Kdyňsko číslo 6/2014

Transkript

Kdyňsko číslo 6/2014
Filharmonie se
do Kdyně vrací
Gala Schumann s Plzeňskou filharmonií
v kdyňské Sokolovně.
Poslední, závěrečný koncert sezóny Kruhu
přátel hudby ve Kdyni byl ve znamení Plzeňské
filharmonie a díla Roberta Schumanna.
Velký sál Sokolovny byl zaplněn posluchači
z celého regionu. Očekávání mimořádného
zážitku bylo naplněno. Věhlasná francouzská
klavíristka Anne Queffélec v klavírním koncertu a-moll Roberta Schumanna prokázala svým
kultivovaným klavírním tónem i překvapující
dynamickou škálou, že je povolána k interpretaci tohoto pianisticky nesnadného díla.
Na první pohled křehká žena dokázala
vystoupit do popředí tam, kde bylo třeba, ale
být také součástí hudebního proudu společně
s výborně hrající Plzeňskou filharmonií. Nic
z jejího podání nebylo manýristické. Hrála
naprosto přirozeně a zanechala jistě mnoho
sympatií. Belgický dirigent Ronald Zollman
ROČNÍK 10 • ČÍSLO 6/2014
má za sebou mnoho zkušeností z řízení předních evropských i světových orchestrů. Dokáže svým
gestem navodit tvůrčí atmosféru.
Foto Václav Polák, dokončení str. 2
V Den válečných veteránů uctily děti z Mateřské školy v Chodské Lhotě památku legionářů položením věnce u upraveného památníku z roku 1921. Celý akt byl symbolicky naplánován na jedenáctou hodinu, tedy na čas, kdy před 96 lety byla ukončena první světová válka. Po slavnostním
položení věnce paní ředitelka Petra Černá dětem vysvětlila, proč věnec pokládají. „Válka a střílení je ošklivá věc“. Tito pánové, jejichž jména jsou na památníku zapsána, byli stateční lidé, kteří
bojovali za republiku a za svět bez válek.
Milan Zajíc, foto Jaroslav Nunvář
1
Nejúspěšnější závodnicí kdyňského oddílu
karate je dorostenka Zuzana Šimáčková, která
se stala vítězkou Krajské ligy mládeže. Za své
celoroční snažení se nominovala na Mistrovství
České republiky v Českých Budějovicích. (k)
Gala Schumann s Plzeňskou filharmonií ve Kdyni
Zvukově nádherně vyzněla pomalá věta klavírního koncertu, kde vynikl sametový dialog
orchestru se sólovým nástrojem. Závěr koncertu po přestávce patřil první Schumannově symfonii
Beseda se seniory v Zahořanech
zvané Jarní. Především pomalé Larghetto a jiskřivé Scherzo musely potěšit i posluchače,
který se tak často s hudbou Roberta Schumanna
nepotkává. Závěrečné finále svým tanečním
charakterem stupňovalo gradaci tohoto velkého
díla. Posluchači si byli vědomi mimořádné
možnosti vyslechnout tato díla v prvotřídním
podání a také odměnili Plzeňskou filharmonii
s belgickým dirigentem velkým potleskem.
Pisatel byl přítomen stejnému koncertu o den
dříve v Měšťanské besedě v Plzni a může s potěšením konstatovat, že kdyňský koncert se
z čistě uměleckého hlediska vydařil ještě lépe.
Hostování Plzeňské filharmonie ve Kdyni je
vždy hudebním svátkem. Již teď společně
s vedením Plzeňské filharmonie připravujeme
pro příští sezónu KPH ve Kdyni další podobný
koncert.
Vladislav Vilímec,
místostarosta města Kdyně
čtěte www.kdynsko.cz
Beseda s důchodci proběhla na začátku října
v Zahořanech. Po úvodních slovech PhDr.
Venuše Jenner se senioři od starosty obce
Miroslava Jandečky dozvěděli o dění ve všech
spádových obcích za uplynulý rok a o výhledu
na další období.
Poté se studujícím seniorům Virtuální univerzity třetího věku z Konzultačního střediska
Zahořany slavnostně předaly pamětní listy za
pátý semestr. Po vystoupení dětí z MŠ
Zahořany následovalo pěvecké vystoupení
Bryana Jenner s klávesovým doprovodem
Věry Hrochové, Terezy Czielové a Alžběty
Johánkové. Celé odpoledne hrála dechová
hudba Domažličanka s Josefem Kupilíkem.
Hanka Hoffmannová
Stavbaři na škole v Kolovči finišují
Od července probíhají v Základní škole v Kolovči stavební práce, jejichž předmětem je zateplení vnějšího
pláště budovy a půdních prostor, kompletní výměna původních dřevěných oken a venkovních dveří za nové
plastové výplně, včetně instalace elektricky ovládaných venkovních žaluzií, rekonstrukce vnějšího pláště
montované přístavby ZŠ Koloveč – CHANOS, modernizace otopné soustavy spočívající ve změně vytápění
2
z plynových kotlů na nová účinnější
a úspornější tepelná čerpadla (země
– voda) a v nastavení celkové regulace vytápění soustavy budov tvořících ZŠ Koloveč.
Projekt pod názvem „Snížení
energetické náročnosti budovy ZŠ
Koloveč“ je částečně financován
z dotace SFŽP ČR, Operačního programu Životního prostředí a také
z rozpočtu městyse Koloveč a bude
dokončen v prosinci roku 2014.
Současně se rekonstruuje byt školníka. Městys Koloveč tak ukončí
rozsáhlou investiční akci, jejímž
smyslem je především zlepšení podmínek pro výuku žáků a práci pedagogického sboru ZŠ Koloveč, prodloužení životnosti budovy a výrazná úspora nákladů na její provoz,
které bude možné investovat do
postupné modernizace jednotlivých
učeben.
Václav Pergl, starosta Kolovče
Kdyňsko po volbách
Ing. Vladislav Vilímec, místostarosta Kdyně.
Komunální volby jsou vždy účtem, který
skládají voličům jejich zvolení zástupci
v obcích a městech. Již dávno je pryč doba, kdy
o zástupcích lidu rozhodovali výhradně tajemníci jedné politické strany. Komunální volby
jsou snad nejvíce propojené bezprostřední zkušeností voličů s počínáním jejich zástupců
i důvěrou navržených kandidátů. V letošním
roce se dvojnásob potvrdilo, že celostátní politické preference nehrají nějakou významnou
úlohu. Voleni jsou především lidé, kteří něco již
ve svém životě dokázali nebo dokáží přesvědčit
o svých schopnostech. Druhý poznatek z komunálních voleb je však také na zamyšlení.
Netýká se naštěstí tolik Kdyňska. V některých
městech ale i menších obcích totiž došlo
k „vyšachování“ vítěze voleb. To umožňuje
volební algoritmus, při kterém dochází někdy k
rozmělnění mandátů do mnoha volebních stran.
Součet mandátů těch méně úspěšných tak může
v konečném součtu převýšit volební zisk ví-
těze. Ta situace není nová. V parlamentních či
krajských volbách ji známe. Koneckonců ani
v Plzeňském kraji nevládne vítěz voleb, ale
koalice ČSSD + KSČM. V případě komunální
politiky zvláště tam, kde vystupovali tzv.
nezávislí kandidáti, bylo v minulosti spíše
výjimkou, že by vítěz voleb neobsazoval nejdůležitější posty. Tentokrát bylo takových příkladů po celé republice mnohem více.
Na Kdyňsku došlo v některých obcích ke
změnám v osobě starosty či starostky. Částečně
to bylo dáno generační výměnou. Někteří starostové sice kandidovali, ale dopředu oznámili,
že tento post již zastávat nehodlají. To byl
případ Všerub, Nové Vsi nebo Dlažova. Sluší
se poděkovat všem bývalým starostům za
nelehkou práci, kterou odváděli ve prospěch
svých obcí a občanů. V Pocinovicích zatím
nedošlo ke zvolení nového starosty. Tam si
určitě odnáší důležitou zkušenost. Pokud existují pouze jednotliví kandidáti bez zastřešení
politickou stranou nebo nějakým hnutím, může
pak nastat skutečně obtížná situace při rozhodování o starostovi. Každý takový kandidát by
tedy měl již dopředu počítat s možností, že
může být ostatními podpořen za starostu.
V samotné Kdyni nedošlo k nějakým významným změnám v osobách nejvyšších představitelů města. Kandidáti Občanské demokratické strany zde tradičně uspěli a získali opětovně důvěru voličů. To je samozřejmě důležité z pohledu rychlého nastartování či pokračování připravených projektů. V dnešní době je
totiž každý měsíc nečinnosti znát. Kdo není
rychle a kvalitně připraven, těžko uspěje v konkurenci ostatních. Popřejme všem nově zvoleným starostům a zastupitelům, aby uspěli
a prozíravě spravovali své obce na Kdyňsku
v zájmu jejich dalšího rozvoje.
Zahrádkářská výstava ve Kdyni
Prostory zemědělské části
expozice Muzea
příhraničí opanovaly v říjnu výpěstky zahrádkářů ze Kdyně
a okolí. Jablka,
hrušky, zelenina,
květiny a další
dary země zde
v prostředí staré
stáje a stodoly
vytvořily pestrou
paletu barev, kterou by ani zdatný
malíř nenamíchal. Doplnily ji ještě výtvory dětí mateřských škol ve Kdyni, a tak výstava jistě potěšila oko i srdce nejen zahrádkářů.
Tuto výstavu ještě v září organizačně zajišťoval zahrádkář tělem i duší, dlouholetý a erudovaný
funkcionář Českého zahrádkářského svazu a občan Kdyně pan Karel Iha.
K velké lítosti se jí sám již nemohl potěšit. 22. říjen 2014, kdy výstava končila, byl také posledním dnem jeho životní pouti. Jistě každá další výstava, a nejen ta, nám ho bude připomínat.
Jan Löffelmann, starosta města Kdyně
3
U příležitosti výročí 25 let od listopadové revoluce starosta města Kdyně udělil Pamětní plaketu „Za zásluhy o město“
čtyřem osobnostem, které se zapsaly do
historie Kdyně i celého Kdyňska dlouholetou aktivní účastí ve veřejném životě,
konzistentností životních postojů i osobním přínosem k rozvoji města:
Ing. Jiřině Svobodové
Paní Ing. Jiřina Svobodová je kdyňskou rodačkou, zde vyrůstala a celý život také žije.
Paní Jiřina Svobodová záhy po listopadové
revoluci kandidovala v prvních svobodných volbách do České národní rady za Občanské fórum.
Od roku 1990 až do r. 2006 byla zastupitelkou
města Kdyně, v letech 1990–2002 i členkou Rady
města Kdyně. Její moudrý přístup výrazně přispěl
k řešení často složitých problémů města po prvních
svobodných komunálních volbách. Ani později,
kdy již nebyla zastupitelkou města, ji rozvoj
Kdyně nebyl a není lhostejný. Jejích zkušeností si
vedení města nejen váží, ale v mnoha případech
i nadále využívá.
Jaromíru Tesařovi
Jaromír Tesař je občanům Kdyně známý ze své
profesní i veřejné činnosti. Jeho zcela neopominutelný hudební věhlas je také nesmazatelně spojen
s naším městem i celým regionem. Jaromír Tesař je
spjat s novodobým vývojem Kdyně i jako dlouholetý zastupitel města. Po listopadu 1989 zasedal
v kooptované radě Okresního národního výboru
v Domažlicích a kandidoval posléze také do
Zastupitelstva města Kdyně v prvních polistopadových svobodných volbách. Od roku 1990 až do
roku 2010 byl také členem rady města Kdyně za
KDU – ČSL. Působil dlouhá léta jako ředitel
Technických služeb města Kdyně a ještě dnes
vypomáhá ve funkci odpadového hospodáře.
Mgr. Pavlu Faschingbauerovi
Mgr. Pavel Faschingbauer se po listopadu 1989
stal jedním z významných představitelů politického dění na našem okrese. V roce 1990 byl od vzniku Okresního úřadu Domažlice pověřen jeho vedením a poté jmenován vládou České republiky jeho
přednostou. V této pozici působil nepřetržitě až do
zrušení okresních úřadů v roce 2002. Jeho zásluhou došlo k rozhodnutí postavit ve Kdyni současný Domov seniorů a také stavbu přes všechny překážky dovedl do úspěšného konce. Výrazně se
podílel na obnovení fungující přeshraniční spolupráce s bavorskými okresy a městy, které vtiskl
respekt, pochopení oboustranných zájmů i lidské
přátelství. Za jeho životní postoje, nezpochybnitelnou autoritu, sportovní minulost, trvalý zájem
a pomoc městu mu byla udělena Pamětní plaketa
„Za zásluhy o město“.
Msgre. Vladislavu Syslovi
Msgre. Vladislav Sysel je český římskokatolický kněz, vysvěcený 29. června 1949 v Praze, kterému bylo znemožněno za komunistického režimu
vykonávat kněžskou službu. V roce 1949 byl
zatčen a v dubnu 1950 odsouzen za údajnou velezradu a uvězněn 12 let na Mírově. V roce 1960 byl
propuštěn na amnestii a vrátil se do rodného
Libkova. Jeho osud je pak spojen se zaměstnáním
mimo jiné i v Kdyňských strojírnách.V porevolučních létech se aktivně podílel na znovuobnovení
dobrých vztahů mezi Čechy a Němci v příhraničí.
Znovuobnovil pouť do Nových Kostelů k Loučimské Panně Marii, která se již stala tradiční poutí
v česko-bavorském příhraničí. 14. 5. 1998 byl jmenován papežem Janem Pavlem II. čestným kaplanem jeho svatosti (Msgre.)
Ve škole jsme na jedné palubě
Halloweenská
strašidla v Mezholezích
Děti i dospělí, převlečeni za strašidla všeho
druhu s rozsvícenými lampionky, se v neděli
26. 10. 2014 sešli v brzké podzimní tmě
v Mezholezích před hospodou, aby společně
oslavili Hallowen. Od hospody se průvod vydal
přes celou obec na náves k rybníku do rybářské
bašty, kde na dospělé čekalo svařené víno a na
děti čaj a strašidelná stezka odvahy.
Této akce, která se u nás konala poprvé, se
zúčastnilo více jak 50 lidí. Velice nás potěšilo,
že přišli lidé i z okolních obcí.
Žáci prvních ročníků Masarykovy ZŠ ve Kdyni si 3. října užívali při „adaptačním odpoledni“
spoustu her a zábavy. Prvňáčci se blíže seznamovali se svými novými spolužáky a třídními učiteli. To, že žáčci patří k sobě, bylo vidět už na první pohled. Každá třída totiž zářila jinou barvou trička. Dohromady spolužáci vytvořili třídní erb s pravidly chování správného školáka.
V duchu hesla „JSME NA JEDNÉ PALUBĚ“ děti na závěr vyrobily parník třídy, z jehož
„okýnek!“ na nás hledí usměvaví pasažéři – žáčci. Ať nám na společné plavbě vane vždy příhodný vítr.
Třídní učitelé 1. ročníku ZŠ Kdyně
PODĚKOVÁNÍ
Zastupitelé obce i občané Libkova děkují bývalému starostovi
Janu Pflanzerovi za příkladnou práci v obci, kterou vykonával
od založení obecního úřadu.
Bavorští hasiči přijeli na Kdyňsko
Parsberské občany Kdyně prostě baví.
Bavorský Parsberg, přátelské město
Kdyně, se o náš region stále velmi zajímá.
Čtyřikrát za rok obsadí tamní občané autobus
pro 50 lidí a přijedou na dva dny na Kdyňsko.
Už u nás byli pracovníci města, zástupci
spolků, záchranáři, a nyní přijeli hasiči.
Prohlédli si Klatovy, Domažlice, navštívili
Muzeum příhraničí, synagogu, poobědvali
v Černém orlu. A někteří z nich byli
v Čechách úplně poprvé. Většinou se hostům
věnuji já s pracovníky infocentra, ovšem tentokrát se díky nově vzniklým kontaktům rozhodl návštěvě věnovat také Sbor dobrovolných hasičů z Prapořišť. Kromě občerstvení
v hasičárně připravil ukázku požárního
útoku, besedu o činnosti sboru. Němečtí
kolegové se dozvěděli, že v Prapořišti se sbor
aktivně věnuje požárnímu sportu od roku
1991, pod vedením Ladislava Mráze
a Roberta Mašla. A od té doby se taky soutěží po celé České republice.
„Byla to dřina, ale také zkušenosti, díky
jimž se můžeme pochlubit sbírkou 168
pohárů a uznání kvalitních soutěžních družstev za naší práci. Dále se chceme věnovat
hasičům v naší obci a požárnímu sportu,
který je v dnešní době velice náročný a žádaný. Nejvíce se účastníme soutěží v požárních
útocích na 2B, 4C, ve kterých jsme dosáhli
nejlepšího času 14:54 sekund,“ představil
Bavorští hasiči přivezli i své manželky, které pamětní místnost SDH Prapořiště nadchla.
(sh)
úspěchy trenér a starosta SDH Ladislav Mráz. Velitel Petr Rambousek pak doplnil jeho projev
ještě o poděkování a představení nejen členů sportovního družstva, ale i starších členů souboru,
kteří s hasiči v Prapořištích stále spolupracují. Parsberští hasiči tleskali, vše si s uznáním prohlíželi, obdivovali se dosaženým časům a byli moc spokojení i vděční za to, že jsme se jim po
celý víkend věnovali. Na oplátku pozvali svoje nové české kolegy k nim. A už se prý těší na
stánek města Kdyně, který už potřetí rozbalíme na parsberských vánočních trzích. A jako vždy
tam vezeme perníky, koláče, med, grog i jmelí.
Sylva Heidlerová
4
Lhotská vlaková zastávka na vantu v rovině
však poslalo rozhodnutí že: nebudeme krýt
žádné náklady na stavbu čekárny! ČSD
dodalo pouze popel.
Otop, světlo – vše měl hradit Místní
národní výbor. Stavbu se však nepodařilo
dokončit, i když občané ze Lhoty, Šteflí,
Vítovek i Hluboké odpracovali velké množství brigádnických hodin. Čekárna byla
dostavěna a zprovozněna až v roce 1953
(prosinec). V té době měla obec Chodská
Lhota již jiné závažnější starosti (JZD)
a proto se již žádná oslava nekonala.
Dodám ještě jednu zprávu v kronikách
uvedenou – na prosazení a zbudování
zastávky měl největší zásluhu Jan Kresl.
Vlaková zastávka v Chodské Lhotě v závěru roku 2014.
Vlaková zastávko na vantu v rovině,
snad tvoje poselství s pokrokem nezhyne, píše se v kronikách doby nedávné.
Vlaková zastávka v Chodské Lhotě
dostala novou střechu i fasádu, to vše
díky Správě železničních a dopravních
cest. Podívejme se proto trochu do historie této budovy.
Po volbách roku 1950 (předsedou MNV
zvolen Ladislav Václavovic) v měsíci září
začínají první organizační práce ke zřízení
železniční zastávky ČSD na našem katastru v Dubřini na místě strážního domku
č. 15.
Oblastní ředitelství vydalo po dlouhých
urgencích MNV v Chodské Lhotě dne
27. listopadu 1950 souhlas a povolení týkající se zřízení zastávky na trati Janovice
nad Úhlavou – Domažlice v 15,558 km až
15,618 km v místech přejezdu silnice.
Stavba čekárny nebyla prozatím povolena.
Bylo třeba zřídit nástupiště – navézt značné
množství zeminy. Lhota byla vzhůru! Lidé
začali pracovat – pomáhat brigádnicky.
Z každého čísla popisného se mělo odpracovat: buď jeden den koňským potahem,
nebo tři dny manuální práce. Koncem roku
1950 se již násep, kde mělo být nástupiště,
dodělával!
Začátek roku 1951 byl zvláště významný – dne 14. ledna 1951 poprvé zastavil
vlak v nové stanici. Ověnčená lokomotiva,
hudba, slavnostně oblečení lidé. Cestující
jedou jen jednu stanici z Dobříkova do
Chodské Lhoty. Toho dne v 15. hodin
odpoledne, kdy zastavil první vlak, byla
účast občanů Lhoty, ale i Hluboké veliká!
Při otevření zastávky měl projev pan
Včela, tehdejší náčelník žst. Kdyně, který
dal jménem ČSD zastávku našim občanům
do užívání. Po této slavnosti následoval
průvod s hudbou do Chodské Lhoty, kde
poté byla v hostinci U Strnadů taneční
zábava, kde zaujala nová písnička, kterou
k této příležitosti složil pan Jakub Stahl
a která měla velkou oblibu. Pan Stahl, cestář
a pozdější kronikář obce, je autorem hudby
i textu. Písnička se ujala a ještě po několik
let byl její nápěv slyšet na mnoho bálech.
Dne 21. března 1951 povolilo Oblastní
ředitelství ČSD v Plzni stavbu čekárny.
S přípravou stavby se započalo během léta
1951. Stavba byla dána na starost místním
zedníkům Václavu Kolbekovi a Jaroslavu
Halamovi, s kterými dále pracovali zedníci
Antonín Stahl a Josef Jílek z Ch. Lhoty.
Předpoklad byl, že stavba čekárny bude
dokončena v roce 1952. Na veřejné schůzi se
opět dikutovalo o stavbě čekárny (počáteční
nadšení opadlo), a tak 26. června 1952 jdou
členové MNV sami na brigádu do kamenolomu lámat kámen (v lomu Orlovice).
Kdyňská přádelna věnovala na stavbu
čekárny 6.000 kusů cihel ze zbouraného
továrního komína a 10 betonových rour, bez
kterých by nešlo ve stavbě pokračovat. ČSD
5
Na závěr nutno dodat, že tehdy bylo vlakové spojení jediné možné, jak pro dělníky
do továrny, tak pro školní mládež do
měšťanky ve Kdyni. Autobusové spojení,
bylo do obce zavedeno až později.
Krom krásně opravené zastávky si může
pozorný člověk všimnout i další krásné
stavby, kterou je propustek (tunel) pod
tratí. Při pohledu na tekoucí potůček, který
tunelem protéká, jsem si vzpomněl na své
zážitky s „dráhou“ spojené, u kterých
nemohla chybět paní Václavovicová, která
dlouhá léta, společně se svým manželem
obstarávala chod lhotecké zastávky. To vše
díky Správě železniční a dopravní cesty,
která tyto práce zajišťovala a patrně také
financovala.
Oku všímavého občana neunikne, že
další práce probíhají pod dobříkovským
nádražím, kde „paní Dráha“ vylepšuje
svoji image, ale také zodpovědně přistupuje k stavbám našich předků, které dotvářejí naši krásnou krajinu Pošumaví.
Milan Zajíc, Foto: Jaroslav Nunvář
Betlém ve všerubském kostele
Ve všerubském kostele bude již sedmým rokem v době vánoční až do 6. ledna vystavován dřevěný
betlém. Srdečně vás zveme k jeho prohlídce.
Městys Všeruby
O pouti vzdali úctu padlým
V sobotu 15. listopadu 2014 o svatomartinské pouti, za pěkného slunného dne, byla
v Brnířově na kapličce odhalena pamětní deska
padlým vojínům ve „Velké válce“ v létech
1914 – 1918. Termín odhalení byl naplánován
ke stoletému výročí rozpoutání této války.
I památník obětem války v Brnířově má
svoji historii. V roce 1934, v době, kdy i v okolních vesnicích se stavěly pomníky padlým, se
na obci v Brnířově rozhodovalo mezi návrhy:
pomník třem padlým vojínům z Brnířova anebo
památník právě zemřelému agrárnímu politikovi Antonínu Švehlovi 12. 12. 1933.
A protože byl Brnířov silně agrární, zvítězil
kamenný obelisk s nápisem: ŠVEHLOVĚ
PAMÁTCE 1935. Pomník padlým vojínům byl
na dlouhá léta zapomenut. Ale ani Švehlův
památník neměl dlouhého trvání. Sice přežil
nacistickou okupaci, ale při násilné kolektivizaci vesnice byl v roce 1951 v noci tajně zakopán do země. Až v roce 1994 byl opět vytažen
a usazen zpět na své původní místo.
V letošním roce, kdy se v médiích často
hovoří o Velké válce, vzpomínal i náš občan
Vašek Pejsar na vyprávění svého otce, který byl
také vojákem 1. sv. války. A tak se zrodila
myšlenka vzpomenout obětí brnířovských
rodáků v této válce. Pro zajímavost uvádím, že
z Brnířova narukovalo do války 53 mužů, tři se
ale už do svých domovů nevrátili. Po mši svaté
vzpomínkovou akci zahájil starosta obce
Zdeněk Šup přivítáním všech přítomných a ve
svém projevu vzpoměl nejen tyto tři padlé
občany, ale i bídu a utrpení, které za války prožívali obyvatelé ve městech i na vesnici.
Slavnostní odhalení pamětní desky provedl
starosta Šup a desku posvětil vikář Kratochvíl.
Pak ve svém projevu hovořila Marta Zemanová – Krausová o životě svého dědy, pana
Krause, který padl 27. 11. 1917 na frontě
v Itálii. O strastiplné válečné cestě svého dědy,
legionáře Michaela Mlnaříka, který se vrátil
z války až v roce 1920, vyprávěl vnuk
ak. malíře Michal Rittstein.
Na počest padlým vojínům byly vypáleny
dvě salvy ostrostřelci ze Stříbra. Během vzpomínkového aktu zazpívala dojemné vojenské
písničky z 1. sv. války Květa Majerová, což
bylo velmi působivé. Hasiči z Brnířova se
svými prapory po celou dobu stáli čestnou stráž
a položili také věnec k odhalené desce.
Slavnostního odhalení pamětní desky se
zúčastnili nejen potomci padlých vojínů ale
i asi 150 občanů Brnířova.
A tak se téměř po 100 letech dostalo padlým
vojínům z Brnířova důstojného uznání jejich
statečnosti. Padli za naši svobodu.
Za SDH Brnířov Mirek Beneš
6
Víte, že...
V kdyňské sokolovně se 8. a 9.
listopadu konal již 41. ročník turnaje
O pohár města Kdyně ve stolním tenisu?
Zároveň se koná jako memoriál Jana Pejsara,
dlouholetého předsedy oddílu a trenéra. Své
síly v něm změřili muži a ženy, dorostenci
a dorostenky, celkem se o víkendu představilo za zelenými stoly 48 hráčů z celého
Plzeňského kraje i ze zahraničí. Účastníky
turnaje přišla v sobotu ráno pozdravit i paní
Pejsarová, které byla předána kytička od
pořadatelů. Oba dva dny byl připraven i tradiční gulášek od Jaroslavy Tlusté. Mezi
účastníky byla řada druholigových a třetiligových hráčů, vítězové si odvezli ceny věnované převážně kdyňskými sponzory.
Místní knihovna v Prapořišti,
v budově školy v Prapořišti, má otevřeno
v pondělí od 13:45 do 15:45 s výjimkou
školních prázdnin? Více informací naleznete na webových stránkách
www.skolapraporiste.cz.
Na Svatého Martina pořádala
Virtuální univerzita třetího věku Zahořany, společně s městem Bělá nad
Radbuzou, zájezd do Prahy? Počasí bylo
výborné a účastníci byli spokojeni. Viděli
Loretu, Pražské Jezulátko, Petřín i s rozhlednou. „I když jsou to starší lidé, chodili všude
po svých a s humorem,“ vypráví Hanka
Hoffmannová a pokračuje: „navštívili jsme
také senát a viděli, kde vláda pracuje.“
Na jaře bude dokončena revitalizace zeleně v parku sousedícím se
Základní školou v Kolovči? Městys také
plánuje provést rekonstrukci prostranství
před ZŠ a navazujících chodníků v celém
parku. Součástí rekonstrukce parku je vybudování letního altánku, který budou moci
využívat jak návštěvníci parku, tak mládež
i žáci školy.
Na čtyři stovky exotů nabídla
Krajská výstava okrasného ptactva ve
Starém Klíčově? Opeřence vystavovalo
34 chovatelů nejen z Domažlicka, ale
i z Klatov, Plzně a Tachova. K vidění zde
byli andulky, větší i malí papoušci, korely,
kanáři a drobní exoti.
K D Y Ň S K O informační zpravodaj
vydává: Dobrovolný svazek obcí Kdyňsko
Odpovědná redaktorka: Sylva Heidlerová
Adresa redakce: Infocentrum Kdyně
Nádražní 314
345 06 Kdyně
e-mail: [email protected]
[email protected]
Evidence periodického tisku
pod číslem MK ČR E 15943
uzávěrka příštího čísla: 15. 1. 2015
Hasili na Markétě
Se sbory dobrovolných hasičů sousedního
klatovského okresu spolupracuje okrsek č. 10
Pocinovice už drahně let a poněvadž při jakémkoliv zásahu hranice okresů neplatí a pomáhat
hasit jezdí všichni z nejbližšího i vzdálenějšího
okolí, je nutné alespoň jednou za rok nacvičit
vzájemnou součinnost. I z tohoto důvodu uspořádalo vedení okrsku letošní velitelský den
v pátek 17. večer a v sobotu 18. října dopoledne v Běhařově. Místem zásahu byla rozhledna
na Markétě.
Na večerní instruktáž přijelo do hasičské
zbrojnice v Běhařově 73 dobrovolných hasičů
z deseti sborů: Běhařova, Chodské Lhoty,
Libkova, Loučimi, Mezholez, Miletic, Pocinovic, Slavíkovic, Smržovic a Soustova. Jejich
úkolem bylo natáhnout hadice pro vedení vody
z požární nádrže v Dlažově až pod rozhlednu
na vzdálenost 1500 metrů s úctyhodným převýšením 150 metrů!
Velitel okrsku Petr Ponocný rozdělil úkoly
a v osm večer se všichni rozjeli na určená stanoviště. Z požární nádrže tlačil vodu stroj
Chodské Lhoty a Mezholez do přenosných
nádrží na dlažovskou náves, kde pracovaly
stroje tři: domácích, soustovských a miletických hasičů. Na dalším stanovišti nad silnicí
spolupracovali Loučimští, Běhařovští a Slavíkovští stejným systémem a jejich stroje tlačily vodu k běhařovské cisterně. Těm pomáhali
hasiči z Libkova, odtud už vedly hadice k cisterně pocinovské, která stála pod rozhlednou.
Tady byli i hasiči ze Smržovic. Na ochoze
rozhledny pak byla připravena Jana Schambergerová, Aleš Franěk a Pavel Franěk u hadice s proudnicí, a když voda dorazila až nahoru,
skropili okolní stromy a akce skončila.
Na první pohled to vypadá jednoduše, ale
zkoordinovat práci všech deseti sborů, zajistit
dostatečné množství hadic „B“ a prověřit tak
akceschopnost dobrovolných hasičů dalo veliteli Ponocnému pár hodin práce, o velení sedmdesátce mužů v pracovních oblecích nemluvě.
Technickou stránku akce měl na starosti
Václav Ponocný ml., který při závěrečném
hodnocení řekl: „Vytlačit vodu na takovou
vzdálenost a takové převýšení není běžnou
záležitostí a záleží, s jakým tlakem jednotlivé
stroje i auta pracují. Bohužel se ukázalo, že
jenom stroj miletických má tlakoměr funční.“
Problém s tlakem byl mezi předposledním
a posledním stanovištěm, tady se po propojení
celého systému dodávka vody zdržela.
„Začínali jsme před jedenácti lety a bylo nás
třicet,“ řekl po hodnocení spokojeně Václav
Ponocný st. „dnešní velitelské cvičení bylo
snad největší rozsahem, který jsme dělali. Příští
rok už zase budeme skromnější.“
V sobotu dopoledne pokračovalo velitelské
cvičení zdravotním školením Evy Turečkové,
učitelky střední zdravotnické školy v Klatovech a členky pocinovského družstva žen.
O žaludky účastníků akce se staraly ke spokojenosti všech hasičky SDH Běhařov, který velitelský den spolu s pocinovskými organizačně
zajišťoval. Foto poslední barevná strana.
Zdeněk Huspek
Cesta za severskými bohy
Třetí víkend v říjnu, na tradiční podzimní
akci na Sádku u Capartic, se naše děti vydaly
na výpravu do severského Panteonu daleko za
polární kruh.
Seznámily se nejen se severskými bohy, tradicemi dalekého severu, ale i s prací s navigačním systémem GPS. Prošly nebezpečnou cestou, na kterou jim bohové připravili nejrůznější
zkoušky a zakreslily si i mapu, aby trefily zpátky. Přes překážky se nakonec dostaly až do sídla
bohů, kde si se čtyřmi z nich mohlyi promluvit.
Každý z bohů měl pro ně nějaký úkol a ověřili
si tak, že děti umí rozpoznat nejrůznější rostliny, složit básničku, či střílet z praku.
Také se učily poznávat a vnímat přírodu
všemi pěti smysly. Nejen zrakem či sluchem,
jak dělá většina z nás, ale i hmatem, chutí
a čichem. Získaly dobrou zkušenost, že není
radno získávat GPS souřadnice z vynálezu jménem Internet, jelikož tam nejsou vždy přesné.
Díky tomu si zkusily i orientaci v noci, což není
tak lehké, jak se zdá. Čarodějnice Gryla, která
každý rok v období Vánoc sbíhá z hor spolu se
třinácti zločinci vyvádějícími různé naschvály,
vystrašila některé účastníky výpravy natolik, že
byly nutné noční výpravy kolem místa noclehu,
aby se celá výprava mohla uložit beze strachu
ke spánku. Skřítci Tomteni, obývající prostory
pod domy, nám také žádnou lumpárnu nevyvedli, a tak se výprava obešla bez komplikací.
Z výpravy se všichni vrátili se spoustou
nových zážitků a zkušeností a už se těšíme na
další, která se koná na jaře.
Za PS Kolo Koloveč Pavlína Marková
Sezóna sportovního družstva skončila a mohu
ji hodnotit jako úspěšnou, ovšem ve srovnání se
sezónou předchozí, pouze jako průměrnou.
Zvládli jsme sice o jednu soutěž více, ale výkon
stroje nám bohužel nedovoluje dosahovat
lepších umístění. Doufáme, že se nám toto
povede přes zimní pauzu změnit a že plány
s navýšením výkonu motoru vyjdou. První
soutěž je již v lednu, tak nám držte palce.
Jak jistě zasvěcení občané vědí, naše činnost
se netočí jen kolem sportu. Opět jsme v letošním roce pomáhali při akcích pro obec, samo-
zřejmostí je proškolování členů sboru a zlepšování zázemí zbrojnice. Rok a půl používáme
hasičské auto, což nám mnohonásobně usnadňuje cesty na soutěže i vedlejší činnost sboru.
Opět musím apelovat na všechny členy sboru.
Jako každý rok jsme se i letos potýkali s nedostatkem členů SDH. Převážnou většinu brigád
zajišťují členové sportovního družstva, za což
jim patří veliký dík. Je dobře, že se zapojují
hlavně tito „mladí“, a tím se zdokonalují ve
výcviku, ale je smutné, že starší členové jim
nejdou příkladem.
Letos se nám oženili dva naši členové.
Logickým důsledkem těchto „změn“ je to, že
nám odcházejí, stěhují se, či nemají na sportovní činnost čas. To nás bohužel donutilo
k tomu, abychom oslovili sportovce z jiných
sborů, kteří nám nejen letos výrazně na soutěžích pomohli. V našem devítičlenném družstvu
máme tedy již tři „přespolní“ (ze sboru Kdyně
a Všeruby). Tímto jim také děkuji a těším se na
další spolupráci v příští sezóně. Děkuji našim
sponzorům, Obecnímu úřadu v Nové Vsi, firmě
AZ služby Václav Levička, firmě Ferda Group,
ostření nástrojů Michal Hudec, soukromému
zemědělci Zdeňku Hynčíkovi a samozřejmě
i samotnému SDH Nová Ves – Vítovky. Budeme
doufat, že se jejich seznam v příštím roce ještě
rozšíří.
Michal Hudec
Hasičský sport v Nové Vsi
7
Kdyňsko v průběhu listopadových událostí
V těchto dnech jsme si snad všichni připomněli události před 25 lety, spojené s koncem
komunistického totalitního režimu.
Bylo napsáno mnoho hodnotících článků
o vývoji naší země od 17. listopadu 1989. Ruku
na srdce, kdo z nás pamětníků měl na začátku
ucelenou a reálnou představu o tom, jak se zbavit pozůstatků komunistického režimu. Mnohé
věci se musely dělat takříkajíc za pochodu.
Věděli jsme, že nelze pokračovat v socialistické ekonomice bez privátního kapitálu. Kde
ho vzít, když celá ekonomika byla zestátněna.
Nechci se pouštět do těchto otázek. Pouze chci
vytknout před závorku, že ony změny jsou po
25-ti letech viditelné. Dnes si mladá generace
nedokáže představit, že by jim nějaký politický
tajemník omezoval svobodu projevu nebo
komunikaci takřka s celým světem. Na
podobné pokusy se nevěřícně díváme u posledního vládnoucího komunistického režimu
v Severní Koreji. Pokud někdo dnes vážně
obhajuje předlistopadovou dobu, obhajuje
totální izolaci naší země a jejích občanů.
V listopadu 1989 se také postupně Kdyňsko
probouzelo pod dojmem událostí v Praze. Ještě
před vynuceným odstoupením tehdejšího předsednictva KSČ 24. listopadu vznikly podpisové
aktivity na podporu požadavků studentů a představitelů kultury. Zpočátku propukly především
v kdyňském Elitexu. Vedení podniku se snažilo
bezúspěšně těmto spontánním akcím zabránit.
V neděli 25. listopadu před Modrou hvězdou
uspořádali někteří studenti demonstraci. Ta již
reagovala na nejnovější události a faktickou
demontáž režimu. V pondělí 26. listopadu se
pak konala generální stávka spojená s velkou
manifestací. Na té promluvil za stávkový výbor
Štěpán Strejc a mnoho dalších řečníků. Někteří
se setkali s velkým ohlasem.
Občanské fórum pak oficiálně vzniklo
v následujících dnech a bylo ustaveno v dnešním Společenském a vzdělávacím centru ve
Kdyni (v bytě Jaroslava Houdka v dřívější chemičce). Občanské fórum pravidelně informovalo občany na setkáních v Modré hvězdě,
v kině, ale také i v okolních obcích. Aktivita
místního občanského fóra pak gradovala
v době prvních svobodných voleb do zákonodárných sborů. Za Občanské fórum za náš
okres kandidoval nejen PhDr. Stanislav Volák,
ale také Ing. Jiřina Svobodová a MUDr. Václav
Novák, CSc.
Výstava k 25 letům listopadových událostí
na Kdyňsku byla slavnostně otevřena dne
10. listopadu 2014 právě v místě vzniku
Občanského fóra, ve Společenském a vzdělávacím centru ve Kdyni, a mapuje alespoň ty
nejdůležitější události vývoje listopadu 1989.
Není zajímavá pouze pro pamětníky, ale věřím,
že je poučná i pro generace, které již listopad
1989 přímo nezažily.
Ing. Vladislav Vilímec
Krásné Vánoce
a šťastný nový rok!
Výstavu 25. výročí svobody zahájili ti, kteří vedou město 25 let. Jan Löffelmann (zprava)
a Vladislav Vilímec.
Na pomníku padlým je 32 jmen
Václav Ponocný st. přečetl výňatky z obecní kroniky, které se týkaly stavby pomníku.
Připomenout si vznik Československé
republiky a zároveň uctít památku padlých
v 1. světové válce nemusí být záležitostí jen
velkých měst. V Pocinovicích se před několika
lety rozhodli pomník svých padlých spoluobčanů se skromným nápisem „Obětovaným 1914 –
1918“ rozšířit o dvě nové žulové desky se
jmény těch, kteří se z války nevrátili. Ve
slunném sobotním odpoledni 28. října tak
mohli uspořádat jejich slavnostní odhalení.
Ve dvě hodiny se rozezněly zvony kostela
svaté Anny a Msgre. Miroslav Kratochvíl
zahájil k této příležitosti mši svatou. Ve svém
kázání ocenil počin obecního úřadu připomenout oběti velké války a dále řekl: „Po jejím
skončení si všichni mysleli, že nic takového už
se lidstvu nemůže stát. A za pouhých 20 let přišla válka ještě větší, s větším počtem obětí.
Jsme nepoučitelní, protože i v dnešní době se
válčí nejen daleko ve světě, ale i blízko nás.“
8
Po mši se průvod s více než stovkou občanů
v čele s uniformovanými hasiči a prapory obce
(novým i historickým), Sokola, hasičů a státní
vlajky za doprovodu hudby Domažličanky
vydal k pomníku, kde Václav Ponocný st. přečetl výňatky z kroniky obce z let, kdy se
o stavbě pomníku uvažovalo: „O jeho vzniku
se rozhodlo v roce 1933 a dalších pět let trvalo,
než se daly z různých sbírek a za pomocí obce
dohromady peníze. K jeho odhalení došlo
26. června 1928.“
V krátkém projevu pak starosta Pocinovic
František Rada spolu s Václavem Ponocným
ml. odhalili obě nové desky, které pak posvětil
Msgre. Kratochvíl. Dobové písničky, s nimiž
šli legionáři do boje, zazpívala Markéta
Kůsová a k pomníku položily věnec s trikolórou dvě krojované děti. Před závěrem celého
aktu přečetl hlavní iniciátor rozšíření pomníku
Václav Franěk jména padlých, od této chvíle už
nikoliv neznámá. Je jich celkem 32.
Zdeněk Huspek
Co se děje v infocentru
Razítko – již odedávna symbol oficiálnosti a potvrzení určitých skutečností.
Razítkem můžeme stvrdit správnost
dokumentu, zaplacení poplatku za
poštovní známku, zahájení či ukončení
studia, reklamaci výrobku nebo také
návštěvu nějakého místa.
Poslední kategorii razítek tak představují razítka turistická, jejichž obliba nejen
v České republice neustále roste. Turisté
tak do svých zápisníčků poctivě střádají
razítka měst, hradů, zámků, rozhleden,
muzeí, galerií, ale i různých festivalů,
poutí či slavností. Některé zápisníčky se
oficiálně přejmenovaly na turistické
deníky a jejich majitelé je obohacují
i samolepkami s fotografií a stručným
popisem navštíveného místa. Proto ani
město Kdyně v tomto trendu cestovního
ruchu nezůstává pozadu a stávající nabídku turistických razítek tak rozšířilo o dvě
zbrusu nová razítka – razítko města
Kdyně a Muzea příhraničí. Obě nová
razítka je možné si do svého zápisníčku či
jen tak na papír natisknout v Turistickém
informačním centru ve Kdyni, které sídlí
v budově Muzea příhraničí.
Za TIC Kdyně Ivana Dubská
Srdečně zveme do výstavního sálu Muzea příhraničí
na výstavu s názvem „Kouzlo a tradice českých Vánoc
aneb od adventu do Tří králů“, která je k vidění
do 20. ledna, vždy v době provozu
Turistického informačního centra.
Přednášky v infocentru se už zavedly
Turistické informační centrum
je od října do dubna otevřeno
v pracovních dnech
od 8. 00 do 16. 00 hod.
[email protected], tel. 379 413 555
Cestovatelské přednášky se v sále muzea zavedly a našly si pravidelnou skupinu posluchačů.
Přednáškový cyklus v Turistickém informačním centru ve Kdyni po návštěvě Tibetu pokračoval
návštěvou Francie. S krásami této historicky a kulturně bohaté destinace seznámil pan Jaromír
Tippl. Nadšených posluchačů se jako vždy sešla celá řada a vyprávění pana Tippla pozorně poslouchali po celou dobu přednášky. Na další zajímavou přednášku z tradičního cestovatelského cyklu
přednášek se můžete těšit ve čtvrtek, 8. ledna 2015 od 16:00 hod., kdy v Turistickém informačním
centru ve Kdyni navštívíme Peru – dávnou říši Inků.
(TIC)
9
O kráse indického Himaláje hovořil nadšený
cestovatel a výborný vypravěč Štěpán Pastula
Město Kdyně
vylepšuje
třídění odpadů
Město Kdyně zlepšuje podmínky pro třídění.
Kdyně se postupně zlepšuje v třídění odpadů. Za rok 2013 město dosáhlo meziročního
nárůstu výtěžnosti tříděného sběru plastů,
papíru, skla a nápojového kartonu ve výši 5 %.
Ukazuje se, že obyvatelům není třídění odpadů
a životní prostředí lhostejné. Každý z nich
v loňském roce vytřídil v průměru téměř 38 kg
plastu, papíru, skla a nápojových kartonů.
Třídění odpadů se stává přirozenou součástí
životního stylu obyvatel města.
„Jak vyplývá ze statistik společnosti EKOKOM, a.s., na jednoho obyvatele připadalo
v uplynulém roce 16,5 kilogramů vytříděného
papíru, 9 kilogramů plastu, téměř 12 kilogramů
skla a přes 0,3 kilogramu nápojových kartonů,“
popsala Soňa Spěváková. Jak dodala, celkové
výsledky kopírují celorepublikový průměr.
Takové zlepšení souvisí podle představitelů
města zejména s dlouhodobou podporou
a popularizací třídění odpadů.
„Společnými silami s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s. se už dvanáctým rokem snažíme rozvíjet a zdokonalovat
celý systém nakládání s využitelnými složkami
komunálních odpadů. V poslední době aktivity
cíleně zaměřujeme na komodity se slabšími
výsledky – tento směr se nám osvědčuje a hodláme v něm i v budoucnu pokračovat,“ informovala Soňa Spěváková s tím, že za období
trvání spolupráce města a společnosti EKOKOM, a.s. se podařilo zvýšit množství vytříděných odpadů na jednoho občana bezmála na
dvojnásobek – z 20 kilogramu papíru, plastu,
skla a nápojových kartonů v roce 2003 na loňských 38 kilogramů.
Za výbornými výsledky stojí, kromě osvětových a vzdělávacích aktivit, také stále se zlepšující dostupnost kontejnerů na třídění.
Součástí spolupráce obou institucí je i zahušťování sběrné sítě nádob na tříděný odpad. Tím se
stává třídění občanům pohodlnější.
„Tato skutečnost totiž významně napomáhá
nejen růstu množství, ale i zvyšování kvality
vytříděných odpadů. Ke konci loňského roku
se na území města nacházelo 122 barevných
kontejnerů. Největší podíl v současnosti tvoří
nádoby na plast a sklo. Oproti konci roku
2003 vzrostl počet nádob na třídění odpadů
o 70 kusů,“ vypočítal Luděk Königsmark,
regionální manažer společnosti EKO-KOM.
Kontejnery na tříděný sběr jsou tak občanům
ve městě blíž, neboť jedno průměrné kontejnerové hnízdo slouží pro přibližně 130 obyvatel.
V roce 2003 to bylo o 173 lidí více.
„Věřím, že jdeme správnou cestou. Třídění
odpadů dlouhodobě podporujeme. Tyto výsledky přináší nám všem pozitivní signál v podobě
každoročního nárůstu množství vytříděných
odpadů. Jsme rádi, že se nám systematická
podpora vyplácí,“ vysvětluje Soňa Spěváková.
Letos bylo ve městě distribuováno dalších
šest kontejnerů na separovaný odpad.
(PR)
Naučná stezka Kdyňskem
V sobotu 1. listopadu byla slavnostně otevřena naučná stezka Kdyňskem, o jejíž vytvoření se zasloužila obec Nová Ves.
Na úvod poděkovala paní starostka všem,
kteří se na práci podíleli, a v krátkosti
seznámila s obsahem stezky. Příjemné slunečné podzimní vycházky se zúčastnilo celkem
dvacet devět dospělých, devět dětí a šest psů,
přičemž si každý upravil délku trasy dle svých
sil. Na všechny hladové a žíznivé poutníky
čekalo na Vítovkách malé občerstvení, kterým
se zároveň staré zastupitelstvo rozloučilo s
občany.
Naučná stezka je dlouhá asi 13 kilometrů
a provede vás těmi nejzajímavějšími místy
v okolí Nové Vsi. Informační panely seznámí
české i německé turisty s těmito tématy:
1) Rozhledna nad Novou Vsí – Evropské rozvodí
2) Vyhlídka pod Bezným – panorama
a Pošumavská příroda
3) Vrch Ráj – historie místa, Všerubský průsmyk
4) Tanaberk – tanaberské třešně, fara
5) Biokoridor se soustavou tůní a místní fauna
6) Památník padlým
7) Vznik a funkce lesa
8) Pramen Kouby a vodní toky
Děti naleznou na každém panelu hádanku,
řešení si mohou zapisovat do kartiček, které
získají v turistickém informačním centru ve
Kdyni nebo v budově Obecního úřadu v Nové
Vsi. Užijte si příjemnou procházku naším krajem a chovejte se ohleduplně vůči přírodě
i vybavení stezky.
Š. Nejdlová, L. Hudcová
Knihu s kulinářskými recepty čtyř regionů vydala MAS Český les.
Získáte ji v Turistickém informačním centru Kdyně.
Přejeme si, aby vám tradiční české suroviny v současné kosmopolitní kuchyni
nejen chutnaly, ale aby se v ní prosadily.
Velká cena karate ve Kdyni
V sobotu 1. listopadu se ve sportovní hale Masarykovy základní školy konala mistrovská krajská
soutěž II. ročník Velké ceny města Kdyně, kterou pořádal oddíl karate TJ Sokol Kdyně z pověření
Svazu karate Plzeňského kraje. Jednalo se o jednu z nominačních soutěží na Mistrovství ČR mládeže, které se koná začátkem prosince v Českých Budějovicích. Celkem se zúčastnilo 90 závodníků
z 15 oddílů západočeského regionu. Soutěžilo se v disciplínách KATA (sestavy - disciplína rozdělená na věkové kategorie) a KUMITE (volný zápas, který je rozdělen na věkové a hmotnostní kategorie).
Na domácí půdě v barvách Sokola byla nejlepší starší žákyně Lucie Pišťáková, která získala zlatou
medaili v kata a stříbrnou v kumite. Dorostenec Hynek Štefl vybojoval v kata bronz. V kategorii
dospělých se zúčastnili i někteří rodiče soutěžících dětí. Za Kdyni nastoupila Vendula Pišťáková,
která se v kata umístila na 3. místě.
V rámci turnaje byla také vypsána kategorie kata pro začínající cvičence, kteří jsou nositeli bílého pásku. V této kategorii získal stříbrnou medaili mladší žák Štěpán Hirschau a Tomáš Turek obsadil 8. místo.
Kdyňští karatisté se v neděli 9. listopadu také zúčastnili tradičního turnaje Narama Seito, který
se konal v Plzni. V kategorii nejmladších žáků Krisian Yordanov v disciplíně kata získal bronzovou
medaili a Jana Pišťáková stříbrnou. Na nejvyšší zlatý stupínek vítězů mezi mladšími žáky v kumite
vystoupil Štěpán Hirschau. Pěkné umístění v kata vybojoval mladší žák Tomáš Turek, který skončil
na 2. místě. Kdyňské barvy dále reprezentoval mladší žák Jiří Pišťák, který obsadil 2. místo v kumite a 4. místo v kata.
S potěšením mohu konstatovat, že se nám ve Kdyni i Plzni dařilo, a přeji všem závodníkům další
úspěchy v následujících soutěžích.
Zdeněk Kubalík, trenér
10
K n i h a j a k o dárek k výroč í svobody
Václava Jandečková při autogramiádě knihy.
Kniha Tři muži proti totalitě – dárek
k 25. výročí založení Občanského fóra ve
Kdyni a 101 roku od narození Oty Tulačky,
dědečka autorky Václavy Jandečkové.
„Kniha byla sepsána proto, aby tito a další
neznámí hrdinové neupadli v zapomnění,“
řekla Jandečková s tím, že knihu vůbec nebylo
lehké sepsat, protože se zabývá velice komplikovanými tématy.
Václava Jandečková během prezentace své
nové knihy Tři muži proti totalitě prozradila, že
autorem názvu knihy je historik Igor Lukeš.
Profesor historie a mezinárodních vztahů na
Bostonské univerzitě je zároveň autorem předmluvy ke knize. Její protagonisty definoval
jako osobnosti, které se po komunistickém puči
začátkem roku 1948 vydaly proti proudu českých dějin: „Nepodlehly totiž představě, že je
vše ztraceno a nemá cenu nic dělat. Hlavním
hrdinou příběhu je Ota Tulačka, kterého autorka pro veřejnost vytáhla z hluboké anonymity:
dosud totiž žil jen v archivech StB. Kdyby
komunisté jeho zemi nevnutili totalitní systém,
zůstal by tenhle pracovitý člověk patrně
neznámý. Soustředil by se na svou rodinu
a profesionální kariéru, v níž dosáhl pozoruhodných výsledků. Byl přeborníkem v tenisu
a členem fotbalového klubu Kdyně. Měl také
hudební nadání – hrál na housle, na klavír
a zpíval tak dobře, že mohl občas vystoupit
v Městském divadle v Plzni. Mluvil dokonale
francouzsky a německy. Kdyby žil na západ od
Československa, Tulačka by se pravděpodobně
věnoval práci, sportu a umění. Diktatura KSČ
mu byla ale natolik odporná, že do boje proti ní
vsadil – doslova – svůj život. Za odvahu a lásku
ke svobodě zaplatil patnácti lety strávenými
v žalářích komunistického Československa.
Kromě Tulačky představuje Václava
Jandečková čtenářům dalšího statečného muže,
majora Josefa Emila Hýblera. Tenhle pozoruhodný člověk není zatím české veřejnosti dost
znám, a je to škoda. Do letectva vstoupil
Hýbler ve svých devatenácti letech a s přestávkami v něm sloužil až do nacistické okupace
v březnu 1939. S ostatními letci vzápětí odešel
do Polska a pak do Francie, kde se v roce 1940
poprvé zúčastnil vzdušných bojů. Po ústupu do
Velké Británie se aktivně podílel na vítězství
spojenců v bitvě o Británii. Hned po únoru se
Hýbler, který si z konspiračních důvodů říkal
„Vašek“, rozhodl organizovat převody přes
hranice pro československé občany, kterým
hrozilo zatčení. V tom mu nejaktivněji pomáhal
Tulačka, jehož znal pod jménem „Cyril“.
A když měli Tulačka s Hýblerem svou odbojovou skupinu připravenu, zapojili do ní
posledního člena svého triumvirátu a třetího
hrdinu této knihy. Byl jím Walter W. Birge, Jr.,
tajemník velvyslance Spojených států v Praze
Laurence A. Steinhardta. Odvaha, se kterou se
tenhle Američan po hlavě vrhnul do protikomunistického odboje, je o to obdivuhodnější,
že sám neměl vůbec žádné české předky
a všechno dělal jen ze zásady a přesvědčení, že
o dobro společné věci je třeba pečovat, a někdy
též bojovat. V Praze si mohl užívat pohodlný
život bohatého a svobodného diplomata. Místo
toho ve spolupráci s „Vaškem“ a „Cyrilem“
opakovaně riskoval svou kariéru, protože vše,
co dělal, bylo proti příkazům z ministerstva
zahraničí ve Washingtonu. A navíc, protože
některé osoby přes hranice sám doprovázel, riskoval i svůj život. Protože byl americkým
diplomatem, musela Státní bezpečnost s Birgem zacházet opatrně a v rukavičkách.
A protože na něj soudruzi přímo nemohli,
tak alespoň v hraničním pásmu zavraždili jeho
českou snoubenku. Navzdory tomu Birge až do
své smrti v roce 2002 vše české miloval.“
Václava Jandečková však během představení knihy zdůraznila, že její nová kniha není ani
zdaleka o třech mužích zmíněných v titulu.
Jejich více či méně společný příběh byl ve skutečnosti vodítkem, jak popsat některé složité
a poměrně neznámé kapitoly našich dějin.
Příprava jednoho z největších protikomunistických ozbrojených převratů (akce Praha –
Žatec) a budování zpravodajské sítě pro případ
vypuknutí třetí světové války (akce Hansa)
k nim rozhodně patří.
Sylva Heidlerová
Podzimní vycházka na Koráb
Po úspěšné májové vycházce na Klobouk se
Sokolové z Prapořišť rozhodli zdolat další dominantu Kdyňska, a to rozhlednu s horskou chatou na
Korábu. V pondělí 17. listopadu jsme se v hojném
počtu sešli na vlakovém nádraží a nasedli do vlaku,
který nás dovezl do Dobříkova. Odtud už naše kroky
směřovaly k Branišovu. U malebné kapličky nad
Branišovem zasvěcené poslednímu českému králi
Karlu I. jsme si dopřáli chvilku odpočinku a po svačině jsme pokračovali v chůzi dále na Koráb. Celá
rozhledna byla sice zahalená do mlhy, ale nově zrekonstruovaná horská chata nám nabídla možnost
posedět a doplnit potřebné tekutiny po náročném
výstupu. Z Korábu jsme „seběhli“ do Staré Kdyně,
odkud už nás od našich domovů dělily pouhé dva
kilometry. Ve sváteční podvečer jsme se rozešli
s pocitem příjemně stráveného podzimního dne
a protože je v našem okolí ještě spousta zajímavých
míst, vyrazíme příště zas.
Ivana Kramlová
11
Starostové Kdyňska po volbách 2014
obec
starosta
místostarosta
kontakt
OÚ Běhařov
Jindřich Kellner
Stanislav Kubíček
606624886
OÚ Brnířov
Zdeněk Šup
Vlastimil Weber
721746743, 379797170
OÚ Černíkov
Jan Hladík
Miroslav Sušický
725881694, 379797170
OÚ Dlažov
Radek Toman
Jiří Šulc
376392406
OÚ Hradiště
Ing. František Polanka
Ing. Jaroslav Fronk
724185117, 379494231
OÚ Chodská Lhota
František Jílek
Ing. Miroslav Jäger
724183756, 379798264
MěÚ Kdyně
Jan Löffelmann
Ing. Vladislav Vilímec
724187666, 379413511
Městys Koloveč
Ing. Václav Pergl
1. Petr Hájek
724184537
2. Jana Peclová
724269197, 379494222
OÚ Kout na Šumavě
Ing. Václav Dufek
Havlovic Bohuš
379730531
OÚ Libkov
Bc. Vladimír Černý
Barbora Černá
724093557, 379798051
OÚ Loučim
Ing. Jana Dirriglová
Richard Honka
725098852, 724182568
OÚ Mezholezy
Václav Němeček
Milena Haasová
602141251, 379797010
OÚ Mrákov
Josef Janeček
Václav Pivoňka
602936461, 379788235
OÚ Němčice
Jan Hvizd
Pavel Vejvančický
607818056, 379732216
OÚ Nová Ves
Bc. Šárka Nejdlová
Josef Tauer
732100809, 728803185
OÚ Pocinovice
Ing. František Rada
Václav Ponocný ml.
724184540, 379799231
OÚ Spáňov
Josef Kupilík
Ing. Josef Ouřada
602159771, 379768413
OÚ Úboč
Václav Zima
Václav Matějka
607286550, 379494639
OÚ Úsilov
Miroslav Sláma
Ing. Václav Pritzl
724182546, 379797389
OÚ Všepadly
Karel Němeček
Řehoř Svatoš
606624865, 379494264
Městys Všeruby
Václav Bernard
Břetislav Halama
777626765, 379779233
OÚ Zahořany
Ing. Miroslav Jandečka
Ing. Jaroslav Koutník
724182573, 379768520
PODZIMNÍ MLHY NAD KOUŘIMEM
Venku se vše chystá na dlouhý spánek, dny se drží pod mraky.
Příroda nám poskytne krásné scenérie, které objevíme pří procházkách ve
svém okolí. Podzimní mlhy dostávají nádech tajemna a nejistoty.
U Černíkova se nacházejí dva vrchy: Malý a Velký Kouřim. „Malý“ je vyšší,
„Velký“ je nižší a leží na něm pozůstatky hradu. Uvádí se, že jejich jméno Kouřim - se odvozuje od osobního jména Kúřim, snad proto, že tu od Kouřima
bylo postaveno nějaké obydlí. Když se začnou snášet podzimní mlhy, na úpatí
obou vrchů se najde místo, odkud se vznáší mlha a stoupá vzhůru aniž by se rozprostírala po okolí. Tak si myslím, že název obou kopcům dali naši předkové
podle toho tajemného místa co tak ´kouří“. Při každé procházce kolem Staré Vsi
po Hraběnce směrem k Ruchumperku hledám ono místo, leč marně.
Radujme se z nadcházející zimy, kdy svět ulehne pod bílou peřinku a dopřeje
si zasloužený odpočinek. Vychutnejme si dlouhé večery možná hudbou, filmem,
návštěvou společenských akcí či dobrou knihou.
Hezké chvilky odpočinku vám přeje knihovnice Alena Najnarová
12
Krásné Vánoce a šťastný nový rok!
Kostelík svatého Václava na Brůdku
Když v roce 1039 vpadl český kníže do
Polska a přinesl si odtud tučnou kořist včetně
ostatků sv. Vojtěcha z Hvězdna, začal se nový
mladý německý císař Svaté říše římské Jindřich
III. Černý obávat rostoucího vlivu Čechů ve
středu Evropy. Shromáždil proto vojsko
a s jeho silnější částí hodlal zamířit přes šumavské hvozdy přímo na Prahu, kde očekával
opevněného českého knížete. Ten ale nelenil
a vytáhl Jindřichovi naproti a v lesích u Brůdku
na nepřipraveného Jindřicha ze zálohy zaútočil.
Zaskočené říšské vojsko nemělo šanci a kdo
mohl, ten uprchl. Tím českým knížetem byl
Břetislav I. Psal se rok 1040. Bitva se odehrála
ve Všerubském průsmyku v kotlině, která
odděluje Český les a Šumavu. Za časů
Břetislavových byly v průsmyku samé hvozdy,
kudy vedlo jen několik kupeckých cest vedoucích z Bavor do Čech. Na počest vítězství
nechal postavit Břetislav kostelík zasvěcený
svatému Václavu. Tento svatostánek je údajně
nejstarší svatováclavský v Čechách. O kostelíku
se zmiňuje už kronikář Kosmas (první česká
kronika psaná latinou). V blízkosti kostelíku
stávala ve středověku ves Zdemily. V 15. stol.
při husitských válkách tato ves postupně zaniká.
Dnešní barokní podobu dostal kostelík přestavbou v 2. pol. 17. stol. V roce 1671 byl slavnostně vysvěcen. V té době jeho interiér obohatila
dřevěná kruchta. Na kruchtě jsou zobrazeni světci Cyril, Metoděj, Zikmund, Benedikt, Norbert,
Bernard a svatá Ludmila, babička sv. Václava.
Čeští vlastenci uspořádali v roce 1890 při
příležitosti 850 let výročí slavné vítězné bitvy
sbírku. Vybralo se téměř 200 zlatých. Z koutského panství poskytl hrabě Stadion potřebný
stavební materiál. Byla opravena venkovní
fasáda, střecha byla nově zastřešena a byly
vyměněny dveře. Peníze zbyly i na vnitřní výzdobu. Tu provedl domažlický malíř Ignác
Amerling (*27.11.1837 Staňkov – +1.9.1912
Domažlice). Na hlavním oltářním obraze je
zobrazen sv. Václav se svými atributy: čepcem, štítem a praporcem. Na stropě je mimo
jiných obrázek znázorňující zabití sv. Václava
před dveřmi kostela ve Staré Boleslavi. Do
kostelíka byly dány nové lavice, oltáře
i kruchta byly opraveny. Při zemních pracích
a úpravách venkovního terénu bylo nalezeno
z minulých bitev velké množství lidských
lebek a kostí. Tyto práce byly na den
sv. Václava 28. září 1890 hotovy a kostelík byl
slavnostně vysvěcen.
V roce 1990 v době 950 let od slavné vítězné
bitvy byl kostelík vykraden. Ztratily se obrazy
z bočních oltářů a byly vylámané malované
desky ze staré kazatelny. Na boční oltáře se
musely doplnit obrazy nové. Tyto namaloval
bez nároku na odměnu kdyňský výtvarník
Václav Sika. Jsou to kopie dvou obrazů
umístěné opět na bočních oltářích. První obraz
znázorňuje Ježíše Krista v zahradě Getsemanská a na druhém je Panna Maria
Immaculata. Tyto obrazy jsou namalované olejem úmyslně na sololitový podklad, aby bylo
na první pohled patrné, že se jedná o novodobé
kopie, z důvodu další případné krádeže.
V roce 2005 byla udělána nová šindelová
střecha, byla vyměněna klenutá okna a nové
dveře s přístřešky. V blízkosti kostelíku byl
instalován panoramatický pohled na Šumavu
a Český les. Uprostřed je vidět kopec Hoher
Bogen ležící už na německé straně.
Rudolf Šlajer
Plastická mapa Šumavy,
Českého lesa nebo
Plzeňského kraje
k dostání
v Turistickém
informačním centru Kdyně
Pionýrská skupina Jitřenka informuje
Na podzimních prázdninách byly děti z pionýrské skupiny Jitřenka na základně v Zelené
Lhotě. Zájem byl letos velký a nemohli jsme
ani uspokojit všechny děti, což nás mrzí. Téměř
60 dětí a vedoucích přijelo strávit ve společnosti druhých krásných 5 dní.
Hlavním tématem prodlouženého víkendu
byla hra „Pevnost Boyard“, kdy se děti pomocí
indicií snažily získat klíče a hlavní heslo
k pokladu, kterým bylo mnoho sladkostí. Mezi
atraktivní program patřily například skákací
boty, výuka bubnování a několik hodin jsme
strávili ve společnosti lidí z nadačního fondu
REGI BASE.
16. listopadu večer proběhla noční hra pro
děti a dospělé Strašidla. Na start přišlo bezmála
600 účastníků. Odcházelo se od hřbitova
a cesta pokračovala směrem k houpačkám, na
koupaliště a zátky do Kdyně. Po cestě čekalo
na děti 35 strašidel, jako například střihoruký
Edvard, postavička z hororu SAW, čarodějnice,
smrtka s motorovou pilou, pavouk snášející se
z větví, kůň, vlkodlak, ježibaby, mrtvé nevěsty,
Drákulova kněžna, kat a různí duchové a zom-
bie. Čekání na startu jsme dětem zpestřili pozváním šermířů z volnočasového klubu Avalon z Plzně,
kteří si připravili několik ohňových vstupů.
Ivana Mochurová, vedoucí PS Jitřenka Kdyně
13
K
u ll tt u
Ku
u rr n
n íí s
se
e rr v
v ii s
s
PROSINEC
12. 12. Koloveč, Český ježíšek - hromadné vypouštění balónků s vánočními
přáníčky Ježíškovi s doprovodným programem před kulturním domem, pořádá mateřská škola Koloveč od 14:00 hodin
13. 12. Starý Klíčov, Hubertská
zábava od 20:00 hodin v kulturním domě,
pořádá myslivecké sdružení Lišák. Hraje
Vrchovanka, bohatá zvěřinová tombola
13. 12. Nová Ves, rukodělná dílna,
manželé Procházkovi. Pořádá OÚ Nová Ves
od 14:30 hodin
19. 12. Nová Ves, vánoční zpívání
19. 12. Kdyně, zdobení stromečku
v lese, pořádá PS Jitřenka Kdyně od 15:00
hodin
19. 12. Mezholezy, vánoční koncert
20. 12. Kdyně, zdobení stromečku
pro zvířátka, pořádá PS Safír Kdyně od
14:00 hodin
20. 12. Koloveč, divadelní představení, hra Sauna v podání souboru Kolofantí,
od 19.00 hodin v kulturním domě
21. 12. Úboč, vánoční koncert
v podání pěveckého sboru Ganzonetta,
v 15:30 v kostele svatého Mikuláše.
21. 12. Mrákov, vánoční koncert od
16:00 hodin v kostele svatého Vavřince
21. 12. Pocinovice, vánoční koncert
od 14:00 hodin v kostele sv. Anny, od 15:00
hodin vánoční besídka základní a mateřské
školy v sále kulturního domu
22. 12. Kdyně, Vánoční koncert –
šťastné Vánoce Kateřiny Brožové, MKS
Kdyně od 19.30 v kině.
23. 12. Kdyně, živý betlém – betlémské světlo, zpěv sboru Radost. Začátek
v 16.03 hodin, po západu slunce na dvoře
kdyňské fary.
23. 12. Černíkov, živý betlém, od
17:00 hodin
24. 12. Nová Ves, vánoční setkání
u kapličky
24. 12. Kdyně, Půlnoční mše svatá
v kostele sv. Mikuláše v 23:30 hodin
25. 12. Pocinovice, živý betlém od
16:00 hodin na návsi (živá zvířata a velbloud)
26. 12. Kdyně, štěpánská vycházka
na Koráb, sraz ve 13:00 hodin u Škarmanky, nebo v 15:00 hodin na Korábu
26. 12. Slavíkovice, vánoční koncert.
Vystoupí soubor Domažličanka od 16:00
hodin.
31. 12. Černíkov Silvestr 2014,
pořádá parta veselých kamarádů, zahraje od
19:00 hodin „Veselá šestka“
LEDEN 2015
1. 1. novoroční koncert v synagoze,
Musica imperfecta Klatovy, od 14. 00 hod.,
pořádá TIC Kdyně.
1. 1. Kdyně, novoroční vycházka,
pořádá KČT Kdyně, vede A. J a n č í k o v á .
Informace u členů KČT
1. 1. Černíkov, novoroční vycházka,
startuje ve 13:30 hodin.
6. 1. Všeruby, výstava dřevěného
betlému v kostele sv. Archanděla Michaela
10. 1. Koloveč, myslivecký ples. Hraje
Dupalka
10. 1. Kdyně, liga dorost. Akce FbC
APM Automotive Kdyně
17. 1. Kdyně, liga dorost. Akce FbC
APM Automotive Kdyně
24. 1. Koloveč, sportovní ples.
Večerem provází skupina Elixír
24. 1. Černíkov, hasičský bál. Hraje
Šejnovanka od 20:00 hodin
24. 1. Loučim, hasičský bál, od 20:00
hodin v sále restaurace pana M a t ě j k y .
Hraje Kolovanka Zdeňka Trefance
31. 1. Mrákov, Chodský bál, od 20:00
hodin v kulturním domě Starý Klíčov,
pořádá Sdružení přátel dolního Chodska.
Hraje KT band
31. 1. Koloveč, dětský maškarní karneval, pořádá TJ Slavoj Koloveč, od 14:00
hodin hraje duo RELAXIS
ÚNOR
7. 2. Koloveč, ples městyse Koloveč.
Hraje Vrchovanka
21. 2. Koloveč, Masopust 2015
21. 2. Mrákov, hasičský bál, od 20:00
hodin v kulturním domě Starý Klíčov. Hraje
kapela TakyTaky
22. 2. Mrákov, dětský maškarní bál
28. 2. Koloveč, hasičský ples
Infocentrum Kdyně a AgAkcent, s. r. o.
1. ledna 2015 ve 14.00 hodin
NOVOROČNÍ
KONCERTMUSICA
IMPERFECTA
KLATOVY
Synagoga ve Kdyni
14
KINO
PROSINEC
2.–3. 20:00 Dědictví aneb kurva se neříká
(ČR)
5.–6. 20:00 Fair Play (ČR)
9.–10. 20:00 Klauni (ČR)
12.–13. 20:00 Století Miroslava Zikmunda
(ČR)
16.–17. 20:00 Magický hlas rebelky (ČR)
19.–20. 17:00 Tři bratři (ČR)
23.
20:00 Zakázané uvolnění (ČR)
24.
14:00 Zvonilka a piráti (ČR)
LEDEN 2015
6.–7. 20:00 Všiváci (ČR)
9.–10. 17:00 Tři bratři (ČR)
13.–14. 20:00 Intimity (ČR)
16.–17. 17:00 Magické stříbro: Hledání
kouzelného rohu (NORSKO)
20.–21. 20:00 Mami (KANADA,
FRANCIE)
23.–24. 20:00 Boj sněžného pluhu s mafií
(NOR, ŠV, DÁN)
27.–28. 20:00 Leviatan (RUSKO)
30.–31. 20:00 Velkolepé muzeum
(RAKOUSKO)
Draci nad
Smržovicemi
Ačkoliv sobotní dopoledne vypadalo co do
větru potřebného k uspořádání dalšího ročníku
drakiády nepříznivě, kolem poledne už se zvedl
vánek a místní hasiči mohli postavit stejně jako
loni a v předchozích letech stánek vedle kapličky sv. Václava nad obcí a ve dvě hodiny už se
k modré obloze vznesl první barevný drak.
O hodinu později se na kopci pohybovalo
téměř 50 postaviček, z toho nejméně 20 dětských a stejný počet draků různých tvarů
a barev se vznášelo nad jejich hlavami. Stejně
tak se mělo vznášet i motorové rogalo
Miroslava Stodoly z Kouta na Šumavě, jenomže
vítr mezitím zesílil až moc.„Fouká 5 metrů za
sekundu, v nárazech i víc, a to je pro rogalo
moc. Ideální je tak 2 metry za sekundu,“ objasnil Pavel Mráz, proč se jeho letecký kolega
nevznese do vzduchu stejně jako draci. Silnější
vítr zapříčinil drobné kolapsy – jeden drak
(a zrovna ten skoro největší) se utrhnul a skončil v lese na druhé straně vesnice, druhý utržený doletěl jen dolů ke kontejnerům a další skončil ve větvích stromu u kapličky.
A jak se to líbilo dětem, vyjádřila lapidárně
Josefka Krásnická, která začala letos chodit do
první třídy základní školy: „Ten drak mě zlobí.
Vrtí se sem tam a nechce vyletět!“
Přesto i jí se podařilo dostat draka s vymalovaným krtečkem nahoru a tak v sobotním
odpoledni zavládla na Smržovicemi spokojená
nálada.
Text a foto Zdeněk Huspek
15
Podzim na Kdyňsku
Lampionového průvodu v Libkově se 28. října účastnilo přes 40 dětí
i z okolí. Trasu průvodu lemovaly rozsvícené dýně a svíčky. Na děti čekala
i strašidla. Všichni byli stateční a nebáli se jich. Pak se přesunuli do místního Motorestu, kde pro děti byl připravený čaj a hranolky.
(bč)
Sbor dobrovolných hasičů v Prapořišti předvedl své umění kolegům
z bavorského Parsberku.
Foto: Marek Zachariáš
Pro loučimské hasiče se stalo pravidlem uspořádat jednou za dva roky
zájezd pro své členy, rodinné příslušníky a členy pocinovického okrsku. Za
letošní cíl si vybrali spalovnu odpadů v bavorském Schwandorfu a jako
bonus si přibrali návštěvu Hornofalckého muzea řemesel a okolí.
(zh)
Draci nad Smržovicemi a malí účastníci tamní drakiády.
Vedení okrsku č. 10 Pocinovice pořádalo letošní velitelský den v Běhařově.
Místem říjnového zásahu byla rozhledna na Markétě.
Zdeněk Huspek
Město Kdyně se prezentovalo na vánočních trzích v bavorském
Parsberku. Německé děti propagační materiály zaujaly, do Kdyně prý
příští rok rozhodně přijedou a už teď se těší.
Sylva Heidlerová
16
(zh)

Podobné dokumenty