[ln_morava - 26] ln_noviny/vyroba/orientace 02.04.11
Transkript
ORIENTACE VĚDA 26 Sobota 2. dubna 2011 LIDOVÉ NOVINY Pryč s ropou, dejte nám vodík O etice vědecké práce Ochránci klimatu mění strategii: zapomeňte na emise, klesnou samy. Teď musíme hledat zdroje VÁCLAV PAČES genetik VĚDECKÝ DIÁŘ M ezi vědci se občas vedou spory o autorství, o plagiátorství, o citovanost. Závažnějším etickým problémem jsou však případy falzifikace výsledků, nebo vynechávání výsledků, které nezapadají do autorovy hypotézy. Většina renomovaných vědeckých pracovišť má proto kodex zaměřený na etiku vědecké práce. Akademie věd ČR má etický kodex výzkumných pracovníků přístupný na svých internetových stránkách. Byl sestaven tak, aby pomohl řešit většinu možných problémů etického charakteru, které se při vědecké práci mohou vyskytnout. Prokázat co je a co není etické může ale být obtížné. Klasickým příkladem je případ Therezy Imanishi-Kari. Tato mladší spolupracovnice nositele Nobelovy ceny Davida Baltimora publikovala v roce 1986 v prestižním časopise Cell spolu s Baltimorem práci z oblasti molekulární imunologie, která obsahovala překvapující závěry. Postdoktorandka v této laboratoři Margot O’Toole se snažila opakovat některé experimenty provedené Therezou Imanishi-Kari a neuspěla. Prohlídkou jejího laboratorního deníku zjistila nesrovnalosti a celou záležitost ohlásila vedení univerzity. Falzifikace výsledků je selháním jedinců, ale vinu nese i systém podpory výzkumu Interní vyšetřování se některým pracovníkům zdálo nedostatečné a případ ohlásili americkému Kongresu, který pověřil FBI vyšetřováním případu se zdůvodněním, že práce byla podporována grantem z veřejných prostředků. Vyšetřování se táhlo 10 let, poškodilo pověst Davida Baltimora a téměř zničilo vědeckou kariéru i osobní integritu Imanishi-Kari. Nakonec ale vedlo k závěru, že záznamy v laboratorním deníku nebyly sice vedeny pečlivě, ale že v tomto případě nedošlo k vědeckému podvodu. Pochyby a jistá hořkost z tohoto případu přetrvávají ale dodnes. Podstatně horším případem byl skandál jihokorejského profesora biologie Woo-suk Hwanga. Tento vědec měl v odborných kruzích velkou prestiž, zejména pro dvě práce publikované v časopise Science v letech 2004 a 2005, kde prezentoval zásadní poznatky z oblasti výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk. Na veřejnost se nejprve dostalo neetické jednání jeho spolupracovníků při získávání lidských vajíček. Ukázalo se, že Hwang věděl o tom, že se kupují od dárkyň a že jsou získávány i od spolupracovnic, které se neodvážily požadavek na odebrání vajíček odmítnout. To bylo odsouzeno světovou odbornou i laickou veřejností jako sice neetické, ale ne protizákonné. V Korei byl dokonce profesor Hwang oslavován. Později však podrobné zkoumání výsledků publikovaných Hwangem a jeho spolupracovníky ukázalo, že výsledky byly falzifikovány. V prosinci 2010 byl Hwang odsouzen k podmínečnému trestu. Ve výzkumu pokračuje v soukromé firmě. Falzifikace výsledků je politováníhodným selháním jedinců, ale část viny nese i systém podpory výzkumu. Slavné „publikuj nebo zhyň“ (publish or perish) vytváří na vědce tlak, kterému slabší povahy podlehnou. K tomu se ještě přidává ctižádost získat uznání vědecké komunity a v ojedinělých případech i snaha se obohatit. Vezmeme-li ale v úvahu počet vědců na zeměkouli, a jsou jich milióny, je počet těchto selhání překvapivě nízký. Jsou to vlastně jednotlivé případy, které se čas od času objeví. Autor pracuje v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR NEPŘEHLÉDNĚTE Příloha Věda&Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý. Ani tání ledovců, ani zvedání mořské hladiny, ani ničivé hurikány. Nic takového. Pokud by Václav Klaus přijel minulý týden do Budapešti na unijní konferenci o ochraně klimatu, nestačil by se divit, jaká témata dominovala tamní diskusi. MAREK KERLES J eště před rokem se evropští odborníci dohadovali, nakolik mohou nové technologie a obnovitelné zdroje energie pomoci v boji proti klimatickým změnám. Tyhle úvahy ustupují do pozadí, vystřídal je mnohem pragmatičtější pohled na věc. Řada expertů i politiků opakovala v maďarské metropoli prakticky totéž: i kdybychom úplně rezignovali na jakoukoliv snahu snížit produkci skleníkových plynů, stejně nakonec poklesne. Nebude to ale žádná výhra: postará se o to totiž zejména nedostatek surovin. Tudy prosím „Bavíme se o tom, jak omezit spalování fosilních paliv, abychom zabránili negativním důsledkům klimatických změn. Jenže my už brzy stejně nebudeme mít co pálit,“ řekl jeden z prvních řečníků konference, profesor Tibor Farago ze Svatoštěpánské univerzity v Budapešti. A debata se pak opravdu týkala mnohem více ekonomiky než třeba tání ledovců. „Cena ropy určitě poroste a před rokem 2050 se může vyšplhat až ke 150 dolarům za barel,“ uvedl například Artur Runge-Metzger, ředitel pro klimatickou strategii a mezinárodní vyjednávání při Evropské komisi. Podle něho se přitom jedná o velmi konzervativní odhad. „I pokud odhlédneme od klimatických změn, je prostě nutné výrazně snížit závislost Evropy na dovážené ropě a plynu,“ dodal. Evropská komise proto sestavila „Cestovní mapu 2050“ – návrh, jak v příštích čtyřiceti letech omezit produkci skleníkových plynů o 80 procent oproti stavu z roku 1990. Plán počítá s redukcí dovozu ropy a plynu na polovinu dnešního množství. A co tedy dovážené energetické suroviny nahradí? Má to být krom jiného plošné rozšíření elektromobilů (napájených z obnovitelných zdrojů) a aut na vodíkový pohon, chytrých rozvodných sítí, snížení energetické náročnosti průmyslu i domácností. „Zatím se neobejdeme ani bez jaderné energetiky, ale celkový problém s nedostatkem surovin či jejich rostoucími cenami ani jádro samo o sobě nevyřeší,“ tvrdí Remko Ybema z nizozemského Centra pro energetický výzkum. Pokud se má s Cestovní mapou 2050 dojet do cíle, bude třeba, aby Unie jako celek investovala každý rok až 270 miliard eur do podpory nových technologií, zateplení domů a dalších obdobných projektů. „Částka je to samozřejmě vysoká, ale pořád se jedná o pouhé 1,5 % unijního hrubého domácího produktu,“ obhajuje výdaje Ybema. Tato investice by se podle Další dráty. Pokud chce Evropa využít všechny dosavadní i budoucí alternativní zdroje elektřiny, musí se postavit další stovky kilometrů nových energetických sítí, zaznělo v Budapešti na unijní konferenci o ochraně klimatu. FOTO ČTK něj bohatě vyplatila, protože by přispěla k radikálnímu snížení evropské závislosti na dovozu stále dražších energetických komodit. Dráty, natáhněte dráty Ryzí utopie? Ambiciózní plán už dnes vyvolává úsměv nejen na tvářích takzvaných klimaskeptiků. Tím spíš, že Cestovní mapa 2050 má debatní kolečko ve všech členských zemích pořád ještě před sebou... Jenže jak se ukázalo na budapešťské konferenci, zastánci Cestovní mapy začínají odpovídat na otázku smysluplnosti ochrany klimatu zase otázkou. Máte snad jiný návrh? Jak si představujete budoucnost Evropy bez uhlí, plynu či ropy? V roce 2050 bude muset svět uživit podle střízlivých odhadů devět miliard lidí, tedy o třetinu víc než dnes. Přitom ekonomiky nejlidnatějších států světa – Číny, Indie či Brazílie – strmě rostou a spotřebovávají stále více zdrojů a surovin. Zostřený konkurenční boj logicky znamená minimálně růst cen energetických komodit. A to i za předpokladu, že se v budoucnu rozšíří třeba možnosti těžby plynu z břidlic nebo se výrazně zefektivní těžba ropy. Přibývá tak expertů i politiků, kteří tvr- dí, že snaha o snižování emisí skleníkových plynů je bez ohledu na to, co si kdo myslí o klimatických změnách, ryze pragmatickou záležitostí. Vycházejí totiž z předpokladu, že obyvatelé Unie si mohou udržet svou životní úroveň pouze tehdy, když dokážou radikálně omezit svou závislost na dovážených energetických surovinách a své vlastní suroviny, které také už pomalu docházejí, nahradí lokálními obnovitelnými zdroji energie. „Ten plán není vůbec nerealistický,“ tvrdí Stephan Singer, ředitel pro oblast globální energetické politiky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podpora výstavby obnovitelných zdrojů by však měla být podle něj v budoucnu více diverzifikovaná. To znamená, že na jihu Evropy by například dostaly přednost solární panely, u Baltu větrné elektrárny, ve středoevropských zemích zase zařízení na energetické zpracování biomasy. K tomu, aby celý systém fungoval, však musí být podle Singera vybudovány kvůli bezproblémovým přenosům elektřiny stovky kilometrů zcela nových energetických sítí. To je překvapivý moment. Donedávna to totiž byli právě ekologičtí aktivisté, kteří podporovali odpor obyvatel proti stavbám vedení vysokého či velmi vysokého napětí. Lidé se totiž bojí, že život v sousedství drátů ohrožuje jejich zdraví. „Pokud si chceme udržet svůj životní standard, nemáme jinou možnost než se s dráty smířit,“ tvrdí ale dnes Singer. Jedním dechem upozorňuje, že do nových, takzvaně čistých technologií, už dnes investují miliony eur i mamutí nadnárodní společnosti. Nikoliv z ekologických, ale ryze pragmatických důvodů. Také Čína vyhlásila, že v příštích dvou letech vloží 0,8 procenta svého HDP do snižování energetické náročnosti a dalšího vývoje obnovitelných zdrojů. Musíme se uskromnit Ani Číňané se svým jaderným programem totiž nevěří, že by jejich stoupající energetickou spotřebu mohly pokrýt pouze atomové elektrárny. Za realistický odhad to považuje například i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Ta ovšem zároveň zůstává velmi skeptická k myšlence udržení trvalého hospodářského růstu pomocí jakékoliv technologie: „Dříve nebo později lidstvo stejně zjistí, že na jeho rostoucí potřeby je zeměkoule prostě malá, a nezbude mu tedy nic jiného než se uskromnit.“ Sbohem vesmírnému poutníkovi Třikrát z vědy: konec sondy Stardust, chraňte netopýry, zachráníte úrodu a tajemství obezity v červech EVA VLČKOVÁ redaktorka LN VĚDNOHUBKY P o dvanácti letech v pondělí oficiálně dosloužila americká sonda Stardust, která během letu sluneční soustavou navštívila dvě komety. Stardust startoval v únoru 1999, za tři roky se přiblížil k planetce Annefrank a pořídil její snímky. Za další dva roky proletěl ohonem komety Wild 2 a nachytal vzorky prachu do speciálního lapače. Přistávací pouzdro se vrátilo na Zemi v lednu 2006 a vědci tak získali po měsíčních horninách materiál z druhého kosmického tělesa v historii. Sonda byla ve skvělé kondici, proto pro ni vymysleli inženýři z NASA další úkol: letos na Valentýna se Stardust přiblížil ke kometě Tempel 1, kterou předtím „bombardovala“ sonda Deep Impact. Poprvé se tak k jedné kometě postupně přiblížily dvě sondy a zároveň díky dlouhému putování Stardustu vědci poprvé získali snímky dvou různých komet pořízené stejnými přístroji. Všechny úkoly kosmický poutník splnil a snímky poslal na Zemi, takže technici dali 25. března povel ke spálení zbytku paliva a poté se sondou navždy ztratili spojení. Je to konec fungování sondy, ale zároveň počátek všeho dalšího, co úspěchy Stardustu přinesly pro rozvoj znalostí o našem planetárním systému, zhodnotil misi manažer projektu Lindley Johnson. N etopýři mají pro severoamerické zemědělce hodnotu miliard dolarů, tvrdí autoři článku zveřejněného tento týden v časopise Science. Justin Boyles z Pretorijské univerzity v Jižní Africe spolu s kolegy z Tennessijské univerzity a Bostonské univerzity tvrdí, že nelze nadá- le přihlížet zmenšování populací netopýrů a je nezbytné radikálně zasáhnout. Netopýři jsou podle autorů nejvíce přehlíženým, ale pro zemědělství ekonomicky významným nedomestikovaným živočichem. Jediná kolonie netopýra hnědého čítající 150 zvířat v americkém státě Indiana za rok spořádá 1,3 milionu škodlivého hmyzu, který ohrožuje úrodu. Hodnota takové kolonie pro zemědělce je 22,9 miliardy dolarů ročně, tvrdí Boyles a spol. Je proto nutné zvýšit povědomí veřejnosti o ubývání netopýrů, které v posledních letech ohrožují nové větrné elektrárny, ale také tzv. syndrom bílého nosu – choroba způsobená plísní Geomyces destructans, která se v posledních letech objevuje také u netopýrů v České republice. O bjevili jsme chemické látky, které umožní na povel zhubnout, nebo naopak přibrat, hlásí vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku na stránkách časopisu Nature Chemical Biology. Zatím tedy jen u červů – konkrétně u háďátka Caenorhabditis elegans, které je pro genetiky oblíbeným modelovým organismem. Vědci nyní přišli s novou metodou, jak zvýraznit tukovou vrstvu u háďátek pomocí červeného barviva, které se váže na tukové buňky. Pod mikroskopem pak snadno poznají, do jaké míry červi přibrali, nebo zhubli. Zkoušeli 3200 chemických sloučenin a zkoumali jejich vliv na metabolismus háďátek. Našli mezi několik desítku nadějných látek, po kterých červi zhubli, i když dostávali stejnou potravu a žili ve stejném prostředí jako kontrolní skupina. Nyní chtějí vědci zkoumat mechanismy, jak přesně jednotlivé látky na metabolismus tuku působí. Řada dnes používaných léků byla objevena náhodou, řadě biologických a chemických postupů, které se v těle odehrávají, zatím nerozumíme. Náš postup umožňuje zkoumat látky systematicky, zdůrazňuje hlavní výhodu nové metody fyziolog Kaveh Ashrafi z Kalifornské univerzity.
Podobné dokumenty
Plavba, jež přepíše učebnice
obeplula svět. Sedmičlennou profesionální posádku doplňovalo vždy sedm vědců různých specializací, kteří se v jednotlivých úsecích cesty střídali. Celkem nasbírali vzorky planktonu na více než 300 ...
VíceEmbrya na náhradní díly?
Dospělé kmenové buňky jsou již k léčbě používány K článku prof. MUDr. Jiřího Váchy, DrSc., o etické závažnosti úvah o léčebném využití embryonálních kmenových buněk k léčbě a o „terapeutickém“ klon...
VíceABSTRAKTY PŘÍSPĚVKŮ Z WORKSHOPU MICROMYCO 2010
DON. PCR markery k detekci producentů fumonisinů potvrdily produkci fumonisinů u všech izolátů druhu F. verticillioides. Nejvíce toxinogenní byly kmeny druhu F. graminearum, které ve vzorcích produ...
VíceNedělejte z vědců spisovatele - Ústav molekulární genetiky AV ČR, vvi
je také tematická roztříštěnost a nestabilita. Finanční prostředky dostupné pro typický grantový projekt jsou dosti omezené. Pokud se tedy chce nějaká – i nepříliš velká – skupina „uživit“, musí se...
Vícestáhnout - TAEKWON-DO ITF Pardubice - Český svaz Taekwon
open, ...) ve všech věkových kategoriích (žáci, junioři, senioři i veteráni). Možnost účastnit se podzimního a letního soustředění. V případě zájmu navštívit i soustředění jiných škol. Zvýšení fyzi...
VícePalacKHI_C2_final
ISHA Olomouc o. s. je členskou sekcí ISHA International, česky Mezinárodní asociace studentů historie. Cílem asociace je spojovat studenty nejen historických oborů z celé Evropy a pomáhat tak rozši...
Více