Propozice - KČT Slovan Pardubice

Praha –
na Bílou horu
a za Václavem Babinským
Datum: sobota 23. října 2010
Odjezd z Pardubic: z hl. nádraží rychlíkem v 6.37 hod., příjezd do Prahy hl. nádr. 7.51 hod.
Odtud metrem C jednu stanici k Muzeu, zde přestup na trasu A a s ní na stanici Hradčanská
(stanice na trase: Můstek – Staroměstská – Malostranská – Hradčanská). Dál tramvají č. 15
nebo 25 do stanice Vypich.
Odjezdy rychlíků z Prahy hl. n.: 14.11 – 14.44 – 15.11 – 15.39 – 15.44 – 16.11 – 16.39 –
16.44 – 17.11 – 17.39 – 17.44 – 18.11 – 18.39 a další. Jízdní doba cca 70 minut.
Odjezdy osobních vlaků z Prahy Masarykova nádr.: 14.07 – 16.07 – 17.07 – 19.07 a další.
Jízdní doba cca 130 minut.
K trase:
Náš další výlet do oblasti Velké Prahy je určen hlavně těm, kterým nebude vadit celková délka
trasy (cca 8 km), celkové převýšení (cca 60 m), několik zastávek s komentářem a také
skutečnost, že na trase neuvidíme žádnou turistickou značku!
Popis trasy:
Vypich – k bráně obory Hvězda – hlavní alejí k letohrádku – údolím potoka Světlička k ohradní
zdi a k místu bitvy 6. 11. 1620 – toleranční hřbitůvek – mohyla bitvy – kostel P. M. Vítězné
a Velká hospoda – hřbitov v Řepích s hrobem Babinského – klášter boromejek s kostelem
sv. Rodiny.
Zde výlet končí, dál ulicí Strojírenskou, za Penny marketem doleva ulicí Na Chobotě na
konečnou tramvaje č. 7, 9 nebo 10. Tou na Smíchov k Andělu, zde přestup na metro B a jím do
středu města.
Cena jízdného MHD v Praze (ráno zakupte i jízdenku pro cestu zpět!):
- jedna jízdenka 26 Kč (děti za 13 Kč, senioři nad 70 let zdarma). Možno přestupovat vícekrát,
ale platí jen 75 min.!
Upozornění:
- dopolední část trasy povede většinou pěšinami – lehká turistická obuv je žádoucí!
- pro případ dobrého počasí a viditelnosti můžete vzít s sebou rozhledovou růžici od hvězdárny
Ďáblice ze zájezdu 24. 4. 2010 (rozsah horizontu je přibližně stejný).
Možnost občerstvení: poblíž kostela P. M. Vítězné.
Zájezd připravil a vede: Slávek Bureš (tel.: 604 990 501).
KČT SLOVAN PARDUBICE
Strana 1 (celkem 3)
www.kct-slovan-pardubice.info
Turisticko-vlastivědné zajímavosti:
obora Hvězda – založil císař Ferdinand I. v r. 1534. Zpočátku jen dřevěné oplocení, postupně
do r. 1563 obezděna. Dnes tři brány (Bělohorská, Břevnovská, Libocká). Kromě klasické fauny
a flóry byla i cizokrajná (např. za Rudolfa II. zde chovali 13 velbloudů). Po r. 1680 přemístěna
vysoká zvěř do Jeleního příkopu na Hradě. Obora je od r. 1797 lesoparkem – hl. listnáče,
i vzácné druhy.
letohrádek Hvězda – dal vybudovat Ferdinand Tyrolský (syn Ferdinanda I.) v l. 1555–56. Má
tvar šesticípé hvězdy, stavitelé: Aostalis, Lucchese, Wohlmut. Za Leopolda II. proměněn na
prachárnu – trvalo až do r. 1874. Po 2. světové válce přebudován na Muzeum Aloise Jiráska,
v r. 1964 navíc ještě Mikoláše Alše. Dnes zde Památník nár. písemnictví, depozitář knihovny
Jiřího Karáska ze Lvovic, příležitostné výstavy.
bitva na Bílé hoře, 8. 11. 1620 – byla důsledkem rozdělení dvou mocenských táborů
(Habsburkové+papežská kurie+německá katol. knížectví v čele s Bavorskem; proti nim protestantská německá knížectví+Nizozemí+Švýcarsko+Benátky+severské země). Bezprostřední
příčinou bitvy byla vzpoura českých protestantských stavů. Jejich vojska bitvu prohrála, Praha
obsazena bez boje, tzv. Zimní král (Fridrich Falcký) uprchl 9. 11.
mohyla na Bílé hoře (381 m n. m.) – postavila sokolská župa podbělohorská v r. 1920 k výročí
bitvy. Návrhy na velký pomník nebyly realizovány.
toleranční hřbitůvek – vznikl v l. 1784–88 na základě tolerančního patentu císaře Josefa II. z r. 1781. Sloužil k pohřbívání protestantů, poslední pohřeb v r. 1945. Velikost pouhých
16x 10 m, dnes zpustlý.
kostel Panny Marie Vítězné – na místě původní malé kaple z poloviny 17. stol. (byly v ní kosti
padlých z bělohorské bitvy) byl v l. 1704–30 vybudován velký chrám (na stavbě se podíleli
architekti Santini, K. I. Dienzenhofer, malíři K. D. Assam, V. V. Reiner a další). Stavba má
barokní kopuli, areál je čtyřboký s ambity a s rohovými kaplemi, původní kaple stojí v nádvoří.
Velká hospoda – objekt původně budován jako klášter s kostelem pro řád servitů. V důsledku
třicetileté války nedokončen, později prodán, sloužil jako hostinec
Václav Babinský – narozen 20. 8. 1796 na předměstí Litoměřic,
zemřel 1. 8. 1879 v Řepích (dnes Velká Praha). Začínal jako
zemědělský nádeník, v r. 1816 nastoupil vojenskou službu. Nevyhovovala mu, proto začal předstírat šílenství. V psychiatrické
léčebně byl až do r. 1824, pak v Invalidovně v Karlíně. Odtud
uprchl a živil se krádežemi a loupežemi. Když byl chycen,
většinou opět uprchl. Byl též obviněn ze tří vražd. Trvale byl
chycen v r. 1835, dlouhé vyšetřování, teprve v r. 1840 vynesen
rozsudek. Vraždy a části loupeží se mu nepodařilo prokázat,
proto odsouzen „jen“ na 20 let. Strávil je na Špilberku (16 let)
a v Kartouzích (4 roky). Během věznění usiloval několikrát marně
o obnovu procesu. Po propuštění v r. 1861 nastoupil jako zahradník v klášteře milosrdných sester v Řepích, kde též po dalších
18 letech zemřel.
klášter milosrdných sester v Řepích s kostelem sv. Rodiny – vznikl v l. 1859–61. Součástí
komplexu byl sirotčinec, později nápravné zařízení pro padlé dívky, potom ženská věznice. Po
r. 1950 sestry boromejky byly vyhnány, komplex různě využíván, naposledy pro Výzkumný
ústav zemědělský. Po r. 1989 se sestry vrátily, dnes je tam domov dlouhodobě nemocných
a zčásti věznice pro ženy s mírnějšími tresty.
V kostele je cenná výmalba ve stylu Beuronské umělecké školy z let po 1. světové válce.
KČT SLOVAN PARDUBICE
Strana 2 (celkem 3)
www.kct-slovan-pardubice.info
KČT SLOVAN PARDUBICE
Strana 3 (celkem 3)
www.kct-slovan-pardubice.info