„STOP and GO“ cyklus (Velká Británie – 50. a 60. léta 20. století)

NEW DEAL
(1933 – 1937)
1.
Social Security Administration – státem organizované důchodové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti
2.
Security Exchange Comission (SEC) a další regulatorní úřady – regulace
trhu s cennými papíry, aj.
3.
Federální pojištění vkladů, zvýšení regulace v bankovnictví
4.
Reforma bankovního sektoru – Glass Steagalův zákon – diverzifikace
investičního a komerčního bankovnictví
5.
Reorganizace FEDu
6.
Daňová reforma
zavedení dědické a darovací daně, daně z dividend
zavedení progresivních osobních daní
zvýšení daní vyšší příjmových skupin
7.
Důchodová politika, podpora členství b odobrech
© doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
7.
Zavedení minimální mzdy, realizace programů veřejných prací, zavedení práva na stávku.
8.
Strukturální programy:
National Industrial Recovery Act
Agricultural Adjustment Act
společné znaky: intervencionistické prvky
- formy plánování
- regulace konkurence
- regulace cen, rozsahu výroby a odbytišť
Programy byly zrušeny jako neústavní!
© doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Vývoj Dow Jones Indexu po roce 1929
Období
Hodnota indexu
Září 1929
381 (max. hodnota)
Červenec 1932
41 (min. hodnota)
Březen 1937
190
Červenec 1946
230
Listopad 1954
381
© doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Vývoj Dow Jones Indexu
Hodnota Indexu
Rok dosažení
Počet let
40
1897
-
1000
1966
70
2000
1987
21
3000
1991
4
4000
1994
3
5000
1995
1
.
.
.
.
.
.
.
.
.
10 000
1999
4
14 164,53
9.2.2007
8
pod 9600
listopad 2008
1,9
14 253,77
5.3.2013
6
15 567,74
23.7.2013
4 měsíce
© doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Vývoj Dow Jones Indexu
Hodnota Indexu
Rok dosažení
Počet let
10 000
1999
4
14 164,53
9.2.2007
8
pod 9600
listopad 2008
1,9
14 253,77
5.3.2013
6
15 567,74
23.7.2013
4 měsíce
© doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
New Economics
(USA – 60. léta 20. století)
•
nárůst deficitů SR
•
snížení daní (1964)
- snížení inflace
- stabilní růst HDP
- snížení nezaměstnanosti
•
stimulace agregátní poptávky
•
daňové zvýhodnění při investiční činnosti do nových technologií
•
zvýšení míry přerozdělovacích procesů
•
prudký růst podílu sociálních výdajů na HDP
•
zvýšení výdajů na vedení války s Vietnamem
„STOP and GO“ cyklus
(Velká Británie – 50. a 60. léta 20. století)
stimulace agregátní poptávky
udržení či zvýšení tempa růstu HDP
zvyšování příjmů i cenové hladiny
vysoká domácí poptávka
deficit běžného účtu platební bilance (v režimu fixního měnového kurzu)
růst importů odliv měnových rezerv
snaha o zachování fixního měnového kurzu
nutnost korekce hospodářské politiky
změna expanzivní politiky v restriktivní
permanentně se opakující krize (1952, 1955, 1957, 1961, 1967)
Japonsko
Reformy MEIDŽI
• přechod feudální země agrárního zaměření v rozvinutou tržní ekonomiku
• po 1. světové válce militarizace hospodářství
• vznik zaibatsu (sdružování průmyslových podniků a bank, které hrály dominantní roli)
• po 2. světové válce došlo k oslabení oligopolních konglomerátů
• vznik keiretsu (kapitálové propojení mezi podniky a bankami, jejichž pozice byla oslabována
• rozdělení bankovnictví - komerční
- investiční
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Japonsko
po 2. světové válce
• nízký podíl výdajů státu na HDP
• malá vláda
• nízké sociální výdaje
• aktivní strukturální politika
• proexportní politika
50. – 60. léta 20. století
• vysoké tempo růstu v průměru téměř 10% ročně
• růst exportní výkonnosti
• rozvoj těžkého průmyslu
70. a 80. léta 20. století
• rozvoj odvětví s vysokou přidanou hodnotou
• snížení tempa růstu ekonomiky
90. léta 20. století
• recese až deprese
• inflace
• korupce
• 2 pol. 90. let
- deflace
- nedostatečná poptávka
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Specifika japonské ekonomiky
• převažuje celoživotní zaměstnání (nízká fluktuace)
• princip seniority, vysoká autorita starších řídících pracovníků, hledání konsensu při rozhodování
• vysoká míra úspor v ekonomice
• učenlivost a vytrvalost pracovní síly, dlouhá pracovní doba (i dobrovolně), houževnatost, skromnost, píle, nevybírání si dovolené
• vysoké investice do vzdělání
• vysoká firemní kultura © Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Strukturální politika Japonska
Instituce:
• Rada pro hospodářskou stabilizaci (1946)
• Úřad pro ekonomické plánování (EPA)
• Ministerstvo průmyslu a obchodu (MIT)
• Japonská rozvojová banka
• Japonská exportní a importní banka
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Indikativní plánování
(Japonsko)
• Krátkodobé plány (1 rok) ekonomický výhled a základní politický postoj
• Střednědobé plánování (5 let)
pětiletý plán ekonomických závislostí (klouzavé plány)
• Dlouhodobé plány (7-10 let)
informativní a prognostický charakter
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Ludwig Erhard:
„Sociální dimenzí tržního hospodářství je, aby každý hospodářský úspěch, ať už vznikne kdekoli, každý prospěch racionalizace, každé zlepšení pracovních výkonů přispělo k blahu celého národa a posloužilo k lepšímu uspokojování potřeb.“
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
„Nejvhodnějším prostředkem… k dosažení sociálně tržního hospodářství zůstane soutěž, která je pilířem tohoto systému.“ „Bohatství pro všechny a bohatství prostřednictvím soutěže patří neoddělitelně k sobě. První postulát popisuje cíl, druhý cestu, která k tomuto cíli vede“.
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Proto se, spolu s Walterem Euckenem,
staví vehementně proti jakémukoli omezení soutěže, staví se proti monopolům a kartelům.
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
„Koncentrace hospodářské moci, která by zabránila soutěži, představuje hlavní nebezpečí pro sociální charakter hospodářství, protože pravé a upřímné míněné sociálně-tržní hospodářství – kde
je proto záměrně položen důraz na slovo sociální – může být zajištěno jen v případě, že díky soutěži bude lepší výkon upřednostněn před horším.“
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Tržní hospodářství, které je nezbytné pro volnou soutěž, je samo sebou sociální, protože vytváří blahobyt pro všechny.
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
„Sociální jistota je jistě dobrá a do značné míry žádoucí, ale musí vzniknout vlastní silou, na základě vlastních výkonů a vlastního úsilí. Sociální jistota není totožná se sociálním pojištěním pro všechny, není to přenesení individuální odpovědnosti každého člověka na nějaký kolektiv. Na počátku musí být vždy vlastní odpovědnost, a teprve tam, kde ta nestačí nebo selhává, vzniká závazek státu nebo společnosti.“
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Zaopatřovací stát nechá zakrnět určité postoje, především vlastní iniciativu, bez nichž sociálně – tržní hospodářství nemůže existovat. Následkem je, že není dosaženo blahobytu pro všechny, ale čím dál více lidem se daří hůř, až nakonec zaopatřovací stát není dále financovatelný a vezme za své.
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.
Nevyhneme se konstatování, že sociální stát tohoto ražení je v koncích. Jediným východiskem je omezit zaopatření státem na ty případy, kde privátní zajištění není možné.
© Ing. Miroslav Ševčík, CSc.