č. 38 - Obec Bačalky

PRAMÍNEK
Č. 38 | INFORMACÍ Z BAČALEK A LIČNA | 9/2013
SVATOVÁCLAVSKÝ ČAS
PUTOVÁNÍ MARKVARTICKEM
Svatý Václav
(…) Nad jehož rány vzešel chrám,
bujarost víry v skleslé vdýchni,
přej sklepům, žním a kolébkám.
Dědici tvoji jsme zde všichni
a s koněm dávaje se v cval
kol humen, vikýřů a návsí,
slyš zrána z kostelů a katedrál
ten příboj písně stoupající,
ten zpěv, jenž zvony v přepřev vzav si
zem celou zdvíhá k výšinám,
zem přímluvy tvé žádající:
ó nedej zahynouti nám!“(…)
(úryvek z básně Jana Zahradníčka)
Čtenářům Pramínku se může zdát, že v naší časopisecké historii již čtvrté zářijové číslo opět vzpomínáme
Sv. Václava, a že je to už téma značně otřepané. Přesto,
když se občas objeví zprávy o blížícím se konci světa, o
přírodních katastrofách, které se na nás ženou,
či jiných pohromách, mnozí z nás si přeci jen vzpomenou,
alespoň útržkovitě, na to, že až nám bude opravdu nejhůř,
tak se otevře hora Blaník, z ní v plné zbroji vyjedou na
ořích blaničtí rytíři a v čele vojska stane na bílém koni a
s praporcem sám Svatý Václav. Ta po staletí tradovaná
pověst nás vždy utěší.
Pokračování na straně č. 10.
Tak uctíváme dnes…
Mrkvojedy č.p.11
Kdo se příliš společensky neunavil na bačalských selských trzích a chtělo se mu v neděli 18. srpna vstávat, ten
si nenechal ujít vlastivědnou vycházku po stopách lidové
architektury Markvarticka.
Před markvartickou hospůdkou se nás sešlo skoro šedesát turistů od miminek po důstojné kmety. S baťůžkem
na zádech jsme se vydali společně s panem Mgr. Luniaczkem po místech, která běžně míjíme, a přitom v sobě
skrývají tolik příběhů svých původních i současných obyvatel.
Samy Markvartice se mohou pyšnit několika unikátními roubenými staveními. Už to, že nejzachovalejší roubenka má čp. 1 a je postavena přímo naproti kostelu,
svědčí o jejím stáří a významu. Díky paní
Ing. Tomášů, dobré duši markvartické knihovny, a také
„patronce“ markvartického kostela Sv. Jiljí, máme možnost podívat se dovnitř kostela a prohlédnout si první
výsledky restaurátorské práce. Ohromný klíč opět kostel
uzamkne a my s naším průvodcem pokračujeme dál směrem na Mrkvojedy a Skuřinu. Pravda, účastníci výletu
značně prořídli, už je nás asi jen třicet, teplota je také
skoro třicet. Ale kdo se dá na vojnu, musí bojovat!
Ve Skuřině na nás už čeká paní Balcarová. Balcarovi
je prapůvodní skuřinský rod, jejich pavlačová roubenka
byla postavena v r. 1828. Paní Balcarová s manželem
nám vypravují a ukazují, kde kdo bydlel, jak je který dům
starý a co je ve Skuřině nového. Nová je tam zvonička –
taková podobná jako máme na Ličně. Chalupáři si ji tam
svépomocí postavili a to byste neřekli: přišli jsme do Skuřiny v pravé poledne a na zvoničku se zvoní. A pak večer
v sedm také klekání. Dobrá inspirace, že?
Pokračování na straně č. 10.
AKTUÁLNĚ Z ÚŘADOVNY
Zasedání zastupitelstva
20. září se konalo zasedání zastupitelstva obce.
Z projednávaného programu vybírám některé body:
- projednání záměru prodat pozemky o celkové
výměře 46 m2 v k. ú. Lično. V důsledku nového zaměření čp. 7 se zjistilo, že část nemovitosti stojí
na obecních pozemcích. Zastupitelé proto projednali žádost majitelů stavby o odprodej části pozemku.
Již v souladu s dikcí nového občanského zákoníku je
upřednostňováno řešení sjednotit majitele stavby a pozemku.
- obci se opět naskytla možnost požádat o dotaci
za zřízení pracovního místa pro výkon veřejně prospěšné práce. Tentokrát se jedná o dotaci pro pana Miloslava Konývku ze Záhub (našeho lesního správce). Za
současných podmínek se jedná o dotaci na 3 měsíce
v částce Kč 10.000,-/měs., bude-li v prosinci možno prodloužit čerpání dotace (až na dobu 1 roku) – což záleží na
množství peněžních prostředků zaslaných z EU na ÚP) –
bude pracovní poměr a čerpání dotace prodlouženo až do
30. září 2014.
- na KÚ byla doručena darovací smlouva, kterou
pan Ing. Hejl daruje obci svoje pozemky ve strži pod
pivnicí.
- zatrubnění strže se bohužel zkomplikovalo. Dodatečně se zjistilo, že projekt stavby zasahuje i do pozemků
jiných vlastníků. Od některých z nich bude potřeba získat
pouze souhlasné stanovisko. Dva pozemky jsou ale problematické: samotný pozemek pod vodním tokem (potůčkem) ještě do března patřil MNV Milkovice, nyní je ve
vlastnictví ÚZSVVM (Úřad pro zastupování státu ve
věcech majetkových). Celý proces k získání buď souhlasu, nebo bezúplatného převodu do vlastnictví obce potrvá
nejméně půl roku. Druhá problémová parcela je ve vlastnictví paní Marie Grospičové. Zde jsou vedena jednání
též o možném odkoupení do vlastnictví obce, neboť i do
budoucna by byl tento stav velmi kolidující při získání
dotace.
- samotěžba dřeva. Tento podzim si vytěží probírkové dřevo poslední skupina občanů, kteří se přihlásili v r.
2011. Pro nadcházející decénium (tj. období 10ti let, na
které se zpracovávají těžební plány) máme stanoveno
vytěžit celkem 600 m3 dřeva, tj. 60 m3 ročně. 20 m3 má
přiděleno k těžbě pivnice jako tzv. roční deputát. O zbývajících 40 m3 ročně se mohou přihlásit další občané.
Obec proto vyzývá zájemce o samotěžbu dřeva
z ličenského lesa pro období 2014-2016, aby svoje požadavky
doručili
na
úřadovnu
do 31. 10. 2013. Do losování o pořadí bude zařazeno
prvních patnáct doručených žádosti.
Provoz hřbitova
Trochu neradostné téma, ale je potřeba alespoň
v několika větách osvěžit informaci o tom, jaké povinnosti mají majitelé hrobových míst. Podrobně je vše vyjmenováno v dokumentu „Provozní řád hřbitova“, který je
k nahlédnutí na úřadě a v nejbližší době bude vyvěšen na
hřbitovních vratech a webových stránkách.
-2-
Ráda bych připomenula všem pozůstalým, kteří se
rozhodnou své nejbližší pochovat přímo do hrobu nebo
hrobky, že musí dříve, než si tento způsob uložení ostatků domluví u pohřební služby, o této skutečnosti nejdříve uvědomit obecní úřad. Je přísně zakázáno otvírat
hroby nebo hrobky „svépomocí“. Tuto činnost může vykonávat pouze odborná firma (živnostník s koncesí). Většinou pohřební služba má smluvně hrobníka sjednaného,
takže je potřeba tuto činnost si u pohřební služby objednat. Manipulace s ostatky je manipulací s infekčním materiálem, která musí být provedena za specifických podmínek.
Je nepřípustné a trestné, aby si někdo otvíral a připravoval hrob k dalšímu pohřbu sám. Taktéž uzavření hrobu musí být provedeno odbornou firmou. Pro
majitele urnových hrobů platí, že před uložením urny
s popelem do hrobu rovněž nejdříve toto oznámí obecnímu úřadu, tj. kdy proběhne uložení, kdo je do hrobu
uložen a číslo hrobu.
A ještě jedna poznámka závěrem. Prosím, všímejte si
na hřbitově cizích lidí. Za poslední týdny, co jsem díky
opravě kaple na hřbitově denně několikrát, jsem zaznamenala dva případy, kdy doslova přes noc někdo odšrouboval černé skleněné desky s nápisem na hrobě. Snad
kvůli měděným šroubkům. V jednom případě to byl vandal-slušňák – sklo nerozbil. Ve druhém případě desku
rozbil na několik kusů. Nemyslím si, že by tuto sprostotu
udělal někdo z našich obyvatel. Snad nikomu není tak zle,
aby musel krást šroubky z hrobů. Spíš je to někdo přespolní. Doufejme, že se nestane nic horšího. Vím, že na
hřbitov chodí mnoho lidí i pozdě navečer rozsvítit svíčku.
Pokud by se ale vandalismus na hřbitově stupňoval, museli bychom přistoupit k zamykání hřbitova (pokud by to
vůbec bylo účinné).
Nájemní smlouvy na
zemědělské pozemky
Obrátilo se na mě
v posledních týdnech
několik
občanů
s dotazem, co mají teď
po digitalizaci k. ú. Bačalky (a možná se do konce
listopadu stihne zdigitalizovat i Lično)
dělat
s těmi
novými
parcelními
čísly
a jak to bude s daní z nemovitostí a s nájmem. Abych
odpověděla všem najednou, zkontaktovala jsem dva největší nájemce v našich katastrech, tj. ZEM Nový Bydžov
(resp. Záhornice – neboli Babišovci) a ZEMA Markvartice.
Nájemní smlouvy ve firmě ZEM Nový Bydžov má na
starost pan Rašín. Ten má pro každého, jehož pozemky
obhospodařují, nachystané nové nájemní smlouvy,
resp. dodatky, kde už budou uvedena nová čísla pozemků. Smlouvy by měly být pronajímatelům doručeny do
konce září. Ještě upozorňuji, zkontrolujte si, v jaké výši
máte nájemné sjednáno. Mělo by se pohybovat podle
bonity kolem Kč 1.500,--/1 ha.
ZEMA Markvartice dodatky ke smlouvám rovněž
chystá, kdy bude vyzývat k podpisu, ještě není určeno.
Pokud tuto informaci získáme, sdělíme ji vám všem.
Menším nájemcem je pan Slavík – zde si každý musí
informace k nové smlouvě zajistit sám.
Věcná břemena k vodovodu
Jak jsme již avízovali v minulém čísle, rozběhla se
administrativní akce „věcná břemena k vodovodu“. Mnozí z občanů obdrželi doporučený dopis se žádostí o upřesnění osobních údajů, aby mohly být připraveny smlouvy
o věcném břemeni. Prosím všechny, kterých se to týká,
aby
svoji
odpověď
doručili
na
úřadovnu
co nejdříve, abychom mohli v práci pokračovat.
Spaste duši – geodeti přijeli!
Tak to si asi mnozí občané pomysleli, když 11. září
2013 dvojice geodetů ze ZPK Hořice začala pobíhat po
Malé Straně a měřit ploty, stodoly, předzahrádky.
Vy, kdo chodíte na zasedání zastupitelstva, víte, že se
zastupitelstvo v letošním roce věnuje zejména přípravě
projektů na další období. Jedním z nich je
i oprava (či obnova) místních komunikací. Pro získání
dotace na tak finančně náročné akce je nutné mít přesné
zaměření cest, které se budou opravovat. Zatím se zaměřily cesty na Malé Straně až k Hurcíkům a k Panence Marii,
v nejbližší době to bude cesta „za Pokornovými“, a až
bude digitalizované Lično, tak také část cesty „za Slukovými“.
Geodeti svým měřením již způsobili trochu paniky mezi občany, protože není skoro nikdo, kdo by měl
svůj plot jenom na „svém“. Většinou
je přeploceno v neprospěch obecního, někdo je na obecním dokonce i
kusem rodinného domu či stodoly.
Občané se nemusí obávat, že bychom po nich chtěli ploty
s podezdívkou odstranit nebo snad ubourat kus stodoly.
Právě tato měření nám nyní umožní elegantní formou
narovnat hranice parcel tak, abychom nemuseli přeměřovat, odkupovat kousky pozemků. Tam, kde to bude
technicky možné a odchylka skutečnosti od mapy bude do 2 m, se narovná hranice parcely podle stávajícího plotu či zdi. Oboustranný souhlas (obce i konkrétního
vlastníka) se deklaruje v tzv. souhlasném prohlášení
(nutno opatřit ověřeným podpisem – což bude jediná investice zainteresovaného občana) a na základě tohoto
souhlasu se dohodnutá hranice stane již definitivní hranicí
pozemku s nejvyšší kvalitou zaměření. Jak se říká, tímto
zaměřením „zabijeme dvě mouchy jednou ranou“. Připravíme si podklady k projektu a občanům zajistíme větší
právní jistotu a ochranu nemovitého majetku.
Nový mapový portál Geosense
Obecní úřad pořídil od firmy Geosense, s.r.o. mapový
portál našeho katastrálního území. Ten poskytuje kromě
základních map a informací z tzv. čuzky (Český úřad
zeměměřičský a katastrální) také mnoho dalších funkcí –
filtrování podle vlastníků, druhů pozemků. Lze do něho
postupně vkládat územní plán, inženýrské sítě a vytvářet
si tak informační systém o celém katastrálním území obce
Bačalky.
Věřím, že tento systém bude mít využití nejen pro
obecní úřad, ale také pro naše občany. Doufám, že se
s ním brzy skamarádíme jak my na úřadě, tak i vy, občané. Budete-li mít dotaz, problém ohledně nemovitostí,
zajděte na úřad, jistě vám pomůžeme. A nejen s tím.
Krásné babí léto, košíky plné hub a při orbě nejen
svých zahrádek myslete na to, že rovnou brázdu vyoráte,
jen když se díváte hodně dopředu.
Ing. Pavlína Kaprasová, starostka
ZVEME NA PODZIMNÍ BRIGÁDU
Vážení občané a chalupáři, milí sousedé, vím,
kolik práce každého
z nás teď na podzim
čeká – sklidit úrodu,
shrabat listí, zrýt záhony, zasázet česnek, zazimovat chalupy atd.
Přesto, že toho máme každý nad hlavu,
bych vás všechny ráda
poprosila, abyste si alespoň pár hodin vyčlenili
na společný podzimní
úklid obce. Tedy přesněji:
1. Úklid hřbitova. V neděli 27. října 2013 proběhne
slavnostní otevření opravené kaple (viz annonce
na jiném místě Pramínku), čímž bychom si rádi
připomenuli 65. výročí založení bačalského hřbitova, zároveň i 95. výročí vzniku ČSR a čekají nás
také Dušičky. Hlavní úklid kolem kaple provedou
řemeslníci sami. Je ale potřeba vyčistit zámkovku
od plevele, uklidit opuštěné hroby, aby byl hřbitov
na tyto svátky čisťounký a upravený.
2. Úklid a úprava prostranství před pivnicí. Je potřeba upravit záhon před pivnicí a udělat mu nové
kamínkové olemování.
3. Výsadba keřů podél silnice za hřbitovem, aby se
zabránilo tvorbě závějí. Správa silnic na naše žádosti o instalaci sněhových zábran za Bačalkami
nereaguje. Proto si musíme pomoci sami. Manželé
Dvořákovi nabídli cca 30 sazenic keřů, které bychom rádi vysázeli podél silnice.
Proto vás všechny, kteří chcete pomoci s úklidem a
výsadbou keříků, prosím, abyste přišli pomoci
v sobotu 5. října 2013 od 9.00 hodin. Sraz u hřbitova, prosím, vezměte si vlastní nářadí – rýče, hrábě, motyčky, nože a rukavice. A jak bývá zvykem –
zahřejeme se nejen prací.
Ing. Pavlína Kaprasová, starostka
-3-
PRVŇÁČEK
Okamžiků, kdy je v našem životě něco poprvé, bývá
mnoho. Některé nám zvýší adrenalin v krvi dosti, jiné
okamžiky zase méně. Když nastupuje človíček do 1. třídy
základní školy, určitě jsou rozrušeny maminky dojetím
více, než jejich prvňáčci. Dítka jsou spíš natěšená či trochu ustrašená, většinou zvědavá, co bude nového.
Letos máme také jednoho Bačaláčka prvňáčka. Je jím
Honzík Veselý (foto na zadní straně) z „horních“ Bačalek, syn naší krejčové Martiny Veselé, ten, který s elánem
na loňském srazu rodáků zpíval „Travička zelená…“. A
tak jsem se s paní starostkou vydala k Veselým na návštěvu předat prvňáčkovi dárek a jeho mamince tradiční
příspěvek 1.000,-Kč na školní potřeby. Honzík, v duchu
svého příjmení, nás přivítal vesele s poskakováním a hned
nás seznámil se svými novými plyšovými kamarády
z kreslených seriálů pro děti, Taťkou Šmoulou a Šmoulinkou. Na malou chvíli nám vzorně v klidu zapózoval se
svou novou školní taškou, postál při předávání a rozbalování dárku, a pak mu už jeho mládí nedalo postát. Dostal
knížku k prvnímu čtení o pejscích, školní zápisník
s kocourem Mikešem a svačinový box. Potěšilo nás, že
dárečky ladily k jeho modré tašce s obrázky pejsků a také,
že si Honzík dokázal již přečíst název knížky. Sám se
o prázdninách naučil číst slova napsaná velkými písmeny.
Kdo je Kocour Mikeš nevěděl, a tak mu to Pavla Kaprasová povyprávěla. Mikešovi příběhy už asi dlouho nebyly
vysílány, sama bych si je docela ráda připomněla. Samozřejmě jsme Honzíka zpovídaly, jak se mu ve škole líbí a
jestli má kamarády a podobné otázky, které jsme jako děti
moc rády neměly. Odpovědí moc nebylo, za to nám za
doprovodu různých gymnastických cviků ukázal vybavení své tašky a oblíbené hračky. A přeci jen víme, že chodí
do školy v Dětenicích, ve třídě má kamarády, se kterými
chodil už do školky. Od mamky pak víme, že 11 prvňáčků je v jednotřídce spolu s druháky, a že je to docela hodně. Tak Honzíkovi přejeme, ať je ve škole spokojený, je
mu tam veselo, nenudí se a paní učitelka mu dopřeje dostatek pohybu. A já se těším, že se ve škole určitě naučí
hezkou básničku, kterou nám pak svým jasným hláskem
při setkáních na vsi poví.
J. Rukavičková
-4-
NIKAM NECHOĎTE. OBČANSKÉ
VZDĚLÁVÁNÍ PŘIJDE ZA VÁMI!
Svět se dynamicky vyvíjí a technický pokrok pronikl i do
oblasti vzdělávání. Aktuálním trendem je úspora času za
cestování a dostupnost vzdělávání v místě a čase, které
Vám vyhovují. Za kurzy tak již nemusíte cestovat. Můžete si je spustit na internetu, kdekoli a kdykoli.
Již delší dobu se na poli vzdělávání objevuje tzv. elearning a můžeme říct, že si tam vydobyl své pevné místo. E-learning si můžeme představit jako předem připravené vzdělávací materiály v elektronické podobě, které si
účastník prochází formou samostudia. Materiály mívají
nejčastěji formu prezentace s multimediálními či interaktivními prvky (těmi mohou být např. různá videa, zvukové soubory, testy či úkoly). Kurz si můžete spustit
v jakoukoli denní dobu a kdekoli, ať už jste právě doma,
v práci či na dovolené. Výuku můžete také přerušit a neomezeně se k ní vracet.
Novější formou vzdělávání přes internet jsou pak online
kurzy, někdy nazývané také webináře. Jedná se o výuku
v reálném čase s živým lektorem. Účastník se přihlásí
v předem určený čas na svém počítači do virtuální třídy,
kde má možnost vidět i slyšet lektora, sledovat jeho prezentaci či zapojovat se do diskusí s ostatními účastníky.
Tato forma výuky si tedy zachovává výhodu interaktivity,
komunikace s lektorem a účastníky, přitom ale kurz můžete sledovat z jakéhokoli počítače s internetem. Lektor
tedy „přijde se svým školením až za vámi“. Obě výše
zmíněné metody využívá také projekt zaměřený na občanské vzdělávání, který s ústředním mottem „Nebuď
ovčan! Občanskou gramotností proti ovčanství“ přináší
návod, jak se účinně zapojit do občanského života. Projekt se zaměřuje na pět témat: Aktivní občanství a participace občanů na veřejném dění, Odpovědný přístup k životnímu prostředí Odpovědný přístup k financím, Multikulturalismus a prevence extremismu a Dobrovolnictví.
Všechny kurzy jsou realizovány zdarma a srozumitelnou
formou s důrazem na praktické pojetí a využití. Pojďme si
tedy vyzkoušet zdarma moderní výukové metody v praxi
a přiučit se občanským dovednostem. Stačí navštívit projektové stránky www.nebudovcan.cz, kde najdete termíny
i detailní informace.
Stačí tak jeden klik a můžete se zapojit do zajímavého projektu, k němuž
nás přizvala jedna ze spolupracujících občanských organizací.
Projekt je financovaný Evropskou
unií a státním rozpočtem České republiky, proto je
naše účast v něm zcela zdarma.
Ve spolupráci s autory projektu napsala A. Varhanová
MALÉ ZAMYŠLENÍ NAD BÁJEČNOU
PUBERTOU
Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul. Protože člověk by asi
nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde
je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko
přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě
najednou odchází.
Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte
se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde,
rodiče to jakž takž přežijí.
A co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného
jedince čeká jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného
pohlaví, který také před chvílí někde praštil dveřmi, a ti
dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty. Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá,
dobře dělá. A tak vám přeji, až za sebou také jednou
bouchnete dveřmi, abyste tím nikomu neublížili víc, než
je snesitelné.
autor: Marek EBEN
Z internetových portálů připravila: A. Varhanová
Z REDAKČNÍHO ZÁKULISÍ
Milí čtenáři, na zadní straně Pramínku
vždy uvádíme: „Příští vydání Pramínku
plánujeme na …“. Není tomu poprvé, kdy
další číslo vyjde později, než je uvedeno,
proto je tam i to slůvko „plánujeme“.
Přijměte prosím mou omluvu a prosbu o
shovívavost. Měli jsme snahu vycházet
periodicky a mít pravidelné rubriky. Ale
není nás tolik v redakci, abychom toto byli schopni naplnit, a myslím si, že než pravidelné rubriky naplněné čímsi
převzatým, je přínosnější tisknout to, co je aktuální a
„naše“. Ustoupili jsme i od pravidelné periody vydávání,
protože to třeba neladilo s termíny akcí, na které vás
chceme pozvat, či zprávy z úřadovny by se k vám nedostaly včas. Dali jsme mezi vydáním tohoto a posledního
čísla Pramínku delší čas, byly dovolené. Těšila jsem se,
jak si v klidu toto vydání připravím. Událostí však bylo
hodně, i těch mých soukromých, a tak jsem i toto vydání
odložila, aby bylo aktuální. Když jsem nyní do tiráže
vypisovala přijaté finanční příspěvky na tisk Pramínku, až
mne skoro tížila zodpovědnost, aby to, co vám na stránkách Pramínku přinášíme, bylo tím, co vás zajímá. Děkuji
za zaslané článečky, jsou pro mne signálem, že tato forma
předávání a sdílení informací má smysl. Když se mi nahromadilo hodně neodkladné práce a dělala jsem po nocích, říkala jsem si, vydržím, dokud budou lidé sami psát.
Děkuji za důvěru. Jen prosím, pokud máte nápady, co by
se na stránkách vašeho Pramínku mohlo objevit, odhoďte
stud a přijďte si s námi popovídat třeba na některou
z našich schůzek „redakční rady“.
Prosila jsem o podporu s roznáškou Pramínku v horní
části Bačalek. Děkuji, že prosba byla vyslyšena, a tak
„horňáci“ očekávejte další výtisky doručené Zuzkou Šátkovou nebo Kristýnkou Laušmanovou nebo i oběma najednou.
Aby Pramínek mohl vůbec vycházet, založili jsme v r.
2010 občanské sdružení. Od 1. 1. 2014 však nabude účinnosti nový občanský zákoník, a tak nyní řešíme, do jaké
nové formy Občanské sdružení Občané Bačalek a Lična
přetransformujeme. Tak držte palce, ať nám to papírování
proběhne hladce a nemám „zpoždění“ s dalším vydáním.
J. Rukavičková
NAPSALI JSTE NÁM
Svatá Anna-chladna z rána
…ale já znám Bačalky hlavně v létě
Pokaždé, když přijíždím na Bačalky, zatroubím, jako
když jsem od mala jezdila za dědou a babičkou. Teď
troubím už jen sousedům, a znamená to: „jsem tu, hurá,
prázdniny.“ Hic na padnutí, otvírám chaloupku, vynáším
z auta dovezené věci, piju, rovnám, třídím. Ještě ani nestihnu zalít zahrádku, seschlou jak „saharu“ a crrr zvoní
na kole „kamelot“. Stojí u vrat, podává mi Pramínek a
směje se - no není to úžasné? JE! Není to sice ranní tisk,
ale jsou to radostné zprávičky z Bačalek. Povětšinou
pozitivní, ne, jako ty v televizi.
Už dlouho tu není moje babička, která
nás novinkami zásobovala, abychom věděli
hned vše, co se na Bačalkách změnilo. Spěchám dozalít kytičky, ještě tohle a toto,
salát k večeři a jdu si sednout. Čtu. Pěkné
je to čtení o „naší vesničce střediskové “. A
těch akcí …. Nestíhám být u všeho, ale vím
o všem. Ke čtení mi kejhají husy a kachny
a evokují mi zpět dětství. Jen dřív kejhaly
před plotem u rybníku a dnes za domem
v zahradě. Pohoda, krása, odpočinek - dětství je tu na
chvilku zpět. Děkuji Vám všem za ty letní chvilky.
Mirka Šoltysová
ŽHAVÝ PIKNIK
Ladies picnic afternoon – aneb Bačalský pyžamový
den nejen v pyžamu 27. července na louce u pivnice, takto znělo pozvání (paní starostka nás brzy naučí dobře
anglicky) na první odpočinkové setkání s programem
především pro ženy. Čas se překulil, přijde mi to již dávno a málem jsem vám o něm zapomněla napsat. Ovšem
toto odpoledne bylo tak zajímavé, že se mi hned živě
vybavuje, co se dělo. Není divu, když jsem se ráno probudila se zablokovaným krkem a nemohla téměř vůbec
otočit hlavu doprava. Natěšená spát pod širákem než bude
„Anna chladna z rána“ jsem v pátek zalehla na zahradu.
Díky únavě jsem však odbyla urovnání spacáku a polštářku pod hlavu. Jo, jo, jak pravdivá jsou přísloví. Jak si
usteleš, tak si lehneš. Dodala bych, tak se vyspíš a vstaneš. Proč píšu o svých bolístkách? Paní Varhanová
pozvala na toto dámské odpoledne masérku. Paní Iveta
nám nejprve vyprávěla obecně o masážích, technikách
-5-
masáží, svých zkušenostech s klienty. Hned jsem vycítila,
že se masážím věnuje opravdu plně a jde o zkušenou masérku. Proto když se ptala, kdo by chtěl být modelem na
ukázku masáží, bez váhání jsem se hlásila. To jsem
ovšem netušila, že masážní lehátko bude rozloženo mezi
stoly na terase uprostřed cesty z pivnice. Pomyslela jsem
si: „Máš, cos chtěla“. Lehátko mělo výšku jako okolní
stoly a připadala jsme si v tom letním horku jak čerstvě
podávaný grilovaný pašík. Jen mne obložit citrónem,
snítkou rozmarýnu a zapíchnout obrovskou vidličku. Původní záměr odpoledne byl „pyžamový“, tedy přijít
v pyžámku, popovídat o ženských záležitostech, na obličej nanést nějakou tu masku, upravit nehtíky a vlasy,
uždibovat občerstvení z piknikového košíčku, prohlížet
dámské časopisy, atp…. Očekávání návštěvy Jolany Voldánové nás však trochu „drželo zpátky“, v pyžamu přišly
jen některé. Zvolila jsem letní bílé šatičky, které připomínaly pyžámko. Přišly mi v tom vedru přiměřené, ovšem
když jsem se měla svléknout do půl těla (sic v nové bílé
podprsence) a ulehnout, přepadl mne pocit, že jsem nahá.
Napadlo mne: „Ještě že tu nemám svého mužíčka“. To
byla pergola teprve zpola
zaplněná návštěvníky. Masérka Ivetka pracovala na uvolnění mé zatuhlé šíje. Obličej
mi vykukoval dírou v lehátku
a kdosi zespodu přiložil mikrofon, ať masáž komentuji.
Přátelé, to opravdu nešlo. Ne
z důvodu bolesti, ta byla minimální, ale jednak se mluvení v této pozici, kdy máte
ještě tlak na záda, nedá dost
dobře udýchat, ale také když
vám má masér pomoci, je
třeba se uvolnit a soustředit se
jeden na druhého. Paní Ivetka
věděla kam sáhnout, její ruce
brzy zjistily neutěšený stav
mé „počítačové“ šíje, proto
navrhla ještě použít akupunkturu. Stimulováním určitých
bodů pod kůží dochází k vyrovnání toku energií v těle –
zablokovaná místa se uvolní. Měla můj souhlas,
s akupunkturou jsem měla čerstvé pozitivní zkušenosti.
Do svalů mezi rameny a krkem mi aplikovala na každou
stranu tři jehličky. Při vpichování třetí nastala chvíle, kdy
jehlička se zarazila a nešla hlouběji. Masérka Ivetka mi
pak sdělila, že měla obavy, aby se jehlička nezlomila,
byla dosti tenká. Proč o tomto podrobně píšu. Protože
vám i jí dlužím jistá vysvětlení. Později jsem si uvědomila, proč se jehlička „zasekla“. Nádherná ukázka toho, jak
naše myšlenky a pocity ovlivňují naše fyzické tělo. V ten
okamžik, kdy se to stalo, mne totiž napadalo: „ Dělám
dobře - chodím nyní na jiné akupunkturní ošetření - abych
to nepřehnala – už jsi svolila, tak to přijmi – vždyť masérce věřím – uvolňuji se, přijímám její pomoc, děkuji za
ní“. Se slůvkem „děkuji“ se jehlička dostala, tam kam
bylo třeba. Chlapi mi pak říkali, že jehličky byly pod kůží
tak dobré 4 cm hluboko. Nevím, jestli to není zkresleno
-6-
„rybářským pohledem“. Nikdy jsem toto nezjišťovala, pro
mne je vždy důležitý výsledek, a ten se dostavil. Díky
tomuto krátkému ošetření přes potíž se před zaplněnou
pergolou zcela uvolnit, jsem pak pohnula hlavou doprava
asi v úhlu 45°, což byl úspěch. Pak se opět chlapi ptali,
jestli to nebolelo. Samozřejmě, když je někde problém, je
to bolavé. Osobně vpichy jehliček pociťuji, jako když zatlačíte na chviličku
ostrým nehtem na kůži. Pokud je jehlička na správném místě, tak za chvíli nevíte, že ji tam máte. Dělám tu tak trochu
propagaci akupunktury, protože s ní
mám dobré zkušenosti a také je mi líto,
že nebyl prostor, aby vás masérka s ní
více seznámila. Vrátím se k událostem
odpoledne. Masérka mi šeptá do ucha:
„A teď je potřeba, abyste takto
s jehličkami vydržela alespoň 20 minut“. V tom slyším starostku P. Kaprasovou: „Dovolte, abych přivítala paní
Jolanu Voldánovou….“ Napadlo mne:
„No, nazdar“. Paní Voldánová přešla
opatrně kolem mne si sednout, neb přiznala, že pohled na jehličky v mých
zádech ji nedělá dobře. Povídání paní
Voldánové bylo příjemné, jak obsahem
o práci ve zpravodajství, o účinkování
v taneční soutěži StarDance, o zážitcích
při doprovázení pana Václava Havla v USA, o jejích plánech do budoucna, tak také příjemné jejím tónem hlasu.
Napadlo mne: „To je luxus, relaxuji po masáži a „do ouška“ mi tu vypráví Jolanka“. Její vyprávění občas zpestřil
dým z udírny. Se svou dcerkou ochutnaly uzeného kapra
a pak zamířily do dílny Karla Kopeckého. Na památku
návštěvy zde na Bačalkách dostala krásný dřevěný obrázek. Kosmetické lehátko pak ještě „vyzkoušela“ Šárka
Hošková, byla jí dopřána kosmetická masáž od kosmetičky. Bylo obrovské horko, až tak, že naše piknikové deky
se slunečníky zely prázdnotou a pergola „praskala ve
švech“. Přesto dorazila z Mladé Boleslavi taneční skupina
Shareefa a na rozpáleném pódiu nám předvedla ukázku
břišních tanců. Vzápětí nás tanečnice lákaly k sobě, ať si
tanec vyzkoušíme. Muži by k nim jistě přikvačili rychleji.
A já se nedivím. Upravené usmívající se ženy, spoře oblečené, které se umí pěkně nosit i s několika kily „navíc“,
prostě upoutají. Jenže bylo to odpoledne pro ženy, a tak
chlapi mohli jen „čučet“. Za to my se pustily do tance.
Nevím, zda jsme také upoutaly, ale bylo to i přes velké
horko příjemné uvolnění. Poklonu jsem složila paní
Rampasové, že také tančila, přišla v pyžamu, a to jsem
ještě netušila, že zanedlouho oslaví sedmdesátku. Trochu
jsme se vydýchaly, osvěžily pitím a vodou z rozprašovače
a začalo druhé kolo, ukázka ohnivého flamenca. Tanečnice nám rozdaly vějíře. Ač ukazovaly pózy, kroky a práci
s vějířem lehkým tempem, nevěděla jsem co sledovat
dříve a mé pohyby asi tanec nepřipomínaly. Každopádně
to bylo báječné odpoledne. Tento způsob léta se mi nezdá
vůbec nešťastným…
J. Rukavičková
DOKTOŘI Z KVĚTINÁČE
Nejúčinnější přírodní antidepresivum? Bazalka!
Bazalka je jedno z nejúčinnějších přírodních antidepresiv.
Možná proto jsou Italové pořád v pohodě...
Žádná středomořská kuchyně se bez ní neobejde. Tato
královna mezi bylinkami má velmi aromatickou chuť i
vůni. Málokdo ale ví, že bazalka je také léčivá a mimo
jiné patří mezi nejúčinnější přírodní antidepresiva. Možná
i proto mají Italové nebo Francouzi mnohem lepší náladu,
než my Středoevropané. Na zahnání našich zimních depresí je tedy jako stvořená… Vypěstujte si ji již teď.
Její název pochází z řečtiny: Basileus znamená král, a tato
bylina je svého jména opravdu hodna. Pochází z Íránu a
Indie, ale už ve starověku se rychle rozšířila do Evropy. U
mnoha národů byla bazalka posvátná jako symbol ochrany a průvodce zesnulého na druhý břeh. Římané ji zase
považovali za kouzelnici lásky…
Všelék, uklidňující žaludek i mysl, výborný repelent.
Bazalka má velmi příznivý vliv na náš trávicí trakt. Ve
středomoří e používá jako čaj pro uklidnění žaludku, při
kolikách a katarech. Stimuluje tvorbu žluči, pomůže při
trávení těžkých jídel. Pomáhá také při léčení chřipky a
nachlazení, kdy usnadňuje odkašlávání. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám, působícím
na naši nervovou soustavu. Éterický olej významně pomáhá odstranit bolesti hlavy, snižuje stres, únavu a tlumí
pocity úzkosti. Jde o silné antidepresivum, které umí
zlepšit náladu a zažene tak přírodní cestou naše zimní
„depky“. Šťáva z listů také pomáhá při bodnutí hmyzem.
Ten ostatně její aromatickou vůni nesnáší, takže se bazalka hodí i jako repelent, díky kterému se mouchy, vosy a
další raději vašemu bytu vyhnou.
Na záhoncích se dá v našich podmínkách pěstovat bazalka jen jako jednoletka. Pokud chcete sklízet lístky celý
rok, pak ji můžete pěstovat v květináči nebo truhlíku doma třeba na okně. Nesnáší přesazování, proto je vhodné
vysít do kvalitní a humózní zeminy přímo její semínka.
Květináč musí mít otvor pro odtok vody. Bazalka je žíznivka, bude tedy potřebovat stálé zalévání a rosení. Pokud
má žízeň, dá vám to vědět svěšenými lístky. Ty je nejlépe
sklízet v době, kdy nasazuje na květ. Staráte-li se o bylinu
dobře, dočkáte sklizně i dvakrát do roka. Listy můžete
použít zelené, naložit je do oleje, octu nebo soli nebo se
dají usušit. Vhodnější je ale dát je na mrazák, uchovají si
tak všechny své léčivé látky.
Z internetových portálů připravila: A. Varhanová
Příště: Zázračná levandule: Pohladí po duši, zklidní i
největší hysterku.
-7-
BAČALSKÉ SELSKÉ TRHY POTŘETÍ
Je 17. srpna, klube se pěkné sobotní ráno, doma už několik dní dopředu informuji, že dnes jsou 3. bačalské
selské trhy. O 12. hodině trhovci rozbalí své stánky, ve 13
hodin začne to správné hemžení, to aby i prodejci mohli
být připravení, že v 17 hodin začne na novém pódiu za
pivnicí zuřit Dívčí válka díky ochotníkům z Libáně. Muž
moc dobře ví, že jakmile se věnuji přípravám na místní
akci, není se mnou o jiném tématu řeč. Ač se snažím komunikovat, myšlenkami jsem „u pivnice“. A proto se ani
nedivím, že se ráno ozvalo od vrátek: „Čau, jedu se projet
na kole, užijte si to! Dnes dám asi celodenní túru.“ Před
polednem doma dokončujeme nakládání propriet potřebných pro stánek. Zvoní mi telefon, hovor od muže. Zřejmě se chce podělit, jak je krásně v prachovských skalách.
Z telefonu se ozve: „Kde jste, tady je stánek na stánku“.
?! Hm, změna je život a zvědavost a žízeň ji podporují…
Čekala jsem skrumáž stánků kolem pódia, ale trhovci
se velkoryse rozprostřeli kolem celého okraje travnaté
plochy. Byl krásný přehled o rozmanitosti nabídky a bylo
tak dost prostoru pro vystavení zboží. Nohejbalisté však
nemohli kopnout do mičudy, aby nepobourali stánky a
nepobouřili stánkaře, šli tedy „do sebe kopnout několik
chlazených“.
Nevím jak vás, ale mne letošní trhy potěšily, že oproti
loňsku nevyzrály co do kvantity, ale kvality. Také mne
potěšilo, že tu byly téměř
všechny naše místní stánkařské „stálice“, na které jsme se
těšili, i „nové vlaštovky“
s pěknou nabídkou. V domácí
kvalitě jste zde našli zeleninu,
oblíbené „Babiččiny koláče“,
řadu preclíčků, sušenek, sušeného ovoce a jiných dobrot.
Také starostenský stánek s oblíbenou cuketovou nádivkou, baďáky a domácími kvašáky (jen si řada návštěvníků
posteskla, že pro úřadování už nezbyl čas na výrobu skořicových
lívanečků),
velký květinový stánek
i s poradenstvím, jak o
zakoupené
pečovat.
Oblíbenost
stánku
HAWAI
BAR
s míchanými
nápoji
potvrdily opět se tvořící fronty žíznivých
zákazníků. Však nám
slunce přálo a vyhřálo
travní pažit, aby sledování večerního divadelního
představení
bylo pohodové. A věřte
nevěřte,
„zavíračku“
měl bar až s prvním
zvoněním
divadla,
dobře tak po půl šesté navečer. Medaile za výdrž by též
náležela hned vedlejšímu stánku Jitky Ziegelheimové,
-8-
kde po vyprodání Babiččiných koláčků přišla ke slovu
pánev a hřištěm se rozlévala vůně langošů. Nevím, jaké
bylo
skóre
v nohejbale,
když stánky
v dostřelu
míče měly už
sbaleno, ale
vím, jaké byly
výsledky
u
zmíněného
stánku: 360
kusů koláčů
ze 7 kg mouky „zmizelo“ v čase 1hod 15minut a 50 kusů langošů ze 2
kg mouky v čase „dlouhém“, neb zákazníci čekali kvůli
slabému tepelnému zdroji pod pánví (tedy kde byli zákazníci konkrétně nevím, pod tou pánví byl slabý tepelný
zdroj).
Vedle pergoly u udírny na nás čekali naši věrní „servisní technici“ s ultrazvukovou čistírnou a brusírnou
téměř čehokoliv. Z domácí řemeslno-umělecké produkce
jste zde mohli zakoupit dřevěné výrobky do kuchyně i k
dekoraci, bižuterii originální z korálků i bižuterii nápaditých rozmanitých tvarů umělecky
provedenou z hmoty fimo (barevná
libovolně tvarovatelná), ručně malovaná trička, originální oděvy ručně
zdobené. Dále džínové a romantické
polštářky, látková zvířátka pro nejmenší i nás mazlivé větší, keramiku
na zahradu i do domu, vše ručně
zhotovené a originální. Jako proutěné vypadaly výrobky z papírových
ruliček – zvonečky, ozdobné copy,
košíčky různých tvarů, s ouškem i
bez. Košíčky měly hezky ozdobené i dno, že mi přišlo až
líto do nich něco vkládat. Mohli jste zakoupit i pořádně
rachotící dřevěné řehtačky. V tom sobotním horku mne
napadlo „do jara daleko“, ale dnes je už chladný zářijový
den a na jaro se docela těším. A pak, řehtačky se nechají
použít na ledacos. I oblíbený bleší koutek se našel a klasický pouťový také. Takže i za pár
kaček se nechalo
něco
přinést domů
a
zdarma
naplnit bříško
palačinkou.
Probíhala
totiž palačinková soutěž. Na prvním místě se umístila palačinka
s marmeládou netradičně sypaná konopným semínkem
(semínka zakoupena ve zdravé výživě) pana Varhana, na
druhém místě pak klasická palačinka také s marmeládou
slečny Roštejnské a třetí místo obsadila palačinka „na
slano“ plněná křenovou pomazánkou a špenátovými listy
Renaty Folprechtové.
POZVÁNKA NA KONCERT
Oslavme svátek Sv. Václava vpravdě svátečně
A pak přišla třešnička na dort 3. bačalských trhů – divadelní vystoupení ochotnického spolku Bozděch
z Libáně s představením F. R. Čecha „Dívčí válka“.
Chvilku jsme si počkali, než se opona otevřela, kvůli
pracovním povinnostem jednoho z herců, ale bylo to příjemné čekání. Trávník kolem pódia byl vyhřátý od slunce,
řada lidí mohla ležet jen tak pohodlně na dece, pivní mok
na dosah a Vlasta, Šárka spolu s Kazi (děvčata
z divadelního spolku) roznášela medovinu přímo „pod
nos“. Jen několik ležících nedaleko septiku pivnice bylo
omámeno odérem tohoto zařízení. Přiznám se, že toto
divadelní představení jsem shlédla hodně krát a měla
obavy, zda nebudu zklamaná, když už ho tak znám. Nebyla. Představení mělo „šmrnc“, nové pasáže oproti známé nafilmované verzi, herci byli skvělí. A když se hraje
Ke svátku Sv. Václava již tradičně v našem regionu patří
duchovní hudba. Tentokrát čtenářům Pramínku nabízíme
prožitek vpravdě sváteční. V libáňském kostele Sv. Ducha se v sobotu 28. září od 15.00 hodin koná poslední se
série koncertů v rámci hudebního festivalu Foerstrovy
dny 2013 nazvaný prostě: „Ave Maria“.
V prostředí barokního kostela se za zvuku varhanní
hudby budeme moci zaposlouchat do příjemného ženského sopránu operní pěvkyně Emy Hubáčkové. Ta nám
přednese píseň „Ave Maria“ od různých hudebních skladatelů. Jedno téma v mnoha variantách, přesto každé osobité, překvapující.
Lístky jsou k zakoupení v drogerii paní Petříčkové na
náměstí v Libáni nebo před koncertem.
Za o.p.s. Foerstrovy dny Pavla Kaprasová
KAROLÍNKA V ŘÍJNU ZAHAJUJE
Po takřka půlroční pauze v říjnu opět začínají „Křesla
pro hosta“ v libáňské cukrárně Karolínka. Prvním podzimním hostem bude spisovatel, básník, scénárista a
bývalý předseda PEN klubu Jiří Stránský. Asi nejznámějším dílem tohoto původem šlechtice je autorství
scénáře k mnohadílnému televiznímu seriálu „Zdivočelá
země“ o osudech válečného pilota a později politického
vězně podplk. Antonína Maděry.
S Jiřím Stránským si budeme povídat ve čtvrtek 10.
října 2013 od 17.00 hodin. Vstupenky v předprodeji
přímo v cukrárně od 23. září 2013.
Za pořadatele Pavla Kaprasová
SPOLEČENSKÁ
KRONIKA
živě, vždy se něco semele, co vyloudí úsměv na tváři. Jak
prohlásil pan Hrušínský coby lékař ve filmu Postřižiny:
„Bylo to krásné uvolněné odpoledne“. Ti co tam byli, mi
dají jistě za pravdu. A maminka příroda naše setkání zřejmě přivítala, protože když se herci ukláněli, jeviště bylo
zalito narůžovělými paprsky zapadajícího Slunce. Děkuji,
trhovcům, kupujícím, zvědavcům, hercům, organizátorům, počasí, všem, kteří měli dobrou vůli, že se nám tento
den vydařil. Krásné společné dílko. Těším se na další.
S večerem se pak rozezněla u pivnice hudba a kulisy
na pódiu vystřídali tanečníci.
J. Rukavičková
Dne 21. 8. 2013 odešla
ve věku 74let paní
Zdeňka Bledová, dlouholetá
obyvatelka Bačalek.
Redakce vyjadřuje svoji
upřímnou soustrast.
-9-
SVATOVÁCLAVSKÝ ČAS
PUTOVÁNÍ MARKVARTICKEM
Pokračování z titulní strany.
Pokračování z titulní strany.
Letošní svatováclavský čas je neplánovaně politicky
hektický. Boj o to, kdo si sedne do poslaneckých lavic,
nabírá na obrátkách a s termínem voleb bude jistě čím dál
ostřejší, útočnější, zákeřnější a také prolhanější. Jak jsme
poznali za posledních 24 let, ať tam sedí Petr nebo Pavel,
ve výsledku to pro nás obyčejné občany je v podstatě
jedno. Sliby o větší sociální jistotě tady už byly – ano,
handicapovaným a jejich ošetřovatelům se dávky snížily,
aby se mohlo přidat na resocializaci nepřizpůsobivých
skupin obyvatelstva (ti se totiž velmi dobře umí ozvat).
„S-karty“ byly totálním šlápnutím vedle, napakoval se jen
nejmenovaný peněžní ústav a pár lidí na ministerstvu
práce a sociálních věcí. Registrační pokladny, které by
byly relativně účinným bičem na daňové podvodníky
(srovnejme se Slovenskem), odložila k ledu sociálně demokratická vláda J. Paroubka v r. 2007. Kupodivu je však
jako neúčinné označil i bývalý pravicový ministr financí
Kalousek. Prý by brzdily soukromé podnikání. Není důvodem to, že podnikatelské mafiánské lobby ovládá politické strany napříč politickým spektrem a za loajalitu se
politikům odměňuje posty ve správních a dozorčích radách? TOPka jako své hlavní volební střelivo deklaruje
snížení daňového zatížení. Proč se tedy od 1. ledna letošního roku zvýšily díky p. Kalouskovi daně pracujícím
důchodcům? Že by tak rychle změnil názor? Další strana
proklamuje, že pomůže mladým lidem s životním startem,
veškeré úsilí namíří na zlepšení podnikatelského prostředí. Proč tedy nutíme od příštího roku každou obyčejnou
švadlenu, kadeřnici, přivydělávajícího si elektrikáře, řidiče či zámečníka, aby si kvůli novému nařízení zřizoval
elektronický podpis a komunikoval s OSSZ pouze přes
internet? Taková nařízení a zákony jsou sotva změnitelné
z hodiny na hodinu. A u jejich zrodu asistovali všichni
výše jmenovaní, menší či větší měrou.
Bude to těžké rozhodování. Jak jsem zjistila, byla jsem
donedávna dosti naivní. Myslela jsem si, že politika je
určování kurzu, kterým bude naše republika vedena
s cílem zlepšit životní podmínky všech lidí, usnadnit jim
život, spolehnout se na to, že vyřčené slovo a podaná ruka
platí nad všechny podpisy. A občas, že se může stát nějaký exces – jsme přeci všichni lidé, dobří i špatní, omylní i
hřešící. Ale v prezidentské volební kampani jsem se
z jednoho šotu od bývalého předáka ODS Miroslava Macka dozvěděla, že v politice jde přeci jen a jen o peníze a
moc. A osobní prospěch!
„Svatý Václave, Tobě šlo také moc o moc a peníze,
ale pro svůj národ, pro svou zemi. Ty jsi zachránil naší
existenci, nehleděl si na své osobní zájmy. Prosím Tě,
jestli můžeš, vyjdi z hory Blaníku zatím sám, proklepni
všechny navrhované kandidáty a veď naše myšlenky, až
se budeme probírat volebními lístky. Blanické rytíře nech
zatím spát – ať mají dost sil, až bude po volbách.“
Pavla Kaprasová
Paní Balcarová, která se narodila ve Hřmeníně, nám
dělá ochotně průvodkyni nejen celou Skuřinou, ale také
údolím Peklo až k přehradě a dojde s námi až skoro ke
hřmenínskému vysílači. Cestou se povídá a vzpomíná a
dozvíme se také mnoho užitečných informací. Třeba že p.
Balcar je velký včelař, má 30 včelstev a prodává med. A
chová čistokrevné králíky (to jsou ale macci) a holuby
kingy. Nebo že se do Skuřiny přistěhovali sympatičtí
manželé Pelcovi – ano ti, kteří pod Humprechtem pěstovali a prodávali růžičky. Takže pozor, milovníci růží,
letos si pro sazenice musíte zajet do Skuřiny. Taky se
dozvíme o tajemných „slunečních kamenech“ za Hřmenínem, něco málo o keltské svatyni. Cesta byla náročná
obzvlášť ve své poslední části – ale motivace v podobě
občerstvení v markvartické hospůdce byla dostatečná.
Zvládli jsme to, všichni opálení a rozpálení, žízniví a
ušlapaní. Při obědě proběhla ještě malá autogramiáda s p.
Mgr. Luniaczkem, který o svých výletech po Jičínsku
napsal velmi hezkou knížku. Možná se po nějaké další
trase vydáme společně příští jaro, co říkáte?
Pavla Kaprasová
- 10 -
Ing. Tomášů, dobrá duši markvartické knihovny a také
„patronka“ markvartického kostela Sv. Jiljí.
OPRAVA DVOU SVATOSTÁNKŮ
V ŘÍJNU BUDEME OSLAVOVAT
Pozornému občanu či návštěvníku naší obce jistě
v posledních dnech neušlo, že kolem dvou našich „kaplí“
je čilý ruch.
Kaple na
hřbitově po 65
letech prochází
zásadní
rekonstrukcí,
doslova
od
hlavy
až
k patě. Pokrývači byli tak
rychlí, že jsme
stačili zaznamenat už skoro hotovou střechu. Použitá krytina, ačkoli je
nová, má na svém povrchu úpravu – patinu – takže zachovává punc starší stavby. Na střeše nechybí také nový
hromosvod. Neradi bychom se dočkali neštěstí z roku
1962, kdy do kaple uhodilo a byla částečně poničena.
Kaple je podříznuta, má nový strop i vnitřní a vnější
omítky a chystá se také úprava schodiště. V příštím
předdušičkovém čísle čtenářům Pramínku podrobně představíme její „restaurátory“ i kapličku již v plné kráse
v elegantním pastelovém kabátku a připravenou ke slavnostnímu
otevření 27.října.
Také „kaplí“
nebo „kostelíčkem“ bývá občas označována
naše
pivnice.
Rovněž pivnice
a obecní úřad se
konečně dočkaly úpravy před
hlavním vchodem. To, že se na úpravy čekalo tak dlouho, nebylo
z důvodu nedostatku financí. Od samého začátku působení nového zastupitelstva v r. 2010 se hledalo optimální
technické řešení. Při přesném měření nivelety základů
pivnice bylo zjištěno, že ji její stavitelé při zakládání
„utopili“ z nepochopitelných důvodů pod úroveň silnice o
více než 25 cm. Ani s budovou, ani se silnicí se pohnout
nedá. Oslovili jsme několik firem a odborníků, ale nikdo
si netroufal přijít s konkrétním řešením a vzít si za něj
odpovědnost.
Nakonec nás opět, jako už mnohokrát, zachránil p.
Podzimek, zkušený stavař s velkou fantazií a především
pečlivostí a obětavostí. Navrhl řešení, které vzhledem ke
zmíněným disproporcím mezi vozovkou a základy není
sice optimální, ale ze všech špatných řešení nejlépe a
esteticky zamezí neustálému podmáčení vchodu při deštích a tání sněhu. Do pivnice a úřadu již můžeme přejít
suchou nohou, navíc před okny úřadu vzniklo krásné
místečko třeba pro povídání u kafíčka. Ještě nám zbývá
upravit olemování záhonu a pravděpodobně ještě letos
před vzniklou zídku natáhneme asfaltový koberec.
Pavla Kaprasová
Letošní rok a podzim obzvlášť jsou bohaté na významná výročí celorepublikového významu. U nás na
Bačalkách si kromě 95. výročí vzniku první samostatné
Československé republiky v r. 1918 připomínáme také
65 let od otevření našeho hřbitova, dále také 110. výročí vzniku ličenského sboru dobrovolných hasičů a
115. výročí vzniku sboru hasičů bačalských.
Společně s vámi, čtenáři Pramínku i dalšími občany a
přáteli naší obce, bychom si rádi tato významná výročí
připomenuli při slavnostním znovuotevření kaple, které
se bude konat v neděli 27. října 2013 od 14.00 hodin.
Po slavnostním aktu, jehož součástí bude také vystoupení
operní pěvkyně Jany Ryklové, se přesuneme k hasičské
zbrojnici na místo, kde stávala Lípa svobody, zasazená
v památný den 28. října 1918 našimi předky a společně vzdáme hold památce našich blízkých padlých v 1.
světové válce.
A protože žádná oslava nemá být smutná, bude odpolední program pokračovat v naší pivnici, kde už se bude
od časných dopoledních hodin chystat pravá venkovská
zabíjačka se všemi pochoutkami, které k ní patří. Černá
polévka, zabijačkový guláš, ovárek s křenem, jaterničky,
tlačenka – to vše na talíři i prodej přes ulici. A abychom
jen nekonzumovali, můžeme se od 16.00 hodin zatočit
v kole za doprovodu našich oblíbených bakovských
muzikantů pánů otce a syna Hašlarových.
Vyznačte si tedy v kalendáři tento den tučným písmem, zapomeňte na televizní povolební tahanice o post
premiéra – vždyť se umíme dobře pobavit sami po sousedsku.
Pavla Kaprasová
Obsah tohoto čísla:
Svatováclavský čas
1. a 10. str.
Putování markvartickem
1. a 10. str.
Aktuálně z úřadovny
2. – 3. str.
Zveme na podzimní brigádu
3. str.
Prvňáček
4. str.
Nikam nechoďte. Občanské vzdělávání
Přijde za Vámi!
4. str.
Malé zamyšlení nad báječnou pubertou
5. str.
Z redakčního zákulisí
5. str.
Napsali jste nám
5. str.
Žhavý piknik
Doktoři z květináče
Bačalské selské trhy potřetí
5. – 7. str.
7. str.
8. -9. str.
Pozvánka na koncert
9. str.
Karolínka v říjnu zahajuje
9. str.
Společenská kronika
9. str.
Oprava dvou svatostánků
11. str.
V říjnu budeme oslavovat
11. str.
Pozvánky
12. Str.
- 11 -
POZVÁNKY
Bačalky
Podzimní brigáda v sobotu 5. října 2013 od 9.00 hodin,
sraz u hřbitova.
Slavnostní znovuotevření kaple v neděli 27. října 2013
od 14.00 hodin, uctění památky padlých v 1. Světové
válce v místě Lípy svobody u požární zbrojnice, odpolední program U Bači.
Libáň
Koncert v kostele Sv. Ducha v sobotu
od 15.00 hodin operní pěvkyně Emy
Hubáčkové – písně „Ave Maria“.
Křeslo pro hosta – Jiří Stránský ve
čtvrtek 10. října 2013 od 17.00 hodin v cukrárně Karolínka.
28.
září
Akce ve fotogalerii jistě rozpoznáte, ale jestlipak uhádnete,
které oslavenkyni patří krásný
dortík – včelín.
Toto číslo vychází 27. 9. 2013. Příští vydání Pramínku plánujeme na 18. 10. 2013. Výtisk je zveřejněn na internetových stránkách
obce www.bacalky.cz, na těchto stránkách najdete i fotogalerie z akcí.
Měsíčník/dvouměsíčník. Vydáván na Bačalkách. Vydavatel: Občanské sdružení Občané Bačalek a Lična, Bačalky 97, 507 23 Libáň, IČ: 22890874. Evidenční číslo registrace periodika: MK ČR E 20239.
Tento výtisk připravili: Alena Varhanová, Kaprasová Pavlína, Rukavičková Jitka, Slávek Zeler. Dopisovatelé jsou uvedeni pod
příspěvky. Za obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Ve společenské kronice zveřejňujeme jména těch, kteří v daném měsíci oslaví „kulaté či půlkulaté“ výročí a těch, kteří jdou živostem již déle než 70 let. Pokud si nepřejete být uvedeni, sdělte to prosím redakci. Korektury: redakce Pramínku. Grafická úprava: A. Varhanová, J. Rukavičková. Tisk: p. Čermák. Výtisk je zdarma.
Roznášku zajišťují: S. Zeler, S. Hodboď, z. Šátková, K. Laušmanová. S náměty a připomínkami se obracejte na kohokoliv
z naší redakční skupiny nebo posílejte na email [email protected], či vhoďte do schránky Pramínku u pivnice na Bačalkách nebo na plotě bývalého obecního úřadu u stanoviště kontejnerů na rozhraní obcí Bačalky-Lično.
Na tisk Pramínku přispěli: Poláčkovi chalupáři 400Kč, Nešněrová Milada 100Kč, Nešněra Václav 200Kč, Egrtovi 400Kč,
p. Doškář 150Kč, p. Šoltysová č.p.87 200Kč, K.K. 200Kč, p. Hodboď 200Kč, p. Hovorka 500Kč, Hurcikovi 400Kč, Doškářovi 200Kč, Šoltysová Blažena 200Kč, p. Matyášová 200Kč, p. Hodboď 200Kč, 200Kč. Děkujeme za spolupráci a podporu. Vítáme vaše příspěvky, náměty a připomínky, aby Pramínek byl přínosem pro nás pro všechny.
- 12 -