Existuje recept na šťastné stáří?

Vy d á v á C S Z S P o d ě b r a d y o . p . s . - č í s l o 2 / 2 0 11
Milí čtenáři,
v tomto čísle časopisu Vám přinášíme rozsáhlé zpravodajství z výstavy Šikovné ruce našich seniorů pro radost
a potěšení v Lysé nad Labem. Nečekaná setkání,
poznávání nových přátel, příležitost rozšířit své záliby, inspirace, emoce, to všechno jsou prožitky, které účastníky,
návštěvníky, ale i nás pořadatele výstavy provázejí. Děkuji
Vám všem, kteří se na tom, že výstava je a žije, podílíte.
Emílie Třísková, ředitelka CSZS Poděbrady o.p.s.
Srdečně Vás zveme na Vánoční koncerty 12.12 od 15 a 19hod. a 13.12
od 15hod. do poděbradského Divadla Na Kovárně, které jsou tak trochu
i naším poděkováním za Vaši přízeň, důvěru a podporu. Těšíme se na Vás!
S přáním příjemného prožití vánočních svátků a dobrého zdraví, štěstí a osobní
spokojenosti po celý příští rok 2012 CSZS Poděbrady o.p.s.
Uspěli jsme už jenom tím, že jsme tady
90. narozeniny oslavila paní Anna
Fridrichová z Chrástu v kruhu svých
přátel z klubu v nymburském Centru sociálních a zdravotních služeb.
S obrovským dortem a spoustou květin
jí přišli popřát všichni, kteří ji mají
rádi. Blahopřejeme!
Významným a milým hostem výstavy
Šikovné ruce našich seniorů v Lysé nad
Labem byla předsedkyně Společnosti
Parkinson Slovensko Zuzana Michalková. Žena, která stála v roce 2009
u zrodu Společnosti Parkinson na Slovensku se s touto nemocí sama již
řadu let potýká, proto se snaží vymanit podobně postižené lidi ze samoty a pomáhat jim se začleněním do
společenského života. Za svou práci
získala letos prestižní ocenění Bílé
srdce, které je jednou za rok udělováno
30 sestrám a porodním asistentkám
z celého Slovenska.
Pre mňa je česť byť držiteľkou tohto ocenenia. Tiež ma nesmierne teší,
že naša členská základňa sa neustále
rozrastá, ako aj skutočnosť, že už
máme založených sedem regionálnych
klubov. Avšak uvítali by sme medzi
nami mladších ľudí, ktorí by nám pomohli. Naši starší členovia tú pomoc
veľmi potrebujú. pokračování na 2. straně
Existuje recept na šťastné stáří?
své dřívější zájmy nebo si najít nové. Necítit se zneuznaní,
opuštění, když se děti odstěhují,
ale podívat se na to z jiného pohledu:
Já jsem taky takhle žil, nevěděl jsem,
co mám udělat dřív, abych se z toho
„nezbláznil“. Prostě si najít něco, co
nás bude bavit.
Dá se na stáří připravit?
Zeptali jsme se psycholožky
PhDr. Ivety Míkové
To je velice individuální záležitost.
Měli bychom si především uvědomit,
že najednou máme pro sebe čas, který
jsme předtím věnovali péči o rodinu a svému zaměstnání, vzkřísit
Současné generace seniorů jsou na stáří
připraveny mnohem víc, než ty, které
přijdou po nich. Většinu života totiž
prožili v době, kdy bylo běžné si ledacos vyrobit sami. Jsou zruční a mohou
se svým dovednostem věnovat a rozvíjet je. Ale to neznamená, že když bylo
mým koníčkem horolezectví, musím
se ho vzdát a jít okopávat zahrádku
nebo vyšívat. Prostě se přizpůsobím
svým fyzickým možnostem - nepolezu
na Mount Everest ale na Sněžku.
Proč je tak důležité se něčím zabývat?
Říká se tomu perspektiva zítřejší radosti – mít důvod se na něco těšit.
Nehledě na to, například drobné ruční
práce procvičují jemnou motoriku,
která se rozvíjí nejpozději po narození
a nejdříve o ni člověk přichází,
proto když je pěstovaná, může oddálit počátky demence,
mozkové
příhody a jiné. Už jen z toho důvodu
je prospěšné si takové koníčky udržet
co nejdéle. A účast na výstavě Šikovné
ruce v Lysé n. Labem nejen že seniory motivuje, ale přidává nadhodnotu emocí a zážitků. Zrovna tak jakákoli pohybová aktivita, přiměřená
věku a zdravotnímu stavu, ovlivňuje
pozitivně mozek. Ani při obyčejné
chůzi si mozek neodpočine, protože
neustále synchronizuje nějaké pohyby, kromě toho i vnímá - dostává
podněty z toho co člověk vidí a ty
musí zpracovávat. Když vidíme něco
nebezpečného, rozhodne, že máme
zrychlit nebo tady je nerovný terén pozor zpomalit.
Na něco se těšit může znamenat třeba
i to, že se zítra podívám na 110. díl
svého oblíbeného seriálu?
A víte, že ano. A pokud si k tomu vezmete
pletení
nebo
háčkování,
procvičíte mozek i jemnou motoriku.
Ale nic se nesmí přehánět, přepínat
ze seriálu na seriál vám neprospěje.
Ani člověka, který je svým založením
samotář a nejspokojenější je při
poslechu oblíbené symfonie nebo
prohlížení starých kronik, nemůžeme
nutit, aby své záliby změnil. A naopak,
jestliže vám společenský život chybí,
vyzkoušejte různé nabídky středisek
volnočasových aktivit, zajděte se podívat do klubů seniorů a vyberte si.
Uspěli jsme už jenom tím, že jsme tady
dokončení ze strany 1
Okrem toho úzko spolupracujem aj
s vedením Slovenskej komory sestier
a pôrodných asistentiek. Spolupráca
s pani prezidentkou PhDr. Máriou
Lévyovou ako aj s jej viceprezidentkami je skutočne vynikajúca. Nezabúdam
ani na predsedkyne jednotlivých sekcií, príkladom môžu byť geriatrická,
neurologická, ale aj sekcia pracujúca
v ambulantných zdravotníckych zariadeniach. Sú to tie sekcie, ktorých sa
Parkinsonova choroba bytostne dotýka.
Snáď za zmienku stojí i to, že som
čerstvou absolventkou Univerzity
tretieho veku Technickej univerzity
v Košiciach, odbor: Psychológia. Aj
toto štúdium mi pomohlo a pomáha
i naďalej pri mojej každodennej práci.
o nové košíky, ale aj o háčkované kuriatka, i motýliky. Aj napriek tomu, že je
po náročnej operácii, kedy mala veľmi
narušenú jemnú motoriku, to nevzdala
a špeciálnym cvičením, ale hlavne silou
vlastnej vôle dokázala snáď nemožné.
Výsledné práce sú toho jasným dôkazom. Sú výsledkom silnej osobnosti
človeka. Samozrejme aj všetky ostatné
práce stoja za pozornosť. Skrývajú
v sebe obrovské úsilie ľudí, ktorí aj
týmto spôsobom bojujú so svojou
chorobou. A ako vidno, bojujú nesmierne statočne.
Kromě předávání a získávání zkušeností, zastupujete na této výstavě
členy vašich klubů, kteří se soutěže
zúčastnili. Jak jste uspěli?
Dalo by sa povedať, že sme uspeli už
len tým, že sme tu. Spomeniem ale Ing.
Melániu Kahanovú z Bratislavy, ktorá
získala ocenenie za nádherné vianočné
gule vyrobené technikou patchwork.
Tiež veľmi rada by som vyzdvihla
práce pani Eleny Radakovičovej, ktorá
sa s prútenými košíčkami zúčastnila aj
minuloročnej výstavy. Tohto roku svoju kolekciu košíčkov doplnila nielen
Paní Michalková dokáže sdílet pocity lidí, kteří zde vystavují. Ještě než
jsme si začali povídat, vzpomněla
si na smutné, dojemné loučení paní
Kotaškové s touto výstavou, které
si přečetla v našem zpravodajství
z minulého ročníku. O to víc ji potěšilo,
když se dozvěděla, že paní Kotašková
je tady. Museli jsme je seznámit!
Tvořivé dopoledne v denním stacionáři Milovice
Klientky denního stacionáře v Milovicích přivítaly milou návštěvu členek místního Klubu důchodců – paní
Kunzeovou , Malachovou, Starou, Drahorádovou, Citovou a především paní Skálovou z Lysé nad Labem.
S příjemnou a milou paní Skálovou jsme se poprvé setkaly na letošní výstavě Šikovné ruce, kde předváděla
poměrně málo známou techniku – pergamano. Díky vstřícnosti, s jakou přijala naše pozvání, jsme mohly prožít
velmi inspirativní dopoledne. Seznámila nás s jednotlivými kroky při tvorbě pergamana, doporučila i vyzkoušené
nástroje, aby se nám při práci dařilo. Navíc s sebou přinesla spoustu ukázek svých výrobků nejen z oblasti této
techniky.
S členkami Klubu důchodců jsme si vzájemně předaly zkušenosti, informace a typy na zajímavé publikace nebo
na obchody s pomůckami pro rukodělné činnosti. A domluvily se na společné návštěvě podzimních krajkářských
trhů v Praze.
Ještě týž den jsme zkusily vytvořit jednoduchý obrázek na pergamenovém papíru a měly velkou radost, že díky
paní Skálové víme jak na to. Klientky se jistě doma rády pochlubí a předvedou, co nového se naučily.
Na tuto návštěvu budeme rády vzpomínat a chtěly bychom něco podobného brzy zopakovat. Už teď máme naplánováno drátkování, pletení z papíru a přivítáme mezi námi i fyzioterapeutku.
klientky DS Milovice
2
Dobří přátelé na Cidlině
Setkání na Cidlině, které pro své klienty a přátele z klubů a spolků seniorů každoročně pořádá Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s., si letos své účastníky opět podmanilo nezapomenutelnými zážitky a okouzlují atmosférou tohoto poetického místa na soutoku Labe s Cidlinou.
Pod stany nazdobenými barevnými girlandami čekalo bohaté občerstvení od grilovaných pochoutek až po
sladké moučníky a veselé uvítací skladby Tanečního orchestru TOX J. Trnky dávaly tušit, že „dnes se bude
tančit všude“.
S přáním příjemné zábavy přišel seniory pozdravit starosta města Poděbrady PhDr. Ladislav Langr:
„Na soutoku je vždycky krásně a Vám
k tomu vyšlo slunečné počasí, a když se
přidá srdíčko, které k Centru sociálních
a zdravotních služeb neodmyslitelně
patří, určitě se dnešní setkání vydaří.“
K jeho přání se připojila i ředitelka
kulturního centra v Nymburce Bc.
Martina Martincová a pozdravy od
havířovských seniorů předala Petra Pospíšilová ze soc. odboru MÚ
v Havířově.
Ani letos nebyla populární soutěž ve
skládání básniček na určená slova
nejjednodušší, i když výběr vypadal
zpočátku nadějně. Paní Martincová
zvolila příjemná slova láska a zdraví,
pan starosta přidal kapra a jako druhé
slovo - převozník, což se soutěžícím
stále ještě zamlouvalo, situaci však
značně zkomplikoval kapelník J. Trnka
slovy - zahrada a jáma.
„Jáma – dáma, máma, s čím se rýmuje
jáma, honem, přemýšlejte!“ Ozývalo se
odevšad. „Na zahradě máme jámu,
3
šoupneme tam každou dámu,“ pohotově
zavtipkoval jeden z mužů, sotva určená
slova uslyšel. Jenomže u žen mu to
pochopitelně neprošlo. Naštěstí jsou
naši autoři zkušení a dokázali si poradit
i s touto nesourodou šesticí slov, a tak se
k vyhodnocení sešlo 16 básniček! Porotu nejvíce zaujala básnička na 5 řádků
Klubu důchodců z Milovic a udělila
jim 1. místo. Zábavnou tragikomickou básničku o manželském trojúhelníku od kolektivu seniorů z Číněvsi,
Městce Králové a Sán, kteří do jámy
šoupli tátu, ohodnotila 2. místem.
3. místo obsadila paní Jiřina Urbánková
z Klubu důchodců v Lysé nad Labem
s básničkou vystihující atmosféru
setkání na Cidlině.
Mimo soutěž se do rýmování pustil
také zaměstnanec CSZS Poděbrady
Pavel Houžvička, aby prokázal, že mu
čestná funkce předsedy poroty právem
náleží. Posuďte:
Tak jsme se tu opět sešli
sotva jsme se všichni vešli,
kapr na to z vody kouká
převozník si tiše brouká.
Láska, štěstí, k tomu zdraví,
jak se v této básni praví.
Už zbývá jen paráda,
jáma, hlína, zahrada,
slova, která byla dána,
už jsou všechna vyčerpána.
4
1.místo
Klub důchodců Milovice
Kapr se v Cidlině háže,
převozník ho chytit nedokáže
čeká na lásku velikou,
na zahradě kope motykou,
v plném zdraví jámu velikou.
2.místo
Číněves, Městec Králové, Sány
Celé odpoledne nám hrála kapela, zpívalo se pěkně od plic, zvesela. Oslavenci svá
sóla tančili, všichni jsme se náramně bavili. Písničku na přání si mohl nechat zahrát
každý z nás, a kdo to nestihl, musí za rok přijet zas!
Na zahradě máme jámu,
a v ní táta - hlídá mámu.
Chodí za ní převozník,
v lásce velký přeborník.
Už jí zase přitáh kapra,
to se táta naštval – sakra!
Chtěl ho totiž zítra
přivézt mámě z Makra.
Jo, ta láska je věc zlá,
když chtěj jednu mámu dva.
Nakonec se všechno spraví,
hlavně že jsou všichni zdraví!
Převozník se vrátí k řece,
a co jáma?
Zasype se!
„Tak dobří přátelé se jen tak nesejdou,“ loučil se orchestr TOX oblíbenou písničkou „Ještě tu poslední“ od Jaromíra Vejvody a Ladislava Jacury.
3.místo
Za Klub důchodců
Lysá nad Labem
p.Jiřina Urbánková
Smaženého kapra máme,
s převozníkem si ho dáme,
na zahradě jamku uděláme,
zbylé kosti do ní dáme,
připijem si na zdraví,
láska se časem prověří.
Kdyby se nám podařilo vrátit čas a mohli bychom její autory na Cidlině přivítat,
nepochybně by ji ihned této skvělé partě věnovali! A společně s nimi si zanotovali:
„Než dobrou noc si dneska dáme, ještě tu poslední si zazpíváme. Tak dobří přátelé
se hned tak nesejdou, nebudem si říkat sbohem, ale na shledanou.”
Na soutoku Cidliny s Labem,
neumřeme jistě hladem,
buřty upečené do křupava,
to je přece zdravá strava.
Naše oblíbená kapela
zahraje nám pěkně zvesela.
S ní si hezky zazpíváme
i do tance se pak dáme,
všichni budem radovat se
a za rok se sejdem zase.
Také by Vás zajímalo, kolikáté v pořadí bylo letošní setkání na Cidlině? Zkuste
si typnout, paní ředitelka Třísková Vám to určitě při nejbližším setkání ráda poví.
5
Pečovatelská služba
Nabízíme pomoc a podporu přímo u Vás
doma, nebo v našem středisku osobní hygieny.
Potřebujete pomoci při běžných denních činnostech spojených s Vaší osobou, které již sami nezvládnete? Jsme připraveni Vám zajistit pomoc
při osobní hygieně, koupání (třeba i na lůžku, dle
Vašeho zdravotního stavu), provádíme péči o vlasy a nehty. Připravíme a podáme Vám snídani,
svačinu či večeři, dovezeme a podáme oběd. Pokud doma nemáte vhodné podmínky a nezvládli bychom tyto úkony ani společnými silami, odvezeme Vás na středisko osobní hygieny, které je
vybaveno vanou se zvedacím zařízením. Potřebujete pomoci s údržbou a chodem Vaší domácnosti? Zajistíme Vám běžný i větší úklid, praní
a žehlení prádla, nákupy i pochůzky. Třeba
k lékaři nebo na úřady, kam si již sami netroufnete. Pokud byste ale potřebovali tyto záležitosti vyřídit osobně, rádi Vás doprovodíme.
Domácí zdravotní péče
Byli jste propuštěni z nemocnice a je třeba
doma doléčit pooperační ránu? Nebo máte jiný
defekt, např. bércový vřed? Netroufáte si tyto rány
převazovat sami? Nemůžete se k nim sklonit, nevidíte si na ně nebo si na ně nedosáhnete? Máte
cukrovku a musíte si „píchat inzulin“? Třesou se
Vám ruce? Nevidíte malé dílky na injekční stříkačce nebo neslyšíte cvakání dávkovače inzulinového
pera? Potřebujete provést odběr krve, ale cesta do
ordinace Vašeho lékaře nebo do laboratoře je pro
Vaše zdravotní potíže nemožná? Nabízíme Vám řešení i této situace poskytováním domácí zdravotní
péče u Vás doma! Oslovte svého ošetřujícího lékaře
a požádejte jej o zavedení domácí zdravotní péče.
Pokud Vám lékař vyhoví, budou Vás ve Vašem domácím prostředí pravidelně navštěvovat zdravotní sestřičky z našeho pracovního týmu. Na základě
doporučení lékaře budou provádět zdravotní
a léčebné úkony. Tato zdravotní péče je hrazena ze
zdravotního pojištění – je pro Vás zdarma.
Odlehčovací služby
Pečujete o svoje staré, nemocné či handicapované blízké? Jste již unaveni stereotypem každodenní péče? Potřebujete si sami odpočinout, máte
jednání na úřadech, u lékaře, ve městě nebo si
chcete „jen doběhnout ke kadeřnici“? Potřebujete prostě na chvíli vypnout a věnovat se sami
sobě? Jsme tu pro Vás. Nabízíme Vám takzvané
odlehčovací služby, které jsou určeny právě Vám!
Postaráme se o Vašeho blízkého po určitou dobu
dne v denním stacionáři. Postaráme se o Vašeho
blízkého po určitou dobu dne přímo ve vaší do-
6
mácnosti. Nestyďte se a bez „výčitek svědomí“ si odpočiňte a naberte sílu k dalšímu pečování. Naši kvalifikovaní pracovníci se zatím o Vašeho blízkého postarají. My víme, že pečujete rádi. Ale víme i to, že dlouhodobé „pečování“ je pro pečujícího člověka fyzicky
i psychicky velmi náročné.
Denní stacionář
Vaši blízcí, děti nebo ti, kteří o Vás pečují jsou ve
všední dny v zaměstnání? A Vy nechcete nebo nemůžete být po celou dobu jejich nepřítomnosti sami doma? Chcete se spřátelit s jinými lidmi? Vyřešte tuto situaci návštěvami v denním stacionáři. Postaráme se o Vás od rána, kdy
do našeho zařízení přijedete, až do Vašeho odpoledního
odjezdu. Společně s našimi ostatními klienty se můžete účastnit různých her, ručních prací, cvičení nejen kondičního, ale i procvičování paměti. Společně si můžeme
něco zajímavého přečíst, poslechnout, zazpívat si nebo
se podívat na pěkný film či pohádku. To všechno v hezkém prostředí. Uvidíte, že s příjemným personálem
a novými přáteli Vám den rychle uběhne a Vy se můžete
těšit na odpolední shledání s Vašimi nejbližšími. Denní
stacionář můžete, ale nemusíte, navštěvovat každý
všední den.
Odlehčovací
pobytové služby v Sánech
Pečujete a cítíte se unaveni, potřebujete si
odpočinout, odjet na dovolenou, přesto byste chtěli
dopřát svým blízkým péči v prostředí podobném
domácímu? Umožníme Vám to. Tým zkušených
pracovníků zajistí péči o Vašeho blízkého 24 hodin
denně, dle potřeby, po dobu 1 – 2 týdnů .
V nových prostorách pobytového stacionáře
v Sánech, v útulném prostředí s moderním vybavením, bezbariérovými polohovacími lůžky
a křesly. Režim je přizpůsoben přáním a potřebám
klientů.
Osobní asistence
Vyžaduje Váš zdravotní stav dlouhodobější nebo
stálou pomoc jiné osoby, ale chcete zůstat doma?
Poskytneme Vám osobní asistenci v přirozeném
prostředí vašeho domova, v předem dohodnutém rozsahu a čase. Naše asistentky Vám pomohou při zvládání
běžných denních úkonů, při osobní hygieně a zajištění
chodu domácnosti. Doprovodí Vás na procházky, zajistí
Vám kontakt se společenským prostředím a pomohou
i při prosazování Vašich práv a zájmů.
Centrum sociálních a zdravotních
služeb Poděbrady o.p.s.
na naléhání přece jen trochu rozpovídá:
„Jsem čestnou členkou klubu. Když
mi bylo 18let, přišla za mnou paní Zavadilová, jestli bych jim mohla s něčím
pomoci a od té doby ta spolupráce
funguje už celých 30 let. Naše první
setkání se však odehrálo mnohem dříve.
V první třídě jsem si šla vypůjčit knížku
do místní knihovny, kterou tenkrát paní
Zavadilová vedla. Půjčila mi jen jednu,
s tím, že až ji přečtu, můžu si zase přijít.
Stihla jsem to ten samý den a ještě před
zavírací hodinou běžela pro další. Asi
jsem ji tím překvapila, protože si mě
z obsahu knihy důkladně vyzkoušela!“
30 let od svého založení slavil letos Klub důchodců z Hradištka.
„Výstižnější by bylo uvést název Klub důchodkyň či seniorek, protože
v klubu byly vždycky jenom ženy. Muži se našich akcí zúčastňují rádi, se vším nám
ochotně pomůžou, ale členství v klubu nechávají na nás,“ pobaveně vysvětluje zakládající členka klubu Štěpánka Zavadilová a zavzpomíná na oslavy:
„Sešlo se nás kolem 150, opravdu Pozoruhodnou společnou akcí je kniha
máme tolik přátel, přijeli dokonce až Hradištko vždy krásné - děti napsaly
z Brna nebo z Liberce. K dobré náladě pohádky, které si samy ilustrovaly
nám hráli Staropražští heligonkáři a my jsme se s našimi vzpomínkami
a Sadšťanka, děti ze ZŠ předvedly hu- z mládí staly spoluautorkami. Kniha
mornou scénku a my, členky Klubu vznikla z podnětu naší knihovnice
důchodců jsme zazpívaly písničky Jany Šestákové. Moc nám i se svým
k tomuto účelu složené. A těch gratu- manželem pomáhá. Chceme jim za
lací, květin a dárků, co jsme dostaly! všechno, co pro nás dělají, poděkovat.
Byla to oslava, na jakou se neza- Dnešní oslava je na jejich počest.
pomíná.“
Celých třicet let činnosti klubu,
všechny schůzky a události včetně
dokumentace mají pečlivě zaznamenány v pěti objemných kronikách.
Stačí nahlédnout a zjistíte, že členky
klubu se nejen výborně baví při kulturních akcích a zájezdech, že jejich
plesy jsou vyhlášené v širokém okolí, „Už jen to, že vědí, že se na nás movzdělávají se na přednáškách a besedují hou kdykoli obrátit, jim pomáhá
se zajímavými osobnostmi, ale že také víc, než opravdová pomoc,“ namítá
pomáhají při charitativních akcích.
skromně paní Šestáková, ale potom se
„Pořádaly jsme sbírky, sháněly brýle
a pletly obinadla pro Afriku, šily drobné dárky pro děti. Spolupracovaly jsme
s ústavem soc. péče v Kersku, později
v Milovicích. A nejzajímavější, co
nikde jinde není, je naše kamarádství
se školou. Děti chodí k nám do klubu a my do školy, skutečně, pozvou
nás s paní učitelkou i do vyučování.
Navštěvujeme je při zahájení a ukončení
školního roku, akademiích, slavíme
společně MDD, Den matek, Vánoce,
vítání jara i další svátky. Léta jsme pro
ně vedly různé kroužky, střídaly jsme
se po dvojicích a učily je ruční práce
a zasvěcovaly do tajů pečení moučníků.
„Měla jsem starost, že se klub roz-
padne,” pokračuje paní Zavadilová,
„začala jsem pátrat, jestli by se daly ty
mladší dohromady, ale aby se scházely samy, jsme přece jen už rozdílné
generace. A tak máme od loňského
roku v Hradištku nový Klub mladších
důchodců.”
Zakládající členky Klubu starších
důchodců B. Kasalická, Š. Zavadilová
a V. Šťastná
Za všechny čtenáře našeho Zpravodaje
přejeme klubu těch „starších“, aby brzy
začaly psát novou kroniku, v pořadí
šestou, vždyť v té páté jim zbývá už jen
pár stránek.
7
Šikovné ruce našich seniorů - pro r
Téměř 4000 prací účastníků soutěže Šikovné ruce našich seniorů – pro radost a potěšení obdivovali letos návštěvníci na
Výstavišti v Lysé nad Labem. Již několik let není pochyb o tom, že se jedná o největší soutěžní výstavu tvorby seniorů
a handicapovaných v České republice a za zmínku stojí, že pořadatelé dosud nezaznamenali zprávu o tak rozsáhlé akci
ani nikde jinde ve světě.
Výstavu Šikovné ruce našich seniorů
– pro radost a potěšení již podvanácté uspořádalo Centrum sociálních
a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s.
v rámci výstavy Senior - Handicap, aktivní život ve spolupráci
s Výstavištěm v Lysé nad Labem
a podporou Středočeského kraje. Záštitu
nad oběma výstavami převzal ministr
práce a sociálních věcí Dr. Ing. Jaromír
Drábek a hejtman Středočeského kraje
MUDr. David Rath.
„Soutěž je určena pro klienty terénních
sociálních služeb, kluby důchodců,
domovy důchodců, handicapované
a pro seniory jednotlivce,“ upřesňuje
p. Věra Součková, vedoucí CSZS
v Lysé nad Labem. „Začínalo se ručními
pracemi, až během let jsme na přání
účastníků soutěž postupně rozšiřovali
o nové oblasti. Letos se kromě ručních
prací soutěžilo v oboru počítačových
prezentací na téma „Humor je kořením
života", fotografie - „Co je mému srdci
nejblíže" a v literární tvorbě – „Den, na
který nikdy nezapomenu”. Těší nás, že
se výstava stala vyhledávanou nejen
u seniorů, ale pro inspiraci a potěšení sem přicházejí celé rodiny
návštěvníků.“
Velkolepá expozice ručních prací od
1070 seniorů vytvořená nejrůznějšími
technikami okouzlovala návštěvníky
pavilonu Šikovných rukou, s obdivem přihlíželi zručnosti seniorů, kteří
zde předváděli ukázky ze své tvorby
a zájemcům ochotně předávali své
zkušenosti. V některých případech
šlo až o „alchymistické“ postupy, ke
kterým se léta dopracovávali, nebo
o různé vychytávky a nápady.
Vedle běžně známých technik byly
vystaveny řezbářské práce, quilling,
pedig, cizelování, intarzie, vyšívané obrazy, pergamano, vyřezávaná
i malovaná vajíčka a mnoho dalších
pozoruhodností. Hitem posledních let
je využití odpadových materiálů, které
by asi jinak skončily někde na skládce.
Například tapetované PET lahve od
pana Frydrycha z Mnichova Hradiště
nebo rozkvetlá zahrádka, vyrobená ze
zbytkových či použitých materiálů,
paní R. Kaněrové z Mladé Boleslavi.
Patronát nad soutěžemi a jejich vyhodnocením v dopoledním a odpoledním slavnostním programu převzala
členka rady Středočeského kraje pro
oblast sociálních věcí Mgr. Zuzana
Jentschke Stöcklová. Za přítomnosti
mnoha vážených hostů bylo předáno
více než 50 ocenění s dárky od Botanicusu Ostrá a udělena Cena ministra práce a sociálních věcí, Cena
hejtmana Středočeského kraje, Cena
náměstka hejtmana Středočeského
kraje, Cena asociace poskytovatelů
pečovatelských služeb a Cena České
asociace pečovatelské služby. Programem provázel Eduard Hrubeš, hrála
dechová hudba „Lidovka“ pod vedením
J. Trnky, s lidovými písničkami vystoupil populární Jožka Šmukař.
Nedílnou součástí výstavy je již
pravidelně soutěž mladých výtvarníků,
které se letos zúčastnilo 75 dětí všech
věkových kategorií. Setkávání gene-
rací prostřednictvím soutěží umožňuje
předávání zkušeností a vzájemnou inspiraci. Mladí výtvarníci byli oceněni
v nedělním slavnostním programu
spolu se soutěží pro handicapované výtvarníky „Svět mých radostí“ a anketou
„Cena návštěvníka výstavy“. Kromě
orchestru TOX bavil obecenstvo popletený klaun, který dokázal strhujícím
způsobem zapojit diváky do svých
nezdařilých kouzelnických triků.
Poprvé v historii výstavy se uskutečnila
tisková konference o poskytování sociální péče a beseda s poskytovateli
sociální péče o úloze soutěže Šikovné
ruce našich seniorů v aktivizaci jejich
klientů.
8
radost a potěšení v Lysé nad Labem
V doprovodném programu se na
jevišti
vystřídala
zámecká
kapela
Šporkovjanka
z
Domova
Na Zámku v Lysé nad Labem
s mažoretkami a dětmi z mateřské
školy Dráček v Lysé nad Labem
v pořadu Kavárnička dříve narozených, pěvecký sbor Hrádeček
z Červeného Hrádku, Seniorská kapela z Městského klubu seniorů z Mladé Boleslavi, Jihočeská dudácká kapela
Duha, pěvecký sbor LŠU z Lysé nad Labem a skupina country tanců při SPCCH Poděbrady.
Mimořádný zájem o techniku
quilling vzbudil u návštěvníků
vystavovatel Ing. Jiří Havel
z Plzně a také porota mu za jeho
Zvěrokruh udělila ocenění.
„Používám 160 gramový papír,
který lze běžně koupit, jednoduše ho
„proženu“ skartovačkou nebo se dá
nařezat nožem. Proužky natočím na
naříznutou špejli, aby se neprotáčely,
konec zalepím. Jsou 4 typy komponentů
– stočený pevný, povolený, zmáčknutý
z jedné strany (slzička) anebo z obou
stran (lodička). A volné pruhy papírků.
Načrtnu si obrázek, vysázím několik
stočených komponentů, ty mi drží tvar,
potom už přidávám další, nakonec
proužky obrázek dotvořím.“
Přímo na výstavišti naučil Ing. Havel
techniku quilling moderátorku pořadu
„Hoby naší doby“ herečku Jiřinu Bohdalovou a spolu s ní tisíce diváků České
televize. Pořad se vysílal 4. 11. 20011
a můžete si ho znovu pustit z archivu ČT: http://www.ceskatelevize.
cz/porady/10314241266-hoby-nasidoby/211562223000029/video/
Ocenění ČAPS za
propagaci terénních
a sociálních služeb
a především za organizaci této výstavy
bylo uděleno ředitelce
CSZS Poděbrady o.p.s.
E. Třískové. Na jevišti
jí blahopřejí a děkují
předseda asociace
PhDr.Jindřich Kadlec
a místopředseda
Ing. Milan Černý.
Není obvyklé, aby se inženýr stavař zabýval ručními pracemi.
„Odjakživa mne zajímaly techniky lidové tvořivosti, hned po škole jsem začal
drháním. A od sousedky jsem se naučil dělat obrazy z vizovického těsta, z toho
jsem přešel na krétské, které déle vydrží, protože sůl, kterou obsahuje, ho jakoby
zkamení. Dávají se 2díly mouky, jeden díl soli a přibližně jeden díl vody. Moje
manželka šije technikou patchwork nádherné deky. Možná, že příští rok už budeme vystavovat oba.“
9
Domov pro seniory Praha 4 – Háje
„V našem zařízení máme přes 200 klientů,”vypráví paní Palová. „Terapií ručních prací se zabýváme denně, ale jak naše klientela stárne, museli jsme ustoupit od prací náročných na zručnost
a zrak a přejít k jednodušším
technikám. Máme novou pec
a keramika si lidi opravdu
získala, i když špatně vidí,
dokáží podle formy hníst
hlínu, moc je to baví, obzvlášť
když vznikají tak hezké věci,
jaké jsme sem přivezli. Každý
klient jich udělá několik,
z nich pak do soutěže společně vybereme nejzdařilejší.
Musím říci, že se moc snaží
a účast v soutěži je těší, jezdíme sem již 11 let a každý
rok jsme byli oceněni, získali
jsme dokonce ministerské
ocenění. Když jim po výstavě
paní ředitelka poděkuje za
reprezentaci, jsou nadšení. “
Brandýs nad Labem
a Stará Boleslav
S nápaditou kolekcí přijeli
vystavovat senioři z Brandýsa nad Labem a Staré
Boleslavi. „Letos soutěžíme
s Kočkováním a Květinovými
variacemi,“ upřesňuje záměr
vystavovatelů sociální pracovnice Jarmila Viplaková.
„Na květinky jsme zvolili
techniky kanzaši, tiffany, korálkovou, šustí a silónkovou. U Kočkování jsme se drželi oblíbené keramiky,
ale uznejte, kočky z froté ponožek jsou také velmi povedené. Doplňují je kočičí
polštářky, které jsme šili pro Mateřské centrum. Před 4 lety jsme dokonce obdrželi
Ocenění Asociace pečovatelských služeb ČR, ale naši klienti si považují všech
uznání v soutěži, jsou jim velkou motivací - jen skončí výstava, chystají se na další
ročník. Pořadatelům soutěže musím vyjádřit obdiv a uznání za nápad, realizaci
a průběh výstavy. “
Olga Králová z Mladé Boleslavi
„Scházíme se 7 žen, když některá
z nás potřebuje něco vědět, nechá si
od ostatních poradit. Na výstavě jsme
již poněkolikáté, i když já jsem začala
soutěžit teprve vloni. Udivují mě nápady, co všechno dokáží lidé vytvořit
i z minima materiálu. Je tu tolik inspirace, že bychom od rána do večera
nemohly dělat nic jiného.“
Centrum sociálních služeb
a pomoci Chrudim
„Našim klientům zajišťujeme mimo
jiné také aktivizační programy, mezi
něž patří pracovní terapie, jako je např.
keramika, vyšívání apod. Přípravy na
Šikovné ruce u nás probíhají po celý
rok, zapojujeme také lidi „z venku“,
vystavují s námi studenti Univerzity
třetího věku a další šikovní senioři.
Pokaždé se snažíme vymyslet něco
nového, abychom se neopakovali, což
je, při konkurenci jaká tady je, dost
náročné.
Přivezli jsme ukázky různých technik, které naši klienti ovládají nebo se
je s námi učí. Navíc chceme předvést
využití netradičních materiálů, co
všechno se dá zužitkovat - např. středy
kytiček jsou z plastových vajíček,
květy z papíru nebo velkou koláž
z kousíčků novinového papíru „Radosti
a starosti života“, představující postavu
s miskami vah.”
Z kroužku vyšívání zde soutěží paní
Marta Černohorská s krásnými andílky nedekorovanými na větvičkách:
„ Někdo si myslí, že jsou háčkovaní,
ale jedná se o vyšívací techniku hardanger, náročnou na přesnost a čas. Jeden
andělíček mi trvá tak 10 hodin. Určitě
přijedeme na vyhlášení a těším se, až
si celou výstavu prohlédnu, zajímá mne
patchwork, který vystavují nedaleko od
nás, hned se tam zeptám. Dá se tu objevit tolik zajímavých věcí!“
Městský klub seniorů
Havířov
Vloni zaujali panenkami pro
nemocné děti, letos přivezli
kromě spousty výrobků i originální, ručně zpracovanou
zdravici:
„ŠIKOVNÉ RUCE
SENIORŮ Z HAVÍŘOVA,
Z PODĚBRAD,
SETKAJÍ SE NA VÝSTAVĚ,
PŘIJEDE TAM KAŽDÝ
RÁD.“
10
Pečovatelská terénní služba
Teplice v Čechách
„Mám na starosti program Denního senior centra Kanape,“ říká Veronika Dvořáková, „kde se klienti
Pečovatelské služby i senioři z města
scházejí. Každé úterý pleteme z pedigu
a ve čtvrtek se věnujeme dalším výtvarným činnostem. Na Šikovných rukou
vystavujeme poprvé a v pátek se určitě
přijedeme podívat.“
Městský klub seniorů Mladá Boleslav
„Náš klub seniorů vznikl před 5lety, je nás asi 70členů. Hrajeme divadlo, jezdíme
na výlety, tvoříme, každý si u nás může najít zájmy dle svých schopností a zdravotních možností. V sobotu tady na výstavišti vystoupíme s tanečky na lidové
písničky s naší seniorskou kapelou,“ pochlubila se paní Růžena Kaněrová, kterou
jsme zastihli při instalaci. Zaujala nás její neobvyklá rozkvetlá zahrádka.
„Všechny květy jsem vyrobila z přírodních, zbytkových nebo z použitých
materiálů. Upotřebila jsem sáčky od pomerančů, obalový materiál z elektronických součástek, pytle od brambor, plata na vajíčka, ubrousky, bublinkovou
fólii, krepový papír co se dává kolem květináčů, stužky, různé sáčky, obálky,
zbytky vlny, využila jsem program našeho domu kultury, dokonce i ubrousky
z pedikúry.“
Domovy pro seniory Most
„Na výstavu se celoročně připravujeme
a plánujeme, co vyrobíme,“ vypráví
Věra Hampejsová, ergoterapeutka
Městské správy sociálních služeb Most.
„Někteří klienti jsou sami od sebe
tvůrčí, spoustu nápadů si přinášejí
z této výstavy. Vloni se nám zde zalíbilo
keramické sluníčko s mráčkem a hned
jsme si řekli, že bychom mohli také
něco velikého zkusit. Vzniklo veselé
žluté sluníčko připevněné na koberci,
se kterým letos soutěžíme. Po výstavě
bude zdobit vstupní halu našeho Domova. Nejvíce jsme „propadli“ motýlkům
z drátků potažených punčochami, dobarvených a polepených třpytkami. Je
to skupinová práce, někdo natahuje
punčochy, další dělá tykadélka...”
Domov V Podzámčí Chlumec nad Cidlinou
„Klientela domova jsou vozíčkáři a průměrný věk je kolem 80let. Výtvarná činnost
je tedy trochu omezena jejich možnostmi, ale jsou velmi zruční. Říkají, že by
v životě nevěřili, že se budou ještě něco učit a že se jim podaří takové hezké věci
vyrobit. Proto se na výstavě rádi pochlubí a přijedou se podívat. Moc se sem těší,
obzvlášť když slyší zpětnou reakci - uznání, jak jsou šikovní.
Zajímavostí v naší expozici jsou výrobky, které nejen zdobí, ale dají se
běžně používat. Například notýsky od pana Miroslava Volejníka mají všichni zaměstnanci! Květa Drahokoupilová vyrábí peněženky, pouzdra na mobily, brýle
a na kosmetiku. Jaroslav Liška plete nádherné ošatky z pedigu, Jaroslava Dušková
lepí ozdobné rámečky z ručního papíru. Nádherné jsou vázy jedné z nejstarších
klientek paní Anny Bělíkové (91let). Nepoznali byste, že jsou zhotoveny
z obyčejných lékařských špachtlí nebo dřívek od nanuků. Paní Bejšovcová maluje
vlastní motivy na porcelán – hrníčky, talířky,” říká terapeutka Lucie Dundová.
11
osobní ocenění za dlouholetou práci
v sociálních službách, kde se denně
věnuje tvůrčí práci s klienty. „Ruční
„Tělíčka oblékám do hmoty tenké jako
list, obličeje musím malovat jedině pod
lupou. Jedna figurka mi trvá asi dva
dny, to kvůli přestávkám na proschnutí,
jen než jsem přišla metodou pokus
omyl na techniku jak je postavit a pak
aby nepadaly, putovalo jich hodně do
koše!“
Domovy pro seniory Most
„Tak tohle jsme opravdu nečekali!“
Radovala se ergoterapeutka V. Hampejsová z
Domovů pro seniory
v Mostě, se kterou jsme si povídali při
instalaci výstavy. „Představte si, že jsme
získali dvě ocenění! Paní Kopišťová za
keramického páva s malovanou glazurou a Ocenění náměstka hejtmana
Středočeského kraje za celou naši expozici. Klienti jsou nadšení, sedí v obecenstvu a chystají se aplaudovat!“
práce mě baví, vyučovala jsem je i ve
škole a ještě nedávno jsem tu soutěžila
se svými výšivkami, za které jsem
získala několik ocenění.“
Blanka Bartsch - Forstová Praha
„Získala jsem ocenění za knihu Pražské
etudy, kterou mi ilustrovala moje dcera.
Vždy jsem napsala báseň a ke každé
básni se váže i povídka. Druhá část
knihy obsahuje zážitky z mého života
napsané humornou formou. Vyprávím
zde, i jak jsem se „náhodou“ provdala
do Kanady. Ráda píšu pohádky a mám
připravené dva romány, které bych
chtěla vydat.“ Paní Forstová má ráda
smích, humor a radost – to je její koření
života!
Dana Skálová z Lysé nad Labem
Také nám prozradila, že paní Kopišťová
je moc šikovná, ale s pávem, za kterého
byla oceněna, nebyla úplně spokojená,
i když se všem líbil. Na to jsme se
museli autorky zeptat: „Tvar se mi
povedl, ale vybarvení nedopadlo podle mých představ, nepočítala jsem, že
bych právě s ním mohla vyhrát. Už vloni se mi zde moc líbilo, za nic na světě
bych si letos nenechala tuto výstavu
ujít.“
získala ocenění za pergamano. Úžasná
práce! „Je to jednoduché, předkreslíte
si obrázek na pergamen, vypichujete,
vystřihujete, malujete,“ usmívá se.
Naděžda Roubíčková z Milovic
„Kdybych tušila, že se jedná o soutěž
tak velkého rozsahu, asi bych nenašla
odvahu se do ní přihlásit,“ přiznává
paní Naděžda Roubíčková z Milovic,
oceněná za nádherné figurky tanečnic
pro štěstí. A to by byla pro návštěvníky
Anna Rusová
z Červeného Kostelce
veliká škoda! Droboučké figurky
modeluje ze speciální hmoty podle
vlastní receptury, obsahující tekuté
lepidlo, škrob a další tajné ingredience.
„Velmi si vážím toho, co pořadatelé
pro nás seniory vytvářejí, že můžeme
ukázat, čím se zabýváme. Jsou tady tak
nádherná umělecká dílka, je příjemné
se jen tak procházet a prohlížet si, co
všechno lidé dovedou. Jsem úplně
nadšená!“
Okruh zájmů paní Anny Rusové
z Červeného Kostelce je tak rozsáhlý,
že Vás s ní musíme seznámit a s jejím
svolením uvádíme, že na podzim oslaví
83 narozeniny!
Paní Rusová již 32 let vede kroužek
zdobení kraslic, jejími žáky jsou děti od
druhé třídy ZŠ až po 18 letou mládež.
Denní stacionář v Kluku
Poděbrady
Kolektiv klientů a pracovníků
poděbradského Denního stacionáře
v Kluku získal Cenu České asociace
pečovatelských služeb za nápadité dekorativní závěsné koule. „Vůbec jsme
netušili, že by se naše práce mohla
porotě tolik líbit a máme obrovskou radost! Každý závěs tvoří 300 špejlí, na
nichž je navlečeno 18tisíc maličkých
čtverečků, je to dlouhodobá, trpělivá
práce,“ chválí své klienty paní
Eva Káninská, která obdržela také
12
„Každé 3 roky vyberou etnografové 20
soutěžících z Čech a z Moravy a mezi
nimi je pokaždé 5-6 mých žáků,“ chlubí
se úspěchy kroužku. „Vedu jim kroniku, zúčastňujeme se různých výstav,
sami pořádáme menší výstavky, kde
předvádíme zdobení kraslic a já potom
hovořím o historii etnografie. Kraslice
doplňují panenky v krojích, což je můj
další koníček, které šiji podle knih,
mám 20 panenek s certifikátem pravosti
kroje. Kraslice mi obohacují život, vystavovala jsem v Dánsku, Švýcarsku,
Německu. A taky moc ráda píšu, říkám
tomu drobné radosti pozdního věku.
Vloni jsem zde získala ocenění za
povídky i za básně, letos za 3 básně:
„Vzpomínka na Boženu Němcovou,“
která u nás žila sice jen krátkou dobu,
ale ten chodníček, kde ona chodívala, ten tam stále ještě máme! Potom
„Půvaby tradic“ o lidové tvorbě, kterou
se zabývám. Třetí báseň „Co všechno
chtěla bych“ jsem věnovala lidem,
které něco bolí.“
A Vás také někdy něco bolí?
„No, bolí, ale mám na to bezvadného
pomocníka!“ Ukazuje na hole na severskou chůzi - nordic walking. Paní
Rusová je prostě gejzír energie, nápadů
a překvapení.
Život je zázrak a nebojte se stáří,
jsou to nejkrásnější léta života!
Vzkazuje svým vrstevníkům herečka
Květa Fialová. Radost a úsměvy
rozdávala na potkání, ochotně se
se všemi fotila, zajímala se o vystavená díla a povídala si s jejich autory.
Jiří Lukášek
z Třebechovic pod Orebem
„Pro mě je tady ráj, kradu si očima tu
krásu s sebou domů a doufám, že to
všechno můj mozek ještě registruje!“
Již podruhé obdivovali návštěvníci
jeho cizelované plastiky a také jim
tuto uměleckou techniku na výstavě
předváděl. „Vloni jsem se tu seznámil
se sběratelem medailí, letos mám
políčeno na vystavovatele, který patinuje. Patinování je totiž zvláštní „alchymie“, kterou si znalci střeží a mnozí
si ji berou s sebou do hrobu. Minule
mi svoji techniku neprozradil.“ Tak to
vidíte, kdo by tušil, že lze na výstavě
zažít takové napínavé pátrání!
Jiří Jedlička z Havířova
Velkou radost a hrdost neskrýval pan
Jiří Jedlička, když ho porota v kategorii fotografie ocenila za snímky
Kašperských hor a Podbeskydí. „ Už
vloni jsme soutěžili s panenkami pro
nemocné děti a dostali jsme plaketu od
MUDr.Ratha a paní Kelnarová vyhrála
letos i vloni! Všichni jsme z městského
Domu seniorů v Havířově!“
„Jenom díky šikovnosti našich seniorů
slavíme takové úspěchy. Celý rok se na
tuto akci těšili a pilně se připravovali.
Co tady dnes prožívají je výsledkem jejich práce,” uvedla p. Pospíšilová ze
sociálního odboru v Havířově.
13
Starosta města Nymburk Ing. Miloš Petera nešetřil uznáním:
„Babi, super!“ Ohodnotila 1. místo
p.Drábkové z Čelákovic její vnučka
Veronika, která ji na slavnostním
vyhlášení doprovázela. „Naše babička
byla vždycky činorodá, měla za sebou kurz keramiky na umělecké škole,
a tak jsme jí koupili pec. Obdivujeme ji
a vůbec se nedivíme, že tady vyhrála!“
„Jezdím sem už několik let
a musím říci, že mám z toho
vždycky moc dobrý pocit.
Výstava dává lidem další
smysl života, tvůrčí prací
se udržují v kondici a jsou
na tom duševně i fyzicky
podstatně lépe. Je to vidět
i při předávání ocenění, ta radost, že se jim podařilo udělat
něco hezkého, co se druhým
líbí.”
Výstava dosáhla celorepublikové účasti, hlásí se soutěžící ze Slovenska…
„Tady se výrazně projevuje tvůrčí práce Centra sociálních služeb Poděbrady, paní
ředitelky Třískové a skupiny lidí kolem, těm je třeba moc poděkovat, protože se
jim podařilo dát této výstavě život. “
Starosta Lysé nad Labem
Mgr. Jiří Havelka
„Žasneme, jak nádherné práce dokáží
senioři vytvořit. Obdivuji organizátory
a moc jim děkuji, protože si uvědomuji,
že není jednoduché všechny práce
roztřídit, seřadit a nakonec vyhodnotit. Vůbec jim to nezávidím. Výběr je
obrovský a musí být neskutečně těžké
určit vítěze. Já bych to nedokázal.
Velmi oceňuji nápad spojení soutěží
seniorů a handicapovaných s výtvarnou soutěží dětí a mládeže, je dobré, když se generace setkávají. Stejně tak se
mi líbí, že zde děti i senioři účinkují v doprovodném programu, a tak i ti, kteří
nesoutěží, mohou ukázat co umí.”
Senátor MUDr.Pavel Lebeda
Radní Středočeského kraje
pro oblast sociálních věcí
Mgr. Z. Jentschke Stöcklová
„Musím se přiznat, že už ve škole
jsem při ručních pracích nepatřila
k šikovnějším dětem, mnohem lépe
mi jdou opravy technického rázu.
O to víc obdivuji, co dokáží vyrobit
senioři nebo někteří handicapovaní,
i když jejich motorika už není
dobrá nebo hůře vidí. Přesto jsou jejich výrobky krásnější, než když si
jdete něco vybrat do obchodu. Díky
tomu, že ve Středočeském kraji máme
hodně zařízení, kde naši klienti takové
věci vyrábějí, už vím, kde umí pěknou
keramiku, kde pěkně vyšívají, malují.”
14
při prohlídce výstavy s manželkou:
„Skláníme se před trpělivostí lidí, kteří
dokáží vytvořit práce, jaké jsou zde vystavené. Oceňuji nápad výstavy a obdivuji práci lidí v sociálních službách. Měl
jsem možnost jich několik poznat právě
v poděbradském Centru a žasnul jsem,
s jakým nadšením se svým klientům
věnují, co všechno s nimi vytvářejí a jak
je, za to co dokázali, chválí. Potěšilo mě, že v této době, kdy se úspěch a naplnění
měří množstvím vydělaných peněz, je tolik lidí, i mladých, kteří se tomu nehledě
na čas s láskou věnují.“
Bára Štěpánová, herečka
„Mám to tady moc ráda, vždycky
s sebou bereme maminku mého
manžela, která s námi žije. Je jí už přes
osmdesát, ale nesmírně nám se vším
pomáhá. Říkám jí: Slávinko, sedněte
si, něco si čtěte, pusťte si televizi. Ale
to pro ni není, kdybyste viděli, třeba jak
precizně máme vyžehlené prádlo! Mám
takovou svoji teorii: Dokud je člověk
platný, má nějaké cíle, na něco se těší,
je v pohodě. A jak lidé někdy říkají: Já
už si nic nebudu kupovat, to se nevyplatí. Naopak! Kupujte si, holky, na
sebe nový věci a vůbec toho nelitujte!
Jakmile se člověk rozhodne, že už to
končí, tak to je špatně.”
„Při pořádání výstav máme možnost
hovořit s terapeuty různých zařízení a ti
nám potvrzují, že výstava je motivační
a pomáhá seniorům překonávat životní
úskalí, která s sebou věk přináší. Lidé
se k nám na výstavu těší, přemýšlí, čím
by mohli ostatní překvapit, potěšit sebe
i druhé. Smysluplným vyplněním volného času se často zlepšuje jejich zdravotní stav.“
Pořad ČR2
Kontakt Dvojky - 17.6.
Velký úspěch slavily Šikovné ruce
našich seniorů u posluchačů Českého
rozhlasu 2 v pořadu Kontakt Dvojky
Světlany Lavičkové, která výstavu
dopoledne navštívila a s reportážním magnetofonem pro ně několik
účastníků
soutěže
vyzpovídala.
A hned večer si v živém vysílání
o tom, jak šikovné ruce senioři mají,
povídala s organizátorkou výstavy
Věrou Součkovou, vedoucí střediska
z pořádajícího CSZS Poděbrady
o.p.s. Přinášíme Vám několik ukázek,
ale až budete tvořit nové práce do
příštího ročníku, třeba ve vašich
klubech, využijte možnosti si pořad
z archivu ČR 2 poslechnout celý.
„To, co jsem dnes na výstavě viděla,
co všechno dříve narození dokáží, mi
úplně vyrazilo dech,“ vyjádřila svůj obdiv hned v úvodu pořadu S.Lavičková.
„Já bych to nedokázala nejenom teď,
ale ani před třiceti lety, protože já jsem
se ve škole přivyšívala k sukni. Tam
se pouští do takových věcí, o kterých
se vám, milí posluchači, ani nesnilo.“
A hned vyzvídá, jak je na tom s ručními
pracemi paní Součková:
„ To by měli posoudit druzí, ale je
pravda, že ruční práce mám velice ráda,
v dětství i v mládí jsem hodně vyšívala,
proto vím, kolik je potřeba času, umu
a dovednosti, než se ruční práce vytvoří.
Až bude čas, chtěla bych se k vyšívání
vrátit a naučit se další nové techniky.“
Během vysílání mohou posluchači
emailovat či telefonovat přímo do studia a pochlubit se, čím se zaobírají, co
je baví – na co mají šikovné ruce.
Povídání ve studiu pokračuje. Čím se
vlastně senioři zaměstnávají? Jsou to
jen ruční práce?
Paní Součková vypráví, jak na přání
seniorů soutěž obohatili o další oblasti,
ale také o motivaci:
První reportáž z výstavy je o paní
Jarmile Šťastné z nedalekých Sojovic. Její drátovaní motýlci, zvonečky,
rybičky, kytičky paní Lavičkovou
doslova okouzlily: „Vypadají, jako by
byly z tuhé krajky!“ Zajímá ji, kde paní
Šťastná k té krásné práci přišla.
„Když jsem šla do důchodu, měla jsem
strach, abych měla co dělat, takže jsem
si udělala kurz, pak už jsem si koupila
i literaturu a zkouším, zkouším…“
„Jak dlouho drátujete, protože to, co
předvádíte, je mistrovství!“
„Já už to ani nepočítám, ráda sem
jedu, mám tady známý, popovídáme
si, přijdu mezi lidi.“ A ujistila paní
Lavičkovou, že přes titěrnost této techniky ještě dobře vidí i bez brýlí a že
zimní večery bez drátování si už neumí
představit.
„Paní Šťastná řekla jednu zajímavou
věc,” zaujalo S. Lavičkovou, „že se
výstav účastní, protože je ráda mezi
lidmi. A to je také podstatné.“
„Ano, je to velice důležité a je to také
dalším cílem našich výstav,“ ujímá
se slova paní Součková. „Potkávání
se, navazování přátelství, předávání
umu a zkušeností. Setkávají se zde
nejen senioři se seniory, ale potkávají
se tu i pracovníci různých organizací
sociálních služeb, ať to jsou ergoterapeuti pečovatelských služeb nebo
zaměstnanci domovů pro seniory.
Výstava je hojně navštěvovaná všemi
generacemi, takže se zde potkávají děti
ze škol, z mateřských škol, chodí sem
rodiče s dětmi.“
Druhá reportáž z „centra dění“ je o panu
Miroslavu Frydrychovi ze Šťastného
domova v Mnichově Hradišti. „Jeho
práce mi přišla rozkošná,” uvedla
reportáž Světlana Lavičková, „protože
on zdobí použité PET lahve!“
„Lidi je rozšlapávají, chtěl jsem je
využít, aby věděly, že nejsou docela ztracený. Dělá mi to radost.“
Pan Frydrych používá barevné fólie,
z nichž stříhá proužky nebo pomocí
raznic vyráží různé tvary – hvězdičky,
čtverečky apod., kterými lahve polepuje.
„Je pravda, že v posledních letech se
hodně setkáváme s pracemi vyrobenými z materiálů, které by jinak šly
k recyklaci. Jako jsou třeba právě PET
lahve. V Domově pro seniory v Mostě
z nich vyrábějí krásné květiny, z obalů
na čajové sáčky máme na výstavě různá
prostírání, obrázky.“
„Nejpodstatnější je, že když něco
dokážu a je jedno, jestli je to malé
nebo velké dílo, mám z toho radost,”
shodují se obě.
Dalším tématem ve studiu je pěstování
koníčků a zájmů. Čím se šikovné ruce
kromě známých technik jako je vyšívání
a třeba háčkování zaobírají? „Technik
je obrovské množství,“ vysvětluje paní
Součková, „kromě základních jsou to
třeba frivolitky, což je zajímavá technika drhání pomocí člunku, různá margaretina krajka a v letošním roce můžeme
na výstavě shlédnout krásné obrázky
malované na pergamenovém papíru.“
„Lidé, jak jsem měla možnost s nimi na
výstavě hovořit,“ připojuje svůj dojem
S. Lavičková, „se věnují ručním pracím
v dětství a potom až když jsou na
odpočinku a mají více času. Málokdo
si koníčka pěstuje celý život.“
V následující reportáži obdivovala
S.Lavičková vizovické pečivo paní
Kotaškové z Branic v jižních Čechách:
„Nejtěžší na vizovickém pečivu je,
aby bylo těsto velice dobře propracované, to je základ úspěchu. Což obnáší
nejméně hodinu důkladného hnětení,
jinak je veškeré další úsilí marné.“
„Hodinu stojíte u válu?“
„Minimálně hodinu, dělám si mezitím
přestávky. Kolik si těsto dokáže vzít
mouky, tolik se do něho musí dostat.
Pak se dá do ledničky, kde uvolní lepek
a stane se z něho vláčná hmota.“
„Děláte krásné věci, co Vám to
přináší?“
„ Mám radost, když se mi podaří něco
pěkného udělat, když se to lidem líbí,
účastním se různých výstav a dokud
budu mít pevné ruce…“
Jak pokračovalo povídání ve studiu si
můžete poslechnout v archivu
http://hledani.rozhlas.cz/iradio/
15
VE VŠECH TĚCHTO OBCÍCH
JSME TU PRO VÁS!
Kontaktujte naše střediska:
Lysá nad Labem, nám. B. Hrozného 1722, telefon: 325 551 353
Městec Králové, Míru 530, telefon:325 643 640
Nymburk, Velké Valy 995, telefon: 325 513 954
Poděbrady, Mírová 1217, telefon: 325 626 086
Centrum sociálních a zdravotních
služeb Poděbrady o.p.s.
Vydává CSZS Poděbrady o.p.s., Lipanská 721/ III, 290 01 Poděbrady, editor D. Linková, neoznačené texty redakce
Zpravodaje, tisk: TNM Print s.r.o. Nové Město. Neprodejné.
16
16