., rev. V. Grulich
1809 B – Tasovice, tůň u Tasovic u splavu, 26. 06. 1951 – Callitriche cf. hamulata, rev.
V. Grulich
570*. Callitriche stagnalis Scop. Hvězdoš kalužní.
Ve stojatých i tekoucích vodách. Ojediněle. S. Hrušovany, ves Jevišovka. V–X.
Čeleď 73. Buxaceae. Zimostrázovité.
N 571. Buxus sempervirens L. Zimostráz vždyzelený.
Původní v jižní Evropě, u nás běžně pěstován v zahrádkách. III–IV.
Položka: 1810 – ves Dyje, 05. 05. 1954
Čeleď 74. Staphyleaceae. Klokočovité.
572. Staphylea pinnata L. Klokoč zpeřený.
Na křovinatých stráních. Roztroušeně. P. Trausnice, Býčí skála. OBORNY: údolí Dyje
od Vranova po Znojmo, Lukov, údolí Jevišovky (?). V–VI.
119
Čeleď 75. Celastraceae. Jesencovité.
573. Euonymus europaea L. Brslen evropský.
V teplých lesích a křovinách a na křovinatých stráních. Hojně rozšířen. SP. Gránice,
Trausnice, Mločí údolí, Popický žleb, Lechovice – Stošíkovice, Krhovice, Hója u Božic,
Plaveč, Jevišovice, Kravsko, Smoha, Mašovice. V–VII.
Položka: 1811 – Znojmo, Gránice, 17. 05. 1950
574. Euonymus verrucosa Scop. Brslen bradavičnatý.
Ve světlých lesích a křovinách. Hojně rozšířen. P. Kraví hora, Trausnice, ves Dyje, Mločí
údolí, Popický žleb, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Výrovice, Koráb, Bojanovice, Jevišovice, Kravsko, Olbramkostel, Šumná, Smoha, Švýcarské údolí. V–VI.
Položka: 1812 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
Čeleď 76. Ilicaceae. Cesminovité.
N 575. Ilex aquifolium L. Cesmina ostrolistá.
Původní v jižní a západní Evropě. U nás v parcích často pěstována. Znojmo sady,
Jevišovice zámek. V–VI.
Čeleď 77. Impatientaceae. Netýkavkovité.
576. Impatiens noli-tangere L. Netýkavka nedůtklivá.
V listnatých lesích a pobřežních houštinách. Hojná. S. Mločí údolí, Lechovice, Plaveč,
Olbramkostel, Bítov, Starý Petřín, Podhradí. VII–IX.
Položka: 1813 – Plaveč, údolí, 27. 06. 1950
N 577*. Impatiens parviflora DC. Netýkavka malokvětá.
Původní z jižní Sibiře, u nás úplně zdomácnělá v lesích a houštinách. DOSTÁL: Dnes
již v celém území hojná. IV–IX.
Čeleď 79. Aesculaceae. Jírovcovité.
N 578. Aesculus hippocastanum L. Jírovec maďal.
Původní z jihovýchodní Evropy; u nás pěstován a často zplaňující. V.
Položka: 1814 – Znojmo, podhradí, 08. 05. 1951
N 579. Aesculus rubicunda Lois. Jírovec červený.
Neznámého původu, u nás se pěstuje ve stromořadích. Hradiště. V.
Položka: 1815 – Hradiště, 25. 05. 1951 – Aesculus × carnea, rev. V. Řehořek
120
Aesculus octandra Marshall. Jírovec žlutý.
Položka: 1816 – Plaveč, park, 04. 06. 1954
Čeleď 80. Aceraceae. Javorovité.
N 580. Acer negundo L. Javor jasanolistý.
Původní ze Severní Ameriky; u nás běžně se pěstuje a často zplaňuje. Znojmo, Kravsko,
Jevišovice, Hója. IV–V.
Položka: 1817 – Znojmo, Leska, u mostu k Příměticím, 22. 04. 1951
581. Acer tataricum L. Javor tatarský.
Ve světlých hájích. DOSTÁL: okolo Znojma v údolí Dyje jako samorostlý. V–VI.
Položka: 1818 – Kravsko, 26. 05. 1954
Pozn.: Není jasné, zdali Drlíkův sběr pochází z kulturní výsadby v obci, nebo z přírody. V současné
době se javor tatarský nepovažuje za původní druh květeny České republiky (KOBLÍŽEK in Květena
ČR 5).
582. Acer pseudoplatanus L. Javor klen.
V listnatých lesích. Hojný. S. Znojmo, Trausnice, Kravsko, Plaveč, Citonice. IV–V.
Položka: 1819 – Znojmo, podhradí, 1950
583. Acer platanoides L. Javor mléč.
V listnatých lesích. Hojný. S. Znojmo, Kravsko, Jevišovice, Hója. IV–V.
Položka: 1820 – Znojmo, pod hradem, 30. 06. 1951
584. Acer campestre L. Javor babyka.
Ve světlých lesích a výslunných křovinách. Obecný. S. Znojmo, Trausnice, Hradiště,
Smoha, Suchohrdly, Kravsko, Plaveč, Jevišovice, Hója atd. V.
Položka: 1821 – Popice, Trausnické údolí, 30. 06. 1951
Čeleď 81. Anacardiaceae. Ledvinovníkovité.
Rhus typhina L. Škumpa orobincová.
Položka: 1822 – Mramotice, mlýn, 25. 08. 1954
N 585. Cotinus coggygria Scop. Ruj vlasatá.
Původní z jižní Evropy, pěstuje se v zahradách a parcích. Plaveč, zámecký park.
V–VI.
Položka: 1823 – Plaveč, zámecká zahrada, 12. 06. 1952
121
Čeleď 82. Rhamnaceae. Řešetlákovité.
586. Frangula alnus Mill. Krušina olšová.
V lesích a křovinách. Roztroušeně. SP. Gránice, Pavlice – Olbramkostel atd. V–VI.
Položka: 1824 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950
587. Rhamnus cathartica L. Řešetlák počistivý.
Ve výslunných křovinách a světlých lesích. Dosti rozšířen. SP. Trausnice, Kraví hora,
Lapikus, Krhovice i jinde. V–VI.
Položka: 1825 – Popice, Trausnické údolí, svah pod Obří hlavou, 22. 05. 1951
Čeleď 83. Vitaceae. Révovité.
N 588. Parthenocissus quinquefolia (L.) Planch. Loubinec psí víno.
Původní ze Severní Ameriky; u nás pěstován ku krytí besídek a ojediněle zplaňuje.
Znojmo, Jevišovice. VI–VII.
Položka: 1826 – Znojmo, Na valech, 20. 07. 1951
N 589. Vitis vinifera L. II. subsp. sativa (DC.) Hegi. Réva vinná pěstovaná.
Vitis vinifera L. subsp. vinifera. Réva vinná pravá.
Původní z Přední Asie, pěstuje se na veliko v celé oblasti panonské květeny. V–VI.
Položka: 1827 – Hradiště, 10. 06. 1950
Čeleď 84. Tiliaceae. Lípovité.
590. Tilia cordata Mill. Lípa sdrčitá.
Ve světlých hájích. Hojně rozšířena po celém území. V–VII.
Položka: 1828 – Hradiště, 29. 06. 1950
591. Tilia platyphyllos Scop. II. subsp. grandifolia (Ehrh.). Lípa velkolistá obecná.
Tilia platyphyllos Scop. Lípa velkolistá.
Ve stinných lesích a křovinách, často pěstována. V celém území roztroušeně. V–VI.
Položka: 1829 – Znojmo, hrad, 30. 06. 1951
N 592*. Tilia tomentosa Moench. Lípa plstnatá.
Původní z jihovýchodní Evropy, sází se v parcích pod jménem „stříbrná lípa“. Znojmo
– hrad? VII–VIII.
122
Čeleď 85. Malvaceae. Slézovité.
593. Malva alcea L. Sléz léčivý.
Na výslunných stráních a v křovinách. Roztroušeně. P. Břeh Dyje u Jazovic, Podhradí, Lesná – Onšov. OBORNY: kol Znojma, Kamenná hora u Tasovic, Lukov, Cornštýn.
VI–IX.
Položka: 1830 – Starý Petřín, Dyje u Jazovic, 09. 07. 1950
594. Malva silvestris L. I. subsp. eusilvestris Dom. Sléz lesní pravý.
Malva sylvestris L. Sléz lesní.
Na suchých loukách, pastvinách a na rumištích. Roztroušeně. PS. Hodonice, Konice.
OBORNY: Znojmo, Jevišovice, Vranov. V–VIII.
Položka: 1831 – Hodonice, náves, 16. 07. 1951
N* Malva silvestris L. II. subsp. mauritanica Thell. Sléz lesní maurský.
Malva sylvestris var. mauritiana (L.) Boiss. Sléz lesní.
Původní ze Středomoří. U nás ve venkovských zahrádkách pěstován a ojediněle zplaňující. DOSTÁL: MS: Znojmo. OBORNY: zdivočelý, ale jen přechodně, u Znojma. VI–IX.
595. Malva neglecta Wallr. Sléz přehlížený.
Podle cest, na pustých místech a rumištích. Obecný. SP. Znojmo, Načeratice, Hodonice,
Borotice, Horní Dunajovice, Milíčovice atd. V–IX.
Položka: 1832 – Znojmo, hrad, 24. 05. 1950
X* Malva adulterina Wallr. = Malva neglecta × pusilla. Sléz nepravý.
Malva × adulterina Wallr. = Malva neglecta × M. pusilla
DOSTÁL: Znojmo. OBORNY (1886): Mezi rodiči velmi zřídka nebo přehlížen. Dosud jen
kol Znojma.
596. Malva pusilla Sm. Sow. Sléz nizounký.
Na rumištích a podél cest. Dosti řídký. P. Hodonice. OBORNY: ve vsích kol Znojma
hojný (Tasovice, Dobšice, Dyje aj.). VII–X.
Položka: 1833 – Hodonice, náves, 11. 06. 1951
597. Althaea pallida W. K. Proskurník bledý.
Alcea biennis Winterl. Topolovka bledá.
Na výslunných křovinatých stráních. Dosti hojný. PS. Znojmo, Dobšice, Sedlešovice
– Konice, Šatov, ves Dyje, Derflice, Hodonice, Strachotice, Borotice, Plaveč, Horní
Dunajovice. OBORNY: Purkrábka, Suchohrdly. VII–IX.
Položky: 1834 A – Šatov, 07. 1950
1834 B – Strachotice, 19. 06. 1950
123
Pozn.: Vzácný druh; nejvíce lokalit v ČR je soustředěno do jižní části Znojemska (GRULICH 1996b,
1997). Drlíkovy lokality významně přispívají k znalosti detailního rozšíření. Nezdá se, že by nyní
v nejbližším okolí Znojma ustupoval.
598. Althaea officinalis L. Proskurník lékařský.
Na slaných půdách. Řídký. Vrbovec, Stošíkovice. OBORNY: u Hrušovan, Jevišovky,
mezi Hraběticemi a Hevlínem. VII–IX.
Položka: 1835 – Vrbovec, náves (slanisko), 26. 07. 1951
Pozn.: Proskurník lékařský roste zpravidla na zasolených ruderalizovaných stanovištích. Obě
Drlíkem zmíněné lokality byly ověřeny i v roce 2004 (A. Reiter); dále byl druh zjištěn v Šatově
(GRULICH 1997).
599. Lavatera thuringiaca L. Slézovec durynský.
Ve výslunných křovinách. Řídce. P. Sedlešovice, Hradiště, Purkrábka. OBORNY: údolí
Jevišovky, Bojanovický les, Kamenná hora u Tasovic. VII–X.
Položka: 1836 – Hradiště, 24. 08. 1950
600. Hibiscus trionum L. Ibišek trojdílný.
Jako polní plevel a na slaných místech. Vzácný. P. Derflice, Strachotice. VII–IX.
Položka: 1837 – Strachotice, Strachotice 68, slanisko, 25. 07. 1951 (obr. 8)
Pozn.: Velmi vzácný plevel, v současné době na jižní Moravě jen ojediněle nalézaný (DANIHELKA
et al. 1995).
Čeleď 86. Hypericaceae. Třezalkovité.
601. Hypericum hirsutum L. Třezalka chlupatá.
Ve světlých lesích a křovinách. Dosti hojná. PS. Hradiště, Gránice, Plaveč – Hluboké
Mašůvky, údolí Bojanovického potoka, Pavlice, Šumná, Smoha, Švýcarské údolí, Zálesí,
Bítov, Podhradí. OBORNY: Devět mlýnů, Lukov, ves Dyje. VI–VIII.
Položky: 1838 A – Šumná, 25. 06. 1950
1838 B – Švýcarské údolí, 18. 06. 1950
602. Hypericum acutum Moench. Třezalka ostrohranná.
Na bažinatých loukách. Roztroušeně. PS. Popický žleb, Stošíkovice, Šumná – Onšov,
Zálesí, Podhradí. OBORNY: u Znojma a Jevišovic. VII–VIII.
Položka: 1839 – Zálesí, 27. 08. 1950
603. Hypericum montanum L. Třezalka horská.
Na humosní půdě ve světlých lesích. Roztroušeně. PS. Hradiště, Konice – Popice,
Plaveč – Hluboké Mašůvky, Výrovice, Horní Dunajovice, Želetice, Purkrábka, Pavlice,
Olbramkostel. OBORNY: Vranov, Bítov, Jevišovice, Lukov, ves Dyje. VI–VIII.
Položka: 1840 – Hradiště, 29. 06. 1950
124
604. Hypericum perforatum L. Třezalka tečkovaná.
Na výslunných stráních, pastvinách, ve světlých lesích a houštinách, na úhorech.
Obecná. PS. Znojmo, Kraví hora, Gránice, Kuchařovice, Borotice, Horní Břečkov,
Krhovice atd. V–VIII.
Položka: 1841 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950
Čeleď 87. Lythraceae. Kyprejovité.
605. Lythrum salicaria L. Kyprej vrbice.
Na březích vod, v bažinách. Hojný až obecný. Znojmo, Trausnice, Načeratice, Strachotice, Stošíkovice, Borotice, Plaveč, Plenkovice, Bojanovice, Jevišovice, Lesná,
Podhradí aj. VI–IX.
Položky: 1842 A – Plaveč, údolí Jevišovky, 27. 06. 1950
1842 B – Strachotice, Dyje, 10. 06. 1950
606. Lythrum hyssopifolia L. Kyprej yzopolistý.
Na mokrých půdách. Vzácný. P. Strachotice. HIMMELBAUR: Znojmo, Městský lesík,
okolo Hrušovan. VI–IX.
Položka: 1843 – Strachotice, slatina, 18. 07. 1951
Pozn.: Druh periodicky obnažovaných míst v teplých oblastech, na jižní Moravě má centrum
rozšíření v dolním Podyjí, kde je známo i recentně více lokalit (DANIHELKA et al. 1995). Po povodni
v roce 2002 byl zjištěn i na více místech kolem Hrušovan, Hrabětic a Hevlína (MZ, leg. A. Reiter
a R. Dvořáková).
607. Peplis portula L. Kalužník šruchový.
Na obnažných březích vod. Řídce. S. Lančov, záliv přehrady, Olbramkostel, Čekalský
rybník. HIMMELBAUR: okolo Hrušovan. VI–XI.
Položka: 1844 – Lančov, Vlaštovčí zátoka, 06. 09. 1950
Čeleď 88. Oenotheraceae. Pupalkovité.
608. Chamaenerium angustifolium (L.) Scop. Vrbka úzkolistá.
Epilobium angustifolium L. Vrbovka úzkolistá
Na pasekách a lesních světlinách. Roztroušeně v údolích. S. Trausnice, Gránice, Býčí
skála, Purkrábka, Olbramkostel, Mašovice, Milíčovice, Smoha, Bítov. VI–VIII.
Položka: 1845 – Popice, Trausnice, 26. 05. 1950, rev. B. Trávníček
609. Chamaenerium palustre Scop. Vrbka bahenní.
Epilobium dodonaei Vill. Vrbovka rozmarýnolistá
Na písčitých březích a kamenitých náspech. Ojediněle. S. Švýcarské údolí pod lomem.
VII–IX.
125
Položka: 1846 – Švýcarské údolí, pod lomem, 13. 08. 1950, rev. B. Trávníček
Pozn.: Vrbovka rozmarýnolistá zřejmě není na jihozápadní Moravě původní. OBORNY (1883–1886) ji
nezná, zatímco okolnosti Drlíkova nálezu nejsou překvapivé – šíření v lomech bylo zaznamenáno
i v jiných částech České republiky (SMEJKAL in Květena ČR 5).
610. Epilobium hirsutum L. Vrbovka chlupatá.
V pobřežních křovinách, v příkopech a luzích. Hojná. Znojmo, Gránice, Leska, Trausnice, Derflice, Jaroslavice, Stošíkovice, ves Dyje, Únanov, Výrovice, Hluboké Mašůvky,
Horní Dunajovice, Jevišovice, Smoha, Bezkov. VII–VIII.
Položka: 1847 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950, rev. B. Trávníček
X Epilobium subhirsutum Genn. = Epilobium hirsutum × parviflorum.
Vrbovka chloupkatá.
Epilobium × subhirsutum Gennari = Epilobium hirsutum × E. parviflorum
Ojediněle mezi rodiči. Gránice pod zastávkou u Citonic. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY:
Dyje a v Popickém žlebu po 1 exempláři (1880).
Položka: 1848 – Znojmo, Gránice, pod zastávkou, 17. 07. 1953
611. Epilobium parviflorum Schreb. Vrbovka malokvětá.
V pobřežních houštinách a v luzích. Hojná. S. Znojmo – Městský lesík, Purkrábka atd.
VII–IX.
Položka: 1849 – Znojmo, Městský lesík, 07. 07. 1950, rev. B. Trávníček
612. Epilobium montanum L. Vrbovka horská.
V lesích a houštinách. Hojně rozšířena. S. Znojmo, Kraví hora, Mločí údolí, Býčí skála, Plaveč, Lapikus, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Kravsko, Pavlice, Šumná
– Onšov, Lančov. VI–VIII.
Položka: 1850 – Znojmo, podhradí, 24. 05. 1950
X* Epilobium limosum Schur = Epilobium montanum × parviflorum.
Vrbovka mokřadní.
Epilobium × limosum Schur = Epilobium montanum × E. parviflorum
DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: Popický žleb.
X* Epilobium haussknechtianum Borb. = Epilobium montanum × tetragonum
subsp. lamyi.
Vrbovka Haussknechtova.
Epilobium × haussknechtianum Borbás = Epilobium lamyi × E. montanum
DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: údolí Dyje u Znojma.
126
613. Epilobium collinum Gmel. Vrbovka chlumní.
Na výslunných kamenitých stráních, v lomech a světlých lesích. Roztroušená. Bítov.
OBORNY: údolí Dyje u Znojma, Devět mlýnů, Vranov, Lukov a jinde. VI–IX.
Položka: 1851 – Bítov, 02. 06. 1953
614*. Epilobium lanceolatum Seb. et Mauri. Vrbovka kopinatá.
Ve světlých lesích a na kamenitých stráních. OBORNY: Královský stolec, Býčí skála
a Nový Hrádek v údolí Dyje nad Znojmem. V–VIII.
Pozn.: Znojemsko bylo jednou ze dvou oblastí v České republice, kde se tento velmi vzácný druh
v minulosti vyskytoval (cf. SMEJKAL in Květena ČR 5). Poslední údaje ze Znojemska pocházejí z údolí
Dyje v dnešním NP Podyjí z roku 1923; v současné době je v ČR považován za nezvěstný druh
(HOLUB, PROCHÁZKA 2000).
615. Epilobium roseum Schreb. Vrbovka růžová.
V příkopech a mokřinách, v pobřežních houštinách. Hojná. S. Sedlešovice, Purkrábka,
Plaveč, Bojanovice, Jevišovice, Koráb, Horní Břečkov aj. VII–X.
Položka: 1852 – Plaveč, údolí Jevišovky, 27. 06. 1950, rev. B. Trávníček
616. Epilobium tetragonum L. I. subsp. adnatum (Griseb. sp.).
Vrbovka čtyřhranná bezřapičná.
Epilobium tetragonum L. Vrbovka čtyřhranná.
Podél vod a na náplavech. Roztroušeně. S. Kraví hora, Popice, Derflice, ves Dyje,
Načeratice, Borotice, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Leska, údolí Dyje
u Znojma, Lukov. VII–IX.
Položka: 1853 – Olbramkostel, okraj lesa od nádraží, 06. 07. 1952
Epilobium tetragonum L. II. subsp. lamyi (F. Sch.). Vrbovka čtyřhranná Lamyho.
Epilobium lamyi F. W. Schultz. Vrbovka Lamyova.
V příkopech, lesních světlinách, na rumištích. Dosti hojná. Hluboké Mašůvky, Stošíkovice, Jaroslavice. OBORNY: Čížov, Vranov, Trausnický mlýn, Býčí skála, Olbramkostel,
Lukov, Kopanina u Mašovic. VII–IX.
Položka: 1854 – Jaroslavice, 14. 07. 1953
617. Epilobium obscurum Schreb. Vrbovka tmavá.
Ve vlhkých lesích a kolem vod. Řídká. S. Olbramkostel, Popický žleb, Stošíkovice. VI–IX.
Položka: 1855 – Olbramkostel, potok, 01. 10. 1950
618. Oenothera biennis L. Pupalka dvouletá.
Zdomácnělá na březích řek, v lomech a na písčinách. Roztroušeně. PS. Kraví hora,
Znojmo – Marešov, Lechovice, Hója u Božic, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje
ojediněle u Vranova. VI–IX.
Položka: 1856 – Sedlešovice, Kraví hora nad koupalištěm, 05. 06. 1950
127
619. Circaea lutetiana L. Čarovník pařížský.
Ve stinných místech v lesích, podél vod. Roztroušeně. S. Údolí Dyje proti Býčí skále, Popický žleb, Zálesí, Podhradí. OBORNY: od Znojma dolů na dyjských nivách. VI–VII.
Položka: 1857 – Popice, Trausnice, proti Býčí skále, 20. 07. 1951
Čeleď 90. Halorrhagaceae. Zrnulovité.
620*. Myriophyllum verticillatum L. Stolístek přeslenitý.
Ve vodách a na bahnitých březích. Ojediněle. OBORNY: dyjské tůně u Dobšic. VI–IX.
621. Myriophyllum spicatum L. Stolístek klasnatý.
Ve vodách. Roztroušeně. S. Hodonice, Jevišovice. OBORNY: Dyje u Vranova, Znojma,
vsi Dyje a dále dolů. VI–IX.
Položka: 1858 – Jevišovice, pod zámkem, 13. 06. 1951
Čeleď 92. Thymelaeaceae. Vrabečnicovité.
622. Daphne mezereum L. Lýkovec jedovatý.
V lesích na humosní půdě. Roztroušeně. S. Gránice, Smoha, Šumná – Šimperský
rybník, Šumná – Štítary, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí. OBORNY:
Ledové sluje, Nový Hrádek, lesy u Lukova. II–IV.
Položka: 1859 – Šumná – Štítary, 03. 16. 1951
623. Daphne cneorum L. Lýkovec vonný.
Na výslunných křovinatých stráních. Dosti vzácný. S. Dyjská stráň nad Trausnicemi
u Sealsfieldova kamene. OBORNY: Hnánice, Mašovice (?), Šatov, Čížov. IV–VI.
Položka: 1860 – Popice, pravý břeh Dyje nad Trausnickým mlýnem za Sealsfiedovým kamenem,
04. 05. 1950
624*. Thymelaea passerina (L.) Coss. et Germ. Vrabečnice úpolní.
Thymelaea passerina (L.) Coss. et Germ. Vrabečnice roční.
Na výslunných stráních. Dosti vzácná. P. OBORNY: Gránice (?), Býčí skála (?), ves Dyje
(?), Hrušovany. VII.
Pozn.: Vrabečnice roční patří k velmi vzácným teplomilných plevelům. Na Znojemsku se vyskytuje
i v současnosti – byla podchycena v ochranném pásmu NP Podyjí (GRULICH 1997) i na Miroslavských kopcích (2004, R. Stejskal).
Čeleď 94. Araliaceae. Aralkovité.
625. Hedera helix L. Břečťan popínavý.
V lesích, na skalách a zdech. Dosti rozšířen. S. Znojmo, Kraví hora, Hradiště, Mločí
údolí, Jevišovice. IX–X.
Položka: 1861 – Znojmo, Na valech, 23. 08. 1950
128
Čeleď 95. Daucaceae. Mrkvovité.
Apiaceae. Miříkovité.
626. Sanicula europaea L. Žindava evropská.
V humosních lesích a křovinách. Dosti rozšířená. S. Gránice, Olbramkostel, Šumná,
Vranovská Ves, Bojanovické lesy, Zálesí, Lančov. OBORNY: Jevišovice, Pavlice, Bítov,
Lesná, Lukov, lesy kol Znojma řídce (?). V–VII.
Položka: 1862 – Vranovská Ves – Olbramkostel, 12. 06. 1950
627. Astrantia major L. Jarmanka větší.
Ve stinných lesích a houštinách. Roztroušeně. S. údolí Dyje nad Znojmem, Gránice.
OBORNY: Olbramkostel, Šumná, Lukov. VI–VIII.
Položka: 1863 – Popice, pravý břeh Dyje nad Trausnicemi, 03. 07. 1950
628. Eryngium campestre L. Máčka ladní.
Na suchých stráních, pastvinách a podle cest. Obecná. SP. Kraví hora, Derflice, Plaveč,
Jevišovice, Horní Dunajovice, Hodonice – Krhovice, Božice atd. VII–IX.
Položka: 1864 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950
Eryngium planum L. Máčka plocholistá.
Položka: 1865 – Želetice, 09. 1954, rev. V. Řehořek
Pozn.: Máčka plocholistá má v České republice těžiště výskytu v dolním Pomoraví a Podyjí (TOMŠOVIC in Květena ČR 5, DANIHELKA et al. 1995). Drlíkův doklad ze Znojemska je pozoruhodný, avšak
není jisté, jestli rostlina nepocházela z kultury.
629. Bupleurum rotundifolium L. Prorostlík okrouhlolistý.
Jako plevel na polích a pustých místech. Řídký. P. Gránice, Načeratice, Vrbovec, Strachotice. OBORNY: kol Znojma a Jaroslavic. VI–VII.
Položky: 1866 A – Načeratice, ves, 11. 06. 1952
1866 B – Strachotice, pole, 25. 07. 1951
630. Bupleurum longifolium L. Prorostlík podlouhlolistý.
Na křovinatých stráních. Roztroušeně. S. Gránice, Olbramkostel, Lapikus, Horní Dunajovice. OBORNY: Šimperk, Bojanovický les, Purkrábka. VI–VIII.
Položka: 1867 – Znojmo, Gránické údolí, 11. 04. 1950
Pozn.: Na Znojemsku velmi vzácný druh, Drlíkovy údaje jsou cenným doplňkem ke znalostem
o jeho výskytu. V současné době je s jistotou známa pouze jediná bohatá populace v údolí Gránice
nedaleko Citonic.
631. Bupleurum falcatum L. I. subsp. eufalcatum Wolf. Prorostlík srpovitý pravý.
Bupleurum falcatum L. Prorostlík srpovitý.
Na výslunných stráních a v křovinách. Hojný. SP. Kraví hora, Leska, Hradiště, Sedlešovice, Tasovice, Lechovice – Stošíkovice, Purkrábka, Černín, Smoha i jinde. VII–X.
Položka: 1868 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950
129
632*. Bupleurum affine Sadl. Prorostlík příbuzný.
Na výslunných stráních. Ojediněle. P. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY: údolí Dyje
u Znojma pod Zentlovou studánkou a na cestě od hradišťského pivovaru k Pulverleiten.
HIMMELBAUR: údolí Dyje, Gránice, Hradiště (1884). VIII–IX.
Pozn.: Při konfrontaci Drlíkova rukopisu s Flórou Moravy (OBORNY 1883–1886) se ukázalo, že Drlík
přeložil v originále uvedenou lokalitu Zehntelbrunn jako Zentlova studánka. V poslední době bylo
Bupleurum affine v okolí Znojma podchyceno jednak přímo pod znojemským hradem, jednak v údolí
Dyje nedaleko Nového Hrádku (GRULICH 1996b, 1997). Další záznam existuje od Plavče.
633*. Bupleurum tenuissimum L. Prorostlík nejtenší.
Na slaniskách. P. OBORNY: Hrabětice, u Hevlína a hojně mezi vsí Jevišovkou a Hrušovany. VII–IX.
Pozn.: Výskyt halofilního prorostlíku nejtenšího v okolí Hevlína, Hrabětic a Hrušovan pravděpodobně
zanikl již koncem 19. století (GRULICH 1987).
N 634. Apium graveolens L. Miřík celer.
Původní ze západní a jižní Evropy. Pěstován jako zelenina. VI–X.
Položka: 1869 – Znojmo, Marákov, zahrada, 13. 09. 1951
N 635. Petroselium hortense Hoffm. Petržel zahradní.
Původní z Přední Asie a jihovýchodní Evropy, u nás běžně pěstován jako zelenina.
VI–VII.
Položka: 1870 – Lančov, zahrada, 11. 07. 1950
636. Falcaria vugaris Bernh. Srpek obyčejný.
Falcaria vugaris Bernh. Srpek obecný.
Na suchých a křovinatých stráních. Hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Popice, Hodonice,
Únanov, Horní Dunajovice, Horní Břečkov, Lančov atd. VII–X.
Položka: 1871 – Hradiště, 24. 06. 1950
637. Carum carvi L. Kmín kořenný.
Na lukách. Obecný. S. V–VII.
Položka: 1872 – Vranov nad Dyjí, louka u přehrady, 28. 05. 1950
638. Pimpinella major (L.) Huds. Bedrník větší.
Na lukách, pastvinách a v křovinách. Dosti rozšířen. S. Hradiště, Hodonice, Kravsko,
Jevišovice, Onšov, Zálesí. OBORNY: Znojmo, ves Dyje, Vranov aj. VI–IX.
Položka: 1873 – Hradiště, 24. 08. 1950 – Pimpinella saxifraga, rev. V. Grulich
Pozn.: Determinační záměna nezpochybňuje Drlíkovy údaje, druh se na Znojemsku vyskytuje
dosti hojně.
130
639. Pimpinella saxifraga L. Bedrník obecný.
Na suchých lukách, pastvinách a stráních. Obecný. SP. Znojmo, Leska, Tasovice, Kuchařovice, Únanov, Plaveč, Výrovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Lesná, Onšov atd. VII–X.
Položky: /1873 – Hradiště, 24. 08. 1950 – ut Pimpinella major, rev. V. Grulich/
1874 – Plaveč, úvoz, 27. 06. 1950
N 640*. Pimpinella anisum L. Bedrník anýz.
Původní snad v Přední Asii, u nás od pradávna pěstován jako koření. VII–VIII.
641. Aegopodium podagraria L. Bršlice kozí noha.
Ve stinných a vlhkých hájích a podle potoků. Obecná. S. Gránice, Čertův mlýn atd. V–IX.
Položka: 1875 – Znojmo, Gránice, v křoví, 11. 06. 1950
642. Sium latifolium L. Sevlák širolistý.
Na březích vod. Roztoušeně. P. Únanov, Stošíkovice, Lechovice, Borotice, Smoha,
Podmolí – Mašovice, Zálesí. OBORNY: kol Jaroslavic. VII–VIII.
Položka: 1876 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovičky, slatina 111, 29. 08. 1951
643. Berula erecta (Huds.) Coville. Potočník vzpřímený.
Ve vodách a bažinách. Dosti hojný. S. Únanov, Borotice. OBORNY: Znojmo, Citonice,
Podmolí, Jevišovice, Olbramkostel, Hostěrádky. VI–VIII.
Položka: 1877 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950
644. Seseli hippomarathrum Jacq. Sesel fenyklový.
Na výslunných skalnatých stepnatých stráních. Roztroušeně. P. Únanov na Špilberku,
Derfli ce – Tasovice, Koráb. OBORNY: Dyje – Načeratice, Havraníky – Šatov, Devět
mlýnů, Mašovice. VI–VIII.
Položky: 1878 A – Derflice – Tasovice, 12. 08. 1950
1878 B – Želetice, 09. 08. 1954
645. Seseli osseum Cr. I. subsp. devenyense (Simk.) Thell. Sesel sivý děvínský.
Seseli osseum Crantz. Sesel sivý.
Na suchých kamenitých stráních. Rozšířen. P. VII–VIII.
Položka: 1879 – Popice, Trausnice, 03. 07. 1950
Seseli osseum Cr. II. subsp. austriacum (Beck) Thell. Sesel sivý rakouský.
Seseli osseum Crantz. Sesel sivý.
Na výslunných skalách. Hojný. P. Býčí skála, Trausnice, Hradiště, Konice, Dobšice,
Plaveč, Výrovice, Jevišovice. OBORNY: kol Jaroslavic a Hrušovan. VIII–IX.
131
646. Seseli annuum L. Sesel roční.
Na výslunných travnatých stráních a stepích. Roztroušeně. PS. Nesachleby, Strachotice,
Krhovice, Plenkovice. OBORNY: Jevišovice, Znojmo, Dyje, Citonice, Tasovice, Hója,
Hrušovany. VII–IX.
Položky: 1880 – Strachotice, louky u Dyje, 07. 08. 1950
1881 A – Strachotice, louky u Dyje, 07. 08. 1950, rev. V. Grulich
647. Libanotis montana Cr. I. subsp. bipinnata (Čelak.) Dost.
Žebřice horská zpeřená.
Libanotis pyrenaica (L.) Bourgeau. Žebřice pyrenejská.
Na suchých skalách a travnatých stepích. Roztroušeně. PS. Býčí skála, Plaveč – Lapikus.
OBORNY: Ledové sluje, Cornštýn, Devět mlýnů, Nový Hrádek, Lukov, úvozy Znojmo
– Dobšice (?), příkré svahy u Sedlešovic (?). VII–IX.
Položka: 1881 B – Popice, Trausnické údolí, 13. 07. 1950, rev. V. Grulich
648. Oenanthe aquatica (L.) Poir. Halucha vodní.
Ve stojatých vodách a močálech. Dosti rozšířena. S. Olbramkostel, Stošíkovice, Milíčovice. OBORNY: okolí Hodonic, rybníky u Jevišovic a všude v nížinách podyjských.
VI–VIII.
Položka: 1882 – Olbramkostel, vysušený rybník, 30. 06. 1951
649*. Aethusa cynapium L. I. subsp. cynapioides (Bieb.) Drude.
Tetlucha kozí pysk krátkoobalná.
Aethusa cynapioides M. Bieb. Tetlucha vznešená.
Ve stinných pobřežních houštinách a lesích. Roztroušeně. S. OBORNY: Švýcarské údolí
(?), Lukov, údolí Dyje mezi Hardekem a Znojmem. VI–VIII.
Aethusa cynapium L. II. subsp. agrestis Wallr. Tetlucha kozí pysk polní.
Aethusa cynapium L. Tetlucha kozí pysk.
V houštinách, v polích, zahradách. Dosti hojná. S. Gránice, Tasovice, Borotice, Únanov,
Mramotice – Přímětice, Koráb – Výrovice. VI–IX.
Položka: 1883 – Znojmo, Gránice, 04. 08. 1950
N 650*. Foeniculum vulgare Mill. Fenykl obyčejný.
Foeniculum vulgare Mill. Fenykl obecný.
Původní ze Středomoří, u nás odedávna pěstován a ojediněle zplaňující. VII–X.
651*. Cnidium dubium (Schkuhr) Thell. Jarva pochybná.
S. Řídká. OBORNY: louky a příkopy podle dráhy Hrušovany – Novosedly. VII–IX.
Pozn.: Jarva zasahuje do východní části Znojemska z Podpálaví; roztroušené lokality v NP Podyjí
v Drlíkově době nebyly známy (cf. GRULICH 1997).
132
652. Selinum carvifolia L. Olešník kmínolistý.
Na vlhkých lukách, v pobřežních houštinách, ve světlých humosních lesích. Velmi
řídce. S. Hájky a louky u Lesné, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel (průsek).
OBORNY: Hrušovany, Jevišovka. VII–IX.
Položka: 1884 – Lesná, křoví na lukách, 02. 08. 1953
653. Angelica silvestris L. Děhel lesní.
Angelica sylvestris L. Děhel lesní.
V lesích, houštinách a na vlhkých lukách. Roztroušeně. S. Údolí Dyje u Znojma, Lechovice, Borotice, Horní Břečkov aj. VII–IX.
Položky: 1885 – Znojmo, údolí Dyje, 24. 06. 1950
2595 – Popice, Trausnické údolí, 13. 07. 1950
654. Peucedanum alsaticum L. Smldník alsaský.
Na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Sedlešovice, Načeratice, Tasovice,
Borotice, Únanov, Výrovice – Plaveč, Smoha. OBORNY: od Hrušovan ke Znojmu, Šatov,
Hnánice, Tvořihráz. VII–IX.
Položka: 1886 – Hradiště, mez, 06. 08. 1950
Pozn.: Drlíkovy údaje dosti přesně vymezují západní hranici tohoto velmi teplomilného druhu na
jihozápadní Moravě.
655. Peucedanum oreoselinum (L.) Moench. Smldník olešníkovitý.
Na suchých stráních. Vzácně. P. Louka za Býčí skálou. OBORNY: Načeratice – Dyje,
Jaroslavice, Hrádek. VII–IX.
Položka: 1887 – Popice, louka za Býčí skálou, 17. 08. 1950
656. Peucedanum cervaria (L.) Lapeyr. Smldník jelení.
Ve světlých lesích a na výslunných stráních. Roztroušeně. P. Popice, Hluboké Mašůvky.
OBORNY: Vranov, Čížov, Lukov, Kraví hora. VI–IX.
Položka: 1888 – Popice, slunné stráně, 14. 08. 1950
N 657. Anethum graveolens L. Kopr vonný.
Původní z Přední Asie; u nás běžně pěstován jako zelenina, ojediněle zplaňuje.
VII–VIII.
Položka: 1889 – Bezkov, 02. 07. 1950
658. Pastinaca sativa L. I. subsp. eusativa Briq. Pastinák setý pravý.
Pastinaca sativa L. Pastinák setý.
Na lukách, v příkopech a v pobřežních houštinách. Hojný. S. Gránice, Načeratice, Stošíkovice – Oleksovice, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Jevišovice atd. VII–VIII.
Položka: 1890 – Bezkov, louka, 02. 07. 1950
133
659. Heracleum sphondylium L. II. subsp. australe (Hartm.) Neum.
Bolševník bršť jižní.
Heracleum sphondylium L. subsp. sphondylium. Bolševník obecný pravý.
Na lukách, v křovinách, podél potoků, v lesích. Hojný. S. Znojmo, Hradiště, Trausnice,
Býčí skála, Tasovice, Borotice, Jaroslavice, Bojanovice, Horní Dunajovice, Mašovice
– Lukov, Lesná – Onšov, Zálesí atd. V–VIII.
Položky: 1891 – Popice, Býčí skála, 17. 08. 1950
2597 – Lančov, u potoka, 07. 08. 1950
660. Tordylium maximum L. Zapalička největší.
Na kamenitých výslunných stráních a v křovinách. Celkem vzácná. P. Hradiště. OBORNY:
Cornštýn, údolí Dyje mezi Devíti mlýny a Trausnicemi, Nový Hrádek, Lukov, Šóbes,
údolí Dyje a Gránice u Znojma (?). VI–VIII.
Položka: 1892 – Hradiště, 20. 06. 1950
661. Daucus carota L. Mrkev obecná.
Na výslunných stráních, podél cest a jako plevel. Obecná. SP. V–VIII.
Položka: 1893 – Plaveč, údolí Jevišovky u Plavče, 27. 06. 1950
Turgenia latifolia (L.) Hoffm. Štětináč širolistý.
Jako plevel v polích a na rumištích. DOSTÁL: Od Brna a Znojma. OBORNY: nalezen r.
1879 v několika exemplářích u nádraží ve Znojmě na polích. VI–VIII.
Položka: 1894 – Načeratice – Derflice, 11. 06. 1954, rev. V. Grulich
Pozn.: Jeden z nejpozoruhodnějších Drlíkových nálezů. Druh Turgenia latifolia zaznamenal v okolí
Znojma již OBORNY (1883–1886), Drlíkův sběr představuje zřejmě poslední datovaný doklad na
Moravě. Dnes je považován za nezvěstný (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).
662. Caucalis lappula (Web.) Grande. Dejvorec stroškový.
Jako plevel na polích. Hojně rozšířen. P. Hradiště, Derflice – Načeratice, Hodonice,
Suchohrdly, Plaveč, Horní Dunajovice i jinde. V–VII.
Položka: 1895 – Hradiště, 22. 05. 1951
/1902 – Hradiště, 01. 06. 1950 – ut Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma; Anthriscus
cerefolium subsp. trichosperma + Caucalis lappula, rev. V. Grulich/
663. Torilis japonica (Houtt.) DC. Tořice japonská.
V křovinách, na okrajích lesů a rumištích. Hojná. S. Znojmo, Kraví hora, Hradiště,
Konice, Tasovice, Borotice, Plaveč – Lapikus, Koráb – Výrovice – Plaveč, Smoha,
Zálesí aj. VI–VIII.
Položka: 1896 – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 07. 1951
134
664. Torilis arvensis (Huds.) Link II. subsp. divaricata (Moench) Thell.
Tořice rolní rozkladitá.
Torilis arvensis (Huds.) Link. Tořice rolní.
Na výhonech a polích. Velmi roztroušeně. P. Gránice, Popice. OBORNY: Znojmo podhradí
(?), údolí Dyje a Lesky u Znojma (?). VI–IX.
Položka: 1897 – Popice, pole, 03. 07. 1950
Pozn.: Výskyt tořice rolní nebyl v poslední době na Znojemsku ověřen, Drlíkovy záznamy rozšiřují
znalosti o výskytu tohoto vzácného druhu na jižní Moravě.
665. Chaerophyllum temulum L. Krabilice mámivá.
Na pustých místech, v křovinách a lesích. Obecná. S. Hradiště, Krhovice – Tasovice,
Lechovice – Stošíkovice, Lančov, Podhradí atd. V–VII.
Položka: 1898 – Tasovice, břeh Dyje, 11. 06. 1951
666*. Chaerophyllum bulbosum L. Krabilice hlíznatá.
V pobřežních křovinách. Velmi řídká. S. OBORNY: mezi Jevišovkou a Trabingerovým
dvorem. VI–VIII.
667. Chaerophyllum aromaticum L. Krabilice zápašná.
V pobřežních křovinách. Dosti vzácná. S. Lančov u potoka, Horní Břečkov. OBORNY:
údolí Dyje roztroušeně (Bítov, Vranov, Znojmo?), odtud řídce, tak u bohumilického
mlýna (?), Micmanic a Slupi. VI–VIII.
Položka: 1899 – Lančov, u potoka, 11. 07. 1950
668. Anthriscus silvestris (L.) Hoffm. Kerblík lesní.
Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. Kerblík lesní.
Ve vlhkých lesích a křovinách, v plotech a příkopech. Obecný. S. V–VIII.
Položka: 1900 – Znojmo, Gránice, 08. 06. 1950
669. Anthriscus nitida (Wahlenb.) Garcke. Kerblík lesklý.
Ve stinných vlhčích lesích. Řídký. S. Lesy u Cornštýna. DOSTÁL: Dyje u Vranova.
VI–VIII.
Položka: 1901 – Bítov, lesy u Cornštýna, 02. 06. 1953
670. Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. I. subsp. trichosperma (Schult.) Drude.
Kerblík třebule štětinatoplodý.
Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma (Schult.) Arcang. Kerblík třebule štětinatoplodý.
Jako plevel na rumištích a v zahradách. Dosti rozšířen. PS. Hradiště, Hodonice. OBORNY:
Znojmo podhradí, údolí Dyje mezi Trausnicemi a Znojmem, Gránice pod Hradištěm,
ves Dyje a na mnoha dalších místech na řece. IV–VII.
Položka: 1902 – Hradiště, 01. 06. 1950 – Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma + Caucalis
lappula, rev. V. Grulich
135
N Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. II. subsp. sativa (Lam. pro sp.).
Kerblík třebule setý.
Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. subsp cerefolium. Kerblík třebule pravý.
Kdysi v zahradách pěstovaný jako zelenina, dnes jako plevel v zahradách a na rumištích.
V–VIII.
Položka: 1903 – Lančov, 10. 07. 1950 – Bifora radians, rev. B. Slavík
671. Scandix pecten-veneris L. Vochlice hřebenitá.
Plevel v obilí. Ojediněle. P. Načeratice – Derflice. IV–VII.
Položka: 1904 – polní cesta Načeratice – Derflice, 06. 1951 (obr. 9)
Pozn.: Drlíkův sběr vochlice hřebenité představuje jeden z posledních nálezů tohoto druhu z území
České republiky (CHRTEK et al. 1968). V současné době se řadí k nezvěstným druhům naší flóry
(HOLUB, PROCHÁZKA 2000).
672. Conium maculatum L. Bolehlav plamatý.
V houštinách a na pustých místech v blízkosti lidských obydlí. Dosti rozšířen. P. Znojmo – Marešov, Trausnice, Starý Šaldorf – Dobšice, Načeratice (!), Vrbovec, Tasovice,
Stošíkovice – Oleksovice, Borotice, Hluboké Mašůvky, Plaveč. OBORNY: Jaroslavice,
Hrušovany. VI–IX.
Položka: 1905 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950
Coriandrum sativum L. Koriandr setý.
Položka: 1906 – Jaroslavice, 19. 07. 1954
673. Bifora radians M. B. Štěničník paprskující.
Jako plevel v polích. Velmi pořídku. P. Popice, Hodonice. V–VIII.
Položky: /1903 – Lančov, 10. 07. 1950 – ut Anthriscus cerefolium subsp. sativa, rev. B. Slavík/
1907 – Popice, u cesty v poli, 10. 06. 1950
Pozn.: V teplé části Znojemska se štěničník paprskující stále udržuje jako vzácný plevel. Z posledních let existuje více pozorování (cf. GRULICH 1997).
Čeleď 96. Cornaceae. Svídovité.
674. Cornus sanguinea L. Svída krvavá.
V listnatých lesích, pobřežních křovinách a na křovinatých stráních. Hojný. SP.
V–VI.
Položka: 1908 – Hradiště, 24. 05. 1950
675. Cornus mas L. (Svída) dřín.
Na výslunných křovinatých stráních a světlých lesích. Roztroušeně. P. Hradiště,
Gránice, údolí Jevišovky, údolí Plenkovického potoka, Bažantnice u Plavče. OBORNY:
Vranov. III–IV.
Položka: 1909 – Znojmo, Gránice pod školou, 27. 03. 1951
136
Čeleď 97. Plumbaginaceae. Olověncovité.
N 676. Statice sinuata L. Statice laločnatá.
Limonium sinuatum (L.) Mill. Limonka chobotnatá.
Původní z jižní Evropy; u nás často v zahradách pěstovaná a do suchých kytic vázaná.
VII–IX.
Položka: 1910 – Hradiště, 25. 06. 1951 – Goniolimon tataricum, rev. V. Grulich
677. Armeria elongata (Hoffm.) Koch. Trávnička prodloužená.
Armeria vulgaris Willd. subsp. vulgaris. Trávnička obecná pravá
Na výhonech a ve vřesovištích. Hojná. PS. Kraví hora, Konice, Suchý kopec u Popic,
Derfli ce – Načeratice, Hodonice, Tasovice, Valtrovice. OBORNY: v celém okolí Znojma
obecná. V–IX.
Položka: 1911 – Valtrovice, louky, 12. 05. 1950
Čeleď 98. Primulaceae. Prvosenkovité.
678. Primula elatior (L.) Grufb. Prvosenka vyšší.
Primula elatior (L.) Hill. Prvosenka vyšší.
Na lukách a ve světlých lesích. Hojná. S. Gránice, Bojanovické lesy, Jevišovice, Zálesí
(!), Bítov, Cornštýn. OBORNY: údolí Dyje od Cornštýna k Devíti mlýnům, Tvořihrázský
les, jako zvláštnost v úžlabině mezi Trausnicemi a Konicemi (?). III–V.
Položka: 1912 – Šumná, louky, 27. 04. 1950 – Primula veris, rev. V. Grulich
Pozn.: Determinační záměny prvosenek v Drlíkově herbáři nesnižují vcelku výstižnou charakteristiku rozšíření v území.
679. Primula veris L. I. subsp. genuina (Pax) Lüdi. Prvosenka petrklíč pravá.
Primula veris L. subsp. veris. Prvosenka jarní pravá.
Na lukách, v lesích a křovinách. Obecná. S. Gránice, Kravsko, Bábovec, Koráb, Bojanovické lesy, Vranovská Ves, Šumná, Pavlice, Bítov. IV–V.
Položky: /1912 – Šumná, louky, 27. 04. 1950 – ut Primula elatior, rev. V. Grulich/
1913 – Znojmo, Gránice, 1950
Pozn.: Rozlišování poddruhů u prvosenky jarní nebývá badateli obecně přijímáno. Problém determinace je komentován v předchozí poznámce; zdá se, že i v případě tohoto druhu Drlíkovy
záznamy nejsou nepravděpodobné, a to i přesto, že Primula veris v posledních desítiletích velmi
silně ustoupila.
Primula veris L. II. subsp. columnae (Ten.) Lüdi s. l. Prvosenka petrklíč vonná.
Primula veris subsp. canescens (Opiz) Lüdi. Prvosenka jarní šedavá.
V teplomilných listnatých hájích. Roztroušeně. S. Trausnice, údolí Jevišovky u Zápovědi, Mašovice, Helenin dvůr – Švýcarské údolí. IV–V.
Položka: 1914 – Popice, Znojmo – Trausnice, sine dato – Primula elatior, rev. V. Grulich
137
Androsace maxima L. Pochybek největší.
DOSTÁL: MS u Znojma. OBORNY: levá stěna Gránického údolí u Znojma. HIMMELBAUR:
Gránice, Šatov. Z obou nalezišť v poslední době vymizel (Švestka).
680. Androsace elongata L. Pochybek prodloužený.
Na výhonech a písčinách. Roztroušeně. P. Hradiště, Nesachleby, Plaveč, Šumná. OBORNY: údolí Dyje od Znojma dolů. IV–V.
Položka: 1915 – Hradiště, pod Obří hlavou, 07. 04. 1951
681. Cyclamen europeum L. Brambořík evropský.
Cyclamen purpurascens Mill. Brambořík nachový.
V listnatých lesích. Roztroušeně. S. Mašovice, údolí Jevišovky u Rudlic a Plavče,
údolí Plenkovického potoka, údolí Bojanovického potoka, Výrovice, Onšov, Podhradí.
OBORNY: Bítov, Vranov, Lukov, Nový Hrádek, Popice, Konice, Mločí údolí. VI–VIII.
Položka: 1916 – Lančov, les, 10. 07. 1950
682. Lysimachia nummularia L. Vrbina penízková.
Ve vlhkých stinných lesích a křovinách. Hojně rozšířena. S. Gránice, Hradiště, Tasovice,
Plaveč, Bojanovický les, Olbramkostel, Pavlice atd. V–VII.
Položka: 1917 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950
683. Lysimachia vulgaris L. Vrbina obyčejná.
Lysimachia vulgaris L. Vrbina obecná.
Na bažinatých lukách a ve vlhkých křovinách. Hojná. S. Znojmo, Gránice, Kraví hora, Konice, Borotice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Smoha, Zálesí atd. VI–VIII.
Položka: 1918 – Znojmo, Gránice, 16. 06. 1950
684*. Glaux maritima L. Sivěnka přímořská.
Na slaných půdách. Ojediněle. P. DOSTÁL: Jaroslavice. OBORNY: u Hrušovan. V–VIII.
Pozn.: Na slaniskách v povodí Daníže mezi Šatovem a Jaroslavicemi se sivěnka přímořská udržovala až asi do 60. let 20. století, zřejmě nejdéle v obci Dyjákovičky (cf. GRULICH 1987).
685. Anagallis arvensis L. I. subsp. phoenicea (Gouan) Sch. Kell.
Drchnička rolní červená.
Anagallis arvensis L. Drchnička rolní.
Plevel v polích a na úhorech. Obecná. SP. Znojmo, Přímětice, Kuchařovice, Únanov,
Mramotice, Gránice, Tasovice, Dyje, Plaveč, Horní Dunajovice, Milíčovice, Lančov
atd. VI–IX.
Položky: 1919 – Lančov, 10. 07. 1950
1921 – Plaveč, 12. 07. 1954
Obr. 9. Vochlice hřebenitá (Scandix pecten-veneris) – část herbářové položky MZ č. 1904.
Fig. 9. Scandix pecten-veneris – part of herbarium item MZ 1904.
138
139
140
Anagallis arvensis L. II. subsp. coerulea (Gouan) Sch. Kell. Drchnička rolní modrá.
Anagallis foemina Mill. Drchnička modrá.
Jako plevel a na úhorech. Rozšířená. SP. Znojmo, Kraví hora, Gránice, Přímětice, Kuchařovice, Načeratice, Dyje, Tasovice, Plaveč, Horní Dunajovice. OBORNY: Vranov,
Lukov, Popice, Konice, Hradiště. V–VIII.
Položka: 1920 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 09. 06. 1950
Centunculus minimus L. Drobýšek nejmenší.
HIMMELBAUR: Ojediněle, Kraví hora u Znojma (1888). IV–V.
Samolus valerandii L. Solnička Valerandova.
DOSTÁL: Hrušovany u Znojma. Týká se pravděpodobně naleziště uvedeného OBORNYM:
v příkopu mezi Novým Přerovem a železničním náspem trati Novosedly – Laa. Toto
naleziště není už na Znojemsku. VI–IX.
Čeleď 99. Pyrolaceae. Hruštičkovité.
Pozn.: Vzhledem k obligátní endotrofní mykorhize patří hruštičkovité rostliny k nejcitlivějším a v poslední době rapidně ustupujícím druhům středoevropské přírody. Drlíkovy záznamy o jejich výskytu
na Znojemsku jsou na jednu stranu důležitým svědectvím, na druhou stranu determinační záměny
mezi jednotlivými druhy snižují význam záznamů. V nedávné době byly na Znojemsku ověřeny (cf.
GRULICH 1997) pouze hruštička menší (Pyrola minor) a hruštice jednostranná (Orthilia secunda).
686. Pirola minor L. Hruštička menší.
Pyrola minor L. Hruštička menší.
V sušších lesích. Roztroušeně. S. Plaveč, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Vranov.
OBORNY: Podmolí, Lukov, Čížov, u Znojma velmi řídce. HIMMELBAUR: chybí kol Znojma. VI–VIII.
Položky: 1922 – Vranov nad Dyjí, přehrada, na okraji lesa, 19. 06. 1951
/1923 – Chvalatice, les mezi Chvalaticemi a Zálesím, 17. 06. 1951 – ut Pirola rotundifolia,
rev. V. Grulich/
/1924 B – Hluboké Mašůvky, Bojanovická pila, 20. 06. 1953 – ut Pirola virens, rev.
V. Grulich/
687. Pirola rotundifolia L. I. subsp. eurotundifolia Dost.
Hruštička okrouhlolistá pravá.
Pyrola rotundifolia L. Hruštička okrouhlolistá.
Ve stinných lesích. Dosti rozšířena. S. Lesná, Chvalatice – Zálesí, Lančov. OBORNY:
Bítov, Vranov, Jevišovice. VI–VIII.
Položka: 1923 – Chvalatice, les mezi Chvalaticemi a Zálesím, 17. 06. 1951 – Pyrola minor, rev.
V. Grulich
Pozn.: Determinační omyl v případě hruštičky okrouhlolisté vede k úvaze, zda ji Drlík na Znojemsku
ještě pozoroval.
Obr. 10. Hruštička zelenokvětá (Pyrola chlorantha) – část herbářové položky MZ č. 1924 A.
Fig. 10. Pyrola chlorantha – part of herbarium item MZ 1924 A.
141
688. Pirola virens Schweigg. Hruštička zelená.
Pyrola chlorantha Sw. Hruštička zelenokvětá.
V borových lesích. Velmi řídce. S. Citonice. OBORNY: mezi Novým Hrádkem a Podmolím, u Lukova. VI–VII.
Položky: 1924 A – Citonice, bor u vesnice, 21. 06. 1951 (obr. 10)
1924 B – Hluboké Mašůvky, Bojanovická pila, 20. 06. 1953 – Pyrola minor, rev.
V. Grulich
Pozn.: Herbářová položka od Citonic je velmi významným dokladem existence tohoto druhu
u Znojma ještě v 50. letech 20. století.
689. Ramischia secunda (L.) Garcke. Hruštice jednostranná.
Orthilia secunda (L.) House. Hruštice jednostranná.
Ve světlých lesích. Dosti rozšířena. S. Citonice, Olbramkostel, Mašovice. OBORNY:
Podmolí, Vranov, Bítov, Lukov, řídce v údolí Dyje u Znojma (?). VI–VII.
Položka: 1925 – Citonice, bor před Smohou, 21. 06. 1951
690. Moneses uniflora (L.) Alef. Jednokvítek velkokvětý.
V mechatých vlhkých lesích v nížině vzácně. Onšov. OBORNY: Mlýnská hora u Lesné.
Obě naleziště pravděpodobně totožná. V–VIII.
Položka: 1926 – Onšov, lesík před Onšovem, na polní cestě, 08. 06. 1951
Pozn.: Nález jednokvítku u Onšova je zřejmě jedním z posledních pozorování tohoto mimořádně
citlivého druhu na jihozápadní Moravě.
Čeleď 100. Monotropaceae. Hnilákovité.
691. Monotropa hypopitys L. Hnilák smrkový.
Ve stinných vlhkých lesích. Dosti rozšířen. Hluboké Mašůvky – Plaveč, Šumná,
Onšov. OBORNY: Znojmo, Devět mlýnů, Lukov, Bítov, Vranov, Purkrábka, Tvořihráz,
Jevišovice. VI–VIII.
Položka: 1927 – Šumná, les, na borovici, 25. 06. 1950
Čeleď 101. Ericaceae. Vřesovcovité.
692. Calluna vulgaris (L.) Hull. Vřes obyčejný.
Calluna vulgaris (L.) Hull. Vřes obecný.
Na pastvinách, skalách a ve světlých lesích. Rozšířen. S. Kraví hora, Popice, Gránice,
Únanov atd. VII–X.
Položka: 1928 – Popice, 03. 06. 1950
Erica carnea L. Vřesovec masový.
POLÍVKA a DOSTÁL: Vranovská Ves u Znojma. OBORNY neuvádí vůbec na Znojemsku. HIMMELBAUR: svahy u Vranova (Vranovská Ves). Naleziště více než pochybné. III–VI.
142
Položka: 1929 – Znojmo, park, 06. 05. 1954
Pozn.: Výskyt vřesovce u Vranovské Vsi, dlouho tradovaný v naší botanické literatuře, je založen asi
jen na záznamu Himmelbaura a Stummeho (HIMMELBAUR, STUMME 1923). Nejspíše šlo o krátkodobé
zplanění, přirozený výskyt vřesovce na jihozápadní Moravě je nepravděpodobný.
Čeleď 102. Vacciniaceae. Brusnicovité.
693. Vaccinium myrtillus L. (Brusnice) borůvka.
Ve světlých lesích. Rozšířena. S. Trausnice, Gránice, Popický žleb, Pavlice i jinde. V–VI.
Položka: 1930 – Znojmo, horní Gránice, 26. 04. 1951
Čeleď 103. Oleaceae. Olivovité.
N 694. Forsythia suspensa (Thunb.) Vahl. Forsythie převislá.
Původní z východní Asie; u nás často v parcích pěstována. Znojmo podhradí. III–IV.
Položka: 1931 – Znojmo, podhradí, 09. 04. 1951
N 695. Syringa vulgaris L. Šeřík obyčejný.
Syringa vulgaris L. Šeřík obecný.
Původní v jihovýchodní Evropě, u nás odedávna pěstovaný a často zplaňující. Znojmo
Karolininy sady a podhradí. IV–V.
696. Fraxinus excelsior L. Jasan ztepilý.
V lužních a pobřežních lesích. Hojný. SP. Znojmo, Gránice, Trausnice, Kravsko, Plaveč,
Jevišovice, Valtrovice – Krhovice, Smoha atd. IV–V.
Položka: 1932 – Znojmo, u městského lesíka, 06. 04. 1951
697. Ligustrum vulgare L. Ptačí zob obyčejný.
Ligustrum vulgare L. Ptačí zob obecný.
V lesích, křovinách, na stráních a březích. Hojně rozšířen. SP. Trausnice, Sedlešovice,
Hodonice, Krhovice, Božice, Kravsko, Plaveč, Jevišovice, Smoha atd. OBORNY: údolí
Dyje od Bítova obecný, údolí Jevišovky, Gránice, Lesky a sousední výšiny. VI–VII.
Položka: 1933 – Popice, Trausnice, sine dato
Čeleď 104. Gentianaceae. Hořcovité.
698. Centaurium umbellatum Gilib. I. subsp. typicum (Wittr.) Ronn.
Zeměžluč okoličnatá pravá.
Centaurium erythraea Rafn. Zeměžluč okolíkatá.
Na pasekách. Hojná. SP. Kraví hora, Býčí skála, Tasovice, Suchohrdly, Purkrábka, Plaveč, Výrovice, Koráb, Hluboké Mašůvky, Smoha, Šumná, Lesná – Onšov. VII–IX.
Položka: 1935 – Šumná, paseky, 25. 06. 1950
143
699*. Centaurium vulgare Rafn I. subsp. euvulgare Dost.
Zeměžluč obecná pravá.
Centaurium littorale subsp. compressum (Hayne) Kirschner. Zeměžluč přímořská slatinná.
Na vlhkých lukách a slaniskách jižní Moravy. DOSTÁL (Vranov). OBORNY neuvádí na
Znojemsku. VII–IX.
Pozn.: Zeměžluč přímořská se na Znojemsku zřejmě nikdy nevyskytovala (ČVANČARA in Květena
ČR 6) a údaj od Vranova (DOSTÁL 1948–1950) je zřejmě mylný.
700. Centaurium pulchellum (Sw.) Druce. Zeměžluč spanilá.
Na vlhkých a slaných lukách. Roztroušeně. P. Načeratice, Stošíkovice, Jaroslavice,
Únanov, Smoha (louky u Lukova), Plenkovice, Krhovice. VI–X.
Položka: 1934 – Plenkovice, Plenkovický rybník, sever, 15. 07. 1951
701. Gentiana pneumonanthe L. Hořec hořepník.
Na vlhčích lukách. Vzácný. S. Lančov, louky před dvorem vlevo. HIMMELBAUR: Mašovice (?). VII–X.
Položka: 1936 – Lančov, louky vlevo před dvorem, 06. 09. 1950 (obr. 11)
Pozn.: Drlík zaznamenal hořepník na dříve neznámé lokalitě; poté, co byly zničeny i louky u Čížova, kde byl pozorován ještě v 70. letech 20. století (Krejčí úst. sdělení), tento druh na Znojemsku
vyhynul.
702. Gentiana cruciata L. Hořec křížatý.
V křovinách a světlých hájích. Roztroušeně. PS. Gránice nad citonickým rybníkem,
Tvořihrázský les, Lančov u přehrady. OBORNY: Čížov, Lukov, Hradiště (?), Leska (?)
a u Nového Hrádku. VII–X.
Položka: 1937 – Lančov, stráň u přehrady, 08. 07. 1950
703*. Gentiana amarella (L. s. l.) Br.-Bl. I. subsp. euamarella Murb. var. axillaris
(Schm.) Br.-Bl. Hořec hořkavý pravý.
Gentianella amarella (L.) Börner subsp. amarella. Hořeček nahořklý pravý.
Na podhorských vlhkých loukách. Ojediněle. HIMMELBAUR: Čížov. VI–VII.
Pozn.: Determinace hořečku od Čížova je bez možnosti revidovat herbářový doklad nejistá. V současné době není ze Znojemska znám žádný výskyt druhů tohoto rodu.
Čeleď 106. Apocynaceae. Toješťovité.
704. Vinca minor L. Brčál barvínek.
Vinca minor L. Brčál menší.
Ve světlých lesích, často pěstovaná v zahrádkách. Roztroušeně. Kravsko, Plaveč, Bojanovice, Jevišovice, Znojmo podhradí (pěst.). OBORNY: Vranov. V–VI.
Položka: 1938 – Znojmo, podhradí, sine dato
144
Čeleď 107. Asclepiadaceae. Klejichovité.
705. Cynanchum vincetoxicum (L.) Pers. Tolita lékařská.
Vincetoxicum hirundinaria Med. Tolita lékařská.
Na výslunných stráních. Hojná. PS. Hradiště, Kraví hora, Trausnice, Popice, Tasovice,
Hója, Plaveč, Koráb, Vranov, Zálesí, Podhradí. OBORNY: Jevišovice, skalnaté svahy
údolí Dyje a Jevišovky. V–VIII.
Položka: 1939 – Vranov nad Dyjí, nad přehradou, 19. 06. 1951
Čeleď 108. Convolvulaceae. Svlačcovité.
706. Convolvulus arvensis L. Svlačec rolní.
Na výslunných půdách, na úhorech, v příkopech. Obecný. SP. V–IX.
Položka: 1940 – Znojmo, 12. 06. 1950
707. Calystegia sepium (L.) R. Br. Opletník plotní.
V pobřežních křovinách a houštinách. Hojně rozšířen. S. Znojmo – Marešov, Kraví
hora, Stošíkovice, Jaroslavice, Podhradí atd. VI–IX.
Položka: 1941 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950
Čeleď 109. Cuscutaceae. Kokoticovité.
708. Cuscuta epithymum (L.) Murr. Kokotice povázka.
Cuscuta epithymum (L.) L. Kokotice povázka.
Na travnatých svazích a pastvinách. Dosti hojná. S. Kraví hora, Býčí skála, Borotice,
Lesná. OBORNY: Znojmo, Hnánice a jiná místa. VII–IX.
Položka: 1942 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950
709. Cuscuta trifolii Babinght. Kokotice jetelová.
Cuscuta epithymum (L.) L. Kokotice povázka.
Na polích na jeteli i jiných rostlinách. Roztroušeně, na jeteli obecná. S. Hradiště.
VII–VIII.
Položka: 1943 – Hradiště, 17. 06. 1950
Pozn.: Taxon Cuscuta trifolii není v současné literatuře odlišován od druhu Cuscuta epithymum.
710. Cuscuta europaea L. Kokotice evropská.
V pobřežních křovinách, hlavně na kopřivách a chmelu. Roztroušeně. S. Trausnice.
OBORNY: od Devíti mlýnů na chmelu a kopřivách. VI–IX.
Položka: 1944 – Popice, Trausnice, 14. 08. 1950
145
Cuscuta epilinum Weihe. Kokotice hubilen.
Cuscuta epilinum Boenn. Kokotice hubilen.
Převážně na lnu. OBORNY: Bítov, Čížov. Dnes se na Znojemsku len nepěstuje. VI–VIII.
Čeleď 110. Polemoniaceae. Jirnicovité.
N 711. Phlox paniculata L. Plamenka latnatá.
Původní ze Severní Ameriky; u nás běžně pěstovaná a někde i zplaňující. VI–VIII.
Položka: 1945 – Sedlešovice, břeh řeky, 24. 07. 1952
Čeleď 111. Hydrophylaceae. Stružkovcovité.
N 712. Phacelia tanacetifolia Benth. Svazenka vratičolistá.
Původní ze Severní Ameriky, u nás často pěstována jako pastva pro včely a často zplaňuje. Kraví hora, Purkrábka atd. V–X.
Položka: 1946 – Purkrábka, pole, 20. 05. 1950
Čeleď 112. Boraginaceae. Brutnákovité.
713*. Heliotropium europaeum L. Otočník evropský.
Na polích a úhorech. P. OBORNY: u vsi Dyje a na polích mezi Sedlešovicemi a Novým
Šaldorfem (?), hojněji již mezi Hrušovany a vsí Jevišovkou. VII–VIII.
Pozn.: Z Drlíkových záznamů vyplývá, že otočník v jeho době již na Znojemsku nerostl. Dnes je
považován za vyhynulý druh květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).
714. Asperugo procumbens L. Ostrolist poléhavý.
Na rumištích a v křovinách. Rozšířen. P. Znojmo, Popice. OBORNY: hromadně v okolí
Znojma a ve všech vsích pod Znojmem. V–VII.
Položka: 1947 – Popice, 04. 05. 1950
715. Lappula myosotis Moench. Strošek pomněnkový.
Lappula squarrosa (Retz.) Dum. Strošek pomněnkový.
Na polích a rumištích. Hojně rozšířen. P. Dobšice, Sedlešovice, Tasovice, Hodonice,
Strachotice, Suchohrdly, Únanov, Horní Dunajovice i jinde. VI–VII.
Položka: 1948 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11.05. 1950
Obr. 11. Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) – herbářová položka MZ č. 1936.
Fig. 11. Gentiana pneumonanthe – herbarium item MZ 1936.
146
147
148
716*. Lappula deflexa (Wahl.) Garcke. Strošek sehnutý.
Hackelia deflexa (Wahlenb.) Opiz. Lopuštík skloněný
Na skalách, kamenitých stráních a ve stinných lesích. Roztroušeně. SP. OBORNY: V lesích kol Bítova a Chvalatic, Cornštýn, Mločí údolí a v lesích za Býčí skálou, u Nového
Hrádku a Vranova. VI–VIII.
Pozn.: Lopuštík patří k velmi pozoruhodným fytogeografickým prvkům v květeně České republiky.
Na jihozápadní Moravě existuje doposud několik lokalit, na Znojemsku např. v údolí Dyje nedaleko
Uherčic (TICHÝ 1995), zatímco z území NP Podyjí současná pozorování chybějí (GRULICH 1997).
717. Omphalodes scorpioides (Haenke) Schrad. Pupkovec pomněnkovitý.
Ve stinných lesích, křovinách, na zarostlých skalách. Roztroušeně až hojně. SP. Znojmo
– Starý Šaldorf, Trausnice, Býčí skála, Strachotice – Krhovice, Plaveč-Bažantnice,
Zápověď u Bojanovic, Švýcarské údolí. OBORNY: údolí Dyje od Devíti mlýnů, údolí
Jevišovky. IV–VI.
Položka: 1949 – břeh Dyje mezi Strachoticemi a Krhovicemi, 05. 04. 1951
718. Cynoglossum officinale L. Užanka lékařská.
Na výslunných místech, u cest. Hojná. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, Dobšice, Dyje, Hradiště, Konice, Popice, Tasovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Výrovice, Horní Dunajovice.
VI–VIII.
Položka: 1950 – Konice – Popice, 20. 05. 1950 – Cynoglossum officinale + C. montanum + Anchusa
officinalis, rev. K. Sutorý
719. Lithospermum purpureo-coeruleum L. Kamejka modronachová.
Lithospermum purpurocaeruleum L. Kamejka modronachová.
V hájích a na křovinatých stráních. Roztroušeně. SP. Purkrábka (u Únanova, od Suchohrdel k Těšeticům), Tvořihrázský les u Těšetic, Plaveč (květy kalně nachové), Hója
u Božic. OBORNY: Jevišovice, Ledové sluje, Lukov, údolí Dyje od Hardeka do Znojma
a výjimečně i v jednom hájku mezi Hrádkem a Strachoticemi. V–VII.
Položky: 1951 A – Únanov, za mlýnem, 1950
1951 B – Plaveč, horní cesta k mlýnu, pod křovím, 20. 05. 1953
720. Lithospermum officinale L. Kamejka lékařská.
Na slunných keřnatých stráních. Řídce. PS. Purkrábka. OBORNY: Pelcberk(?), Hrušovany. V–VII.
Položka: 1952 – Suchohrdly, Purkrábka, 20. 05. 1950
721. Lithospermum arvense L. Kamejka rolní.
Na polích a úhorech jako plevel. Obecná. PS. IV–VII.
Položka: 1953 – Hradiště, 17. 05. 1950
Obr. 12. Všivec bahenní (Pedicularis palustris) – část herbářové položky MZ č. 2105.
Fig. 12. Pedicularis palustris – part of herbarium item MZ 2105.
149
722. Myosotis palustris (L.) Nath. Pomněnka bahenní.
Myosotis palustris (L.) L. Pomněnka bahenní.
Na vlhkých lukách, podle toků a ve vlhkých lesích. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf,
Trausnice, Býčí skála, Načeratice, Tasovice, Borotice, Olbramkostel, Plenkovice, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Vranovská Ves, Pavlice, Smoha, Švýcarské údolí, Zálesí,
Lančov. V–X.
Položka: 1954 – Olbramkostel, 22. 05. 1950
723. Myosotis silvatica (Ehrh.) Hofm. Pomněnka lesní.
Myosotis sylvatica Hoffm. Pomněnka lesní.
V lesích a na lukách. Hojně rozšířena. S. Kraví hora, Trausnice – Čertův mlýn, Suchohrdly, Hluboké Mašůvky, Lapikus, Bojanovice, Koráb, Horní Dunajovice, Šumná
– Šimperk, Pavlice, Švýcarské údolí, Zálesí. V–IX.
Položka: 1955 – Popice, lesy u Popic, 04. 05. 1950
724. Myosotis arvensis (L.) Hill. Pomněnka rolní.
Na polích a úhorech jako plevel. Dosti rozšířena. SP. Jaroslavice. OBORNY: údolí Dyje
od Devíti mlýnů, údolí Jevišovky. V–X.
Položka: 1956 – Jaroslavice, u rybníka, 18. 05. 1951
725. Myosotis collina Hoffm. Pomněnka chlumní.
Myosotis ramosissima Schult. Pomněnka chlumní.
Na suchých křovinatých stráních a v lesostepích. Dosti rozšířena. SP. Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn, Purkrábka, Plaveč, Bítov. OBORNY: Znojmo, Vranov, Devět mlýnů,
Lukov i jinde. IV–V.
Položka: 1957 – Suchohrdly, Purkrábka, 03. 05. 1951
726. Myosotis micrantha Pall. Pomněnka malokvětá.
Myosotis stricta R. et Sch. Pomněnka drobnokvětá.
Na suchých travnatých stráních, polích a úhorech. Rozšířena. P. Hradiště, Kraví hora,
Býčí skála, Trausnice – Čertův mlýn, Načeratice – Derflice, Šumná, Vranovská Ves,
Bojanovice. IV–V.
Položka: 1958 – Hradiště, 07. 04. 1951
727. Myosotis versicolor (Pers.) Sm. Pomněnka různobarvá.
Myosotis discolor Pers. Pomněnka různobarvá.
Na křovinatých a travnatých svazích a lesních světlinách. Řídce. SP. Trausnice – Čertův
mlýn, Šimperský rybník. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. V–VII.
Položka: 1959 – Šumná, Šimperk, 20. 05. 1951– Myosotis cf. discolor, rev. V. Grulich
Pozn.: Drlíkův záznam o výskytu pomněnky různobarvé patří zřejmě k posledním z celé Moravy.
V současné době v tomto prostoru není známa jediná lokalita.
150
728. Myosotis sparsiflora Mikan. Pomněnka řídkokvětá.
Myosotis sparsiflora Pohl. Pomněnka řídkokvětá.
V křovinách, v luzích a pobřežních houštinách. Roztroušeně. S. Popický žleb, Kravsko,
Dolina a Bažantnice u Plavče. OBORNY: Mašovice, Tvořihráz, Znojmo (?), Dyje (?),
Devět mlýnů aj. V–VI.
Položka: 1960 – Kravsko, 09. 05. 1951
729. Cerinthe minor L. Voskovka menší.
Na rumištích a u cest. Roztroušeně. P. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Dobšice, Tasovice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, údolí Jevišovky u Plavče, údolí Plenkovického
potoka. OBORNY: Hodonice, Dyje, Vranov, Lukov, Čížov, Bítov, Cornštýn. V–VII.
Položka: 1961 – Znojmo, Gránice, 15. 05. 1950
730. Echium vulgare L. Hadinec obyčejný.
Echium vulgare L. Hadinec obecný.
Na výslunných stráních, úhorech a podle cest. Obecný. SP. VI–IX.
Položky: 1962 – Hradiště, 01. 06. 1950
/1963 – Suchohrdly, Purkrábka, 31. 05. 1950 – ut Echium rubrum, rev V. Grulich/
731. Echium rubrum Jacq. Hadinec červený.
Echium maculatum L. Hadinec červený.
Na výslunných stráních. Vzácný. P. Purkrábka u stezky do lesa nedaleko Jezuitského
dvora. OBORNY: Pelcberk, stráň u vsi Dyje. S obou míst zmizel po vykácení lesa a osazení akátem. VI–VII.
Položka: 1963 – Suchohrdly, Purkrábka, 31. 05. 1950 – Echium vulgare, rev. V. Grulich
Pozn.: Hadinec červený dosahoval na Znojemsku absolutní západní hranice areálu (KŘÍSA in
Květena ČR 6). Kromě jmenovaných údajů existují ještě herbářové doklady od Pustého kopce
(cf. GRULICH 1996b). Drlíkův údaj z Purkrábky je však doložen chybně určenou položkou, a není
proto věrohodný.
732. Anchusa officinalis L. Pilát lékařský.
Na suchých travnatých místech a u cest. Hojně rozšířen. SP. Znojmo, Hradiště, Kraví
hora, Konice, Dobšice, Oblekovice, Tasovice, Plaveč, Lančov, Bítov atd. V–IX.
Položky: /1950 – Konice – Popice, 20. 05. 1950 – ut Cynoglossum officinale; Cynoglossum
officinale + C. montanum + Anchusa officinalis, rev. K. Sutorý/
1964 – Znojmo, 1950
733. Lycopsis arvensis L. Prlina rolní.
V polích a na úhorech jako plevel. Hojná. P. Hradiště, Kateřinský dvůr, Přímětice – Mramotice, Tasovice, Plaveč, Vranovská Ves. OBORNY: Citonice, Plenkovice, Jevišovice
a v nížině u Strachotic, Jaroslavic a Hrušovan obecná. V–IX.
Položka: 1965 – Hradiště, 16. 05. 1950
151
734. Nonea pulla (L.) DC. Pipla osmahlá.
Na mezích a podél cest. Dosti hojná. P. Znojmo – Cínová hora, Leska, Hodonice, Suchohrdly, Těšetice, Plaveč, Horní Dunajovice. OBORNY: hojně v okolí Znojma, Tasovice,
Načeratice až k Jaroslavicům, Citonice, Vranov, Bítov, údolí Jevišovky, Mikulovice.
U Suchohrdel také žlutě kvetoucí. IV–VIII.
Položka: 1966 – Těšetice, 22. 08. 1950
735. Pulmonaria officinalis L. I. subsp. maculosa (Hayne) Gams.
Plicník lékařský skvrnitý.
Pulmonaria officinalis L. Plicník lékařský.
Ve světlých humosních lesích. Hojný. Gránice, Hradiště, Trausnice, Kravsko, údolí
Plenkovického potoka, Plaveč-Bažantnice. OBORNY: údolí Dyje od Vranova, Hnánice,
Purkrábka, Smoha, Jevišovice. III–V.
Položka: 1967 – Znojmo, Gránice – Hradiště, 21. 03. 1951 – Pulmonaria obscura, rev. J. Danihelka
Pulmonaria officinalis L. II. subsp. obscura (Dum.) Murb. Plicník lékařský tmavý.
Pulmonaria obscura Dum. Plicník tmavý.
Ve světlých humosních hájích. Roztroušeně. S. Gránice, Trausnice, Kravsko, údolí
Jevišovky, Plenkovického potoka, Plaveč – Bojanovice, Jevišovice – zámek. OBORNY:
Smoha, Vranov, Šimperk. III–IV.
Položky: /1967 – Znojmo, Gránice – Hradiště, 21. 03. 1951 – ut Pulmonaria officinalis subsp.
maculosa, rev. J. Danihelka/
1968 – Znojmo, Gránice, 01. 04. 1951, rev. J. Danihelka
Pozn.: Spolehlivé rozlišování plicníků dosud není dostatečně vyřešeno; není vyloučeno, že na
Znojemsku se vyskytuje jak P. obscura, tak P. officinalis. Drlíkovy rukopisné záznamy nelze k dalším úvahám využít.
736. Pulmonaria montana Lej. I. subsp. mollissima (Kern.) Nym.
Plicník horský nejměkčí.
Pulmonaria mollis Hornem. Plicník měkký.
Dosti hojný. S. Kravsko – Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Tvarůžek u Plenkovic,
Bojanovické lesy, Purkrábka, Andělský mlýn u Mašovic, Smoha. OBORNY: Plaveč,
údolí Jevišovky. IV–V.
Položka: 1969 – Kravsko – Hluboké Mašůvky, údolí, 15. 04. 1952, rev. J. Danihelka
737*. Pulmonaria angustifolia L. Plicník úzkolistý.
Ve světlých lesích a křovinách. Velmi řídce. S. OBORNY: letohrádek mezi Vranovem
a Čížovem, Větrník mezi Čížovem a Lesnou. IV–VI.
Pozn.: Podobně jako ekologicky velmi blízký Dianthus superbus i plicník úzkolistý z ne zcela jasných
důvodů ustoupil (cf. GRULICH 1997). Z Drlíkova materiálu je zřejmé, že on sám jej na Znojemsku
již nepozoroval.
152
738. Symphytum officinale L. I. subsp. euofficinale Dom. Kostival lékařský pravý.
Symphytum officinale L. Kostival lékařský.
Na vlhkých lukách, v příkopech a podél vod. Obecný. S. Znojmo, Hluboké Mašůvky atd.
Položka: 1970 – Znojmo, 1950
739. Symphytum tuberosum L. Kostival hliznatý.
Symphytum tuberosum L. Kostival hlíznatý.
Na vlhkých lukách, v humosních lesích a křovinách. Dosti hojný. Hradiště, Gránice,
Hostěrádky, Olbramkostel, Šumná, Zálesí, Bítov. OBORNY: Jevišovice, Vranov a odtud
dolů ve většině křovinatých lesů. IV–VI.
Položka: 1971 – Znojmo, Gránice, 23. 06. 1951
Čeleď 113. Verbenaceae. Sporýšovité.
740. Verbena officinalis L. Sporýš lékařský.
Na rumištích, návsích, pustých místech, u cest. Obecná. SP. VII–VIII.
Položka: 1972 – Lančov, vyschlá přehrada, 18. 06. 1950
Čeleď 114. Lamiaceae. Hluchavkovité.
741. Ajuga chamaepitys (L.) Schreb. Zběhovec yva.
Na polích a podle cest. Dosti hojný. P. Znojmo, Sedlešovice, Kuchařovice, Únanov,
Hodonice, Tasovice, Lechovice, Strachotice, Purkrábka, Těšetice, Plaveč, Horní Dunajovice. OBORNY: Hnánice, Hrádek – Božice, Hrušovany. V–IX.
Položka: 1973 – Strachotice, pole, 11. 05. 1950
742. Ajuga reptans L. Zběhovec plazivý.
Na lukách a v lesích. Obecný. S. Hradiště, Šumná, Bojanovice (Zápověď) atd. IV–VII.
Položka: 1974 – Hradiště, 1950
743. Ajuga genevensis L. Zběhovec ženevský.
Ajuga genevensis L. Zběhovec lesní.
Ve světlých lesích, na křovinatých svazích. Dosti hojný. S. Hradiště, Kraví hora,
Býčí skála, Trausnice – Čertův mlýn, Tvarůžek u Kravska, Dolina u Plavče, Lapikus,
Olbramkostel, Suchohrdly, Purkrábka, Bojanovice, Mikulovice, Výrovice, Pavlice,
Zálesí, Lančov. IV–VI.
Položky: 1975 A – Hradiště, 17. 05. 1950
1975 B – Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953
153
744. Teucrium chamaedrys L. Ožanka kalamandra.
Na suchých výslunných kamenitých místech. Hojná. P. Hradiště – Sedlešovice, Leska,
Trausnice (s bílými květy), Hodonice – Krhovice, Tasovice, Božice, Jevišovice, Koráb.
OBORNY: V celé pahorkatině dosti rozšířen. VII–VIII.
Položka: 1976 – Pavlice – Kravsko, 08. 06. 1950
745. Teucrium scordium L. Ožanka česneková.
Teucrium scordium L. Ožanka čpavá.
Na vlhkých lukách a zaplavovaných místech. Velmi řídká. P. Kraví vrch u Tasovic,
Hodonice. OBORNY: okolo Hrušovan a Pravic. VII–VIII.
Položka: 1977 – Hodonice, rybník, 23. 08. 1951
Pozn.: Drlíkův sběr od Hodonic je velmi zajímavým dokladem o zasahování ožanky čpavé směrem
na západ. Ačkoli rybník byl později zničen, ve fragmentu mokřadu jihovýchodně od Hodonic druh
přežívá ještě do současnosti. Bohatá lokalita se dále nachází nad rybníkem u Vrbovce (obojí 2004
MZ, leg. A. Reiter).
746. Teucrium botrys L. Ožanka hroznatá.
Na suchých travnatých místech. Velmi řídká. P. Purkrábka u Těšetic, Křepické údolí
u Horních Dunajovic. VII–IX.
Položka: 1978 – Horní Dunajovice, Křepický potok, 15. 06. 1953
747. Scutellaria galericulata L. Šišák vroubkovaný.
Na březích vod a v příkopech. Dosti rozšířen. S. Borotice, Jaroslavice, Stošíkovice,
Olbramkostel, Šumná, Lančov. VI–IX.
Položka: 1979 – Olbramkostel – Šumná, les, 09. 08. 1950
748. Marrubium vulgare L. Jablečník obyčejný.
Marrubium vulgare L. Jablečník obecný.
Na návsích, rumištích a u cest. Dosti rozšířen. SP. Hodonice, Krhovice, Jaroslavice,
Výrovice, Horní Dunajovice. OBORNY: Strachotice, Mašovice, Podmolí. VI–IX.
Položka: 1980 – Krhovice, rumiště, 19. 06. 1950
Pozn.: Jablečník obecný patří ke kriticky ohroženým druhům květeny České republiky (HOLUB,
PROCHÁZKA 2000). Ve studovaném území je v poslední době známa pouze nevelká populace
v Havraníkách (GRULICH 1997).
749. Marrubium peregrinum L. Jablečník cizí.
Na suchých travnatých místech, na rumištích v blízkosti osídlených míst. Rozšířen.
P. Znojmo, Sedlešovice, Konice, Únanov, Bezkov, Mašovice. OBORNY: údolí Dyje od
Znojma ve všech vsích. Citonice, Hradiště (?), Hrušovany, Šanov, Hója mezi Hrušovany,
Hraběticemi a Božicemi. VI–VIII.
Položka: 1981 – Znojmo, Koželužská, 26. 09. 1950
Pozn.: Ačkoli jablečník cizí z většiny dříve známých lokalit také ustoupil, přesto se dnes stále
vyskytuje na více místech v teplejší části Znojemska.
154
750. Sideritis montana L. Hojník horský.
Sideritis montana L. Hojník chlumní.
Na výslunných místech a písčinách. Ojediněle. P. Hodonice pískovna, žel. násep za
nádražím a u strážního domku k Božicím. OBORNY: Suchohrdly – Dyje, blízko železničního náspu na poli (?). VI–VIII.
Položka: 1982 – Hodonice, pískovna, 11. 06. 1951
Pozn.: Sideritis montana dnes na Znojemsku asi neroste; Drlíkův sběr patří k pozoruhodným
nálezům.
751. Nepeta cataria L. Šanta kočičí.
Kdysi pěstovaná jako léčivá bylina, dodnes místa zplanělá. Řídká. P. Dobšice, ves
Dyje, Purkrábka, Lechovice. OBORNY: v podyjských vsích, údolí Dyje u Znojma (?),
kol Jevišovic a Lukova. VII–IX.
Položka: 1983 – Dobšice, 12. 07. 1953
752*. Nepeta pannonica Jacq. Šanta panonská.
Nepeta nuda L. Šanta lesostepní.
Na suchých stráních. Řídká. P. OBORNY: u Sedlešovic (?), na polní cestě z Mašovic do
Lukova (?), u Devíti mlýnů, v okolí Znojma už M. U. Uechtritzem známá od začátku
XIX. století. VII–IX.
Pozn.: Drlík zřejmě z autopsie šantu lesostepní neznal, na Znojemsku stále existují nepočetné
populace, např. mezi Lukovem a Podmolím (cf. GRULICH 1997).
N 753. Nepeta mussinii Henk. Šanta Mussiniho.
Nepeta racemosa Lamk. Šanta hroznovitá.
Původní v Persii a na Kavkaze, u nás v zahradách pěstovaná. U plotu zahrady nedaleko
Městského lesíka. VII–IX.
Položka: 1984 – Znojmo, Městský lesík, u plotu zahrad, 05. 05. 1953
754. Glechoma hederacea L. subsp. glabriuscula (Neilr.) Gams.
Popenec břečťanovitý olysalý.
Glechoma hederacea L. Popenec břečťanolistý.
V lesích a křovinách, na lukách a podle cest. Obecný. SP. Sedlešovice, Býčí skála,
Mašovice, Němčičky atd. IV–VII.
Položka: 1985 – Mašovice, Křížanka, 07. 05. 1951
/1986 – Hodonice, 12. 05. 1950 – ut Glechoma hederacea subsp. hirsuta, rev. V. Grulich/
Glechoma hederacea L. subsp. hirsuta (W. K.) Herm. Popenec břečťanovitý chlupatý.
Glechoma hirsuta W. et K. Popenec chlupatý.
V lesích a na keřnatých stráních. Řídce. P. Býčí skála, Hodonice. V–VII.
Položka: 1986 – Hodonice, 12. 05. 1950 – Glechoma hederacea, rev. V. Grulich
Pozn.: Drlíkovy údaje o výskytu popence chlupatého nejsou, vzhledem k chybně určené položce,
věrohodné. Druh se však na Znojemsku skutečně vyskytuje; více lokalit je známo z NP Podyjí
(GRULICH 1997).
155
755. Prunella vulgaris L. Černohlávek obecný.
Na pasekách, lukách a pastvinách. Obecný. S. Popice atd. V–X.
Položka: 1987 – Popice, Popické údolí, 10. 05. 1950
756. Prunella grandiflora (L.) Jacq. Černohlávek velkokvětý.
Prunella grandiflora (L.) Scholler. Černohlávek velkokvětý.
Na výslunných stráních, suchých lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. SP. Kraví hora,
Popice, Únanov (Špilberk), Hluboké Mašůvky, Mašovice – Bezkov, Jazovice. OBORNY:
Jevišovice, Vranov, Bítov, Lančov, Dyje, Hodonice, Hnanice i jinde. VI–VIII.
Položka: 1988 – Sedlešovice, Kraví hora, les, 09. 06. 1950
Pozn.: Černohlávek velkokvětý patří nyní na Znojemsku k velmi vzácným druhům; Drlíkovy údaje
jsou relevantní a lze jimi doplnit obraz o rozšíření tohoto teplomilného druhu na západním okraji
jihomoravské arely.
757. Prunella laciniata L. Černohlávek dřípený.
Prunella laciniata (L.) L. Černohlávek dřípený.
Na stepních svazích a polostepních lukách. Dosti vzácný. SP. Trausnice, louka nad
splavem na pravém břehu Dyje, Plaveč okraj lesa Rudy, Koráb pod hájenkou. OBORNY:
kol Znojma hojný (??), Popické výšiny (?), Pelcberk (?). VI–VIII.
Položky: 1989 A – Znojmo, Gránice, u potoka, 03. 07. 1952 – Prunella laciniata × P. vulgaris, rev.
V. Grulich
1989 B – Plaveč, okraj lesa k Únanovu nad Rudou, 17. 06. 1953
Pozn.: Černohlávek dřípený na Znojemsku zřejmě od Drlíkových dob značně ustoupil; doložený
hybrid s černohlávkem obecným je typickým jevem na lokalitách společného výskytu.
758. Melittis melissophyllum L. Medovník meduňkolistý.
Ve světlých listnatých lesích. Dosti hojný. P. Trausnice, Býčí skála, Purkrábka, Kravsko,
Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Bojanovický les, Smoha, Zálesí. OBORNY: Jevišovice,
Hnánice, Devět mlýnů, Ledové sluje, Lukov, Plaveč, Tvořihráz. V–VI.
Položka: 1990 – Suchohrdly, Purkrábka, 20. 05. 1950
759*. Phlomis tuberosa L. Sápa hlíznatá.
Na výslunných stráních. P. OBORNY: na svazích Kamenné hory mezi Načeraticemi
a Tasovicemi (?). VI–VII.
Pozn.: Sápu Drlík ze Znojemska z vlastního pozorování neznal; dodnes existuje několik populací,
např. poblíž Pustého kopce, ale i v NP Podyjí na Šóbesu (GRULICH 1997).
760. Galeopsis angustifolia Ehrh. Konopice úzkolistá.
Na polích a úhorech. Hojná. SP. Načeratice, Derflice, Tasovice, Únanov, Plaveč, Výrovice, Plenkovice, Milíčovice, Šumná – Onšov, Švýcarské údolí, Zálesí. OBORNY: kol
Znojma, Suchohrdlí, Těšetic a jiných míst. VI–IX.
Položky: 1991 A – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950
1991 B – Plenkovice, u rybníka, 15. 07. 1951
1991 C – Derflice – Tasovice, pole, 19. 08. 1950
156
761. Galeopsis ladanum L. Konopice širolistá.
Na polích a v křovinách. Hojná. SP. Načeratice, Borotice, Purkrábka, Prosiměřice,
Koráb, údolí Bojanovického potoka, Plaveč, Olbramkostel, Jevišovice, Přímětice,
Mramotice, Únanov, Citonice – Bezkov. VI–IX.
Položka: 1992 – Olbramkostel, pole, 09. 08. 1950
762. Galeopsis pubescens Bess. Konopice pýřitá.
Na úhorech, ve světlých lesích a křovinách. Obecná. SP. Borotice – Křídlovice, Gránice. VII–IX.
Položky: 1993 A – Borotice – Křídlovice, les, 08. 08. 1950, rev. V. Řehořek
1993 B – Znojmo, Gránice, 10. 08. 1950 – Galeopsis tetrahit, rev. V. Řehořek
763. Galeopsis tetrahit L. I. subsp. genuina Briq. Konopice napuchlá pravá.
Galeopsis tetrahit L. Konopice polní.
V lesích, houštinách a na úhorech. Obecná. SP. Gránice, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Zálesí. VII–IX.
Položky: /1993 B – Znojmo, Gránice, 10. 08. 1950 – ut Galeopsis pubescens, rev. V. Řehořek/
1994 – Znojmo, Gránice, 14. 08. 1950, rev. V. Řehořek
Galeopsis tetrahit L. II. subsp. bifida (Boenn.) Fr. Konopice napuchlá dvouklanná.
Galeopsis bifida Boenn. Konopice dvouklanná.
V lesích, houštinách, na úhorech. Hojná. SP. Lechovice, Hluboké Mašůvky, Purkrábka,
Lesná – Onšov. VII–IX.
764. Galeopsis speciosa Mill. Konopice sličná.
Na nivách, v houštinách a na březích. Roztroušeně. S. Gránice, údolí Dyje proti Býčí
skále, Švýcarské údolí, Zálesí. OBORNY: Bítov, Lukov, Znojmo (?), Hója u Božic.
VII–IX.
Položka: 1995 – Štítary, Švýcarské údolí, 13. 08. 1950
765. Lamium galeobdolon (L.) Nath. Hluchavka pitulník.
Galeobdolon montanum (Pers.) Rchb. Pitulník horský.
V lesích a křovinách. Rozšířena. S. Trausnice, Čertův mlýn, Horní Dunajovice.
IV–VII.
Položka: 1996 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
Pozn.: Zdá se, že se v okolí Znojma vyskytuje téměř pouze Galeobdolon montanum (cf. GRULICH
1997). DVOŘÁKOVÁ in Květena ČR 6 uvádí pro druhý v ČR rostoucí druh Galeobdolon luteum lokalitu Znojmo, zařazenou do fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny. Ten se
však ke Znojmu pouze přibližuje, zatímco k fytogeografickému okresu 16. Znojemsko-brněnská
pahorkatina, v němž Znojmo leží, výslovně poznamenává, že v něm G. luteum neroste. Problém
vyžaduje další bádání.
157
766. Lamium album L. Hluchavka bílá.
V příkopech, na rumištích a v plotech. Obecná. PS. Trausnice. V–VIII.
Položka: 1997 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950
767. Lamium maculatum L. Hluchavka skvrnitá.
V lesích, křovinách, příkopech, podle cest, na rumištích. Obecná. SP. Znojmo, Gránice.
IV–IX.
Položka: 1998 – Znojmo, Gránice, 04. 08. 1950
768. Lamium purpureum L. Hluchavka nachová.
Jako plevel v polích a zahradách. Obecná. PS. Hradiště. III–IX.
Položka: 1999 – Hradiště, 05. 05. 1950
769. Lamium amplexicaule L. Hluchavka objímavá.
Jako plevel na polích a úhorech. Obecná. SP. Kraví hora, Hodonice, Jevišovice. III–VI.
Položka: 2000 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 07. 09. 1950
770*. Leonurus marrubiastrum L. Buřina jablečníková.
V údolí a poříčí větších toků. Vzácná. S. OBORNY: na nivách mezi Hrušovany a Pravicemi, u Jevišovky. VII–VIII.
Pozn.: Vzácný druh dolního Podyjí (TOMŠOVIC in Květena ČR 6). Lokality v okolí Hrušovan byly
vysunuty nejdále na západ.
771. Leonurus cardiaca L. Buřina srdečník.
Na lukách, podle cest a na rumištích. Obecný. SP. Hradiště, Suchý kopec u Popic, Načeratice, Hodonice, Borotice, Jaroslavice, Horní Dunajovice, Horní Břečkov, Podhradí.
VI–IX.
Položka: 2001 – Popice, Suchý kopec u Popic, 10. 06. 1950
Ballota nigra L. Měrnice černá.
Položka: 2002 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950
Pozn.: Měrnice patří k velmi běžným a rozšířeným rostlinám Znojemska; to, že není obsažena
v Drlíkově rukopisu, svědčí s největší pravděpodobností o autorově opomenutí.
772. Stachys recta L. Čistec přímý.
Na výslunných stráních, v lesních světlinách. Rozšířen. P. Hradiště, Trausnice, Býčí skála, Vrbovec, Derflice, Tasovice, Suchohrdly, Horní Dunajovice. OBORNY: údolí Dyje od
Vranova velmi obecný, Gránice, Leska, údolí Jevišovky a sousední výšiny. VI–IX.
Položka: 2003 – Popice, Trausnické údolí, 16. 05. 1950
158
773. Stachys annua L. Čistec roční.
Na polích a rumištích jako plevel. Hojně rozšířen. P. Znojmo, Hradiště, Starý Šaldorf
– Dobšice, Načeratice, Derflice, Hodonice, Lechovice – Stošíkovice, Kuchařovice,
Únanov, Přímětice, Jevišovice, Horní Dunajovice. VI–IX.
Položky: 2004 A – Hradiště, úhor, 06. 07. 1950
2004 B – Plaveč, pole, 27. 06. 1950
774. Stachys palustris L. Čistec bahenní.
V polích, křovinách, v příkopech a na březích. Hojně rozšířen. S. Načeratice, Derflice,
Borotice, Stošíkovice, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, údolí Bojanovického potoka,
Bezkov, Šumná – Onšov, Podhradí. VII–IX.
Položka: 2005 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950
775. Stachys silvatica L. Čistec lesní.
Stachys sylvatica L. Čistec lesní.
V lužních lesích, ve vlhčích křovinách a na pasekách. Roztroušeně. S. Trausnice, Čertův
mlýn, Horní Dunajovice, Jevišovice, Švýcarské údolí, Zálesí (u přehrady, u hájenky),
Bítov. VI–IX.
Položka: 2006 – Hradiště, Čertův mlýn, 10. 05. 1950
776. Stachys germanica L. Čistec německý.
Ve světlých lesích a na křovinatých svazích. Velmi roztroušeně. SP. Purkrábka, Tvořihrázský les, Plaveč, Hluboké Mašůvky. OBORNY: údolí Jevišovky, údolí Dyje od Vranova
(Znojmo?, Nesachleby?, Devět mlýnů). VI–VIII.
Položka: 2007 – Plaveč, mlýn, 27. 06. 1950
Pozn.: Čistec německý patří v současnosti na jižní Moravě k mimořádně vzácným rostlinám. Drlíkovy údaje mají tedy značný historický význam.
777. Betonica officinalis L. Bukvice lékařská.
Na lukách, výslunných svazích a listnatých lesích. Hojná až obecná. SP. Kraví hora,
Mločí údolí, Býčí skála, Konice, Popice, Derflice, Tasovice, Purkrábka, Olbramkostel,
Hluboké Mašůvky – Plaveč, Bojanovický les, Koráb (!), Černín, Pavlice, Smoha,
Lesná, Onšov. VII–VIII.
Položky: 2008 A – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950
2008 B – Tasovice, stinná stráň proti vesnici, 18. 07. 1951
2008 C – Popice, lesní louky, 13. 07. 1950
778. Salvia glutinosa L. Šalvěj lepkavá.
V křovinách na okrajích lesů a na mýtinách. Roztroušeně. S. Onšov, Lančov. OBORNY:
Vranov, Chvalatice – Bítov, Švýcarské údolí, Lukov, Čížov, Hnánice, vzácně v údolí
Dyje za Trausnicemi. VII–IX.
Položka: 2009 – Lančov, 10. 07. 1950
159
Salvia aethiopis L. Šalvěj habešská.
Salvia aethiopis L. Šalvěj etiopská.
OBORNY: na zahradním rumišti v Jaroslavicích přechodně zplanělá (1880). VI–VIII.
779. Salvia pratensis L. Šalvěj luční.
Na suchých lukách, u cest, v křovinách. Obecná. S. Znojmo, Hradiště, Kraví hora,
Trausnice, Načeratice – Derflice, Hluboké Mašůvky, Lančov, Podhradí. V–VIII.
Položka: 2010 – Znojmo, louky, 01. 06. 1950
780. Salvia nemorosa L. Šalvěj hajní.
Na travnatých místech a v křovinách. Hojná. P. Znojmo – Marešov, Hradiště, Trausnice, Kraví hora, Konice, Popice, Načeratice – Derflice, Tasovice, Hodonice, Valtrovice,
Lechovice – Stošíkovice, Suchohrdly, Únanov, Plaveč, Horní Dunajovice, Jevišovice,
Podhradí. VI–VIII.
Položka: 2011 – Valtrovice, louky, 12. 05. 1950
X Salvia silvestris L. = Salvia nemorosa × pratensis. Šalvěj lesní.
Salvia × sylvestris L. = Salvia nemorosa × S. pratensis
Hradiště, Sedlešovice – Konice, Olbramkostel, Horní Dunajovice.
Položka: 2012 – Načeratice – Derflice, 27. 05. 1953
781. Salvia verticillata L. Šalvěj přeslenitá.
Na lukách, travnatých a křovinatých svazích, na okraji cest. Hojná. P. Znojmo, Suchohrdly, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Citonice, Mašovice – Gránický
les, Bezkov, Jazovice, Podhradí. VI–IX.
Položka: 2013 – Suchohrdly, Purkrábka, 22. 08. 1950
N 782. Melissa officinalis L. Meduňka lékařská.
Původní z východního Středomoří, u nás odedávna se pěstuje v zahrádkách a ojediněle
zplaňuje. DOSTÁL: okolí Znojma. VI–VIII.
Položka: 2014 – Znojmo, Marákov, zahrada, 30. 06. 1950
783. Calamintha clinopodium Moris. Marulka klinopád.
Clinopodium vulgare L. Klinopád obecný.
Na výslunných suchých místech, v křovinách a lesích. Hojně rozšířena. S. Býčí skála,
Sedlešovice – Konice, Tasovice, Hója u Božic, Purkrábka, Koráb, Černín, Kravsko,
Jevišovice, Smoha, Šumná – Onšov, Lančov, Bítov. VII–IX.
Položka: 2015 – Šumná, paseka, 25. 06. 1950
160
784. Calamintha acinos (L.) Clairv. Marulka pamětník.
Acinos arvensis (Lamk.) Dandy. Pamětník rolní.
Na výslunných kamenitých stráních. Obecná. P. Kraví hora, Hradiště, Derflice, Tasovice, Purkrábka, Plaveč – Lapikus, Hluboké Mašůvky, Kravsko, Olbramkostel, Horní
Dunajovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. VI–IX.
Položka: 2016 – Sedlešovice, Kraví hora, 04. 05. 1950
N 785. Hyssopus officinalis L. Yzop lékařský.
Původní ze Středomoří, u nás kdysi hojně byl pěstován, ojediněle a přechodně zplaňuje.
Hradiště. VIII–X.
Položka: 2017 – Hradiště, pod Goldhammerovou vilou, 08. 08. 1950
786. Origanum vulgare L. Dobromysl obyčejná.
Origanum vulgare L. Dobromysl obecná.
Ve světlých lesích, křovinách, na kamenitých stráních. Hojná. SP. Hradiště, Býčí skála,
Purkrábka, Plaveč – Lapikus, Horní Dunajovice, Hója u Božic, Šumná – Onšov, Bítov,
Podhradí. VII–IX.
Položka: 2018 – Hradiště, 17. 06. 1950
787. Thymus marschallianus Willd. Mateřídouška Marschallova.
Thymus pannonicus All. Mateřídouška panonská.
Na výslunných stráních a písčinách. Hojný. P. Hradiště, ves Dyje, Tasovice, Horní
Dunajovice atd. IV–IX.
Položky: 2019 A – Hradiště, 24. 08. 1950, rev. V. Grulich
2019 B – Dyje, stráň nad řekou, 28. 05. 1952, rev. V. Grulich
Pozn.: Určování mateřídoušek podle Květeny ČR (DOSTÁL et al. 1948–1950), kterou Drlík používal,
vychází z odlišného taxonomického konceptu. Dnešní pohled na mateřídoušky (ČÁP in KUBÁT et al.
2002) se odlišuje především chápáním širší vnitrodruhové variability – výsledkem je menší počet
rozlišovaných druhů. Revize herbářového materiálu prokázala, že Drlík sesbíral téměř všechny
dnes rozlišované druhy, které jsou ze Znojemska známy, avšak vesměs nesprávně určil.
788. Thymus pannonicus All. Mateřídouška panonská.
Na výslunných stepních stráních na hluboké půdě. SP. OBORNY: Znojmo, ale řídce.
HIMMELBAUR: Leska, ves Dyje, Popice, Hradiště. IV–IX.
Položky: 2020 – Konice, 29.10. 1954 – Thymus praecox, rev. V. Grulich
/2021 A – Stošíkovice na Louce, kopce, 30. 05. 1951 – ut Thymus glabrescens, rev.
V. Grulich/
/2022 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 06. 1950 – ut Thymus austriacus, rev. V. Grulich/
/2025 – Znojmo, pod zahradami u Městského lesíku, 09. 06. 1953 – ut Thymus
caespitosus, rev. V. Grulich/
161
789. Thymus glabrescens Willd. Mateřídouška olysalá.
Na výslunných travnatých nebo skalnatých stráních. Dosti rozšířen. P. Kraví hora, Popice,
Dobšice, Tasovice, Kuchařovická silnice, Purkrábka, Výrovice, Mikulovice. IV–VIII.
Položky: 2021 A – Stošíkovice na Louce, kopce, 30. 05. 1951 – Thymus pannonicus, rev.
V. Grulich
2021 B – Hradiště, turistická stezka ke Královu stolci, 25. 05. 1952 – Thymus praecox,
rev. V. Grulich
790. Thymus austriacus Bernh. Mateřídouška rakouská.
Thymus glabrescens Willd. Mateřídouška olysalá.
Na výslunných stepních svazích. Roztroušeně? P. Kraví hora, Konice. IV–VIII.
Položka: 2022 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 06. 1950 – Thymus pannonicus, rev. V. Grulich
791. Thymus pulegioides L. Mateřídouška vejčitá.
Na travnatých místech. Hojně rozšířena. PS. Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Horní
Dunajovice, Šumná, Onšov, Švýcarské údolí, Horní Břečkov (s bílými květy), Lančov,
Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje od Vranova po Znojmo, Podmolí, Lukov,
Citonice a jiná místa. VII–VIII.
Položky: 2023 A – Olbramkostel, mez, 30. 06. 1951, rev. V. Grulich
2023 B – Švýcarské údolí, 17. 7. 1951, rev. V. Grulich
792. Thymus angustifolius Pers. Mateřídouška úzkolistá.
Thymus serpyllum L. Mateřídouška úzkolistá.
Na písčitých stepních paloucích. Roztroušeně. PS. Kuchařovice, Suchohrdly, Tasovice,
Hluboké Mašůvky – Plaveč, Výrovice. VIII–IX.
Položka: 2024 – Tasovice, stepní stráň, 17. 09. 1951 – cf. Thymus pannonicus × T. praecox, rev.
V. Grulich
Pozn.: Na Znojemsku existuje jediná nesporná lokalita tohoto druhu v pískovně v Oleksovicích
(MMI 1987, leg. V. Grulich).
793. Thymus caespitosus Opiz. Mateřídouška trsnatá.
Thymus praecox Opiz. Mateřídouška časná.
Na výslunných skalnatých stráních a písčitých místech. Roztroušeně. PS. Městský
lesík, Hodonice, Plaveč. ? OBORNY neuvádí na Znojemsku. Prý se zaměňuje s Th.
pannonicus. V–VII.
Položka: 2025 – Znojmo, pod zahradami u městského lesíku, 09. 06. 1953 – Thymus pannonicus,
rev. V. Grulich
794. Thymus praecox Opiz. Mateřídouška časná.
Na výslunných suchých místech. Hojný. PS. Hradiště atd. V–VI.
Položky: /2020 – Konice, 29.10. 1954 – ut Thymus pannonicus, rev. V. Grulich/
/2021 B – Hradiště, turistická stezka ke Královu stolci, 25. 05. 1952 – ut Thymus
glabrescens, rev. V. Grulich/
2026 – Hradiště, stráň, 28. 07. 1951, rev. V. Grulich
162
795. Lycopus europaeus L. Karbinec evropský.
V pobřežních houštinách a na bažinatých lukách. Obecný. S. Znojmo – Marešov, Gránice, Trausnice, Vrbovec, Borotice, Hója, Stošíkovice, Únanov, Plenkovice, Jevišovice,
Horní Břečkov, Zálesí i jinde. VII–IX.
Položka: 2027 – Znojmo, Gránice, 06. 08. 1950
796*. Lycopus exaltatus L. fil. Karbinec statný.
Na březích stojatých vod. Řídký. S. OBORNY: v bažinách kolem trati Hrušovany – Novosedly. VII–VIII.
Pozn.: Karbinec statný byl zaznamenán na více místech v nivě dolní Dyje na Břeclavsku (cf.
DANIHELKA et al. 1995). Na Znojemsku byl po mnoha letech potvrzen teprve v roce 2004 u Travního
Dvora (MZ, leg. L. Reiterová).
797. Mentha arvensis L. I. subsp. agrestis (Jacq.) Briq. Máta rolní pravá.
Mentha arvensis L. Máta rolní.
Na vlhkých lukách a úhorech. Obecná. S. Únanov, Purkrábka, Olbramkostel, Popický
žleb, Jaroslavice, Smoha, Zálesí atd. VII–IX.
Položka: 2028 – Olbramkostel, pole, 09. 08. 1950, rev. J. Štěpánek
Mentha arvensis L. II. subsp. austriaca (Jacq.) Briq. Máta rolní rakouská.
Mentha arvensis L. Máta rolní.
Na lukách a úhorech. Roztroušeně. S. Načeratice, Borotice, Stošíkovice, Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Plenkovice, Koráb, Šumná – Onšov. OBORNY: u Trausnického
a Kamenného mlýna u Znojma. VII–IX.
Položky: 2029 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 24. 08. 1951, rev. J. Štěpánek
2029 B – Plenkovice, Plenkovický rybník, 10. 08. 1950, rev. J. Štěpánek
Mentha arvensis L. III. subsp. parietariaefolia (Beck) Briq. Máta rolní drnavcolistá.
Mentha arvensis L. Máta rolní.
Na bažinatých lukách a v pobřežních houštinách. Řídce. S. Olbramkostel-alej v lese,
Zálesí. OBORNY: údolí Dyje u Trausnic a Kamenného mlýna (?), staré údolí u Dobšic
(?). VII–IX.
Položka: 2030 – Zálesí, 1953, rev. J. Štěpánek
798. Mentha aquatica L. Máta vodní.
Na březích vod a na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. údolí Dyje u Znojma, Borotice,
Hója u Božic, Stošíkovice, Plaveč. VII–X.
Položka: 2031 – Borotice, příkop, 08. 08. 1950, rev. J. Štěpánek
163
X Mentha verticillata L. = Mentha aquatica × arvensis. Máta přeslenitá.
Mentha × verticillata L. = Mentha aquatica × M. arvensis. Máta přeslenatá.
Roztroušeně v celém státě. S. Borotice.
Položka: 2033 – Borotice, příkop, 08. 08. 1950, rev. J. Štěpánek
X N Mentha piperita L. = Mentha aquatica × spicata. Máta peprná.
Mentha × piperita L. = Mentha aquatica × M. spicata. Máta peprná.
Pravděpodobně jen pěstovaná. U silnice Bítov – Chvalatice na rumišti.
Položka: 2032 – rumiště mezi Bítovem a Chvalaticemi, 27. 08. 1950, rev. J. Štěpánek
799. Mentha longifolia (L.) Nath. Máta dlouholistá.
V luzích a na bažinatých loukách. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Borotice,
Únanov, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Smoha, Bezkov, Horní Břečkov,
Podhradí. VII–IX.
Položky: 2034 – Lančov, u potoka, 12. 07. 1950, rev. J. Štěpánek
2035 – Znojmo, Gránice, 14. 08. 1950, rev. J. Štěpánek
Mentha × gracilis Sole. Máta jemná.
Položka: 2036 – Vranov nad Dyjí, 1954 určeno jako M. undulata Willd. – Mentha × gracilis Sole,
rev. J. Štěpánek
Čeleď 115. Solanaceae. Lilkovité.
N 800*. Nicandra physaloides (L.) Gaertn. Lilík mochyňovitý.
Nicandra physalodes (L.) Gaertn. Lilík mochyňovitý.
Původní z Jižní Ameriky, u nás zřídka pěstován a ojediněle zplaňující. DOSTÁL: okolí
Konic, Znojma, Hrušovan. OBORNY: strážní domek číslo 78 na trati Hrušovany – Novosedly, tu a tam na zeleninových polích u Starého Šaldorfu. Všechna naleziště dnes
zcela pochybná. VII–X.
N 801. Lycium halimifolium Mill. Kustovnice cizí.
Lycium barbarum L. Kustovnice cizí.
Původní ze Středomoří, pěstuje se v plotech a často zplaňuje na zdech a rumištích.
Obecná v celém okolí Znojma. OBORNY: u Jaroslavic. VI–VIII.
Položka: 2037 – Znojmo, 1950
802. Atropa bella-donna L. Rulík zlomocný.
Na pasekách a ve světlých lesích. Roztroušeně. S. Šumná – Vranovská Ves, Pavlice,
Štítary. OBORNY: lesy u Cornštýna, Bítov, Lančov, Vranov, Tvořihráz. VI–VIII.
Položka: 2038 – Štítarský les, 18. 06. 1950
164
803. Hyoscyamus niger L. Blín černý.
Na pustých místech, úhorech a rumištích. Obecný. SP. Hradiště, Sedlešovice, Hodonice,
Stošíkovice, Suchohrdly, Plaveč, Jevišovice atd. VI–X.
Položka: 2039 – Hradiště, 1950
N 804. Capsicum annuum L. Paprika roční.
Původní z tropické Ameriky. Pěstuje se na Znojemsku a ojediněle zplaňuje. Načeratice,
Starý Šaldorf, atd. VI–IX.
Položka: 2040 – Načeratice, pole, 20. 09. 1951
N 805. Physalis alkekengi L. Mochyně židovská třešeň.
Původní v Karpatech, u nás zplanělá. Znojmo. V–VIII.
Položka: 2041 – Znojmo, zahrady na Valech, 23. 06. 1950
806. Solanum dulcamara L. (Lilek) potměchuť.
V lužních lesích a pobřežních houštinách. Roztroušeně. S. Krhovice, Lechovice, Stošíkovice, Olbramkostel, Bítov, Podhradí. OBORNY: roztroušene zvláště na toku Dyje,
Gránice, Lesky a Jevišovky. VI–VIII.
Položka: 2042 – Krhovice, břeh, 19. 06. 1950
807. Solanum nigrum L. I. subsp. genuinum (Čelak.). Lilek černý obyčejný.
Solanum nigrum L. Lilek černý.
Na pustých místech. Rozšířen. SP. Znojmo, Sedlešovice, Vrbovec, Dyje, Tasovice, Strachotice, Stošíkovice – Oleksovice, Koráb, Výrovice, Purkrábka, Jevišovice. VI–X.
Položky: 2044 – Strachotice, rumiště, 19. 06. 1950, rev. V. Řehořek
/2045 – Znojmo, Městský lesík, 07. 07. 1950 – ut Solanum nigrum subsp. humile, rev.
V. Řehořek/
N Solanum nigrum L. II. subsp. humile (Bernh.) Marz. Lilek černý nízký.
Solanum alatum Moench. Lilek křídlatý.
Původní z jižní Evropy. U nás na pustých místech. Znojmo – Městský lesík, Cínová
hora, Načeratice, Plaveč – Bažantnice. OBORNY: roztroušeně kol Znojma a v území
nezřídka. VI–VIII.
Položka: 2045 – Znojmo, Městský lesík, 07. 07. 1950 – Solanum nigrum, rev. V. Řehořek
808. Solanum luteum Mill. II. subsp. alatum (Moench pro sp.).
Lilek žlutý křídlatý.
Solanum alatum Moench. Lilek křídlatý.
Na rumištích. P. Hodonice pískovna, Borotice?. HIMMELBAUR: řídce kol Znojma v údolí
Dyje. VII–IX.
Položka: 2043 – Borotice, sine dato, rev. V. Řehořek
165
N 809. Solanum lycopersicum L. (Lilek) rajče.
Původní z Jižní Ameriky; pěstuje se běžně jako zelenina a často zplaňuje. Strachotice,
Oblekovice, Hodonice, Jaroslavice atd. VII–IX.
Položka: 2046 – Strachotice, pole, 07. 08. 1950
N 810. Solanum tuberosum L. (Lilek) brambor.
Původní z Jižní Ameriky, obecně se pěstuje a často zplaňuje. VI–VIII.
Položka: 2047 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950
811. Datura stramonium L. Durman panenská okurka.
Datura stramonium L. Durman obecný.
Na pustých místech. Hojný. SP. Hradiště, Načeratice, Derflice, Hodonice, Tasovice,
Vrbovec, Jaroslavice, Suchohrdly, Plaveč, Horní Dunajovice i jinde. VI–IX.
Položka: 2048 – Hradiště, 10. 06. 1950
N 812. Nicotiana tabacum L. Tabák virginský.
Původní ze Severní Ameriky, u nás místy se pěstuje (Plaveč a téměř ve všech podyjských vsích). VI–IX.
Položka: 2049 – Oblekovice, pole, 23. 08. 1950
N 813. Nicotiana rustica L. Tabák selský.
Původní z Mexika a Jižní Ameriky. U nás se pěstuje a ojediněle zplaňuje. Derflice
(zplanělý). VI–IX.
Položka: 2050 – Derflice, rumiště, 18. 08. 1950
Čeleď 116. Scrophulariaceae. Krtičníkovité.
814. Verbascum phlomoides L. Divizna sápovitá.
Na výslunných kamenitých stráních. Roztroušeně. SP. Znojmo – Marešov, Tasovice,
Jaroslavice, Jevišovice, Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: Bítov, Vranov, odtud podle
Dyje téměř obecná, údolí Jevišovky, Gránice a Lesky. VII–IX.
Položka: 2051 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato
X* Verbascum neilreichii Reichardt = Verbascum phlomoides × speciosum.
Divizna Neilreichova.
Verbascum × neilreichii Reichardt = Verbascum phlomoides × V. speciosum
DOSTÁL: ve středním Podyjí na jižní Moravě (Nový Dvůr u Vranova). OBORNY: řídce
mezi rodiči, ale možno ji pozorovat skoro každý rok na svazích kolem Nového Hrádku
a na blízkém Stollfirstu [Ostrohu].
166
815. Verbascum thapsus L. Divizna malokvětá.
Na výslunných kamenitých stráních. Velmi řídká. S. Popice, lesní stráně. OBORNY:
Čertův mlýn. VII–IX.
Položka: 2052 – Popice, lesní stráň, 03. 07. 1950
816. Verbascum thapsiforme Schrad. Divizna velkokvětá.
Verbascum densiflorum Bertol. Divizna velkokvětá.
Na výslunných stráních a křovinatých svazích. Hojná. SP. Hradiště, Konice, Dobšice,
Dyje, Tasovice, Jaroslavice, Koráb, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice, Lančov, Podhradí atd. VII–VIII.
Položka: 2053 – Hradiště, 27. 07. 1953, rev. V. Grulich
817*. Verbascum speciosum Schrad. Divizna ozdobná.
Na křovinatých výslunných stráních. Vzácná. P. OBORNY: u Nového Hrádku a na Stollfirstu [Ostrohu] houfně. DOSTÁL: údolí Dyje u Vranova. VI–VIII.
818. Verbascum lychnitis L. Divizna knotovitá.
Na výslunných stráních, ve vřesovištích a na mýtinách. Hojná. SP. Hradiště, Kraví
hora, Sedlešovice, Býčí skála, Hója u Božic, Jevišovice, Bítov, Jazovice, Podhradí.
OBORNY: Cornštýn, Vranov, Nový Hrádek, Devět mlýnů, Dyje a odtud dolů, Gránice
a údolí Jevišovky. VI–IX.
Položka: 2054 – Hradiště, 01. 06. 1950
X* ? Verbascum denudatum Pfund = Verbascum lychnitis × phlomoides.
Divizna olysalá.
Verbascum × denudatum Pfund = Verbascum lychnitis × V. phlomoides
DOSTÁL: MS: Podyjí u Vranova a Znojma. OBORNY: v údolí Dyje nedaleko Trausnického
mlýna a v Popickém žlebu byl tento hybrid opětně pozorován a sbírán.
X* ? Verbascum moravicum Dom. = Verbascum lychnitis × speciosum.
Divizna moravská.
Verbascum × obornyi Jáv. = Verbascum lychnitis × V. speciosum
DOSTÁL: ve středním Podyjí u Vranova (Nový Hrádek). OBORNY: dosud jen 3 exempláře
od Nového Hrádku na Dyji (1880!).
X Verbascum ramigerum Link ap. Schrad. = Verbascum lychnitis × thapsiforme.
Divizna větevnatá.
Verbascum × ramigerum Schrader = Verbascum lychnitis × V. densiflorum
DOSTÁL: Podyjí (Vranov, Znojmo). OBORNY: v jednom exempláři roku 1875 v údolí
Dyje u Znojma.
167
819. Verbascum austriacum Schott. Divizna rakouská.
Verbascum chaixii subsp. austriacum (R. et Sch.) Hayek. Divizna jižní rakouská.
Na výslunných travnatých stráních a okrajích lesů. Hojně rozšířena. PS. Kraví hora,
Býčí skála, Gránice, Načeratice, Borotice, Suchohrdly, Purkrábka, Hluboké Mašůvky
– Plaveč, Bojanovice, Koráb, Pavlice, Lančov, Bítov. VIII–IX.
Položka: 2055 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950
X* Verbascum pseudolychnitis Schur = Verbascum austriacum × lychnitis.
Divizna paknotovitá.
Verbascum × pseudolychnitis Schur = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. lychnitis
DOSTÁL: Podyjí u Hardeku a Znojma. OBORNY: mezi rodiči velmi zřídka. S jistotou
dosud jen na cestě z Hardeku do Čížova a v údolí Dyje u Hardeku jen na moravské
straně, Trausnický mlýn r. 1883 jeden exemplář.
X* Verbascum subnigrum Beck = Verbascum austriacum × nigrum.
Divizna černavá.
Verbascum × subnigrum G. Beck = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. nigrum
DOSTÁL: Lukov, v údolí Dyje u Znojma. OBORNY: mezi rodiči velmi zřídka. Kozí stezky
u Lukova.
X* Verbascum rubiginosum W. K. = Verbascum austriacum × phoeniceum.
Divizna červenavá.
Verbascum × rubiginosum W. et K. = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. phoeniceum
DOSTÁL: Podyjí u Milfrouna (dnes Dyje) a Konic. OBORNY: na Pelcberku u Dyje v letech 1877
až 1880 vždy v několika exemplářích, v novější době však zmizela při budování cesty.
X* ? Verbascum schottianum Schrad. = Verbascum austriacum × speciosum.
Divizna Schottova.
Verbascum × schottianum Schrader = Verbascum chaixii subsp. austriacum × V. speciosum
DOSTÁL: údolí Dyje u Vranova (Nový Hrádek). OBORNY: dosud jen ve 2 exemplářích
na svazích skalní stěny u Nového Hrádku na Dyji.
820. Verbascum nigrum L. Divizna černá.
V pobřežních křovinách, na výslunných stráních. Roztroušeně. S. Tasovice, Podhradí.
OBORNY: údolí Dyje u Vranova, Lukov, Znojmo (?). VI–IX.
Položka: 2056 – Podhradí nad Dyjí, 06. 07. 1953
X* Verbascum brockmülleri Ruhm. = Verbascum nigrum × phlomoides.
Divizna Brockmüllerova.
Verbascum × brockmuelleri Ruhmer = Verbascum nigrum × phlomoides
Častý kříženec. DOSTÁL: Podyjí u Znojma. OBORNY: dosud jen v jednom exempláři
v údolí Dyje u Dobšic.
168
821. Verbascum blattaria L. Divizna švábová.
Na lukách a v příkopech. Roztroušeně. P. Načeratice, Valtrovice, Borotice, Hluboké
Mašůvky. OBORNY: Dyje (?), Tvořihráz, Kravsko (?), Plenkovice (?). VI–VIII.
Položka: 2057 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950
822. Verbascum phoeniceum L. Divizna brunátná.
Na travnatých stráních a sušších loukách. Roztroušeně. P. Suchý kopec, Kateřinský
dvůr, Načeratice – Derflice, Hodonice, Tasovice, Koráb, Černín. V–VI.
Položka: 2058 – Popice, Suchý kopec u Popic, 04. 05. 1950
N 823*. Antirrhinum majus L. Hledík větší.
Původní ze severní Afriky a jižní Evropy; pěstuje se pro ozdobu a často zplaňuje.
VI–IX.
824. Antirrhinum orontium L. Hledík menší.
Misopates orontium (L.) Rafin. Šklebivec přímý.
Na polích jako plevel. Roztroušeně. SP. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, horní Leska,
Únanov, Plaveč – Lapikus. OBORNY: údolí Dyje a Gránice u Znojma, Bezkov, Citonice,
Tasovice. VII–IX.
Položka: 2059 – Hradiště, 08. 06. 1950
825. Linaria arvensis (L.) Desf. Lnice rolní.
Jako plevel hlavně na písčitých polích. Roztroušeně. P. Kuchařovice, Únanov – Tvořihráz, Znojmo – Únanov, Jevišovice. OBORNY: Leska, Citonice, Dyje, Nesachleby, výšiny
Konice – Havraníky. VII–IX.
Položka: 2060 – Kuchařovice – Únanov, 07. 08. 1953
826. Linaria vulgaris Mill. Lnice květel.
Na polích, úhorech, pastvinách a pustých místech. Obecný. SP. Znojmo, Kraví hora,
Sedlešovice, Načeratice, Hodonice, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Suchohrdly,
Hluboké Mašůvky, Plaveč, Horní Dunajovice, Bojanovice, Kravsko, Únanov, Mašovice,
Bezkov, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná, Onšov, Zálesí, Bítov. VI–IX.
Položka: 2061 – Sedlešovice, Kraví hora, trať, 09. 06. 1950
827. Linaria genistifolia (L.) Mill. Lnice kručinkolistá.
Na výslunných stráních a kamenitých místech. Roztroušeně. P. Trausnice, Býčí skála,
Popice, Sedlešovice – Konice, Derflice, Hodonice, Tasovice, Podhradí. OBORNY: údolí
Dyje od Vranova k Dyji, Leska, Gránice, údolí Jevišovky. VI–IX.
Položka: 2062 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950
169
N 828. Cymbalaria muralis G. M. Sch. Zvěšinec zední.
Původní z jižní Evropy; u nás často pěstován. Na vlhkých zdech a skalách zplaňuje.
Znojmo – podhradí, Znojmo pod železničním mostem k Šatovu. VI–XI.
Položka: 2063 – Znojmo, podhradí, 27. 05. 1950
829*. Kickxia elatine (L.) Dum. Úporek hrálovitý.
Na polích a úhorech. Vzácný. P. OBORNY: u Hrušovan. VII–IX.
Pozn.: Velmi vzácný druh květeny České republiky, klasifikovaný jako silně ohrožený (HOLUB,
PROCHÁZKA 2000). Na Znojemsku byl znovu potvrzen teprve v roce 2004 u Hrabětic (MZ, leg.
L. Reiterová).
830. Kickxia spuria (L.) Dum. Úporek pochybný.
Na polích a úhorech. Vzácný. P. Jaroslavice, pole pod zámeckým vrchem, Lechovice
louky k Stošíkovicům. HIMMELBAUR: Hrušovany. VII–IX.
Položka: 2064 – Jaroslavice, pole pod Zámeckým vrchem, 14. 09. 1950
Pozn.: Výskyt úporku pochybného na Znojemsku byl po mnoha letech potvrzen teprve v roce 2004
u Hrabětic (MZ, leg. L. Reiterová).
831. Chaenorrhinum minus (L.) Lange. Hledíček menší.
Microrrhinum minus (L.) Fourr. Hledíček menší.
Na polích a kamenitých místech. Roztroušeně. SP. Znojmo – Únanov, Sedlešovice,
Derfli ce, Hodonice, Bojanovice. OBORNY: Jevišovice, Tvořihráz, Popice, Šatov, Dyje,
Strachotice a jiná místa. VI–IX.
Položka: 2065 – Derflice, bahnité pole za vsí k Tasovicím, 05. 06. 1951
832. Scrophularia alata Gilib I. subsp. umbrosa (Dumort.) Dom.
Krtičník křídlatý stinný.
Scrophularia umbrosa Dum. Krtičník křídlatý.
Podél toků. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Trausnice, Gránice, Strachotice,
Božice (Hója), Horní Dunajovice, údolí Bojanovického potoka, Jevišovice, Podmolí
– Mašovice. OBORNY: Vranov, Bítov. VI–VIII.
Položka: 2066 – Strachotice, břeh Dyje, 16. 06. 1950
833. Scrophularia nodosa L. Krtičník hliznatý.
Scrophularia nodosa L. Krtičník hliznatý.
V lesích, luzích a v pobřežních houštinách. Hojný. S. Znojmo, Kraví hora, Starý Šaldorf,
Hradišťský les, Tasovice, Purkrábka, Plaveč (Dolina), Hluboké Mašůvky, Olbramkostel,
Horní Dunajovice, Pavlice, Podhradí. VI–VII.
Položka: 2067 – Suchohrdly, Purkrábka, 13. 05. 1950
170
834. Gratiola officinalis L. Konitrud lékařský.
Na bažinatých lukách podél potoků. Dosti vzácný. SP. Olbramkostel, potok nad vsí
a nad rybníkem. OBORNY: řidší kol Znojma, zde v údolí Dyje mezi Trausnicemi a Devíti
mlýny. VI–VII.
Položka: 2068 – Olbramkostel, potok, 09. 08. 1950
Pozn.: Konitrud lékařský je na Znojemsku velmi vzácný. Lokalita v údolí Dyje zanikla nejpozději
v souvislosti s vybudováním znojemské přehrady (GRULICH 1997). Drlíkův nález u Olbramkostela
je překvapivý, neboť druh vesměs provází široké nivy (SLAVÍK in Květena ČR 6).
835. Limosella aquatica L. Blatěnka vodní.
Na obnažených dnech rybníků. Dosti vzácná. S. Lančov (Vlaštovčí záliv), Olbramkostel
(Čekal). OBORNY: hojná v podyjských nížinách (týká se Znojemska?). VII.
Položka: 2069 – Lančov, Vlaštovčí záliv po opadu vody, 06. 09. 1950
Pozn.: Blatěnka vodní zasahuje podobně jako celá řada ekologicky blízkých druhů na východ
Znojemska z dolního Podyjí – po povodni v roce 2002 byla nalezena na více místech v okolí Hrušovan a Hrabětic ve vlhkých depresích (MZ, leg. A. Reiter, R. Dvořáková). Nálezy na obnaženém
dně Vranovské přehrady a u Olbramkostela doplňují znalosti o rozšíření tohoto druhu ve vyšších
polohách.
836*. Veronica longifolia L. Rozrazil dlouholistý.
Pseudolysimachion maritimum (L.) Á. Löve et D. Löve. Rozrazil dlouholistý.
Na bažinatých lukách a v pobřežních křovinách. Řídký. S. OBORNY: Hardek, Trausnický
mlýn (?), Louka (?), v příkopech u trati mezi Hrušovany a Trabingerovým dvorem.
VI–VIII.
Pozn.: Drlík zřejmě rozrazil dlouholistý ze Znojemska neznal. Kromě stále pravděpodobného výskytu v nejvýchodnější části dosud existuje bohatá populace na okraji vlhké louky pod Ledovými
slujemi u Vranova v údolí Dyje (GRULICH 1996b, 1997).
837. Veronica spicata L. I. subsp. glandulifera (Opiz) Dost.
Rozrazil klasnatý žláznatý.
Pseudolysimachion spicatum (L.) Opiz. Rozrazil klasnatý.
Na výslunných travnatých stráních, ve světlých lesích a křovinách. Hojný. SP. Kraví
hora, Konice, Derflice, Tasovice, Únanov, Purkrábka, Plaveč, Výrovice, Černín, Jevišovice, Koráb, Mašovice. OBORNY: jižní část podél hranic, jinak roztroušeně: Vranov.
VI–X.
Položka: 2070 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950
838. Veronica serpyllifolia L. I. subsp. typica. Beck pro var.
Rozrazil douškolistý pravý.
Veronica serpyllifolia L. Rozrazil douškolistý.
Na travnatých místech, lukách a rumištích. Hojný. SP. Trausnice – Čertův mlýn, Derflice, Bojanovická pila, Zálesí atd. V–VIII.
Položka: 2071 – Derflice, močál u lomu, 02. 05. 1951
171
839. Veronica praecox All. Rozrazil časný.
Na polích a travnatých svazích. Ojediněle. P. Znojmo podhradí, Horní Dunajovice
v údolí Křepického potoka. III–V.
Položky: 2072 A – Horní Dunajovice, lomy Křepický potok, 02. 05. 1952 – Veronica polita, rev.
V. Grulich
2072 B – Znojmo, podhradí, 24. 04. 1952 – Veronica sublobata, rev. V. Grulich
Pozn.: Jednoleté rozrazily jsou pro řadu badatelů velmi obtížnou skupinou, v níž se dělají časté
determinační chyby. Nevyhnuly se ani Drlíkovi, i když je nutné vzít do určité míry v potaz, že např.
Veronica sublobata nebyla ještě v době, kdy působil, rozlišena a popsána. Nicméně i tento druh
Drlík zaměnil s druhy v té době známými, náležejícími do jiných příbuzenských okruhů.
Rozrazil časný se na Znojemsku vzácně vyskytuje (cf. GRULICH 1997), ale Drlík jej ve skutečnosti
zřejmě přehlédl.
840. Veronica triphyllos L. Rozrazil trojklanný.
U cest, na travnatých pahorcích a suchých polích. Obecný. SP. Gránice. III–V.
Položky: 2073 – Znojmo, Gránice, stráň pod hospodářskou školou, 19. 03. 1951 – Veronica
arvensis, rev. V. Grulich
/2085 – Znojmo, podhradí, 17. 05. 1950 – ut Veronica chamaedrys, rev. V. Grulich/
841. Veronica arvensis L. Rozrazil rolní.
Na polích, úhorech a pustých místech. Obecný. SP. Horní Dunajovice, Trausnice atd.
IV–V.
Položky: /2073 – Znojmo, Gránice, stráň pod hospodářskou školou, 19. 03. 1951 – ut Veronica
triphyllos, rev. V. Grulich/
2074 – Popice, Trausnice, 26. 04. 1953
/2075 – Znojmo, mez za starou střelnicí, 09. 04. 1951 – ut Veronica verna, rev. V. Grulich/
842. Veronica verna L. Rozrazil jarní.
Na písčitých polích a úhorech, na suchých stráních. Řídký. PS. Znojmo u staré střelnice.
OBORNY: údolí Dyje u Znojma, Popická úžlabina, Nový Hrádek a ves Dyje. IV–VI.
Položka: 2075 – Znojmo, mez za starou střelnicí, 09. 04. 1951 – Veronica arvensis, rev. V. Grulich
Pozn.: Rozrazil jarní se na Znojemsku vyskytuje na řadě lokalit (cf. GRULICH 1997).
843. Veronica dillenii Crantz. Rozrazil Dillenův.
Pozor na Veronica dillenii! IV–V.
Položka: 2076 – Tasovice, 09. 05. 1954
Pozn.: Formulace tohoto druhového komentáře dokládá, že Drlík nepovažoval tuto verzi rukopisu
za definitivní. Věděl o existenci druhu a jeho možném výskytu a zdůraznil si nutnost doplnění
údajů spolu s dobou kvetení. Sběr z roku 1954 dokládá jak úspěšnost Drlíkova pátrání, tak i dataci
rukopisu do roku 1953.
844. Veronica didyma Ten. Rozrazil podvojný.
Veronica polita Fries. Rozrazil lesklý.
Na polích a výhonech. Dosti rozšířen. SP. Dobšice. OBORNY: kol Znojma obecný, kol
Jaroslavic. III–X.
172
Položky: /2072 A – Horní Dunajovice, lomy Křepický potok, 02. 05. 1952 – ut Veronica praecox,
rev. V. Grulich/
2077 – Dobšice, pole, 22. 07. 1951 – Veronica persica, rev. V. Grulich
/2078 – Olbramkostel, 09. 08. 1950 – ut Veronica agrestis, rev. V. Grulich/
Pozn.: Také jednoleté poléhavé rozrazily (V. agrestis, V. opaca, V. polita, V. persica, V. hederifolia
agg.) činí determinační obtíže a nedoložené záznamy lze brát pouze s výhradami.
845. Veronica agrestis L. Rozrazil polní.
Na polích, úhorech, v zahradách a na rumištích. Hojný. SP. Leska, Trausnice, Konice,
Hodonice, Plaveč, Jevišovice atd. III–X.
Položka: 2078 – Olbramkostel, 09. 08. 1950 – Veronica polita, rev. V. Grulich
N 846. Veronica persica Poir. Rozrazil perský.
Původní v Přední Asii, ale u nás na polích, úhorech a zahradách zdomácnělý. Roztroušeně.
P. Ves Dyje, Plaveč, Šumná. OBORNY: kol Znojma, Vranova, Jevišovic, Leska. III–X.
Položky: /2077 – Dobšice, pole, 22. 07. 1951 – ut Veronica didyma, rev. V. Grulich/
2079 A – Dyje, pole u řeky, 28. 04. 1952
2079 B – Šumná, pole, 13. 05. 1951
847. Veronica hederifolia L. I. subsp. genuina Čelak. Rozrazil břečťanolistý pravý.
Veronica hederifolia agg.
Na polích, rumištích, na loukách, ve vlhčích lesích. Obecný. PS. Horní Leska. III–V.
Položka: 2080 – Znojmo, horní Leska, 13. 03. 1951 – Veronica cf. triloba, rev. V. Grulich
Pozn.: Teprve před koncem 20. století byl taxonomicky vyřešen příbuzenský okruh Veronica hederifolia agg.ve střední Evropě – výsledkem je rozlišování tří samostatných druhů. Všechny tři se
na Znojemsku vyskytují, přitom nejhojnější je V. sublobata, která nebyla staršími autory (včetně
Drlíka) vůbec rozlišována. Nedoložené záznamy V. hederifolia i V. triloba jsou nespolehlivé.
Veronica hederifolia L. II. subsp. triloba (Opiz) Hay. Rozrazil břečťanolistý trojlaločný.
Veronica triloba L. Rozrazil trojlaločný.
Na polích, ve vlhčích lesích a na lukách. Roztroušeně. SP. Znojmo podhradí, Konice, horní
Leska. OBORNY: vzácněji než I. subsp., často spolu s ní, tak v okolí Znojma. III–V.
Položka: 2081 – Znojmo, horní Leska, 19. 03. 1951 – Veronica sublobata, rev. V. Grulich
848. Veronica teucrium L. Rozrazil ožankovitý.
Na výhonech a ve světlých lesích. Dosti rozšířen. SP. Kraví hora. OBORNY: údolí Dyje
u Znojma, Lukov, Šóbes, Purkrábka aj. V–VII.
Položka: 2082 – Sedlešovice, Kraví hora, úvoz k Sedlešovicím, 09. 06. 1950
849. Veronica prostrata L. Rozrazil rozprostřený.
Na výhonech a ve vřesovištích. Hojný. PS. Znojmo – Kuchařovice, Hradiště, Konice,
Suchohrdelský lesík, Bojanovice, Koráb. IV–VI.
Položka: 2083 – Kuchařovice, Znojmo – Kuchařovice, 05. 1950
173
850. Veronica officinalis L. Rozrazil lékařský.
Ve světlých lesích, na lesních lukách a ve vřesovištích. Obecný. S. Trausnice – Čertův
mlýn, Purkrábka, Plaveč, Pavlice, Zálesí atd. VI–VIII.
Položka: 2084 – Suchohrdly, Pukrábka, 31. 05. 1950
851. Veronica chamaedrys L. Rozrazil rezekvítek.
Na lukách, mýtinách a v křovinách. Obecný. S. Znojmo podhradí, Býčí skála, Purkrábka . IV–VIII.
Položka: 2085 – Znojmo, podhradí, 17. 05. 1950 – Veronica triphyllos, rev. V. Grulich
852. Veronica scutellata L. Rozrazil štítkovitý.
Na bažinatých lukách a na březích vod. Obecný. SP. Šimperský rybník, Milíčovice.
VI–IX.
Položka: 2086 – Šumná, Šimperk, rybník, 25. 06. 1950
853. Veronica beccabunga L. Rozrazil potoční.
V potocích, příkopech a na bažinatých lukách. Obecný. S. Trausnice, Leska, Popický
žleb, Lechovice, Stošíkovice, Borotice, Hója u Božic, Tasovice, Plaveč, Olbramkostel,
Smoha, Bezkov, Chvalatice, Lančov, Jazovice. V–VIII.
Položka: 2087 – Chvalatice, potok, 27. 08. 1950
854. Veronica anagallis L. I. subsp. genuina Kroesche.
Rozrazil drchničkolistý pravý.
Veronica anagallis-aquatica L. Rozrazil drchničkolistý.
V prameništích, příkopech a podle potoků. Obecný. S. Lančov u přehrady. V–IX.
Položky: 2088 – Lančov, přehrada, 10. 04. 1950, rev. J. Danihelka
/2089 – Vrbovec, 30. 08. 1954 – ut Veronica anagallis subsp. anagalloides, rev.
J. Danihelka/
Veronica anagallis L. II. subsp. anagalloides (Guss. sp.) Sch. Th.
Rozrazil drchničkolistý nepravý.
Veronica anagalloides Guss. Rozrazil bažinný.
Na bahnitých místech. Vzácný. P. HIMMELBAUR: Hrušovany, Jevišovka. VI–X.
Položka: 2089 – Vrbovec, 30. 08. 1954 – Veronica anagallis-aquatica, rev. J. Danihelka
855. Digitalis grandiflora Mill. Náprstník velkokvětý.
Ve světlých lesích a na pasekách. Roztroušeně. S. Tasovice, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Šumná, Bítov, Starý Petřín – Podhradí. OBORNY: Jaroslavice, Vranov, Znojmo
(?) a jinde. VI–IX.
Položka: 2090 – Švýcarské údolí, 18. 06. 1950
174
856. Melampyrum cristatum L. I. subsp. eucristatum Dom.
Černýš hřebenitý pravý.
Melampyrum cristatum L. Černýš hřebenitý.
Ve světlých hájích. Roztroušeně. SP. Olbramkostel nad vracovickou silnicí, Hluboké
Mašůvky okraj lesa za hájenkou. OBORNY: Jevišovice, Lukov, Nový Hrádek, Devět
mlýnů, Šóbes, Purkrábka, údolí Dyje u Trausnice (?), Býčí skála (?). VI–VIII.
Položka: 2091 – Hluboké Mašůvky, vlevo od hájenky, podle polního zářezu, 12. 06. 1952
857. Melampyrum arvense L. I. subsp. euarvense Beauv. Černýš rolní pravý.
Na polích a úhorech. Obecný. PS. Konice, Popice, Načeratice – Derflice, Tasovice,
Olbramkostel. VI–VII.
Položky: 2092 – Olbramkostel, 30. 06. 1951
2093 – Popice, 20. 07. 1954
Melampyrum barbatum W. K. Černýš bradatý.
Na úhorech a polích. Ojediněle. P. DOSTÁL: Havraníky u Znojma. OBORNY: Reissek uvádí
M. barbatum v jižní části území, byl však v novější době marně hledán. V–VII.
Pozn.: Panonský endemit, který zasahuje až na jižní Slovensko a do východní části Rakouska,
byl na Znojemsku opakovaně sbírán, naposledy v polovině 20. století. V současné době zde není
znám a někdejší výskyt je interpretován jako druhotný (ŠTECH in Květena ČR 6).
858. Melampyrum nemorosum L. I. subsp. genuinum Čelak. Černýš hajní pravý.
Melampyrum nemorosum L. Černýš hajní.
Ve světlejších lesích a křovinách. Hojný. S. Únanov, Olbramkostel, Smoha, Lančov,
Bítov. VII–IX.
Položka: 2094 – Olbramkostel, les u vracovské silnice, 30. 06. 1951
859. Melampyrum pratense L. I. subsp. vulgatum (Pers.) Ronn.
Černýš luční běžný.
Melampyrum pratense L. Černýš luční.
Ve světlých lesích a křovinách. Dosti rozšířen. S. Kraví hora, Gránice, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Bojanovice, Pavlice, Smoha. VII–IX.
Položka: 2095 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951
860. Euphrasia rostkoviana Hayne I. subsp. grandiflora (Wallr.) Dost.
Světlík ambrožka velkokvětý.
Euphrasia rostkoviana Hayne. Světlík lékařský.
Na vlhkých lukách, pastvinách a ve světlých lesích. Hojný. SP. Olbramkostel, Hluboké
Mašůvky, Bojanovice, Černín, Smoha-louky k Lukovu, Lesná, Jazovice. VII–VIII.
Položky: 2096 A – Olbramkostel, lesní pastvina, 30. 06. 1951
2096 B – Šumná, okolí Šimperského rybníka, 06. 07. 1952
175
861. Euphrasia ericetorum Jord. Světlík vřesovištní.
Euphrasia stricta J. F. Lehm. Světlík tuhý.
Na suchých lukách, výhonech a ve vřesovištích. Hojný. SP. Kraví hora, Plenkovice.
V–X.
Položka: 2097 A – Výrovice, Suchý kopec nad vesnicí, 04. 06. 1951
2097 B – Sedlešovice, Kraví hora, louky, 13. 07. 1952
862. Orthantha lutea (L.) Kern. Zahořanka žlutá.
Na výslunných travnatých stráních. Řídce. SP. Hradiště, Kraví hora, Popice. VIII–X.
Položka: 2098 – Popice, výslunné stráně, 14. 08. 1950
863. Odontites rubra Gilib. I. subsp. verna (Bell.) Vollm. Zdravínek červený jarní.
Odontites vernus (Bellardi) Dum. subsp. vernus. Zdravínek jarní pravý.
Hojný. SP. Načeratice, Lechovice, Stošíkovice, Borotice, Únanov, Olbramkostel, Plenkovice, Šimperský rybník, Smoha, Horní Břečkov, Lesná – Onšov, Zálesí. VI–VIII.
Položka: 2099 – Plenkovice, Plenkovický rybník, slanistá louka, 15. 07. 1951 – Odontites vernus
subsp. serotinus, rev. V. Grulich
Odontites rubra Gilib. II. subsp. serotina (Hoffm.) Vollm. Zdravínek červený pozdní.
Odontites vernus subsp. serotinus (Dum.) Corb. Zdravínek jarní pozdní.
Na pustých místech a úhorech. Dosti rozšířen. SP. Stošíkovice, Hluboké Mašůvky.
VIII–X.
Položky: /2099 – Plenkovice, Plenkovický rybník, slanistá louka, 15. 07. 1951 – ut Odontites rubra
subsp. verna, rev. V. Grulich/
2100 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, slatina, 24. 08. 1951
864. Rhinanthus minor L. I. subsp. crista-galli (L.) Maly. Kokrhel menší pravý.
Rhinanthus minor L. Kokrhel menší.
Na lukách a pastvinách. Rozšířen. S. Kraví hora, Gránice, Popice, Načeratice – Derflice,
Hodonice, údolí Plenkovického potoka, Jevišovice, Bojanovice, Pavlice, Lančov. V–VI.
Položka: 2101 – Bojanovice, louka, 23. 05. 1951
Rhinanthus minor L. II. subsp. elatior (Schur) Soó. Kokrhel menší vyvýšený.
Rhinanthus minor L. Kokrhel menší.
Na lukách a pastvinách. Roztroušeně. PS. Kraví hora, Plaveč. VI–VII.
Položky: 2102 – Sedlešovice, Kraví hora, 1953
/2104 – Lukov, 29. 05. 1951 – ut Rhinanthus major subsp. eumajor, rev. V. Grulich/
865*. Rhinanthus alectorolophus (Scop.) Poll. I. subsp. arvensis (Seml.) Sch. Thell.
Kokrhel luštinec rolní.
Rhinanthus alectorolophus (Scop.) Pollich. Kokrhel luštinec.
V polích jako plevel. Roztroušeně. OBORNY: Devět mlýnů, Hnánice, Znojmo, Havraníky aj. VI–VII.
176
866. Rhinanthus major Ehrh. I. subsp. eumajor (Stern.) Soó. Kokrhel větší pravý.
Rhinanthus major L. Kokrhel větší.
Na lukách. Rozšířen. S. Lukov. V–VI.
Položka: 2104 – Lukov, 29. 05. 1951 – Rhinanthus minor, rev. V. Grulich
867. Pedicularis palustris L. Všivec bahenní.
Na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Olbramkostel, louky u vsi, Citonice, louka pod
rybníkem. OBORNY: Lesná, Podmolí, Vracovice, pod Šimperkem, u Čížova. V–VII.
Položka: 2105 – Olbramkostel, Citonice, bažinaté louky, 19. 05. 1950 (obr. 12)
Pozn.: Všivec bahenní je v současné době velmi vzácná, rychle ustupující rostlina (HROUDA in Květena ČR 6). Drlíkův doklad je zřejmě posledním datovaným nálezem tohoto druhu na Znojemsku.
868. Pedicularis silvatica L. Všivec lesní.
Pedicularis sylvatica L. Všivec lesní.
Na mokrých lukách. Vzácně. S. Šimperk, louka k Olbramkostelu. OBORNY: louky
u Čížova. V–VI.
Položka: 2106 – Šumná, Šimperk, rybník, 01. 07. 1951
Pozn.: Lokality všivce lesního na Znojemsku leží na jihovýchodním okraji souvislého středoevropského rozšíření (HROUDA in Květena ČR 6). V současné době zde není znám.
Čeleď 118. Orobanchaceae. Zárazovité.
869. Lathraea squamaria L. Podbílek šupinatý.
V humosních listnatých a stinných lesích. Roztroušeně. S. Gránice, Trausnice. OBORNY:
Znojmo (?), Vranov, Lukov, Dyje atd. IV–V.
Položka: 2107 – Znojmo, Gránice, lesík za viaduktem, 03. 1950
? 870*. Orobanche ramosa L. Záraza větvitá.
Na konopí a tabáku. Vzácně. P. HIMMELBAUR: Dobšice (?). VIII–X.
? 871*. Orobanche purpurea Jacq. Záraza nachová.
Na Achillea millefolium, Artemisia vulgaris a Cirsium acaule. Vzácně. P. DOSTÁL: okolí
Znojma (?). OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí. VI–VII.
872. Orobanche arenaria Borkh. Záraza písečná.
Na Artemisia campestris. Vzácná. P. Na křižovatce Načeratice – Dyje a Tasovice
– Kateřinský dvůr. OBORNY: mezi Dyjí a Tasovicemi na pravém břehu. HIMMELBAUR:
Hradiště. VI–VII.
Položka: 2108 – Načeratice, křižovatka Načeratice, Dyje, Tasovice, Kateřinský dvůr, 11. 06. 1952
177
873. Orobanche alba Steph. Záraza bílá.
Na pyskatých na suchých travnatých místech. S. Hradiště. OBORNY: hojně v celé pahorkatině kolem Znojma. IV–VIII.
Položka: 2109 – Hradiště, 28. 05. 1951 – Orobanche caryophyllacea, rev. J. Zázvorka
Pozn.: Záraza bílá, ačkoli herbářový doklad, který se k ní vztahuje, nebyl správně určen, se na
Znojemsku také vyskytuje. Velmi vzácně roste v NP Podyjí (GRULICH 1997), a dále např. na Miroslavských kopcích.
874. Orobanche caryophyllacea Smith. Záraza hřebíčková.
Na svízelích na výslunných kamenitých stráních. Roztroušeně. S. Hradiště. OBORNY:
údolí Dyje u Znojma, Suchohrdly, Vranov, Cornštýn, Lukov. VI–VII.
Položky: /2109 – Hradiště, 28. 05. 1951 – ut Orobanche alba, rev. J. Zázvorka/
2110 – Hradiště, 27. 05. 1950
875*. Orobanche lutea Baumg. Záraza žlutá.
Na motýlokvětých na lukách, travnatých stráních a ve vojtěškových polích. Roztroušeně.
PS. OBORNY: údolí Dyje u Hardeku, Kozí stezka u Lukova, Devět mlýnů, u Znojma
v údolí Dyje a Lesky, jako vzácnost na Cornštýně. V–VI.
876. Orobanche major L. Záraza větší.
Orobanche elatior Sutton. Záraza vyšší.
Na Centaurea scabiosa a C. rhenana na výslunných křovinatých stráních. Vzácně. PS.
Kraví hora. OBORNY: Býčí skála a Leska (?), velmi řídce. VI–VIII.
Položka: 2111 – Sedlešovice, Kraví hora, 14. 07. 1952
Čeleď 119. Utriculariaceae. Bublinatkovité.
877. Utricularia vulgaris L. Bublinatka obyčejná.
Utricularia vulgaris L. Bublinatka obecná.
Ve stojatých vodách. Velmi roztroušeně. S. Lechovice, Borotice. OBORNY: v tůních staré
Dyje mezi Dobšicemi a Loukou (?), ale velmi řídce. VI–VIII.
Položka: 2112 – Borotice, odvodňovací příkop, 24. 06. 1950 – Utricularia australis, rev. V. Grulich
Pozn.: Je velmi pravděpodobné, že oba Drlíkovy údaje se vztahují k druhu Utricularia australis (bublinatka jižní), čemuž nasvědčuje i herbářový doklad. Tento druh je na jižní Moravě mnohem hojnější
než kriticky ohrožená U. vulgaris (HOLUB, PROCHÁZKA 2000) a je recentně znám např. z rybníčků u Jejkala v NP Podyjí (GRULICH 1997), z Podvesného rybníka u Šafova, z rybníka Čekál u Olbramkostela
a z rybníčků od Hostimi (vše 2004, A. Reiter). Starší autoři oba druhy často vůbec nerozlišovali.
Čeleď 120. Globulariaceae. Koulenkovité.
878. Globularia elongata Heg. Koulenka prodloužená.
Globularia bisnagarica L. Koulenka prodloužená.
Na výslunných travnatých stráních. Řídce. P. Miroslav na Markově kopci. V–VI.
Položka: 2113 – Miroslav, 1953
178
Čeleď 121. Plantaginaceae. Jitrocelovité.
879. Plantago major L. I. subsp. vulgaris (Hayne var.). Jitrocel větší obyčejný.
Plantago major L. Jitrocel větší.
Na polích, lukách, u cest. Obecný. SP. Hradiště, Načeratice, Strachotice, Borotice, Stošíkovice – Oleksovice, Vrbovec, Plaveč, Horní Břečkov, Podhradí. VI–X.
Položky: 2114 A – Strachotice, pole, 18. 07. 1951
2114 B – Strachotice, 19. 06. 1950
880. Plantago pauciflora Gilib. Jitrocel chudokvětý.
Plantago uliginosa F. W. Schmidt. Jitrocel chudokvětý.
Na obnažených dnech rybníků a na slaniskách. Roztroušeně. S. Vranovská přehrada,
Lančov, Načeratice, Tasovice, Jaroslavice, Valtrovice. VII–X.
Položka: 2115 – Bítov, záliv, 06. 06. 1953
881. Plantago media L. Jitrocel prostřední.
Na polích, lukách, podle cest. Obecný. SP. Znojmo, Trausnice, Kraví hora, Býčí skála,
Tasovice, Plaveč, Horní Dunajovice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Jevišovice, Horní
Břečkov, Lančov. V–IX.
Položka: 2116 – Znojmo, 1950
882. Plantago lanceolata L. I. subsp. communis Schlecht. var.
Jitrocel kopinatý obecný.
Plantago lanceolata L. Jitrocel kopinatý.
Na polích, lukách, u cest. Obecný. SP. Znojmo, Trausnice, Kraví hora, Hostěrádky. V–IX.
Položka: 2117 – Znojmo, 1950
883. Plantago maritima L. Jitrocel přímořský.
Na slaniskách. Vzácný. P. Stošíkovice. OBORNY: Podmolí (?), Vrbovec, Znojmo (?),
Mašovice (?), Jaroslavice. VII–X.
Položka: 2118 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, slanisko, 29. 08. 1951
Pozn.: Drlíkův sběr od Stošíkovic patří k významným autorovým nálezům; dnes se zdá, že druh
na Znojemsku již vyhynul (cf. GRULICH 1987).
884. Plantago indica L. Jitrocel indický.
Plantago arenaria W. et K. Jitrocel písečný.
Na písčitých místech. Vzácný. P. Hodonice na poli za vsí u kravína, Lechovice – Stošíkovice na horním okraji svahu u starého pískoviště (hojně!). OBORNY: vinice u Tasovic,
cesta z Dyje do Načeratic (?), mezi Hrušovany, Hrádkem a Hodonicemi. VI–IX.
Položka: 2119 – Hodonice, pole nad ulicí k chlévu JZD, 23. 08. 1951
Pozn.: Jitrocel písečný patří dnes na jižní Moravě k vzácnostem; Drlíkovy záznamy jsou cenným
příspěvkem ke znalosti historického rozšíření tohoto druhu.
179
Čeleď 122. Rubiaceae. Mořenovité.
885. Sherardia arvensis L. Bračka rolní.
Jako plevel na polích a úhorech. Obecná. SP. Únanov, Citonice – Bezkov, Hluboké
Mašůvky, Milíčovice, Lančov. V–X.
Položky: 2120 – Lančov, pole, 08. 07. 1950
/2121 – Hluboké Mašůvky, pole u hájenky, 30. 06. 1952 – ut Asperula arvensis, rev.
V. Grulich/
886. Asperula arvensis L. Mařinka rolní.
Na úhorech. Roztroušeně. PS. Znojmo – Cínová hora, Gránice, Únanov, Dyje, Mramotice
– Přímětice, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Podmolí, Mašovice, Lukov – Citonice. V–VIII.
Položka: 2121 – Hluboké Mašůvky, pole u hájenky, 30. 06. 1952 – Sherardia arvensis, rev.
V. Grulich
Pozn.: Asperula arvensis je dnes řazena k vyhynulým druhům (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Chybně
určený doklad je důvodem k pochybnostem o správnosti i ostatních nedoložených Drlíkových
údajů, není vyloučeno, že v té době mařinka rolní na Znojemsku již nerostla. Bračka, s níž ji Drlík
zaměnil, naproti tomu roste na Znojemsku i v současné době (cf. GRULICH 1997).
887. Asperula odorata L. Mařinka vonná.
Galium odoratum (L.) Scop. Svízel vonný.
Ve stinných lesích. Dosti hojná. S. Plaveč-Dolina, Kravsko, Bojanovické lesy, Olbramkostel, Hostěrádky, Vranovská Ves, Jevišovice, Šumná, Helenin dvůr – Švýcarské
údolí, Lesná, Zálesí, Lančov, Podhradí. IV–V.
Položka: 2122 – Šumná, 19. 05. 1950
888. Asperula glauca (L.) Bess. Mařinka sivá.
Galium glaucum L. Svízel sivý.
Na výslunných stráních a skalách a v lesostepích. Roztroušeně. P. Trausnice – Čertův
mlýn, Načeratice – Dyje, Dolina u Plavče, Hodonice. OBORNY: údolí Dyje u Devíti
mlýnů, Lukov, Vranov a jižně od Jaroslavic.
Položka: 2123 – Strachotice, Kateřinský dvůr, 11. 05. 1951
889. Asperula tinctoria L. Mařinka barvířská.
Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. P. Hradiště, Popice, Derflice, Tasovice,
Plaveč, Olbramkostel, Horní Břečkov, Starý Petřín, Podhradí. OBORNY: lesy kol Znojma
(Purkrábka, Tvořihrázský les). VI–VII.
Položka: 2124 – Hradiště, 01. 06. 1950
890. Asperula cynanchica L. I. subsp. eucynanchica Beguin. Mařinka psí pravá.
Asperula cynanchica L. Mařinka psí.
Ve vřesovištích, na lesních lukách a výhonech. Obecná. SP. Kraví hora, Lančov. VI–IX.
Položky: 2125 A – Lančov, Lančovský les, 09. 07. 1950
2125 B – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950
180
891. Galium silvaticum L. Svízel lesní.
Galium sylvaticum L. Svízel lesní.
Ve světlých listnatých lesích a v křovinách. Hojný. PS. Hradiště, Býčí skála, Konice, Popice, Tasovice, Gránice, Suchohrdly, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Kravsko, Olbramkostel,
Bojanovice, Milíčovice, Smoha, Šumná – Onšov, Lančov, Bítov, Podhradí. VII–IX.
Položka: 2126 – Konice, 07. 07. 1950 – Galium album, rev. V. Grulich
Pozn.: Drlíkovy záznamy o výskytu svízele lesního jsou pravděpodobné, ačkoli herbářový doklad
je chybně determinován.
892. Galium mollugo L. Svízel povázka.
Na lukách, křovinatých stráních a ve světlých lesích. Obecný. PS. Znojmo, Trausnice,
Sedlešovice – Konice, Suchý kopec, Načeratice, Tasovice, Plaveč, Bojanovice, Smoha,
Podhradí. VI–IX.
Položky: 2127 A – Znojmo, 01. 06. 1950 – Galium album, rev. V. Grulich
2127 B – Popice, Suchý kopec u Popic, 20. 05. 1950 – Galium album, rev. V. Grulich
Pozn.: Zřejmě většinu údajů lze převést k blízce příbuznému druhu Galium album Mill. (svízel bílý),
který je na jihozápadní Moravě zcela obecný. Pravé Galium mollugo není z tohoto území zatím
spolehlivě potvrzeno.
893. Galium lucidum All. Svízel lesklý.
Ve světlých lesích, na křovinatých stráních. Ojediněle. P. Hradišťský les nad Dyjí, Horní
Břečkov (?). DOSTÁL: snad Podyjí u Znojma. VI–VIII.
Pozn.: Novější literatura (např. KAPLAN, ŠTĚPÁNKOVÁ in Květena ČR et in KUBÁT et al. 2002) výskyt
tohoto druhu na území České republiky popírá. Záznamy se zřejmě vztahují ke Galium album
nebo Galium pumilum agg.
894. Galium verum L. I. subsp. euverum Dom. Svízel syřišťový pravý.
Galium verum L. Svízel syřišťový.
Na lesních lukách, ve vřesovištích, na výhonech a okrajích lesů. Obecný. PS. Znojmo,
Leska, Sedlešovice, Popice, Načeratice, Tasovice, Plaveč, Horní Dunajovice, Jevišovice,
Horní Břečkov, Podhradí. VII–IX.
Položka: 2128 – Znojmo, sine dato
Galium verum L. II. subsp. wirtgenii (F. Sch.) Obor. Svízel syřišťový Wirtgenův.
Galium wirtgenii F. W. Schultz. Svízel Wirtgenův.
Na lukách a pastvinách. Řídce. P. OBORNY: na lukách u Znojma, Hodonic a vsi Dyje.
V–VI (VIII–IX).
X* Galium ochroleucum Wolff = Galium mollugo × verum. Svízel žlutobílý.
Galium × pomeranicum Retz. = Galium album × G. verum
OBORNY: Kraví hora, údolí Dyje u vsi Dyje, Tasovic, Načeratic, Havraníků.
181
895. Galium pumilum Murr. I. subsp. asperum (Schreb.) Dost. Svízel nízký drsný.
Galium pumilum Murray. Svízel nízký.
Na lesních lukách, okrajích lesů a ve vřesovištích. Roztroušený až hojný. PS. Vrbovec,
Tasovice, Purkrábka, Výrovice, Horní Dunajovice, Olbramkostel, Pavlice, Milíčovice,
Lančov, Bítov. VI–VIII.
Položka: 2129 – Suchohrdly, Purkrábka, suché stráně, 20. 05. 1950 – Galium valdepilosum, rev.
V. Grulich
Pozn.: Z okruhu svízele nízkého se na Znojemsku vyskytují dva druhy: G. pumilum a G. valdepilosum H. Braun (ŠTĚPÁNKOVÁ, KAPLAN in Květena ČR 6), které se liší morfologicky i ekologicky. Starší
autoři je nerozlišovali; Drlíkovy údaje nelze jednoznačně interpretovat.
896. Galium uliginosum L. Svízel slatinný.
Na bažinatých lukách. Roztroušený. S. Kravsko, Lesná louky. OBORNY: kol Znojma
v příkopech železničních tratí hojný (?). V–IX.
Položka: 2130 – Kravsko, 09. 05. 1950, rev. V. Řehořek
897. Galium palustre L. I. subsp. eupalustre Hay. Svízel bahenní pravý.
Galium palustre L. Svízel bahenní.
Na vlhkých bažinatých lukách. Rozšířen. S. Plenkovice, Bojanovice, Stošíkovice,
Pavlice. V–VIII.
Položky: 2131 A – Plenkovice, rybník, 10. 08. 1950
2131 B – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951
/2132 – Lechovice, močály, 25. 07. 1953 – ut Galium palustre subsp. elongatum; Galium
palustre + G. aparine, rev. V. Grulich/
Galium palustre L. II. subsp. elongatum (Presl) Lange. Svízel bahenní prodloužený.
Galium elongatum C. Presl. Svízel prodloužený.
V pobřežních houštinách a luzích. Dosti vzácný. S. Popický žleb, Jaroslavice, Lechovice, Smoha. OBORNY: ojediněle kol Znojma (Citonice). VI–VIII.
Položka: 2132 – Lechovice, močály, 25. 07. 1953 – Galium palustre + G. aparine, rev. V. Grulich
898. Galium boreale L. Svízel severní.
Na vlhkých bažinatých lukách. Roztroušený. S. Popice, Olbramkostel, Šimperk, Bojanovice, Pavlice. VI–VIII.
Položka: 2133 – Popice, lesní louky, 02. 07. 1950
899. Galium rotundifolium L. Svízel okrouhlolistý.
Ve světlých lesích. Roztroušeně. S. Hradišťský les, Olbramkostel, Bojanovice, Pavlice,
Šumná. VI–VII.
Položka: 2134 – Šumná, lesy, 25. 05. 1950
182
900. Galium cruciata (L.) Scop. Svízel křížatý.
Cruciata laevipes Opiz. Svízelka chlupatá.
V křovinatých a světlých lesích. Hojný. SP. Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Býčí
skála, Dobšice, Dyje, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Mašovice, Lukov, Švýcarské údolí. IV–VI.
Položka: 2135 – Lukov, příkop u silnice k Bezkovu, 26. 04. 1951
901. Galium vernum Scop. Svízel jarní.
Cruciata glabra (L.) Ehrend. Svízelka lysá.
Ve světlých lesích. Vzácný. S. Purkrábka u Suchohrdel. IV–VI.
Položka: 2136 – Suchohrdly, Purkrábka, u dvora, 06. 05. 1953
902*. Galium pedemontanum (Bell.) All. Svízel piemontský.
Cruciata pedemontana (Bellardi) Ehrend. Svízelka piemontská.
Na travnatých písčitých místech a ve světlých lesích. Vzácný. P. DOSTÁL: Znojemsko.
HIMMELBAUR: Mašovice. IV–V.
Pozn.: Znojemsko je jednou ze dvou oblastí, kde se tento vzácný druh v České republice vyskytuje. Ve střední části NP Podyjí mezi Šóbesem a Vraní skálou není na skalních teráskách příliš
vzácný (GRULICH 1997).
903. Galium tricorne Stock. Svízel trojrohý.
Galium tricornutum Dandy. Svízel trojrohý.
Na polích a úhorech. Roztroušeně. P. Gránice, Načeratice. OBORNY: u Lukova, Podmolí,
Bezkova hojně, u Suchohrdel řidčeji. V–X.
Položka: 2137 – Citonice, pole před zastávkou, 17. 07. 1953, rev. V. Řehořek
N 904. Galium valantia Web. Svízel Vaillantův.
Galium verrucosum Huds. Svízel bradavčitý.
Původní z jižní Evropy, k nám zřídka zavlékán. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY nezná druh.
VI–VII.
Položka: 2138 – Božice, 23. 05. 1954 – Galium spurium, rev. V. Řehořek
905. Galium aparine L. Svízel přítula.
V křovinách, na polích a úhorech. Obecný. SP. Hradiště, Trausnice, Popice, Načeratice,
Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Jevišovice, Horní Dunajovice, Pavlice, Lančov,
Starý Petřín, Podhradí. V–XI.
Položky: /2132 – Lechovice, močály, 25. 07. 1953 – ut Galium palustre subsp. elongatum; Galium
palustre + G. aparine, rev. V. Grulich/
2139 – Hradiště, 08. 06. 1950
183
906*. Galium spurium L. Svízel pochybný.
V křovinách a vinicích. Roztroušeně. P. OBORNY má plemeno Galium infestum W. Kit.
– Nesachleby, Znojmo, Bohumilice, Havraníky atd., u Hrušovan nezřídka. VI–IX.
Položka: /2138 – Božice, 23. 05. 1954 – ut Galium valantia, rev. V. Řehořek/
Čeleď 123. Loniceraceae. Zimolezovité.
907. Sambucus ebulus L. (Bez) chebdí.
Na pasekách a rumištích. Dosti hojný. S. Hradiště, Sedlešovice, Derflice, Borotice, Plaveč, Výrovice, Bojanovice, Horní Dunajovice, Šumná – Onšov, Lančov. VI–VIII.
Položka: 2140 – Lančov, okraj lesa, 10. 07. 1950
908. Sambucus nigra L. Bez černý.
V listnatých lesích, křovinách, na rumištích a pustých místech. Obecný. S. VI–VII.
Položka: 2141 – Znojmo, podhradí, 02. 06. 1950
909. Sambucus racemosa L. Bez hroznatý.
Ve stinných lesích, na pasekách a na zarostlých stráních. Roztroušen. S. Gránice, Trausnice – Čertův mlýn, Bojanovická pila, Kravsko, Pavlice, Bítov. IV–VI.
Položka: 2142 – Znojmo, Gránice, u vodojemu, 27. 05. 1951
910. Viburnum lantana L. (Kalina) tušalaj.
Na výslunných křovinatých stráních a ve světlých hájích. Dosti hojný. P. Les nad Trausnicemi, Popický žleb, Purkrábka, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Šumná, Smoha. IV–V.
Položka: 2143 – Popice, les nad Trausnicemi, 14. 05. 1951
911. Viburnum opulus L. Kalina topolová.
Viburnum opulus L. Kalina obecná.
V olšinách, vlhkých křovinách, podél toků. Roztroušeně. Gránice, Lapikus, údolí Jevišovky u Rudlic, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Pavlice, Lukov. OBORNY:
Podmolí, Jaroslavice. V–VII.
Položka: 2144 – Znojmo, Gránice, 27. 05. 1951
N 912. Symphoricarpos albus (L.) Blake. Pámelník bílý.
Původní ze Severní Ameriky, u nás běžně v parcích a plotech pěstován a nezřídka
zplaňuje. Znojmo hojně. VI–VIII.
Položka: 2145 – Znojmo, podhradí, 07. 06. 1950
184
913*. Lonicera nigra L. Zimolez černý.
V lesích a na křovinatých stráních. S. Znojmo podhradí (pěstovaný). OBORNY: schází
ve Znojemském kraji. IV–V.
N 914. Lonicera tatarica L. Zimolez tatarský.
Původní ze Střední Asie, u nás často pěstován a ojediněle zplaňující. Znojmo podhradí.
(DOSTÁL: Znojmo). V–VI.
Položka: 2146 – Znojmo, sady podhradí, 30. 04. 1953
915. Lonicera xylosteum L. Zimolez pýřitý.
Ve světlých suchých lesích a na křovinatých stráních. Dosti rozšířen. SP. Hradiště, Gránice, Plaveč, Šimperk, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Lančov, Bítov. V–VI.
Položka: 2147 – Znojmo, Gránice, 09. 05. 1951
916. Lonicera caprifolium L. Zimolez kozí list.
Na okrajích lesů, v křovinách. Dosti vzácný. SP. Leska (1 keř), Suchohrdelský lesík.
OBORNY: hromadně u Jaroslavic, hojně v údolí Lesky u Znojma (? dnes 1 keř). V–VII.
Položka: 2148 – Suchohrdly, Suchohrdelský lesík, 29. 04. 1953
Pozn.: Přirozený výskyt na jižní Moravě je sporný (CHRTEK in Květena ČR 5).
N 917*. Weigela florida (Bunge) DC. Weigelie květnatá.
Původní z východní Asie, u nás běžně v parcích sázená. Znojmo. V–VI.
Čeleď 124. Adoxaceae. Pižmovkovité.
918. Adoxa moschatellina L. Pižmovka mošusová.
Ve vlhkých křovinách a lesích a v luzích. Roztroušeně. S. Trausnice, Nesachleby, Bohumilice, Tasovice (pravý břeh). OBORNY: Nový Hrádek, Devět mlýnů, Vranov, údolí
Jevišovky. III–V.
Položka: 2149 – Oblekovice, Nesachleby, lesík, 31. 03. 1951
Čeleď 125. Valerianaceae. Kozlíkovité.
919. Valerianella dentata (L.) Poll. Kozlíček zubatý.
Na polích a úhorech. Roztroušeně. P. Hluboké Mašůvky, Čížov – Lesná. OBORNY: Vranov,
Lukov, Podmolí, Jevišovice, Citonice, řidčeji výšiny Načeratice – Tasovice. VI–VIII.
Položky: 2150 – Čížov – Lesná, 15. 06. 1950
/2151 – Citonice – Milíčovice, 14. 06. 1953 – ut Valerianella rimosa, rev. V. Grulich/
185
920*. Valerianella carinata Lois. Kozlíček kýlnatý.
Na polích a úhorech. DOSTÁL: údolí Dyje nad Znojmem. POLÍVKA: u Vranova. OBORNY:
Lesná pod lnem. IV–V.
921. Valerianella rimosa Bast. Kozlíček štěrbinatý.
Na polích. Velmi řídce. P. Citonice – Milíčovice, Hluboké Mašůvky, Plaveč. OBORNY:
na polích u Lukova, Hrušovany. IV–V.
Položka: 2151 – Citonice – Milíčovice, 14. 06. 1953 – Valerianella dentata, rev. V. Grulich
922. Valerianella locusta (L.) Betcke. (Kozlíček) polníček.
Valerianella locusta (L.) Laterrade. Kozlíček polníček.
Na polích a travnatých místech. Hojný. P. Hradiště, Trausnice, Býčí skála, Suchohrdelský lesík. OBORNY: údolí Dyje, Lesky, Gránice, Jevišovky, Vranov, Lukov. IV–V.
Položka: 2152 – Hradiště, 1950
923. Valeriana dioica L. Kozlík dvoudomý.
Na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Trausnice – Čertův mlýn, Lapikus, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, Pavlice, Zálesí.
OBORNY: Větrník u Lesné. V–VI.
Položka: 2153 – Olbramkostel, u rybníka, 1950
Pozn.: Drlíkovy celkem početné údaje dokumentují někdejší rozšíření; dnešní výskyt je velmi lokální,
protože většina stanovišť tohoto vlhkomilného druhu byla poškozena melioracemi.
924. Valeriana officinalis L. I. subsp. sambucifolia (Mikan) Čelak.
Kozlík lékařský bezolistý.
Valeriana excelsa subsp. sambucifolia (Mikan fil.) Holub. Kozlík výběžkatý bezolistý.
Ve vlhkých lesích a podle potoků. Řídce. S. Znojmo – Marešov, Gránice, Trausnice, Bojanovický potok, Horní Dunajovice. OBORNY: údolí Dyje pod Devíti mlýny. VI–VIII.
Položka: 2154 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950
Pozn.: Z okruhu kozlíku lékařského jsou dnes v České republice rozlišovány tři morfologicky, ekologicky a fenologicky poměrně vyhraněné druhy: Valeriana excelsa, V. officinalis a V. stolonifera
(KIRSCHNER in KUBÁT et al. 2002); všechny tři se na Znojemsku vyskytují (GRULICH 2002). Drlíkovy
nedoložené záznamy nelze jednoznačně interpretovat.
Valeriana officinalis L. II. subsp. euofficinalis Briq. Kozlík lékařský pravý.
Valeriana officinalis L. Kozlík lékařský.
Na vlhkých lukách, na zarostlých skalách a v příkopech. S. Dosti rozšířen. Znojmo
podhradí, Hradiště, Dyje (pravý břeh proti lomu), Dolina u Plavče, Lapikus, Zálesí,
Podhradí. V–IX.
Položky: 2155 A – Dyje, břeh Dyje proti kamenolomu u Dyje, 16. 05. 1952 – Valeriana stolonifera
subsp. angustifolia, rev. V. Grulich
2155 B – Znojmo, Gránice, 22. 05. 1950 – Valeriana stolonifera subsp. angustifolia, rev.
V. Grulich
186
Čeleď 126. Dipsacaceae. Štětkovité.
925. Dipsacus silvester Huds. Štětka lesní.
Dipsacus fullonum L. Štětka lesní.
Na březích toků a na pustých místech. Hojný. SP. Horní Leska, Derflice, Načeratice,
Vrbovec, Hodonice, Jaroslavice, Valtrovice, Stošíkovice, Prosiměřice, Plaveč, Jevišovice, Kravsko, Citonice, Mašovice, Zálesí. OBORNY: Znojmo, Dyje, Vranov, Lukov,
Tvořihrázský les u Únanova. VII–IX.
Položka: 2156 – Hodonice, u cesty, 07. 08. 1950
926. Dipsacus laciniatus L. Štětka laločnatá.
Na březích toků, na pustých místech. Roztroušeně. SP. Lechovice, Borotice. OBORNY:
Hnánice, Podmolí. VII–IX.
Položka: 2157 – Lechovice – Borotice, příkop, 08. 08. 1950
927*. Dipsacus pilosus L. Štětka chlupatá.
Virga pilosa (L.) Hill. Štětička chlupatá.
V luzích a vlhkých křovinách. Ojediněle. S. DOSTÁL: střední a jižní Morava, od Podyjí.
OBORNY: roztroušeně v luzích okolo Hrušovan a ojediněle i v zámeckém parku. VII–IX.
928. Succisa pratensis Moench. Čertkus luční.
Na vlhkých nebo bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Olbramkostel, Šimperk, Lesná,
Zálesí. VII–IX.
Položka: 2158 – Šumná, louky u Šimperka, 09. 08. 1950
929. Knautia arvensis (L.) Coult. Chrastavec polní.
Knautia arvensis (L.) Coulter. Chrastavec rolní.
Na lukách a pastvinách, podle cest. Hojný. Hradiště, Kraví hora, Nesachleby, Načeratice
– Derflice, Krhovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice, Horní Břečkov,
Vranov, Lančov, Podhradí. V–IX.
Položka: 2159 – Oblekovice, Nesachleby – louky, 12. 05. 1950
X Knautia ramosissima Szabó = Knautia arvensis × drymeia.
Chrastavec větevnatý.
Knautia × speciosa Schur = Knautia arvensis × K. drymeia
Trausnice. DOSTÁL: uváděn z jižní Moravy.
Položka: 2160 – Popice, Trausnice, 01. 06. 1950
187
930. Knautia silvatica (L.) Duby. Chrastavec lesní.
Knautia dipsacifolia (Schrank) Kreutz. Chrastavec lesní.
V lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Hradiště, Trausnice,
Tasovice, Olbramkostel, Hluboké Mašůvky, Bojanovická pila, Smoha, Horní Břečkov,
Lančov. OBORNY: Švýcarské údolí, Jevišovice, Únanovský potok, Purkrábka, Lukov,
Nový Hrádek. VI–IX.
Položka: 2161 – Popice, Trausnice, 01. 06. 1950 – Knautia drymeia, rev. V. Grulich
Pozn.: Chrastavec lesní na jihozápadní Moravě neroste (cf. ŠTĚPÁNEK in Květena ČR). Drlíkovy
záznamy, jak koneckonců dosvědčuje i chybně určená herbářová položka, se vztahuji k druhu K.
drymeia.
931. Knautia drymeia Heuff. Chrastavec doubravní.
Knautia drymeia Heuffel. Chrastavec křovištní.
V lesích a křovinách. Řídce. S. Gránice, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel,
Zálesí. HIMMELBAUR: Purkrábka, Švýcarské údolí a Dyje u Znojma. V–IX.
Položky: /2161 – Popice, Trausnice, 01. 06. 1950 – ut Knautia silvatica, rev. V. Grulich/
2162 – Znojmo, Gránice, proti Pivcovu prameni, 02. 06. 1953
932. Scabiosa canescens W. et K. Hlaváč šedavý.
Na výhonech a kamenitých místech. Hojný. P. Sedlešovice – Modré sklepy, Konice,
Popice, Suchý kopec, ves Dyje, Derflice – Tasovice, Krhovice, Únanov. OBORNY: Jevišovice, Znojmo, Havraníky, Pravice. VII–X.
Položka: 2163 – Popice, stráň u lesa, 13. 07. 1950
933. Scabiosa ochroleuca L. Hlaváč žlutavý.
Na výslunných stráních, na skalách, náspech, ve vřesovištích. Hojný. PS. Znojmo
– Marešov, Kraví hora, Gránice, Hradiště, Sedlešovice, Konice, Popice, ves Dyje,
Hodonice, Krhovice, Lechovice, Borotice, Suchohrdly, Únanov, Kuchařovice, Plaveč,
Mikulovice – Němčičky, Horní Dunajovice, Jevišovice, Plenkovice, Horní Břečkov,
Lančov. OBORNY: Bítov, Lukov, Hrušovany. VII–IX.
Položka: 2164 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950
Čeleď 127. Cucurbitaceae. Tykvovité.
N 934. Bryonia alba L. Posed bílý.
Původní v jižní Evropě; u nás zdomácnělý v křovinách a pobřežních houštinách. Dosti
hojný. SP. Hradiště, Načeratice – Nesachleby, Jaroslavice, Horní Dunajovice. OBORNY:
údolí Dyje, Lesky, Gránice, Mašovice, Šóbes, Hrušovany a ves Jevišovka. VI–VII.
Položky: 2166 A – Hradiště, 25. 06. 1951
2166 B – Oblekovice, Načeratický kopec, 30. 05. 1950
Colocynthis vulgaris Schrad. Lubenice obecná.
Položka: 2165 – Tasovice, 31. 08. 1954
188
N 935*. Cucumis melo L. (Dyně) meloun.
Původní z tropické Asie a Afriky. Pěstuje se v různých kulturních formách pro jedlé
plody.
N 936*. Cucumis sativus L. (Dyně) okurka.
Původní z východní Indie; u nás odedávna pěstována. VI–VIII.
N 937. Cucurbita pepo L. Tykev turek.
Původní snad ze Severní Ameriky. U nás často pěstován pro ozdobu nebo pro plody.
Tasovice. VI–IX.
Položka: 2167 – Tasovice, pole, 17. 09. 1951
Čeleď 128. Campanulaceae. Zvonkovité.
Campanula sibirica L. Zvonek sibiřský.
Položka: 2168 – Horní Dunajovice, 02. 06. 1954
938. Campanula glomerata L. Zvonek klubkatý.
Na keřnatých stráních a stepních lukách. Dosti hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Gránice,
Popice, Tasovice, Purkrábka, Výrovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Šimperk. VI–IX.
Položky: 2169 – Sedlešovice, Kraví hora, meze, 13. 07. 1950
/2170 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – ut Campanula bononiensis, rev. V. Grulich/
939. Campanula bononiensis L. Zvonek boloňský.
Na výhonech, okrajích lesů a mýtinách. Roztroušeně. SP. Trausnice, Popický žleb.
OBORNY: výšiny mezi Bohumilicemi, Dyjí a Načeraticemi. VII–IX.
Položka: 2170 – Popice, Trausnice, 28. 07. 1951 – Campanula glomerata, rev. V.Grulich
Pozn: Zvonek boloňský velmi vzácně na Znojemsku roste (GRULICH 1997); chybně určený sběr
však Drlíkovy záznamy zpochybňuje.
940. Campanula rapunculoides L. Zvonek řepkovitý.
Na polích, v křovinách, lesích a zarostlých skalách. Hojný. SP. Znojmo – Marešov,
Hradiště, Gránice, Derflice, Purkrábka, Plaveč (s bílými květy), údolí Bojanovického
potoka, Horní Dunajovice, Mramotice – Přímětice, Smoha, Horní Břečkov, Lančov,
Podhradí. VI–IX.
Položky: 2171 A – Lančov, meze, 18. 06. 1950
2171 B – Hradiště, 06. 07. 1950
/2172 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – ut Campanula trachelium, rev.
V. Grulich/
189
941. Campanula trachelium L. Zvonek mrtnatý.
Campanula trachelium L. Zvonek kopřivolistý.
Ve světlých lesích a na křovinatých stráních. Hojný. S. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Býčí
skála, Borotice, Hluboké Mašůvky – Plaveč, údolí Bojanovického potoka. VII–IX.
Položky: 2172 A – Znojmo, 23. 06. 1951
2172 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – Campanula rapunculoides, rev.
V. Grulich
Pozn.: Druh je na Znojemsku hojný, chybná determinace nesnižuje příliš význam Drlíkových
údajů.
942. Campanula patula L. I. subsp. eupatula Hay. Zvonek rozkladitý pravý.
Campanula patula L. Zvonek rozkladitý.
Na lukách a ve světlých lesích. Hojný až obecný. S. Bojanovický les, Vranovská Ves,
Olbramkostel, Podhradí atd. V–VIII.
Položka: 2173 – Vranovská Ves – Olbramkostel, 12. 06. 1950
943. Campanula persicifolia L. Zvonek broskvolistý.
V lesích, na pasekách a na lesních lukách. Hojně rozšířen. S. Hradiště, Býčí skála, Sedlešovice, Purkrábka, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Bítov, Podhradí. VI–VIII.
Položky: 2174 A – Hradiště, 27. 05. 1950
2174 B – Popice, Býčí skála, 10. 06. 1951
944. Campanula rotundifolia L. Zvonek okrouhlolistý.
Na lukách a pastvinách, v lesích a na skalách. Hojně rozšířen. SP. Hradiště, Gránice, Popice, Derflice – Tasovice, Jevišovice, Horní Břečkov, Lesná, Lančov, Starý Petřín. VI–IX.
Položky: 2175 A – Hradiště, 24. 08. 1950
2175 B – Derflice – Tasovice, 12. 08. 1950 – Campanula moravica, rev. V. Grulich
Pozn.: Z okruhu zvonku okrouhlolistého byl donedávna na jižní Moravě rozlišován pouze nominátní
druh. V současnosti je však známo, že se zde vyskytují dva morfologicky i ekologicky odlišné typy
– kromě nominátního zde roste ještě C. moravica (Spitzner) Kovanda. Drlík doložil oba dva, jeho
písemné záznamy proto nelze spolehlivě interpretovat.
? 945*. Phyteuma orbiculare L. Zvonečník hlavatý.
Na vlhkých loukách. Dosti vzácně v Podyjí. OBORNY: údolí Dyje pod Hardekem (? na
rakouské nebo československé straně?). V–IX.
Pozn.: Zvonečník hlavatý našel v údolí Dyje nedaleko Hardeggu OBORNY (1879) a později zde byl
ještě několikrát doložen. Z textů na schédách však není patrné, zdali byly nálezy učiněny na moravské nebo na rakouské straně. V posledním období zde však již nebyl potvrzen (KOVANDA 1997).
946. Phyteuma spicatum L. Zvonečník klasnatý.
V listnatých lesích a houštinách. Roztroušeně. S. Trausnice, ves Dyje na pravém břehu řeky,
Pavlice, Šumná – Šimperk. OBORNY: Bítov, Jevišovice, Vranov, Znojmo (?). V–VIII.
Položka: 2176 – Dyje, pravý břeh pod skálou, 31. 05. 1951
190
947. Jasione montana L. Pavinec horský.
Na písčitých a suchých místech, ve světlých lesích. Obecný. SP. Znojmo – Kuchařovice,
Hradiště, Kraví hora, Tasovice, Derflice, Únanov, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel,
Milíčovice, Horní Břečkov, Starý Petřín. VI–VIII.
Položka: 2177 – Hradiště, 08. 06. 1950
Čeleď 130. Asteraceae. Hvězdnicovité.
948. Cichorium intybus L. Čekanka obecná.
Na okrajích cest a pustých místech. Obecná. SP. VII–IX.
Položka: 2178 – Znojmo, silnice u Městského lesíka, 07. 07. 1950
N 949. Cichorium endivia L. Čekanka štěrbák.
Původně ze Středomoří, pěstuje se jako zelenina. VII–X.
950. Lapsana communis L. Kapustka obecná.
Na úhorech, pustých místech, rumištích, ve vlhkých lesích a houštinách. Obecná. S.
Hradiště, Mločí údolí, Tasovice atd. V–IX.
Položka: 2180 – Hradiště, 08. 06. 1950
* 951. Crepis paludosa (L.) Moench. Škarda bahenní.
Lesní cesty, bažinaté louky. S. Řídce. OBORNY: Lesy u Vranova, louky u Lesné. V–VIII.
Položka: /2200 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – ut Hieracium lachenalii subsp. sciaphilum;
Hieracium lachenalii + Crepis paludosa, rev. J. Danihelka/
952. Crepis praemorsa (L.) Tausch. Škarda ukousnutá.
Na lesních loukách a ve světlých lesích. Roztroušeně. SP. Lesík před Purkrábkou, údolí
Plenkovického potoka, údolí Hlubokých Mašůvek. OBORNY: Smoha, údolí Dyje mezi
Hardekem a Novým Hrádkem na t. zv. „rybářské stezce”. V–VI.
Položky: 2181 – Suchohrdly, lesík před Purkrábkou, 26. 05. 1951
/2190 – Znojmo, Gránice, 23. 06. 1954 – ut Hieracium pratense subsp. eupratense, rev.
J. Danihelka/
Pozn.: Vzácný, ustupující druh. Drlíkovy nálezy jsou významným doplňkem obrazu historického
rozšíření. Dodnes roste na několika lokalitách v centrální části NP Podyjí mezi Hardeggem a Lukovem (GRULICH 1997).
953. Crepis biennis L. Škarda dvouletá.
Na cestách, v lesích a vřesovištích. Obecná. S. Trausnice., Sedlešovice – Nové sklepy,
Lesná, Vrbovec, Stošíkovice, Purkrábka, Plaveč, Jazovice atd. V–IX.
Položky: 2182 A – Popice, Trausnice, 20. 06. 1951
2182 B – Stošíkovice na Louce, louka, 29. 08. 1951
2596 – Pukrábka, 26. 05. 1951 – Crepis cf. tectorum, rev. V. Grulich
191
954. Crepis tectorum L. Škarda střešní.
Na polích a sušších pastvinách. Obecná. SP. Kraví hora, Leska, Derflice, Kuchařovice,
Únanov, Jevišovice, Pavlice, Citonice – Bezkov, Vranov, Lančov atd. VI–X.
Položky: 2183 – Vranov nad Dyjí, přehrada, 28. 05. 1950
/2596 – Pukrábka, 26. 05. 1951 – ut Crepis biennis, rev. V. Grulich/
955. Crepis capillaris (L.) Wallr. Škarda vláskovitá.
Na polích, lukách a pastvinách. Obecná. SP. Kraví hora, Načeratice, Derflice atd.
VI–VII.
Položka: 2184 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950
956. Crepis foetida L. II. subsp. rhoeadifolia (M. B.) Sch. Kell.
Škarda smrdutá mákolistá.
Crepis foetida subsp. rhoeadifolia (M. Bieb.) Čelak. Škarda smrdutá.
Dosti rozšířena. P. Znojmo, Načeratice, Tasovice, Lančov. OBORNY: obecná v údolí
Dyje a na sousedních výšinách, Gránice, Leska, Jevišovice, řidší od Znojma nahoru,
podle trati Hrušovany – Krumlov. VI–X.
Položky: 2185 A – Znojmo, za Koudelkovou pískovnou, 18. 06. 1951
2185 B – Lančov, 11. 07. 1950
Pozn.: Teplomilný ruderální druh, v posledním období znatelně ustupuje. Při průzkumu v posledních
15 letech nebyla v okolí Znojma zjištěna ani jediná lokalita.
957*. Hieracium hoppeanum Schultz. Jestřábník Hoppeův.
Hieracium macranthum (Ten.) Ten. Jestřábník velkoúborný.
Na lukách a pastvinách, ve světlých křovinách. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY, HIMMELBAUR
neznají druh. VI–IX.
Pozn.: Taxonomická problematika jestřábníků a od toho se odvíjející problémy s jejich determinací
činí z těchto rostlin jednu z nejobtížnějších skupin středoevropských rostlin. Mnoho historických
údajů o výskytu četných málo známých taxonů právě na Znojemsku vyplývá z toho, že A. Oborny
dlouhá léta spolupracoval s největšími soudobými specialisty na tuto obtížnou skupinu, např. s mnichovským botanikem Zahnem. Většina jeho nálezů však pochází z pozdější doby, než vznikala
Flora von Mähren, proto v ní není obsažena a objevuje se teprve v Dostálově Květeně (DOSTÁL
1948–1950). Tyto nálezy jsou vesměs doloženy herbářovými položkami a nejsou zpochybňovány
ani při současné kritické revizi celého rodu (cf. CHRTEK in KUBÁT et al. 2002). Drlíkův rukopis má
v této části především historickou hodnotu, protože nepřímo excerpoval kritické Obornyho údaje
prostřednictvím Květeny ČR (DOSTÁL 1948–1950). Drlíkovy vlastní údaje, jak ukázala revize jeho
sběrů, jsou však zatíženy četnými determinačními chybami, takže nedoložené lokality nelze považovat za věrohodné.
958. Hieracium pilosella L. Jestřábník chlupáček.
Na travnatých a písčitých místech. Obecný. SP. V–IX.
Položka: 2186 – Znojmo, suché trávníky, 1950, rev. J. Danihelka
192
X* Hieracium brachiatum Bert. = Hieracium pilosella > piloselloides.
Hieracium brachiatum DC. Jestřábník vidličnatý.
DOSTÁL: Podyjí.
959. Hieracium auricula Lam. Dc. Jestřábník myší ouško.
Hieracium lactucella Wallr. Jestřábník myší ouško.
Na travnatých místech a pastvinách. Rozšířen. SP. Únanov, Pavlice, Onšov atd. V–IX.
Položka: 2187 – Onšov, nad přehradou, 08. 06. 1951, rev. O. Rotreklová
X* Hieracium schultesii Schultz. = Hieracium auricula – pilosella.
Hieracium schultesii F. W. Schultz. Jestřábník Schultesův.
DOSTÁL: Znojmo a jinde v údolí Dyje. OBORNY neuvádí na Znojemsku.
X* Hieracium sciadophorum N. P. = Hieracium auricula – cymosum.
Hieracium sciadophorum N. et P. Jestřábník vrcholíkový.
DOSTÁL: Lesná u Znojma. OBORNY: Dosud jen v několika exemplářích v údolí Dyje
u Znojma (1878 a 1880).
X* Hieracium suprafloccosum Zahn = Hieracium auricula – (cymosum < pilosella)
= Hieracium auricula – laschii.
Hieracium stenosoma (N. et P. ) Prain. Jestřábník útlý.
DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY neuvádí tohoto křížence.
X* Hieracium tephroglaucum N. P. = Hieracium auricula – echioides.
Hieracium tephroglaucum N. et P. Jestřábník sivošedý.
DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY neuvádí tohoto křížence.
X* Hieracium tephrophyton Oborny = Hieracium auricula – (echioides ≤ pilosella)
= Hieracium auricula – bifurcum.
Hieracium tephrophyton Oborny et Zahn. Jestřábník popelavý.
DOSTÁL: Znojmo (Kraví hora). OBORNY nemá tohoto křížence.
X Hieracium paragogum N. P. = Hieracium auricula – (piloselloides < pilosella)
= Hieracium auricula – bracchiatum.
Hieracium paragogum N. et P. Jestřábník vločkatý.
Kraví hora. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY nemá tohoto křížence.
Položka: 2188 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951, rev. J. Danihelka
960. Hieracium aurantiacum L. I. subsp. euaurantiacum Zahn.
Jestřábník oranžový pravý.
Hieracium aurantiacum L. Jestřábník oranžový.
Zplanělý. Hradiště. VII–IX.
Položka: 2189 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951, rev. J. Danihelka
193
961. Hieracium pratense Tausch I. subsp. eupratense Zahn.
Jestřábník luční pravý.
Hieracium caespitosum Dum. Jestřábník trsnatý.
Na travnatých místech. Vzácně. P. Na loukách mezi Havraníky a Hnanicemi. HIMMELBAUR: na Kraví hoře u Znojma. V–VII.
Položka: 2190 – Znojmo, Gránice, 23. 06. 1954 – Crepis praemorsa, rev. J. Danihelka
962. Hieracium cymosum L. I. subsp. eucymosum Zahn.
Jestřábník vrcholičnatý pravý.
Hieracium cymosum L. Jestřábník chocholičnatý.
Na výslunných stráních, pastvinách a lukách. Hojný. SP. Kraví hora, Hradiště, Trausnice, Čertův mlýn. OBORNY: na příkrých dyjských svazích, v údolí Dyje a Gránic, na
výšinách Konice, Popice, Šatov, v údolí Jevišovky. V–VII.
Položka: 2191 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – Hieracium cymosum + Hieracium sp.,
rev. J. Danihelka
X* Hieracium fallax Willd. = Hieracium cymosum – echioides.
Hieracium fallax Willd. Jestřábník chlumní.
DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: mezi rodiči v údolí Dyje u Znojma velmi vzácně.
X Hieracium spurium (Chaix) Froel. = Hieracium cymosum > pilosella.
Hieracium spurium Froel. Jestřábník dutoosý.
Králův stolec. DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: Trausnický mlýn, Hradiště, Býčí skála,
Mašovice, Kuketaj (?), úvozy Znojmo – Dobšice (?).
Položka: 2192 – Králův stolec, 24. 05. 1953
X* Hieracium laschii (Schultz) Zahn = Hieracium cymosum < pilosella.
Hieracium kalksburgense Wiesb. Jestřábník skalkový.
DOSTÁL: Podyjí u Znojma. OBORNY nerozlišuje od předcházejícího křížence.
X* Hieracium zizianum Tausch = Hieracium cymosum – piloselloides.
Hieracium zizianum Tausch. Jestřábník Zizův.
DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: velmi řídce. Kraví hora u Znojma.
963. Hieracium echioides Lumn. Jestřábník hadincovitý.
Na výslunných skalách, pastvinách a v písčitých borech. Roztroušeně. P. Kraví hora,
Hradiště, Popice, údolí Dyje – Tasovice, suché stráně po obou březích řeky. VII–IX.
Položky: 2194 – Tasovice – Dyje, suché skály, 26. 06. 1950, rev. J. Danihelka
/2212 – Bítov, 06. 05. 1953 – ut Hieracium piloselloides subsp. subcymigerum, rev.
J. Danihelka/
Pozn.: Viz poznámka k druhu Hieracium piloselloides.
194
X* Hieracium rothianum Wallr. = Hieracium echioides > pilosella.
Hieracium rothianum Wallr. Jestřábník štětinatý.
DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY nerozlišuje od následujícího křížence.
X Hieracium setigerum Tausch = Hieracium echioides × pilosella.
Jestřábník štětinatý.
Hieracium rothianum Wallr. Jestřábník štětinatý.
Starý Šaldorf – Dobšice, Suchý kopec, Derflice – Tasovice. OBORNY: úvozy mezi Znojmem a Dobšicemi (?), Kraví hora, hojněji u Tasovic, Nový Hrádek, Lukov.
Položka: 2193 – Popice, Suchý kopec, 11. 08. 1950, rev. J. Danihelka
X* Hieracium bifurcum M. B. = Hieracium echioides ≤ pilosella.
Hieracium bifurcum M. Bieb. Jestřábník dvouvidličný.
DOSTÁL: Znojemsko. OBORNY: Na Eliášově skále, v údolí Gránic a Dyje u Znojma.
964*. Hieracium piloselloides Vill. II. subsp. praealtum (Vill.) Zahn.
Jestřábník chlupáčkovitý vysoký.
Hieracium piloselloides Vill. Jestřábník úzkolistý.
Na kamenitých stráních. Roztroušeně. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. V–VIII.
Hieracium piloselloides Vill. III. subsp. subcymigerum Zahn.
Jestřábník chlupáčkovitý štěničný.
Hieracium piloselloides Vill. Jestřábník úzkolistý.
Na travnatých stráních a ve světlých křovinách. P. Kraví hora, Derflice, Tasovice. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY ani HIMMELBAUR nemají. VI–VIII.
Položka: 2212 – Bítov, 06. 05. 1953 – Hieracium echioides, rev. J. Danihelka
Pozn.: Položka 2212 ravděpodobně představuje dodatečnou záměnu materiálu. Podle současných
znalostí se H. echioides na Bítově nevyskytuje, jde o velmi teplomilný druh, který roste nejdále v NP
Podyjí proti Hardeggu, v tomto případě ještě nesouhlasí příliš časné datum sběru – H. echioides
je mnohem pozdnější.
965. Hieracium bauhinii Bess. II. subsp. aeriostolonum Zahn.
Jestřábník Bauhinův výběžkatý.
Hieracium bauhinii Schult. Jestřábník Bauhinův.
Na výslunných stráních, ve světlých lesích a křovinách. Popice louky. OBORNY ani
HIMMELBAUR nemají. V–VII.
Položka: 2195 – Popice, louky, 01. 06. 1950 – Hieracium leptophyton, rev. O. Rotreklová
Hieracium bauhinii III. subsp. magyaricum Zahn. Jestřábník Bauhinův maďarský.
Hieracium bauhinii Schult. Jestřábník Bauhinův.
Na výslunných místech. Dosti hojný. PS. Načeratice, Derflice, Lukov, Lančov. V–VII.
Položky: 2196 A – Derflice, 05. 06. 1951 – Hieracium densiflorum, rev. O. Rotreklová
2196 B – Lukov, 29. 05. 1951, rev. J. Danihelka
195
Hieracium bauhinii IV. subsp. eubauhinii Zahn. Jestřábník Bauhinův pravý.
Hieracium bauhinii Schult. Jestřábník Bauhinův.
Na výslunných místech. Roztroušeně. PS. Králův stolec. OBORNY: okolí Znojma, Dobšic,
Havraníků, Nového Šaldorfa, v Purkrábce a Tvořihrázském lese, u Lukova. V–VII.
Položka: 2197 – Hradiště, Králův stolec, 24. 05. 1953 – Hieracium densiflorum, rev. J. Danihelka
X* Hieracium tauschii Zahn = Hieracium bauhinii – cymosum.
Hieracium densiflorum Tausch. Jestřábník hustokvětý.
Ve světlých křovinách a slunných svazích. Řídce. P. Býčí skála, kopanice u Mašovic.
Položky: /2196 A – Derflice, 05. 06. 1951 – ut Hieracium bauhinii subsp. magyaricum, rev.
O. Rotreklová/
/2197 – Hradiště, Králův stolec, 24. 05. 1953 – ut Hieracium bauhinii subsp. eubauhinii,
rev. J. Danihelka/
X* Hieracium fallacinum F. Sch. = Hieracium (bauhinii – cymosum) ≥ pilosella =
Hieracium tauschii ≥ pilosella.
Hieracium fallacinum F. W. Schultz. Jestřábník klamavý.
DOSTÁL: okolí Znojma.
X* Hieracium subcymiflorum Ob. Zahn = Hieracium bauhinii > (cymosum < pilosella) = Hieracium bauhinii > laschii
Hieracium subcymiflorum Oborny et Zahn. Jestřábník odchylný.
DOSTÁL: okolí Znojma.
X
Hieracium acrothyrsum N. P. = Hieracium (bauhinii – pratense) ≥ pilosella =
Hieracium obornyanum ≥ pilosella.
Hieracium acrothyrsum N. et P. Jestřábník černozelený.
DOSTÁL: Znojmo.
Položka: 2198 – Sedlešovice, Kraví hora, 10. 06. 1954
966. Hieracium pallidum Biv. I. subsp. bivonae Zahn. Jestřábník bledý Bivonův.
Hieracium schmidtii Tausch. Jestřábník bledý.
Na skalách a kamenných stráních. Řídký. SP. Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn.
OBORNY: svahy údolí Dyje a žulové lomy u Znojma (?), HIMMELBAUR: údolí Dyje od
Znojma do Vranova. V–VII.
X* Hieracium chamaedenium Ob. Zahn = Hieracium pallidum – racemosum.
Hieracium chamaedenium Oborny et Zahn. Jestřábník podyjský.
DOSTÁL: žulový lom u Znojma. OBORNY nemá tohoto křížence.
196
967. Hieracium murorum L. Jestřábník zední.
Na travnatých a kamenitých místech, na skalách a v lesních světlinách. Hojně rozšířen. S. Gránice, Hradiště, Purkrábka, Dolina u Plavče, Lapikus, Bojanovice, Pavlice,
Milíčovice, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Podhradí. IV–X.
Položky: 2199 A – Znojmo, Gránice, les, 17. 05. 1951 – rev. J. Danihelka
2199 B – Trausnice, stráň nad plovárnou, 15. 05. 1953, rev. J. Danihelka
/2202 – Popice, Trausnice, 28. 05. 1951 – ut Hieracium diaphanoides, rev. J. Danihelka/
/2206 A – Bojanovice, Bojanovický les, 23. 05. 1951 – ut Hieracium wiesbaurianum, rev.
J. Danihelka/
/2206 B – Suchohrdly, Purkrábka, 26. 05. 1951 – ut Hieracium wiesbaurianum, rev.
J. Danihelka/
X* Hieracium praecox Sch. Bip. = Hieracium murorum – pallidum.
Hieracium glaucinum Jordan. Jestřábník časný.
DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá křížence.
968. Hieracium lachenalii Gmel. I. subsp. sciaphilum Zahn.
Jestřábník Lachenalův stínomilný.
Hieracium lachenalii Suter. Jestřábník Lachenalův.
Na travnatých místech a ve světlých lesích. Rozšířen. S. Kraví hora, Trausnice – Čertův
mlýn. VI–VIII.
Položka: 2200 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – Hieracium lachenalii + Crepis paludosa,
rev. J. Danihelka
Hieracium lachenalii II. subsp. irriguum (Fr.) Zahn. Jestřábník Lachenalův potřísněný.
Hieracium lachenalii Suter. Jestřábník Lachenalův.
Na travnatých místech, v lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Plaveč, Hluboké Mašůvky,
Kravsko, Lesná, Bítov. VI–VIII.
Položka: 2204 – Bítov, nad přehradou, 06. 05. 1953 – Hieracium cf. glaucinum, rev. J. Danihelka
Hieracium lachenalii IV. subsp. acuminatum (Jord.) Zahn.
Jestřábník Lachenalův zašpičatělý.
Hieracium lachenalii Suter. Jestřábník Lachenalův.
V pahorkatině v celém státě. Roztroušeně. S. Hradiště, Býčí skála. VI–VIII.
Položka: 2201 – Hradiště, 29. 06. 1950, rev. J. Danihelka
X Hieracium diaphanoides Lbg. = Hieracium lachenalii < murorum.
Hieracium diaphanoides Lindeb. Jestřábník průzračný.
Trausnice. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá tohoto křížence.
Položka: 2202 – Popice, Trausnice, 28. 05. 1951 – Hieracium murorum, rev. J. Danihelka
197
X Hieracium maculatum Schrk. = Hieracium lachenalii ≤ (murorum – pallidum)
= Hieracium lachenalii ≤ praecox.
Hieracium maculatum Schrank. Jestřábník skvrnitý.
Hradiště, Purkrábka, Plaveč, Horní Dunajovice, Olbramkostel, Bítov. DOSTÁL: údolí
Dyje u Znojma.
Položka: 2203 – Suchohrdly, Purkrábka, 13. 06. 1950
X* Hieracium onosmoides Fr. = Hieracium lachenalii < pallidum.
Hieracium onosmoides Fries. Jestřábník ruměnicový.
DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma. OBORNY nemá.
X Hieracium laevigatum Willd. = Hieracium lachenalii – umbellatum.
Jestřábník hladký.
Hieracium laevigatum Willd. Jestřábník hladký.
Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Kraví hora, Šimperk, Pavlice, Olbramkostel. OBORNY: lesy kol Znojma a Vranova.
Položky: 2205 A – Šumná, Šimperk, 05. 08. 1951, rev. J. Danihelka
2205 B – Sedlešovice, Kraví hora, lesík, 25. 08. 1951 – Hieracium sabaudum, rev.
J. Danihelka
969*. Hieracium bifidum Kit. I. subsp. eubifidum Zahn.
Jestřábník dvouklaný pravý.
Hieracium bifidum Hornem. Jestřábník dvouklanný.
Na výslunných skalách a kamenitých stráních. DOSTÁL: údaje z okolí Znojma vyžadují
potvrzení. OBORNY: trochu odlišný od Hieracium bifidum je jestřábník z údolí Dyje
a Gránic u Znojma, který jsem znovu ve flóře Znojemského kraje uvedl pod případným
názvem „Hieracium chartaceum” Čelak. VI–VIII.
X Hieracium wiesbaurianum Uechtr. = Hieracium bifidum – pallidum.
Hieracium wiesbaurianum Uechtr. Jestřábník Wiesbaurův.
Purkrábka, Bojanovický les. DOSTÁL: údolí Dyje u Znojma.
Položky: 2206 A – Bojanovice, Bojanovický les, 23. 05. 1951 – Hieracium murorum, rev.
J. Danihelka
2206 B – Suchohrdly, Purkrábka, 26. 05. 1951 – Hieracium murorum, rev. J. Danihelka
970. Hieracium umbellatum L. Jestřábník okoličnatý.
Na výslunných stráních, v lesích a křovinách, na skalách. Rozšířen. S. Kraví hora,
Leska, Hradiště, Popice, Kuchařovice, ves Dyje, Černín, Lesná, Lančov. VII–IX.
Položky: 2207 A – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 07. 1951, rev. J. Danihelka
2207 B – Lančov, pole, 11. 07. 1950, rev. J. Danihelka
198
971. Hieracium sabaudum L. I. subsp. autumnale Zahn.
Jestřábník savojský podzimní.
Hieracium sabaudum L. Jestřábník savojský.
V lesích a na lukách. Dosti rozšířen. S. Hradiště, Gránice, Strachotice, Bojanovice,
Hluboké Mašůvky, Olbramkostel – Šimperk, Smoha, Zálesí. VIII–X.
Položky: 2208 – Strachotice, při Dyji, 07. 08. 1950, rev. J. Danihelka
/2205 B – Sedlešovice, Kraví hora, lesík, 25. 08. 1951 – ut Hieracium laevigatum, rev. J.
Danihelka/
/2209 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 – ut Hieracium racemosum subsp. kitaibelianum;
Hieracium sabaudum + Picris hieracioides, rev. J. Danihelka/
/2210 – Popice, Trausnice, 17. 08. 1950 – ut Hieracium racemosum subsp. crinitum;
Hieracium racemosum + H. sabaudum, rev. J. Danihelka/
* Hieracium sabaudum II. subsp. boreale (Fr.) Zahn. Jestřábník savojský severní.
Hieracium sabaudum L. Jestřábník savojský.
V lesích, křovinách a na stráních. S. OBORNY: Jevišovice, údolí Dyje u Bítova, Vranova,
Devíti mlýnů, Znojma, v Gránicích a Lesce u Znojma, u Citonic, vsi Dyje, Tasovic
a jiná místa hojně. VIII–X.
972. Hieracium racemosum W. K. I. subsp. crinitum (S. S.) Zahn.
Jestřábník hroznatý srstnatý.
Hieracium racemosum Willd. Jestřábník hroznatý.
Ve světlých lesích. Roztroušeně. Hradiště, Městský lesík, Popice, Plenkovice, Zálesí.
OBORNY: Gránický les, Tvořihrázský les podle Únanovského potoka, Citonice, Mašovice, Lukov, Vranov. VII–X.
Položka: 2210 – Popice, Trausnice, 17. 08. 1950 – Hieracium racemosum + H. sabaudum, rev.
J. Danihelka
Hieracium racemosum II. subsp. kitaibelianum Dom. Jestřábník hroznatý Kitaibelův.
Hieracium racemosum Willd. Jestřábník hroznatý.
Ve světlých podhorských lesích, řidčeji v nížinách. Roztroušeně. S. Horní Leska,
Smoha, Švýcarské údolí.
Položka: 2209 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 – Hieracium sabaudum + Picris hieracioides, rev.
J. Danihelka
X* Hieracium platyphyllum A. T. = Hieracium racemosum ≤ sabaudum.
Hieracium platyphyllum (Arvet-Touvet) Arvet-Touvet. Jestřábník plocholistý.
DOSTÁL: Znojmo. VII–X.
973. Chondrilla juncea L. Radyk prutnatý.
Na výslunných kamenitých stráních, na suchých pastvinách. Roztroušeně. P. Znojmo,
Leska, Kuchařovice, Konice, Dyje, Vrbovec, Jaroslavice. OBORNY: u Znojma i jinde
nezřídka. VII–IX.
Položky: 2211 A – Jaroslavice, 27. 07. 1951
2211 B – Vrbovec 64, 26. 07. 1951
199
* 974. Taraxacum serotinum (W. K.) Poir. Smetanka pozdní.
Na suchých travnatých a stepních místech. Ojediněle. P. HIMMELBAUR: na nádraží Hrušovany (?). OBORNY neuvádí na Znojemsku. VIII–X.
Pozn.: Na Znojemsku byl tento vzácný druh v poslední době zjištěn u Hnízda a v Horních Dunajovicích (DANIHELKA, GRULICH 1999).
975. Taraxacum bessarabicum (Horn.) Hand.-Mazz. Smetanka besarabská.
Na slaniskách. Vzácně. P. Stošíkovice. OBORNY neuvádí ze Znojemska. VIII–X.
Položka: 2213 – Stošíkovice na Louce, slanisko, 16. 10. 1953
Pozn: Významný historický nález slanomilné pampelišky; slanisko bylo zničeno a druh zde dnes
neroste (GRULICH 1987).
976. Taraxacum officinale Web. I. subsp. vulgare (Lam.) Sch. Thell.
Smetanka lékařská obyčejná.
Taraxacum sect. Ruderalia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek
Na travnatých místech. Obecná. SP. Znojmo, Bítov atd. IV–VII.
Položka: 2214 – Stošíkovice na Louce, slanisko, 13. 05. 1950
Pozn.: Intenzivnější výzkum „pravých“ pampelišek se na Znojemsku dosud neuskutečnil. Starší
autoři tuto příbuzenskou skupinu nerozlišovali.
977. Taraxacum laevigatum (Willd.) Dc. Smetanka hladká.
Taraxacum sect. Erythrosperma (Lindb. fil.) Dahlst.
Na výslunných travnatých nebo kamenitých stráních, na lesních cestách. Hojná. PS.
Konice, Suchý kopec, Kateřinský dvůr, ves Dyje, Derflice – Tasovice, Suchohrdly,
Rudlice – Hluboké Mašůvky, Černín. IV–VI.
Položka: 2215 – Derflice – Tasovice, výhony, 12. 04. 1951
Pozn.: Ze skupiny „růžkatých“ pampelišek roste na Znojemsku alespoň šest druhů (Trávníček úst.
sdělení). Starší autoři je nerozlišovali.
978. Lactuca serriola (L.) Torn. Locika kompasová.
Lactuca serriola L. Locika kompasová.
Na výslunných stráních a pustých místech. Hojná. P. Sedlešovice, Konice, Vrbovec,
Derfli ec, Hodonice, Tasovice, Strachotice, Borotice, Koráb, Želetice, Horní Dunajovice,
Kuchařovice, Olbramkostel, Suchohrdly, Mašovice – Podmolí, Bítov. VII–IX.
Položka: 2216 – Tasovice – Strachotice, pole, 18. 07. 1951
N 979. Lactuca sativa L. Locika salát.
Kulturní rostlina neznámého původu. Běžně pěstována jako hlávkový salát, ojediněle
zplaňuje. Hradiště, Jaroslavice. VII–VIII.
Položka: 2217 – Hradiště, 24. 07. 1951 – Lactuca quercina var. integrifolia, rev. V. Grulich
200
980. Lactuca saligna L. Locika vrbovitá.
Na suchých travnatých místech, slaniskách a úhorech. Dosti hojná. PS. Strachotice-slanisko, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Hodonice, Znojmo (?). VII–VIII.
Položka: 2218 – Strachotice 68, 25. 07. 1951
981. Lactuca quercina L. I. subsp. stricta (W. K.) Hay. Locika dubovitá tuhá.
Lactuca quercina L. Locika dubová.
Ve světlých lesích a v pobřežních houštinách. Dosti hojná. PS. Býčí skála, Derflice, Tasovice, Horní Dunajovice, Švýcarské údolí, Jazovice. OBORNY: údolí Dyje od Vranova
po Znojmo, ves Dyje, lesy u Čížova, Lesná, Lukov, Devět mlýnů, Čertův mlýn, Hója
u Hrušovan. VI–IX.
Položka: 2219 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950
* Lactuca quercina II. subsp. chaixii (Vill.) Hay. Locika dubovitá Chaixova.
Lactuca quercina L. var. integrifolia. Locika dubová.
Ve světlých lesích a pobřežních houštinách. Ojediněle. PS. OBORNY: Hrušovany. HIMMELBAUR: Krhovice. VI–VII.
Položka: /2217 – Hradiště, 24. 07. 1951 – ut Lactuca sativa, rev. V. Grulich/
Pozn.: Taxon v minulosti hodnocený na různých úrovních od formy až po samostatný druh. V současné době je považován za nepříliš významnou, avšak morfologicky nápadnou odchylku. Právě
k ní se vztahuje sběr, který Drlík determinoval jako L. sativa.
982. Lactuca viminea (L.) Presl. Locika prutnatá.
Na výhonech a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, Horní Dunajovice, Černín, Jevišovice, Plaveč. OBORNY: Hodonice, Znojmo (?), Devět mlýnů, Popice, Konice, Šatov,
Čížov. VII–VIII.
Položka: 2220 – Hradiště, 29. 06. 1950
983. Mycelis muralis (L.) Dum. Mléčka zední.
Ve vlhkých stinných lesích a křovinách, na rumištích. Obecná. S. Znojmo, Hradiště,
Popice, údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Podhradí atd. VII–IX.
Položka: 2221 – Znojmo, Městský lesík, 12. 06. 1950
984. Prenanthes purpurea L. Věsenka nachová.
Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Onšov, Zálesí, Lančov, Bítov, Podhradí.
OBORNY: Vranov (les Bradava [Braitava]), údolí Dyje u Hardeku. VII–IX.
Položka: 2222 – Podhradí nad Dyjí, břeh Dyje nad přehradou u Podhradí, 09. 07. 1950
985. Sonchus arvensis L. Mléč polní.
Sonchus arvensis L. Mléč rolní.
Na polích a úhorech. Hojně rozšířen. SP. Gránice, Vrbovec, Načeratice, Derflice, Stošíkovice, Lančov atd. VII–X.
Položka: 2223 – Znojmo, Gránice, 11. 06. 1950
201
986. Sonchus oleraceus L. Mléč zelinný.
Jako plevel v polích, zahradách a na rumištích. Obecný. SP. Znojmo, Gránice, Konice,
Popický žleb, Hodonice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky atd. VI–X.
Položka: 2224 – Znojmo, Na valech, v zahradě, 23. 06. 1950
987. Sonchus asper (L.) Hill. Mléč drsný.
Jako plevel v polích, zahradách a na rumištích. Téměř obecný. SP. Kraví hora, Sedlešovice, Derflice, Kuchařovice, Jevišovice, Přímětice – Mramotice atd. VI–X.
Položka: 2225 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950
988. Picris hieracioides L. I. subsp. euhieracioides Hay.
Hořčík jestřábníkovitý pravý.
Picris hieracioides L. Hořčík jestřábníkovitý.
Na sušších lukách, pasekách a pustých místech. Hojný. SP. Gránice, Dobšice, Sedlešovice – Konice, Derflice, Strachotice, Borotice, Stošíkovice, Kuchařovice, Únanov,
Přímětice, Horní Dunajovice, Bezkov. OBORNY: Vranov, Čížov, Jevišovice i jinde.
VII–X.
Položky: /2209 – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950 – ut Hieracium racemosum subsp. kitaibelianum;
Hieracium sabaudum + Picris hieracioides, rev. J. Danihelka/
2226 A – Jaroslavice, pole u lesíka, 21. 07. 1951
2226 B – Strachotice, 25. 07. 1951
989. Hypochoeris maculata L. I. subsp. eumaculata Dost.
Prasetník blamatý pravý.
Hypochaeris maculata L. Prasetník plamatý.
Na lesních lukách, na okrajích lesů, výhonech a ve vřesovištích. Roztroušeně. PS. Popice. OBORNY: na dyjských loukách od Vranova ke Znojmu, Býčí skála, Devět mlýnů,
Hnánice. VI–VIII.
Položka: 2227 – Popice, 10. 06. 1950
990. Hypochoeris radicata L. Prasetník kořenatý.
Hypochaeris radicata L. Prasetník kořenatý.
Na travnatých místech, pasekách a pastvinách. Roztroušeně. SP. Načeratice, Kuchařovice u Purkrábky, Bojanovické lesy, Lančov. OBORNY: Vranov, Lukov, Citonice, Starý
Petřín, údolí Dyje a Gránice u Znojma (?). V–IX.
Položka: 2228 – Lančov, pole, luka, 11. 07. 1950
991. Leontodon autumnalis L. Pampeliška podzimní.
Leontodon autumnalis L. Máchelka podzimní.
Na vlhkých lukách, na úhorech a rumištích. Rozšířena. SP. Kraví hora, Hradiště, Stošíkovice, Štítary. VI–X.
Položky:
202
2229 A – Štítary, 27. 08. 1950
2229 B – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 09. 1951
992. Leontodon hispidus L. Pampeliška srstnatá.
Leontodon hispidus L. Máchelka srstnatá.
Na travnatých místech a podle cest. Hojná. S. Kraví hora, Trausnice, Načeratice, Derflice, Tasovice, Bojanovická pila, Pavlice, Švýcarské údolí, Lančov. VI–X.
Položky: 2230 A – Derflice, slatina, 05. 06. 1951
2230 B – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950
993. Tragopogon dubius Scop. I. subsp. major (Jacq.) Vollm.
Kozí brada pochybná větší.
Tragopogon dubius Scop. Kozí brada pochybná.
Na polích a výhonech. Roztroušeně. P. Znojmo u Městského lesíka, Sedlešovice – Nové
sklepy, Sedlešovice – Konice, Derflice, Hodonice, Lechovice, Borotice, Suchohrdly, Přímětice, Hluboké Mašůvky, Horní Dunajovice. OBORNY: kolem Hodonic, Tasovic. V–VII.
Položky: 2232 A – Znojmo, Městský lesík, staveniště nemocnice, 25. 05. 1950
2232 B – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951
994. Tragopogon pratensis L. Kozí brada luční.
Na vlhkých lukách, pastvinách, podle cest. Roztroušeně. P. Trausnice, Tasovice,
Krhovice – Valtrovice, Borotice, Stošíkovice – Oleksovice, Jevišovice, Milíčovice,
Horní Břečkov. OBORNY: na Znojemsku nejistá. HIMMELBAUR: ojediněle od Znojma
k Hrušovanům. VI–VIII.
Položka: 2231 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 – Tragopogon orientalis, rev. V. Grulich
Pozn.: Skutečná kozí brada luční je subatlantský druh, který na jihozápadní Moravu zřejmě vůbec
nezasahuje resp. je sem jen výjimečně zavlékán. Z poslední doby neexistuje hodnověrné potvrzení výskytu. Většina starších údajů se bezpochyby vztahuje k druhu T. orientalis, což dosvědčuje
i Drlíkem pořízený herbářový doklad.
995. Tragopogon orientalis L. Kozí brada východní.
Na výslunných stráních, skalách a podle cest. Hojná. SP. Znojmo – Mašovice, Hradiště,
Gránice, Trausnice, Sedlešovice – Nové sklepy, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Plenkovice,
Přímětice – Mramotice, Kravsko, Jevišovice, Lančov. OBORNY: dosti hojný, zvláště
kolem Znojma, Hnánic, Podmolí, Jaroslavic a jinde. V–VII.
Položky: /2231 – Popice, Trausnice, 16. 05. 1950 – ut Tragopogon pratensis, rev. V. Grulich/
2233 A – Lančov, louky, 10. 07. 1950
2233 B – Citonice, horní Gránice u Citonického rybníka, 19. 06. 1951
2233 C – Lukov, stráň, 12. 06. 1951
996. Scorzonera humilis L. Hadí mord nízký.
Na vlhkých a bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Kuchařovice, Šimperk. OBORNY:
louky u Citonic, Lesné, Čížov. V–VII.
Položka: 2234 – Šumná, Šimperk, louky, 20. 05. 1951
203
997. Arachnospermum canum (C. A. M.) Dom. Hadí mordec šedý.
Scorzonera cana (C. A. Meyer) O. Hoffm. Hadí mord šedý.
Na pastvinách, slaniskách, v příkopech a na rumištích. Hojný. P. Znojmo – Kuchařovice,
Leska, Sedlešovice – Konice, Derflice, Načeratice – Vrbovec, Hodonice, Lechovice, Purkrábka, Horní Dunajovice. OBORNY: Jaroslavice, Strachotice, Šatov i jinde. VI–VIII.
Položky: 2235 A – Purkrábka, 26. 05. 1951
2235 B – Načeratice, silnice do Vrbovce, 25. 05. 1952
/2236 – Tasovice, stráň, 19. 08. 1950 – ut Arachnospermum laciniatum, rev. V. Grulich/
998. Arachnospermum laciniatum (L.) F. W. Schm. Hadí mordec dřípatý.
Scorzonera laciniata L. Hadí mord dřípený.
Na travnatých a křovinatých stráních, podle cest. Velmi roztroušeně. P. Hradiště, Tasovice, Těšetice. OBORNY: v pahorkatém území podél hranic. HIMMELBAUR: ojediněle,
Hrušovany. V–VII.
Položka: 2236 – Tasovice, stráň, 19. 08. 1950 – Scorzonera cana, rev. V. Grulich
Pozn.: Scorzonera laciniata bývá často zaměňována s blízce příbuzným, ale mnohem hojnějším
druhem S. cana. O jejím výskytu v České republice nejsou hodnověrné informace a druh je
v Červeném seznamu zařazen do kategorie A3 (Problematické případy nezvěstných a vyhynulých
druhů). Drlíkova položka představuje výše zmíněný odlišný druh, který je na Znojemsku místy
celkem hojný (cf. GRULICH 1997).
999. Eupatorium cannabinum L. Sadec konopáč.
V luzích, na pasekách, podél potoků. Roztroušeně. S. Hradiště, Lechovice, Šumná
– Onšov. OBORNY: údolí Dyje u Hardeku a Znojma, Jevišovice, Lukov. VII–IX.
Položka: 2237 – Hradiště, 06. 08. 1950
1000. Solidago virgaurea L. I. subsp. euvirgaurea Briq. Cavill.
Celík zlatobýl pravý.
Solidago virgaurea L. subsp. virgaurea. Zlatobýl obecný pravý.
Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Hradiště, Plaveč, Mašovice. VIII–X.
Položka: 2238 – Mašovice, mýtina, 02. 09. 1950
N 1001. Solidago canadensis L. Celík kanadský.
Solidago canadensis L. Zlatobýl kanadský.
Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstován a zplaňující. Znojmo. VIII–IX.
Položka: 2239 – Znojmo, zahrada, 08. 08. 1950
N 1002. Solidago gigantea Ait. Celík obrovský.
Solidago gigantea Ait. Zlatobýl obrovský.
Původem ze Severní Ameriky, u nás se často pěstuje, na březích vod zplaňuje. S.
Trausnice, ves Dyje, Tasovice, Valtrovice. OBORNY: po celé délce Dyje od Hardeku,
Plaveč (sprašová strž). VIII–IX.
Položka: 2240 – Popice, Trausnice, 06. 08. 1950
204
1003. Bellis perennis L. Sedmikráska chudobka.
Bellis perennis L. Sedmikráska obecná.
Na travnatých místech. Všude obecná. SP. III–XI.
Položka: 2241 – Znojmo, hrad, 1950
1004. Aster linosyris (L.) Bernh. Hvězdnice zlatovlásek.
Na kamenitých a křovinatých výslunných stráních, na skalách. Roztroušeně. P. Kraví hora,
Popický žleb. OBORNY: Tasovice (?), ves Dyje (?), Býčí skála, Lesná (?), Čížov. VII–X.
Položka: 2242 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 09. 1950
1005. Aster tripolium L. Hvězdnice slanistá.
Na slaných lukách. Vzácně. P. Hodonice (dnes zatopeno), Stošíkovice. HIMMELBAUR:
Hrušovany, Jevišovka. VI–IX.
Položka: 2243 – Hodonice, rybník, 02. 07. 1951 (obr. 13)
Pozn.: Hvězdnice slanistá měla v minulosti na Moravě více než 50 nalezišť, zatímco v současné
době přežívá snad na 2–3 lokalitách na Břeclavsku (cf. GRULICH 1987). Drlík, jak se zdá, zaznamenal
likvidaci snad poslední lokality na Znojemsku.
1006. Aster amellus L. Hvězdnice pahoreční.
Na výslunných stráních a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, Sedlešovice, Popický žleb, Lapikus. OBORNY: údolí Dyje od Hardeku dosti hojně, Leska (?), Šatov, Havraníky. VII–X.
N* Aster laevis L. Hvězdnice hladká.
Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstována a zplaňující. DOSTÁL: u Znojma
podle Leskavy (Lesky!). OBORNY: údolí Lesky u Znojma pod viaduktem velmi hojná.
Toto naleziště je dnes proměněno v zahrady. IX–XI.
Pozn.: Zavlečené hvězdnice jsou dosti velkým determinačním problémem, který podmiňuje obtížná
identifikace v Evropě zplaňujících rostlin s originálním severoamerickým materiálem. Z Drlíkovy
poznámky je zřejmé, že již v 50. letech 20. století byly na Znojemsku časté. Bez herbářových
dokladů je však identifikace Drlíkových údajů nemožná.
N* 1007. Aster salignus Willd. Hvězdnice vrbová.
Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstována a ve vlhkých křovinách často zplaňující. DOSTÁL: u Dyje u Znojma (?). OBORNY neuvádí u Znojma. VIII–XI.
N* Aster lanceolatus Willd. Hvězdnice kopinatá.
Původem ze Severní Ameriky, u nás pěstována a v pobřežních křovinách často zplaňující. DOSTÁL: na Dyji u Znojma. OBORNY: dosud jen v několika exemplářích v údolí
Dyje pod Trausnickým mlýnem. Toto naleziště dnes naprosto pochybné po regulaci
Dyje u Trausnického mlýna. IX–XI.
205
1008. Erigeron acer L. I. subsp. typicus Beck. s. l. Turan ostrý pravý.
Erigeron acris L. Turan ostrý.
Na suchých kamenitých stráních a v lesních světlinách. Rozšířen. SP. Znojmo, Popice, Tasovice, Kuchařovice, Horní Dunajovice, Jevišovice, Pavlice, Milíčovice, Čížov,
Lančov, Starý Petřín. V–IX.
Položky: 2244 A – Čížov, 15. 06. 1950 – Erigeron muralis, rev. O. Šída
2244 B – Popice, stráň, 14. 08. 1950 – Erigeron muralis, rev. O. Šída
Pozn.: Na jihozápadní Moravě se vyskytují asi tři odlišné drobné druhy z okruhu turanu ostrého.
Herbářové doklady představují druh E. muralis Lapeyr., zatímco interpretace nedoložených Drlíkových záznamů není možná.
Erigeron acer II. subsp. angulosus (Gaud.) Vacc. Turan ostrý hranatý.
Erigeron angulosus Gaudin. Turan hranatý.
Podle potoků a řek v podhorském až subalpinském pásmu. DOSTÁL: neuvádí na Znojemsku. Z pozůstalosti Obornyho máme v herbáři exemplář této subsp. sebraný Obornym
18. 8. 1906 u příkopu vpravo od silnice Podhradí – Starý Petřín. VI–VIII.
N 1009. Erigeron canadensis L. Turan kanadský.
Conyza canadensis (L.) Cronquist. Turanka kanadská.
Původem ze Severní Ameriky, u nás úplně zdomácnělý na pustých místech, pasekách,
písčinách i jinde jako plevel v polích. SP. Obecný zvláště na špatně obdělávaných
polích v pohraničí. VI–X.
Položka: 2245 – Znojmo, Gránice, 07. 06. 1950
N 1010. Stenactis ramosa (Walt.) Dom. Hvězdník větevnatý.
Erigeron annuus (L.) Pers. Turan větevnatý.
Původem ze Severní Ameriky, u nás pravděpodobně běžně zdomácnělý. Roztroušeně.
S. Starý Šaldorf, Dobšice, Popický žleb, Derflice. VI–X.
Položky: 2246 A – Strachotice, louky u řeky, 07. 08. 1950
2246 B – Popice, Popický žleb, 30. 06. 1953
1011*. Filago germanica L. Bělolist německý.
Filago vulgaris agg.
Na písčitých půdách, výhonech a mýtinách. PS. OBORNY: Zápověď u Jevišovic, na polích
mezi Podmolím a Novým Hrádkem, jako vzácnost u Tvořihráze. VII–IX.
Pozn.: Identifikace údajů není bez herbářových položek možná, protože pod jménem F. germanica
se mohou skrývat dva odlišné druhy: F. vulgaris Lam. a F. lutescens Jord. Oba patří mezi kriticky
ohrožené taxony květeny České republiky (HOLUB, PROCHÁZKA 2000); F. lutescens byl v posledních
letech opakovaně pozorován v údolí Dyje pod Čížovem (GRULICH 1997).
Obr. 13. Hvězdnice slanistá (Aster tripolium) – část herbářové položky MZ č. 2243.
Fig. 13. Aster tripolium – part of herbarium item MZ 2243.
206
207
208
1012. Filago arvensis L. Bělolist rolní.
Na výslunných písčitých místech, polích, mýtinách a ve vřesovištích. Obecný. SP.
Hradiště, Kraví hora, Popice, Tasovice, Jevišovice, Citonice – Bezkov, Horní Břečkov,
Podhradí. VII–IX.
Položka: 2247 – Hradiště, 29. 06. 1950, rev. M. Štech
1013. Filago minima (Sm.) Pers. Bělolist nejmenší.
Na výslunných písčitých místech, ve světlých lesích. Rozšířen. SP. Štítary. VI–VIII.
Položka: 2248 – Výrovice, pontický kopec nad vesnicí, 04. 06. 1951, rev. M. Štech
Pozn.: Drlíkův doklad je cenným příspěvkem k rozšíření mizejícího druhu, avšak poznámka o tom,
že by byl v té době na Znojemsku rozšířen, zřejmě neplatí. V nedávné době byl vzácně zaznamenán
pouze na vřesovištích ve východní části NP Podyjí (GRULICH 1997).
1014. Antennaria dioica (L.) Gaertn. Kociánek dvoudomý.
Na pastvinách, ve světlých a suchých lesích a křovinách a ve vřesovištích. Dosti rozšířen. SP. Kraví hora, Popické lesy, Plaveč-pontické kopce pod Rudou. V–VII.
Položka: 2249 – Popice, lesy, 04. 05. 1950
1015. Gnaphalium silvaticum L. Protěž lesní.
Gnaphalium sylvaticum L. Protěž lesní.
Ve světlých lesích, na pasekách a sušších loukách. Rozšířen. S. Znojmo – Městský
lesík, Valtrovice, Únanov, Lapikus, Purkrábka, Smoha, Onšov. VII–IX.
Položka: 2250 – Znojmo, Městský lesík, 10. 08. 1950
1016*. Gnaphalium luteo-album L. Protěž žlutobílá.
Pseudognaphalium luteoalbum (L.) Hilliardt et Burtt. Protěž žlutobílá.
Na vlhkých polích, u vod a v příkopech. Ojediněle. P. OBORNY: Hrušovany a Jevišovka.
VI–IX.
1017. Gnaphalium uliginosum L. Protěž bažinná.
Na vlhkých místech a písčitých březích. Dosti hojná. S. Derflice, Olbramkostel, Lančov. VI–X.
Položka: 2251 – Lančov, přehrada, 10. 07. 1950
1018. Helichrysum arenarium (L.) Moench. Smil písečný.
Na výslunných písčitých stráních. Dosti hojný. P. Kraví hora, Hradiště, Gránice, Konice,
Suchý kopec, Derflice, Tasovice, Kuchařovice, Plenkovice, Černín, Jevišovice. VII–X.
Položka: 2252 – Popice, Suchý kopec, 03. 07. 1950
Obr. 14. Blešník obecný (Pulicaria vulgaris) – část herbářové položky MZ č. 2261.
Fig. 14. Pulicaria vulgaris – part of herbarium item MZ 2261.
209
N 1019*. Helichrysum bracteatum (Vent.) Willd. Smil slaměnka.
Helichrysum bracteatum (Vent.) Andrews. Smil listenatý.
Původní v Austrálii, u nás běžně pěstována pod jménem „slaměnky“ a ojediněle zplaňující. VII–X.
1020. Inula germanica L. Oman německý.
Na výslunných křovinatých stráních. Ojediněle. P. Tasovice stráň na pravém břehu.
DOSTÁL: Podmolí u Znojma. OBORNY: Šóbes. (Obě naleziště totožná.) VII–VIII.
Položka: 2254 – Tasovice, stráň proti Tasovicím, 19. 08. 1950
1021. Inula salicina L. Oman vrbolistý.
Na výslunných stráních, ale i na bahnitých a slatinných lukách. Dosti rozšířen. P. Kraví
hora, Načeratice, Derflice, Vrbovec, Hodonice, Stošíkovice (křovisko k Prosiměřicím),
Suchohrdly, údolí Bojanovického potoka. OBORNY: Znojmo (?), Dyje (?), Sedlešovice,
Býčí skála, Lukov, Čížov i jinde. VI–X.
Položka: 2255 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950 – Inula britannica, rev. V. Grulich
Pozn.: Oman vrbolistý je sice na Znojemsku druhem roztroušeným (cf. HROUDA 1974, GRULICH 1997),
herbářový doklad je však chybně určen a zpochybňuje výčet ostatních lokalit.
1022. Inula hirta L. Oman srstnatý.
Na suchých stepních stráních. Roztroušeně. P. Hradiště, Býčí skála. OBORNY: Ledové
sluje, údolí Dyje od Hardeku ke Znojmu, Vranov, Dyje, Devět mlýnů, Lukov, Purkrábka,
řidčeji Bítov a údolí Jevišovky. VI–X.
Položky: 2256 A – Hradiště, Mločí údolí, 1953
2256 B – Hradiště, 08. 06. 1950
X Inula rigida Doell. = Inula hirta × salicina. Oman tuhý.
Inula × rigida Doell. = Inula hirta × I. salicina
DOSTÁL: zvláště na jižní Moravě. OBORNY: Viničná hora u Čížova proti Hardeku, Trausnický mlýn u Znojma (?).
Položka: 2258 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato
1023. Inula ensifolia L. Oman mečolistý.
Na stepních stráních. Roztroušený. P. Mločí údolí. OBORNY: Býčí skála, Králův stolec,
Konická výšina, svah k Dyji. VII–VIII.
Položka: 2257 – Sedlešovice, 15. 07. 1954
X* Inula hausmannii Huter = Inula ensifolia × hirta. Oman Hausmannův.
Inula × hausmannii Huter = Inula ensifolia × I. hirta
DOSTÁL: údolí Dyje u Hrádku a u Znojma. OBORNY: v několika exemplářích v údolí
Dyje pod Hardekem, ve více exemplářích na Konické výšině a na Býčí skále.
210
X Inula stricta Tausch = Inula ensifolia × salicina. Oman vzpřímený.
Inula × stricta Tausch = Inula ensifolia × I. salicina
DOSTÁL: údolí Dyje u Hrádku, u Znojma. OBORNY: Na Kozí stezce u Lukova a v údolí
Dyje u Hardeku, Býčí skála.
Položka: 2253 – Valtrovice – Strachotice, 28. 08. 1954 – Inula britannica, rev. V. Grulich
1024. Inula britannica L. Oman britský.
Na vlhkých a slaných loukách, ale i na výslunných pahorcích a jako plevel v polích.
Rozšířen. S. Kraví hora, Gránice, Sedlešovice, Kateřinský dvůr, Derflice, Tasovice,
Krhovice, Jaroslavice, Stošíkovice, Purkrábka, Kuchařovice, Mramotice – Přímětice,
Plaveč, Hluboké Masůvky, Koráb, Horní Dunajovice, Horní Břečkov. VI–IX.
Položky: /2255 – Sedlešovice, Kraví hora, 13. 07. 1950 – ut Inula salicina, rev. V. Grulich/
/2253 – Valtrovice – Strachotice, 28. 08. 1954 – ut Inula × stricta, rev. V. Grulich/
1025. Inula oculus-christi L. Oman oko kristovo.
Na výslunných skalách a výhonech. Roztroušeně. SP. Hradiště, Kraví hora, Tasovice, Suchohrdly, Plaveč – Lapikus, údolí Bojanovického potoka, Švýcarské údolí. OBORNY: údolí
Dyje a Gránice u Znojma (?), Šóbes, Nový Hrádek, Lukov, údolí Jevišovky. VI–VIII.
Položka: 2259 – Hradiště, 08. 06. 1950
1026. Inula conyza DC. Oman hnidák.
Inula conyzae (Griesselich) Meikle. Oman hnidák.
Na výchozech a ve světlých lesích. Hojný. SP. Hradiště, Leska, údolí Dyje u Znojma,
Purkrábka, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Citonice, Švýcarské údolí, Onšov. OBORNY:
Jevišovice, Lukov, Vranov, Znojmo i jinde. VII–IX.
Položka: 2260 – Hradiště, 16. 08. 1950
X* Inula suaveolens Jacq. = Inula conyza × oculus-christi Kern. Oman vonný.
Inula × suaveolens Jacq. = Inula conyzae × I. oculus-christi Kern. Oman vonný.
DOSTÁL: údolí Dyje u Hrádku a Čížova. OBORNY: na Viničné hoře u Čížova, na t. zv.
Soudním vrchu.
1027*. Pulicaria dysenterica (L.) Bernh. Blešník úplavičný.
Na vlhkých místech, často na slané půdě. Vzácný. P. OBORNY: na lučinách kolem Hrušovan a ve vsi samé, kolem vsi Jevišovky. VII–IX.
Pozn.: Blešník úplavičný je druhem mírně zasolených ploch s nitrofilní vegetací a mezi Jevišovkou,
Mikulovem a Valticemi není příliš vzácný. Nedávno zjištěné lokality v okolí Hevlína (2002 MZ, leg.
A. Reiter) a Travního Dvora u Hrabětic (2003, 2004 MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková) na toto
rozšíření navazují.
211
1028. Pulicaria vulgaris Gaertn. Blešník obyčejný.
Pulicaria vulgaris Gaertn. Blešník obecný.
Na vlhkých i slaných místech, v příkopech a na březích vod. Vzácný. P. Stošíkovice.
OBORNY: řidčeji u Dyje (?), Hodonic (?), Znojma (?). VII–IX.
Položka: 2261 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, náves, 25. 07. 1953 (obr. 14)
Pozn.: Blešník obecný náleží nyní k velmi vzácným druhům květeny České republiky a je hodnocen
jako kriticky ohrožený (HOLUB, PROCHÁZKA 2000). Drlíkův nález na stošíkovickém slanisku významně
rozšiřuje obraz jeho historického rozšíření.
* 1029. Buphthalmum salicifolium L. Volovec vrbolistý.
Ve světlých lesích a výslunných skalách. Vzácně. S. DOSTÁL: údolí Dyje mezi Hardekem
a Čížovem. OBORNY: dosud jen na silnici z Čížova do Hardeku. VI–IX.
Pozn.: Lokalita pod Čížovem, kterou objevil Oborny, je v současnosti jediným, i když bohatým
nalezištěm druhu v České republice (GRULICH 1996b). Z Drlíkova textu nepřímo vyplývá, že ji
zřejmě nenavštívil.
N 1030. Xanthium strumarium L. Řepeň durkoman.
U nás pravděpodobně zdomácněla na pustých místech, návsích a podle cest. Roztroušeně. P. Dobšice, Načeratice (!), Derflice, Vrbovec, Tasovice, Hodonice, Borotice,
Výrovice. OBORNY: v okolí Znojma. VII–X.
Položka: 2262 – Tasovice, náves, 19. 08. 1950, rev. J. Danihelka
N 1031. Xanthium spinosum L. Řepeň trnitá.
Původem z Jižní Ameriky, k nám zavlečená a zdomácnělá na rumištích, návsích a u cest.
Roztroušeně. P. Dobšice, Strachotice, Krhovice, Výrovice, Horní Dunajovice. OBORNY:
Znojmo (?), Dyje (?). VII–X.
Položka: 2263 – Slup, náves, 12. 07. 1951
1032. Bidens tripartitus L. Dvouzubec trojdílný.
Bidens tripartita L. Dvouzubec trojdílný.
Na bažinatých a mokrých místech. Hojný. S. Znojmo – Marešov, Načeratice, Stošíkovice, Březovec u Plavče, Olbramkostel, Vranovská Ves. VII–X.
Položky: 2264 A – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951
2264 B – Vranovská Ves, rybník, 25. 06. 1950
1033. Bidens cernuus L. Dvouzubec nící.
Bidens cernua L. Dvouzubec nicí.
Na bažinatých místech a březích vod. Rozšířen. SP. Stošíkovice, Olbramkostel, Šumná
– Onšov, Helenin dvůr u Štítar. VII–IX.
Položka: 2265 A – Helenin dvůr, rybníček, 27. 08. 1950
2265 B – Olbramkostel, louky, 09. 08. 1950
212
N 1034. Rudbeckia hirta L. Rudbekie srstnatá.
Původem ze Severní Ameriky, u nás často pěstována a ojediněle zplaňující. Hradiště,
utečenec ze zahrady. VII–IX.
Položka: 2266 – Hradiště, pod Golghammerovou vilou, 10. 06. 1950
N 1035. Helianthus annuus L. Slunečnice roční.
Původem ze Severní Ameriky, u nás odedávna běžně pěstována a místy pomíjivě zplanělá. Hradiště atd. VIII–X.
Položka: 2267 – Hradiště, pole, 18. 09. 1951, rev. V. Řehořek
N 1036. Helianthus tuberosus L. Slunečnice topinambur.
Původem z Ameriky, u nás jako krmivo pěstována a ojediněle zplaňuje. Citonice.
VIII–X.
Položka: 2268 – Citonice, zahrádka, 10. 08. 1950, rev. V. Řehořek
N 1037. Coreopsis tinctoria Nutt. Krásnoočko barvířské.
Původem ze Severní Ameriky, u nás zřídka se pěstuje a ojediněle zplaňuje. Rumiště
u Popelny u Bítova. VII–VIII.
Položka: 2269 – Bítov, rumiště mezi Bítovem a Chvalaticemi, 27. 08. 1950
N 1038. Galinsoga parviflora Cav. Pěťour malokvětý.
Galinsoga parviflora Cav. Peťour maloúborný.
Původem z Jižní Ameriky, u nás zdomácnělý jako plevel v polích, zahradách, na rumištích, u cest. Obecný. SP. Znojmo, Sedlešovice, Hodonice, Tasovice, Borotice, Únanov,
Jevišovice. OBORNY: r. 1880 ještě nezná Galinsogu. V–X.
Položka: 2270 – Znojmo, Na valech, 28. 06. 1950
Galinsoga quadriradiata Ruiz et Pavón. Pěťour srstnatý.
Položka: 2271 – Znojmo, 24. 06. 1954
1039. Anthemis tinctoria L. Rmen barvířský.
Na výslunných křovinatých místech, skalnatých stráních. Hojný. P. Hradiště, Leska,
Kraví hora, Dobšice, Kuchařovice, Únanov, Přímětice, Mramotice, Plaveč – Lapikus,
Horní Dunajovice, Černín, Olbramkostel, Milíčovice, Šumná, Štítary, Lesná, Lančov,
Bítov, Podhradí. VII–IX.
Položka: 2272 – Hradiště, 08. 06. 1950
1040. Anthemis austriaca Jacq. Rmen rakouský.
Na úhorech a mezích. Roztroušeně. P. Hradiště, Znojmo, Lančov. OBORNY: Popice, Konice, Havraníky, Hnánice, Gránice, Leska (?), údolí Dyje u Znojma, ves Dyje. VI–VIII.
Položky: 2273 – Lančov, přehrada, 10. 07. 1950
/2275 – Hradiště, 17. 05. 1950 – ut Anthemis ruthenica, rev. V. Grulich/
213
1041. Anthemis arvensis L. Rmen rolní.
Na polích, úhorech a pustých místech. Hojný. PS. Gránice, Kraví hora, Leska, Načeratice
– Derflice, Tasovice, Plaveč, Jevišovice, Pavlice, Citonice – Bezkov, Podhradí. V–IX.
Položka: 2274 – Znojmo, Gránice, pole, 27. 05. 1951
1042. Anthemis ruthenica M. Bieb. Rmen rusínský.
Na polích a úhorech. Roztroušeně. P. Hradiště. OBORNY: mezi Hodonicemi, Božicemi
a Hrádkem velmi hojný, i jinde. VI–IX.
Položka: 2275 – Hradiště, 17. 05. 1950 – Anthemis austriaca, rev. V. Grulich
Pozn.: Vzácnější druhy rmenů činily Drlíkovi zřejmé determinační obtíže. Druh Anthemis ruthenica
se sice snad ve východní části Znojemska vyskytuje, ale chybné určení Drlíkovu charakteristiku činí
nevěrohodnou.
1043. Anthemis cotula L. Rmen smrdutý.
Na návsích, pustých místech, podle cest. Hojný až obecný. PS. Znojmo, Načeratice,
Derfli ce, Kravsko, Smoha. VII–IX.
Položka: 2276 – Znojmo, Městský lesík, 22. 05. 1950 – Tripleurospermum inodorum, rev.
V. Grulich
Pozn.: Rmen smrdutý býval zřejmě v minulosti běžnou součástí ruderální vegetace v sídlech. Je
otázka, zda v Drlíkově době byl na Znojemsku „hojný až obecný“, v posledních letech prokazatelně
přežívá jen několik nevelkých populací (GRULICH 1997).
1044. Achillea nobilis L. Řebříček sličný.
Na výhonech, skalách, podle cest. Hojný. P. Hradiště, Býčí skála, Hluboké Mašůvky
– Plaveč, Černín, Pavlice, Bítov, Lančov, Starý Petřín, Podhradí. VI–IX.
Položka: 2277 – Lančov, 18. 06. 1950, rev. J. Danihelka
1045. Achillea millefolium L. I. subsp. eumillefolium Hay. Řebříček obecný pravý.
Achillea millefolium L. Řebříček obecný.
Na lukách, lesních světlinách a na pustých místech. Obecný. SP. Hradiště, Znojmo, Sedlešovice, Načeratice, Derflice, Tasovice, Stošíkovice, údolí Bojanovického potoka, Horní
Dunajovice, Smoha, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná – Onšov, Podhradí. VI–XI.
Položka: 2279 – Hradiště, 24. 08. 1950 – Achillea pannonica, rev. J. Danihelka
Achillea millefolium II. subsp. collina (Beck) Weiss. Řebříček obecný chlumní.
Achillea collina Heimerl. Řebříček chlumní.
Na výslunných křovinatých nebo kamenitých stráních, u cest. Dosti hojný. P. Hradiště,
Konice, Pavlice. OBORNY: hojně kol Znojma a Hrušovan. VI–VIII.
Položka: 2280 – Hradiště, 1950 – Achillea collina + A. pannonica, rev. J. Danihelka
214
Achillea millefolium III. subsp. pannonica (Scheele) Hay. Řebříček obecný panonský.
Achillea pannonica Scheele. Řebříček panonský.
Na slunných kamenitých svazích, písčinách a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, Znojmo
– Městský lesík, Býčí skála, Konice – Popice, Kateřinský dvůr, Tasovice, Valtrovice,
Výrovice, Černín, Pavlice, Šumná – Onšov, Lesná, Podhradí. VI–VIII.
Položky: /2279 – Hradiště, 24. 08. 1950 – ut Achillea millefolium subsp. eumillefolium, rev.
J. Danihelka/
/2280 – Hradiště, 1950 – ut Achillea millefolium subsp. collina; Achillea collina + A. pannonica, rev. J. Danihelka/
2281 – Hradiště, 01. 06. 1950, rev. J. Danihelka
1046. Achillea setacea W. K. Řebříček štětinatý.
Na výhonech a skalnatých místech. Roztroušeně. P. Načeratice, Derflice, Hodonice,
Strachotice, Stošíkovice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky. OBORNY: Načeratický kopec,
Kraví hora, Popice, Konice, Havraníky, údolí Jevišovky. VII–X. OBORNY: V–VI.
Položka: 2282 – Strachotice, stráň – Kateřinský dvůr, 11. 05. 1951, rev. J. Danihelka
Achillea asplenifolia Vent. Řebříček sleziníkolistý.
Položka: 2278 – Oleksovice, louky (slané) mezi Oleksovicemi a Stošíkovicemi, 15. 06. 1954
– Achillea cf. asplenifolia, rev. J. Danihelka
1047. Matricaria chamomilla L. Heřmánek pravý.
Matricaria recutita L. Heřmánek pravý.
Na úhorech, polích, na návsích a u cest. Hojný. PS. Načeratice, Derflice, Hodonice,
Tasovice, Strachotice, Slup, Jaroslavice, Suchohrdly, Vranovská Ves (!), Pavlice (!).
OBORNY: Havraníky, Podmolí, Mašovice, Lukov, Lesná, Vranov. V–IX.
Položka: 2283 – Vranovská Ves, na poli, 15. 05. 1950
N 1048. Matricaria discoidea DC. Heřmánek terčovitý.
Původem ze Severní Ameriky a severní Asie, u nás zplanělý na návsích, cestách a pustých
místech. Dosti hojný. SP. Hradiště, Dobšice, Valtrovice, Lančov u přehrady. VI–VIII.
Položka: 2284 – Lančov, přehrada, 27. 05. 1950
1049. Matricaria maritima L. Heřmánek přímořský.
Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz-Bip. Heřmánkovec nevonný.
Na pustých místech, návsích a u cest. Obecný. SP. Hradiště, Starý Šaldorf, Suchohrdly,
Švýcarské údolí atd. VI–X.
Položky: /2276 – Znojmo, Městský lesík, 22. 05. 1950 – ut Anthemis cotula, rev. V. Grulich/
2285 A – Švýcarské údolí, 13. 08. 1950
2285 B – Hradiště, 11. 06. 1950
215
Chrysanthemum segetum L. Kopretina osenní.
Xanthophthalmum segetum (L.) Schultz-Bip. Zlateň osenní.
Původní ve východním Středomoří a Přední Asii, u nás zavlečena v polích, podle cest
a tratí. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY: před lety v jednom exempláři u Znojma, od té
doby nic. VI–VIII.
1050. Chrysanthemum leucanthemum L. I. subsp. triviale Gaud.
Kopretina bílá obecná.
Leucanthemum vulgare Lamk. Kopretina bílá.
Na lukách, mýtinách a křovinách. Hojně rozšířena. S. Znojmo. V–X.
Položka: 2286 – Znojmo, louky, 1950 – Leucanthemum cf. ircutianum
Pozn.: Taxonomický koncept kopretin doznal od Drlíkových dob značných změn – dnes jsou na
území České republiky rozlišovány tři morfologicky i ekologicky odlišné druhy; všechny tři jsou
ze Znojemska známy (cf. GRULICH 1997). Drlíkova charakteristika se vztahuje alespoň ke dvěma
z nich (L. vulgare a L. ircutianum).
1051. Chrysanthemum corymbosum L. I. subsp. typicum (Posp.) Dost.
Kopretina chocholičnatá pravá.
Pyrethrum corymbosum (L.) Scop. Řimbaba chocholičnatá.
Ve světlých lesích a na mýtinách. Hojná. P. Kraví hora, Hradiště, Suchohrdly, Plaveč,
Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Pavlice, Podhradí. OBORNY: Jevišovice, Bítov, Vranov, Šatov. VI–VIII.
Položka: 2287 – Hradiště, 01. 06. 1950
N 1052. Chrysanthemum parthenium (L.) Bernh. (Kopretina) řimbaba.
Pyrethrum parthenium (L.) Sm. Řimbaba obecná.
Původem z Přední Asie, u nás od pradávna pěstována a často v houštinách zplaňující.
Roztroušeně. P. Popice, Šumná. OBORNY: řidčeji u Znojma (?), v podyjských lesích,
Lukov, Bítov. VI–VIII.
Položka: 2288 – Popice, 10. 06. 1950
1053. Chrysanthemum vulgare (L.) Bernh. (Kopretina) vratič.
Tanacetum vulgare L. Vratič obecný.
V pobřežních houštinách, v lesích a pasekách. Rozšířen. S. Znojmo, údolí Dyje, Šumná
– Onšov, Lančov. VII–IX.
Položka: 2289 – Lančov, u cest, 09. 07. 1950
1054. Artemisia vulgaris L. Pelyněk černobýl.
U cest, v příkopech, na pustých místech, na pastvinách a mýtinách. Obecný. PS. Znojmo,
Sedlešovice, Načeratice, Hodonice, Krhovice, Valtrovice atd. VII–IX.
Položka: 2290 – Znojmo, pod hradem, 07. 08. 1950
216
1055*. Artemisia pontica L. Pelyněk pontický.
Na stepních travnatých pahorcích. Vzácný. P. OBORNY: Tasovice (?), Dyje okraje polí.
VIII–X.
1056. Artemisia absinthium L. Pelyněk pravý.
Na křovinatých stráních a u lidských obydlí. Obecný. P. Znojmo, Hradiště, Leska, Oblekovice, Dobšice, Hodonice, Krhovice, Valtrovice, Lechovice, Borotice, Kuchařovice,
Únanov, Plaveč, Výrovice, Kravsko, Jevišovice, Bezkov, Mašovice, Lančov, Starý
Petřín, Podhradí. VIII–IX.
Položky: 2291 – Krhovice, písčiny u řeky, 07. 08. 1950
/2293 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951 – ut Ar temisia scoparia, rev. V. Grulich/
1057. Artemisia campestris L. Pelyněk ladní.
Na výslunných místech, písčinách, mezích, pustých místech. Obecný. SP. Znojmo,
Hradiště, Leska, Sedlešovice, Kuchařovice, Krhovice, Valtrovice, Těšetice, Únanov,
Přímětice – Mramotice, Plenkovice. VII–X.
Položka: 2292 – Těšetice, 22. 08. 1950
1058. Artemisia scoparia W. K. Pelyněk metlatý.
Artemisia scoparia W. et K. Pelyněk metlatý.
Na pastvinách, rumištích a skalách. Vzácný. P. Hodonice náves. OBORNY: Dobšice (?),
ves Dyje (?). VIII–X.
Položka: 2293 – Hodonice, náves, 23. 08. 1951 – Artemisia absinthium, rev. V. Grulich
Pozn.: Pelyněk metlatý je na Znojemsku velmi vzácnou rostlinou; spolehlivě dosud roste na Sloním hřbetu v NP Podyjí (GRULICH 1997). Drlíkův údaj z Hodonic je vzhledem k chybnému určení
herbářové položky mylný.
1059. Tussilago farfara L. Podběl léčivý.
Tussilago farfara L. Podběl lékařský.
Na vlhčích půdách, v lomech a pod. Hojně. S. Znojmo – Leska, Načeratice, Valtrovice,
Únanov, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mramotice – Přímětice. III–V.
Položka: 2294 – Znojmo, horní Leska, 17. 02. 1951
1060. Petasites hybridus (L.) G. M. Sch. Devětsil zvrhlý.
Petasites hybridus (L.) G., M. et Sch. Devětsil lékařský.
Na březích vod. Vzácný. S. Údolí Dyje pod Trausnicemi u Znojma, horní Gránice pod
Bezkovem. (Po regulaci potoka 1951 z velké části vyhynul.) III–V.
Položka: 2295 – Popice, pravý břeh Dyje před Trausnicemi, 11. 04. 1951
Pozn.: Devětsil lékařský je pravděpodobně druhem, který se na jihozápadní Moravě rozšířil teprve
v průběhu 20. století – OBORNY (1883–1886) výslovně píše o jeho absenci na jihozápadní Moravě.
I lokálnost současného výskytu na Dyji, Gránici a Jevišovce nasvědčuje, že zdejší populace vznikly
ze samostatných ohnisek.
217
1061. Senecio rivularis (W. K.) Dc. Starček potoční.
Tephroseris crispa (Jacq.) Schur. Starček potoční.
Na bažinatých lukách. Vzácný. S. Šumná-louka pod Šimperkem, Zálesí u rybníka
Vystrčila (hojně). OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí. V–VIII.
Položka: 2296 – Šumná, louka pod zříceninou Šimperka, 25. 05. 1950
Pozn.: Starček potoční dosahuje na Znojemsku východní hranice souvislého areálu v České republice. Zdejší lokality představují zbytky někdejšího hojného výskytu na okraji Českého masivu
– ty, které znal Drlík, stále existují (u Šumné 1999, A. Reiter; Zálesí 2000, A. Reiter), nově byl
prokázán v NP Podyjí (GRULICH 1997).
1062. Senecio integrifolius (L.) Clairv. I. subsp. campestris (Retz.) Briq. Cavill.
Starček celolistý ladní.
Tephroseris integrifolia (L.) Holub. Starček celolistý.
Na suchých lukách a okrajích lesů. Roztroušeně. SP. Kuchařovice – Purkrábka. OBORNY:
Popické údolí, údolí Dyje v průrvě pod viaduktem (?), Nesachleby, údolí Jevišovky
u Hlubokých Mašůvek, Plaveč, Tvořihráz, na výšinách mezi Havraníky, Popicemi,
Šatovem a Hnánicemi. V–VI.
Položka: 2297 – Kuchařovice, Purkrábka, 07. 05. 1950
1063. Senecio nemorensis L. I. subsp. fuchsii (Gmel.) Dur. Starček hajní Fuchsův.
Senecio ovatus (G., M. et Sch.) Willd. Starček Fuchsův.
Ve vlhkých lesích. Roztroušeně. S. Šimperk, Onšov, Zálesí, Bítov, Lančov, Podhradí.
OBORNY: Ledové sluje. VII–XI.
Položky: 2298 A – Lančov, přehrada – břehy u Lančova, 09. 07. 1950
2298 B – Bítov, přehrada, 10. 07. 1950
Senecio nemorensis L. II. subsp. jacquinianus (Rchb.) Dur. Starček hajní Jacquinův.
Ve vlhkých lesích a křoviskách. S. Velmi roztroušeně. Popice. OBORNY: Znojmo (?),
Jevišovice, Vranov, Bítov a vůbec v západní části. VII–IX.
Položka: 2299 – Popice, stráň nad vsí, 13. 07. 1950 – Senecio germanicus, rev. V. Grulich
Pozn.: Taxonomický koncept „chlupatých“ typů z okruhu starčku hajního, který je přijímán v poslední
době, nedovoluje v zásadě interpretovat starší literární údaje. Zdá se však, že na Znojemsku roste
pouze S. germanicus Wallr. a jeho kříženci s druhem S. ovatus.
1064. Senecio jacobaea L. Starček přímětník.
Na travnatých a křovinatých stráních, v lesích, v příkopech a podle cest. Hojný. SP.
Kraví hora, Gránice, Načeratice, Derflice, Tasovice, Borotice, Únanov, Lapikus, Plaveč,
Výrovice, Černín, Jevišovice, Smoha, Horní Břečkov. VI–X.
Položky: 2300 – Načeratice, 20. 06. 1950
/2302 – Plaveč, údolí Jevišovky, 02. 06. 1950 – ut Senecio vernalis, rev. V. Grulich/
218
1065. Senecio erraticus Bertol. Starček bludný.
V pobřežních houštinách, vlhkých lesích a na bažinatých lukách. SP. Hojný. Hradiště,
Tasovice, Strachotice, Stošíkovice, Únanov. OBORNY: Smoha, Vranov, Podmolí, Leska
(?), Gránice, Čertův mlýn, louky u Hostěrádek, Olbramkostel. VII–IX.
Položka: 2301 – Strachotice, příkop u silnice, 07. 08. 1950
N 1066. Senecio vernalis W. et K. Starček jarní.
Původem z východní Evropy a z Asie. U nás jako polní plevel jež asi 50 let se šíří,
v letech 1920–30 dosáhl největší rozšířenosti, dnes zase ustupuje. Roztroušeně. Plaveč,
údolí Jevišovky. V–VIII(–X).
Položka: 2302 – Plaveč, údolí Jevišovky, 02. 06. 1950 – Senecio jacobaea, rev. V. Grulich
Pozn.: Drlíkův údaj není příliš věrohodný, protože je podložen mylně určenou položkou. Skutečný
starček jarní zde však byl i v posledních letech pozorován, např. u Šatova (GRULICH 1997).
1067. Senecio vulgaris L. Starček obyčejný.
Senecio vulgaris L. Starček obecný.
Jako plevel na rumištích a pod. Obecný. SP. Hradiště, Kraví hora, Sedlešovice, Oblekovice, Hodonice, Kuchařovice, Jevišovice. IV–X.
Položka: 2303 – Hradiště, 06. 08. 1950
1068. Senecio viscosus L. Starček lepkavý.
Na lesních lukách, mýtinách a ve vřesovištích. Hojný. S. Kraví hora, Hradiště, Hodonice, Purkrábka, Hluboké Mašůvky, Plaveč, Koráb, Jevišovice, Kravsko, Lesná
– Onšov. VI–IX.
Položky: 2304 – Sedlešovice, Kraví hora, pole, 13. 07. 1950
/2305 C – Mašovice, les, 02. 09. 1950 – ut Senecio sylvaticus, rev. V. Grulich/
1069. Senecio silvaticus L. Starček lesní.
Senecio sylvaticus L. Starček lesní.
V lesích a na lesních cestách. Obecný. S. Hradiště, Šumná, Mašovice, Podhradí.
VI–IX.
Položky: 2305 A – Šumná, les, 25. 06. 1950
2305 B – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 27. 09. 1950
2305 C – Mašovice, les, 02. 09. 1950 – Senecio viscosus, rev. V. Grulich
Pozn.: Záměny jednoletých starčků (S. viscosus, S. sylvaticus a S. vulgaris) jsou v herbářích dosti
četné. Ačkoli se takové determinační chyby dopustil i Drlík, charakteristiky výskytu jsou vcelku
výstižné a výčet lokalit hodnověrný.
N 1070. Erechtites hieraciifolia (L.) Raf. Starčkovec jestřábníkolistý.
Původní v Severní Americe, u nás na pasekách a pustých místech zavlečen a zdomácnělý. Vzácný. S. Hradišťský les k Čertovu mlýnu u paseky. DOSTÁL: neuvádí Znojemsko.
OBORNY ani HIMMELBAUR ještě nemají tento druh. VII–IX.
Položka: 2306 – Hradiště, les, 01. 09. 1950
219
N 1071. Calendula officinalis L. Měsíček lékařský.
Původem ze Středomoří, u nás od pradávna pěstován a často zplaňující. Znojmo.
VI–IX.
Položka: 2307 – Znojmo, hrad, 07. 07. 1950
1072. Arctium lappa L. Lopuch větší.
Na pustých místech, v křovinách a na lesních mýtinách. Obecný. SP. Znojmo, Dyje,
Derfli ce, Vrbovec, Valtrovice, Borotice, Plaveč, Želetice, Horní Dunajovice, Horní
Břečkov, Jazovice. VII–IX.
Položka: 2308 – Znojmo, za Městským lesíkem, 07. 07. 1950
1073. Arctium minus (Hill) Bernh. Lopuch menší.
Podle cest, v příkopech, na návsích a pustých místech. Hojný. SP. Znojmo, Dyje, Derflice, Vrbovec, Borotice atd. OBORNY: Hodonice atd. VII–IX.
Položka: 2309 – Borotice, rumiště, 08. 08. 1950
1074. Arctium tomentosum Mill. Lopuch plstnatý.
Na návsích, pustých místech a u cest. Roztroušeně. SP. Znojmo – Marešov, Sedlešovice
– Nové sklepy, Derflice, Jaroslavice, Borotice, Plaveč, Jevišovice, Lančov. VII–IX.
Položka: 2310 – Lančov, mýtina, 08. 07. 1950
1075. Carduus nutans L. Bodlák nící.
Carduus nutans L. Bodlák nicí.
Na výslunných místech, ve vřesovištích, u cest. Hojný. SP. Kraví hora, Gránice, Derflice, Purkrábka, Únanov, Koráb. VII–IX.
Položka: 2311 – Citonice, Gránice u Citonic, 11. 06. 1950
1076. Carduus acanthoides L. Bodlák trnitý.
Carduus acanthoides L. Bodlák obecný.
Na pastvinách, pasekách, rumištích, u cest. Hojný. SP. Hradiště, Tasovice, Valtrovice,
Hluboké Mašůvky (bílý), Horní Dunajovice, Koráb, Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice.
VI–X.
Položka: 2312 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 29. 08. 1951
X Carduus orthocephalus Wallr. = Carduus acanthoides × nutans.
Bodlák přímoúborný.
Carduus × orthocephalus Wallr. = Carduus acanthoides × C. nutans
Gránice, Koráb, Plaveč (k Rudě), Mašovice, Podhradí. DOSTÁL: u Znojma. OBORNY:
vzácný, dosud jen u Znojma a vsi Dyje.
Položka: 2313 – Znojmo, Gránice, 1950
220
1077. Carduus crispus L. Bodlák kadeřavý.
Ve stinných lesích, na lesních lukách a mýtinách. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov,
Popický žleb, Tasovice, Strachotice, Borotice, Plaveč – Lapikus, Bojanovický les,
Podhradí. OBORNY: Vranov, louky nivy mezi Trabingerovým dvorem a tratí Hrušovany–Drnholec. VII–IX.
Položka: 2314 – Strachotice, u řeky, 19. 06. 1950
1078. Cirsium vulgare (Savi) Airy-Shaw I. subsp. lanceolatum (L. s. s.) Dost.
Pcháč obyčejný kopinatý.
Cirsium vulgare (Savi) Ten. Pcháč obecný.
Na pasekách, křovinatých stráních a pustých místech. Obecný. SP. Znojmo, Gránice,
Tasovice, Borotice, Stošíkovice, Purkrábka, Únanov. VII–X.
Položka: 2315 – Znojmo, Městský lesík, 07. 07. 1950
1079. Cirsium palustre (L.) Scop. Pcháč bahenní.
Na vlhkých lukách, březích a v příkopech. Rozšířen. S. Trausnice, Popický žleb, Plaveč,
údolí Bojanovického potoka, Pavlice, Horní Břečkov, Jazovice. VIII–X.
Položky: 2316 – Popice, Trausnice, údolí u potůčku, 28. 07. 1951
/2319 – Šumná, sine dato – ut Cirsium rivulare, rev. V. Grulich/
1080. Cirsium canum (L.) All. Pcháč šedý.
Na vlhkých i slaných lukách, u pramenišť, v příkopech. Hojný. PS. Gránice, Načeratice,
Derflice, Vrbovec, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Purkrábka, Únanov, Hluboké Mašůvky, údolí Bojanovického potoka, Jevišovice, Olbramkostel, Přímětice – Mramotice,
Smoha, Horní Břečkov, Lesná, Zálesí. OBORNY: Hrušovany, Jevišovka, mezi Šumnou
a Grešlovým Mýtem. VII–X.
Položky: 2317 A – Suchohrdly, Purkrábka, 22. 08. 1950
2317 B – Lančov, 11. 07. 1950
X Cirsium tataricum (Jacq.) All. = Cirsium canum × oleraceum. Pcháč tatarský.
Cirsium × tataricum (L.) All. = Cirsium canum × C. oleraceum
DOSTÁL: u nás nejhojnější kříženec tohoto druhu. Šumná – Onšov, bažinka vpravo od
silnice na okraji lesa. OBORNY nemá na Znojemsku.
Položka: 2318 – Onšov, bažina v lese, 02. 08. 1953
1081. Cirsium rivulare (Jacq.) All. Pcháč potoční.
Na vlhkých a slaných loukách a prameništích. S. ? OBORNY nemá na Znojemsku.
VI–VII.
Položka: 2319 – Šumná, sine dato – Cirsium palustre, rev. V. Grulich
Pozn.: Pcháč potoční na Znojemsku chybí, nanejvýš by mohl být druhotně zavlečen. Drlíkův rukopisný údaj je založen na nesprávném určení mnohem běžnějšího pcháče bahenního.
221
1082. Cirsium oleraceum (L.) Scop. Pcháč zelinný.
Na bažinatých lukách. Roztroušeně. S. Trausnice, Vrbovec, Purkrábka, Plaveč, Starý
Petřín – Podhradí. VI–X.
Položka: 2320 – Popice, Trausnice, 26. 06. 1950
1083. Cirsium arvense (L.) Scop. Pcháč oset.
Jako plevel na polích, na pasekách, pustých místech i jinde. Obecný. SP. Hradiště,
Gránice, Načeratice, Vrbovec, Stošíkovice, Horní Dunajovice, Smoha. VI–X.
Položka: 2321 – Hradiště, pole, 20. 06. 1950
1084. Onopordum acanthium L. Ostropes trubil.
Na pastvinách, pustých místech, podle cest. Rozšířen. P. Znojmo, Sedlešovice – Konice,
Hradiště, Hodonice, Valtrovice, Jaroslavice, Božice, Jevišovice. VII–IX.
Položka: 2322 – Hradiště, rum, 18. 06. 1950
1085. Serratula tinctoria L. Srpice barvířská.
Ve světlých lesích a křovinách a na výslunných písčitých svazích. Hojná. S. Býčí skála,
Načeratice, Derflice, Lechovice, Borotice, Stošíkovice, Únanov, Pavlice. OBORNY: Citonice, Jevišovice, Vranov, Lukov a jiná místa. VII–IX.
Položka: 2323 – Popice, Býčí skála, 17. 08. 1950
Centaurea solstitialis L. I. subsp. eusolstitialis Gugl. Chrpa letní pravá.
Centaurea solstitialis L. Chrpa žlutá.
Původem z jihovýchodní Evropy, na polích a úhorech, na vápencových skalách a pahorcích. DOSTÁL: od Třebíče na jih. OBORNY: mezi obcí Jevišovkou a Trabingerovým
dvorem na konci regulované Dyje (Ripper), u Znojma (1876). VII–VIII.
N 1086. Centaurea cyanus L. Chrpa modrák.
Centaurea cyanus L. Chrpa modrá.
Původem z východního Středomoří, u nás v obilí jako plevel i na výslunných stráních
zavlečená a zdomácnělá. Obecná. SP. VI–VIII.
Položka: 2324 – Hradiště, 10. 06. 1950
1087. Centaurea triumfettii All. I. subsp. axillaris (Willd.) Dost.
Chrpa Triumfettova větvitá.
Centaurea triumfettii subsp. axillaris (Willd.) Dostál. Chrpa chlumní.
Na skalách, travnatých stráních a ve světlých lesích. Hojná. SP. Hradiště, Kraví hora,
Trausnice – Čertův mlýn, Popice, Tasovice, Lapikus. OBORNY: údolí Jevišovky, údolí
Dyje u Vranova, Bítova, Devíti mlýnů, Znojma a na sousedních výšinách, u Hnánic,
Konic a jiných místech. VI–VIII.
Položka: 2325 – Hradiště, 08. 06. 1950
222
1088. Centaurea scabiosa L. I. subsp. euscabiosa Gugl. Chrpa čekánek pravá.
Centaurea scabiosa L. Chrpa čekánek.
Na lesních lukách, okrajích lesů, výhonech, úhorech a polích. Obecná. SP. Hradiště, Kraví
hora, Konice, Popice, Derflice, Tasovice, Krhovice, Valtrovice, Koráb, Kuchařovice, Únanov, Mikulovice – Němčičky, údolí Bojanovického potoka, Smoha, Jazovice. VII–IX.
Položky: 2326 A – Popice, stráň, 10. 06. 1950
2326 B – Hradiště, 06. 07. 1950
1089. Centaurea stoebe (L.) Sch. Thell. I. subsp. rhenana (Bor.) Gugl.
Chrpa latnatá porýnská.
Centaurea stoebe L. Chrpa latnatá.
Na výslunných travnatých a kamenitých stráních, skalách, mezích a úhorech. Hojně rozšířen. P. Znojmo, Hradiště, Kraví hora, Leska, Oblekovice, Dobšice, Derflice, Tasovice, Krhovice, Kuchařovice, Přímětice, Mramotice, Horní Dunajovice, Jevišovice, Bítov. VII–X.
Položky: 2327 A – Hradiště, 06. 07. 1950
2327 B – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950
1090. Centaurea jacea L. I. subsp. angustifolia (Schrank) Gugl.
Chrpa luční úzkolistá.
Centaurea jacea subsp. angustifolia Gremli. Chrpa luční úzkolistá.
Na výslunných travnatých stráních, slaných loukách a pastvinách. Hojná. SP. Znojmo,
Načeratice, Borotice, Kuchařovice, Přímětice, Mramotice, Únanov, Stošíkovice, údolí
Bojanovického potoka, Černín, Smoha, Mašovice – Podmolí, Zálesí. VII–X.
Položka: 2328 – Lechovice – Stošíkovice, 16. 10. 1953
Pozn.: Rostliny z okruhu chrpy luční jsou dodnes určovacím oříškem a jejich taxonomický koncept
není dosud ustálen. Drlíkovy doklady vyžadují kritické studium specialistou.
Centaurea jacea II. subsp. genuina (Wimm. Grab.) Dost. Chrpa luční obyčejná.
Centaurea jacea L. subsp. jacea. Chrpa luční pravá.
Na vlhčích lukách, pasekách, mezích a ve světlých lesích. Obecná. PS. Znojmo, Leska,
Gránice, Hradiště, Kraví hora, Suchý kopec, Vrbovec, Suchohrdly, Purkrábka, Kuchařovice, Přímětice, Mramotice, Plaveč, Lapikus, Želetice – Horní Dunajovice, Jevišovice,
Olbramkostel, Kravsko, Horní Břečkov, Lesná, Lančov. VII–X.
Položka: 2329 – Znojmo, hrad – rotunda, 07. 07. 1950
1091*. Centaurea phrygia L. III. subsp. stenolepis (Kern.) Gugl.
Chrpa parukářka úzkoperá.
Centaurea stenolepis Kerner. Chrpa úzkoperá.
Na sušších loukách a v křovinách. DOSTÁL: MS: jižní: Podyjí. OBORNY: v jednom
exempláři u Trausnického mlýna u Znojma (1880), ojediněle u Hrušovan a Jevišovky
(Ripper). VII–IX.
223
N 1092. Carthamus tinctorius L. Světlice barvířská.
Původem z východního Středomoří, u nás se pěstuje a místy zplaňuje. Lančov i jinde.
VII–IX.
Položka: 2330 – Lančov, u Luitgardina dvora, 09. 07. 1950
1093. Xeranthemum annuum L. Suchokvět roční.
Na výslunných stráních (skalách) a na náspech. Vzácně. P. Hodonice železniční násep
za stanicí, Znojmo na skále v ulici k Dyji. OBORNY: okolí Znojma (?), Gránice u Citonic
(?). VII–VIII.
Položka: 2331 – Hodonice, při železniční trati na východním okraji nádraží, 20. 07. 1952
Pozn.: Suchokvět roční patří mezi nezvěstné druhy české květeny (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).
V minulosti bylo známo více nalezišť na píscích, která vesměs zanikla; v současné době se však
občas pěstuje v zahrádkách jako ozdobná letnička a z těchto kultur zplaňuje.
1094. Carlina acaulis L. Pupava bezlodyžná.
Na suchých lukách, pastvinách, mezích a stráních. Hojná. SP. Kraví hora, Jevišovice.
VII–IX.
Položka: 2332 – Sedlešovice, Kraví hora, 14. 08. 1950
1095. Carlina vulgaris L. I. subsp. typica (Beck) Dost. Pupava obyčejná pravá.
Carlina vulgaris L. Pupava obecná.
Na výslunných stráních, ve světlých lesích a pasekách, na pastvinách a mezích. Obecná
v pahorkatině, na rovině řidší. PS. Kraví hora, Gránice, Leska, Konice – Popický žleb,
Sedlešovice, Oblekovice, Tasovice, Valtrovice, Božice, Purkrábka, Plaveč – Lapikus,
Olbramkostel – Pavlice, Lesná – Onšov, Starý Petřín, Podhradí. VII–IX.
Položka: 2333 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950
1096. Echinops sphaerocephalus L. Bělotrn kulatohlavý.
V křovinách, příkopech, lomech a na výhonech. Roztroušeně. P. Gránice, Tasovice,
Hodonice, Krhovice, Valtrovice, Borotice, Kuchařovice, Plaveč (Březovec), Černín.
OBORNY: údolí Dyje proti vodovodu (?), Gránice pod Hradištěm (?), svahy únanovského
potoka v Purkrábce, Nový Hrádek, vyhlídka u Nesachleb (?). VII–VIII.
Položka: 2334 – Krhovice, 07. 08. 1950
Třída II. Monocotyledoneae. Jednoděložné.
Čeleď 131. Butomaceae. Šmelovité.
1097. Butomus umbellatus L. Šmel okoličnatý.
Na pobřeží vod. Roztroušeně. S. Trausnice, Stošíkovice, Borotice, Jaroslavice, Plenkovice. OBORNY: Vranov, Jevišovice, Citonice. VI–IX.
Položka: 2335 – Borotice, zavodněný příkop, 24. 06. 1950
224
Čeleď 132. Hydrocharitaceae. Voďankovité.
1098*. Hydrocharis morsus-ranae L. Voďanka žabí.
Vodní rostlina. Ojediněle. HIMMELBAUR: podyjské nížiny u Hrušovan a Jevišovky.
VI–VIII.
N 1099. Anacharis canadensis (Michx.) Planch. Vodní mor kanadský.
Elodea canadensis Michx. Vodní mor kanadský.
Původem z Kanady. U nás zplanělý ve vodách. Vzácný. S. Dobšice tůně u Dyje, Štítary
jezírka v lomech u vsi, Krhovice na dně vypuštěného jezírka za vsí směrem k Valtrovicům.
OBORNY: Během tisku knihy (1880) se nastěhoval na území Moravy a Slezska. Zatím jen
u Opavy, ale podle Spatziera už také u Krnova, ale ještě na pruském území. VII–IX.
Položka: 2336 – Štítary, 24. 10. 1953
Čeleď: 133. Triglochinaceae. Bařičkovité.
1100. Triglochin palustre L. Bařička bahenní.
Na bažinatých lukách. OBORNY: obecný ve Znojemském kraji. HIMMELBAUR: bažinaté
louky, rozšířen. VI–IX.
Položka: 2337 – Valtrovice, 19. 07. 1954
Pozn.: Bařička bahenní je velmi citlivá, v současné době mizející rostlina, vázaná na okolí drobných
lučních mokřadů. Recentně není známa na Znojemsku ani jediná lokalita.
Čeleď 135. Zannichelliaceae. Šejdračkovité.
1101*. Zannichellia palustris L. I. subsp. dentata (Willd.) Dom.
Šejdračka bahenní zubatá.
Zannichellia palustris L. Šejdračka bahenní.
Ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Velmi vzácná a snadno přehlédnutelná. OBORNY:
Plenkovický rybník (?). VI–VIII.
Čeleď 136. Alismaceae. Žabníkovité.
1102. Alisma plantago-aquatica L. Žabník jitrocelový.
V bahnitém pobřeží stojatých vod. Hojný. S. Krhovice, Božice, Borotice, Načeratice,
Jaroslavice, Koráb, Olbramkostel, Plenkovice, Milíčovice, Podmolí – Mašovice, Šumná
– Onšov, Lesná, Zálesí. VI–IX.
Položka: 2338 – Borotice, odvodňovací příkop, sine dato – A. plantago-aquatica + A. gramineum,
rev. Z. Hroudová
Sagittaria sagittifolia L. Šípatka střelolistá.
Položka: 2339 – Šumná, Šimperk, 12. 08. 1954
225
Čeleď 138. Potamogetonaceae. Rdestovité.
1103. Potamogeton natans L. Rdest vzplývavý.
V rybníkách a tůních. Dosti rozšířen. S. Plenkovický rybník, rybník v Bojanovickém
lese, Olbramkostel. VI–VIII.
Položka: 2340 – Plenkovice, Plenkovický rybník, 15. 07. 1951 – Persicaria amphibia, rev. J. Rydlo
1104. Potamogeton lucens L. Rdest světlý.
V tekoucích i stojatých vodách. Řídký. S. Šimperský rybník, Hodonice. OBORNY:
u Hrušovan. VI–VIII.
Položka: 2341 – Šumná, Šimperský rybník, 17. 05. 1953
1105. Potamogeton crispus L. Rdest kadeřavý.
V nížinných stojatých i tekoucích vodách. Roztroušeně. S. Dyje pod plovárnou, Hodonický rybník, Jevišovice pod zámkem, Olbramkostel. OBORNY: Znojmo (?), Citonice
(?), Plenkovice (?), Vranov (?). V–VII.
Položka: 2342 – Dyje pod plovárnou, 13. 07. 1950
1106*. Potamogeton pusillus (L.) Asch. et Gr. I. subsp. typicus (Fernald pro var.).
Rdest maličký pravý.
Potamogeton pusillus L. Rdest maličký.
Ve stojatých vodách. Vzácný. OBORNY: Čertův mlýn, Gránice, vodní příkopy u Hrušovan. VI–VIII.
1107. Potamogeton pectinatus L. Rdest hřebenitý.
V nížinných tekoucích i stojatých vodách. Vzácně. S. Olbramkostel u potůčku po vypuštění rybníka. OBORNY nemá na Znojemsku. HIMMELBAUR: vzácně: Louka, Dobšice.
VI–VIII.
Položka: 2343 – Olbramkostel, potok ve vysušeném rybníku, 30. 06. 1951
Čeleď 140. Liliaceae. Liliovité.
1108*. Veratrum nigrum L. Kýchavice černá.
Ve světlých lesích a na pasekách. S. DOSTÁL: Hardek v údolí Dyje (již za hranicemi).
HIMMELBAUR: Stollfirst [Ostroh] na Umlaufbergu (Rakousko). VII–VIII.
Pozn.: Na moravské straně v údolí Dyje byla kýchavice černá prokázána teprve v roce 1984 (GRULICH 1985, GRULICH, CHYTRÝ 1993).
226
1109. Colchicum autumnale L. Ocún jesenní.
Na vlhkých lukách. Hojný. S. Gránice, Tvořihrázský les, Hluboké Mašůvky, Kravsko,
Bojanovice, Citonice – Milíčovice, Šimperk, Lesná, Lančov, Zálesí. OBORNY: nejbližší
okolí Znojma (?), Podmolí, Vranov, Jevišovice, Plenkovice, Únanov, potok u Hájeckého
mlýna, Hnánice a jinde. VIII–X plody V–VI.
Položka: 2344 – Šumná, louka, 09. 08. 1950
1110. Anthericum ramosum L. Bělozářka větvitá.
Na výslunných stráních a ve světlých hájích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Býčí skála,
Hradiště, Derflice (!), Purkrábka, Horní Dunajovice (!), Koráb – Výrovice, Tvořihrázský les, Hluboké Mašůvky – Plaveč, Černín, Bítov. OBORNY: Vranov, Lukov, Hardek,
Devět mlýnů, Tasovice. VI–VIII.
Položka: 2345 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950
1111. Gagea arvensis (Pers.) Dum. Křivatec rolní.
Gagea villosa (M. Bieb.) Sweet. Křivatec rolní.
Na polích. Hojný. P. Hradiště, Dobšice. III–V.
Položka: 2346 – Dobšice, 22. 03. 1951
X* Gagea suzana Podp. = Gagea arvensis × bohemica. Křivatec Suzův.
DOSTÁL: Šatov u Znojma (?).
Pozn.: Současná litertura (cf. Hrouda in KUBÁT 2002) křížence u křivatců neuznává. Nelze s jistotou
říci, o který z dnes rozlišovaných druhů jde.
1112. Gagea bohemica (Zauschn.) Roem. Schult. Křivatec český.
Gagea bohemica (Zauschn.) J. A. Schultes et J. H. Schultes. Křivatec český.
Na výhonech a skalách. Roztroušeně. P. Hradiště, horní Leska, Plenkovice, Plaveč,
Rudlice. OBORNY: Konice, Popice, Havraníky, Mramotice, Gránice, Načeratický kopec.
DOSTÁL: mezi Bítovem, Miroslaví a Znojmem. III–IV.
Položka: 2347 – Znojmo, horní Leska, 19. 03. 1951
Pozn.: Drlíkův výčet lokalit křivatce českého na Znojemsku je v souladu s publikovanou revizí výskytu tohoto druhu na Moravě (GRUNA 1996) a v drobných detailech ho doplňuje. Relativní vzácnost
tohoto druhu je spíše podmíněna neobvyklou fenologií.
1113. Gagea minima (L.) Ker-Gawler. Křivatec nejmenší.
Ve světlých lesích a lesních lukách. Velmi roztroušeně. S. Trausnice, Suchý kopec,
Nesachleby, ves Dyje, Tasovice. OBORNY: Nový Hrádek, Devět mlýnů. III–V.
Položka: 2348 – Popice, Suchý kopec u Popic, 20. 03. 1951 – Gagea pusilla, rev. V. Grulich
Pozn.: Křivatec nejmenší je druhem humóznějších lesních stanovišť, a je tedy logické, že údaj
ze Suchého [Pustého] kopce se vztahuje k druhu s odpovídajícími ekologickými nároky. Ostatní
lokality uváděné v rukopisu jsou možné, pokud by se vztáhly k biotopům v nivě Dyje, což však
není jisté.
227
1114. Gagea pratensis (Pers.) Dum. Křivatec luční.
Na travnatých stráních a okrajích lesů. P. Hradiště, Němčičky, Kravsko, Milíčovice.
OBORNY: ves Dyje, Znojmo (?) a odtud až do Mikulova. III–IV.
Položka: 2349 – Kravsko, 31. 03. 1953
1115. Gagea lutea (L.) Ker-Gawl. Křivatec žlutý.
Na lukách, v humósních hájích a lesích. Obecný. S. Trausnice, Sedlešovice, Nasachleby,
Horní Dunajovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky. III–V.
Položka: 2350 – Oblekovice, Nesachleby – lesík, 18. 03. 1951
1116. Gagea pusilla (Schmidt) Roem. Schult. Křivatec nízký.
Gagea pusilla (F. W. Schmidt) J. A. Schultes et J. H. Schultes. Křivatec nizoučký.
Na výhonech a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Popice. OBORNY: Dobšice, mezi Bohumilicemi a vsí Dyjí, Načeratice, údolí Dyje, Lesky, Gránice, Konice, Havraníky. III–IV.
Položky: 2351 – Popice, 20. 03. 1951
/2348 – Popice, Suchý kopec u Popic, 20. 03. 1951 – ut Gagea minima, rev. V. Grulich/
N 1117*. Allium sativum L. I. subsp. vulgare (Doell.) Holub.
Česnek kuchyňský pravý.
Allium sativum L. Česnek kychyňský.
Původem z východní Asie, u nás běžně pěstován jako zelenina. VI–VIII.
1118. Allium scorodoprasum L. Česnek ořešec.
Ve světlých lesích a křovinách. Roztroušeně. PS. Kraví hora, Hodonice, Horní Dunajovice (Křepický potok). OBORNY: Pelcberk (?). VI–VII.
Položka: 2352 – Sedlešovice, Kraví hora nad koupalištěm, 15. 06. 1950 – Allium scorodoprasum
+ A. rotundum, rev. V. Grulich
N 1119. Allium schoenoprasum L. I. subsp. riparium (Opitz) Hay.
(Česnek) pažitka pobřežní.
Allium schoenoprasum L. Pažitka pobřežní.
Běžně pěstován jako zelenina. V–VIII.
Položka: 2357 – Znojmo, Mansberk, zahrada, 20. 06. 1951
N 1120. Allium cepa L. (Česnek) cibule.
Allium cepa L. Cibule kuchyňská.
Původem z Přední Asie, u nás od pradávna pěstována jako zelenina. VI–VIII.
Položka: 2358 – Hradiště, 20. 06. 1950
228
1121. Allium angulosum L. Česnek hranatý.
Na vlhkých nebo slaných loukách. Roztroušeně. S. Načeratice – Dyje, Vrbovec, Borotice, Stošíkovice. OBORNY: na Dyji od Znojma dolů. VII–IX.
Položka: 2359 – Vrbovec, 26. 07. 1951
Pozn.: Nález česneku hranatého u Vrbovce je cenným dokladem o rozšíření druhu, jehož těžiště
výskytu na jižní Moravě leží v nivách dolní Dyje a Moravy. Nejzazší naleziště směrem na západ je
loučka u hřiště v Havraníkách (GRULICH 1997).
1122. Allium montanum Schmidt I. subsp. petraeum (Lam. sp.).
Česnek horský skalní.
Allium senescens subsp. montanum (Fries) Holub. Česnek šerý horský.
Na výslunných skalách a stráních. Roztroušeně. S. Hradiště, Gránice, Popice, Tasovice,
Výrovice – Plaveč. OBORNY: údolí stěny dyjské od Vranova k Dyji. VI–VIII.
Položka: 2360 – Popice, výslunné meze, 14. 08. 1950
1123. Allium flavum L. Česnek žlutý.
Na výhonech, skalách a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Gránice, Hradiště, Konice, Tasovice, Koráb. OBORNY: u Znojma obecný, méně kol Vranova, Bítova, Jevišovic a Lukova.
VI–VIII.
Položka: 2361 – Znojmo, Gránice, pod hospodářskou školou, 06. 07. 1950
1124. Allium rotundum L. Česnek kulovitý.
Na výslunných křovinatých stráních a ve světlých lesích. Velmi roztroušeně. P. Horní
Dunajovice (Křepický potok). OBORNY: údolí Dyje u Znojma (?), vsi Dyje, Tasovic
atd. VI–VIII.
Položky: /2352 – Sedlešovice, Kraví hora nad koupalištěm, 15. 06. 1950 – ut Allium scorodoprasum; Allium scorodoprasum + A. rotundum, rev. V. Grulich/
2353 – Horní Dunajovice, Křepický potok, 15. 06. 1953
N 1125*. Allium ampeloprasum L. II. subsp. porrum (L.) Regel. (Česnek) pór pravý.
Allium porrum L. Pór zahradní.
Kulturní plemeno, u nás běžně pěstované jako zelenina. VI–VIII.
1126. Allium vineale L. Česnek viničný.
Na výslunných křovinatých stráních a okrajích lesů. Roztroušeně. P. Znojmo – Marešov,
Derflice, Tasovice, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Horní Břečkov, Lančov, Bítov.
OBORNY: bažantnice u Znojma (? neexistuje). VI–VIII.
Položka: 2354 – Tasovice, polní cesta z Načeratické silnice k Dyji, 18. 07. 1951
1127. Allium sphaerocephalum L. Česnek kulatohlavý.
Allium sphaerocephalon L. Česnek kulatohlavý.
Na skalnatých stráních a okrajích lesů. Dosti vzácný. P. Derflice, Tasovice. OBORNY:
údolí Dyje mezi plovárnou a Trausnicemi (?), Devět mlýnů. HIMMELBAUR: Konice (?).
VI–VII.
229
Položka: 2355 – Tasovice, polní cesta z Načeratické silnice k Dyji, 18. 07. 1951
Pozn.: Allium sphaerocephalon patří i v současné době k vzácným druhům květeny Znojemska.
Většina nálezů byla učiněna v přirozené xerotermní vegetaci, zatímco Allium rotundum, které bývá
s tímto druhem občas (vzájemně) zaměňováno, preferuje v současnosti spíše druhotná stanoviště,
např. ruderalizované meze, úhory, ale i akátiny.
1128. Allium ursinum L. Česnek medvědí.
Ve stinných vlhkých hájích, podle lesních potoků. Vzácný. S. Břeh Dyje proti kamenolomu ve vsi Dyji, Bítov, úžlabina východně pod vsí. IV–VI.
Položka: 2356 – Dyje, na břehu Dyje, proti Dyjskému lomu, 16. 05. 1952
1129. Allium oleraceum L. Česnek domácí.
Allium oleraceum L. Česnek planý.
Na výhonech a okrajích lesů. Dosti hojný. SP. Hradiště, Jaroslavice, Lechovice – Stošíkovice, Hluboké Mašůvky – Plaveč. VI–VIII.
Položka: 2362 – Hradiště, cesta od pivovaru vlevo, 06. 07. 1950
1130. Lilium martagon L. Lilie zlatohlávek.
Lilium martagon L. Lilie zlatohlavá.
V listnatých lesích a křovinách. Dosti rozšířena. S. Gránice, Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn, Býčí skála, Bojanovice, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Šumná, Lančov,
Bítov. OBORNY: Jevišovice, Vranov, Lukov, Devět mlýnů. VI–VIII.
Položka: 2363 – Znojmo, Gránice, před zastávkou, 03. 06. 1951
N 1131*. Lilium candidum L. Lilie bělostná.
Původem ze Středomoří, u nás běžně pěstovaná. VI–VII.
? N 1132*. Tulipa silvestris L. Tulipán lesní.
Tulipa sylvestris L. Tulipán lesní.
Původem z jižní Evropy, pěstuje se u nás a často zplaňuje. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY:
v jednotlivých zahradách u Znojma, zvláště v Lesce (?). IV–V.
N 1133. Tulipa gesneriana L. Tulipán Gesnerův.
Tulipa × gesnerana L. Tulipán zahradní.
Souborný název pro zahradní formy a křížence, pěstuje se u nás od pradávna v mnoha
zahradních formách a křížencích. III–IV.
Položka: 2365 – Hradiště, Hradiště, pod Goldhammerovou vilou, 08. 05. 1951
1134*. Scilla bifolia L. I. subsp. eubifolia Dom. Ladoňka dvoulistá pravá.
Scilla drunensis Speta subsp. drunensis. Ladoňka rakouská pravá.
V humósních lesích. Vzácně. S. DOSTÁL: mezi Jevišovicemi a Dyjí. OBORNY: v Purkrábce, na cestě z Kuchařovic do Tvořihráze nedaleko lesní školky (?). III–IV.
230
Pozn.: Okruh ladoňky dvoulisté byl v poslední době podroben kritickému taxonomickému výzkumu. Původní lokalita v Purkrábce stále existuje. Ukazuje se, že právě tato izolovaná populace se
odlišuje od všech podobných z území ČR, prozatím byla ztotožněna s taxonem Scilla drunensis
subsp. drunensis, ale není vyloučeno, že se vztahuje k nedávno popsanému druhu S. spetana
Kereszty (TRÁVNÍČEK in KUBÁT et al. 2002).
1135*. Ornithogalum nutans L. I. subsp. boucheanum (Kunth) Hay.
Snědek nící Boucheův.
Ornithogalum boucheanum (Kunth) Aschers. Snědek hřebenitý.
Na lukách a písčitých úhorech. Vzácný. S. DOSTÁL: jižní část Moravy na sever po okolí
Znojma. OBORNY: Šatov, Havraníky, Leska, tu však jen v otevřených ovocných zahradách (?). HIMMELBAUR Kraví hora (?). IV–V.
1136. Ornithogalum gussonei Ten. I. subsp. typicum (Beck) Holub.
Snědek Gussoneův pravý.
Ornithogalum kochii Ten. Snědek Kochův.
Na výhonech a ve světlých lesích. Roztroušeně. P. Znojmo, Dobšice, ves Dyje, Popice,
Šumná. IV–V.
Položka: 2366 – Znojmo, 1950
1137. Ornithogalum umbellatum L. Snědek okoličnatý.
Na lukách, podle cest a ve světlých křovinách. Roztroušeně. PS. Nesachleby, ves Dyje.
V–VI.
Položka: 2367 – Oblekovice, Nesachleby, lesík, 01. 05. 1951, rev. L. Hrouda
Pozn.: Velmi pozoruhodný, správně determinovaný doklad k druhu, který dnes z jižní Moravy není
spolehlivě znám.
N 1138*. Hyacinthus orientalis L. Hyacint východní.
Původem z východního Středomoří, u nás běžně pěstován. III–V.
1139. Muscari racemosum (L.) Lam. et DC. I. subsp. euracemosum Holub.
Modřenec hroznatý pravý.
Muscari neglectum Ten. Modřenec hroznatý.
Na výhonech a kamenitých úhorech. Roztroušený. PS. Hradiště, Sedlešovice – Konice,
Hodonice, Koráb. OBORNY: hojný kol Znojma, Suchohrdel, Tasovic, Těšetic, Šatova,
Hnánic, Tvořihráze. VI–V.
Položka: 2368 – Hradiště, 29. 03. 1951
Pozn.: Modřenec hroznatý patří k velmi vzácným druhům xerotermní vegetace na Znojemsku
(cf. GRULICH 1997). V zahrádkách se nepěstuje, od kultivovaných typů – nejčastěji se pěstuje M.
armeniacum – se snadno odlišuje barvou i tvarem květů.
231
1140*. Muscari botryoides (L.) Mill. Modřenec širolistý.
Ve světlých listnatých lesích a na výslunných stráních. DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY:
parky, opuštěné zahrady, snad jen zplanělý a vzácný, tu a tam u Znojma (?) IV–V.
Pozn.: Zdá se, že Muscari botryoides bylo snad v minulosti pěstováno; výskyt v přírodních biotopech
na jižní Moravě není zřejmě doložen herbářovou položkou a navzdory poznámce v novém Klíči
(HROUDA in KUBÁT et al. 2002) je sotva možné ho považovat za původní druh zdejší květeny.
1141. Muscari comosum (L.) Mill. Modřenec chocholatý.
V polích mezi obilím. Roztroušený. P. Hodonice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Mikulovice
– Němčičky, Jevišovice, Smoha. HIMMELBAUR: Citonice, Kraví hora, Vranov. V–VII.
Položka: 2369 – Jevišovice, pole pod zámeckým kopcem, 13. 06. 1951 – Muscari armeniacum,
rev. V. Grulich
1142. Muscari tenuiflorum Tausch. Modřenec tenkokvětý.
Na výslunných stráních. Dosti vzácný. P. Hradiště. OBORNY: Popické výšiny, Dyje,
Nesachleby a jiná místa kol Znojma. V–VI.
Položka: 2370 – Hradiště, stráň k značkovému údolí, 25. 06. 1951
1143. Asparagus officinalis L. Chřest lékařský.
Na výhonech a na okrajích lesů. Dosti hojný. P. Znojmo, Hradiště, Sedlešovice – Konice, Dobšice, Načeratice – Derflice, Tasovice, Hodonice, Lechovice – Stošíkovice,
Horní Dunajovice, Jevišovice. V–VII.
Položka: 2371 – Hradiště, 1950
1144. Maianthemum bifolium (L.) Schm. Pstroček dvoulistý.
Ve stinných i jehličnatých lesích. Hojný. S. Dolina u Plavče, Bojanovické lesy, Hostěrádky, Šumná, Pavlice, Zálesí, Cornštýn, Lančov, Podhradí. IV–V.
Položka: 2372 – Šumná, lesy, 18. 05. 1950
1145. Polygonatum odoratum (Mill.) Druce. Kokořík vonný.
Ve světlých lesích, na křovinatých stráních a skalách. Dosti hojný. S. Hradiště, Popice,
Kravsko, Bojanovické lesy, Koráb, Šimperk, Bítov. V–VI.
Položka: 2373 – Hradiště, 15. 05. 1950
1146. Polygonatum multiflorum (L.) All. Kokořík mnohokvětý.
Ve stinných listnatých lesích a pobřežních houštinách. Hojný. S. Hradiště, Kraví hora,
Trausnice, Sedlešovice, Dyje, Koráb, Němčičky, Plaveč, Výrovice, Bojanovice, Hostěrádky, Kravsko, Olbramkostel, Pavlice, Šumná. V–VI.
Položka: 2374 – Mikulovice, údolí Mikulovického potoka nad Němčičkami, 1950
232
Polygonatum verticillatum (L.) All. Kokořík přeslenitý.
Položka: 2375 – Zálesí, za hájenkou, 26. 06. 1954
1147. Convallaria majalis L. Konvalinka vonná.
Ve světlých lesích. S. Hojná. Trausnice, Hradiště, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky,
Kravsko, Olbramkostel, Pavlice, Šumná. V–VI.
Položka: 2376 – Šumná, les, 14. 05. 1950
1148. Paris quadrifolia L. Vraní oko čtyřlisté.
V listnatých lesích a luzích. Řídké. S. Purkrábka, údolí potoka, Bojanovická pila,
Smoha, Šumná – Šimperk, Helenin dvůr – Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov, Cornštýn.
OBORNY: Vranov – Hardek, kol Znojma velmi řídce a ojediněle (?). IV–V.
Položka: 2377 – Lančov, za dvorem nad chatami, 29. 04. 1951
Čeleď 141. Amaryllidaceae. Amarylkovité.
1149. Galanthus nivalis L. Sněženka podsněžník.
V listnatých lesích, křovinách, na lukách. Roztroušeně. S. Ves Dyje, Plaveč u mlýna
Březovce, Lapikus, údolí Jevišovky, od Rudlic k Plavči (!), Bítov. II–IV.
Položka: 2381 – Oblekovice, louka u Dyje pod Kateřinským dvorem, 18. 03. 1951
1150. Leucojum vernum L. Bledule jarní.
Na mokrých lukách. Ojediněle. S. Štítary, louka pod Skalkou. OBORNY: Švýcarské údolí
(naleziště zaplaveno přehradou). II–IV.
Položka: 2382 – Štítary, údolí pod Skalkou, 13. 04. 1952
Pozn.: Bledule jarní dosahuje v západní části Znojemska v této části střední Evropy východní hranice souvislého rozšíření (RŮŽIČKA 1968). Lokality u Štítar byly na jejím samém okraji, ale zřejmě
definitivně zanikly.
N 1151. Narcissus pseudonarcissus L. Narcis žlutý.
Původem ze západní Evropy. U nás běžně pěstován a nezřídka zplaňující. Hradiště.
III–V.
Položka: 2383 – Hradiště, pod Golghammerovou vilou, 07. 04. 1951
N 1152*. Narcissus poëticus L. Narcis bílý.
U nás běžně pěstován v jihoevropském plemeni subsp. majalis (Curt. sp.).
233
Čeleď 142. Iridaceae. Kosatcovité.
N 1153. Crocus moesiacus Ker-Gawl. Šafrán balkánský.
Nelze s jistostou říci, o který druh jde.
Původem z jihovýchodní Evropy, u nás někdy pěstován v zahradách. III–IV.
Položka: 2384 – Znojmo, zahrada Na valech, sine dato
N 1154. Crocus albiflorus Kit. Šafrán bělokvětý.
Původní v Alpách, u nás na lesních loukách asi zplanělý. Znojmo, zahrada na Valech.
IV–V.
Položka: 2385 – Znojmo, zahrada Na valech, 28. 03. 1951
N 1155*. Iris germanica L. Kosatec německý.
Původem ze Středomoří, u nás od pradávna pěstován a často zplaňující. V–VI.
1156. Iris variegata L. Kosatec dvoubarevný.
Ve světlých hájích, křovinatých výslunných stráních, na skalách. Roztroušeně. PS. Býčí
skála, Horní Dunajovice, Koráb, Purkrábka (!), Hluboké Mašůvky – Kravsko. OBORNY:
Ledové sluje, Nový Hrádek, Devět mlýnů, Nesachleby (?), Přímětice (?). V–VI.
1157. Iris pumila L. Kosatec nízký.
Na výhonech a skalách. Roztroušeně. P. Suchý kopec, Popice nad vsí, dyjské stráně
proti Tasovicům. OBORNY: Pelcberk (?), ojediněle v Lesce (?). IV–V.
Položka: 2378 – Tasovice, Kamenné stráně nad Dyjí proti Tasovicím, 12. 04. 1951
Pozn.: Drlíkův výčet lokalit kosatce nízkého v okolí Znojma je téměř kompletní (cf. GRULICH 1990a).
Ačkoli lokalitě u Tasovic se doposud územní ochrana vyhýbá, populace kosatce zde dodnes
přežívá.
1158. Iris pseudacorus L. Kosatec žlutý.
Na březích vod. Roztroušeně. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Bojanovická pila, Dolina
u Plavče, Mramotice, Olbramkostel, Jevišovice, Šumná – Šimperk. HIMMELBAUR: Citonice, Plenkovice. V–VI.
Položka: 2379 – Olbramkostel, rybník, 25. 05. 1950
1159. Iris sibirica L. Kosatec sibiřský.
Na vlhkých lukách a bažinách. Vzácný. Olbramkostel, lesní bažiny, rybník Jankovec.
OBORNY: Čížov, Havraníky. V–VI.
Položka: 2380 – Olbramkostel, lesy na cestě k Šimperáku, 25. 05. 1950
Pozn.: Úbytek lokalit kosatce sibiřského na konci 20. století stále pokračoval, takže v oblasti šumenských lesů dnes snad přežívá už jen poslední populace (Škorpíková, úst. sdělení).
234
Iris graminea L. Kosatec trávolistý.
Na křovinatých stráních a pastvinách. DOSTÁL: roztroušeně od Znojma (?) po Uherský
Brod. OBORNY, HIMMELBAUR ani LAUS neuvádějí Znojmo. V–VI.
Čeleď 143. Juncaceae. Sítinovité.
1160. Juncus bufonius L. Sítina žabí.
Na bažinatých lukách, písečných březích, v příkopech a na okrajích cest. S. Kraví hora,
Načeratice, Valtrovice, Únanov, Bojanovický les, Vranovská Ves, Lančov. VI–X.
Položky: 2386 A – Vranovská Ves, sine dato
2386 B – Lančov, záliv, 06.09. 1950
1161. Juncus compressus Jacq. Sítina smáčknutá.
Na bažinatých lukách, březích vod, lesních cestách, na pustých místech a slaniskách.
Hojně rozšířena. Trausnice, Plenkovice, Milíčovice. VI–VIII.
Položka: 2387 – Plenkovice, Plenkovický rybník, 15. 07. 1951
1162. Juncus gerardii Loisel. Sítina Gerardova.
Na vlhkých lukách, močálech a slaniskách. Vzácně. SP. Slanisko pod Kamennou horou
u Derflic. OBORNY: Načeratice a Derflice. VI–VIII.
Položka: 2388 – Slanisko pod Kamennou horou, Derflice – Tasovice, 18. 06. 1951 – J. gerardii +
J. sp. cf. gerardii, rev. R. Řepka
Pozn.: Slanomilná rostlina, která ze Znojemska v současnosti není známa.
1163. Juncus inflexus L. Sítina sivá.
Na bažinách, březích vod a v příkopech. Hojná. S. Gránice, Načeratice, Oblekovice,
Valtrovice, Tasovice, Únanov, Plaveč, Smoha, Lančov. VI–VIII.
Položka: 2389 – Tasovice, Kamenná hora u Tasovic, 18. 06. 1951
1164. Juncus filiformis L. Sítina nitkovitá.
Na vlhkých písečných půdách, na bažinách a na březích vod. Vzácná. S. Olbramkostel
v letněném rybníku. OBORNY ani HIMMELBAUR nemají. VI–VIII.
Položka: 2390 – Olbramkostel, vypuštěný rybník, 27. 07. 1951
1165. Juncus conglomeratus L. Sítina klubkatá.
Na vlhkých lukách, prameništích a březích vod. Rozšířena. S. Kraví hora, horní Gránice,
Jaroslavice, Únanov, Olbramkostel, Šimperk, Podhradí. V–VI.
Položka: 2391 – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950 – Juncus conglomeratus + J. effusus, rev.
V. Grulich
235
1166. Juncus effusus L. Sítina rozkladitá.
Na vlhkých lukách, v bažinách a na březích vod. Obecná. S. Znojmo, Trausnice,
Načeratice, Tasovice, Borotice, údolí Bojanovického potoka, Jevišovice, Kravsko,
Olbramkostel, Milíčovice, Lesná, Šumná – Onšov. VI–X.
Položky: /2391 – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950 – ut Juncus conglomeratus; Juncus conglomeratus
+ J. effusus, rev. V. Grulich/
2392 – Borotice, Borotice – Křídlovice, příkop, 08. 08. 1950
X* Juncus diffusus Hoppe = Juncus effusus × inflexus. Sítina rozložitá.
Juncus × diffusus Hoppe = Juncus effusus × J. inflexus
DOSTÁL: Konice u Znojma. OBORNY: dosud jen v dolní části Popického žlebu, vlevo od
cesty od Trausnického mlýna do Konice.
1167. Juncus articulatus L. Sítina článkovaná.
V příkopech, na vlhkých lukách a na dnech letněných rybníků. Obecná. S. Horní
Leska u jezírek, Trausnice, Oblekovice, Vrbovec, Jaroslavice, Únanov, Olbramkostel,
Švýcarské údolí, Lančov. VI–VIII.
Položky: 2393 A – Švýcarské údolí, 09. 09. 1950
2393 B – Olbramkostel, 09. 08. 1950
/2394 – Bojanovice, rybník v Bojanovickém lese, 28. 06. 1951 – ut Juncus atratus;
J. atratus + J. ar ticulatus, rev. R. Řepka/
1168. Juncus atratus Krock. Sítina černavá.
Na slatinných loukách. Vzácná. P. Kraví hora, rybník v Bojanovickém lese. VII–VIII.
Položka: 2394 – Bojanovice, rybník v Bojanovickém lese, 28. 06. 1951 – Juncus atratus + J. articulatus, rev. R. Řepka
Pozn.: Pozoruhodné lokality kriticky ohroženého druhu (HOLUB, PROOCHÁZKA 2000); sběr od Bojanovic
je směsná položka, druhá lokalita není doložena a její věrohodnost není jistá.
1169. Luzula pilosa (L.) Willd. Bika chlupatá.
V lesích, na pasekách a na lesních loukách. Hojně rozšířena. S. Hradiště, Bojanovické lesy, Olbramkostel, Hostěrádky, Vranovská Ves, Šumná, Pavlice, Švýcarské
údolí – Helenin dvůr, Zálesí. OBORNY: Vranov, Jevišovice, Bítov, Smoha a jiná místa.
III–V.
Položky: 2395 – Hradiště, les, 29. 03. 1951 – Luzula pilosa + L. divulgata + L. luzuloides, rev.
V. Grulich
/2398 – Olbramkostel, les, 08. 04. 1951 – ut Luzula campestris subsp. vulgaris; Luzula
pilosa + L. divulgata, rev. V. Grulich/
Pozn: Dokladový materiál k bikám obsahuje neobvyklé množství záměn a směsných položek.
I když charakteristiky k některým druhům odpovídají současným znalostem, je třeba je brát
s rezervou.
236
1170. Luzula albida (Hoffm.) DC. Bika bělavá.
Luzula luzuloides (Lamk.) Dandy et Wilmott. Bika bělavá.
Ve světlých lesích, na pasekách a lukách. Hojně rozšířena. S. Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn, Kraví hora, Popice, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Bojanovické lesy,
Olbramkostel, Pavlice, Šumná – Šimperk, Smoha, Zálesí, Lančov, Podhradí. V–VI.
Položky: /2395 – Hradiště, les, 29. 03. 1951 – ut Luzula pilosa; Luzula pilosa + L. divulgata +
L. luzuloides, rev. V. Grulich/
2396 – Hradiště, 17. 05. 1950
1171. Luzula sudetica (Willd.) Dc. II. subsp. pallescens (Wahlenb.) Asch.
Bika sudetská bledavá.
Luzula pallescens Sw. Bika bledavá.
Ve světlých lesích a na lukách. Vzácná. P. Olbramkostel (les u Čekala), Onšov (bory).
OBORNY: borové lesy kol Znojma. IV–V.
Položky: 2397 A – Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953
2397 B – Onšov, bory, 08. 06. 1951
1172. Luzula campestris Lam. et DC. I. subsp. vulgaris Gaud. Bika ladní pravá.
Luzula campestris agg. Příslušnost k dnes rozlišovaným taxonům je nejasná.
Na výslunných travnatých místech, lesních lukách a mýtinách. Hojně rozšířena. S.
Dolina u Plavče, Jevišovice, Olbramkostel, Zálesí. III–V.
Položka: 2398 – Olbramkostel, les, 08. 04. 1951 – Luzula pilosa + L. divulgata, rev. V. Grulich
Pozn.: Problém Drlíkových determinací bik z okruhu biky ladní je ovlivněn také faktem, že v jeho době
nebyla ještě rozlišována Luzula divulgata, popsaná teprve v 70. letech 20. století (KIRSCHNER 1979). Jak
se ukazuje, tak právě tento druh je na Znojemsku celkem hojný (ŘEPKA, ČÁP 1995, GRULICH 1997).
Luzula campestris Lam et DC. II. subsp. multiflora (Ehrh.) Čelak.
Bika ladní mnohokvětá.
Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. Bika mnohokvětá.
Ve světlých vlhčích lesích, na pasekách, v borůvčí. Hojná. S. Kraví hora, Hradiště,
Trausnice – Čertův mlýn, ves Dyje, Purkrábka, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, údolí Jevišovky u Zápovědi, Zálesí nad přehradou. IV–V.
Položka: 2399 – Dyje, stráň za vesnicí u hřbitova, 28. 04. 1952 – Luzula divulgata, rev. V. Grulich
Čeleď 144. Cyperaceae. Šáchorovité.
1173. Cyperus fuscus L. Šáchor tmavý.
Cyperus fuscus L. Šáchor hnědý.
Na mokré písčité a slanisté půdě, na obnažených březích tůní a rybníků. Velmi roztroušeně. S. Načeratice slanisko, Derflice slanisko vpravo před vsí, Hodonice slanisko, Hója
u Božic, obnažené dno rybníka. OBORNY: staré rameno Dyje u Nesachleb (?). VII–X.
Položky: 2400 A – Hodonice, rybník, 23. 08. 1951
2400 B – Derflice, slanisko na pravé straně vesnice, 26. 07. 1951
Pozn.: Na Znojemsku šáchor hnědý vyznívá z dolního Podyjí, kde je dosti hojný. V posledních
letech byl zjištěn např. v Dyjákovičkách (2004, A. Reiter) a na náplavech Dyje u Jaroslavic (2002
MZ, leg. A. Reiter a R. Dvořáková).
237
1174. Eriophorum angustifolium Honck. Suchopýr úzkolistý.
Na močálovitých lukách. Rozšířen. S. Olbramkostel, Vranovská Ves, Smoha, Šumná
– Šimperk, Lančov. IV–V.
Položka: 2401 – Olbramkostel, louka, 01. 10. 1950 (obr. 15)
Pozn.: Suchopýr úzkolistý býval v minulosti natolik hojný, že starší autoři ani nepovažovali za vhodné
uvádět jednotlivé lokality. Následkem meliorací mokřadů se hojnost tohoto druhu zejména v nižších
polohách dramaticky změnila; dnes je na celé jihozápadní Moravě velmi vzácný (cf. GRULICH 1997,
ŘEPKA, ČÁP 1995).
1175. Eleocharis palustris (L.) R. Br. I. subsp. eupalustris Beauv.
Bahnička mokřadní pravá.
Eleocharis palustris (L.) R. et Sch. Bahnička mokřadní.
Na mokrých lukách a slatinách. Hojná. S. Znojmo údolí Dyje, Kraví hora, Načeratice
slanisko, Tasovice jezírka na Kamenné hoře atd. V–X.
Položka: 2402 – Sedlešovice, Kraví hora, u myslivecké střílny, 02. 06. 1951
* Eleocharis palustris (L.) R. Br. IV. subsp. uniglumis (Link) Schult.
Bahnička mokřadní jednoplevá.
Eleocharis uniglumis (Link) Schult. Bahnička jednoplevá.
Na mokrých a slatinných lukách a slaniskách. DOSTÁL: v jižním Pomoraví, od Znojma.
OBORNY nemá pro Znojemsko. VI–VIII.
1176. Eleocharis ovata (Roth) R. Br. Bahnička vejčitá.
Na obnažených březích rybníků a řek. Řídce. S. Kraví hora, Tasovice, Božice – Hója, Únanov, Olbramkostel, Šimperk. OBORNY: rybník mezi Pavlicemi a Jevišovicemi. VI–X.
Položky: 2403 A – Šumná, Šimperk, 09. 08. 1950
2403 B – Olbramkostel, vypuštěný rybník, 27. 07. 1951
1177. Eleocharis acicularis (L.) R. et Schult. Bahnička jehlovitá.
Na březích vod, obnažených dnech, na bahnité a písčité půdě. Roztroušeně. S. Plenkovický rybník. OBORNY: Tasovice, Dyje, Hodonice, kol Jevišovic. VI–X.
Položka: 2404 – Plenkovice, rybník, 15. 07. 1951
1178. Isolepis setacea (L.) R. Br. Bezosetka štětinovitá.
V rákosí a na bažinách. Ojediněle. S. Kraví hora u Znojma. HIMMELBAUR: Trausnický
mlýn u Znojma. Pravděpodobně při regulaci okolí mlýna vymizel. OBORNY neuvádí
u Znojma. VI–X.
Položka: 2405 – Sedlešovice, Kraví hora, 28. 09. 1951
Obr. 15. Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) – část herbářové položky MZ č. 2401.
Fig. 15. Eriophorum angustifolium – part of herbarium item MZ 2401.
238
239
240
1179. Schoenoplectus lacustris (L.) Palla. Skřípinec jezerní.
V mělkých stojatých nebo mírně tekoucích vodách. Rozšířen. S. Trausnice, Dyje za
Býčí skálou, Tasovice (Kamenná hora), Stošíkovice, Plenkovický rybník, rybníky
u Bojanovické pily. VI–X.
Položky: 2406 A – Bojanovice, Bojanovický les, 28. 06. 1951
2406 B – Tasovice, Kamenná hora, 18. 06. 1951
1180. Schoenoplectus tabernaemontanii (Gmel.) Palla.
Skřípinec Tabernaemontanův.
Schoenoplectus tabernaemontani (C. G. Gmelin) Palla. Skřípinec Tabernaemontanův.
Na slatinách. Vzácně. P. Slup – Jaroslavice na Daníži, Stošíkovice. OBORNY nemá pro
Znojemsko, HIMMELBAUR: Čejkovice. VI–VII.
Položka: 2407 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, slatina, 25. 08. 1951
Pozn.: Vzácný subhalofilní druh, v poslední době ověřený na Znojemsku u Hrabětic, Hevlínského
jezera a Vrboveckého rybníka (vše 2004 MZ, leg. A. Reiter).
1181. Bolboschoenus maritimus (L.) Palla. Kamyšník mořský.
Bolboschoenus maritimus (L.) Palla. Kamyšník přímořský.
Na obnažených dnech rybníků, v mělkých vodách, v příkopech a močálech. Roztroušeně. S. Derflice, Strachotice, Slup – Jaroslavice, Stošíkovice, jinde na slaniskách,
stará Dyje u Starého Šaldorfa. OBORNY: Hrušovany a na Dyji od Znojma dolů.
VI–IX.
Položky: 2408 A – Derflice, slatina, 19. 09. 1951 – Bolboschoenus koshewnikovii, rev. M. Ducháček
2408 B – Strachotice, slatina u Strachotic, pod silnicí k Derflicím, 18. 07. 1951– Bol
boschoenus cf. koshewnikovii, rev. M. Ducháček
2408 C – Slup – Jaroslavice, slatina na Daníži, 15. 06. 1951– Bolboschoenus cf.
koshewnikovii, rev. M. Ducháček
Pozn.: Určování kamyšníků ve střední Evropě bylo spojeno s nevyjasněným taxonomickým
konceptem celé skupiny. Současné práce se přiklánějí k odlišování čtyř až pěti druhů, které lze
spolehlivě rozlišit jen podle vyzrálých plodů (HROUDOVÁ in KUBÁT et al. 2002); Drlíkem dokladovaný
B. koshewnikovii je typický pro zasolená jihomoravská stanoviště.
1182. Holoschoenus vulgaris Link. Kamýšek obecný.
Scirpoides holoschoenus (L.) Soják. Kamýšek obecný.
Na slaniskách. Velmi vzácný. P. Slanisko Načeratice – Dyje. OBORNY: les Hója u Božic
a Hrušovan. VI–VII.
Položka: 2409 – Načeratice, Slanisko Načeratice – Dyje, 31. 07. 1953
Pozn.: Kamýšek je na Znojemsku velmi vzácný. Lokalita u Načeratic zřejmě zanikla, dnes je znám
např. od Hevlína (1990, V. Grulich).
Obr. 16. Skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus) – část herbářové položky MZ č. 2410.
Fig. 16. Blysmus compressus – part of herbarium item MZ 2410.
241
1183. Blysmus compressus (L.) Panz. Skřípinka smáčknutá.
Na močálových loukách a slaniskách. Vzácná. S. Hodonice pod pískovnou. OBORNY:
okolo Znojma. VI–VII.
Položka: 2410 – Hodonice, pod pískovnou, 11. 06. 1951 (obr. 16)
Pozn.: Skřípinka dnes patří mezi silně ohrožené druhy (HOLUB, PROCHÁZKA 2000); ze Znojemska
dnes není známa jediná lokalita.
1184. Scirpus silvaticus L. Skřípina lesní.
Scirpus sylvaticus L. Skřípina lesní.
Na březích klidných vod, v příkopech, na slatinách a vlhkých lukách. Hojná. S. Znojmo, Gránice, Kraví hora, Popický žleb, ves Dyje, Borotice, Hluboké Mašůvky, Plaveč,
Plenkovice, Rudlice, Bojanovice, Olbramkostel, Pavlice, Milíčovice, Lesná – Onšov,
Zálesí, Lančov, Starý Petřín – Podhradí. V–VII.
Položka: 2411 – Znojmo, Gránice u Citonic, 01. 06. 1951
1185. Scirpus radicans Schkuhr. Skřípina kořeňující.
Na březích větších řek. Ojediněle. S. Splav u Trausnického mlýna. OBORNY: údolí Dyje
od Trausnického mlýna ke Znojmu na několika místech (?). V–VII.
Položka: 2412 – Popice, Trausnice, splav, sine dato
Pozn.: Na lokalitě u Trausnického mlýna byla skřípina kořenující dokladována v dlouhé časové
řadě. Stanoviště zaniklo při napuštění Znojemské přehrady (GRULICH 1997), další lokality na Znojemsku nejsou známy.
1186. Carex davalliana Sm. Ostřice Davallova.
Na mokrých slatinných loukách. Roztroušeně. S. Citonice, Lukov – Bezkov, Olbramkostel, Šumná – Šimperk. OBORNY: výšiny Podmolí – Lukov, louky u Hnánic. IV–V.
Položka: 2413 – Lukov, Lukov – Bezkov, louka, 26. 04. 1951
Pozn.: Z řady kdysi existujících lokalit tohoto silně ohroženého druhu (HOLUB, PROCHÁZKA 2000), který
indikuje zachovalé nízkoprodukční porosty na vlhkomilných lučních biotopech, dnes existuje na
celé Moravě nanejvýš 10 lokalit (ŘEPKA 1995). Na Znojemsku je známo jen několik rostlin na louce
mezi Horním Břečkovem a Čížovem v NP Podyjí (cf. GRULICH 1997), snad také ještě existuje lokalita
u Uherčic. Drlíkem uváděné lokality zanikly vesměs po odvodnění a rozorání vlhkých luk.
1187. Carex muricata L. I. subsp. contigua (Hoppe) Morav.
Ostřice měkkoostenná sblížená.
Carex contigua Hoppe. Ostřice klasnatá.
Na okrajích lesů, na pasekách a v křovinách. Rozšířena. S. Popický žleb, Hodonice,
Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Bojanovické lesy, Jevišovice, Olbramkostel,
Pavlice. V–VI.
Položka: 2415 B – Popice, Popický žleb, 25. 04. 1953 – Carex muricata, rev. R. Řepka
2415 A – Bojanovice, Bojanovický les, 23.05. 1951, rev. R. Řepka
Pozn.: Okruh ostřice měkkoostenné patří v celém rodu Carex k nejobtížnějším a názory na jeho
taxonomické hodnocení se stále vyvíjejí (cf. ŘEPKA 2003). Na Znojemsku se vyskytují tři až čtyři
druhy (ŘEPKA, ČÁP 1995).
242
Carex muricata L. II. subsp. pairaei (F. Schultz sp.) Čelak.
Ostřice měkkoostenná Pairaova.
Carex muricata L. Ostřice měkkoostenná.
V lesích a křovinách, na humósnějších místech. Dosti hojná. S. Hradiště, Trausnice, Tasovice, Výrovice, Dolina u Plavče, Bojanovické lesy, Švýcarské údolí, Zálesí. V–VI.
Položky: /2415 B – Popice, Popický žleb, 25. 04. 1953 – ut Carex muricata subsp. contigua, rev.
R. Řepka/
2416 – Tasovice, Kamenný vrch, 16. 05. 1951
/2417 – Hradiště, les nad Býčí skálou k Mašovicím, 19. 05. 1951 – ut Carex muricata
subsp. divulsa, rev. R. Řepka/
/2425 A – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – ut Carex elongata, rev. R. Řepka/
Carex muricata L. III. subsp. divulsa (Good.) Wahlb.
Ostřice měkkoostenná přetrhovaná.
Carex divulsa Stokes. Ostřice přetrhovaná.
V lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Hradiště, Purkrábka, Dolina a Bažantnice u Plavče, Mašovice, Zálesí, Bítov. V–VI.
Položka: 2417 – Hradiště, les nad Býčí skálou k Mašovicím, 19. 05. 1951 – Carex muricata, rev.
R. Řepka
Pozn.: Jak ukázala nedávná floristická studie, která se zabývala mimo jiné i okruhem Carex muricata agg. (ŘEPKA, ČÁP 1995), Carex divulsa se v okolí Znojma nevyskytuje.
1188. Carex vulpina L. Ostřice liščí.
Na bažinatých lukách, v příkopech a na březích vod. Hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf,
Popice, Načeratice – Derflice, Hodonice, Stošíkovice, Hluboké Mašůvky, Bojanovické
lesy, Olbramkostel, Vranovská Ves, Šumná – Šimperk, Milíčovice, Horní Břečkov,
Lesná, Podhradí, Pavlice. V–VI (–VIII).
Položka: 2418 – Hodonice, louky, 16. 05. 1951 – Carex otrubae + C. disticha, rev. V. Grulich
Pozn: Z okruhu ostřice liščí se na Znojemsku vyskytuje nejen C. vulpina, ale i v Drlíkově době
nerozlišovaná C. otrubae (viz herbářová položka). Nedoložené Drlíkovy lokality v podstatě dnes
nelze interpretovat.
1189. Carex praecox Schreb. I. subsp. eupraecox Morav. Ostřice raná pravá.
Carex praecox Schreber. Ostřice časná.
Na suchých světlých místech. Hojná. PS. Trausnice, Suchý kopec u Popic, Stošíkovice,
Výrovice, Mikulovice, Bítov. OBORNY: Jevišovice. IV–V.
Položka: 2419 – Lančov, 29. 04. 1951
/2420 – Suchohrdly, Purkrábka mezi Suchohrdly a Kuchařovicemi, 29. 04. 1953 – ut Carex
praecox, supsp. curvata, rev. R. Řepka/
Pozn.: Okruh ostřice časné je pro floristy dosti obtížný. Na Znojemsku byl sice prokázán výskyt
všech tří u nás rostoucích taxonů (ŘEPKA, ČÁP 1996, GRULICH 1997), avšak determinační záměny
jasně poukazují na rizika spojená s přebíráním nedoložených údajů.
243
Carex praecox Schreb. III. subsp. curvata (Knaf) Kuek. Ostřice raná křivoklasá.
Carex curvata Knaf. Ostřice křivoklasá.
V lesních světlinách a na písčitých lukách. Řídká. PS. Andělský mlýn u Mašovic, Purkrábka u Kuchařovic. OBORNY: údolí Dyje u Znojma. IV–V.
Položka: 2420 – Suchohrdly, Purkrábka mezi Suchohrdly a Kuchařovicemi, 29. 04. 1953 – Carex
praecox, rev. R. Řepka
1190. Carex brizoides L. Ostřice třeslicovitá.
Na vlhkých místech, v lesích, na březích potoků. Roztroušeně. S. Hradiště – Trausnice,
Gránice, Kraví hora, ves Dyje, Lapikus, Zápověď u Bojanovic, Vranovská Ves, Šumná,
Švýcarské údolí. V–VI.
Položka: 2421 – Popice, Trausnice, 14. 05. 1951
1191. Carex disticha Huds. Ostřice dvouřadá.
Na slatinných lukách. Roztroušeně. SP. Slanisko Načeratice – Dyje, Stošíkovice (!).
OBORNY: Popický žleb (?), Hnánice, Podmolí, Lukov, Bezkov. V–VI.
Položky: /2418 – Hodonice, louky, 16. 05. 1951 – ut Carex vulpina; Carex otrubae + C. disticha,
rev. V. Grulich/
2422 – slanisko Načeratice – Dyje, 18. 05. 1952
1192. Carex canescens L. Ostřice šedavá.
Na slatinných lukách, lesních bažinách. Vzácně. S. Bažinka v lese mezi Pavlicemi
a hájkem u Vranovské Vsi, Olbramkostel – Šimperk – Hostěrádky. OBORNY a HIMMELBAUR uvádějí východní případně dolní Podyjí. V–VIII.
Položka: 2423 – Pavlice, hájenka, lesní bažinka, 11. 06. 1953
1193. Carex stellulata Good. Ostřice hvězdičkovitá.
Carex echinata Murray. Ostřice ježatá.
Na bažinatých lukách a pramenitých místech. Velmi roztroušeně. S. Lukov pramenité
louky. OBORNY: roztroušeně kol Znojma (?), Popic, Dyje (?) a jinde. V–VI.
Položka: 2424 – Lukov, pramenité louky, 12. 06. 1951
1194. Carex elongata L. Ostřice prodloužená.
Na březích potoků a rybníků. Vzácná. S. Kraví hora, Bojanovická pila mezi 1. a 2.
rybníkem. OBORNY: Lesná, bažina u letohrádku. V.
Položky: 2425 A – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – Carex muricata, rev. R. Řepka
2425 B – Bojanovice, údolí mezi 1. a 2. rybníkem, 22. 05. 1953
Pozn: Ostřice prodloužená patří na Znojemsku k dosti vzácným druhům (GRULICH 1997); Drlíkův
údaj z Kraví hory neodpovídá jeho ekologickým nárokům a není tedy divu, že je postaven na
determinační záměně.
244
1195. Carex remota L. Ostřice oddálená.
Na vlhkých pramenitých místech, podle potoků a ve stinných lesích. Dosti hojná. S.
Hradiště (Vlčí důl), Popický žleb, Horní Dunajovice – Mikulovice, Dolina u Plavče
(!), Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice, Lukov – Čížov, Zálesí, Bítov. OBORNY: Dyjské
žleby, od Bítova do Znojma. V–VI.
Položka: 2433 – Lukov, Lukov – Čížov, louky, 12. 06. 1951
1196. Carex leporina L. Ostřice zaječí.
Carex ovalis Good. Ostřice zaječí.
Na pasekách a lesních cestách. Dosti hojná. S. Kraví hora, Hradišťský les, Dolina u Plavče,
Horní Dunajovice, Bojanovické lesy, Olbramkostel, Horní Břečkov, Lesná. V–VI.
Položka: 2434 – Hradiště, Hradišťský les, sine dato
1197. Carex cyperoides L. Ostřice šáchorovitá.
Carex bohemica Schreber. Ostřice šáchorovitá.
Na dnech vypuštěných rybníků. Řídká. S. Olbramkostel rybník u hájenky, Bojanovická
pila 2. rybník. OBORNY: rybník mezi Grešlovým Mýtem a Jevišovicemi. VI–IX.
Položka: 2435 – Olbramkostel, rybník u hájenky, 30. 06. 1951
Pozn: Pozoruhodná ostřice rostoucí na periodicky obnažovaných místech, nacházená nyní nejčastěji na dnech vypuštěných rybníků. Na takových lokalitách se objevuje často v dlouholetých
intervalech; na rybnících kolem Olbramkostela byla dokladována opět v 90. letech 20. století
(1990 BRNU, leg. Wocílková). Další lokality na Znojemsku byly zjištěny u Bojanovic (1992
MZ, leg. A. Jordánová), Kravska (Horáková 2003 in litt.), v NP Podyjí v údolí Klaperova potoka (GRULICH 1997, MZ 2004 leg. A. Reiter) a na břehu Vranovské přehrady na Farářce (1976,
J. Dvořák kart.).
1198. Carex vulgaris Fr. Ostřice obyčejná.
Carex nigra (L.) Reichardt. Ostřice obecná.
Na bažinatých lukách a na březích vod. Rozšířená. S. Kraví hora, Bojanovice, Olbramkostel, Pavlice. V.
Položky: 2426 – Bojanovice, rybník, 23. 05. 1951 – Carex cespitosa, rev. V. Grulich
/2430 B – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – ut Carex glauca subsp. diversicolor,
rev. V. Grulich/
1199. Carex gracilis Curt. Ostřice štíhlá.
Carex acuta L. Ostřice štíhlá.
Na bažinatých lukách, v močálech, příkopech a na březích vod. Hojná. S. Trausnice,
Býčí skála, Dobšice, Popice, Načeratice – Derflice, Plaveč, údolí Jevišovky u Rudlic, Citonice, Šumná, Švýcarské údolí, Lesná – Onšov, Zálesí, Lančov, Podhradí.
IV–V.
Položka: 2427 – Popice, Trausnice, u Dyje, 30. 04. 1951 – Carex buekii, rev. V. Grulich
245
1200*. Carex buekii Wimm. Ostřice Buekova.
Na údolních loukách a v křovinách na březích řek. DOSTÁL: u Dyje nad Znojmem.
OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí Carex buekii na Znojemsku. PODPĚRA: při řece Dyji
u Hrádku 1914. IV–V.
Položka: /2427 – Popice, Trausnice, u Dyje, 30. 04. 1951 – ut Carex gracilis, rev. V. Grulich/
Pozn.: Statná ostřice Buekova byla zřejmě staršími autory přehlížena. V úsecích bystře tekoucí
Dyje nad Znojmem je dnes velmi typickým druhem břehových porostů, nevyskytuje se však na
březích v oblasti vzdutí Znojemské ani Vranovské přehrady (GRULICH 1997).
1201. Carex cespitosa L. Ostřice trsnatá.
Na mokrých lukách a při vodních tocích. Roztroušeně. S. Údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Vranovská Ves, Šimperk, Bezkov – Lukov. OBORNY: louky mezi
Citonicemi a Bezkovem. V–VI.
Položky: /2426 – Bojanovice, rybník, 23. 05. 1951 – ut Carex vulgaris, rev. V. Grulich/
/2428 C – Jevišovice, Střelice, potůček od Slatinské silnice k lesu, 13. 05. 1954 – ut
Carex buxbaumii subsp. hartmanii, rev. V. Grulich/
/2430 C – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – ut Carex glauca subsp. diversicolor,
rev. V. Grulich/
2436 – Bezkov, louky nad Bezkovem směrem k Lukovu, 26. 04. 1951 – Carex cespitosa
+ C. cespitosa × C. nigra, rev. R. Řepka
Pozn.: Ačkoli záměny ostřice trsnaté jsou v herbářích velmi časté (a Drlíkovy doklady nejsou
v tomto směru výjimkou), výčet lokalit je v podstatě pravděpodobný. Tento druh je, resp. býval
typickým průvodcem vlhkých luk vyšších částí Znojemska a až dosud přežívá na řadě lokalit
(GRULICH 1990b).
1202. Carex buxbaumii Wahlb. I. subsp. hartmanii (A. Caj.) Dom.
Ostřice Buxbaumova Hartmanova.
Carex hartmanii Cajander. Ostřice Hartmanova.
Na bažinatých lukách. S. Bojanovická pila. OBORNY: les Bradava [Braitava] u Vranova,
Hnánice. V–VI.
Položky: 2428 A – Bojanovice, údolí potoka k Bojanovické pile, 27. 04. 1953
2428 B – Jevišovice, Střelice, potůček od Slatinské silnice, 13. 05. 1954
2428 C – Jevišovice, Střelice, potůček od Slatinské silnice k lesu, 13. 05. 1954 – Carex
cespitosa, rev. V. Grulich
1203. Carex pallescens L. Ostřice bledá.
V lesích a na pasekách, na pastvinách a ve vřesovištích. Hojná. S. Hradišťský les, Kraví
hora, Trausnice – Čertův mlýn, Býčí skála, Popický žleb, Suchohrdly, Dolina u Plavče,
Lapikus, Bojanovická pila, Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice. OBORNY: Vranov, Lukov
a jinde. V–VI.
Položky: 2437 – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 28. 05. 1951
/2447 – Bojanovice, luka, 23. 05. 1951 – ut Carex flava subsp. euflava, rev. V. Grulich/
246
1204. Carex tomentosa L. Ostřice plstnatá.
Na stepních lukách a stráních, v lesních světlinách. Vzácně. PS. Kraví hora-akátový
lesík k Sedlešovicím, příkop u silnice Načeratice – Vrbovec, Výrovice lesík nedaleko
rozcestí silnic. DOSTÁL: jižní a střední Morava až po Znojmo. OBORNY: zdá se, že v západní části Moravy schází. HIMMELBAUR nemá. IV–V.
Položky: 2438 – Sedlešovice, Kraví hora, za akátovým lesem k Sedlešovicím, 25. 05. 1951
/2431 B – Oblekovice, Znojmo – Načeratice, 28.05. 1953 – ut Carex umbrosa, rev.
V. Grulich/
Pozn.: Drlíkův doklad ostřice plstnaté je významným příspěvkem k znalosti rozšíření tohoto druhu
na jihozápadní Moravě, ani další nedoložené údaje se nezdají být nepravděpodobné. Na rozdíl od
východních částí Moravy je zde velmi vzácná.
1205. Carex montana L. Ostřice horská.
Ve světlých lesích a křovinách. Hojná. S. Kraví hora, Trausnice, Býčí skála, Purkrábka,
Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky, Koráb, Bojanovické lesy, Kravsko. OBORNY: Čížov,
Smoha, Jevišovice, Vranov, Lukov, Popice, Tvořihráz. IV–V.
Položky: /2429 B – Olbramkostel, lesík, 08. 04. 1951 – ut Carex supina, rev. V. Grulich/
2439 – Suchohrdly, Purkrábka, les, 21. 04. 1951
1206. Carex supina Wahlb. Ostřice drobná.
Na suchých písčitých i travnatých místech. Dosti hojná. P. Údolí Dyje, Býčí skála, údolí
Jevišovky u Zápovědi, Olbramkostel, Šumná – Šimperk, Švýcarské údolí. IV–V.
Položky: 2429 A – Olbramkostel, lesík, 08. 04. 1951
2429 B – Olbramkostel, lesík, 08. 04. 1951 – Carex montana, rev. V. Grulich
Pozn.: Carex supina je průvodcem velmi xerotermních typů vegetace a podle dnešních znalostí
má poslední, dosti izolované naleziště v NP Podyjí na skalách proti Hardeggu (GRULICH 1997).
Drlíkovy údaje jsou, jak naznačuje původně směsná položka, nevěrohodné.
1207. Carex verna (Chaix) Vill. Ostřice jarní.
Carex caryophyllea Latourr. Ostřice jarní.
Na suchých stráních a lesních světlinách. Hojná. SP. Trausnice, Býčí skála, Purkrábka,
Plaveč – Hluboké Mašůvky – Kravsko, údolí Bojanovické pily, Smoha, Zálesí, Bítov.
III–IV.
Položka: 2440 – louky kolem Smohy, 21. 04. 1951
1208. Carex glauca Scop. I. subsp. diversicolor (Cr.) Morav. Ostřice sivá pravá.
Carex flacca Schreber. Ostřice chabá.
Na vlhkých lukách a v lesních světlinách. Dosti rozšířena. S. Trausnice, Dobšice, Načeratice – Vrbovec, OBORNY: údolí Dyje od Znojma, údolí Jevišovky, Podmolí, Vranov,
Bítov a jinde. V–VII.
Položky: 2430 A – Popice, Trausnice, 27. 04. 1951
2430 B – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – Carex nigra, rev. V. Grulich
2430 C – Popice, Znojmo – Trausnice, 27. 04. 1951 – Carex cespitosa, rev. V. Grulich
2430 D – Znojmo, slatinka v Lesce, proti cihelně, 15. 05. 1953
Pozn.: Carex flacca patří na jihozápadní Moravě k vzácným druhům a na Znojemsku má jen
nemnoho lokalit (GRULICH 1997). Drlíkovy determinační záměny naznačují rovněž nedůvěru v nedoložené lokality.
247
1209. Carex umbrosa Host. Ostřice stinná.
Na vlhkých lesních lukách a mýtinách, v křovinách a luzích. Roztroušeně. S. Popice,
Načeratice – Derflice, Purkrábka, Rudlice. OBORNY: Gránice a údolí Dyje od Znojma,
u Jevišovic, Vranov – Hardek. IV–VI.
Položky: 2431 A – Rudlice, les nad mlýnem, 07. 05. 1951 – Carex michelii, rev. V. Grulich
2431 B – Oblekovice, Znojmo – Načeratice, 28. 05. 1953 – Carex tomentosa, rev.
V. Grulich
Pozn.: Ostřice stinná je na Znojemsku velmi vzácná (ŘEPKA 1995, GRULICH 1997). Drlíkovy nedoložené údaje jsou vzhledem k determinačním záměnám dokladových položek velmi nejisté.
1210. Carex humilis Leyss. Ostřice nízká.
Na stepních pahorcích a skalách. Dosti hojná. PS. Gránice, Konice. OBORNY: Mašovice,
Popice, Devět mlýnů, ves Dyje a odtud na všech pahorcích. III–IV.
Položka: 2441 – Znojmo, Gránice pod školou, 27. 03. 1951
1211*. Carex pediformis C. A. M. I. subsp. eupediformis Podp.
Ostřice tlapkatá pravá.
Carex pediformis subsp. rhizodes (Blytt) Lindb. fil. Ostřice tlapkatá oddenkatá.
V listnatých stinných lesích a zarostlých roklích. DOSTÁL: v hlubokých říčních údolích
od Bítova a Vranova... OBORNY a HIMMELBAUR nemají druh. IV–VI.
Pozn.: Carex pediformis byla v okolí Znojma objevena teprve v období první republiky (SUZA, ŠMARDA
1932) na Ledových slujích, dnes je zde známo několik dalších lokalit (GRULICH 1997).
1212. Carex digitata L. Ostřice prstnatá.
Ve stinných humósních lesích. Obecná. S. Hradiště, Trausnice – Čertův mlýn, Purkrábka,
Dolina u Plavče, Bojanovické lesy, Zápověď, Hostěrádky, Švýcarské údolí. IV–V.
Položka: 2442 – Suchohrdly, Purkrábka, les, 21. 04. 1951
1213. Carex panicea L. Ostřice prosová.
Na bažinatých lukách. Rozšířena. S. Znojmo, Kraví hora, Derflice, Hodonice, Vrbovec, Kuchařovice, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Vranovská Ves, Švýcarské údolí,
Lančov. IV–V.
Položka: 2432 – Znojmo, pod hradem, před Rabštejnem, 14. 05. 1951 – Carex hirta, rev. V. Grulich
1214. Carex silvatica Huds. Ostřice lesní.
Carex sylvatica Huds. Ostřice lesní.
Ve vlhčích, zvláště listnatých lesích. Roztroušeně. S. Trausnice – Hradiště, Hradiště
(Vlčí důl), Bojanovická pila rybníky, Mašovice – Andělský mlýn. OBORNY: Jevišovice,
Lukov, potok Hajka. IV–V.
Položka: 2443 – Hradiště, lesní cesta z Trausnic na Hradiště, 08. 05. 1951
248
1215. Carex michelii Host. Ostřice Micheliova.
Ve světlých hájích a křovinách. Hojná. P. Býčí skála, Purkrábka, Hluboké Mašůvky,
Výrovice, Zápověď u Jevišovic. OBORNY: Vranov, Bítov, Těšetice, Plaveč atd. IV–V.
Položky: /2431 A – Rudlice, les nad mlýnem, 07. 05. 1951 – ut Carex umbrosa, rev. V. Grulich/
2444 – Popice, Býčí skála, 14. 04. 1951
1216. Carex pilosa Scop. Ostřice chlupatá.
Ve stinných listnatých lesích. Roztroušená. S. Gránice, Kraví hora, Popický žleb, ves
Dyje, Bažantnice u Plavče, Smoha (!), Švýcarské údolí. OBORNY: Mločí údolí, údolí
Hajky. IV–V.
Položky: 2445 A – Znojmo, Gránice – lesík, u sutin strážního domu, 28. 03. 1951
2445 B – Popice, Popický žleb, 24. 05. 1953
1217. Carex distans L. Ostřice oddálená.
V příkopech a na mokrých slaných půdách. Dosti hojná. S. Znojmo – Starý Šaldorf,
Načeratice – Dyje, Dyje – Tasovice, Dobšice, Hodonice. OBORNY: Hrušovany. V–VI.
Položka: 2446 – Tasovice, Dyje – Tasovice, mokré údolí mezi stráněmi, 25. 05. 1951
1218. Carex flava L. I. subsp. euflava A. Gr. Ostřice rusá pravá.
Carex flava L. Ostřice rusá.
Na mokrých a slatinných lukách. Řídká. S. Bojanovice. OBORNY: Vranov, Jevišovice,
Čížov, Popický žleb (?), Hrušovany. V–VI.
Položka: 2447 – Bojanovice, luka, 23. 05. 1951 – Carex pallescens, rev. V. Grulich
Pozn.: Okruh ostřice rusé náleží ke komplikovaným skupinám (HAVLÍČKOVÁ 1982–1983); oproti
minulosti jsou tyto taxony na Znojemsku nyní velmi vzácné.
* Carex flava L. II. subsp. lepidocarpa (Tausch) Lange. Ostřice rusá šupinoplodá.
Carex lepidocarpa Tausch. Ostřice šupinoplodá.
Na mokrých a slatinných loukách. Vzácná. S. DOSTÁL: okolí Znojma. OBORNY: Popický
žleb. V–VI.
Carex flava L. III. subsp. oederi (Retz) Syme. Ostřice rusá Oederova.
Carex viridula Michx. Ostřice pozdní.
Na bažinatých lukách, březích rybníků. Vzácná. S. Olbramkostel bažina před Šimperkem, Lukov – Čížov louky. OBORNY nemá. HIMMELBAUR: ojediněle: Devět mlýnů,
Popický žleb. V–VI.
Položka: 2448 – Lukov, louky mezi Lukovem a Čížovem, 12. 06. 1951
1219. Carex secalina Wahlb. Ostřice žitná.
Na slanistých lukách. Vzácná. S. Slaniska v Derflicích a ve Vrbovci. OBORNY ani HIMMELBAUR nemají pro Znojemsko. V–VI.
249
Položka: 2450 – Derflice, slanisko u Derflic nedaleko silnice ke Strachoticím, 23. 05. 1952
Pozn.: Cenný údaj o výskytu subhalofilní ostřice; ve střední a východní části Znojemska bylo v poslední době potvrzeno několik lokalit, např. u Vrboveckého rybníka (2003, 2004 MZ, leg. A. Reiter),
u Pravic (1986 MMI, leg. V. Grulich), Hevlínského jezera (2004 MZ, leg. A. Reiter) a u Travního
Dvora (1985, V. Grulich).
1220*. Carex pseudocyperus L. Ostřice nedošáchor.
V močálech, příkopech, na březích rybníků a tůní. Vzácně. OBORNY: Hrušovany a Jevišovka. V–VI.
1221. Carex vesicaria L. Ostřice puchýřkatá.
Na bažinách, březích vod a v příkopech. Dosti hojná. S. Horní Dunajovice, Zápověď,
Bojanovická pila – rybníky, Olbramkostel, Šimperk, Zálesí. IV–V.
Položky: 2451 A – Zálesí, rybník, 21. 05. 1953
2451 B – Olbramkostel, 1952
1222. Carex acutiformis Ehrh. Ostřice ostrá.
Na bažinatých lukách a březích vod. Téměř obecná. S. Znojmo (Městský lesík), Starý
Šaldorf, Popický žleb, Načeratice – Derflice, Hodonice, údolí Plenkovického potoka,
Bojanovice, Olbramkostel (Čekal), Pavlice, Milíčovice. IV–V.
Položka: 2452 – Derflice, lom, 02. 05. 1951
1223. Carex riparia Curt. Ostřice pobřežní.
Na březích vod a v močálech. Řídce. SP. Trausnice, Derflice louka u lomu, Hodonice,
Bojanovická pila – rybníky, Zápověď u tůňky, Šumná – Šimperk. OBORNY: kol Znojma
jen ojediněle. HIMMELBAUR: podyjské nížiny u Hrušovan a Jevišovky. V.
Položka: 2453 – Hodonice, louky, 16. 05. 1951
1224. Carex hirta L. Ostřice srstnatá.
V příkopech, u cest, na pastvinách, loukách, na březích rybníků, v lesích. Obecný.
S. Znojmo, Kraví hora, Trausnice, Popický žleb, Dobšice, Hodonice, Koráb, Horní
Dunajovice, Plenkovice – Hluboké Mašůvky, Dolina u Plavče, Rudlice, Bojanovice,
Jevišovice, Olbramkostel, Pavlice, Šumná – Onšov, Lančov. IV–VI.
Položky: /2432 – Znojmo, pod hradem, před Rabštejnem, 14. 05. 1951 – ut Carex panicea, rev.
V. Grulich/
2455 A – Sedlešovice, Kraví hora, 02. 06. 1951
2455 B – Lančov, 11. 07. 1950
Carex paniculata L. Ostřice latnatá.
Položka: 2414 – Lechovice, lužní háj jižně od zámku, 22. 05. 1954
250
Carex hordeistichos Vill. Ostřice ječmenovitá.
Položka: 2449 – Oleksovice, 15. 06. 1954
Pozn.: Jihozápadní Moravou probíhá severozápadní hranice rozšíření tohoto druhu. Kromě Drlíkova
nálezu existuje lokalita v Havraníkách (poprvé 1992 ROZ, leg. J. Rydlo), další rostlina byla zjištěna
u Šatova (1994 BRNU, leg. V. Grulich).
Carex melanostachya Willd. Ostřice černoklasá.
Položka: 2454 – Derflice, 11. 06. 1954
Čeleď 145. Poaceae. Lipnicovité.
N 1225*. Oryza sativa L. Rýže setá.
Původem z Asie, pěstuje se odedávna i na Znojemsku (Dyje, Hodonice, Oleksovice).
VII–IX.
1226*. Leersia oryzoides (L.) Sw. Tajnička rýžovitá.
Na březích stojatých a mírně tekoucích vod. Velmi roztroušeně. S. OBORNY: podle Jevišovky, od Jevišovic až k ústí, na Dyji od Bítova až k ústí. VIII–X.
1227. Stipa capillata L. Kavyl vláskovitý.
Na stepních stráních, pahorcích a mezích. Hojný. P. Znojmo, Hradiště, Kraví hora,
Konice, Popice, Sedlešovice, Oblekovice, Dobšice, Tasovice, Hodonice, Krhovice,
Suchohrdly, Plaveč (Březovec), Koráb. OBORNY: Jevišovice, Lukov, Vranov. V–VII.
Položka: 2479 – Hradiště, meze, 06. 08. 1950
1228. Stipa joannis Čelak. Kavyl Ivanův.
Stipa pennata L. Kavyl Ivanův.
Na stepních stráních a skalách. Roztroušeně. Hradiště, Konice. OBORNY: údolí Dyje,
Leska (?), Popice (?), Lukov, Čížov. IV–VI.
Položka: 2480 – Hradiště, meze, 17. 08. 1950 – Stipa tirsa, rev. J. Danihelka
Pozn.: Zatímco kavyl Ivanův je na xerotermních lokalitách na Znojemsku druhem dosti rozšířeným
(cf. GRULICH 1997), herbářový doklad se vztahuje k velmi vzácnému kavylu tenkolistému (Stipa tirsa).
Tento druh nebyl z nejbližšího okolí Znojma dosud zaznamenán, je otázkou, zda v tomto případě
nedošlo k dodatečné záměně při manipulaci s herbářovým materiálem. Drlíkovy rukopisné údaje
jinak vesměs odpovídají současným znalostem.
1229*. Stipa pulcherrima C. Koch. I. subsp. grafiana (Stev.) Jsk.
Kavyl sličný Graffův.
Stipa pulcherrima C. Koch. Kavyl sličný.
Na skalách a stepních pahorcích. P. PODPĚRA: Býčí skála a Viničná u Čížova (OBORNY). V.
251
1230*. Stipa dasyphylla Čerňajev. Kavyl chlupatý.
Stipa dasyphylla (Lindem.) Trautv. Kavyl chlupatý.
Na výslunných a vyprahlých skalách. Vzácný. P. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: nezná.
V–VI.
Pozn.: Výskyt kavylu chlupatého v okolí Znojma nebyl dlouhou dobu znám, první spolehlivý záznam
pochází teprve ze 70. let 20. století (RYCHNOVSKÁ 1975). V současnosti je ve střední části dyjského
údolí v NP Podyjí znám ze čtyř lokalit, z toho tři leží na moravské straně (GRULICH 1997).
1231. Brachypodium pinnatum (L.) Beauv. Válečka prápořitá.
Na stepních lukách, výslunných stráních a okrajích cest. Roztroušená. SP. Hradiště,
Sedlešovice, Popice, Plaveč – Lapikus, Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Starý Petřín
– Podhradí. OBORNY: Jevišovice, Vranov, Dyje atd. VI–IX.
Položka: 2481 – Hradiště, meze, 25. 06. 1951
1232. Brachypodium silvaticum (Huds.) P. Beauv. Válečka lesní.
Brachypodium sylvaticum (Huds.) P. B. Válečka lesní.
Ve stinných lesích a křovinách. Dosti hojná. P. Hradišťský les, Koráb, Plaveč, Lapikus,
údolí Bojanovického potoka, Olbramkostel, Zálesí. OBORNY: Jevišovice, Vranov dosti
hojně. VII–IX.
Položky: 2482 – Olbramkostel, les k Šimperku, 06. 07. 1952
/2524 – Hradiště, 22. 08. 1950 – ut Agropyrum caninum, rev. V. Grulich/
Festuca
Pozn.: Determinace kostřav je pro floristy dosti obtížná, o čemž svědčí i výsledky revize Drlíkových
sběrů. Podobně jako v jiných obtížných skupinách ani u tohoto rodu nelze nekriticky přebírat nedoložené údaje. Záměny širokolistých kostřav se sveřepy mají závažnější dopad než záměny mezi
kostřavami samotnými a vznášejí pochybnosti i nad autorovým určováním druhů tohoto rodu.
1233. Festuca silvatica (Poll.) Vill. Kostřava lesní.
Festuca altissima All. Kostřava lesní.
V listnatých, řidčeji v jehličnatých lesích. Řídká. S. Bojanovická pila, Lančov. OBORNY:
Vranov – Hardek, Nový Hrádek. HIMMELBAUR: kolem Znojma. VI–VII.
Položka: 2483 – Bojanovice, les u pily, 03. 08. 1951, rev. P. Šmarda
Pozn.: Kostřava lesní představuje na Znojemsku podhorský prvek, vázaný převážně na bukové
lesy. Drlíkovy údaje jsou věrohodné, doložený výskyt od Bojanovic patří k cenným autorovým
zjištěním.
1234. Festuca gigantea (L.) Vill. Kostřava obrovská.
V listnatých lesích. Roztroušená. S. Gránice, Koráb, údolí Bojanovického potoka
k Zápovědi, Olbramkostel, Vranov, Zálesí, Bítov, Podhradí. VII–VIII.
Položka: 2484 – Vranov nad Dyjí, les nad přehradou, 19. 06. 1951 – Bromus benekenii, rev.
P. Šmarda
252
Festuca arundinacea Schreb. Kostřava rákosovitá.
Festuca arundinacea Schreb. subsp. arundinacea. Kostřava rákosovitá pravá.
OBORNY neuvádí ve flóře Znojemska, ale v jeho herbáři je Festuca arundinacea z roku
1910 (Gránice).
Položka: 2485 – Suchohrdly, Purkrábka, 26. 05. 1951, rev. P. Šmarda
N 1235. Festuca uechtritziana Wiesb. Kostřava Uechtritzova.
Festuca arundinacea subsp. uechtritziana (Wiesb.) Hegi. Kostřava rákosovitá drsná.
Původem z jižní Francie, k nám byla zavlečena, rychle se šíří a zdomácňuje. Znojmo
– Starý Šaldorf (stará Dyje), slaniska Stošíkovice a Načeratice – Dyje. OBORNY ani
HIMMELBAUR nemají. V–IX.
Položka: 2486 – Stošíkovice na Louce, okraj cesty u rybníka, 23. 05. 1952 – Festuca cf. arundinacea, rev. P. Šmarda
1236. Festuca pratensis Huds. Kostřava luční.
Na lukách, trávnících a lesních světlinách. Hojná. S. Gránice, Načeratice – Vrbovec,
Tasovice, Horní Dunajovice, Milíčovice, Horní Břečkov, Lesná, Podhradí. VI–VII.
Položka: 2487 – Dyje, 04. 06. 1953 – Bromus erectus, rev. P. Šmarda
1237. Festuca heterophylla Lam. Kostřava různolistá.
Ve světlých lesích a na křovinatých stráních. Vzácná. S. Načeratice svah kopce, Olbramkostel. OBORNY: Bojanovický revír u Jevišovic. HIMMELBAUR: Gránice. VI–VII.
Položka: 2488 – Oblekovice, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951 – Bromus erectus
+ Poa cf. pratensis, rev. P. Šmarda
1238. Festuca rubra L. I. subsp. vulgaris (Gaud.) Hay. Kostřava červená obyčejná.
Festuca rubra agg.
Na lukách, pastvinách, mezích, v suchých lesích. Hojně rozšířena. SP. Ves Dyje, bojanovické lesy, Olbramkostel. VI–VII.
Položka: 2489 – Dyje, 04. 06. 1953 – Festuca valesiaca, rev. P. Šmarda
* Festuca rubra II. subsp. commutata (Gaud.) St. Yves.
Kostřava červená pomíchaná.
Festuca rubra agg.
Na lesních okrajích a loukách. Vzácná. S. OBORNY: v lesích kolem Jevišovic a v údolí
Dyje u Znojma (?). VI–VIII.
* Festuca rubra III. subsp. multiflora (Hoffm.) Jsk. Kostřava červená mnohokvětá.
Festuca rubra agg.
Na vlhkých lukách, pasekách a úhorech. Řídká. S. OBORNY: na vlhkých úhorech kolem
Popic a Konic a na cestě z Popic k Trausnicům. VI–VII.
253
1239. Festuca ovina L. Kostřava ovčí.
V lesích a v jiných porostech. Hojně rozšířena. SP. Hradiště, Hluboké Mašůvky, Švýcarské údolí ke Štítarům, Lančov. V–VII.
Položka: 2490 – Štítary, Švýcarské údolí, 13. 05. 1951 – Festuca rupicola, rev. P. Šmarda
1240. Festuca pseudovina (Hack.) Nym. Kostřava nepravá.
Na výhonech, stepních a slaných loukách. Rozšířena. SP. Derflice. OBORNY: Vranov,
Podmolí, Kraví hora, údolí Dyje u Znojma a Louky. V–VI.
Položka: 2491 – Derflice, výhony, 09. 05. 1951, rev. P. Šmarda
1241. Festuca valesiaca Schleich. Kostřava waliská.
Na skalnatých a travnatých stepích a v doubravách. Dosti rozšířena. P. Hradišťský les
nad Dyjí. OBORNY: Leska, Gránice, Dyje, Šóbes, Kraví hora, Šumná. V–VI.
Položky: /2489 – Dyje, 04. 06. 1953 – ut Festuca rubra subsp. vulgaris, rev. P. Šmarda/
2492 – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 28. 05. 1951 – Festuca valesiaca + F. pallens,
rev. P. Šmarda
1242. Festuca sulcata (Hack.) Nym. Kostřava žlábkovitá.
Festuca rupicola Heuffel. Kostřava žlábkatá
Na suchých loukách a pastvinách, kamenitých stráních a ve světlých lesích. Rozšířena.
SP. Načeratice, Tasovice, Horní Dunajovice. OBORNY: Čížov, Nový Hrádek, Vranov,
Šumná, Podmolí, údolí Dyje a Lesky u Znojma, Kraví hora, Purkrábka, Pelcberk,
Tasovice. V–VI.
Položky: /2490 – Štítary, Švýcarské údolí, 13. 05. 1951 – ut Festuca ovina, rev. P. Šmarda/
2493 – Oblekovice, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951, rev. P. Šmarda
1243. Festuca duriuscula L. Kostřava přitvrdlá.
Festuca pallens Host. Kostřava sivá.
Na kamenitých a skalnatých stráních. Hojná. P. Derflice, kamenitá stráň. OBORNY: okolí
Znojma a Vranova: Popický žleb vlevo od cesty do Konice, údolí Dyje, Louka, Gránice,
Znojmo podhradí. (OBORNY: Festuca ovina c) glauca b) pallens). V–VI.
Položky: /2492 – Hradiště, Hradišťský les nad Dyjí, 28. 05. 1951 – ut Festuca valesiaca; Festuca
valesiaca + F. pallens, rev. P. Šmarda/
2494 – Derflice, kamenité stráně, 05. 06. 1951, rev. P. Šmarda
Vulpia myuros (L.) Gmel. Mrvka myší ocásek.
OBORNY: Mayer a Rohrer uvádějí tento druh pro okolí Znojma a Konici, na obou místech neroste. V–XI.
Pozn.: Druh byl v nedávné době ověřen nedaleko Konic (GRULICH 1997).
254
1244. Poa annua L. Lipnice roční.
Na pustých místech, cestách, polích a v zahradách. Obecná. SP. Hradiště, Bítov. III–XI.
Položka: 2495 – Hradiště, 08. 05. 1951
1245. Poa bulbosa L. I. subsp. eubulbosa (Hay.) Jsk. Lipnice cibulkatá pravá.
Poa bulbosa L. subsp. bulbosa. Lipnice cibulkatá pravá.
Na suchých výslunných místech, na písčinách i slaniskách. Obecná. SP. Kraví hora,
ves Dyje, Krhovice. IV–VII.
Položka: 2496 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951
Poa bulbosa II. subsp. pseudoconcinna (Schur) A. Gr. Lipnice cibulkatá ladná.
Na výslunných stráních a skalách. Řídká. SP. Gránice, Popice, Plaveč. V–VII.
Položka: 2497 – Znojmo, Gránice, 12. 04. 1951
Pozn.: Determinaci poddruhů lipnice cibulkaté bude třeba ještě kriticky prověřit.
1246. Poa compressa L. Lipnice smáčknutá.
Na suchých výslunných místech, skalách a ve vřesovištích. Hojná. SP. Znojmo, Gránice,
Leska, Kraví hora, Derflice, Únanov, Kuchařovice, Plaveč, Mašovice, Horní Břečkov,
Lančov, Podhradí. VI–VIII.
Položka: 2498 – Lančov, u přehrady, 11. 07. 1950
1247. Poa nemoralis L. Lipnice hajní.
Ve světlých lesích a křovinách. Rozšířena. SP. Gránický les, Hradišťský les, Hluboké
Mašůvky, bojanovické lesy, Kravsko, Lesná, Vranov, Podhradí. VI–VIII.
Položka: 2499 – Znojmo, Gránice, 27. 05. 1951
1248. Poa trivialis L. Lipnice pospolitá.
Na vlhkých loukách, ve světlých vlhčích lesích a křovinách, lesních a bažinatých loukách. Obecná. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Gránice, Suchohrdly, Hluboké Mašůvky,
bojanovické lesy, Smoha. V–VII.
Položka: 2500 – Citonice, Smoha u Citonic, 12.05. 1951
1249. Poa pratensis L. I. subsp. eupratensis Hay. Lipnice luční pravá.
Poa pratensis L. Lipnice luční.
Na lukách, výhonech a okrajích lesů. Obecná. SP. Hradiště, Derflice. V–VIII.
Položky: /2488 – Oblekovice, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951 – ut Festuca
heterophylla; Bromus erectus + Poa cf. pratensis, rev. P. Šmarda/
2501 – Derflice, 09. 05. 1951
255
Poa pratensis II. subsp. angustifolia (L.) Hay. Lipnice luční úzkolistá.
Poa angustifolia L. Lipnice úzkolistá.
Na stepních lukách a stráních, v lesostepích. Řídká. P. Hradiště, Derflice, Suchohrdly.
OBORNY: Znojmo. V–VII.
1250. Sclerochloa dura (L.) P. Beauv. Tužanka tvrdá.
Na hlinitých a slínitých půdách. Roztroušená. P. Na hřebeni mezi silnicí a potokem
mezi Slupem a Jaroslavicemi. OBORNY: Mašovice, Lukov, Strachotice, Krhovice (?),
Hodonice (?), Dyje (?), Dobšice (?), Leska (?). V–VI.
Položka: 2502 – Slup, hřeben mezi silnicí a Danížem směr Jaroslavice, 18. 05. 1951
1251. Puccinellia distans (Jacq.) Parl. Zblochanec oddálený.
Na slaniskách, druhotně na pustých místech a písčinách. Vzácný. SP. Stošíkovice,
Znojmo – Starý Šaldorf na cestě za hrází k Dobšicům. OBORNY: údolí Lesky u Znojma
(?), u Jaroslavic. V–IX.
Položka: 2503 – Stošíkovice na Louce, Stošíkovice 111, 27. 07. 1953
1252. Glyceria aquatica (L.) Wahlb. Zblochan vodní.
Glyceria maxima (Hartman) Holmberg. Zblochan vodní.
Na březích vod, močálech a příkopech. Hojný v panonském území. SP. Trausnice, Znojmo
údolí Dyje, Hodonice, Stošíkovice, Koráb – Výrovice – Plaveč, Jevišovice. VI–VIII.
Položka: 2504 – Popice, Trausnice, břeh Dyje, 20. 07. 1951
1253. Glyceria fluitans (L.) R. Br. Zblochan vzplývavý.
Na březích vod, v bažinách, příkopech. Hojně rozšířen. S. Tasovice, Hodonice, Borotice,
Milíčovice, Lančov, Zálesí. V–VII.
Položka: 2505 – Hodonice, rybník, 11. 06. 1951
1254. Glyceria plicata Fries. Zblochan řasnatý.
Glyceria notata Chevall. Zblochan řasnatý.
V příkopech, potocích, prameništích, v bažinách, podle vod. Dosti rozšířen. S. Kraví
hora, Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Gránice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Horní
Dunajovice, Bojanovice, Olbramkostel, Pavlice, Šumná – Onšov, Lančov. V–VII.
Položka: 2506 – Sedlešovice, Kraví hora, u myslivecké střelnice, 02. 06. 1951
1255. Briza media L. Třeslice prostřední.
Na lukách, pastvinách, lesních světlinách. Obecná. S. Kraví hora, Hluboké Mašůvky,
Plaveč, bojanovické lesy, Olbramkostel, Pavlice, Lesná, Čížov, Starý Petřín – Podhradí.
V–VIII.
Položka: 2507 – Horní Břečkov, Čížov, 15. 06. 1950
256
1256. Dactylis glomerata L. I. subsp. euglomerata Hay. Srha říznatá pravá.
Dactylis glomerata L. Srha laločnatá.
Na cestách, pastvinách, u cest, v křovinách a v světlých lesích. Obecná. S. Znojmo.
V–VII.
Položka: 2509 – Znojmo, 1950
Dactylis glomerata III. subsp. polygama (Horvat.) Dom.
Srha říznačka mnohomanželná.
Dactylis polygama Horvátovszky. Srha hajní.
V listnatých humózních lesích, hájích a křovinách. Řidčeji než srha říznačka pravá.
S. Smoha. V–VI.
Položka: 2508 – Citonice, Smoha, les, 01. 06. 1951
1257. Cynosurus cristatus L. Poháňka hřebenitá.
Na lukách a pastvinách. Rozšířena. SP. Hluboké Mašůvky, Olbramkostel, Švýcarské
údolí, Čížov, Starý Petřín – Podhradí. VI–VII.
Položka: 2510 – Horní Břečkov, Čížov, 15. 06. 1950
1258*. Sesleria calcaria (Pers.) Opiz. Pěchava vápnomilná.
Sesleria caerulea (L.) Ard. Pěchava vápnomilná.
Na vápencových skalách a stráních, řidčeji na rule a břidlici. S. DOSTÁL: v hlubokých
údolích Dyje, na okraji Českomoravské vysočiny od Znojma po Brno. OBORNY: na
svoru a břidlici v údolí Dyje u Hardeku na obou březích. III–V.
Pozn.: Drlík patrně z autopsie neznal výskyt pěchavy ani v údolí Dyje, kde je dnes známo více
lokalit mezi Čížovem a Lukovem (GRULICH 1997), ani v údolí Jevišovky, kde se nachází lokalita
u Rudlic, známá již Suzovi (SUZA 1935).
1259. Melica ciliata L. Strdivka brvitá.
Na výhonech a skalách. Hojná. SP. Kraví hora, Hradiště, Konice, Popice, Krhovice, Horní
Dunajovice, Koráb. OBORNY: Jaroslavice, Jevišovice, Lukov, Vranov, Bítov. V–VII.
Položka: 2511 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato – Corynephorus canescens, rev. V. Grulich
Pozn.: Záměny s druhem Corynephorus canescens se netýkají jen strdivky brvité a svědčí o Drlíkově menší zkušenosti s čeledí lipnicovitých. Výčet lokalit je velmi sporný, Melica ciliata je ekologicky vyhraněný taxon, známý na jižní Moravě pouze z bazických substrátů: vyskytuje se sice
na vápencích ve střední části NP Podyjí (GRULICH 1997) a u Horních Dunajovic (CHYTRÝ 1990), ale
údaje z nejbližšího okolí Znojma jsou zcela nepravděpodobné.
1260. Melica transsilvanica Schur. Strdivka sedmihradská.
Na výhonech a skalách. Hojná. SP. Znojmo, Hradiště, Sedlešovice, Popice, Tasovice,
Božice, Výrovice, Hluboké Mašůvky, Bítov, Podhradí. OBORNY: Jaroslavice, Jevišovice,
Lukov, Vranov. V–VII.
Položka: 2512 – Výrovice, skály v údolí Jevišovky, 04. 06. 1951
257
1261. Melica nutans L. Strdivka nící.
Melica nutans L. Strdivka nicí.
V lesích a křovinách. Hojná až obecná. S. Hradiště, Purkrábka, Výrovice, Horní Dunajovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Olbramkostel, Kravsko, Vranovská
Ves, Pavlice, Šumná, Švýcarské údolí, Zálesí, Lančov. V–VI.
Položka: 2513 – Hradiště, les nad značkovým údolím, 19. 04. 1951
X* Melica aschersonii M. Schulze = Melica nutans × picta. Strdivka Aschersonova.
Melica × aschersonii M. Schulze = Melica nutans × M. picta
DOSTÁL: Znojmo. OBORNY nemá.
1262. Melica picta Koch. Strdivka zbarvená.
Ve stinných hájích a na křovinatých skalách. Velmi roztroušeně. SP. Gránice (olšový
hájek za hradbami), Býčí skála, Zápověď. OBORNY: Kopaniny u Mašovic, cesta z Mašovic na Dlouhý Šóbes. V–VI.
Položky: 2514 A – Znojmo, Gránice, olšový hájek nedaleko hradeb, 03. 05. 1953
2514 B – Hradiště, Býčí skála, 26. 04. 1953
1263. Melica uniflora Retz. Strdivka jednokvětá.
V lesích. Roztroušeně. Trausnice – Čertův mlýn, Mločí údolí, Švýcarské údolí, Zálesí
k přehradě (!), Cornštýn – Lančov, Bítov, Podhradí. OBORNY: údolí Dyje mezi Vranovem
a Bítovem, Bradava [Braitava] u Vranova. V–IX.
Položka: 2515 – Lančov, Cornštýn – Lančov, 12. 05. 1952
N 1264. Lolium temulentum L. Jílek mámivý.
V polích jako plevel, na cestách a rumištích. Obecný. SP. Hodonice. VI–VII.
Položka: 2516 – Hodonice, hájek mezi stanicí a pískovnou, 02. 07. 1951, rev. V. Řehořek
Pozn.: Dnes nezvěstný druh jílku (HOLUB, PROCHÁZKA 2000); Drlíkova položka patří mezi poslední
datované nálezy na Moravě.
1265. Lolium remotum Schrank. Jílek oddálený.
Pravděpodobně k nám zavlečený mezi lnem. V podhůří. S. Hradiště, Derflice, Tasovice,
Stošíkovice. OBORNY: Lesná, Čížov, Bítov. VI–VIII.
Položka: 2517 – Derflice, pole, 05. 06. 1951, rev. V. Řehořek
Pozn.: Rovněž jílek oddálený je v současné době zařazen mezi nezvěstné druhy (HOLUB, PROCHÁZKA 2000).
1266. Lolium perenne L. Jílek vytrvalý.
Na suchých lukách, u cest a na rumištích. Obecný. SP. Hradiště, Kraví hora, Znojmo
– Starý Šaldorf, Jaroslavice, Sedlešovice – Prosiměřice, Plaveč. V–IX.
Položka: 2518 – Hradiště, 06. 07. 1950
258
N 1267. Lolium multiflorum Lamk. Jílek mnohokvětý.
Původem ze západní Evropy, u nás na přisévaných trávnících a loukách, vysévaný
v pícninách, hojně zplaňující. Derflice. OBORNY: Dyje u Znojma. VI–IX.
Položka: 2519 – Derflice, pole, 05. 06. 1951
N 1268. Hordeum distichum L. I. subsp. eudistichum Dom.
Ječmen dvouřadý pravý.
Hordeum vulgare L. Ječmen obecný.
U nás běžně pěstován v teplejších krajích. Dyje. VI–VIII.
Položka: 2520 – Dyje, pole, 24. 05. 1951
N 1269. Hordeum vulgare L. I. subsp. tetrastichum (Koern.) Dom.
Ječmen setý čtyrřadý.
Hordeum vulgare L. Ječmen obecný.
U nás vzácně pěstovaný. Načeratice – Dyje. VI–VII.
Položka: 2521 – Dyje, Načeratice – Dyje, 31. 05. 1951
1270. Hordeum murinum L. I. subsp. eumurinum Hay. Ječmen myší pravý.
Hordeum murinum L. Ječmen myší.
Na rumištích, písčitých a pustých místech, podle cest. Hojně rozšířen. SP. Kraví hora,
Znojmo, Trausnice, Načeratice, Tasovice. V–IX.
Položka: 2522 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950
1271. Cuviera europaea (L.) Koeler. Ječmenka evropská.
Hordelymus europaeus (L.) Harz. Ječmenka evropská.
Ve stinných listnatých lesích a křovinách. Vzácně. S. OBORNY: lesy kol Jevišovic a lesy
mezi Vranovem a Hardekem. VI–VIII.
Položka: 2523 – Zálesí, v lese před rybníkem, 26. 06. 1954
1272. Agropyrum caninum (L.) P. Beauv. Pýr psí.
Elymus caninus (L.) L. Pýrovník psí.
Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Hradiště, Jaroslavice, Prosiměřice, Hluboké Mašůvky. OBORNY: od Vranova v údolí Dyje. VI–VII.
Položka: 2524 – Hradiště, 22. 08. 1950 – Brachypodium sylvaticum, rev. V. Grulich
Pozn.: Záměna dvou nepříliš vzácných druhů patří mezi větší determinační chyby a zpochybňuje
zaznamenané lokality.
1273. Agropyrum repens (L.) P. Beauv. Pýr plazivý.
Elytrigia repens (L.) Nevski. Pýr plazivý.
Na polích, zahradách, u cest a na rumištích. Obecný. SP. Derflice, Tasovice, Hluboké
Mašůvky, Horní Dunajovice. VI–VII.
Položka: 2525 – Derflice, pole, 05. 05. 1951 – Elytrigia repens + E. intermedia, rev. V. Grulich
259
1274. Agropyrum intermedium (Host) P. Beauv. Pýr prostřední.
Elytrigia intermedia (Host) Nevski. Pýr prostřední.
Na výhonech a ve vinicích. Roztroušeně. P. Kraví hora, Konice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Lančov. V–VII (–IX.)
Položky: /2525 – Derflice, pole, 05. 05. 1951 – ut Agropyrum repens; Elytrigia repens + E. inter
media, rev. V. Grulich/
2526 A – Hradiště, 13. 06. 1950
2526 B – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951
N 1275. Secale cereale L. Žito seté.
Původem z Přední Asie, u nás běžně pěstované a zplaňující. Konice. V–VI.
Položka: 2527 – Konice, 14. 05. 1951
N 1276. Triticum vulgare Vill. Pšenice setá.
Triticum aestivum L. Pšenice setá.
U nás běžně pěstována. Dyje (vousatka), Derflice (paličnatka). VI–VII.
Položka: 2528 – Dyje, 26. 06. 1951
N 1277. Triticum polonicum L. Pšenice polská.
Triticum polonicum L. Pšenice španělská.
DOSTÁL: u nás kdysi vzácně pěstovaná. Krhovice – Tasovice. VII.
Položka: 2529 – Tasovice, Krhovice – Tasovice, 11. 06. 1951
1278. Bromus ramosus Huds. I. subsp. serotinus (Benek.) Beck.
Sveřep větevnatý pozdní.
Bromus ramosus Huds. Sveřep větevnatý.
Ve stinných lesích a křovinách. Vzácně. S. Olbramkostel (u Čekala). OBORNY: Boskovštýnský les u Jevišovic. VI–VII.
Položka: 2530 – Pavlice, lesy Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 – Bromus benekenii, rev. V. Grulich
Bromus ramosus II. subsp. benekenii (Lange) Sch. Kell. Sveřep větevnatý Benekenův.
Bromus benekenii (Lange) Trimen. Sveřep Benekenův.
Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Trausnice, Bojanovice (nejvíce u hráze
v údolí pod Zápovědí), Švýcarské údolí – Šumná. OBORNY: Cornštýn, Čížov, Lesná,
Ledové sluje, Lančov, Hardek, Devět mlýnů, jako vzácnost údolí Dyje u Znojma (?).
VI–VII.
Položky: /2484 – Vranov nad Dyjí, les nad přehradou, 19. 06. 1951 – ut Festuca gigantea, rev.
P. Šmarda/
/2530 – Pavlice, lesy Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953 – ut Bromus ramosus subsp. se
rotinus, rev. V. Grulich/
2531 – Bojanovice, 28. 06. 1951
260
1279. Bromus erectus Huds. Sveřep vzpřímený.
Na výhonech, lesních lukách, mezích. Dosti hojný. SP. Dobšice, Konice, Stošíkovice
– Oleksovice, Únanov, Plaveč, Lapikus, Výrovice. V–VII.
Položky: /2487 – Dyje, 04. 06. 1953 – ut Festuca pratensis, rev. P. Šmarda/
/2488 – Oblekovice, Načeratice, svah Šibeničního vrchu, 31. 05. 1951 – ut Festuca
heterophylla; Bromus erectus + Poa cf. pratensis, rev. P. Šmarda/
2532 – Citonice, stráň u rybníka, 30. 04. 1953
1280. Bromus inermis Leyss. I. subsp. euinermis Jsk. Sveřep bezbranný pravý.
Bromus inermis Leysser. Sveřep bezbranný.
Na lesních lukách, výhonech, na mezích a u cest. Hojný. SP. Znojmo – Starý Šaldorf,
Hradiště, Konice – Popický žleb, Horní Dunajovice, Plaveč, bojanovický les, Milíčovice, Lančov. VI–VII.
Položka: 2533 – Hradiště, 29. 06. 1950
1281. Bromus sterilis L. Sveřep jalový.
Na pustých místech, na polích, v zahradách, podle cest. Hojně rozšířen. SP. Znojmo
– Starý Šaldorf, Gránice, Kraví hora, Trausnice, Horní Dunajovice, Plaveč. V–VI.
Položka: 2534 – Znojmo, Gránice, 15. 05. 1951
1282. Bromus tectorum L. Sveřep střešní.
U cest, na úhorech, okrajích lesů, rumištích, ve vřesovištích. Obecný. SP. Gránice,
Hodonice. V–VI.
Položky: 2535 A – Znojmo, Gránice, 15. 05. 1951
2535 B – Hodonice, pískovna, 11. 06. 1951
1283. Bromus arvensis L. I. subsp. euarvensis (A. Gr.) Dom. Sveřep rolní pravý.
Bromus arvensis L. Sveřep rolní.
Na polích, u cest, na kamenitých stráních a rumištích. Velmi roztroušeně. P. Krhovice
bývalý rulový lom k Valtrovicím. OBORNY: Znojmo, Popice, Konice. VI–VII.
Položka: 2536 – Krhovice, starý lom, 01. 12. 1953 – Bromus commutatus, rev. V. Řehořek
1284. Bromus japonicus Thunb. Sveřep japonský.
Na polích a úhorech. Velmi roztroušeně. P. Krhovice – Tasovice na břehu Dyje. HIMMELBAUR: hlavně ve východní části. OBORNY: Bromus patulus M. a Kch. Znojmo,
Suchohrdly, Dobšice, Mašovice, Dyje. V–VI (–IX.)
Položka: 2537 – Tasovice, Krhovice – Tasovice, břeh Dyje, 11. 06. 1951, rev. V. Řehořek
1285*. Bromus squarrosus L. Sveřep kostrbatý.
Na výslunných suchých stráních. Vzácný. P. OBORNY: dosud jen na levé straně Dyje za
plovárnou a na Kozí stezce mezi Lukovem a Hardekem (1881 objeven). V–VI.
Pozn.: V současné době jsou v ČR známy čtyři lokality tohoto druhu, všechny leží v NP Podyjí (GRULICH 1996b): Kozí stezka, Sloní hřbet, Vraní skála a skalka mezi Královým stolcem a Hradištěm.
261
1286. Bromus secalinus L. I. subsp. vulgaris (Koch) Dom. Sveřep stoklasa obyčejný.
Bromus secalinus L. Sveřep stoklasa.
Na polích, rumištích a u cest. Dosti obecný. SP. Dyje ves, Jaroslavice. VI–VII.
Položka: 2538 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – Bromus hordeaceus, rev. V. Řehořek
1287. Bromus commutatus Schrad. Sveřep pomíchaný.
Na polích, úhorech, u cest a na rumištích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Trausnice, Konice, Načeratice, Suchohrdly, Plaveč. OBORNY: okolí Znojma nezřídka (Dyje, Dobšice
a jiná místa). V–VI.
Položky: /2536 – Krhovice, starý lom, 01. 12. 1953 – ut Bromus arvensis subsp. euarvensis, rev.
V. Řehořek/
2539 – Načeratice, vedle cesty u silnice, 27. 05. 1952 – Bromus hordeaceus, rev.
V. Řehořek
1288. Bromus mollis L. Sveřep měkký.
Bromus hordeaceus L. Sveřep měkký.
Na lukách, polích, pastvinách, u cest, na úhorech a rumištích. Obecný. SP. Znojmo,
Býčí skála, ves Dyje, Derflice, Načeratice, Hodonice, Hluboké Mašůvky, Bojanovice,
Jevišovice, Smoha, Vranov, Lančov, Podhradí. V–VI (–X.)
Položky: /2538 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – ut Bromus secalinus, rev. V. Řehořek/
/2539 – Načeratice, vedle cesty u silnice, 27. 05. 1952 – ut Bromus commutatus, rev.
V. Řehořek/
2540 – Vranov nad Dyjí, přehrada, 19. 06. 1951
N 1289. Avena strigosa Schreb. Oves hřebílkatý.
Původem ze západní Evropy. U nás pěstován v horských krajích, dnes jen jako plevel
na západní a jihozápadní Moravě. P. Městský lesík. OBORNY: kol Jevišovic a Bojanovic.
VII–VIII.
Položka: 2541 – Znojmo, pole za Městským lesíkem, 07. 07. 1950
N 1290. Avena fatua L. Oves hluchý.
Původní ve východní Evropě. U nás často jako plevel v obilí, na úhorech a rumištích.
Roztroušeně. SP. Jaroslavice. VII–VIII.
Položka: 2542 – Jaroslavice, 15. 06. 1951
N 1291. Avena sativa L. I. subsp. diffusa (Neilr.) A. Gr. Oves setý rozložený.
Avena sativa L. Oves setý.
Původem z východní Evropy. Běžně se pěstuje a zčásti zplaňuje. Znojmo. VII–VIII.
Položka: 2543 – Znojmo, Na Valech, zahrada, 26. 06. 1951
262
1292. Avenastrum pubescens (Huds.) Opiz. Ovsíř pýřitý.
Avenula pubescens (Dum.) Dum. Ovsíř pýřitý.
Na lukách a výhonech. Dosti rozšířen. SP. Hradiště, Trausnice, Býčí skála, Plaveč, Bojanovice, Smoha. OBORNY: údolí Dyje u Vranova, Jaroslavice, Tasovice, Načeratický
kopec, Purkrábka, výšiny Popice – Konice. V–VI.
Položka: 2544 – Citonice, Smoha u Citonic, 12. 05. 1951
1293. Avenastrum pratense (L.) Opiz. Ovsíř luční.
Avenula pratensis (L.) Dum. Ovsíř luční.
Na výhonech, skalách a lesních lukách. Roztroušeně. SP. Konice – Popice výšiny.
OBORNY: Jevišovice, Vranov, Znojmo, Tasovice, Dyje. V–VI.
Položka: 2545 – Popice, Konice – Popice, kopce, 14. 05. 1951
1294. Arrhenatherum elatius (L.) Presl. Ovsík vyvýšený.
Na travnatých místech a ve světlých lesích. Obecný. SP. Hradiště, Kraví hora, Trausnice,
Derflice, Kuchařovice, Pavlice. VI–VIII.
Položka: 2546 – Kuchařovice, 28. 05. 1951
1295. Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv. Metlice trsnatá.
Na lukách, v příkopech, ve vlhčích lesích. Obecná. S. Gránice, Krhovice, Valtrovice,
Lechovice, Purkrábka, Únanov, Bojanovice, Kravsko, Olbramkostel, Pavlice, Smoha,
Lesná – Onšov. OBORNY: na mýtinách kolem Jevišovic obecná. VI–VII (–IX.)
Položky: 2547 – Pavlice, Pavlice – Kravsko, 18. 06. 1953
/2565 A – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – ut Apera spica-venti, rev. V. Grulich/
1296. Deschampsia flexuosa (L.) Trin. Metlice křivolaká.
Avenella flexuosa (L.) Drejer. Metlička křivolaká.
Ve světlých lesích a na pastvinách. Hojná. SP. Kraví hora, Hradiště, Trausnice – Čertův
mlýn, Horní Dunajovice, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Pavlice, Smoha, Lančov, Bítov.
OBORNY: okolo Znojma, Vranova, Hardeku a Devíti mlýnů častá. VI–VIII.
Položka: 2548 – Lančov, 11. 07. 1950
1297. Corynephorus canescens (L.) P. Beauv. Paličkovec šedý.
Corynephorus canescens (L.) P. B. Paličkovec šedavý.
Na suchých písčitých půdách a v písčitých borech. Roztroušeně. P. Kraví hora. OBORNY:
u Popic, Konic, Havraníků a u Tasovic. VI–VII.
Položky: /2511 – Sedlešovice, Kraví hora, sine dato – ut Melica ciliata, rev. V. Grulich/
2549 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950
/2564 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – ut Agrostis canina, rev. V. Grulich/
263
1298. Ventenata dubia (Leers) Schultz. Ovsiřík pochybný.
Na okrajích lesů a lesních lukách. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Olbramkostel. OBORNY:
Bojanovický les u Jevišovic, Šóbes, Devět mlýnů. VI–VII.
Položka: 2550 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951
1299. Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. Trojštět žlutavý.
Na lukách, mýtinách a výhonech. Roztroušeně. SP. Hradiště, Bojanovice, Olbramkostel,
Pavlice, les mezi Podmolím a Devíti mlýny. OBORNY: Mašovice. V–VI. (–X.)
Položka: 2551 – Podmolí, Šóbes, les, 14. 06. 1951
1300. Koeleria pyramidata (Lam.) Dom. Smělek jehlancovitý.
Na výhonech a ve světlých lesích. Dosti hojný. SP. Dyje ves, Načeratice – Derflice,
Hluboké Mašůvky, Kravsko, Olbramkostel, Lančov. VI–VII.
Položka: 2552 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – Koeleria macrantha, rev. B. Trávníček
1301. Koeleria gracilis Pers. Smělek štíhlý.
Koeleria macrantha (Ledeb.) Schult. Smělek štíhlý.
Na výhonech, na výslunných skalách, ve světlých lesích a křovinách. Hojný. SP. Hradiště, Kraví hora, Konice, Hodonice, Dolina u Plavče, Smoha. V–VIII.
Položky: /2552 – Dyje, stráň nad řekou, 24. 05. 1951 – ut Koeleria pyramidata, rev. B. Trávníček/
2553 – Hradiště, les u Králova stolce, 28. 05. 1951, rev. B. Trávníček
/2554 – Bojanovice, lesní cesta, 28. 06. 1951 – ut Holcus lanatus, rev. V. Grulich/
1302. Holcus lanatus L. Medyněk vlnatý.
Na lukách a okrajích lesů. Obecný. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Trausnice, Načeratice
– Derflice, Hodonice, Suchohrdly, Purkrábka, Plaveč, Hluboké Mašůvky, Bojanovice,
Pavlice, Milíčovice. VI–IX.
Položky: 2554 – Bojanovice, lesní cesta, 28. 06. 1951 – Koeleria pyramidata, rev. V. Grulich
/2555 – Čížov, 15. 06. 1950 – ut Holcus mollis, rev. V. Grulich/
Pozn.: Chybná určení obou medyňků jsou dosti triviální lapsy a zpochybňují hodnotu Drlíkových
záznamů.
1303. Holcus mollis L. Medyněk měkký.
Na lesních lukách a okrajích lesů. Vzácný. S. Lesná, Čížov. OBORNY: neuvádí na Znojemsku. HIMMELBAUR: v severněji položených lesích (?). VI–VII.
Položka: 2555 – Čížov, 15. 06. 1950 – Holcus lanatus, rev. V. Grulich
1304. Hierochloë australis (Schrad.) Roem. Sch. Tomkovice jižní.
V hájích a lesostepích. Roztroušeně. SP. Gránice, Býčí skála, Mločí údolí. OBORNY: les
Bradava [Braitava] u Vranova, Lesná, údolí Dyje od Vranova k Hardeku, Tvořihrázský
les, Purkrábka u Těšetic. IV–V.
264
Položka: 2556 – Popice, Býčí skála, 28. 04. 1951
Pozn.: Tomkovice jižní se na Znojemsku roztroušeně vyskytuje především v lesích v říčních údolích,
zejména v NP Podyjí (GRULICH 1997). Drlíkovy nálezy doplňují stávající znalost o výskytu.
1305. Anthoxanthum odoratum L. Tomka vonná.
Na všech suchých stanovištích obecná. S. Kraví hora, Tasovice – Dyje. IV–VI (–IX.)
Položka: 2557 – Tasovice, Tasovice – Dyje, 18. 04. 1951
1306. Baldingera arundinacea (L.) Dumort. Chrastice rákosovitá.
Phalaris arundinacea L. Chrastice rákosovitá.
Na březích vod a na mokrých lukách. Obecná. S. Kraví hora, Trausnice, Derflice,
Vrbovec, Jaroslavice, Krhovice, Plaveč, Jevišovice, Olbramkostel, Smoha, Horní
Břečkov, Bítov. VI–VII.
Položka: 2558 – Jaroslavice, Daníž, 1951
1307. Milium effusum L. Pšeníčko rozkladité.
Ve stinných lesích a křovinách. Roztroušeně. S. Gránice, Hluboké Mašůvky, Bojanovický les, Smoha, Zálesí, Bítov, Lančov, Podhradí. V–VII.
Položka: 2559 – Bojanovice, Bojanovický les, 23. 05. 1951
1308. Calamagrostis arundinacea (L.) Roth. Třtina rákosovitá.
Na lesních lukách a mýtinách. Dosti rozšířena. S. Kraví hora. OBORNY: Jevišovice,
Vranov, Bítov, Znojmo. VI–VIII.
Položka: 2560 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – Calamagrostis epigejos, rev. V. Grulich
1309. Calamagrostis epigejos (L.) Roth. Třtina křovištní.
V suchých lesích, na mýtinách, na křovinatých stráních a na březích a náplavech.
Obecná. S. Trausnice, Tasovice, bojanovické lesy, Švýcarské údolí. VI–VIII.
Položky: /2560 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – ut Calamagrostis arundinacea, rev.
V. Grulich/
2561 – Švýcarské údolí, 17. 06. 1951
1310. Agrostis alba L. Psineček bílý.
Agrostis stolonifera L. Psineček výběžkatý.
Na vlhkých lukách, pastvinách, na březích vod, v příkopech a na lesních mýtinách.
Obecný. SP. Kraví hora, Hradiště, Načeratice, Koráb, Bezkov. VI–VII.
Položka: 2562 – Sedlešovice, Kraví hora, 24. 06. 1950 – Agrostis vinealis, rev. V. Grulich
Pozn.: Chybná určení psinečků do jisté míry odrážejí soudobé druhové pojetí v tomto rodě, kdy
především nebyl rozlišován druh Agrostis vinealis, podle současných znalostí na Znojemsku
dosti rozšířený (ŘEPKA 1996). Ovšem druhové záměny vypovídají i o evidentní menší autorově
zkušenosti s travami.
265
1311. Agrostis vulgaris With. Psineček obyčejný.
Agrostis capillaris L. Psineček obecný.
Na lukách, pastvinách a ve světlých lesích. Rozšířen. S. Tasovice, Pavlice, Šumná.
VI–VII.
Položka: 2563 – Šumná, 27. 06. 1950
1312. Agrostis canina L. Psineček psí.
Na bažinatých lukách, okrajích lesů a na výhonech. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Starý
Šaldorf – Dobšice, Načeratice. VI–VIII.
Položka: 2564 – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – Corynephorus canescens, rev. V. Grulich
Pozn.: Drlíkovy uváděné lokality z ekologických příčin zcela jistě nepříslušejí psinečku psímu
a nelze je jednoznačně interpretovat. Položka navíc představuje další z chybně určených dokladů
paličkovce šedavého. Agrostis canina se přitom na Znojemsku velmi vzácně vyskytuje také (cf.
GRULICH 1997).
1313. Apera spica-venti (L.) P. Beauv. Chundelka metlice.
Na polích a písčinách. Obecná. SP. Kraví hora, Lančov. VI–VII.
Položky: 2565 A – Sedlešovice, Kraví hora, 29. 06. 1951 – Deschampsia cespitosa, rev.
V. Grulich
2565 B – Lančov, 18. 06. 1950
1314*. Apera interrupta (L.) P. Beauv. Chundelka přetrhovaná.
Na písčinách a v písčitých borech. P. DOSTÁL: Znojmo. OBORNY: podle Schlossera také
u Znojma proti zemské hranici, já jsem ji však na těchto nalezištích nenašel. HIMMELBAUR: Znojmo (?). VI–VIII.
Pozn.: Schlosserův údaj není doložený a patří, podobně jako údaj o Alyssum desertorum, ke
skupině nepravděpodobných. K tomuto druhu se ve skutečnosti zřejmě vztahuje z území České
republiky pouze jediný doklad z písků na Hodonínsku (1903 BRNU, leg. Rothe).
1315. Alopecurus pratensis L. Psárka luční.
Na vlhkých loukách a podle příkopů, na polokulturních lukách přisévaná. Obecná. S.
Hradiště. V–VII.
Položka: 2566 – Hradiště, 29. 06. 1950
1316. Alopecurus geniculatus L. Psárka kolénkatá.
Na mokrých lukách, vlhkých písčinách a březích vod. Hojná. S. Dobšice, Bojanovická
pila (rybníky), Olbramkostel, Pavlice, Milíčovice, Švýcarské údolí, Lančov. V–IX.
Položky: 2567 – Lančov, Lančovské údolí, 18. 06. 1950 – Alopecurus aequalis + A. geniculatus,
rev. V. Grulich
/2568 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – ut Alopecurus aequalis, rev. V. Grulich/
266
1317. Alopecurus aequalis Sobol. Psárka podobná.
Na bažinatých lukách a na březích vod. Roztroušená. S. Kraví hora, Lesná. V–IX.
Položky: /2567 – Lančov, Lančovské údolí, 18. 06. 1950 – ut Alopecurus geniculatus; Alopecurus
aequalis + A. geniculatus, rev. V. Grulich/
2568 – Sedlešovice, Kraví hora, 25. 05. 1951 – Alopecurus geniculatus, rev. V. Grulich
1318. Phleum pratense L. Bojínek luční.
Na mezích, lukách, pastvinách a v lesních světlinách, přiséván na kulturních lukách. Obecný. SP. Kraví hora, Hluboké Mašůvky, Bojanovice, Horní Břečkov, Lančov. V–VIII.
Položka: 2569 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – Phleum pratense + P. phleoides, rev.
V. Grulich
1319. Phleum boehmeri Wibel. Bojínek Boehmerův.
Phleum phleoides (L.) Karsten. Bojínek tuhý.
Na výhonech. Dosti rozšířen. P. Hradiště, Býčí skála, Kraví hora, Popice, Krhovice,
Horní Dunajovice, Koráb, Ruda u Plavče, Lapikus, Podhradí. VI–VII.
Položky: /2569 – Sedlešovice, Kraví hora, 15. 06. 1950 – ut Phleum pratense; Phleum pratense
+ P. phleoides, rev. V. Grulich/
2570 A – Hradiště, stráň, 22. 05. 1951
2570 B – Popice, 30. 06. 1953
2570 C – Popice, Býčí skála, 10. 06. 1950
1320. Eragrostis minor Host. Milička menší.
Na písčitých polích, návsích, podle cest a zdí, na náspech a v dlažbě. Dosti hojná. SP.
Znojmo, Hradiště, Býčí skála, Nesachleby, Hodonice, Božice, Dobšice – Suchohrdly.
OBORNY: Strachotice, Čížov, Jevišovice a jinde. VII–IX.
Položky: 2571 A – Oblekovice, Nesachleby, pole, 21. 08. 1950
2571 B – Znojmo, hrad, 11. 08. 1951
1321. Eragrostis pilosa (L.) P. Beauv. Milička chlupatá.
Na kamenitých mezích. Velmi vzácná. P. Hradiště v polovici serpentiny. VIII–X.
Položka: 2572 – Hradiště, serpentiny, sine dato
Pozn.: Velmi pozoruhodný druh, který byl na svazích pod Hradištěm poprvé dokladován na počátku
20. století a udržuje se zde až doposud (cf. PODPĚRA 1930, GRULICH 1997). ŠPRYŇAR, KUBÁT (2004),
kteří publikovali retrospektivu všech nálezů, zdejší výskyt považují za druhotný.
1322. Molinia caerulea (L.) Moench. Bezkolenec modrý.
Na vlhkých lukách. Velmi roztroušeně. S. Bojanovická pila, louky u Lechovic. HIMMELBAUR neuvádí. VII–IX.
Položka: 2573 – Lechovice, louky, 29. 07. 1953 – Molinia arundinacea, rev. P. Dančák
267
1323. Molinia arundinacea Schrank. Bezkolenec rákosovitý.
Na mokrých lukách a na okrajích vlhčích lesů a křovin. Roztroušeně. S. OBORNY: Bojanovický les, údolí Dyje od Znojma nahoru. VII–IX.
Položky: /2573 – Lechovice, louky, 29. 07. 1953 – ut Molinia caerulea, rev. P. Dančák/
2574 – Lukov, 1950, rev. P. Dančák
1324. Cleistogenes serotina (L.) Keng. Dvouřadec pozdní.
Na výhonech a skalách. Velmi vzácný. P. Dyje, stráň u lomu. OBORNY nemá tento druh.
HIMMELBAUR: serpentina na Hradiště (?). VIII–X.
Položka: 2575 – Dyje, kamenolom, 08. 08. 1950
Pozn.: Na okraji kamenolomu nedaleko od obce Dyje se dvouřadec pozdní vyskytuje stále, zatímco
další lokalita v údolí Dyje nedaleko Králova stolce zřejmě zanikla (GRULICH 1987b). Tuto lokalitu
uvádí prvně FRÖHLICH (1930); jeho práci zřejmě Drlík neznal.
1325*. Heleochloa schoenoides (L.) Host. Bahenka šášinovitá.
Na slaniskách. P. DOSTÁL: Dyjsko-svratecký úval. OBORNY neuvádí na Znojemsku. HIMMELBAUR: Hrušovany, Jevišovka. VI–IX.
1326*. Tragus racemosus (L.) All. Bodloplev hroznatý.
Na drobném štěrku, u cest a na rumištích. Vzácný. P. OBORNY: u cesty z Dobšic do Dyje (?),
v úvoze mezi Znojmem a Dobšicemi (?), na svahu Eliášovy skály na Hradišti.VI–IX.
Pozn.: Jak vyplývá z rukopisu, ani Drlík neznal lokality bodloplevu hroznatého u Znojma z autopsie.
Tento výskyt, zřejmě časově ohraničený, je dnes považován za druhotný (cf. ŠPRYŇAR, KUBÁT 2004).
1327. Cynodon dactylon (L.) Pers. Trojskut prstnatý.
Na mezích, stráních, písčinách, podle cest a na slaniskách. Roztroušeně. SP. Znojmo
– Marešov u řeky, na cestě z Dobšic do Dyje, Hodonice. OBORNY: u Rabštýna (?), Dyje
– Tasovice při břehu, Krhovice, Strachotice. VI–IX.
Položky: 2576 – Hodonice, mez nad vesnicí směr společné chlévy, 23. 08. 1951
/2583 – Tasovice, Tasovice – Derflice, 19. 08. 1950 – ut Digitaria ischaemum, rev.
V. Grulich/
1328. Nardus stricta L. Smilka tuhá.
Na výhonech a lesních lukách, ve vřesovištích. Roztroušeně. SP. Kraví hora, Šimperk.
OBORNY: Vranov, Čížov, Lesná, Břečkov, Mramotice. V–VII.
Položka: 2577 – Sedlešovice, Kraví hora, vpravo za akáty, 25. 05. 1951
1329. Phragmites communis Trin. Rákos obecný.
Phragmites australis (Cav.) Steudel. Rákos obecný.
Na okrajích stojatých vod, na bažinatých lukách a na slaniskách. Obecný. S. Načeratice,
Strachotice, Jaroslavice, Božice, Stošíkovice, Přímětice. VI–IV.
Položka: 2578 – Strachotice, 08. 07. 1950
268
N 1330. Panicum miliaceum L. Proso seté.
Původem snad z Přední Asie. U nás od předhistorických dob se pěstuje a často zplaňuje. Vítonice. VI–IX.
Položka: 2579 – Vítonice, 24. 08. 1951
1331. Echinochloa crus-galli (L.) P. Beauv. Ježatka kuří noha.
Na úhorech, rumištích, podle cest, na písčinách, na pobřeží vod a jako plevel na rýžovištích. Obecná. SP. Znojmo, Konice, Načeratice, Derflice, Strachotice, Jaroslavice,
Borotice, Stošíkovice – Oleksovice, Horní Dunajovice, Kuchařovice. VI–X.
Položka: 2580 – Strachotice, pole, 07. 08. 1950
1332. Digitaria sanguinalis (L.) Scop. Rosička krvavá.
Digitaria sanguinalis (L.) Scop. subsp. sanguinalis. Rosička krvavá pravá.
Na písčitých a kamenitých půdách, na cestách a rumištích. Obecná. SP. Načeratice
– Dyje. VII–X.
Položka: 2581 – Oblekovice, Načeratice – Dyje, pole, 23. 08. 1950
1333. Digitaria ciliaris (Retz.) Koel. Rosička brvitá.
Digitaria sanguinalis subsp. pectiniformis Henrard. Rosička krvavá brvitá.
Na písčitých úhorech a polích, u cest a na písčinách. Dosti hojná. P. Znojmo, Hradiště,
Sedlešovice, Načeratice, Hodonice, Tasovice, Strachotice. OBORNY: kol Znojma velmi
hojně (Konice, Popice, Havraníky, Hnánice, Suchohrdly). VIII–X.
Položka: 2582 – Strachotice, pole, 07. 08. 1950
1334. Digitaria ischaemum (Schreb.) Muehlenb. Rosička lysá.
Digitaria ischaemum (Schweigger) Muehlenb. Rosička lysá.
Na polích a zahradách. Vzácná. SP. Tasovice – Derflice. OBORNY: Dyje, Znojmo. VII–IX.
Položka: 2583 – Tasovice, Tasovice – Derflice, 19. 08. 1950 – Cynodon dactylon, rev. V. Grulich
1335. Setaria glauca (L.) P. Beauv. Bér sivý.
Setaria pumila (Poiret) R. et Sch. Bér sivý.
Na polích a úhorech a na cestách. Obecný. SP. Znojmo, Derflice, Načeratice, Jaroslavice, Valtrovice, Krhovice, Borotice, Božice, Stošíkovice – Oleksovice, Suchohrdly,
Purkrábka. VII–X.
Položka: 2584 – Strachotice, 08. 08.1950
1336. Setaria verticillata (L.) P. Beauv. Bér přeslenitý.
Na polích, zahradách, v plotech a na rumištích. Hojný. SP. Znojmo. VI–IX.
Položka: 2586 – Znojmo, Na Valech, zahrady, 27. 08. 1950
269
1337. Setaria viridis (L.) P. Beauv. Bér zelený.
Na obdělávané půdě, rumištích a podle cest. Obecný. SP. Znojmo, Hradiště, Kraví hora,
Konice, Načeratice, Kuchařovice, Horní Dunajovice, Černín. VII–X.
Položka: 2585 – Hradiště, 06. 07. 1950
1338. Setaria italica (L.) P. Beauv. Bér vlašský.
Pěstován jako zelené krmivo, ojediněle zplaňuje. S. OBORNY: kolem Hrušovan a Božic.
VII–IX.
Položka: 2587 – Želetice, 1954
1339. Sieglingia decumbens (L.) Bernh. Trojzubec položený.
Danthonia decumbens (L.) DC. Trojzubec poléhavý.
Na suchých lukách, písčinách a pastvinách, ve světlých lesích a vřesovištích. Roztroušený. S. Kraví hora, Plaveč, Olbramkostel. OBORNY: Vranov, Lukov. VI–VII.
Položka: 2588 – Sedlešovice, Kraví hora, u prameniště, 29. 06. 1951
N 1340. Sorghum vulgare Pers. Čirok obyčejný.
Sorghum bicolor (L.) Moench. Čirok obecný.
Původem z tropické Afriky. Pěstuje se dosti často na Znojemsku na zelené krmivo.
Vítonice. VIII–IX.
Položka: 2589 – Vítonice, 11. 09. 1951
1341. Botriochloa ischaemum (L.) Keng. Vousatka prstnatá.
Na výhonech a skalách. Hojná. P. Hradiště, Gránice, Kraví hora, Konice, Derflice, Tasovice, Borotice, Krhovice, Sedlešovice, Dobšice, Lechovice, Borotice, Purkrábka, Plaveč
– Lapikus, Kuchařovice, Únanov. OBORNY: Lukov, Vranov, Strachotice. VII–IX.
Položka: 2590 – Tasovice, Kamenná hora, 18. 07. 1951
N 1342. Zea mays L. Kukuřice setá.
Původem z Ameriky. Na Znojemsku se hojně pěstuje. Kraví hora atd. VII–IX.
Položka: 2591 – Sedlešovice, Kraví hora, 07. 08. 1950
Čeleď 146. Orchidaceae. Vstavačovité.
1343. Cypripedium calceolus L. Střevíčník pantoflíček.
Ve stinných lesích. Vzácný. Gránický les. OBORNY: Nová cesta u Hnánic. HIMMELBAUR:
ojediněle: Hnánice, Podmolí, Čížov, Bezkovský les (?). V–VI.
Položka: 2456 – Hradiště, Hradišťský les v Gránici, 04. 1950
Pozn.: Z více historických údajů je v současné době známa jediná dosti bohatá populace v údolí
Dyje u Čížova (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996).
270
1344. Cephalanthera alba (Cr.) Simk. Okrotice bílá.
Cephalanthera damasonium (Mill.) Druce. Okrotice bílá.
Ve světlých lesích. Velmi roztroušeně. SP. Gránický les, Dolina u Plavče, Koráb. OBORNY: Purkrábka, Jaroslavice. V–VI.
Položka: 2457 – Znojmo, Gránický les, 22. 06. 1951
Pozn.: Drlíkovy údaje významně doplňují historické rozšíření druhu, který je v současné době na
Znojemsku znám jen z velmi omezeného počtu lokalit (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996).
1345. Cephalanthera longifolia (L.) Fritsch. Okrotice dlouholistá.
Ve stinných lesích. Vzácná. S. Lesy u Šumné. OBORNY: lesy kol Olbramkostela. V–VI.
Položka: 2458 – Šumná, lesy, 25. 05. 1950
Pozn.: Okrotice dlouholistá na Znojemsku zřejmě vyhynula (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996), Drlíkův sběr je
zřejmě posledním potvrzením zdejšího výskytu.
1346. Epipactis latifolia (L.) All. Kruštík širolistý.
Epipactis helleborine (L.) Crantz. Kruštík širolistý.
V lesích, hlavně listnatých. Řídký. S. Gránice, Plaveč, Jevišovice, Citonice – Bezkov,
Smoha, Zálesí, Podhradí. VI–IX.
Položka: 2459 – Citonice, Citonice – Bezkov, lesy, sine dato
1347. Epipactis sessilifolia Peterm. Kruštík přisedlý.
Epipactis purpurata Sm. Kruštík modrofialový.
Ve stinných a vlhčích lesích. Vzácný. Olbramkostel (bučina nad vracovickou silnicí), Hluboké Mašůvky. DOSTÁL, OBORNY ani HIMMELBAUR neuvádějí na Znojemsku. VIII–IX.
Položka: 2460 – Olbramkostel, lesy, bučina nad vracovickou silnicí, 27. 07. 1951
Pozn.: Kruštík modrofialový byl i v posledních letech v okolí Znojma zjištěn – další lokality uvádějí
JATIOVÁ, ŠMITÁK (1996).
1348. Listera ovata (L.) R. Br. Bradáček vejčitý.
Ve vlhčích lesích a křovinách, na mokrých loukách. Vzácně. S. Lukov, Plaveč (Ruda).
OBORNY neuvádí. HIMMELBAUR: Mašovice. V–VII.
Položka: 2461 – Lukov, nad vesnicí, les, 29. 05. 1951
1349. Neottia nidus-avis (L.) Rich. Hlístník hnízdák.
Ve stinných lesích a křovinách. Hojný. S. Mločí údolí, Purkrábka, Dolina u Plavče,
Lančov, Bítov, Podhradí. V–VI.
Položka: 2462 – Suchohrdly, Purkrábka, 20. 05. 1950
1350*. Goodyera repens (L.) R. Br. Smrkovník plazivý.
Ve stinných lesích. Vzácný. S. OBORNY neuvádí. HIMMELBAUR: ojediněle mezi Pavlicemi
a Šumnou (?). VII–VIII.
271
1351. Platanthera bifolia (L.) Rich. Vemeník dvoulistý.
Ve světlých lesích. Hojný. Hradiště, Popice, Dolina u Plavče, Hluboké Mašůvky,
Olbramkostel, Smoha, Lesná, Podhradí. V–VII.
Položka: 2463 – Popice, les, 01. 06. 1950
1352. Platanthera chlorantha (Cust.) Rchb. Vemeník zelenavý.
Ve stinných, obyčejně listnatých lesích. Roztroušeně. S. Hluboké Mašůvky, Bojanovice,
Mašovice. V–VII.
Položka: 2464 – Mašovice, lesy, 21. 05. 1950
1353*. Gymnadenia conopsea (L.) R. Br. Pětiprstka žežulník.
Ve světlých listnatých lesích a na lukách. Vzácná. S. HIMMELBAUR: Nový Hrádek.
V–VIII.
Pozn.: Pětiprstka žežulník patří na Znojemsku k nejvzácnějším orchidejím. Malá populace stále
přežívá v NP Podyjí na Hardeggské stráni pod Čížovem (2004, A. Reiter).
1354. Orchis morio L. Vstavač kukačka.
Na sušších lukách, křovinatých stráních a okrajích lesů. Hojný. S. Kraví hora, Popice,
Býčí skála, Purkrábka, Výrovice, Zálesí. V–VI.
Položka: 2466 – Popice, lesní louka, 04. 05. 1950
1355. Orchis ustulata L. Vstavač osmahlý.
Na sušších lukách. Vzácný. S. Trausnická louka pod mostem. OBORNY: Hardek, dyjské
louky u Lukova.V–VIII.
Položka: 2467 – Popice, Trausnice, louka na pravém břehu, 28. 05. 1951
Pozn.: Lokalita nedaleko Trausnického mlýna zanikla po vybudování Znojemské přehrady, druh se však
vyskytuje na dalších loukách v NP Podyjí v nivě Dyje proti proudu až k Hardeggu (GRULICH 1997).
1356*. Orchis militaris L. Vstavač vojenský.
Na výslunných stráních a ve světlých lesích. Vzácný. S. OBORNY: dyjské svahy proti
Hardeku. V–VI.
Pozn.: Z textu vyplývá, že lokality pod Čížovem (JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996), které jsou snadno k nalezení, Drlík z vlastní zkušenosti neznal. Dosvědčuje to domněnku, že ve své době neměl přístup
do botanicky nejcennějších částí dyjského údolí.
1357*. Orchis purpurea Huds. Vstavač nachový.
Ve světlých lesích a na lesních světlinách. Vzácný. OBORNY: Purkrábka (Ostrauer). V–VI.
Pozn.: Vstavač nachový byl teprve po více než 100 letech od Ostrauerova nálezu na Znojemsku
potvrzen pod silnicí k celnici u Čížova a na Sloním hřbetu (cf. GRULICH 1996b). Je podivuhodné, že
tuto nápadnou rostlinu nezaznamenali starší autoři, kteří zde pracovali, zejména Oborny – snad
zde představuje poměrně novodobého imigranta.
272
1358. Orchis latifolia L. Vstavač širolistý.
Dactylorhiza majalis (Rchb.) Hunt et Summerhayes. Prstnatec májový.
Na bažinatých lukách. Dosti vzácně. S. Šimperk, Šumná lesní louky. OBORNY: Čížov,
Olbramkostel, Vranov, jako vzácnost v Popickém žlebu (?). V–VII.
Položky: 2468 A – Šumná, Šimperk, bažinaté louky, 28. 05. 1951
2468 B – Šumná, lesní louka, 18. 05. 1950
1359. Orchis sambucina L. Vstavač bezový.
Dactylorhiza sambucina (L.) Soó. Prstnatec bezový.
Ve světlých listnatých lesích a křovinách. Dosti vzácný. S. Popice les, Mašovice, Výrovice (k Únanovu). OBORNY: Konice (?), Plaveč, Smoha (?), Lesná. IV–VI.
Položky: 2469 A – Popice, les, 04. 05. 1950
2469 B – Olbramkostel, okraj lesa mezi rybníkem Čekalem a Hostěrádky, 10. 05. 1952
Pozn.: Souhrn historických lokalit vstavače bezového na Moravě přinášejí JATIOVÁ, ŠMITÁK (1996),
Drlíkovy údaje tento přehled doplňují. I když druh značně ustoupil, přesto byl v posledních letech
na Znojemsku pozorován na více místech. Recentní lokality z NP Podyjí uvádí GRULICH (1996),
dále roste např. mezi Únanovem a Plavčí.
1360*. Himantoglossum hircinum (L.) Spr. Jazýček kozlí.
Himantoglossum adriaticum Baumann. Jazýček jadranský.
Okraje lesů. Vzácný. P. DOSTÁL: Dyje u Znojma. OBORNY neuvádí. HIMMELBAUR: Šobes,
Šumná (?), Vranov. V–VII.
1361*. Corallorhiza trifida Chat. Korálice trojklaná.
Ve vlhkých lesích a křovinách. Vzácná. S. OBORNY: ojediněle na cestě z Podmolí k Devíti
mlýnům a nad mašovickou myslivnou (?). V–VII.
Pozn.: Lokality, které udává Oborny, zřejmě zanikly; druh je přesto v NP Podyjí recentě znám:
Granátové jámy u Čížova (cf. JATIOVÁ, ŠMITÁK 1996, naposledy 2003, V. Grulich a L. Reiterová).
Čeleď 147. Araceae. Aronovité.
1362*. Acorus calamus L. Puškvorec obecný.
Původem snad z Indie. U nás v tichých vodách na bahnitých březích. OBORNY: ojediněle
v údolí Dyje nad Znojmem. VI–VII.
1363. Arum maculatum L. Aron plamatý.
Ve vlhčích listnatých lesích a křovinách. Vzácný. S. Průrva za Býčí skálou k Mašovicím. IV–V.
Položka: 2470 – Znojmo, průrva za Býčí skálou vzhůru k Mašovicím, sine dato
Pozn.: Všechny údaje o áronu plamatém ze Znojemska se podle posledních názorů vztahují k druhu Arum cylindraceum Gasparr. (cf. GRULICH 1997). Drlíkova lokalita od Býčí skály byla potvrzena
i v 90. letech 20. století.
273
Čeleď 148. Lemnaceae. Okřehkovité.
1364. Spirodela polyrhiza (L.) Schl. Závitka mnohokořenná.
Ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Tůňka u tasovického splavu, staré rameno Dyje
u Starého Šaldorfu. OBORNY: Krhovice (?), Hodonice, Jaroslavice. V–VII.
Položka: 2471 – Tasovice, Tasovický splav, tůňka, 26. 06. 1951
1365. Lemna trisulca L. Okřehek trojbrázdý.
Ve stojatých vodách. Vzácný. S. OBORNY: okolo Jaroslavic a Hrušovan. VI.
Položka: 2472 – Hodonice, 19. 08. 1954
1366. Lemna minor L. Okřehek menší.
Na stojatých a mírně tekoucích vodách. Obecný. S. Znojmo – Starý Šaldorf, Stošíkovice,
Pavlice, Zápověď, Milíčovice, Bítov – Chvalatice. V–VI.
Položka: 2473 – Bítov, Bítov – Chvalatice, rybníček, 27. 08. 1950
1367. Lemna gibba L. Okřehek hrbatý.
Ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Jaroslavický rybník. HIMMELBAUR: roztroušeně
v jihovýchodní části. IV–VI.
Položka: 2474 – Jaroslavice, rybník, 21. 07. 1951
Čeleď 149. Sparganiaceae. Zevarovité.
1368. Sparganium ramosum Huds. I. subsp. neglectum (Beeby) A. Gr.
Zevar větevnatý zanedbávaný.
Sparganium ramosum Huds. Zevar větevnatý.
Ve stojatých vodách. Roztroušeně. S. Znojmo – Marešov, Trausnice, Gránice u Citonic,
Derflice, Plenkovický rybník, údolí Bojanovického potoka, Bezkov. VI–VIII.
Položka: 2475 – Znojmo, Marešov, splav, 15. 07. 1953
Pozn.: Hodnocení vnitrodruhové variability Sparganium ramosum není dosud uzavřeno (cf. KUBÁT
et al. 2002); Drlíkovy údaje o poddruzích, pokud nejsou doloženy a revidovány specialistou, nelze
brát za bernou minci.
Sparganium ramosum II. subsp. polyedrum A. Gr. Zevar větevnatý vzpřímený.
Sparganium ramosum Huds. Zevar větevnatý.
Ve stojatých vodách. Velmi roztroušeně. S. Stošíkovice příkop od Oleksovic. VI–VIII.
1369. Sparganium simplex Huds. Zevar jednoduchý.
Sparganium emersum Rehmann. Zevar jednoduchý.
Ve stojatých vodách. Roztroušený. S. Hostěrádky rybník. OBORNY: kol Znojma.
VI–VII.
Položka: 2476 – Hostěrádky, rybník, 25. 06. 1950
274
Čeleď 150. Typhaceae. Orobincovité.
1370. Typha latifolia L. Orobinec širolistý.
Na březích stojatých nebo klidně tekoucích vod. Hojný. S. Jaroslavice, Borotice, Stošíkovice, Horní Dunajovice, Koráb, Únanov. VII–VIII.
Položka: 2477 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950
1371. Typha angustifolia L. Orobinec úzkolistý.
Na bahnitých březích stojatých nebo mírně tekoucích vod. Rozšířen. S. Borotice, Zápověď, Únanov, Lesná. VI–VIII.
Položka: 2478 – Borotice, příkop, 24. 06. 1950
275
ZHODNOCENÍ
Jestliže chceme posoudit Drlíkův přínos pro botanické bádání na Znojemsku, nelze
nezmínit několik zajímavých skutečností. Drlík nebyl znojemský starousedlík, většinu
svého aktivního života prožil na severní Moravě. Kupodivu zřejmě neměl ani v době,
kdy pobýval ve Znojmě, žádný vztah k brněnskému badatelskému centru, které se
velmi intenzivně zabývalo flórou tzv. Praebohemika, tj. šířeji pojímaného východního
okraje Českého masivu na jihozápadní Moravě. Ve svém rukopise navazuje hlavně
na znojemské badatele: především na Adolfa Obornyho (1840–1924), který zde působil dlouhá léta na gymnáziu. Tento badatel za sebou zanechal Květenu Znojemska
(OBORNY 1879) a na svou dobu velmi moderní, kritickou Květenu Moravy (OBORNY
1883–1886). Podle odkazů je zřejmé, že Drlík měl Obornyho Květenu Moravy jako
základní zdroj informací k dispozici; zdali pracoval i se starší flórou Znojemska jasně
patrné není. Co je ovšem velmi zajímavé, Drlík pracoval s další květenou Znojemska,
jejímž hlavním protagonistou byl soukromý vysokoškolský pedagog Wolfgang Himmelbaur z Vídně. Základní materiál pro své dílo shromáždil v období první světové
války, kdy narukoval jako záložní důstojník do znojemské posádky; své dílo nakonec
vydal ve spoluautorství se znojemským odborným učitelem Emilem Stummem v roce
1923 (HIMMELBAUR, STUMME 1923). Toto dílo, ač rovněž kritické a z retrospektivního
hlediska velmi cenné, bylo mezi prvorepublikovými badateli prakticky neznámé, neuvádí je např. ani podrobná botanická bibliografie, kterou v průběhu první republiky
shromažďoval pražský profesor Karel Domin a která nakonec vyšla až v roce 1960
(FUTÁK, DOMIN 1960). Himmelbaurova a Stummeho květena nebyla zřejmě v té době
známa ani brněnské badatelské skupině kolem prof. Josefa Podpěry a Jindřicha Suzy,
kteří byli hnacím motorem tehdejšího botanického bádání na jihozápadní Moravě. Ve
Znojmě za první republiky působil jako pedagog rovněž O. Tomaschek, který své cenné
studie publikoval v hlavním přírodovědném fóru sudetských Němců, v časopise Natur
und Heimat vycházejícím v Ústí na Labem (TOMASCHEK 1933, 1935). Tomaschkovy
práce Drlík zřejmě dobře znal; tabulka ze studie o halofytech (TOMASCHEK 1933) byla
nalezena spolu s rukopisem v pozůstalosti a z mapky slanisek (viz obr. 3) stejně jako
z komentářů ke slaništním druhům rostlin je zřejmé, že z ní přímo vycházel při svém
terénním průzkumu.
Jestliže v Drlíkově rukopise vidíme, že autor měl obě základní flóry Znojemska, zdá
se nejpravděpodobnější, že je získal až po příchodu do Znojma právě zde – můžeme se
domnívat, že buď v muzeu, nebo v některé ze školních knihoven. Z citací v rukopise
je zřejmé, že používal jako určovací klíče dílo Lausovo (LAUS 1908) a jen omezeně
nejrozšířenější prvorepublikový klíč (POLÍVKA et al. 1928). Drlíkovi rovněž neušlo brzy
po válce vydání Dostálovy květeny (DOSTÁL et al. 1948–1950), na jejíž zjednodušující
a mnohdy poněkud zkreslené geografické informace ve svém rukopise často odkazuje.
Izolace od brněnského centra je překvapivá, protože v průběhu první republiky z něj
vyšlo velké množství prací, které se Znojemska alespoň zčásti dotýkají. Ať už je to
fragment velkoryse pojaté Květeny Moravy (PODPĚRA 1926–1930), kterou Drlík zmiňuje pouze ojediněle, četné studie Suzovy, jejichž autor nejen stojí za označením celé
oblasti jako Praebohemikum, ale jeho botanické zvláštnosti zpracoval v monografii,
která vyšla v mezinárodním drážďanském časopise Botanisches Centralblatt (SUZA
1935). Z dalších brněnských badatelů publikoval řadu drobnějších studií Jan Šmarda;
tyto práce vycházely např. ve Sborníku Přírodovědeckého klubu v Brně, ve vlastivědném
276
časopise Od Horácka k Podyjí, který vycházel v Třebíči, další práce vyšly v Časopise
Moravského muzea v Brně (např. HRUBY 1932). Z brněnských „odchovanců“ Drlík
několikrát cituje pouze Františka Švestku, který po válce krátce působil rovněž jako
učitel na Znojemsku. Ke Znojemsku se vztahuje také několik studií Antona Fröhlicha,
který působil především na gymnáziu v Mikulově – jeho práce vycházely především
ve sborníku brněnského německého Přírodovědeckého Klubu (Verhandlungen der
Naturforschender Verein in Brünn), např. FRÖHLICH (1930). Ani Fröhlichovy práce
ovšem Drlík patrně neznal.
Drlíkovým akčním rádiem byla především jižní část dnešního Znojemska, velmi málo
údajů má z území severně od toku Jevišovky (Miroslavsko, Moravskokrumlovsko),
což ovšem souvisí s tehdejším územně správním členěním regionu. Na jednu stranu
překvapivá, na druhou stranu však pochopitelná je skutečnost, že v textu víceméně
postrádáme Drlíkova vlastní pozorování z území těsně při hranici, o jehož floristické
jedinečnosti bezpochyby věděl z děl svých předchůdců. V době, kdy zde Drlík pracoval, byl vstup do pohraničí asi už dosti komplikovaný, jak vyplývá i z autentických
poznámek obsažených v pozůstalosti: „…Jaroslavické slanisko, které prý podle Švestky
je velmi bohaté na vzácné slanisté rostliny, jsem nemohl prozkoumat, poněvadž leží
v hraničním pásmu“. Z údolí Dyje v dnešním Národním parku Podyjí zaznamenal
několik druhů jen v bližším okolí Znojma u Trausnického mlýna a v okolí Býčí skály.
I východnější část pohraničí, okolí Ječmeniště, Jaroslavic, Hevlína a Hrabětic znal
asi jen velmi okrajově (sběr Oxytropis pilosa z Lamplbergu u Ječmeniště); zejména
z posledních dvou lokalit však hodně přebíral od starších badatelů.
Jako pilný a zapálený botanik-amatér prozkoumal Drlík řadu míst, která jeho předchůdci opomíjeli a mnoho z nich neznali ani souběžně s ním působící badatelé brněnští.
Takto Drlík zachytil zajímavou flóru později zničených slanisek u Hodonic, Stošíkovic
na Louce a Načeratic (v jeho rukopisné pozůstalosti nacházíme např. i ojedinělé datované floristické zápisy z těchto lokalit). Řadu údajů uvádí ze šumenských a bojanovických
lesů, které tehdejší badatelé spíše přehlíželi, a ze západní části Znojemska (Zálesí a lesy
v okolí Vranovské přehrady). Početné a cenné jsou též údaje z potočních údolí nedaleko
Znojma (Gránice, Smoha). Svými poznámkami ze známých, proslulých lokalit kolem
Konic, Popic, Havraníků a Hnanic, Hradiště, Načeratic, od obce Dyje a z Purkrábky
pak Drlík velmi dobře vyplňuje časovou mezeru mezi dobou Adolfa Obornyho z konce
19. století, dobou Wolfganga Himmelbaura z let 1915–1918 a koncem 20. století, kdy
zde začala nová etapa intenzivních floristických výzkumů (GRULICH 1997).
Díky svému působení v době těsně před zásadními změnami hospodaření v krajině
a také díky zaměření na floristicky význačné a zajímavé biotopy zachytil Drlík ve své
květeně celou řadu druhů, které záhy poté zmizely ze Znojemska i ze širšího území.
U několika druhů přináší dokonce poslední, resp. jedny z posledních datovaných
údajů o výskytu na území ČR (Ceratocephala testiculata, Camelina sativa, Lolium
temulentum, Lolium remotum, Scandix pecten-veneris) nebo Moravy (Myosotis discolor, Ornithogalum umbellatum, Turgenia latifolia). V současnosti nebyla z Drlíkem
doložených druhů na Znojemsku potvrzena ani celá řada dalších (např. Agrostemma
githago, Aster tripolium, Astragalus exscapus, Blysmus compressus, Cardaminopsis
halleri, Cephalanthera longifolia, Conringia orientalis, Crepis foetida subsp. rhoeadifolia, Gentiana pneumonanthe, Hibiscus trionum, Juncus gerardii, Moneses uniflora,
Pedicularis palustris, Pedicularis sylvatica, Plantago arenaria, Plantago maritima,
277
Pulicaria vulgaris, Pyrola chlorantha, Sideritis montana, Taraxacum bessarabicum,
Torilis arvensis, Triglochin palustre, Vaccaria hispanica subsp. grandiflora, Viola suavis). Podrobnější analýza, hodnotící vývoj jednotlivých biotopů a jejich flóry na základě
srovnání Drlíkovy Květeny Znojemska s poznatky jeho předchůdců a následovníků, je
ovšem nad rámec tohoto krátkého shrnutí a bude předmětem podrobnější studie.
Jako samostatně bádající amatér Drlík evidentně neměl možnost konzultovat svá
určení se specialisty. Je to celkem zřejmé z úrovně jeho determinací. Některé skupiny
mu zřejmě byly bližší, takže v nich není mnoho determinačních omylů, zatímco v jiných
se dopouštěl až školáckých chyb (např. při určování některých rostlin lipnicovitých).
Tyto omyly mu dnes nelze vyčítat. Naopak, Drlíkova snaha o důsledné shromažďování herbářových dokladů je mimořádně cenná a právě konfrontace sbírkového fondu
s textem rukopisu umožňuje dnešní kritický pohled na jeho odkaz.
SUMMARY
The manuscript of the “Květena Znojemska 1950–1954” was written by the first of the authors and
has not been published so far. After the manuscript had been discovered in the family archive, the
present co-authors translated it into the digital form and prepared it to be published (its original form
is shown in Figs. 1 and 2). In his manuscript, Vratislav Drlík joins up mainly with scientists who lived
in Znojmo, above all, Adolf Oborny (1840–1924) who was professor at the Znojmo gymnasium for
many years. This late scientist is the author of a work named “Die Flora der Znaimer Kreises” (OBORNY
1879) and a critical work on the “Flora von Mähren und österr. Schlesien” (OBRONY 1883–1886) which
was very modern at its time. It is very interesting to note that Drlík worked with another book on the
flora of the Znojmo region whose main protagonist was Wolfgang Himmelbaur, private university
teacher in Vienna (HIMMELBAUR & STUMME 1923). Although both critical and very valuable in retrospective points of view, this work was practically unknown to the Czechoslovakian botanists before
World War II. For example, it was not mentioned even in the contemporary botanical bibliography
(FUTÁK & DOMIN 1960). Furthermore, Drlík joins up with the studies by O. Tomaschek, published in
the periodical „Natur und Heimat“, the major natural history forum of the Sudetic Germans, published
in Ústí nad Labem (TOMASCHEK 1933, 1935).
For the identification of plant species, Drlík chiefly used the work by LAUS (1908) and, in a limited
extent, the most widespread key published during the first Czechoslovakian republic (POLÍVKA et al.
1928). He also considered the flora written by Dostál to be of importance (DOSTÁL et al. 1948–1950)
and often refers the reader to its simplifying and often somewhat distorted geographic information.
It is surprising to note the author’s isolation from the Brno scientific centre, as during the first
Czechoslovakian Republic this centre issued a large number of papers at least partly pertaining to
the Znojmo region. This is true, first of all, of the fragmentary “Květena Moravy“ (Flora of Moravia)
(PODPĚRA 1926–1930), only occasionally cited by Drlík. It is also worth mentioning the numerous
studies of Suza. Suza was not only the author of the term Praebohemicum, denoting the whole region under the present study, but also treated its botanical peculiarities in a monograph published in
the Botanisches Centralblatt, the international periodical issued in Dresden, Germany (SUZA 1935).
From among the disciples of the Brno botanical school, Drlík only quotes, in several cases, František
Švestka, who after World War II was active for a short time as schoolmaster in the Znojmo region.
Several studies by Anton Fröhlich, schoolmaster at Mikulov (e.g. FRÖHLICH 1930, also pertain to this
region. However, Drlík probably did not even know Fröhlich’s papers.
Drlík’s main activity area was the southern part of the present Znojmo Region; he had very scant
data from the area north of the Jevišovka River (the areas around Miroslav and Moravský Krumlov).
Surprising on the one hand yet understandable on the other is the fact that Drlík’s text lacks his own
direct observations in the area lying close at the boundary between Czechoslovakia and Austria. At
the time Drlík worked in that area, access to the border zone was already rather complicated. From
the Dyje River valley, lying in the present Podyjí National Park, Drlík recorded several species only
278
in the closer environs of Znojmo near Trausnitzer Mill and in that of Býčí skála. Even the more eastern parts of the border zone, the environs of Ječmeniště, Jaroslavice, Hevlín, and Hrabětice, were
probably known to him only partially; especially from the latter two localities he adopted many data
from earlier investigations.
A diligent and ardent amateur botanist, Drlík investigated a number of places omitted by his predecessors and often even unknown to the Brno botanists working at the same time (Figs. 3 and 4).
In this way Drlík recorded the interesting flora of the later destroyed salt marshes near Hodonice,
Stošíkovice na Louce, and Načeratice. He presents a number of data from the forests near Šumná
and Bojanovice, localities rather overlooked by the botanists of that time, as well as from the western
part of the Znojmo region (Zálesí and the forests in the environs of the Vranov Reservoir). His data
from the brook valleys near Znojmo (Gránice, Smoha) are numerous and valuable as well. With his
notes on the well-known localities around Konice, Popice, Havraníky, Hnanice, Hradiště, Načeratice,
along the Dyje River and from Purkrábka, Drlík fills the time lag between the time of Oborny in the
late 19th century, that of Wolfgang Himmelbaur in 1915–1918, and the late 20th century when a new
period of intensive floristic investigations began (GRULICH 1997).
Due to his activity shortly before the basic changes of land use took place, and due to his being
focused on habitats outstanding and interesting in floristic respect (salt marshes, waterlogged meadows,
extensively used fields and pastures), Drlík recorded in his „Květena“ a large number of species which
vanished from the Znojmo region and its wider environs shortly thereafter. In the cases of several
species he even presents the last or even the very last dated information on their occurrence in the
Czech Republic (Ceratocephala testiculata, Camelina sativa, Lolium temulentum, Lolium remotum,
Scandix pecten-veneris) or in Moravia (Myosotis discolor, Ornithogalum umbellatum, Turgenia latifolia). Many other species, documented in the Znojmo region by Drlík, have not been confirmed any
more (e.g. Agrostemma githago, Aster tripolium, Astragalus exscapus, Blysmus compressus, Cardaminopsis halleri, Cephalanthera longifolia, Conringia orientalis, Crepis foetida subsp. rhoeadifolia,
Gentiana pneumonanthe, Hibiscus trionum, Juncus gerardii, Moneses uniflora, Pedicularis palustris,
Pedicularis sylvatica, Plantago arenaria, Plantago maritima, Pulicaria vulgaris, Pyrola chlorantha,
Sideritis montana, Taraxacum bessarabicum, Torilis arvensis, Triglochin palustre, Vaccaria hispanica
subsp. grandiflora, Viola suavis). Some of the significant herbarium items are shown in Figs. 5–16.
A more detailed analysis to evaluate the development of the particular habitats and their flora, based on
a comparison of Drlík’s „Květena Znojemska“ with data provided by his predecessors and followers,
however, is beyond the scope of this short summary, and it will be the topic of a more detailed study.
Directly in the chapter on the „Systematic synopsis of species“, the present co-authors only supplemented references to the revised herbarium items pertaining to Drlík’s manuscript. From the present
point of view they comment upon some rare, taxonomically complicated, or otherwise interesting plant
species or groups. Also, they supplemented the index of specific taxons used both at the time of origin
of the work (DOSTÁL et al. 1948–1950) and in the present Czech literature (KUBÁT et al. 2002).
Being a private investigator, Drlík evidently had no means by which to consult his identifications
with specialists. This is quite evident from the level of some of his determinations. Apparently, he was
more familiar with some of the groups so that there are few misidentifications in them, whereas in other
groups he committed rudimentary errors (e.g. in determining certain poaceous plants). Nowadays,
Drlík cannot be blamed for such errors. On the contrary, his endeavour at consistently accumulating
herbarium documents is unusually valuable, and it is the confrontation of his collection with the text
of his manuscript that permits the present critical attitude to his legacy.
LITERATURA
BUREŠ P. (1996): Cardamine dentata Schult. in Moravia. – Scr. Fac. Rer. Natur. Univ. Masaryk. Brun.
– Biol., Brno, 24 (1994): 3–9.
ČECH L., ŠUMPICH J., ZABLOUDIL V. et al. (2002): Jihlavsko. – In: MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. [eds.]:
Chráněná území ČR 7. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 1–528.
ČEŘOVSKÝ J., FERÁKOVÁ V., HOLUB J., MAGLOCKÝ Š., PROCHÁZKA F. (1999): Červená kniha ohrožených
a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. – Príroda, Bratislava.
279
DANIHELKA J., GRULICH V., ŠUMBEROVÁ K., ŘEPKA R., HUSÁK Š., ČÁP J. (1995): O rozšíření některých cévnatých rostlin na nejjižnější Moravě. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 30, suppl. 1995/1: 29–102.
DANIHELKA J., GRULICH V. (2000): Pampeliška pozdní (Taraxacum serotinum) v České republice. – Zpr.
Čes. Bot. Společ., Praha, 33 (1999): 123–134.
DOSTÁL J. et al. (1948–1950): Květena ČSR. Vol. 1–2. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
DRÁBKOVÁ L. (1999): Saxifraga rosacea – znovuobjevený taxon Národního parku Podyjí/Thayatal.
– Thayensia, Znojmo, 2: 127–129.
FRÖHLICH A. (1930): Abhängigkeit des Vorkommens von Saxifraga aizoon u. Diplachne serotina von
der Exposition. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 61: 87–94.
FUTÁK J., DOMIN K. (1960): Bibliografia k Flóre ČSR. – Vydavatelstvo SAV, Bratislava.
GRULICH V. (1985): K výskytu kýchavice černé (Veratrum nigrum L.) na Znojemsku. – Zpr. Čs. Bot.
Společ., Praha, 20: 192–195.
GRULICH V. (1987): Slanomilné rostliny na jižní Moravě. – ČSOP Břeclav, ČSS Břeclav et Regionální
muzeum Mikulov, Břeclav.
GRULICH V. (1990a): Kosatec nízký na jižní Moravě. – Muz. Zprav., Mikulov, 2 (1990): 9–17.
GRULICH V. (1990b): Ostřice trsnatá, Carex cespitosa L., na jihozápadní Moravě. – Přírod. Sborn. Západomorav. Muz. Třebíč 17: 43–50.
GRULICH V. (1996a): Oměj jedhoj (Aconitum anthora L.) v České republice. – Přírod. Sborn. Západomorav. Muz. Třebíč 20 (1995): 17–22.
GRULICH V. (1996b): Ohrožené druhy rostlin v Národním parku Podyjí. – Příroda, Praha, 6: 39–59.
GRULICH V. (1996c): Květena lokality Ledové sluje. – Příroda, Praha, 4: 95–106.
GRULICH V. (1997): Atlas rozšíření cévnatých rostlin národního parku Podyjí/Verbreitungsatlas der
Gefäßpflanzen des Nationalparks Thayatal. – Masarykova univerzita, Brno.
GRULICH V., CHYTRÝ M. (1993): Botanische Untersuchungen im Nationalpark Podyjí (Thayatal) und
im grenznahen Österreich. – Verh. Zool.-Bot. Ges. Österr., Wien, 130:1–31.
GRUNA B. (1996): Rozšíření křivatce českého (Gagea bohemica) na Moravě. – Přírod. Sborn. Západomorav. Muz. Třebíč 20 (1995): 23–30.
HAVLÍČKOVÁ J. (1982–1983): Carex flava-complex in the Czech lands I–II. – Preslia, Praha, 54: 201–222,
1982 et 55: 245–263, 1983.
HIMMELBAUR W., STUMME E. (1923): Die Vegetationsverhältnisse von Retz und Znaim. – Abh. Zool.-Bot. Ges. Wien 14/2: 1–146.
HOLUB J., PROCHÁZKA F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia,
Praha, 72: 187–230.
HOLUB J., PROCHÁZKA F., ČEŘOVSKÝ J. (1977): Seznam vyhynulých, endemických a ohrožených taxonů
vyšších rostlin květeny ČSR (1. verze). – Preslia, Praha, 51: 213–237.
HOLUBOVÁ A., SLAVÍKOVÁ Z. (1964): Aristolochia clematitis na území ČSSR. – Preslia, Praha, 36:
294–305.
HROUDA L. (1974): Taxonomie und Verbreitung von Inula salicina L. in der Tschechoslowakei.
– Preslia, Praha, 44: 227–243.
HRUBY J. (1932): Die pflanzengeographischen Verhältnisse Westmährens. – Čas. Morav. Zem. Mus.,
Brno, 28–29: 546–583.
CHRTEK J. (1982): Poznámky k rozšíření druhu Cannabis ruderalis v Čechách a na Moravě. – Čas.
Nár. Muz., Praha, sect. natur., 150 (1981): 21–24.
CHRTEK J., KŘÍSA B., SLAVÍKOVÁ Z. (1968): Poznámky k rozšíření druhu Scandix pecten-veneris L.
v Československu. – Zborn. Slov. Nár. Múz. – Prír. Vedy, Bratislava, 14: 61–66.
CHYTRÝ M. (1990): Melicetum ciliatae na Znojemsku. – Zpr. Čs. Bot. Společ., Praha, 25: 71–75.
JATIOVÁ M., ŠMITÁK P. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. – Arca JiMfa,
Třebíč.
KIRSCHNER J. (1979): A new species of the Luzula campestris-multiflora complex in Central Europe.
– Folia Geobot. Phytotax., Praha, 14: 431–435.
KLEJDUS J., MAŇÁKOVÁ L. (2005): Vratislav Drlík – učitel, přírodovědec a spoluzakladatel Jihomoravského muzea ve Znojmě. – Thayensia, suppl. 1: 3–6.
KOVANDA M. (1982): Dianthus gratianopolitanus: variability, differentiation and relationships. – Preslia, Praha, 54: 223–242.
280
KOVANDA M. (1999): Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare v Národním parku Podyjí. – Příroda,
Praha, 15: 97–99.
KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J., ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke
květeně České republiky. – Academia, Praha.
KVĚTENA ČESKÉ [SOCIALISTICKÉ] REPUBLIKY (1988–2000): Vol. 1–6. – HEJNÝ S., SLAVÍK B. [eds.], vol. 1:
1–557, 1988; vol. 2: 1–540, 1990; vol. 3: 1–542, 1992; SLAVÍK B. [ed.], vol. 4: 1–529, 1995; vol.
5: 1–568, 1997; vol. 6: 1–770, 2000. – Academia, Praha.
LAUS H. (1908): Schulflora der Sudetenländer mit besonderer Rücksicht auf Mähren. – F. Irrgang,
Brünn.
OBORNY A. (1879): Die Flora der Znaimer Kreises. – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 17: 105–304.
OBORNY A. (1883–1886): Flora von Mähren und österr. Schlesien. Teile 1–4. – Verh. Naturforsch. Ver.
Brünn 21 (1882): 1–268, 1883; 22 (1883): 269–636, 1884; 23 (1884): 637–888, 1885; 24 (1885):
889–1285, 1886.
PODPĚRA J. (1926–1930): Květena Moravy ve vztazích systematických a geobotanických. Fasc. 1,
6/2 a 6/3. – Pr. Morav. Přírod. Společ., Brno, 1/10 (1924): 393–618, 1926; 2/10 (1925): 271–782,
1927; 5/5 (1928): 57–415, 1930.
POLÍVKA J., DOMIN K., PODPĚRA J. (1928): Klíč k úplné květeně republiky Československé. – R.
Promberger, Olomouc.
RŮŽIČKA I. (1968): Rozšíření Arnica montana L., Soldanella montana Mikan, Leucojum vernum L. a Calamagrostis villosa (Chaix) Gmel. na Českomoravské vysočině. – Preslia, Praha, 40: 200–216.
RYBKA V., RYBKOVÁ R., POHLOVÁ R. (2004): Rostliny ve svitu evropských hvězd. Rostliny soustavy
Natura 2000 v České republice. – Sagittaria, Olomouc & Praha.
RYCHNOVSKÁ M. (1975): Autökologische Studie der tschechoslowakischen Stipa-Arten. – In: Vegetace
ČSSR, A8. Academia, Praha, 1–170.
ŘEPKA R. (1995): Ohrožené druhy rodu Carex jižní Moravy. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 29
(1994): 47–54.
ŘEPKA R. (1996): Rozšíření psinečku tuhého (Agrostis vinealis Schreb.) na Moravě. – Přírod. Sborn.
Západomorav. Muz. Třebíč 20 (1995): 31–43.
ŘEPKA R. (2003): Carex muricata aggregate in the Czech Republic: multivariate analysis of quantitative morphological characters. – Preslia, Praha, 75: 233–248.
ŘEPKA R., ČÁP J. (1996): Nálezy významnějších graminoidů na území NP Podyjí. – Přírod. Sborn.
Západomorav. Muz. Třebíč 20 (1995): 45–60.
SLAVÍK B. (1986–1990): Fytokartografické syntézy ČSR (ČR). 1, 2. – Botanický ústav ČSAV, Průhonice.
SLAVÍK B. (1998): Phytocartographical syntheses of the Czech Republic. 3. – Academia, Praha.
STEJSKAL R. (2001): Geobiocenologická charakteristika území a vymezení ekologické sítě – lokalita Ječmeniště u Dyjákoviček (Jižní Morava). – [Seminární pr., depon. in: MZLU Brno a JMM
Znojmo].
SUZA J. (1935): Das xerotherme Florengebiet Südwestmährens (ČSR). – Beih. Bot. Cbl., Dresden,
53B: 440–484.
SUZA J., ŠMARDA J. (1932): Dvě nové rostliny Podyjí. – Od Horácka k Podyjí, Třebíč, 9: 105–110.
ŠPRYŇAR P., KUBÁT K. (2004): Eragrostis albensis a E. pectinata, dva nové cizí druhy trav pro květenu
České republiky (Poaceae). – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 39: 1–24.
ŠVESTKA M., GRULICH V. (1990): Poznámky k faunistice a bionomii Colias chrysotheme Esp. a jeho
vztah k Astragalus austriacus Jacq. – Přírod. Sborn. Západomorav. Muz. Třebíč 17: 105–126.
TICHÝ L. (1996): Významná botanická lokalita Bílý kříž jižně od Uherčic. – Přírod. Sborn. Západomorav. Muz. Třebíč 20: 61–64.
TOMASCHEK O. (1933): Die Verbreitung der Salzpflanzen im Bezirke Znaim. – Natur u. Heimat, Aussig,
4: 14–22.
TOMASCHEK O. (1935): Versuch einer kartenmässigen Darstellung bezeichenden Pflanzenarten und
Pflanzengruppen in Znaimer Bezirke. – Natur u. Heimat, Aussig, 6: 33–40.
TRÁVNÍČEK B., MAURER W. (1998): Einige für Österreich beziehungsweise Niederösterreich neue
Brombeer-Arten (Gattung Rubus). – Linzer Biol. Beitr., Linz, 30(1): 81-104.
281
REJSTŘÍK VĚDECKÝCH JMEN ROSTLIN
INDEX OF SCIENTIFIC NAMES OF PLANTS
Abies alba 20
Abies concolor 20
Abies sibirica 20
Acer campestre 121
Acer negundo 121
Acer platanoides 121
Acer pseudoplatanus 121
Acer tataricum 121
Achillea asplenifolia 215
Achillea collina 214, 215
Achillea millefolium 177, 214, 215
Achillea nobilis 214
Achillea pannonica 214, 215
Achillea setacea 215
Acinos arvensis 161
Aconitum anthora 25
Aconitum lycoctonum 25
Acorus calamus 273
Actaea spicata 24
Adonis aestivalis 33
Adonis flammea 33
Adonis flammeus 33
Adonis vernalis 33
Adoxa moschatellina 185
Aegopodium podagraria 131
Aesculus × carnea 120
Aesculus hippocastanum 120
Aesculus octandra 121
Aesculus rubicunda 120
Aethusa cynapioides 132
Aethusa cynapium 132
Agrimonia eupatoria 83
Agropyrum caninum 252, 259
Agropyrum intermedium 260
Agropyrum repens 259, 260
Agrostemma githago 56, 277, 279
Agrostis alba 265
Agrostis canina 263, 266
Agrostis capillaris 266
Agrostis stolonifera 265
Agrostis vinealis 265
Agrostis vulgaris 266
Ailanthus altissima 115
Ailanthus glandulosa 115
Ajuga chamaepitys 153
Ajuga genevensis 153
Ajuga reptans 153
Alcea biennis 123
Alchemilla acutiloba 84
Alchemilla glaucescens 83, 84
Alchemilla hybrida 83
Alchemilla monticola 84
Alchemilla pratensis 84
Alchemilla silvestris 84
Alchemilla vulgaris 83, 84
282
Alisma gramineum 225
Alisma plantago-aquatica 225
Alliaria officinalis 46
Alliaria petiolata 46
Allium ampeloprasum 229
Allium angulosum 229
Allium cepa 228
Allium flavum 229
Allium montanum 229
Allium oleraceum 230
Allium porrum 229
Allium rotundum 228, 229, 230
Allium sativum 228
Allium schoenoprasum 228
Allium scorodoprasum 228, 229
Allium senescens 229
Allium sphaerocephalon 229, 230
Allium sphaerocephalum 229
Allium ursinum 230
Allium vineale 229
Alnus glutinosa 109
Alnus incana 109
Alopecurus aequalis 266, 267
Alopecurus geniculatus 266, 267
Alopecurus pratensis 266
Althaea officinalis 124
Althaea pallida 123
Alyssum alyssoides 41
Alyssum calycinum 41
Alyssum desertorum 41, 266
Alyssum montanum 41
Alyssum saxatile 40
Amaranthus albus 62
Amaranthus angustifolius 62
Amaranthus blitum 62
Amaranthus cruentus 61
Amaranthus graecizans 62
Amaranthus hybridus 61
Amaranthus hypochondriacus 61
Amaranthus lividus 62
Amaranthus powellii 61
Amaranthus retroflexus 62
Amelanchier lamarckii 91
Amygdalus communis 88
Anacharis canadensis 225
Anagallis arvensis 138
Anagallis foemina 141
Anchusa officinalis 149, 151
Androsace elongata 138
Androsace maxima 138
Anemone nemorosa 26
Anemone ranunculoides 26
Anemone silvestris 26
Anemone sylvestris 26
Anethum graveolens 133
Angelica silvestris 133
Angelica sylvestris 133
Antennaria dioica 209
Anthemis arvensis 214
Anthemis austriaca 213, 214
Anthemis cotula 214, 215
Anthemis ruthenica 213, 214
Anthemis tinctoria 213
Anthericum ramosum 227
Anthoxanthum odoratum 265
Anthriscus cerefolium 134, 135,
136
Anthriscus nitida 135
Anthriscus silvestris 135
Anthriscus sylvestris 135
Anthyllis vulneraria 97, 98
Antirrhinum majus 169
Antirrhinum orontium 169
Apera interrupta 266
Apera spica-venti 263, 266
Aphanes arvensis 83
Apium graveolens 130
Aquilegia vulgaris 25
Arabidopsis thaliana 47
Arabis glabra 44
Arabis hirsuta 43
Arabis pauciflora 43
Arabis sagittata 43, 44
Arabis turrita 43
Arachnospermum canum 204
Arachnospermum laciniatum 204
Arctium lappa 220
Arctium minus 220
Arctium tomentosum 220
Arenaria serpyllifolia 52
Aristolochia clematitis 34
Armeria elongata 137
Armeria vulgaris 137
Armoracia rusticana 41
Arrhenatherum elatius 263
Artemisia absinthium 217
Artemisia campestris 177, 217
Artemisia pontica 217
Artemisia scoparia 217
Artemisia vulgaris 177, 216
Arum cylindraceum 273
Arum maculatum 273
Aruncus vulgaris 77
Asarum europaeum 34
Asparagus officinalis 232
Asperugo procumbens 146
Asperula arvensis 180
Asperula cynanchica 180
Asperula glauca 180
Asperula odorata 180
Asperula tinctoria 180
Asplenium × alternifolium 18
Asplenium × germanicum 18
Asplenium ruta-muraria 18
Asplenium septentrionale 18
Asplenium trichomanes 18
Aster amellus 205
Aster laevis 205
Aster lanceolatus 205
Aster linosyris 205
Aster salignus 205
Aster tripolium 205, 207, 277, 279
Astragalus austriacus 100
Astragalus cicer 99
Astragalus exscapus 99, 101,
277, 279
Astragalus glycyphyllos 99
Astragalus onobrychis 100
Astrantia major 129
Athyrium filix-femina 18, 19
Atriplex hastata 66
Atriplex hortensis 65
Atriplex nitens 65
Atriplex oblongifolia 66
Atriplex patula 66
Atriplex prostrata 66
Atriplex rosea 66
Atriplex sagittata 65
Atriplex tatarica 64, 66
Atropa belladonna 164
Aurinia saxatilis 40
Avena fatua 262
Avena sativa 262
Avena strigosa 262
Avenastrum pratense 263
Avenastrum pubescens 263
Avenella flexuosa 263
Avenula pratensis 263
Avenula pubescens 263
Baldingera arundinacea 265
Ballota nigra 158
Barbarea vulgaris 42, 43, 46
Batrachium aquatile 32
Batrachium circinatum 31
Batrachium fluitans 31
Batrachium paucistamineum 32
Batrachium trichophyllum 32
Bellis perennis 205
Berberis vulgaris 34
Berteroa incana 41
Berula erecta 131
Beta maritima 63
Beta vulgaris 63
Betonica officinalis 159
Betula pendula 109
Bidens cernua 212
Bidens cernuus 212
Bidens tripartita 212
Bidens tripartitus 212
Bifora radians 136
Biscutella laevigata 39
Bistorta major 69
Blysmus compressus 240, 242,
277, 279
Bolboschoenus koshevnikovii 241
Bolboschoenus maritimus 241
Botriochloa ischaemum 270
Brachypodium pinnatum 252
Brachypodium silvaticum 252
Brachypodium sylvaticum 252,
259
Brassica campestris 37
Brassica napus 37
Brassica nigra 37
Brassica oleracea 37
Brassica rapa 37
Briza media 256
Bromus arvensis 261, 262
Bromus benekenii 252, 260
Bromus commutatus 261, 262
Bromus erectus 253, 255, 261
Bromus hordeaceus 262
Bromus inermis 261
Bromus japonicus 261
Bromus mollis 262
Bromus patulus 261
Bromus ramosus 260
Bromus secalinus 262
Bromus squarrosus 261
Bromus sterilis 261
Bromus tectorum 261
Bryonia alba 188
Buphthalmum salicifolium 212
Bupleurum affine 130
Bupleurum falcatum 129
Bupleurum longifolium 129
Bupleurum rotundifolium 129
Bupleurum tenuissimum 130
Butomus umbellatus 224
Buxus sempervirens 119
Calamagrostis arundinacea 265
Calamagrostis epigejos 265
Calamintha acinos 161
Calamintha clinopodium 160
Calendula officinalis 220
Callitriche cophocarpa 119
Callitriche hamulata 119
Callitriche palustris 119
Callitriche stagnalis 119
Calluna vulgaris 142
Caltha palustris 23
Calystegia sepium 145
Camelina alyssum 47
Camelina microcarpa 47
Camelina sativa 7, 47, 277, 279
Campanula bononiensis 189
Campanula glomerata 189
Campanula moravica 190
Campanula patula 190
Campanula persicifolia 190
Campanula rapunculoides 189,
190
Campanula rotundifolia 190
Campanula sibirica 189
Campanula trachelium 189, 190
Cannabis ruderalis 73
Cannabis sativa 73
Capsella bursa-pastoris 40
Capsicum annuum 165
Caragana arborescens 99
Cardamine amara 42
Cardamine dentata 42
Cardamine hayneana 42
Cardamine impatiens 42
Cardamine matthioli 42
Cardamine pratensis 42
Cardaminopsis arenosa 43
Cardaminopsis halleri 43, 277,
279
Cardaria draba 38
Carduus acanthoides 220
Carduus crispus 221
Carduus nutans 220
Carduus × orthocephalus 220
Carex acuta 245
Carex acutiformis 250
Carex bohemica 245
Carex brizoides 244
Carex buekii 245, 246
Carex buxbaumii 246
Carex canescens 244
Carex caryophyllea 247
Carex cespitosa 245, 246, 247
Carex cespitosa × nigra 246
Carex contigua 242
Carex curvata 244
Carex cyperoides 245
Carex davalliana 242
Carex digitata 248
Carex distans 249
Carex disticha 243, 244
Carex divulsa 243
Carex echinata 244
Carex elongata 243, 244
Carex flacca 247
Carex flava 246, 249
Carex glauca 245, 247
Carex gracilis 245, 246
Carex hartmanii 246
Carex hirta 248, 250
Carex hordeistichos 251
Carex humilis 248
Carex lepidocarpa 249
Carex leporina 245
Carex melanostachya 251
Carex michelii 248, 249
Carex montana 247
Carex muricata 242, 243, 244
Carex nigra 245, 247
Carex otrubae 243, 244
283
Carex ovalis 245
Carex pallescens 246, 249
Carex panicea 248, 250
Carex paniculata 250
Carex pediformis 248
Carex pilosa 249
Carex praecox 243, 244
Carex pseudocyperus 250
Carex remota 245
Carex riparia 250
Carex secalina 249
Carex silvatica 248
Carex stellulata 244
Carex supina 247
Carex sylvatica 248
Carex tomentosa 247, 248
Carex umbrosa 247, 248, 249
Carex verna 247
Carex vesicaria 250
Carex viridula 249
Carex vulgaris 245, 246
Carex vulpina 243, 244
Carlina acaulis 224
Carlina vulgaris 224
Carpinus betulus 108
Carthamus tinctorius 224
Carum carvi 130
Castanea sativa 109
Caucalis lappula 134
Centaurea cyanus 222
Centaurea jacea 223
Centaurea phrygia 223
Centaurea rhenana 178
Centaurea scabiosa 178, 223
Centaurea solstitialis 222
Centaurea stenolepis 223
Centaurea stoebe 223
Centaurea triumfettii 222
Centaurium erythraea 143
Centaurium littorale 144
Centaurium pulchellum 144
Centaurium umbellatum 143
Centaurium vulgare 144
Centunculus minimus 141
Cephalanthera alba 271
Cephalanthera damasonium 271
Cephalanthera longifolia 271,
277, 279
Cerastium arvense 53
Cerastium brachypetalum 54
Cerastium holosteoides 53
Cerastium lucorum 53, 54
Cerastium pumilum 53, 54
Cerastium semidecandrum 53
Cerastium tomentosum 54
Cerastium vulgatum 53
Ceratocephala testiculata 7, 27,
29, 277, 279
Ceratocephalus falcatus 27
Ceratocephalus testiculatus 27
284
Ceratophylum demersum 23
Ceratophylum submersum 23
Cerinthe minor 151
Chaenorrhinum minus 170
Chaerophyllum aromaticum 135
Chaerophyllum bulbosum 135
Chaerophyllum temulum 135
Chamaecyparis 22
Chamaecytisus austriacus 92
Chamaecytisus ratisbonensis
92, 93
Chamaecytisus supinus 92
Chamaenerium angustifolium 125
Chamaenerium palustre 125
Chamaeplium officinale 46, 47
Chara 23
Chelidonium majus 35
Chenopodium album 64
Chenopodium bonus-henricus 65
Chenopodium chenopodioides 65
Chenopodium crassifolium 65
Chenopodium ficifolium 64
Chenopodium foliosum 65
Chenopodium glaucum 64, 66
Chenopodium hybridum 63
Chenopodium murale 63
Chenopodium opulifolium 64
Chenopodium polyspermum 63
Chenopodium × pseudostriatum
64
Chenopodium rubrum 65
Chenopodium strictum 64
Chenopodium urbicum 64
Chenopodium vulvaria 63
Chondrilla juncea 199
Chrysanthemum corymbosum 216
Chrysanthemum leucanthemum
216
Chrysanthemum parthenium 216
Chrysanthemum segetum 216
Chrysanthemum vulgare 216
Chrysosplenium alternifolium 75
Cichorium endivia 191
Cichorium intybus 191
Cimicifuga europaea 24
Cimicifuga foetida 24
Circaea lutetiana 128
Cirsium arvense 222
Cirsium acaule 177
Cirsium canum 221
Cirsium oleraceum 222
Cirsium palustre 221
Cirsium rivulare 221
Cirsium × tataricum 221
Cirsium vulgare 221
Cleistogenes serotina 268
Clematis orientalis 34
Clematis recta 34
Clematis vitalba 33
Clinopodium vulgare 160
Cnidium dubium 132
Colchicum autumnale 227
Colocynthis vulgaris 188
Colutea arborescens 99
Conium maculatum 136
Conringia orientalis 38, 277, 279
Consolida ajacis 25
Consolida regalis 25
Consolida segetum 25
Convallaria majalis 233
Convolvulus arvensis 145
Conyza canadensis 206
Corallorhiza trifida 273
Coreopsis tinctoria 213
Coriandrum sativum 136
Cornus mas 136
Cornus sanguinea 136
Coronilla varia 100
Coronopus procumbens 39
Coronopus squamosus 39
Corydalis cava 36
Corydalis fabacea 35, 36
Corydalis intermedia 35
Corydalis solida 36
Corylus avellana 109
Corylus colurna 109
Corynephorus canescens 257,
263, 266
Cotinus coggygria 121
Cotoneaster integerrima 89
Crataegus monogyna 90
Crataegus oxyacantha 90
Crepis biennis 191, 192
Crepis capillaris 192
Crepis foetida 192, 277, 279
Crepis paludosa 191, 197
Crepis praemorsa 191, 194
Crepis tectorum 191, 192
Crocus albiflorus 234
Crocus moesiacus 234
Cruciata glabra 183
Cruciata laevipes 183
Cruciata pedemontana 183
Cucubalus baccifer 59
Cucumis melo 189
Cucumis sativus 189
Cucurbita pepo 189
Cuscuta epilinum 146
Cuscuta epithymum 145
Cuscuta europaea 145
Cuscuta trifolii 145
Cuviera europaea 259
Cyclamen europeum 138
Cyclamen purpurascens 138
Cydonia oblonga 89
Cymbalaria muralis 170
Cynanchum vincetoxicum 145
Cynodon dactylon 268, 269
Cynoglossum officinale 149, 151
Cynoglosum montanum 149, 151
Cynosurus cristatus 257
Cyperus fuscus 237
Cypripedium calceolus 270
Cystopteris fragilis 17
Cytisus austriacus 92
Cytisus nigricans 92
Cytisus procumbens 92
Cytisus ratisbonensis 92
Cytisus scoparius 92
Cytisus supinus 92
Dactylis glomerata 257
Dactylis polygama 257
Dactylorhiza majalis 273
Dactylorhiza sambucina 273
Danthonia decumbens 270
Daphne cneorum 128
Daphne mezereum 128
Datura stramonium 166
Daucus carota 134
Dentaria bulbifera 41
Dentaria enneaphylla 42
Dentaria enneaphyllos 42
Deschampsia cespitosa 263, 266
Deschampsia flexuosa 263
Descurainia sophia 47
Dianthus armeria 60
Dianthus carthusianorum 60
Dianthus deltoides 60
Dianthus gratianopolitanus 60
Dianthus moravicus 60
Dianthus pontederae 59, 60
Dianthus superbus 61, 152
Dicentra spectabilis 35
Dictamnus albus 115
Digitalis grandiflora 174
Digitaria ciliaris 269
Digitaria ischaemum 268, 269
Digitaria sanguinalis 269
Diplotaxis muralis 38
Diplotaxis tenuifolia 38
Dipsacus fullonum 187
Dipsacus laciniatus 187
Dipsacus pilosus 187
Dipsacus silvester 187
Dorycnium germanicum 98
Dorycnium pentaphyllum 98
Dryopteris austriaca 18
Dryopteris dilatata 18
Dryopteris filix-mas 18, 19
Echinochloa crus-galli 269
Echinops sphaerocephalus 224
Echium maculatum 151
Echium rubrum 151
Echium vulgare 151
Eleocharis acicularis 238
Eleocharis ovata 238
Eleocharis palustris 238
Eleocharis uniglumis 238
Elodea canadensis 225
Elymus caninus 259
Elytrigia intermedia 259, 260
Elytrigia repens 259, 260
Epilobium angustifolium 125
Epilobium collinum 127
Epilobium dodonaei 125
Epilobium × haussknechtianum
126
Epilobium hirsutum 126
Epilobium lamyi 127
Epilobium lanceolatum 127
Epilobium × limosum 126
Epilobium montanum 126
Epilobium obscurum 127
Epilobium parviflorum 126
Epilobium roseum 127
Epilobium × subhirsutum 126
Epilobium tetragonum 127
Epipactis helleborine 271
Epipactis latifolia 271
Epipactis purpurata 271
Epipactis sessilifolia 271
Equisetum arvense 17
Equisetum fluviatile 17
Equisetum palustre 17
Equisetum ramosissimum 17
Equisetum sylvaticum 17
Eragrostis minor 267
Eragrostis pilosa 267
Erechtites hieraciifolia 219
Erica carnea 142
Erigeron acer 206
Erigeron acris 206
Erigeron angulosus 206
Erigeron annuus 206
Erigeron canadensis 206
Erigeron muralis 206
Eriophorum angustifolium 238,
239
Erodium cicutarium 114
Erophila verna 41
Eryngium campestre 129
Eryngium planum 129
Erysimum cheiranthoides 46
Erysimum diffusum 46
Erysimum durum 45
Erysimum erysimoides 45
Erysimum odoratum 45
Erysimum repandum 46
Euonymus europaea 120
Euonymus verrucosa 120
Eupatorium cannabinum 204
Euphorbia angulata 117
Euphorbia cyparissias 118
Euphorbia dulcis 117
Euphorbia esula 118
Euphorbia exigua 119
Euphorbia falcata 118
Euphorbia helioscopia 118
Euphorbia lathyris 117
Euphorbia palustris 117
Euphorbia peplus 119
Euphorbia platyphyllos 118
Euphorbia polychroma 117
Euphorbia salicifolia 118
Euphorbia virgata 118
Euphrasia ericetorum 176
Euphrasia rostkoviana 175
Euphrasia stricta 176
Fagopyrum convolvulus 70, 71
Fagopyrum dumetorum 71
Fagopyrum esculentum 71
Fagopyrum sagittatum 71
Fagus silvatica 109
Fagus sylvatica 109
Falcaria vugaris 130
Fallopia convolvulus 70, 71
Fallopia dumetorum 71
Festuca altissima 252
Festuca arundinacea 253
Festuca duriuscula 254
Festuca gigantea 252, 260
Festuca heterophylla 253, 255,
261
Festuca ovina 254
Festuca pallens 254
Festuca pratensis 253, 261
Festuca pseudovina 254
Festuca rubra 253, 254
Festuca rupicola 254
Festuca sulcata 254
Festuca silvatica 252
Festuca uechtritziana 253
Festuca valesiaca 253, 254
Ficaria calthifolia 32
Ficaria verna 32
Filago arvensis 209
Filago germanica 206
Filago lutescens 206
Filago minima 209
Filago vulgaris 206
Filipendula hexapetala 77
Filipendula ulmaria 77
Filipendula vulgaris 77
Foeniculum vulgare 132
Forsythia suspensa 143
Fragaria moschata 82
Fragaria vesca 82
Fragaria viridis 82
Frangula alnus 122
Fraxinus excelsior 143
Fumaria officinalis 36
Fumaria rostellata 36
Fumaria schleicheri 37
Fumaria vaillantii 36
Gagea arvensis 227
Gagea bohemica 227
Gagea lutea 228
Gagea minima 227, 228
Gagea pratensis 228
Gagea pusilla 227, 228
285
Gagea × suzana 227
Gagea villosa 227
Galanthus nivalis 233
Galega officinalis 98
Galeobdolon luteum 157
Galeobdolon montanum 157
Galeopsis angustifolia 156
Galeopsis bifida 157
Galeopsis ladanum 157
Galeopsis pubescens 157
Galeopsis speciosa 157
Galeopsis tetrahit 157
Galinsoga quadriradiata 213
Galinsoga parviflora 213
Galium album 181
Galium aparine 182, 183
Galium boreale 182
Galium cruciata 183
Galium elongatum 182
Galium glaucum 180
Galium infestum 184
Galium lucidum 181
Galium mollugo 181
Galium × ochroleucum 181
Galium odoratum 180
Galium palustre 182, 183
Galium pedemontanum 183
Galium × pomeranicum 181
Galium pumilum 181, 182
Galium rotundifolium 182
Galium spurium 183, 184
Galium silvaticum 181
Galium sylvaticum 181
Galium tricorne 183
Galium tricornutum 183
Galium uliginosum 182
Galium valantia 183, 184
Galium valdepilosum 182
Galium vernum 183
Galium verrucosum 183
Galium verum 181
Galium wirtgenii 181
Genista germanica 91
Genista pilosa 91
Genista tinctoria 91
Gentiana amarella 144
Gentiana cruciata 144
Gentiana pneumonanthe 144,
147, 277, 279
Gentianella amarella 144
Geranium columbinum 113, 114
Geranium dissectum 113
Geranium divaricatum 113
Geranium palustre 113
Geranium phaeum 112
Geranium pratense 112
Geranium pusillum 113
Geranium pyrenaicum 113
Geranium robertianum 114
Geranium sanguineum 113
286
Geum urbanum 83
Ginkgo biloba 19
Glaucium corniculatum 35
Glaux maritima 138
Glechoma hederacea 155
Glechoma hirsuta 155
Gleditschia triacanthos 91
Globularia bisnagarica 178
Globularia elongata 178
Glyceria aquatica 256
Glyceria fluitans 256
Glyceria maxima 256
Glyceria notata 256
Glyceria plicata 256
Glycine max 108
Glycine soja 108
Gnaphalium luteo-album 209
Gnaphalium silvaticum 209
Gnaphalium sylvaticum 209
Gnaphalium uliginosum 209
Goniolimon tataricum 137
Goodyera repens 271
Gratiola officinalis 171
Gymnadenia conopsea 272
Gymnocarpium dryopteris 17
Gymnocarpium robertianum 17
Gypsophila muralis 54, 59
Gypsophila paniculata 59
Hackelia deflexa 149
Hedera helix 128
Heleochloa schoenoides 268
Helianthemum grandiflorum 48
Helianthemum nummularium 48
Helianthus annuus 213
Helianthus tuberosus 213
Helichrysum arenarium 209
Helichrysum bracteatum 210
Heliotropium europaeum 146
Helleborus niger 24
Helleborus viridis 24
Hepatica nobilis 26
Heracleum sphondylium 134
Herniaria glabra 56
Hesperis matronalis 45
Hesperis silvestris 45
Hesperis sylvestris 45
Hesperis tristis 45
Hibiscus trionum 102, 124, 277,
279
Hieracium acrothyrsum 196
Hieracium × acrothyrsum 196
Hieracium aurantiacum 193
Hieracium auricula 193
Hieracium bauhinii 195, 196
Hieracium bifidum 198
Hieracium bifurcum 195
Hieracium × bifurcum 195
Hieracium brachiatum 193
Hieracium × brachiatum 193
Hieracium caespitosum 194
Hieracium chamaedenium 196
Hieracium × chamaedenium 196
Hieracium chartaceum 198
Hieracium cymosum 194
Hieracium densiflorum 195, 196
Hieracium diaphanoides 197
Hieracium × diaphanoides 197
Hieracium echioides 194, 195
Hieracium fallacinum 196
Hieracium × fallacinum 196
Hieracium fallax 194
Hieracium × fallax 194
Hieracium glaucinum 197
Hieracium hoppeanum 192
Hieracium kalksburgense 194
Hieracium lachenalii 191, 197
Hieracium lactucella 193
Hieracium laevigatum 198, 199
Hieracium × laevigatum 198
Hieracium × laschii 194
Hieracium leptophyton 195
Hieracium macranthum 192
Hieracium maculatum 198
Hieracium × maculatum 198
Hieracium murorum 197, 198
Hieracium onosmoides 198
Hieracium × onosmoides 198
Hieracium pallidum 196
Hieracium paragogum 193
Hieracium × paragogum 193
Hieracium pilosella 192
Hieracium piloselloides 194, 195
Hieracium platyphyllum 199
Hieracium × platyphyllum 199
Hieracium × praecox 197
Hieracium pratense 191, 194
Hieracium racemosum 199, 202
Hieracium rothianum 195
Hieracium × rothianum 195
Hieracium sabaudum 198, 199,
202
Hieracium schmidtii 196
Hieracium schultesii 193
Hieracium × schultesii 193
Hieracium sciadophorum 193
Hieracium × sciadophorum 193
Hieracium × setigerum 195
Hieracium spurium 194
Hieracium × spurium 194
Hieracium stenosoma 193
Hieracium subcymiflorum 196
Hieracium × subcymiflorum 196
Hieracium × suprafloccosum 193
Hieracium × tauschii 196
Hieracium tephroglaucum 193
Hieracium × tephroglaucum 193
Hieracium tephrophyton 193
Hieracium × tephrophyton 193
Hieracium umbellatum 198
Hieracium wiesbaurianum 197,
198
Hieracium × wiesbaurianum 198
Hieracium zizianum 194
Hieracium × zizianum 194
Hierochloë australis 264
Himantoglossum adriaticum 273
Himantoglossum hircinum 273
Holcus lanatus 264
Holcus mollis 264
Holoschoenus vulgaris 241
Holosteum umbellatum 52
Hordelymus europaeus 259
Hordeum distichum 259
Hordeum murinum 259
Hordeum vulgare 259
Humulus lupulus 73
Hyacinthus orientalis 231
Hydrocharis morsus-ranae 225
Hylotelephium maximum 73
Hyoscyamus niger 165
Hypericum acutum 124
Hypericum hirsutum 124
Hypericum montanum 124
Hypericum perforatum 125
Hypochaeris maculata 202
Hypochaeris radicata 202
Hypochoeris maculata 202
Hypochoeris radicata 202
Hyssopus officinalis 161
Ilex aquifolium 120
Impatiens noli-tangere 120
Impatiens parviflora 120
Inula britannica 210, 211
Inula conyza 211
Inula conyzae 211
Inula ensifolia 210
Inula germanica 210
Inula × hausmannii 210
Inula hirta 210
Inula oculus-christi 211
Inula × rigida 210
Inula salicina 210, 211
Inula × stricta 211
Inula × suaveolens 211
Iris germanica 234
Iris graminea 235
Iris pseudacorus 234
Iris pumila 234
Iris sibirica 234
Iris variegata 234
Isatis tinctoria 39
Isolepis setacea 238
Isopyrum thalictroides 24
Jasione montana 191
Jovibarba globifera 74
Juglans nigra 108
Juglans regia 108
Juncus articulatus 236
Juncus atratus 236
Juncus bufonius 235
Juncus compressus 235
Juncus conglomeratus 235, 236
Juncus × diffusus 236
Juncus effusus 235, 236
Juncus filiformis 235
Juncus gerardii 235, 277, 279
Juncus inflexus 235
Juniperus communis 22
Juniperus sabina 22
Kickxia elatine 170
Kickxia spuria 170
Knautia arvensis 187
Knautia dipsacifolia 188
Knautia drymeia 188
Knautia × ramosissima 187
Knautia silvatica 188
Knautia × speciosa 187
Kochia prostrata 66
Kochia scoparia 66
Kochia trichophylla 66
Koeleria gracilis 264
Koeleria macrantha 264
Koeleria pyramidata 264
Laburnum anagyroides 92
Lactuca quercina 200, 201
Lactuca saligna 201
Lactuca sativa 200, 201
Lactuca serriola 200
Lactuca viminea 201
Lamium album 158
Lamium amplexicaule 158
Lamium galeobdolon 157
Lamium maculatum 158
Lamium purpureum 158
Lappula deflexa 149
Lappula myosotis 146
Lappula squarrosa 146
Lapsana communis 191
Larix decidua 20
Lathraea squamaria 177
Lathyrus aphaca 106
Lathyrus clymenum 106
Lathyrus hirsutus 106
Lathyrus latifolius 106
Lathyrus linifolius 107
Lathyrus montanus 107
Lathyrus niger 107
Lathyrus paluster 107
Lathyrus pannonicus 107
Lathyrus pratensis 107
Lathyrus sativus 106
Lathyrus silvester 106
Lathyrus sylvestris 106
Lathyrus tuberosus 106
Lathyrus vernus 107
Lavatera thuringiaca 124
Leersia oryzoides 251
Lemna gibba 274
Lemna minor 274
Lemna trisulca 274
Lens culinaris 105
Leontodon autumnalis 202
Leontodon hispidus 203
Leonurus cardiaca 158
Leonurus marrubiastrum 158
Lepidium campestre 39
Lepidium draba 38
Lepidium perfoliatum 39
Lepidium ruderale 39
Leucanthemum ircutianum 216
Leucanthemum vulgare 216
Leucojum vernum 233
Leucosinapis alba 37
Libanotis montana 132
Libanotis pyrenaica 132
Ligustrum vulgare 143
Lilium candidum 230
Lilium martagon 230
Limonium sinuatum 137
Limosella aquatica 171
Linaria arvensis 169
Linaria genistifolia 169
Linaria vulgaris 169
Linum austriacum 115
Linum catharticum 114
Linum flavum 115
Linum tenuifolium 115
Linum usitatissimum 115
Listera ovata 271
Lithospermum arvense 149
Lithospermum officinale 149
Lithospermum purpureocoeruleum 149
Lithospermum purpurocaeruleum
149
Lolium multiflorum 259
Lolium perenne 258
Lolium remotum 7, 258, 277, 279
Lolium temulentum 7, 258, 277,
279
Lonicera caprifolium 185
Lonicera nigra 185
Lonicera tatarica 185
Lonicera xylosteum 185
Loranthus europaeus 71
Lotus corniculatus 98
Lotus tenuis 98
Lunaria rediviva 40
Lupinus luteus 91
Lupinus perennis 91
Luzula albida 237
Luzula campestris 236, 237
Luzula divulgata 236, 237
Luzula luzuloides 236, 237
Luzula multiflora 237
Luzula pallescens 237
Luzula pilosa 236, 237
Luzula sudetica 237
Lychnis flos-cuculi 56
287
Lychnis viscaria 57
Lycium barbarum 164
Lycium halimifolium 164
Lycopodium clavatum 17
Lycopsis arvensis 151
Lycopus europaeus 163
Lycopus exaltatus 163
Lysimachia nummularia 138
Lysimachia vulgaris 138
Lythrum hyssopifolia 125
Lythrum salicaria 125
Magnolia 22
Mahonia aquifolium 34
Maianthemum bifolium 232
Malachium aquaticum 54
Malus domestica 90
Malus silvestris 90
Malus sylvestris 90
Malva × adulterina 123
Malva alcea 123
Malva neglecta 123
Malva pusilla 123
Malva silvestris 123
Malva sylvestris 123
Marrubium peregrinum 154
Marrubium vulgare 154
Matricaria chamomilla 215
Matricaria discoidea 215
Matricaria maritima 215
Matricaria recutita 215
Matthiola incana 45
Medicago falcata 94
Medicago lupulina 94
Medicago minima 95
Medicago prostrata 94
Medicago sativa 94
Medicago × varia 94
Melampyrum arvense 175
Melampyrum barbatum 175
Melampyrum cristatum 175
Melampyrum nemorosum 175
Melampyrum pratense 175
Melandrium album 57
Melandrium diurnum 57
Melandrium × dubium 57, 59
Melandrium noctiflorum 57
Melandrium viscosum 57
Melica × aschersonii 258
Melica ciliata 257, 263
Melica nutans 258
Melica picta 258
Melica transsilvanica 257
Melica uniflora 258
Melilotus albus 94
Melilotus altissimus 94
Melilotus dentatus 93
Melilotus officinalis 94
Melissa officinalis 160
Melittis melissophyllum 156
Mentha aquatica 163
288
Mentha arvensis 163
Mentha × gracilis 164
Mentha longifolia 164
Mentha × piperita 164
Mentha undulata 164
Mentha × verticillata 164
Mercurialis annua 116
Mercurialis ovata 117
Mercurialis perennis 116
Mespilus germanica 90
Microrrhinum minus 170
Milium effusum 265
Minuartia collina 55
Minuartia fasciculata 54
Minuartia fastigiata 54
Minuartia setacea 55
Minuartia verna 55
Minuartia viscosa 54, 59
Misopates orontium 169
Moehringia trinervia 52
Moenchia erecta 53
Molinia arundinacea 267, 268
Molinia caerulea 267, 268
Moneses uniflora 142, 277, 279
Monotropa hypopitys 142
Morus alba 72
Morus nigra 72
Muscari armeniacum 231, 232
Muscari botryoides 232
Muscari comosum 232
Muscari neglectum 231
Muscari racemosum 231
Muscari tenuiflorum 232
Mycelis muralis 201
Myosotis arvensis 150
Myosotis collina 150
Myosotis discolor 7, 150, 277, 279
Myosotis micrantha 150
Myosotis palustris 150
Myosotis ramosissima 150
Myosotis silvatica 150
Myosotis sparsiflora 151
Myosotis stricta 150
Myosotis sylvatica 150
Myosotis versicolor 150
Myosoton aquaticum 54
Myosurus minimus 27
Myriophyllum spicatum 128
Myriophyllum verticillatum 128
Narcissus poëticus 233
Narcissus pseudonarcissus 233
Nardus stricta 268
Nasturtium officinale 44
Neottia nidus-avis 271
Nepeta cataria 155
Nepeta mussinii 155
Nepeta nuda 155
Nepeta pannonica 155
Nepeta racemosa 155
Neslia paniculata 40
Nicandra physalodes 164
Nicandra physaloides 164
Nicotiana rustica 166
Nicotiana tabacum 166
Nigella arvensis 24
Nonea pulla 152
Nuphar lutea 23
Nymphaea alba 23
Nymphaea candida 22
Odontites rubra 176
Odontites vernus 176
Oenanthe aquatica 132
Oenothera biennis 127
Omphalodes scorpioides 149
Onobrychis arenaria 100
Onobrychis viciaefolia 100
Onobrychis viciifolia 100
Ononis spinosa 93
Onopordum acanthium 222
Orchis latifolia 273
Orchis militaris 272
Orchis morio 272
Orchis purpurea 272
Orchis sambucina 273
Orchis ustulata 272
Origanum vulgare 161
Ornithogalum boucheanum 231
Ornithogalum gussonei 231
Ornithogalum kochii 231
Ornithogalum nutans 231
Ornithogalum umbellatum 7, 231,
277, 279
Orobanche alba 178
Orobanche arenaria 177
Orobanche caryophyllacea 178
Orobanche elatior 178
Orobanche lutea 178
Orobanche major 178
Orobanche purpurea 177
Orobanche ramosa 177
Orthantha lutea 176
Orthilia secunda 141, 142
Oryza sativa 251
Oxalis acetosella 114
Oxalis corniculata 114
Oxalis dillenii 114
Oxalis fontana 114
Oxalis stricta 114
Oxytropis pilosa 100, 277
Padus racemosa 87
Paeonia officinalis 23
Panicum miliaceum 269
Papaver argemone 35
Papaver confine 35
Papaver dubium 35
Papaver maculosum 35
Papaver rhoeas 35
Paris quadrifolia 233
Parnassia palustris 76
Parthenocissus quinquefolia 122
Pastinaca sativa 133
Pedicularis palustris 148, 177,
277, 279
Pedicularis silvatica 177
Pedicularis sylvatica 177, 277, 279
Pelargonium 112
Peplis portula 125
Persicaria amphibia 69, 226
Persicaria hydropiper 70
Persicaria lapathifolia 69
Persicaria maculosa 69
Persicaria minor 70
Persicaria mitis 70
Petasites hybridus 217
Petrorhagia prolifera 59
Petroselium hortense 130
Peucedanum alsaticum 133
Peucedanum cervaria 133
Peucedanum oreoselinum 133
Phacelia tanacetifolia 146
Phalaris arundinacea 265
Phaseolus vulgaris 108
Phegopteris dryopteris 17
Phegopteris robertiana 17
Philadelphus coronarius 76
Phleum boehmeri 267
Phleum phleoides 267
Phleum pratense 267
Phlomis tuberosa 156
Phlox paniculata 146
Phragmites australis 268
Phragmites communis 268
Physalis alkekengi 165
Physocarpus opulifolia 76
Phyteuma orbiculare 190
Phyteuma spicatum 190
Picea abies 20
Picea excelsa 20
Picea falcata 21
Picea pungens 20
Picea rubra 20
Picris hieracioides 199, 202
Pimpinella anisum 131
Pimpinella major 130, 131
Pimpinella saxifraga 130, 131
Pinus banksiana 21
Pinus divaricata 21
Pinus falcata 21
Pinus mugo 21
Pinus nigra 21
Pinus rigida 21
Pinus silvestris 21
Pinus strobus 21
Pinus sylvestris 21
Pirola minor 141
Pirola rotundifolia 141
Pirola virens 141, 142
Pirus communis 89
Pisum sativum 107, 108
Plantago arenaria 179, 277, 279
Plantago indica 179
Plantago lanceolata 179
Plantago major 179
Plantago maritima 179, 277, 279
Plantago media 179
Plantago pauciflora 179
Plantago uliginosa 179
Platanthera bifolia 272
Platanthera chlorantha 272
Platanus occidentalis 108
Platanus orientalis 108
Platycladus orientalis 22
Poa angustifolia 256
Poa annua 255
Poa bulbosa 255
Poa compressa 255
Poa nemoralis 255
Poa pratensis 253, 255, 256, 261
Poa trivialis 255
Polycnemum arvense 62, 63
Polycnemum heuffelii 62, 67
Polycnemum majus 63, 67
Polycnemum verrucosum 63
Polygala comosa 116
Polygala major 116
Polygala multicaulis 116
Polygala vulgaris 116
Polygonatum multiflorum 232
Polygonatum odoratum 232
Polygonatum verticillatum 233
Polygonum amphibium 69
Polygonum aviculare 70
Polygonum bistorta 69
Polygonum brittingeri 69
Polygonum hydropiper 70
Polygonum lapathifolium 69
Polygonum minus 70
Polygonum mite 70
Polygonum persicaria 69
Polygonum rurivagum 70
Polypodium vulgare 19
Polystychum aculeatum 18
Polystychum lobatum 18
Populus alba 110
Populus nigra 110
Populus tremula 110
Portulaca oleracea 51
Potamogeton crispus 226
Potamogeton lucens 226
Potamogeton natans 69, 226
Potamogeton pectinatus 226
Potamogeton pusillus 226
Potentilla alba 80
Potentilla anserina 82
Potentilla arenaria 82
Potentilla argentea 80, 81
Potentilla canescens 80
Potentilla chrysantha 81
Potentilla collina 80, 81
Potentilla erecta 82
Potentilla filiformis 82
Potentilla heptaphylla 81
Potentilla inclinata 80
Potentilla recta 81
Potentilla reptans 82
Potentilla rupestris 80
Potentilla × subrubens 82
Potentilla supina 81
Potentilla tabernaemontani 82
Potentilla thuringiaca 81
Potentilla verna 82
Prenanthes purpurea 201
Primula elatior 137
Primula veris 137
Prunella grandiflora 156
Prunella laciniata 156
Prunella laciniata × vulgaris 156
Prunella vulgaris 156
Prunus armeniaca 88
Prunus avium 88
Prunus cerasus 87
Prunus domestica 88
Prunus dulcis 88
Prunus fruticosa 87
Prunus insititia 88
Prunus mahaleb 87
Prunus padus 87
Prunus persica 88
Prunus serrulata 87
Prunus spinosa 88
Pseudognaphalium luteoalbum
209
Pseudolysimachion maritimum
171
Pseudolysimachion spicatum 171
Pseudotsuga menziesii 20
Pseudotsuga taxifolia 20
Pteridium aquilinum 19
Puccinellia distans 256
Pulicaria dysenterica 211
Pulicaria vulgaris 208, 212, 278,
279
Pulmonaria angustifolia 152
Pulmonaria mollis 152
Pulmonaria montana 152
Pulmonaria obscura 152
Pulmonaria officinalis 152
Pulsatilla grandis 26
Pulsatilla pratensis 26
Pulsatilla vulgaris 26
Pyrethrum corymbosum 216
Pyrethrum parthenium 216
Pyrola chlorantha 140, 142, 278,
279
Pyrola minor 141, 142
Pyrola rotundifolia 141
Pyrus communis 89
Pyrus nivalis 89
Pyrus pyraster 89
Quercus cerris 110
289
Quercus petraea 110
Quercus pubescens 110
Quercus robur 110
Quercus rubra 109
Ramischia secunda 142
Ranunculus acer 31
Ranunculus acris 31
Ranunculus arvensis 28
Ranunculus auricomus 31
Ranunculus bulbosus 28
Ranunculus flammula 28
Ranunculus illyricus 27
Ranunculus lanuginosus 31
Ranunculus lingua 28
Ranunculus polyanthemos 31
Ranunculus polyanthemus 31
Ranunculus repens 28
Ranunculus sardous 28
Ranunculus sceleratus 28
Raphanus raphanistrum 37, 38
Raphanus sativus 38
Rapistrum perenne 38
Reseda lutea 48
Reseda luteola 48
Rhamnus cathartica 122
Rheum rhabarbarum 68
Rheum undulatum 68
Rhinanthus alectorolophus 176
Rhinanthus major 176, 177
Rhinanthus minor 176, 177
Rhus typhina 121
Ribes alpinum 76
Ribes aureum 76
Ribes grossularia 76
Ribes odoratum 76
Ribes rubrum 75
Ribes uva-crispa 76
Ricinus communis 117
Robinia pseudoacacia 99
Robinia viscosa 99
Rorippa amphibia 44
Rorippa × anceps 45
Rorippa austriaca 44
Rorippa barbareoides 45
Rorippa islandica 44
Rorippa palustris 44
Rorippa silvestris 44, 46
Rorippa sylvestris 44
Rosa agrestis 87
Rosa alba 84
Rosa × alba 84
Rosa canina 85
Rosa coriifolia 84, 86
Rosa dumalis 86
Rosa eglanteria 85
Rosa elliptica 85
Rosa foetida 86
Rosa gallica 84, 86
Rosa × jacquiniana 86
Rosa jundzillii 85
290
Rosa majalis 86
Rosa micrantha 85
Rosa pendulina 87
Rosa rubiginosa 85
Rosa spinosissima 86
Rosa turbinata 85
Rubus × agrestis 80
Rubus armeniacus 79
Rubus austromoravicus 78, 79
Rubus bifrons 79
Rubus caesius 80
Rubus candicans 78
Rubus canescens 79
Rubus clusii 78, 79, 80
Rubus fossicola 80
Rubus gothicus 78, 79
Rubus grabowskii 78, 79
Rubus gracilis 78, 79
Rubus gremlii 79
Rubus hedycarpus 79
Rubus idaeus 77
Rubus kuleszae 78
Rubus montanus 79
Rubus nesensis 78
Rubus plicatus 78, 79
Rubus × pseudoplicatus 78, 79
Rubus radula 78
Rubus saxatilis 77
Rubus suberectus 78
Rubus sulcatus 78
Rubus thyrsantus 79
Rubus tomentosus 79
Rubus vilicaulis 79
Rudbeckia hirta 213
Rumex acetosa 68
Rumex acetosella 68
Rumex aquaticus 67, 68
Rumex conglomeratus 67
Rumex crispus 67
Rumex hydrolapathum 68
Rumex maritimus 67
Rumex obtusifolius 67, 68
Rumex sanguineus 68
Rumex scutatus 68
Rumex stenophyllus 67
Rumex thyrsiflorus 68
Sagina procumbens 55
Sagittaria sagittifolia 225
Salix alba 111
Salix aurita 111
Salix babylonica 111
Salix caprea 111
Salix × capreola 112
Salix cinerea 111
Salix fragilis 111
Salix × pontederana 111
Salix purpurea 112
Salix repens 112
Salix rosmarinifolia 112
Salix × rubens 111
Salix triandra 111
Salix viminalis 112
Salsola kali 62, 63, 67
Salvia aethiopis 160
Salvia glutinosa 159
Salvia nemorosa 160
Salvia pratensis 160
Salvia × silvestris 160
Salvia × sylvestris 160
Salvia verticillata 160
Sambucus ebulus 184
Sambucus nigra 184
Sambucus racemosa 184
Samolus valerandii 141
Sanguisorba minor 83
Sanguisorba officinalis 83
Sanicula europaea 129
Saponaria ocimoides 61
Saponaria officinalis 61
Sarothamnus scoparius 92
Saxifraga bulbifera 75
Saxifraga caespitosa 75
Saxifraga granulata 75
Saxifraga rosacea 75
Saxifraga tridactylites 74, 75
Scabiosa canescens 188
Scabiosa ochroleuca 188
Scandix pecten-veneris 7, 136,
139, 277, 279
Schoenoplectus lacustris 241
Schoenoplectus tabernaemontani
241
Schoenoplectus tabernaemontanii
241
Scilla bifolia 230
Scilla drunensis 230
Scilla spetana 231
Scirpoides holoschoenus 241
Scirpus radicans 242
Scirpus silvaticus 242
Scirpus sylvaticus 242
Scleranthus annuus 56
Scleranthus perennis 56
Scleranthus polycarpos 56
Sclerochloa dura 256
Scorzonera cana 204
Scorzonera humilis 203
Scorzonera laciniata 204
Scrophularia alata 170
Scrophularia nodosa 170
Scrophularia umbrosa 170
Scutellaria galericulata 154
Secale cereale 260
Securigera varia 100
Sedum acre 74
Sedum album 74
Sedum reflexum 73
Sedum rupestre 73
Sedum sexangulare 74
Sedum spurium 74
Sedum telephium 73
Selinum carvifolia 133
Sempervivum soboliferum 74
Sempervivum tectorum 74
Senecio erraticus 219
Senecio germanicus 218
Senecio integrifolius 218
Senecio jacobaea 218, 219
Senecio nemorensis 218
Senecio ovatus 218
Senecio rivularis 218
Senecio silvaticus 219
Senecio sylvaticus 219
Senecio vernalis 218, 219
Senecio viscosus 219
Senecio vulgaris 219
Sequoia gigantea 21
Sequoiadendron giganteum 21
Serratula tinctoria 222
Seseli annuum 132
Seseli hippomarathrum 131
Seseli osseum 131
Sesleria caerulea 257
Sesleria calcaria 257
Setaria glauca 269
Setaria italica 270
Setaria pumila 269
Setaria verticillata 269
Setaria viridis 270
Sherardia arvensis 180
Sideritis montana 155, 278, 279
Sieglingia decumbens 270
Silene bupleuroides 58
Silene cucubalus 58
Silene dichotoma 58
Silene dioica 57
Silene dioica × latifolia 57
Silene latifolia 57
Silene longiflora 58
Silene noctiflora 57
Silene nutans 57, 59
Silene otites 58
Silene viscosa 57
Silene vulgaris 58
Sinapis alba 37
Sinapis arvensis 37, 38
Sisymbrium altissimum 44, 46
Sisymbrium loeselii 43, 46, 47
Sisymbrium officinale 46, 47
Sisymbrium orientale 47
Sisymbrium strictissimum 46
Sium latifolium 131
Solanum alatum 165
Solanum dulcamara 165
Solanum luteum 165
Solanum lycopersicum 166
Solanum nigrum 165
Solanum tuberosum 166
Solidago canadensis 204
Solidago gigantea 204
Solidago virgaurea 204
Sonchus arvensis 201
Sonchus asper 202
Sonchus oleraceus 202
Sophora japonica 91
Sorbus aria 90
Sorbus aucuparia 89
Sorbus cretica 90
Sorbus intermedia 90
Sorbus torminalis 89
Sorghum bicolor 270
Sorghum vulgare 270
Sparganium emersum 274
Sparganium ramosum 274
Sparganium simplex 274
Spergula arvensis 55
Spergularia marginata 55
Spergularia maritima 55
Spergularia rubra 56
Spergularia salina 55
Spinacia oleracea 65
Spiraea hypericifolia 76
Spiraea media 77
Spiraea salicifolia 77
Spirodela polyrhiza 274
Stachys annua 159
Stachys germanica 159
Stachys palustris 159
Stachys recta 158
Stachys silvatica 159
Stachys sylvatica 159
Staphylea pinnata 119
Statice sinuata 137
Stellaria alsine 53
Stellaria graminea 53
Stellaria holostea 52
Stellaria media 52
Stellaria nemorum 52
Stellaria pallida 52
Stenactis ramosa 206
Stipa capillata 251
Stipa dasyphylla 252
Stipa joannis 251
Stipa pennata 251
Stipa pulcherrima 251
Stipa tirsa 251
Succisa pratensis 187
Symphoricarpos albus 184
Symphytum officinale 153
Symphytum tuberosum 153
Syringa vulgaris 143
Tamarix gallica 48
Tamarix parviflora 48
Tanacetum vulgare 216
Taraxacum bessarabicum 200,
278, 279
Taraxacum laevigatum 200
Taraxacum officinale 200
Taraxacum sect. Erythrosperma
200
Taraxacum sect. Ruderalia 200
Taraxacum serotinum 200
Taxus baccata 19
Tephroseris crispa 218
Tephroseris integrifolia 218
Tetragonolobus maritimus 98
Tetragonolobus siliquosus 98
Teucrium botrys 154
Teucrium chamaedrys 154
Teucrium scordium 154
Thalictrum aquilegiifolium 32
Thalictrum flavum 33
Thalictrum lucidum 33
Thalictrum minus 32
Thesium dollineri 71
Thesium linophyllon 71
Thlaspi alpestre 40
Thlaspi arvense 40
Thlaspi caerulescens 40
Thlaspi montanum 39
Thlaspi perfoliatum 40
Thuja occidentalis 22
Thuja orientalis 22
Thymelaea passerina 128
Thymus angustifolius 162
Thymus austriacus 161, 162
Thymus caespitosus 161, 162
Thymus glabrescens 161, 162
Thymus marschallianus 161
Thymus pannonicus 161, 162
Thymus pannonicus × praecox
162
Thymus praecox 161, 162
Thymus pulegioides 162
Thymus serpyllum 162
Tilia cordata 122
Tilia platyphyllos 122
Tilia tomentosa 122
Tordylium maximum 134
Torilis arvensis 135, 278, 279
Torilis japonica 134
Tragopogon dubius 203
Tragopogon orientalis 203
Tragopogon pratensis 203
Tragus racemosus 268
Trifolium alpestre 97
Trifolium arvense 96
Trifolium aureum 95
Trifolium campestre 95
Trifolium dubium 95
Trifolium fragiferum 96
Trifolium hybridum 95
Trifolium incarnatum 96
Trifolium medium 97
Trifolium montanum 96
Trifolium ochroleucon 97
Trifolium ochroleucum 97
Trifolium parviflorum 95
Trifolium pratense 96
Trifolium repens 96
291
Trifolium retusum 95, 96
Trifolium rubens 97
Trifolium strepens 95
Trifolium striatum 95, 96
Triglochin palustre 225, 278, 279
Trigonella coerulea 93
Trigonella foenum-graecum 93
Trigonella monspeliaca 93
Tripleurospermum inodorum 214,
215
Trisetum flavescens 264
Triticum aestivum 260
Triticum polonicum 260
Triticum vulgare 260
Trollius altissimus 23
Trollius europaeus 23
Tulipa × gesnerana 230
Tulipa gesneriana 230
Tulipa silvestris 230
Tulipa sylvestris 230
Tunica prolifera 59, 60
Turgenia latifolia 7, 134, 277, 279
Turitis glabra 44
Tussilago farfara 217
Typha angustifolia 275
Typha latifolia 275
Ulmus carpinifolia 72
Ulmus glabra 72
Ulmus laevis 72
Ulmus minor 72
Ulmus pumila 72
Ulmus scabra 72
Urtica dioica 73
Urtica urens 73
Utricularia australis 178
Utricularia vulgaris 178
Vaccaria hispanica 30, 59, 278,
279
Vaccaria segetalis 59
Vaccinium myrtillus 143
Valeriana dioica 186
Valeriana excelsa 186
Valeriana officinalis 186
Valeriana stolonifera 186
Valerianella carinata 186
Valerianella dentata 185, 186
Valerianella locusta 186
Valerianella rimosa 185, 186
Ventenata dubia 264
Veratrum nigrum 226
Verbascum austriacum 168
Verbascum blattaria 169
Verbascum × brockmuelleri 168
Verbascum × brockmülleri 168
Verbascum chaixii 168
Verbascum densiflorum 167
Verbascum × denudatum 167
Verbascum lychnitis 167
Verbascum × moravicum 167
Verbascum × neilreichii 166
292
Verbascum nigrum 168
Verbascum × obornyi 167
Verbascum phlomoides 166
Verbascum phoeniceum 169
Verbascum × pseudolychnitis 168
Verbascum × ramigerum 167
Verbascum × rubiginosum 168
Verbascum × schottianum 168
Verbascum speciosum 167
Verbascum × subnigrum 168
Verbascum thapsiforme 167
Verbascum thapsus 167
Verbena officinalis 153
Veronica agrestis 173
Veronica anagallis 174
Veronica anagallis-aquatica 174
Veronica anagalloides 174
Veronica arvensis 172
Veronica becabunga 174
Veronica chamaedrys 172, 174
Veronica didyma 172
Veronica dillenii 172
Veronica hederifolia 173
Veronica longifolia 171
Veronica officinalis 174
Veronica opaca 173
Veronica persica 173
Veronica polita 172, 173
Veronica praecox 172, 173
Veronica prostrata 173
Veronica scutellata 174
Veronica serpyllifolia 171
Veronica spicata 171
Veronica sublobata 172, 173
Veronica teucrium 173
Veronica triloba 173
Veronica triphyllos 172, 174
Veronica verna 172
Viburnum lantana 184
Viburnum opulus 184
Vicia angustifolia 104
Vicia articulata 103
Vicia cassubica 103
Vicia cracca 104
Vicia dumetorum 103
Vicia faba 105
Vicia grandiflora 104
Vicia hirsuta 103
Vicia lathyroides 104
Vicia lutea 105
Vicia pannonica 105
Vicia pisiformis 103
Vicia sativa 104, 105
Vicia sepium 105
Vicia silvatica 103
Vicia sylvatica 103
Vicia tenuifolia 104
Vicia tetrasperma 103
Vicia villosa 104
Vinca minor 144
Vincetoxicum hirundinaria 145
Viola ambigua 50, 51
Viola arvensis 49
Viola canina 49
Viola collina 50
Viola elatior 49
Viola erecta 49
Viola hirta 50, 51
Viola mirabilis 49
Viola odorata 50, 51
Viola × permixta 50, 51
Viola reichenbachiana 50
Viola riviniana 50
Viola rupestris 50
Viola × scabra 50
Viola sepincola 50, 51
Viola stagnina 49
Viola suavis 51, 278, 279
Viola silvatica 50
Viola tricolor 48, 49
Virga pilosa 187
Viscaria vulgaris 57
Viscum album 72
Vitis vinifera 122
Vogelia paniculata 40
Vulpia myuros 254
Weigela florida 185
Xanthium spinosum 212
Xanthium strumarium 212
Xanthophthalmum segetum 216
Xanthoxalis dillenii 114
Xeranthemum annuum 224
Zannichelia palustris 225
Zea mays 270
THAYENSIA
Sborník původních vědeckých prací z Podyjí
Sammelbuch der ursprünglichen wissenschaftlichen Arbeiten aus Podyjí/Thayatal
Collection of scientific papers from Podyjí/Thayatal
Číslo / Nummer / Volume
Supplementum I
2005
Vydává / Publiziert / Published by
Správa Národního parku Podyjí a Jihomoravské muzeum ve Znojmě
Tisk / Press / Print
Čihák-Tisk, Praha
Náklad / Auflage / Edition of
500 výtisků / Abdrucke / copies
Vedoucí redaktor / Leitender Redaktor / Editor-in-Chief
Vladimír Hanák
Výkonní redaktoři / Exekutive Redaktoren / Executive Editors
Antonín Reiter, Jan Kos
Redakční rada / Redaktionsrat / Editorial Board
Zdeněk Čižmář, Vít Grulich, Vladimír Hanák, Karel Kirchner, Jan Kos,
Jan Lacina, Antonín Reiter, Martin Škorpík, Tomáš Vrška
Návrh obálky / Vorschlag des Umschlages / Cover design
Bohumír Prokůpek
ISSN 1212-3560

Podobné dokumenty